Vesnické muzeum Kunic a okolí

muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 1
Vesnické muzeum
Kunic a okolí
Muzeum najdete v Hotelu zámek Berchtold
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 2
Zápis o založení muzea 3. listopadu1935
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 3
Slovo starosty obce Kunice Ing. Jiřího Šímy
Vážení návštěvníci muzea,
zakladatelé muzejního spolku, zejména pan
MUDr. František Oldřich, který stál před více než 75 lety
u jeho zrodu (v listopadu roku 1935), by museli mít
radost, že se po všech společenských změnách minulého
století nyní podařilo vzkřísit myšlenku založení muzea,
a hlavně ji uskutečnit.
Starosta Kunic Ing. Jiří Šíma a JUDr. Václav Růžička
ve starém muzeu v roce 2011
Díky novým vlastníkům zámku Berchtold, manželům
Růžičkovým, se podařilo zajistit důstojné prostředí pro
navázání dobrých tradic naší obce.
Tradice muzea je v našich obyvatelích, zejména
u starousedlíků, velmi dobře zažitá, a proto exponáty do
muzea přibývaly bez ohledu na stav republikového zřízení či nálady společnosti.
Z pamětní knihy vyplývá, že muzeum obce bylo veřejnosti přístupné od roku 1935 až do roku 1991, a my
všichni doufáme, že nyní, po znovuotevření, se zájem
občanů ve velké míře obnoví.
Současná expozice se snaží celou původní dispozici
maximálně „zachovat“, včetně rozmístění vitrín
a popisek. Muzeum zatím využívá pouze část svého
depozitáře. Je to dáno tím, že máme velké množství
exponátů, některé je třeba ještě zrestaurovat a ošetřit
před vystavením. To nám dává možnost jednotlivé části
expozice postupně obnovovat a doplňovat.
Pro nové prostory muzea byla využita nabídka vlastníků zámku Berchtold, manželů Růžičkových, na nájem
prostor v přízemí zámečku za symbolickou 1 Kč. Projekt
„Vesnického muzea Kunic a okolí“ je spolufinancován
Evropskou unií z evropského Zemědělského fondu pro
rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER Programu rozvoje venkova.
Nové otevření našeho obecního muzea 2. června 2011
velmi potěšilo nejen všechny dobrovolné dárce exponátů, nadšence a pomocníky realizace nového uvedení do
provozu, ale i celou naši obec.
Poděkovat chci investoru Hotelu zámek Berchtold,
firmě Alkom IPC, s.r.o., která uhradila finanční spoluúčast obce. Poděkování také patří všem, kteří se podíleli
na zachování muzea po celých 75 let, na zajištění evidence a ošetření exponátů muzea, na stěhování a na
realizaci nových prostor.
Buďte vítáni v našem muzeu, nejen vy, naši spoluobčané, ale i všichni návštěvníci z celého světa!
Slovo majitele zámku JUDr. Václava Růžičky
Každý národ, pospolitost i jednotlivec se vždy dříve nebo později
snaží hledat své kořeny, z nichž vzešel. Cesta za jejich poznáním bývá
často dlouhá a nelehká, přináší však
nakonec nejednu inspiraci. Při hlubším poznání odkazu předchozích
generací brzy zjistíme, že není jen
zaprášeným dokladem zašlých dob.
Snažíme se proto i na prahu třetího
milénia přispět svou prací
k důkladnému poznání i prezentaci
kulturního odkazu našeho národa,
regionu, naší obce, rodiny a jednotlivce. Během dlouhého úsilí se nám
podařilo rekonstruovat zámek
Berchtold a na této cestě jsme našli
celou řadu zapálených a skvělých
lidí, kteří významně přispěli k záchraně zámku Berchtold a obecního
muzea. Dále i k zachování lidové
kultury své obce, k budování kulturní paměti, a jsou neocenitelným
pomocníkem a pramenem k zachování informací pro budoucí generace.
Každá obec má svou nezaměnitelnou historii, svůj charakter, své svébytné projevy a svou specifickou
kulturu. Vše však prochází rychlou,
až překotnou proměnou a svědectví
na minulé časy je velice vzácné.
Každá uchovaná informace je totiž
nesmírně důležitá při hledání kořenů obyvatel v jednotlivých lokalitách
i regionech naší vlasti. Uvědomujeme si totiž, že každá obec a její obyvatelé jsou jedineční a uchování
informací i vzpomínek je šancí pro
budoucí generace. Aby naše děti dále
rozvíjely naše dílo, vyvarovaly se
našich chyb, poučily se z naší práce.
Velmi cenná je dochovaná
„Pamětní kniha“ Musejního spolku
v Kunicích, začínající 3. listopadu
1935 těmito slovy:
Jak vzniklo muzeum v Kunicích
„Kunický rodák a milý soused náš,
slovutný pán MUDr. František
3
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Oldřich vzácným pochopením i láskou veden, pojal myšlenku zříditi
v naší obci Kunicích museum, ve kterém by byly uloženy předměty ceny
historické i jinak význačné nejen
z Kunic, ale i z obcí sousedících,
a myšlenku tuto ve skutek uvésti již se
zřetele nepustil a staral se všemožně,
aby se Kunice, třeba obec malá,
mohly pochlubiti jak obyvatelům
svým, tak i odjinud příchozím skutečným museem.“
V závěru zakládacího zápisu nově
založený musejní spolek apeluje na
své nástupce, aby plnili kulturní
poslání muzea a do budoucna
Stránka 4
zachovali, ochraňovali a rozšiřovali muzeum v Kunicích a kráčeli ve
stopách zakladatele, k čemuž voláme „mnoho zdaru“.
Co dodat? Snad jen to, že můžeme být právem pyšní na naše předky
a radovat se z toho, že ve svém životě můžeme vykonat něco, co má
význam i pro naše děti a druhé
občany.
Celý areál Hotelu zámek
Berchtold má být milý, laskavý,
typicky český, poučný a v dnešním
nelehkém světě učit děti i dospělé
úctě k přírodě a lidem navzájem. Má
za cíl i oživit význam slova vlastenectví, které z našich slovníků téměř
vymizelo. Má také navazovat na
odkaz zakladatele muzea v Kunicích, vlastence MUDr. Františka
Oldřicha.
Velmi nás potěšil zájem stovek
občanů, kteří při slavnostním otevření 2. června 2011 vyjadřovali slova
uznání, poděkování a začali opět do
svého muzea přinášet další exponáty. Nejnovější darované exponáty
z roku 2011 jsou dobové fotografie,
staré mince, potravinové lístky,
fotografie a rodný list zakladatele
muzea MUDr. Františka Oldřicha,
myslivecké trofeje a řada dalších.
Děkujeme za spolupráci a podporu.
Z dějin obce Kunice
Území, kde dnes leží Kunice (dříve též Konice,
Kúnice, i Kůnice), a jejich okolí bylo sporadicky osídleno již ve starší době kamenné, o čemž svědčí četné
archeologické nálezy umístěné i ve Vesnickém muzeu
Kunic a okolí na zámku Berchtold. Šlo o osadní osídlení,
které se nacházelo poblíž dnešního kostela sv. Máří
Magdalény a především v blízkosti potoka, který dříve
Mapa Českého království - náš kraj a staré cesty
býval zlatonosný. Samotná obec byla podle pověsti založena zemanem Kunou (Kuna, Kuneš = Kunrád či
Konrád) a jeho družinou (čeledí) v době panování knížete Boleslava roku 970. Kronika rovněž připouští odvození názvu obce od pozitivního vztahu místních lidí ke
4
koním a přepřahání povozů pro blízkou královskou
cestu Praha–Vídeň.
Kunice patřívaly k župě vyšehradské a nacházely se
v jihovýchodním cípu kraje pražského, právě na hranici
starého kmene Čechů a Zličanů (kolem Kouřími).
Původně samostatná vesnice se postupně dostávala pod
ochranu blízkých pánů ze Všechrom, až z té ochrany
pomalu vznikla závislost – poddanství.
Nejstarší písemná zpráva o osobách z Kunic je z roku
1309 o Ojíři z Kunic, majiteli statku v Kuří, a o Kunicích
přímo z roku 1350, kdy kostel platil 8 grošů desátku králi
a byl zapsán jako farní kostel v děkanátu říčanském.
Farářem byl tehdy kněz Martin, života darebného, neboť
byl sesazen 15. února 1359 a za nového faráře určen Jan
z Chressicz, ku podání pana rytíře Jana z Říčan (potomek
pánů ze Všechrom) a Anderlina (Ondřeje) Štuka, měšťana pražského, v jehož majetku nalézala se část Kunic
dlouhou dobu, zároveň s mnohými vesnicemi v okolí
Kamenice. Dlouhá staletí jsou plná událostí zaznamenaných v kronice Kunic, která by si zasloužila vaši samostatnou pozornost. K významným stavbám patří škola
a starý mlýn v Kunicích.
Vidovice jsou dnes součástí starobylé obce Kunice.
Dříve Vidovice patřily většinou do jiného správního
celku pod hrad Zlenice, Jílové a Velké Popovice. Název
Vidovice je údajně odvozen od označení „lid vidový“, tj.
z povinnosti obyvatelů Vidovic po staletí střežit zapalování ohňů při blížícím se nebezpečí. Šlo o kouřovou signalizaci, kdy při nebezpečí na vyvýšeném místě v okolí
Bílého kamene zapalovali signální oheň a tím Prahu
varovali před příchodem nepřítele. Na místě zámku
Berchtold od pradávna stálo panské sídlo a muzeum je
umístěno v jeho nejstarší části.
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 5
Kostel sv. Máří Magdalény
Na místě kaple byla později postavena románská svatyně, kterou připomíná do kamene vytesaný letopočet
„970“ na vnější stěně kostela. V první polovině 14. století byl pak na místě této svatyně postaven raně gotický
chrám, který byl v pozdějších letech upraven v barokním slohu a v letech 1904–6 zcela přestavěn do dnešní
podoby. V apsidě chrámu však zůstala zachována
Prvním správcem školy byl jmenován učitel Antonín
Peřina, který se ihned do připraveného bytu ve škole
nastěhoval. Slavnostní zahájení vyučování bylo stanoveno na 2. září 1900.
Za přítomnosti všech občanů obce a pozvaných hostů
byla slavnost zahájena bohoslužbou v místním kostele.
Po bohoslužbě se průvod družiček a občanů odebral ke
škole, kde začala vlastní oslava.
Po vysvěcení školy zahájil slavnost starosta obce pan
Oldřich a pokračovali další řečníci. Po projevech byla
provedena prohlídka celé školní budovy a slavnost byla
ukončena taneční zábavou v místním hostinci. Při zahájení školního roku měla škola 66 dětí a to pouze z Kunic.
Z tohoto množství bylo 37 děvčat a 29 chlapců. Protože
škola měla pouze dvě třídy, ale 8 oddělení, bylo 7 dětí
v prvním oddělení, 9 dětí ve druhém, 5 ve třetím, 9 ve
čtvrtém, 11 v pátém, 5 v šestém, 13 v sedmém
a 9 v osmém oddělení.
Škola byla v provozu 69 let, tedy do roku 1969, kdy
byla rozhodnutím rady ONV Praha-východ z 24. května
zrušena a 33 dětí bylo převedeno s učitelkou do školy ve
Velkých Popovicích. V prostorách kunické obecné školy,
která prošla výraznou a poněkud „necitlivou“ přestavbou, byla zřízena speciální střední škola – odborné učiliště pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
V původní patrové budově byla provedena půdní vestavba, kde sídlí vedení školy a administrativa. K západní
straně školy byla přistavěna a s původní budovou propojena nová patrová budova, ve které jsou situovány stravovna a internát.
Kostel sv. Máří Magdalény, první zmínka r. 970
původní křížová klenba. Okolo kostela pak v průběhu
staletí vyrůstala malá osada zemědělců na půdorysu
dnešní návsi. Zajímavá je historie krásných zvonů
z 16. století.
Obecná škola
První žádost občanů Kunic na stavbu vlastní školy
byla podána v roce 1789. Poté obecní zastupitelstvo
žádalo ještě šestkrát. Stavba školy byla však povolena
okresním hejtmanem v Říčanech až na jaře roku 1899.
Rozpočet na stavbu školy byl stanoven na 14 000 zlatých. Kámen na základy a podezdívku byl nalámán
v místním lomu a cihly se pálily v cihelně ve Vidovicích.
V létě v roce 1900 byla stavba školy dokončena.
V budově školy, která byla patrová, byly dvě prostorné
učebny, široké světlé schodiště, s bytem pro správce
školy, s jednou místností pro podučitele, kabinetem,
s velkými sklepy a oddělenými záchodky mimo budovu.
Škola dostala číslo popisné 60.
Škola Kunice od r.1900, vlevo kampelička, kde bylo dříve muzeum
Odborné učiliště Kunice má ještě odloučené pracoviště pro teoretické a praktické vyučování ve Všešímech
(Všešímy č. p. 18 a č. p. 25), kde nalezneme školu, internát a učebny pro odborný výcvik.
5
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 6
Ke studiu jsou přijímáni absolventi základních škol
praktických, základních škol speciálních či základních
škol, u kterých je pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálním pedagogickým centrem diagnostikován důvod pro vzdělávání v odborném učilišti.
Vzdělávací nabídku odborného učiliště Kunice tvoří
v současné době tyto obory vzdělání: pekařské
a cukrářské práce, šití oděvů a čalounické práce, malířské, lakýrnické a natěračské práce, květinářské
a aranžérské práce, kuchařské práce, prodavačské práce
a pečovatelské práce.
Součástí muzea je kopie překrásně psané kroniky
Kunic, ve které se mohou návštěvníci dočíst řadu podrobností o historii obce. Na závěr této publikace jsou podle
letopočtů seřazeny některé dochované historické události
od roku 1309.
Mlýn Kunice v provozu od listopadu r. 1912
Památky a zajímavosti
Krajina i obce v Ladově kraji,
který se rozprostírá nedaleko Prahy
na křižovatce historických cest, jsou
plné historických památek, zajímavostí a krásné přírody. Je jen na nás,
jak je budeme poznávat, chránit
a uchovávat.
Na území, spadající pod obec
Kunice-Vidovice, Všešímy, Dolní
a Horní Lomnice, můžeme vidět
tyto památky:
Nemovité památky
kulturního dědictví:
kostel sv. Máří Magdalény včetně
ohradní zdi
socha sv. Jana Nepomuckého na
Chlumu
zámek Chlum, později areál
zemědělské usedlosti
hospodářský dvůr Vidovice
novobarokní budova zámku
Berchtold – dnes sídlo muzea
kaple se zvoničkou v Dolní
Lomnici
zvonička v Horní Lomnici
hospodářský dvůr v Dolní
Lomnici zvaný Žežulárna
kříž u polní cesty do obce
Strančice
historický vodovod do hospodářského dvora a zámku Berchtold
areál hřbitova v obci Kunice
6
kříž u cesty v lokalitě Pod
Zášavou v Horní Lomnici na
staré Vídeňské cestě
kříž v parku u cesty do Todic
v Dolní Lomnici (dnes přemístěn
do parku zámku Berchtold)
památníky obětem 1. světové
války v Kunicích, ve Všešímech
a v Dolní Lomnici
Přírodní zajímavost:
chráněné území Chlum u zatopeného lomu s ochranou ryb, dravců a obojživelníků, v blízkosti se
nalézá stará studánka opředená
touto legendou: Při válečných
taženích Švédové otrávili všechny studánky v okolí až na tuto,
která se stala důležitým zdrojem
pitné vody pro celé okolí
lípy u ohradní zdi areálu kostela
sv. Máří Magdalény v Kunicích
lípy v Dolní Lomnici u kapličky
dub letní ve Vidovicích, který dal
před více než 30 lety název místní
osadě „Spojené osady U Dubu“
Zajímavým místem na staré královské cestě Praha-Vídeň je vyhlídkové místo „U Bílého kamene“,
které je krásně opraveno z dotací
EU zásluhou občanského sdružení
RKO – rozvoj Kunic a okolí.
Velmi významný byl v minulosti
zlatonosný Kunický potok pramenící nad Kunicemi, který teče přes
Kunice, Všešímy, Mirošovice, přes
Senohraby až do řeky Sázavy. Právě
tento zlatonosný potok byl důvodem
dávného osídlení a výstavby dříve
dřevěného kostelíka v roce 970 na
místě dnešního kostela sv. Máří
Magdalény.
Krásná místa a památky v okolí:
Ve Strančicích je opravena
kaplička sv. Anny s velmi cenným
starým oltářem z Vyšehradu
a léčivým pramenem
Ve Velkých Popovicích je v místním pivovaru nově otevřen prohlídkový okruh a muzeum „Po
stopách Kozla“
V Mnichovicích se nachází kostel
a řada zajímavých vil stavěných
jako letní byty pro obyvatele
Prahy
V Hrusicích můžete navštívit
památník a muzeum malíře
a spisovatele Josefa Lady
Na zámku Štiřín je vybudováno
pěkné golfové hřiště
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 7
Historie zámku Berchtold
První zmínka o panském sídle
a statku ve Vidovicích je z roku
1388, kdy byl vlastníkem tehdy šlechtický (zemanský) rod s přídomkem „z Vidovic“. Prvním z nich je
Vidovice. Měli spolu šest dětí: Alfred
(*1854), Friedrich (*1860), Adele
(*1863), Marie (*1865), Zdenka
(*1870), Ema (*1871). V roce 1894
je statek a zámek odprodán novým
jako např. Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna, Jan Josef
Václav Radecký z Radče, rodina
Brzorádova, Eleonora a Rudolf
Kainzovi, manželé Milnerovi,
Dr. prof. Blažek nebo šlechtický rod
Berchtoldů. V roce 1910 koupili
zámek hrabě Otakar a Kateřina
Berchtoldovi a jejich rodina
Schnöblingova ho vlastnila až do
roku 1945. Podle nalezeného erbu
Berchtoldů byl zámek nově pojmenován.
VIDOVICE (P. MNICHOVICE) – WIDOWITZ ( P. MNICHOWITZ).
Zámek Kunice-Vidovice, pohled z parku kolem roku 1925.
V té době majitelé hraběnka Katuše Fantová (dříve Berchtoldová, rozená Sušerová)
a její dcera Juliána Berchtoldová, provdaná za JUDr. Emila Schnoblinga.
(Dopisnice – postkarte, zapůjčeno r. 2005 p. Josefem Filingerem z Mnichovic.)
Vavřinec z Vidovic, poté přešlo
vlastnictví na jeho syny Beneše,
Jakuba a Jana. Současně s nimi žil
v letech 1412-1416 Bohuněk z Vidovic. Za Vavřince patřily další díly
vsi libeřskému faráři Zdislavovi.
Panské sídlo však zřejmě během
2. poloviny 15. století zaniklo,
možná následkem událostí v průběhu husitské revoluce. Dále byla
ves několik set let rozdělena.
V 17. století náležela ves Vidovice
s poplužním dvorem ke statku Velké
Popovice. Od roku 1808 náležela
pak ke vsi Chlum. Když se vdávala
Eleonora, dcera manželů Brzorádových, za Rudolfa Kainze roku
1877, byl do zemských desek zapsán
samostatný statek nazvaný Vidovice. Novomanželé získali 24. prosince 1877 nově vytvořený samostatný
zámek Vidovice oddělením od Chlumu. Jejich takto nabytý majetek tvořila reprezentativní budova, statek
s cihelnou a pozemky. Tehdy bylo
sídlo mapováno již jako zámek
majitelům Milnerům, kteří zde roku
1904 (dnes letopočet v přízemí jako
exponát muzea) provádějí největší
a nejpodstatnější stavební úpravy,
a od r. 1906 je sídlo nazýváno „nově
vystavěným zámkem s parkem“.
Mezi významné vlastníky panství či
zámečku patřily známé osobnosti
Dřívější majitelé,
podle nichž byl zámek pojmenován
Původní erb Berchtoldů
Od 2. poloviny 20. století zde Československá armáda umístila protivzdušnou obranu Prahy. Po roce
1990 byl areál se zámkem převeden
na obec Kunice a o 3 roky později
prodán soukromé firmě, která celý
zámek a areál velmi zadlužila
a nechala zničit.
Dne 18. dubna 2005 začala nová
epocha zámečku Berchtold, který
získává nové majitele. Majitelé provedli jeho celkovou rekonstrukci,
rozšířili o přístavbu křídla do parku,
vybudovali park a sportovní zázemí.
Obec Kunice při postoupení předkupního práva uzavřela s novými
majiteli dohodu o umístění muzea
v zámečku Berchtold.
7
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 8
Vznik muzea
Jak bylo v předchozích kapitolách
uvedeno, zakládací shromáždění
a listina muzea je z 3. listopadu
1935. Zakladatel muzea, MUDr. František Oldřich, zapsal již 2. listopadu
1935, že předává své sbírky (citace).
Kunice“. Kéž jsou sbírky našeho
Musea přijaty s takovou láskou
a porozuměním, s jakým já jsem je po
dlouhá léta sbíral. Kunice, 2. listopadu 1935, Dr. Oldřich František.“
Následně 3. listopadu 1935 založil musejní spolek v Kunicích.
Muzeum bylo původně umístěno
v jedné místnosti v podkroví objektu
kampeličky na návsi v Kunicích,
dnes budově obecního úřadu
Kunice. Zde vydrželo do roku 1991
zpřístupněné veřejnosti, dále pak již
nepřístupné a zarovnané řadou no-
Zápis předání sbírek MUDr. Františka
Oldřicha muzejnímu spolku Kunice
„Odevzdávaje kunické Museum
Spolku musejnímu do ochrany
a veřejnosti pro poučení prosím, aby
bylo posuzováno jako Museum vesnické a jako doklad ku „Kronice obce
Původní nevyhovující prostory podkroví obecního úřadu Kunice
Kampelička, dnes obecní úřad Kunice, v podroví z druhé strany je místnost, kde od r. 1935 do r. 2011 bylo muzeum
8
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
vějších exponátů, které obyvatelé
Kunic do muzea nosili.
Jedinečnost současného muzea je
v několika směrech:
zachovalost uspořádání původní
expozice a originální popisky
MUDr. F. Oldřicha
původní vitríny a jejich číslování
význam a hodnota řady exponátů
různorodost a četnost exponátů
typické pro vesnická muzea
z období 19. a 20. století
dochování řady cenných exponátů po celou dobu od založení
muzea v roce 1935
osobnost zakladatele MUDr.
F. Oldřicha, který je i autorem
Kroniky obce Kunice
provázanost muzea s jedinečnou
kronikou obce
Během 75 let lidé do muzea darovali tisíce různorodých předmětů,
z pozůstalostí, ze své práce či domácností. Řada exponátů má svůj zajímavý příběh, předměty jsou popsány
krásným rukopisem MUDr. Františka
Oldřicha. Je uveden český aněmecký název exponátu, letopočet a jméno dárce.
Stránka 9
Exponáty na stěně podkroví obecního úřadu
Muzeu byl věnován krásný prostor v nejstarší části zámku, kde byla
odkryta i stará kamenná zeď, na
podlahu byla položena stará dlažba
„půdovky“ z roku 1904. Je zde
i dlažba se zobrazením letopočtu
1904, která byla dříve umístěna ve
vstupu do zámku.
Prostory podkroví obecního úřadu
9
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 10
MUDr. František Oldřich
MUDr. František Oldřich, zakladatel muzea a autor
Kroniky Kunic se narodil v Kunicích 9. května 1869 na
statku „Na Kopánku“. Jeho otec a zřejmě následně
Pan Oldřich byl vzdělaný člověk, pracoval jako lékař
během 1. světové války, viděl velké utrpení lidí, zachránil
řadu lidských životů a přitom to byl velký vlastenec všestranných zájmů. Podle dochovaných informací neměl
děti, oženil se až ve vyšším věku. Řadu lidí v Kunicích
a okolí léčil zdarma a byl skutečnou osobností. I svým
Josef Oldřich, starosta Kunic, s manželkou,
rodiče MUDr. Františka Oldřicha
i jeho bratr Josef Oldřich, zastávali v Kunicích funkci
starosty obce. František vystudoval lékařskou fakultu
a stal se lékařem. Stal se primářem nemocnice
Milosrdných bratří v Brně. Zemřel za okupace 11. ledna
v roce 1944.
MUDr. František Oldřich
vzhledem budil respekt, byl urostlý a vousatý. Jeho dílo
mimo medicínu, tj. Kronika obce Kunice a vytvoření
muzea, si právem zaslouží obdiv a uznání. Byl po všech
stránkách velkou osobností nejen Kunic, ale celé naší
země.
Domovský list
10
Na této fotografii vidíte skromné
původní pomůcky zakladatele muzea
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:35
Stránka 11
Rekonstrukce zámku a muzea
O záchraně rozpadajícího se zámku v tak zvané „za
pět minut dvanáct“ chvíli svědčí i pověst o praporu na
zámecké věžičce – Až se zlomí, bude zámku zbývat
Byl odvezen odpad z desetileté skládky (110 nákladních vozů). V dalším roce pokračovala práce na zámecké
zahradě a okolí zámku, kdy bylo vybudováno oplocení,
postaven venkovní amfiteátr a zajištěn rozvod inženýrských sítí. Koncem roku 2006 začala výstavba sportovního centra. K budově zámku bylo přistavěno nové křídlo, jehož štít byl přesně přizpůsoben velkým bočním štítům zámku, a bylo dokončeno společně s opravou střechy. Prostory muzea byly podřezáním odizolovány, vše
od opravy kleneb, přes omítky, okna, rozvody, světla,
Prapor na věži se zlomil - do roka zámek spadne celý
poslední rok. Hříčkou osudu se před zraky nových majitelů 18. dubna 2005 (den vydražení) opravdu zlomil.
Tehdy vanul silnější západní vítr. Ozvalo se skřípání
a zámecký prapor dostál své pověsti. Později se ukázalo,
že věžička byla proděravělá od ran samopalem, takže
ulomení praporu bylo o to snazší. Je pravděpodobné, že
střelba na ni se stala zábavou vojáků, když v zámku bylo
od padesátých let 20. století do roku 1991 vojenské
záložní pracoviště protivzdušné obrany Prahy.
Vlevo, kde je dnešní muzeum, byla dříve kuchyň pro vojáky
a přistavený sklad proviantu
dveře a malby bylo provedeno zcela nově. Byla zde
odkryta nejstarší zeď zámku a položena dlažba
z původních půdovek, která při přestavbě v roce 1904
(za Milnerů) byla umístěna na půdě zámku.
Za sutí je dnes okno muzea
Předchozí zima byla ke stavbě velice krutá. Stěny
praskaly mrazem, ze třetiny rozebranou střechu pokryla
silná vrstva sněhu. Na půdě rostly břízky a kopřivy. Už
opravdu mnoho nezbývalo a zámek by se zhroutil.
Přestavba proto začala vystavěním nové střechy.
Demolice střechy, vlevo dole je okno dnešního muzea
11
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 12
Co najdete v muzeu
Zkráceně řečeno, v muzeu objeví pozorný návštěvník
téměř všechno, co ho napadne a co může v muzeu očekávat. Exponáty původního muzea jsou v nejstarší místnosti a ve vstupní hale zámku, kam je volný přístup všem
návštěvníkům. Další nové expozice jsou umístěny po
celém areálu zámku.
vycházkové hole
věci osobní potřeby
sbírka zbraní a jiných válečných předmětů
myslivecké trofeje
mince a papírová platidla
pamětní mince
poštovní zámky, ceniny, potravinové lístky
knihy, dobový tisk a mapy
fotografie starostů obce Kunice
výrobky zdejších řemeslníků
hudební nástroje
kroje, oblečení
sbírka hmyzu
dobové vitríny a nábytek
Vchod do muzea střeží rytíř v brnění
V našem muzeu si můžete exponáty osahat, některé si
i vyzkoušet. Při prohlídce muzea si můžete zkusit, jak
těžká byla středověká přilba, meč, palcát či šavle. A ani
kat při trestání nepoctivců to neměl lehké se sekerou.
Ve vstupní hale zámku uvidíte rytířské brnění
z 15.-16. století s mečem, erb rodu Berchtoldů, dokumenty a fotografie k historii Kunic, Vidovic, zámku,
muzea, jeho zakladatele MUDr. Františka Oldřicha,
k okolí muzea apod.
V muzeu samotném, ale i v dalších prostorách
zámku, jsou tyto skupiny exponátů:
Kronika obce Kunice a řada písemností
zakládající kniha muzea z roku 1935 a evidenční
kniha muzea
archeologické nálezy, renesanční kachle, kosti,
nástroje
kosterní pozůstatky, korýši
nerosty a minerály
sklářské výrobky a keramika
cínové nádobí
nástěnné hodiny. Velmi cenný je exponát barokních
skříňkových hodin z období kolem roku 1750, které
prošly celkovou opravou
sošky a obrazy dokumentující vývoj obce Kunice
dýmky a doutníky
12
Vitrína s ukázkou exponátů,
uprostřed jsou pozůstatky pána z rodu Smiřických
stolek, na kterém zakladatelé muzea psali popisky
k exponátům s dochovaným perem, hadříkem
a nezařazenými popiskami
model vodního mlýna a salaše
je zde i projekce fotografií a dokumentů k jednotlivým obcím, zámku a muzeu
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 13
Zajímavosti a cenné exponáty
Mezi zajímavosti a rarity určitě patří dva vycpaní žraloci, kosterní pozůstatky pána z rodu Smiřických,
samotné originální popisky exponátů, pracovní stůl,
původní pera, mlýnský kámen, sklo a keramika, renesanční kachle a kulky z těl vojáků z 1. světové války.
Hedvábí a spodní čelist majitelů Kunic z rodu Smiřických,
v letech 1579-1621
Mnoho cenných exponátů věnovali současní obyvatelé obce po znovuotevření muzea, jde například o překrásné jelení paroží, srnčí paroží a staré jezdecké boty
i s dřevenými napínáky.
V muzeu je umístěno i mnoho nových exponátů od
majitelů zámku, rodiny Růžičkovy. Jedná se o miniaturu
českých korunovačních klenotů zdobených českými
granáty, pamětní mince, hodiny, některé chladné zbraně, zdobená dýka, erb a vlajky Berchtoldů.
Miniatury českých korunovačních klenotů osázené granáty
Dále původní nůžky MUDr. Františka Oldřicha, kterými současný starosta Ing. Jiří Šíma a patron areálu,
fotbalový internacionál Antonín Panenka, přestřihli
společně se 107 dětmi slavnostní pásku 4. června 2011
při otevírání zámku a muzea.
Na zámku Berchtold byl umístěn i původní Všešímský
zvon z r. 1941, pro který byla v zámeckém parku postavena zvonička. To inspirovalo obyvatele sousední obce
Všešímy a s přispěním obce a obyvatel Všeším si postavili zvoničku vlastní. Zvon tam byl vrácen a po mnoha
letech umístěn do nově postavené kamenné zvoničky na
návsi.
Roh ponocného
Dobové materiály
13
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 14
Kostel sv. Máří Magdalény, první záznam 970
Kostel r.1898 a kampelička, kde v podkroví vznikalo muzeum
14
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 15
Keramika
Vycházkové hole kunických občanů a detail vyřezávané hole
Doutníky
Model vodního mlýna
Exponát i v okně muzea
Škola Kunice z r.1900
15
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 16
Zápis o založení musejního spolku, r. 1935
Hodiny
Sbírka brouků
16
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 17
Dnešní pohled do muzea
Hotel zámek Berchtold, v levé dolní části se muzeum nachází
17
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 18
Historie Fotbalového klubu Kunice
Kunice je obec „fotbalová“ od
vzniku oddílu v roce 1934, který je o
rok starší než naše muzeum. Fotbal
v Kunicích jistě nepatří do muzea,
ale naopak svojí účastí v ČFL (III.
liga), počtem mužstev a sportující
mládeží je chloubou obce, proto
uvádíme i několik informací
o našem fotbalovém klubu.
V roce 1922 byla ustavena Československá asociace fotbalová, sdružující fotbalové kroužky a kluby do
třinácti žup. Nejdůležitější místo
mezi nimi zaujímala „Středočeská
župa fotbalová“. Popularita české
kopané se šířila po celé naší vlasti
a i v Kunicích a jeho blízkém okolí si
chlapci a mladí muži zamilovali ten
„kulatý nesmysl“ a proháněli ho
všude, kde to jen bylo možné.
U kluků to byl často jen míč hadrový, protože ten opravdový, kožený,
představoval pro tyto nadšence
hotové jmění.
Náš první dochovaný záznam
o fotbalu v Kunicích pochází z roku
1901. Je to fotografie šestice fotbalistů, kteří jako mužstvo SK Kunice
sehráli fotbalové utkání s mužstvem
Říčan.
Ještě jednu fotografii z těch dnes
už dávných dob jsme v naší kronice
objevili, a to z roku 1908, kdy zase
jiná šestice borců SK Kunice porazi-
1901
la SK Říčany poměrem 4:2. Již
v tomto období byl zápal pro sportovní činnost živý a velice různorodý. Fotbalové přátelské zápasy se
sousedními kroužky byly stále častější, až nakonec došlo k zakládání
řádně registrovaných fotbalových
klubů. Jak naše kronika dokládá,
vznik řádné fotbalové základny
v Kunicích se datuje rokem 1934,
kdy byl u nás založen Sportovní klub
SK Kunice a zaregistrován jako
řádný člen „Československé asociace fotbalové“. Od tohoto roku se
tedy odvíjí stálá účast fotbalových
reprezentantů obce Kunice v oficiálních soutěžích sportovních
klubů našeho regionu. Po druhé světové válce přijal náš klub název SK
SOKOL Kunice až do doby, kdy byla
v roce 1953 založena Tělovýchovná
jednota Kunice, fotbalový klub,
který převzal pomyslnou štafetu od
svých předchůdců.
Jak to většinou bývá, začátky
nebyly lehké. Organizační základna
sice byla v Kunicích vytvořena,
aktivních fotbalových nadšenců
i domácích příznivců zde bylo také
dosti, ale nebylo kde hrát, chybělo
hřiště odpovídajících parametrů.
A tak první oficiální utkání nově
založeného klubu SK Kunice se
uskutečnilo až 13. září 1935 na hřišti v sousední obci s místním SK
Strančice, a to jako mistrovský
zápas III. třídy Říčanské oblasti.
A pak to šlo dále v pravidelném
rytmu nedělních utkání. Kunice
však hrály uvedenou mistrovskou
soutěž jen v této sezoně, v dalších
letech se v našich kronikách uvádějí
jen utkání přátelská s mužstvy „ze
sousedství“, kterým soudcovali rozhodčí z vlastních nebo soupeřových
řad.
Mít vlastní hřiště,
to je jako mít vlastní dům
Domácí publikum a vlastní hřiště
bývá v komentářích ke sportovnímu
18
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
klání uváděno jako dvanáctý hráč,
jako významný faktor, který může
významně motivovat domácí mužstvo a tím napomoci k dosažení příznivého výsledku utkání. Kunickým
však vlastní hřiště dlouho chybělo.
Po různých provizorních řešeních, kdy se hrálo na pronajatých
pozemcích se základní terénní úpravou, se 13. července 1986 s velkou
slávou otevírá nové travnaté hřiště,
Stránka 19
základní článek našeho dnešního
fotbalového areálu, který se postupně rozrostl o druhé hřiště, další hřiště s umělým povrchem, zázemí pro
sportovce, tribuny a vlastní zázemí
pro FK Kunice.
A ještě jeden významný počin je
třeba zde uvést: U příležitosti zahájení jarní části mistrovských soutěží
se 22. března 2008 dostalo do rukou
návštěvníků našich utkání, přízniv-
1908
ců a přátel našeho klubu i občanů
Kunic a blízkého okolí první číslo
našich klubovních novin, „Kunický
fotbal“.
Současnost FK Kunice
Naše TJ má v současné době 360
členů, z nichž velká část – zejména
těch mladých a mladších – aktivně
holduje fotbalu, ale i nohejbalu,
volejbalu, tenisu a v zimním období
lednímu hokeji. Celkový obraz naší
činnosti doplňují ženy, pěstující pro
svou krásu aerobik a jógu.
Kromě účasti našich oddílů
v mistrovských soutěžích, organizovaných Českomoravským fotbalovým svazem a v celostátním Českém
poháru, pořádá náš klub v rámci
celostátní akce „Sportuj s námi“
každoročně fotbalové turnaje dorostu, žáků, přípravek i minipřípravek,
tradiční turnaje fotbalových veteránů, podzimní turnaj fotbalových
mužstev spřátelených stavebních
firem, vánoční turnaj v „malé kopané“ a také turnaje v nohejbalu
a tenisu.
19
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Stránka 20
Chronologický přehled událostí
1309 – První zmínka o osobě Ojíři
z Kunic, majiteli statku v Kuří – nově
zjištěné datum.
1350 – První zmínka o Kunicích
v souvislosti se zdejším kostelem.
Kostel byl farní a odváděl 8 grošů
papežského desátku.
1359 – První historicky doložený
kunický farář (plebán) Martin byl
sesazen rozsudkem korektora
Alberta.
1359 – Jsou přiděleni patroni kunického kostela Jan z Říčan a Endrlín
řečený Štuk, měšťan Starého Města
pražského. Je tedy pravděpodobné,
že Kunice byly statkem, jehož části
byly v držení obou patronů.
1363 – Patronem kunického kostela
se stal také Ondřej z Dubé.
1416 – Je označen Vidovec, lesík
u Vidovic.
1430 – Ondřej Štuk z Kamenice
v kšaftu (tj. závěti) odkázal svůj
majetek v Kamenici a Kunicích
Václavovi Štukovi z Cholpic
a Václavovi z Miletína, jimž dlužil
800 kop grošů. V Kunicích měl
„dvory kmetcí s platem a lidi úročné
a kmetcí“ a držel záduší v Kunicích
(tj. jeho poddaní byli sedláci
a odváděli vrchnosti úroky, tj. buď
poplatky nebo platbu v naturáliích).
1436 – král Zikmund Lucemburský
zapsal statek Tehov, hrad a ves, vsi
Klokočnou, Všestary, Světice,
Kunice aj. s podacím kostelním
v Tehově, Kunicích a Mukařově
Zdeňku Kostkovi z Postupic.
Kostkové drželi tento majetek do
roku 1518. Do husitských válek byl
majitelem statku Tehov (možná
s dílem Kunic) klášter sv. Karla na
Novém Městě pražském. Zástavy
krále Zikmunda se ve skutečnosti
týkaly jen částí vsí (druhou část
Kunic vlastnili Štukové z Pitkovic).
1456 – Jindřich (Štuk) z Pitkovic
dlužil 11 kop grošů Janovi Mudrochovi z Přítočna, proto mu zastavil
svého poddaného „úročníka“ Valúška z Kunic.
20
1517 – Kuba z Kunic koupil dědictví
od Brychty z Kunic za 26 a 1/2 kop
míšeňských. Dal poté 4 kopy k záduší, 6 a 1/2 kopy Brychtovi a 6 kop
sirotkům (tj. majiteli kunického
zboží byli sirotci po předchozím
neznámém majiteli, Brychta byl
jejich poručník).
1518 – Vilém Kostka z Postupic
prodal statek Tehov (s dílem Kunic)
Michalu Slavatovi z Chlumu a z Košumberka za 3 500 kop grošů českých, ten nový majetek připojil
k panství Kostelec nad Černými lesy.
Michal Slavata zemřel v roce 1534
bez potomků, dědicem byl jeho
synovec Diviš Slavata.
1532 – Kuba z Kunic koupil sídlo
v Kunicích od Jana Krásy za 12 kop
míšeňských (o jaké sídlo šlo, je
nejasné - mohlo jít například o tvrz).
1533 – Kuba z Kunic koupil krčmu
od Jana Krásy za 12 kop míšeňských
s těmito „svršky“: 8 mandelů obilí
a 2 slepice.
1533 – Dochována svatební smlouva mezi Václavem a Martou Vaškovou z Kunic. Podle této smlouvy
Marta Vašková manžela přijala za
8 kop míšeňských jako podílníka
svého hospodářství. Marta byla
matka a poručnice Adama a Vaňka,
sirotků po jakémsi Vaňkovi. Její
nový manžel se zavázal, že zmíněným sirotkům zaplatí v průběhu
šesti let celkem 10 kop míšeňských.
1543 – Úředníci Nového Města pražského vložili v desky zemské městské
majetky, mj. kostel v Kunicích a dvory kmetcí s platem
v Kunicích.
1547 – Za účast v odboji proti králi
Ferdinandovi I. byly statky Nového
Města pražského zkonfiskovány, šlo
mj. i o část Kunic, která původně
patřila rodu Štuků.
1547 – Diviši Slavatovi z Chlumu
a z Košumberka, účastníku odboje
proti králi, bylo zkonfiskováno jeho
panství Kostelec nad Černými lesy,
mj. i díl Kunic.
1555, 3. 9. – Hanuš Renšpergár
z Renšperka a z Držkovic (zemřel
1570, nebo až 1577) získal darem
od krále zkonfiskovanou ves Kunice
„s kostelem podacím, s krčmou
a dvory kmetcími (tj. selskými)
s platem“ a připojil ji ke svému panství Uhříněves. Renšpergárové byli
starým rakouským rytířským rodem, který se přistěhoval do Čech za
vlády Ferdinanda I. Hanuš byl členem královské rady, v r. 1566 se
zúčastnil bojů s Turky. Z manželství
s Voršilou z Ortwein jsou doloženi
synové Ferdinand, Vespasián a Josue a dcera Markéta, manželka
Viléma Vostrovce z Kralovic. Uhříněvské panství zdědil nejstarší syn
Ferdinand.
1575 – Zemřel bývalý majitel části
Kunic Diviš Slavata z Chlumu
a z Košumberka. Byl pochován
v kostele sv. Bartoloměje v Lužích
u Vysokého Mýta (u Chrudimi), kde
je dochován jeho náhrobek.
1578 – Je doloženo, že v Kunicích
bylo 16 poddanských rodin (gruntů).
1578, 15. 4. – Jaroslav Smiřický ze
Smiřic na Kostelci nad Černými lesy
koupil od Ferdinanda Renšpergára
z Renšperka a z Držkovic panství
Uhříněves (se vsí Kunice) za 28 500
kop grošů míšeňských.
1651 – Z toho roku je dochován
soupis poddaných podle víry na
uhříněvském panství. Ve vsi
Kunicích byli skoro všichni obyvatelé nekatolíci. Jednalo se o tyto lidi:
Vít Douša a jeho manželka
Kateřina, Lukáš Tkadlec a jeho
manželka Dorota, Matěj Stránskej
a jeho manželka Alžběta, Jiří Vocel,
jeho manželka Marjána a dcera
Kateřina, Jan Švacha a jeho manželka Maruše, Jan Havlík a jeho manželka Dorota, Jiřík Prchal a jeho
manželka Anna, Řehoř Štýcha, jeho
manželka Marjána, dcera Kateřina
a syn Ondřej, Jiřík Kozák a jeho
manželka Dorota, Jiřík Chejn a jeho
manželka Anna, Matěj Chmel a jeho
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
manželka Lidmila, Václav Hamáček
a jeho manželka Dorota, Šimon
Šesták a jeho manželka Alžběta. Ze
jmenovaných byli katolické víry jen
rychtář Řehoř Štýcha a „soused“
Jan Švacha.
1653 – 1. kantorem tehdy obnovené
školy v Říčanech byl jmenován Jiřík
Kořínek, který „chodil ke službám
Božím“ mj. i do Kunic.
1654 – Krátce po třicetileté válce
byly v Kunicích 2 zpustošené poddanské statky a 14 statků celých.
Jsou známá jména hospodářů:
sedláci: Řehoř Šticha, Jiřík Kopák,
Jiřík Heyn, Matěj Sluka, Vít
Kautckej, Jíra Vocel, Matěj Stanskej, Šimon Šesták, Jakub Straněk,
Matěj Ouvalský, Matouš Kotek,
Václav Hamáček, chalupníci: Jiřík
Krčmář a Jan Malej, „stavení rozbořený a pustý“: Fojtovský a Vaňkovský.
1654 – Krátce po třicetileté válce
byly Vidonice (nyní Vidovice) pustou vsí, „v nížto někdy bývalo gruntův
sedlských“ Liškovský a Adameckovský.
1668 – Ve vesnicích uhříněvského
panství byly obnoveny rady.
V Kunicích a Radimovicích byl
rychtářem Jiřík Syjkl, konšelem byl
Matěj Ouvalský a „hejnými nad
lukami a porostlinami“ byli „mladej
Šticha s Syjklem“. V Nupacích byl
hejným Jiřík Kunický, v Kuřím
a Lipanech stejnojmenný rychtář.
1671 – Z toho roku máme nejstarší
doklad o zasvěcení kunického kostela (sv. Maří Magdalény).
1672 – Jsou v Kunicích doloženi jako
„nekající“ (tj. evangelíci) Mariána,
matka rychtáře, a Šimon, syn slouhy.
1674 – Je v Kunicích doložena
„nekající“ Dorota Sluková.
1697 – Je doloženo, že v kunickém
kostele byl uhříněvský farář povinen
sloužit ročně 4 mše.
1707 – Fara v Říčanech byla oddělena od fary v Uhříněvsi. K nové farnosti patřily mj. Kunice. Prvním
říčanským farářem byl Daniel
Beránek. Ze sčítání lidu v kolatuře
Stránka 21
vyplývá, že v Kunicích žilo 68 obyvatel. K dalšímu sčítání došlo
v roce 1713, tehdy ve vsi žilo už 104
lidí, z toho 16 hospodářů (tj. hlav
jednotlivých poddanských rodin).
1730 – Je doloženo, že Kunice spadaly do farnosti Říčany u Prahy
a vikariát Chocerady.
1738 – Byl základní plat učitele
v Říčanech zvýšen o 6 zlatých příspěvkem od záduší v Kunicích,
Jažlovicích a Oticích.
1753 – Misionář v kraji kouřimském František Radda vyhledával
kacíře a zjistil, že Anna Khejnová,
manželka chalupníka Matěje v Kunicích, neměla v domě ani svěcenou
vodu, ani svaté obrazy, ani růžence,
ale po dobu patnácti let skrývala
a četla kacířské modlitby podobojí
(tj. byla tajná evangelička).
1755 – Kunice byly přiškoleny k Říčanům.
1758 – Marie Terezie Savojská zřídila donaci 5478 zlatých. Tím převedla na kostely uhříněvského panství obligaci (státní půjčku), kterou
uzavřela. Obligace byla uložena
v pokladně uhříněvského kostela.
Pololetní úroky se vyplácely osobě,
která vedla kostelní účty. Kontrolu
účtů prováděl vikář při visitaci kostela. Z donace kunický filiální kostel
dostal částku 600 zlatých.
1774 – Je doloženo, že říčanský kantor
dostával „za muzicírování o službách
Božích“ vkostele vKunicích plat 4 zlaté.
1789 – První žádost o vlastní školu
1790 – Za říčanského faráře Františka Brauna se Kunice staly součástí farnosti Velké Popovice.
1791 – Druhá žádost o vlastní školu
1807 – Třetí žádost o vlastní školu
a přifaření do Říčan
1840 – Statek Chlum a Vidovice
koupil Josef Brzorád za 40 000 zlatých. V roce 1865 ke statku patřilo
169 jiter polí, 22 jiter luk, 6 jiter
zahrad, 4 jitra pastvin a 206 jiter
lesů.
1850 – Kunický kostel byl zcela
opraven, byl vybílen a dostal nová
okna.
1862 – Je připomínán statkář
v Křížkovém Újezdci, hrabě Karel
Berchtold svatý pán z Ungarschütz
(česky z Uherčic), (zemřel 19. 4.
1873 ve věku 38 let), jako člen
Hospodářského spolku kraje pražského. Byl synem Antonína Berchtolda, majitele velkostatku v Proseči, a Marie, roz. Hennigarové ze
Seeberka. Jeho manželka se za svobodna jmenovala Marie Gabriela
Morbitzerová a byla dcerou Johanna
Morbitzera, poštmistra v Pešti č. 1
(nyní Budapešť v Maďarsku) a jeho
manželky Terezie, roz. Pinghartové.
Jejich děti, doložené z matriky, byly:
Karel (nar. 6. 6. 1862), Fridrich
(nar. 2. 3. 1864), Marie (nar. 8. 10.
1865) a Josef (nar. 17. 6. 1870).
Vdova po hraběti Berchtoldovi se
vdala za Prokopa Urbana, který se
stal novým majitelem statku v Křížkovém Újezdci. Byl synem stejnojmenného statkáře z Olešek.
1866 – Byla provedena oprava střechy, věže a interiéru kostela a hřbitovní zdi u kostela v Kunicích.
1873 – Je doloženo, že ke statkům
Chlum a Vidovice v majetku Josefa
Brzoráda a Rudolfa Kainze patřilo
celkem 120,9 ha lesní plochy.
1882, 14. 4. – Zemřela Prokopína
Brzorádová, roz. Doubková, manželka Josefa Brzoráda, bývalého zemského poslance a majitele statku Chlum.
Zemřela na Chlumu č. 1 ve věku 69 let
na ochrnutí mozku. Byla pochována
17. 4. 1882 v Mnichovicích.
1885 – Ve Vidovicích bylo evidováno 15 domů, 49 mužů a 60 žen.
Všichni obyvatelé byli římskokatolického vyznání, 3 byli Němci, ostatní Češi.
1889 – Byl založen hasičský sbor
v Kunicích.
1890 – Opět žádost o vlastní šklolu
1890, 31.12. – Proběhlo sčítání
lidu. V Kunicích žilo v 58 domech
321 katolíků, 8 židů a 7 nekatolíků.
Ve Vidovicích bydlelo 95 lidí, všichni byli katolíci.
1895 – Velkostatek Vidovice byl
prodán Rudolfem Kainzem Janu
21
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Milnerovi a jeho manželce Marii za
145 000 zlatých. Kainz se odstěhoval na Smíchov. Jan Milner, majitel
domů v Praze, bydlel ve Spálené
ulici č. 18 a přestěhoval se do
Vidovic. Koupí získal statek o celkové výměře 200,96 ha. Ke statku
náležel zámeček, dvůr a cihelna ve
Vidovicích.
1899 – Povolena vlastní škola
1900 – Kníže Jan z Lichtenštejna
daroval pro kostel v Kunicích novou
červenou sametovou kasuli a bílé
velum k požehnání (velum se dává
knězi přes ramena a on skrze to drží
monstranci při požehnání, kasule je
jiný název pro ornát, tj. svrchní liturgický oděv při mši).
1900, 2. 9. – Byla slavnostně vysvěcena škola v Kunicích. Svěcení provedl vikář a farář z Čestlic Josef Řezníček za přísluhy popovického faráře Josefa Charváta. Slavnosti se
zúčastnil mj. první správce školy
Antonín Peřina a starosta Kunic
Josef Oldřich. Na stavbu přispěl
kníže Jan z Lichtenštejna částkou
800 zlatých.
1900, 31. 12. – Proběhlo úřední sčítání lidu. V Kunicích žilo 321 katolíků, 8 evangelíků helvétského vyznání a 5 židů. Ve Vidovicích žilo 95
katolíků.
1902 – Bývalý popovický farář Jan
Nepomuk Sedlák, čestný občan
Kunic, daroval kostelu svaté Máří
Magdaleny jeskyni Panny Marie
Lurdské, oltář sv. Jana Nepomuckého a kříž nad vítězným obloukem.
1902 – Byla obnovena báně na kostelní věži v Kunicích, byla pobita
plechem a natřena. Kostelní střecha
byla opravena pokrývačem, na kostele byl nainstalován nový hromosvod. Opravy byly provedeny z daru
800 zlatých od patrona kostela Jana
z Lichtenštejna.
1904 – „ve Vidovicích p. Milner přístavbou dům svůj rozšířil, ozdobil
a na zámek povýšil, před nímž část
zahrady odkopal a na park upravil“
(Farní kronika římskokatolické farnosti Velké Popovice).
22
Stránka 22
1904 – Antonín Peřina, správce školy
v Kunicích, byl přeložen na Žižkov,
kam se 30. 11. odstěhoval. Na kunické škole působil 4 roky. Jeho místo
obsadil Petr Čadil, učitel z Mirošovic.
1905 – V Kunicích vznikly 3 nové
domky a Karáskova vila.
1905, 12. 3. – Se v Kunicích konala
slavnost svěcení nové křížové cesty
v kostele (Vít Hlava z konventu
Panny Marie Sněžné v Praze).
1905, 25. 6. – V Kunicích byla
poprvé konána slavnost oltářů
(v neděli po svátku Božího Těla)
1906 – Bývalý popovický farář Jan
Nepomuk Sedlák, čestný občan
Kunic, daroval 500,- korun na opravu exteriéru kunického kostela
a patronátní komisař z Uhříněvsi
Ferdinand rytíř Böhm daroval na
stejné opravy částku 100,- korun.
1906 – Byly v Kunicích postaveny
Zimův poschoďový dům a vila
„Dara“.
1907 – Proběhly volby do Říšské
rady ve Vídni. V Kunicích bylo
odevzdáno 38 hlasů pro katolíky, 20
hlasů pro agrárníky a 20 hlasů pro
sociální demokraty.
1907, 7. 6. – Zemřel Jan Pokorný,
kostelník v Kunicích. 4. 7. téhož
roku zemřela jeho sestra Marie
Mužíková (narozená 29. 5. 1808).
1908 – Se z Kunic odstěhoval správce školy Petr Čadil, novým správcem
se stal dosavadní mirošovický učitel
Jaroslav Palma.
1909 – „Jan Milner, velkostatkář ve
Vidovicích, který přestavěl mnoho ve
Vidovicích a sliboval stále na prosby
faráře i občanů vystavěti ve
Vidovicích zvonici, prodav náhle za
600 000 korun velkostatek vidovický
p. Gabrieli Blažkovi, císařskému
dvornímu radovi, odstěhoval se po
dušičkách do Prahy, kdež za tři neděle náhle zemřel. Bez Boha žil - bez
Boha zemřel“ (Farní kronika římskokatolické farnosti Velké Popovice). Gabriel Blažek (1842-1910)
byl profesor matematiky na české
technice, generální ředitel Hypoteční banky a v letech 1890-1907 posla-
nec českého zemského sněmu.
Bydlel v Praze, v Černé ulici č. 1.
1910 – Byla založena odbočka katolického sdružení v Kunicích.
1910 – Byl v Kunicích založen spolek Vlast, sdružující mladíky katolického vyznání.
1910 – Se konaly obecní volby.
Z nich vzešel nový starosta Antonín
Barták, rolník z Kunic č. 24.
Nahradil stávajícího starostu Jana
Pálu.
1910 – Ve Vidovicích byl ze dvou
čísel vystavěn nový panský dům.
1910, 15. 9. – Velkostatek Vidovice
byl prodán asi za 600 000 korun hraběti Ottokaru Berchtoldovi z Neznášova u Týna nad Vltavou. Gabriel
Blažek, císařský rada, se odstěhoval
zpět do Prahy, kde po čase zemřel.
Byl tajný zednář, jeho mrtvola byla
proto spálena.
1911 – V Kunicích byla opravena
spodní část zdi u hřbitova u kostela
sv. Máří Magdaleny.
1911, 25. 4. – SDH Kunice se zúčastnil slavnosti sv. biřmování ve
Velkých Popovicích.
1912 – V Kunicích byl postaven
nový mlýn. Začal mlít v listopadu
toho roku.
1912, 22. 12. – Tragicky zemřely
Antonie Čiháková a Anna Potůčková z Kunic. Na přechodu přes trať
je za husté mlhy přejel vlak, když šly
do kostela do Mnichovic.
1917, 29. 3. – Vojáci zrekvírovali
nejmenší ze tří zvonů v kunickém
kostele. Jednalo se o zvon bez nápisu o zvonaři, objednavateli a roku
výroby. Zvon měl průměr 55 cm
a váhu 80 kg. Iniciativou faráře
Karla Reindla byly další kunické
zvony z let 1509 a 1573 zachráněny
(farář byl při rekvizicích pokutován).
1918 – V Kunicích žili 2 židé a 294
katolíků, ve Vidovicích žilo 90 katolíků.
1919 – V Kunicích byla založena
místní organizace lidové strany
1919, 15. 5. – Byly konány obecní
volby. Z nich vzešel staronový sta-
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
rosta Kunic Antonín Barták, rolník,
zvolený za agrárníky.
1921, 9. 10. – Byl posvěcen pomník
padlých v Kunicích
1922 – Místní organizace Československé strany lidové v Kunicích:
předseda: František Hrdina st., rolník v Kunicích. Místopředseda: Jan
Pokorný, krejčí v Kunicích. Jednatel:
František Hrdina ml., rolník v Kunicích.
1923 – Byla prováděna sbírka na
zakoupení nových zvonů pro kostel
v Popovicích (původní zvony byly
rekvírovány za 1. světové války).
Z Vidovic vybráno 50,- korun
a z Kunic 250,- korun.
1924 – V Kunicích byla konána sbírka na opravu filiálního kostela
sv. Máří Magdaleny a hřbitova, na
němž spadla zeď na severní straně její znovupostavení stálo 7 000,korun a opravy na kostele 3 000,korun (celkem 10 000,- korun,
z toho 9 240,- korun vybráno od farníků, patroni kostela, knížata
z Lichtenštejna, nepřispěli).
1924 – Ve škole v Kunicích bylo
registrováno celkem 34 žáků, z toho
29 katolíků, 2 členové Církve československé, 2 členové jiných náboženství a 1 bezvěrec.
1924, 25. 2. – Ve Velkých Popovicích byl pořádán 1. ples místní orga-
Stránka 23
nizace Lidové strany československé ve prospěch zakoupení nových
zvonů pro kostel ve Velkých
Popovicích (původní zvony byly
zabaveny za 1. světové války).
Z Vidovic sebráno 50,- korun.
1926 – Neznámí pachatelé se vloupali do kostela v Kunicích (zcizeny
např. korálky na krku sošky Ježíška
na malém oltáři). Z tohoto důvodu
byla poté uspořádána sbírka na
zakoupení nových věcí, místo
původních, které byly odcizeny.
1930, 1. 12. – Proběhlo sčítání lidu:
ve Vidovicích bylo evidováno 14
domů, 78 obyvatel, z toho 74 „československé“ národnosti, 1 německé
národnosti a 3 „cizozemci“. Vidovice
spadaly pod místní obec Dolní
Lomnice (spolu s Horní Lomnicí).
1930, 17. 6.-12. 7. – Proběhla oprava kostela v Kunicích (stavitel Josef
Kalich z Prahy-Vršovic). Zároveň
byly vykonány opravy uvnitř kostela
- obraz sv. Máří Magdaleny na hlavním oltáři byl vyčištěn, řezbářská
okrasa obrazu byla doplněna, celý
oltář byl přelakován a podobně byl
vyčištěn i obraz sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři. Tyto
práce vykonal malíř František
Novák z Prahy.
1933, 23. 11. – Vyhořelo obytné stavení a stodola Františka Řežábka
z Vidovic v důsledku zkratu elektrického vedení.
1934 – Byl uzavřen zádušní (kostelní) hřbitov v Kunicích (výnosem
okresního úřadu v Říčanech). Už
předtím obec zřídila nový obecní
hřbitov na č. katastru 420 v Kunicích.
1935, 3. 11. – MUDr. František
Oldřich zakládá Musejní spolek
Kunice
1939, 18. 6. – Byl vysvěcen nový 98
kilogramový zvon pro kostel
v Kunicích. Svěcení provedl vikář
Bohumír Čenský, farář v Kostelci
u Křížků, kázal nuselský děkan Alois
Šylínek.
1945 – V květnu byl do kostela
v Kunicích vrácen zvon, zrekvírovaný a zachráněný za 2. světové války.
1996 – Byla provedena oprava fasády kostela v Kunicích a zároveň
oprava dřevěné konstrukce kostelní
věže. Opravy stály 150 000,- Kč
2005, 18. 4. – JUDr. Václav Růžička
zakoupil zpustlý zámek Vidovice
a zahájil rekonstrukci.
2011, 2. 6. – Slavnostní otevření
opraveného zámku a Vesnického
muzea Kunic a okolí.
Co si přát závěrem
Starosta a zastupitelé obce
Kunice, majitelé zámku Berchtold
a ostatní, kteří se zasloužili o vznik
nového muzea, si přejí, abyste si vy,
návštěvníci našeho muzea, odnesli
pěkné zážitky a informace, které
Vám pomohou v životě. Važme si
více svých předků, své země
a budeme si více vážit sebe.
Děkujeme za návštěvu.
23
muzem:leden.qxd
15.9.2011
11:36
Vesnické muzeum Kunic a okolí
Hotel zámek BERCHTOLD
Vidovice 6, Kunice, 251 63 Strančice
Vstup hlavní bránou u zámku přímo ze silnice
Vstup do expozic „Vesnické muzeum Kunic
a okolí“ v přízemí zámku ZDARMA
Stránka 24
Recepce hotelu, zámku a muzea:
Tel. +420 313 039 741, GSM: +420 733 627 044
E-mail: [email protected]
GPS souřadnice:
49°55’44 N, 14°40’2.998 E
Otevírací doba: denně od 8 do 21 hod.
Kudy k nám:
Vlakem: osobním vlakem na trase Praha
hl. nádraží – Benešov do stanice Strančice
(34 minut) a dále asi 20 minut pěšky nebo
autobusem Strančice – Kunice, zastávka
Kunice-Vidovice (čtyři minuty podle jízdního řádu)
Autem: z dálnice D1 sjezd Exit 15
Sestavil:
Ing. Jiří Šíma, starosta obce Kunice,
JUDr. Václav Růžička, majitel Zámku a hotelu
Berchtold a zastupitel obce Kunice
Použitá literatura:
Kronika Kunic,
archiv obce Kunice,
archiv JUDr. Václava Růžičky,
informace z oficiálních webových stránek
Autoři fotografií:
Jan Šíma,
archiv obce Kunice,
archiv JUDr. Václava Růžičky
TENTO PROJEKT „Vesnické muzeum Kunic a okolí“ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ
Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA v rámci osy IV. LEADER
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí