Krec_na_holandskych_kanalech_20120907

Holandsko 2012
Poznámky z plavby po kanálech v severním Holandsku.
Posádka:
Pepa
1. kapitán
Aleš
1. kapitán
Ivana
1. důstojník, plavčík
Milana 1. důstojník, plavčík
Loď:
Frisian Star 3
Loděnice:
FNMA Jirnsum
7.9.2012
Brno – Brémy
Nastal počátek naší dlouho připravované akce. Posádka je teoreticky a částečně i prakticky vyškolena,
materiály nastudovány, uzly zvládnuty, zásoby nakoupeny, pojistky uzavřeny. Bude to stačit i v praxi?
Takové myšlenky se nám vkrádají do hlavy během cesty po dálnici do Holandska. Nás suchozemce, tedy
naši odvážnou posádku voda a lodě lákají, ale taky z nich máme trošku respekt. Ale začněme popořádku.
Odjezd posádky z Rosic v 7 hod., žádné zpoždění, perfektní naložení. Cesta po dálnici ubíhala plynule, před
Prahou technická zastávka na benzince a kafíčko, trochu bloudění po Praze. Posádka byla velmi zaujata
diskuzí o zubařích a zapomněli jsme odbočit. Tak kolečko a znovu, snad tu Průmyslovou napodruhé trefíme.
Další zastávka až na poslední benzince před přechodem v Petrovicích. Malý oběd a hurá do Německa. Počasí
přeje, svítí sluníčko, není příliš horko.
Cesta Německem celkem nezáživná, všude samé větrné elektrárny a navíc GPS neustále otravuje, protože
nezná nové dálnice. Ještě dvě občerstvující zastávky na parkovištích, ale je nepříjemně větrno. Kafíčko
z termosek vypito a tak už se těšíme do Brém na večeři a pivo! Ale ouha, asi 40 km před cílem v 15:30 hod.
na dálnici stop a na 2 hodiny je z dálnice parkoviště. Na dálnici hořel valník se slámou, takže v Brémách
jsme až v 18:50, rychlé ubytování ve FORMULI 1 a jdeme hledat restauraci. Německé hospody nikde a tak
si Aleš musí nechat zajít chuť na očekávané „bratwursty“. Večeře byla v řecké restauraci asi 1 km od hotelu.
Všichni jsou vděčni za výborné teplé jídlo a weizenbier a potěšila i pozornost podniku, stopečka Ouza. Ve 21
hod. odchod na kutě, všichni se těšíme na zítřek. Cesta ujetá autem: 820 km
8.9.2012
Brémy – Jirnsum - Princeshof
Budíček a v 7 hod. snídaně v klidu a pohodě a pak už směr cíl – Jirnsum. Počasí nic moc – zataženo, ale
Holandsko nás vítá krásným sluníčkem. Malá zastávka na benzince, kde plavčíci obdivovali krásné kytice
úžasných čerstvých květin. Hned se rozhodli, že si na loď nějakou příležitostně koupí (zatím nedráždili
kapitány). Po bloudění Jirnsumem (opět jedno kolečko navíc) nakonec úspěšné zaparkování v loděnici v 11
hod. Před námi byly ještě 2 neodbavené posádky, tak nám ukázali loď a mohli jsme se nastěhovat. Lodička
malá vzhledem k ostatním plavidlům, ale útulná a hlavně na dalších 7 dnů naše. Máme tu všechno potřebné,
stůl, čtyři postýlky (žádné letiště to však není), vařič, rádio a hlavně ledničku, takže pivo bude jak má být.
Překvapení pro plavčíky – na stole živá kytka! Troška konverzace na lodi, Aleš: „Špatně se mi nastupuje“.
Pepa: „Nenajali jsem si TITANIC“. Aleš: “Ještě, že tak…“. Kapitáni s plavčíky nanosili bagáž na loď a
odešli vyřídit papírování.
Po krátkém zaškolení místním námořníkem, kdy jsme se dozvěděli, na co jsou všechny ty páčky a čudlíky,
kam se leje voda, kam nafta, kde to má motor, jak pracovat s bateriemi atd., jsme provedli menší zkušební
plavbu pod dohledem. Pak jsme vysadili školitele a v 13:15 hod. jsme vypluli směrem na kanál princezny
Margarety (taková vodní dálnice „D1“) přes obec Grou a jezero Pikmare dále po kanále do přírodní rezervace
Princeshof. Zde jsme vyvázali k molu loď a užívali slunce a klidu rezervace. Na zadní palubě jsme popili
Starobrno, pojedli hovězí guláš s chlebem a zapili dalším Starobrnem, zkrátka pohoda největší. Milana jako
první odvážlivec šla do plavek a když dokonce vlezla i do vody a pořád úsměv na tváři, tak jsme i my ostatní
pochopili, že se nesmíme nechat zahanbit a následovali ji. Voda byla opravdu „teplá“ jako na chatě UŠP, a
tedy i hodně osvěžující. Moc se nám tu líbilo, ale vydali jsme se dále na průzkum přírody. Sledovali jsme
starobylé holandské plachetnice, zděsili se provozu na hlavním kanálu, proplouvali úzkým kanálem
s větrným mlýnem, kochali se pohledem na domečky a zahrady kolem jezera.
Na noc jsme se vrátili na místo prvního kotvení do přírodní rezervace na jezeře Holstmare, umyli si molo
(Milana a Pepa, zbytek posádky pouze pozoroval a škodolibě komentoval) od kačeního trusu a začali si
užívat podvečerní siestu. V dáli jsme pozorovali balony, romantický západ slunce, popíjeli pivo a ujídali
zásoby z domova. Naše nadšení z průběhu dovolené dosahovalo vrcholu. Únava nás zmohla ve 22 hod. Cesta
ujetá autem: 260 km, ujeto na lodi: 15 km.
9.9.2012
Princeshof - Leeuwarden
Samovolný budíček v 7:15 hod. a poklidná snídaně do 9:15 hod. Po snídani jsme si udělali s lodí pár
cvičných vyplutí a přistání u mola, čímž jsme asi překvapili a možná i pobavili loď kotvící v blízkosti. Počasí
nám stále přeje a tak vyjíždíme z jezera a přes Lange Sleaten plujeme na Warten. A už jsou tu zvedací mosty,
první placený (2€) ve Wartenu. A už míříme do největšího města Frislandu – Leeuwardenu. Plujeme přes
aquadukt, to se nám moc líbí, pod námi jezdí auta. Dokonce i plavčík Milana dostal důvěru a může chvíli
řídit loď. Hlavní kapitán Pepa se pořádně seznamuje s mapou, kterou jsme vyfasovali až na lodi. Už chápe
smysl a význam všech těch čísel a bójek a ostatním se to snaží vysvětlit.
Okolo kanálu je spousta krásně upravených domečků a nás suchozemce fascinuje, jak Holanďané žijí vlastně
na vodě. Před každým městem je alespoň jeden placený most, před Leeuwardenem je to Verlaatsburg za 6,5
€. Dramaticky přistáváme v Leeuwardenu, Milana jde dobrovolně přes palubu. Pepa na mrtvici, Aleš
plavčíka v poslední chvíli zachraňuje. Popis kapitána Pepy: “Milana se vrhla přes zábradlí lodi, celým tělem
chtěla nahradit fender, pak si to však rozmyslela a visela za zábradlí až do okamžiku, kdy ji šokovaný Aleš
strčil zpět na palubu“(malinko přehání, ale všichni uznáváme, že to nebylo zrovna předpisové přistání ;-))).
Na tomto přistání jsme si uvědomili, jak je při přistání nutná souhra všech členů posádky. Nakonec vše
dobře dopadlo, kotvíme, dáváme si oběd – Krakonošova pochoutka (jelení guláš), dáváme si další Starobrno
a jdeme se podívat do města. Je nádherně teplo a tak si bereme jen kraťasy a jednotná pruhovaná trička.
Leeuwarden je hezké město, vidíme pěkné domečky, samý kanál, starou budovu vážnice, obdivujeme
saxofonový oktet amatérů (nějaká slavnost u kanálu). Dáváme si kafíčko v pěkné kavárně přímo u kanálu a
krásné počasí podtrhuje velkou pohodu. Vracíme se zpět a Aleše opět nejvíc fascinují zvedací mosty. U
jednoho z mostů Pepa hbitě zjistil od mostmistra, kde ráno plavčíci seženou čerstvé pečivo. Cestou na loď
jsme si koupili k večeři u pravého Itala pizzu připravenou na přání (půl rybičky, půl sýr i plísňový, zkrátka
quatroformaggi/marinare). Hostina na zadní palubě byla super a Starobrno bylo mnohem lepší než Amstel v
pizzerii. Výběrčí plateb na kole nám osvětlil sofistikovaný systém platby za kotvení a služby (sprchy, voda),
odměňujeme ho Budvarem. Kartou platíme 6,5 €. Večer při skleničkách bílého vína, zhodnocení dne a
drobný plán na další cestu. Naše nadšení pokračuje. Plavba na lodi: 24 km.
10.9.2012
Leeuwarden - Terkaplestr
Ráno se plavčíci Ivana a Milana vypravili pro čerstvé křupavé rohlíčky – bílé moc chutnaly (8 bulek – 4
světlé a 4 tmavé – 6 €). Probíhá ranní očista v automatizovaných sprchách je nutno vyčerpat kredit na kartě
(5 €) a přes zvedací most jedeme načerpat vodu, stojan pro čerpání vody je opět na kartu. Ivana krmí kačeny
rosickým chlebem, evidentně jim chutná. V 11 hod. vyjíždíme na další plavbu, počasí se drobet pokazilo.
Z Leewardenu projíždíme přes mosty zadarmo.
Tak je to všude, vždy se platí jen jednosměrně. Plujeme do městečka Wergea, která se dá obeplout nebo
proplout. Volíme druhou variantu, lákají nás na most zadarmo a chceme si konečně nakoupit místní sýry a
jogurty. Proplouváme snad nejužším kanálem za celou plavbu a ani si nestačíme uvědomit, že bychom si zde
asi nevyhnuli s jinou lodí. Co bychom asi dělali? No naštěstí to nemusíme řešit a šťastně přistáváme za
městečkem. Je zde plně vybavené molo, šlo by tu i přespat. Vydáváme se na obhlídku města, kapitáni sledují
umění lodivodů s podstatně širšími loděmi, jak proplouvají kanálem a plavčíci jdou na nákup do místní
sámošky. Výběr tu mají dobrý, jen si jaksi v té holandštině nelze počíst… Zásoby doplněny, na lodi jsme si
dali kulajdu a v 15:15 vyrážíme dál. Při vyplouvání na nás vzrušeně gestikuloval starší Holanďan, tak se
otáčíme zpět, ale nepochopili jsme, co chtěl (mluvil pouze svou mateřštinou). Při otáčení lodě v úzkém
kanálu a za silného větru jsme ho trošku vyděsili, málem jsme narazili do jeho lodě, ale vše dobře dopadlo.
Plujeme kanálem přes Tuutze do Grou, přes jezero Pikmar se znovu napojujeme na „dálnici“ – Margaretin
kanál a vracíme se až k odbočce na Jirnsum, ovšem otáčíme loď na Akkrum. Je slunečno ale pořád hodně
fouká.
Potkáváme „plovoucí dům“, stíháme poslední zvedací most dne, za ním přistáváme v kempu (správci
nasadíme Budvar a kotvíme zadarmo), jdeme za krásně zapadajícího sluníčka na prohlídku malebného
městečka. Za stmívání odjíždíme na blízké jezero Terkaplestr, kde konečně v 19:20 kotvíme opět v přírodě u
krásného nového plastového mola. K večeři si dáváme ptáčka s rýží, nějaké to vínko, pivko a Pepa
konstatuje, že zuří silné větry. V noci se plovoucí molo ve větru ukázalo trochu hlučné, ale spalo se nám v
tom houpání a šplouchání moc krásně. Opět se ukazuje, že plavčíci jsou neukáznění – kapitáni nemají
autoritu. Milana se nemůže s Pepou dohodnout, na kterou světovou stranu je městečko Akkrum, orientace
podle hvězd není naše silná stránka (plavčík zapomněl, že kapitán má vždy pravdu), diskuse však skončila
čestnou remízou. Všude kolem lodi vládla tma, svítí jen ty hvězdy a naše nadšení trvá. Plavba na lodi: 27 km.
11.9.2012
Terkaplestr - Slotten
Po dobré snídani se loučíme s klidem jezera a z kotviště odjíždíme v 9:30. Dnes nás čeká mostová smršť.
První – Heerenzijl- se daří projet bez zastavení, pak plujeme přes jezero Goaiingarypster, kanálem, další most
též projíždíme, obeplouváme vesničku Joure a plujeme po jezeře Langwarder a dále kanálem směr jezero
Tjeukemeer. Opět „zuří“ větry a tak to při plavbě pěkně houpe. U dalšího zvedacího mostu zažíváme
manévry – čekání na otevření, naštěstí o kousek dál zase projíždíme. Potkáváme „českou“ loď, zrovna mají
mejdan, protože na stole stojí šampáňo…
Počasí se horší, žene se déšť, tak přistáváme na začátku jezera v 13:45 hod. a dáváme si k obědu svíčkovou a
gnoči. Přejíždíme jezero a blížíme se k dědince Folega, kde musíme zdolat další most a před ním chvíli
dokonce kotvíme. A už uháníme dál přes jezero Grutte Brekken do Lemmeru. Počasí se rapidně zlepšuje a
za nádherného sluníčka vplouváme do městečka. Lemmer je nejjižnější bod naší plavby. První most je
zadarmo, druhý za 5€! Bohužel za něj vjedeme a zjistíme, že v městečku není kde kotvit.
Kapitáni předvedou místním sedícím v kavárničkách perfektní otáčecí manévr, vracíme se asi kilometr zpět a
uvazujeme se na prvním volném místě mezi prvním a druhým mostem. Vracíme se pěšky do městečka,
procházíme obchůdky, kupujeme prodlužku s roztrojkou (na lodi je samozřejmě jen jedna zásuvka a my
máme soustu spotřebičů na nabíjení), dáváme si smažené rybičky ve vyhlášené rybárně, doplňujeme zásoby
ve Sparu a v 18:15 vyplouváme z Lemmeru do našeho nočního stanoviště. Ještě jeden zvedací most (2€) a
míříme do Slottenu.
Most uprostřed Slotenu už má však po pracovní době a tak se vracíme zpět do maríny na začátku městečka.
Konečně v 19:30 kotvíme, stmívá se a tentokrát kotvíme poprvé přídí k molu mezi kůly. Ovšem kapitáni to
zvládli. Je pozdě a dozvídáme se, že už není komu platit za loď, tak to necháváme na ráno. Systém platby za
služby je opět jiný. Zjišťujeme, že zde mají super sociální zařízení, ale za teplou sprchu se platí 1€, Ivana bez
brýlí a bez Eura se však sprchuje ledovou! Brrrr. Tváří se však statečně. Přípojka lodě na elektriku se musí
postupně krmit 0,5€ . K večeři dojídáme rybičky z Lemmeru a sýry. Za loď platíme ráno 9€. Naše nadšení
neustupuje. Plavba na lodi: 43 km.
12.9.2012
Slotten - Bolsward
Ráno doplňujeme vodu do nádrže a Milana Aleše nechtěně pořádně sprchuje vodou ze střechy lodě, Aleš
použil několik silnějších výrazů, ale za chvíli se celá posádka fotí s naší lodičkou. Po nočním dešti je krásné
sluníčko a my vyrážíme v 10:30 přes placený most (2€) ze Slotenu. Za mostem zjišťujeme, že městečko je
moc hezké a tak ihned zastavujeme a jdeme se kochat snad nejhezčím městečkem na celé cestě.
Potkáme Čechy s malým miminem, obhlížíme zblízka bohužel nefunkční větrný mlýn a dáváme si kafíčko
v místní kavárničce. Krásné klidné pohodové místo. Sledujeme místní školáky (že by při hodině tělocviku?)
při instruktáži řízení plachetnic. Když docházíme k lodi – 11:45 hod., žene se černý mrak a než se nalodíme,
tak leje. Také na jezeře Slotermeer zažíváme bouři s vlnobitím (kapitán Pepa hlásí sílu větru 4 Beauforty). Po
hodině plavby je na konci jezera už zase krásně. Plujeme vesnicí Woudsend a zase míjíme aquadukt, most je
zadarmo a tak hurá na jezero Heegermeer. Plavba na lodi: 36 km.
Zde zastavujeme na oběd ve 13:45, dáváme si vepřové na žampionech s rýží a ve 14:40 pokračujeme
zkratkou na Wokrum přes dva neplacené mosty. Zde zastavujeme v 16 hod. a jdeme na obhlídku. Trochu
fouká, ale jinak je dobře, Aleš si konečně kupuje mapu našeho cestování a Pepa v obchůdku se sýry rokuje
s paní prodavačkou o specialitách sýrařské produkce ve Frieslandu. Je to první člověk, co se zajímá, odkud
jsme. Prodavačka se nám pokouší ukrojit po 10 dkg (tak málo tam asi nikdo nekupuje) sýru Gouda s
kmínem, fenyklem a hřebíčkem. Tím si oba kapitáni splnili svá přání a můžeme vyrazit, odjezd v 17 hod.
přes placený most za Workumem ( 1€) a mosty ve vesničce Parrega (1€) , Tjerkwerd (1€) a další (1€). Za
stmívání vjíždíme slavnostně do Bolswardu (protože máme malou loď, nemusíme čekat na zvednutí mostu).
Kotvíme tentokrát bez vody a elektřiny – už není místo –přímo u chodníku uprostřed města. Jdeme na
obhlídku městečka, poprvé za tmy a na lodi děláme ochutnávku koupených sýrů, které jsou výborné
k moravskému červenému vínu. Večer popíjíme a z lodě vidíme kola aut a nohy chodců, je to hodně jiné než
minulá noc na jezeře. Plavčíci Ivana s Milanou však ruch kolem lodě a výhled na okna bez záclonek považují
za velmi zábavný a každý pohyb za okny domýšlejí do všech detailů. Mají velkou fantazii (podpořenou
vínem), určitě by se uplatnily při psaní telenovel. Za loď platíme 8,5 €. Pohoda na lodi trvá. Plavba na lodi:
35 km.
13.9.2012
Bolsward - Sneek
Ráno plavčíci běží pro čerstvou bagetu k pekaři, objevují trh a tak se po snídani všichni vydáváme na
průzkum. Je opět krásně slunečno. Na trhu prodávají ovoce, zeleninu, sýry, uzeniny, maso, ryby, pečivo a
kytky. Trh se nám moc líbil, kupujeme různé sýry domů a odjíždíme v 11:15 vstříc další mostové smršti.
A už to začíná: Wolsumerketting (1€), Abbegasterketting (1€), Osthem – tady nás dostali. Přijíždíme v 12:10
a most je zavřený od 12 do13 hod. Přistáváme tedy u mola a v klidu si dáváme oběd – plavčíci připravili
čertův kotlík s gnoči a chlebem (asi nejlepší jídlo). S radostí a plnými žaludky vyrážíme ve 13 hodin, ovšem
naše radost netrvá dlouho. Přijíždíme k železničnímu mostu, který má zcela nestadardní režim, zavřeno vždy
půl hodiny – 10 minut po celé až 40 minut po celé. Jenže tu není kde přistát, místo nám obsadila velká loď
před námi, břehy bez kolíků. Tak Aleš musí 20 minut manévrovat dopředu a dozadu a čekáme. Naštěstí moc
nefouká. Vzápětí platíme za most (1€) a při vjezdu do městečka Ijlstu (také 1€). V 14:30 přistáváme v Iljstu
za dvěma větrnými mlýny. Jeden je moderní a druhý klasický, jediný funkční, co jsme za celý týden viděli.
Dnes slouží jako katr. Je nádherné jasné počasí a na obloze jsou krásné nízké mraky. Vydáváme se na
prohlídku městečka a všude potkáváme skupinky školáků na kolech.
Městečko je zase typicky holandsky klidné, trochu nerozumíme obháčkovaným sloupům, zábradlím a
pacholíkům na ulicích. Cestou zpět nakupujeme ještě dárky v marketu a v 15:40 vyrážíme do Sneeku. Čekají
nás 3 mosty, za jeden z nich platíme 2€. Kotvíme na výjezdu z města a vybíráme si místo co nejblíže
umývárnám. Kapitáni tentokrát brilantně kotví přídí k molu a vyvazují předpisově loď k bočním kůlům, aby
se nehnula ani o centimetr – fouká totiž vítr a točí se ze všech stran. Odcházíme na průzkum města, kocháme
se stavbami (vodní brána Waterpoort van Sneek), mosty a loděmi na kanálech.
Chceme si někde dát zase dobrou rybu, ale Holanďané neholdují restauracím, tak jako u nás. Nakonec si
kupujeme rybky v bufetu v místě, které Milana pracovně nazvala mini Vaňkovka. Dokonce se sem pro
rybičky vracíme, neboť nic lepšího nikde není. Nakupujeme uzeného úhoře, leekherbeck a kibbeling
(smažené kousky různých ryb). Cestou na loď se ještě na speciální přání Ivany a Aleše stavujeme u místního
Asiata pro hranolky. A na lodi se pouštíme do lukulských hodů. Za loď tu platíme 12€ a máme v tom i
elektriku, za teplé sprchy i vodu je 0,5€. Vše stále OK. Plavba na lodi: 18 km.
14.9.2012
Sneek – Jirnsum - Brémy
Odplouváme v 10 hodin i s tankováním vody, přejíždíme přes Sneekermeer, mrholí, projíždíme kolem
zdymadla a vracíme se na náš známý kanál princezny Margarety. Vychutnáváme si poslední kilometry jízdy,
už nás nepřekvapují velké nákladní lodě, otočné železniční mosty, zvedací mosty, semafory – už jsme
zkušení kapitáni a plavčíci.
Odbočujeme na Jirnsum, ještě si dáváme poslední jídlo na lodi (polévku) a pak už ve 12:30 přijíždíme do
domovského přístavu Jirnsum. Brilantní přistání a už musíme vyklidit a odevzdat loď. K našemu velkému
údivu se na loď nikdo ani nepřišel podívat a tak se nikomu nemůžeme pochlubit tím, že loď vracíme bez
jediného škrábance. V loděnici se nás pouze poptali, jak se nám plavba líbila a vrátili nám kauci sníženou o
platbu za spotřebované pohonné hmoty a úklid. A tak stěhujeme zavazadla do staré dobré oktávky a
vyjíždíme do Brém.
Trochu bloudíme na začátku, neboť se dostáváme na objížďku (za týden totálně rozkopali vesničku) a moc
holandskému systému nerozumíme. Nakonec se vymotáváme a jedeme a jedeme. Dálnice a rovina a
zataženo. V Německu už začínají kopečky, ale počasí je hnusné, prší (tedy lije) a my se blížíme k dnešnímu
cíli. Štěstí nám opět přeje, před Brémami doprava zase houstne, rychlost se zpomaluje, ale díky tomu
dojíždíme k hotelu Formule1 v 17:30 a už se nesměle klube sluníčko. Ubytováváme se a jdeme zase na
večeři k Řekovi do Achilleonu. Koukáme, jak je plno, všude samá rezervace, ale když slíbíme, že do 21 hod.
odejdeme, můžeme zůstat. Dáváme si omelety, fetu, tzatziki, pivko a opět dostáváme Ouzo na trávení. Lehce
nostalgicky hodnotíme uplynulý týden. Jdeme spát ve 21:20. Pepa se těší, že konečně nebude spát jako
loupáček. Ještě před tím si na internetu čteme o metanolové aféře. To tedy koukáme… Cesta ujetá autem:
260 km, ujeto na lodi: 13 km.
15.9.2012
Brémy - Brno
Budíček v 7 hodin, důkladná snídaně a odjezd v 8,05. A zase po německé dálnici, tentokrát už nemáme
termosky s kafíčkem, tak se musíme stavovat na benzinkách. Aleš celý den sní o pravém německém buřtíku,
svůj sen si však splní až před českými hranicemi. Hned se mu lepší nálada, jako malému klukovi, když mu
koupí lízátko. Po příjezdu do republiky a pohledu na Milešovku si svorně říkáme, že se těm Holanďanům ani
nedivíme. Po těch rovinách a loukách je to nádherný pohled na ty naše lesy a kopečky Zase posloucháme
rádio, kterému rozumíme (tím ovšem myslíme jazyk, obsahu moc ne), trochu zase bloudíme u Ústí, ale
nakonec dobře projíždíme Prahou a v před 17 hodinou nás vítá Beník a Terezka v Rosicích. Bylo to krásné,
zajímavé, jiné, nové, klidně bychom jeli znovu. Počasí nám vlastně neskutečně vyšlo a vyšlo úplně všechno.
Posádka se ve všech situacích osvědčila, ponorku jsme nespatřili! Cesta ujetá autem: 820 km.
Holandsko si Ivana a Pepa oblíbili už na cestách autem, ale sever Holandska po vodě je úplně jiný zážitek.
Holandsko na lodi si nás všechny získalo a doufáme, že tuto akci si ještě někdy zopakujeme.
Ivana, Milana, Pepa a Aleš