Přednášky Ing. Heziny

Řízení výroby
Hezina – byl na VŠE
Produktový a provozní management – podle toho se teď na VŠE učí
do r. 99 – 2004 – řízení výroby – skripta, kt. nám pí. Dolejšová pošle
Kapitoly:
1. Teoretické základy řízení výroby
2. Standardizace v řízení výroby – vytváření norem
Propočet norem:
Stanovení norem spotřeby MAT:
PROČ TO DĚLÁME?
Každý výrobek se musí připravit – příprava výroby
Pro jakékoliv odvětví existují 3 články výroby:
1) konstrukční příprava výroby – nakreslí se např. střih
2) technologická příprava výroby – musí se udělat technologický výrobní postup (jaké operace, jak
jdou za sebou)
3) organizační příprava výroby – organizace strojů, nákup materiálu, tady nás zajímá ta spotřeba
mat na ten výrobek a tady začínáme tvořit normy spotřeby. Jediný, kdo je schopen precizně
spočítat a stanovit spotřebu MAT na výrobek není EKONOM, ale ten KONSTRUKTÉR (ten z první
etapy – určí druh materiálu a jeho specifika /hmotnost, tvar/ atd.) Výhodou je, že Konstruktér je
v té řadě jako první, ale nevýhoda je, že mu to trvá relativně dlouhou dobu. Kdybychom čekali
na okamžik, až nám spotřebu materiálu stanoví konstruktér, tak by nastal tento problém: že by
příprava výroby dál proběhla v rychlém sledu, měli bychom začít okamžitě vyrábět, ale my
bychom vyrábět nemohli, protože jsou dlouhé dodavatelsko-odběratelské lhůty. K tomu nesmí
dojít a jako ekonomové musíme objednat mat s předstihem u subdodavatelů dopředu.
Předobjednávka – ta naše čísla nejsou úplně přesná. Rozešleme svým potencilním dodavatelům.
Naše propočty nám poslouží z časového hlediska dostatečně pro tu předobjednávku
(konstruktérovi trvá, než to spočítá). V okamžiku, až je konstruktér s přesnými propočty spočítá,
tak tu objednávku upřesníme u subdodavatelů dle jeho přesných propočtů. V této fázi se
předobjednávka mění na závaznou objednávku. Konstruktér k tomu přesnému propočtu (to už je
stanovená norma) používá propočtově-analytické metody (přesné rozměry, tvar, spec.
hmotnost). Ekonomové pro tu předobjednávku používáme metody porovnávací (ale nejsou
idnetické).
Porovnávací metody (nejčastěji používané tyto 3):
A) METODA POMOCÍ TYPOVÉHO REPREZENTANTA
B) METODA POMOCÍ KOEFICIENTU (SOUČINITELE) VYUŽITÍ MATERIÁLU
C) METODA POMOCÍ KONSTRUKČNÍ A TECHNOLOGICKÉ ANALOGIE (PODOBNOSTI)
STANOVENÍ NORMY SPOTŘEBY MATERIÁLU POMOCÍ TYPOVÉHO REPREZENTANTA:
= používá se zejména v podmínkách/situacích kde se jedná sice o široký sortiment výrobků, které ale
tvoří typizované, unifikované vůbec normalizované řady výrobků a kde nejsou v daném okamžiku
k dispozici úplné technické podklady (ještě nám to nedal konstruktér).
1
Základní symboly:
Qi – plánované výrobní množství (roční)
GČi – čistá hmotnost i-té položky
ZTi – ztráty odpadem u té i-té položky
NSMi – norma spotřeby materiálu i-té položky
∑ GčiD – souhrn čisté spotřeby materiálu všech položek u dosavadního zařízení
∑ GčiN – celková očekávaná čistá spotřeba materiálu všech položek u nového výrobku
Koeficienty:
kpi – převodový součinitel (kpi = GČi / GČr (reprezentanta))
km – koeficinet využití ateriálu (km = GČr/NSMr (norma spotřeby materiálu reprezentanta)
kSTRi – součinitel struktury, tzn. v jakém podílu jsou jednotlivé položky GČi k celku (kSTRi = GČi /= GČ celku)
∑ kSTRi = 1
NSMi = GČi + ZTi (základní vzorec)
Za typového reprezentanta volíme tu položku, u které máme nejvíce údajů.
Počítáme na 2 deset. čísla.
Cvičení příkladů:
č. 1
Vypočtěte normu spotřeby materiálu metodou typového reprezentanta a plánovanou spotřebu
materiálu na jednotlivé druhy válečků pro transportéry.
Válečky jsou vyráběny z oceli běžné jakosti (měrná hmotnost 7,85 g na 1cm3). tzn. že to bude i 7,85 kg
na 1 dcm3.
krok a) určení výrobku – představitele (typ. reprezentant) – v zadání – druh válečku č. 3 – jsou známy
hodnoty čistá hmotnost - GČr i ztráty odpadu – ZTr
krok b) norma reprezentanta
NSMr = GČr + ZTr
NSMr = 45 + 15 = 60 kg
krok c) propočet převodového koeficientu - kp = Gi / Gr
Za srovnávací hodnotu vybíráme parametr „čistá hmotnost válečků“, kterou známe a která nejčastěji
vypisuje spotřebu materiálu. V tom případě:
kpi = GČi / GČr
kp1 = 12/45 = 0,2667
kp2 = 26/45 = 0,578
kp3= 1
kp4= 1,111
kp5 = 1,222
kp6 = 1,333
2
Pomocí převodového součinitele propočítáme odpovídající ztráty odpadu a normu spotřeby - NS
ZTi = ZTr * kpi
15 * 0,2667 = 4
NSMi = GČi + ZTi
12 + 4 = 16
NSMi = NSMr * kpi
60 * 0,2667 = 16
ZTi = NSMi - GČi
16 – 12 = 4
Plánovaná roční spotřeba
NSMi * Q1
Souhrnná roční spotřeba
Druh
válečků
1
2
3
4
5
6
Norma spotřeby
Počet výrobků
materiálu NSMi
- kolik jich
Norma
pro všechny
máme vyrobit, Čistá
ZTi Převodový spotřeby válečky na rok v
je to v kusech hmotnost ztráty v
koeficient materiálu tunách (děleno
Qi
Gči v kg
kg
Kpi
NSMi / 1 1000)
2300
12.00
4,04
0.267
16,02
36,846
6500
26.00
8.667
0.578
34.667
225,355
8750
45.00
15.000
1.000
60.000
525
2350
50.00
16.667
1.111
66.667
156.667
2850
55.00
18.333
1.222
73.333
209
3430
60.00
20.000
1.333
80.000
274.4
PŘÍŠTĚ KROMĚ KOEFICIENTŮ ZAOKROUHLOVAT VŠECHNO NA 2 DES. ČÍLA!!!!
Př. 2
Spočítejte NSM pomocí etody typového reprezentanta:
NSMr = GČr + ZTr = 60 + 20 = 80
kpi = GČi / GČr = 40 /60 =
Gčr je 60, ale Gč 1 = 40, pak počítám pro Gč2 .......
Př. 2
Druh
výrobků
A
B
C
D
E
Čistá
Plánovaná ZTi Převodový
hmotnost Gči
produkce ztráty v
koeficient
v kg
Qi (ks)
kg
Kpi
40
300.00
13.333
0.667
60
1200.00
20.000
1.000
120
500.00
40.000
2.000
140
800.00
46.667
2.333
180
600.00
60.000
3.000
Norma
spotřeby
materiálu
NSMi /
kg
53.333
80.000
160.000
186.667
240.000
Norma spotřeby
materiálu NSMi
pro všechny
výrobky v kg
16000.00
96000.00
80000.00
149333.33
144000.00
485.33
přepočteno na
tuny
3
Př. 3
Vypočítejte celkovou spotřebu v tunách víme-li:
Výrobek č. 3 zjištěny ZT ve výši 100 kg.
Druh
výrobků
1
2
3
4
5
Čistá
Plánovaná ZTi Převodový
hmotnost Gči
produkce ztráty v
koeficient
v kg
Qi (ks)
kg
Kpi
160
500.00
40.000
0.400
200.00
800.00
50.000
0.500
400
1000.00
100.000
1.000
600
700.00
150.000
1.500
720
500.00
180.000
1.800
Norma
spotřeby
materiálu
NSMi /
kg na 1
ks
200.000
250.000
500.000
750.000
900.000
Norma spotřeby
materiálu NSMi
pro všechny
výrobky v kg
100000.00
200000.00
500000.00
525000.00
450000.00
1775000.00
1775.00
v tunách
B) METODA POMOCÍ KOEFICIENTU (SOUČINITELE) VYUŽITÍ MATERIÁLU
Metoda součinitele materiálu se používá nejčastěji kdy se jedná o poměrně různorodý polotovary,
které netvoří homogenní řady, ale jsou si tecnologicky podobné.
Př.4
a) Musíme si uvést typ. reprezentanta. B
Druh
výrobků
A
B
C
D
E
Čistá
Plánovaná
hmotnost Gči
produkce
v kg
Qi (ks)
40
300.00
60
1200.00
120
500.00
140
800.00
180
600.00
Norma
spotřeby
ZTi materiálu
ztráty v
NSMi /
kg
kg
13,33
53,33
20.000 80
40
160
46,67
186,67
60
240
Norma spotřeby
materiálu NSMi
pro všechny
výrobky v kg
15999
96000
80000
149336
144000
485335
2) spočítáme NSMr = GČr + ZTr
NSMr = 60 + 20 = 80 kg
3) Vypočítáme součinitel materiálu km – koeficinet využití ateriálu (km = GČr/NSMr (norma spotřeby materiálu
reprezentanta)
km = GČr/ NSMr
4
60/80 = 0,750
4) Propočet NSMi = GČi/ km tzzn. 40/0,75 = 53,33
5) výpočet celkové spotřeby materiálu
NSM1i * Q1
Spočítejte metodou součinitele využití materiálu, jaké množství plastu spotřebuje výrobní podnik na
výrobu izolačních součástí.
Plánovaný objem výroby a parametry jsou:
Př.5
Druh
výrobků
A
B
C
D
E
F
Čistá
Plánovaná
hmotnost Gči
produkce
vg
Qi (ks)
110
800.00
200
900.00
150
300.00
320
1200.00
90
1450.00
60
600.00
Norma
spotřeby
materiálu
Norma
NSMi pro
spotřeby všechny
ZTi materiálu výrobky v
ztráty v g NSMi / g kg
36,66
146,66
117,328
66,66
266,66
239,994
50.000 200
60
106,66
426,66
511,992
30
120
174
20
80
48
1151,314 kg
Př.6
S počítat celkovou plánovanou spotřebu mat. viz tabulka
Př.6
Druh
výrobků
A
B
C
D
E
Čistá
Plánovaná ZTi hmotnost Gči
produkce ztráty v
v kg
Qi (ks)
kg
84
56
87
63
70
Norma
spotřeby
Norma
materiálu
spotřeby NSMi pro
materiálu všechny
NSMi /
výrobky v
kg
g
5
26.2.09
Cvičení příkladů:
č. 1
Vypočtěte normu spotřeby materiálu metodou typového reprezentanta a plánovanou spotřebu
materiálu na jednotlivé druhy válečků pro transportéry.
Válečky jsou vyráběny z oceli běžné jakosti (rná měrnou hmotnost 7,85 g na 1cm3). tzn. že to bude i
7,85 kg na 1 dcm3.
Druh
válečků
Počet výrobků
- kolik jich
máme vyrobit,
je to v kusech
Qi
Čistá
hmotnost
Gči v kg
ZTi ztráty v
kg
Převodový
koeficient
Kpi
Norma
spotřeby
materiálu
NSMi / 1
Norma
spotřeby
materiálu
NSMi pro
všechny
válečky na rok
36,846
225,420
525,000
156,675
208,962
274,331
Celkem 1427,234
1
2
3
4
5
6
2300
6500
8750
2350
2850
3430
12
26
45
50
55
60
4,2
8,68
15
16,67
18,32
19,98
0.267
0.578
1.000
1.111
1.222
1.333
16,02
34,68
60
66,67
73,32
79,98
Kroky pro stanovení:
1) určení výrobku – představitele (typ. reprezentant) – v zadání – druh válečku č. 3 – jsou známy
hodnoty čistá hmotnost - Gčr i ztráty odpadu – ZTr
2) norma spotřeby materiálu reprezentanta
NSMr = Gčr + ZTr
NSMr = 45 + 15 = 60 kg
3) propočet převodového součinitele (koeficientu)
- kpi = Gi / Gr
Za srovnávací hodnotu vybíráme parametr „čistá hmotnost válečků“, kterou z máme a která nejčastěji
vypisuje spotřebu materiálu. V tom případě:
kpi = Gči / Gčr
kp1 =
kp2 =
kp3=
kp4=
kp5 =
kp6 =
12/45 = 0,267
26/45 = 0,578
45/45 = 1
50/45 = 1,111
55/45 = 1,222
60/45 = 1,333
ZT1 = 15 x 0,267 = 4,005
ZT2 = 15 x 0,578 = 8,67
ZT3 = 15 x 1 = 15
ZT4 = 15 x 1,111 = 16,67
ZT5 = 15 x 1,222 = 18,32
ZT6 = 15 x 1,333 = 19,98
6
na 2 desetinná místa – koeficient hmotnosti na 3 desetinná místa
4) NSMi = NSMr x kpi
60 x 0,267 = 16,02
60 x 0,578 = 34,68
60 x 1 =30
60 x 1,111 = 66,67
60 x 1,222 = 73,32
60 x 1,333 = 79,98
5) celková hmotnost
NSMi x Qi
16,02 x2300 = 36 846
34,68 x 6500 =225 420
60 x 8750 =525 000
66,67 x2350 = 156 675
73,32 x 2850 = 208 962
79,98 x 3430 = 274 331
Pomocí metody typového reprezentanta
NSMi=?
Výrobky
Gči/kg
Qi/ks
ZTi/kg
kpi
1
2
3
4
5
13,34
20
40
46,66
60
0,667
1
2
2,333
3
40
60
120
140
180
300
1200
500
800
600
Celková
hmotnost (v
tunách)
53,34
16,002
80
96,000
160
80,000
186,66
149,328
240
144,000
Celkem: 485,33
NSMi/ks
1)Typový reprezentant je výrobek č. 2
2) NSMr = Gčr + ZTr
NSMr = 60 + 20 = 80 kg
3) kpi = Gči / Gčr
kp1 = 40/60 = 0,667
kp2 = 60/60 = 1
kp3= 120/60 = 2
kp4= 140/60 = 2,333
kp5 = 180/60 = 3
ZT1 = 20 x 0,667 = 13,34
ZT2 = 20 x 1 = 20
ZT3 = 20 x 2 = 40
ZT4 = 20 x 2,333 = 46,66
ZT5 = 20 x 3 = 60
7
4) NSMi = NSMr x kpi
NSM1 = 80 x 0,667 = 53,34
NSM2 = 80 x 1 = 80
NSM3 = 80 x 2 = 160
NSM4 = 80 x 2,333 = 186,66
NSM5 = 80 x 30 = 240
5) celková hmotnost
NSMi x Qi
53,34 x 300 = 16 002
80 x 1200 = 96 000
160 x 500 = 80000
186,66 x 800 = 149 328
240 x 600 = 144 000
Příklad celková spotřeba v t => ?
Výrobky
Gči/kg
ZTi/kg
Qi/ks
kpi
NSMi/ks
1
2
3
4
5
500
800
1000
700
500
0,4
0,5
1
1,5
1,8
200
250
500
750
900
160
200
400
600
720
40
50
100
150
180
Celková
spotřeba (v
tunách)
100,000
200,000
500,000
525,000
450,000
Celkem: 1775,000
1)Typový reprezentant je výrobek č. 3 – ZTr = 100Kg
2) NSMr = Gčr + ZTr
NSMr = 400 + 100 = 500 kg
3) kpi = Gči / Gčr
kp1 =
kp2 =
kp3=
kp4=
kp5 =
160/400 = 0,4
200/400 = 0,5
400/400 = 1
600/400 = 1,5
720/400 = 1,8
ZT1 = 100 x 0,4 = 40
ZT2 = 100 x 0,5 = 50
ZT3 = 100 x 1 = 100
ZT4 = 100 x 1,5 = 150
ZT5 = 100 x 1,8 = 180
4) NSMi = NSMr x kpi
NSM1 = 500 x 0,4 = 200
NSM2 = 500 x 0,5 = 250
NSM3 = 500 x 1 = 500
NSM4 = 500 x 1,5 = 750
NSM5 = 500 x 1,8 = 900
8
5) celková hmotnost
NSMi x Qi
200 x 500 = 100 000
250 x 800 = 200 000
500 x 1000= 500 000
750 x 700 = 525 000
900 x 500 = 450 000
Metoda pomocí součinitele využití materiálu
- používá se nejčastěji v případech kdy se jedná o poměrně různorodý sortiment výrobků součástí
polotovarů, které sice netvoří homogenní řady, ale jsou si technologicky podobné.
Výrobky
Gči/kg
Qi/ks
ZTi/kg
NSMi/ks
Celková
hmotnost
A
40
300
13,33
53,34
15,999
B
60
1200
20
80
96,000
C
120
500
40
160
80,000
D
140
800
46,67
186,67
149,336
E
180
600
60
240
144,000
Celkem: 485,334
1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek B
2) Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr = 60 + 20 = 80 Kg
3) Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr = 60/80 = 0,750
3/4 materiálu do výroby, ¼ odpad
4) Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSMA = 40/0,75 = 53,333
NSMB = 60/0,75 = 80
NSMC = 120/0,75 = 160
NSMD = 140/0,75 = 186,67
NSME = 180/0,75 = 240
ZTi=NSMi - Gči
ZTA = NSMA- GčA = 53,34 – 40 = 13,33
ZTB = NSMB – GčB = 80 – 60 = 20
ZTC = NSMC - GčC = 160 – 120 = 40
9
ZTD = NSMD- GčD = 186,67 – 140 = 46,67
ZTE = NSME - GčE = 240 – 180 = 60
5) Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSMA x QA = 53,33 x 300 = 15 999
NSMB x QB = 80 x 1200 = 96 000
NSMC x QC =160 x 500 = 80 000
NSMD x QD = 186,67 x 800 = 149 336
NSME x QE = 240 x 600 = 144 000
Spočítejte metodou součinitele využití materiálu. Jaké množství plastu spotřebuje výrobní podnik na
výrobu izolovaných součástí.
Výrobky
1
2
3
4
5
6
Celková
spotřeba
800
110
36,67
146,67
117,336
900
200
66,67
266,67
240,003
300
150
50
200
60,000
1200
320
106,67
426,67
512,004
1450
90
30
120
174,000
600
60
20
80
48,000
Celkem: 1 151,343
1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek 3
Qi/ks
Gči/g
ZTi/g
NSMi(g)/ks
2) Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr = 150 + 50 = 200
3) Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr = 150/200 = 0,75
3/4 materiálu do výroby, ¼ odpad
4) Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSM1 = 110/0,75 = 146,67
NSM2 = 200/0,75 = 266,67
NSM3 = 150/0,75 = 200
NSM4 = 320/0,75 = 426,67
NSM5 = 90/0,75 = 120
NSM6 = 60/0,75 = 80
ZTi=NSMi - Gči
ZT1 = NSM1- Gč1 = 146,67 – 110 = 36,67
10
ZT2 = NSM2 – Gč2 = 266,67 – 200 = 66,67
ZT3 = NSM3 - Gč3 = 200 – 150 = 50
ZT4 = NSM4- Gč4 = 426,67 – 320 = 106,67
ZT5 = NSM5 - Gč5 = 120 – 90 = 30
ZT6= NSM6 - Gč6 = 80 – 60 = 20
5) Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSM1 x Q1 = 146,67 x 800 = 117 336
NSM2 x Q2 = 266,67 x 900 = 240 003
NSM3 x Q3 = 200 x 300 = 60 000
NSM4 x Q4 = 426,67 x 1200 = 512 004
NSM5 x Q5 = 120 x 1450 = 174 000
NSM6 x Q6 = 80 x 600 = 48 000
S pomocí součinitele využití materiálu vypočítejte celkovou spotřebu materiálu:
Výrobky
Gči/kg
1
2
3
4
5
84
56
77
63
70
Qi/ks
ZTi/kg
NSMi/ks
Celková
hmotnost
Celkem:
1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek ……
2) Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr =
3) Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr =
….. materiálu do výroby, ….odpad
4) Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSM1 =
NSM2 =
NSM3 =
NSM4 =
NSM5 =
11
ZTi=NSMi - Gči
ZT1 = NSM1- Gč1 =
ZT2 = NSM2 – Gč2 =
ZT3 = NSM3 - Gč3 =
ZT4 = NSM4- Gč4 =
ZT5 = NSM5 - Gč5 =
5) Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSM1 x Q1 =
NSM2 x Q2 =
NSM3 x Q3 =
NSM4 x Q4 =
NSM5 x Q5 =
RVBP
5. března 2009
S pomocí součinitele využití materiálu vypočítejte celkovou spotřebu materiálu_
Výrobky
1
2
3
4
5
Gči/kg
Celková
spotřeba
materiálu
84
36
200
120
24 000
56
24
300
80
24 000
77
33
100
110
11 000
63
27
250
90
22 500
70
30
500
100
50 000
Celkem: 131 500
6) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek 5 známe ZTi
ZTi/kg
Qi/ks
NSMi/ks
7) Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr = 70 + 30 = 100
8) Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr = 70/100 = 0,7
0,7 materiálu do výroby, 0,3.odpad
9) Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSM1 = 84/0,7 = 120
NSM2 = 56/0,7 = 80
12
NSM3 = 77/0,7 = 110
NSM4 = 63/0,7 = 90
NSM5 = 70/0,7 = 100
ZTi=NSMi - Gči
ZT1 = NSM1- Gč1 = 120 – 84 = 36
ZT2 = NSM2 – Gč2 = 80 – 56 = 24
ZT3 = NSM3 - Gč3 = 110 – 77 = 33
ZT4 = NSM4- Gč4 = 90 – 63 = 27
ZT5 = NSM5 - Gč5 = 100 – 70 = 30
10)
Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSM1 x Q1 = 120 x 200 = 24 000
NSM2 x Q2 = 80 x 300 = 24 000
NSM3 x Q3 = 110 x 100 = 11 000
NSM4 x Q4 = 90 x 250 = 22 500
NSM5 x Q5 = 100 x 500 = 50 000
Stanovte normu spotřeby materiálu metodou součinitele využití materiálu. U 4 položky známe ZTi =
25 g.
Výrobky
1
2
3
4
5
1
Gči/g
Celková
spotřeba
materiálu
95
3 800
47,43
142,43
541,234
55
25 000
27,46
82,46
2061,5
85
400
42,44
127,44
50,976
50
3 500
25
74,96
262,360
70
4 200
34,95
104,95
440,790
Celkem: 3 357
Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek 4 známe ZTi=25g
Qi/ks
ZTi/g
2
Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr = 50 + 25= 75
3
Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr = 50/75 = 0,667
NSMi/ks
0,667 materiálu do výroby, 0,333 odpad
13
4
Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSM1 = 95/0,667 = 142,43
NSM2 = 55/0,667 = 82,46
NSM3 = 85/0,667 = 127,44
NSM4 = 50/0,667 = 74,96
NSM5 = 70/0,667 = 104,95
ZTi=NSMi - Gči
ZT1 = NSM1- Gč1 = 142,43 – 95 = 47,43
ZT2 = NSM2 – Gč2 = 82,46 – 55 = 27,46
ZT3 = NSM3 - Gč3 = 127,44 – 85 = 42,44
ZT4 = NSM4- Gč4 = 74,96 – 50 = 24,96
ZT5 = NSM5 - Gč5 = 104,95 – 70 = 34,95
5
Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSM1 x Q1 = 142,43 x 3800 = 541 234
NSM2 x Q2 = 82,46 x 25 000 = 2 061 500
NSM3 x Q3 = 127,44 x 400 = 50 976
NSM4 x Q4 = 74,96 x 3 500 = 262 360
NSM5 x Q5 = 104,95 x 4 200 = 440 790
Musíme jí přepočítat na gramy
Metoda pomocí součinitele využití materiálu u zvedacích zařízení.
Zvedací
Gči/kg
ZTi/kg
Qi/ks
NSMi/ks
zařízení
1
2
3
4
1
Celková
spotřeba
materiálu
12
2
8 600
14,00
120 400
18
3
6 000
21,00
126 000
22
3,67
4 500
25,67
115 515
24
4
2 700
28,00
75 600
Celkem: = 437 515
Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více)
u tohoto příkladu je to výrobek 1 známe ZTi=3kg
2
Spočítáme NSMr
NSMr = Gčr + ZTr = 18 + 3= 21
3
Spočítáme součinitel využití materiálu
Km = Gčr/NSMr = 18/21 = 0,857
0,857 materiálu do výroby, 0,143.odpad
14
4
Propočet NSMi
NSMi= Gči/Km
NSM1 = 12/0,857 = 14,00
NSM2 = 18/0,857 = 21,00
NSM3 = 22/0,857 = 25,67
NSM4 = 24/0,857 = 28,00
ZTi=NSMi - Gči
ZT1 = NSM1- Gč1 = 14,00 – 12 = 2,00
ZT2 = NSM2 – Gč2 = 21,00 – 18 = 3,00
ZT3 = NSM3 - Gč3 = 25,67 – 22 = 3,67
ZT4 = NSM4- Gč4 = 28,00 – 24 = 4,00
5
Propočet celkové spotřeby materiálu
NSMi x Qi
NSM1 x Q1 = 14 x 8 600 = 120 400
NSM2 x Q2 = 21 x 6 000 = 126 000
NSM3 x Q3 = 25,67 x 4 500 = 115 515
NSM4 x Q4 = 28 x 2 700 = 75 600
3) Metoda pomocí konstrukční a technologické analogie (podobnosti)
Vychází z předpokladu, že nový výrobek je konstrukčně a technologicky podobný již existujícímu výrobku
a proto se usuzuje, že poměr spotřeby materiálu jednotlivých položek nového výrobku a jeho celkové
spotřeby materiálu je analogický (podobný) jako u dosavadního výrobku. Používá se především v kusové
a malosériové výrobě.
Příklad:
Propočtěte normu spotřeby materiálu pomocí konstrukční a technologické podobnosti pro
manipulační zařízení Z2, na které není dosud dokončena potřebná technologická a konstrukční
dokumentace a je nutno v předstihu objednat materiál. Jako východisko pro výpočet NSM (normy
spotřeby materiálu) může sloužit přehled o struktuře potřeby hlavních materiálových položek na
podobném zařízení Z1 s nižšími výkonovými parametry. Požadovaná (plánovaná) max. přípustná
hmotnost bude 15 000 Kg.
Položky
Zařízení
Z1
Zařízení
Z2
materiálu
kmi
kstri
NSMi/kg
Gči/kg
Gči/kg
Válcované
profily
6 800
0,8
0,567
8 505
10 631,25
Plechy
ocelové
3 200
0,85
0,267
4 005
4 711,77
15
Tažený tyčový
materiál
600
0,7
0,050
750
1 071,43
Odlitky
850
0,6
0,071
1 065
1 775,00
Výlisky
150
0,9
0,012
180
200,00
Mosazné
(měď a zinek)
segmenty
400
0,6
0,033
495
825,00
x
Součet musí
dát
15 000Kg
13 214,45
Součet
12 000
1,000
Výpočet:
1) Propočítat koeficient struktury – musí nám součet dát 100% - tedy 1
Kstri = Gči/∑ GčiD
Kstr1 = 6 800/12 000 = 0,567
Kstr2 = 3 200/12 000 = 0,267
Kstr3 = 600/12 000 = 0,050
Kstr4 = 850/12 000 = 0,071
Kstr5 = 150/12 000 = 0,012
Kstr6 = 400/12 000 = 0,033
2) Propočet Gči nového výrobku
Gči = ∑ GčiN x kstri
Gč1 = 15 000 x 0,567 = 8 505 kg
Gč2 = 15 000 x 0,267 = 4 005 kg
Gč3 = 15 000 x 0,050 = 750 kg
Gč4 = 15 000 x 0,071 = 1 065 kg
Gč5 = 15 000 x 0,012 = 180 kg
Gč6 = 15 000 x 0,033 = 495 kg
celkem 15 000 kg
16
3) Propočet NSMi nového výrobku
NSMi = Gči/ kmi
NSM1 = 8 505/0,8 = 10 631,25
NSM2 = 4 005/0,85 = 4 711,77
NSM3 = 750/0,7 = 1 071,43
NSM4 = 1 065/0,6 = 1 775,00
NSM5 = 180/0,9 = 200,00
NSM6 = 495/0,6 = 825
celkem 13 214,45
Pro vyvíjené zařízení (B) je třeba v předstihu objednat materiál. Při výpočtu celkové spotřeby lze vyjít
z údajů o struktuře materiálových položek podobného zařízení (A) a údajů o využitelnosti materiálu.
Celková čistá hmotnost zařízení B bude 500 kg. Údaje o zařízení A jsou uvedeny v tabulce:
Položky
materiálu
Zařízení
A
Zařízení
B
Gči/kg
kmi
kstri
Gči/kg
NSMi/kg
1
200
0,625
0,541
270,5
432,8
2
50
0,8
0,135
67,5
84,375
3
120
0,75
0,324
162
216
Celkem
370
x
1,000
500
733,175
1) Kstri = Gči/∑ GčiD
Kstr1 = 200/370= 0,541
Kstr2 = 50/370 = 0,135
Kstr3 = 120/370 = 0,324
2) Gči = ∑ GčiN x kstri
Gč1 = 500 x 0,541 = 270,5
Gč2 = 500 x 0,135 = 67,5
Gč3 = 500 x 0,324 = 162
celkem 500 kg
17
3) NSMi = Gči/ kmi
NSM1 = 270,5/0,625 = 432,8
NSM2 = 67,5/0,8 = 84,375
NSM3 = 162/0,75 = 216
celkem 733,175
Metodou konstrukční a technologické analogie vypočítejte NSMi (normu spotřeby materiálu) na
aparatuře RX. Pro výpočet lze použít strukturu spotřeby jednotlivých materiálových komponentů
tvarově podobné aparatury RS, ke které je k dispozici dokumentace. Údaje viz. tabulka.
Položky
materiálu
Aparatura RS
Gči/kg
Aparatura RX
kstri
kmi
Gči/kg
NSMi/kg
Plechy
válcované
80
0,333
0,8
99,9
124,88
Trubky
svařované
40
0,167
0,8
50,1
62,63
Válcované
profily
120
0, 5
0,75
150
200
Celkem
240
1,000
X
300
387,51
1) Kstri = Gči/∑ GčiD
Kstr1 = 80/240= 0,333
Kstr2 = 40/240 = 0,167
Kstr3 = 120/240 = 0,5
2) Gči = ∑ GčiN x kstri
Gč1 = 300 x 0,333 = 99,9
Gč2 = 300 x 0,167 = 50,1
Gč3 = 300 x 0,5 = 150
celkem 300 kg
18
3) NSMi = Gči/ kmi
NSM1 = 99,9/0,8 = 124,88
NSM2 = 50,1/0,8 = 62,63
NSM3 = 150/0,75 = 200
celkem 387,51
Metodou konstrukční a technologické analogie vypočítejte NSMi (normu spotřeby materiálu).
Položky
materiálu
KZ1
Gči/kg
KZ2
kstri
kmi
Gči/kg
NSMi/kg
Trubky
bezešvé
120
0,3
0,75
150
200
Profily
válcované
80
0,2
0,8
100
125
Plechy
ocelové
200
0, 5
0,625
250
400
Celkem
400
1,000
X
500
725
1) Kstri = Gči/∑ GčiD
Kstr1 = 120/400= 0,3
Kstr2 = 80/400 = 0,2
Kstr3 = 200/400 = 0,5
2) Gči = ∑ GčiN x kstri
Gč1 = 500 x 0,3 = 150
Gč2 = 500 x 0,2 = 100
Gč3 = 500 x 0,5 = 250
celkem 500 kg
3) NSMi = Gči/ kmi
NSM1 = 150/0,75 = 200
NSM2 = 100/0,8 = 125
NSM3 = 250/0,625 = 400
celkem 725
19
Stanovení kapacitních norem
Kapacitní normy
- musíme počítat časové fondy
Roční časový fond má 3 části:
- kalendářní
přesný počet dní a to 365
Jsou to například sklárny (jedou nonstop – kydy pec vyhasla tak pak jí můžou jen zbourat)
-
nominální roční časový fond
víkendů (so a ne) je v roce 52
svátky jen co připadají na po až pá (protože víkendy už jsme odečetli)
Pro školní příklady:
5 dní pracovní týden:
365
- 104 SO + NE
- 6 svátky
____________
255 dnů
6 dní pracovní týden:
365
- 52 NE
- 7 svátky
_____________
306 dnů
- Využitelný (efektivní) roční časový fond:
nominální časový roční fond
-(mínus) dovolená (celozávodní) 2 týdny
-(mínus) opravy mimo dovolenou (generální opravy; plánované opravy)
Kapacitní normy
1. Kalendářní
- roční časový fond 365 dnů
2. Nominální
roční časový fond:
5 denní pracovní týden:
365
-
104 soboty + neděle
6 svátků
= 255 dnů
20
6denní pracovní týden:
365
-
52 neděle
7 svátky
= 306 dnů
3. využitelný
/efektivní/ roční časový fond:
nominální časový roční fond
-
dovolená (celozávodní) 2 týdny (je 10 dnů = 5denní režim, 12 dnů = 6 denní
režim)
opravy mimo dovolenou
(generální opravy, plánované opravy)
Svátky (10 svátků) viz. kalendář
1) Nový Rok
2) Velikonoční pondělí
3) 1.květen
4) 8. květen
5) 5.7. Cyril a Metoděj
6) 6.7. Jan Hus
7) 28.10 Samostatnost ČR
8) 24.12. Štědrý den
9) 25.12. První svátek vánoční
10) 26.12. Druhý svátek vánoční
Opravy strojů :
A) Po poruchách
B) Opravy po plánovaných prohlídkách
Časový fond výrobního zařízení – grafík ze skript str.22 z jeho matroše
21
čas interference = čas čekání na obsluhu stroje
časové ztráty = stroj nepracuje, protože ho neobsluhujeme (dělníci jsou pořád na kuřárně, v kantýně) =
jsou to tzv. časové ztráty zaviněné dělníkem
Podle OZ je stanovena norma, že pracovník v průběhu 8hodinové pracovní doby má 42 minut nárok na
přestávky osobní potřeby během celé té směny. Pracovník tuto dobu nesmí překročit a zamtel musí
pracovníkovi tuto dobu i garantovat. Lidé jsou biologické bytosti .
Normy výrobních kapacit
Symboly:
Q – roční objem výroby – plánované roční množství výrobku
dv – výrobní dávka
tk - čas kusový, čas hlavního technologického chodu výroby
tpz – čas na přípravu, seřízení a zakončení výroby, čas pomocného technologického chodu výroby, je to
čas dávkový
tklid – čas klidu
tinter – čas interference
tneprac – čas nepracovní
k pn – koeficient plnění norem (vždycky tímto koeficientem dělíme)
110 min – je stanovená norma (říká, že máme na opracování výrobku 110 min, splnil na 110%)
1,1 - k pn
100 ve skutečnosti
tzn. 110 min/1,1 = 100 min.
Zapisujeme buď 100% nebo normou 1,0.
Minuty dělíme vždy normou, zde 1,1 – pracujeme na 110% = 1,1
F – norma vyučitelného (ročního) časového fondu – udává množství času, které je možné využít
k činnosti výrobního zařízení za určité období
V – norma výrobnosti/výkonnosti – udává množství výrobků, které je výrobní zařízení schopno vyrobit za
jednotku času. Jednotkou jsou kusy.
P – norma strojní pracnosti – udává, množství času, které je potřebné k výrobě jedné jednice výkonu na
určitém výrobním zařízení
K – norma celkové kapacity, udává množství výkonu za využitélný časový fond
K=FxV
K = F/P
Př. Vypočtěte normu času (strojní pracnosti) P a normu množství V (normu výrobnosti) při výrobě
tkaniny. Výrobní jednice jsou: jeden 1bm a 1Nh (normohodina).
bm = běžný metr – udává se i šíře, aby byl údaj kompletní
rychlost tkaní = 30 cm/1min.
čas klidu k provední ručních prací a čas nutných přestávek = 2 min co každý utkaný 1 bm, čas pro
zakládání nové osnovy – 0,5 min/1bm. Čas interference je 1,5min/1 bn.
a) Kolik bude potřeba času na utkání na 1bm?
22
b) Kolik utkáme za 1Nh takových bm?
a)
Tkaní bm: 100/30 = 3,333 min
Přestávky: 2 min
čas interference: 1,5
zákl. osnova: 0,5
Časová norma 7,33 (3,33 + 2+1,5 +0,5)
b)
Kolik utkáme?
60/7,33 = 8,19 bm/Nh
Př. Stanovte normu množství V a normu P, známe-li:
Kapacita výrobní linky = 60 cihel/1minuta
čas interference = 3 min/1000 vyrobených cihel
čas klidu k nezbytným ručním pracem = 2 min/100 vyrobených cihel
technologie výroby cihel vyžaduje přerušit práci na 2 min/5000 vyrobených cihle
výrobní jednice jsou: 1Nh a 1000 ks cihel. Kolik při těchto parametrech vyrobíme cihle? a Kolik času
budeme potřebovat při této technologii výroby na výrobu 1000 ks cihel?
16,67 je třeba času k výrobě 1000 cihel./1000/60 = 16,67/
3min + 20/10.2 = 20 tzn. 1000 cihel = 23
2min : 5 min = 0,4
23 + 0,4 = 23,4 + 16,67 = 40,07
Na 1000 cihel bude třeba 40,07.
Výkonnost: 60/40 = 1,5 x 1000 = 1500 cihel za hodinu
Př. Pro potřeby tvorby operativního plánování množství výrobních tkanin je třeba stanovit normu času
(strojní pracnosti). Výrobní jednicí je 1bm a jednotkou času je 1 Nh. Jaká bude pracnost 1bm? Kolik za
1Nh takových bm uděláme.
Rychlost tkaní je 100bm/1Nh
Pro založení osnovy je zapotřebí 70 s/1000 bm
čas nutných přestávek je 30 s/100 bm
čas interference je 1 s/1bm
sekunda = s
Jednice pracnosti (času) na 1bm, kolik metrů na Nh?
Kolik času je třeba na výrobu jednoho bm?
Norma strojní pracnosti?
čas strojní: 60 x 60 = 3600s
pomocný: 70s
přestávky: 30 s
interference: 100 s
3800 s
1bm = 38 s
23
3600/38 = 94
94 m/1Nh
Př. Stanovte normu množství a normu času pro operaci s vrtákem, který má průměr 4mm.
Hloubka vrtání otvoru průměru 4mm je 5 cm
rychlost vrtačky je 20 cm/min
čas klidu je 8s/1 otvor
čas interference 10 min/1 výrobní dávka
Jednice:
1Nh
1 výrobní dávka o 1000 ks
Pracnost? Jak dlouho trvá 1000 ks?
1 výrobní dávka 1 000 Ks
cm = 1 000 x 5 = 5000
čas: Dávka 5 000 cm
5 000 cm : 20 cm = 250 minut
250 x 60 = 15 000 s
Pracnost:
250 m  15 000 s
8 000 s
600 s
______________________
23 000 s
23 600 : 60 = 393,30 : 60 = 6,55 hodin za jednu dávku
1 : 6,55 h = 0,153 – kolik uděláme za hodinu - 0,153 za N hod.
RVBP 19.3.2009
Příklad - 1
Při stanovení množstevní kapacity A jste byli pověřeni provedením propočtů na jednu pracovní směnu
(1 jednice) a normy času neboli normy pracnosti na jednu výrobní operaci. Snímkem výrobní operace
byly získány následující údaje:
 Čas hlavního technologického chodu stroje je 10 min. na každý 1 odvedený (opracovaný) kus
 Čas pomocného chodu stroje je 12 minut na každou odvedenou výrobní dávku
 Čas nevýrobního chodu stroje je 12 minut na každou odvedenou dávku
Dále víme, že výrobní dávka má 15 ks, pracuje se ve 3 směnném pravidelném provozu vč. SO + NE.
24
ČAS HL. CHODU STROJE
bx x dx = 10 x 15 =
ČAS POMOC. CHODU
NEVÝROBNÍ CHOD
150 min
12 min
12 min
174 min/dávka – norma pracnosti
Norma výkonnosti
(8 hodin jedna směna což je 8 x 60 = 480 minut)
= 480/174 = 2,758 dávka/směna =>(15ks x 2,758 = 41,37)
Roční kapacita
Roční časový fond je 365 dnů
K = Fč x V
K = 365 x 3 x 2,758 x 15 = 45 300 Ks
Příklad 2 – typ písemky
Stanovte potřebný počet strojů na pracovišti na základě následujících údajů:
 Máme vyrobit za rok 35 000 Ks výrobků (Q)
Velikost výrobní dávky Dv = 3 500 ks
Hlavní technologický kusový čas je 114 min při Kpm 1,2
Čas na seřízení stroje je 159,5 min při Kpm 1,1
Nominální časový fond je 306 dnů
Pracuje se na 2 směny a každá směna má 7,4 hodin
Celozávodní dovolená 12 pracovních dnů
Čas oprav je 26,2 dnů za celý rok
V podniku času stroje:
Pracovní dny
Dovolená
Opravy
306
- 12
- 26,2
267,8 dnů
267,8 (čas strojů) x 7,4 (každá směna) x 2 (směny)= 3 963,44 hod.
Pracnost
Strojní čas
114 : 1,2 =
Seřízení (159,5 : 1,1/3 500) =
95 min
0,0414 min
95,0414 min
Celková pracnost
Q x P = 35 000 x 95,0414 : 60 = 55 440, 817
55 440, 817 x 3 963,44 = 13,988
25
Příklad 3 – typ písemky
Stanovte potřebný počet strojů.
 Q – celoroční produkce je 20 000 ks
 Dv – 20 000 výrobků
 Tpz = 143 minut při Kpm 1,1
 K = 120 minut při Kpm 1,2
 Nominální roční časový fond 306 pracovních dnů
 Pracuje se na 2 směny, každá směna 7,5 hodin
 Celozávodní dovolená 12 dnů
 Opravy 20,5 dnů
V podniku času stroje:
Pracovní dny
306
Dovolená
- 12
Opravy
- 20,5
273,5 dnů
273,5 (čas strojů) x 7,5 (každá směna) x 2 (směny)= 4 102,5 hod.
Pracnost
Strojní čas
120 : 1,2 =
Seřízení (143 : 1,1/2 000) =
100 min
0,065 min
100,065 min
Celková pracnost
Q x P = 20 000 x 100,065 : 60 = 33 355
33 355 x 4 102,5 = 8,13
Příklad 4 – typ písemka
Vypočtěte roční časový fond v hodinách pro 100 tkalcovských stavů z následujících údajů o pracovním
režimu:







Jedná se o přerušovaný provoz na 2 směny
Počet hodin na den je 15,32
Nominální časový fond je 306 dnů
Celozávodní dovolená 12 pracovních dnů
Generální opravy pro 100 tkalcovských stavů za rok 1 126 hodin
Ostatní plánované opravy za rok 2 704 hodin
Poruchové opravy (odhad) 450 hodin za rok
Uveďte možnosti zvýšení stupně využití výrobního zařízení a opotřebení, kterými by bylo možno toho
dosáhnout? (Vyčíslit rezervy).
26
Roční časový fond
pro 100 stavů
Skutečný čas
Teoretický čas
Legenda
100 x 306 x 15,32
468 792 hod
100 x 306 x 16 = 489 600 hod.
Dovolená
100 x 12 x 15,32
- 18 384 hod
100 x 12 x 16 =
Generální opravy
- 1 126 hod
(mimo pracovní dobu) ---
Ostatní plánované opravy
- 2 704 hod
(mimo pracovní dobu) ---
- 450 hod
(mimo pracovní dobu) ---
Poruchové opravy
celkem
446 128 hod
19 200 hod.
470 400 hod
Během roku promrhaly (470 400 – 446 128 =) 24 272 hodin
100 %............................. 446 128
X %................................24 272
X = 100 x 24 272/446 128 = 5, 44%
Výběr optimální technologické varianty (kompromis za daných podmínek)
-
mezní počet výrobků, je takový počet výrobků, kdy celkové náklady varianty A (stávajícího
výrobního zařízení) a celkové náklady varianty B jsou si rovny
levnější zařízení je na nižší technické úrovni
27
Nákladová rovnice
TC = FC + VC(variab.nákl.na kus) x Q
Rovnice pro bod rovnováhy
TC1 = TC2
FC1 + VC1 x Q = FC2 + VC2 x Q
Nákladová rovnice pro první variantu
TC1 = FC1 + VC1 x Q
Nákladová rovnice pro druhou variantu
TC2 = FC2 + VC2 x Q
Q – neznámá, při jakém počtu výrobků dochází k rovnováze?
FC2 – FC1 / VC1 – VC2 = Q (mezní počet výrobků)
-
jestliže naše požadované výrobní množství Q bude menší, než mezní počet výrobků, je
ekonomicky výhodnější varianta s menší pořizovací cenou (varianta A)
je-li požadované výrobní množství Q větší, než mezní počet výrobků (Q-kritické) je ekonomicky
výhodnější varianta s vyšší pořizovací cenou
Bod rovnováhy pro 3 varianty zjišťujeme:
BRA,B
BRB,C
BRA,C
Příklad č. 1
Vypočítejte bod zvratu (mezní počet výrobků) pro 2 zaměnitelné konstrukčně technologické varianty,
údaje v následující tabulce:
Číslo varianty
FC (Kč/kus)
VC (Kč/kus)
1
10 000 000
1000
2
20 000 000
500
-
vypočítejte Q
20 000 000 – 10 000 000 / 1000 – 500 = 20 000ks
-
pro menší počet plánovaných výrobků než 20000ks je pro nás výhodnější varianta 1, pro větší
počet plánovaných výrobků než 20000ks je pro nás výhodnější varianta 2
28
Příklad č.2
Pro výrobu v následujícím období se musí management podniku rozhodnout mezi 2
následujícími operacemi. Nájemné z pozemku a budovy činí u 1.varianty 80tis. Kč, roční odpisy
jsou ve výši 100tis. Kč, u 2.varianty – odpisy 160tis. Kč, nájemné z pozemků a budovy činí 70tis.
Kč. Jednicové výrobní náklady pro 1.variantu jsou 60Kč/ks, pro 2. variantu 40Kč/ks. Požadovaný
roční objem výroby je 3000ks (Q). Pro kterou technol.variantu se rozhodnu, mám-li vyrobit
3000ks výrobků?
Číslo varianty
Nájemné
Odpisy
FC
1
80 000
100 000
180 000
2
70 000
160 000
230 000
VC
Q = (160 000 + 70 000) – (80 000 + 100 000) / 60 – 40 = 230 000 – 180 000 / 20 = 50 000 / 20 = 2 500 ks
2varianta je výhodnější.
29
Příklad č. 3
Při výrobě mosazných ventilů lze použít 2technolog. variant. Pro variantu 1 jsou FC vypočteny ve výši
9mil Kč, pro 2. variantu ve výši 6mil.Kč. Použije-li se varianta 1. , dojde ve srovnání s variantou 2. k úspoře
materiálových nákladů ve výši 3500 Kč na každých 1000ks ventilů a současně k úspoře mzdových nákladů
ve výši 150Kč na každých 100ks ventilů.
Rozhodněte, kterou variantu použijete, musíte-li zajistit roční objem výroby ve výši 650 000ks ventilů.
Varianta
FC
VC materiálové na
1000ks
VC mzdové na
100ks
VC mzdové na
100ks
1
9 000 000
x
y
150
2
6 000 000
3 500
150
x
Bod zvratu? = bod zvratu je 600 000
Vypočítáme si materiálové náklady na 1 ks – (=3 500 / 1000 = 3,5)
Vypočítáme si mzdové náklady na 1 ks – (= 150 / 100 = 1,5)
A pak dosadíme do vzorce pro bod zvratu:
Q = 9 000 000 – 6 000 000 / 3,5 - 1,5 = 3 000 000 / 5 = 600 000
Příklad č. 4
Stanovte pásma výhodnosti 3 různých konstrukčně technologických variant pro výrobu téhož produktu
Varianty
FC
VC
A
1 200 000
1 500
B
3 600 000
1 000
C
600 000
2 500
Výpočet BR:
BRA,B = 3 600 000 – 1 200 000 / 1 500 – 1 000 = 2 400 000 / 500 = 4 800
BRB,C = 600 000 – 3 600 000 / 1 000 – 2 500 = - 3 000 000 / - 1 500 = 2 000
BRA,C = 600 000 – 1 200 000 / 1 500 – 2 500 = - 600 000 / - 1 000 = 600
30
Příklad č. 5
Racionalizační útvar ve firmě A+A, s.r.o. posuzoval varianty výroby splachovačů WC. Kromě stávajícího
výrobního postupu byly navrženy další 2 varianty. V příštích obdobích se na základě marketingového
postupu předpokládá výroba 6000ks ročně.
a) stanovte mezní objem výroby splachovačů pro jednotlivé technologické varianty včetně
současné
b) propočtěte variantu, která má pro požadovaný objem výroby minimální náklady
c) určete optimální výrobní (technologickou) variantu
(optimální variantu můžu určit tak, když vypočítám celkové náklady pro 6000 splachovačů)
-
vypočteme FC1, FC2, FC3
VC1, VC2,VC3 / ks výrobku
VC1,2,3 pro 6000ks
TC pro 6000ks výrobků (TC1,2,3)
Stávající varianta 0
Nová navržená v. 1
N.n.v 2
Náklady na zakoupení
zařízení
5 300
7 050
3 500
Odpisy výrobního
zařízení / 1ks výrobku
(přepočet VC)
0, 486
0,34
0,354
Náklady na seřízení
výrobního zařízení
128
850
142
Jednicové mzdy / ks
výrobku
2, 69
2,50
3,82
Energetické náklady /ks
výrobku
0, 258
0, 224
0,318
31
Náklady na nástroje / ks
výrobku
0, 052
0, 055
0,060
Náklady na opravy / ks
výrobku
0, 292
0, 204
0,213
1) vypočítáme FC ( fixní náklady)
FC0 = 5 300 + 128 = 5 428
FC1 = 7 050 + 850 = 7 900
FC2 = 3 500 + 142 = 3 642
2) vypočítáme VC (variabilní náklady) pro 1 ks a pak pro 6000 ks
VC0 = 0,486 + 2,69 + 0,258 + 0,052 + 0,292 = 3,778 x 6 000 = 22 668
VC1 = 0,34 + 2,50 + 0,224 + 0,055 + 0,204 = 3,323 x 6 000 = 19 938
VC2 = 0,354 + 3,82 + 0,318 + 0,060 + 0,213 = 4,765 x 6 000 = 28 590
3) vypočítáme TC (celkové náklady) pro 6000 ks
TC1 = 5 428 + 22 668 = 28 096
TC2 = 7 900 + 19 938 = 27 838
TC3 = 3 642 + 28 590 = 32 232
4) vypočítáme bod rovnováhy
BR0,1 = 7 900 – 5 428 / 3,778 – 3,323 = 2 472 / 0,455 = 5 432,97
BR1,2 = 3 642 – 7 900 / 3,323 – 4,765 = - 4 258 / (-1,442) = 2 952,84
BR0,2 = 3 642 – 5 428 / 3,778 – 4,765 = - 1 786 / (-0,987) = 1 809,52
1. bod zvratu 5 432,97
2. bod zvratu 2 952,84
3. bod zvratu 1 809,52
32
Příklad č. 6 – D.ú.
Při navrhování nového technologického postupu při výrobě převodovek mixéru Eta 4711 navrhli
pracovníci útvaru racionalizace výroby a práce 3různé technologické varianty:
Zvolte takovou výrobní variantu, která při výrobě 1500ks převodovek bude ekonomicky nejvýhodnější!
Nákladové položky
Varianta 1
2
3
Pořiz.cena výrob.zař.
16 430
21 855
10 850
Seřízení nových strojů
397
2 635
440
Odpisy / ks
1, 506
1,054
1,097
Náklady na opravy /ks
0, 905
0,632
0,660
Jednicové mzdy / ks
8, 34
7,75
11,84
Náklady na energii /ks
0, 799
0,649
0,986
Náklady na nástroje/ks
0, 161
0,170
0,186
1) vypočítáme FC
FC1 = 16 430 + 397 = 16 827
FC2 = 21 855 + 2 635 = 24 490
FC3 = 10 850 + 440 = 11 290
2) vypočítáme VC
VC1 = 1,506 + 0,905 + 8,34 + 0,799 + 0,161 = 11,711 x 1 500 = 17 566,5
VC2 = 1,054 + 0,632 + 7,75 + 0,649 + 0,170 = 10,255 x 1 500 = 15 382,5
VC3 = 1,097 + 0,660 + 11,84 + 0,986 +0,186 = 14,769 x 1 500 = 22 153,5
3) vypočítáme TC
TC1 = 16 827 + 17 566,5 = 34 393,5
TC2 = 24 490 + 15 382,5 = 39 872,5
TC3 = 11 290 + 22 153,5 = 33 443,5
4) vypočítáme BR (BRa,b, BRb,c, BRa,c)
BR1,2 = 24 490 – 16 827 / 11,711 – 10,255 = 7 663 / 1,456 = 5 263,05
BR2,3 = 11 290 – 24 490 / 10,255 – 14,769 = - 13 200 / (-4,514) = 2 924,24
BR1,3 = 11 290 – 16 827 / 11,711 – 14,769 = - 5 537/ (-3,058)= 1 810,66
33
Příklad č. 7 – testového typu
Vypočítejte, pro jaký objem výroby bude výhodné použít technologickou variantu A, a kdy bude výhodné
použít technologickou variantu B. Jestliže máme k dispozici
Parametry výroby
Fixní náklady(Kč)
Variabilní náklady (Kč)
Maximální roční kapacita (ks)
Varianta A
Varianta B
14 mil
10 mil
200
300
60 000
100 000
Bod rovnováhy 1,2
q= 10 mil – 14 mil/ 200 – 300 = (-4 mil) /(-100) = 40 000 ks
Nikdy nesmím navrhnout ekonomicky nevýhodnou variantu.
Varianta A je ekonomicky výhodnější když je to pro těch 100 000 ks. A proto nemohu doporučit Variantu
B.
To je zákon číslo 1.
Ale ekonomicky výhodná varianta A nemá dostatečnou kapacitu.
Podle praxe nastává: v praxi musíme ověřit jak by to bylo s ekonomickou nákladností kdybychom se
pokusili u ekonomicky výhodné varianty A zvýšit její roční výrobní kapacitu.
Zvýšit výrobní kapacitu lze 2 způsoby:
Modernizací – změníme, ale účel zůstane (kovové trubky vyměníme za plastové)
Rekonstrukcí – nákladnější, změníme účel (dětského pokoje – koupelna)
34
Výsledek : varianta A je ekonomický výhodná ale nemá dostatečnou kapacitu proto musíme prověřit
možné zvýšení kapacity na 100 000 ks.
Příklad č. 8
V soukromé firmě AZ, s.r.o. jsou k dispozici pro výrobu bezpečnostních systémů dvě alternativní
technologie.
Nákladové položky
Varianta A
Varianta B
Fixní náklady(Kč)
90 000
60 000
Mzdové náklady jednicové
1 600
1 850
Materiálové náklady jednicové
2 000
2000
Strojní pracnost 1/ks výrobku
30 hodin
40 hodin
U obou variant se předpokládají roční náklady na údržbu shodně ve výši 2 500 Kč. A každý 3 rok
generální oprava ve výši 45 000 Kč, pracuje se 270 dní v roce ve 2 směnném provozu po 8 hodinách.
Zjistěte:
- výrobnost u obou variant (výrobní kapacita)
- mezní počet výrobků
- rozhodněte kterou variantu zvolíte, jeli třeba vyrábět ročně 110 ks bezpečnostních systémů
ŘEŠENÍ:
Roční kapacita varianty 1: 270 x 16 / 30 = 4320/30= 144 ks
Roční kapacita varianty 2: 270 x 16 / 40 = 4320/40= 108 ks
Při kolika výrobcích nastává rovnováha? 120
= 60 000 – 90 000 / 3 600 – 3 850 = - 30 000 / - 250 = 120
Kdy bude výhodná varianta
Varianta A bude výhodná od 120 do 144 ks
Varianta B bude výhodná od 0 do 120 ks,ale její roční kapacita je jen do 108 čili od 0 do 108
Vzniká prázdné pásmo a to od 108 do 120 (ptají se nás, co navrhneme při 110)
Navrhneme variantu B, ale nedosahuje této kapacity, takže musíme zjistit kolik bude stát zvýšení
kapacity ze 108 na 110 ks.
35
Optimalizace výrobních dávek
Jsou výrobní dávky dvojího druhu:
DVmin.
- Je takový (takový počet kusů ve výrobní dávce), kdy suroviny, materiály, energie, pracovní síly
obslužné a výrobní zařízení jsou ještě na přijatelné ekonomické míře využití
Dv min = Tpz/Ka x Tk
Dv min =
DVopt.=
Ka – koeficient seřízení stroje
Ka = tpz / DVmin x tk – u nás je zde neznámá právě to DVmin
U všech výrobních strojů pro běžnou výrobu se Ka pohybuje v rozmezí od 0,02 do 0,12
DVmin= Tpz/ Ka x tk
tpz – čas dávkový
tk - čas kusový
Příklad č. 1
Vypočítejte nejmenší výrobní dávku (DVmin), při níž je ještě ekonomicky únosné výrobu realizovat, znateli
následující parametry procesu
Číslo výr. operace
1
2
3
4
5
6
7
Tk (minuty)
6
5
7
12
7
9
4
Tpz (minuty)
12
8
6
10
4
7
1
Podíl času na přípravu a zakončení výroby činí 4% z doby aktivního působení stroje na výrobek.
Tk = 50, Tpz = 48
Ka = 4% /100 = 0,04
DVmin =48/50 x 0,04= 48/2 = 24
Příklad č.2
Při řízení výrobního procesu je maximální snahou co nejefektivněji využít výrobní zařízení za účelem
minimalizace nákladů.
Vypočtěte proto velikost minimální výrobní dávky vytelí že:
- doba nečinnosti zařízení při seřizování se může rovnat 5,5%(0,055) z doby činnosti výrobního zařízení.
36
- Koeficient Kpn = při tpz činí 1,1
- koeficient Kpn při tk = 1,2
Operace
1
2
3
Tk (minuty)
4
2
6
Tpz (hodiny)
0,55
0,35
0,65
Tk = 12, Tpz = 1,55 x 60 = 93
Tpz = 93/1,1 = 84,55
Tk = 12/1,2 = 10
ka = 0,055
= 84,55/10 x 0,055 = 84,55 / 0,55 = 153,73
Příklad č. 3
Vypočítejte velikost výrobní dávky, jestliže znáte tyto údaje
Číslo výr. operace
1
2
3
4
5
Tk (minuty)
25
48
58
74
95
Tpz (hodiny)
1,6
1,05
1,1
2,1
1,0
Tk = 300, Tpz = 6,85 x 60 = 411
Koeficient
Ka = 0,04
Kpn při tpz = 1,05
Kpn při tk = 1,15
Tk = 300 / 1,15 = 260,87
Tpz = 411 / 1,05 = 391,43
=391,43 / 260,87 x 0,04 = 391,43 / 10,44 = 37,51
23.4.09
DVopt - optimální – optimální počet kusů ve výrobní dávce je takový počet kusů ve výrobní dávce, kdy
celkové výrobní náklady přepočteny na jeden kus výrobku jsou nejmenší.
Znázornění vztahů při propočtu opt. velikosti výr. dávky
37
Průběh Nj (nákladů jednicových), Ns (nákladů skladovacích) a Npz (N na přípravu, seřízení výroby). Je to
průběh s rostoucí produkcí.
Oba grafy sečteme, tečkovaně je součtová křivka nákladů tzv. obálková.
Min. celkové náklady → optimální velikost dávky.
DVopt.=
DVopt.=
Dvopt – optimální výrobní dávka (ks)
t – období vyjádřené zlomkem roku tzn. 1 rok (vychází z Qp např. 0,5 jako půl roku, měsíc 1/12)
Qp – plánovaný počet výrobků v daném období (rok) ve hmotných jednotkách
Npz – náklady na přípravu, seřízení a zakončení v jedné dávce
Nj – výrobní náklady jednice výrobků (Kč)
Ns – náklady na skladování a udržování zásob,které se mění proporcionálnš se zvyšováním velikosti
dávky – v hal. na Kč průměrné zásoby ročně (úroky, daně, pojistné), náklady související se skladováním
(mzdy, věcné náklady, odpisy, poškození, ztráty)
38
Př. propočítejte min. a opt. velikost výrobní dávky ve výrobě kyvných náprav. Jedná se o velkosériovou
strojírenskou výrobu organizovanou formou výroby na sklad. Stanovení velikosti výrobní dávky je vždy
důležitým ekonomickým rozhodnutím. Dosud byla její velikost určena odborným odhadem ve výši 60ti
kusů (Dvmin jimi stanovena).
Předpokládaný objem výroby Qp= 35 000 ks/rok
Nj = 230,-/ks
Ns = 10% z Nj tzn. 23
Ka (emipirický koeficient) = 0,05
N na přípravu a zakončení výroby Npz= pro jednu dávku vykalkulovány ve výši 250,-/hod.
č. operace
název výrobní opce
Tk – minuty (hl.
technologický čas)
Tpz - min
1
rýsování
2
5
2
hrubování
8
12
3
žíhání
12
14
4
otriskání
2
22
5
vrtání
2,4
8
6
rýsování
3
5
7
frézování hrubé
2,6
10
8
hoblování
2,4
12
9
vrtání
2,8
6
10
frézování jemné
3,6
8
11
broušení
4
9
12
odjehlení
0,5
2
13
nástřik lakem lakování
0,4
20
45,7
133 tzn. 2,22hod
∑
Dv min = ∑Tpz/Ka x Tk
133/0,05*45,7 = 58,21
39
Teď vypočítáme Dvopt:
DVopt.=
= 85,7 tzn. 86 ks
Př. Průzkum trhu dokázal, že v příštím roce se může zvýšit objem výroby na hodnotu 1 100 ks výrobků.
Materiálové N na 1 ks výrobku činí 15,-, mzdové 20,-/ks, výrobní režije je odhadnuta na 110% z hodnoty
mzdových N. Čas na přípravu a zakončení Tpz= 120 min., Npz = 25,-/hod, Ns = 15% z výrobních N na
jednici. Tk (kusový čas) = 580 min. Koeficient Ka byl stanoven odborným odhadem 0,05.
Vypočítejte Dvmin a Dvopt dávky:
Dvmin:
120/ 0,05 x 580=4,14 tzn. v realá bychom zaookrouhlili na 5 ks
Dvopt:
DVopt.=
=15,02 zaokrouhlíme 15 ks
Nps = 2* 25 = 50
režie = 110% ze mzdy = 22
Nj= 20 + 15+22 = 57
Nj = 15% z Nj = 8,55
t=1
Př. V provoze strojírenského podniku se vyrábějí součástky pro montážní sestavy, které jsou určeny pro
finální montáž spalovacích motorů. Jedná se o skupinovou velkosériovou výrobu, při jejímž operativním
řízení se uplatňuje soustava operativního plánování na sklad.
V příštím roce se předpokládá vyrobit 18 000 ks součástek. Výrobní N jedné součástky činí 170,-, Ns
jednoho kusu za rok jsou kalkulovány ve výši 12% výrobních N jednoho kusu.
Npz jsou 285,-/hod. Součástka prochází 5 výrobními operacemi.
číslo operace
1
2
3
4
5
tk v min
7
8
10
14
6
Tpz
8
10
12
8
7
Ka odpovídá 0,04.
tk celkem 45
tpz celkem 45
40
Dvmin: 45/0,04*45=25ks
Dvopt:
= 47,1
Př. V provoze 02 pro finální produkci elektromotoru je vyráběna jednoduchá součást, které má být
vyrobeno v příštím měsíci 5 500 ks. Jedná se velkoseriovou skupinovou výrobu. Ns = 8% z výrobních N na
1 ks. Výrobní N jedné součásti představují 180,-, průměrné hodinové náklady na seřízení stroje činí 285,-.
Ka byl stnaoven na zákl. 2faktorové závisloti = 0,03. Součást prochází následujícími opcemi viz. tabulka:
číslo opce
název opce
tk v min
tpz v im
01
soustružení
17
25
02
frézování
6
10
03
obrážení
3
6
04
broušení
11
20
05
vrtání
8
0
06
řezání závitů
11
24
07
nátěr
5
5
∑61
∑90
Dvmin?
Dvopt?
Dvmin:
90/0,03*61= 49,18 = 50 ks
Dvopt:
=147,55 a tj. 148 ks
Npz = 285 kč/hod
Npz = 427,5/90
Ns = 8% z Nj = 14,4
t = 1 měsíc = 1/12 roku
41
Zásoby ve výrobě: tzn. není to fin. výrobek, jsou to polotovary, rozpracovaná výroba
Standardní normativy zásob rozpracovaných výrobků
Zásoby vznikají:
a) mezi jednotlivými výrobními opcemi (na výr. linkách, uvnitř výrobních dílen, mezi jednotlivými
pracovišti/provozy té výroby)= ZÁSOBY MEZIOPERAČNÍ
b) zásoby mezi výrobními úseky (jsou to ZÁSOBY SKLADOVÉ, to co se musí už dát do skladu).
Propočty zásob se liší, zda se jedná o:
1. jednopředmětné synchronizované výrobní linky (jeden druh výrobku, jsou tam shodné výr. časy)
2. jednopředmětné nesynchronizované výrobní linky (jeden výrobek, rozdílné operační časy)
3. vícepředmětné synchronizované výrobní linky (různé druhy výrobků, ale shodné časy).
Výpočet zásob u jednopředmětných synchronizovaných výrobních linek:
předpokladem plynulého (synchronizovaného), rytmického chodu výrobní linky je, aby v každém
okamžiku bylo u příslušného pracoviště v příslušném okamžiku k dispozici potřebné množství
rozpracovaných výrobků.
- u jednopředmětných synchronizovaných linek se tvoří tyto druhy zásob:
a) zásoby technologické Ztechnol
b) zásoby technické Ztech
c) zásoby dopravní Zdopr
d) zásoby opravářské Zopr
e) zásoby pojistné Zpoj
Normy výrobního taktu a rytmu
-
Výrobní takt = časový interval mezi odvedením dvou po sobě jdoucích následujícch součástí – výrobků
(dávek)
T= Ft/Q
T=
Ft = časový fond v daném období
Q = počet součátí
Podrobněji:
T = Ft – (tzt + tzorg)/ Q (1+z/100)
T=
Tzt – časové ztráty z technol. příčin
Tzorg – čas. ztráty z organizačních příčin
z = procento zmetkovitosti
42
Rytmus výroby (práce úseku, linky) – počet odvedených součástí (výrobků) za jednotku času (hodinu,
směnu)
r = 1/T
r=
nebo podrobněji:
r = Q (1+z/100)/ Ft – (tzt + tzorg)
r=
Zásoby technologické Ztechnol
= jsou ty prvky rozpracované výroby, které se na jednotlivých pracovištích právě opracovávají nebo
kontrolují.
Ztechnol = p*s
p (malé) = počet pracovních míst (strojů) provádějících tutéž opci
s (malé) = počet současně opracovávaných součástí na jednom pracovním místě
např. 2 stroje se 2 prac. místy – tzn. současně opracováváme 4 polotovary
Zásoby technické Ztech
= je nezbytná k zajištění optimální kvality surovin (např. zrání litinových odlitků, vysoušení dřeva před
dalším zpracovnáním/nábytkářský průmysl/, příprava sladu v pivovarnictví).
Ztech= Q*tz
Q=spotřeba surovin, materiálu za jednotku času
tz = doba nezbytně nutná pro „technologické zrání suroviny“
30.4.09
Zásoby dopravní Zdopr
= musíme rozlišit typ dopravy.
a) plynulá (nepřetržitá, kontinuální) doprava – ke kontinuální výrobě patří kontinuální doprava
Zdopr =
* dd
Zdopr vychází v kusech.
Lp – vzdálenost mezi pracovišti
v – rychlost přepravy
r – rytmus výroby (takt linky)
dd – velikost dopravní dávky
v*r → vzdálenost mezi sousedními dávkami dílů na dopravníku – l (malé L)
43
tzn. Zdopr =
* dd
– l (malé L)
b) přetržitá (diskontinuální, přerušovaná) -
Zdopr =
Td – takt dopravy
Tv – takt výroby, přimež Tv =
m – počet zhotovených výrobků za tu jednu směnu
Pozn. výpadek na výrobě = ušlá produkce a ta se dává do nákladů.
Zásoby opravářské Zopr
= stroje se mohou porouchat. Příležitostné zásoby, nahrazují produkci jednotlivých pracovišť linky v době
opravy výrobního zařízení.
Zopr=
kusy
topr – je doba trvání opravy výrobního zařízení
zásoby pojistné Zpoj
= slouží k zajištění plynulosti a plánovaného rytmu linky pro případ, že by příslušné pracoviště z různých
důvodů nedodrželo svůj rytmus výroby.
Vznik:
- pojistné zásoby na kontrolních pracovištích – nahrazují vyřazené nekvalitní výrobky
- pojistné zásoby na každé operací – pro případ poškození nástroje, jeho kontroly,
nerovnoměrnost v práci obsluhy ...
velikost:
Zpoj=
vychází nám kusy
tpoj – je čas nezbytný k odstranění nepředvídatelných přerušení a poruch
r = rytmus výroby (čas. jedn.)
44
Podmínky synchronizované výroby
a) dv = konstanta
b) tk1 = tk2 (výrobní, operační časy se rovnají)
Př. Stanovte, jak velkou technickou zásobu musí mít nábytkářská firma Hoblík s.r.o., je-li průměrná denní
spotřeba dřeva 0,4 m3 a nezbytná doba pro vysušení dřevní hmoty činí 10 měsíců ( pro výpočet uvažujte
měsíc = 30 dní). Firma nakupuje dřevo od lesního závodu za cenu Kč 2400,-/m3.
Ztech= Q*tz
Q=spotřeba surovin, materiálu za jednotku času
tz = doba nezbytně nutná pro „technologické zrání suroviny“
v Kč 288 000 (0,4 * 10*30*2400)
v ks 120 (0,4 * 10*30)
Př. výrobní družstvo, praocvní oděvy a rukavice – používá jako zákl. surovinu přírodní useň ze Španělska.
V případě nutnosti je zásobovač schopen zajistit do 72 hod případně náhradní dodávku ze Slovenska. Jak
velkou pojistnou zásobu musí mít firma zajištěnu, je-li spotřeba usně 65 kg každou hodinu a firma
pracuje ve dvousměnném provozu po 8hod/směna.
Jaká bude poj. zásoba?
Zpoj=
72hod (3dni)
65*2*8
3*65*2*8= 3,12t (3120 kg)
Př. při návštěvě provozu pekárny a cukrárny konkurenční fy, jste zjistili, že závěrečné operace zdobení a
balení čajového pečiva probíhá na kontinuální lince v délce 64m, která prochází 9ti pracovišti. Zboží je
dopravováno v dávkách , které jsou tvořeny 2 paletami po 60ti ks pečiva.
Vzdálenost mezi dávkami je 160 cm.
Jak velkou má firma rozpracovanou výrobu (jak velkou má dopravní zásobu)?
Zdopr =
* dd
Zdopr vychází v kusech.
Lp – vzdálenost mezi pracovišti – délka celé linky
v – rychlost přepravy
r – rytmus výroby (takt linky)
dd – velikost dopravní dávky
v*r → vzdálenost mezi sousedními dávkami dílů na dopravníku – l (malé L)
45
Lp = 64m
l = 1,6 m (160 cm)
dd= 2*60
Zdopr =
* 120 = 4800
Př. Při sledování kontinuálního materiálového toku ve firmě na výrobu speciálních ortopedických
pomůcek bylo zjištěno, že výrobky jsou přepravovány dopravním pásem mezi 7mi technologickými
pracovišti. Vzdálenost mezi jednotlivými pracovišti je 6 m. Pomůcky jsou přepravovány v paletechách,
vzdálenost mezi paletami je 200 cm. V každé paletě je uložena jedna dopravní dávka o 15ks pomůcek.
Jak velká je dopravní zásoba rozpracovaných výrobků na výrobní lince, je-li půrměrná hodnota každého
rozpracovaného výrobku 240,-.
7 pracovišt tzn. 6 vzdálenosti pro 6ti metrech 36 m
l = 200 cm (2m)
dd=15 ks
Zdopr = (36/2) * 15 = 270 ks
výsledek je 270, v Kč je 270 * 315 = 64 800,-
Př. Vypočítejte velikost dopravní zásoby na výrobní lince při plynulé výrobě, víte-li, že pracovní linka
prochází 10ti pracovišti, která jsou od sebe vzdálena 4 m a vzdálenost mezi jednotlivými dopravními
dávkami na lince je 180 cm.Jedna dopravní dávka je tvořena
4mi soubory, z nichž každý obsahuje 50 ks. výrobků. Jaká bude dopravní zásoba?
10 pracovišť = 9 zastávek
l = 9 x 4 = 36
180 cm = 1,8
dd = 4*50
Zdopr = (36/1,8) * 200 = 4000
výsledek je 4000
Př. Určete velikost dopr. zásoby strojnírenské firmy zabývající se výrobou zámků, přerušovanou výrobou
mezi 2 pracovišti. Víme: délka směny je 510 minut. V7roba za minutu je 204 ks. Doprava odváží zásobu
každých 60 min.
510 min = 8,5 hod
za hodinu výroby se vyrobí 12 240 ks
odvoz 1 x za hodinu
bude v testu Zdopr
norma spotřeby materiálu 2 varianty
kapacitní normy
46
technologická varinata
velikost výrobní dávky - optimální
tady končí semestr, co je pod touto čarou, už nebude v písemce
Rozpracovanost výroby (Zásoby) v nesynchronizovaných automaticky pracujících výrobních linek.
Nesynchronizované = nesynchronní = asynchronní
Podmínky nesynchronizované výroby:
1. dv = konstanta
2. tk1 ≠ tk2
tzn. tk1 < tk2
nebo tk1 > tk2
3. ....., že v okamžiku, kdy opracuje druhá operace polotovar, musí mít k dipozici následující
polotovor od předcházjící operace (skončí desátý kus a musí mít připraven už jedenáctý kus)
a celou výrobní dávku dv musí opracovat bez přerušení.
př. druhá opce bude trvat 10 min, první 12 min. Po deseti min. pracují současně.
Nepřichází v úvahu z organizačně-ekonomického hlediska, aby linky šly naprázdno.
Nejmenší obratová zásoba je v okamžiku, kdy spouštíme druhou linku.
47