Modelová studie spolupráce a marketingového

Komentáře

Transkript

Modelová studie spolupráce a marketingového
 Modelová studie spolupráce a marketingového využití území 1 2 OBSAH Úvod ....................................................................................................................................................................... 5 Definice zájmového území studie ...................................................................................................................... 7 Historická rešerše vývoje území ........................................................................................................................ 8 Osídlování ......................................................................................................................................................... 8 Obchodní cesty ............................................................................................................................................... 11 Doprava ........................................................................................................................................................... 12 Silniční doprava .......................................................................................................................................... 13 Železnice ..................................................................................................................................................... 14 Letecká doprava ......................................................................................................................................... 15 Průmysl se vztahem k cestovnímu ruchu ................................................................................................... 16 Pivovar Benešov ......................................................................................................................................... 16 Rekreace ......................................................................................................................................................... 17 Současný stav turistické infrastruktury a využití území ................................................................................ 21 Pěší turistické trasy ........................................................................................................................................ 21 Naučné stezky ................................................................................................................................................ 21 Vycházkové okruhy ........................................................................................................................................ 22 Cyklotrasy ........................................................................................................................................................ 24 Cyklostezky ..................................................................................................................................................... 25 Přírodní zajímavosti (zvláště chráněná území přírody) ............................................................................ 25 Parkoviště ........................................................................................................................................................ 26 Parkování zdarma ...................................................................................................................................... 26 Placená parkoviště ..................................................................................................................................... 27 Služby - marketingový průzkum území ........................................................................................................... 28 Ubytovací zařízení .......................................................................................................................................... 28 Stravovací zařízení ........................................................................................................................................ 29 Veřejně přístupné turistické cíle ................................................................................................................... 30 Ostatní služby pro návštěvníky a turisty ..................................................................................................... 36 3 Půjčovny ...................................................................................................................................................... 36 Informační centra ........................................................................................................................................ 37 Myslivost – střelnice a bažantnice ........................................................................................................... 39 Golf ............................................................................................................................................................... 39 Rozvojové možnosti ........................................................................................................................................... 40 SWOT analýza řešeného území .................................................................................................................. 40 Rozvojové zóny .......................................................................................................................................... 40 Cestovní ruch .............................................................................................................................................. 41 Orientační systémy a parkování ............................................................................................................... 42 Možnosti financování investic do rozvoje území ........................................................................................... 43 Marketingový mix ............................................................................................................................................ 43 Segmentace ................................................................................................................................................ 43 Zacílení ........................................................................................................................................................ 45 Umístění ....................................................................................................................................................... 49 Produktová nabídka (zákaznická hodnota) ............................................................................................ 50 Místo (zákaznické pohodlí) ....................................................................................................................... 51 Marketingové nástroje – návrh řešení ............................................................................................................. 52 Aktivity v regionu ............................................................................................................................................ 52 Propagace ....................................................................................................................................................... 54 Návrh projektů, opatření a aktivit v řešeném území ...................................................................................... 55 Investiční akce ................................................................................................................................................ 55 Neinvestiční akce ........................................................................................................................................... 56 Z čeho to vše zaplatit? ................................................................................................................................... 59 Návaznost na strategické dokumenty ............................................................................................................. 61 Dílčí studie a projekty turistických cílů ........................................................................................................ 61 Zdroje ................................................................................................................................................................... 62 4 ÚVOD Tato studie je zpracovávána pro Středočeský kraj jako podklad pro řešení marketingových nástrojů v oblasti cestovního ruchu, řízení investic a vytváření grantových nebo dotačních nástrojů, jejichž cílem je rozvoj území okolí města Benešov v rámci turistického subregionu Posázaví. Zadavatel: Středočeský kraj Zborovská 11/81, Praha 5 – Smíchov, 150 21 www.kr‐stredocesky.cz www.centralbohemia.cz Zhotovitel: Posázaví o.p.s. IČ 27129772 Jemniště 1, Postupice, 257 01 www.posazavi.com Datum zpracování: 27. listopadu 2009 Všechna data, kontakty a statistické údaje jsou platná ke dni 27. 11. 2009, za změny po tomto datu neručíme. 5 6 DEFINICE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ STUDIE Pro tuto studii je zájmovým územím okolí města Benešov definované správními územími obcí Benešov, Bystřice, Tisem, Václavice, Chrášťany a Mrač. Výměra území Počet obyvatel v území 14 258 ha 22 436 (k 1. 1. 2009 dle ČSÚ) 7 HISTORICKÁ REŠERŠE VÝVOJE ÚZEMÍ OSÍDLOVÁNÍ V okolí Benešova bylo osídlení v prehistorické době spíše výjimečné. Trvalejší archeologicky potvrzené osídlení je doloženo od 8. století podél řeky Sázavy. Kolonizace Benešovska byla zahájena až po rozšíření přemyslovských držav. Do kolonizace se zapojila také česká šlechta z blízkého okolí panovníka. Tak byl zřejmě při postupu od řeky Sázavy podél Benešovského potoka objeven žulový ostroh, na kterém rod Benešoviců vystavěl první sídliště. Crigingerova mapa Čech (1568) První písemná zmínka o obcích v zájmovém území Benešov 1219 Bystřice 1258 Václavice 1271
Hrad Konopiště (1468) Chrášťany 1318
Mrač 1318 Chlístov 1342
Vznik Benešova je kladen do 11. století, kdy v jeho druhé polovině byl na návrší Karlov postaven opevněný panský dvorec s farním kostelem. Poloha opevněného místa byla výhodná také pro obranu důležité obchodní cesty z Prahy do jižních Čech. Pravidelné středověké město bychom v Benešově našli už počátkem 13. století, kdy už město disponovalo velkým tržištěm. V roce 1247 založil Tobiáš z Benešova severně od tržiště minoritský klášter. Koncem 13. století byla zahájena stavba nového hradu kastelového typu na jihozápad od Benešova – Konopiště. Za Jana Lucemburského přešlo celé panství do vlastnictví Sternbergů. 8 Arentinova mapa Čech (1619) Již od počátků znamenal velkou vzpruhu pro rozvoj města, řemesel i služeb cestovní ruch. Zajištění potřeb pro cestující nebo účastníky zemských sněmů, přinášela městu a jeho obyvatelům značné zisky. Nešlo tehdy (v polovině 16. století) samozřejmě o význam v dnešním slova smyslu spojeného s rekreací. V Benešově se z frekventované zemské cesty do Rakouska odpojovala cesta přes Vlašim do Jihlavy. Z Prahy to bylo tehdy do Benešova den jízdy. Stravování a ubytování poskytovalo na dvacet šenkovních domů, sladovníci, řezníci, kteří čepovali také pivo či zajišťovali krmivo pro koně. Pro potřeby rozsáhlých doprovodů mělo město zvláštní kuchyni, které byla napojena na místní vodovod. Jediným dokladem rozsáhlé zástavby kolem náměstí jsou do dnešní doby dochované dvoupodlažní sklepy. Služby doplňoval také špitál při cestě na Prahu nebo měšťanský pivovar na nároží dnešní Táborské ulice a Malého náměstí. Také velikost a počet kostelů svědčí o početnosti návštěv a důležitosti lokality. Vymezení konopišťského panství (1675) 9 V konci třicetileté války byl Benešov vydrancován a následky byly cítit po mnohá desetiletí. Hospodářská situace města a jeho obyvatel se vrátila k normálu až v první polovině 18. století. Nelze však mluvit v žádném případě o rozmachu. V roce 1802 se město vykoupilo z konopišťského poddanství a v roce 1834 bylo císařem prohlášeno municipálním městem bez doložky poddanství. Město se dále rozvíjelo a měnilo svou tvář. V roce 1850 se stal Benešov okresním městem. II. vojenské mapování – Františkovo (1836‐1852) V druhé polovině 19. století postihl Benešovsko výrazný odchod lidí za prací, samotného Benešova se tento stav netýkal. 10 počet obyvatel v roce Rok 1869 Počet obyvatel 5 339 1880
6 268
1890 7 413 1900 8 450 1910
8 857
1921
9 304
1930
9 820
1950
10 387
1961
9 774
1970
10 769
1980 14 258 1991 15 892 2001
16 323
OBCHODNÍ CESTY S rozvojem města a okolních osad nabývaly na významu obchodní cesty procházející regionem. Tyto trasy spojovaly zahraniční trhy s Prahou, která postupem času získávala na prestiži. Nejvýznamnější trasou bylo spojení jižních Čech s Prahou. Benešov od svého vzniku střežil tuto trasu a stal se také místem pro ochranu cestujících a jejich odpočinek. Směrem na sever cesta postupovala k Poříčí, kde byl nejdříve brod, posléze pak kamenný most (stojí dodnes). Podobně důležitým ochranným prvkem na obchodní cestě byl hrad Kožlí, který stál na křižovatce cest mezi Václavicemi, Tvoršovicemi a Konopištěm. S rozvojem dopravy ztratila tato cesta na významu. S rozvojem jednotlivých panství se síť komunikací mezi jednotlivými sídly rozšiřovala. Znatelné stopy v krajině po těchto obchodních cestách se mnohdy zachovaly dodnes. V roce 1727 schválil císař Karel VI. ambiciózní plán na výstavbu šesti hlavních silnic v Čechách, které měly zlepšit cestování a přepravu nákladů mezi Prahou a nejdůležitějšími okolními městy. Mezi ně patřila i tzv. Linecká silnice z Prahy přes Benešov, Tábor a České Budějovice k rakouské hranici. Stejně byla modernizována většina 11 novověkých obchodních cest, na místech brodů a přívozů byly stavěny mosty, jejich povrch doznal úprav. V místech starých obchodních cest nebo v jejich těsné blízkosti tak dnes naleznete frekventované silnice. DOPRAVA Hlavní dopravní tahy procházející zájmovým územím – silnice I/3 a IV. železniční koridor 12 SILNIČNÍ DOPRAVA V zájmové území je nejdůležitější dopravní tepnou silnice I/3, která odbočuje z dálnice D1 v Mirošovicích na Praze‐východ. Její původní trasa (dnes silnice II/603 ‐ tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Město Benešov silnice obchází západní přeložkou. Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha ‐ Jihlava ‐ Brno. Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3. Jedná se o prvních 60 km dálnice D3, které budou realizovány odhadem kolem roku 2015 (v závislosti na postupu přípravy) a budou tak pravděpodobně posledním dálničním úsekem v dnes plánované síti. Až do konce roku 2005 bylo v konceptech územních plánů zvažováno více variant, schválena byla nakonec v závěru roku 2006 tzv. stabilizovaná varianta. Na jaře roku 2007 se na základě schválených územních plánů rozeběhla příprava, která začala procesem EIA – posouzení vlivu na životní prostředí. Díky požadavku Ministerstva životního prostředí a díky usnesení Vlády ČR č. 1064 ze dne 19. 9. 2007 se musí opět prověřit alternativní trasa D3 ve Středočeském kraji. V únoru 2008 tedy byla vypracována alternativní varianta nazvaná "Promika 2008", která však nevyhovovala představám Ministerstva životního prostředí, tudíž bylo zadáno její přepracování v říjnu 2008. Výše zmíněným vládním usnesením byl pozastaven proces EIA a tím pádem také příprava dříve schválené tzv. stabilizované varianty. Ta probíhá nadále podle následujícího harmonogramu: cca prosinec 2009 – zpracování dokumentace k procesu EIA; červen 2010 – stanovisko Ministerstva životního prostředí; rok 2014 – nejbližší možné zahájení výstavby. Zájmového území studie se týká úsek 304 Neštětice – Voračice: km 25,5 – 42,0 (16,5 km). Tento úsek je součástí tzv. stabilizované varianty, zahrnuje 3 výjezdy, 4 velké mosty. Trasa vedení dálnice D3 v zájmovém území definovaná v ÚPD VÚC Benešov 13 DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ Dálnice / silnice Úsek dálnice / silnice
Silnice I/3 Mirošovice – Benešov
Benešov – Tábor
Relativní nehodovost osobní nehody/DV
nehody celkem/DV 17,54
107,66 18,95
131,86 Celkové výsledky relativní nehodovosti 2004/2005 Sčítání 2005 Z intenzit dopravy, které byly zjištěny při pravidelném celostátním sčítání dopravy v roce 2005, vyplývá, že stávající silnice I/3 mezi Mirošovicemi (dálnice D1) a Benešovem je již dnes pro stávající provoz kapacitně nevyhovující. Denní intenzity v tomto úseku dosahovaly v roce 2005 hodnot přes 24 tis. vozidel za den v obou směrech. Při porovnání s rokem 2000 je zřejmé, že intenzity zde narostly až o 20%, což je dáno jednak rozvojem funkce bydlení této, Praze blízké, oblasti a také samozřejmě přirozeným růstem automobilismu, podpořeným také vstupem do EU a s tím souvisejícím růstem tranzitní nákladní dopravy, která na silnici lépe využívá bezcelní zóny. č. silnice I/3 I/3 I/3 I/3 I/3 I/3 I/3 sčítací úsek nákladní 1‐0067 4828 1‐0070 4850 1‐0087 4239 1‐0086 4349 1‐0080 5445 1‐0090 5445 1‐0100 4142 osobní 18305 19685 13256 15923 12119 12119 12721 motocykly
83
95
73
80
80
80
72
Suma
23216 24630 17568 20352 17644 17644 16935 začátek úseku
Zaústění II/603 Mrač, zaústění III/1091 Vyústění II/112 Zaústění II/106 Vyústění II/110 Zaústění II/114 Vyústění II/111 konec úseku
Mrač, zaústění III/1091 Vyústění II/112 Zaústění II/106 Vyústění II/110 Zaústění II/114 Vyústění II/111 Zaústění I/18 Předpokládá se, že v roce 2040 bude intenzita dopravy na silnici I/3 až 48,8 tisíc vozidel za 24 hodin u sjezdu z dálnice D1. ŽELEZNICE DRÁHA CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA Myšlenka spojit Prahu s Vídní železnicí přes jižní Čechy se poprvé objevuje ve studiích generálního ředitelství státních drah z roku 1842. Až založení konsorcia pro výstavbu dráhy v roce 1864 pokrokovým knížetem Janem Adolfem II. ze Schwarzenberga a získání prostředků úpisem akcií vedlo k úspěchu a založení společnosti “Dráhy císaře Františka Josefa” (KFJB). Zároveň s přípravou železniční tratě z Českých Budějovic do Plzně KFJB připravovala železniční spojení Prahy a Vídně výstavbou odbočující tratě z Českých Velenic. Výstavba byla zahájena v dubnu 1869 a již v září 1871 byla uvedena do provozu 143 km dlouhá trať České Velenice – Čerčany. Práce na mostu v Čerčanech a Vinohradském tunelu v Praze pozdržely otevření zbylého 40 km dlouhého úseku Čerčany – Praha až do prosince 1871. Nicméně po velmi krátké době výstavby byla dráha po zahájení provozu ještě přes deset let dále dostavována do konečné podoby. V roce 1895 byla dokončena místní dráha Benešov – Vlašim. V roce 1897 byla dokončena posázavská trať z Modřan do Čerčan a v roce 1901 uveden do provozu 14 první úsek tratě z Čerčan do Světlé nad Sázavou. Rostoucí objem dopravy si v letech 1903 – 1905 vyžádal vybudování druhé traťové koleje v úseku mezi Prahou a Benešovem. Na severní části tratě v úseku Praha – Benešov byla v roce 1971 dokončena elektrizace stejnosměrnou soustavou 3 kV. Další elektrizace trati již střídavou soustavou 25 kV 50 Hz postupovala směrem od Českých Budějovic. Provoz na úseku z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí byl zahájen v roce 1975, v roce 1981 byl prodloužen do Soběslavi a poslední úsek do Benešova byl uvedený do provozu v roce 1988. Obě soustavy se setkávají na trati v km 130,9 a vlaky jsou dopravovány dvousystémovými lokomotivami. V současnosti probíhá modernizace a přestavba tratě tak, aby vyhovovala parametrům 4. železničního koridoru (do Rakouska). Na trati jsou provozovány vnitrozemské i mezinárodní rychlíky a samozřejmě osobní vlaky (z Prahy do Benešova jezdí elektrické jednotky). LETECKÁ DOPRAVA Letiště Benešov leží na dohled od Benešova na silnici mezi městem Bystřice a obcí Nesvačily. Začalo se budovat v roce 1937 jako záložní vojenské letiště. Tento status mělo až do roku 1992, kdy se stalo civilním. Benešovské letiště je jedno s nejhustším provozem v Česku. Letiště je sídlem několika provozovatelů, nabízejících leteckou dopravu, letecké práce, letecký výcvik, půjčování letadel vč. větroňů a UL, hangárování a servis letadel. V areálu je umístěno modelářské letiště. Název letiště Status letiště Souřadnice: Frekvence: Dráha: Nadmořská výška Majitel Provozovatel Benešov (Nesvačily)
Veřejné vnitrostátní letiště N49°44’27” E014°38’41” INFO 118,000 (AUTO‐INFO 134,825) 06/24, 09/27 403 m
Středočeský kraj
Město Bystřice
Ochranné pásmo letiště definované v ÚPD VÚC Benešov 15 PRŮMYSL SE VZTAHEM K CESTOVNÍMU RUCHU PIVOVAR BENEŠOV Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14. století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název „pivovar“. Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části „Na Sladovce“, název ulice „Na Chmelnici“ a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva „nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky… držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati …“ V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569. Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19. století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny. Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Pivovar v podzámčí Konopiště 16 Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi d´Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000 ‐ 60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I. světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal Celostátní první sjezd českých sládků. Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70. let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90. let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků. Nová obchodní známka „Ferdinand“ spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233.712 hl. 12° pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10° a 12° s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand. V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. V současné době pivovar vyrábí celkem pět druhů piv. Jsou to jednak piva světlá 10°, 11°, 12° dále Tmavý ležák 11° a polotmavý ležák 13° s názvem Sedm kulí. Jedná se o pivo s přídavkem bylin. Pivovar též vyrábí limo oranž a malina, které prodává v KEG sudech a nealkoholické pivo, které je distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 70 000 hl. ročně. Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000 t sladu ročně. Pivovar a lihovar v Benešově REKREACE KUŽELNÍK Na úvod trochu z historie kuželníků a kuželen v Benešově. Kuželníky byly skoro u každé hospody. Například Hospoda na Čápě, kde nyní stojí Úřad práce. Tehdy tam ulice nebyla a chodilo se z ulice Zámecké (Tyršovy). Další kuželny byly v Bedrčské ulici (Čechova) pod obecními domy, Lidový dům ve Vlašimské ulici, Hospoda Na Tůmovce v Hrázského ulici (Vodárenská), na Sladovce na Koupadlech, Hospoda v Sewaldovém lesíku dnes Křižíkova ulice, Hospoda Na Babě, Hospoda Na Koruně a U Černého koně. Nejvíce se ale hrálo Na Špitále na Koupadlech a na Čápě. Všechny tyto kuželníky byly převážně pískové. Na Koupadla chodila většinou parta lepších pánů a hrál se zde desetihaléřový honér.V roce 1946 se utvořila parta nadšenců a chodilo se hrát na Koupadla. V současné době je provozován kuželník v prostoru za sokolovnou. 17 BOWLING Bowling Bar Benešov, Tyršova 182 http://www.hotel‐atlas.cz Otevírací doba: Pondělí – čtvrtek: 16.00–22.00 pátek: 16.00–24.00 sobota: 14.00‐24.00 neděle: 14.00–20.00 S‐centrum Benešov Bowlingová část komplexu nabízí 6 drah značky Brunswick s kapacitou 40 míst. Celý prostor je klimatizovaný a kvalitně ozvučený. Tři dětské dráhy umožní sportovní vyžití i menším klientům. Dokonalou atmosféru zábavy podporuje možnost infraosvětlení. Bowling se přímo nabízí k pořádání firemních večírků nebo narozeninových oslav. KOUPÁNÍ Krytý plavecký bazén Zařízení je provozováno téměř celoročně, kromě hygienicko ‐ technologických odstávek a to: Plavecký bazén v běžném provozním režimu od 9. měsíce do 5. měsíce a pak v letním provozu, kdy je otevřena sluneční louka s venkovními bazénky, lehátky či slunečníky. V současné době probíhá kompletní rekonstrukce. Otevřený bazén Dukelská 20 m bazén s upravovanou vodou a solárním ohřevem je nabízen především veřejnosti, která jej v hojné míře ráda navštěvuje. Vstupné je hodinové a provozní doba je od května do září dle klimatických povětrnostních podmínek. V areálu bazénu je stánek občerstvení s možností nákupu základních potravin a nápojů. V objektu jsou i rekonstruovaná sociální zařízení, upravované okolní travnaté plochy, které vytvářejí příjemné prostředí pro krátkodobou rekreaci a regeneraci sil a zábavu pro návštěvníky. Areál požární nádrže Sladovka Koupaliště na Sladovce vzhledem k tomu, že nemá technologii úpravny vody a nevyhovuje přísným hygienickým požadavkům pro provoz koupaliště, je od roku 2005 využíván pouze areál se svou vybaveností, restaurace, antukové hřiště, dětské prolézačky, WC, travnaté plochy jako sluneční louka pro volný bezplatný vstup všem návštěvníkům z města a okolí. Travnaté plochy budou upravovány a uklízeny. Vodní nádrž s upozorněním, že voda není vhodná ke koupání, pak bude sloužit jako doplňkový zdroj požární vody pro město. SPORTOVIŠTĚ S‐centrum ‐ sportovně‐relaxační hotelový komplex U Vodárny 2215, Benešov, 256 01 Telefon: +420 317 700 283 E‐mail: [email protected] Web: http://www.scentrum.eu Sportovní část tvoří 4 tenisové kurty (z toho 2 kryté), 4 kurty na badminton, hřiště na volejbal, nohejbal, beach volejbal a malou kopanou, kardio posilovna, spinningový sál, aerobik a tělocvična s pružnou palubovkou, bowling Brunswick 6 drah. Všechna sportoviště jsou vybavena moderními povrchy a jsou klimatizována. 18 Sportovní střelba V Benešově najdete přístupnou policejní střelnici, dále pak oblíbenou střelnici na asfaltové holuby a v neposlední řadě též bažantnici ‐ zde pouze po objednání. Zimní stadion – víceúčelová hala Zimní stadion je provozován s umělou ledovou plochou od srpna do března běžného roku. Je využívám místním hokejovým klubem VHS HC Benešov, a vyhlášeným turnajem neregistrovaných hráčů (oficiální stránka turnaje nhlh.elak.cz) a k veřejnému bruslení, dále pak k soustředění hokejových týmů. V objektu je možnost objednání ubytování a stravování v restauraci s charakterem moderního sport‐baru s vizualizací sportovních televizních programů. Ledová plocha, mantinely, strojovna chlazení, šatny hráčů, ubytovna a restaurace v letech 2003 – 2005 prošly generální rekonstrukcí v nákladech cca 25 mil. Kč. Zařízení svou dnešní technickou úrovní a kvalitou ledu odpovídá požadavkům sehrání zápasů ledního hokeje na ligové úrovni a na úrovni mezistátních reprezentačních družstev. V letním období betonová plocha slouží k bruslení na kolečkových bruslích, hokejbalu, a malé kopané. Hala jako taková může být využívána k uskutečnění kulturních vystoupení, koncertů k výstavám i prodejním akcím. Fotbalový stadion Areál fotbalového stadionu je využíván místním fotbalovým klubem SK Benešov pro všechny svoje týmy od žáků počínaje po seniory konče. Hlavní travnatá plocha je využívána k tréninkovým a zápasovým účelům. Od září letošního roku je v provozu rekonstruovaná škvárová fotbalová plocha s položením umělého trávníku III. generace, tedy povrchu schváleného ČMFS pro hraní mistrovských zápasů do úrovně II. ligy. Tato plocha bude nabídnuta ve volné kapacitě pro všechny zájemce, kteří si plochu objednají. Plocha je vybavena novým umělým osvětlením do úrovně 200 Cx. Umělá tráva je vhodná k přípravě fotbalových týmů, kdy travnaté plochy jsou mimo provoz (zimní období, přechodné období jaro, podzim, kdy přírodní travnaté plochy fotbalového stadionu jsou podmáčené, večerní užívání atd.). Výstavba nové plochy byla pořízena za cca 15 mil. Kč. K vyřízení soustředění je zajištěno ubytování i stravování v zařízeních fotbalového stadionu či jinde. Zatížení travnatých ploch je omezeno klimatickými podmínkami a v případě rozmočeného terénu jsou travnaté plochy mimo provoz. Travnaté fotbalové plochy V areálu zimního stadionu jsou nabízeny celkem 3 travnatá hřiště nestandardních rozměrů. Jsou využívány přípravkou A, B, C, D místního fotbalového klubu SK Benešov a dále jsou nabízena všem zájemcům, tedy týmům a dalším příznivcům fotbalu. Plochy jsou vhodné k soustředění žákovských družstev, s možností ubytování a stravování přímo na zimním stadionu. K využití doplňkových sportů je pak možné využít nabídku krytého plaveckého bazénu a moderně vybavených fitness center. Maximální hodinové zatížení pouze pro 16 hráčů. Šatny jsou rovněž pouze pro 16 hráčů. Vstup na hřiště pouze v kopací obuvi. Tenisové kurty, přetlakové tenisové haly Tenisové kurty s umělým povrchem typu lano‐wimbledon slouží veřejnosti i tenisové škole vedené p. Petrem Jiráčkem. Od října do dubna jsou nainstalovány přetlakové tenisové haly tak, že provoz je celoroční. Jeden z kurtů v letním období má umělé osvětlení. V blízkosti kurtů jsou parkovací místa, restaurace s ubytováním a stravováním. Provoz tenisových hal ve své kapacitě je převážně sjednáván pro zájemce s pravidelnou návštěvností. Volná kapacita je pak volně k pronájmu. Víceúčelové hřiště u Gymnázia Povrch ‐ umělý trávník. Určeno pro basketbal, házenou či malou kopanou. Vhodné pro rozšíření sportovní aktivity v době letních soustředění kolektivů. Víceúčelové hřiště Villaniho ulici ‐ umělý trávník Povrch ‐ umělý trávník. 19 Určeno pro basketbal, házenou či malou kopanou. Vhodné pro rozšíření sportovní aktivity v době letních soustředění kolektivů. Hřiště na hokejbal a skateboard (SKATEPARK) Povrch ‐ asfalt. Určeno především pro skateboardy a kolečkové brusle. Doplňkově možno využít i pro hokejbal. RYBOLOV Konopišťský rybník Jednodenní povolenky se prodávají denně na hrázi rybníka (vpravo od splavu), pouze členům Českého rybářského svazu. Rybník Magorka – Benešov Černý les Rybolov povolen pouze na celoroční povolenku za 900,‐ Kč, zakoupenou v kanceláři Českého rybářského svazu. 411 040 KONOPIŠŤSKÝ POTOK 1 – MO Benešov 8 km 3 ha Přítok Sázavy. Od vtoku do Sázavy u Poříčí nad Sázavou až k hrázi Konopišťského rybníka. Od hotelu Nová Myslivna až k mostu silnice Benešov – Týnec nad Sázavou, na levém břehu je hájený úsek – lov ryb zakázán – vyznačeno tabulemi. Míra kapra je 40 cm, štiky 55 cm. Lov přívlačí povolen od 1. 9. MIMOPSTRUHOVÝ REVÍR 411 041 KONOPIŠŤSKÝ POTOK 2 – MO Bystřice u Benešova 2 km 2 ha Přítok Sázavy. Od stavidel nad obcí Bystřice u Benešova až k hrázi Opřetického rybníka v k. ú. Opřetice. Na revíru je vyhrazeno 1 místo pro lov ryb ZTP‐P. MIMOPSTRUHOVÝ REVÍR 20 SOUČASNÝ STAV TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY A VYUŽITÍ ÚZEMÍ PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY NAUČNÉ STEZKY Historie a příroda Konopišťského parku Stezka prochází okolím zámku Konopiště, rozsáhlým areálem zámeckého přírodně krajinářského parku (národní kulturní památky). Seznamuje s historií parku a jeho jednotlivými částmi. Druhá část stezky seznamuje s různorodými ekosystémy parku a jejich faunou a flórou. Nachází se na okraji města Benešov (40 km od Prahy), u hlavní silnice na Tábor. Stezku je možné rozdělit na dvě části. První vede v bezprostředním okolí zámku a může sloužit jako příjemná procházka pro návštěvníky zámku. Druhá část vede podél Zámeckého rybníka a do nejodlehlejších částí parku. Stezka je vedena po kvalitních cestách. Je značena klasickými zelenobílými značkami naučných stezek. 21 Lesní stezka Ferdinanda d’Este Naučná stezka prochází lesnatou částí areálu zámeckého přírodně krajinářského parku u zámku Konopiště (národní kulturní památky), nedaleko města Benešov. Seznamuje s dobou Františka Ferdinanda d’Este, historií a současností zámeckého parku, lesem ve všech jeho podobách, myslivostí, lesním hospodařením a různorodou flórou a faunou lesa. Stezka vede lesní cestou či pěšinou. Její začátek a konec je vyznačen ukazatelem se značkou naučné stezky a siluetou bažanta. Trasa je vedena po části procházkového okruhu značeného červenobílým čtvercem. VYCHÁZKOVÉ OKRUHY Plán rekreačních cest – Územně‐analytická data Benešov 22 VYCHÁZKOVĚ NAUČNÁ TRASA BENEŠOVSKÝ PIVOVAR Trasa je vedena po areálu pivovaru s průvodcem Text obsahu trasy dle znění pivovaru: SLADOVNA Na sladovně vyrábíme z ječmene slad. Sladovnický ječmen nakupujeme většinou od okolních zemědělců. Ječmeny se namáčí v namáčecích náduvnících po dobu 48 hodin s využitím vzdušných přestávek. Obsah vláhy v namočeném ječmeni se pohybuje okolo 45%, tzv. stupeň domočení. Namočený ječmen se vymáčí na humna a zde probíhá klíčení. Každých osm hodin se provádí tzv. orání (ruční – zpočátku nebo mechanické pomocí „sedláčků“). Tím se zabezpečí nesrůstání hromady, regulaci teploty v hromadě (do 25C) a přísun kyslíku k zrnu. Klíčení trvá 4 ‐ 5dní a při něm dochází v zrnu k rozštěpení buněčných stěn a také k aktivování enzymů. Když je zrno správně naklíčené, výroba na humně končí. Hromada se sebere, přemístí se na hvozd, kde probíhá hvozdění (sušení dle technologického postupu). Teplota při hvozdění se pohybuje od 30C do 80C – teplota dotahovací. Působením teploty vznikají ve sladu melanoidní látky, které dávají sladu barvu a vůni. Hvozdění trvá 2 x 24hodin a vláha klesne v odsušeném sladu asi na 4 %. Poslední operací je odkličování což je odstranění kořínků. Odklíčený slad dáme na půdu na šest týdnů odležet. VARNA Ve varně vaříme mladinu. Základní suroviny jsou slad, voda, chmel. První operací ve varně je šrotování. Šrotujeme tak, aby pluchy zrna zůstaly ve velkých kusech (ve scezovací kádi těmto kouskům pluch říkáme mláto a slouží nám jako filtrační vrstva). Samotné vaření mladiny dělíme na 5 částí: Vystírání – Zapařování – Rmutování – Scezování ‐ Chmelovar Zchlazená mladina se čerpá ve spilce do kvasných kádí. Této operaci se říká „spílání“. SPILKA Ke spílané mladině přidáváme kvasnice (zakvašování) a začíná hlavní kvašení. Kvasinky zpracovávají cukry a vzniká alkohol, oxid uhličitý a teplo. Teplo, která vzniká, regulujeme pomocí chlazení, aby teplota kvašení nepřesáhla 10‐11C. Hlavní kvašení trvá 6 ‐
10 dní, za tuto dobu kvasinky přemění asi ¾ z obsahu cukrů. Zbytek přemění až ve sklepě při dokvašování. Kvasnice, které používáme, jsou kvasinky spodního kvašení a po vyprání používáme 5‐6x. Mladé pivo z kádí sudujeme do sklepa, zde pivo dokvašuje v ležáckých tancích. SKLEP Mladé pivo plníme ve sklepě do ležáckých tanků. Tanky se musí uzavřít, takže v nádobě vzniká tlak, který regulujeme tak, aby jeho hodnota nepřesáhla 1 atmosféru. Oxid uhličitý vznikající za přetlaku a při nízké teplotě (2‐3C) se v pivu nasycuje a tak vzniká pěnivost piva a nasycenost CO2. Doba ležení je stanovena takto: ‐ výčepní pivo – 1 měsíc ‐ ležák – 2 měsíce Po době ležení následuje filtrace. Používáme křemelinovou a deskovou filtraci. Takto ošetření pivo plníme do lahví a sudů. Při stáčení provádíme pasterizaci, což je zvýšení teploty piva na paster. hodnotu (60 – 70C). Zvýšenou teplotou ničíme mikroorganismy, které by se podílely na znehodnocení piva. Touto operací zajistíme zvýšenou trvanlivost piva. U sudového piva pro domácí odběratele nahrazujeme pasterizaci – mikrofiltrací. Po všech těchto operacích můžeme pivo ochutnat. Pivo koštujeme s pivovarským pozdravem: „DEJ BŮH ŠTĚSTÍ“ 23 CYKLOTRASY Doporučený cyklovýlet OKOLO BENEŠOVA Délka trasy: 14 km Začátkem výletu je nádraží ČD Benešov (Císařský salónek). Od nádraží se dáte vpravo, po 300 m dorazíte k lávce pro pěší, kterou přejedete do ulice Jana Nohy a Spartakiádní (půjčovna kol Sport Šefčík v ulici ke Stadionu) a přes hlavní silnici E 55 do Konopišťského zámeckého parku. V parku (2 naučné stezky) se po červené turistické značce dostanete k zámku Konopiště (Růžová zahrada, 3 prohlídkové okruhy). Od zámku sjedete dolů k centrálnímu parkovišti (restaurace, občerstvení, pension, Muzeum motocyklů Jawa). Za parkovištěm následuje cesta lesem vedoucí až k hlavní silnici z Benešova do Týnce nad Sázavou, kterou přejedete a pokračujete po místní komunikaci do Pomněnic, odkud se dostanete k hlavní silnici E 55, kterou podjedete směrem k Dolní Tužince. Dále pokračujete po červené turistické značce do Bedrče a pak už se po silnici a cyklotrase č. 0064 vrátíte zpět do Benešova. Na vjezdu do Benešova zahnete vpravo do Čechovy ulice, kde se dáte odbočkou vlevo směrem k židovským hřbitovům, projedete ulicí Na Karlově (kostel sv. Mikuláše se zvonicí, zřícenina presbytáře minoritského kláštera) a sjedete na Masarykovo náměstí (kostel sv. Anny s bývalou piaristickou kolejí), které je centrem města. Č. Vedení trasy km
0063 0064 0069 0073 Týnec nad Sázavou – Václavice – Kožlí – Konopiště, motel
Čerčany – Žíňany – Bedrč – Benešov – Konopiště, motel
Benešov – Postupice – Vlašim – Pravonín
Benešov – Skalice – Okrouhlice – Ostředek – Český Šternberk
16
14
34
35
24 CYKLOSTEZKY PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI (ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY) Konopišťský zámecký park (text Ladislav Hoskovec) V těsné blízkosti středočeského Benešova se nachází rozsáhlý komplex zámku Konopiště. I když historie tohoto místa je dlouhá, nejpodstatnějším obdobím zdejších dějin byl přelom 19. a 20. století. V této době zde sídlil následník rakousko‐uherského trůnu František Ferdinand d’Este, který zámek koupil v roce 1887. Arcivévoda František Ferdinand potom nechal provést na zámku rozsáhlé restaurátorské práce a následující přestavba zámek upravila do pseudohistorického romantického hradního stylu. Na těchto úpravách se podílel český architekt Josef Mocker, později i vídeňský architekt Max Fabiani, zahradníci Karl Mössmer z Vídně a Karel Rozínek z Prahy. Mobiliář zámku je velmi cenný, není však cílem ho na tomto místě blíže představovat. Raději se projděme zámeckým parkem. Celý areál se rozkládá na úctyhodné ploše 340 hektarů, v nadmořské výšce okolo 340 m. Tento rozlehlý pozemek nezahrnuje jen samotný zámek, ale i rozsáhlý zámecký rybník (skoro 21 ha), krajinářský park, růžovou zahradu se skleníkem, oboru a bažantnici. Jeho součástí jsou i mnohé stavby, ať již hospodářského nebo dekorativního charakteru. Nedaleko zámku najdeme například Neptunovu kašnu, kalvárii a sochu boha Iana, na horním parteru zámku zase sousoší psovoda, u rybníku potom kuriózní kotvu z potopené námořní lodi, Antoniův sloup, bohatý dekor rosaria vytvářející Kleopatřin sloup, četné sochy (např. Atlas a Herkules), vázy, čtyři obelisky s egyptskými hieroglyfy a skleník. Dále v parku stojí i kostelík, myslivna aj. 25 Pozoruhodná parterová růžová zahrada byla založena v letech 1906–13, v době svého vzniku v ní bylo vysazeno údajně na 200 druhů a kultivarů růží, z nichž 1500 exemplářů bylo vysokokmenných a 7 tisíc keřových. Po druhé světové válce došla tato část konopišťského parku k značné újmě, až v šedesátých letech minulého století bylo rosarium obnoveno podle návrhu Bohumila Kavky a Milady Opatrné. Pod růžovým parterem se ještě nachází nevelké jezírko se skalkou na břehu. Skleník, který pochází ze stejné doby jako rosarium, sloužil především k pěstování teplomilných rostlin a orchidejí. V současnosti je přístupný veřejnosti, kromě sbírkových rostlin (palmy, orchideje, sukulenty) se tu věnují i pěstování pokojovek pro zámecké interiéry a letniček pro místní zahradu. Základem rozsáhlého krajinářského parku jsou hlavně domácí dřeviny, mezi které byly začleněny dřeviny cizí, harmonický ráz krajiny ale těmito nepůvodními druhy nebyl nijak narušen. Konopišťský areál patří k nejcennějším dendrologickým parkům u nás. Rostou zde více než dvě stovky druhů dřevin. Interiéry zámku Konopiště dokáží zaujmout i náročné příznivce historie. Jistě je dobré zdůraznit, že to však nejsou jen neživé artefakty, které vytvářejí výjimečný charakter celého tohoto komplexu. Zdejší park určitě patří k našemu národnímu rodinnému stříbru. PARKOVIŠTĚ PARKOVÁNÍ ZDARMA Parkoviště u nemocnice Parkoviště Nová Pražská ulice (u semaforů) Parkoviště Pražská ulice Parkoviště u Italské cukrárny Parkoviště u zimního stadionu Parkoviště u plaveckého bazénu Parkoviště u nádraží 26 PLACENÁ PARKOVIŠTĚ Parkoviště Pod Karlovem ‐ Po‐Ne: 00:00‐24:00 ‐ 1 hodina: 10,‐ Kč, bus: 30,‐ Kč Parkoviště Nová Pražská ulice ‐ Po‐Pá: 7:00‐19:00, So: 7:00‐13:00 ‐ první hodina: 10,‐ Kč ‐ každá další hodina: 15,‐ Kč Parkoviště u OD Hvězda, ulice Vnoučkova ‐ Po‐Pá: 7:00‐19:00, So: 7:00‐13:00 ‐ první hodina: 10,‐ Kč ‐ každá další hodina: 15,‐ Kč Parkoviště Masarykovo náměstí ‐ Po‐Pá: 7:00‐19:00, So: 7:00‐13:00 ‐ první hodina: 20,‐ Kč ‐ každá další hodina: 25,‐ Kč Parkoviště Tyršova ulice ‐ Po‐Pá: 8:00‐18:00, So: 8:00‐14:00 ‐ 1 hodina: 20,‐ Kč Parkoviště u kina a před poštou ‐ Po‐Pá: 7:00‐19:00, So: 7:00‐13:00 ‐ první hodina: 10,‐ Kč ‐ každá další hodin: 20,‐ Kč Parkoviště Jiráskova ulice u sportovní haly ‐ Po‐Pá: 8.00 – 14.00 ‐ So, Ne: zakázáno ‐ první hodina: 10,‐ Kč ‐ každá další hodina: 20,‐ Kč 27 SLUŽBY ‐ MARKETINGOVÝ PRŮZKUM ÚZEMÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Název Město Web Hotel Pošta Benešov www.hotelpostabenesov.cz 51 Hotel Atlas Benešov www.hotel‐atlas.cz 60 Hotel Benica Benešov www.benica.cz 67 Hotel Harmony Benešov www.hotel‐harmony.cz 24 S ‐ centrum ‐ sportovně ‐ relaxační hotelový komplex Benešov www.scentrum.eu 56 Hotel Karlov Benešov www.karlov4stars.cz 56 Amber hotel Konopiště Benešov www.amberhotels.cz/hotel‐konopiste/ 90 Hotel Nová Myslivna Benešov www.e‐stranka.cz/novamyslivna/ 40 Pension Konopiště Benešov www.pension‐konopiste.cz 29 Penzion U Bejkárny Benešov www.webpark.cz/penzionubejkarny/ 10 Penzion Pod Bejkárnou Benešov nemají 35 Penzion Křeček Benešov 14 Kemp Konopiště Benešov www.amberhotels.cz/hotel‐konopiste/ Ubytovna Best Benešov www.best.cz/ubytovna/ 150 Ubytovna Hubert Benešov 20 Ubytovna U Nábytku Kateřina Benešov Ubytovna Jiráskova ulice Benešov www.ubytovanivbenesove.cz 30 Penzion Nesvačily Nesvačily 65 27 Počet lůžek 70 míst 45 Hřebčín Favory Chrášťany www.favory.cz Pension Opřetický dvůr Bystřice u Benešova www.opreticky‐dvur.cz Pension U Huberta Bystřice u Benešova www.uhubertarestaurace.cz Klub pilotů Bystřice u Benešova www.clubpilotu.cz 26 www.kaciny.cz 11 Na Kačinách Hostinec u Hlaváčků Bystřice u Benešova Majka Benešov Restaurace Na letišti Nesvačily privátní ubytování Bohumil Hendrich Bystřice u Benešova Golf Resort Konopiště Benešov www.gcko.cz Hotel Bystřice Bystřice u Benešova www.hotel‐bystrice‐bystrice‐u‐
benesova.az‐ubytovani.com Penzion Bedrč Benešov www.penzionbedrc.cz 4 pokoje www.pension‐majka.cz 45 pokojů 24 8 pokojů 28 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Název Město Web Restaurace Fontána (hotel Pošta) Benešov www.hotelpostabenesov.cz Restaurant Globe (hotel Atlas) Benešov www.hotel‐atlas.cz Trattoria Benica (hotel Benica) Benešov www.benica.cz/gastronomie.html Restaurace U Zvonice Benešov http://www.pension‐
konopiste.cz/cs/gastronomie/u‐zvonice/ Švejk restaurant u Zimů Benešov www.uzimu.zde.cz Bedrock Benešov Café ‐ restaurant Zelený strom Benešov www.benerest.cz Restaurace TORO Benešov www.restauranttoro.cz Alibi Restaurant Benešov Hostinec U Zlaté Hvězdy Benešov www.zlatahvezda‐bn.com Radniční sklípek Benešov Corona Club ‐ Pizzerie Benešov www.coronaclub.cz Restaurace U Kovářů Benešov Café Restaurant Fantazie Benešov Restaurace Černý kůň Benešov www.cernykun.cz Restaurace Na Bejkárně Benešov www.nabejkarne.wz.cz Grosso Restaurant (S ‐ centrum) Benešov www.scentrum.eu Stodola (Amber Hotel Konopiště) Benešov www.amberhotels.cz/hotel‐konopiste/ Restaurace Nová Myslivna Benešov www.e‐stranka.cz/novamyslivna Restaurace U Huberta Bystřice u Benešova www.uhubertarestaurace.cz Hostinec u Hlaváčků Bystřice u Benešova nemají Restaurace U Podkovy Bystřice u Benešova www.upodkovy.cz Klub pilotů Nesvačily www.clubpilotu.cz Restaurace Na Letišti Nesvačily Restaurace Stará Myslivna Benešov www.staramyslivna.com Golf Resort Konopiště Benešov www.gcko.cz Restaurace Na Símalce Benešov Cafe Restaurant Melodie Benešov Pod restaurací Mrač Ovocenka Benešov www.ovocenka.cz Italská cukrárna Benešov www.italskacukrarna.cz Zámecká cukrárna Benešov Cukrárna a kavárna Bonte Benešov Restaurace U Stejskalů Benešov Cukrárna Benea Benešov Cukrárna Bonte Benešov Délice café ‐ cukrárna ‐ café Benešov Bistro Pacifik Benešov OD Hvězda Benešov Pizza do krabice Benešov www.benea.cz Jídelna u hotelu Pošta Benešov Anfi pizza Benešov Pizza Bene ‐ pizza s rozvozem Benešov www.pizzabene.cz Hřebčín Favory Chrášťany www.favory.cz Restaurace Obecní dům Václavice 29 VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ TURISTICKÉ CÍLE ZÁMEK KONOPIŠTĚ Kontakt Konopiště 1, 256 01 Konopiště telefon: +420 317 721 366 e‐mail: [email protected]tc.npu.cz http://www.zamek‐konopiste.cz GPS: N14,65671526° E49,77955176° Reg. č. památky 18169 / 2‐12 Otevírací doba
duben, říjen úterý ‐ pátek 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 15:00 hodin duben, říjen sobota, neděle 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 16:00 hodin květen‐srpen úterý ‐ neděle 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 17:00 hodin září
úterý ‐ pátek 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 16:00 hodin září
sobota, neděle 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 17:00 hodin listopad ‐ Pouze na objednání listopad
sobota, neděle 09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 15:00 hodin Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13. století, pravděpodobně biskupem Tobiášem z Benešova. První stavební úpravy byly provedeny koncem 15. století Jiřím ze Šternberka a v 17. století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. František Ferdinand d'Este, který zakoupil zámek roku 1887, přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo císaře. Roku 1900 se oženil s Žofií z Hohenbergu, postupně se jim narodily tři děti. F. F. d'Este byl velmi vzdělaný, uskutečnil i cestu kolem světa. 28. 6. 1914 byl i se svou ženou v Sarajevu zavražděn výstřely anarchisty. Zámecké místnosti jsou vybaveny uměleckými sbírkami F. F. ďEste. Součástí barokní zahrady je tzv. Růžová zahrada se skleníky. Dnes státní zámek Konopiště nabízí tři prohlídkové okruhy, střelnici, Muzeum sv. Jiří. Zámek nabízí i další služby, které uspokojí i ty nejnáročnější návštěvníky. I. zámecký okruh ‐ zámecké salóny jižního křídla s loveckou chodbou, střelnice II. zámecký okruh ‐ nejstarší část zámku tzv. kronprinc s obytnými místnostmi, zbrojnice, kaple, výtah, harém a muzeum sv. Jiří III. zámecký okruh ‐ soukromé pokoje Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodiny ‐ exkluzivní trasa s maximálním počtem 8 osob ve skupině IV. zámecký okruh ‐ Střelnice Františka Ferdinanda d´Este ‐ unikátní soukromá panská střelnice se souborem automatických terčů z roku 1900 V. zámecký okruh ‐ museum sv. Jiří ‐ monotematická sbírka Františka Ferdinanda, evropský unikát VI. zámecký okruh ‐ skleníky ‐ teplomilné a tropické rostliny VII. zámecký okruh ‐ výstava ‐ Ve službách arcivévodské rodiny MUZEUM PODBLANICKA ‐ POBOČKA BENEŠOV Kontakt Malé náměstí 1, 256 01 Benešov telefon: +420 317 723 419 Otevírací doba
Březen ‐ prosinec úterý ‐ sobota
09:00 ‐ 12:00 a 13:00 ‐
16:00 hodin e‐mail: [email protected] http://www.muzeumpodblanicka.cz GPS: N14,69090506° E49,78364886° Reg. č. památky 23155 / 2‐3929 Muzeum nabízí tyto expozice: Historie města Benešova Benešov ‐ posádkové město 1882 ‐ 2002 Umělci Benešovska 20. století Lidové umění Benešovska 30 MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV Kontakt Otevírací doba
Malé náměstí 1, 256 01 Benešov leden‐prosinec úterý ‐ neděle 10:00 ‐ 13:00 a 14:00 ‐ 17:00 hodin telefon: +420 317 724 601 e‐mail: [email protected] http://www.muzeum‐umeni‐benesov.cz GPS: N14,69092383° E49,78365369° Reg. č. památky 23155 / 2‐3929 Muzeum nabízí tyto expozice: Česká malba dnes Současná česká plastika Česká a slovenská fotografie 19. a 20. století Kresba a grafika osobností českého umění 20. století Český grafický design 20. století Globální vizuální gramatika Laboratoř barev a tvarů TOVÁRNÍ MUZEUM JAWA KONOPIŠTĚ Kontakt Konopiště 30, 256 01 Konopiště http://www.eltsen.cz/jawa/ GPS: N14,65705263° E49,78298654° Otevírací doba
duben, květen, říjen sobota, neděle 10:00 ‐ 17:00 hodin červen‐září
úterý ‐ neděle 10:00 ‐ 17:00 hodin Tovární muzeum JAWA Konopiště je zaměřeno na reprezentativní ukázky z historie značky JAWA, a to jak exponátů, tak historických materiálů, při použití video prezentace velkoprostorovou projekcí v českém, anglickém a německém jazyce. Dalším nosným tématem muzea je zdokumentování závodních úspěchů českých motocyklových značek ve 20. století (unikátní exponáty, trofeje, historické dokumenty). ZŘÍCENA HRADU KOŽLÍ Kožlí GPS: N14,62281362° E49,76539829° Reg. č. památky 22450 / 2‐168 Hrad byl postaven kolem r. 1300 v sevřeném údolí na ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka. Jako první majitel se uvádí r. 1318 Ctibor z Kožlí. Od r. 1362 se po něm psal Kunrát z Kožlí, který zde sídlil se svými bratry Marešem a Heřmanem z Chvojna. Ti však podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V l. 1414‐1445 jej držel Beneš Libun z Dubé, který bojoval v řadách panského vojska u Lipan a r. 1435 byl též při dobývání hradu Ostromeče. Jeho syn už patrně na hradě nesídlil a prodal jej po r. 1461 svému sousedu Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který jej připojil ke konopišťskému panství. Zdeněk byl nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad, jehož vojska r. 1468 hrad dobyla. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Přístupová cesta k hradu vede po opyši přes předhradí, oddělené od jádra příkopem vylámaným ve skále a opevněné valem a příkopem na dvou snadno přístupných stranách. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkový prostor vnitřního hradu byl na všech stranách obklopen parkánem, který se nejlépe dochoval na jv. straně (téměř v původní výši s částmi zubů cimbuří). Ve vstupní frontě zůstaly nevelké zbytky zřejmě dvou budov. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Podle této dispozice patří Kožlí k dvoupalácovým hradům, které se u 31 nás začaly stavět koncem 1. pol. 14. stol. Mohutné zbytky hradebních zdí stály ještě na poč. 40. let 20. stol., potom se však na několika místech zřítily, takže zůstala jen část nad Janovickým potokem. GOTICKÁ TVRZ A ZŘÍCENINA ZÁMKU MRAČ GPS: N14,70147405° E49,83269846° Reg. č. památky 15999 / 2‐121 Ves Mrač se poprvé připomíná v r. 1318, kdy je doložen místní vladyka Zdislav z Mrače. Jeho sídlem byla patrně starší tvrz, ze které zůstalo jenom tvrziště, ležící asi 100 m východně od pozdější, dodnes dochované tvrze. Je to nevysoký pahorek s příkrými svahy. Před tvrzištěm je homolovitý pahorek, na němž snad stával dřevěný srub. V r. 1356 se připomínají další vladykové z Mrače, bratři Oldřich, Vilém a Ješata. Písemné zprávy o tvrzi se nedochovaly a také důvody, proč brzy zanikla, nejsou známé. Koncem 14. stol. přešlo mračské zboží do majetku Benešoviců. Tito majitelé sídlili na nové tvrzi, kterou postavili dále od někdejšího sídla Zdislava z Mrače, na nejnižším konci vyvýšeniny nad Benešovským potokem. Tato tvrz se dochovala dodnes. Jako první z nových majitelů se koncem 14. stol. uvádějí Beneš z Lopřetic na Mrači, v r. 1410 Oldřich z Mrače, v r. 1438 Beneš z Dubé a z Mrače, předek Mračských z Dubé. Jeho potomci zůstali na zdejší tvrzi do 1. pol. 16. stol. V r. 1540 koupil tvrz Jaroslav starší ze Šelmberka a z Kosti, majitel blízkého Hrádku nad Sázavou (nyní Komorní Hrádek), který později zapsal rozšířené mračské zboží své manželce Anně, rozené Krajířové z Krajku. Jejím dědicem se stal syn Jan (+1597), z jehož pozůstalosti se statek vrátil ke Komornímu Hrádku, do majetku Adama mladšího z Valdštejna. Jeho syn Jan Viktorin z Valdštejna musel dát r. 1648 Mrač do zástavy svému věřiteli Václavu z Vrbna a Bruntálu. Tvrz se v této době, po třicetileté válce, popisuje už jako pustá. V r. 1663 koupil mračský statek Bernard Ignác z Martinic (+1685), jehož dcera převedla r. 1690 toto dědictví na svého manžela Jana Františka z Vrbna a Bruntálu, syna někdejšího valdštejnského věřitele. Kámen ze zřícenin tvrze byl použit na stavbu zámku jakožto vrbnovského sídla v Mrači. Nakonec byla tvrz koncem 17. stol. přestavěna na sýpku. V této podobě se dochovala až do 2. pol. 19. stol., kdy byla upravena na příbytky pro dělníky mračských žulových lomů. Obytným účelům slouží dodnes. Je to patrová budova obdélníkového půdorysu, vystavěná z lomového kamene, neomítnutá, krytá valbovou střechou. Na vých. straně je k ní připojeno kamennou zdí čtverhranné nádvoří. MINORITSKÝ KLÁŠTER NANEBEVZETÍ PANNY MARIE Benešov GPS: N14,69140637° E49,78452472° Reg. č. památky 46069 / 2‐8 Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášův nástupce, Milota z Dědic, klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Tehdy vznikl nový refektář (společná klášterní jídelna), dormitář (společná klášterní ložnice) a kapitulní síň. Dne 19. května 1420 Žižkova vojska sice minoritský konvent vypálila, ale zdaleka jej nemohla natolik poškodit, aby po základních opravách nemohl posloužit jako útočiště zemských sněmů. Konaly se zde sněmy dva: první roku 1451, druhý pak v roce 1473 za účasti královny Johany. Daleko větší zkáza postihla areál v pozdějších letech, kdy opuštěné objekty postupně zanikaly vlivem povětrnosti. Destrukci nakonec dovršili Švédové, kteří zbytky kláštera roku 1648 znovu vypálili. Klášter již nikdy nebyl obnoven. 32 OSTATNÍ PAMÁTKY reg. č. památky název Benešov zvonička sloupová Bedrč kříž Bedrč měšťanský dům ‐ dvojdomek Benešov lokalita a popis přelom 19. – 20. stol. u čp. 2 (u silnice na Petroupim) 2. pol. 19. stol. v ulici "Ke Studánce" pod železniční tratí Praha ‐ Benešov ‐ lidově "Boží dobrá voda". První písemná zmínka 1681. Nad studánkou býval zděný výklenek. Na toto místo přenesena při stavbě žel. tratě. (Pinkas 1766) kaplička Boží voda 10816 / vodárenská věž Benešov 10857 / nemocnice Benešov 11085 / měšťanský dům Benešov 11191 / střední škola ‐ gymnasium Benešov 11192 / 2‐4330 budova městského úřadu Benešov 11663 / železniční stanice Benešov 12591 / 2‐4245 měšťanský dům Benešov 21619 / 2‐7 kostel sv. Anny s piaristickou kolejí Benešov 21762 / 2‐10 židovský hřbitov, část stojící a archeologické stopy Benešov 23155 / 2‐3929 měšťanský dům ‐ budova muzea Benešov 23224 / 2‐6 kostel sv. Mikuláše Benešov 31677 / 2‐3930 měšťanský dům Benešov kříž Benešov 1947 kříž Benešov 2. pol. 19. stol. kříž Buková Lhota kříž Buková Lhota L. P. 1910 u čp. 24 kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou Dlouhé Pole posl. třetina 19. stol. na návsi kříž Dlouhé Pole 1885 v průčelí kapličky kříž Dlouhé Pole 1913 při silnici k Okrouhlici kříž Dlouhé Pole závěr 19. stol. 25985 / 2‐73 kostel sv. Filipa a Jakuba Chvojen Boží muka sloupková Chvojen 2. pol. 15. stol. městské opevnění ‐ Šance, archeologické stopy výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého 1871 v osadě 10061 / 2‐4278 39027 / 2‐248 Benešov datace před průčelím kostela sv. Mikuláše ‐ misijní v Čechově ulici (dříve Bedrčská) opravil na poč. 90. let 20. stol. J. Váňa v osadě ‐ korpus Krista kovový u bývalého mlýna východně od kostela sv. Jakuba ‐ import z Itálie od Ferdinanda d' Este, původně stála před kostelem Konopiště Konopiště 2. pol. 18. stol. na křižovatce cest do Vatěkova a Chvojna osmiboká výklenková kaplička sv. Anny Konopiště 2. pol. 18. stol. na křižovatce parkové cesty se silnicí Benešov – Jarkovice Boží muka Konopiště 18. stol. nad jezem u mostu u silnice Benešov – Chlístov "U Zájezku" 33 reg. č. památky název 39823 / 2‐3932 zemědělský dvůr Mariánovice Mariánovice datace 23481 / 2‐39 kostel sv. Vavřince 33587 / 2‐15 39668 / 2‐3936 45416 / 2‐3937 lokalita a popis Okrouhlice kříž Okrouhlice posl. třet. 19. stol. kostel sv. Šimona a Judy Bystřice fara Bystřice venkovská usedlost Bystřice u čp. 15 Bystřice kříž Bystřice 2. pol. 19. stol. ul. K Líšnu, při čp. 205 kříž Bystřice 2. pol. 19. stol. v zahradě čp. 186 kaplička sv. Václava se samostatným prostorem a zvoničkou výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého Drachkov poč. 18. stol. na návsi Drachkov 18. – 19. stol. jižně od obce u cesty do Tožice posl. třet. 19. stol. kříž Drachkov na návsi kaplička výklenková Hlivín 1. pol. 19. stol. u vjezdu do osady zvonička sloupová Hlivín 1902 v osadě bez zvonku kříž Hlivín 2. pol. 19. stol. v osadě kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou Jinoštice 1. pol. 19. stol. na návsi kaplička výklenková Jinoštice kaplička se zvoničkou Jírovice 1. pol. 20. stol. zvonička sloupková Jiřín 1876 kříž Jiřín 1896 v osadě u čp. 1 ‐ postavena z bílých cihel na místě původní u odbočky ze silnice Bystřice – Ouběnice (k Podhrázskému rybníku) na návsi na návsi u čp. 5 ‐ zvon za I. sv. války ukrýván v zemi kaplička výklenková Kobylí 1931 zvonička pilířová Kobylí na pilíři vrat čp. 10 kříž Kobylí kříž Kobylí Hrobka Čeňka Daňka Líšno 31348 / 2‐95 zámek Líšno Líšno kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou Líšno 1935 kaplička výklenková Líšno kol. pol. 18. stol. kaplička výklenková Líšno kol. pol. 18. stol. u zámku Boží muka pilířová Líšno kol . pol. 18. stol. u silnice z Líšna do Ouběnic Boží muka sloupová Líštěnec 26149 / 2‐135 kostel Nalezení sv. Kříže Nesvačily kříž Nesvačily 1886 kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou Opřetice 2. pol. 19. stol. 26297 / 2‐157 socha sv. Josefa s Ježíškem Ouběnice 35947 / 2‐156 kostel sv. Markéty Ouběnice kaplička výklenková Ouběnice 1. pol. 19. stol. u silnice (býv. ohr. zeď zámku) na Líštěnec u silnice k Bystřici ‐ na mapě voj. mapování z roku 1764 u kostela na kraji obce (na kopci u silnice) mezi Ouběnicemi a Jinošicemi ‐ oprava 1985, 2001; socha sv. Jana Nepomuckého nahrazena kopií 34 reg. č. památky název datace lokalita a popis u křižovatky silnice Ouběnice – Tomice výklenková kaplička sv. Václava Ouběnice 1929 kříž Ouběnice kříž Ouběnice 2. pol. 19. stol. kříž Plchov kaplička P. Marie Lurdské se samostatným prostorem a zvoničkou Radošovice posl. třet. 19. stol. kaplička sv. Jana Nepomuckého se samostatným prostorem Radošovice posl. třet. 19. st. zvonička Semovice na návsi ‐ dva sloupy bez zvonku zvonička sloupová Strženec při posledním domku u rybníka kříž Strženec 2. pol. 19. stol. 38878 / 2‐137 zámek Tvoršovice výklenková kaplička P. Marie se zvoničkou Tvoršovice poč. 20. stol. Tvoršovice Tvoršovice Tvoršovice Boží muka Tvoršovice v polích směrem ke Drachkovu kříž Tvoršovice 2. pol. 19. stol. u cesty Tvoršovice – Nesvačily Boží muka Zahořany v polích směrem na Bezejovice Zahořany kříž Zahořany 2. pol. 19. stol. při západním okraji obce kříž Zahořany 2. pol. 19. stol. při silnici do Nesvačil u rozcestí (u hospody "Dubovka") nad Ouběnicemi u Jiřína (u lesa) ‐ Již počátkem 18. století pomístní označení "U Křížku" na návsi na kraji obce v osadě (u cesty do Jankovské Lhoty) u čp. 14 ‐ dva zvonky, ve štítu stylizované Boží oko Chrášťany na návsi ‐ v základech kámen s letopočtem 1886. Opravena 1990. Mariánská, na jižní straně sluneční hodiny 11034 / 4‐5056 kaplička P. Marie se samostatným prostorem a zvoničkou 18230 / 2‐3392 socha sv. Jana Nepomuckého Chrášťany 26223 / 2‐3391 venkovská usedlost Chrášťany 45206 / 2‐731 krucifix Chrášťany kříž Chrášťany 27. 5. 1832 u silnice Chrášťany 1887 Chlístov zvonička sloupková Chlístov 1889 u čp. 2 kříž Chlístov 1885 na rozcestí k Chlístovu ‐ zv. "Benešův" 21827 / 2‐3934 venkovská usedlost Žabovřesky výklenková kaplička P. Marie Žabovřesky přel. 18. a 19. stol. na rozcestí Žabovřesky – Zbožnice Mrač 15999 / 2‐121 Zřícenina barokního zámečku a hospodářský dvůr výklenková kaplička P. M. Lurdské Mrač Mrač 1885 v pomístní části "Podmračí" pod lomem ‐ místně zvaná " Skaláků". Přidány sem sochy P. Marie a sv. Jana Nepomuckého od zvoničky na návsi. Nechal postavit Fr. Lobkowicz s chotí. 35 reg. č. památky název datace lokalita a popis na návsi ‐ zvon s plastikou sv. Václava z r. 1869, plášť s reliéfem zvonička sloupová Mrač 1870 kříž Mrač na rozcestí u kravína a státní silnice kříž Mrač cesta Poříčí – Mrač kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou Tisem Tisem 1820 na návsi ‐ oprava 1993 Václavice 36843 / 2‐206 kostel sv. Václava Václavice kříž Václavice 1. pol. 20. st. Václavice kříž Václavice 2. pol. 19. stol. kaplička sv. Floriána se samostatným prostorem a zvoničkou Zbožnice 1887 kaplička Zbožnice v obci u silnice Chrášťany – Benešov ‐ na soklu deska s textem uprostřed cesty mezi Václavicemi a Chrášťany na návsi ‐ 1888 Podlaha u osady Zbožnice u cesty do Václavic OSTATNÍ SLUŽBY PRO NÁVŠTĚVNÍKY A TURISTY PŮJČOVNY SKI SERVIS A PŮJČOVNA LYŽÍ JAROMÍR PLATIL Žižkova 477, 256 01 Benešov u Prahy Tel.: 317 722 483, 721 134 111 Otevírací doba Pondělí ‐ ZAVŘENO Úterý ‐ pátek ‐ 14:00‐18:00 Sobota ‐ 09:00‐12:00 Neděle – ZAVŘENO AUTOPŮJČOVNA BETACAR Tel.: 607 853 558, 420 317 728 142 Kancelář: Křižíkova 766, 256 01 Benešov E‐mail: [email protected] www.betacar.cz Krátkodobé i dlouhodobé pronájmy automobilů Přistavení na letiště či k hotelu součástí služby SPORT 2000 SPORT ŠEFČÍK U motelu Švarc, autobazar Skála ‐ prodejna 1. patro Ke Stadionu 2095, 256 01 Benešov Telefon: 317 726 777, 606 42 52 00 36 Email: [email protected] Web: www.sportsefcik.cz Otevírací doba Pondělí ‐ Pátek 9:00 ‐ 17:00 Sobota 9:00 ‐ 12:00 Neděle 15:00 ‐ 17:00 ‐ v neděli otevřeno od listopadu do března Prodejna a půjčovna LYŽE – KOLA Půjčovny kol: Amber hotel Konopiště, Benešov u Prahy 20, Benešov 256 01, tel.: +420 317 722 732 Tomáš Trojánek, Pavlíkova 1528, Benešov 256 01, tel.: +420 776 098 062 Sport Šefčík ‐ Ski centrum, Ke Stadionu 2095, Benešov 256 01, tel.: +420 317 726 777 Servisy kol: VELO SPORT Krupička, Na Bezděkově 2005, Benešov 256 01, tel.: +420 317 723 627 Jaroslav Víšek ‐ Sport Centrum, Červené Vršky 1594, Benešov 256 01, tel.: +420 317 722 152 Tomáš Olbrich, Pražského povstání 1641, Benešov 256 01, tel.: +420 724 590 188 Tomáš Trojánek, Pavlíkova 1528, Benešov 256 01, tel.: +420 776 098 062 VELO FOX, Dr. E. Beneše 159, Bystřice 257 51, tel.: +420 317 793 416 Prodejny kol: Jaroslav Víšek ‐ Sport Centrum, Červené Vršky 1594, Benešov 256 01, tel.: +420 317 722 152 VELO SPORT Krupička, Na Bezděkově 2005, Benešov 256 01, tel.: +420 317 723 627 VELO FOX, Dr. E. Beneše 159, Bystřice 257 51, tel.: +420 317 793 416 Tomáš Olbrich, Pražského povstání 1641, Benešov 256 01, tel.: +420 724 590 188 Tomáš Trojánek, Pavlíkova 1528, Benešov 256 01, tel.: +420 776 098 062 INFORMAČNÍ CENTRA BENEŠOV Kontakt Malé náměstí 1700, 25601 Benešov telefon: +420 317 726 004 e‐mail: [email protected] www.knihovna-benesov.cz GPS: N14,69105500° E49,78279322° Otevírací doba leden‐květen, říjen‐prosinec pondělí ‐ pátek
8:00 ‐ 17:00 hodin červen‐září pondělí ‐ pátek
8:30 ‐ 17:30 hodin červen, září sobota 8:30 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 16:00 hodin červenec, srpen sobota ‐ neděle a svátek 8:30 ‐ 12:00 a 13:00 ‐ 17:30 hodin Poskytované služby informace o možnostech ubytování, stravování, kulturních a sportovních akcích, kulturních památkách v Benešově a okolí tipy na výlet v regionu i ČR nabídka turistických tras v regionu 37 informace o využití volného času tvorba databáze firem města Benešov informace o činnosti státní správy a samosprávy (přehled jednotlivých odborů a referátů) vyhlášky Města Benešov předprodej vstupenek MKS Benešov informace o vlakových a autobusových spojích přehled vysokých škol a fakult databáze: obce a směrová čísla nabídka tištěných propagačních materiálů pro turisty kopírovací služby prodej pohlednic, map, regionálních publikací a některých periodik, propagačních materiálů, upomínkových předmětů kontaktní místo pro prodej turistických známek (Benešov, Konopiště) kontaktní místo rodinné hry Družina knížete Václava prodejní místo TICKETPORTAL ‐ rezervace a prodej vstupenek na divadelní představení, muzikály, koncerty, festivaly, sportovní akce apod., které jsou nabízené na www.ticketportal.cz , kromě akcí v O2 Aréně sběrné místo pro výlep plakátů v Benešově ‐ zajišťuje firma RENGL ‐ více informací a ceníky na www.rengl.cz KONOPIŠTĚ Kontakt 256 01 Konopiště mobil: +420 774 443 885 e‐mail: ic‐[email protected] GPS: N14,65936374° E49,78364079° Otevírací doba duben‐srpen úterý ‐ neděle 09:00 ‐ 12:30 a 13:30 ‐ 17:30 hodin září úterý ‐ neděle 09:00 ‐ 12:30 a 13:30 ‐ 16:30 hodin Turistické informační centrum Konopiště vzniklo ve spolupráci Města Benešov a Miroslava Němce z Týnce nad Sázavou. Cílem pracovníků nově vzniklého turistického informačního centra je poskytování komplexních informací o městě Benešov, zámku Konopiště i v celém regionu Posázaví a napomoci tím k rozvoji cestovního ruchu v Benešově, a udržením tak návštěvníků ve městě i v regionu. Nabízí následující upomínkové předměty: pohlednice s tématikou Konopiště turistické známky ‐ výroční turistickou známku vydanou u příležitosti 95. výročí atentátu na Františka Ferdinanda d´Este mařížskou keramiku, aj. Dále v našem Turistickém informačním centru zakoupíte mapy s turistickou i cyklotématikou týkající se nejbližšího okolí i celého regionu Posázaví. 38 MYSLIVOST – STŘELNICE A BAŽANTNICE XXIX. mistrovství světa v loveckém parkúru na Konopišti Ve dnech 12. ‐ 15. července t. r. proběhla v okolí zámku Konopiště střelecká akce světového významu – XXIX. mistrovství světa F.I.T.A.S.C. v loveckém parkúru (dále MS). Soutěž uspořádaná Lesním závodem Konopiště Lesů České republiky, s. p., ve spolupráci s Asociací střelců na asfaltové terče, členem Mezinárodní federace pro střelce z loveckých a sportovních zbraní (F.I.T.A.S.C), se těšila velké pozornosti střelců ze čtyř světadílů. Pro MS bylo „postaveno“ 32 soutěžních stanovišť, dvě stanoviště pro vloženou soutěž v disciplíně Compak Sporting a dvě tréninková stanoviště. V průběhu šampionátu zajišťovaly přepravu střelců mezi šesti liniemi rozlehlého areálu tři velké městské autobusy nabírající střelce z jednotlivých zastávek v intervalu 10 minut. Na zbývající stanoviště jezdily minibusy. Parkování účastníků i diváků bylo zajištěno na dvou parkovištích, přičemž součástí druhého byla restaurace postavená „na zelené louce“. Na několika dalších místech byl zajištěn prodej nápojů. Poměrně hustá byla i síť sociálních zařízení. Bezvadně fungoval úklid a udržování čistoty celého areálu. Soutěž probíhala od čtvrtka do neděle. GOLF Golf Resort Konopiště byl slavnostně otevřen dne 20. července 2002. Jeho domovem je panství Tvoršovice, jehož historie sahá až do 10. století. Poslednímu majiteli, rodině Bartoňů, sloužilo jako letní sídlo. V roce 1997 vstoupila do projektu Golf Konopiště a.s., která vybudovala resort, jehož chloubou jsou dvě 18jamková mistrovská hřiště. Radecký Course, pojmenovaný po jednom z dřívějších vlastníků, slavném maršálovi napoleonských válek, Václavu Radeckém z Radče a D´Este Course pojmenovaný po arcivévodovi Ferdinandovi d´Este, následníkovi rakousko‐uherského trůnu. Hřiště jsou nápaditě zasazena do mírně zvlněné krajiny, obklopena lesem a protkána bunkery i četnými vodními překážkami. Charakteristické jsou zejména velké, modelované greeny. 9jamkový Public Course je přístupný i pro hráče bez Zelené karty. Rozsáhlý Driving Range a plochy krátké hry jsou vhodným místem pro trénink. Kvalitní tréninkové zázemí zahrnuje driving range o rozměrech 120 x 350 m včetně krytých odpališť, putting green, chipping, pitching area a bunker play na ploše 10.000 m2. Celý resort vznikl ve spolupráci s Evropskou Asociací Profesionálních Golfistů (PGAE). Krásný zrekonstruovaný zámek s klubovnou, recepcí, pro‐shopem i restaurací je skvostem Resortu. Významnou součástí je i "Zámecký hotel" s možností ubytování v luxusních pokojích a ideálními prostory pro konference a společenské akce. Další gastronomické služby poskytuje restaurace "Steak House". 39 ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI SWOT ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Analýza SWOT je technika, která umožňuje hlubší poznání problematiky, a to jak zevnitř, ve vnitřních vazbách, tak z pohledu širších souvislostí. SWOT je zkratka anglických slov Strengths (přednosti), Weaknesses (nedostatky, slabé stránky), Oppourtunities (příležitosti), Threats (hrozby). Analýza SWOT je metoda, která slouží pro • shrnutí poznatků analytické části • zdůraznění hlavních záměrů analýzy jednotlivých oblastí • soustředění se nejen na slabiny, „problémy k řešení“ • hledání souvislostí • změnu hrozeb v příležitosti Kroky a postup zpracování analýzy SWOT 1. náčrt – koncept – analýzy zpracovatelem – konzultantem 2. oponentura a doplnění sborem expertů 3. extrakt ze SWOT jednotlivých oblastí do sjednocujícího závěru o V kvadrantu silné stránky jde o postižení jevů, které jsou v dané oblasti hlavním pozitivem, podstatou. o Kvadrant slabé stránky zachycuje negativní vnitřní podmínky rozvoje jednotlivých složek. Zejména byly postihovány deficity, absence nezbytných zdrojů a schopností, resp. chyby v jejich rozvoji. o Příležitosti jsou chápány jako současné nebo budoucí podmínky v prostředí, jevy, které mohou nastat, měly by to být vždy příležitosti reálné, dostupné a využitelné, které budou mít pozitivní dopad na jednotlivé složky. o V opačném smyslu je pohlíženo na hrozby. Ty mohou vzniknout i v delším časovém období nepříznivým vývojem některých významných činitelů – ekonomických, sociálních, demografických apod. Kladem této techniky je možnost sledování souvislostí jevů mezi sebou a vzájemné podněcování myšlenek (některý jev může být silnou i slabou stránkou, hrozby se mohou překlopit v příležitosti apod.). Předem byly jednotlivé sféry rozděleny a sledovány ve svých subkapitolách. ROZVOJOVÉ ZÓNY S – přednosti – silné stránky W – nedostatky – slabé stránky - velké množství nevyužitých objektů (např. v objektech bývalých kasáren) - historické objekty v areálu konopišťského zámeckého parku - zastoupení méně významných kulturních památek = zámky, tvrze, hradiště, zříceniny, archeologické lokality) - vysoký podíl církevních památek a památek drobné architektury - zachované stavby lidové architektury (celá sídla) - železniční trať ‐ nádraží Benešov - nedůvěra majitelů objektů ke spolupráci - zámky, tvrze a památkové objekty v soukromých rukou, ve špatném stavu a nepřístupné - devastace tradiční venkovské architektury - minimální využití kapacity centra města - nezájem finančních partnerů o investice do služeb 40 - Veřejné mezinárodní letiště Bystřice zaměřené na sportovní provoz a všeobecné letectví - Nevyužitý areál benešovského pivovaru O ‐ příležitosti T ‐ hrozby - obnova a zpřístupnění památek a jejich využití pro cestovní ruch - rekonstrukce výrobních objektů a objektů kasáren – brownfields na komplexy služeb a odpočinku s aktivním trávením volného času - využití tradičních témat – myslivost, lesnictví, pivovarnictví
- Zanedbání rekonstrukce objektů v turistických lokalitách - Nevyužití možností financování projektů ze strukturálních fondů > pomalejší rozvoj CESTOVNÍ RUCH S – přednosti – silné stránky W – nedostatky – slabé stránky - Vysoké krajinářské hodnoty - Zastoupení významných kulturně historických památek (Konopiště) - Zastoupení méně významných kulturních památek = zámky, tvrze, hradiště, zříceniny, archeologické lokality) - Vysoký podíl církevních památek a památek drobné architektury - Muzea - Zámecký park - Golfový areál Tvoršovice - Železniční tratě ‐ nádraží Benešov jako dopravní uzel - Četné kulturní a sportovní akce při svátcích a výročích (přírodní divadlo Konopiště, tvrz Mrač, Bystřice) - Provoz informačních center
-
-
-
Malý zájem podnikatelské sféry i obyvatel o cestovní ruch Malé využívání regionálních produktů Sezónnost cestovního ruchu Nízká firemní kultura Nerovnoměrné rozložení zájmu a návštěvnosti památek Devastace tradiční venkovské architektury Vynakládání peněz na neurčitou propagaci Malé kapacity pro ubytování v cestovním ruchu v nižší cenové úrovni a větší kapacitě (45 lůžek) = tábořiště, autocampingy, turistické ubytovny, ubytování v soukromí Malý počet provozoven služeb v cestovním ruchu (především doplňkové služby…) Nedostatečný marketing
Nedostatečné informační značení, (chybí informace o atrakcích území pro turisty)
Stav divadla v hotelu Pošta a areálu Kulturního centra Karlov
O ‐ příležitosti T ‐ hrozby - Funkčnost regionálního infosystému Ö rozšíření infocenter a jejich činnosti a spolupráce - Posílení tvorby regionálních produktů - Využití blízkosti Prahy pro nabídku produktů cestovního ruchu - Tvorba balíčků programů, ucelených nabídek - Marketing a cílená propagace v cestovním ruchu (informační a propagační materiály, infocentra, veletrhy, internet…) - Informační značení v terénu - Rozšíření ubytovacích možností (tábořiště, autocampingy, turistické ubytovny, letní byty, agroturistika, ubytování v soukromí…) - Dobudování turistické infrastruktury (zřízení pro relaxaci a sport, koupaliště, cesty, značené turistické cesty, cyklostezky, in‐line stezky…) - Budování naučných vycházkových stezek - Zpracování nabídky cestovního ruchu tak, aby se plošně rozprostřely na celém území, různorodost nabídek cestovního ruchu – především propojení Konopiště ‐ Benešov - Osvěta obyvatel ve vztahu k cestovnímu ruchu - Podpora mimosezónní turistiky (cykloturistika, rybářství, kongresová turistika….) - Provozování průvodcovské služby po městě - Pokračující nezájem obyvatel o cestovní ruch - Živelná suburbanizace krajiny (rodinné domy, rekreační objekty, nákupní centra, logistická centra, výrobně‐
komerční areály) - Další chátrání a devastace památek - Snižování financí na záchranu údržbu a obnovu památek - Přetěžování některých lokalit (Konopiště…) - Konkurence okolních regionů - Nedořešené majetkové vztahy (i k pozemkům), nejsou pozemkové úpravy > cyklostezky, výletní stezky - Střety mezi provozovateli cestovního ruchu a obyvateli (koně Ö cesty, zatížení území…)
- Rozvoj „tvrdé“ formy turistiky
41 - Podpora podnikatelů, rozvoj spolupráce mezi podnikateli = různorodost nabídek cestovního ruchu
- Větší využití železnice pro cestovní ruch
Region se vyznačuje velmi dobrou geografickou polohou pro cestovní ruch a velmi dobrou dopravní obslužností. Pro současnou kapacitu návštěvníků poskytuje dostatek ubytovacích kapacit (spíše však ve vyšší cenové hladině). Slabou stránkou je oddělení města Benešova od areálu zámku konopiště dopravní linií, která působí jako psychologická bariéra nejen pro obyvatele města. Dochází tak k nadměrnému přetěžování zámeckého areálu a k nevyužití potenciálu města a jeho okolí. Největší příležitostí je propojení obou areálů více bezpečnými dopravními cestami a komplexní zapojení města do nabídky zámku. Město nabízí mnoho možností pro rozvoj zajímavých aktivit (např. areál pivovaru a rozšíření jeho služeb), které by doplnili nabídku zámku a zdrželi zde návštěvníka delší dobu než jeden den. Je třeba sjednotit postup i vynakládané prostředky při propagaci – Konopiště, Benešov a okolí by se měli stát jedním marketingovým celkem. ORIENTAČNÍ SYSTÉMY A PARKOVÁNÍ S – přednosti – silné stránky W – nedostatky – slabé stránky - dostatečné značení cyklotras - výborné značení pěších turistických tras - částečné značení kulturních a turistických cílů (hnědé značení) - funkčnost regionálního infosystému, rozšíření infocenter a jejich činnosti a spolupráce
-
značení – cílů, tras nejednotnost značení a jeho „zmatečnost“ nevyvážený systém parkování přetížení centra města parkujícími automobily O ‐ příležitosti T ‐ hrozby - možnost směrovat návštěvníky regionu tak, aby byl využit kompletní potenciál území - zvýšení povědomí návštěvníka o okolních zajímavostech - dopravní systém je v případě orientačního systému kombinovaný s reklamou - vybudování podzemních parkovišť a parkovacích domů s napojením na centrum města - využití P+R parkoviště u nádraží (Benešov, Bystřice) s návazností na železniční koridor - zisky z parkování investovat do cestovního ruchu
- nevstřícnost odpovědných orgánů v oblasti umisťování dopravního značení - nevyužití reklamního potenciálu - zklamání návštěvníků regionu blouděním - neřešení dopravní situace města včetně systému parkování obyvatel i návštěvníků - pronajímání parkovacích prostor Města Chybí jednotný vizuální styl regionu, ze kterého by vzešel vzhled orientačního systému. Jednotný styl má orientační systém zámku Konopiště (schválený orgány památkové péče), který by bylo dobré využít jako výchozí. U řešení parkování neexistuje jednotný postup vlastníků. Město Benešov zbytečně pronajímá pakovací plochy – přímé příjmy z parkovného by bylo možno využít na modernizaci služeb parkoviště. 42 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ INVESTIC DO ROZVOJE ÚZEMÍ MARKETINGOVÝ MIX Základním předpokladem veškerých rozvojových aktivit musí být naplnění potřeb zákazníka (turisty). Zákazník požaduje vysokou přidanou hodnotu služby, nízkou cenu, velké pohodlí a cílenou komunikaci. Je třeba si uvědomit, že zákazník nepotřebuje propagaci (tu potřebuje poskytovatel služby). V případě produktu se tedy tato studie zaměřuje na řešení potřeb zákazníka, u ceny zjišťujeme náklady, které zákazníkovi vznikají, u místa se zaměřujeme na dostupnost řešení a v případě propagace na oboustrannou komunikaci se zákazníkem. SEGMENTACE Segment demografický do 25
26 ‐ 34
34 ‐ 49
50 ‐ 59
nad 60
Graf věkové struktury návštěvníků regionu (2005 – 2007) Segment psychologický ‐ Jako hlavní důvod návštěvy regionu je uváděno poznávání. Léto 2005 47 % Zima 2005/2006
42 %
Léto 2006
47 %
Zima 2006/2007
40 % 100
80
60
40
20
0
poznávací turistika
pěší
zahraniční
Češi
zahraniční
Češi
zahraniční
Češi
zahraniční
Češi
zábava
církevní turistika
kultura
koupání, vodní sporty
cykloturistika
léto 2005
zima 2005/2006
léto 2006
zima 2006/2007
Graf primárních zájmů návštěvníků regionu 43 Segment podle kupního chování 1 den bez noclehu
1 ‐ 2 dny
3 ‐ 7 dní
7 a více dní
Graf délky pobytu návštěvníků (2005 – 2007) Segment regionální Největší počet návštěvníků regionu přijíždí z Prahy. V období mimo hlavní sezónu pak přijíždí návštěvníci z bližších regionů, de facto se jedná o pohyb obyvatel v rámci turistické oblasti. Léto 2005 Praha 23 % Zima 2005/2006
Praha 17 %
Léto 2006
Praha 26 %
Zima 2006/2007
Praha 16 %
44 ZACÍLENÍ 45 V rámci monitoringu návštěvníků regionu od roku 2005 do roku 2007 byl stanoven profil návštěvníka regionu. Tato indikace byla rozdělena na období hlavní sezóny (léto) a období mimosezóny (zima). V grafech výše je uvedeno vyhodnocení pro turistický region Okolí Prahy, kterému svou specifikací odpovídá také region kolem řeky Sázavy (velké množství památek, krásná příroda apod.). Data do tohoto šetření byla dodána z 1/4 právě z regionu Posázaví. Z toho důvodu můžeme tato data brát jako relevantní pro region řeky Sázavy. Výsledky odpovídají i dalším lokálním statistickým šetřením v regionu prováděných Posázavím o.p.s. a informačními centry. 46 47 V roce 2007 proběhlo v Benešově dotazníkové šetření. Toto šetření provedlo město Benešov v rámci zpracování Plánu rozvoje v Benešově. Dotazníkového šetření bylo vedeno formou tazatelů, celkem bylo shromážděno 466 odpovědí ze strany především obyvatel města. V rámci šetření byly definovány nejproblematičtější oblasti: Parkování ve městě Stav sportovišť Stav společenských zařízení Nevyhovující pořádek a čistota ve městě Nevyhovující stav dopravní infrastruktury Stav veřejné zeleně 48 UMÍSTĚNÍ Cestovní ruch v regionu okolo města Benešov výrazně ovlivňuje blízkost Prahy. Tento fakt přináší řadu výhod, zejména využití dobré dopravní dostupnosti regionu – autem, autobusem i vlakem. V hlavní letní sezóně do regionu přijíždějí návštěvníci nejčastěji automobilem (48 %), autobusem (25 %) nebo vlakem (17 %). Nejčastěji přijíždějí s partnerem, partnerkou, přáteli či známými (56 %). Převažují jednodenní pobyty (62%). 54 % přijíždí do regionu na opakovanou návštěvu. Hlavním důvodem návštěvy je poznání, které zmiňuje 47 % návštěvníků. Dalšími uváděnými důvody jsou relaxace (12%) a turistika a sport (12 %). Nejlákavějšími aktivitami regionu jsou poznávací turistika (63 %) a pěší turistika (30 %). Téměř dvě třetiny návštěvníků tohoto regionu v regionu nepřenocují (62 %) a pětina nevyužije žádného stravovacích zařízení. 29 % turistů využívá k ubytování služeb hotelu, 22 % služeb penzionu. Ubytování u příbuzných či známých, popřípadě na vlastní chatě či chalupě dává přednost 19 %. V oblasti spokojenosti s péčí o rozvoj cestovního ruchu jsou respondenty nejvíce oceňovány péče o památky (82 %), místní orientační značení (77%) nebo drobný prodej (77 %). Návštěvníci regionu nejčastěji využívají informací z internetu a propagačních materiálů a průvodců (57 %). Návštěvnost Informačního centra v Benešově (jasně viditelná sezónnost návštěvnosti regionu i meziroční pokles návštěvníků) Návštěvnost informačního centra na Konopišti (otevřeno až na sezónu 2009) 49 300000
250000
200000
150000
zámek Konopiště
muzeum motocyklů
100000
50000
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
poměr návštěvnosti zámku Konopiště
domácí
zahraniční
zahraniční ‐ prohlídka v cizím jazyce
Kvalifikovaný odhad (správa zámku) poměru tuzemských a zahraničních návštěvníků zámku Konopiště v roce 2009 Přesný počet zahraničních návštěvníků zámku Konopiště nelze stanovit s ohledem na fakt, že navštěvují zámek i v rámci prohlídek v češtině. V roce 2009 bylo zakoupeno přes 26.000 vstupenek s průvodcem v cizím jazyce (18,8 %z celkové návštěvnosti). Muzea v centru Benešova bohužel statistiku návštěvnosti nevedou, takže ji nelze porovnat s návštěvností zámku. PRODUKTOVÁ NABÍDKA (ZÁKAZNICKÁ HODNOTA) PRODUKTOVÁ KOMBINACE Pro oblast kolem města Benešov neexistují komplexní produktové nabídky. Prezentovány jsou především dílčí služby (např. Golf resort Konopiště v Tvoršovicích, S‐centrum Benešov). Propojování dílčích služeb do komplexní nabídky pro turisty je jediným možným směrem ve zkvalitňování nabídky a také ve zvyšování pohodlí zákazníka. Region disponuje velkou nabídkou dílčích služeb (ubytování, stravování, sportovní aktivity, zámek Konopiště), ale velmi málo dochází ke spolupráci jednotlivých subjektů. Právě motivace poskytovatelů služeb ke spojování do společných nabídek je možným směrem ke zvýšení zájmu zákazníků o region kolem řeky Sázavy. 50 CÍLOVÉ SKUPINY Cílové skupiny dle statutu: rodiny s dětmi (26 až 48 let ‐> přes 60 %) jednotlivci (zejména mladší do 34 let) partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“ ‐ 50 až 59 let) Doplňkové skupiny organizované skupiny mládeže organizované skupiny profesního cestovního ruchu (firmy, management a zaměstnanci firem) senioři Cílové skupiny dle motivace: zájemci o poznávání (historie, architektura, sakrální památky, industriální památky, příroda) aktivní a rekreační sportovci o pěší turisté o cykloturisté o golfisté Doplňkové skupiny zájemci o odpočinek ve venkovském prostředí zájemci o zábavu firemní akce o vzdělávací o konferenční o outdoorové Tyto cílové skupiny až na drobné odchylky korespondují s cílovými skupinami pojmenovanými v Programu rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (aktualizace 2007). Převážnou většinu návštěvníků regionu tvoří turisté z České republiky. MÍSTO (ZÁKAZNICKÉ POHODLÍ) Velmi důležitým aspektem Benešova a okolí je jeho zajímavá poloha vzhledem k významnému centru mezinárodního cestovního ruchu (Praha) a vzhledem k významnému mezinárodnímu dopravnímu koridoru spojujícímu sever s jihem. S ohledem na konkurenční regiony, mezi které lze zařadit Karlštejnsko, Mladou Boleslav nebo Rakovnicko (porovnatelné dle velikosti a návštěvnosti) je třeba vyniknout péčí o návštěvníka. V současné době se vše podřizuje reklamě a propagaci a opomíjí se pohled očima zákazníka na řešení jeho požadavků. Zájmové území této studie má své logické centrum v zámku Konopiště, které svou návštěvností určuje kvalitu cestovního ruchu. Potenciální návštěvníci regionu se pohybují po linii sever jih. Dalším důležitým centrem je letiště Bystřice a golfový areál Tvoršovice. Důležité je napojení regionu na turistickou oblast řeky Sázavy, především pak na Týnec nad Sázavou, který disponuje 100 tisíci návštěvníky vodáckého centra (stav 2009). Samotné město Benešov leží ve stínu konopišťského zámku. Tento stav je třeba vyrovnat stejně jako propojení na další atraktivity regionu. 51 MARKETINGOVÉ NÁSTROJE – NÁVRH ŘEŠENÍ AKTIVITY V REGIONU BEZPEČNÉ PROPOJENÍ MĚSTA BENEŠOV S KONOPIŠŤSKÝM ZÁMECKÝM AREÁLEM VÝSTAVBA LÁVKY PŘES I/3 v ulici Šímova PODCHOD ‐ vyřešení bezpečného průchodu pod viaduktem u mlékárny DANONE vybudováním tunelu pro pěší s napojením na stávající chodníky tak, aby se nemuselo vstupovat do silnice STEZKA PRO PĚŠÍ A CYKLISTY ‐ Benešov, benzínová stanice OMV – Mrač – stezka pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem délky 0,8 km. Doporučujeme. Doporučujeme protáhnout 250 m do města ulicí Červené Vršky. CYKLOSTEZKA NA KOLE KOLEM KONOPIŠTĚ ‐ Park Konopiště ‐ podél Konopišťského potoka ‐ k silnici II/106 ‐ k odbočce na Poměnice ‐ k OMV ‐ Benešov, benzínová stanice OMV – stezka pro cyklisty délky 3 km, v Konopišťském parku naváže na stávající cyklostezku. Doporučujeme, výstavbu ve spolupráci Benešov a Mrač, část II/106 – I/3 realizovat jako poslední – napojení na cyklostezku OD ZÁMKU K ZÁMKU (zpracována studie, příprava projektové dokumentace) CYKLOSTEZKY CENTREM BENEŠOVA – pokračování výstavby a značení cyklopruhů a cyklochodníků městem – priorita oddělení od motorové dopravy INFORMAČNÍ CENTRUM Konopiště – stabilizace provozu NAUČNÁ STEZKA Benešov – Konopiště – Chvojen IN‐LINE STEZKA kolem Konopišťského rybníku – napojení na cyklostezku z Benešova KONOPIŠŤSKÝ PARK Údržba a úklid parku ODPOČINKOVÁ MÍSTA ‐ navázání spolupráce s ředitelem Lesního závodu Konopiště (Lesy ČR, s.p.), odpočinková místa v parku, naučné stezka, popis lokalit MONITORING ‐ dendrologická a památková studie parku – probíhá zpracovávání ČSOP Vlašim – Strategický plán Leader MODERNIZACE PARKOVIŠTĚ – vybudování automatického provozu parkoviště – parkovací automaty > vyšší příjmy pro Město Benešov, odstranění dřevěných stánků, na základě diskuse pokračovat v systému výstavby kamenných obchodů – nutnost vytvoření jednotného vzhledu (regulační plán lokality se zastavovací studií) MOBILIÁŘ – ve spolupráci s NPÚ vybrat vhodný mobiliář parku – lavičky, veřejné osvětlení, orientační panely, hrací prvky pro děti, altány REKONTRUKCE PŘÍRODNÍHO DIVADLA VYBUDOVÁNÍ SEZÓNNÍ MALÉ DIVADELNÍ SCÉNY PROPOJENÍ PARKU S AREÁLEM CHVOJEN – kulturní akce v kostele sv. Jakuba a Filipa, využití nabídek Jezdeckého klubu Chvojen AKTIVITY VE MĚSTĚ BENEŠOV VYUŽITÍ VLAKOVÉHO NÁDRAŽÍ ‐ expozice v čekárně, rekonstrukce vizuální prezentace na prvním nástupišti, vybavení mapami města a regionu, vybudování muzea Císařský salónek PARKOVIŠTĚ P+R ‐ vybudování parkovacích míst (parkovacího domu), první vstup návštěvníků do města přes vlakové nádraží MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU – zvýšení povědomí o jeho existenci, jeho propagace v rámci zámeckého areálu – uvolnění prostor celé budovy pro jeho expozice 52 MUZEUM PODBLANICKA – nabídka samostatných prostor např. v areálu Táborských kasáren nebo budově piaristické koleje – větší expozice vojenské historie města (102. pěší pluk) a navázání na historii zámku a F.F. d´Este PARKOVÁNÍ – vybudování velkokapacitního parkoviště (podzemní, parkovací dům) a vymezení plochy Masarykova náměstí a Malého náměstí pouze pro pěší a pro služby (zahrádky restaurací a cukráren), nabídka jednotného záboru pro místní podnikatele ORIENTAČNÍ ZNAČENÍ JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL ‐ Sjednotit značení ve městě s již hotovým značením zhotovený NPÚ – zámek Konopiště REKLAMA ‐ Jasně stanovený systém vzhled reklamy na parkovišti zámeckého parku – závazný postup PIVOVAR FERDINAND Začlenění areálu Pivovaru Ferdinand do komplexních aktivit města v cestovním ruchu – možnost využití volných kapacit areálu pro služby v cestovním ruchu. RECEPCE – současnou vrátnici podniku přebudovat na moderní recepci s nabídkou služeb pro návštěvníky. Zároveň může sloužit i jako recepce podniku. Pro návštěvníky připravena průvodcovská služba (průvodci provizně motivovaní z prodeje v pivovarské produktové prodejně). Recepce je vstupem do tajemství pivovaru. Styl pivovaru – počátek 20. století včetně kostýmů průvodců. Nutná dobrá jazyková vybavenost – nabídka praxí pro zahraniční studenty. Zajištění úschovy zavazadel (batohy) a hlídané stání pro kola. RESTAURACE – stylová restaurace počátku 20. století s kompletní nabídkou pivovarského sortimentu vlastní výroby. Součástí restaurace bude i produktová prodejna s nabídkou vlastní výroby (konec prohlídkové trasy – návštěvník musí být vždy doveden do tohoto prostoru a nabídka mu je 53 představena ještě v rámci prohlídky. Nad rámec piva sortiment rozšířit o typické produkty – např. slad, chmelové šišky, pivní pálenka, surovinové sady pro uvaření piva v domácích podmínkách včetně návodu, sklo a keramika apod. Restaurace bude v letních měsících rozšířena o venkovní zahrádku. Pro menu doporučena pouze česká kuchyně. PIVNÍ LÁZNĚ – welness a relaxační služby bez ubytování. Město Benešov disponuje v současné době dostatečným počtem ubytovacích kapacit ve vyšší třídě. Služba pivních lázní doplní nabídku města o službu pro ubytované. Vytvoření typicky „ferdinandovských“ lázní s příběhem tradice. Již F.F. d´Este … RELAXACE, ZAHRÁDKA – venkovní posezení pro návštěvníky s obsluhou z restaurace, herní prvky pro děti (prolézačky ze sudů, dřevěný vůz tažený dřevěnými koňmi, válení sudů po dráze, houpačka přes sud apod.) – děti by měli mít svůj prostor, ale nerušit ostatní návštěvníky MUZEUM – Historie pivovarnictví v regionu – měšťanský pivovar (odkaz na místo, kde původně stál – umístění panelu ve městě s upoutávkou na expozici) – pivovar na Konopišti. Zajímavosti z výroby, které nejsou vidět při prohlídce. Interaktivní expozice (jak se špuntovaly lahve, jak se narážely dřevěné sudy apod.) Videoprojekce, řezy technologickými částmi vaření piva. Zdůraznit místní příslušnost pivovaru k regionu – dodávka ječmene z blízkého okolí. PROHLÍDKA – současnou prohlídku rozšířit o návštěvu původních studen, návštěva chladícího agregátu (jak je cítit čpavek), návštěva podzemního labyrintu technologických chodeb. Pro děti oddělit přístup k alkoholu, text pro děti prezentovat tak, aby byla zdůrazněna nebezpečnost alkoholu. LETIŠTĚ BYSTŘICE – NESVAČILY DRÁHA ‐ Prodloužení vzletové a přistávací dráhy letiště Bystřice ‐ Nesvačily na 1150 m. ODBAVENÍ ‐ Výstavba odbavovací plochy se stáním pro cca 10 – 20 letadel. PREZENTACE ‐ Využití prostor letiště pro prezentaci regionu a jeho nabídky PROPAGACE JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL – vytvoření marketingové značky města Benešov a okolí – nutné napojení na Konopiště jako nejviditelnější „lákadlo“ regionu KOMPLEXNÍ PROPAGAČNÍ MATERIÁL ‐ sjednocení propagace služeb a zajímavostí a orientační mapy – jeden materiál ze sdružených finančních prostředků > jedna značka JEDNOTNÝ VZHLED – materiály jednotlivých poskytovatelů služeb a atraktivit vydávat pod jednotným vzhledem – návštěvník musí identifikovat Benešov POSÁZAVÍ ‐ Propagace regionu v rámci propagačních materiálů a kampaní turistického regionu Posázaví – není nutná plná podrobnost >propagace největších lákadel a ubytovacích kapacit – Konopiště, pivovar, sportovně relaxační areál, bazén apod. 54 NÁVRH PROJEKTŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ INVESTIČNÍ AKCE Strategické rozvojové oblasti 1. Primární rozvoj 2. Sekundární rozvoj Opatření Záměr projektu Návštěvnické centrum a muzeum benešovského pivovaru Využití areálu bývalých Pražských kasáren pro umístění muzea Prodloužení vzletové a přistávací dráhy letiště Bystřice ‐ Nesvačily na 1150 m. Dráha bude opatřena zpevněným povrchem a únosností umožňující provoz malých letadel do 10 000 kg hmotnosti. Výstavba odbavovací plochy se stáním pro cca 10 – 20 letadel. 1.1 Příprava a realizace objektů typu návštěvnická centra, zvyšujících celoročně návštěvnickou atraktivitu kraje (atd.). 1.2 Příprava a realizace areálů pro děti resp. pro rodiny se zejména malými dětmi. 2.1 Výběr, zpřístupnění a rozvoj významných kulturních a historických objektů v regionu (zejména zámků, hradů, atd.) pro potřeby cestovního ruchu. 2.2 Rozvoj infrastrukturního zázemí a nabídky pro vodní turismus v regionu. 2.3 Rozvoj sportovních a zábavních areálů s celoročním využitím. 2.4 Rozvoj komplexních areálů volného času a turismu (ubytování, volnočasový program, doplňkové služby, zážitky) z nevyužitých objektů a areálů (brownfieldů). 3. Terciární rozvoj 3.5 Příprava a realizace tematických a naučných stezek a okruhů. 4. Podpůrná vybavenost 4.1 Rozvoj systému orientačního značení atraktivit cestovního ruchu a turisticky atraktivních cílů. 4.2 Doplňování a údržba značení cyklotras a pěších tras. 4.3 Rozvoj (výstavba, obnova, rekonstrukce) certifikovaných hromadných ubytovacích zařízení (zejména typu hotel, penzion, kemp), odpovídajících úrovní a kvalitou cílové klientele. Vybudování zábavných míst (altány s prolézačkami) v konopišťském parku Vybudování malé divadelní scény pod zámkem Konopiště (na místě tzv. kurt) Zřícenina hradu Kožlí – rekonstrukce areálu hradu v rozsahu povoleném archeology Rekonstrukce historického jádra Benešova Na Karlově a využití farské zahrady Vybudování in‐line stezky okolo Konopišťského rybníku Vybudování komplexního areálu v rámci benešovského pivovaru – pivní lázně, restaurace, muzeum Vybudování naučné stezky Benešov – Konopiště – Chvojen Orientační značení v areálu Benešov – Konopiště > propojení města se zámeckým areálem Vybudování nové lávky přes silnici I/3 navazující na ulici Šímova pro pěší Rekonstrukce kempu Motel Konopiště s kompletním vybavením pro karavany Dovybavení automyček místem pro vypouštění odpadních vod z karavanů 55 4.4 Rozvoj certifikovaných ubytovacích kapacit venkovského charakteru (farmy, venkovské penziony, ubytování v soukromí). 4.5 Rozvoj a výstavba cyklostezek (zejména s národním a mezinárodním významem) a doplnění sítě cyklotras, vycházejících z generelu cyklodopravy v kraji (zpracovaného v roce 2007). Vybudování nové lávky přes silnici I/3 navazující na ulici Šímova Vybudování podchodu (tunelu) pod silnicí I/3 v místech u továrny Danone s napojením na trasu > rozšíření stezky pro pěší i na cyklostezku s propojením na parkoviště pod zámkem Dobudování cyklostezky v Benešově Od pivovaru ke koupadlům a její napojení na cyklostezku Od zámku k zámku Dobudování cyklostezky v Benešově od lávky přes železniční trať k zámku Konopiště – cyklostezka Na kole kolem Konopiště 4.6 Rozvoj doprovodných služeb a vybavenosti pro cykloturisty (na principu „Cyklisté vítáni“). 4.7 Rozvoj doprovodných služeb pro vodní turismus ve vybraných lokalitách 4.8 Rozvoj hippotras v kraji / regionu v návaznosti na jezdecká centra a hippotrasy v okolních krajích 4.9 Rozvoj doprovodných služeb cestovního ruchu (půjčovny kol, lodí, sportovního vybavení apod.) a jejich síťování. 4.10 Rozvoj sportovní vybavenosti, zejména s celoročním využitím. 4.11 Zvýšení dostupnosti turistických cílů a atraktivit budováním / rekonstrukcí přístupových komunikací a parkovacích ploch. 4.12 Rozvoj dopravní obslužnosti dle rozvojových potřeb turismu. Vybudování cykloservisů, cyklomyček a půjčoven v bodech zájmu ‐ nádraží Benešov a Bystřice při parkovištích P+R Úschovna kol na parkovišti pod zámkem Konopiště Rozšíření fungování cyklovlaků na trati Praha‐hl. nádraží – Benešov ‐ Bystřice Zřízení půjčoven kol v budovách nádraží – provoz zajištěn ČD Výstavba velkokapacitního parkoviště u nádraží v Benešově a Bystřici Rekonstrukce parkoviště u zámku Konopiště Výstavba velkokapacitního podzemního parkoviště (parkovacího domu) v centru Benešova NEINVESTIČNÍ AKCE Strategické rozvojové oblasti 3. Terciární rozvoj Opatření 3.1 Příprava asociačních produktů (4‐6) turistického regionu Střední Čechy / Středočeského kraje pro vybrané (zejména zahraniční) cílové trhy. Záměr projektu 56 3.2 Vytvoření portfolia tematicky orientovaných produktů a produktových balíčků turistického regionu / kraje se zaměřením zejména na zahraniční cílové trhy. 3.3 Příprava a podpora rozvoje společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými regiony (zejména s Prahou) se zaměřením zejména na zahraniční cílové trhy. 3.4 Příprava a podpora rozvoje společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými regiony (zejména s Prahou) a s partnerskými regiony se zaměřením zejména na vzdálené (zámořské) trhy (zejména USA, Kanada, J. Korea, Čína). 5.1 Rozvoj jednotného komunikačního stylu turistického regionu 5.2 Vytvoření a realizace systému koordinované marketingové podpory nabídky turistického regionu / kraje na cílových trzích cestovního ruchu. Témata: historie (hrady, zámky, sakrální památky atd.), konference, golf, muzejnictví, slavní rodáci, městské / venkovské památkové rezervace, industriální památky a technické zajímavosti, vodní turismus, rybolov, kultura, sport, cykloturismus atd. Produktové balíčky tvoří jeden z prvků marketingového mixu cestovního ruchu a zejména v rámci příjezdového cestovního ruchu jsou tedy významným motivačním nástrojem při rozhodování turistů o jejich dovolené. Ve spolupráci s aktivními subjekty CR sousedních turistických regionů vytvoření produktů založených na tématech přesahujících turistické regiony. Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z rozsáhlé nabídky turistických atraktivit sousedních regionů a zejména hl. m. Prahy ve spolupráci s aktéry cestovního ruchu a incomingovými touroperátory a tím zvýšení počtu zejména zahraničních turistů v kraji. Ve spolupráci s aktivními subjekty v cestovním ruchu ze sousedních turistických regionů a partnerských regionů (zejména ve střední a západní Evropě) vytvoření produktů založených na tématech přesahujících turistické regiony a motivujících zahraniční turisty ze vzdálených zemí k návštěvě kraje. Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z kombinace rozsáhlé nabídky mezinárodně známých cílů a atraktivit sousedních (domácích) regionů (a zejména hl. m. Prahy) a partnerských regionů a tím zvýšení počtu zejména zahraničních turistů ze vzdálených trhů v kraji. Vytvoření marketingové značky Konopiště > Posázaví Vytvoření a realizace systému marketingové podpory nabídky regionu / kraje na cílových trzích: Tiskoviny – vytváření edičního plánu (společně s celým regionem Posázaví) E‐marketing – rozvoj systému e‐marketingu, založeného na portálu cestovního ruchu www.posazavi.com v kombinaci s jednotným informačně – rezervačním systémem středočeského kraje v jazykových mutacích dle zvolených cílových trhů. Propojení hlavních informačních portálů cestovního ruchu zaměřených na řeku Sázavu. Příprava propagačních předmětů a suvenýrů, charakteristických pro region. Příprava a realizace DVD/spotů, představující hlavní atraktivní témata cestovního ruchu kraje/regionu pro vybrané cílové trhy v jazykových mutacích dle zvolených cílových trhů 5. Marketing 5.3 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé e‐
průvodců) a distributory produktů / balíčků cestovního ruchu (incomingové tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře / touroperátory). 5.4 Vytvoření a chod informačního a návštěvnického centra kraje / regionu v Praze 5.5 Marketingová a organizační podpora zavedení a průběžné aktualizace jednotného informačního a rezervačního systému (IRS) Středočeského kraje. Pořádání programů pro novináře zaměřených na zážitky 57 5.6 Příprava a realizace motivačního systému pro návštěvníky a turisty 5.7 Zajištění podpory prodeje produktů a balíčků turistického regionu / kraje a turistických oblastí. 5.8 Dlouhodobé zlepšování povědomí o cestovním ruchu jako o odvětví schopném vytvářet dlouhodobě udržitelná pracovní místa a významně se podílejícím na ekonomickém rozvoji veřejného i soukromého sektoru a podpora jeho popularizace ve Středočeském kraji. 6.1 Vytvoření systému řízení cestovního ruchu (destinačního managementu) v turistickém regionu / kraji včetně zapojení fungujících OCR (Zlatý pruh Polabí, o.p.s. a Posázaví o.p.s.), širšího fóra aktérů (TIC, MAS, provozovatelé atraktivit, profesní sdružení/spolky atd.) a odborníků. 6. Organizační rozvoj 6.2 Podpora, příprava a realizace celoživotního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů za účelem zvýšení profesionality a kompetencí pracovníků působících v cestovním ruchu. 6.3 Posílení spolupráce mezi odbornými školami cestovního ruchu a aktéry cestovního ruchu v kraji. 6.4 Zvýšení atraktivity kraje / regionu pro investory do CR. Vytvoření a podpora systému prodeje produktů a balíčků turistického regionu a turistických oblastí včetně využití již vytvořených a fungujících prodejních kapacit partnerů – cestovních kanceláří. V současné době existuje řada zajímavých balíčků, které se však neobjevují v nabídce CK/touroperátorů. Přitom platná legislativa ČR velmi komplikuje prodej balíčků (dle zákona tzv. zájezdů) jinou cestou než prostřednictvím cestovních kanceláří. V regionu již působí organizační struktura řízená Posázaví o.p.s. a postavená na koordinaci informačních center a jejich spolupráci Podpora, příprava a realizace odborných kurzů celoživotního vzdělávání, stáží a pracovních pobytů zaměřených na zvýšení profesních a jazykových dovedností pracovníků v cestovním ruchu. Cíl: Zvýšení potenciálu pro rozšíření portfolia a kvality poskytovaných služeb v sektoru cestovního ruchu. Spolupráce se Střední školou cestovního ruchu, s.r.o. v Benešově (Soukromá střední odborná škola zajišťující výuku čtyřletých oborů gymnázium se zaměřením na živé jazyky a pracovník cestovního ruchu) ‐ http://www.soes.cz Přes vysoký zájem investorů o Středočeský kraj je zatím velmi omezená úroveň investic do cestovního ruchu. Stejně jako ve výrobních oborech je žádoucí zprofesionalizovat podporu investic do cestovního ruchu, jako další a velmi významný zdroj investic do cestovního ruchu v kraji. Jednou z možností je příprava a realizace systému aktualizované nabídky investičních možností v cestovním ruchu v regionu/kraji. Cíl: Zvýšení atraktivity kraje / regionu pro investory do cestovního ruchu. Zajištění výstavby nových a renovace stávajících atraktivit cestovního ruchu a doprovodné infrastruktury nabídkou investičních příležitostí. 6.5 Příprava regionu pro asijské trhy (pro období po roce 2010). 58 6.6 Zajištění prezentace státem způsobených překážek pro rozvoj cestovního ruchu zástupcům vlády a parlamentu. 6.7 Vytvoření fondu rozvoje cestovního ruchu. 6.8 Podpora podnikání v sektoru cestovního ruchu v kraji zejména se zaměřením na mikro (do 10 zaměstnanců) a malé (do 50 zaměstnanců) podnikatelské subjekty. Z ČEHO TO VŠE ZAPLATIT? Pro investice do cestovního ruchu jsou ve Středočeském kraji vytvořeny tyto možnosti: Regionální operační program ROP Střední Čechy – 2.1. Podnikatelská infrastruktura a služby v cestovním ruchu ROP Střední Čechy – 2.2. Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu ROP Střední Čechy – 2.3. Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje ROP Střední Čechy – 3.3. Rozvoj venkova Program Rozvoje venkova Program Rozvoje venkova ‐ Osa II ‐ Opatření – 2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Program Rozvoje venkova ‐ Osa III ‐ Opatření ‐ 1.3. Podpora cestovního ruchu, záměr a), záměr b) Program Rozvoje venkova ‐ Osa III ‐ Opatření – 2.1.2. Občanské vybavení a služby Program Rozvoje venkova ‐ Osa III ‐ Opatření – 2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV. Leader, MAS ‐ Posázaví o.p.s. – Fiche 1 ABY SE VÁM TU LÍBILO Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV. Leader, MAS ‐ Posázaví o.p.s. – Fiche 2 POZNEJTE TO U NÁS Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV. Leader, MAS ‐ Posázaví o.p.s. – Fiche 4 CTÍME SVOU MINULOST Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV. Leader, MAS ‐ Posázaví o.p.s. – Fiche 6 59 Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV Leader ‐ 2. Realizace projektů spolupráce, Opatření – II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV Leader ‐ 2. Realizace projektů spolupráce, Opatření – III.1.3. Podpora cestovního ruchu Program Rozvoje venkova ‐ Osa IV Leader ‐ 2. Realizace projektů spolupráce, Opatření – III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví Program EU – Mládež v akci 2007 – 2013 Akce 1 – Mládež pro Evropu Ministerstvo pro místní rozvoj Program obnovy venkova Středočeský kraj Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání Středočeský Fond kultury a obnovy památek Středočeský Fond hejtmana a zmírnění následků živelných katastrof 60 NÁVAZNOST NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY Při přípravě této studie byl brán ohled na již schválené strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu a regionálního rozvoje. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007‐2013 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (aktualizace 2007) Strategie rozvoje regionu Posázaví 2007 ‐ 2013 DÍLČÍ STUDIE A PROJEKTY TURISTICKÝCH CÍLŮ Plán rozvoje v Benešově ‐ Turistický ruch a volnočasové aktivity – Město Benešov Na kole kolem Konopiště (případová vyhledávácí studie) Architektonická studie Parkoviště v Konopišti Územní plán sídelního útvaru Benešov Územně plánovací dokumentace VÚC Benešov Letiště Benešov, úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy 61 ZDROJE PÍSEMNÉ ZDROJE Databáze Informačního centra v Benešově Plán rozvoje v Benešově s tím související aktivity INTERNET http://www.rsd.cz http://www.ceskedalnice.cz http://botany.cz http://www.mszbenesov.cz http://www.posazavi.com http://www.mapy.cz 62 

Podobné dokumenty

Velický zpravodaj 2015 - Obec Velká nad Veličkou

Velický zpravodaj 2015 - Obec Velká nad Veličkou K  tomu byl zahájen výběr možných certifikovaných dodavatelů.  O výsledku výběrového řízení na pozici sociálního pracovníka. Do výběrového řízení se přihlásilo 12 uchazečů a na základě předem stan...

Více

Marketingová studie řeky Sázavy

Marketingová studie řeky Sázavy jako hospodářské zázemí, obrana proti nepříteli, ale i jako místo k odpočinku. Toto území se nazývá Posázaví. Již na počátku 20. století se stalo Posázaví tradičním turistickým regionem, který uspo...

Více

obsah brožury

obsah brožury a Zvěstov. Tyto obce spojuje nejen území, ve kterém se nacházejí, ale také podobné zájmy, úkoly či problémy. Jedním ze společných úkolů svazku obcí je propagace a rozvoj přiměřeného cestovního ruch...

Více

Práce o Jiřím Pilátovio - Psalterium

Práce o Jiřím Pilátovio - Psalterium „Proto hned po návratu z I. světové války se rozhodl tento hudebník ujmout se kostelních varhan, když je opouštěli čeští učitelé – kantoři, protože osvobozená vlast je pro tuto činnost v kostele po...

Více