Květena Javorníků v Moravských Karpatech

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY
ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI
Skeny starších botanických prací
Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického
bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné
v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat
kvalitní kopii je stále menší a menší.
Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za
důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží
k regionu severní Moravy a Slezska.
digitalizace: Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://ms-cbs.muzeumvalassko.cz/
digitalizované dílo:
Říčan G. (1933): Květena Javorníků v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 15
(1932): 20–43.]
.. _............ -..............
1
........... "
~
/' /...
c/
1 01 /
Správa chráněných krajinných oblast( ČR
CHKO Beskydy
Květena Javorníků v Mor. Karpatech.
Nádražnl36 .'
756 61 Rožnov pod Radho~těm
\so
G. ŘtCAN (Hovězí na Moravě) .
(S 1 mapkou.)
Javorníky jmenuje se v horstvu moravských Kurpa't pohrllniční horsk\'
hřbet mezi údolím horní Bečvy v obcích Hovězí. Halellk\~v. NllVÝ Hro'l..cnkov .
.. ' . Velk e Karlovíce a mezí ú<lo1ím Vilhu nll S~ovensku v lob-cích LéI'Z'Y. l'1nrykovlÍ, Popmdné a Sťávník. · Od: ú<lolí potoku KýchovG v Hovězí ve v~'ši
I
"I
\
~
I
I
500 m n. m. začínú hřbet Javorníků příkrým výstupem nu v~/c'hod 00 výše
I..~ !l85 .m .. llll Kyčeře Cer~a~u>ké vz'dálen~! l}Lf údolí jen. :2 ~m. Od,tud SIt: hř~::e,n
Javort11ku pozvolně zdViha ve 3 od,dllech postupne o I 50-· 100 m vysslch
v déloe asi po 5 km: odl Ky6erj}' Cerňanské k vrchu S~!ečnému
%0 m.
pak od Stolečného k Javorníku nad Minaříkem . 1017 ni. oď něho Fostupuit:
třetí oddíl na východ v nejvyšší části hřebene vyvý~ného nlld 1000 111
k Velkému Javorníku <, 1071 m. Dále na východ klesft hřehen Javorníkll
po~vblnll a postupuje na SloVlensko v .dlouhém púsmu n!a jih od údlolí řeky
Kysuce.
:
Moravský svah JaVQrníků prorván jest údblími l~toků tekoucích db
Bečvy : Kýchová. Cerný, Pcovaxný, BřeHtá. VTanča, St4novlll.ica. Plus'kavee.
Podťatý . V této státi popisujeme rostlinný kryt pouze hoh<lt<"> svahu k severu skloněného; hostícíhO:. význačné .<.fruhy sulJ.ulpíu~ské. opomíieiíce svah
území svazujícího se 00 Slovenska, ježto :ode pro VI'.orust rostlinstva jsou
podmínky tro~hu jil\é : jest tu ví~ púdiy vZldelnné a pllstvinlié. proto se
druhy su'balpins~é ,7Jde jen · spoře v;y-skytují . též tu joe tietfostatek vláhy na
svazích k jihu skloněllýdh. dole pak v údíolích potoků již se dosti uplai/1uie
vliv teplo'bytn~ 'fvětol(Y, postupující sem z ú:dIolí Vúhu.
Geologíckýin p .~'),d'klad.em Javorníkl'1 jest jemnozrnný pískovec
třetihorní tak zv. flyš (jeJz však Klvuňa přiděluje k útvaru kHd:ov t:1ll u) ,
větraiící na těžkou půd'u hlinitou a slinifou. Povrch svah':; jesi dob-ře vy rovnúil , skúly nikde nllldl povrch p-ůú!y nevynikují , )\'1 e t t: o r o log i c k í:
P <) Ml ě r y oorstva Javorníků ,">,zkoumíll1Y nejsou. stanice ve VeL Karlovících
v údolí Bečvy ve výši 515 m '11. 111. udáVÍ! výš'ku vodiních snížek za Tok 'l8!\
mm, roční středulí t~plotu 6.9"; ale nu hřbetu pohoří o kolik scf Ill'ctn'/ vyvýšenóho nad údolí Bečvy Jsou poměrně jin~. vke deošt·č, mG1l'ě teplu. ~níh
Idí v 'roklícha ž . ďlo začátku květnu.
Kulturní pásmo tohoto horstvu zab,ídl I}ud·u v ú·d;ol k h iI lIa
mírně příkrýc'h~ svuzíc'h do výše 700 m. . ale . něk-d1c iSOll pole a chalupy d"
výše i 800 m, II pa~tv'iny salmjí mísily. až na hřeb·~n. bylyť zaklúdimy na pří­
křejších svazích, nehodících .se k orbě. Půdy 'rorané jest v okrsku Javorníků asi 20 U!o , luk a pastvjnusi 40"/o,lesu asi 40".". Les II í J ~. .. S I ).e lil ' tlbriln povrch půd:y ve Výškádh nad 700 m. po pruvidle )
I
w-
7<1\ egy>
Moravskoslezská
pobočka
I
rokle a svahy příkřejší. V pásmu lesním nud 900 m a na pohra.niCním hř·ehenu
na pastvinách a. lukácb nad; lesy můžeme Oidldlě.lovati yíce méně zl"etelně p ÍI s Il1 o S u h a I pin s k é s dr-uby prvku evropsko-alpinského. Druhy ty rostou
hlavně na tak zv. Javomickýoh lukách, nepřetržitém to pásu luk a pastvin ( .. salaM") fO (.~m břhetu Javorníků při samé zemské hranici v délce '15 km,
šířce 50-100 m, a od hřebene sestupují 'diolů na svahy a db rakHn.
Popis kVěteny Javo.rníků uvedeme v rámci společienstev rostlillluých.
především společenstev 1lesních a h,čnídh.
..
Lesy bukové.
Původně pokrýv.!11 hukový prales celé horstvO' Javorník.ů, až dia doby
osi·dlení, které zdle nastalO' teprve po 'válOe . třicetileté. Ohec Hově,z;í b-ývala
posle·dní obd na východ oď Vsetína pO divě stóletí, obec Halenkov a Nový
Hrozenko.v založeny b!yly r. 1654, KaTIo.vice až r. 1713. Do' dbby kolonisace
byl tu bukový prales jediným spoleČielnstvem rostlinným, bukbn a podirostelm
bučinným byly Po.rostlé nejen svaby, ale i údlalí. J.etn úzké pásy pi'udiy pod'él
potoků hyLy asi Po.rostlé travin~mi, o.lšemi a vrham~ & bylinami křoviiŠtními.
Teprve vlivem osklil.ení na mistec'h' vykádeného pralesa přistěJlovalo se z
do.lllího.údiolí Bečvy rostlinstvo. luk, pastvin, poli a rumišť.
V no.vější době ustoupil buko.vý les většinou· lesu smrkovému, biukového lesa zachov~ly se jen části menši. výměl:jy, mezi nimi několik !7.ib'Ytků
starého. lesa hukového. ve výměře o několika hioktarech' se stromy ve stúří
100--150 let, stromy bukty, a jeJdlJ.e v průměru 80 až 100 cm. V tědh'to starých
lesích roste PO'sud rostlinstvo. bukového pralesa, voomž se nám poskytuje
ob-ra1- původního bylinného. krytu hučín. UváldÍíme snímky z pěti leslt,
kd.e je květena bučin neJlépe zachována.
V pat ř e str o m o. v é 111 je k převlrudlaj'kímu buku přimíš1.'na j eod'le,
zřídika klen a jilm ho.rní. Před 300 lety blyl hO'jným průvOidloombukového
lesa i tis, jak mno.hé ná,zvy traťové v o.b\."Í Hovězi (Tisové, TisO'vská) i jinďe
naznačují. Bližší dotyčné Ílď>aje o tisu jso.upodá11jY v revui Naše Valašsko
1931, str. U8. V pat řek ř o v in n é m jsou zastoupeny zakrslé exempláře
hu:ku a jed'1e, pak bez hroZ!natý a gerný,malinník s ostru'ZlnlÍkem, oJeidiněle
líska, angrešt, rŮŽe, zimo.lez 'čIelrný, na jedlích :ď.osti často rosto.u keříčky
jmelí. V po.d r o s t u ho y 1 in n é m převládá starček Fudhsův, netýkavka,
mařinka vonnú a šťavel. Tyto. druhy tvoří plevel lesa bukového., pokrývající
celé hektary půdly. Mimo to v některýc'h bukových lei&ich pfevlád:á aspo.ň
v částech Lunaria rediviva, Circaea illfermedia, Carex si/vatica a hojněji se
vyskjytuje Sallíoula europaea a Salvia glutinosa.
Jiné význa·čné druhy bučin jsou F estiJca giga.ntea, Brach;ypo&ium silvafíeum, Bromus asper, Elymus eurO'paeus, Euphorbia a11lG'gdaloi~..s, Epi/obiul1l
montanum, Pulmonaria O'ffsdura, Lamiunr maculatu.m, L. galeobldo{a.n, Stachys
si/vatica, SymphJltum tuberosam, GaleO'psis specíO'sa, Lacft.d::a muralis, pak
dosti ho.jně se vys.k~tují Melica uniflora, Mílium effusum, Polygonatum l,erticiilatum, Paris quadrifolia, Ga/anthus nívalis, Gagea lutea, Neotfia nídus
avis, Melandryum rub rum, Moehringia frinervia, J:'soWrum· thalictroide>s,
Actae~ spieata, Ranu,!lc-ulus lanug6nosus, Anemone nemorosa, Corylfulis cava,
C. ,d'igitata, Al1iaria officinalis, Dentaria bulbifera, D. enneaphy1!os, D. gl81lr
dlllosa, Aromonia agrimoT/ioicf.es, Hypericum hirsutum, Viola si/vatica, Circaea lutetia/la,C. alpina, Primula e/atior, G/eehoma hel1eraC-ea, G. hirsuta,
Sťachys alpiT/a, Veroniea lIlo/ltcNla, Scrophularia Scopo!ii, Pretrt-Ilnthes purpurea.
Vzúcnější .isou Carex pendula, Allium ursinum, Epipactis varians, CephalaT/thera longilolia, Potentilla procumbens, Viola palustris, Astra,nlaa ma;or,
ArU1lI maculatum, taktéž vzácnější souhalpinské' Poa Chaixií, Lutula flavesc~ns,
lJumex ari/,olíu..s, Ra,nunduUus pla(.ani!olius, Mu/gedium olp!.num. V kol·oniích
rozrůstají se ně'které druhy: Asarum europa./J.um, Mereurialis 1:e,ennis, Gera·nium Robertian'um, obecné kaprad1ě Nephrodium filix mas, Athyrium fi/ix
femina.
. Do lesa huko.vého. byliY pasením zavlečeny ·d r ~ h y pas t v in n é: Rumex
o(:a(osa, UCl/luneulus ropens, Po(~ntilla tormem,tillo, Alchemilla vl/{qaris"
:Chy/1llls ovatus, Bwnellavulgaris, Veronica chamaéd:~s, Alantago laneeolata,
C/rsium la.nceolatum, LeO'nto4on hi.spidlls i danubialis, 1,. au!umnalis. Též
Heracleum sphondylium, Lampsana comml/nis a Picris \ hiera!:;ioides byly
zavlečeny ,dobl}'tkem. Pásalo ~e v lesÍ<:b, !z:vlúšt-ě v srpnu \a v září. Měšťané
vs·etínští měli listinně zaručené prÍLvo. pasení v panskýc-h Ile'sích (Vlastiv·ěd'a
Moravslká, o.kres Vsatský, str. 32).
Podlél potůčků vysto.upil\y z údlolí dio lesů vrhy, ~vll{lště Safix cinerea
a traviny. tvoříC'Í na většÍCh světlinách hy.střin i &Ouvisl~ trúvní.k, Festu.;a
mbra, F. p'rate,nsis, Poa pra'ensis, Da::ty!is glom.erata, De'scY-zampsia caaspttosa,
J unws conglomeratus, J. elluslis í 'ho y I i 11:Y pot o. č'u í c h1 k ř o v i š ť Ca{tha
p'alusttis, Ficaria varna, Ge·um rivale, Anthriscu.s silveste~, Aegopaďium podagraria, Mantha sllvestris, ·Va(llriana O'ffir.;inalis, El/p'atorium cannaátum',
CirsiuIII I'Ívulare. Na mokřinách pak houčin nalézají se~ ·druhy čarovn.iktt
Circ:aea {utetiana, C. alpin.a, C. intllrmedía, Stel/aria uliginosa, Ghrysosplcniu/1I
aft!lrni/olil/m, ChaerophyUum hirsl/tum, Seneeio Crispall/S, Pefasifes albu,;,
Crepis paludasa.
.
•
Po krajk'h' HdkýC'h lesů bukových usazují se cl r.u h y se čo v é Agruslis
vu{garis, CalamagrO'stis epigeios, Fragaria vasea, F. mosehata, Epilobillnl
a1lgustifolium, Atrapa b ellal101l1la, Cirsium arvense, Tyto d!rU'h~ jsou také
~)rvníl11i obyvateli seče po vy.kácení lesa sPo.lu s uv,eďenými křovinami, ,;
poro.sty starok-u hajniho a netýkavky, pokud je nevytlačí p;).rosty maliní'ku
a ostružiníku, ty pak v~pudií trávník psinečku a kostřavy červené. aby
konečn,ě i ten ustoupil rozrůstající se ku1tu~,e smrkové, kterú konec učin í
poros. u by tinnému usa:d\l.všímu se v seči. Dosti často roste v se·čích i Salix
capz·ei:. UUl7lex aeetosella, Verb'ase'uTIl Ihal'sus, Sene,::io ViSC'O'SUS, lnula
CO'llyZlI.
Dle doby vzrůstu a květu v bylinném porostu blu'čin roz·e7Jnávúme
a s pe k t ..i a r n'í n 1e t n í. V jarním aspektu uplatňují S>e'předievším &'uhy
kvetoud v květnu před' r::nvitím listll stromů bukových, vyžad!ující k vytvoření kvoĚtti ví0e světla. Jsou to hlavn·ě Galanthus nivalis, G..agea ll/lea,
l:: sop;yrum thalic;troid'es, AnemOlle l1emorosa, Corydalis eava, C. digi/a/a,
De·ntada enneap!z:Yllos, D. g/andulosa, D. b'ulbifera, M ercurialis perel7rlis,
Euphorbia amygdaloi~es, PriTllula elaUor, Plllmollaria ob'seura, Symphyllllll
luberoS1l1l1, Glechoma' hirsuta, Polygonatul1l Vertieillalum, Paris quadrifolia,
ACfaea spieata, Arem(1J:ia agri":O:lioicles, .c;ai1iCllla ellro]iaea, .Asperll{a oda ra/a.
Oxalis acetoselfa.
i
i
...
digitalizováno
Moravskoslezská
pobočka
@
.. ·t
/
,.
,/
/
'-
V letním aspektu spátřu.i.el11ť ostatn.í druhy kvetoucí v Člervnu a v Čer­
venci, které snesou v oobě květu již zastínění cd listí buků. Jsou to většjlnou
druhy V;yššího vzrůstu,vyrůstajíd nalCJ dlruhy aspektu jarního, trávy (F estuca
gigantea, Miliunz effusunz, Bromus asper, Carex silvatica) přečnívají ostatní
porost. V červenci bývá půda bučin z'cela zarostlá neJroZIŠířen.ějŠími čtyřmi
druhy: od!kvetlý šťavel a mařinka vonná sod'kvetlými d1ruIWja.r.ními drží
se při zemi, vyšši patro· tvoří· kVetouci netýkav:k8 a stár-ček haj'ní, ne.kď.e
hektary lesa bývají hustě zarostlé těmito dvěma dltuhlY vyžaduHCÍmi ke
vzrůstu vke světla a větší vroálenosti stromů cd seb>e. Pokud' je bukový
les hustý ve st:íři .do 50 let je půdla pokryta jen listím r póstrád'á \:Jiyr
linného porostu, i mechy a h(»U~ scházívalí napůdjěhustéhučiny.
Teprv když se houšť stromů prob-ere na vzdlálenost 2··-4 m strom od
stromu, dostavují' še první rostliny, bývají to nejprve .kly,čelnice d!evítilistá,
lOcika zední, šťavel a mařinka vonn.á. Ostamí druhy b-učhmé v.yžad'ují
vke světla a rostou teprv ve v:td!ilenosti stromů na 4.....,.S m, netý'ki~wka při
vzdúlenosti stromů odl sebe přes S m a starČ>ek hajní při V'ZId'álenosti( př'es
6 m.
Dle těchto ·dvoudruhŮ můžeme rozeznávati d:va hlavní typy podlrostu
t·učin, typ netýikavkový a typ starčkový. Který :to těchto typ-tl
převládá, závisí hlavlllě na v,zldálenosti stromů od sebe a iediy na větším
přístupu světla. Světlomilnější ,dlruh je starček hajní, a pro:o také starček
tento zarůstá celé seOe.
H Íl j o v Ý ch por .o st ů v lizem i Javorníků není, je" tu roišířeno tak
7.v. "Chrtlstí", neb "javořina", pastviny s Hd!ký.m porostem V'Zld'álen.e od
sebe stojícíe'h buků' sholrtými světlinami zarostlými souvislým trávníkem.
K nízkÝm více méně košatým bukiflll bývá tu přimíšena jedle,. h,říz:a, lípa
a třeš~, z :k-eřů tu a tam jalovec a líska, čímbo!íž,o k chalupám, tím bývá
v těchto selských bučinách buků ll1éllě, třešní a líp více, někde k nim
druží se i hábr a bahy;ka, .obu strQmyrQstoucí jen dlo výše 500 m, d'ub j-en
",ledin.ěle se vysazuJe. Vpodr.ostu bylinném jsou v takovém "chrnstí" 7.,1stoupeny hlavně druhy I?Ustyinn.é a křoviš(:ní, ze vstavačů vstavač oheé'nv ,
mužský a bezový, v travinÍlch převlúc'% kostřava červ,ená' u tomka vl1l1n{l.
Lesy jehličnaté.
RozeznúvÍlme zlde samorostlý los jedlový u sllrený les smrkový s jeďlí,
čistl: kultury smrkové.
Z lesa jedlového, který ještě před SO lety blyl tu diosti rozšířen,
zůstaly pouz·e malé z1:l\Y'Íky. V lesích sturých IdIorůstaly )ed1,e obrovských
rozměrů. V městském mus.eu na Vsetíně chovÍl se ocf'te'z.ek úplně Lld;uvé
jed:le s'kácené r. 1860 v Novém Hroz,c:'nkov,ě s průřeZlem oválným v pn1~
mhu 156-167 Cm. Pěkiný starý les jed1:ový za<;hoval se v ú'dlolí StallO",niL'e
v trati Skaličí ·ve výměře vke ne'Ž 10 ha. V lese tom stojí jen tu a tam
n.ěkterý buk,patrně byli>' tu bukové stromy ví~ zastoupeny; ale hyly
včas při prvním prohěru odstraněny, ahy jedllcvé stromy ja:ko hospodáhky
výnosnější nebýly ve VZrllStU omezová.n.y. Touto okol!Illo.stí si vysvětlíme,
že v starých JocHových leskh nachúzim-e podobný podrost. bylinný jn.ko
v lese bukovém s rozdilem, že ,druhii časně 7J jara kvetoucích j'e méně>' a
pak
•
roztroušene rostoucích, ale je ,dIosti dlruhů .1dních, tvlúště ,plevelů (knkost
smrd'utý, šťavel, .. mařin1ka vonnÍ! a starček hajní). Ovšem vývoj' krytu hylinného záleží i tu na přístupu světla a větší vzoďúlenosti stromů od' sebe.
V zmíněném lese v Skuličí' byJw, !'Ujištěny v po!ovici srpna plev.ele šťuv!e'i.
muřilikai ·netýkavk.a, stareek hajní, z k aprad111 Dryopteris p'hegopteris, D.
pulchella, N ephrodium spiTlulo: /lm, N. austriac/111l, N. fi/ix mas, Po/yslicfwnz lobatunz, Athyrium filix lamina, z travin M elica ullillora, F e${uw
gigantea, Brachy]!Odiunz silvatícum, Poa nemoralis, Bromus asper, Mi/ium
effusum, Elynzus europaeus, oct.41e PoL.V(lf!'}JlJUJ1l. verticillatum, Paris quatlrifolia, Lilium nzartagon, Neottia 1l1ru;-;;vis, .Asarum europaeum, M elalldrylJll/
rubrunz, Stel/a-ria -nemorum, Adtciea spicata, Ranuncu/us lamugillosus, Allia(Ía
offici.naUs, ..R!!.nfoz:.!a el~neaphy'llos, D .. b:l!.lb·if-era: Chry,sosple.llium alte·mi.!oÚum, Geraniunz Robertianunz, M ercurialis ]1erenllis,' Euphorbia llmygdaloides, EpilobiUnz montanum, Circaea lutetiana, C. alp,i;na, Lysimachia 71'0morunz, Pulmonada obscura, Symphy,(um tub'erosuni, iLanzium macula(IIm',
L. galeo&dolon, Galeopsis speciosa, Salviaglll(illosa, S~rophu/aria SCl) polii ,
Phyteuma spicatunz, Lactuca mura/is, Pe[asítes albusl i druh\)' pastvinné,
jelikož s-e v lese pase,nadházíť sle v soused1stvíkravíh~ salaše.
Smíšený les jedlový a smrkový. Smrkový le~ smíš ný s jed!lí, v němž
jedle úmyslně se vysazuje aneb sama se nahod!i.le v Sl rkové kultuře vysemenuJe, je tu dosti rozšířen. }edlIJe má totiž proti sm't'ku výhod1u snadněj-ší'ho
se rozšiřovúní, že mladé rostlinky jedlové doti-e sn šejí 'ba s tíně:ruí a ve
stínu lesa rycllleji rostolJ než smrk. V po sleldlní d hě se V'e výšknch
nad' 800 m úmyslně VlYsazují v :kulturách smrkových ř dly jedLe, po ně va.d'7.i
jelcfle lépe yzId1oruj'e- vývratům od vichřic a polomům od: sněhu. V lesích
ta:k smíšených zachová se pod: ochranou jed!t.e více rost in z; p-ř:ed1chú1.iejiícího
lesu bukového, a proto lesy takové neisou tak pocfrQs~u prosté, jako čisté
porosty smrkové. Ve star:šíC\y takovýdh lesích nach{Jzíme ob'Y'čejně tyto
druhy: Epipactis latifoUa, E. varia'ns, Neottia nicVU;s avis, Moehrillgia
tri1lervill, Cardami71e impatie1ls, Dentaria blllbifara, Arainollia agril11onioiJ.I!S,
Gera.nlunz Robertianum, Viola silvatica, Epilobium mOlltanum, Sanicula europaea, Pirola unillora, P. secun.da, Veronica officinalis, Galium rotun:dt'folium, StachJls silvatica, Salvia g/utinosa, Hieracéunz vlIlgatum, Lct,;;tllca
muralis,. některé trÍtvy, Bromus asper, Brach~,podium silvalécum, na vlhčích
místech slezinní:\{ a obecné kupm~.
Les smrkový. Tři č,tvrtiny lesní půdiy zaujímú tu nyní les smrkový.
Smrkové porosty "'IYsazují se na místě lesů bukových a jed'lových teprv
od polovice minulého' století, původltlJě zde smrk nerostl. Jen výjimkou
se dÍC> smrkového lesa vys'azuje borovioe a mddlřín. POI'O'St smrkový působí
hodně zastínění, propouští 'k půdě méně vlhkosti, tvoří vlastn.í humus
prosycený tříslovinou, proto: ~huhí 'květenu pře.diahávejídho lesa bukového,
který .druhům bučinným skýtá více světla, proP.ouští více dešťové srážky
a udlržuje více vlh'kosti v půidlě s úrodnou prstí. Kultura smrkóvú půdu
vysuší, zatemní, a' proto je půdla lesa smrkového holá, .pouZ!(:. jel;ličím
pok~ytá. Některé druhjy bylinné ovšem rostou i v starším lese smrkovém
po proběru porostu na 2-3 m vZ'cMlenosti stromů. Jsou to hníZldlák, .jahodník, violka lesní, hruštioky, svízel okrouhlolistý, jestř.ilbník obe.oný,
locika zední. Více porostu hylinného nalezne se při lesních okrajích a při .
potůčdch. Některé druhy bučinné v smrkovém lese ji stě v.y.hyn·o u, ku př.
LJI
digitalizováno ~
Moravskoslezská
pobočka
.
kyčeln'ice 'devitilistá a aron skVrnitý. jen'ž se tu stalvz'ácností. a naopak
se ~dó. jako by si divě rostliny vstavaoovité Neottia nidus avis a Epipaotis
varialls právě v še-ru lesa smrkového libovaly. na svetlinádh a na vlhčích
místech uď:rží se i Delltaria -tufU/era; D. glan.dulosa, Aremonia agrimoIlioiďes a lesní plev.ele šťaVleI fl mařinka v;nlnJá.
svahu na téže louce červená se pcháčová_parti1e louky s převládajícím Ci*
sium rivulare. Z&! nemá oidlpllldlu vodla -:zoe svalllu -do údolí se tlačící a podporuje vzrůst pcháČie a některých ostřic. Ca1'ex pann::ea, C. pallescens, na vlh- L'ejších místech Garex //ava, G. vu/garls, G. hirta. Pcháčové partie_ louky
bývají nepatrného rozsahu a Ysou- snaooo vysušite111:é -proved1e'llím odpacl\u
vlhlkosti '00 potoka, ježto koryto pOtoka bývá metr i více pO/di rovinou
ú-ďiolí. V údloH Stanovnici pod!~kolou. nachází se taková n-ejv:ětší pcháoová
louka výměry asi 3 meřice.· která byla odIvod1něna db potoka příkopy pul
metru hlubokými a k tomu vyhnojena Thomasovou struskou. Pcháč potoční -dirží se tu sice ,dlále, ale jinak' louka ta ztratila rá'Zl louky ky-selé: Jen
ojediiněleuďrže1 se tu z·-d!řívejskh' ·druhŮ v~hlkomilnýc-h sterilní Si::irpus si/va/icus, H;!J/aus lanatus, Agro~tis alba (i ve f. prorepens)i, Poa trivia lis, Gladíolus imbricatus, L)lchni-s I/os CI.A::uli, Viscaria vu/garis, Rdr1l.lnculus aurico/lllls.
Vlivem hnoj-enírozmnožilyse tu četné kolOl11>:e 'Ci-ifolium i1n-atense, Hyperiwm
ljuaďrallgulum, Centaurea oX)llepis; hojnější trojštět. srhaí laločnutá II. bojí:l1:c:k
h-y~y asi přisetys jetelem lučním.
!
,'.
I
Společenstva luční.
Lúk je v pohoří Javorníků poskrovnu. je pro. ně jen málo vhodiné
svazích. bno údolí je pravid'eln,e úzké. skýpůdly. ve střed'ním toku potoků někde' je:n
Íld:::>1í jsou pro Io~ ponechány,; sušší cfÍsti
svazích byly loukYZlII]óženy fen llIa vlhčíc'h
místech. Veškeré louky jsou staré, pocháZlej'ieí rl} diobty. koloriisace a posud!
se ohhospod'ařují po. starém zptlsobu bez' q)ásahuhospodlářova kromě
posečení. V novější době }So.u ÍI doolní louky mísijy trubkovány a prnškem
hnojeny. ale na lukách svahových j~~1l múlokdie je zav>eld:eruo umělé hnojení.
Louky zdejší j~f)U florisiicky velmi .iedinotvárne s druhy přiozfpůsoboenÝJ11i na
půdu chudou, sečou se jen. je1ďnou- v polovici července. pak -se· výpftsají, což má vliv na rozšířenída'uhtl pastvinuých. Dají se tu TOzez!l1áv.atid:le
roviny nel~' svahu povrchu louky údDlní, louky svahové (horské louky květ­
naté) a louky smilkové v púsmu subalpinském. Z těchto. tří dlruhůluk pO'dáváme rozbory po. 5 snímcích, pro n.ěž byly 'voleny louky v pťtovodlním stavu
zachované, melioracemi posud nedootčené. Roibory blyly provedle:ny na základě čtverco.vé meto.dy Dominovy (Prohlémy a metod'y rostlinné sociologie
oYediněle. vzácně; 1
1923). Abul1tdance stanovena 'dlle 5členne stupnice
roztroušeně; 2 meně hojně; 3 -oosti hoj'n.ě-; 4 'hojne; 5 velmi horně-;
druh převládající).
vlhčejší půdy v údolích i na
tající jen úzký pás vz.!djělané
šířky 50 m a jen vlhčí Msti
půdy jsou zorány. Taktéž na
Louky svahové.
I
I
Jsou to louky většinou malé výměr~y,_ nachúzející setčasto hlíže chal-up.
o.tava se pravidelně -vypásá. proto se květ·elfa !učl1íce ·e- neuplatňuje a je
velmi i'edinotv_árná. Voidla .dešťová má na nich rychlý s ádl. půda j;ejich je
sušší. diešfJěm vyplavená II dhudláživinami. Svrchní patroJ poro.stu nerví hu~té.
proto je spodní patro méně zlItkryté. S loukami úd1oln\mi mají louk.y tyto;
spo.lečne převláod,ajíd traviny (Festuca wb'ra, Agroslis vl.I/~aris, Anthoxanthl.l/Tl
odoratum), převlá,d1ajíd větší perenny (Ghr;ysantf;emum 'i /euca'llthemum, fIy~
pericumquadra.ngulum) a zvláště hojné'dlruhy p-astvinné i,(l_otus corniclI/atus,
Euphrasia Rostkoviana, Plantago lanceolata). Jinak vynikají v porostu druhy
drob1é ('Crifoliu11l spadiceum, Galium vemul1I,G. lll.lsttiactrm). 2,vláště puk
barvitostí kVětů vynikají vstavate a hořce.kferl! na I'ukách údolních je·fl
výjimečně se nacházejí na sušších partiích louky. Z vsta~al:ů jsou nejrozšíře­
n.ii;'~i Gjlmnadenia cOJ1opea, Orchis sambucina, O. glob-asa. Louky. IHI kterých
vstavače ho.jn.ě se vyskytují, nazýváme loukami orc'hid,e·;)Vými. jež v typic·
kých pestřejších porostech nalézÍlme od 1-;~::5tva javornického na zúpaď,
zv!{:ště ve s·kupině Maky!:}' a její předihoří. Louky ty popsány byly ve stati
Orchideové louky v - Mor. Karpatech u Vsetína. V.ěstnÍk Klub'u p-řÍn>d'.
v Brně llJ28. str. 36.
-
(+
Louky údolní.
Hlavními travinami nejsou tu v údolích potoků traviny p,ud\y výžiVint.i'Ší.
jak by se dalo očekávati d1lepom.eri'1 lučního porostu v údioIí BečV1y, ale
jsou tu v údiolí tytéž travi'\Y Jako na lukách svahových s pů:dlou méně výživnou a vyplaveno.u. PřevHdiajíeí travinou je kostřavaČlelrven,á, též se hoj~ě
uplatňuíe psineček obecný a tomka vonn.á. ostai!IJ.i traviny (třesHce. troj'štět.
poháň'kn) jsou roztroušeny, ještě méně jsou 7Jastou:penlY traviny výživnější
půďu vyžaidiující -a to hlavně jen pob-Iíž potoků ve vlh~ půdlě (lipnice luční.
kostřava luční. srha laločnatá). Z kv,etnatých dlruhů je VÝ~l1tačn-ěj'ší Ghrysanthemum /eucanthellm nejvíce s·e uplatňující v _aspektu, pak Gentaurea
oXjllepis, 'Crijóliu11l monta-n-um, 'C. pratense a Hweridum quadra'Tlgulum"
okoIičnatky málo v:ytnikají. nej'spíše na místeCh vlhčíClhl. Na ta;kových' místech
i vzácnější druhy se v;yskytuj'í Gladiolus imb'ricafus, 'Crifolium spadiceum, r;.
fragiferum, Geraniu11l phaeu11I, Senecio crisl'atus, Grepis paluclosa.
tást Io.uky bHže potoka mívá vlivem hojnějšího nánosu při po.V'O-ďl;íclh!
půdu vyvýšenou. více písčitou a sucho.u. Na takove části louk;y je hoJnější
Ghr)lsanthemum leucanthemum, Zoe v.21áC'l1ěJŠích olruhů se tuV:}"Skytuj\e Dianthus lati/olius a 'Crifolium ochroleucl.lm. Ně:k-dle ,dlále odl potoka při samém
I
<.
Louky smilkové.
Prostírají f.e hlavn.ě při zemské hrahicina hřb'etu Javorníků v pÚSJ1)lI
sur.alpinskem a jsou floristický výz-nacrié ·p~edevšínl výsk.ytem diruhů subalpinských. Louky ty jsou ,d:Osfi such{: vlivem rychlého odpad'u' vody dešťo­
vé nll svazích. Svrchní patro. tra-vin porostu Je Hdké, spodlní husté patro
polštúřů smilky málo zastiňující. V porostu převládlú sice smilka, ale Ilt!·
uzavÍró jej tak. ahoy nebylo místa pro jiné hojně rostoucí traviny (FestC/ca
rubra, Agtostis Ilulgaris) a .d1ruhy kv,ětnaté (jako - Gyl1771ademia ,;07lOpea,
digitalizováno
Moravskoslezská
pobočka
Orcnis globosa, O. samb·ucl.na, Gentiana carpat~ca, G. obtusifolia, Uanu.ncu/us
pIa ta.nifo lius, U. nemorosus, Cnrysanthemum leucao1ltHemum; Hieraciurrl vulgatumj. Jelikož se inasmilkový!11' luk4chótava vYpásá,'tn'Iljí lcuky tyto
s loukami svahcvými spoleČl'lé hojněji rp!jtol.1p~ ~ruhy .pastyinné, Pl1k jsou
jim společné vstavače, hořce. řepka klasnatá.a4'tt,ihy .. 4!roP'I:lé; (Luz'ula campestris i L. multitlora, Potentill.a tormenti[[a, Chymus ovatus, Veronica offlcinalis, V. chamaedrys, Galium vernum, G. austrlacum. Z travin se tu při­
družuje smilce Sieglingia J.ecumbens, z cstřic Car8X pi/ulifeta, zla tO' schll2ií
téměř Cynosuruscrlstatus.
Význačné jsou na lukách smilkevých některé druhy horské Veratrum
Lobelianum, Polygonat,um ~'erti~illa!um, Liliumrrl.a·rtagon, Gera.nium si/vaticum,
Jf..strantia major, Crepis paluďosa. Hlavni však jsoupozoruhodlné d'tluhy subalpinské Phleum alpin um, LI/zula flavescens, Luz'ula si/vatica, Rumex aritolil/s, 'Chalictrum aquilegifo 'ium (i ve f. alpestre Rikli). Jf..conitl/m vulparia, A.
variegatum, Mulged/um alpinum. Fcrmačně tu vystupují Ranunculus pli/fanifolius, .dodávající luk.ám v době květu pěkný bělostný vzhledl a Centaurea
mollis, tvcřící mnohé hus~ zarcstlé kolenie.
Pastviny.
Popis pastvin v ekrsku Javorníků hyl podán v pojedhú'n.í .. Pastvin,y okresu vsetínského" ve Sborníku Přírodov,ě·dlecké společn·estí v Mor. Ostravě
1932. protO' z·de jen krátc'e o z'vlílštnesti pastvin javemických' ~e Wliiiujem;e'.
Pastviny v území 'Z'ab'írají. pomerněmnoh'O půdy, více nežčtvrti;nu. i malé.
jinde la·dem ležící pMý u rest. u p?t(ebí&7 k~!\.se1í.Mn?hopaS~vin m:í
výměru několika hektarů tak zv. s~lak JsoU .t.~ . v~siněs B~~tvihyp<Ůvod!ní.
pc staletí trvající. posud' melioracemi a um.ělym hilojénhn" nedk:ltqené.
Pravidelným pruvodicem z·d'ejŠídi pastvin jest jalov·ec;kte:rý Štíhlými
keřidod\svá jim význačný v']jhledl. ~ idi!lleka patrný. Někde spolu s j'alovl.'em
trpí se i hloh, trnka. líska a šíp·ek. vyskytující se v mnohých cf.ruzích (Rosa
canina, R. dumalis, R. d:umetorum, U. ínca·na, R. sepium var.i'Tlvdora a var.
Gizellaej. Z travin převlád!á Jf..grostis vulgadsna.d'Festuca rubra; na lukúch
naepak je hojněJí kostřava červen'" než psilnoečiek. který mén~ od!nožuj·e a
nesnáší tak snadno zásahy sečem;. Většinu' porostu pastvin plní l~~uhv
pastvinné. které snášejí hnojení od! dobytka a rostou i v půdiě ušlapané. pak
plevele z čÍlsti pic-hlavé Ononis spiTlOsa, Carlina aeClulis, C. vulgaris f. /ligricornis Form. (i s častým nanismem f. mG-nocel'hala Op/zj, Cirs/um laneeolatum, C. eriophorum, aneb plev·ele dobytku protivné jako Euphorbia cyparissias. Též nalézÍlme tu d!robnou kaprudinu Botrychium lunaria a dlroblll'Ý vstavliČ CoeloglossuTII viride, obé ebyčejně pod: oC'h'ranou JalovcoVý~h' keHt.
Casně z jara se pastviny v;y.palují. aby se odstranily suché storiky bylin II
uS'chlé keře.
Zajímavé jsou i pastviny smilkové nu samém hřebenu Javorník&. s druhy
sub-alpinskými. jako byLy uvedeny na smilkových lukách.. NěkteJ;é j'sou j.en
vzÍlcnostmi jako Gymnadeni~ alb'ida. a Cirsium geterophyÍlum, Jiné' Xy~ikují
v celých porostech jako Luzula silvati'::a, Potentilla aurea a Cen(aure(l mollis.
Trávníku pastvin podobá se trá~ník mezí. Jelikož jsou pole na svazú:h
ně.k:ded'osti příkrých. zaujímaj'í meze dosti půdy. Z druhu květnatých ÍLI
nacházíme Silene vlllgaris, Cerastium arvense, C. caespitosllm, S(allaria ho·
lostea, Or/ganuTTJ.. vulga.ce, Calamintha clinopodium, Salvia vertici[[ata, Galium
verum, G. mallug~, .vzácněji Jf..llium oleraeeum, Ma/va al(;ea, Centa.uril/ml Ulrlbellatum. I Idlosti Ikl,()ví se na mez'Ídh tIp!. Crataegus oxyacantha, Prunus
spinosa, Rubus caesius, R. p1icatus; R. ne'morosus, a mnohé druhy Šípkll.
.
uv·ediené již mezi ,druhy pastvin.
Květena pobřežní
fl
omezuje sena samé bI-el1Y potokCI porostlé stromy Jf..lllusincalla, .lL (Jl/l/in().~a,
Sa!ix frag/lis, S. amygdalina, S. purpurea, S. alba (ob.y-Oejn.e súzený strom).
hlavně však tytéž &ruhIY rostou ve tvaru křovitém. Také \;oe úmyslně vysaZlují.
aby se břehtyt vrbím upevňcvaly preti povodním. Meozi biřovíml vrb llulézúme
i oJedin.ělé keře Frangulaalllus, Cornus sanquillea, Prun~ls paďus, Vih-urnl/nI
'vpulus. Nahoru d'o lesů vystupuje pod'lepotokú jen $alix Cinerea, zříd1ka
S. aurita. Mezi· pobřežním křovím rostcu l1těkteré drull/y vlhkomilné Agropyrum caninum, Poa triviaUs, MalachluTII aqualicum, k!anfml;ulus lan'Uginosus,
Filipe.ndula ulmaria, Viela sepium, Geranium palustr-e, Gera71ium phaew/I,
Viola call1na, V. odorata, Pimpit/eila. magna, Jf..egop'OCtiultr podagraria, ATT!1elica silvestris, Primula officinalis, Lysimachia vulgaris, S~mphytul1l offt:illale,
Gledwmll hederace·a, M entha silv.e.~tris, M. (JertiCillatť, Galium o..;ruciala.
Valeriana officinalis, Petasites otticinalts, CirsiulII rivuLfre, z I'esli pak S'e-stupují ,db po'ořežních křovin i některé trávy. zvlÍlšt~ Fes/uca !ligall/ea,
Brachjlpo.rJ.iums/lJ,JatícuTII. Geranium p'haeuTII sestupuje vl Novéln Hrozenk,wě
i. dle sll'dlů a sihliční.ch pHkopů.
II
I
!
Kvetena
mokřadní
ztrád plldu odvodňováním ..ale naléz.á útočiště v Illokrých silničních příko­
pech. l{d!e se usazují Glyceria fluitans, G. plicata, S:;irpus silvaticus, Polygonum hydropiper, P. mite, Ra17unculus flammula, Caltha l'alustris, Stel/aria
lllig/nosa, Barbaraea IltUlgaris, RorlPa silvestds, Hyperic'Urit acutum, Epilob'iull1
parviflorum, E. palustí:e, Ok-nlitesru&ra, Myasotis palustris, Blddns tripartilus, Lycopus europaeus, Veronica anaga[[is, V. f:t.ed::ab'llnga, Círs/um oleraceum.
:R.ybnH<.u v území nellÍ. stojatá vodia ,d1rží se jen v kalužíc'h cihelen. kďe
se usazuje Cypna latifolia, Sparga'nium ramosum, Potamogeto/l pusillus,
Jf..lisma ],lantago, Scirpus sllvaticus, Heleocharis palustrís, Jurt.:;us conglomeratus, J.effusus, J. glaucus, J. bufonills, Peplis portula.
Na mokřinách a bahnech beZ' odpU:d'u vodly reste Equisetum palustre
i s f, polystac~um, E. limosum, 'Criglochin palustris, Scirpus' ..;ompressus,
Eriophortlm a·ngustifolium (i f. TIIajus), E. la tifo !i um, Carex Goodenoughii.
C. stellulata, C. flava, C. flirta, Jllncus articulatus,J. campressllS, El'ipdo.:tis
.
palustris vz'ác:noě.
Kvetena rumištní
má málo nlísta k útulku. jen prÍl1!dn.ó. místa
II
cest.
u
crl~lťaff~d~~C~&
Moravskoslezská
pobočka
a železniční trati. Drží se víC'e údolí Bečvy, nahoru dJo postranních údolí
mén.ě vniká. Rostou tu většinou hoj-ně: Brom'tls mollis, Urtic'a IIrens, U.
dioica, Rumex oútusifolius, R. conglomeratus, R. crisp'us, Polygonum avlculare, Chenopodiu11l alEJum, Ch. bonus HenriC:us, Ál'.etTlaría sen;yllifolia,
Chelidoniu111 majus, Chamaeplilll1l officil1ale, Rese~a luéea, Sedu17l aCre, S.
boloniense, Ágrimonia ellpatoria, POfe,ntilla veT'na, P. arg!e.nfea, P. repta,ns,
P. anserina, 'Cri/olium c:ampestre Var. minus,Coronilla vada, Geranium coIllmbÍ!.lIm, G. pllsillum, 'Corilis anthriscus, Echium vu/ga.re, Lan~i!lm (Ilb'um,
Salvia !)uficíl/a/a, Verbascum Il'(/rml/, Scophularia T/o<tosa, LiT/aria vll/garis',
PlaTltago major, Dipsacus silva~tris, Bellis peMflTlis, ErigercNl ca~'laJe.f1sís.
Matricaria chamomilla, M. discoi~ga, Chrysanthemum v·ulgare, Ár1;;tium lap'pa,
Á. tomentosu11l, Á. mi17US, Se/7(u:io viscosl1s, 'Cussilago farfara, Car-ďuus
acanthoides, Cirsium" la17ceo/atum, Cichorium intybus, Garaxal;um offícinale,
vzácněji Melandryum album, Malva silvestris, Verb'8Itla offid17alis, C8'17(aurea pseudophrygia, blíže břebů Bečvy Sapollaria officiTlalis, Melilotus a/óus,
M. olfidinalis, MedJicago laleata, Pastina!ca salíva, na ze!ez'niční tran BromllS
sterilis, Cardaria drab·a.
Polní plevele
jsou dosti rozšířeny: obecné neb hojné Equisetum arven<S·(1, Poa amll/a, P.
compressa, Bromus seca/inus, Áperaspica venti, Ágropy-rum repens, Lo/illm
temu/entum, Pólygonum tomentosum, P. /apathi/oliu.m, P. plersidaria, P.
convolvulus, Chenopodium polyspermum, Átriplex patulum, Ágrostentmla uithago, Si/ene vulgaris, Cerastium arvense, St.ellaria m!edla, Spergula arvensis,
Scleranthus a17nuus, Sagt17a l'rocumbens, Ranunoulus arvensis, Papaver
rhoeas, 'Chlaspi arve.nse, Lepi.dium campestre, Sinapis arvensls, Raphanus
raphanistrum, Sfe.nophragma 'Ch alian um, Erysimum cheiranthoid;es, Capsella
bursa pastoris, Drab'a vema, Came/ina microcarpa, Nesliap(1;tlidula'ta, Fumaria offlcina/is, Sedum maximum, Grifo/ium arvense, r;, oampeoStre var.
majus, Vicla hirsuta, V. tetrasperma, V. crad;;a, V.se(/etalis, GeraniumdisseGtum,Eradium cicutarium, Eupho.bia he/ios,:;opta, E. esula, E. exigua,
Viola tricolor, Áethusa CJ'!11apium, Daucus I:;arota, ~simachia numTriularia~
Ánagal/is arvensis, Convolvulus arvensis, Cuscuta trifolii, Lithóspermum
arvense, Myosotis intermed:ia, Mentha arv.ensis, Lamium purpureum, Stachys
palustris, Galeopsis ladanum; G .. angusti/olta, G. tetrah/t, G. puóesdens,
Veronica arvensis, V. Gourne/orm, V. Ire.derífolia, Á6ectorolophus hirsutus,
M elampyrum arvense, Sherardia atl1ensis, Galium apari1UJ, Campanula rapunculoides, Ánthemis arvensis, SeT/ecio vulgaris, G'llCpha/ium. uliginosunt,
Cirsium arvense, Centaurea cyanus, Lamps(1;tla commlJ{l'is, Sonchus olerac'eus, S. asper, S. arvensis i var. u/iginosus (oblU též' pospolu), ojle1dttntěle
neb vzácně Á/chemi/la arvensis, Lathyrus' tub'erosus, Oxalis stricta., Cerinthe
minor, ÁntirrMnum orontium, LN'laria minor, L. elatine, L. spuria, Valeriafl'ella
dentata, V. aurieu/a, Matricaria inodora, Crepis tectorum, C. virens. Poměrné množství plevelů na cllUiď:é půde vysvětluje se zjavlečbnhnl ze stře·cIini
Moravy, oCLkudž se osivo dováželo.
K rostlinám zavlečeným náleží i druhy uprcll1é 'Z'e selských zahrádek,
které jako léčivé rostliny se pě.stují a zvláště na mooíoh v bH.2Jkosti domů
2plaňují. Nejčastěji to bývají H elleborus viri.dis; 'Crigonella coeru/ea, Le-
vísticum officiTlale, lmperatoria ostruthium, Bryo.nía alb'a, Chrysanth(uJ11J/Tl
parthe·niúm.
Uvúdiíme ještě n.ěkteré vzácnosti, kt;eré v okrsku Javorníků mimo popisovaná společenstva na!e7.1elllly byly~ Jsou to předievším některé vÝ'Z'l1ačnl:
druhy hesky.dské v úďolí ;,Dynčák" ve Vel. Karlovicích Nephl'odium mOIltanum, Blec"num spicant, Epilolf/um obscurum, Laserpifiw17 /afijolium, Domnicul7I-;;,;·st~i;;;iJ;"· n6.~ a Gentia<na as1depiadea hol'ně; v ú'dblí Pod'ťatý Rosa
07(.:<')
incon(/ var. Kmeliana;na vrdh'olu kopce /::,. 1071111 Calamagrostis fJaria4Jt/l8ptlt!;l
(pro Moravu novú . rostlina) tvoří hustě zarostlou Ik/Oilonii~ro<zm~[lu asi 2 m~.
z které vypudila úplně okolo rostoucí druh& smilk,u, koťtřavu červenou a
horův!ku; tamtéž GrientaUs europaea; v údolí Piuskav'ec ~didle v bukovém lese
H acquetia eplpacfisi. v lesích na Koncové vii! Vel. KarIO'V~C'Ích Viola Riflini/;;;-;;Lotus uUginosus u potůčlku podl Příslopem; v lesel Skuliči v 'Novém
Hrozenkově Árummaculatum; na Kyďeře Cerňwnské v Ha~n;kově A·nthriscl/s
11itidus. K vzá<mostem našeho území náleiZí i .diva st~ré ItiS~ l(l~eonle~ v s~~:
80 cm stáří přes 800 let. Jsou to stromy samorostle, Men: eXistovaly JIl.
několik set let pře'dl kolonisací horstva javorniekl:ho. 1\isy ty jsou bolíže
popsány v revui Naše Valašsko 1931, str. 118.
!
1'eplohytnÍ! květ·ellu se dlo oblasti Javorníků jie'l1 nepatrně rozšířila a to ú,dloIím Bečvy. se strany, slovenské př:ekáze rozšíření přík.rý.
úpln,ě zalesněný hřbet Javorn~k.ů tisk. metrů vysoký. Pr~to fel!lI z dolníh-o
ú.dolt Bečvy sem. 11Iěkolik ;dlruhů. t:~lob:ytnýc'h .l:~stoupilt: Z tra>vin je.. ' t~
Brachypodium pt1lnafum, roste wste na "dloleJslch svazloh Kyic'e'ry Celňanské. oJediněle ještě v KarIovidch: v údiolí u cesty k P\ncl'ule. Sa/pia "ratensis, Gentiana ciliata a Brunella lacž,niata jsou roztroll~e'IlY na l·ukách a
pastvináCh: aŽ,dío Nov. Hrozenkova, Salvia verticillata vy~tup'uje jak::> rostlina rumištní a.ž na hřbet Javorn~kiŮ, Di.cl1lthus latíjolitls ~ ř'estllCl1 capi/lata
Zldle rostoud jsou.druhy více su~hoJ:,lYtné. Z teplohytnýoh\ d1ruhú rumištních
a pleveLů byl,y. zavleďeny na mez.e Malva alcea, na pole Alchemil"l IlfIJellsis,
LathYrLIs tuberosus, Oxalis stric:ta, Cerinthe minor, Antrrhi,num oron/i/llli,
Linarill elatine, L. spuria.
Vedcr.e nepatrného roZ'šířlení druhů teplobyťnýl:Jll, jest též nápadnÍ! absence
některých .d r tl hů he r c y n sk Ýe h. Schází tu skoro úplně vřes, hrusinlHl. hasivka orli čí ; metlice křivolaká a bříza rostou jen o,Fedlin.ěle. B,)růvka tvoří ..,.Iětšiporos·ty jen na Velkém Javorníku ...:, 1071 111. kďe j'e3t
j0d,1'1~ plod'nrl, pa,k Ještě dosti na
1056. na ,iiill,ýdl vrc'holeoh Javornn.íb
jen v nepat.mý<:~h .koloniích a je tu sterilní. :\ kdie smilka jle h,)j:n,ci I'l)z!;jřena, neovlú,ď,Í! půďu tuk úpln,ě. aby .nebylo místa Pl'() vzrůst j'inýah li'ruhl;,
proto j:'.ou zd:ejší smiHooviny kvě.tnaté a sc:ház·eji tu t;y.pické smi1koviny velmi
c'hu'dié jinými rostlinnými dlruhy. Příčinou sporého rozšíření z,mín.čných
druhů 'e z'oejší tvrd'ú slínovitá pů·da, nebo druhy hle'rC!ynské obHhují půdu
leh,čí, trochu písčitou. proto js·ou i více rozšířeny v J1,;)rstv.ed1' s{)iu.sed'ních,
v horÍ!ch Vsatských av skupit1lě MakyfiY. kde j-e poll-dia více písčitÍ!.
-9-
Jako některé ,druhy herCJy.nské jen málo pronikly na Javorníky od zúpa>du. fak i odl vý.chocl'u se fu jen spoře usadli1ynJe,kt.e'i:é ty. pic k éro s tI i n y k a r pll t s k é; hojnJě Lwmla flavesce1ls tl Scroph/llaťia SCOI>oW,
téměř obecné jsou v lesíC'hDentaria (Jland!U!?~a ..a ElIphorbia ailljJgďaloide.,s,
Áremo17ia a(/rimonioides jel)~-~~hp~~dl;;í "ilolovíně pohořij i~ťál
ífutfi:tflso
Moravskoslezská
pobočka
12
-?-
19 Loni~ra ni~ra
20 Visoom album'
jen na"?" 1008 a
1019, lf.:zcquetia epípactis jletn oJedi,ně-le sem z'abíhá. lest
zďe více rostlinou křovištní než lesní. hoj.DiěJi však roste kolem Vsetí-na.
K areálům květeny Javorníků ještě .dodáváme. že vtelká většina druhů
náleží areMu eurasijskél1lJu a ohtočnovému, hlavní d1mhy leSiní j'soll
z areálu evropského a rostliny sub-alpinské podh&zJejí ~ areúlu evroopskoalpinského.
Nápa-dnou vlastností květeny Javorníků je malý počet dlruhů a je ďal 0tvá r n o s t por o s t ů. Příčiny zjevu tooo jest potře'hl hledla-ti v j e -d n 0tvúrnosti původního rostlinstva původního p-ralesa a v jedlootvúrOO's,ti pískovcového. málo výživného podkla.dlu. Také velký vliv tu mělo pasení na lukúch a v 1esích. A v nedaleké ·dObě hude jedinotvúmost . ta ileŠtě větší, až
. posava,d;ní zbytky:. lesa bukového nahra-dlíkultury smrkQv~ a' na lu,kúdh' a,
pastvinách hudou provedleny hospodářské meHoraoe.
!.
Dokla.-dy rostlin uloženI>' jsou v botanickém ústavu Ma.sarykovy u,niversity v Brně.
Podrost bylinný
lučních
21
22
23
24
25
1
\
II
12
13
14
15
16
17
18
+
I-
.f--
+-
f.
++
+-..L
+
-I+
++-
_l-
+
I
1
-I-
+
+
-I+
+ +
+-
+-
-I-
--f-
I I
; --J'-
+
+-
-I-I-
.L
.1.
-~-
--i--
,j-.
1·
I
-1-
[
--1--
-I-I-I-
+
-f.
.~-
+I
T
+
++
+
,
-~­
-+-I+
+
+
I
t
1
~
1\
,~ \
.L
--1-
).--
.[- .
27
28
30
~
2
3
4
5
6
7
8
9
10
26
j29
Rozbor bučin.
Patro křovinné
Populus tremula
Sa!ix dnerea
Salix caprell
Corylus' avellana
Fagus silvatica
Ribes grossularia
Sorbus aucuparia
nub'Us hirtu·s
nubus idlaeus
nosa tomentosa f. sub~lobos'\
cuspidatoides
nosa agrestis f. inodóra
nosa canina
nosa pen<l'ulina
Acer pseu'CIoplatanus
Daphne mezereum
Samb-ucus nigra
Sambucus ra<:emosa
Lonicera xylost~um
·1-
~
~
·1
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
4>
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Impatiens noH tall~ere
Senecio Fudhsii (i nemorensis)
Asperulu odorata
Oxalis aoetosella
Saniaula europae,o
Lunaria redij~iva
Circaea
intermecDia
c.,;:~
Cat'f;x silvatiaa
Polypodium vulgare
Dryopteris phegopteris
Dryopteris pulc!hella
Cystopteris fra~ilis
Nephrod;ium filix mas
Nephro'c:fium spinulosum
Nephrod!ium uustria'CIum
Polystidhum lobatulll'
Athyrium fi1ix feOlinu
Oph'ioglossum vulguÍ'ulll
Equisetum silvafioum
C,;rex €Ontiguu
Carex pend"tula
Curex remota
Curex 'CI:igitutu
Carex \eporinu f. n:r-gyrogloc:hin
Melicn uniflom
Festuca ~igal1tea
FestuCa pratensis
Festuca rubra
Brachypo&ium silvaficlllll
Pou nemora1is
Poa Chaixii
Pon pratensis
Bromus asper
Dactylis glomerata
Deschuinpsia caespitosH
Calulllagrostis epigeios
Agrostis vulgaris
Milium effuS'UIlll
Elymus europaeus
Juncus con~lomeratiUis i effusus
Luzula nemorosa
Luzula flavescens
Luzula pilosa
Veratrum Lobeliauulll
MajanthemulU MfolillIn
4
5
')
')
:;
2
4
5
'.i
5
')
4
4
4
4
')
4
4
')
2
')
')
')
-I-
~
')
I
2
')
1
-,.
+
-1+--
-i--1-
.
~-
-1-
-+
Jl··
1.L
i.
.! ..
I
2
+-
-\-
!.
1-
i
1
--t-
-\-
+
2
2
+-
.J.
.L
!
_!_
I.
+ efigitalizovánu
Moravskoslezská
pobočka
~66 Polygonatum vertlcillatum
......_-
ol
67
68
69
70
I 71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
-
90
Pads qu~folia
Lilium martagon
Gagea lutea
AlIium ursinum
Gala·nthus .nivaHs
Listera ovata
Neottia nidlus avis
Epípactis latifolia
Epipactis varians
Cephalanthera longifolia
Platanthera bifolia
Orchis maeulafa
Urtka d~oica
Asarum europaeum
Ihimex obtusifolius
Rumex adetosa
Rumex arifoHl1s
Melandlryum rubr.um
Moehringia trinervia
Stellaria nemorum
lsopyrum th:alictroides
Actaea spicata
Ranuncu1us platanifolius
RanunculJus lanuginosus
Ranuncullu s repens
Ficaria verna
Anemone nemorosa
Anemone ranunculoLdes
Thalictrum aquilegifolium
91
92
93
94
95
96 . Coryďalis ~ava
97 Corydoalis Id.igitata
98 AlIiaria offidna1is
99
Caroamine impatiens
100 Dentaria enneaphyllós
: 101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
~14
Dentaria glaoolulosa
Dentaria bulbifera
Turritis glabra
Arahis hirsuťa
Chrysosplenium alternifolium
Aruncus silvester
Fragaria Vesca
Fragaria mosChata
Potentilla procumbens
Potentilla tormentilla
Geum urbanum
Geum rivale
Aremonia agrimonioidies
Alchemi11a vulgaris
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
1
+
+
+ + +
+
+ + +
+
-I+
+
+
+
-I-
+
+
+ ..:!-+
+
+
+,
..L
+
-1-
115
116
117
118
,
-r_1,
119
_.L
120
121
122·
12;
124
125 Hyperic'umquaďi:angúlum
126 l-fyperictim hirsuhJ'm
127 . Viola canina
128 Viola silvatka
129 Viola palustris
130 Epilobium montanum
131 Epilo'b'Íum angustifoliuffi
132 Circaea lutetiana
133 Cir-caea alpina
134 Astrantia major
135 Aegop0d5.um · pocllagraria
136 Pimpinella magna
137 Chserophyl1um aromaticum
138 Chaerop'hyllum ihlrsuflum
139 Anthriscus silvester
,
.L
-~.
+2 1 +2 .,
+ + + + -}+
+ + -I- +
1
_L
I
-1-
..
+
+
-1-
1
+
+ + +
+1 + +
+ +
+ + +
+ +- ++ + +
-I+ +
+ + +++ + +
+ + +
+ + +
+ + +
+ + -++1 +1 +1
+ +
+ +
+ +
+
+1 +
+
+
+
+
+
+
+
+
+,
T
+
o
+
_I1
,
-I-I-
..L
+ +1 -+
~.
IP
I
-T
+
-I-I-
-1,
_L_
-1-
-1_J_
L
I
. -t··
·1-
-1-l-
+
+
+ ++
+, +
-r+
+
_1-
-I-
-1-
_L
-!-
-!-
+ + +
+ + +
+ + +
<:
- !-
'
.. ,..
1-
'I
"
,
-j -
Astragalus ,gíydy'pbiyÚlls
Lathy'rus sllvestd
Orob'Us vetn'us
Geraniilm ph&éum
Geranium silvatieum
Geranium Rohertianum
Mercuria1is pétertnis
Eupoorbia dulcts
.
Euphbrbia amygdaloi<iies
Hyperiéum perfuCatum
HO Angeliaa silvestris
141
H2
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
Herac1eum sphbndyUum
Pirola unmora
Piroln secunda
Pirola minor
M011otropa hy-popitiY15
Primula elatior
LysimaCh'ia nemorum
Pulmonaria obscura
Symphy,tum tuberoSlU'm
Myosotis silvatka,
Ajuga reptans
Ajuga genevensis
Menth'a silvestris
Thymue ovatlls
Gledhbma heiďeraodela i f. hirsuta
Lamium maculafJum
Lamium galeo'bdolon
Stachys alpřna
Stac'll'ys silva-tiea
Galeopsis speciosa
Galeopsis pubescens
Brunella vulgaris
Salviu glutinosa.
,
+
-!-.
T
,
+
.+
,
-r
-,,-
1
2
2
2
I
.+
-I1
,
-r
-,-,
+2
2
2
"t -
2
-!-
(
1
1
- t-
.f.-
1
+
+ +
+1 + +, ,
-t-
T
..L
I
-I-
-11
2
+
+ 1
+
+ + + -++
,
++ +
-I+
-I-
T
+
+r
i'
-l-
,
-+-
I
-,-
-fI
T
+ + + I+, +- + +-1+ + + -/-{+
-++
+
T
+ -I+ -I- --l- -++1 +2 + +
-'1-
,
I
-i'-
T
I
-+-
+
+
+
-I-
+1
1
I
T
T
I
-l--
I
I
-~
+1
t
-r-
-+-
+ -I-,
-r
+ +
+
+1 -+
-I-
+ :2
+1 +1
1
+
+1
-1-
T
T
1
_L
1
+2 d:
1
+
-I-
-+I
T
2
1
:2
J
+
2
1
1
ita
-1-
.+-
+,
,
-,._L
,
-~
,
.t-
_I--l-
-,-,
+1
+
,
'ZO I no
orav 'kosi zská
pobočka
16
Atropa belladonna
Scrophula-da nodbsa
Scrophularia SoopoHi
Veronica cb'amaedrys
Veronica montana
Veronica offié1nalis
Melampyrum nemorosulll
171 Lath'raea squamarla
172 Plantago lanoeolata
17:; Galium cruciata
174 Galium vemum
175 Galium rotundti.foUum
176 Sambucus eb\Ulus
177 Valeriana officina1is
178 Campanula tr.achelium
179 Ph'yteuma spicatum
180 Eupatoduim canna'bium
181 SoHdago virga !turea
182 Senecio crispatus
18:; SeneCio si1va:ticus
184 Senecio 1aoobaea
185 Petasites al'bus
186 Gnaph'aliům silva(icum
187 lnula oony28
188 Cirsium lanoeolatum
189 Cirsium rivulare
190 Cirsium arvense
191 Lampsana oom:munis f. hirsuta
192 Prenanthes purpurea
193 Hieracium vulgatum
194 Hieracium murorum
195 Hieracium silvestre
196 Crepis paluoosa
197 Lactuca muralis
198 Mulgedlium alpinum
199 Picris hieracioidc:s
200 Leontodlon d'08'1!ubia1is i h1spi-dus
201 Leontooon autumnalis
164
165
166
167
168
169
170
Rozbor
1 Festuca rUMa
2 Festuca pratensis
+
+ + +
...\...
-t-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+1
:5 Fe9tuoa ovina sub:sp. capillata
+
+ + +
+ f-l +1
+
+ + ...\...1
+
+
+ +
+1 + -+--I- +
+
+
+
+
+
+ 1 -I+
+
+ + +
-1+
+ + + +
+ + +
+
+1 + 1 +
+ + +
+
-I+ + +
+ + + +
+
+1 -\-1 + _.L-1-,
+
+ + --1+1 +1 +2 1
+
+
+ + + +
+ + + +
+
+1
+
-+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-I+
++-
+
+1
+
+
+
I
T
-j-
luk údolních.
5
5
+
5
5
1
5
+-
4: Poa praten.sb
5 Poa trivialis
6 Dacfylis glomerata
7 Briza medlia
8 Cynosurus crista:rus
. 9 DesChampsia caespitosa
10 Trisetum flavesoens
11 Arrh'enatherum elatius
12 Holcus lanatus
13 Phleum pratense
14 Agrostis vulgaris
15 Agrostis alb'l\ (i f. prore~ns)
16 Anthoxanthum odOratum
17 Nardus stdeta
18 Eriophorum latif<>Hulll
19 Carex pa'lÚC»a
20 Carex caryoph:yllea
21 Carex stellulata
22 Carex GoodIenough1i
2:; Carex fIava:
24 Carex hirta
25 Lu:tula campestris
26 Colcmcum autu-mnale (i f. speciosissimum ~
27 Gladiolus imbricaf:us
28 Ustera ovata
29 Gymna.dienia oonopea
- 30 Orehis globosa
- 31 Orehis latifolia
:;2 :Qumex acetosa
.33 Silene llutans
34 Lyc'hnis flos cUC'uli
35 Dianthus dieltoi:dIes
36 Dianthus Carthusianorulll ssp. latifolius
37 Cerastium cnespitosum
38 StelIaria graminea
39 Aquilegia vulgaris
40 Uanunculus auricomus
41 Uanunc.ulus nemorosus
42 Uanunoulus acer
43 UanunClulus repens
44 Ficarin verna
45 Carodiamine pratensis
46 CaHliamine 'amara
47 Potentilla tormentUla
48 Filipellld'ula hexapetala
49 A1Chemilla vulgaris
50 Sanguisorba officinalís
51 OnollÍs spinosa
+
+
•.1.-
-I-
+
1
+
2
-!-
1
2
2
,
1
-r
,
I
+
1
2
2
3
+3
2
-I-
+
+
+
+
+ +
-I-
+
1
+
+
+l-
--I-
2
2
2
-+-
..L.
I
-j-
,-
..1-
l
1-
-I..
1
-\-
+.
+ +
+ +--12
2
1
·-f-
2
2
-l-
1
2
-\..
1
+
··l..1.•
'1-
-1-+-
+-1
-+
'1
+
tligitalizová~o
Moravskoslezská
pobočka
52
53
54
55
5ó
57
58
59
60
61
62
63
Trifoltum prodwm'brens
Trifolium spa.da.<lCIUm
Trifolium repensTriřolium m.o ntanum
'frifolium pratense
TrifoHum me&um
Trifolium fragiferum
TrifoHum ochroleucum
Anthyllis vulnerari.a
Lotus corniculatus
Vicia cracca
Lnthyrus pratensis
64 Geranium phawm
65 Gen:nium pratense
66 Litlum catharticum
67 Polygala vulgaris
68 Hypericum q'uadirangulum
69. Hy\=.eiicum teh ap(e-rum
70 Viola canina
71 Viola hirta
72 Pimpinella magna
73 Pimpinella saxifrag·a
74 Cnrulll ' carvi
75 Chae::rophylJum aromaticum
76 Chaerophyllum 11irsutum
77 Heracleum sphondiylium
78 Primula elatior
79 Gentiana ob-tusifoUa
80 Ajuga reptans
81 Thymus ovatus
82 Betonka officina1is
83 Brunella vulgaris
80t Snlvia pratensis
85 Veronka chamaedrys
136 Euphrasia Rostkoviana
87 Alectorolophus minor
88 Plantago lanceolata
89 Plantago media
90 Galium vernum
91 Galium austriacum
n Va leriana simplicifolia
93 Knautia arvensis
94 Campanulu patu-la
9S Phyteuma .spicntu·m
96 Bellis per:ennis
97 Achillea milIefolium
98 Chrysanthemum leU'Canthemum
99 Senecio crispntus
100 Cirsium rivula·r e
1
!l
1
101
102
103
104
105
106
107
108
Carllna aoauHs
Centaurell oxylepis
Hieracium pilosella
H ieraCium BllUihlinii
Crepis hiennis
Crepis I}aluoosa
Taraxacum officinale
Hypoc'hoeris ma·cl.l1ata
109 LeontodQn dlanubialis i hispidus
110 Leontodion aufiu-mnalis
111 Tragopogon orienta1is
1
.1
2
2
2
1
2
:5
+1
3
:5
2
:
1
1
1
+
+
+1
2
:5
+
+
+ +
1
2
:5
+
+
+
+1
+
"---
..
2
2
1
1
+
+, +
1
1
2
+
1
,
+2
1
+3
.-f--
+
1
1
2
:5
:l
2
1
2
-I-
+
.,ci.
...
I
-r
2
1
+
"i-
3
.+.
' j-
.. !-
.l..
E
'J
]
o
.;
......
od
u
Ě'
-'"
lG
oU
"·U
~,
]
es
'O
.2
."
."
g
'u
+
1
2
+ +
+1 +1 1 2
+-f,
1
1
+
+1
+
+2
+
+
+
+
+1
+
.. ,-
2
:2
4
3
3
2.
4
+
+ +
•.1..
,
'tJ!:,
.~ od
!; ~
~~
#J
'g ;~E
...
OIU::
1:=0
;:~
.~
c..
2
~~~
1 Nepllrodhtm filix mns
1
2
1
. ",
+
+2
+
-I-
,
T
2
1
,
~~~ ~~r: ~~~ ~~:;
+2
+
I
I
-f-
2.
+
_i_
~-
.-•~ .~ E
:l
T
I
I
T
+1
2
1
2
··1-
lIJ
1
,1
·1-
+
+
+-1
1
1
l
oČ
3
3
-t-
-I-
+
-I-
2
1
-l··
. Rozbor luk svahových,
+
+
+
+2
+
+
I
1
+
-I-
1
1
1
1
1
1
-I-
1
+I
~
2 Botryc'h'i um lunada
3 Festuca l'u'bra
4 Festucn pratensis
5 Dactylis glomerata
6 Briz·u media
7 Sieglingiu d:ecum'hens
8 Cynosuru's cristutus
9 DesC'hampsia caespitosa
10 DeSJ()hnmpsia flexuosa f. montnna
11 Trisetum flavescens
12 Phleum pcotense
13 Phleum alpinum
14 Agrostis vulgaris
15 An throx anťhumodlora tum
16 Nar·d,'us stricta
17 Carex palleSlC'ens
18 Carex panicen
19 Carex leporina
20 Carex stellulata
21 Carex Goodlenoughii
22 Carex pHulifera
23 LUZ'IJla campestris (i multiflora)
2i Luzula nemorosa
25 Col~h1cum autumnale
\ 26 Veratrum Lobelial1'lJ·m
27 Polygonatum verticillafum
\
5
5
5
+
.·1··
+1 +1 +
-r-
5
J_
I
VI
.~ ~
~ ~ .E
~~~
,
-1
,
,-
11
1
+
-t-
+
.L
.!-
+,
I'
2
2
+
+
+
3
~
2
2
+
..L
,
~
1
2
2
3-5
+-
I
,
_L
I
'l"
+
I
"1-
2
2
2
3
,·l··
'1
.j .
+
-r
I
- di
M
.!-
alirováno
avs slez'-ká
pobočka
----
-'.._'--'-'_._-,----_.
20
Listera ovata
Gymn8;denia conopea
Orehls glohosa
Oreh1s mascula
Orehls sambueina
Orehis morio
Rumex acetosa
Lyehnis nos cuouli
SHene nutans
Dianthus deltoid!es
Cerastium caespitosum
Stellaria graminea
Ranundulus platanifolius
Ranunculus nemorosus
RanundUlus acer
Anemone ·nemorosa
44 Thalictrum nquilegifolium
45 Potentil1a tormentil1a
46 Potenti\1a aurea
47 AIChemi11a vulgaris
48 Trifolium proourn'bens
49 Trifoliu!D aureum
50 Trifólium spadiceU'm
51 Trifolium repens
52 Trifolium rnontalllWm
53 Trifolium pratense
.'54 Anth'y1Iis vulneraria
55 Lotus cornioulatus
56 Vida eraeca
57 Geranium silvat1CJum
58 Llnurn cathartiCum
59 Polygala vulgaris
óO HYIX!dcum quadraníulum
61 Viola canina
62 Pimpinella magna
63 Pimpinella saxifraga
64 Carum ca:rvl
65 DauCus earata
66 Chaer~phyl1um \h1rsutum
67 Herac1eum sphondJylium
68 Vacclnium myrtil1us
169 Prim ul a datior
70 Gentiana oMusifol1a
71 Gentiana carpatioCa
72 Ajuga reptans
73 Thymus ovafu:s
74 BruneIIa VlUlgads
75 Veramca chamaedrys
76 Veromca offic1nal1s
28
29
30
31
32
33
134
35
36
37
38
39
40
41
42
43
+ +
+ + +
1
+
J_
I
I
-r
I
T
+
+
+
+
+
+.
+
+
+
1
...1-
l
'I
1
3
1
+
+
2
...LI
+
+ +2
+
1
2
+
+ +
+1
+
+
+
.-j-
+
+
+
+
+
1
I
+ + +-
+
+
+
2
+-
2
2
I
T
2
2
+
+
+2
3
1
3
2
+
1
+2
+
+2
+2
2
2
1
2
1
+2
1
1
+
1
+
1
1
1
+
1
+2
+2
2
+
+2
+
+ +
+
+ +
1
+
1
1
1
I
I
2
-\1
+1
2.
J
3
2
2
')
+1
1
3
2
4
T
+
'12
+-.
i
1
1
I
'"j-
1
-1'1
3
2
3
.~\
-l
+
-!
-I
II
1
-I-
2
-1-'
+.,
-r
+
-II
:2
1I'
I:
1..
Ti
+!
2
-l-
+1
-1-1I
I
3
2.
. ~ ..
+
-I-
I
+
-I-
+
-L
-'I
+!2:
-1-
J_
2
+
2
.l_
··t!-
.! ~
E
'J
I
+.
E
"
:1:
.~
i~
P-
"5 ~1
:.:_'"
1 Nardus stricta
2
3
4
5
6
7
1
1
9
1
2
1
1
10
+ +
+ +
+
+
+
II
12
I
o
'j;
'" . IQ"
"o:.c:
tl"'"
~f.!'~ .-~cE
tl
T
"O
o
;gE
oE
Botrychium lunariu
Festuca roubra
Festuca ovina whsp. vu!gnris
Poa Chnixii
Dactylis glomerntu
Bríza media
Sieglingin ·de<:umhens
Cynosurus cristatus
Desehampsiacaespitosn
Phleum alpinu·m
Agrostis vulgarís
··t-
""-
.c:
"'O~
'"
u
o:
]
\-o~
-EE
8~ e
-.c:
-.:~
~&&í
'~8'E
~In:':
~o
~O~ :i~§
:;;~8
5
5
+
4
4
"
"O
ť
l;
'~8
_L
I
'č
"c
.<>:
-o'"
+3
+
')
Rozbor luk smilkových.
+
.. j-
I
+
Euphrasia Uostkovla"na
EuplYrasia striota
Alectorolophus minor.
Plantago lanoeoI.ata
Plantago media
. Galium VerJlIUóm
Galium austriacum '
Knautia· arvensis
Cámpanula patula
Ph'y.feuma spicarum
Achil1ea mi1lefolium
Cbryslinthemum leu-cantbemum
Anťennaria díoica
90 Petasites al'bus
91 Cirsium eriOphOl1Urn
92 Cirsium riV'Ulare
93 Carlina aoauHs
94 Centaurea oxylepis
95 Hieracium pilosella
96 Hieracium v,ulgutum
97 Hieraci.um magyaríClum
98 Crepis paludiosn
99 Hypoehoeris maculata
100 Leontooon dianuhialis i hispidus
101 Leontooon autumnalis
102 Tragopogon orienta1is
2
+ + + +
+
+
+ + + +
+- + + ++
+ + +
+
+2 + I
+ 1
+ +
+ + + +
...L+
.
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
uou'"
5
i:-~
5
.!::-
-"
5
!-
4
4
3
4
.L
-~-
1
2
+3
2
3
+1
+
-+
I
I
+
i. ,. I-
1
..
d" italiZOván01~
,Moravskoslezská
pobočka
.•
L.L.
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Anthoxanthulll oooratum
Carex contigua
Curex pilulifera
LlI:cula flavescens
Lu:cula campestris i multiflOl'8
Luz:ula nemorosa i f. rubella
Luz'ula sHvatíca
Colchicllm autumnale
Veratrum LobeHunulll
Polygonatum verticillatum
Lmum martagoll
24 Ustera ovata
25 . Gymnadenia conopea
26 Coeloglossum viride
27 . Orchis globosa
28 Orchis sambucina
29 Uumex acetosa
30 Uumex arifolius
31 Silene nutans
32 Dianthus ďeltoides
33 Cerasium caespitoSlU'Ill
34 Stellaria gramine!l
35 Uanunéulu's platanifo:ius
36 UanunC!u.:us nemorosus
37 Uanundulus lanuginosus
38 Ranlln.:!Ulus acer
39 Anemone nemorosa
40 Thalictrum aquilegifo1ium
'll Aconitum V'ulparia
42 Aconitum variega(um
43 Potentilla tormenti11a
44 Alchemilla vulgaris
45 Tl:ifolium spa.mcellln
46 Trifoliulll repens
47 Trifolium montanum
48 Trifolium pratense
49 Anthyllis vulneraria
50 Lotus corniculatus
51 Geranium phaeum
52 Geranium silvatkum
53 Unum catharticum
54 Polygala vulgaris
55 Hyperimm q·uadrangulum
56 Viola canina
57 .Astrantia major
58 Pimpinel1a magna
59 Pimpine:la saxifra~a
60 Heradeulll sphond'Ylium
61 Vaccinium myrtiJ1us
U
+
1
2.
1
+1
+2
-',
2
+2
-+
-1-
,
.1-
-I-
I.
. 1-
L
-[-
-I-
1
l-
.L
-I-I-
l
I
:-
J26
_.,_.
+
+
+
1
,
_L
+
-1-
.1i
-I-
-1-
-·1-
+
+
+
.-i.
I·
+-
-I-
.!.
.I
--I-
-j-
+
-I-
-,I
-I-
~-
,.
-r
-I-
+
-+
!-
-!-
-+
-i-
-! .
!-
.. - ~ --
3
2
1
1
-1-
-)_.
-+1-
-I-
')
,
. II
_! ..
i
-i
2
-,
-I-
')
2
,
T
I..
1-
+
1-
'1
1
I.
,
-I ..
+
.. i ..
I
I
+-
+
-:-
-I-
j-.
-I-
-!-
+
2.
I
Primula elatior
. 63 Gentianao1rtI,i"Sifolia
64 Gentiana carpatica
65 Ajuga reptans
66 Thymus ovatus
67 Brunella vulgaris
68 Veronica chamaedrys
69 Veronica officina1is
70 Euphrasia Uostkoviana
71 Adlectorolophus minor
72 Plantago lanceolata
73 Plantago med!i.a
74 Galium vernum
75 Galium a-ustriacum
76 Galium Schultesii ·
77 Knautia arvensis
78 Campanula pilitula
79 Phyteuma spicat-u-m
80 Erigeronaoer
. 81 Acll'illea miUefolium
82 Chrysanthemum l:eucantbemum
83 Antennaria doica
.
84 Gnaph'alium silvutidum
85 Gnaph'alium norvegioul"l
86 Petasites alb'l1s
87 Cirsium eriophorum
88 Cirsium riVlUlare
89 Car1ina aC8ulis
90 Centaurea ox:ylepis
91 Centaurea mollis
92 Hieracit!m pilosella
93 Hiera-cium v.u.lgatum
94 Hieraclum magyaricu-m
95 Crepis paludbsa
96 Mulgedlum alpínum
97 . Hypodhoeris ma<:ulata
98 Leonfodbn iďBnuMa1is 1 lúspid'Us
99 Leontodon nuf'Umnalis
-+
+
-I-,
+
_L
-I·
..L
I
+
+
I
2
2
I
-l-
1
I
1
I
+2
-l'
1
2
1
1
1
2
+-
.. !-
~ 1•.
1
.1
1
1
2
+2 +2
-1-
,
T
+
-+-
+
+
1
1-
1-
-I,
.3
2
1
1
2
2
')
:2
'J
:l
2
.L
1
-1-
-+
+,
+-
+
-I1
.L
.L
T
1
-I-
,,.
+
_L
3
3
,
t.
-1-
·1-
2.
+2
1
..!-
...L
I
.~-
1
1
+
+1
2
2
·1-
-t-
1-
-I-
-l-
1
-I-
.1-
I
-1.'.j-
+ +
-I-
+
+
-I!
+
+
+ +
...L
,
+
I·
i
-I-
L_________________________________________========
digitalizováno
Moravskoslezská
pobočka
24
,':'<: .....
·~~::i.. :.:.
}:
MAPA.
"
JAVOONíKŮ
-.j
o
5 ....)
\<'
. ._.. . ......
..w.
'I :.....
~
-..-.-"""'... -....
....
~:
•••• :
\;."
'"
\
'
......
,,'
'.\' "
.: ~': ...
. ::~< .'
.;;::,
\~~
.
.
:, '
'i ť
,
.., . "; ',- ...
",
',
_____ ;__ },1VJ:Iicc ~e".slc~'
••••••• ••• ňrw.'"CI' oh;. "HI(M.6Jcil.o
"St'"
,,, .• ,,.
.
~
""
\"
'; J'
' ,'
" ~.
"
"
.i
I
.~ -
-.. -
j' '• • ,'
.....
('
l .;. ,' . ~
"
"j
digitalizováno
,Moravskoslezská
pobočka