přehlídka dobových sesterských uniforem

Komentáře

Transkript

přehlídka dobových sesterských uniforem
VZNIK A VÝVOJ OŠETŘOVATELSKÝCH UNIFOREM
Dovolím si zmínit se Vám o vývoji ošetřovatelského pracovního oděvu, který v průběhu let
dřívější ošetřovatelky, dnešní zdravotní sestry, nosily, a který je spojen s prestiží tohoto
povolání a v neposlední řadě i se sociálním postavením.
Povolání sestry prochází po dobu své existence neustálými změnami. Co se nemění, je
podstata tohoto povolání. Mění se sestry samotné. Začínaly u řádového oděvu a v očích
pacientů to byly "svaté" ženy. Dnešní situace je zcela jiná. Medicína se pohybuje v jiných
sférách a zdravotní sestry jsou emancipované, velmi dobře kvalifikované ženy. Tak jak se
měnily sestry, měnila se i jejich uniforma.
ZÁKLADY OŠETŘOVATELSKÉ PROFESE
Péče o chudé a nemocné je známa již z dob lazebníků, ranhojičů, kořenářek, apod..
Historické prameny nás zavádějí až do sterého Egypta, přesto základy ošetřovatelské profese,
v pravém slova smyslu, jsou neochvějně spjaty s šířením křesťanství.
Postupně se zakládaly jednotlivé křesťanské řády, jak mužské, tak zejména ženské, které se
začaly věnovat charitě a péči o chudé, nemocné a trpící.
Církevní řády, měly stanovený povinný způsob odívání, které bylo přísně dodržováno a
hlídáno. Mniši a řádové sestry si při své službě oblékali svá řádová roucha specifické pro
daný řád či kongregaci.
Obrázek 1. Řád svaté Voršily – Voršilky
Obrázek 2. Řád křížovníků s červenou
hvězdou Křížovníci,
1
Civilní opatrovníci si oblékali po dlouhá léta cokoliv. Většinou se jednalo o běžný civilní
oděv.
Radikálnější změna řeholního oděvu nastala až v roce 1965 dekretem II. vatikánského
koncilu, který povolil zjednodušení oděvu a jeho přizpůsobení současným společenským i
pracovním podmínkám.
UNIFORMY OD NEJSTARŠÍCH DOB DO PRVNÍ POLOVINY 19. STOLETÍ
V průběhu 18. století se začínají objevovat první náznaky oděvu pro ošetřovatele pečující o
nemocné. V tomto století se začíná společnost zajímat o lidské zdraví a začínají se rozvíjet
jednotlivé nemocnice. Již v počátcích vzniku sesterského oděvu můžeme nalézt podobnosti s
řádovými oděvy. Tyto strohé prvky přetrvávají v některých zemích dodnes, např. ve Velké
Británii, Rakousku, nebo ve Švýcarsku.
Obrázek 3.
Obrázek 4.
2
UNIFORMY OD NEJSTARŠÍCH DOB DO PRVNÍ POLOVINY 19. STOLETÍ
Druhá polovina 19. století je v ošetřovatelství považována za velký mezník.
V tomto období dochází k profesionalizaci ošetřovatelského povolání a k systematickému
vzdělávání ošetřovatelského personálu. Postupně se začínají zavádět stavovské oděvy, někdy
také zvané sesterské uniformy.
První zmínky o sesterské uniformě, jako takové, jsou spojeny se jménem ruského chirurga
Nikolajeva Ivanoviče Pirogova.
Tento světoznámý chirurg v září 1854 napsal velkovévodkyni Jeleně Pavlovně (švagrové cara
Nikolaje) o svém plánu založit společnost žen, jež by pomáhala nemocným a raněným, a
vyzval ji k výběru personálu.
Na Pirogovo popud nechala velkovévodkyně vylepit letáky, v nichž prosila všechny ženy,
které nejsou vázány rodinnými povinnostmi, aby se k ní přidaly a pomohly vojákům v
Krymské válce.
Ženy, které pak sama vybrala, vybavila do války stejnokrojem. Jednalo se o dlouhé hnědé
šaty, přes které měly sestry oblečenu bílou zástěru, která jim chránila vlastní šaty. Na krku
nosily stříbrný kříž zavěšený na modré stuze.
Tento stejnokroj je považován za předchůdce pozdější sesterské uniformy.
Obrázek 5.
Nikolajev Ivanovič Pirogov
Obrázek 6.
Velkokněžna Jelena Pavlovna
Spolu s žádostí o výběr ošetřovatelského personálu požádal Pirogov velkovévodkyni také o
jeho vyslání do Krymské války.
3
Doprovázen několika dalšími lékaři a v čele skupiny Krestovozdviženskoj obščiny sester
Miloserdija, kterou velkovédkyně vybavila jednotným oblečením, dorazil Pirogov 9. 11. 1854
na Krym.
Do lazaretů na bojiště přivedl 32 ruských žen - ošetřovatelek, které sám vyškolil, a za jejichž
pomoci se snažil zlepšit péči o raněné. Zde všichni pracovali 14 měsíců. Zpočátku naráželi
Pirogov i ošetřovatelky na velkou nevoli generality. Po celou dobu pracovali v lazaretech
zřízených ve stanech, nikoli v budovách, a zachraňovali raněné i v poli.
Sestry, které pečovaly o vojáky, musely dbát o dobrou hygienu, čistotu a pořádek v tamních
lazaretech. Pirogov si velice vážil záslužné práce sester a snažil se o zvýšení společenské
prestiže a pozvednutí ošetřovatelské profese.
Na druhé straně „barikády“ v Krymské válce, která trvala 3 roky (1853 – 1856) a při níž proti
sobě stálo Rusko x Francii, Anglii a Turecku, se objevuje anglická ošetřovatelka Florance
Nightingalová, která, rovněž jako Pirogov, dorazila 4. 9. 1854 s pečlivě zvolenými a
zaškolenými 38 sestrami na Krym.
Sestry pracovaly ve „vojenské nemocnici“ ve Scurati zřízené z kasáren, kde bylo ve
špinavých pokojích plných krys a blech ubytováno 2300 pacientů. Zde Florance zcela a od
základu změnila podmínky, v nichž byla doposud poskytována pomoc raněným vojákům.
V noci pak procházela rozsáhlými sály, kde leželi ranění vojáci, a svítila si na cestu olejovou
lampou. Od toho se jí začalo také říkat „Dáma s lampou“.
Tento symbol, který je znám snad po celém světě, se stal také u nás symbolem ošetřovatelské
profese a objevuje se i na prvních odznacích.
I sestry Florance Nightingalové při ošetřování v Krymské válce měly stejnokroj. Oděv, který
si oblékaly, byl velmi ovlivněn jejím absolvováním dvou kurzů v německé ošetřovatelské
škole založené Theodorem Fliednerem. Velmi se podobal oděvu diakonek, které nosily
jednoduchý šat vdaných měšťanek, čímž se vyznačovaly vyšší úrovní péče a hlavně vyšší
úrovní vzdělání. Jednalo se o tmavé, černé šaty, které si sestry při práci částečně chránily
bílou zástěrou. Hlavu měly krytou bílým čepcem, který byl nedílnou součástí tehdejšího
běžného civilního oděvu.
4
Obrázek 7.
Ve vývoji uniforem se musím zmínit o Červeném kříži, organizaci, na jejímž založení má
zásluhy švýcarský obchodník Henry Dunant, který, ovlivněn vzpomínkami na bitvu u
Solferina, se rozhodl zřídit v každé zemi, během období míru, organizaci, jež by zajistila
průpravu dobrovolných ošetřovatelek pro případ vypuknutí války. Tato myšlenka se ujala a v
roce 1864, v Ženevě, vzniká mezinárodní organizace Červeného kříže.
Na našem území začala tato organizace působit již v roce 1868. Jednalo se o „Vlastenecký
pomocný spolek pro Království české“. Pomocný spolek mimo jiné školil ošetřovatelky
v jednotlivých kurzech a rozvíjel charitativní činnost.
Obrázek 8. Henry Dunant
Oděv používaný členy Červeného kříže byl civilní. Své šaty si případně kryly bílou zástěrou,
jak tomu bylo u sester Florence Nightingalové, či diakonek. Jednotliví dobrovolníci nosili na
paži bílou pásku se znakem organizace. Postupem času se však i tento oděv začal měnit.
5
Obrázek 9. Členi Českého Červeného kříže ve svém pracovním oděvu. Fotografie z roku rok
191 –1913
UNIFORMY 20. STOLETÍ
Začátkem 20. století, v roce 1902 – 1910, jsme se mohli setkat se služebním oděvem
opatrovnic ve Všeobecné nemocnici v Praze.
Ty nosily zástěry (šaty) s dlouhými rukávy, jež měly vzadu zapínání. Tento oděv měly sestry
za povinnost nosit po celou službu. Od ranních lékařských vizit až do doby, kdy se ukládaly
ke spánku. Pod těmito zástěrami nosily své osobní šaty.
Obrázek 10. Rok 1902 – 1910 – služební oděv opatrovnic ve Všeobecné nemocnici v Praze
6
V roce 1916 vznikla první česká Státní ošetřovatelská škola v Praze, která měla velký význam
pro vývoj uniformy sester v České republice. Byla zřízena při Všeobecné nemocnici v Praze a
každým rokem mohla přijmout pouze 15 nových žákyň.
Pro přijetí musely zájemkyně splňovat velmi přísné požadavky. Všechny kandidátky
nastoupily do školy na dobu čtyř měsíců. Poté bylo rozhodnuto, zda mohou ve studiu
pokračovat, či nikoli.
Ve zkušební době nosily žákyně tmavé šaty se zástěrou, po uplynutí čtyř měsíců mohly nosit
uniformu žákyň, která se skládala z šedých dlouhých šatů s kulatým bílým límečkem, bílé
zástěry a bílého čepečku. Přes stejnokroj se nosila vlněná tmavomodrá pláštěnka, která byla
světle modře podšita.
Po absolvování této dvouleté školy vyšly v roce 1918 první diplomované ošetřovatelky.
K této době se datuje oficiální vznik uniformy českých zdravotních sester.
Sestry nosily dva druhy uniforem, jednu na práci a druhou vycházkovou, protože nebylo
zvykem, aby nosily civilní oblečení. Uniforma byla velmi strohá, nepohodlná a navíc teplá.
Nedílnou součástí stejnokroje byl odznak.
Po roce 1920 používaly diplomované sestry 3 typy uniforem:
1. Pracovní uniformu
2. Slavnostní uniformu
3. Uniformu pro návštěvní službu.
Pracovní uniforma prvních diplomovaných sester byla složena ze světle modrých šatů s bílým
límečkem, jejichž délka sahala až ke kotníkům (obrázek 11). Šaty měly dlouhé rukávy s
vysokými bílými manžetami, které si sestry musely při práci vyhrnovat. Součástí pracovního
oděvu byla bílá zástěra. K této uniformě sestry nosily černé, nebo hnědé punčochy a boty
stejné barvy. Hlava byla samozřejmě kryta velkým bílým skládaným čepcem. Nedílnou
součástí stejnokroje byl odznak.
7
Obrázek 11. Pracovní uniforma
diplomovaných sester
Obrázek 12. Rozložená pracovní uniforma
prvních diplomovaných sester pro ústavní
péči z roku 1927
Obrázek 13. Odznak prvních diplomovaných sester
Odznak zdravotní sestry patří mezi nejvýznamnější symboly profese. Vzhled odznaku stejně
jako oděv procházel mnohými změnami.
Druhým typem uniformy byla uniforma slavnostní, která se skládala z tmavomodrých
dlouhých šatů s bílým límečkem a odznaku. Šaty doplňovala krátká pláštěnka, na hlavě nosily
sestry čepec s bílým okrajem, na němž byl připevněn tmavomodrý mušelínový závoj.
Pro řadové sestry byla uniforma určena ke slavnostní příležitosti, při běžné činnosti ji směly
nosit pouze vrchní a staniční sestry.
8
Obrázek 14. 1918 – první diplomované ošetřovatelky ve své slavnostní uniformě
Třetím typem uniformy, kterou nosily české sestry po roce 1920, byla uniforma pro návštěvní
službu (obrázek 14, 15). Skládala se z šatů šedé barvy, u nichž nesměl chybět bílý límeček,
odznak a manžety na dlouhých rukávech. Šaty byly doplněny dlouhou pláštěnkou a čepec byl
nahrazen tmavočerveným baretem. Jako svrchní oblečení nosívaly sestry složitý tmavý
hubertus.
Obrázek 15.
Obrázek 16.
V roce 1938 vydal spolek diplomovaných sester informační brožurku, která přesně popisuje,
jak má stejnokroj vypadat a při jakých příležitostech se užívá daná varianta (obrázek 17).
Podle druhé strany tohoto letáku si mohly sestry vystřihnout např. připínací límeček (obrázek
18).
9
Obrázek 17.
Obrázek 18.
10
UNIFORMY ZDRAVOTNÍCH SESTER V DOBĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY (1939 – 1945)
Druhá světová válka přinesla mnoho změn. Kromě nového odznaku i jistou změnu stejnokroje
pro sestry pracující v nemocnicích. Sestry tehdy nosily šedomodré šaty a na hlavě skládaný
čepec. U odznaku, který se stal součástí pracovních uniforem, došlo k několika změnám.
Změnila se symbolika na odznaku a zmizel nápis Československý červený kříž, protože tato
organizace byla roku 1940 zrušena.
V období protektorátu se symbolem na odznaku stala lampa, někdy také nazývaná kahanem.
Jako opis odznaku sloužil nápis „Diplomovaná sestra ošetřovatelka“ (obrázek 19).
Obrázek 19. Odznak diplomovaných sester v období
protektorátu
UNIFORMY ZDRAVOTNÍCH SESTER V OBDOBÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE (1945 –
1948)
V poválečném období změnily diplomované sestry svou pracovní uniformu na modrobílé
proužkované šaty poprvé s krátkým rukávem.
Obrázek 20. Poválečné období - modrobílé proužkované šaty s krátkým rukávem
11
V roce 1946 byla otevřena Vyšší ošetřovatelská škola v Praze, která poskytovala
diplomovaným sestrám potřebné znalosti pro vedoucí funkce ve zdravotnických zařízeních, v
ošetřovatelských školách či v sociální službě. Zahájení výuky se datuje k 16. září 1946.
Pro absolventky této vyšší školy byl vytvořen nový odznak a také byla stanovena uniforma
pro posluchačky této školy. Uniforma byla dvojí: pro přednášky a exkurze a pro praktickou
výuku. První zmíněná se skládala z tmavomodrých šatů s bílým límečkem a s manžetami – na
fotografii 5 sestra zleva, a pro praxi to byly šaty bílé a čepec – na fotografii 3 sestra zleva.
Obrázek 21. Uniformy posluchaček Vyšší ošetřovatelská škola v Praze
Od konce války začaly sestry používat nový odznak s domicilem zdravotnické školy, kterou
daná zdravotní sestra absolvovala (Obrázek 22, 23). Materiál, z něhož byl odznak vyroben,
byl také jiný. Nová verze odznaku není vyrobena ze smaltu, jako tomu bylo u předchozího,
ale je vytvořena z tombaku. Jeho povrchová úprava je stříbřité barvy. Tyto odznaky byly
používány do poloviny 50. let 20. století, kdy došlo k dalším změnám.
Obrázek 22.
Obrázek 23.
12
UNIFORMY ZDRAVOTNÍCH SESTER V OBDOBÍ PO ÚNORU 1948 - 1970
V tomto období pokračují změny, které úzce souvisely se změnami, které nesla doba:
- vedoucí moc ve státě převzala Komunistická strana Československa,
- byl vydán „Zákon o základní úpravě jednotného školství“,
- ošetřovatelské školy byly zařazeny ministerstvem zdravotnictví mezi vyšší odborné
školy III. stupně pod názvem „Vyšší sociálně zdravotní škola“,
- dochází k prohloubení nedostatku ošetřovatelského personálu, protože nastalo
postupné zaměňování řeholních sester za sestry civilní,
- vláda se snažila o vymícení všech známek buržoazie v ošetřovatelství, zejména o
degradaci stavovské hrdosti diplomovaných sester, což mělo za následek zrušení
slavnostní uniformy s pláštěnkou,
- zanikl titul diplomovaná sestra,
- došlo k výrazné změně odznaku (obrázek 24), který získal zcela jinou podobu znovu byl smaltovaný, na bílém podkladě bylo napsáno „Sloužím zdraví lidu“, střed
oznaku měl světle modrou barvu, na níž byl vyobrazen bílý štít, na něm byla tří
písmena: „SZP“, okolo tohoto štítu byly ztvárněny lipové ratolesti. Nad štítkem čněla
pěticípá červená hvězda.
Obrázek 24. Odznak zdravotních sester v období po únoru 1948 – 1970
V 50. letech dochází ke změně ochranného oděvu, někdy zvaného uniforma. Uniforma jako
taková zanikla společně se Spolkem diplomovaných sester.
Oděv používaný v tomto období se skládal z bledě modrých šatů a naškrobeného bílého
límečku, který se připínal na šaty. Součástí byla bílá zástěra a čepec (obrázek 25, 26).
Nošení čepce bylo velmi tvrdě vymáháno. Čepec byl nejdříve skládaný do varhánků, později
se čepce zapínali na dva knoflíky (obrázek 27, 28, 29).
13
Obrázek 25. Uniforma sestry z 50. let 20. století
Obrázek 26. Uniforma dětské sestry z50. let 20. století
Obrázek 27. Skládaný čepec
Obrázek 28. Čepec na dva knoflíky
Obrázek 29. Šátek pro dětské sestry
14
Začátkem 50. let dochází ke změně uniformy jak ošetřovatelského personálu, tak i žákyň
ošetřovatelských škol.
Podobu některých z nich znázorňují následující obrázky 30. – 35.:
Obrázek 30. Oděv pro vrchní sestru v nemocnici - ty měly
šaty v bílém provedení.
Obrázek 31. Oděv pro sestry na operačním sále
Obrázek 32. Oděv pro ošetřovatelky, který je tvořen z šatů
bleděmodré barvy.
15
Obrázek 33. Oděv pro sanitářky se skládal
z proužkovaných šatů s prostřiženými kapsami, přes kterou
nosily ošetřovatelky bílou sanitární zástěru se šlemi, která měla
také velké kapsy.
Obrázek 34. Oděv pro školní
sestru ve variantě s krátkými a dlouhými
rukávy.
Obrázek 35. Oděv pro žákyně ošetřovatelských škol, u kterého se
zkrátila délka sukně a rukávů
16
V roce 1956 byl ve zdravotnických novinách otisknut článek, který se zabýval oděvem pro
ošetřovatelský personál. V tomto článku se autor zmiňoval o slušivém vzhledu a praktičnosti
oděvů našich sester, který velmi oceňovali i zdravotníci ze zahraničí.
UNIFORMY ZDRAVOTNÍCH SESTER V OBDOBÍ OD ROK 1970 – 1990
V tomto období se uniforma stává osobním ochranným pracovním oděvem. Stavovská hrdost
sester k oděvu a k profesi postupně mizí s nástupem totalitního režimu a zrušení stavovské
organizace. Barva šatů se používala v různých odstínech modré, k nim samozřejmě patřila
bílá zástěra a čepec. Začalo se dbát na praktičnost, vzhledem k úkonům, které sestry začaly
vykonávat. Vlastní oděv se zjednodušil.
V roce 1974 bylo vydáno závazné opatření, ve kterém jsou přesně popsány oděvy
jednotlivých skupin zdravotníků a barevné rozlišení oděvů dle profesního zařazení:
- všechny řadové sestry ze všech oborů měly nosit šaty v barvě bleděmodré, přesněji
odstín tyrkysové, bílou zástěru se šlemi a bílý čepec ve tvaru T,
- pro žákyně středních zdravotnických škol byla vybrána pro 4leté studium barva
růžová a žlutozelená pro 2leté studium,
- pro vedoucí sestry, učitelky SZŠ a dietní sestry byly šaty v bílém provedení,
- pro práci v terénu byly vybrány kostýmkové šaty v šedomodrém provedení,
- béžová barva byla vybrána pro nižší zdravotnický personál,
- šedomodrý odstín pro pomocné zdravotnické pracovníky.
Vždy velmi záleželo na daném ústavu.
Odznak se nezměnil a zůstal ve stejné podobě až do počátku 90. let.
Obrázek 36. Uniforma zdravotních sester po roce 1974
17
V celé této době se kladl velký důraz na úpravu celé uniformy - nesměly se nosit žádné
šperky, dlouhé, či nalakované nehty, vlasy musely být vždy řádně upraveny.
Během několika let se setkáváme s různými variantami materiálů použitých na čepce vystřihovaly ze čtvrtky, byly plastové, nebo z jedné strany omyvatelné. Sestry, které nosily
čepce plátěné, je musely vždy řádně škrobit a žehlit, aby držely správný tvar.
Pracovní obuv, kterou sestry nosily, měla mnoho variant, záleželo na zařízení, jakou obuv
sestrám poskytlo. Mnohé z nás jistě pamatují éru „korkáčů“ a pracovní obuv z obrázku 37.
Obrázek 37. Pracovní obuv zdravotních sester po roce 1974
UNIFORMY ZDRAVOTNÍCH SESTER OD ROKU 1990 AŽ PO SOUČASNOST
V této době dochází k radikálním změnám ve společnosti jako takové, změnila se vládnoucí
strana a společnost se postupně začala přizpůsobovat situaci a životu v západní Evropě a na
celém světě.
Krátce po převratu se zrušila povinnost nosit čepce, doposud striktně vyžadované.
Došlo k výrazné změně odznaku. Doposud nošený odznak, s nápisem „Sloužím zdraví lidu“,
byl všem sestrám vyměněn. Na nový odznak se vrátil kahan ve zlatém provedení na modrém
podkladu. Odznak byl bíle orámovaný a nápis zněl: „Diplomovaná sestra / zdraví pro
všechny“. Tento odznak nosí sestry s občasnými obměnami až do současnosti (obrázek 38,
39).
18
Obrázek 38.
Obrázek 39.
Během posledních let dochází k velkému rozvoji vzdělávání zdravotních sester. Vznikají
vyšší zdravotnické školy, které se zaměřují ve studijních programech na jednotlivé obory.
Otevírají se bakalářské a magisterské programy na vysokých školách. V důsledku toho
vznikají i nové odznaky. Vzhled odznaku začíná být specifický pro jednotlivé školy a
zaměření. Jednotlivé školy si většinou své odznaky navrhují samy (obrázek 40, 41, 42).
Obrázek 40.
Obrázek 41.
Obrázek 42.
České zdravotnictví se otevřelo Evropě a celému světu. Dbá se na kvalitu ošetřovatelské péče,
používají se nejnovější metody. Ovšem na oděv a úpravu zdravotníků se někde důraz neklade.
V mnoha zařízeních se při výběru oděvu často více dbá na ekonomickou stránku.
Pracovní oděv vždy poskytoval a stále poskytuje zaměstnavatel, záleží tedy na
zaměstnavateli, jaký oděv vybere.
I přesto, že zdravotní sestry představují stále nejpočetnější část zdravotnického personálu
činného ve zdravotnictví, nedá se říci, že by sestry nosily oděv, který by svou jednotností
specifikoval jejich profesy.
19
CO ŘÍCI ZÁVĚREM?
Dnešní sestřičky, Bohužel, už neřeší stavovskou čest při nošení uniformy, či hrdost při nošení
odznaku, jež po staletí patřilo mezi nejvýznamnější symboly naší profese.
Dnešní sestřičky musí řešit, zda se vůbec budou mít do čeho obléknout, protože mnohdy
přijde prádlo z prádelny pozdě, málokdy neroztrhané a hlavně musí řešit co pod onu
pomyslnou uniformu, protože šetření na kvalitě látky, z níž se šaty vyrábějí, vede k situacím,
kdy můžete spočítat přesný počet puntíků na spodním prádle sloužící sestřičky.
Pevně věřím, že nastane doba, kdy povolání zdravotní sestry bude opět na vrcholu v žebříčku
prestižních povolání, a kdy svou uniformu budeme nosit s hrdostí tomuto povolání vlastní.
Do té doby budeme muset každodenně řešit lidskou agresivitu, mnohdy nesmyslná nařízení a
demokracii bez hranic, jež má za následek, že se zdravotní sestra v naší společnosti dostala na
úroveň posluhovačky.
Je mi z toho smutno. O to víc si vážím děvčat, které tuto práci vykonávají i přesto, že vědí, že
ta dávná staletími nesená prestiž je ta tam.
Dáma s lampou – tak se říkalo Florence Nightingaleové podle jejího hesla, že ošetřovatelská
péče trvá bez přestání, dnem i nocí. Ty dámy jste dnes VY. Vy, které svou práci děláte
s láskou a nasazením.
Autor: Ing. Bc. Soňa Brabcová
vrchní sestra Kliniky úrazové chirurgie
Krajská zdravotní, a. s.
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
S laskavým dovolením autora si dovoluji zveřejnit tento článek v rámci přípravy soutěže „Jihočeská
sestřička roku 2016“ .
Mgr. Dana Podholová
Koordinátor pro řízení bezpečnosti a kvality oš. péče
Nemocnice Český Krumlov, a.s.
20
Seznam použité literatury
JIRÁSKO, L. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Klášter premonstrátů na
Strahově. Praha: Fénix, 1991. 173 s. ISBN 80-85245-11-6.
KAFKOVÁ, V. Z historie ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 1992. 185 s. ISBN 80-7013123-3.
ROZSYPALOVÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ZVONÍČKOVÁ, M. Sestry vzpomínají –
Příspěvek k historii ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 86 s. ISBN 80247-1503-1.
ŠVEJNOHA, J. 80 let činnosti Českého Červeného kříže 1919-1999. Praha: Úřad Českého
Červeného kříže, 1999. 48 s.
Časopisy a periodiky:
ČAPEK, M. Oděvy pro zdravotníky. Sestra. Praha: 2000, roč. 10, č. 8, s. 20. ISSN 12100404.
DRAŠNAR, J. Ochranné a pracovní oděvy a obuv ve zdravotnictví. Sestra. Praha: 2000, roč.
10, č. 8, s. 16-18. ISSN 1210-0404.
DRAŠNAR, J. Moderní trendy oblékání zdravotníků. Sestra. Praha: 2000, roč. 10, č. 6, s. 114. ISSN 1210-0404.
DRAŠNAR, J. Hezky vypadat a dobře pracovat. Sestra. Praha: 2003, roč. 13, č. 1, s. 43. ISSN
1210-0404.
21
DRAŠNAR, J. Rozhoduje kvalita, nebo cena?. Sestra. Praha: 2004, roč. 16, č. 2, s. 12-13.
ISSN 1210-0404.
JOHNOVÁ, D. Kultura v životě zdravotníka. Československé zdravotnictví. Praha: 1960, roč.
8, č. 8, s. 448-456. - 126 HRONČEKOVÁ, J. Osobní a ochranné pracovní prostředky ve zdravotnictví z pohledu
hygienické asistentky. In: Sestra –Mimořádná příloha, Zdravotnické oblečení. Praha: 2006,
roč. 16, č. 5, s. 6-7. ISSN 1210-0404.
KMÍNKOVÁ, M. Dvě Marie - Vzpomínky diplomované sestry Marie Bubníkové. Sestra.
Praha: 1996, roč. 6, č. 6, s. 26. ISSN 1210-0404.
NEURWIRTH, J., STAŇKOVÁ, M. K problematice „uniforem“ zdravotních sester.
Zdravotnický pracovník. Praha: 1986, roč. 36, č. 1, s. 7-10. ISSN 0049-8572.
STAŇKOVÁ, M. Sestra – reprezentant ošetřovatelské profese. Sestra. Praha: 2000, roč. 10, č.
1, s. 8-9. ISSN 1210-0404.
STAŇKOVÁ, M. K 80. výročí založení první profesní organizace českých sester. Sestra.
Praha: 2002, roč. 12, č. 1, s. 16-17. ISSN 1210-0404.
STAŇKOVÁ, M. Z historie charitativní a řádové ošetřovatelské péče. Sestra – Mimořádná
příloha. Praha: 2003, roč. 13, č. 6, 18s. ISSN 1210-0404.
SYROVÁTKOVÁ, L. Nové oblečení v palbě kritiky. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1971,
roč. 21, č. 12, s. 632-633.
ŠINDLEROVÁ, M. A. Stejnokroje diplomovaných sester. Diplomovaná sestra v ČSR Zprávy spolku diplomovaných sester v ČSR. Praha: 1938, roč. 2, č. 1, s. 10-11.
Reklamní leták. Diplomovaná sestra v ČSR - Zprávy spolku diplomovaných sester v ČSR.
Praha: 1939, roč. 3, č. 4, s. 5.
22
Internetové odkazy:
Autor neznámý. Vznik a vývoj sesterských uniforem.
http://www.superstudent.cz/upload/materiály/509.htm
Autor neznámý. Rozvoj ošetřovatelství u nás do roku 1918.
http://terkam1.webz.cz/materialy/Historie-od1918.doc
Autor neznámý. Historie ošetřovatelství. http://www2.szs-lib.cz/ke-stazeni/o-historiiosetrovatelstvi.pdf
Autor neznámý. Dějiny ošetřovatelství.
http://www.wikiskripta.eu/index.php/D%C4%9Bjiny_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%
AD
Zákonné normy:
INSTRUKCE 51. Poskytování ochranných oděvů, obuvi, ochranných pomůcek a stejnokrojů.
Věstník Ministerstva zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1960, roč. 8, částka 17-18, s. 173 –
175.
INSTRUKCE 51. Příloha I. - Seznam povoláni, při nichž se poskytují obleky, obuv a
ochranné pomůcky. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1960, roč. 8,
částka 17-18, s. 176-190.
INSTRUKCE 51. Příloha II. - Seznam povolání ve zdravotnických zařízeních, při nichž se
poskytuje stejnokroj. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1960, roč. 8,
částka 17-18, s. 190 – 191.
ZÁVAZNÉ OPATŘENÍ 9. Směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních
prostředků a stejnokrojů a pro vybavení společenských zařízení. Věstník Ministerstva
zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1968, roč. 16, částka 5-6, s. 38-39.
ZÁVAZNÁ OPATŘENÍ 12. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.
Věstník Ministerstva zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1973, roč. 21, částka 5-7, s. 37-39.
23
ZÁVAZNÁ OPATŘENÍ 16. Unifikace nejběžněji používaných osobních ochranných
pracovních prostředků pro střední, nižší a pomocné zdravotnické pracovníky. Věstník
Ministerstva zdravotnictví ČSR. Praha: Avicenum, 1974, roč. 22, částka 14-15, s. 147.
VÝNOS 1. O poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Věstník Ministerstva
zdravotnictví ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 1991, roč. 39, částka 1, s. 2-3.
Archiv NCONZO Brno:
Svazek XVIII. složka XVIII/3:
ROUŠAROVÁ, J. Oděvy a čepce diplomovaných sester. Výstřižky z novin a časopisů.
Stejnokroje diplomovaných sester. Informační leták. Spolek diplomovaných sester v ČSR.
1938.
Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP Olomouc:
BRADOVÁ, J. Sestry v 50. – 60. letech 20. století. Seminární práce. Olomouc: LF UPOL,
Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 2003, nepublikováno.
BRYNYCHOVÁ, M. Sesterská uniforma v minulosti a dnes. Diplomová práce. České
Budějovice: JU ČB, Zdravotně sociální fakulta, 2007, nepublikováno.
ČECHOVÁ, H. Historický vývoj odznaků a ošetřovatelských uniforem v naší zemi.
Seminární práce. Olomouc: LF UPOL, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 2003,
nepublikováno.
HRADILOVÁ, M. Pracovní oděv nebo uniforma?. Seminární práce. Olomouc: LF UPOL,
Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 2003, nepublikováno.
Fotografický materiál z knih a periodik:
Fotografie. diplomované sestry u lůžka T.G. M.. Diplomovaná sestra v ČSR - Zprávy spolku
diplomovaných sester v ČSR. Praha: 1937, roč. 1, č. 7-8, s. 63.
24
Fotografie.
In.
Roušarová,
J.,
Gjuričová,
J.,
Wienzettlová,
B.,
Hladká,
V.
OŠETŘOVATELSTVÍ, učebnice nauky o domácnosti pro IV. třídu středních škol. 1.vyd.
Praha: Státní nakladatelství, 1950, s. 19.
Fotografie.
In.
Roušarová,
J.,
Gjuričová,
J.,
Wienzettlová,
B.,
Hladká,
V.
OŠETŘOVATELSTVÍ, učebnice nauky o domácnosti pro IV. třídu středních škol. 1.vyd.
Praha: Státní nakladatelství, 1950, s. 62.
Fotografie. In. Palec, R., a kol. Teorie a organizace ve zdravotnictví – Učebnice pro zdravotní
sestry, dětské a ženské sestry na SZŠ. 5. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1966,
Titulní strana. 08-006-66. - 133 Fotografie. In. Palec, R., a kol. Teorie a organizace ve zdravotnictví – Učebnice pro zdravotní
sestry, dětské a ženské sestry na SZŠ. 5. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1966,
s. 131. 08-006-66.
Fotografie. Návštěvní služba v rodinách. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1959, roč. 9, č. 1, s.
30.
Fotografie. Sestra ČSČK. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1959, roč. 9, č. 4 , s. 253.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1959, roč. 9, č. 8, s. 466.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1959, roč. 9, č. 8, s. 467.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1959, roč. 9, č. 8, s. 509.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1971, roč. 21, č. 6.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1976, roč. 26, č. 6.
Fotografie. Reklama na pruban. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1977, roč. 27, č. 6.
Fotografie. Zdravotnická pracovnice. Praha: 1981, roč. 31, č. 6. ISSN 004 9-8572.
25

Podobné dokumenty