Investičním klimatu DR ve formátu PDF.

Transkript

D O M I N I K Á N S K Á
R E P U B L I K A
OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE
DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU
www.dominican-services.com
Krištof Kolumbus
"Toto je nejkrásnější země, kterou kdy lidské oko spatřilo."
napsal Kryštof Kolumbus královně Isabele Kastilské, kdyţ v roce 1492 přistál poblíţ dnešního města Pauerto Plata.
INDEX
PÁR SLOV NA ÚVOD
ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE
HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
POLITICKÁ SOUČASTNOST
KLIMATICKÉ PODMÍNKY
EKONOMIKA A PRŮMYSL
DAŇOVÝ SYSTÉM
OBCHODNÍ BILANCE
OBCHODNÍ BILANCE S ČR
PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM
INFRASTRUKTURA
ZAHRANIČNÍ POMOC
ŠKOLSTVÍ
ZDRAVOTNICTVÍ
LIDÉ
JAZYK
NÁBOŢENSTVÍ
ZVYKLOSTI
STÁTNÍ SVÁTKY
FLORA A FAUNA
VÍZA A DOKLADY
JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE
MĚSTA
PROVINCIE
HOTELY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE
DULEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY
DOPORUČENÍ PRO TURISTY
OČKOVÁNÍ
ČESKO ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK
KONTAKTY
PÁR SLOV NA ÚVOD
Dominikánská republika zaujímá
střední a východní část ostrova
Hispaňola, leţícím v souostroví
Velkých Antil v Karibském moři. Ve
srovnání se sousední Republikou
Haiti je Dominikánská republika
dvakrát větší a několikanásobně
rozvinutější. Hispaňola je nádherný
ostrov se širokými slunnými pláţemi s
bílým pískem, které jsou lemovány
bujnou vegetací nejrůznějších forem
a tvarů.
Dominikánská republika zaujímá střední a východní část ostrova Hispaňola, leţícím v souostroví
Velkých Antil v Karibském moři. Ve srovnání se sousední Republikou Haiti je Dominikánská republika
dvakrát větší a několikanásobně rozvinutější. Hispaňola je nádherný ostrov se širokými slunnými
pláţemi s bílým pískem, které jsou lemovány bujnou vegetací nejrůznějších forem a tvarů. Ostrov má
velice příjemné klima a mnoţství historických památek z dob Kryštofa Kolumba. Pokud hledáte
romantickou a bezstarostnou dovolenou strávenou nebo novou existenci v typické karibské atmosféře,
Dominikánská republika Vám tyto poţadavky splní beze zbytku. Pokud pojedete do Dominikánské
republiky jako turisté, ještě dlouho po návratu se budete nechat unášet vzpomínkami na toto
nezapomenutelné místo.
Dominikánská republika je poměrně hornatý ostrov, ve vnitrozemí pokrytý hustými lesy sloţenými z
nejrůznějších dřevin. Vidět můţete například mahagon, santal či cedr. Lesy plynule přechází v lány
cukrové třtiny, zdejšího nejvýznamnějšího produktu. Dalším významným produktem je kakao.
Kakaovník je strom vysoký aţ 33 metrů a sklizeň jeho plodů (bobů) probíhá celoročně. Příroda ve
vnitrozemí je velmi rozmanitá, lesy se střídají s pustinou, kaktusovými porosty, akátovými houštinami a
kokosovými palmami. Na první pohled se zdá, ţe vnitrozemí trpí nedostatkem vody, ale opak je
pravdou. Voda se čerpá z hlubokých studní, jejichţ čerpadla jsou poháněna větrem, takţe návštěvník
si místy připadá jako v Holandsku. Střední část ostrova vyplňuje pohoří Cordillera Central s nejvyšší
horou ostrova Pico Duarte (3.175 m n.m.).
V Dominikánské republice je pět národních parků. Ve středu ostrova u Jarabacoy jsou k spatření
různě vysoké vodopády. Na poloostrově Samaná se můţete procházet po pravém dešťovém pralese,
mangrovníkové lesy můţete spatřit na vyjíţďce po řece Rio San Juan a plameňáky, leguány či
krokodýly lze pozorovat na ostrově Isla Cabritos či u jezera Lago Enriquillo v jiţní části ostrova. Zdejší
pláţe pokryté bílým pískem jsou lemované kokosovými palmami. Dno moře se jen postupně svaţuje
ke korálovým útesům, které chrání pobřeţí před velkými vlnami. Korálové útesy jsou jako stvořené pro
potápění, a to bez kyslíkového přístroje, neboť leţí v hloubce pouze okolo jednoho metru. Útesy tvoří
pod hladinou obrazce nejrůznějších barev a tvarů. Některé připomínají květiny, trsy trav nebo houby,
mezi nimi proplouvají podivuhodně zbarvené a veliké ryby. Pokud Vás jiţ přestane bavit pozorování
korálových útesů, vraťte se zpět na pláţ a nechte si namíchat některý ze zdejších koktejlů. Na kaţdé
pláţi jsou Vám k dispozici bary či stánky s občerstvením, kde Vám zaměstnanci hotelů rádi poslouţí.
Nejpouţívanějším slovem, které uslyšíte je "maňana". V češtině to znamená něco jako "ono se to
nezblázní". Kdyţ má člověk hlad, utrhne se něco ze stromu. Stačí zasadit prut do země a ono z něj
něco vyroste. Buď palma nebo květina nebo ananas. Zalévat není třeba, slunce je zadarmo - maňana.
Vítejte v Dominikánské republice.
Team společnosti GBH Private Trust
Název CZ:
Dominikánská republika
Název ENG:
Dominican Republic
Název SP:
República Dominicána
Hlavní město:
Santo Domingo (1 530 500 obyv.)
Počet obyvatel:
8 833 766
Rozloha (km2):
48 730
Hustota osob/km2:
181,3
Umístění:
karibský stát v souostroví Velké Antily; Střední Amerika
Sousedi:
Haiti
Úřední jazyk:
španělština
Gramotnost:
84,7
Náboţenství:
katolíci (91%), protestanti
Národnostní sloţení:
mulati (70%), běloší (15%), černoši (10%)
Politický stav:
republika
Měna:
dominikánské peso (DOP) = 100 centávů
Časové pásmo:
UTC –4, AST (Atlantic Standard Time)
Mezinárodní zkratka:
DOM
Doména (internet):
.do
Předvolba (telefon):
001809 a 001829
Ekonomika:
Zemědělství zaměstnává téměř polovinu pracujícího obyvatelstva. Inflace
překračuje 8%, nezaměstnanost 15%, hospodářský růst je dlouhodobě pozitivní, dluh státu činí
necelých 6,5 mld. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky: zemědělství
HDP (USD):
52,16 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 6 000
Vodní plocha (km2):
350
Velká města:
Barahona, El Macao, La Romana, La Vega, Monte Cristi, Puerto Plata,
Samaná, San Francisco de Macoris
Řeky: Yaque del Norte a desítky dalších menších řek
Moře:
Karibské moře, Atlantský oceán
Podnebí:
tropický pás
Úhrn sráţek:
v horách více neţ 2000 mm (nejvíce během letního období dešťů); v
níţinách kolem 1000 mm
Roční teploty:
průměrně 24-27 stupňů Celsia
Reliéf:
Od severozápadu k jihovýchodu se rozprostírá pohoří Cordillera Central s
nejvyšším vrcholem státu (Pico Duarte – 3175 m n. m.). Paralelně s ním prochází podél severního
pobřeţí pohoří Cordillera Septentrional (do 1200 m). Na jihozápadě pohoří Sierra de Neibai (aţ 1630
m). Na východě Corillera Oreintal (kolem 760 m). Mezi pohořími se rozprostírají níţiny.
Flora:
subtropické deštné lesy; horské lesy a částečně i savany
Fauna:
mnoţství druhů ptáků a mořských ţivočichů
Vyuţití plochy:
pastviny (34%), orná půda (21%), lesy (13%), ostatní (23%)
Původní obyvatelé Hispanioly byli indiánští Taínové tzv. dobří lidé, kteří se sem dostali od řeky
Orinoco z dnešní Venezuely. Osídlili souostroví a ostrov, který nazvali Haiti ( Hornatý - 70 % území
ostrova je pokryto horami). To bylo v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem. Památky na
indiánské osídlení v podobě skalních kreseb a piktografů jsou dodnes vidět v jeskyních v národních
parcích.
Kryštof Kolumbus přistál během své první
výpravy u břehů Ameriky na ostrově 6.
prosince 1492 a nazval ostrov podle rodné
země - Hispaniola. Dříve však objevil ostrov
San Salvador (dnešní Bahamy), jeho další
cesta vedla přes další malé ostrůvky na
Kubu a teprve poté se vydal na Haiti. V této
době ţilo na Haiti asi 400 000 obyvatel.
Místní obyvatelé Kolumba vítali, byli oblečeni
do slavnostních šatů a ozdobení doplňky ze
zlata. Právě proto na tomto ostrově zaloţil
první evropskou osadu na americkém
kontinentu Navidad (Vánoce) a snad také
právě proto zapsal do lodního deníku slova,
která
se
dnes
citují
ve
všech
dominikánských
průvodcích:
„Je
to
nejkrásnější země, jakou lidské oko spatřilo."
Ostrov se stal na 50 let základnou pro španělskou expanzi po celém americkém kontinentu.
Konquistadoři zakládali nová města ( například Puerto Plata na severu či Santo Domingo na jihu země
- to bylo hlavním městem Střední Ameriky do roku 1530 ) a snaţili se z ostrova vytěţit co největší
bohatství. Indiány vyuţívali pro těţkou práci na plantáţích i při dolování zlata. Původní obyvatelé,
nezvyklí na tak vyčerpávající činnost, rychle umírali. Domorodci tak uţ fakticky vymřeli ve třicátých
letech 16. století. Vzhledem k tomu, ţe konquistadoři s místními ţenami ţili a měli s nimi dětí, koluje
ještě dnes v ţilách Dominikánců původní krev indiánů, a zachovaly se i některé původní rituály.
Vymírající indiány nahrazovali Španělé a posléze i Francouzi dovozem otroků z Afriky. V 16. století se
Španělé přesunuli na pevninu, zejména do Mexika.
Na ostrově zůstali jen chudí Španělé, kteří na cestu do Mexika neměli peníze, a ti začali spolupracovat
s piráty, takţe kolem břehů Dominikánské republiky je z té doby řada potopených korábů.
Ztroskotávaly ovšem nejen kvůli pirátům, ale i kvůli vysokým korálovým rifům. K pirátům se postupně
přidávali francouzští protestanti, kteří se začali usazovat zejména na severu a západě Hispanioly.
Španělská koruna proti pirátům vyslala trestnou výpravu, která však měla za úkol potlačit zejména
šíření protestantismu na ostrově. V čele výpravy byl López de Castro, který přivezl tehdejšímu
guvernérovi Antoniu de Osoriovi příkaz na vyhlazení některých osad, jako byly Puerto Plata, Bayajá,
Montecrti, La Yaguana. Města byla vypálena v roce 1605. Obyvatelé buď prchli na vedlejší ostrovy,
zejména na Portorico, nebo se stěhovali na jih do Santo Dominga.
Během dalšího století se v nadvládě nad jednotlivými částmi ostrova střídali dobrodruzi různých
národností - Španělé, Francouzi, krátce i Angličané a Holanďané. V Evropě zuřila do poloviny 17.
století třicetiletá válka, a tak se vzdálené kolonie ocitly na pokraji zájmu. Po uzavření vestfálského
míru v roce 1648 se poměry v Evropě ustálily a přišel čas i na řešení situace na ostrovech.
Francouzská koruna rozšiřovala svůj vliv nad západní částí Hispanioly, posléze nad ní převzala i
kontrolu, a tak od roku 1665 můţeme hovořit o počátku francouzské kolonie Saint-Domingue.
Východní část patřila i nadále španělské koruně. Smlouvou z roku 1697 pak Španělé předali oficiálně
západní část ostrova pod francouzský protektorát a o 100 let později se tato část Hispanioly stala
nejbohatší zemí v celé karibské oblasti, zatímco španělská část patřila mezi nejchudší, protoţe - uţ
vydrancovaná - byla zcela na pokraji zájmu španělských kolonistů.
V roce 1795 se celý ostrov dostal pod nadvládu Francouzů - vlivem napoleonských válek a vítězného
taţení Evropou neměli Španělé sílu ani chuť vzdorovat haitskému generálu Toussaint L´Ouverturoví v
zabrání celého ostrova pro Francii. Díky rozsáhlým plantáţím cukrové třtiny se v 18. století stala
Hispaniola spolu s Kubou a Portorikem „cukřenkou" Evropy. Otroci se proti nelidským podmínkám
práce na plantáţích neustále bouřili, aţ jejich velké povstání vedlo v roce 1804 k vyhlášení první
nezávislé republiky pod jménem Haiti (po Spojených státech druhé svobodné země na americkém
kontinentu).
Po čtyřech letech nezávislosti východní část ostrova opět obsazují Španělé. Další boje o nezávislost
vedly k vítězství v roce 1821, ovšem ani to nebylo nadlouho. V období 1822-1844 byl ostrov násilím
sjednocen pod haitskou nadvládu.
Teprve v roce 1844 byla na dvou třetinách východní části ostrova zásluhou „Otce vlasti" Juana Pabla
Duarta vyhlášena nezávislá Dominikánská republika, nazvaná podle mocného a populárního řádu
dominikánů. Na Duarteho památku byla nejvyšší hora v zemi pojmenována Pico Duarte.
Juan Pablo Duarte
V následujících letech byla republika ovládána vojenskými diktátory a období demokratické vlády byla
jen krátká. Později se Španělé ještě jednou zmocnili vlády za pomoci generála Santany v roce 1861,
ale o čtyři roky později byli definitivně vyhnáni ze země.
Další omezení nezávislosti státu představovaly od roku 1899 USA, které převzaly nad zemí
protektorát a kontrolovaly finanční systém, ve snaze přimět Dominikánskou republiku k placení dluhů.
V roce 1916 došlo dokonce i na vojenskou okupaci, která trvala aţ do roku 1924.
Prezident Horacio Vásquez se s Američany dokázal dohodnout a dosáhl výhod pro export
dominikánských surovin do USA.
Zatímco nemocný prezident usínal na vavřínech, v armádě rychle stoupal po hodnostním ţebříčku
Rafael Leonidas Trujillo, Vásquezův oblíbenec. Jeho aktivity nezůstaly Američanům utajeny, a proto
přijel dvakrát do Dominikánské republiky ministr zahraničí, aby Trujilla varoval, ţe USA nebudou
akceptovat vládu, která se k moci dostane převratem. Trujillo přísahal loajalitu prezidentu Vásquezovi,
zároveň však připravoval puč, který začal 23. února 1930. Vásquez uprchl do USA, kde dostal
okamţitě politický azyl. Trujillo nechal svou bojovou jednotkou „La 42" pozabíjet hlavní moţné politické
odpůrce a 16. srpna 1930 se prohlásil prezidentem. Začala tak jedenáctiletá éra vlády diktátora tyrana, která poznamenala moderní dějiny Dominikánské republiky více neţ cokoli jiného.
Rafael Leonidas Trujillo
Rafael Trujillo se narodil v roce 1891 v Saň Cristóbalu, v chudé rodině, v níţ se mísila španělská,
kreolská a haitská krev. V roce 1918 vstoupil do řad policie, kde se rychle a disciplinovaně učil
vojenské metody, importované americkými okupačními vojsky Poslušný vůči nadřízeným, přísný na
podřízené, rychle postupoval v ţebříčku hodností a v roce 1927 se stal krajovým velitelem. S určitými
pravomocemi začal konečně pracovat i na hromadění majetku - především braním vysokých úplatků
a vydíráním. Neuvěřitelným patolízalstvím vůči stávajícímu prezidentovi si připravoval pozici daleko
vyšší. Prezident Vásquez ho jmenoval do čela armády a Trujillo se mu za to „odvděčil" 23. února 1930
pučem. Kdyţ uţ byl u moci, šly jakékoli skrupule stranou. Uţ během prvních čtyř let své prezidentské
funkce si podmanil velkou většinu všech průmyslových podniků ve státě. Vydal například zákon
zakazující konzumaci soli vytěţené z moře, a lidé tak museli kupovat pouze sůl z jeho solivarů. Cena
soli vzrostla z 0,60 USD za 50 kilogramů na tři dolary. Tak za rok jen na soli vydělal diktátor 400 000
dolarů. Totéţ pak udělal s masem. Ústřední banku řídila jeho manţelka Maria Martínez. Ke konci
prvního prezidentského období v srpnu 1934 kontroloval vše od prostituce aţ po vývoz ovoce,
nehledě na přidělování státních zakázek (vlastním firmám). Přidělil si tituly Otec Nové vlasti a
Dobroditel vlasti a jeho noviny i nakladatelství chrlily tisíce článku a knih o jeho genialitě a svatosti.
Všechny rozhlasové stanice, které vlastnil buď přímo on, nebo jeho rodina, vysílaly pouze jeho projevy
nebo oslavné ódy
V roce 1934 neměl takový diktátorský totalitní systém v Latinské Americe obdoby. Kdyţ byl „zvolen"
na druhé prezidentské období, nechal přejmenovat hlavní město Santo Domingo na Ciudad Trujillo a
všude musely viset nápisy : Tady vládne Bůh a Trujillo.
Velice drasticky vyřešil hraniční problémy se sousedním Haiti. Haiťané, ţijící na dominikánském území
v hraničním pásmu, poklidně sekali třtinu budovali si domy. Bez jakéhokoli varování nastoupila 4. října
1937 do pohraničí armáda a Haiťany prostě vyvraţdila. Podle nejniţších odhadů to bylo 18 000 lidí,
podle nejvyšších aţ 32 000 lidí. Svět to šokovalo a díky mezinárodnímu politickému tlaku musel
Trujillo vyplatit haitské vládě kompenzaci ve výši 750 000 dolarů. Hranice byla osídlena Dominikánci
za podpory katolické církve, která uvítala moţnost vymýtit v této oblasti haitské pohanské rituály
voodoo a nahradit je katolickými náboţenskými obřady. Na ekonomiku země mělo třicetileté Trujillovo
setrvávání u moci paradoxně i pozitivní vliv. Devítinásobně se zvýšily investice, 2,5krát stoupla
zaměstnanost, 22násobně se zvýšila průmyslová produkce, vyrostla řada důleţitých staveb - silnicemi
počínaje, přes nemocnice, školy, mosty, aţ po elektrárny a nové průmyslové podniky.
Kdyţ v roce 1959 svrhl Castro diktátorský reţim na Kubě, nabídl pomoc dominikánským exulantům a
disidentům. Za tiché podpory USA pak byl 30. května 1961 spáchán na Trujilla atentát. Byl rozstřílen
samopaly ve svém automobilu, kdyţ z vládní budovy v Santo Domingu jel do svého sídla v třicet
kilometrů vzdáleném San Cristóbalu. Trujillo je pohřben ve Španělsku, jeho potomci (dvě dcery a syn)
ţijí v USA a nakradený majetek ve výši 600 milionů dolarů je uloţen v zahraničních bankách.
Salvador Jorge Blanco
Následovaly čtyři roky chaosu včetně krátké občanské války a invaze amerických námořních sil, které
měly zajistit v zemi svobodné volby V těch zvítězil Joaquín Balaguer, blízký spolupracovník a vrstevník
Trujilla, který si s jeho stylem vlády nikterak nezadal. Období jeho vlády se proto také nazývá
„neotrujillonismus". Byl prezidentem celkem šestkrát, s přestávkou v letech 1978-1986, kdy byl u moci
nejprve sociální demokrat Antonio Guzmán (spáchal sebevraţdu poté, co se dozvěděl, ţe jeho dcera
„vytunelovala" jednu z nejvýznamnějších bank v zemi) a poté Salvador Jorge Blanco. Toho Balaguer
nechal před volbami v roce 1986 mediálně znemoţnit, aby se - uţ jako senilní - opět ujal funkce. V ní
setrvával aţ do roku 1996, kdy jej konečně nahradil skutečně demokraticky zvolený prezident Leonel
Fernández Reyna, který je po znovuzvolení prezidentem do stávající doby.
STÁTNÍ ZNAK A VLAJKA
DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
STÁTNÍ ZNAK DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
Symbolika barev je podobná jako u vlajky. Ve středu znaku je bible otevřená u evangelia sv. Jana
(kap. 1). Motto na horní stuze značí „Bůh, vlast, svoboda“.
STÁTNÍ VLAJKA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
Vlajka Dominikánské republiky, podle popisu v článku č. 96 ústavy Dominikánské republiky, má
podobu vystředěného bílého kříţe, který rozděluje list na čtyři pole. Horní ţerďový kanton a dolní
vlající kanton jsou modré, horní vlající a dolní ţerďový jsou červené. Státní a válečná vlajka a sluţební
námořní vlajka mají uprostřed kříţe umístěn státní znak.
Stručná charakteristika politického systému










státní zřízení republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem
platná ústava vyhlášena 28.11.1966 (dodatek ústavy schválen 25.7.2002, který dovoluje
prezidentům slouţit víc neţ jedno volební období)
ústavní a politický systém reprezentativní demokracie prezidentského typu se vzájemně
oddělenými mocemi: výkonnou, zákonodárnou a soudní
moc výkonná v čele prezident republiky, který jmenuje a odvolává členy vlády (státní
tajemníky), řídí jednání vlády a odpovídá za její fungování
moc zákonodárná dvoukomorový Národní kongres sloţený ze Senátu (32 členů, z toho 30
senátorů ze strany PRD - Partido Revolucionario Dominicano a po jednom ze strany PLD Partido de la Liberacion Dominicano a PRSC - Partido Reformista Social Cristiano) a
Poslanecké sněmovny (150 členů, z toho 72 poslanců za PRD, 40 za PLD a 38 za PRSC)),
členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky (poslední volby v r. 2006)
předseda Senátu: Reinaldo Pared Pérez
předseda Poslanecké sněmovny: Julio César Valentín
moc soudní Nejvyšší soud, 9 odvolacích soudů, 30 soudců první instance
Volební systém: platí všeobecné hlasovací právo pro všechny občany starší 18ti let, členové
Národního kongresu jsou voleni na 4 roky ve všeobecných a přímých volbách (poslední volby
v květnu 2004)
Hlavní politické strany - vládní strany: Strana Dominikánského osvobození (PLD) prezidenta
Leonela Fernándeze, Dominikánská revoluční strana (PRD), Reformní strana sociálně
křesťanská (PRSC), Národní pokroková fronta (FPN),
Hlava státu (jméno, kompetence)

Leonel Fernádez Reyna
Leonel Fernández Reyna
Od 16. 8. 2004, Strana Dominikánského osvobození - PLD, je zároveň odpovědný za chod vlády,
která je orgánem prezidenta. Dle ústavy je volený ve všeobecných volbách na 4leté období . Ve
volbách v roce 2008 byl opětovně potvrzen do své prezidentské funkce.
Sloţení vlády





















výkonný viceprezident Rafael Alburquerque de Castro
ministr vnitra a policie Francisco Almeida Rancier
ministr zahraničí Carlos Morales Troncoso
ministr financí Vicente Bengoa Albiyu
ministr obrany Admirál Sigrido Pared Perez
ministryně školství Alejandrina Germán
ministr kultury José Rafael Lantigua
ministr práce José Ramón Fadul
ministr veřejného zdravotnictví a sociálního zabezpečení Bautista Rojas Gomez
ministr průmyslu a obchodu Francisco Javier García Fernández
ministr ţivotního prostředí a přírodních zdrojů Maximiliano Puig Miller
ministr zemědělství Amilcar Romero
ministryně vysokého školství, vědy a technologie Ligia Amada Melo viuda Cardona
ministr - vedoucí prezidentské kanceláře Danilo Medina Sánchez
ministr veřejných prací a komunikací Manuel de Jesús Pérez
ministr sportu Felipe Payano
ministr turistiky Felix Jimenez Jimenez
ministryně pro ţenské otázky Gladis Gutierrez
ministr mládeţe Manuel Crespo
ministr bez portfeje Miguel Mejía
ministr bez portfeje Eduardo Selman
Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

OSN (AIEA, FAO, ICAO, IFAD, IHO, ILO, IMO, IMF, ITU, UNCTAD, UNESCO, UPU, WHO,
WMO), ACP, OAS, AEC. ALADI, Andské společenství, G-3, OPEC, MAAE, BIRF, CFI,
Skupina 77, INTERPOL, INTELSAT, CARICOM (pozorovatel), IADB, IBRD, ICC, ICFTU,
ICRM, IDA, IFRCS, IOM, IPU, OPANAL
Zahraniční politice Dominikánské republiky dominují vztahy s USA, zeměmi Karibské oblasti a Střední
Ameriky, dále s Venezuelou, Mexikem, Brazílií a Argentinou. Specifické jsou vztahy k Haiti. S Kubou
udrţuje DR především kontakty obchodní, diplomatické styky neexistují. Čilá je relace se státy EU
(Španělsko, Německo, Itálie, Francie). Ve vztahu k USA nabrala dominikánská zahraniční politika v
poslední době na značné dynamice, v březnu 2004 podepsala DR s USA dohodu o odstranění všech
obchodních překáţek ve vzájemném obchodě, coţ znamená začlenění DR do Středoamerické zóny
volného obchodu CAFTA a umoţňuje volný obchod DR i s ostatními členy tohoto uskupení (Kostarika,
Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua). I po omezení mnoţství cukru vyváţeného z DR
zůstává zemí s nejvyšší cukernou kvótou se 185 000 tunami ročně. Specifikem zahraniční politiky jsou
vztahy k sousednímu Haiti. První návštěva nově zvoleného haitského prezidenta Reného Prévala
vedla do DR, kde ujistil o zájmu na dobrých sousedských vztazích.
Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Kromě integračních smluv uzavřela Dominikánská republika některé významnější ekonomické
multilaterální dohody:




Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem /1998)
Dohoda o zóně volného obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2004)
Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Kostarikou, Salvadorem, Guatemalou,
Hondurasem a Nikaraguou (1998)
Asociace karibských států AEC (1992)

Free Trade Area of the Americas - FTAA (2005)
Pokud jde o integrační snahy, zaměřuje se dominikánská diplomacie na integraci regionální, a to v
rámci Karibského společenství CARICOM, kde poţádala o změnu na plnoprávného člena, a v rámci
AEC (Asociace karibských států). Má zájem vystupovat jako vůdčí země Karibské oblasti. Úspěchem
DR bylo její začlenění do Dohody o volném obchodu zemí Střední Ameriky (Kostarika, Nikaragua,
Honduras, Guatemala a Salvador), USA a DR. DR také participuje na projektu venezuelského
prezidenta Huga Cháveze Petrocaribe, ve kterém nabízí Venezuela dodávky ropy za preferenčních
cen a výhodných platebních podmínek.
Přehled bilaterálních smluv s ČR
Dominikánská republika nemá uzavřenou ţádnou bilaterální dohodu s ČR.
Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (v mil DOP)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Příjmy
59 855,8
67 078,0
79 684,6
97 056,7
Výdaje
58 863,4
67 377,4
73 992,6
103 973,3
189 551,5
241 916,2
992,4
-299,4
5 692,1
-6 916,6
- 23 931,5
- 51 110,2
Saldo
Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana
r. 2006 - příjmy jsou odhadovány
Budova sídla vlády v hlavním městě Santo Domingo
165 620,0
190 806,0
Platební bilance (běţný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Platební bilance Dominikánské republiky (v mil. USD)
2002
I. Běţný účet
I.1 Obchodní bilance
Export
-národní
2003
2004
2005
2006pr
-797,9
1 036,2
1 047,1
-477,8
-786,1
-3.672,7
-2 156,0
-1 952,1
-3 724,7
4 750,2
5 165,0
5 470,8
5 935,9
6 144,7
6 440,0
847,7
1 064,0
1 250,7
1 395,1
1 922,4
4 317,3
4 406,8
4 685,2
4 749,6
4 506,6
Import
-8 837,7
-7 626,8
-7 888,0
9 869,4
-11 190,2
-národní
-6 237,3
-5 095,9
-5 368,1
-7 366,3
-8,745,1
-volné zóny
-2 600,4
-2 530,9
-2 519,9
-2 503,1
-2 445,1
I.2 Bilance sluţeb
-1 757,3
-2 249,4
-2 290,7
2 446,7
2 665,9
Příjmy
3 070,7
3 468,8
3 503,9
3 913,2
4 223,5
-cesty
-volné zóny
2 730,4
3 127,8
3 151,6
3 518,3
3 792,2
-ostatní
340,3
341,0
352,3
394,9
431,3
Výdaje
-1 313,4
-1 219,4
-1 213,2
-1 466,6
-1 557,6
-627,6
-550,2
-509,8
-706,7
-762,8
-dopravné
- ostatní
I.3 Nájmy investic
Příjmy
-Bco.Central
-685,5
-669,2
-703,4
-759,8
-794,8
-1 151,8
-1 393,1
-1 819,0
-1 897,0
-1 735,1
300,4
340,7
336,3
418,0
556,9
25,5
17,2
20,0
59,5
117,0
-ostatní
274,9
323,5
316,3
358,5
439,9
Výdaje
-1 452,2
-1 733,8
-2 155,3
-2 315,0
-2 292,0
-úroky
-202,4
-235,2
-330,6
-327,7
-327,2
-výnosy aj.
-1 249,8
-1 498,6
-1 824,7
-1 942,3
-1 964,8
I.4 Transfery netto běţné
2 269,3
2 335,9
2 527,5
2 697,1
3 033,3
rodinné poukazy
1 959,6
2 060,5
2 230,2
2 429,8
2 747,7
sociální poukazy
191,3
189,1
171,9
166,8
163,5
indemnizace
116,6
102,1
120,7
111,0
117,6
ostatní donace
1,8
-15,8
4,7
-10,6
4,5
383,1
-16,3
117,5
1 563,1
1 556,3
-383,1
-16,3
117,5
1 563,1
1 556,3
Přímé investice
916,8
613,0
909,1
1 023,0
1 183,3
Portfoliové investice
-25,7
543,8
-24,3
248,8
581,9
Dluh dlouhodobý (soukromý i veřejný)
413,2
509,2
-143,0
83,0
449,8
Dluh krátkodobý (soukromý i veřejný)
147,2
-286,6
-227,4
-38,8
-32,6
ll. Kapitálový a finanční účet
II.2 Finanční účet
měna a depozita
63,2
-109,3
-7,0
-9,7
23,1
-1 131,7
-1 286,5
-389,9
256,9
-649,2
III. Omyly a opomenutí
-139,9
-1 566,3
-985,4
-380,4
-499,2
IV Bilance (I+II+III)
ostatní
-554,7
-546,5
179,2
704,9
271,0
V. Financování
554,7
546,5
-179,2
-704,9
-271,0
Externí aktiva (zvýš.)
526,5
358,0
-541,8
-1 108,7
-319,4
Rezervní aktiva
526,5
358,0
-541,8
-1 108,7
-319,4
Uţití úvěru FMI
-25,6
92,8
65,7
219,1
37,5
7,3
6,0
4,3
0,0
35,9
46,5
89,7
292,6
184,7
-25,0
Transfery (kondonace dluhu)
Ost.pasivní investice
Reprogramace dluhu
Zpoţdění celkem
0
0
0
417,0
90,6
46,5
89,7
292,6
-232,3
-115,6
Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanazas de Pagos, Banco Central de la RD
Devizové rezervy
Devizové rezervy v mil. USD
2000
btto 818,2
ntto 441,9
2001
btto 1.340,8
ntto 962,2
2002
btto 828,9
ntto 376,0
2003
btto aktiva 489,2
btto rezervy 279,4
ntto rezervy 123,6
2004
btto aktiva 1 045,4
btto rezervy 824,8
ntto rezervy 602,2
ntto rezervy FMI 191,5
2005
btto aktiva 2 120,3
btto rezervy 1 929,3
ntto rezervy 1 519,7
ntto rezervy FMI 849,9
2006
btto aktiva 2 463,1
btto rezervy 2 250,9
ntto rezervy 1 787,8
ntto rezervy FMI 1 128,4
Od r. 2003 se rezervy brutto vykazují podle 5. vydání Manuálu Platební bilance FMI, který definuje
aktiva k financování nerovnováhy platební bilance, jako „aktiva v zahraničí pod okamţitou kontrolou
měnových úřadů".
Mezinárodní netto rezervy se definují jako rozdíl mezi mezinárodními brutto rezervami Banco
Central a rezervními pasívy. Pro další sledování FMI, depozita v devizách národních bank
Banco Central (včetně těch, které spadají do legálního rámce) jsou sníţeny z netto rezerv a
povaţují se za část rezervních pasív.
Zahraniční zadluţenost, dluhová sluţba
Veřejná zahraniční zadluţenost v mil. USD
2001
2002
4 176
2003
4 534
2004
5 971
2005
6 332
2006pr
6 400
Dominikánské peso (DOP). Bankovka vzor 2002 v nominální hodnotě 100 DOP
7 600
DOMINIKÁNSKÁ HYMNA
(ŠPANĚLSKÝ ORIGINÁL A ANGLICKÝ PŘEKLAD)
DOMINIKÁNSKÁ HYMNA
Španělský text hymny
I
Quisqueyanos valientes, alcemos
Nuestro canto con viva emoción,
Y del mundo a la faz ostentemos
Nuestro invicto glorioso pendón.
II
Salve el pueblo que intrépido y fuerte,
A la guerra a morir se lanzó
Cuando en bélico reto de muerte
Sus cadenas de esclavo rompió.
III
Ningún pueblo ser libre merece
Si es esclavo indolente y servil;
Si en su pecho la llama no crece
Que templó el heroismo viril.
IV
Más Quisqueya la indómita y brava
Siempre altiva la frente alzará:
Que si fuere mil veces esclava
Otras tantas ser libre sabrá.
V
Que si dolo y ardid la expusieron
de un intruso señor al desdén,
¡Las Carreras! ¡Beller!... campos fueron
que cubiertos de gloria se ven.
VI
Que en la cima de heroíco baluarte,
de los libres el verbo encarnó,
donde el genio de Sánchez y Duarte
a ser libre o morir enseñó.
VII
Y si pudo inconsulto caudillo
de esas glorias el brillo empañar,
de la guerra se vió en Capotillo
la bandera de fuego ondear.
VIII
Y el incendio que atónito deja
de Castilla al soberbio león,
de las playas gloriosas le aleja
donde flota el cruzado pendón.
IX
Compatriotas, mostremos erguida
nuestra frente, orgullosos de hoy más;
que Quisqueya será destruida
pero sierva de nuevo, jamás.
X
Que es santuario de amor cada pecho
do la patria se siente vivir;
Y es su escudo invencible, el derecho;
Y es su lema: ser libre o morir.
XI
Libertad que aún se yergue serena
La victoria en su carro triunfal.
Y el clarín de la guerra aún resuena
Pregonando su gloria inmortal.
XII
¡Libertad! Que los ecos se agiten
Mientras llenos de noble ansiedad
Nuestros campos de gloria repiten
¡Libertad! ¡Libertad! ¡Libertad!
Anglický překlad hymny
I
Valiant Quisqueyans, let us raise
Our song with vivid emotion
And let's show to the face of the world
Our undefeated, glorious flag.
II
Hail, the people who strong and intrepid,
Into war launched itself unto death!
When in warfare challenge of death,
Her slavery chains she broke.
III
None people deserves to be free
If he is slave, indolent and servile;
If in his heart the flame is not burning,
Which was sparked by heroic manliness.
IV
But Quisqueya, the indomitable and brave,
Her head will always lift up high,
For if she were enslaved a thousand times,
Many more times shall she know how to be free.
V
If it will be exposed to ruse and deceit
Unto contempt of a real imposer,
On to Las Carreras! Beler! ...it were places
Where the traces of glory are found.
VI
Where on the top of the heroic bastion,
The word of the libarated became flesh,
Where the genius of Sánchez and Duarte
Taught to be free or to die.
VII
And if an unattended leader the splendor
Of these glorious events could ignore,
One has seen in Capotillo in the war
The flag of fire wave.
VIII
And the fire that lets the proud lion
Of Castilla become stupefied,
Removes him from the glorious beaches
Where the crossed banner waves.
IX
Compatriots, let us proudly
Show our face, from today prouder than ever;
Quisqueya may be destroyed
But a slave again, never!
X
It is a sanctuary of love that every character
Of the fatherland feels alive!
And it is his coat of arms, the right;
And it is his device: be free or die.
XI
Freedom that still rises cool-bloodedly
The victory in her triumphal car.
And the clarion of war re-echoes
Proclaiming his immortal glory.
XII
Freedom! That the echo's touch
While they're full of noble tension
Our fields of glory repeat
Freedom! Freedom! Freedom!
Dominikánská republika leţí v subtropickém pásmu, panuje zde teplé podnebí, ovlivňované pasáty.
Průměrná roční teplota ve dne je 29°C a v noci 20°C. Průměrná teplota mořské vody je 26°C.
Hlavní rozdíl mezi létem a zimou nespočívá v teplotě (v zimě je sotva o pět stupňů méně), ale
v mnoţství dešťových sráţek. Začátkem května přichází období dešťů, které trvá aţ do října. V tomto
období zhruba kaţdé dva aţ tři dny (nebo i víckrát během dne) prší, přičemţ přeháňky sice trvají jen
pár desítek minut, ale nejsou to ţádné osvěţující májové deštíky, nýbrţ opravdu silné, intenzivní lijáky,
které znepříjemňují veškeré venkovní činnosti, způsobují extrémní vlhkost vzduchu a někdy
i rozvodnění řek a sesuvy půdy.
Od srpna do listopadu je navíc nutné počítat s občasným výskytem tropických cyklon, tedy hurikánů.
Ty mohou mít katastrofální následky, protoţe kromě materiálních škod si často vybírají i oběti na
ţivotech a zanechávají postiţené oblasti totálně zdevastované. S několikahodinovým řáděním větrné
smršti se pak místní obyvatelé vypořádávají celé měsíce a nikde nemají jistotu, ţe za rok nepřijde
další, ještě ničivější hurikán.
Z těchto důvodů je nejpříhodnějším obdobím pro cestu do Dominikánské republiky zdejší hlavní
sezóna, to jest období listopad aţ duben, kdy panuje jasné, slunečné počasí, fouká mírný vítr a vedra
nejsou tak nesnesitelná.
Měsíc
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Nejvyšší teplota
29
30
29
30
30
31
31
31
31
31
30
30
Nejniţší teplota
19
19
20
21
22
22
22
23
22
22
21
20
Teplota vody
27
26
27
28
29
29
29
29
30
29
28
27
Délka slun. svitu
6
6
7
7
6
6
6
7
7
6
10
6
Deštivé dny
7
6
5
7
11
12
11
11
11
11
10
8
Relativní vlhkost
78
73
75
76
77
78
78
78
79
79
79
79
Hurikán IKE ze září 2008 který udeřil na severu Dominikánské republiky
Zhodnocení hospodářského vývoje a předpověď dalšího vývoje
Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a
stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování
infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na
zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti
představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají
stále na větším významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše USD 2 429,9
mil. a v r. 2006 USD 2 737,8 mil. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového
kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny.
Stará akcie společnosti Dominican Sugar Corporation
V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a
malý průmysl a roste význam sluţeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích
Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst.
Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v
dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3–7 %. Makroekonomická stabilizace v letech 1995–96
umoţnila vládě udrţet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního
rozpočtu.
V r. 2005 rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše RD pesos 7 890,1 mil. Hrubý
domácí produkt v USD zaznamenal v r. 2005 nárůst na 29 333,2 mil. a HDP per cápita dosáhl
rekordních USD 3 247,40. Růst HDP v r. 2006 byl zaloţen více na investicích neţ na spotřebě, oproti
r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r. 2006 byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný
proti spotřebě (9,6 %).
V R. 2006 rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r.
2006 se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a
pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %),
doprava a další sluţby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Významnou roli hrají v dominikánské
ekonomice volné zóny a v r. 2007 bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem
zvýšení exportu.
Celoroční inflace r. 2006 činila 5,0 %, nezaměstnanost 16,4 %. Saldo obchodní bilance bylo v r. 2006
pasivní ve výši USD 2 305,1 mil., vývozy činily celkem USD 6 440,0 mil., z toho vývozy z volných zón
USD 4 506,6, národní dovozy USD 8 745,1 mil. a dovozy do volných zón USD 2 445,1. Podle
předběţných údajů za r. 2006 činily dominikánské exporty USD 6 440,0 mil., dovozy vč. volných zón
USD 11 190,2 mil., obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši USD 4 750,2 mil.
Základní makroekonomické ukazatele
HDP v cenách r. 1970 v mil. DOP a v % růstu
2000
2001
2002
2003
2004
2005
6 668,2
6 910,5
7 216,6
7 081,4
7 219,7
7 890,1
7,1 %
3,6 %
4,4 %
-1,9 %
2,0 %
9,3 %
Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2005
Podíl odvětví na tvorbě HDP v r. 2006








Komunikace 26,1 %
Stavebnictví 22,7 %
Finanční sluţby a pojišťovnictví 22,4 %
Obchod 11,7 %
Zemědělsko-chovatelský sektor 9,9 %
Hornictví 9,3 %
Doprava aj. sluţby 8,3 %
Průmyslová výroba 7,4 %
HDP v běţných cenách v mil. USD a v % růstu
2000
2001
2002
2003
2004
2005
19 814,5
21 680,2
21 714,6
16 626,3
18 653,2
29 333,2
13,9 %
9,4 %
0,2 %
-23,4 %
12,2 %
54,5 %
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2 398,1
2 578,5
2 536,0
1 907,4
2 102,2
3 247,4
Reálný HDP na osobu v USD
Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, březen 2006
Míra nezaměstnanosti v %
2001
2002
15,2
2003
16,1
2004
16,4
2005
17,0
2006
18,4
16,4
Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007
Míra inflace – IPC v %
2001
2002
2003
2004
2005
2006
4,4
10,5
42,7
28,7
7,4
5,0
Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD, říjen 2007
Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7,7 %, coţ je pokles 3,9 % v
porovnání s koncem r. 2005.
Průměrná nominální aktivní úroková míra dosáhla 16,4 % v prosinci 2006,coţ je sníţení o 3,7 % proti
předcházejícímu roku.
Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těţební průmysl; hlavními
nerostnými surovinami, které se v DR těţí, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit.
Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu
zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou
orientovány zejména na těţbu vápence a granitu, těţbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří
do těţebního průmyslu investovali cca USD 336 milionů. V r. 2000 rostla těţební aktivita tempem 13,3
%, produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 % a přibliţně stejným
tempem se těţební aktivita odvíjela i v r. 2006. Těţba zlata a stříbra je koncentrována v rukách státem
vlastněných společností, které těţí především v Cibao Valley, s kapacitou 403.000 uncí zlata, 2,2
milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let.
Zákon 146 z r. 1971 umoţňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat
jimi objevená loţiska minerálů a poţádat o koncesi k průzkumu a jejich těţbě. Koncese můţe být
udělena aţ na 75 let, platí však určitá omezení a poţadavky pro udělení koncese. Tato je omezena
rozlohou 20.000 hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít
zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těţební činnost je vyţadován obchodní
důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatíţen 5% daní z FOB cen
minerálů.
Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách
(koţedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů,
dopravní a manipulační sluţby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je
významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,4 % (2006).
Stavebnictví
Od r. 2004 rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na
vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech,
kdy národní spoluúčast nemůţe přesáhnout 30 %, můţe tato zahraniční spoluúčast dosáhnout aţ 70
%. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti,
která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyţadována domácí participace.
Stavebnictví se v r. 2006 podílelo na tvorbě HDP 22,7 % a bylo po odvětví komunikací druhým
významným zdrojem tvorby HDP.
Započatý developérský projekt CapCana počítá s vybudováním města pro 7000 obyvatel na 120 mil m2 pozemku
Zemědělství – vývoj, struktura
Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují
výšky aţ 3 000 m n.m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, sráţky se pohybují
od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20
% je vhodných pro ţivočišnou výrobu - chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou
chráněnými národními parky. Dominikánská republika je největším karibským exportérem
zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýţe a hrách, nejvýznamnějším exportním
artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz
a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním
opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %. Zemědělsko-chovatelský sektor se podílel na tvorbě HDP
v r. 2006 9,9 %, významnou roli hraje dobytkářství Velmi populárními na světových trzích se stávají
organické produkty, jejichţ export roste kaţdoročně; hlavními organickými produkty jsou suché
kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z
kokosových ořechů a kakao.
Pověstné ručně balené dominikánské doutníky
Sluţby
Dominikánská republika je především ekonomikou sluţeb; tento sektor představuje 55 % domácích
příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví
jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční sluţby a
pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r. 2006 22,4 %, obchod 11,7 % a doprava a jiné sluţby
8,3 %. Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláţí,
navštíví ročně přes 3,8 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na
sportovní, dobrodruţnou a léčebnou turistiku.
Bankovní systém
V čele bankovního systému DR je centrální banka, Banco Central de la República Dominicana.
Bankovní systém poskytuje všechny standardní bankovní sluţby a zahrnuje komerční banky,
hypoteční banky, spořitelny a půjčkové ústavy a rozvojové banky. Hlavním finančním zdrojem
financování soukromého sektoru jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry;
úvěry střednědobé a dlouhodobé pro stavební a turistický sektor poskytují banky hypoteční. Spořitelní
a půjčkové ústavy umoţňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní i soukromé
nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních odvětvích, jako je zemědělství, turistika,
průmysl, doprava a sluţby. V DR funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny
sluţby komerční, hypoteční i sluţby rozvojových bank.














Banco Popular
Banco Comercial BHD s.a.
Banco del Comercio Dominicano s.a.
Banco del Exterior Dominicano s.a.
Banco de Reservas de la República Dominicana
Banco Dominicano del Progreso s.a.
Banco Gerencial y Fiduciario Dominicano
Banco Intercontinenal s.a.
The Bank of Nova Scotia
Citibank
Banco Mercantil s.a.,
Banco Metropolitano s.a.
Banco de Desarollo Idecosa s.a. (nyní GBH Private Bank – Banco Ahorro y Credito s.a.)
Banco Nacional de Crédito, a další
Budova Banco Reservas na Avenida W.Churchil v hlavním městě Santo Domingo
Zóny volného obchodu
V zemi je síť celkem 59 průmyslových volných zón, ve kterých operuje téměř 600 společností v
podmínkách bezdaňového reţimu a se speciálními celními výhodami a s více neţ 200 000
zaměstnanci. Domácí a zahraniční firmy jsou vyňaty z dovozních cel, korporativních daní z příjmu a
daní ze staveb. Společnosti mohou volně repatriovat své zisky v plné výši. Tyto pobídky posílily
zejména textilní průmysl, výrobu obuvi, šperkařství, zpracování tabáku, výrobu elektroniky a
lékařských nástrojů, zařízení a vybavení nemocnic a dopravní, skladovací a manipulační sluţby.
Činnost volných zón v Dominikánské republice je řízena přímo zvláštním radou pro volné zóny
(Consejo Nacional de Zonas Libres). Vývoz firem, které operují ve volných zónách má rostoucí trend
od r. 1993, svého vrcholu dosáhl v r. 2000 s objemem vývozu cca USD 4 770,6 milionů FOB. V
dalších letech se export volných zón vyvíjel následovně:






2001: USD 4 481,6
2002: USD 4 317,0
2003: USD 4 398,8
2004: USD 4 416,5
2005: USD 4 734,7
2006: USD 4 553,7
První technologickou volnou zónou v Dominikánské republice je Cyber Park v Santo Domingu, který
se specializuje na informační technologie a související průmyslové obory, včetně sluţeb pro export,
software a počítačový design.
Bezcelní zóny – Zona Franca – jsou pilířem ekonomiky Dominikánské republiky
DAŇOVÝ SYSTÉM
DAŇOVÝ SYSTÉM
V r. 2000 byla modifikována daňová reforma o některé dodatky umoţňující sníţení fiskálního deficitu,
sníţení chudoby a docílení rovnováhy v distribuci příjmů. V zemi je zavedena daň z příjmu a je
stanovena pro právnické osoby na 25 % a pro fyzické osoby maximálně 25 %. Je odstupňována podle
výše příjmu, přičemţ do výše příjmu fyzických osob RD pesos 125 256,- ročně se daň neplatí, od této
výše do RD pesos 208 760 se platí 15 % daň, do 313 140 daň 20 % a přes tuto hranici 25 %. Je
zohledňována roční inflace kalkulovaná podle indexu spotřebitelských cen centrální bankou.
Příjmy z obchodní aktivity jsou zdaněny 10% sazbou (poplatky, provize aj.). Vyšší sazba 20 % je
stanovena na příjmy z leasingových operací, 15 % na výnosy z loterií a her, 1,5 % za výnosy státních
agentur poskytujících nezávislé sluţby a 10 % na ostatní příjmy. Daňový poplatník je povinen se v
zemi zaregistrovat v národním rejstříku (RNC - Registro Nacional de Contribuyentes).
Dále je v zemi stanovena daň z transferu industrializovaného zboţí a sluţeb (ITBIS) a je aplikovaná
na jiţ uvedené transfery industrializovaného zboţí kalkulované na bázi netto hodnoty transferu plus
příslušné sluţby, dále na dovoz industrializovaného zboţí kalkulovaný na bázi CIF hodnoty zboţí plus
clo a dále za poskytování a pronajímání sluţeb kalkulované na bázi hodnoty sluţeb, vyjma
mandatorních poplatků. Daňová reforma zvýšila tuto daň ITBIS z 8 % na 12 %. Inzertní sluţby jsou
zdaněny niţší sazbou, a to 6 %. Ze zdanění jsou vyjmuty také některé produkty zemědělského a
chovatelského odvětví, jako jsou ţivá zvířata, maso, ryby na chov, mléčné produkty, rostliny k
pěstování, zelenina a ovoce pro veřejnou spotřebu, káva, kukuřice, mleté výrobky, cukr, kakao aj.
Dále paliva a energie, knihy a časopisy a osobní počítače a příslušenství. Ze zdanění jsou
osvobozeny také sluţby vzdělávací, kultura, zdraví, finančnictví (mimo pojišťovnictví), penzijní
programy, pozemní přeprava, elektřina, voda a odvoz odpadu, nájem domů a osobní péče.
Selektivní spotřební daň se aplikuje na transfery některého zboţí vyráběného v zemi, na dovoz
určitých produktů a poskytování určitých sluţeb, např. na alkohol a tabákové výrobky, vozidla, šperky,
některé domácí spotřebiče, hotelové pokoje aj. Daňový rozsah je odstupňován od 5 % do 80 % podle
hodnoty např. automobilu a daň je splatná měsíčně. Hodnota CIF do USD 10 000 pro motorová
vozidla je nulová, nejvyšší sazba 80 % je na vozidla v kategorii od USD 32 000,- CIF výše.
Budova Centrální banky Dominikánské republiky v Santo Domingu
OBCHODNÍ BILANCE
OBCHODNÍ BILANCE
Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obchodní bilance Dominikánské republiky za léta 2002–2006 v mil. USD
Rok
2002
2003
2004
2005
2006pr
Vývoz
5. 165,0
5 470,8
5 935,8
6 144,7
6 440,0
Dovoz
6 237,3
5 095,9
5 368,1
7 366,3
8 745,1
Obrat
11 402,3
10 566,7
11 303,9
13 511,0
15 185,1
Saldo
-1. 072,3
374,9
567,7
-1 221,6
-2 305,1
Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanza de Pagos, Div. de Análisis de Exportaciones e Importaciones, Bco.
Central, RD
+/ dovozy národní bez dovozů do volných zón
pr - předběžně, 2006 dle platební bilance
Celkové dovozy v letech 2002–2006 jako % HDP dle metodologie r. 1991
2002
2003
2004
2005
2006
35,1
38,5
35,3
29,0
31,4
Pramen: UAAES/SEEPyD s informací BCRD
Teritoriální struktura – postavení vůči EU
Největší obchodní partneři v dominikánském vývozu v %
2004
2005
2006
USA
44,6
34,0
34,5
Haiti
12,6
17,3
17,1
Portoriko
14,7
14,4
13,6
Belgie
3,6
1,5
2,4
Velká Británie
3,5
5,5
4,7
Španělsko
1,8
3,3
4,3
Jamajka
2,0
1,6
2,5
Německo
1,2
0,5
0,9
Kanada
1,9
0,9
0,6
Holandsko
1,2
1,7
0,5
Kuba
1,3
1,3
1,4
Itálie
1,8
2,0
1,7
Pramen: UAAES/SEEPyD, BCRD
Největší obchodní partneři v dominikánském dovozu:

USA (přes 40 %), dále Čína, Jiţní Korea, Taiwan, Portoriko a země EU (Itálie, Španělsko,
Německo).
Dominikánský vývoz r. 2006 v mil. USD
I. Volné zóny celkem 4 553,7







konfekce a textil 1 641,6
elektrické výrobky 666,8
klenotnictví a šperkařství 632,0
lékařské a farmaceutické výrobky 294,1
výroba obuvi 287,8
výroba tabáku 365,2
ostatní 666,0
II. Cukr a deriváty z cukrové třtiny 132,5


surový cukr 104,8
melasy a medy 27,7
III. Káva a výrobky z kávy 18,3


káva v zrnech 8,8
kávové výrobky 9,5
IV. Kakao a výrobky z kakaa 67,0


kakao v zrnech 57,8
výrobky z kakaa 9,2
V. Tabák a tabákové výrobky 11,4


tabák v listech 5,2
tabákové výrobky 6,2
VI. Minerály 709,9

ferronikl 709,9
VII. Zboţí získané v přístavu 374,9


paliva 356,3
potraviny 18,6
VIII. Ostatní produkty 617,0
Export celkem 6.484,9
Dominikánský dovoz v r. 2006 v mil. USD
I. Spotřební zboţí 4 444,7













trvanlivé (auta, elektrospotřebiče aj.) 699,2
části a komponenty spotřebního zboţí 23,7
nářadí 22,1
náhradní díly vozidel 155,7
plynové a elektrické ohřívače 18,4
hotové potravinářské produkty a polotovary vč. čištěných rostlinných olejů 390,1
mléka 114,3
konzumní rýţe 18,9
rafinovaný cukr 0,2
medicínské a farmaceutické výrobky 245,5
bílé ropné deriváty (paliva) 1.835,6
ostatní hotová paliva ostatní spotřební zboţí 921,0
II. Suroviny 2 987,0





















pro zemědělství 73,7
pro potravinářský průmysl (nezpracované) 120,5
rostlinné potravinářské oleje (surové nebo čisté) 72,7
kukuřice volně na přípravu potravin a krmiv 145,2
surový hnědý cukr 34,5
dřevo 124,4
suroviny pro textilní průmysl 59,7
suroviny pro obalový průmysl 43,7
suroviny pro nápojový průmysl 57,9
nezpracovaný tabák 5,2
pšenice volně loţená 74,3
surová ropa nebo rekonstituovaná (palivo) 952,6
ostatní nezpracovaná paliva uhlí - minerál 47,2
ţivočišné a rostlinné tuky a oleje 22,9
chemické produkty anorganické 51,0
chemické produkty organické 55,7
umělé plastické hmoty 197,8
papír a karton na výrobu celulózy 126,0
ţelezné a ocelové odlitky 391,6
ostatní suroviny a polotovary 330,4
III. Investiční zboţí 1 366,1






pro zemědělství 57,3
pro stavebnictví 86,2
pro dopravu 237,4
pro průmysl 259,4
náhradní díly strojů a zařízení 293,7
ostatní kapitálové statky 432,1
Import celkem 8 797,8
Pramen: Banco Central de la República Dominicana, r. 2006 - revidován
Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém a kontrola vývozu
Dominikánský trh je liberální s otevřeným trţním prostředím pro podnikání a pro vstup zahraničních
investorů do všech odvětví národního hospodářství. Politika vlády umoţňuje volné působení
zahraničních firem na trhu. Zahraniční obchod se řídí mezinárodními pravidly, vývozu ani dovozu
nejsou obecně kladeny ţádné administrativní překáţky, výjimkou je však speciální materiál. Doklady
obvykle vyţadované při dovozu jsou:




celní deklarace
obchodní faktura
přepravní dokumenty (Bill of Lading. Airway Bill ap.)
podle druhu zboţí certifikát kvality, sanitární, fytosanitární, o původu zboţí apod.
Zvláštní podmínky platí pro dovoz zboţí do volných zón. Kontrola vývozu má pouze statistickoevidenční účel.
Dovoz zboţí přes dominikánskou celnici můţe být pomalý a byrokratický a výklad celnice můţe
provokovat stíţnosti obchodníků a arbitráţ. Dominikánská vláda zavedla způsob celního oceňování
podle WTO v r. 2001. Na dovoz zemědělských produktů se vyţaduje zdravotní povolení, zejména na
dovoz ţivého dobytka z USA.
DR nemá agresivní vývozně propagační schémata díky zónám volného obchodu.
Ochrana domácího trhu
V souvislosti s trendem dominikánské vlády otevírat ekonomiku, a to zejména prostřednictvím volných
zón, dochází k postupnému uvolňování ochranářských obchodních a investičních bariér. Dovoz
výrobků určených pro preferovaná odvětví, zejména zemědělství je zvýhodněn.
Supermarket Bravo v Santo Domingu
Smluvní úpravy mezi DR a ČR
ČR spolupracuje s DR bez jakékoliv platné smluvní úpravy.
Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
Vzájemná obchodní výměna Dominikánská republika - ČR v tis. USD
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Vývoz
12 103
11 221
4 272
5 023
14 521
Dovoz
1 045
1 548
4 708
3 181
5 219
7 775
5 641
Obrat
13 148
12 769
8 980
8 204
19 740
13 416
Saldo
11 058
9 673
-436
1 842
9 302
2 134
Pramen: statistiky ČSÚ, srpen 2007
Za období leden-srpen 2007 dosáhl český export výše USD 5 353 tis., dovoz 4 488 tis a obrat USD 9 841 tis. s pozitivním
saldem USD 865 tis.
Komoditní struktura českého vývozu a dovozu
Český vývoz:
Český vývoz na Dominikánskou republiku je v posledních letech z hlediska komoditního členění dosti
diverzifikovaný. Téměř 45 % českého vývozu v r. 2006 představoval papír pytlový - kraft nebělený, 37
% osobní auta, pístové motory a náhradní díly osobních vozidel, traktorů a nákladních aut a výrobky
ze dřeva necelé 3 %. Dále se vyváţely tuţky a tuhy, turbovrtulové pohony do1.100 kW, soli,
hydroxidy, kruhové pletací stavy, malířská plátna, trouby a trubky z plastů, stroje na výrobu a opravy
obuvi, umělá střeva, ţelezné a ocelové trubky bezešvé, elektrické rozvaděče, ploché sklo, zrcadla,
části koţeluţských strojů, tkaniny polyesterové, trubky a potrubí z vulkanizovaného kaučuku,
bezpečnostní sklo, šicí stroje, stolní sklo, přístroje pro leteckou navigaci, licí stroje, brusiva, vata a
gáza aj.
Český dovoz:
V dovozu do ČR převládaly výrobky z plastů a podobných materiálů (44 %), lékařské, chirurgické,
zubolékařské a zvěrolékařské nástroje (24,5 %), dále náplasti aj. zboţí s přilnavou vrstvou (6,9 %),
vypínače, doutníky, plastové pytle a sáčky, toaletní zboţí hygienické a k nemocničním účelům, rum,
přístupové karty a štítky, části elektrických signalizačních přístrojů, katétry a kanyly, statické měniče a
usměrňovače, banány, dámské a dívčí kabátky ze syntetických vláken, trička, tílka, pulovry, svetry,
kovové jehly, relé do 60 V, obuv aj.
Perspektivní poloţky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Za perspektivní obory pro uplatnění českého exportu na dominikánském trhu lze povaţovat sektor
turistiky a s ním spojené sluţby (hotelnictví, ekoturistika, restaurace ap.), kde jsou dobré a rychlé
moţnosti devizové návratnosti vloţených investic a výhodné investiční pobídky ze strany státu.
Dalším odvětvím moţného uplatnění českých exportérů je těţební průmysl (těţba zlata, stříbra, niklu,
zinku a dále mramorů, vápence a granitu a geologický průzkum) a sektor výroby a distribuce elektrické
energie.
Velkosklad s drogistickým zboţím a oděvy v Santo Domingo
Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
V posledních letech je pro český export nejdůleţitější firmou soukromá dovozní a distribuční
společnost Peravia Motors c.a., Santo Domingo, která kaţdoročně zajišťuje objemově zajímavé
dovozy českých osobních aut Škoda na trh. Na významu dále nabývají soukromé společnosti
dováţející ruční zbraně a munici, papír a karton, sklo a skleněné výrobky, biţuterii aj. výrobky
především lehkého a spotřebního průmyslu.
Na DR nejsou registrovány ţádné společné česko-dominikánské podniky. Jiné formy ekonomické
spolupráce neţ přímý vývoz a dovoz za úplatu nejsou s českými partnery realizovány.
Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboţí, výrobní kooperaci
ZÚ Caracas nemá přístup k databázi poptávek dominikánských firem po českém zboţí, tyto místní
firmy formulují své poţadavky a poptávky přímo do ČR, pouze v některých ojedinělých případech
kontaktují ZÚ se ţádostí o spolupráci (např. reklamace, nedodávky, vývozní licence, jazyková bariéra
ap.). HK ČR v Santo Domingu poskytuje prvotní kontaktní sluţby zájemcům o obchodní spolupráci s
ČR a veškeré získané poptávky a náměty předává na ZÚ Caracas.
Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR neposkytla DR v minulosti ţádnou rozvojovou pomoc. Nicméně v závěru r. 2005 poţádala ZÚ DR
v Caracasu o vytipování vhodného oboru pro zpracování projektu hospodářské pomoci, avšak
dominikánská strana se k tomuto návrhu nevyjádřila. ZÚ Caracas znovu v této věci intervenuje na
dominikánských ministerstvech energetiky a obchodu a průmyslu.
Vzájemná výměna v oblasti sluţeb
Jak dominikánské tak české statistiky nevykazují ţádné údaje o vzájemné obchodní výměně v oblasti
sluţeb. Centrální banka DR ani ţádná jiná instituce tuto databázi nevede. Nicméně byl v r. 2006
zaznamenán trend růstu zájmu českých investorů o dominikánský trh v cestovním ruchu a zvyšoval se
také počet českých turistů v organizovaných turistických zájezdech do DR. Kaţdoročně se zvyšuje
zájem o nákup nemovitostí v DR k rekreačním účelům.
Velkoobchod s niklem a ţelezem v Santiagu
Distribuční a prodejní kanály, vyuţívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Dominikánský trh je pro české exportéry velmi zajímavý i přesto, ţe se jedná o trh relativně malý, a to
jak počtem obyvatelstva, tak rozlohou. Největším zdrojem příjmů pro národní hospodářství a tvorbu
HDP představuje turistika a na ní navazující odvětví (hotelnictví, restaurační a ubytovací sluţby,
finanční sluţby aj.) a dále zejména odvětví komunikací a volné zóny. Pro úspěšný vstup na
dominikánský trh je nutný místní zástupce, který jednak zná klientelu v oboru a jednak místní mentalitu
a zvyklosti, které se ve větší míře neliší od ostatních zemí Latinské Ameriky. Pro kvalitní zpracování
trhu je nutná distribuční síť, organizovaná s pomocí místního zástupce.
V DR nikdy nepůsobil ZÚ ČR a tato relace se obchodně rozvíjí na bázi přímých kontaktů českých
exportérů s dominikánskými partnery, za účasti některých tradičních obchodních zástupců, bez
kterých by nebylo moţno exporty realizovat. Zastupitelská síť je nedostatečná a nepokrývá potřeby
většiny českých výrobců.
PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB
A
ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM
PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM
Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zákoník práce z r. 1992 upravuje vztahy mezi společnostmi a zaměstnanci a ostatní pracovně právní
podmínky. Státní pracovní sekretariát dohlíţí na dodrţování Zákoníku práce a tzv. pracovní soudy
mají ve své jurisdikci pracovní spory. Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil se neliší.
Pracovní podmínky
Nejméně 80 % zaměstnanců musí být Dominikánci, u vedoucích zahraničních funkcionářů firem není
vyţadováno dominikánské státní občanství. Dominikánští zaměstnanci mají stejná práva jako cizinci,
tzn. mají nárok na stejnou výši platu, práva a podmínky jako cizinci.
Malá soukromá továrna na doutníky v Puerto Plata
Pracovní doba
Normální pracovní týden je 44 hodin s osmihodinovou pracovní dobou. Obvykle se však pracuje 40
hodin týdně od pondělí do pátku a zbývající 4 hodiny společnosti obvykle přesunují na sobotu.
Pracovní týden zaměstnanců na částečný úvazek nesmí překročit 29 hodin.
Placené volno
Povinné placení volna je následující: 5 dní na svatbu, 3 dny na pohřeb člena rodiny a 2 dny na
narození potomka.
Dovolená
Po splnění jednoho roku pracovního poměru vzniká nárok na 14 pracovních dní dovolené
Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
K registraci firmy je nutno poţádat o zápis v obchodním rejstříku, přikládá se vyplněná ţádost o
registraci, stanovy se jménem a sídlem firmy, druh podnikání, výše kapitálu, majitel firmy aj., a to
prostřednictvím specializovaných právních kanceláří. Poté je přiděleno registrační číslo a firma se
zaregistruje jako místní a má identická práva a povinnosti jako kterákoliv domácí firma. Společnost se
musí registrovat také v rejstříku daňových poplatníků.
Zahraniční investor můţe v zemi zaloţit pobočku (doloţit kopií rozhodnutí mateřské firmy o zřízení
pobočky, stanovy firmy aj.), všechny doklady musí být přeloţeny autorizovaným překladatelem a
legalizovány.
Specifická je registrace firem se zájmem o aktivity ve volné zóně, povolovací a registrační řízení
provádí Consejo Nacional de las Zonas Libres.
Sídlo společnosti GBH Private Bank zastupující i české firmy v Dominikánské republice
Poţadavky na propagaci, marketing, reklamu (vyuţití HSP)
Při zadávání propagačních, marketingových, inzertních, aj. reklamních akcí se doporučuje vyuţívat
sluţeb specializovaných agentur na DR, které ve spolupráci s místním zástupcem mohou volit
operativně optimální formy působení na trh a efektivnost vynaloţených prostředků na propagaci.
Zástupce můţe navíc na místě průběţně sledovat dopady propagačních akcí a aktivně reagovat na
odezvu trhu a nové podněty, které by vedly k navázání nových obchodních styků. Pro propagaci se
vyuţívají všechny formy působení na podnikatelskou sféru a ve značné míře se vyuţívají i HSP.
Odvětví telekomunikaci je v DR na vysoké úrovni a pracuje s novými moderními špičkovými
technologiemi, především z USA. Propagační sluţby v DR jsou realizovány prostřednictvím
specializovaných agentur. Obchodní korespondenci je nutno vést ve španělštině, v krajním případě v
angličtině, stejně jako katalogy, prospekty a další propagační tiskový a inzertní materiál.
Způsoby řešení obchodních sporů
Obchodní spory vzniklé v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou řešeny obchodním soudem,
obvykle u regionálních obchodních komor. Pro jejich řešení je nutné vyuţít sluţeb místních
advokátních kanceláří autorizovaných zastupováním zahraničních i místních společnosti ve veškerých
obchodních sporech.
Značně vyuţívanou alternativou pro mezinárodní obchod je i klausule o řešení případného sporu před
arbitráţním soudem.
Rozhodčí řízení, či arbitráţní soud je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi
stranami, který vychází z praxe o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.. Prostřednictvím
rozhodčího řízení lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové nebo obchodní spory z různých
právních oblastí. Výjimkou jsou například spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání, nebo
takové spory, které ze zákona přísluší civilním nebo trestním soudům.
Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě tytéţ právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí
a je soudně vykonatelné.
Ideální je stav, kdy je písemné ujednání o rozhodčím řízení preventivně součástí jiţ uzavírané
smlouvy (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o obchodním zastoupení, nájemní smlouvy,
apod.), nebo je takzvaná rozhodčí doložka obsaţena ve všeobecných obchodních podmínkách, které
jsou součástí uzavírané smlouvy.
Strany se mohou o rozhodování sporu v rozhodčím řízení dohodnout i následně, aţ po vzniku sporu,
uzavřením rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci). Tento způsob řešení však bývá méně obvyklý kvůli
časté neschopnosti stran se v době sporu jakkoli dohodnout.
Nedojde-li k zastavení rozhodčího řízení, je jeho výsledkem rozhodčí nález, který má právní účinky
jako pravomocné soudní rozhodnutí.
Pokud strana povinná nesplní povinnost uloţenou rozhodčím nálezem, lze podat návrh výkon
rozhodnutí nebo nařízení exekuce. Rozhodčí nález je rovněţ řádným exekučním titulem s okamţitou
vymahatelností.
V drtivé většině zemí, dává stát procesní garanci vůči rozhodčímu řízení a jeho výsledku, nezasahuje
však do řízení samotného.
Soud můţe na ţádost rozhodce působit ve věcech pomocných, například při poskytnutí právního
názoru, při výslechu svědka a podobně. Strany sporu a rozhodující osoby mají naprosto svobodnou
vůli, mohou se například dohodnout na řízení dle zásad spravedlnosti, které je nezávislé na
konkrétním právním řádu. Strany vede k přijetí rozhodčí doloţky plná důvěra, proto výnos řízení
respektují. Absolutní mlčenlivost při rozhodčím řízení je samozřejmostí.
Na rozdíl od veřejného soudního jednání tak nemůţe dojít ke zneuţití informací dalšími stranami, či
medializaci nepříjemné pro všechny zúčastněné. Mlčenlivost vůči třetím stranám je zaručena i po
ukončení sporu. Spis je uloţen u soudu a mimo účastníků řízení k němu nemá nikdo přístup.
Rozhodčí řízení probíhá dle vůle stran buď u stálého rozhodčího soudu, nebo častěji u rozhodce ad
hoc jmenovaného k řešení konkrétní kauzy. Jeho jmenování a vlastní řízení často probíhá dle
jednacích řádů servisních organizací sdruţujících rozhodce.
Pro více informací můţete kontaktovat rozhodčí soud v Londýně s pobočkou a rozhodci pro
Dominikánskou republiku www.arbitration-mediation.eu
Reţim zadávání veřejných zakázek
Veřejné zakázky jsou na dominikánském trhu zadávány formou mezinárodních a národních licitací,
vypisovaných oborovými ministerstvy a státními institucemi na základě Zákona o kontraktaci, který
vyţaduje především transparentní průběh, jakoţ i objektivní hodnocení jejich výsledku. Reţim
zadávání veřejných zakázek upřednostňuje u některých oborů firmy národní, které mohou cenově
konkurovat zahraničním dodavatelům, splňují technické parametry vyhlašovaných projektů a vytvářejí
nová pracovní místa pro dominikánské pracovníky. Přesto však tento reţim umoţňuje zahraničním
společnostem 50 % participaci na investičních projektech obecně a ve vybraných případech, kdy není
dominikánský dodavatel schopen participace druhých 50ti %, zvyšuje se pro zahraniční firmy podíl aţ
na 70 %.
Veřejné zakázky jsou vypisovány zejména v odvětví stavebnictví, při výstavbě a rekonstrukci silniční a
ţelezniční infrastruktury, sektoru komunikací a těţebního průmyslu (hornictví). Téměř vţdy se pro
participaci v těchto veřejných zakázkách vyţaduje dominikánská zastupitelská firma zahraničního
výrobce nebo exportéra. Moţnost získání včasných informací o tendrech ještě před publikací
podmínek je značně omezena z důvodů neexistence zastoupení ČR v zemi. Limitujícím faktorem je
také to, ţe ČR není členem Meziamerické rozvojové banky, která se podílí ve značném rozsahu na
vládních rozvojových projektech DR.
Problémy a rizika místního trhu
Problémy a rizika místního trhu odpovídají latinskoamerickému prostředí, zvyklostem trhu a mentalitě.
Při řádném zajištění devizové návratnosti českých dodávek bankovní garancií nebo avalem,
odpovědném výběru kvalitního zástupce a konečného odběratele a zajištění vlastnických práv ke
zboţí do úplného zaplacení, je riziko finančních a materiálních ztrát minimální. Výběru partnera je
třeba věnovat zvýšenou pozornost a vyţadovat bankovní a kancelářské informace před realizací
dodávky.
Problematika ochrany duševního vlastnictví
Dominikánská republika posílila práva na ochranu duševního vlastnictví reformou v r. 2000 a má
poměrně širokou legislativu na ochranu autorských práv a průmyslového vlastnictví a regulatorní
rámec pro ochranu patentů, obchodních značek, obchodního jména a průmyslových vzorů.
Modernizací obchodně právního rámce plní své závazky vyplývající z členství ve WTO (TRIPS - Trade
Related Aspects of Intellectual Property).
Logo Nejvyššího soudu Dominikánské republiky
Průmyslové vlastnictví
je upraveno Zákonem 20-00 z 8. 5. 2000 o průmyslovém vlastnictví, který nahradil Zákon 4994 o
patentech a vynálezech a Zákon 1450 z r. 1937 o obchodních značkách a obchodních jménech.
Zákon 20-00 je v souladu s TRIPS a dalšími mezinárodními dohodami a poskytuje klasifikaci účelu
registrace odpovídající mezinárodně uznávaným klasifikačním systémům. Na patenty a uţitné modely
se vztahuje Strasbourgská konvence z r. 1971, na průmyslové designy Dohoda z Locarna z r. 1968 a
na obchodní značky Dohoda z Nice z r. 1957. Za schvalování patentů a registraci práv průmyslového
vlastnictví je odpovědná Oficina Nacional de Propiedad Industrial -ONAPI.
A/ Patenty - na ochranu vynálezů, uţitných modelů a průmyslových vzorů. Patent je třeba registrovat
u ONAPI. Ţádost o registraci musí uvádět identifikaci vynálezce a zákonného reprezentanta,
osvědčení právního titulu vynálezu, jméno, popis, výkresy a resumé o vynálezu a zaplacení
příslušných poplatků. Nepatentovatelné předměty jsou takové, které se jiţ vyskytují v přírodě, ve
vědeckých teoriích a matematických metodách, existující objevy, výhradní estetické kreace,
prezentace informací, počítačové programy, terapeutické, chirurgické nebo diagnostické metody pro
léčbu lidí a veterinářství, ţivoucí látky a substance jiţ existující v přírodě a nová pouţití patentovaných
výrobků nebo procesů. ONAPI má na registraci lhůtu 60 dnů. Patenty jsou povolovány na 20 let.
B/ Obchodní značky - Zákon 20-00 poskytuje ochranu všem druhům obchodních značek, včetně
kolektivních a certifikačních. Registrace obchodní značky poskytuje výhradní práva uţivatele na
obchodní značku. Jsou uznávána prioritní práva na obchodní značky registrované v zahraničí. Právo
na obchodní značku se nevztahuje na značky, které mohou být pouţívány v obchodě k popisu
produktu, generická nebo vědecká pojmenování produktu, barev aj., značky narušující veřejný
pořádek nebo morálku, značky, které mohou zesměšňovat lidi, náboţenství, země apod., pro
veřejnost klamavé značky pokud jde o přírodu nebo o kvalitu výrobků, značky kopírující nebo imitující
notoricky známé značky, značky porušující existující práva duševního vlastnictví, značky podobné jiţ
registrovaným a snadno zaměnitelné aj.
Registrace obchodních značek se uděluje na dobu 20ti let a je prodluţitelná po vypršení této doby o
dalších 10 let.
C/ Obchodní jména - Zákon 20-00 chrání rozlišovací značky jako jsou obchodní značky, nálepky,
emblémy, slogany, názvy původu a další. Exkluzivní práva pouţití obchodního jméno nevzniká z
registrace, ale z prvního obchodního pouţití.
Autorské právo
Článek 8 Dominikánské ústavy stanoví za základní lidské právo uznávání a ochranu vlastnických práv
na vědecká, umělecká a literární díla. Ochrana autorských práv je zajištěna Zákonem 32-86 o právech
duševního vlastnictví, který odpovídá článkům Univerzální konvence o právech duševního vlastnictví,
jehoţ je DR členem. Autorská práva je nutno registrovat na National Office of Copyright (ONDA). DR
ratifikovala následující mezinárodní dohody v této oblasti, a to v r. 1886 Bernská konvence o ochraně
literární a uměleckých děl, v r. 1952 Univerzální konvence o autorských právech, v r. 1961 Římská
konvence o ochraně umělců, producentů gramofonových nahrávek a radiového vysílání, v r. 1996
WIPO dohoda o autorských právech a WIPO dohoda o konání a gramofonových produkcích.
Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Platba neodvolatelným a potvrzeným akreditivem otevřeným u české banky v ČR, příp. s odloţenou
splatností podle druhu obchodovaného zboţí, je zcela obvyklou a praktikovanou platební podmínkou
na dominikánském trhu. Doporučuje se maximální obezřetnost při výběru obchodního partnera a
poskytování úvěrů, a tedy vyšší forma zajištění devizové návratnosti realizovaných dodávek zboţí i
sluţeb. U dodávek investičního zboţí na úvěr se doporučuje zajištění splatnosti bankovní zárukou
nebo bankovním avalem, úhrada akontace 5–30 % hodnoty dodávky a kupní smlouvy se zástavním
právem aţ do úplného zaplacení dovozcem. Při dodávkách zboţí podléhajícího rychlé zkáze nebo
sezónního se doporučuje platba předem.
Platební morálka dominikánských partnerů je dobrá, přesto však je třeba počítat s určitými rysy
specifickými pro geografickou polohu země, klimatické podmínky a z toho vyplývající mentalitu, kdy
kvalita a hlavně včasnost prováděných poukazů neodpovídá vţdy kontrahovaným podmínkám a
evropským zvyklostem.
Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
V DR není v současnosti organizován ţádný mezinárodně významný veletrh vhodný pro českou
oficiální účast. V Santo Domingu je pravidelně organizována karibská turistická burza (Bolsa Turística
del Caribe), která můţe zaujmout podnikatele v turistice pro celou Karibskou oblast.
Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Dominikánská republika je otevřená přímým zahraničním investicím, nabízí politickou a ekonomickou
stabilitu a přístup na globální a regionální trhy. Mezi výhody patří geografická poloha země a exportní
pobídky, nízké náklady na pracovní sílu a produktivita práce.
Právní rámec zahraničních investic na Dominikánské republice prošel podstatnou změnou se
Zákonem 16-95 o zahraniční investicích, s několika prováděcími dekrety, naposledy modifikovaný
prezidentským dekretem 163-97. Začlenění této nové legislativy umoţňuje DR disponovat značnými
výhodami a hlavně bezpečností a jistotou pro zahraničního investora.
V platnosti jsou zvláštní a daňové zákony, které nabízejí specifické pobídky určené pro zahraniční
investice podle druhu investice. Nejdůleţitějšími zákony jsou tyto:




zákon umoţňující výrobcům zboţí a sluţeb pro vývoz v rámci volných zón, úlevy zvláštního
reţimu z celní kontroly a fiskálních pobídek aţ do výše 100 % vynětí z cel
firmy v tzv. zvláštní zóně příhraničního rozvoje jsou vyjmuty ze všech daní po dobu 20ti let
turistika je podporována zvláštními zákony o rozvoji turistiky v provinciích a lokalitách a
poskytuje úlevu vynětí z daní na dobu 10 let
zákon 150-97 stanoví nulovou sazbu na materiál, zařízení a stroje pro výrobu těm
společnostem, které v zemi pracují na zemědělsko-chovatelských projektech aj.
Dekret č. 950-01 z 20. 9. 2001 upravuje povolení k trvalému pobytu investorům a poskytuje
investorům stejná práva jako národním investorům.
Pro zřízení kanceláře v Dominikánské republice jsou vyţadovány náleţitosti uvedené v dekretu č. 95001, pro zahraniční investory je vyţadován trvalý pobyt za účelem realizace investice, ţádost o
registraci investice na centrální bance a CEI-RD (Centro de Exportación e Inversión de la República
Dominicana), registrace k daňovému přiznání, dokumenty potřebné pro poukazy výnosů a repatriaci
kapitálu aj. mimo zakládací listiny společníků mateřské firmy, stanov apod.
Zákon 16-95 z 20. 11. 1995 upravuje zahraniční investice v rámci procesu liberalizace národní
ekonomiky. Tento zákon stanoví zásady pro zahraniční investice





rovné zacházení se zahraničními investicemi, zajišťující stejná práva, zákonnou ochranu a
nulovou diskriminaci. Jediná omezení pro zahraniční investory jsou v oborech v ukládání
toxických nebo radioaktivních odpadů v zemi nevytvořených, činnosti ovlivňující veřejnou
zdravotní péči a ţivotní prostředí a výroba zařízení a materiálů s přímým vztahem k národní
obraně, kde má přímé pravomoci jen prezident republiky
definice zahraničních investic umoţňuje kapitálové vklady, vklady naturální, nehmotné
technologické kontribuce, jako jsou obchodní známky, výrobní modely, průmyslové procesy,
technická pomoc aj.
registrační procesy vyţadují jen autorizace centrální banky a jsou charakteru statistického.
Zahraniční investor musí zaregistrovat svou investici do 90ti dnů od jejího umístění v zemi a
získá automaticky certifikát o registraci zahraniční investice (Certificate of Foreign Investment
Registration - CFIR)
volná repatriace dividend a kapitálu - investor má právo na převod do zahraničí v cizí měně
přes privátní směnečný trh, za předpokladu, ţe má CFIR, veškerého kapitálu v zemi
investovaného a kapitálových výnosů a veškerých dividend deklarovaných kaţdoročně u
dominikánských úřadů, po zaplacení příslušné daně z příjmu
neregistrované investice - nepostihují samotnou investici, pouze v případě převodu výnosů do
zahraničí je nutno předloţit příslušný CFIR
Dominikánská republika má uzavřené bilaterální dohody o ochraně investic s Čínou, Ekvádorem,
Francií, zeměmi CARICOMu, Chile a Argentinou a v jednání jsou investiční dohody s Kolumbií, Peru,
Izraelem, Tchajwanem, Kanadou, Koreou, Dánskem, Norskem, Švédskem, Německem, Ruskem,
Českou republikou, Belgií, Rakouskem, Venezuelou a Ukrajinou.
Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V r. 2006 dosáhly přímé zahraniční investice do Dominikánské republiky výše USD 1.183,3 milionů,
coţ znamená proti r. 2005 nárůst o 15,6 %, který se také projevil reaktivací ekonomiky.
Jeden z největších developerských projektů v Karibiku a ve světě obecně – Capcana se rozkládá na 120 mil m2
Dle odvětví plynuly v r. 2006 přímé zahraniční investice do těchto oborů (v mil.):










Turistika USD 276,2
Obchod/průmysl USD 158,1
Telekomunikace USD 324,2
Energetika USD 50,8
Finanční sektor USD 27,9
Volné zóny USD 135,7
Hornictví USD 29,3
Nemovitosti USD 181,2
Ostatní (vč. netto půjček přímých investorů) USD celkem USD 1 183,3
Přímé zahraniční investice v letech 1993–2006 v mil. USD















1993: 189,3
1994: 206,8
1995: 414,3
1996: 906,5
1997: 420,6
1998: 699,8
1999: 1 337,8
2000: 952,9
2001: 1 079,1
2002: 916,8
2003: 613,0
2004: 909,0
2005: 1 023,0
2006: 1 183,3
Celkem 1993–2006 USD 10 042,2
Příliv PZI v r. 2006 podle zemí v mil. USD












USA 671,5
Španělsko 178,0
Kanada 90,5
Velká Británie 78,6
Chile 15,6
Švýcarsko 7,2
Itálie 0,2
Ostatní 226,8
Kajmanské ostrovy - 55,0
Holandsko - 26,2
Francie - 3,8
Celkem USD 1 183,3
Největšími investory jsou USA, zejména do sluţeb finančních a pojišťovacích a moderních špičkových
technologií, dále Španělsko s investicemi do turistiky a sluţeb spojených s turistikou (hotelnictví,
restaurace, bankovnictví), významnými investory jsou Kanada, Velká Británie, Chile, Švýcarsko, Itálie
a dále v posledních letech také Francie, Trinidad a Tobago, Kolumbie, Brazílie a Panama.
České investice v teritoriu
Dotazem na centrální bance Banco Central de la República Dominicana bylo zjištěno, ţe v zemi
nejsou registrovány ţádné české investice v průmyslovém sektoru nebo v zemědělství. Do nákupu
nemovitostí k soukromým účelům investuje pouze omezený počet fyzických osob, zejména z
uměleckých a podnikatelských kruhů. Sektor turistiky v Dominikánské republice nabízí řadu
atraktivních investičních pobídek. Je zde dobré ale připomenout, ţe to neznamená, ţe české investice
zde vůbec nejsou. Řada českých podnikatelů vstupuje na Dominikánsky trh pod hlavičkami
panamských a jiných Offshore firem, a tak se často ani český kapitál ve statistikách centrální banky
neobjeví. Největší investicí v Dominikánské republice z ČR je koupě soukromé banky českými
investory , která byla v řádů milionů USD.
Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Hlavním cílem modernizace státu byla privatizace státních společností, ve smyslu zákona č. 141-97 o
reformě veřejných společností z června 1997. Tento zákon umoţňuje soukromým společnostem získat
50 % podíl na kapitálu a řízení veřejných společností na základě mezinárodních licitací. Hlavní
privatizační projekty zahrnují následující odvětví:




leasing na 25 let cementářské firmy Cementos Nacionales a těţebních firem Marmotech,
Mines of Salt and Plaster a National Marble Company, kapitalizaci mlýnů na mouku Molinos
Dominicanos a národní letecké společnosti Dominicana de Aviación
výroba a distribuce energie - generační jednotky CDE (Itabo a Haina) byly převedeny do
Seaboard Corporation a New Caribbean Consortium, zatímco společnosti distribuce elektrické
energie do Union Fenosa (North and West Distribution Units) a AES (South Distribution Unit) moţnost participace v energetice ve spolupráci se státní organizací CDEEE (Corporación
Dominicana de Empresas Eléctricas Estatales, ing. Jeremías Santana - Director)
leasing 10ti cukrovarů náleţející státní Consejo Estatal del Azucar (CEA)
probíhá privatizační projekt modernizace, expanze a správy veřejných letišť (AILA, Gregorio
Luperon, María Montez a Arroyo Barril), které byly sdruţeny do konsorcia AERODOM
(Consorcio Aeropuertos Dominicanos Siglo XXI).
Dominikánská republika má jednu z nejrozvinutějších infrastruktur telekomunikací v regionu. Vhodným
odvětvím pro české investice je sektor telekomunikací a sluţeb, zejména pro turistiku (hotelnictví,
restaurace aj.), bankovnictví a pojišťovnictví, sektor dopravy, výstavba silniční infrastruktury a
rekonstrukce ţelezniční infrastruktury a investice do těţebního průmyslu, do sektoru hornictví. V zemi
je ústavou zajištěno soukromé vlastnictví. Jiné velké privatizační projekty strategických odvětví
národního hospodářství neexistují. Rozvojové projekty jsou vyhlašovány spíš na regionální úrovni a
jsou směrovány do ochrany ţivotního prostředí, vodního hospodářství, zalesňování a ekologických
staveb a do rozvoje turistiky.
Dominikánská vláda prosazuje ambiciózní programy podpory konkurenceschopnosti národních
odvětví, hlavně v zemědělství, jako základní krok v rámci globalizačních procesů ekonomiky. Byla
přijata tato opatření na podporu růstu konkurenceschopnosti:



vytvoření Národní rozvojové banky s cílem zajistit financování rozvoje strategických
ekonomických sektorů
přijetí Zákona 1-02 o antidumpingových opatřeních, který má chránit místní producenty před
dovozy ze zahraničí za niţší ceny neţ jsou ceny prodejní v zemi původu
různá opatření se záměrem zvýšit konkurenceschopnost dominikánských exportů a
společností ve volných zónách
Eko zemědělství je jednou z moţností výhodných investic v Dominikánské republice
Rizika investování v teritoriu
Rizika podnikání a investování v Dominikánské republice jsou obdobná jako v ostatních zemích
Latinské Ameriky, je nutno dbát na kvalitu a bonitu partnera a jeho zázemí, kvalitní zajištění
návratnosti poskytovaných úvěrů bankovními garancemi a avalem, v případě dodávek investičního
zboţí vyuţít klauzule zástavního práva ke zboţí aţ do úplného zaplacení, vyuţívat bankovních
nástrojů k inkasu pohledávky před jejich splatností (factoring, forfaiting), plně vyuţívat sluţeb místních
renomovaných právních a poradenských kanceláří ap. V Dominikánské republice je zaručeno
soukromé vlastnictví firem i fyzických osob ústavou a upraveno příslušnými zákony. Nehrozí
nebezpečí vyvlastnění majetku soukromých osob a firem, naopak úsilí dominikánské vlády se
koncentruje na přilákání soukromých investic do země. Výhodou pro české investory je přítomnost
GBH Private Bank v Dominikánské republice, která poskytuje sluţby českým investorům a
podnikatelům i v českém jazyce. Více info na www.gbhprivatebank.com nebo www.dominicanservices.com
Nové moţnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Nové, i kdyţ poněkud omezené moţnosti pro český export, se objevují v oborech vázaných na výrobu
osobních aut Škoda, které jiţ několik let tvoří základ českého exportu do teritoria. Konkrétně by se
mohlo jednat o dodávky autopříslušenství a vybavení osobních aut, zapalovací svíčky, náhradní díly
od dalších českých výrobců mimo Auto Škodu Mladá Boleslav (vstřikovací trysky, startéry,
elektropříslušenství, nářadí a dílenské opravárenské zařízení, pneumatiky pro silniční vozidla i pro
uţitková vozidla, loţiska apod.).
Nové investiční a exportní moţnosti jsou pro české výrobce a exportéry zařízení pro tepelnou
energetiku, hornictví a úpravu minerálu a geologické sluţby.
Z oboru spotřebního zboţí a zboţí pro různá průmyslová odvětví se jeví dobré moţnosti dalšího růstu
odbytu papíru a kartonů aj. obalového materiálů, broušeného skla a skleněných výrobků pro
domácenské pouţití, skleněných stavebních bloků a bezpečnostního skla, čerpadel, výrobků ze
ţeleza a oceli, vybraných potravinářských specialit a nápojů, ručních sportovních zbraní, strojů a
zařízení pro průmysl obalové techniky a nápojový průmysl apod.
Jiné formy ekonomické spolupráce neţ je přímý vývoz a dovoz zboţí a sluţeb za úplatu nejsou v
současné době v jednání.
Dobré obchodní příleţitosti se nabízejí především:
-
zpracovatelům odpadů
telekomunikačním a IT společnostem
společnostem podnikajícím ve výzkumu a kybernetice
technologickým společnostem
outsoursingovým společnostem
technologické celky pro cukrovary, pivovary, atd
vybavení domácností
stavební materiály
náhradní díly pro auta, stavební stroje atd..
INFRASTRUKTURA
INFRASTRUKTURA
Doprava
Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo
Domingo.
V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční
síť umoţňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní sluţby jako
DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.
V zemi je více neţ 1 600 km ţeleznic, z toho 104 je státních a je určeno pro běţnou dopravu,
zbývajících 1.500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantáţích. V DR se pouţívají 4
různé rozchody kolejí.
Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichţ celková délka přesahuje 17.000 km; v
rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a
rekonstrukce komunikací.
Doprava se v r. 2005 podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %, v r. 2006 výkon odvětví mírně poklesl.
Od roku 2008 v Santo Domingu funguje i metro s několika prvními stanicemi
Mezinárodní letiště v PuntaCana
Telekomunikace
Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské
Americe, v jejímţ čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a
Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 3,7 milionu, v zemi je přes 100.000
internetových připojení a DR má nejniţší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena
nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna,
satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku,
Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA. Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a
přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších
technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r. 2006 cca 26,1 %, coţ je nejvíce ze všech
odvětví národního hospodářství.
Zkušební jízda soupravy metra v Santo Domingu
Energetika
Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r. 2005 4,6 %. Většina zdrojů elektrické energie
je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým
nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie
je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší neţ GWh 5 000, poptávka je však téměř
dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické
energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de
Electricidad (CDE), která ji nakupuje převáţně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo
restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie
je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.
ZAHRANIČNÍ POMOC
ZAHRANIČNÍ POMOC
Dominikánská republika je přes pokrok dosaţený v posledních letech poměrně chudou karibskou
zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, ţe země je
příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů
financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i
vládami některých vyspělých zemí. Za rozvojovou pomoc lze povaţovat preferenční přístup části
dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a
zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na
rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umoţňuje Dominikánské
republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA. Dominikánská republika patří mezi poskytovatele
rozvojové pomoci a to především sousednímu Haiti.
Haitský dělník na plantáţi cukrové třtiny
ŠKOLSTVÍ
ŠKOLSTVÍ
Školní docházka je povinná pro kaţdého od šesti let věku do čtrnácti let věku. Docházka do školy je
však u mnoha dětí mnohem kratší a nepravidelná. Dokonce i ty nejchudší si musí všechny pomůcky
kupovat sami a to je dostatečný důvod pro rodiče, proč je do školy neposílat. Školství se ale v
poslední době poměrně zlepšuje, začínají vznikat školy i v odlehlých oblastech a také funguje více
školních autobusů. Úroveň škol je však stále nízká a to zejména kvůli nedostatku kvalifikovaného
personálu. Po maturitě jsou k dispozici vysoké školy a university. Nejstarší je Universidad Autonómica
de Santo Domingo, která vznikla z první univerzity Ameriky, zaloţené roku 1538. Místní děti jsou však
z učení velmi nadšené a s kníţkami je vídáte téměř všude. Snad je to malá jiskřička naděje pro
budoucnost země. Analfabetismus v zemi dosahuje 25%.
Studentka soukromého gymnazia v Santo Domingu
ZDRAVOTNICTVÍ
ZDRAVOTNICTVÍ
Existuje mnoho věcí, které vám dokáţou znepříjemnit dovolenou. A zdravotní potíţe jsou snad
nejhorší z nich. Proto byste měli být opatrní na to, co kde jíte, a měli byste chránit svou pokoţku před
spálením. Proto se drţte následujících rad:




Pijte dostatek neslazené vody.
Vyhýbejte se přemaštěným jídlům na stáncích.
Nepřehánějte to s alkoholem, kocovina na sluníčku je nepříjemná věc.
Stále se natírejte opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem, a to i kdyţ je
zataţeno.
Zdejší vánek je zrádný a slunce opaluje, i kdyţ přímo nesvítí.



Noste pokrývku hlavy.
Nezapomínejte chránit své oči kvalitními slunečními brýlemi.
Chraňte se před hmyzem-malárie hrozí nejvíce na západě, při hranicích s Haiti, jinak její
výskyt není tak častý. Po hmyzím štípnutí vám také hrozí tropická horečka.
Co se týká lékařské péče, doktoři mluví anglicky hlavně ve větších městech - v Santo Domingu,
Puerto Platu nebo Santiagu. Jinak je lékařská sluţba součástí většiny hotelů. Někdy mají hotely
smlouvu s externím doktorem, který v případě potřeby přijede, jindy je lékař přímo v hotelu. Lékárny
mívají otevřeno dlouho a jsou k dispozici i v menších městech.
Rozhodně si před cestou zařiďte cestovní pojištění, díky kterému nebudete muset platit základní
lékařskou a stomatologickou péči. Můţete si ho zařídit sami, ale většinou je automaticky součástí
zájezdu od cestovní kanceláře. Pokud nebudete pojištěni, hrozí vám, ţe vás lékaři odmítnou ošetřit.
Pokud je zdravotní problém extrémně závaţný, pacienti jsou přemísťováni na Floridu do péče
odborníků. V případě potřeby volejte 911 - to je číslo pro přivolání záchranné sluţby, policie i hasičů.
Nová budova nemocnice v Santiagu splňuje všechny evropské standardy
LIDÉ
LIDÉ
Původními obyvateli hispánských ostrovů byli indiáni kmene Taíno. Jejich populace, cca 400 000
domorodců, ţijících ve vesnicích, vedených náčelníky, byla zničena během 30 let poté, co se na
ostrovech usadili Evropané. Po vyvraţdění Taínů začali bílí osadníci okamţitě přiváţet černé africké
otroky - a tento stav vytrval přes 200 let.
V současnosti ţije v Dominikánské Republice 8,2 milionů obyvatel, z nichţ je 72,5 % míšenců, jak
mesticů, tak mulatů. Národnostních menšin je poskrovnu - 16% čistých Caucasianů (Španělů), dalších
10,8% je afrického původu, zbytek jsou asiaté a další národnostní menšiny. Co se týče ekonomického
rozdělení, méně neţ 5% Dominikánců by se mohlo počítat mezi finanční elitu, kolem 35% patří ke
střední třídě a více neţ 60% jsou chudobou stiţení lidé bez stálého zaměstnání a vyhlídek na ně.
Nezletilí (mladší 15ti let) v současnosti činí cca 50 % obyvatel Dominikánské republiky. V
sociálněekonomickém měřítku hraje velkou roli barva pleti obyvatel Dominikánské Republiky, protoţe
většina lidí z vyšší vrstvy je bílá a gheta chudých jsou převáţně zalidněna černochy.
Jedno kreolské přísloví říká ţe: "Chudému mulatovi se říká černoch, bohatému černochu mulat." A tak
se rasové rozdělení uplatňuje i uvnitř jednotlivých tříd - a tak čím dále jedete na venkov, tím tmavší
pleť vídáte.
Afričané se na ostrov dostali díky otrokářství, pracovali na polích s cukrovou třtinou. Tvrdá dřina a
neuvěřitelné útrapy těchto lidí by jistě vydalo na silnou knihu. V roce 1550 tvořili právě tito otroci asi
68% obyvatel ostrova. V roce 1794 však proběhlo jediné úspěšné povstání otroků v Karibiku, pod
vedením F. D. Toussaint L´Ouvertura. Toto povstání vedlo k zaloţení Haiti a také k osvobození otroků
v Espaňole, jak se tenkrát dnešní Dominikánská republika nazývala. Dnes se Dominikánská republika
snaţí odlišit od sousední Haiti, kde ţijí obyvatelé s téměř výlučně černou pletí.
Přesto jsou Dominikánci milí, laskaví a někdy aţ příliš ochotní - A sus órdenes?, čím vám mohu
poslouţit, tak zní nejčastěji pouţívaná věta v Dominikánské Republice. Kaţdý, kdo se trochu vyzná v
těchto končinách Karibiku ví, ţe to není typické, ale lze to odůvodnit. Především tím, ţe turisté jsou
pro Dominikánskou Republiku hlavním zdrojem příjmů, tolik pro její lid potřebných. Úředním jazykem
je zde španělština, kterou ovládá kaţdý Dominikánec. Lidé pracující v turistickém průmyslu se
většinou domluví jednoduchou angličtinou nebo němčinou. Přesto zde negramotnost dosahuje 30%,
převáţně ve vesnicích.
Zajímavou kapitolou jsou i váleční emigranti z celého světa – koncem 30tých let dvacátého století
prodal prezident Trujillo velkou část půdy na místě, kde se dnes rozkládá město Sosúa několika
skupinám amerických Ţidů, kteří sem dováţeli své příbuzné, ohroţované nacistickým reţimem v
Evropě. První skupina dorazila do Dominikánské republiky roku 1940 a dala základ městu. V roce
1948 ţilo v Sosúe 663 uprchlíků před nacisty z celé Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Rusko,
Belgie, Francie...) a 23 z nich pocházelo z Československa. Potomci těchto emigrantů ţijí na ostrově
ještě dnes.
V Dominikánské republice ţije okolo 8,2 milionů obyvatel. Hustota osídlení je 176 obyvatel na km2.
Přírůstek obyvatelstva je okolo 2% ročně. Průměrná délka ţivota je 74 let. Největší města jsou Santo
Domingo, Santiago, La Romana, San Pedro de Macorís.
Miss Dominikánské republiky 2007 slečna Massiel Taveras
Věková struktura obyvatelstva:
21 - 22% obyvatel – 0 –5 let
20 – 21% obyvatel – 5 – 10 let
19% obyvatel – 10 – 15 let
1% obyvatel – starších osmdesáti let
Plat podle barvy pleti
Všichni občané jsou si rovni a mají stejná práva, obecně ale platí neoficiální pravidlo, čím světlejší
barva kůţe, tím více privilegií a větší šance na slušné uplatnění, a naopak čím tmavší, tím méně
moţností a niţší příjem. Skutečně zřídkakdy uvidíte bílého rybáře nebo černého manaţera hotelu.
Mezi bohatými a chudými, kterých je většina, existuje propastný rozdíl. Nejmarkantnější je to v případě
haitských imigrantů, kteří jsou najímáni na nekvalifikované, fyzicky náročné práce, jako např. sekání
cukrové třtiny na plantáţích. Za úmornou dřinu dostávají v přepočtu jen necelý dolar na den, coţ
nestačí ani na jídlo. Často pobývají v zemi na černo a nemají trvalé přístřeší, tudíţ jim nezbývá neţ
takovouto vykořisťovatelskou nabídku zaměstnavatele přijmout.
Námezní dělník na plantáţi s cukrovou třtinou
Negramotnost
V Dominikánské republice byla v padesátých letech 20. století zavedena povinná školní docházka pro
děti od sedmi do čtrnácti let. Řada rodičů, zejména na venkově, však podceňuje význam vzdělání.
Potřebují, aby jim děti v období sklizně pomáhali s prací na poli nebo aby sami vydělávaly peníze, a
proto je do školy posílají dosti nepravidelně. Výsledkem této praxe je osmnáctiprocentní podíl
analfabetů, tedy lidí kteří neumějí číst ani psát, na celkové populaci. Jinak ţáci základních a středních
škol musí nosit uniformy, aby sociální rozdíly mezi jednotlivými rodinami nebyly tak nápadné. Státní
školy jsou bezplatné, elitní soukromé školy se draze platí. V zemi také existuje pět univerzit.
Dominikánci a turisté
Dá se říci, ţe Dominikánci jsou přátelští, laskaví, vţdy ochotní pomoci, temperamentní a mají smysl
pro humor. Nikdy nikam nespěchají, na všechno je dost času. Dobře si uvědomují, ţe cestovní ruch je
jedním z nejdůleţitějších odvětví, a k cizincům se chovají hezky.
Pro obyčejné Dominikánce je dovolená v zahraničí téměř nemyslitelná věc. Kdyţ uţ dostanou v práci
volno, tak buď zůstanou doma nebo se vydají na nejbliţší pláţ. Při jejich ţivotní úrovni je celkem
logické, ţe kaţdého turistu, tedy člověka, který přiletěl z tisíce kilometrů vzdálené země, zaplatil si
ubytování a stravu v komfortním středisku a vydal se na nákupy, budou automaticky povaţovat za
multimilionáře a snaţit se mu prodat všechno moţné i nemoţné. Ţe si tento člověk třeba na vysněnou
dovolenou měsíce šetřil a nemůţe si dovolit rozhazovat dvacetidolarové bankovky na kaţdém kroku,
to uţ jim nedojde, tak jim to nemějte za zlé. Koneckonců u nás přece také panuje všeobecně
rozšířená představa, ţe všichni němečtí nebo angličtí turisté jsou bohatí, a naši obchodníci se toho
také snaţí vyuţívat. Pokud nemáte o nabízené zboţí zájem, zdvořilé, ale jednoznačné odmítnutí
obvykle postačí. Dominikánci naštěstí nejsou tak otravní jako třeba Arabové, takţe vás nikdo nebude
půl hodiny přesvědčovat a vnucovat něco co se vám nelíbí.
Děti
Můţe se stát, ţe vás přímo na ulici osloví roztomilé dítko a poţádá vás o almuţnu. Smutným dětským
očím se těţko odolává, přesto bude z výchovných důvodů lepší, kdyţ mu dáte místo peněz raději
nějaký bonbon, ţvýkačku, lízátko nebo propisku nebo jakoukoli jinou drobnost, kterou zrovna najdete
v tašce; stejně bude mít upřímnou radost. Jinak Dominikánci děti milují a vychovávají je velice
benevolentně, malí rošťáci mají skoro všechno dovoleno. Našinci se moţná bude zdát nezvyklé, ţe
děti často doprovázejí své rodiče do restaurací a to i v pozdních večerních hodinách.
Deti na plaţi v La Romana
Ţidé v Dominikánské republice
Ţidé v Dominikánské republice mají zvláštní historii. Kdyţ v roce 1938 nechtěl ţádný jiný národ
přijmout ţidovské uprchlíky, dominikánský vůdce Rafael Trujillo nabídl přijetí 100 tisíc Ţidu. Mezi lety
1940 a 1945 bylo vydáno 5 tisíc dominikánských víz, avšak pouze 645 Ţidu se vydalo do
Dominikánské republiky. Uprchlíci se usadili v malém pobřeţním městě Sosua.
Ţidovští osadníci v Sosue v roce 1942
Kaţdému uprchlíkovi bylo prideleno 80 akru pudy, 10 krav, mula a kun. Ačkoliv byli profesí noví
osadníci z Německa a Rakouska většinou umělci, rychle si zvykli na ţivot zemědělce, jenţ jim
nabízelo městečko Sosua a zaloţili úspěšné ţidovské druţstvo Productos Sosua, které dnes
produkuje většinu masných a mléčných výrobků v zemi.
Trujilliho velkorysost pravděpodobně pramenila z potřeby, aby svět přehlédl jeho brutální masakr 25
tisíc obyvatel Haiti z roku 1937 a z touhy „obílit“ jeho národ. Věřil, ţe mladí evropští muţi se oţení s
dominikánskými ţenami a budou mít potomky světlejší barvy pleti. Měl pravdu v tom, ţe většina
osadníku byli mladí muţi, kteří se oţenili s dominikánskými děvčaty. Jejich děti se většinou povaţují
za Ţidy a mnoho z nich zůstalo v Sosue.
Mladá ţidovská rodina v Sosui v polovině 40 let minulého století
Dnes v Sosue zůstalo pouze 50 z původních ţidovských rodin. Ve 40. letech se téměř 700 obyvatel
přesunulo bud do New Yorku nebo do Miami. Ţidé ze Sosui tvoří velmi úzce svázanou komunitu, ač
někdy v Dominikánské republice jiţ nebydlí. Vesnice Sosua se díky otevření nedalekého
mezinárodního letiště Puerto Plata stala jednou z hlavních destinací cestovního ruchu v Dominikánské
republice.
Dnes má Sosua 3000 dlouhodobých obyvatel, z toho 120 ţidů.. Ti, kteří v Sosue zůstali a ponechali si
svou půdu vydělali jmění. Jeden z původních osadníku z Vídně, Erik Hauser, nyní vlastní blok v
lukrativní čtvrti s hotely a restauracemi, které byly postaveny na jeho 80 akrech. V současné době je
nejbohatším občanem města Sosua.
Město Sosua má činnou synagogu, v níţ se konají bohosluţby. Pesachové sedery slaví kaţdý z
ţidovské obce ve svých domovech a kaţdoroční purimový karneval je hlavní událostí obce. Tato malá
ţidovská komunita má také muzeum věnované uchování historie a příběhu původních ţidovských
osadníku.
Sosua je v stávající době městem plných barev, obchodu a turistického ruchu
JAZYK
JAZYK
Úředním jazykem v Dominikánské republice je španělština, která se aţ na specifické výrazy pro místní
pokrmy, rostliny, apod. od kontinentální španělštiny prakticky neliší a je jí dobře rozumět.
I přes svoji jazykovou vybavenost jsou Dominikánci moc rádi, pokud na ně promluvíte španělsky.
Nestyďte se, i kdyţ vám to moc nepůjde a budete znát jen pár základních frází, vaši snahu určitě
ocení, celí se rozzáří a klidně pak pro vás udělají gratis nějakou milou sluţbičku navíc. Slovíčka se
můţete naučit třeba během jinak nezáţivného devítihodinového letu přes oceán.
S jiným jazykem neţ španělštinou u místních Dominikánců moc neuspějete. Aţ na několik vyjímek,
kterými jsou velké resorty, jen zcela výjimečně narazíte na kohokoliv, kdo zná anglicky nebo jiný jazyk.
Slovník a alespoň pár základních frází s dostatečnou trpělivostí jsou skutečně nezbytností.
NÁBOŢENSTVÍ
NÁBOŢENSTVÍ
Katolíci
95 % obyvatel jsou křesťané, hlásící se k římskokatolickému vyznání. Křesťanství v zemi zavedli
evropští kolonisté. Dominikánci pravidelně chodí do kostela na mše a ke svatému přijímání, slaví
církevní svátky, ale je to pro ně spíše společenská neţ náboţenská záleţitost a v praktikování víry
nejsou příliš ortodoxní, naopak jsou moderní, svobodomyslní a některé konzervativní zvyklosti
nedodrţují. Například předmanţelská sexuální zdrţenlivost jim rozhodně není vlastní. Svatostánky
jsou na některých místech krásně vyzdobené koloniální kostely, jinde se věřící musí spokojit
s jednoduchou stavbou z vlnitého plechu, která zvenku vypadá jako malý hangár a uvnitř jsou jen
strohé dřevěné lavice, krucifix a pár svíček.
Kostel Církve Jeţíše Krista posledních dnů (Mormonů) v Santo Domingu
Voodoo
Kromě katolíků ţijí na ostrově také vyznavači mystického kultu voodoo, který pochází ze sousedního
Haiti. Toto afro-americké náboţenství je stále opředené spoustou pověr a záhad, k čemuţ přispívá
i to, ţe uctívači voodoo o svých rituálech veřejně nemluví a udrţují je v tajnosti. Všeobecně známé je
pouze to, ţe určitým druhem tance se dostávají do transu, v němţ dokáţí komunikovat s duchy
zemřelých a také ţe provádějí obětování zvířat. Zbytek uţ jsou jen spekulace a fámy, které nezřídka
slouţí jako námět hororových filmů, viz například jejich údajná schopnost působit reálnou bolest či
dokonce smrt zabodáváním jehel do figurky ztělesňující nějakého nepřítele či protivníka.
Zbytek obyvatel tvoří protestanti, ţidé a ateisté.
Asi 98% Dominikánců se hlásí k římskokatolické víře, ale co se týče jejího praktického uskutečňování,
jsou víceméně vlaţní. Mše nemívají vysokou návštěvnost a jejich rituály se liší od zaţité praxe
ortodoxních příslušníků této církve. Dominikánci obvykle ignorují jakékoli církevní rady, dotýkající se
otázek kaţdodenního „světského“ ţivota, protoţe se domnívají, ţe se v tomto církevní představitelé
nevyznají. Také projevy víry na veřejnosti jsou limitované a formální. V zemi se také vyskytují menšiny
ţidů a protestantů.
Voodoo
Zaprvé si musíme nejdříve uvědomit jednu věc – voodoo je náboţenství jako kaţdé jiné. Většina
haitských imigrantů, kteří přicházejí do Dominikánské republiky legálně či nelegálně, praktikuje vúdú.
Většinou tajně, protoţe jak vláda, tak většina obyvatel, povaţuje toto náboţenství za pohanské.
Voodoo je tedy náboţenství, které se praktikuje na Haiti, ale vzhledem k velkému počtu Haiťanů
ţijících v Dominikánské republice, tvoří nezanedbatelnou součást ţivota lidí ţijících v Dominikánské
republice. Uţ španělští kolonizátoři toto náboţenství zakazovali a povaţovali za pohanské, chyba byla
však také v jeho špatné interpretaci. Název vúdú (voodoo) se poprvé objevil na Haiti v 18. století, kam
byli sváţeni otroci z oblasti Konga v západní Africe. Původ slova vúdú je sporný, vědci předpokládají,
ţe pochází z jazyka kmene Fonů, kde vú znamená náhled a dú neznámo. Slovo vúdú by proto mohlo
být něco jako pohled do neznáma. Voodoo není jen sekta spojená s černou magií, je to opravdové
náboţenství s pevně stanoveným řádem, které v součastné době vyznává okolo 60 milionů lidí!
I vyznavači voodoo mají svého nejvyššího boha, ten je však tak mocný a nedostiţitelný, ţe se při
rituálech většinou obrací k bohům niţším – loa. Za tajemnými a strašidelnými rituály stojí jen jedno –
naklonit si jak zlé, tak dobré síly. Účastníci rituálů, kteří upadají do transu při zvucích bubnů a
konzumaci omamných bylin, mají za úkol nakrmit loa a tím získat jeho přízeň, připravit se na přijetí
Ducha. Kaţdý bůh je vyvoláván jiným rytmem hudby, zpěvů a bubnování. Kdyţ se začne bubnovat,
ceremonie začala.
Většina lidí, pod vlivem médií a filmů, nahlíţí na voodoo jako na zlo. Je to velká škoda, protoţe
všechno má dvě strany, jak zlou, tak dobrou. voodoo bylo odjakţiva opředeno děsivým tajemstvím a
tajemné věci člověka odjakţiva děsí. Lidé vyznávající voodoou nejsou fanatici, jak by si mohla většina
z nás myslet. Voodoo berou velice váţně i velmi inteligentní lidé.
Voodoo obřad v příhraniční oblasti s Haiti
Nejzákladnější pravidla voodoo:
Příznivci voodoo vyznávají jednoho boha – Bondye. Jsou zde tři důleţité kategorie duchovních
bytostí:
Loa – různí duchové, kteří představují hlavní síly světa – ďábla, boha, rozmnoţování, bohatství, zdraví
– kaţdodenní aspekty ţivota. Loa ovlivňují lidi na zemi. Loa jsou ve spojení s lidmi, při náboţenských
obřadech jim předávají vzkazy a dokáţí způsobovat jak zlo, tak dobro.
Dvojčata - tajemný a spíše mystický soubor protichůdných sil – dobro a zlo, štěstí a smutek, láska a
nenávist….Pokud se jim při náboţenských obřadech projevuje úcta, pomáhají ţít lepší ţivot.
Smrt - zejména duše zemřelých příslušníků kaţdé rodiny. Opomíjení duchové mohou být velmi
nebezpeční, oslavovaní duchové rodině pomáhají.
Klíčovým aspektem voodoo je léčení nemocných lidí. Tyto uzdravující ceremoniály tvoří asi 60%
všech voodoo ceremoniálů. Léčí se za pomocí bylin a duchů loa. Kněţí mohou být jak muţi (hougan)
tak ţeny (mambo). Jejich funkce jsou – uzdravování, vyvolávání a upokojování duchů, předpovídání
budoucnosti a snů, kouzlení a ochraňování, připravování nápojů a lektvarů pro různé účely. Za tyto
rituály si mohou šamané nechat zaplatit, ale není to podmínkou.
Další charakteristikou voodoo jsou „bohosluţby“, náboţenské obřady. Provádějí se většinou venku,
pod neupravenou střechou. Řídí je kněz (i ţena). Absolutní nezbytností jsou bubny a tanec. Tyto
obřady jsou společnou záleţitostí, nepodílí se na nich pouze kněţí, ale všichni zúčastnění. Při většině
obřadů se s lidmi spojí loa. Na čas převezme vládu nad vybraným lidským tělem. V tu chvíli opouští
„duše“ člověka. Zůstává jeho tělesná schránka, která je v tu chvíli vlastně propůjčena duchovi. Jestliţe
duch muţského pohlaví vstoupí do ţeny, je po dobu obřadu „on“ ne „ona“.
Při kaţdém rituálu se přinášejí zvířecí oběti. Zabitím zvířete se uvolňuje jeho ţivot (duše). Duchové,
kteří jsou unavení z řešení problémů a řízení světa si tento ţivot odchytí a tímto způsobem se
omlazují.
Obřad voodoo
Existují dva druhy voodoo:
Rada – coţ je voodoo zaloţené na rodinných bozích, je to relativně mírumilovné a šťastné.
Petro – v některých oblastech zvané také Congo. Je to černá magie, voodoo rozzlobených a
odporných duchů. Právě při provozování tohoto voodoo se pořádají sexuální orgie, vytvářejí zombi a
způsobuje smrt. Je nutné si ale uvědomit ţe Rada voodoo (pozitivní, mírumilovné) vyznává asi 95%
příznivců voodoo, ne-li více. Právě z Petro pocházejí všemoţné děsuplné historky, avšak vyznavačů
tohoto negativního voodoo je poměrně málo. Petro voodoo není pravé voodoo, ale existuje.
Voodoo analyzuje člověka, který se skládá ze dvou duchů a těla. Ti-bon-ange (malý anděl) je něco
jako svědomí a gros-bon-ange (velký anděl) můţeme chápat jako duši, i kdyţ duše ve voodoo je od
těla mnohem více oddělena.
Voodoo obchod s potřebnými ingridiencemi na
obřady
Klíčové termíny voodoo
Hounfo – farníci z jedné oblasti, kteří jsou pod vlivem kněţí (houngan nebo mambo).
Govi – malá hliněná láhev, ve které se můţe zachránit gros-bon-ange zemřelého. Po té, co člověk
zemře, gros-bon-ange sestoupí pod vodu. Rok a den poté se vrátí a příbuzní mohou duši vyvolat.
Bohuţel je to ale poměrně náročný obřad, vyţaduje velké obětní dary, většinou krávu.
Serviteurs – opravdoví vyznavači voodoo.
Ason – magické chrastítko kněţích
Leva tet (mytí hlavy) – zahajovací ceremonie pro otroky, kteří byli poprvé navštíveni duchem.
Převzetí ason – finální ceremonie před tím neţ se člověk staně houngan nebo mambo. Velmi
utajovaná ceremonie.
Verve – ceremoniální kresby vytvořené v mouce
Paristyle – voodoo chrám
Poto mitan – centrální hlavní sloup nebo kůl voodoo sloupořadí. Představuje střed vesmíru a všichni
tanečníci tančí okolo něj.
Les Invisibles – všichni duchové
Les Mysteries – duchové samotní nebo tajné znalosti (konesans).
Křiţovatka – centrální symbol voodoo. Je to místo, kde se setkávají dva světy – duchovní a
pozemský. Všechny rituály, i ozdravné, začínají poděkováním tomuto symbolu.
Hlavní duchové voodoo:
Legba – starý muţ, který je přechodem mezi dvěma světy, světem pozemským a duchovním. On je
počátkem ţivota. Jedním z jeho symbolů je slunce. Je zdrojem obnovy a jeho symbolem je také penis.
Kalfu (křiţovatka) – v Petro voodoo je protějškem Legba. Je duchem noci a počátkem temnoty. Jeho
symbol je měsíc. Můţe být usmířen, ale je bohem nebezpečným.
Papa Ghede – bůh smrti a vzkříšení. Je velmi komický a působí eroticky.
Dumballah – obrázek otce. Je zdrojem míru a pokoje. Pokud sestoupí do člověka, je mu nabízeno
vejce. Je milován a vyhledáván. Doprovází ho jeho manţelka Aida.
Agwe – vládce moří. Oslavován zejména lidmi, kteří bydlí blízko moře.
Ogoun – bojovník, dnes také moc a síla politiků. Oběť
Erzulie – matka země. Duch lásky a krásy. Nejvíce milovaný duch, umí věštit ze snů.
Oplachující se ţena při obřadu voodoo
Voodoo je kritizováno zejména cizinci. Většinou proto, ţe ho povaţují za černou magii. Je to
samozřejmě nesmysl, pokud vyznáváte Rada voodoo. Těţší je vysvětlit Petro. Ve voodoo neexistují
ţádní ďáblové, ale Petro „pěstuje“ zlo a zlé duchy. Mnoho nenáboţenských stránek voodoo, které jsou
kritizovány, vychází především z ohromujícího fatalismu. Ţivot prostě ovlivňují duchové a nemá cenu
jim odporovat nebo se osudu bránit. Cokoliv se stane, je zapříčiněno těmito duchy. Jestliţe chce
člověk cokoliv ve svém ţivotě změnit, musí se nejprve zeptat loa. Musíme si však poloţit otázku: Je to
voodoo, co způsobuje fatalismus obyvatel Haiti nebo je to to minulost africko/haitských obyvatel, která
je přivedla k voodoo fatalismu?
ZVYKLOSTI
ZVYKLOSTI
Tanec Merengue
Merengue je přímo národním symbolem, je to jedna z nejtypičtějších věcí, s kterou se na ostrově
můţete setkat. Tento tanec přesně odráţí charakteristické rysy Dominikánců, je temperamentní,
vášnivý a hravý, vyjadřuje radost ze ţivota a únik před kaţdodenními starostmi. Tančí ho mladí i staří,
běloši i černoši, tanečním parketem můţe být ulice, pláţ, bar, prostě cokoli a kdykoli. Jistě jeho kouzlu
také brzo podlehnete a určitě se vţdy najde zkušený taneční mistr, který se rád pochlubí svým umem,
předvede vám a vysvětlí jak se to správně dělá. Chytlavá, melodická hudba merengue zaznívá
v různých úpravách ze všech rádií a amplionů, je velmi pravděpodobné, ţe poprvé ji uslyšíte uţ na
letišti, hned po příletu, ale největším záţitkem je poslechnout si produkci ţivého orchestru.
Vedle merengue jsou oblíbenými tanci také salsa, pocházející z Kuby, a bachata, liší se rytmem,
drţením partnerů a krokovými variacemi, ale smyslnost a nápaditost mají společnou.
Tanec merengue je velice se v řadě all inclusive hotelů učí tančit i turisté
Kohoutí zápasy
Kohoutí zápasy jsou pro někoho lidová tradice a součást kulturního dědictví země, podobně jako
korida ve Španělsku, pro jiné je to týrání zvířat a primitivní zábava, která nemá v jednadvacátém
století co pohledávat. Tak jako tak, především na venkově jsou stále velmi populární. V mnoha
vesnicích pro tyto účely existuje jakási krytá aréna, kde na kruhové písečné ploše uprostřed se souboj
odehrává a diváci sedí nebo stojí na stupíncích kolem dokola, jako v amfiteátru. Kohouta do zápasu
přihlašuje jeho majitel a trenér v jedné osobě, většinou se vzájemně vyzývají největší rivalové ve
vesnici. Diváci pak uzavírají sázky na vítěze. Zpravidla se nebojuje na ţivot a na smrt, cílem je
druhého kohouta vytlačit mimo vyznačené „hřiště“ nebo mu vytrhat co nejvíce peří. Samozřejmě se ale
můţe stát, ţe kohout bude zraněn, např. si zlomí křídlo, nebo v důsledku poranění vykrvácí. Majitelé
své svěřence na zápasy vybavují ostrými umělými drápy a speciální „čepičkou“ jim chrání hlavu. Celé
to vypadá opravdu groteskně.
Kohoutí zápasy jsou na vesnicích stále populární
Svátky a festivaly
Státní i církevní svátky jsou pro obyvatele ostrova vítanou příleţitostí k bujarým oslavám.
Nejvýznamnější slavností roku je karneval, který vrcholí na Den nezávislosti 27. února velkolepým
maškarním průvodem tanečníků, zpěváků a muzikantů. V průběhu celého roku se slaví fiesty na
počest regionálních duchovních patronů. Důleţité jsou samozřejmě Vánoce, Svatodušní svátky a
Santa Semana (pašijový týden o Velikonocích).
Spropitné
Na turisty se v Dominikánské Republice pohlíţí jako na jedince povinné dávat dobré spropitné.
Nicméně, narozdíl od většiny ostatních zemí Karibiku, je spropitné ve výši 5% ceny povaţováno za
odpovídající, 10% za štědré a 15% a více je přehnané. V malých jídelnách je spropitné dáváno
málokdy, ačkoli se za něj můţete dočkat velkého vděku. Spropitné je často zahrnováno v účtu, jako
"service fee", poplatek za sluţbu. Těchto 10% si mají rozdělit "zaměstnanci kuchyně" a nezahrnuje to
obsluhu. Příplatek dalších 5% pak obvykle postačí. Řidiči taxi, recepční, pokojské, portýři v hotelech
většinou také očekávají spropitné. V hotelech all inclusive pokojské nebo personál se spropitným příliš
nepočítají.
Karneval v Dominikánské republice hýří barvami, temperamentem a krásou
Společenská etiketa
Lidé na celém ostrově jsou milí a přátelští a zdraví dokonce i úplné cizince. Jsou také ochotní s
čímkoli pomoci a poradit. Ve vesnicích, pokud máte bílou pleť a mluvíte cizím jazykem, upoutáváte
více pozornosti neţ ve městech. Kolem vás se neustále sbíhají skupinky dětí a prosí o dolar. Pokud
odpovíte klidně a pevně: "No, thank you.", většinou pochopí a odejdou. Stejné je to s místními,
nabízejícími své sluţby. To se můţe hodit pouze v případě, ţe máte půjčené vozidlo a nechcete ho
nechávat v cizím městě bez dozoru. V takovém případě si z dospělých vyberte někoho sympatického,
zeptejte se na jméno a poţádejte ho, aby vaše auto ohlídal neţ se k němu vrátíte. Obvyklá suma za
hlídání auta je 5 DOP a je slušností zaplatit jí předem a dát tak najevo svou důvěru. Trochu přeplatit
neuškodí.
Ulicemi všech měst Dominikánské Republiky neustále zní pozdravy - Buenos días (Dobrý den),
Buenas tardes (Dobré odpoledne), Buenas noches (Dobrou noc). Obvyklou odpovědí je zopakovat to
samé.
Pokud budete chtít fotografovat místní obyvatele, je lepší předem poţádat o svolení. Dominikánci se
nechávají fotografovat rádi, ale vyjímkou bývají ti, kteří pracují. Ţeny nechtějí být fotografovány ve
špinavých šatech a muţi například při vlečení těţkého nákladu. Často budete také poţádáni, abyste
za fotografování zaplatili. Je to obvyklé především v oblastech s vysokým turistickým ruchem, kde jsou
lidé obtěţováni neustálými ţádostmi a domnívají se ţe by měli dostat nějakou kompenzaci. Vhodné je
i vzít s sebou kromě normálního fotoaparátu i Polaroid s okamţitým vyvoláváním fotek - mnohým
Dominikáncům udělá radost, kdyţ nejprve pořídíte snímek, který jim věnujete. Pokud místní naznačí,
ţe jim je vaše pozornost nepříjemná, odloţte kameru a okamţitě se omluvte. Obecně je etiketa (nebo
slušné vychování) pro Dominikánce důleţitá. Ještě neţ se pustíte do jakéhokoli rozhovoru, ať uţ je to
třeba jen nákup v malém obchůdku nebo rezervace jízdenek, měli byste pozdravit. Stejně tak kdyţ
vstoupíte do veřejné místnosti, stačí úsměv a "Buenos días!". Dalším přátelským gestem je potřesení
rukou, které je velmi rozšířené. V Dominikánské Republice byste měli také věnovat pozornost svému
vzhledu, úpravnosti a oblékání; pro Dominikánce je nepochopitelné ţe by kdokoli bohatý (a to jsou
podle nich samozřejmě všichni cizinci) chtěl chodit špatně oblečen. Dokonce i nejchudší Dominikánci
chodí úpravně a velmi čistě oblečení. Pokuste se vţdy vypadat co nejlépe, obzvlášť pokud musíte
jednat s úřady (policií, celníky, atd.). Vhodné je i vypadat nejen čistě, ale také konzervativně a
úctyhodně. Kdyţ vstupujete do chrámů, měli byste být oblečeni slušně. Na úřady a do mnohých
kostelů nesmíte vstupovat v krátkých kalhotách a tričkách. Ţenám se doporučuje nosit krátké kalhoty a
trička pouze na pláţi a ve městě chodit v dlouhých kalhotách nebo sukni pod kolena a halence.
STÁTNÍ SVÁTKY












1. 1. Nový rok
6. 1. Tři králové
21. 1. Den Paní Marie Altagracia
26. 1. výročí Juan Pablo Duarte
27. 2. Den nezávislosti
březen-duben - velikonoce - Velký pátek
1. 5. Svátek práce
květen-červen - Boţí tělo
16. 8. Den obnovení státnosti
24. 9. Den Panny Marie Milostné
6. 11. Den Ústavy
25. 12. Vánoce
Víkendy, volné dny a státní svátky jsou hojně vyuţívány na různé zábavy a party
FLORA A FAUNA
FLORA A FAUNA
Dominikánská republika je čtyřmi různými pohořími a četnými údolími rozdělena na tři části – sever,
severozápad a střed. Severní část, kterou omývá Atlantický oceán, je tvořena Atlantickou pobřeţní
planinou, pohořím Cordillera Septentrional s nejvyšším vrcholkem 1 249 metrů nad mořem, údolím
Cibao a poloostrovem Samaná. Centrálnímu regionu vévodí pohoří Cordillera Central, které se táhne
od hranic s Haiti k městu San Cristóbal leţícímu na pobřeţí Karibského moře. Nejvyšší vrcholky
Cordillera Central dosahují výšek 3 175 metrů nad mořem, touto výškou se chlubí Pico Duarte, coţ je
nejvyšší hora Karibské oblasti. Dalším charakteristickým znakem centrální oblasti je Karibská pobřeţní
planina, která se skládá z vápencových kopců. Na jihozápadě, mezi pohořím Sierra de Bahuruco a
Sierra de Neiba s nejvyšším vrcholkem 1 630 metrů nad mořem, jiţně od Valle de San Juan, se
nachází jediné vnitrozemské jezero země – Lago Enriquillo. Leţí 44 metrů pod hladinou moře a má
slanou vodu. Uprostřed tohoto jezera se nachází ostrov Isla Cabritos, který je proslavený velkým
mnoţstvím leguánů. Většina krajiny na jihozápadě má pouštní charakter. Jihovýchod země je tvořen
rozsáhlou pobřeţní níţinou, i kdyţ i tady naleznete nízké pohoří – Cordillera Oriental, jehoţ nejvyšší
vrcholek dosahuje 762 metrů nad mořem. Nejdůleţitější řekou země je Río Yaque del Norte s délkou
296 km, která zavlaţuje oblast o rozloze 7 044 km čtverečních. Řeka pramení poblíţ Pico Duarte, ve
výšce 2 800 metrů nad mořem a svou pouť zakončuje v zálivu Bahía Monte Cristi na severozápadním
pobřeţí.
Vodní hyacinta
Fauna
Ptactvo:
Ve srovnání s Panamou, Kolumbií a Venezuelou - kde některé národní parky obsahují přes 400 druhů
ptáků – není Dominikánská republika se zaznamenanými 218 druhy ptáků ţádným rájem pro
ornitology. Nicméně v Dominikánské republice ţije několik zajímavých endemických druhů a mnohé z
těch, které se vyskytují ve zbytku světa, jsou zde mnohem krásnější. Uvidíte zde nejen domorodé
ptactvo, ale také zimující ptáky, kteří přilétají ze Severní Ameriky. Dominikánská republika je bohatá
nejen na exotické ptactvo – kolibříky, pěnice snovače, lesní holuby, sovy, vrány, vlaštovky,
plameňáky, papoušky a pelikány.
Mezi endemické druhy patří např. hispánská ještěří kukačka. Je to ohroţený druh a pokud ji jednou
uvidíte, nemůţete si ji s ţádným jiným ptákem splést. Oči má jasně rudé a tělo stejně jako dlouhý ocas
jsou šedomodré. Občas je vidět na krku náprsenka ze světle hnědých per.
Sova hrabavá: tato sova je hnědá s bílými skvrnami, kolem krku má černý pás a má okouzlující ţluté
oči. Je aktivní jak ve dne, tak i v noci. Pokud je nervózní, sletí na zem a poskakuje na dlouhých
nohách. Na zemi také odpočívá.
Lizard-Cuckoo
Plochozobec: tento malý ohroţený pták je snadno identifikovatelný díky světle zeleným zádům a
hlavě, bílému bříšku a rudé náprsence. Místní lidé mu říkají Chi-cuí.
Americká poštolka: tato poštolka střední velikosti má nad zobákem jasně rozeznatelný černý prouţek,
který vypadá jako knírek a modrošedá křídla. Obvykle posedává na telefonních sloupech nebo
drátech a během migrace mezi Severní a Jiţní Amerikou tisícovky těchto ptáků zaplňují celé nebe.
Hudsonský břehouš: tento ohroţený pták je obvykle jen 35 centimetrů vysoký a kolem krku má na prst
široký prouţek barvy, který je za hlavou skoro černý a blíţe k zobáku přechází do růţové a nakonec
do oranţova. Opeřený je šedivě, ale po celém těle prosvítají bílá peříčka. Nohy má černé. Tohoto
exoticky vypadajícího ptáka najdete na bahnitých březích řek.
Brkoslavec palmový: je také druh ptáka, který se vyskytuje pouze na tomto ostrově.
Savci:
V Dominikánské republice ţije 33 druhů savců. Díky svému izolovanému postavení v geologickém
vývoji země je ostrov chudý na větší zvířata. Karibik nemá mnoho druhů savců a tak ani Dominikánská
republika není vyjímkou. Mnoho zvířat, které zde dnes spatříte – psi, kočky, prasata, koně, krysy, myši
a kance, sem přivezli Evropané. V Dominikánské republice ţijí v podstatě pouze dva druhy domácích
savců. Jsou to Solenodon a Hutia. Jsou to malá noční stvoření ţijící v jeskyních, která vypadají jako
krysa. Solenodon je hmyzoţravec, velmi podobný kryse, je však o něco hezčí. Má dlouhý čenich a ţije
v jeskyních a kmenech stromů. Hutia je také hlodavec, který ţije také v jeskyních a kmenech stromů.
Oba tito savci stojí na pokraji vyhubení a jsou vídáni jen vzácně. Ještě nedávno v Dominikánské
republice ţilo více druhů savců, ale kácením pralesů a přivezením promyky indické, která měla sníţit
populaci hlodavců, došlo k vyhubení přirozených druhů savců. V současné době počet zvířat
přivezených na ostrov převyšuje počet druhů domácích.
Dominikánský Soledon (Solenodon Paradoxus)
Plazi a ještěrky:
Leguán nosoroţčí
Na ostrově můţete také nalézt několik tuctů
druhů plazů a ještěrů, kteří zde však nejsou příliš
častí, např. španělského hroznýše, nejedovaté
uţovky, hroznýše královského, ţelvy, gekony,
leguána
nosoroţčího
nebo
ricordova.
Leguán nosorožčí: je druh, kterému hrozí na
Hispaniole vyhubení. Tento leguán dává
přednost suchým a vyhřátým skalám s
křovinatým a kaktusovým porostem. Potkat se s
ním můţete nejvíce v okolí jezera Enriquillo. Ţiví
se převáţně rostlinnou stravou a jsou aktivní
pouze ve dne. Samci mají na čumáku tři malé
rohy, velký vak na krku a jakousi ochrannou
helmu na hlavě. Jsou to velmi plachá zvířata.
Američtví krokodýli: ţijí zde převáţně americké druhy krokodýlů. V Lago Enriquillo můţete nalézt
kolem 500 amerických krokodýlů a na lodi vyjet na jednu z jejich nejoblíbenějších pláţí. Zdejším
krokodýlům se tak daří, ţe představují jednu z největších divoce ţijící populací krokodýlů na světě.
Dosahují délky aţ 2,5 metrů (samice) a aţ 4 metrů (samci). Loví především v noci. Dospělým
jedincům nedělá velké potíţe přeţít v jezeře se slanou vodou, která je v dnešní době asi čtyřikát
slanější neţ voda mořská. Ohroţena je však mladá populace krokodýlů, která takto slanou vodu
nesnáší. Pokud se poté vydáte na Isla Cabritos, naleznete zde několik vzácných druhů velkých
leguánů.
Krokodýl v jedné z řek v Dominikánské republice
Mořští ţivočichové:
Na dvou místech v Dominikánské republice – Bahía de Samana a Puerto Plata, můţete vidět krále
všech moří – velryby. Putují ze severního Atlantiku směrem k západní Indii kaţdý rok. V Bahía de
Samaná a také v Bahía de Neiba poblíţ Barahona můţete také spatřit karibské a antilské kapustňáky,
dva ze čtyř druhů. Přezdívá se jim také mořské krávy, pasou se totiţ na mořské trávě, zřídkakdy se
vzdalují daleko od domova a mohou váţit aţ 600 kg. Ţijí většinou mírumilovně v malých skupinách. Ve
vodách omývajících DR můţete také spatřit čtyři z osmi světových druhů mořských ţelv. Koţatka
velká, která má místo krunýře tvrdou kůţi můţe váţit aţ 600 kg a je to největší ţijící druh ţelvy. Ţelva
zelená, která dostala jméno podle barvy svého tuku, je nejrychlejší ze všech druhů ţelv, můţe plout
rychlostí aţ 32 km/h. Právě tato ţelva je nejoblíbenější k přípravě ţelví polévky. Ţelva karetová je
proslavená svým krásným krunýřem s černými a tmavě hnědými znaky na ţlutém podkladě. Poslední
druh má zase hlavu podobnou papouškovi a ţije především v pobřeţních zátokách a lagunách.
Mořská ţelva
Flora
S více neţ 5 600 identifikovanými druhy, z nichţ je cca 36 % endemických v oblasti ostrova, je
Dominikánská republika bohatá alespoň co se rostlinstva týče. Rozmanitost druhů je dána faktem ţe
se ostrov rozděluje na mnoho vegetačních pásem – a to díky velkému rozdílu v nadmořských výškách
na různých částech ostrova. Kromě zón věčného ledu a sněhu jsou v zemi zastoupena všechna
klimatická pásma, s čímţ jsou také spojeny nejrozmanitější druhy vegetace. Bylo zde napočítáno
okolo 20 takovýchto zón. Na ostrově Hispaniola nalezneme 600 různých druhů stromů a stovky
nejrozmanitějších kapradin. Lago Enriquillo, slané jezero, je nejniţším bodem ostrova, leţí 40 metrů
pod úrovní mořské hladiny a Pico Duarte, nejvyšší hory Dominikánské republiky, vás na svém vrcholu
zastaví ve výšce 3 175 metrů nad mořem. Tak se na jednom ostrově nachází vše od pouště, přes
subtropický prales k horským lesům. Ve vyšších polohách můţete nalézt mimo jiné západoindický
cedr, horské palmy, divoké avokádo, stromové kapradiny, orchideje, bromélie a na březích potoků
také hustý bambusový porost. Jen v Národním parku del Este roste okolo 300 druhů orchidejí.V
suchých částech ostrova dominuje ságovník, zimostráz, akácie nebo divoké mandloně. Subtropický
prales, vyplňující většinu údolí a celý poloostrov de Samaná, poznáte podle výskytu palem
královských a jaguářích, mahagonů, muškátů, divokých oliv, ledvinovníků (kešu) a nízkých dubů. Při
pobřeţí naleznete také velmi zajímavé mangrovníkové lesy. V Dominikánské republice se vyskytují
dva druhy mangrovníku, a to rudý a bílý. Na první pohled zajímavější rudá varianta se objevuje častěji.
Nejhustěji roste tento strom v obou barevných variantách kolem Bahía de Samaná, bílý mangrovník je
většinou k nalezení na jihozápadním pobřeţí, poblíţ Lago de Oviedo. Pobýt v Dominikánské republice
a nechat si ujít projíţďku lodí mezi mangrovníky prostě není moţné. Krásné ukázky mangrovníkových
porostů naleznete například v Národním parku Los Haitises. V lagunách a zátokách kolem pobřeţí
se ocitnete doslova v zajetí těchto stromů, jejichţ dlouhé kořeny připomínají prsty obrovských rukou,
nořící se do vody kolem vaší lodi, jako by jí chtěly uchopit. Mnozí ze zvědavců tvrdí, ţe měli mezi
mangrovníky pocit, jako by byli pozorováni. Je těţké sledovat zároveň pomalu se pohybující
potemnělou vodu a větve a kořeny kolem vás. Radost vám ale jistě udělá, ţe v mangrovníkových
lesích Dominikánské republiky neţijí ani jedovatí hadi, ani krokodýli ... tedy, alespoň neţije nikdo, kdo
by jejich existenci zde potvrdil. A mimochodem, kdyby vám mangrovníky a ostatní lesy ostrova byly
nějak povědomé, vězte, ţe tu reţisér Steven Spielberg natáčel svůj film Jurský Park.
Na jihozápadě ostrova, kde převládá pouštní typ krajiny, rostou převáţně sloupovité kaktusy a
opuncie.
Národní part Los Haitises
Dominikánská republika je také domovem několika překrásně kvetoucích druhů stromů. Nabízíme
vám krátké popisy, které by vám měly pomoci je identifikovat:
Flamboyant kvete od dubna do května. Je to široký strom s pětilistými rudými květy a hnědými lusky.
Pochází z Madagaskaru a byl masivně vysazován v parcích a zahradách po celé Dominikánské
republice. Místní název je flamboyán.
Překrásně rozkvetlý strom Flamboyant
Elephant‘s Ear (sloní ucho) kvete od října do listopadu. Strom dorůstá výšky aţ 25 metrů a je
vysazován na veřejných prostranstvích. Jméno získal díky svým plodům, podobným velkému uchu.
Květy jsou malé, bílé a velmi křehké. Místní název je oreja.
Mango kvete od listopadu do dubna. Původem je to strom indický a je známý především díky svým
plodům, ovoci sladké chuti, květy má drobné, bílé a také jedlé, ačkoli jejich šťáva můţe vyvolat
alergickou reakci.
Mango
Mammee-apple (mamej americký) kvete od května do září. Rodí velmi dobré ovoce, které je
servírováno syrové nebo je konzervováno. Kulatý a zelený plod má velikost baseballového míčku.
Květy mají čtyři bílé lístky. Strom dorůstá výše 30 metrů a je velmi štíhlý. Místní název je mamey.
Sloní ucho
Jacaranda kvete od března do června. Varieta tohoto druhu, která je k nalezení na ostrově, neexistuje
nikde jinde. Dorůstá výšky 10 metrů a její květy jsou trubkovitého tvaru, většinou bílé, s rudým
ţíháním. Původem z Brazílie.
Ledvinovník (kešu) kvete od dubna do srpna. Je známý svými plody, chutnými kešu oříšky. Pozor –
plod bývá obalen ţlutou duţinou, která vypadá jedle, ale je poměrně dost jedovatá! Květy má
ledvinovník rudobílé. Místní název je cajul.
Star-apple (hvězdné jablko) kvete od května do října. V sadech často pěstovaný strom rodí chutné
plody, sladká zelená jablka, která mají příznivý vliv na zdraví. Strom, dorůstající výšky 25 metrů, byl
pojmenován podle tvaru semen v jádřinci plodu. Květy jsou malé a ţluté. Místní název je caimito.
Swietenia mahagoni – národní strom Dominikánské republiky
VÍZA A DOKLADY
VÍZA A DOKLADY
Čeští občané nepotřebují víza ke vstupu na dobu nepřesahující 90 dnů. Nutno pouze zakoupit
turistickou kartu (Tarjeta de Turismo) v ceně cca USD 10,- na některém z konzulátů Dominikánské
republiky nebo přímo na letišti Las Américas v Santo Domingu, Dominikánská republika.
Při vstupu do země je nutno sdělit imigračnímu úředníkovi účel a předpokládané trvání doby pobytu.
Peníze je nutné měnit pouze v komerčních bankách, certifikovaných směnárnách v hotelech a
směnárnách. Při odjezdu ze země není dovoleno vyváţet v hotovosti více neţ USD 10 000,-, či její
ekvivalent v jiné měně.
Jedna z moţností jak navštívit Dominikánskou republiku je soukromým letadlem
Odletová daň je ve výši USD 20,- výjimkou dětí do dvou let věku.
Cenné věci ponechané v autě bez dozoru na pláţi či veřejném místě mohou být odcizeny. Zvyšuje se
počet vloupání do soukromých rezidencí. Některá letoviska zaznamenala zvýšení počtu případů
přepadení. Velká letoviska se soukromou ochrankou jsou však naprosto bezpečná.
Taxisluţba je poměrně levná a bezpečná. K dopravě mezi městy je moţno pouţít síť spolehlivých a
poměrně levných soukromých dopravců.
Turistická policie je vţdy ochotná pomoci v případných potíţích, kromě španělštiny většinou ovládá i
angličtinu. Mezinárodní řidičský průkaz je platný na dobu 3 měsíců.
JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ
REPUBLIKY
JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY
Vzhledem k ostrovní povaze a vzdálenosti od ČR, lze do Dominikánské republiky cestovat prakticky
pouze letecky. Z ČR v současné době nelétá ţádný přímý spoj. Dominikánská republika má na 34
letišt, z toho 10 mezinárodních. Z Evropy se létá do Dominikánské republiky z Madridu (Iberia), Paříţe
(Air France), Londýna (British Airways), Frankfurtu (Lufthansa, Condor, atd) a z desítky dalších
destinaci jako Berlin, Dráţďany, Bruselu, atd. Mezi letecké společnosti které doporučujeme pro let do
Dominikánském je předevší Air Europe a Iberia. Opravdu velmi negativní zkušenosti jsou s Air France,
které nedoporučujeme vyuţívat snad jen pokud není jiná moţnost. Air Europe zajišťuje i cestovaní
s vaším psím nebo kočicím miláčkem.
Hlavní destinací pro váš cílový let do Dominikánské republiky bude njedno z těchto nejvíce
vyuţívaných letišť: Santo Domingo, La Romana, Punta Cana, Puerto Plata a Sosua.
Let trvá cca 8 aţ 9 hodin, pokud cestuejte soukromým letadlem tak z ČR je přímý let cca 7 hodin
pokud cestujete tryskovým letadlem.
Při cestě tam
Do Dominikánské republiky můţete bezcelně dovézt 200 cigaret nebo 100 cigarilos nebo 50 doutníků.
Z nápojů je to jeden litr alkoholického nápoje s více neţ 22 % alkoholu, nebo dva litry s obsahem
alkoholu 22 % nebo méně, nebo dva litry šumivého nebo sladkého vína a dva litry běţného vína. Dále
500 gramů kávy nebo 200 gramů rozpustné kávy, 50 gramů parfému a 0,25 litru toaletní vody.
Veškeré osobní věci v přiměřené míře. Je zakázán dovoz narkotik, zbraní, výbušnin a nedeklarované
měny. Pokud máte další otázky co smíte do země přivést bez proclení, kontaktuje generální konzulát v
Praze.
Při cestě zpátky
Pozor na výjezd z Dominikánské republiky. Nezpracované zlato či minerály, jako je např. surový
larimar nebo jantar, se nesmějí vyváţet. Stejný zákaz platí i na korály a jiné věci vylovené z moře. Clo
se neplatí za dárkové předměty v hodnotě do 100 USD.
Drogy
Jedete-li na dovolenou, zapomeňte na to, ţe byste drogy do země dovezli nebo se pokusili vyvézt.
Hrozí vám pokuta aţ 50 000 DOP (cca 3 500 USD, coţ odpovídá cca 100 000 CZK) a aţ 5 let vězení!
Pozor na v Dominikánské republice získané "přátele" – ti Vás mohou vyuţít k pašování drog, například
ţádostí o předání balíčku známým v Evropě.
JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE
Auta v Dominikánské republice smíte řídit od 21 let s platným mezinárodním řidičským průkazem,
jezdí se vpravo, je třeba mít se na pozoru před bezohlednými řidiči. Maximální rychlost je na silnicích
první třídy 100 km/hod, na ostatních 80 km/hod. Benzín se čepuje v galonech (3,7 litru) a galon stojí
cca 30 DOP. Je moţné očekávat problémy se zkorumpovanými policisty. Bohuţel, uplácení není ničím
nezvyklým. Kdyţ vás policista zastaví a bude poţadovat úplatek, aby vás nemusel pokutovat za
"řízení špinavého auta" nebo "pomalé brzdění", neodporujte. Omluvte se, řekněte, ţe je vám líto, ţe
jste porušil zákon. Nemusíte ani mluvit španělsky - většina policistů umí anglicky alespoň natolik, aby
si dokázali říci o peníze. V takovém případě se hodí nosit v peněţence jen malou částku, tuto dát
policistovi. Kdyţ uvidí, ţe nemáte víc, většinou vás poté nechá jít. Pravděpodobně nemá ani smysl si
stěţovat – vaše situace by se tím jen zhoršila. Jinak v Dominikánské republice existuje jen minimum
silničních pravidel a málokteré je někým z místních dodrţováno. Největším problémem jsou stálé
dopravní kolapsy, doprovázené navíc neustálým troubením stojících aut. Pouţívání blinkrů je zcela
nahodilé, brzdová světla totéţ, auta zastavují bez varování, odbočují do protisměru, z aut se vyhazují
různé odpadky nebo se řítí městskými ulicemi nebezpečnou rychlostí. Jízda v noci mezi městy je
obohacena o problém s neexistencí osvětlení a kvůli neustálým výpadkům proudu se totéţ můţe stát i
ve městech. Stejně jako na auta, je třeba si dát pozor na neopatrné chodce. Na silnicích se mimo jiné
vyskytují i zvířata nebo různé pohozené předměty. Pokud chcete řídit automobil v Dominikánské
republice, dobře si to rozmyslete. Navíc je jen asi polovina silnic v Dominikánské republice
vyasfaltována a na ostatních můţete málokdy jet bezpečně rychleji neţ 15 km/hod. Za pouţití silnic
první třídy je nutno platit poplatek 2 DOP – tyto vedou ze Santo Dominga do Boca Chicy a naopak.
Jako náplast na bolístky automobilového provozu v Dominikánské republice působí fakt, ţe v kaţdém
městě je k nalezení alespoň jeden autoservis a ceny oprav jsou neuvěřitelně nízké.
Dálnice ze Santo Dominga do Santiaga
Dopravní značení
Una vía – jednosměrná ulice
No entre (s přeškrtnutou rovnou šipkou) – zákaz vjezdu
Pare – stop
Ceda el paso – dej přednost v jízdě
No doble izquierda (s přeškrtnutou šipkou mířící doleva) – zákaz odbočení vlevo
No estacione (s přeškrtnutým velkým „E“) – zákaz parkování
- ostatní značky jsou graficky srozumitelné i evropskému řidiči
Časové vzdálenosti mezi městy:
Santo Domingo-Puerto Plata 3-1/2 hodiny
Santo Domingo-Santiago 1-1/2 hodiny
Santo Domingo-Jarabacoa 1-1/2 hodiny
Santo Domingo-Boca Chica 1/2 hodiny
Santo Domingo-Juan Dolio 1 hodina
Santo Domingo-Bayahibe 2-1/2 hodiny
Santo Domingo-La Romana 2 hodiny
Santo Domingo-Punta Cana 3-1/2 hodiny
Santo Domingo-Samana 3-1/2 hodiny
Puerto Plata-Samana 3-1/2 hodiny
Santo Domingo-Barahona 3 hodiny
Konec nové dálnice ze Santo Dominga do Samany
V Dominikánské republice se jezdí po pravé straně, stejně jako u nás. Dopravní infrastruktura je velice
různorodá. V turistických centrech a mezi Puerto Plata a Santo Domingem vedou nové, kvalitní
dálnice. V odlehlých oblastech se však jezdí po neoznačených prašných cestách plných výmolů.
Půjčovna aut
Mezinárodní řidičský průkaz platí v DR po dobu tří měsíců. Mělo by vám být víc neţ 25 let, jinak budou
dělat drahoty a naúčtují vám vysokou přiráţku. Půjčovny aut jsou ve všech větších městech, někdy se
dá půjčení zařídit přímo v hotelu. Má to však jeden háček: jednak je to docela drahé, a navíc vozidla
bývají ve špatném technickém stavu, coţ na první pohled nepoznáte a samozřejmě vás na to nikdo
neupozorní. V zemi platí nepsané pravidlo, ţe za dopravní nehodu je zásadně zodpovědný cizinec. Ať
uţ se to seběhlo jakkoli, přivolaný policista na místě při „vyšetřování“ vţdy konstatuje, ţe na vině jste
vy a bude po vás vymáhat náhradu vzniklé škody. Účastníkem dopravní nehody se můţete stát velmi
snadno, protoţe pravidla silničního provozu domorodcům nic neříkají a jezdí se opravdu divoceţádné blinkry při zatáčení, přednost má ten, kdo je rychlejší a agresivnější, často řídí pod vlivem
alkoholu, troubení a hlasité hádky jsou všudypřítomné. Z těchto důvodů není půjčování auta moc
dobrý nápad, důkladně zvaţte, jestli vám to za to váţně stojí.
Autobusová doprava
Hromadnou přepravu klimatizovanými autobusy zajišťují dvě celostátní společnosti- Metrobus a
Caribe Tours, jízdné je levné a časy odjezdů se víceméně přesně dodrţují.
Guaguas
Kromě autobusů se dá cestovat i v takzvaných „guaguas“, coţ jsou staré mikrobusy nebo dodávky,
které bývají narvané k prasknutí a lidé se tísní na otevřené korbě vozu. Není to pohodlné, zato hodně
ušetříte. Guaguas nemají ţádný pravidelný jízdní řád ani pevné zastávky, řidič obvykle čeká tak
dlouho, dokud se většina míst nezaplní, pak vyjede a další cestující nabírá při cestě, stačí na něj
mávnout a zastaví. Výhodou je, ţe pomocí guaguas se můţete dostat i do méně přístupných míst,
kam nejezdí linkové autobusy.
Další variantou, která se ale doporučuje jen v nutných případech a na krátkou vzdálenost, jsou tzv.
motoconchos. Je to jakási motorizovaná rikša, kde vpředu sedí řidič na mopedu a za ním maximálně
tři pasaţéři v přívěsu.
Typický barevný autobus Guaguas
Taxi
Taxíky jsou ideální na cestování v pozdních večerních hodinách, kdy autobusy uţ nejezdí a
motoconchos nejsou bezpečné, a na překonávání krátkých vzdáleností. Ve městě i před hotelem
většinou seţenete volný taxík během chvilky. Sazbu si raději dohodněte se šoférem předem, aby si
potom neřekl o nějakou nehoráznou sumu.
Doprava v chudinské části Santo Dominga
MĚSTA
MĚSTA
Santo Domingo
Hlavní město Santo Domingo de Guzmán má asi 2,2 miliony obyvatel a je nejstarším městem, které
zaloţili (r. 1498) španělští kolonizátoři, na celé západní polokouli. Je to hospodářská i správní
metropole země, leţící na jihovýchodním pobřeţí kolem ústí řeky Ozama. Najdeme zde mimo jiné
největší mezinárodní letiště v zemi (Aeropuero Las Américas) a nejstarší univerzitu v celé Americe.
Santo Domingo - Moderní část nejstaršího města Amerického kontinentu
Puerto Plata
Puerto Plata je nejdůleţitější přístav a obchodní centrum na severním pobřeţí, zaloţené r. 1496, a
jako jediné turistické centrum se můţe pochlubit kromě krásných pláţí i historickými památkami. Navíc
má unikátní polohu na úpatí hory Pico Isabel, kam vede kabinová lanovka, a odkud můţete obdivovat
panorama celého zálivu. Na vrcholu Pico Isabel se tyčí socha Krista Spasitele, menší napodobenina
slavné předlohy z Rio de Janeira. Za návštěvu stojí pevnost San Felipe s expozicí vojenské techniky,
muzeum jantaru, a náměstí Parque Central s elegantnímí viktoriánskými stavbami.
¨
Puerto Plata
Punta Cana
Nejvyhledávanější a dle mnohých i nejlepší prázdninové středisko leţí v provincii Altagracia
u světoznámé pláţe Bávaro, která patří k nejkrásnějším v Karibiku – táhne se v délce 35 kilometrů, je
pokryta jemným bílým pískem a obklopena hustými palmovými háji. Moře je tu křišťálově čisté a
přechází ze zelných do azurových odstínů. Vstup do moře je velmi pozvolný a dno písečné, nejsou tu
ţádné korály ani kamínky, o které byste se mohli poranit. V Punta Cana má vlastní malé letiště, je tu
velké mnoţství hotelů, dobré nákupní moţnosti a skvělé podmínky pro sportování a zábavu.
Bělostné pláţe v délce několika kilometrů a kokosové palmy splňují všechna očekávání romantické dovolené
Playa Dorada
Oblíbená Playa Dorada je nádherný luxusní ráj, kde se zámoţní cestovatelé mají jako v bavlnce a
splní se jim kaţdé přání. Musíte se ale smířit s tím, ţe zde budete bydlet v uměle vytvořeném světě,
který má s dominikánskou realitou pramálo společného. All inclusive resorty jsou obehnány vysokou
zdí, která chrání turisty a skrývá před jejich zraky bídu chudinských čtvrtí, které se nacházejí jen o pár
stovek metrů dále, směrem do vnitrozemí.
Překrásná a romantická pláţ Playa Dorada
Poloostrov Samaná
70 kilometrů dlouhý poloostrov vybíhá do moře v severovýchodní části ostrova a i přes dynamický
rozvoj sluţeb spojených s cestovním ruchem si dodnes si zachoval řadu zvláštností a poklidnou,
téměř ospalou atmosféru. Nejvíce hotelů je v okolí vesnic Las Galeras a Las Terrenas, ale rozhodně
to nejsou ţádná masivní turistická centra. Pláţe jsou zde idylické – bílý písek, tyrkysové moře a
odpočinek ve stínu kokosových palem, jako vystřiţené z katalogu. Velkou zdejší atrakcí je pozorování
velryb, které připlouvají v lednu za účelem páření.
Pláţ Samaná
Sosúa
Městečko zaloţili ţidovští uprchlíci z Evropy ve čtyřicátých letech. Z nevýznamné zemědělské osady
se během pár let stalo kosmopolitní, hektické letovisko. Turistický boom zde ale nadělal více škody
neţ uţitku, romantický duch místa se dávno vytratil a zbyla kouzelná, ale přeplněná pláţ, stánky
s kýčovitými suvenýry a nepřeberné mnoţství gastronomických zařízení. Jezdí sem hlavně německy
hovořící klientela.
Prodavač obrazů v Sosua
Cabarete
Břehy střediska Cabarete omývají mohutné vlny, proto je toto místo s jedinečnou atmosférou
zaslíbeno surfařům a windsurfařům všech moţných národností. Převládá zde hlavně mladá, méně
náročná klientela a tomu odpovídají i levné hotely a privátní pokoje k pronajmutí, spousta pláţových
barů, a rušný noční ţivot na diskotékách, kde zábava utichá aţ v časných ranních hodinách. Pouliční
obchodníci nabízejí kromě klasických suvenýrů i tetování a vylepšování účesu zaplétáním copánků
s korálky.
Oblast a městečko Cabarete na pobřeţí Atlantického oceánu je rájem pro surfaře a nočního ţivota
Boca Chica
Jen pár kilometrů na východ od Santo Dominga se nachází půvabné letovisko Boca Chica. Ţije to tu
hlavně o víkendech a večer, kdy přijíţdějí domorodci z hlavního města. Díky nim se nebudete cítit
izolovaně a můţete si vychutnat pravý karibský kolorit. Zátoka je chráněna korálovým útesem, voda
mezi ním a pláţí je velmi mělká a klidná, proto je toto středisko vhodné pro trávení dovolené s dětmi.
Oblast známa jako Boca Chica se stejnojmennou pláţí se nalézá cca 25 km od centra Santo Dominga
Juan Dolio
Relativně mladé a stále se rozvíjející středisko si získává přízeň turistů hlavně díky vysokému
standardu ubytovacích a stravovacích zařízení. Je vhodné zejména pro lidi touţící po odpočinku a
relaxaci v hezkém, klidném prostředí. Pozor ale na koupání v moři – na dně jsou ostré korálové
výběţky, proto si raději vţdy berte gumové boty do vody.
Nové golfové středisko Country Golf Club Juan Dolio ve stejnojmenné lokalitě
Bavaró
Lokalita Bavaró byla ještě nedávno neznámou částí pobřeţí na jihovýchodě ostrova, zarostlou
bambusovými houštinami a z větší části nedostupnou. Turistický potenciál, který nabízejí zejména
překrásné bělostné pláţe však nezůstal nevyuţit. Celá oblast zaznamenala v posledních letech
bouřlivý rozvoj. Na pláţi Bávaro v letovisku Punta Cana se nachází přes 40 rozsáhlých turistických
komplexů, jeţ snesou nejpřísnější měřítka. Celá 30-ti kilometrová pláţ je ideálním místem pro všechny
druhy vodních sportů a pro večerní romantické procházky. Bavaró se díky nádherné pláţi a úrovni
turistických sluţeb stala jedním z nejvyhledávanějších letovisek v celém Karibiku.
Luxusní resort v Bavaró
Bayahibe
V okolí malé rybářské vesničky Bayahibe vyrostlo na krásné bělostné karibské pláţi jen několik
hotelových komplexů vysoké úrovně. Oblast se nachází přímo naproti ostrovu Saona na okraji přírodní
rezervace, coţ zaručuje opravdu pěkné přírodní prostředí a nádherné klidné moře. Oblastní centrum
La Romana s letištěm, na kterém přistávají charterové lety z Prahy, a vyhlášené luxusní turistické
středisko Casa de Campo je přitom na dosah, jen asi 20 minut cesty. V komplexu Casa de Campo
stojící vily amerických boháčů a představitelů show-businessu např. Franka Sinatry, umělecká
vesnička Altos de Chavón na hraně kaňonu řeky Río Chavón – dějiště mnoha hollywoodských
dobrodruţných fi lmů, proslulá golfová hřiště Teeth of the Dog a Links, amfiteátr v němţ pořádají
koncerty největší hvězdy amerického uměleckého nebe popové scény, to je jen několik místních
lákadel.
La Romana
Novější turistické letovisko s bílými pláţemi a kokosovými palmami pro náročnější klientelu. Letovisko
je tvořeno především moderními hotely, které splňují představu o luxusní dovolené. Nachází se na
poloviční cestě mezi hlavním městem Santo Domingo a letoviskem Punta Cana (cca 2 hod.).
Isla Catalina je ostrov vzdálený jen několik minut plavby z La Romany
San Pedro de Macoris
Provincie leţící na břehu Karibského moře se nachází mezi La Romana a Distrito Nacional. Místo
důleţité pro rybářský průmysl, je to rodiště slavné basebalové legendy Sammy Sosa a nachází se zde
také známý resort Juan Dolio.
Mezi další destinace které stojí za navštívení jsou místní národní parky, pohoří, solné doly, a oblasti
v blízkosti Haitské hranice.
San Pedro de Macoris
PROVINCIE
PROVINCIE
Dominikánská republika je rozdělena do 31 provincií. Hlavní město Santo Domingo, je součástí
Distrito Nacional. V závorce jso uvedena hlavní města těchto provincií.
1. Ázua
17. Monte Plata
2. Bahoruco (Neiba)
18. Pedernales
3. Barahona
19. Peravia (Baní)
4. Dajabón
20. Puerto Plata
5. Duarte (San Francisco de Macorís)
21. Salcedo
6. Elías Piña (Comendador)
22. Samaná
7. El Seibo
23. Sánchez Ramírez (Cotuí)
8. Espaillat (Moca)
24. San Cristóbal
9. Hato starosta
25. San José de Ocoa
10. Independencia (Jimaní)
26. San Juan
11. La Altagracia (Higüey)
27. San Pedro de Macorís
12. La Romana
28. Santiago
13. La Vegová
29. Santiago Rodríguez (Sabaneta)
14. María Trinidad Sánchez (Nagua)
30. Santo Domingo
15. Monseñor Nouel (Bonao)
31. Valverde (Mao)
D.N. *
16. Monte Cristi
* Distrito Nacional (D.N.), je město Santa Domingo.
Všeobecně platí, ţe se v zemi nachází několik zajímavých míst, kde se koncentruje téměř veškerý
turismus. Nejčastěji se zřejmě dostanete do turistických center Playa, Dorada, Sosúa a Punta Cana,
poskytující hotely all inclusive. V první zmíněné oblasti najdete mnoţství ubytovacích i zábavných
zařízení, ovšem od typických dominikánských obyvatel a malých vesniček zůstanete poněkud
odděleni. V Punta Caně oceníte zejména nádhernou pláţ a vhodné podmínky pro vodní vyţití. Na
druhou stranu ale hotelové komplexy leţí poměrně daleko od sebe a je sloţitější sehnat si vhodný
dopravní prostředek. Hotelové utobusy jsou určeny pouze pro hosty, tak dobrou alternativou mohou
být velmi laciné veřejné autobusy nebo taxi.
Pro individuální cestovatele se nabízí mnoţství ubytovacích zařízení téměř všech cenových kategorií.
V Dominikánské republice naleznete malé soukromé hotely ta 20 USD na noc aţ po ultra luxusní vily a
resorty za několik tisíc dolarů za den. V obecné rovině platí, ţe velmi kvalitní ubytování je moţné
pořídit v cenové relaci okolo 40-80 USD denně.
VIP klienti milionářského residenčního entra CapCana mohou vyuţívat i soukromého letadla společnosti CapCana
DŮLEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY
DŮLEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY
Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, poţárníci, infolinky apod.):









pohotovostní číslo 911
hasiči 809-6822000
národní policie 809-6823151
Červený kříţ 809-6823792
Civilní obrana 809-6893898
CDE 809-5351100
Tecni-taxi 5672010
transporte turístico - taxi 809-4221330
stíţnosti a reklamace 809-4125045
Dominikánský policista dopravní metropolitní policie
Kontakty na důleţité vládní instituce
BANCO CENTRAL DE LA REPUBLICA DOMINICANA
Oficina Principal
Calle Pedro Henríquez Ureňa esq. Leopoldo Navarro,
Apartado Postal 1347
SWIFT: BCRDDOSX
Santo Domingo
Telefon: 001-809-2219111
e-mail: [email protected]
CENTRO DE EXPORTACIÓN E INVERSIÓN DE LA REPUBLICA DOMINICANA
Dir. Ejecutivo Eddy M. Martínez
Av. 27 de Febrero, esq. Av. Gregorio Luperón
Santo Domingo
Telefon: 001-809-5305505, 809-5308202
e-mail: [email protected]
web: www.cei-rd.gov.do
SECRETARIADO ADMINISTRATIVO DE LA PRESIDENCIA
Palacio Nacional, Av. Mexico esq. C/Dr. Delůgado
Santo Domingo
Telefon: 00809-6864771
Fax: 00809-6882100
SECRETARÍA DE ESTADO DE AGRICULTURA
Autopista Duarte km 6,5, Los Jardines del Norte
Santo Domingo
Telefon: 00809-5473888
Fax: 00809-2271268
web: www.agricultura.gov.do
SECRETARÍA DE ESTADO DE INDUSTRÍA Y COMERCIO
Av. Francia esq. C/ Leopoldo Navarro, Edif. de Oficinas Gubernamentales
Juan Pablo Duaerte, 7mo. Piso
Santo Domingo
Telefon: 00809-6855171
Fax: 00809-6864741
web: www.seic.gov.do
SECRETARÍA DE ESTADO DE INTERIOR Y POLICÍA
Av. Francia esq. C/Leopoldo Navarro, Edificio de Oficinas
Gubernamentales Juan Pablo Duarte, 3er Piso
Santo Domingo
Telefon: 00809-6866251
Fax: 00809-221823
SECRETARÍA DE ESTADO DE OBRAS PÚBLICAS
Av. San Cristóbal esq. Av. Tiradentes
Santo Domingo
Telefon: 00809-5652811
Fax: 00809-5623382
web: www.seopc.gov.do
SECRETARÍA DE ESTADO DE LAS FUERZAS ARMADAS
Av. 27 de Febrero esq. Luperón
Santo Domingo
Telefon: 00809-5305149
Fax: 00809-5311309
web: www.secffaa.mil
SECRETARÍA DE ESTADO DE RELACIONES EXTERIORES
Av. Independencia No. 752
Santo Domingo
Telefon: 00809-5356280
Fax: 00809-5335772
web: www.serex.gov.do
DIRECCION GENERAL DE ADUANAS DE LA REPUBLICA DOMINICANA
Av. Abraham Lincoln No. 1101 casi esq. John F. Kennedy
del ensanche Serrallés
Santo Domingo
Telefon: 00809-5477070
Fax: 00809-5405853
web: www.dga.gov.do
DIRECCION GENERAL DE IMPUESTOS INTERNOS
Av. México 48
Santo Domingo
Telefon: 00809-6892181
web: www.dgii.gov.do
e-mail: informació[email protected]
V Dominikánské Republice není třeba očekávat přílišné potíţe. Desetitisíce turistů proţily svůj pobyt
zde v naprostém klidu a bez problémů, je však třeba mít na paměti, ţe toulky po perifériích měst a
také hurikány mohou nebezpečně ohrozit váš ţivot. Krádeţe jsou, obzvlášť v chudých městech, na
denním pořádku.
Dominikánská folklórní kapela v Samaně
Nejlepší ochranou proti nebezpečí je informovanost a přiměřená opatrnost. Moţnost, ţe se stanete
obětí zločinu můţete zredukovat, pokud budete dodrţovat následující doporučení:
1. Pokud víte, ţe je nebudete potřebovat, ponechejte své peníze, doklady, víza, letenky, apod. v
podepsané a zalepené obálce v hotelovém sejfu. Skoro kaţdý hotel nabízí hostům moţnost úschovy
cenností v trezoru; obálku si ale často musíte obstarat sami. Udělejte si vţdy kopie Vašich dokladů.
2. Další cennosti, které nutně nepotřebujete, nechejte zamčené v hotelovém pokoji v kufru. Je to
většinou bezpečnější, neţ kdybyste je nosili s sebou.
3. Noste peněţenku zavěšenou na krku a pod oblečením. V hotovosti sebou noste jen malé částky,
stačí kolem 20 USD (cca 300 DOP), v kapse nebo jinak prázdné peněţence nebo batohu, který
budete moci postrádat, pokud by došlo ke krádeţi.
4. Uvědomujte si, ţe jakýkoli batoh můţe být ukraden nebo zničen. Obvykle spolupracují dva zloději,
jeden přeřízne popruh a druhý s batohem utíká. Na letištích nebo autobusových nádraţích drţte batoh
pevně před sebou, obzvlášť jestli hovoříte s úředníkem.
5. Netoulejte se opuštěnými ulicemi nebo místy vzdálenými od městského centra, především v noci.
6. Nenechávejte ţádné cennosti v autě, pokud nestojí na hlídaném parkovišti.
7. V ţádném případě nenoste na pláţe drahé hodinky, kamery nebo šperky. Škodí jim písek a mořská
voda a mohou vám být lehce ukradeny.
8. Pokud budete přepadeni, snaţte se chovat klidně a nedejte se vyprovokovat. Pokud ucítíte, ţe to
nejde jinak, odevzdejte raději zlodějům všechny své cennosti, ţivot je mnohem důleţitější. Jak jiţ bylo
ale několikrát řečeno, nejlepší prevencí je nedávat okázale najevo své bohatství a nevystavovat se
zbytečnému nebezpečí chozením od neznámých míst a s neznámými lidmi.
9. Dávejte si také dobrý pozor, pokud se chystáte mít něco dočinění s drogami. Zákon zakazuje
konzumaci, prodej a drţení drog.
10. Apelujeme také na ţeny, které se rády opalují nahoře bez. Na mnoha evropských pláţích to
moţná nevzbuzuje ţádné pohoršení, ale zde tímto jen uráţíte vkus a cit Dominikánců. Buďte prosím
ohleduplní a respektujte odlišné tradice a mravností zvyklosti.
11. Snaţte se také chránit přírodu a nekupovat jakékoliv výrobky – šperky a ozdobné předměty z
korálů, mušlí, ţelvoviny nebo krokodýlí kůţe. Obchodování s výrobky z ohroţených druhů je zakázáno
a celníci takovéto zboţí na hranici zabavují. Toto omezení se samozřejmě vztahuje i na ţivá zvířata a
rostliny.
V případě, ţe byste se přesto stali oběťmi trestného činu, obraťte se na místní policii
Ţeny cestující do Dominikánské Republiky se nevystavují velkému nebezpečí ani pokud cestují samy.
Musejí ale dodrţovat poněkud přísnější pravidla neţ muţi - trochu konzervativnější oblečení a
naprosté ignorování muţských poznámek a hvízdání vyřeší většinu moţných problémů. Problém je v
tom, ţe v celé Dominikánské Republice oblékají šortky (mimo pláţ), minisukně a přiléhavá trička jen
prostitutky a tedy takto oblečená ţena můţe očekávat, ţe se k ní muţi budou chovat s menším
respektem. Neţ se z pláţe vydáte do města, musíte se převléknout nebo alespoň zakrýt plavky
tričkem. Mnohé dominikánské ţeny nosí tričko přes plavky i na pláţi a dokonce se v něm i koupají. V
Dominikánské Republice byste také za ţádných okolností neměla chodit bez podprsenky, je to obecně
chápáno jako výzva. Pokud přijmete pozvání na večeři od dominikánského muţe, buďte si vědoma
toho, ţe podle místního smýšlení toto nemůţe skončit pouhým podáním ruky na rozloučenou. Neţ se
tedy vydáte objevovat krásy nočního města po boku rodilého Dominikánce, stanovte pevné hranice,
které nehodláte překročit a dejte to muţi jasně na srozuměnou
Prostituce je největším ,,distributorem,, pohlavních nemoci a viru HIV
Drogy
Drţba, konzumace i prodej omamných látek, včetně marihuany a hašiše, jsou přísně zakázané, hrozí
za to vězení a policie často provádí namátkové kontroly. I přes tato striktní opatření je Dominikánská
republika stále povaţovaná za mezinárodní překladiště drog, zejména odsud proudí kolumbijský
kokain na severoamerický nelegální trh.
Prostituce
Tíţivá finanční situace nutí mnoho dominikánských ţen z nejchudších vrstev, aby si za zdroj obţivy
zvolily nejstarší řemeslo na světě. Smutné je, ţe mezi prostitutkami nejsou výjimkou ani třináctičtrnáctileté dívky. Jejich zákazníci jsou převáţně cizinci z USA, Kanady a západní Evropy, kterých za
milostnými hrátkami kaţdoročně přijíţdí tisíce.
Nákaza AIDS
Počet nakaţených virem HIV je mimořádně vysoký a vzhledem k nedostatečné prevenci a
neinformovanosti lidí stále stoupá. Karibik je v tomto problému po střední Africe druhým
nejrizikovějším regionem naší planety. Kromě AIDS se tu hojně vyskytují i jiné pohlavně přenosné
choroby, např. syfilis, proto vţdy dbejte na pouţití kvalitní ochrany nebo se intimním kontaktům
s domorodci úplně vyhněte.
Pitná voda
Voda z kohoutů není pitná. Doporučujeme kupovat balenou vodu (aqua purficada - voda, aqua
mineral - minerálka). Pozor na led v nápojích. V hotelích nebývá problém, ale v restauracích u pláţí a
na ulici .
Dominikánský polodrahokam larimar
OČKOVÁNÍ
OČKOVÁNÍ
Příprava na cestu a pojištění
Nezapomeňte si s sebou vzít všechny léky, které běţně uţíváte plus navíc si pro jistotu vemte
„krabičku první pomoci“, kam dáte desinfekci, náplasti, obvaz, repelent, analgetika, prášky proti průjmu
a na sniţování horečky, popřípadě Kinedril a další léky, jak uznáte za vhodné. Léky se totiţ
v Dominikánské republice shánějí poměrně obtíţně pokud jste mimo hlavni město nebo obecně velká
města. Existuje zde veliká síť soukromích lékáren, které často mají pouze základní druhy léků. Před
odjezdem uzavřete zdravotní pojištění! Kdo tak neučiní, hazarduje se svým zdravím i s penězi.
V současné době není do Dominikánské republiky nutné ţádné očkování, pouze se doporučuje pro
dlouhodobý pobyt očkování pro hepatitidu A.
Dominikánské nemocnice
V případě, ţe dojde k úrazu nebo se vám udělá natolik špatně, ţe budete potřebovat ošetření lékaře,
uvědomte nejprve hotelovou recepci, tam vám poradí jak postupovat dál a přivolají pomoc. Cizinci za
kaţdý lékařský výkon musí platit hotově a nejsou to zrovna zanedbatelné částky, proto mějte vţdy
určitou finanční rezervu, nikdy nevíte co se můţe stát. Účet z nemocnice si dobře uschovejte, po
návratu ho předáte pojišťovně k proplacení. Pokud bude nutná hospitalizace, trvejte na soukromé
klinice, státní zdravotnická zařízení trpí nedostatkem personálu a moderního vybavení, úroveň péče je
tam velmi slabá, i kdyţ snaha personálu pomoci je vţdy na stejné úrovni jako v Evropě.
Střevní potíţe
Během pobytu vás pravděpodobně krátkodobě postihnou drobné střevní potíţe. Příčinou je zdejší
voda, která není nijak závadná, ale má jiné bakteriální sloţení neţ na jaké je organismus
středoevropana zvyklý. Riziko průjmu se dá minimalizovat tím, ţe nebudete pít vodu z kohoutku a to
ani ve formě kostek ledu, které se dávají do nápojů. Pijte pouze balenou vodu a nekupujte si zmrzlinu
u stánků na ulici. Pokud budete ţít v Dominikánské republice delší dobu, po pár týdnech si na vodu i
zdejší klima zvyknete a budete naprosto bez jakýkoliv potíţí.
Úpal
Mnoha lidem se udělá nevolno z dlouhého pobytu na slunci. Nepodceňujte sílu karibského slunce, pálí
opravdu velmi intenzivně, zejména mezi jedenáctou a třetí hodinou odpolední. Pouţívejte pokrývku
hlavy a pravidelně se maţte, hlavně ze začátku, opalovacími krémy s vysokým ochranným faktorem.
Natírejte se i kdyţ je zataţeno, sluneční paprsky k vaší kůţi stejně pronikají. Úţeh rozhodně není nic
příjemného a můţe vám zkazit kus dovolené. Pro případ spálení si z domova vezměte hojivý
Panthenol. Jako ochranný krém se doporučuje s UV faktorem 35 a vyšším.
Doporučená očkování
Pokud cestujete pouze do resortu nebo hlavního města, nemusíte být očkováni. Pokud cestujete na
delší dobu a plánujete být delší čas na venkově, v přírodě nebo návštěvu Haiti, jsou doporučena
následující očkování s přihlédnutím na zdravotní rizika:
Hepatitida A
Očkování je naléhave doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Důvodem je ochrana před
nákazou v oblastech s neznámou hygienickou úrovní. Očkování se provádí jednou dávkou vakcíny
nejpozději 7 dní před odjezdem do rizikové oblasti.
Ochrana očkováním je doporučena pro níţe uvedené nemoci jen v případě, ţe je plánován
dlouhodobý pobyt s předpokladem návštěvy sousedního země Haiti, nebo návštěvy a dlouhodobého
kontaktu s ,,vesnickými, oblastmi se sníţenou hygienou:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Brišní tyfus
Vzteklina
Hepatitida B
Záškrt
Tetanus
Spalničky
Malárie
Ostatní zvláštní infekční rizika:
a)
b)
c)
d)
e)
Koţní leishmaniáza
Horečka dengue
Leptospiróza
Bilharcióza
Venerické infekce
Podmínky vyuţívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Zdravotní péče pro české občany a občany EU je na dostatečné úrovni a je poskytována převáţně
soukromými zařízeními. Platba je poţadována v hotovosti. Je nutno věnovat pozornost uzavření
kvalitního zdravotního pojištění jiţ před cestou do teritoria. Náklady na ošetření jsou pojištěnci vráceny
aţ po návratu do ČR. Zdravotní péče je poměrně na dobré úrovni. V pohraničních oblastech s Haiti je
moţný výskyt malárie. V letních měsících je zvýšený výskyt komárů přenášejících horečnaté
onemocnění dengue. Doporučuje se pouţívat vhodné repelenty.
Dominikánská republika je bezpečnou zemí pro turisty a moţnost nákazy malárií je naprosto minimální
česky - španělsky:
pozdravy a zdvořilostní fráze
Dobrý den - Buenos días.
Dobré odpoledne - Buenas tardes.
Dobrou noc - Buenas noches.
Nashledanou - Hasta luego./ Adios.
Jak se máte? (k jednotlivci) - Como está?
Jak se máte? (ke skupině) - Como están?
Mám se dobře - Estoy bien.
Děkuji - Gracias.
Prosím - Por favor.
Není zač - De nada.
Omluvte mě - Perdóneme.
oslovení
pán - Seňor
paní - Seňora
slečna - Seňorita
manţelka - esposa (mi)
manţel - esposo (mi)
souhlas a nesouhlas
Ano - Sí.
Ne - No.
přídavná jména a číslovky
dobře - bueno
lépe/lepší - mejor
nejlépe/nejlepší - lo mejor
více - más
méně - menor
velmi málo - poco, poquito
ţádosti a oznámení
Jsem nemocen./Je mi špatně - Estoy enferma./Estoy enfermo.
Kolik? - Cuánto?
Kolik to stojí? - Cuánto cuesta esto? (Cuánto se cobra?)
Chci… - Quiero…
Nechci… - No quiero…
Rád bych… - Quisiera…
Dejte mi… - Deme…
Co si přejete? - Qué quiere?
Máte… - Tiene…
Je/jsou tu… - Hay…
Je tu trh? - Hay mercado?
Mluvíte anglicky? - Habla ustéd inglés?
Francouzsky - francés
Německy - alemán
Česky - cecho
Nerozumím - No entiendo.
Prosím, mluvte pomaleji - Por favor, hable despacio.
časové jednotky
dnes - hoy
zítra - maňana
včera - ayer
Kolik je hodin? - Qué hora es?
den - día
noc - noche
týden - semana
měsíc - mes
číslice
1 - uno
2 - dos
3 - tres
4 - cuatro
5 - cinco
6 - seis
7 - siete
8 - ocho
9 - nueve
10 - diez
100 - cien
1000 - mil
celní formality
celnice - aduana
řidičský průkaz - licencia de manejar
pas - pasaporte
vízum - visado
otázky na cestu a směr
nalevo - a la izquierda
napravo - a la derecha
tudy - por aquí
Kde je… - Dónde está…
Letiště - el aeropuerto
autobusové nádraţí - el terminal de autobuses/central
camionera
vlakové nádraţí - la estación del ferrocarril
pošta - el correo
Jak daleko je…? - A qué distancia está…?
ubytování
hotel - hotel
pokoj - cuarto
pokoj pro jednu osobu - cuarto para una persona
dvoulůţkový - cama matrimonial
s manţelským lůţkem - camas gemelas
s koupelnou - con baňo
se sprchou - ducha/regardera
finance
peníze - dinero
banka - banco
směnárna - casa de cambio
Chtěl bych vyměnit peníze - Quisiera cambiar dinero.
Výrazy pouţívané pouze v Dominikánské republice:
Dímelo? - Jak se máte?
blan/gringo - jakýkoli cizinec/turista
colmado - malý obchod smíšeným zboţím
A su orden - To je v pořádku.
chichi - dítě
guarapo - šťáva z cukrové třtiny
mamacita - hezká ţena
pín-pún - úplně přesně
A sús ordenes? - Mohu vám pomoci?
Soukromá továrna na výrobu ručně balených doutníků v Punta Caně
KONTAKTY
Bankovní sluţby
-
Termínované depozitní účty
Spořící účty
Vkladové depozitní certifikáty
Mezinárodní bankovnictví
-
Multicurrency Account
Zúčtovaní mezinárodních plateb
Půjčky, investice a zpětné úvěry v domácí a zahraniční měně
Velkoobchodní bankovnictví
Treasury & Custody Services
Asset Management
Forex Trading
Dokumentární akreditivy
Hypotéky
-
na koupi bytu, rodinného domu nebo komerční nemovitosti
na koupi stavebního pozemku
na výstavbu, přestavbu, opravu a rekonstrukci nemovitosti
na vypořádání spoluvlastnického podílu u nemovitosti, kterou vlastní více majitelů
na vypořádání dědických nároků k nemovitosti
Úvěry
-
osobní a firemní úvěry
kontokorentní úvěr
mikropůjčky
investiční úvěry
překlenovací úvěry
provozní úvěry
kontokorentní úvěry
bankovní záruky (akontační, záruční, celní, exportní, atd.)
zpětné úvěry (Back Loans)
konsolidace úvěrů
Platební karty
-
Mezinárodní platební karty VISA a MasterCard
Mezinárodní platební karty CIRRUS/Maestro
Předplacené karty MasterCard pro platby na internetu
Šeky a směnky
-
šekové kníţky pro soukromé a firemní účty
inkasa šeků a směnek
prodej a inkasa bankovních šeků
Western Union
-
příjem a odesílání plateb prostřednictvím sítě Western Union
Devizové operace
-
směna zahraničních měn online a na pobočce banky
aktuální kurzovní index pro více jak 10 zahraničních měn
směnárna
online Forex Trading
Stock Trading
Poradenství
-
poradenství pro zahraniční investice v Dominikánské republice
komplexní sluţby v oblasti zaloţení podniků, poboček podniků a joint ventures
v Dominikánské republice
sluţby pro zahraniční investory investující v Dominikánské republice
fiduciální sluţby (svěřenectví)
akvizice a fůze
úpisy akcií, zprostředkování prodeje podniků a sluţby depositáře
řada dalších individuelních
Residenční výstavba v Punta Cana u Atlantického pobřeží
Sluţby GBH Private Trust SA v Dominikánské republice:
-
Legalizace dokumentů pro ČR nebo jakoukoliv zemi světa
Ověřené kopie dokumentů
Výpisy a data z veřejných a neveřejných databází v DR (rejstřík firem, katastr nemovitostí,
atd.)
Výpis z rejstříků trestů
Due Diligence osob a firem
Informace z registru dluţníků a mezibankovního registru
Zastoupení před úřady státní správy
Zastoupení před komerčními subjekty
Právní sluţby a poradenství (civilní a trestní právo)
Zakládání firem
Imigrační poradenství
Finanční sluţby
DNS servery v DR
Offshore web hosting
Offshore server hosting a server housing
VoIP sluţby
SIM telefonní karta s tel číslem +1 829 XXXXXX
Získání dovozní/vývozní licence
Účetní a auditorské sluţby
Legalizaci dokumentů
Vedení účetnictví
Audit
Právní a ekonomické poradenství
Vyřízení licencí a povolení
Webové stránky
Optimalizace webů SEO
Software pro zúčtování platebních karet
Afilliate software
Atd.
Sluţby GBH Construcciones CxA v Dominikánské republice:
-
Developérská a investiční činnost
Bytová výstavba
Komerční výstavba
Projekty na zelené louce
Správa nemovitostí
Pronájem nemovitostí
Zprostředkování prodeje nemovitostí
Zpracování projektů
Přípravné práce
Inţenýrské sítě
Developérský projekt Cap Cana – Marina. Výstavba probíhá na 120 mil m2 plochy

Investičním klimatu DR ve formátu PDF.

Transkript

Podobné dokumenty

la romana - Dominikánská republika

Pracovní katalog Singing Rock 2012

newsletter - září 2013 - Dominikánská republika

Mgr. Benny E. Metz Muńoz

Směrem k zemi vycházejícího slunce

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA

BioSan ceník 2016

Obsah: Část III.

určování hodnoty pohledávek

Rumový lístek

OZNÁMENÍ

Maturita z anglického jazyka