ToP_120_leto_2016_DEF

Transkript

ToP | tlumočení–překlad léto 2016 / ročník XXVII / ISSN 2336-8888
ToP
120
Překládáte?
Máme pro vás lepší nástroj.
Překladová paměť, fuzzy logika, správa terminologie a morfologie i pro
češtinu. Uživatelské rozhraní v 9 jazycích vč. češtiny. Nyní k dispozici
nová verze s celou řadou vylepšení.
Pro účastníky úvodního bezplatného školení – členy JTP – sleva 50 %
z ceny licence Freelance Pro. Možnost zvýhodněného pronájmu
softwaru a měsíčního nezávazného vyzkoušení plné verze softwaru
zdarma.
TransitNXT. Efektivní pracovní prostředí pro překladatele.
www.star-transit.cz
+420 233 355 377
www.star-group.net
+420 608 320 100
[email protected]
skype: star_praha
Slasti a strasti
tlumočníka
aneb TLUMOČNÍK NA POKRAČOVÁNÍ
V domácím archivu našel jsem
několik zažloutlých stránek
vystřižených z časopisu Mladý
svět. V dobách našeho mládí byl
jedním z mála, byť částečně,
alternativních zdrojů informací. A právě dvacet pokračování
pamětí tehdy již svým uměním
i postavou proslulého kolegy
Zdeňka Hrdličky, syna slavných rodičů sinologů a japanologů, bylo jednou z výpovědí, jež
se velice lišila od drtivé většiny
toho, co jsme mohli v tehdejších
tištěných médiích číst. Řekl jsem si, že tento skvost musíme
v ToPu otisknout – pro mladší kolegy bude to myslím zajímavý pohled do tlumočnického pravěku, pro nás věku již
křehkého pak mírně nostalgické retro.
Vypátral jsem tedy Zdeňka a získal od něj souhlas k přetištění jeho díla. Díky mu vřelé! Příslušné výtisky, ani rukopis, však již dávno nemá. I nezbylo mi, než se vydat do
Městské knihovny a pátrat jako pan Ovčáček. Mnohokrát
a ovšem také bez úspěchu. Zdeněk si ani nepamatoval rok
vydání a já byl přesvědčen, že to vycházelo někdy krátce
před osmdesátým devátým… Nevycházelo. Prolistoval jsem
pečlivě ročníky 1985–6–7, marně. Nakonec mne zachránil
dlouholetý kamarád, slavný fotograf Zdeněk Thoma. Ten
zase zjistil od pana Jaroslava Vozobuleho, jenž byl v oněch
letech tajemníkem redakce – a tudíž všechno ví – že šlo již
o rok 1983! Při další návštěvě MK jsem již uspěl a panu
Ovčáčkovi musím poradit, aby si našel také takové dobré
pomocníky jako já – a jim tímto velice děkuji.
V čísle 24 ročníku 1963 Mladého světa bylo na obálce čtrnáct kreslených vtipů Jaroslava Weigela ze světa tlumočení
a velký titulek:
NOVINKA: TLUMOČNÍK NA POKRAČOVÁNÍ!
Vyprávění Zdeňka Hrdličky začíná dnes na str. 31.
V úvodu, stále na titulní straně, se praví:
„Nejprve, co to vlastně tlumočník je. Tlumočník není ani
nosič tlumoků, ani žádný automat, ať již počítač nebo automatická pračka, jak jsem si i já v raném dětství myslel, když mě
můj otec vzal na konferenci, které se zúčastnil, a já jsem s překvapením zjistil, že ten pán u řečnického pultíku mluví zároveň
pěti jazyky, protože tak se mi to alespoň zdálo, když jsem na přijímači tlumočnické aparatury otáčel voličem. Tedy ono to taky
jednou přijde, jak prorokují naši zavilí nepřátelé, že nenápadné
krabičky s nápadně japonským… (pokračování na str. 31).“
A to již je naše strana 18. Příjemnou a objevnou četbu
přeji!
Úderná jednotka JTP, připravena k zajištění pořádku během Mladého Jeronýma. V zájmu větší viditelnosti a autority byla letos vybavena jednotnými služebními tričky
s logem.
foto a režie Jiří Hromada
Trojice translatologická:
patron náš, otec zakladatel
a matka pokračovatelka
Emeritní předseda JTP
Andrej Rády hotoví
se ke své přednášce
Proč nemohu překládat
za 150 Kč a současná
předsedkyně Amalaine
Diabová jej za okamžik
uvede na letošním
Mladém Jeronýmovi.
Ten starý to jistí shora.
Více na str. 6.
PETR KAUTSKÝ
ToP | tlumočení–překlad
3
číslo 120 jaro 2016 | ročník XXVII
Obsah
Slasti a strasti tlumočníka aneb Tlumočník na pokračování P. Kautský
3
Z translatologické bibliografie I. Čeňková
5
Z Mladého Jeronýma 2016
6
Úradný prekladateľ v slovenskom a európskom sociálnom priestore T. Sovinec
8
How to Succed as a Freelance Translator B. Stejskalová
9
Teória umeleckého a prekladového textu (recenze) M. Hrdlička
9
S Jeronýmem do Nymburka
10
Slovník roku 2016 na veletrhu Svět knihy
12
Poznámky k zeměpisným názvům v němčině J. R. Beneš
14
Problémy bankovní angličtiny J. R. Beneš
14
Degustace na Senovážném
16
Piju, tedy jsem
16
Slasti a strasti tlumočníka I. Z. Hrdlička
17
Kolik má překladatel rukou a nohou? J. Vedral
21
Tlumočení pro neslyšící v ČR – nároky vs. realita M. Šestáková
23
LINGEA WAZZUP – slovník slangu a hovorové angličtiny
24
Poruchy v příjmu potravy Jiří Vedral
25
Němčina pod OS Android M. Herold
27
Překladatelská anticena SKŘIPEC 2015
30
Konference 16b M. Buchtel
31
Dely radí, kam na výlet 9, 10 D. Serrano
33
Dále vyšlo (nebo vyjde)… A. Šourková
34
Průzkum překladatelského trhu ve střední Evropě /
Central European Translation Market Survey (CETMS) T. Svoboda
34
4
Z translatologické bibliografie
Babel, časopis Mezinárodní federace překladatelů FIT, roč. 61, č. 4,
2015. ISSN 0521-9744.
V tomto čísle najdeme celkem
osm obsáhlých statí, které se
zabývají různými aspekty překladatelského a tlumočnického
procesu. Sang-Bin Lee z Hankuk
University of Foreign Studies, (Soul,
Korea) se v první stati věnuje přípravě budoucích tlumočníků ve
zdravotnictví Tento studijní program s celostátní akreditací funguje na zdejší univerzitě od roku
2009. V Koreji je velmi rozšířená
tzv. zdravotní turistika, a proto
autor také zjišťuje, jak konkrétně
v místních nemocnicích probíhá
komunikace korejského ošetřujícího personálu s pacienty, kteří
neovládají korejštinu. Ve druhé
stati se Marie-Evelyne Le Poder
z univerzity v Granadě se na základě rozsáhlého korpusu podrobně zabývá odbornou španělskou a francouzskou terminologií
z oblasti výživy. Třetí příspěvek
od Yu Haiko z Xiamen University
(Čína) zkoumá, jak jsou v Číně
distribuovány zahraniční filmy,
zda jsou dabovány či jsou spíše opatřeny
titulky, a jaké jsou s tím spojené technické a logistické problémy. Ve čtvrté stati
Mashael Al-Hamly a Mohammed Farghal
z univerzity v Kuvajtu analyzují jednotlivé strategie, které volí překladatelé krásné literatury při převodu vlastních jmen
z angličtiny do arabštiny. Pátá stať od
Noelie Ramón z univerzity vLeónu využívá opět korpusové analýzy a zkoumá postavení adjektiv při jejich překladu z angličtiny do španělštiny. V šestém článku se Adil Al-Kufaishi z Al-Mustansyriah
University (Bagdád, Irák) představuje
vlastní model konsekutivního tlumočení, jenž zohledňuje lingvistické, pragmatické, stylistické, tematické, diskursivní
a komunikativní aspekty při tlumočení
mezi angličtinou a arabštinou. Sedmá
stať od Gou Yijun z Kunming University of
Science and Technology (Čína) se věnuje
problematice tlumočení na nejvyšší politické úrovni a roli tlumočníka, který si je
vědom závažného politického kontextu.
V posledním příspěvku od Wook-Dong
Kima z Ulsan National Institute of Science
and Technology (Busan, Korea) je provedena podrobná analýza dvou překladů
základních knih o konfucianismu z čínštiny do korejštiny, jež jsou ovlivněny
ideologií a různým světonázorem obou
překladatelů.
I. Čeňková
orientované příspěvky, které
jsou věnovány odborné jazykové
přípravě a výuce odborného jazyka. Publikace obsahuje rovněž tři
odborné recenze.
I. Čeňková
Od textu k prekladu X. (ed. Alena
Ďuricová), JTP: Praha 2015, 154 s., ISBN:
978-80-7374-121-1.
Jubilejní 10. číslo sborníku Od textu
k prekladu přináší celkem deset příspěvků od autorů či autorských kolektivů
z univerzitních pracovišť z Bratislavy,
Banské Bystrici, Košic a Prahy. Poprvé
jsou mezi těmito příspěvky prezentovány i tři projekty disertačních prací
z oblasti právního překladu (Josef Bruk,
Elena Gajdošová a Milan Potočár).
Zaměření statí je značně heterogenní,
převažuje však opět právní problematika, jakož i nutnost interdisciplinárního přístupu při překladu právních
textů. Je zde patrný i vliv současné
migrační vlny – stoupající potřeby cizinců o ověřené překlady osobních
dokumentů. Zajímavý je článek o institutu tzv. tlumočnických ústavů na
Slovensku, které mají plnit funkci znaleckých ústavů a metodických a rezortních center a v současné době jsou jimi
čtyři slovenské vysoké školy (Univerzita
Komenského v Bratislavě, Univerzita
Konštantína Filozofa v Nitře, Prešovská
univerzita v Prešově a Univerzita Pavla
Jozefa Šafárika v Košicích). Autoři se zamýšlejí nad tím, zda univerzity dokázaly z této situace vytěžit, anebo zda spíše
svoji šanci promarnily. Nezastupitelné
místo mají ve sborníku i didakticky
5
Kontexty súdneho prekladu
a tlmočenia III. (ed. Zuzana
Guldanová). Univerzita Komen
ského v Bratislavě: 2014, 138 s.,
ISBN 978-80-223-3750-2.
Sborník obsahuje dvanáct statí
od autorů z Filozofické fakulty
UK v Bratislavě. Ač obsahuje ve
svém názvu trojku, je to již čtvrtý
sborník, který je věnovaný soudnímu tlumočení a překladu (viz
Úvod, s. 5). Řada přispěvatelů do
tohoto čísla je zapojena zároveň
do projektu TRANSIUS – Od konvencií k normám prekladu v právnom diskurze. Autoři se věnují
různým aspektům mezijazykové
komunikace v právní, respektive
soudní oblasti. Dočteme se zde
o terminologických a gramatických zvláštnostech anglického
právního textu, o konvencích
a termínech ve slovenském právním překladu, či o činnosti soudního
tlumočníka a překladatele z pohledu
soudní praxe. Zaujme i kvantitativní
analýza slovenského trhu s překlady
a tlumočením a fungování tlumočníků
a překladatelů, zapsaných na seznamu
Ministerstva spravedlnosti SR.
Autoři se zabývají i historickým
a translatologickým kontextem termínu ombudsman či chybějícím termínem
úradný překladatel. Dva příspěvky jsou
věnovány i simultánnímu tlumočení,
jednak kompenzačním strategiím (škoda, že není při analýze strategií uveden
Daniel Gile, jeden z hlavních badatelů,
jenž se jako téměř první těmito kompenzačními strategiemi zabýval) a jednak
subjektivním faktorům, ovlivňujícím
jednotlivá tlumočnická řešení.
Prof. PhDr. IVANA ČEŇKOVÁ, CSc.
profesorka na Ústavu translatologie FF UK,
garant oboru ruština překladatelství
a tlumočnictví,
vedoucí Semináře teorie a didaktiky tlumočení,
vedoucí postgraduálního kurzu
Euromasters in Conference Interpreting,
konferenční tlumočnice, čestná členka JTP
Z Mladého
Jeronýma 2016
Letošní jarní Jeroným byl věnován mladým či začínajícím
tlumočníkům a překladatelům (a nejen jim). I náš letitý
uvaděč byl omlazen služebním tričkem.
Amalaine Diabová uvádí Jiřího Vedrala a jeho
přednášku Tabu pro překladatele.
Vítězslav Zemánek z pražského zastoupení DGT hovořil
ve workshopu Jak na překlady s tematikou EU, na co
je třeba dávat při překladu dokumentů EU pozor, jak
efektivně využívat unijní databáze IATE a EUR-Lex a co
všechno lze najít v Pravidlech pro jednotnou úpravu
dokumentů a dalších veřejně dostupných příručkách.
6
Na četné žádosti zopakoval Andrej Rády svou velice poučnou a argumenty řádně
vyfutrovanou přednášku z loňských Jeronýmových dnů: Proč nemohu překládat za 150 Kč.
Alžběta Malkovská se s námi podělila
o zkušenosti s účinným využíváním FB,
LinkedIn a dalších portálů při získávání
nových potenciálních klientů.
Ája Šourková uvádí svého hosta Richarda Podaného –
dozvěděli jsme se od něj o specifikách a tajích překladu
komiksů.
47 odstínů české
společnosti aneb donuť
vědce psát srozumitelně.
Rita Lyons Kindlerová
a Pat Lyons hovořili
o tom, jak vznikla jejich
populárně-vědná kniha
o české společnosti, co
jsou vlastně sociální
vědy, jak může psát
irský sociolog o Češích
i o problémech překladu
otázek v sociologických
průzkumech.
Většinu uvedených přednášek či prezentací
z nich si můžete přečíst na našich stránkách na adrese: www.jtpunion.org/spip/
rubrique.php3?id_rubrique=123.
foto pk
7
Prof. PhDr. Jana Rakšányiová, CSc. et al.
Úradný prekladateľ v slovenskom a európskom
sociálnom priestore.
Recenzovali: prof. PhDr. Daniela Müglová, CSc. a Doc. PhDr. Jarmila Opalková, CSc.
Vydavateľstvo Univerzity Komenského v Bratislave, 2015. 301 str. Tlačená verzia:
ISBN 978-80-223-4034-2, online verzia (PDF): ISBN 978-80-223-4035-9.
Zámerom tejto monografie je predstavenie úradného prekladateľa a sociálneho
priestoru v ktorom tento prekladateľ pôsobí. Je veľmi zaujímavé ako sa autori
tejto publikácie zhostili neľahkej úlohy
mapovať osobu a pôsobenie translátora
v prostredí EÚ so špeciálnym dôrazom
na germánske jazyky. Ani ostatné jazyky však nezostali nepovšimnuté a tak sa
dozvieme niečo aj o situácii v krajinách,
ktoré sú anglosaské resp. slovanské.
V prvých kapitolách sa Jana
Rakšányiová venuje výskumu prekladu a špeciálne úradného prekladu zo
sociologického pohľadu. V kapitole
„Sociálny priestor súčasného právneho
prekladu na Slovensku“ môžeme nájsť
výsledky anonymnej ankety realizovanej
na skupine probandov z radov klientov
ako sú sudcovia, prokurátori, advokáti,
detektívi a pod., ale aj úradní prekladatelia. Dotazník je zameraný na všeobecné
otázky akými sú napr. uprednostňované
prekladateľské stratégie, vysporiadanie
sa s problémom nulovej resp. čiastočnej
ekvivalencie, skratky a reálie.
Zuzana Guldanová sa v kapitole
„Právny rámec úradného prekladu na
Slovensku a v Česku“ venuje analýze
situácie v oblasti všeobecno-záväzných
právnych predpisov. Na Slovensku
sa pripravuje novelizácia zákona
č. 382/2004 Z.z. o znalcoch, tlmočníkoch a prekladateľoch. Konštatuje, že
v Českej republike sa ešte stále uplatňuje
zákon z roku 1967. Na Slovensku je v súčasnosti činnosť úradného prekladateľa
a tlmočníka oddelená.
V kapitole „Štatistický výskum postavenia málo rozšírených jazykov v oblasti právneho prekladu na Slovensku
a v Česku“ sa jej autorky Markéta Štefková
a Lucia Matejková venovali výskumu
v archíve Oddelenia znalcov, tlmočníkov a prekladateľov na Ministerstve
spravodlivosti Slovenskej republiky.
Analýze podrobili výpisy z denníka, ktoré sú tlmočníci a prekladatelia povinní
dvakrát ročne zasielať ministerstvu. Po
vyhodnotení výsledkov výskumu výpisov
z denníka za roky 2009–2012, realizovali rovnaký výskum v Českej republike.
Podarilo sa im preskúmať údaje z denníkov prekladateľov a tlmočníkov z ôsmich
českých krajských súdov.
V kapitolách 4., 5. a 6. sa autorky
venujú situácii úradných prekladateľov
a tlmočníkov v nemecky hovoriacich
krajinách. Zuzana Tuhárska sa v kapitole nazvanej „ K otázkam úradného tlmočenia a prekladu v Nemecku“
venuje komplexnej analýze situácie
v Nemecku. Zaujímavosťou je rôzna
situácia v jednotlivých spolkových krajinách. Autorka skúmala fakty, právne
predpisy a vyhlášky. Konštatuje, že systém vzdelávania v Nemecku je nastavený
presne, efektívne a zaručuje tým kvalitu
výkonu činnosti úradných prekladateľov
a tlmočníkov v Nemecku.
V kapitole „K otázkam úradného tlmočenia a prekladu v Rakúsku“ sa Alena
Ďuricová venuje podmienkam na výkon
tejto činnosti v Rakúsku. Na zápis do
zoznamu tlmočníkov je potrebné splniť
náročné kritériá ako aj úspešne absolvovať skúšku. Spomína však aj otázky
vzdelávania ale aj honorovania tejto
činnosti ako aj stavovské organizácie.
Autorka ďalej konštatuje, že napriek
tomu, že rakúska právna úprava regulujúca činnosť úradných tlmočníkov a prekladateľov je podobná tej slovenskej, na
Slovensku stále chýba silná profesijná
organizácia zastupujúca záujmy úradných prekladateľov a tlmočníkov.
V kapitole „K otázkam úradného
tlmočenia a prekladu vo Švajčiarsku“
Jana Štefaňáková konštatuje, že vo
Švajčiarsku funguje pomerne nejednotný systém výkonu tejto činnosti. Autorka
8
dokonca zistila, že vo Švajčiarsku neexistujú predpisy, ani centrálna inštitúcia, ktorá by koordinovala výkon tejto
činnosti na celom území krajiny.
V kapitole „Vývoj a súčasný stav úradného prekladu v holandsky hovoriacich
krajinách“ sa autorky Markéta Štefková
a Lucia Matejková venujú právnym predpisom upravujúcim výkon činnosti tohto povolania v Holandsku a Belgicku.
Spomínajú históriu a vývoj tohto povolania v týchto krajinách ako aj možnosti
štúdia, odborné predpoklady a celoživotné vzdelávanie úradných tlmočníkov
a prekladateľov.
V kapitole „Inštitút úradného prekladateľa vo Švédsku a v ostatných severských krajinách“ sa autorky Margita
Gáborová a Katarína Motyková venujú
situácii vo Švédsku, Dánsku, Nórsku
a Fínsku. Skúmali oblasť právneho
systému daných krajín, ale pozornosť
upriamili aj na univerzitné vzdelávanie
a stavovské organizácie.
Jaroslav Stahl sa v kapitole pod názvom „Postavenie úradného prekladateľa v krajinách Európskej únie s dôrazom na štáty s úradným jazykom anglickým“ venuje výkonu činnosti povolania
úradných tlmočníkov a prekladateľov
v anglicky hovoriacich krajinách EÚ.
Patria k nim Spojené kráľovstvo Veľkej
Británie a Severného Írska, Írska republika a Malta. Skúmal situáciu v oblasti
vzdelávania, overovania spôsobilosti
a skúšok na výkon činnosti. V podkapitole sa venuje čiastkovo aj situácii v ďalších členských krajinách EÚ, ktorými
sú Francúzsko, Taliansko, Španielsko,
Portugalsko, Grécko, Maďarsko, Slovin
sko, Chorvátsko, Rumunsko, Bulharsko,
Poľsko a Pobaltské krajiny – Litva, Lotyš
sko a Estónsko.
Publikácia je prínosom pre odbornú
verejnosť a obohatí aktuálny odborný
diskurz vedený k výkonu tohto povolania na Slovensku.
MGR. TOMÁŠ SOVINEC, PHD.
FIF UK Bratislava
Vydanie tejto monografie bolo podporené
Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe
Zmluvy č.APVV-0226-12 v rámci projektu „Od
konvencií k normám prekladu v právnom diskurze“
How to Succeed
as a Freelance
Translator
Prof. dr. D. Műglová. CSc., PhDr. M. Valentová
Téoria umeleckého a prekladového
textu: tradícia a inovácie
UKF Nitra 2015, 312 stran.
V ITI Bulletinu (březen-duben
2016) jsem našla recenzi třetího
vydání knihy „How to Succeed
as a Freelance Translator“ autorky Corinne McKay. Kniha
vyšla poprvé před více než pěti
lety – možná jste ji někteří viděli/studovali. Autorka na volné
noze překládá z francouzštiny do angličtiny. Žije v USA,
což podle recenzentky Karen
McMillanTkaczyk je na knize
znát: řada informací se soustředí na poměry v USA (daňové otázky, profesní organizace
apod.). Ale velkou část obsahu lze aplikovat na překladatele
kdekoli na světě.
Vybrala jsem stručný přehled jednotlivých kapitol, jak je
recenzentka popsala:
Chapters 1 and 2: a Quit-start guide, “myths and truths“
section.
Chapter 3: an overview of the translation business.
Chapter 4: a realistic overview of the start-up phase,
practical tips and examples.
Chapter 5: a measured set of ideas and advice for physically petting up our practices, pros and cons of working
from home.
Chapter 6: marketing, examples of her own techniques,
Chapters 7 and 8: translation technology (by Jost
Zetsche) – the entire range of digital tools, which tool to
buy; machine translation
Chapter 9: covers online presence, is instructive and
applies to freelancers all over the world.
Recenzentka knihu považuje za velmi dobrou, nízkonákladovou investici pro začínající FL překladatele. Kdybych
byla o 30 let mladší, určitě bych si ji opatřila.
Tištěnou verzi lze koupit prostřednictvím www.lulu.
com (a také v různých cenových relacích na www.amazon.
co.uk), elektronickou verzi přímo ze stránek autorky http://
translatewrite.com/?page_id=32.
Publikace obsahuje, kromě
úvodu, závěru a bohaté domácí
i zahraniční literatury (282–304
stran), tři části:
1. Text v téorii a literárnej komunikácii (13–89)
2. Text v téorii a praxi umeleckej komunikácie (91–215)
3. Text v téorii a praxi prekladovej komunikácie (217–279)
Pojem text patří v současnosti k nejfrekventovanějším pojmům teoretického uvažování
o mezilidské komunikaci. Dnes
se za text považují: 1. nejen psané, ale i ústní jazykové projevy, 2. nejen literární/slovesná,
ale i výtvarná, hudební, divadelní, filmová díla a díla jiných
druhů umění, 3. nejen umělecké, ale i další kulturní produkty, včetně produktů populární kultury, 4. nejen komunikáty,
ale i fenomény primárně nekomunikační povahy jako je sen,
paměť, identita, mýtus apod., 5. nejen reprezentace, zobrazení, vyjádření světa, ale i samotný svět.
V českém Slovníku novější literární teorie (Praha 2012)
se text definuje jako „znakový, materiálně fixovaný prostředek komunikace vznikající výběrem jednotek škály paradigmatu a jejich syntagmatickým zřetězením“. V tomto
slovníku se setkáváme s pojmy Nitranské školy: literární
komunikace, intertextualita/metatextovost, prototext, metatext, kvázimetatext. Jsou to klíčové pojmy teorie metatextu, které v Nitranské škole vypracoval A. Popovič. Autorky
předkládané publikace rovněž zkoumají text jako jedinečný
prostředek mezilidské komunikace. Ve svých analýzách vycházejí ze současné praxe literární, umělecké a překladové
komunikace a přitom zohledňují teoretické poznatky, modely a pojmy, k nimž svého času dospěla Nitranská škola.
Dospívají k závěru, že text je základním, východiskovým faktem zkoumání literární, umělecké a překladové komunikace a to i přesto, že už o něm není možno uvažovat
jako o nějakém stabilním předmětu s přesně stanovenými
příznaky, tak jak tomu bylo v minulosti. I samotný pojem
textu se stal velmi flexibilním a velmi širokým. Ústředním
pojmem této mimořádně přínosné monografie je pojem textu a to hned ve dvou jeho specifických podobách: v podobě
textu uměleckého díla (literárního, výtvarného, hudebního, divadelního a popkulturního) a v podobě textu uměleckého překladu. Závěrem je ještě potřeba připomenout, že
referenčním rámcem jednotlivých kapitol této monografie
je teorie textu, vypracovaná Nitranskou literárněvědnou
a translatologickou školou z období let 1967–1989. Šíří
a hloubkou záběru si tato mimořádná monografie zasluhuje
pozornost celé naší teoretické translatologie.
Bára Stejskalová
překladatelka a tlumočnice, pokladnice JTP
PhDr. Milan Hrdlička, CSc.
teoretik překladu
9
S Jeronýmem
do Nymburka
V neděli po Mladém Jeronýmovi je již dobrým
zvykem vydat se na výlet za naším patronem.
Ono však v okolí Prahy moc sv. Jeronýmů
není (třeba sv. Jan Nepomucký je na tom
rozhodně lépe) a většinu jsme jich již navštívili. Proto jsme tentokráte vyrazili ne
ZA, ale S Jeronýmem, do Nymburka a pak do
Poděbrad.
Objednaného průvodce, pana Řehounka,
však den předem zradily plotýnky a tak se organizátorka výletu Ája Šourková ujala i role
průvodkyně, za podpory naší pravidelné výletní přispěvatelky Dely Serrano. Po prohlídce historického centra, kostela sv. Jiljí a hradeb jsme pokračovali pešo podél Labe do
Poděbrad, kde výlet řádně zakončen ve vyhlášené restauraci U Růže. Vřele doporučujeme!
Indispozice pana průvodce byla však vyvážena do poslední chvíle utajeným překvapením – výpravě JTP na nádraží v Nymburce
zahrála i zapěla countryová skupina Zpívánky
(viz též www.zpivankynymburk.cz).
10
Edice Atlasy a Průvodci
novinky
Také
německy
a anglicky
dotisk
SLOVNÍK ROKU 2016 na
veletrhu SVĚT KNIHY
Jak letitá tradice káže, i výsledky 23. ročníku soutěže byly vyhlášeny a ceny předány
na knižním veletrhu. Přesto, že k tomu
došlo v pátek třináctého (května), vše proběhlo podle plánu, účast laureátů a publika byla veliká a zde přinášíme pár snímků
z Liteárního sálu a od stánku JTP. Více fotografií i s komentářem najdete v naší fotogalerii na adrese www.jtpunion.org/spip/article.php3?id_article=5421, přehled odměněných titulů na www.jtpunion.org/spip/
article.php3?id_article=5279 a seznam
všech slovníků a encyklopedií přihlášených
do 23. ročníku soutěže zde: www.jtpunion.
org/spip/rubrique.php3?id_rubrique=118.
foto B. Stejskalová a P. Kautský
12
13
Poznámky
k zeměpisným
názvům v němčině
Mnohdy se nachází název Velké
Britanie nesprávně v pravopisných
variantách odlišných od normalizované podoby Grossbritannien (tedy
jedno slovo s jedním t, ale dvěma n).
Nepřípustná je záměna pojmů a názvů englisch a britech.
Severské země nelze překládat
otrocky: jsou to Skandinavische
Länder. Dále na severu se dostáváme
až za polární kruh, ale pozor: končiny za polárním kruhem leží jenseits
des Polarkreises, nikoli hinter dem
Polarkreis, což je typický příklad
mechanického překládání.
Přeskočme moře a jsme v USA,
ale opět pozor – in den USA, in den
Vereinigten Staaten von Amerika
(nikoli von Nordamerika). Skalisté
hory zůstávají i německy Rocky
Mountains.
Opustíme-li Evropu a Ameriku,
učiníme zajímavý objev, že v rozvojových zemích v údobí kolonizace neexistovalo převážně ke jménu země
ustálené přídavné jméno. Teprve
Duden uvádí: kambodschanisch,
thailändisch, guatemaltekisch, honduranisch, nikaraguanisch, kostarikanisch, ghanaisch, magassisch
(k Madagaskaru), atd. Pamatujme,
že der Sudan, der Libanon, der Irak
a der Iran se skloňují s určitým členem (podobně jako die Schweiz).
Někdy dochází k záměnám Tunisko
a Tunis či Alžírsko a Alžír; pouze město se jmenuje Tunis, země
Tunesien, rovněž město je Algier,
země Algerien. Komplikace jsou
s městy Tripolis (v Lybii) a Tripoli
(přístavem v Libanonu).
Ing. JOSEF R. BENEŠ
překladatel a lexikograf
Problémy bankovní angličtiny
V bankovní hantýrce se mnohdy objevuje slovo „odpočet“ a jemu odpovídající
sloveso „odpočíst“. Obvykle se používá
výrazu „conversion note“ (odpočet dostane do ruky bankovní klient například
při směně valut). Kdybychom použili
anglických protějšků českých substantiv jako třebas „potvrzení“, „stvrzenka“,
„kvitance“, bylo by to méně výstižnější,
ne však nesprávné. Sloveso „odpočíst“ je
však již záludné. „Odpočíst“ neznamená
„odečíst“! Přeložíme-li větu „uvedenou
částku jsme odpočetli Čedoku dne…“,
znamená to, že jsme Čedoku příslušnou
sumu zaplatili, resp. připsali k dobru
jeho účtu.
Ani znalost slangu není zbytečným
přepychem. Stal se případ, že na dopis
psaný francouzsky se odpovídalo anglicky a korespondentka, netušíc nic zlého,
začala odpověď slovy „In reply to your
French letter…“ – nevěděla ovšem, že
v anglickém slangu „French letter“ znamená pánský antikoncepční prostředek.
Správná formulace by byla například „In
reply to your letter written in French“.
Dopis nebyl naštěstí odeslán.
Zabočíme-li v této souvislosti do
překladů beletrie, dojde někdy k závažnějším problémům. V jednom britském románu z druhé světové války si
postarší Angličan stěžuje na vysokou
režii svého podnikání – říká, že vezme-li si taxík, „hned je dolar pryč“. Bohužel
překladatel, ani ti, kdo jeho rukopis měli
v rukou, nevěděli, že v anglickém slangu
„dolar“ je ekvivalentem „pěti shillingů“.
I tak však si bylo možno povšimnout, že
člověk, který tato slova pronáší, nemá
s USA pranic společného; proč by najednou hovořil o americké měně?
České předlohy bankovních a zvláště ekonomických textů mnohdy trpí
pleonasmy a zbytečně komplikovaným
způsobem vyjadřování. Třebas „devizově-měnová hlediska“; vzhledem k tomu,
že devizu lze definovat jako „pohledávku v cizí měně“, je na místě tuto duplicitu nějakým způsobem zjednodušit,
alespoň při překladu do angličtiny.
Na druhé straně bankovní čeština
používá mnohdy slova „odsouhlasit“,
což nezní příliš eufonicky, ale vyjadřuje
úkon – vzájemné porovnávání a kontrolu účetní evidence. Zde existuje zaběhnutý anglický výraz „reconciliation“
a „reconcile“, slova nikterak neobvyklá
v angličtině. Nelze ovšem říci – kdyby
se například překládalo z angličtiny do
češtiny – že příslušné účetní záznamy
se „smiřují“.
Oříškem bývají termíny všeobecně ekonomické, výrazy používané
v oblasti emisní činnosti (vydávání
14
a obhospodařování oběžných prostředků) apod. Zde lze málokdy překládat
„podle slovníku“. Stane-li se, že překladatel nemůže zjistit konkrétní význam
některého termínu, nelze se „pokoušet
o překlad“, ale je třeba výslovně uvést,
že překlad není možný. To se zhusta
stává u výrazů, které jsou citovány izolovaně, bez kontextu.
Mohou se vyskytnout i potíže s výrazy úzce spjatými s ekonomií, jako třebas
„rozestavěnost“. Není to však nezvladatelné, dovedeme-li si toto podstatné
jméno krátce definovat v mateřštině.
Pak lze například docela výstižně říci
„many objects being under construction
at the same time“ – což by odpovídalo
českému „značná rozestavěnost“.
Volnost překladatele je jen pomyslná
a dnes a denně se naskýtá problém, jak
daleko může ve svém výkladu zajít.
Výběr některých méně známých
výrazů z oboru anglické bankovní terminologie:
devizová měnová hlediska – monetary
points of view
devizově-obchodní a devizově-měnové potřeby – trade and monetary
requirements
krycí směnka – collateral draft
odpočet – conversion note
odpočíst komu příslušný obnos – to
pay to, to credit the relative amount to…
odsouhlasit (účtárensky) – to reconcile
novelizovaný zákon – amended act
provozní banka – commercial bank
příkazní smlouva (v akreditivní praxi) – agreement on the establishment
terms of the Letter of credit
výrobní podnik – factory plant
hlavní skupina výdajů – cost-center
režijní položka (doprava uvnitř závodu, skladování, balení atd.) – cost point
kmenový kapitál – established capital,
E/C
zboží bankou skladované – goods
standing in the name of the bank
soubor marketingových činností –
mix-production
firma dávající příkaz k otevření dokumentárního akreditivu – opener
zbožíznalství – product knowledge
sortiment výrobků – product mix
účet nepřevoditelný, použitelný pouze v tuzemsku – resident account
soubor prodejních činností (přímo –
nepřímo, prostřednictvím zástupce…) – sales mix
ztráta úroků; ztráta zájmu – loss of
interest
falšovat účetní záznamy – to cook the
books
Ing. JOSEF R. BENEŠ
překladatel a lexikograf
RYTÍŘ • POUTNÍK • KRÁL • CÍSAŘ
KAREL IV.
BOHUMIL VURM
ZUZANA FOFFOVÁ
☼ Životní příběh Karla IV. v deseti kapitolách
☼ Pozoruhodné stavitelské počiny
☼ Osobnost vzdělaného a všestranného Karla IV.
☼ Rodokmen Karlových předků
☼ Chronologický přehled nejvýznamnějších událostí
☼ Rodokmen Karlových potomků
☼ Tematické dvoustrany v každé kapitole
☼ Více než 200 barevných fotografií
☼ Karlovy diplomatické cesty a osudová setkání
☼ Ilustrace a citáty z dobových kronik
U příležitosti 700. výročí narození Karla IV. vydává: Euromedia Group, k. s. – UNIVERSUM
Ž Á D E J T E
V E
S V É M
K N I H K U P E C T V Í
Degustace na Senovážném
Již potřetí jsme ochutnávali lahodný
mok z vinic, jež vidíte zde nahoře, dílo
to vinařství Štěpán Maňák z Žádovic.
Pan someliér Lunga nám naléval a příjemným i zajímavým komentářem doprovázel Muškát moravský, Veltlínské
zelené, Sauvignon, Scheurebe, Ryzlink
vlašský terrioir, Rulandské bílé terroir,
Merlot + Rulandské modré, Neronet,
Cabernet sauvignon barrique a André
barrique.
Vše probráno, důkladně zhodnoceno
i dále konzumováno při následném posezení, již v kruhu jednotovém. Ke konci roku pana Lungu i vinařství Maňák
rádi pozveme znovu.
Více můžete najít na: www.vinarstvi-manak.cz.
Piju, tedy jsem
Dubnoví Bubeníčci byli věnováni knize
Rogera Scrutona Piju, tedy jsem (Filosofův
průvodce vínem). Z anglického originálu I drink therefore I am přeložila Pavla
Doležalová a vydal Barrister & Principal.
Hana Kofránková vyzpovídala
zvláštního hosta večera, básníka a vinaře Bogdana Trojaka, dále účinkovali Jiří Hanák,
Eva Kriz Lifková
a Josef Somr.
16
Strasti a slasti
tlumočníka I.
ZASVĚCENÍ
(pokračování ze str. 1)
…designem budou vám plynule šeptat do ouška v jakékoliv řeči si budete
přát.
Prozatím ale stále světu vládneme
my, nejlepší exempláře lidského rodu.
No a nemusím snad ani zdůrazňovat,
protože mi v tom brání má přirozená
skromnost, že nevýjimečnějším a nejgeniálnějším exemplářem jsem přece já.
A i když nás slovutný klasik Alexandre
Dumas st. klasicky pomlouvá, že jsme
lidé vlezlí a ukecaní, musím říct, že to
není pravda! Oni totiž ti, co píší, většinou píší, protože neumějí mluvit nebo
koktají anebo jsou úplně němí a tak se
jim pak nemůžeme divit, že nám vlastně závidí. No a s tou vlezlostí, což bych
samozřejmě nazval zdravou průbojností,
že bez ní bychom s lidem obecným těžko
vyšli, nemluvě už o tom, že bychom těžko
mohli často plnit své tlumočnické úkoly.
Představte si, že se do dveří ženou
dva důležití státníci dvou neméně důležitých zemí a za nimi se to těch dveří ženou jejich ještě důležitější suity.
Podle představ o protokolu některých
lidí z takových suit, by snad tlumočník,
který není ani diplomatem ani žádným
náměstkem ministra, měl zdvořile počkat, až se všechna vrchnost protlačí
dveřmi a pak skromně vstoupit. Titíž
lidé si ale představují, že máte být neustále k službám těch důležitých státníků,
a tak tlumočníkovi nic jiného nezbývá,
než se tvrdě promáčknout dveřmi hned
za důležitějšími státníky, i když se to některých pánů ze suity dotknout.
Řekl jsem, že vládneme světu.
Nevěříte? Není sice o nás většinou slyšet, v televizi i filmu vždy dělají vše, aby
nás vystřihli ze záběru, ale jen si představte, jakou úlohu bychom sehráli v dějinách, kdyby některý z našich kolegů
na horké lince slova „Vážený pane prezidente, naše rakety jsou připraveny,“ přetlumočil jako: „Vážený pane prezidente,
naše rakety jsou odpáleny“…
Naše činnost se samozřejmě neomezuje pouze na nejvyšší místa. Zdánlivě
nejsme nikde a přitom se bez nás neobejde takřka žádný obor. Ať již se jedná
o cokoliv, mezinárodní styky a integrace jsou již dnes tak daleko, že v žádné
oblasti se lidé neobejdou, když už bez
ničeho jiného, tak alespoň bez výměny
informací se zahraničními kolegy. Skoro
na každém komuniké, zprávě, vědeckém
textu zanechal svoji stopu nějaký tlumočník anebo náš kolega překladatel.
Ale pozor, my, tlumočníci, nejsme
žádní překladatelé! I když nás tak nevzdělaný lid často nazývá.
Proto jsem se rozhodl vytáhnout na
křížovou výpravu proti nevědomosti
o našem stavu, abych ji ohněm a mečem
vymýtil.
Tlumočník především není překladatel. A stejně tak, jak se slovo tlumočník
neodvozuje od nosiče tlumoků, překladatel není označení pro zaměstnance
překladového nádraží, i když zde mezi
nosičem tlumoků a zaměstnancem překladového nádraží je zřejmá příbuznost.
Zatímco my tlumočníci, údajně vlezlí a ukecaní, ve skutečnosti však lidi
průbojní a společenští, sršíme vtipem
a dobrou náladou, překladatelé jsou
lidi většinou chmurní a trpící, kteří do
kolegiálního rozhovoru vnášejí vážnost
a rozvahu. Takže jsou vlastně úplně jiní.
Ale není se co divit. Mají to kolegáčkové
často těžší než my. Zatímco u nás s posledním sklapnutím naší čelisti je pracoviště uklizeno a veškeré naše starosti se
rozplývají a jakákoliv diskuse o kvalitě
našeho výkonu se stává akademickou,
překladatelé žijí neustále ve stínu onoho
hrozivého hesla „litera skripta manet“
(co je psáno, to je dáno).
I když obě tato odvětví se v zásadě
zabývají převodem za jazyka do jazyka,
principiální rozdíl je v tom, že po tlumočení nezůstávají fyzické stopy, zatímco
po překladu ano. Tento rozdíl se nejpalčivěji projevuje při utkání s jednou
z nejstrašlivějších saní, co vesmír zná,
a to je lidská blbost. Jak všichni víme,
lidská blbost je monumentální, nepřekonatelná a věčná. Má však ostatně své
opodstatnění, jak to říká i sám Švejk.
„Byl-li by ve světě každej chytrej, byl
by z toho takovej zmatek, že by z toho
byl každej druhej blbej“. A proto je také
nevyhnutelné, abychom se s ní v obou
našich oborech dnes a denně setkávali.
Forma setkání je ale odlišná a ovlivňuje
také stupeň utrpení, které nám přináší.
Tlumočníci se s blbostí většinou setkávají ve společnosti jejich autorů, takže
i když bývá takové setkání názornější,
přítomnost lidského faktoru ji jaksi
18
zmírňuje stejně tak jako antropomorfičtí bohové řeckých bájí se zdají být lidštější a přijatelnější, než nehmatný bůh
křesťanstva. Oproti tomu se překladatelé musí utkávat s hloupostí na papíře,
která je o to perverznější, že je odosobněná a destilovaná. A zatímco tlumočníkovi po skončení práce sejde z očí,
sejde z mysli, překladatel má příležitost
ji mnohem důkladněji prožít. Může si
ji několikrát přečíst, musí překonat
mnohem intenzívněji nutkání ji opravit, a když už se mu podaří tuto blbost
v celé své zářivosti do příslušného jazyka přeložit, má opět tu příležitost, že
třeba i uprostřed noci se může probudit
a ten svůj výplod si jít přečíst. Takovou
příležitost tlumočník nemá, i když se
v noci s hrůzou probudí se vzpomínkou
na nějaký takový zážitek, spánkem otupělé vědomí mu nedovolí takový zážitek
prožít v jeho původní monumentálnosti. Takže již z tohoto jednoho příkladu
je zcela pochopitelný rozdíl temperamentu, protože to skutečně nemají ti
překladatelé lehké. A protože je mezi
námi takový rozdíl, i když nás lidé často házejí do jednoho pytle, nebudu se
tedy zabývat překladateli, i když zajisté
by se o nich dalo ledacos zajímavého povědět, a budu se věnovat pouze našemu
tlumočnickému klanu.
Naše tlumočnické řemeslo je velice
staré, i když nebyla nikdy provedena
žádná vyčerpávající studie historického
vývoje tlumočení. Nejspíš proto, že vysledovat zmínky o tlumočení vzhledem
k historické anonymitě tohoto povolání
je velmi obtížné. Přesto však existuje
několik zdrojů, z nichž se dovídáme, že
považte, slovo tlumočník odvozuje svůj
původ z turečtiny. A že Turci ho zase
převzali z Egypta či Mezopotámie, kde si
princové a jiné skoro korunované hlavy
přisvojili titul tlumočníka jako zvláštní
odznak své moci. Takže jak je vidět, náš
původ je zcela vznešený. Myslím si však,
že za těchto dávných dob si tlumočníci zdaleka tolik nezatlumočili, protože
i kdyby se tehdy organizovala nějaká
konference, dvě třetiny delegátů by se
určitě nedostavily, protože by je, mimo
jiné, určitě po cestě sežrali vlci nebo zamordovali loupežníci.
Podmínky pro tlumočení se začaly
zlepšovat úměrně se zvýšením úrovně
dopravy. Čím bezpečnější se stávala, tím
více lidí se jalo jezdit na cesty do jiných
zemí. A skutečně také do cíle dorazili.
Navíc si nějaký velmi moudrý muž nebo
žena vymysleli, že by se na služebních
cestách měly platit diety. Takže lidé začali pořádat konference a jezdit na ni
nejen z čiré nutnosti dohovořit se, ale
začali být také hmotně zainteresováni.
A tak byly položeny základy pro
zlatý věk tlumočení, kterým se stalo
20. století.
Byla to právě 1. světová válka, která
se stala mezníkem i pro tlumočníky.
Způsobila to hlavně drzost německých
vojáků, kteří padli do anglicko-francouzského zajetí, že většinou neuměli
ani anglicky ani francouzsky. A tak byli
velitelé spojeneckých armád nuceni postupně vyčlenit své německy hovořící
vojáky do tlumočnických sborů. A protože válčící strany od sebe neustále
opisovaly, brzy totéž udělali i mocnosti
Trojspolku, což na obou stranách vedlo k tomu, že mnoho vojáků-tlumočníků, místo aby padlo u Verdunu, Yper či
v Dolomitech, se dožilo konce války.
Období mezi světovými válkami bylo
obdobím rozvoje mnohostranných mezinárodních styků, hlavně v podobě velikých mezinárodních konferencí jako
Versailles a mezinárodních organizací
jako Ligy národů a jejich specializovaných mezinárodních agentur. Jedním
z největších problémů při zrodu těchto
organizací bylo právě zajištění mnohojazyčného dorozumění a trvalo dosti
dlouho, než se tato otázka uspokojivě
vyřešila.
Neboť do té doby se tlumočilo pouze
tak, jak si, ještě v současnosti, většina
lidí tlumočení představuje: vždy po jedné větě či krátkém úseku následovalo
tlumočení. Tomuto způsobu se odborně
říká malá konsekutiva. Avšak při použití
konsekutivních metod tlumočení do několika jazyků se celé jednání procedurálně tak zpomalí, že příslušné shromáždění ztrácí jakoukoliv schopnost efektivně
19
ZASVĚCENÍ II.
se domluvit nebo snad o něčem kompetentně rozhodovat. A tak vývoj postupně
šel přes takzvaně simultánně-konsekutivní tlumočení (kde řečník nejprve řekne, co má na srdci a poté co skončí, to je
tlumočeno do všech jazyků najednou),
až s pomocí nastupující elektroniky ke
skutečné královně konferenčního tlumočení, simultánnímu tlumočení z kabin. To trvalo celé meziválečné období
a za oficiální debut simultánního tlumočení se pokládá až Norimberský tribunál
s válečnými zločinci po 2. světové válce.
Kabinové simultánní tlumočení se pak
začalo používat i v OSN a postupně se
stalo neodmyslitelnou součástí všech
větších setkání a konferencí.
Používání simultánního kabinového tlumočení právě při Norimberském
procesu nebylo náhodné. Na tomto
mezinárodním tribunálu, kde všichni,
soudci počínaje, prokurátory, obžalovanými a publikem konče mluvili různými
jazyky a vzhledem k mezinárodní důležitosti emočního dopadu tohoto soudu,
nebylo možné použít běžné konsekutivy
z důvodu neúnosného prodloužení jednacího času. Nehledě na skutečnost, že
by se v průběhu postupného tlumočení
do několika jazyků ztratil onen emoční
efekt tak důležitý právě pro tento soud.
Simultánním tlumočením se
tyto problémy, také díky naším tehdejším kolegům, kteří
odvedli velmi dobrou práci,
odstranily.
Zdůrazňuji a budu stále
zdůrazňovat – simultánní
tlumočení. Proč? Protože je
královnou všeho tlumočení,
která umožňuje téměř neomezené dorozumění mezi lidmi
mluvícími různými jazyky
a umožňuje i atmosféru a pocity v sále, což při konsekutivním tlumočení není myslitelné. A také proto, že pro nás
tlumočníky je to jakási magie
nebo alchymie, neustále zahalená do oparu tajemství.
Princip se řekne lehce: znamená to být
schopen v tentýž okamžik poslouchat
v jednom jazyce, zpracovat to, co slyším
a zároveň totéž říkat v jiném jazyce, samozřejmě se zpožděním pouze několika
slov. Ale zkuste si to. Můžete se zeptat
každého tlumočníka, jak to vlastně dělá
a myslím, že nikdo vám nedá dostatečně přesvědčivou a vyčerpávající odpověď. My to totiž sami pořádně nevíme.
A to je snad taky ten hlavní důvod, proč
nás tento způsob tlumočení tak neodolatelně a neustále přitahuje. A i laická
veřejnost si nás jaksi více váží, když tlumočíme simultánně, zvláště když tlumočíme simultánně v kabinách obklopeni sklem, se sluchátky a mikrofony.
Je v tom zřejmě ještě atavistický lidský
strach z elektroniky, jejíž pochody nedokážeme pochopit „zdravým selským
rozumem“ a my tlumočníci se s ní jaksi
„vezem“.
Jinak vám jistě nemusím říkat, že
lidé jsou hrozní a dokáží být ještě horší. Když zrovna nesedíme na konferenci
v kabině a tlumočíme například nějaké setkání u stolu, pletou si nás často
s portýry, číšníky, organizátory, řidiči,
pomocnými silami a kdo s čím ještě. Ale
úplně nejraději by viděli, kdybychom
byli toto vše dohromady plus tlumočení
a – zadarmo.
To se ale nedá nic dělat, takový je život a jedině pokusy o osvětu nám snad
mohou dát naději, že jednou se s námi
přestane zacházet jako s portýry a podobně. Osobně se však domnívám, že
tou dobou z nás už budou ony ošklivé
mluvící krabičky Sony, National či Aiwa.
O rozvoji simultánního tlumočení
jsme si řekli, že vzniklo vlastně z nutnosti plynulejšího dorozumívání, hlavně když se jedná o více jazyků zároveň.
Ale tento důvod není jediný.
Po první světové válce se konference a mezinárodní setkání rozmohly
takovým způsobem, že postupně vznikl nejen celý průmysl zajišťující konference, ale vyvinul se i zvláštní druh
člověka, a tj. člověk konferenční. Ten je
perpetuálním delegátem pokud možno
všech konferencí na světě, všech možných i nemožných oborů a témat. Člověk
konferenční dosáhne postupně takového věhlasu, že je automaticky zván
na všechny konference, aniž by často
organizátoři věděli, proč ho tam zvou.
Takovýto tvor většinou zastupuje nějakou organizaci či zemi, ale dost nezřídka se stává, že zapomene, koho vlastně
zastupuje.
V počátcích nové éry konferencí, kdy
se přecházelo z konsekutivního na simultánně-konsekutivní tlumočení, kde
byli tlumočníci umístěni v sále vždy
uprostřed své jazykové skupiny, kterou
museli pokrýt svým mohutným hlasem
a přitom dostatečně překřičet své kolegy, nebývaly konferenční síně příliš
příjemným místem. Hlavně pak pro člověka konferenčního, který si potřeboval
při zasedání odpočinout, popřípadě se
prospat po cestovních útrapách mezi
konferencemi či kvůli jiným důvodům
probdělé noci. Rozhodně však kakofonie mnoha tlumočených jazyků nepřispívala k vytvoření vhodné atmosféry
pro odpočinek. Domnívám se, že vedle tlumočníků samotných se právě tito
lidé – „člověkové konferenční“ – nejvíce
zasadili o uvolnění značných finančních
prostředků pro vybavení konferencí příslušným elektronickým zařízením pro
potřeby simultánního tlumočení. Když
se konečně podařilo uklidit tlumočníky do skleněných kukaní, zlepšily se
značně pracovní podmínky a ovzduší
konferenčních síní. Tlumočníci nejen
že přestali rušit klid účastníků, ale přestali také na delegáty prskat, čímž se význačně snížil výskyt infekčních chorob
v těchto prostorách.
A taková technická vymoženost, jako
je sluchátková souprava s voličem jazyků,
znamená pro delegáta vskutku neocenitelnou pomůcku. Jediné otočení knoflíku – a není nic slyšet. A přitom delegát
vypadá stejně důstojně, i když sluchátka
na jeho hlavě jsou úplně hluchá. Člověk
konferenční pak postupně vyvinul celou
20
škálu způsobu spánku v poloze zamyšlené, v poloze píšící či
dokonce s otevřenýma očima.
A jsou dokonce i takoví výtečníci, kteří dokáží hlasovat
a tleskat ze spaní.
Ale dost již. Raději nechám
člověka konferenčního na pokoji, neboť by se také mohlo
stát, že by na konference začali
jezdit skutečně pouze lidé, kteří tam mají co říci, a pak by se
mohlo ukázat, že jich je vlastně tak strašně málo, že nemá
význam pořádat kvůli nim
konference a tudíž poskytovat
práci „té tlumočnické bandě“.
Ovšem jak už o tom byla
řeč, tlumočení nejsou jenom
konference, to je také množství dvoustranných jednání, návštěv, odborných
exkurzí apod. Ale práce na konferencích
je pro tlumočníka nejpřitažlivějším využitím v řemeslném fortelu tlumočení.
Jinak má většina konferencí v zásadě
zaběhnutou šablonu, kterou po určité
zkušenosti každý tlumočník zná nazpaměť. Oproti tomu tlumočení mimo
konference dýchá více životem a dává
tlumočníkovi poznat i docela normální
lidi, kteří se mezi „lidmi konferenčními“
moc nevyskytují. Poznáváme však nejenom lidi, ale i mnoho zajímavých míst,
kulturních památek, závodů a těch dalších jiných nesčetných lidských výtvorů, které má možnost v tomto rozsahu
poznat jen málokdo. A je zajímavé, jak
třeba i jedna věc nám může při opakovaných návštěvách ukázat více tváří.
Bude se to zdát neuvěřitelné, ale
Karlštejn jsem navštívil díky nejrůznějším delegacím nejméně stokrát. Znám
počty schodů na všech jeho schodištích
a dlouho jsem byl přesvědčen, že se už
o něm nemohu dozvědět nic nového.
A jak jsem se mýlil! Jednou jsem ho navštívil se skupinou archeologů a jindy
se skupinou kněží. A pokaždé se mi ten
starý dobrý Karlštejn ukázal najednou
ve zcela jiném světle.
Naše povolání je fascinující. Na jedné
straně nám dává možnost řemeslného
vyžití a na druhé straně možnost porovnávat věci, lidi a myšlenky v takovém
rozsahu, jako snad v žádném jiném
povolání. Máme ale i mnoho svých problémů. Problémů, které často způsobuje
neinformovanost lidí, kteří s námi pracují, o podstatě naší práce a o způsobech, jak s námi pracovat.
Chtěl bych se proto, milí čtenáři,
s vámi podělit a pokusit se předat vám
některé ty fascinující zážitky, nechat vás
nahlédnout do naší alchymistické dílny,
(pokračování příště)
PHDR. ZDENĚK HRDLIČKA
tlumočník a spoluzakladatel první
soukromé tlumočnicko-překladatelské
agentury v tehdejší ČSSR
Kolik má překladatel rukou a nohou?
Nedávno se mi při překladu jednoho přípravku proti řídnutí
kostí dostala do rukou několikasetstránková tabulka popisující jednotlivé druhy zlomenin
končetin a jejich různé parametry a statistiky.
Bylo zajímavé, že ruce
a nohy si můžeme zlomit asi
padesáti různými způsoby a ke
každému je několik podskupin
a kategorií.
Překlad byl velmi zajímavý
tím, jak se v něm pojmenovávaly ruce a nohy. Jednotlivé kosti
mají svá jména, takže bylo snadné je v těle určit, ale s celými
končetinami je to trošku těžší.
Pro ozřejmení budu latinské
termíny uvádět kurzívou a anglické tučně.
Člověk jakožto jediný tvor má
ruce a nohy. V odborné terminologii jim říkáme horní končetiny = ruce a dolní končetiny =
nohy, protože člověk obvykle stojí vzpřímeně. Krom člověka stojí
vzpřímeně ještě primáti (lidoopi) a částečně i klokani. Všichni
ostatní živočichové s páteří stojí
obvykle tak, že jejich páteř je vodorovná
s rovinou země a končetiny kolmo k zemi.
Končetiny blíže k hlavě jsou přední končetiny, ty dále od hlavy zadní končetiny.
Tak to platí u čtyřnožců. U živočichů s více
páry končetin (hmyz 3, pavoukovci 4, raci
a krabi 5, housenky motýlů 9, stonožky
a mnohonožky více) je to prosté. Číslujeme
páry končetin od hlavy směrem k ocasu.
Pokud tedy chceme pojmenovávat
horní končetinu upper extremity /
limb, důležitým pojmenovávacím bodem jsou tři klouby, přesněji kloubní
spojení: rameno, loket a zápěstí.
Celá končetina od ramene po špičku
prostředníku = ruka (což je mimochodem
délka 1 yard) je brachium hand, česky též
končetina extremitas membrum limb, extremity, úd membrum member, limb,
postaru též okončetina, upper extremity.
Paže arm je část od ramene po loket,
někdy též nadloktí upper arm¸ proximální část horní končetiny, proximální
část paže, starší výraz rámě.
Předloktí antebrachium je část od lokte
po zápěstí lower arm, forearm, antebrachium, distální část horní končetiny.
Ruka manus hand je část od zápěstí
ke špičce prostředníku, nejdistálnější
část horní končetiny.
Dlaň palma / vola je část ruky, ze které vycházejí prsty, zjednodušeně řečeno
od řemínku hodinek dolů. hand, palm,
flat hand, palm of (the) hand, open
hand.
Pěst fist pugnus jsou stočené všechny prsty ruky s palcem z vnějšku, tak že
první články prstů jsou kolmo k předloktí. Latinské sloveso pugnare znamená
bojovat / válčit.
Pokud chceme tedy pojmenovávat
dolní končetinu lower extremity /
limb, membrum inferius důležitým pojmenovávacím bodem jsou tři klouby,
přesněji kloubní spojení: kyčelní hip
joint, coxa, kolenní knee joint a kotník ankle.
Stehno femur thig je masivní část
mezi kyčelním kloubem articulatio coxae
a kolenem knee.
Bérec crus lower leg, shin je část
dolní končetiny mezi kolenním a hlezenním kloubem.
Lýtko sura calf, sura je zadní část bérce, tedy pro zadní část dolní končetiny
a prostoru mezi kolenem a kotníkem.
Chodidlo planta sole, foot je spodní
část lidské nohy určená k chůzi. Dělí se
na nárt metatarsus, plosku, zánártí tarsus, záprstí metacarpus a prstce phalanx pl. phalanges.
21
Nárt metatarsus metatarsus, vamp (fetlock u koní) je
část lidské nohy, tvořená pěti
nártními kostmi ossa metatarsi / metatarsalia metatarsals,
instep bone spojujícími zánártí
s prstci. Kosti nártu nemají jednotlivá jména, ale jsou číslovány ze strany od palce, obvykle
římskými číslicemi.
Zánártí tarsus tarsus, ankle
spojuje hlezenní kloub articulatio talocruralis ankle joint
s nártem a skládá se ze sedmi
zánártních kostí tarsal bones
ossa tarsi / tarsalia.
Kotník malleolus ankle je hovorový výraz pro hlezenní kloub
articulatio talocruralis ankle
joint dolní končetiny, přesněji
je kotník tvořen pouze dvěma výběžky na kostech bérce. Vnitřní
kotník malleolus medialis / tibialis / internus medial malleolus
je výběžkem kosti holenní tibia
tibia. Vnější kotník malleolus lateralis lateral / external malleolus je výběžkem kosti lýtkové fibula fibula.
Knee and lower leg = koleno
a noha pod ním, kolenní kloub a distální část dolní končetiny, kolenní kloub
a spodní části nohy.
Ankle and foot = kotník a noha pod
ním = hlezno hock, shin talus.
Jak je vidno, pojem ruka a noha
v běžné řeči znamená něco jiného než
v medicíně, kde je omezen jen na část
za nejvzdálenějším kloubem.
Končetina tedy může být kloubovitý articularis articulated nebo chápavý
(chapadla tentaculum tentacle, clutch
chobotnice, ocas ploskonosých opic prehensile tail cauda prehensilis), výčnělek
živočišného těla extremity extremitas,
dále parapodium (primitivní končetiny
mnohoštětinatců a zadožábrých měkkýšů) , ocas tail cauda, ploutev fin penna,
křídlo pteris / pteron / pinna, ala, wing.
Počet končetin:
One-handed = single-handed =
one-armed unimanus, two-handed =
bimane = bimanous = bimanal = double arm bimanus, three-handed…
One-legged = uniped monopus, two-legged = biped/bipod = bipedal = bicrural = double-leg bipes, tripedal/tripodal = three-legged = tripod…
JIŘÍ VEDRAL
překladatel, školitel a nakladatel
Tlumočení pro neslyšící v ČR –
nároky vs. realita
„Já bych si přál, aby bylo tlumočníků-profesionálů hodně a aby bylo automatické, že
když už si někoho objednáte jako tlumočníka, že je to dobrý tlumočník, který tu situaci zvládne.“ (Richterová, s. 30)
V tomto úryvku nejmenovaný neslyšící respondent popisuje svou představu,
jak by v ideálním případě mělo vypadat
poskytování tlumočnických služeb neslyšícím. Pokud to vezmeme z druhé
strany, dostaneme hrubý náčrt toho,
jaká je reálná situace – tlumočníků je
málo a ne na všechny se dá spolehnout.
Fakt, že tlumočníků je nedostatek, je
obecně vzato celkem jasná a objektivní
informace. Pokud ale chceme být přesnější, musíme dodat, že velmi málo tlumočníků je hlavně v regionech, kdežto
v Praze jich je poměrně hodně. Dobře
to ilustrují čísla z databáze Centra zprostředkování tlumočníků neslyšícím1 –
z 54 tlumočníků jich 40 působí v Praze
(z toho 18 pouze v Praze či blízkém okolí,
případně také ve Středočeském kraji )2.
Tato databáze neeviduje všechny osoby,
které na území České republiky působí
jako tlumočníci pro neslyšící, ale pro
představu je to myslím dostačující.
Se spolehlivostí tlumočníků už je to
o něco složitější. Neexistuje totiž nějaký centrální kontrolní orgán, který by
například uděloval tlumočnické licence
potvrzující tlumočníkovu kvalifikovanost – s tím, že osoby, které tuto licenci
nemají, by nemohly tlumočnickou činnost vykonávat. Máme sice Centrum
zprostředkování tlumočníků, které se
snaží u svých pracovníků držet určitý
standard, ale nejedná se o nic obecně
závazného.
Další věcí je, že na jednu stranu
můžete mít tlumočníka, který skutečně některé situace nemusí zvládnout,
například kvůli nedostatku zkušeností
či neadekvátním jazykovým kompetencím3. Na druhou stranu se ale může stát,
23
že jednoho tlumočníka hodnotí klienti
rozdílně: jeden jako výborného, druhý
jako naprosto nepřijatelného. Jak je to
možné?
Zdá se, že velké procento toho tkví
v generačních rozdílech. Dříve všichni
tlumočníci působili spíše jako sociální
pracovníci, pomáhali a radili, někdy
i vyřizovali záležitosti svých klientů,
takže jsou na to starší neslyšící zvyklí,
vyhovuje jim to tak a očekávají to. V současném pohledu, který zastává většina
mladších neslyšících, je ale tlumočník
viděn spíše jako neutrální osoba, která
„pouze“ zprostředkovává komunikaci
mezi dvěma stranami – role sociálního
pracovníka je z popisu tlumočníkovy pozice vyloučena. A z toho právě mohou
plynout značné rozdíly v hodnocení práce některých tlumočníků.
Každopádně je z rozhovorů s neslyšícími evidentní, že ten „nový“ pohled je
a bude čím dál tím rozšířenější a že i tak
má mnoho tlumočníků daleko k ideálu.
Přitom pro neslyšící je tlumočník velmi
důležitou osobou, jak dokládá například
tento citát: „Díky tlumočníkům může být
i neslyšící vnímán na úrovni slyšícího člověka, dochází k takovému zrovnoprávnění
těchto dvou lidí, dochází k tomu, že mají
slyšící i neslyšící v jeden moment stejný přísun informací…“ (Richterová, s. 19) Jak
ale ten rozdíl mezi ideálem a realitou
překonat? Pro nápady nemusíme chodit daleko, sami neslyšící nám je poskytnou, když se zeptáme, nebo je můžeme
vyvodit z jejich odpovědí.4
Prvním z nich je existence jakési organizace, která by mimo jiné měla jednotný registr, v němž by neslyšící našli,
na co se který tlumočník specializuje
a jaké má dosažené vzdělání. Tato organizace by měla být opravdovou zárukou
kvality a měla by se také starat o vzdělávání tlumočníků.
Nedostatek kvalitního vzdělávání
pro tlumočníky (budoucí i současné) je
podle mého názoru asi jedním z největších problémů, i když se zdá, že by se to
v příštích několika letech mohlo zlepšit5.
V září 2016 bude zahájena výuka na VOŠ
v Hradci Králové a měl by vzniknout i navazující magisterský obor na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze zaměřený na tlumočení a překlad pro neslyšící. Otázkou ale zůstává, jak budou
vypadat učební plány těchto oborů, na
co se zaměří výuka, zda i na věci, které
neslyšící vidí jako problematické.
Nejde totiž jen o to, aby tlumočník uměl dobře český znakový jazyk
a ovládal tlumočnický proces jako takový, včetně tlumočnických strategií.
Je potřeba, aby se budoucí tlumočník
naučil opravdu respektovat neslyšící
a nesklouzával k povýšenectví, jak se
prý bohužel často děje (i když se vlastně jedná o slušnost, kterou není třeba
zdůrazňovat). Také by měl umět během
tlumočení zohlednit rozdíly mezi světem slyšících a neslyšících6 a měl by brát
jako samozřejmost, že se bude zajímat
o zpětnou vazbu a ze svých chyb si vezme ponaučení.
Myslím, že jedním z hlavních cílů by
mj. mělo být tlumočníky naučit, jak na
sobě pracovat a dát konkrétní návrhy,
na co se dotyčný má zaměřit. Především
se to týká osobnostních charakteristik,
vlastností daného studenta. Může se
zdát, že se jedná o maličkosti a samozřejmosti, ale v konečném důsledku jsou
to záležitosti, které mohou z ucházejícího tlumočníka udělat někoho, koho si
budou neslyšící skutečně pochvalovat
a kdo bude mít i sám ze sebe lepší pocit.
Další užitečnou akcí, ačkoliv také
časově náročnější, by byla osvěta –
mezi stávajícími tlumočníky i neslyšícími. A to především v regionech, kde
autor: Markéta Šestáková
Čeština v komunikaci neslyšících (Filozofická
fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
vyučující: Mgr. Naďa Hynková Dingová
Zdroje:
RICHTEROVÁ, Klára. Představy neslyšících
o tlumočnických službách. Vyd. 1. Praha: Česká komora
tlumočníků znakového jazyka, 2008, 93 s. ISBN
978-80-87153-41-3.
Databáze tlumočníků [online]. [cit. 2015-12-29].
Dostupné z: http://cztn.cz/index.php?option=
com_content&view=article&id=84&Itemid=83
LINGEA WAZZUP – slovník
slangu a hovorové angličtiny
1 Operační středisko zajišťující tlumočnické služby pro neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé i hluchoslepé osoby v rámci celé
ČR. Vzniklo v roce 2003 a zřizovatelem je organizace ASNEP,
z. s. (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich
přátel). Více informací můžete nalézt na http://cztn.cz/
2 Čísla platná k 31. 12. 2015
3 Příčinou neadekvátních jazykových kompetencí tlumočníka
může být např. absence vzdělávacího programu tlumočníků pro
neslyšící na úrovni plnohodnotného vysokoškolského studia.
V bohaté nabídce tištěných slovníků Lingea
se začínají objevovat
slovníky ve dvou formátech – tištěné knihy
a knihy elektronické.
Zajímavý titul představuje WAZZUP, slovník
slangu a hovorového
jazyka. Formát e-knihy EPUB umožňuje
používat slovník jak
při práci na písemném
překladu na PC, tak při
četbě či jiné činnosti na tabletu nebo mobilním
telefonu. Recenzi slovníku z pera našeho dvorního recenzenta Mirka Herolda najdete i s vyobrazeními na adrese www.jtpunion.org/spip/article.
php3?id_article=5422.
4 Přepisy rozhovorů s neslyšícími uživateli tlumočnických služeb si můžete přečíst v publikaci Kláry Richterové Představy
neslyšících o tlumočnických službách z roku 2008.
5 V současné době má zájemce o pozici tlumočníka českého
znakového jazyka tři možnosti, jak získat potřebné vzdělání: a)
studium tlumočnické specializace v rámci oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
v Praze; b) kurzy pořádané organizacemi neslyšících (v Praze
a v Hradci Králové např. kurzy organizace Pevnost – České
centrum znakového jazyka, o.s.); c) kurzy v profesních organizacích (např. v rámci České komory tlumočníků znakového
jazyka, z. s.)
6 Je například žádoucí, aby tlumočník měl na paměti, že neslyšící často nemají plnohodnotný přístup k informacím, které jsou pro slyšící samozřejmé (nejsou přeložené do českého
znakového jazyka). Týká se to třeba jednání na úřadech, kdy
neslyšící může být nejistý v tom, na co má právo, nebo jak daná
situace probíhá. Jeden neslyšící mi řekl, že by tlumočník měl
neslyšícímu situaci vysvětlit a přidávat informace tak, aby se
svou znalostí situace vyrovnal slyšícímu.
tlumočníků moc není a kam se nejnovější informace těžko šíří. Mnoho tlumočníků totiž nemá informace o tom, jak
by mohli pracovat jinak a třeba i lépe.
Z rozhovorů také vyšlo najevo, že mnoho neslyšících neví, jak dát najevo, co
se jim nelíbí. Dobře to charakterizuje
vyjádření jednoho neslyšícího: „Když
se setkám s tlumočníkem, kterému vůbec
nerozumím, tak já si ho prostě příště neobjednám, to přeci není problém, z toho se
nemusí nic dalšího dělat.“ (Richterová, s.
28) Jenže pokud se tlumočník nedozví,
že je něco špatně, tak na sobě nemůže
pracovat a nic se nezmění. Což je myslím velká škoda, obzvlášť v naší situaci,
kdy je tlumočníků nedostatek.
Kdybych to měla shrnout, tak základem úspěšnosti veškerých snah o zlepšení tlumočnických služeb v ČR je naslouchání názorům neslyšících. Protože
my, jako slyšící, můžeme mít nápady
a názory, ale oni to mohou vidět jinak.
A pro koho primárně tlumočíme a čí
život tlumočení zásadním způsobem
ovlivňuje – náš nebo jejich?
24
Poruchy v příjmu potravy
V poslední době, s tím jak čím dál více
klademe důraz na správný životní styl
a správnou skladbu potravy, se objevilo větší množství pojmů, týkajících se
právě příjmu potravy, jejich omezení
a podobně.
Člověk, jako snad jediný živý tvor (zvíře obvykle označuje obratlovce – ryby, paryby, plazy, obojživelníky, ptáky a savce,
na rozdíl od pojmu živočich, zahrnující
i bezobratlé) má aktivní možnost volit
si, jakou potravu bude jíst, různě ji chemicky, tepelně, mechanicky či jinak upravovat a je schopen si díky myšlení, úmyslně a vědomě nějakou potravu odepřít.
Živočichové (včetně zvířat) takovou možnost nemají. Organismy, které získávají
energii = potravu z vnějšího okolí (sluneční záření, vzduch; nepotřebují k potravě
jiného jedince) nazýváme autotrofní autotroph(ic) (nejčastěji rostliny a houby),
ty které získávají energii/potravu z jiných
těl heterotrofní heterotroph(ic) (živočichové), ty které získávají energii chemickou cestou (bakterie) chemotroph(ic)
chemotrofní. V případě exterémních podmínek nebo nedostatku určitých živin na
obvyklém stanovišti se i rostlina může stát
heterotrofem (masožravky).
výrazy herbivorní, karnivorní a omnivorní/polyfágní. Příslušný živočich je
pak býložravec herbivor (herbivore),
masožravec karnivor (carnivore) nebo
všežravec omnivor/polyfág (omnivore/
polyphage). Pokud je živočich pouze
v jedné skupině, přijímá jen jeden druh
potravy, nazýváme to striktní, úplný,
absolutní, nefakultativní například býložravec (přežvýkavci), pokud je schopen někdy přijmout i druhou potravu,
nazýváme ho fakultativní, částečný, neúplný například masožravec (příkladem
je medvěd, který kromě masité stravy je
schopen jíst i bobule a mršiny).
Pokud se živočich omezuje ještě více
jen na některý druh potravy, například
hmyz, nazýváme ho hmyzožravý, insectivorus / entomophagus, (insect-eating,
insectivorous / entomophagous) česky
hmyzožravec insektivor / entomofág
(insectivore / entomophage) a jeho potravní specializaci pak hmyzožravost
insektivorie / entomofagie (entomophagy / insectivory, insect-eating) a přídavným jménem hmyzožravý inse
ktivorní / entomofágní (insectivore /
entomophagous).
Základní rozdělení je na býložravé herbivorus (plant-eating, herbivorous), masožravé carnivorus (flesh-eating, carnivorous) a všežravé
omivorus / polyphagus (omnivorous /
polyphagous). Často se v literatuře
setkáváme i s počeštěnými latinskými
Několik živočichů je velmi silně specializováno, například jen na jeden
rod rostlin, koala je eucalyptophagus /
eucalyptovorus, panda je bambusophagus / bambusivorus. Takovým říkáme
univorus / monophagus, monofágní. Na
příklad mravenečníci jedí jen mravence
a určitě více druhů.
25
Potravní specializace:
piscivorus / ichthyophagus
fish-eating – rybožravý,
insectivorus / entomophagus
insect-eating – hmyzožravý,
acarivorus / acarophagus
mite-eating – roztočožravý,
animalivorus animal-eating –
masožravý,
erucivorus caterpillar-eating –
housenkožravý,
aphidivorus lice-eating – mšicožravý,
arachnivorus / araneivorus
spider-eating – pavoukožravý,
bufonivorus frog-eating / toad-eating –
žábožravý,
cimicivorus bug-eating – štěnicožravý,
culicivorus gnat-eating / mosquito-eating – komárožravý /
moskytožravý,
gryllivorus cricket-eating –
cvrčkožravý,
locustivorus / acridophagus locust-eating /
grasshopper-eating – kobylkožravý / sarančožravý,
larvaevorus / larvivorus
larva-eating – larvožravý,
pithecophagus monkey-eating / ape-eating – opicožravý,
anthropophagus / hominovorus human-eating / man-eating – lidožravý,
lidojed, kanibal,
myrmecophagus / formicivorus
ant-eating – mravencožravý,
ostreophagus
oyster-eating – ústřicožravý,
apivorus bee-eating včeložravý.
u rostlin:
absinthiivorus – pelyňkožravý,
acaciivorus / acaciaevorus – akáciožravý /
kapinicožravý,
algivorus / algophagus – řasožravý,
alliivorus – česnekožravý / cibuložravý,
alnivorus – olšožravý,
amentivorus – jehnědožravý,
carotovorus – mrkvožravý,
phyllophagus / foliovorus leaf-eating –
listožravý,
fructivorus / carpophagus – plodožravý,
grammivorus – trávožravý,
lignivorus / hylophagus / xylophagus –
dřevožravý,
pisivorus – hrachožravý,
fuciphagus – chaluhožravý,
galliphagus – duběnkožravý / hálkožravý,
phytophagus – rostlinožravý / býložravý,
rhizophagus – kořenožravý,
baccivorous berry-eating – bobuložravý.
ostatní potrava:
amylovorus / amylophagus – škrobožravý,
coprophagus / scatophagus – výkaložravý,
fungivorus / mycetophagus / mycophagus – houbožravý,
osteophagus / ossivorus – kostižravý,
sarcophagus / adephagus / zoophagus –
masožravý,
geophagus – hlínožravý / kaložravý / pojídající nečistotu,
benthophagus – živící se potravou u dna,
biophagus – požírající jiné živé organismy,
caudophagus – ocasožravý,
chthonophagus – jíložravý,
cytophagus – pojídající buňky,
dermatophagus – živící se kůží,
detritophagus – živící se odpadem,
duraphagus – živící se vnitřkem rozbitých mušlí,
ectophagus – živící se zvnějšku,
endophagus – živící se uvnitř,
exophagus – živící se jedinci téhož druhu, ale ne z vlastního příbuzenstva
(mimokmenové kanibalství),
galactophagus – krmený mlékem,
h(a)ematophagus / sanguinivorus – živící
se krví,
lipophagus – tukožravý,
lithophagus – kamenožravý,
macrophagus – schopný pozřít velké
objekty,
meliphagus – medožravý,
microphagus – schopný pozřít jen menší
objekty / kousky,
monophagus – živící se jen jedním druhem potravy,
onychophagus – okusující si nehty,
necrophagus – mrchožravý / mršinožravý,
nematophagus – háďátkožravý,
oligophagus / stenophagus – živící se jen
několika málo druhy potravy,
oophagus / ovivorus – vejcožravý,
ophiophagus – návyk na opium,
placentophagus – placentožravý,
trichophagus – vlasožravý / chlupožravý.
dysphagia dysfágie je porucha polykání, aerophagus – polykající vzduch.
Pokud se podíváme na stravu / potravu člověka:
Eutrophia česky eutrofie je správná výživa, kdy člověk jí všechny složky
potravy ve správném množství a skladbě, hyperphagia / hypernutritio hyperphagy / hypernutrition / overnutrition / overfeeding hyperfágie / přejídání
je nadměrný přísun potravy v množství
anebo i ve skladbě jednoho druhu potravy, hypophagia / hyponutritio
Hypophagy / hyponutrition / innutrition / inanition / subnutrition /
undernutrition / underfeeding hypofágie / podvýživa je nedostatečný přísun
potravy v množství anebo ve skladbě.
Malnutrition / kakotrophy / cacotrophy / malnourishment / denutrition malnutrice je nesprávná skladba
potravy vedoucí k hubnutí.
Deficiency deficit / karence je (dlouhodobý) snížený přísun/hladina nějaké
složky v potravě, obvykle vitamínů nebo
stopových prvků. U příjmu vitamínů
ve stravě mohou nastat celkem čtyři
stavy: avitaminosis avitaminóza úplný
nedostatek vitamínu, způsobený třeba
vyloučením nějaké potraviny, hypovitaminosis hypovitaminóza je snížený
přísun / hladina, euvitaminosis euvitaminóza je optimální hladina, hypervitaminosis hypervitaminóza je nadměrný
přísun / hladina vitamínu způsobená
třeba nadměrným zařazením určitých
potravin do jídelníčku.
Dietas diet dieta je předepsaná strava, životospráva, správná strava, jídelníček. Často se používá ve významu
omezená strava, strava s omezeným
přísunem některé složky. Máme například low-carb(ohydrate) diet, strava
se sníženým / nízkým podílem cukrů,
low-fat diet nízkotučná dieta, low-protein diet nízkoproteinová dieta,
s nízkým podílem bílkovin; low-fiber /
low-fibre diet dieta s nízkým obsahem /
podílem vlákniny a další. Všechny tyto
diety existují i s vysokými podíly, jako
je high-carb, hi(gh)-fat a další.
(Nutriční) marasmus nutritional
marasmus je stav, který vzniká důsledkem dlouhodobého nedostatečného příjmu všech živin. Ten vede k postupnému
odbourávání tukových zásob, zásob glykogenu a v konečné fázi také k odbourávání aktivní svalové hmoty a tělesných
bílkovin. Kdežto kwashiorkor jako protein-energetická malnutrice s převažujícím nedostatkem bílkovin (na rozdíl od
marasmu, při němž převažuje nedostatek energie).
Někdy musíme z jídelníčku některé složky potravin úplně vyloučit
v důsledku nějaké zažívací choroby či
alergie. Velmi známou je gluten-free
diet bezlepková dieta pro celiaky, sugar-free diet pro diabetiky, soya-free,
milk-free / lactose-free pro alergiky na
mléčnou laktózu a podobně. Obecně se
název takové diety tvoří jako salt+free
v češtině ne+slaná nebo bez+lepková…
V případě, že se (my lidé) sami ze
svobodné vůle z nějakého důvodu rozhodneme vyřadit nějaké složky stravy,
můžeme nalézt tyto pojmy:
vegetarianism vegetariánství – člověk ze své potravy vyřadí maso, obvykle
vepřové a hovězí, někdo nechává drůbež
a ryby
veganism veganství – člověk vynechá
ze stravy všechny maso (vepřové, hovězí, drůbež, zvěřina, mořské plody), vejce, med, mléčné výrobky a odmítá i jiné
živočišné výrobky jako je vlna, kůže,
hedvábí, želatina, sádlo, vosk, košenila,
26
šelak, lanolin, keratin, lůj, morek, kosti,
krev a další
semivegtarianism – jako vegetarián,
ale jí ryby a drůbež a výjimečně maso
savců
lacto-vegetarianism – jako vegetarián, ale jí vejce, nejí mléčné výrobky
lacto-ovo-vegetarianism – jako vegetarián, ale jí vejce i mléčné výrobky
ovo-vegetarianism - jako vegetarián,
ale jí vejce, nejí mléčné výrobky, želatinu a jiné živočišné výrobky
raw veganism – jako vegetarián, navíc žádná jídla nesmí být připravována
při teplotě vyšší než 48 °C
fruitarianism - ve stravě se vyskytují jen plody rostlin, ovoce, ořechy
a semena
juicearianism – ve stravě jsou jen
ovocné šťávy a džusy
sproutarianism - ve stravě se vyskytují jen naklíčená semena, ovoce a syrová zelenina
pescentarianism – jako vegetarián,
nejí vepřové, hovězí, drůbež, ale jí ryby,
vejce a mléko.
K vegetariánství vedou důvody ethical (etické), political (politické), moral (morální), lifestyle (životní styl),
religious (náboženské), medical (zdravotní, lékařské), cultural (kulturní),
aesthetic (estetické), economic (ekonomické) a health (týkající se zdraví).
Ethnical vegan je člověk držící veganskou dietu včetně filosofie, kterou pak
promítá do svého života, Environmental
veganism je názorový proud bojující
proti velkovýrobě živočišných potravin.
Místo kravského / kozího mléka je almond milk mandlové mléko, soy milk
sojové mléko, grain milk obilné mléko
jako je oat milk ovesné mléko a rice
milk rýžové mléko, hemp milk konopné mléko a coconut milk kokosové
mléko. Máslo a majonéza se nahrazují
Vegenaise, Nayonaise, Miso Mayo, Just
Mayo, Mindful Mayo a Plamil‘s Egg‑Free Mayo bezvaječná majonéza.
Náhražky sýrů Chreese, Daiya, Sheese,
Teese a Tofutti se vyrábí ze soy(a) soji,
nuts ořechů a tapioca tapioky.
Doporučuje se jíst tři a více porcí citrusů, melounů a jahod denně, dvakrát
a více denně legumes luštěnin jako je
soja, tofu nebo tempeh, pětkrát a více
denně whole-grain celozrnných obilovin corn kukuřice, barley ječmen, rice
rýže a wheat pšenice. A čtyři a více porcí zeleniny dark-green leafy vegetables
listová zelenina jako je broccoli brokolice a dark-yellow and orange bohatá
na karoten jako carrot mrkev a sweet
potatoes batáty.
JIŘÍ VEDRAL
překladatel, školitel a nakladatel
Němčina pod
OS Android
(137 000 hesel). To je však daleko od pravdy. Zatímco Lingea
na titulních obrazovkách svých slovníků uvádí počet hesel
V JEDNOM SMĚRU – což je při profesionálním užívání informace rozhodující – server Play.Google.cz uvádí hodnotu
součtovou, tedy počty hesel v obou směrech. Pro nalákání potenciálního kupujícího to může mít význam, ale v digitálním
věku je to klamné. Ano, pro tištěné slovníky, kde každý směr
překladu měl určitý počet stránek, součet znamenal dvě knihy a tomu odpovídající počet stránek. V digitální podobě se
jedná o strukturovanou databázi, kde se k výchozímu termínu
přiřazují specifické odkazy. Velikost databáze nebude tudíž
dvojnásobná / součtová.
Zvětšující se displeje mobilů znamenají, že informace ze slovníkové aplikace nemusí obsahovat pouhý překlad, ale také
další doplňující lexikální informace. Dnes se podíváme na
německo-český slovník od společnosti Lingea. Jeho anglicko-český sourozenec byl recenzován před časem. Aplikace
byla testována na Samsung Galaxy Note GT-N7000, pod
Androidem 4.1.2., který sice není nejnovější, ale na mobilech
se ještě často vyskytuje.
Distribuce je plně v rukách společnosti Google, což znamená určitá specifika. Rozhraní slovníku se stahuje v bezplatné verzi jako Handy Lex 4 Czech na adrese play.google.com.
Obr. 2: První nastavení aplikace
Funkce, rozhraní
Nejdůležitější výchozí parametry se zapínají na obrazovce
Nastavení (viz obr. 2). Ikonka vpravo dole.
zz
Má-li uživatel zakoupeno více slovníků, zde má možno
jejich přepínání. Pokud koupil jen jeden, přepnutím na
jiný jazyk se otevře základní minidatabáze, viz výše, cca
4000 hesel.
zz
Hledání v obou směrech – doporučeno spíše vynechat,
zdržuje totiž při psaní. Víme-li, že budeme hledat v N–Č,
vypnutím si zkrátíme dobu, než systém napoví hledané
heslo.
zz
Tvaroslovné hledání – po zapnutí nabízí slovesné heslo
v základním tvaru ging = gehen.
Obr. 1: Velikost databáze recenzovaného slovníku GE–CZ
K tomu jsou pro neplatící odběratele k dispozici slovníky pro
angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu. Rozsah je
cca 4000 hesel, což v dnešní době stačí pro základní školu
bohatě, pro střední školu už budou cítit mezery. Co dostane
platící zákazník za 1185,80 Kč?
Rozsah slovníku
K recenzi mi Lingea poskytla (viz obr. 1) databázi o rozsahu
N–Č 62 000 hesel, významů a 134 000 překladů, Č–N 53 000
hesel a 109 000 překladů. Je zvláštní, že tento rozsah prezentuje Google slovy: „Slovník obsahuje přes 115 000 pečlivě vybraných hesel a 156 000 významů na obou stranách.“
Pokud tedy čtenář nečte pozorně, nabude dojmu, že nabízený
produkt je srovnatelný velikostí databáze buď s N–Č databází
Lingea 2001 (120 000 hesel) či dokonce s Lingea Lexiconem5
27
zz
Volba komunikačního jazyka bude u většiny uživatelů
čeština. Jako kuriozitu lze uvést, že vedle základních 4 jazyků (A, N, F, Šp) lze komunikovat s aplikací i v ruštině.
zz
Automatická výslovnost hledaného hesla – bude spíše pro
studenty.
zz
Našeptávání hesla urychluje zadávání. Při psaní počátečních písmen hesla se v okně nabízí tímto řetězcem začínající slova, z nichž lze vybírat klepnutím.
Volba Překládat automaticky obsah schránky se může hodit v případě čtení v aplikaci, která dovoluje zadávání do
schránky. V kombinaci s COOL Readerem na dotykové obrazovce nefunguje. Funguje dobře s Full Readerem, který zvládá formáty MOBI, PDB nebo EPUB. Spolupracuje
také s WPS Office, ale tuto aplikaci budeme sotva používat ke čtení knih. Otevírá totiž pouze TXT/DOC.
Když se rozhodneme, které z nabídnutých více hesel nás
zajímá, otevře se hlavní obrazovka (viz obr. 5) s výslovností a pracovními ovládacími prvky. Výslovnost není uvedena
u všech hesel, nejčastěji chybí u slov složených, jejich výslovnost lze odvodit z jednotlivých komponent.
zz
Obr. 3: Funkce tvaroslovného hledání
zz
Fulltextové vyhledávání – velmi užitečná funkce, při zapnutí automaticky najde výskyty hledaného slova i v jiných heslech. Může být velmi užitečné při vymezení
nebezpečných kolokací (viz obr. 4). Příklad na „sehen“
vyskytující se v dalších 46 heslech.
Obr. 5: Hlavní okno hledaného hesla
Horní pruh obsahuje zleva doprava 3 ikonky: první je přepínač mezi významy zdrojového slova, druhá zobrazuje historii dotazů a třetí umožňuje zařazení hesla mezi oblíbené.
Dolní pruh nabízí nejdůležitější funkce – ikonky: První
ikonka zapíná klávesnici, což je u dotykových displejů důležité. Druhá ikonka nabízí zobrazení fulltextového hledání –
viz. obr. 4.
Třetí ikonka nabízí výběr největšího množství informací.
Ke slovesům jsou zde složená slova s předponami – viz obr. 6.
Dále zde mohou být slova odvozená. Pro substantiva se nabízí slovní spojení, k některým jsou též k dispozici tematické
okruhy, např. ke „Gehen“ se nabízí druhy sportů.
Obr. 4: Možnosti vyhledání při zapnutém fulltextu
28
nabídkové nápovědy s podoknem Okolí v Lexiconu5. Provedeno
celkem 10×, v různých místech slovníku.
Výsledek byl překvapivý: podle papírových údajů – Lexicon5
má 137 000 hesel, HandyLex jen 62 000 hesel – by měla na
mobilu chybět více než polovina hesel. V rámci testovaného
krátkého vzorku však chybělo méně než 40 %. Přitom nejčastěji chyběla hesla složených slov typu „Bettelmönch“ nebo
„Stromabnahme“, jejichž překlad lze často podle jednotlivých
složek odhadnout.
Poznámky – připomínky
zz
Pokud chceme přenést nalezený překlad do jiné aplikace, nabízí se dvě možnosti: funkce Sdílet, která se nabízí po stisknutí a podržení slova v cílovém jazyce. Pro
podmnožinu aplikací – viz obr. 8 – se sdílený řetězec
přenese přímo do místa v dané aplikaci, kde před tím
stál kurzor. Funguje např. pro GMAIL, e-mail nebo velmi
užitečnou aplikaci MDict. S tou lze totiž v mobilu nosit buď Websterův slovník nebo staženou podmnožinu
Wikipedie. Aplikace, které Android podle obr. 8 nenabídne, nutno otevřít přes tlačítko Domů a teprve pak vložit.
Obr. 6: Rozšiřující informace k danému heslu
Čtvrtá ikonka vyvolá okno příkladů. Jeho rozsah se odvíjí
od četnosti v jazykovém korpusu. Např. u „gehen“ je příkladů
až 5 obrazovek po 15 řádcích. Viz obr. 7.
Obr. 8: Aplikace, do kterých se obsah schránky vkládá přímo
Obr. 7: Příklady použití hledaného slova
Porovnání se slovníkem pro Windows
Srovnávací databáze = N–Č největší slovník, vydání 2008. Způsob
porovnání = na mobilu zadán začátek hesla a porovnávány
29
zz
Společně s funkcí Sdílet lze také vybrat Najít, tj. v právě
otevřeném slovníku, nebo Hledání na webu. Webové hledání závisí na rychlosti připojení, ve většině wi-fi je dosti
pomalé, řádově několik vteřin. Mobilní internet nemám,
zůstalo nevyzkoušeno.
zz
Systémové tlačítko ZPĚT – na většině mobilů vpravo
dole, někdy jako hardwarové, na jiných značkách na
dotykové obrazovce – se chová trochu zvláštně. Jsme-li
v některém pomocném okně, vrátí nás na hlavní okno
vybraného hesla. ALE, pokud jsme zadali dotaz „gehen“,
z nalezených odvozených sloves vybrali „dahingehen“,
a chceme se vrátit na základní heslo a vybrat jiné odvozené sloveso, ZPĚT nás vrátí v historii až za výchozí dotaz „gehen“. Daný požadavek je tedy nutno provést přes
funkci Historie.
zz
Aplikace neobsahuje nápovědu, obsluha je intuitivní,
chybějící nápověda nepředstavuje podstatnou závadu.
Co by neškodilo, je stručná nápověda v bublině, která
se u jiných aplikací objeví po podržení určité ikonky.
Např. VYJMOUT nebo KOPÍROVAT.
Jiný případ jsou klávesnice BlueTooth připojené k tabletu.
Na těch se dá již psát celkem slušně, nicméně největší obvyklý
tablet má displej 10“, a při překladu, byť i krátkém, budeme
potřebovat vedle editoru slovník, a nejčastěji také internetový
prohlížeč, takže opět jde spíše o nouzové řešení.
Nicméně nejvážnějším omezením profesionálního překladu pod OS Android zůstává skutečnost, že obvyklý CAT
software je v současné době jen pod Windows. Jistou šancí
do budoucna může být cloudový CAT SW = ABBYY SmartCAT.
Zda se zdaří recenze, ukáže budoucnost.
Zůstaneme-li u vyzkoušených postupů, tak nejčastější
a také nejvíce přínosný bude HandyLex při tlumočení v místech, kam se s notebookem nevejdeme, či na akcích, kde lze
s sebou mít pouze obsah kapes. Poslední eventualitou bude
překlad u klienta na jeho počítači, kde je pouze Office či jiný
textový editor.
Výrobce/poskytl: LINGEA s.r.o., Vackova 9, 612 00 Brno, tel.:
541 233 160, e-mail: [email protected], Web: www.lingea.cz
Závěr
Rozsah a způsob podání překladu k zadanému dotazu plně
vyhovuje profesionálnímu použití. V současné době je OS
Android nasazen převážně na chytrých telefonech a tabletech.
Existují již i notebooky, respektive netbooky osazené tímto
systémem, ale jejich četnost je spíše tou výjimkou, co potvrzuje pravidlo. Co však vymizelo, jako námitka proti OS Android,
že klávesnice je pouze na dotykové obrazovce. Jednak jsou
zcela běžně v prodeji tablety s odnímatelnou klávesnicí a na
trhu jsou také samostatné externí klávesnice. Ty s rozhraním
mikroUSB jsou již k dostání za velmi levný peníz. Jedna taková klávesnice byla vyzkoušena s 5,4“ mobilem. Ve WPS aplikaci tak lze v případě nouze skutečně napsat krátký překlad,
ale více než 1 A4 je za trest.
Ing. Miroslav HEROLD, CSc.
tlumočník, překladatel a recenzent
PŘEKLADATELSKÁ
ANTICENA SKŘIPEC
ZA ROK 2015
Odborná porota Obce překladatelů se
rozhodla udělit překladatelskou anticenu
Skřipec za rok 2015, s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech:
nakladatelství Dobrovský s.r.o. za
zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech v edici Omega.
Edice Omega je z převážné části
založena na vydávání překladů z období první republiky, či dokonce rakousko-uherské monarchie, u kterých
již uplynulo více než 70 let od úmrtí
překladatele. Autorská práva na překlad jsou tudíž volná a lze je bezplatně
použít. Kritiku zasluhuje už to, že nedbalá redakční práce, prováděná zčásti
automaticky pomocí počítače, do textů
vnáší chyby, které v původních překladech nebyly, a kromě toho není schopna odhalit, že zvolený prastarý překlad
je ve skutečnosti překlad zkrácený.
Především však považujeme za závažné,
Omega ?
že nakladatelství Dobrovský zaplavuje
trh levnými knihami tohoto druhu za situace, kdy prakticky ke každému z takto
vydaných děl existuje přinejmenším jeden moderní překlad…
Celý text vystoupení poroty na veletrhu
Svět knihy dne 13. 5. 2016, jakož i odborný
posudek a další infomace najdete na stránkách Obce překladatelů:
www.obecprekladatelu.cz/cz/
aktualni-a-obecne-informace
30
Konference bp16: business + practice
Praha, 15. a 16. dubna 2016
Přednáška Chris Durban (foto J. Ráček)
V polovině dubna proběhl v Praze již třetí ročník série
konferencí bp: business + practice, za kterými stojí maďarský
překladatel Csaba Bán. Jsou určeny především pro
překladatele a tlumočníky na volné noze, čemuž odpovídá
i program a diskutovaná témata.
Konference se konala v hotelu Don
Giovanni na pražských Vinohradech
a kromě samotného přednáškového
programu byla naplánována i řada doprovodných oficiálních a neoficiálních
společenských akcí, výletů a exkurzí.
Přednášky probíhaly paralelně ve třech
sálech a naprostá většina z nich byla
zaznamenána na video, aby měli účastníci a další zájemci možnost později
zhlédnout veškeré příspěvky. Všechny
přednášky byly v angličtině, diskuze pak
probíhaly v široké škále jazyků.
Po první „zkušební“ akci v Budapešti
v roce 2014 a loňské větší konferenci
v Záhřebu letos Praha přivítala více než
150 překladatelů a tlumočníků z celého
světa, od Jižní Ameriky po Tchaj-wan.
Přednášky a semináře se týkaly celé řady
témat, přičemž největší pozornost poutaly diskuze o změnách v našem odvětví
a nutnosti se s nimi vyrovnat a o sociálních médiích jako prostředku k prezentaci našich služeb a k získávání zákazníků.
Značná část debat probíhala v neoficiální
atmosféře mimo přednáškové sály, o přestávkách a při společenských akcích.
V úvodní přednášce v pátek dopoledne se Chris Durban zabývala kvalitou
překladů, jejím vnímáním a souvislostí
s cenou. Uskutečnila zajímavý experiment, při němž nechala text přeložený
pro účely akce translation slam (veřejné
porovnávání dvou překladů pořízených
speciálně pro takovou událost) přeložit
několika překladateli a agenturami jako
31
běžnou zakázku, ovšem s ideálními podmínkami (cena, termín, možnost konzultací s klientem) a důrazem na maximální kvalitu. Výsledné překlady pak
mohli posoudit sami posluchači v sále.
Ukázalo se, že vnímání kvality může být
do značné míry subjektivní, rozdíly v cenách jsou propastné a ani absence tlaku
na cenu a termín nevede vždy k tomu,
že poskytovatel dodá kvalitní překlad.
Varováním je příklad jednoho dodavatele, který na kvalitu rezignoval a chabý
výsledek omlouval tvrzením, že jinde
by zákazník dostal ještě horší překlad.
Zde platí zásada, že cestou k úspěchu je
porovnávat se s lepšími kolegy a nikoli
opájet se převahou nad těmi, kdo poskytují horší služby.
K tématu kvality ve vztahu k marketingovým a reklamním textům se vyjadřovala i Valeria Aliperta v přednášce
Proč je špatný překlad jako špatná káva
a o úskalích převodu ustálených spojení do cizího jazyka vtipně hovořili Kyle
Wohlmut a Ellen Singer v příspěvku
Idiomatický, či idiotský? Je kočka někdy
prase, pes nebo ryba?
Diskuzi o sociálních médiích otevřela
svou páteční přednáškou Gala Gil Amat,
která rozhodně doporučovala používat
sociální média jako Facebook, LinkedIn,
Twitter nebo Instagram k podpoře vlastního překladatelského podnikání. Už
během přednášky mnozí namítali, že
úspěšnost získávání klientů touto cestou je problematická, protože v našem
odvětví lze takto jen obtížně cílit na
správné zákazníky. Téma pak rezonovalo celou konferencí a názory na budoucnost a potenciál sociálních médií v nabízení překladatelských služeb se velmi
lišily. Zdá se, že sítě jako LinkedIn, jež
jsou primárně určeny k propojování
profesionálů, mohou představovat určitý zdroj zakázek, ale všeobecné „zábavní“ sítě jako Facebook nebo Twitter
jsou spíše užitečné ke sdílení zkušeností a kontaktu s ostatními překladateli
a dalšími odborníky. Důkazem toho je
i to, že účastníci během konference velmi intenzivně diskutovali a komunikovali jak na Twitteru, tak na Facebooku
(viz odkazy na konci článku).
Dalším velmi diskutovaným tématem
byly změny v překladatelském odvětví,
jako je nástup strojového překladu,
rozvoj technologií nebo konkurence
velkých hráčů na překladatelském trhu,
a cyklus, kterým prochází každé podnikání a který vyžaduje neustále reagovat
na měnící se prostředí.
Podrobněji o tom v jedné ze sobotních dopoledních přednášek hovořila
Christelle Maignan, jež kromě vlastní překladatelské práce působí i jako
kouč pro jiné překladatele. Popisovala,
že při obvyklém vývoji trhu, produktu
nebo podniku (což platí i pro podnikání
překladatele) nastává po mírném
počátečním poklesu výrazný růst,
který postupně zpomaluje. Úvodní
pokles je způsoben nutnými finančními a časovými investicemi do rozjezdu (nového směru) podnikání
a etablování se na trhu. Ve fázi růstu
se podnikání rozvíjí a postupně dosahuje zralosti, kdy například předkladatel má stálou klientelu a dobře
zná svůj obor. Po dosažení vrcholu
však nastává pokles, takže ideální
je ještě před tímto okamžikem najít
nový směr rozvoje, který umožní
další růst a opakování celého cyklu.
V situaci překladatele na volné noze to znamená nenechat se
ukolébat momentálním úspěchem,
neustále sledovat situaci v odvětví
a hledat příležitosti ke změně například v podobě přijímání nových
technologií, specializace, využití
volných míst na trhu, diverzifikace
nebo spolupráce. Ideálním okamžikem k takové změně je období zpomalujícího růstu, kdy je k dispozici
dostatek zdrojů k pokrytí počátečního poklesu na nové dráze.
Podrobnější informace o tomto cyklu
změn, včetně několika placených webinářů lze získat na Christelliných stránkách Coaching for Translators.
Na velmi podobné téma hovořila Inga
Michaeli v přednášce Diverzifikace nebo
specializace: jak se stát „nedotknutelným“.
Podělila se o svou zkušenost z doby, kdy
se začal snižovat objem zakázek, které
tvořily většinu jejích příjmů, a ona tak
musela hledat nové možnosti uplatnění.
Promeškala pravý okamžik pro změnu,
což vedlo ke stresovým situacím a existenční nejistotě, přesto se jí podařilo
i pomocí myšlenkových map a dalších
technik osobnostního rozvoje najít své
nové místo a úspěšně obnovit překladatelské podnikání.
O trochu jiném cyklu – životním cyklu
překladatele – mluvila ve svém působivém příspěvku Tanya Quintieri. Ideální
životní cyklus od studia a výběru povolání přes zdokonalování se a následné
předávání zkušeností novým členům
komunity až po odchod na odpočinek
bývá často narušen nečekanými událostmi. Nemá smysl žít ve strachu před
tím, co všechno se může stát, ale je dobré vědět, že nic není na věky, a občas se
alespoň zamyslet nad plánem B. Stejně
jako mnoho dalších řečníků nenabízela
Tanya hotová řešení, ale spíše podněty
k zamyšlení.
V posledním bloku přednášek celé
konference proběhla diskuze na téma
zvládání proměnlivé pracovní zátěže
a řízení sazeb, kterou jsem provázel já
osobně. U překladatele či tlumočníka na
volné noze se zpravidla střídají období,
kdy dostává mnoho zakázek, s etapami
menšího vytížení. To přirozeně vyplývá
32
Účastníci konference (foto J. Ráček)
z povahy našeho podnikání. V této diskuzi se řešily situace, kdy má překladatel
v určitém období příliš mnoho zakázek,
které nemůže sám zvládnout, dostává
„nejlepší“ zakázky v okamžicích, kdy už
nemá kapacitu k jejich zpracování, či se
musí vypořádávat s často nesmyslnými
termíny.
V případě řízení pracovní zátěže je
jednou z možností „předvídat“, že v budoucnu přijdou další, potenciálně lepší
zakázky, a sestavovat svůj plán práce podle toho. Pak je vyšší šance, že překladatel bude mít čas na lukrativnější překlady. Během diskuze byl tento systém
podrobně rozebrán. Účastníci se shodli,
že zákazníci (zejména z řad agentur)
často stanovují „preventivně“ termíny
kratší nebo takové, které nejsou podloženy skutečnou potřebou, takže vždy
stojí za to o dodacích lhůtách vyjednávat. Zaznělo mnoho návrhů, jak lze tyto
situace úspěšně řešit. Podrobně jsme
také diskutovali o možných způsobech,
jak zvyšovat sazby, aniž by to ohrozilo
stabilitu portfolia zákazníků.
Celá řada přednášek se týkala technických aspektů překládání. Mezi sponzory konference byly společnosti dodávající CAT nástroje Across a memoQ,
takže několik seminářů bylo zaměřeno
na práci s těmito nástroji. Další přednášející pak hovořili o využívání programů na rozpoznávání řeči, o lokalizaci
webových stránek, překladu patentů,
vyhledávání v databázích právních textů Evropské unie (EUR-Lex) a mnoha
dalších tématech.
Informace o všech přednáškách, řečnících a účastnících jsou k dispozici na
webových stránkách konference (vše
v angličtině). Před konferencí,
v jejím průběhu i po jejím skončení probíhala živá komunikace na
Facebooku i Twitteru, kde lze najít
velké množství fotografií, doplňujících materiálů a zkušeností a dojmů účastníků. Přibližně v polovině
května budou zveřejněny videozáznamy z většiny přednášek, které
lze zakoupit buď jednotlivě, nebo
jako celý soubor za zvýhodněnou
cenu. Veškeré informace jsou uvedeny přímo na webu konference.
V současné době ještě není stanoveno, kdy a kde (a zda vůbec) se
bude konat další ročník série konferencí bp. Rozhodnutí by mělo
padnout v následujících týdnech či
měsících.
Web konference: http://bp16conf.
com/
Videozáznamy: http://bp16conf.
com/video/
Facebook: www.facebook.com/
bptranslationconference
Twitter: #bp16conf
ING. Marek Buchtel
překladatel
Dely radí, kam na výlet
9. Pohodlný výlet: Psáry–Libeř–Radlík–Jílové
u Prahy
10. Dobře značený výlet z Líšnice do Davle přes
Bojov a Sloup
Ze stanice metra Budějovická odjedeme do Psár autobusem
č. 332. Vystoupíme, rozhlédneme se a spatříme modrou
značku, po které se vydáme silnicí vedoucí přes Libeř do
Jílového. Za první zatáčkou směřuje modrá značka přes
silnici ke kraji lesíka a my přelezeme svodidlo. Před námi
stojí pomník s deskou a nápisem hlásajícím, že zde padl
7. 4. 1945 sovětský parašutista Karlík. Sestoupíme prudkým svahem a přes potůček a kořeny, které tvoří schody,
vyjdeme vzhůru řídkým lesem. Brzy kráčíme rovně kolem
pletivového plotu, za nímž stojí rekreační zařízení. Cesta
je velmi krásná, lemovaná chatkami a kolem „divného psa“
se vydáme vzhůru k Libeři. Pohodlně se dostaneme k velké
vodní nádrži s divokými kachnami a reklamou na SK Meteor
Libeř. Od nádrže se držíme modré značky vpravo, vede nás
podél Záhořanského potoka. Zakrátko se před námi objeví
most, kdepak, dva mosty a jeden svatý Jan Nepomucký (vypadá zrestaurovaně). Druhý dřevěný most je pro pěší a pro
cyklisty, aby si dojeli pro libeřské lahůdky (my se zastavíme ve Vodičkově ul.). Na mírném kopečku na konci obce
stojí hospoda a vlevo se tyčí kostel sv. Jiljí. Za hospodou
neodbočíme doleva, ale vstoupíme do lesa a jdeme podél
silnice. Po mírném táhlém stoupání se dostaneme na náměstíčko vísky Radlík, místní části Jílového. Pokračujeme
vpřed kolem louže s dřevěným posezením k zanedbané třešňové aleji, podél níž směřujeme k Jílovému vedle pozemků
připravených k výstavbě rodinných domků. A už jsme na
náměstí, kde potěšíme oko pohledem na kostel sv. Vojtěcha
a podivíme se, že kostelní věž stojí mezi lodí a presbytářem,
stejně jako v Libeři. A protože jsme v Jílovém byli (výlet č. 7
v čísle 119/2016), vybereme si restauraci před autobusovou
zastávkou a nabereme ztracené síly.
Od autobusové stanice před Smíchovským nádražím odjedeme autobusem č. 317 do Líšnice. Podchodem podejdeme
rušnou silnici. Po neznačené cestě zamíříme k Líšnici, z níž
na nás mává věž kostelíka. Na rozcestí zabočíme vpravo a už
jsme na žluté, po které vlevo směřujeme ke kostelu Všech
svatých. Je opravený a slonovinově září. Pokračujeme po
úpravné vsi až ke krásnému metrovému kameni připomínajícímu datum bitvy, která se tu nikdy neodehrála, ale je
tu lavička s výhledem na architektonickou kaši. Před námi
les, po stranách pole a my stoupáme do mírného kopce,
cestu lemují vlevo chaty, vpravo les, až dojdeme ke žluté
šipce. Časem narazíme na trať a nádražíčko Bojov. Přes koleje a pak přes potok po modrém můstku, za ním objevíme
souběh žluté se zelenou. A od této chvíle nás zelená značka
bude provázet do Davle. Vysupíme do táhlého svahu, až dojdeme k rybníku (vlevo) a po zelené šipce začneme sestupovat, aniž mineme krásný rozhled po kraji s proláklinou,
kde tušíme kaňon Vltavy. Postupně (kousek po silnici) se
dostaneme na kulaté náměstíčko ve Sloupu a tady zahneme
prudce vpravo a stále po zelené, mezi domky, pochodujeme
obcí a opět dojdeme do míst s krásnými výhledy. Pod námi
Davle, soutok Sázavy s Vltavou a ostrov sv. Kiliána v řečišti
Vltavy. K ostrovu měli přístup jen archeologové, aby odkryli
základy a hroby mnichů. Býval zde klášter, husité jej zničili,
ale nikdy již nebyl obnoven. Po zelené vlevo opatrně sestupujeme prudkou nepohodlnou stezkou, z níž lze spatřit oba
davelské mosty: starý železný, který si zahrál v americkém
filmu „Most u Remagenu“ a druhý, silniční, jenž není ani
trochu zajímavý. Po chodníku zamíříme do nejbližší hospody, tzv. „davelského pivovaru“, kde se dobře vaří.
ZDRÁVI / ZDRÁVY DOŠLI / DOŠLY!
DELY SERRANO
tlumočnice, překladatelka,
čestná členka JTP a značkařka KČT
33
Dále vyšlo (nebo vyjde)…
Akademická encyklopedie českých dějin D–G:
dadaismus–gymnázium / Jaroslav Pánek. 1. vyd.
Praha: Akademie věd České republiky. Historický
ústav, 2016. ISBN 978-80-7286-268-9: Kč 560,00.
Jazyky střední Evropy / Ondřej Bláha. 1. vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
ISBN 978-80-244-4910-4.
Traktory: velký obrazový průvodce. 1. vyd. Praha:
Euromedia Group - Knižní klub, 2016.
ISBN 978-80-242-5341-1.
Encyklopedie českých právních dějin. II. svazek,
D–J / Karel Schelle, Jaromír Tauchen. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2016.
ISBN 978-80-7380-569-2 (Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk; soubor). ISBN 978-80-7380-587-6
(Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk).
ISBN 978-80-7418-238-9 (Key Publishing; soubor).
ISBN 978-80-7418-247-1 (Key Publishing).
Almanach českých šlechtických a rytířských rodů
2026 / Karel Vavřínek. 1. vyd. Praha: Vavřínek
Zdeněk, 2016. ISBN 978-80-905324-8-9: Kč 390,00.
Fotbalový atlas. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2016.
ISBN 978-80-256-0556-1.
Snář: lexikon snových symbolů / Hanns Kurth.
4. vyd. Praha: Euromedia Group – Ikar, 2016. ISBN
978-80-249-3136-4.
Vážky České republiky. Příručka pro určování
našich druhů a jejich larev / Martin Waldhauser,
Martin Černý. 2. dopl. vyd. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim,
2016. ISBN 978-80-87964-07-1: Kč 215,00.
Atlas trolejbusů 2016 / Jan Nelhübel. 1. vyd.
Ostrava: Pro trolejbusy, 2016. ISBN 978-80-260-9435-7:
Kč 290,00.
Minerály se systémem rychlého určování / Walter
Schumann. 1. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA,
Plzeň: Josef Ševčír, 2016. ISBN 978-80-7306-772-4
(BETA), 978-80-7291-241-4 (Jiří Ševčík): Kč 299,00.
100 staletých mostů / Petr Vlček. 1. vyd. Praha:
Informační centrum ČKAIT, 2015. ISBN 978-80-8743869-5: Kč 390,00.
1000 prvních anglických slov: obrázkový slovník
pro děti od 5 let. 3. vyd. Praha: Euromedia Group –
Knižní klub, 2016. ISBN 978-80-242-5303-9.
Slovník historiků umění, výtvarných kritiků,
teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich
spolupracovníků z příbuzných oborů (asi
1800–2008) / Lubomír Slavíček ve spolupráci
s Polanou Bregantovou, Andělou Horovou a Marií
Platovskou. Vyd první. Praha: Academia, 2016.
2 svazky 1. svazek. A-M, 2. svazek. N-Ž. ISBN
978-80-200-2094-9.
Přehled skladatelů varhanní hudby /
Jana Šimáčková Michálková. 1. vyd. Brno: JAMU, 2015.
ISBN 978-80-7460-089-0: Kč 116,00.
Edika, Brno 2016
Španielsky slovník na cesty / Ludmila Mlýnková,
Olga Macíková. 1. vyd. ISBN 978-80-266-0889-9.
Francúzsky slovník na cesty / Lucie Rychnovská.
1. vyd. ISBN 978-80-266-0888-2.
Chorvátsky slovník na cesty / Lucie Rychnovská.
1. vyd. ISBN 978-80-266-0887-5.
2000 nejpoužívanějších anglických slov. 1. vyd.
ISBN 978-80266-0883-7: Kč 249,00.
Ottova encyklopedie. Zvěř / Jaroslav Červený,
Karel Šťastný, Petr Koubek. 1. vyd. Praha: Ottovo
nakladatelství, 2016. ISBN 978-80-7451-521-7.
Mgr. ALENA ŠOURKOVÁ
tlumočnice a překladatelka
místopředsedkyně JTP
Ottův atlas: Česká republika. Výletní trasy /
Ivo Paulík. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016.
ISBN 978-80-7451-512-5.
Průzkum překladatelského trhu ve střední Evropě
Central European Translation Market Survey (CETMS)
CETMS je mezinárodní průzkum
trhu týkající se překladu a zaměřený
na překladatele. Konal se v zemích
Visegrádské čtyřky (dále jen V4),
tzn. v České republice, v Maďarsku,
v Polsku a na Slovensku.
Projekt byl koordinován z České republiky (Ústav translatologie Univerzity
Karlovy v Praze – ÚTRL), zúčastnily se
ho další univerzity (zejména Univerzita
Palackého v Olomouci), poskytovatelé
jazykových služeb ze zemí V4 (zejména
maďarská firma Espell), místní kanceláře Generálního ředitelství pro překlady
Evropské komise v zemích V4 (zejména
pražská kancelář) a profesní organizace (zejména česká Jednota tlumočníků
a překladatelů – JTP).
Výzkum sestával z celkem 18 otázek,
uspořádaných do následujících 6 sekcí:
zz sídlo podnikání, pohlaví, věková
skupina, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe v překládání;
34
profesní profil: portfolio služeb,
jazyky, typy klientů, specializace;
zz výchozí a cílové jazyky;
zz ceny za překlad;
zz technologie;
zz členství v profesních organizacích.
Celkem se ankety CETMS zúčastnilo 909 respondentů. Výsledky jsou
shrnuty v závěrečné zprávě na adrese: www.jtpunion.org/spip/article.
php3?id_article=5349.
zz
Za koordinační tým
PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Ústav translatologie FF UK
člen výkonného výboru JTP
DVD
Čtvrtstoletí Jednoty
tlumočníků a překladatelů
ve dvou tisíciletích
V pětadvacátém roce
své existence vydala JTP
další z řady kotoučků.
Tentokráte obsahuje
kompletní produkci naší
profesní organizace za
uplynulé čtvrtstoletí:
zz 115 čísel časopisu ToP (tlumočení-překlad) od prvního čísla
1/1990 až po 115/2015 – fulltextové
vyhledávání
zz 7 slovníků (Česko-francouzský
slovník automobilové dopravy a silničního práva, Německo-česká a česko-německá terminologie obalové
techniky, Translatologický slovník,
„Nadslovník“ /česko-ruský slovník
obtížnější terminologie/ z oblasti práva, financí, administrativy,
„Nadslovník“ technický česko-ruský, Slovník počítačové terminologie
Čtvrtsto
a překl letí Jedno
adatelů ty tlum
ve dvou očníků
tisícilet
ích
115
č
ísel
časo
p
Příruisu ToP/
tlu
čk
15 s y o překmočeníborn ladu přek
lad
ík
a
7 sloů z konf tlumoč / (2000
e
v
-201
Péef níků rencí ení
5)
k
© JT y JTP
P2
015
1
Apple Macintosh, Czech-English
Idioms and Figurative Expressions –
obrazná rčení a ustálená spojení,
česko-anglicky)
zz Příručky o překladu a tlumočení (Překlady a jak na to – průvodce
pro zadavatele překladů, Tlumočení
a jak na to, Překlad není houska
na krámě! – standardy pro nákup
a prodej překladů, Chápete člověče co vám říkám aneb Komunitní
tlumočení u nás / Návod, jak se domluvím s uprchlíkem, pacientem,
neslyšícím…)
zz 15 sborníků z konferencí o překladu a tlumočení
zz Netradiční publikace – pééfky
JTP (Nískejbačet – reklamsky pomalu, nesnadno a nejlépe vůbec, Tichá
pošta, Strč prst skrz krk – cizojazyčné jazykolamy aj.)
zz Videa z pořadů Jeronýmových
dnů (Dabing – nebo dlabing???,
Kulatý stůl o dabingu, Náplavy mezi
námi, České tlumočení v Evropské
komisi a v Radě ministrů EU, současná situace a perspektivy…)
ČTVRTST
JTP, ASKOT a České komory tlumočníků znakového jazyka zdarma)
OLETÍ JE (členové
A
P
K dostání
JTP, nebo na základě objednávky emailem na
ŘEKLADKč
Cena 300
NOTY TL na sekretariátě
ATELŮ [email protected]
pošleme s fakturou.
DVOU TI UMOČNÍKŮ
SÍC
115 č
íse
l časo
pis
Příru u ToP/tlu
čky
mo
15 o pře čení-p
Číslo 120, ročník XXVII – 2016
ToP (tlumočení-překlad)
Odborný bulletin Jednoty tlumočníků
a překladatelů
ISSN 1210-4159 (tištěná verze,
1990-2014)
ISSN 2336-8888 (elektronická verze
od 2015, platí i pro elektronický archiv
starších ročníků)
JTP je členem Mezinárodní federace
překladatelů FIT – Féderation internationale des traducteurs, organizace třídy
„A“ uznané UNESCO.
šéfredaktor Petr Kautský
redakční rada Prof. PhDr. Ivana
Čeňková, CSc., Amalaine Diabová,
Katarzyna Filgasová, Ing. Miroslav
Herold, CSc., PhDr. Milan Hrdlička,
CSc., Mgr. Marie Kopecká, Jindřich
Mareš, PhDr. Andrej Rády, Barbora
Stejskalová, PhDr. Tomáš Svoboda,
Ph.D., Mgr. Alena Šourková.
redakce
JTP – ToP, Senovážné nám. 23,
110 00 Praha 1.
Telefon: 224 142 517. 224 142 312.
E-mail: [email protected]
www.JTPunion.org
Facebook: [email protected]
předplatné 2016 200 Kč,
v zahraničí 10 eur.
Zdarma členům JTP, ASKOT a řádným
členům České komory tlumočníků znakového jazyka.
Bankovní účet: 2800245144/2010
BIC: FIOBCZPPXX
IBAN: CZ5020100000002800245144
Registrace MK ČR 6198 TS: 7B B1.
Čtvrtletník. Vychází jen ve formátu
PDF.
Uzávěrka tohoto čísla 20. 5. 2016.
Vydala © Jednota tlumočníků a překladatelů, IČ CZ002505676.
Za obsah článků odpovídají autoři.
Texty neprošly jazykovou úpravou.
Příspěvky se nehonorují. Příspěvky
zde otištěné nesmí být reprodukovány
v žádné formě, ani elektronickým či
mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu.
Citace z textů možno přetisknout pouze s uvedením zdroje.
36
K-centrum v Praze nabízí služby
K-centrum tvoří komplex budov v centru
Prahy u Jindřišské věže a blízko Václavského
náměstí. Vstup je přímo ze Senovážného
náměstí číslo 23. Místo je lehce přístupné
všemi druhy MHD. Pro příjezd automobilem
je nejvhodnější parkování na velkokapacitním parkovišti Hlavní nádraží, odkud trvá
cesta pěšky pouhých pět minut.
K-centrum nabízí veškeré nájemní služby
administrativních prostor. V areálu jsou plně
k dispozici zdravotnické centrum, masáže,
kadeřnictví, administrativní kanceláře,
učebny a sály pro krátkodobý pronájem,
restaurace, rychlé (závodní) stravování,
bufet, kopírovací centrum, kavárna s galerií,
poštovní a další služby.
Kontaktujte nás!
Adresa: Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1 ■ Telefon: 224 142 313 a 314 ■ Fax: 224 213 178
E-mail: [email protected] (mailto:[email protected]) [email protected]

ToP_120_leto_2016_DEF

Transkript

Podobné dokumenty

PDF, 6 MB

T oP | tlumočení–překlad jaro 2015 / ročník XXV

Modelový test 3

Anglicko_cesky_part_7_ecology

CSIM2011_program - Česká resuscitační rada

Noha - Masarykova univerzita

Informační a komunikační technologie ve výuce cizích

Duplexní ultrazvukové vyšetření končetinových žil

Katalog sortimentu Vegan Foods

zde. - In Iustitia

Thermopal - KONdesign

Invoice V1B_V4_Reminders_CR76

Der p 1 - Masa.cz

Bez názvu-1

Stáhnout soubor - ZOO Dvůr Králové

kořist - Masožravé rostliny

Lingea: Praha – inspirace na cesty

Výroční zpráva o činnosti VOŠZ školní rok 2011 – 2012

Diseases of the foot

PM 2 2015 - PragMoon

Modelový test 1

Profily absolventů