Listopad 2014 - Povrchová úprava kovů a materiálů

Transkript

povrchová úprava
APLIKACE EMISIVNÍCH POVLAKŮ
V ENERGETICE
PDF ČASOPIS
ÚVODNÍ
■
Ohlédnutí za jubilejní 40. konferencí
s mezinárodní účastí PROJEKTOVÁNÍ A
PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
EVALUATION OF SURFACE TOPOGRAPHY
PARAMETERS OF STAMPING PUNCH
NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY
■
ROČNÍK X.
■
Listopad 2014
S LOV O
Po delší odmlce jsme zde opět s novým číslem časopisu Povrchová úprava. Pevně věříme, že taková pauza se již nebude opakovat a časopis již
bude vycházet pravidelně ve čtvrtletních intervalech. Kromě zajímavých článků od našich výborných spolupracovníků z Fakulty chemicko-technologické
Univerzity Pardubice a ze Strojí fakulty Technické univerzity v Košicích jsme pro Vás připravili i ohlédnutí za 40. konferencí s mezinárodní účastí
PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV. Doufáme, že i informace v dalších článcích budou pro Vás přínosné.
Děkujeme všem autorům za vynikající spolupráci.
A. Pachelová
ZPRÁVY
APLIKACE EMISIVNÍCH POVLAKŮ V ENERGETICE
MILAN MAUERA, PETR KALENDAB, BOHUMÍR ČECHC
A
BG SYS HT S.R.O. PARDUBICE, BÚSTAV CHEMIE A TECHNOLOGIE MAKROMOLEKULÁRNÍCH LÁTEK, FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ,
UNIVERZITA PARDUBICE, CKATEDRA ENERGETIKY, FAKULTA STROJNÍ, VŠB-TU OSTRAVA
ÚVOD
S rozmachem používání kompozitních materiálů v různých
průmyslových odvětvích se v posledních dvaceti letech začaly pro
ochranu teplosměnných ploch, které jsou namáhány žárem, nápeky,
abrazí a vysokoteplotní korozí, používat anorganické systémy na bázi
křemíku. Pokud tyto povlaky mají současně také vysokou míru
emisivity, mohou se používat v různých tepelných zařízeních
(průmyslové pece, spalovací komory, výměníky tepla, atd.) pro
dosažení vyšší energetické účinnosti a ekonomiky provozu [1-5].
Předmětem celosvětového výzkumu a vývoje v této oblasti jsou jak
nové materiály povlaků a technologie jejich nanášení [6], tak teoretické
analýzy i praktické využití těchto povlaků [7, 8]. Požadován je i vývoj
nových metod a zařízení pro měření emisivit [9].
EMISIVITA
PŘENOS TEPLA SÁLÁNÍM
V tepelném záření je tepelná energie spalin přenášena do
teplosměnných ploch třemi způsoby: vedením, prouděním a sáláním
(zářením, radiací). Všechny běží soubětně, ale nad teplotou 700°C se
stane sálání dominantním. Je též třeba vědět, že převážná část
tepelné energie absorbované přehřívákem nepochází z pecí
atmosféry, ale ze stěn! Obrázek č. ukazuje schéma tepelného zařízení
a způsobů přenosů tepla mezi jednotlivými částmi.
Podstata radiačního přenosu tepla je odlišná od přenosu vedením
a konvekcí. Tepelné sálání je vyzařováno každým tělesem a je
přenášeno elektromagnetickým vlněním bez spoluúčasti výměnného
média. Je třeba rozlišovat mezi sáláním plynů a pevných látek. Pevné
látky absorbují a sálají spojitě, plynné látky jen v určitých nespojitých
frekvenčních pásmech. Ve spalinách to jsou hlavně tříatomové plyny
(CO2, H2O, NO2. SO2). Celková pohltivost spalin je pak dána součtem
jednotlivých zplodin ve spalinách s korekcí na možné překryvy
společných frekvencí (pásů) [10, 11].
EMISIVITA
Emisivita materiálu (obvykle psaná jako ε nebo e) je schopnost
povrchu tělesa vyzařovat teplo. Emisivita je definována jako poměr
intenzity vyzařování konkrétního materiálu k intenzitě vyzařování
černého tělesa při stejné teplotě. Je také mírou schopnosti materiálu
vyzářit absorbovanou energii. Černé těleso má hodnotu ε = 1, zatímco
reálný objekt má ε < 1. Emisivita je bezrozměrná veličina.
Množství tepla předané sáláním závisí hlavně na dvou faktorech: 1)
na povrchové teplotě, což je údaj o stavu termodynamické rovnováhy
vyplývající z energetické bilance toků mezi povrchem reálného tělesa
a jeho okolím, a 2) na emisivitě povrchu. Ta je závislá na teplotě (ale
vztah mezi emisivitou a teplotou není definitivní, záleží na povrchových
parametrech a na vlnové délce), materiálovém složení, drsnosti
povrchu, tloušťce povlaku, vlnové délce a fyzikálních parametrech
povrchu [9]. Tento příspěvek se zabývá právě složením materiálu.
Spektrální emisivita ukazuje hodnotu emisivity v závislosti na vlnové
délce záření a totální emisivita udává celkový výkon vyzařovaný na
všech vlnových délkách [12].
Spektrální oblast tzv.blízkého IČ pásma (1.5 – 6.4 µm) je zajímavá
pro pece s provozní teplotu 700 - 1200 oC. Při těchto teplotách a při
těchto vlnových délkách je totiž přenášeno až 90% tepelné energie [7].
CÍLE VÝZKUMU
Obrázek 1. Schéma přenosů tepla v tepelném zařízení.
Listopad 2014
Cílem této práce bylo zjistit vliv použití různých plniv (nebo aktivních
složek) na emisivitu kompozitního povlaku.
Byly vytipovány různé látky s vysokou emisivitou a vysokou tepelnou
odolností. Tyto látky byly zabudovány do matrice kompozitu a byla
analyzována teplotní stabilita plniv a měřena spektrální emisivita.
U vzorků, u kterých byla zjištěna vysoká emisivita, byly provedeny
provozní testy jejich vlivu na přenos tepla.
Výzkumy s emisivitou se zabývaly také jiné výzkumné týmy, ale tyto
výzkumy byly založeny na jiném materiálu a zkoumaly jiné parametry.
Například tým Babrekar a kol. studoval vliv velikosti plniva v
kompozitním systému hliník/polystyren a zjistil, že emisivita klesá s
použitím větších částic nebo vloček hliníku (desítky mikrometrů).
Zatímco když použili hliníkové nanočástice (10-50 nm), nedošlo k
žádné změně emisivity ve srovnání s běžně používanou velikostí
hliníkových částic (jednotky mikrometrů) [13]. Tým Yu a kol. dospěl k
podobným závěrům. Zkoumali velikost a tvar částic mědi v
kompozitním systému měď/EPDM (ethylen-propylen-dien monomer).
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 1
Kulová částice mědi o průměru jednotek mikrometru vykazovala
nejvyšší emisivitu, zatímco s rostoucím průměrem částice (kulový tvar,
desítky mikrometrů) nebo změnou tvaru částice (destička, plátek)
emisivita rychle klesala [14]. Obě tyto studie byly prováděny pouze v
rámci běžné teploty.
Tým Dan a kol. se zabýval emisními povlaky pro vysokoteplotní
aplikace. Tyto povlaky byly založeny na anorganických plnivech a
zkoumali Al2O3, Cr2O3, ZrO2 a SiC. Také oni dosáhli celkové emisivity
0,90 [6].
ANORGANICKÝ KOMPOZIT BG HITCOAT®
Výzkum se provádí na povlacích BG HitCoat® (výrobce BG SYS HT
s.r.o, Pardubice, Česká republika), což jsou anorganické kompozitní
systémy na bázi křemíku. Povlaky byly vyvinuty k ochraně
teplosměnných ploch vystavených žáru. Jsou vodou-ředitelné a
zasychají při normální teplotě. Složení kompozitu lze přizpůsobit na
různé druhy substrátů.
POJIVA
Pojiva nejsou skutečnými roztoky. Jde o směs síťujících činidel,
silikagelu a kovových oxidů (Me2+). Pojivo poskytuje flexibilitu a
adhezní vlastnosti, tepelnou a chemickou odolnost a celistvost nátěru.
Adheze ke kovovému povrchu nebo vyzdívce je zabezpečena pomocí
velmi silné chemické vazby. Přilnavost je opravdu velmi vysoká (cca
15 MPa).
PLNIVA
Plniva se přidávají do pojiv pro zlepšení fyzikálních vlastností
povlaků. Pro jejich použití má však zásadní význam tvar a velikost
částic. Velikost částic bude mít vliv na tvrdost a celistvost nátěru a
musí být také v souladu s uvažovanou tloušťkou povlaku.
TiO2 a CeO2 se používají pro zlepšení adheze povlaku k podkladu.
Křemen, železo a karbidy se používají k zajištění tvrdosti povlaků,
které mají mít tepelnou odolnost. Vláknité materiály poskytují zvýšenou
pevnost v tahu, což je důležité jak při schnutí či vypalování, tak při
normálním použití.
AKTIVNÍ SLOŽKY
Aktivní složky jsou speciálním typem plniv. Do kompozitů se
přidávají, aby zajistily konkrétní fyzikální vlastnosti. Jejich účelem není
zlepšení mechanických a chemických vlastností, jako je
Aktivní složka
Oxid chromitý (Cr2O3)
Železo (Fe0)
Kaolín (Al4(OH)8Si4O10)
Karbid křemíku (SiC)
Karbid bóru (B4C)
Nitrid bóru (BN)
Nitrid hliníku (AlN)
Čistota
[%]
Hustota
[g/cm3]
98.0
97.8
95.6
95
98
98
99
5.1
7.9
1.8
3.2
2.5
2.1
3.3
abrazivzdornost nebo odolnost proti korozi, ale ovlivnění optických
a/nebo teplosměnných vlastností povrchu nebo těles [15, 16, 17, 18,
19, 20]. Podmínkou však je, aby byly úspěšně zabudovány do matrice
tohoto kompozitního systému.
PŘÍPRAVA VZORKŮ
PŘÍPRAVA VZORKŮ PRO MĚŘENÍ EMISIVITY
U všech vzorků bylo použito stejné pojivo. Pojivo tvořilo 45 až 55
obj.%. Zbytek objemu tvořilo plnivo, přičemž aktivní složka tvořila 20 30 obj.% v plnivu. Seznam vzorků je uveden v tabulce č.1. Vzorek S02
odpovídá původnímu složení kompozitu. Seznam a vlastnosti
jednotlivých aktivních složek jsou uvedeny v tabulce č.2.
Předem připravené směsi plniv byly vpraveny do vodného roztoku
pojiv. Správné dispergaci částic bylo napomáháno ultrazvukem.
Míchací nádoba byla vybavena ultrazvukovou sondou. S pomocí této
metody jsou částice plniv stejnoměrně rozptýleny ve vzniklé suspenzi.
Vzniklá suspenze byla vzduchovým stříkáním nanesena na ocelové
terčíky. Povlak zasychal při normální teplotě. Tloušťka suché vrstvy
byla cca 150 µm.
Tabulka 1. Seznam vzorků pro měření emisivity.
Vzorek
S01
S02
S04
S06
S15
S16
S17
Aktivní složka
--- (pouze substrát – ocel)
Oxid chromitý
Práškové železo
Oxid chromitý & práškové železo
Kaolín
Karbidy (SiC & B4C)
Nitridy (BN & AlN)
PŘÍPRAVA VZORKŮ PRO PROVOZNÍ MĚŘENÍ V
KOTLI
Pro provozní měření byl vybrán kotel G230. Nástřik povlaku byl
proveden na jeden šot (desku) přehříváku PP III. Při chladnutí kotle
byly všechny šoty omyty tlakovou vodou. Byl zdokumentován stávající
stav (viz Obr. 2) a jeden šot byl poté opískován. Vybrané kompozitní
systémy (viz Tab. 3) byly na jednotlivé trubky nanášeny pomocí štětce
(viz Obr. 3).
Tabulka 2. Aktivní složky a jejich vlastnosti.
Teplota
Teplota
Velikost částic
tání
varu
d10
o
o
[ C]
[ C]
[µm]
2,435
4,000
0.8
1,538
2,861
0.5
2
2,730
5
2,763
4
2,973
1
2,200
2,517
1
Velikost částic
d50
[µm]
1.5
1.0
5
9
10
3
3
Velikost částic
d90
[µm]
3.0
4.0
12
20
21
6
5
Tabulka 3. Seznam vzorků pro provozní měření v kotli.
Vzorek
Aktivní složka
Bez povlaku (S01)
--- (pouze substrát – ocel)
A (S04)
Práškové železo
B (S06)
Oxid chromitý & práškové železo
D (S16)
Karbidy (SiC & B4C)
C (S17)
Nitridy (BN & AlN)
Obrázek 2. Přehřívák PP III, před očištěním a aplikací.
Listopad 2014
strana 2
Obrázek 3. Přehřívák PP III, po aplikaci emisivních povlaků.
TESTOVÁNÍ TEPLOTNÍ STABILITY
Na obrázku č. 4 jsou fotografie všech vzorků po vypálení na teplotě
500 °C. Není vidět žádné poškození. Jelikož vzorek S04 obsahoval
železo, byl podroben podrobnému zkoumání tepelné stability.
Vzorky (S04) byly vypalovány v laboratorní muflové peci. Vypalování
začalo při pokojové teplotě a teplota byla zvyšována po 5 °C za
minutu. Cílová teplota (300 °C, 500 °C, 700 °C a 900 °C) pak byla
udržována ještě další 3 hodiny, pak byla pec vypnuta. Poté byl povlak
analyzován pomocí skenovacího elektronového mikroskopu SU6600,
Hitachi (SEM) a rentgenového difraktometru X-Ray Difractometer
X´Petr PRO MPD a PANalytical (XRD).
Obrázek 4. SEM snímky vzorků vypálených na 500 °C.
METODY MĚŘENÍ
MĚŘENÍ SPEKTRÁLNÍ EMISIVITY
Byla použita přímá a porovnávací vysokoteplotní FTIR metoda
(infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací) [21, 22, 23].
Ohřev vzorků byl realizován 400W vláknovým laserem se skenovací
hlavou. Povrchová teplota vzorků byla během celého měření snímána
termovizní kamerou A320. Pro její přesné stanovení byl na polovinu
každého vzorku nanesen referenční povlak ZYP Coating Cr2O3 se
známou teplotní závislostí pásmové emisivity a změřenou spektrální
emisivitou.
Spektrální závislost vyzařování jednotlivých povlaků a substrátu byla
v rozsahu teplot 400 – 980°C měřena proti černému tělesu
nastavenému na teplotu shodnou s povrchovou teplotou vzorku.
Výsledkem je pak absolutní spektrální průběh emisivity všech
měřených vzorků v rozsahu měřených teplot.
a)
MĚŘENÍ PŘENOSU TEPLA V KOTLI
Přenos tepla je vždy složen ze složky radiační, konvekční a
kondukční. Oddělit tyto složky od sebe je poměrně složitá záležitost,
která se v reálném zařízení obtížně stanovuje. Proto bylo rozhodnuto
provést měření na reálném zařízení a porovnat výsledky z plochy
ošetřené emisivním povlakem a neošetřené. Cílem bylo porovnat obě
plochy v dlouhodobém provozu. Základní úlohou bylo stanovení
tepelného toku do jednotlivých trubek teplosměnné plochy. Lze
předpokládat, že větší přestup a prostup tepla se projeví vyšší teplotou
páry na výstupu z trubky. Teplota páry na vstupu do přehříváku PP III
v komoře PK6 byla měřená provozním teploměrem. Pro účely měření
efektivity povlaku a jeho vyhodnocení bylo měření na vstupní komoře
doplněno o nezávislé měření VŠB-TU Ostrava.
Listopad 2014
b)
Obrázek 5. Vyvedení termočlánků z neotápěného prostoru (a),
umístění modulů (b).
Měření povrchových teplot jednotlivých výstupních trubek přehříváku
PP III bylo provedeno v neotápěném prostoru v mezistropu kotle, před
vstupem trubek přehříváku do komory PK7 (viz Obr. 5a). Povrchové
teploty trubek byly měřeny pomocí termočlánků typu „K“ o průměru
2x0,5 mm s dvojitou skleněnou izolací. Termočlánky byly navařeny na
očištěný povrch trubky kondenzátorovou svářečkou se slabým
výbojem. Ke snímání a sběru dat byl použit systém FieldPoint.
Požadované veličiny (v tomto případě teploty) byly snímány pomocí
vstupních modulů, připojených k modulům komunikačním (viz Obr.
5b). Ke sběru dat, jejich on-line zobrazení a vyhodnocení byl použit
strana 3
software LabVIEW. Pro tento konkrétní případ byla vytvořena aplikace,
pomocí které bylo všech 44 teplot v intervalu 10 sekund odečítáno,
zobrazováno do grafu a zapisováno ve formě textového souboru na
harddisk použitého notebooku.
VÝSLEDKY
SEM SNÍMKY A XRD ANALÝZA
Bylo sledováno, co se stalo s železem zabudovaným do kompozitní
matrice po výpalu na určitou teplotu. Strukturální změna železa
způsobená přeměnou na jinou oxidickou fázi byla potvrzena jak
vizuálně (změna barvy a SEM obrázky), tak i XRD analýzou.
Barevné změny byly pozorovány pouhým okem. Tyto barevné
změny jsou v souladu se strukturálními změnami železa, kterou jsou
vyvolány oxidací nebo tepelně indukovaným rozkladem na další
oxidickou fázi [19, 20]. Na obrázku č. 6 můžeme vidět, že matrice
kompozitu začne tát kolem teploty 700 °C a při teplotě 900 °C se na
povrchu vytvoří výkvět oxidických vrstev. Podle analýzy XRD
(rentgenová prášková difraktometrie) se v první fázi (už při teplotě 500
°C) oxiduje železo na maghemit (γ-Fe2O3) a hematit (Fe2O3) a ve
druhé fázi (až při teplotě 900 °C) hlavně na hematit. Při vyšších
teplotách se vytvořilo také malé množství magnetitu (Fe3O4), který má
mnohem tvrdší strukturu a zvyšuje tak odolnost proti abrazi (viz Tab.
4).
Obrázek 6. SEM snímky vzorku S04 (práškové železo) vypáleného na různé teploty.
Tabulka 4. XRD analýza. Obsah železa a jeho oxidů ve vzorku S04 po vypálení na různé teploty.
20 °C
300 °C
500 °C
700 °C
Fe0
100
98
<1
<1
Maghemit (γ-Fe2O3)
0
2
40
12
Magnetit (Fe3O4)
0
0
0
8
Hematit (Fe2O3)
0
0
60
80
[%]
900 °C
0
10
10
80
4,0 µm) emisivitu blízkou povlakům s vysokou emisivitou, s rostoucí
vlnovou délkou emisivita v porovnání s povlaky výrazně klesá [23].
SPEKTRÁLNÍ EMISIVITA
Spektrální emisivita zkoumaných vzorků v relativním poměru
k emisivitě referenčního povlaku je znázorněna na obrázku č. 7. Tento
graf porovnává výsledky získané při teplotě 750 °C. Ukazuje se, že pro
vlnové délky záření nad 6 µm neexistuje prakticky žádný rozdíl mezi
jednotlivými vzorky. Vliv rozdílného složení (aktivní složky) je zřejmý
zejména pro vlnové délky pod 4 µm. Relativní rozdíly jsou 0,7 až 1,5
násobek vůči hodnotě emisivity referenčního povlaku. Nejvyšší
spektrální emisivitu vykazuje vzorek S04 (železo) a S17 (nitridy),
nejnižší hodnotu vzorek S15 (kaolín). Emisivita původní receptury
(S02) je mezi těmito hodnotami.
Obrázek 8. Porovnání spektrálních emisivit měřených vzorků a
substrátu při teplotě 900 °C.
PROVOZNÍ MĚŘENÍ V KOTLI
Obrázek 7. Relativní spektrální závislost emisivity měřených vzorků
vůči emisivitě referenčního povlaku pro teplotu 750 °C.
Absolutní spektrální emisivita zkoumaných vzorků je znázorněna na
obrázku č. 8. Tento graf porovnává výsledky získané při teplotě
900 °C. Ukazuje se opět, že pro vlnové délky záření nad cca 7 µm
existují jen velmi malé rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Nejvyšší
spektrální emisivitu vykazují opět vzorky S04 (železo) a S17 (nitridy).
Ocelový substrát (S01) má v rozsahu krátkých vlnových délek (1,3 -
Listopad 2014
Pro vyhodnocení měření je třeba přijmout dohodu, že průtok
jednotlivými trubkami je v závislosti na výkonu kotle rovnoměrný a
úměrný výkonu kotle.
Měření teplot bylo provedeno před zhotovením povlaků po dobu cca
14 dnů a po provedení povlaků po dobu cca 5 týdnů. Došlo k
výraznému nárůstu tepelného příkonu jak u všech trubek s povlakem,
tak i u pouze otryskaných trubek (zbavených nápeků strusky). Nárůst
se pohyboval mezi 5 a 10 % (viz Obr. 9).
Lze konstatovat, že na zvětšení tepelného příkonu po realizaci
povlaků má vliv také očistění povrchu trubek a zmenšení nánosů
popílku a strusky na teplosměnných plochách.
Z měření je zřejmé, že plocha III. přehříváku má charakteristiku
konvekční plochy, tzn., že s rostoucím výkonem teplota přehřátí roste.
To je pravděpodobně způsobeno výraznou turbulencí spalin pod
stropem spalovací komory.
strana 4
Obrázek 9. Závislost tepelného příkonu na výkonu kotle (šot č.11 (A1-A14), šot č.9 (C1-C14), povlak A (S04) (B2,B6,B10), povlak B (S06) (B3,B7,B11),
povlak C (S17) (B4,B8,B12), povlak D (S16) (B5,B9,B13), bez povlaku (B1,B14)).
Obrázek 10. Stav po 3 600 hodinách provozu. Pohled na spodní část šotu cca 10 minut po odstavení (šipkami označena 13.trubka, 10.šot, s povlakem
typu D, zcela bez nálepu).
[7] G.J. Heynderickx, M. Nozawa, Chem. Engineering Science 59
VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR
(2004) 5657-5662.
Testy ukázaly, že složením plniva lze významně ovlivnit hodnotu
[8] G.D. Stefanidis et al., Chemical Engineering Journal 137 (2008)
emisivity hlavně v oblasti krátkých vlnových délek (do 6 µm). V
411- 421.
rozsahu vlnových délek 6,0 až 20,0 µm vykazují všechny měřené
[9] X. He at al., Thin Solid Films 517 (2009) 5120-5129.
povlaky obdobné hodnoty emisivity (0,90-0,95). Vzorky, které
[10] D.K. Edwards, Journal of heat transfer 89C, 219, 1967.
obsahovaly jako aktivní složku práškové železo nebo nitridy, měly
[11] R. Siegel, J.R.Howell, Thermal radiationheat transfer, Mc-Grawnejvyšší spektrální emisivitu. Emisivita těchto povlaků byla výrazně
Hill, N.Y., 1972.
vyšší než emisivita originální receptury.
[12] J.S.Redgrove, Measurement 8 (1990) 90-95.
Při provozním měření tepelných příkonů do přehříváku reálného
[13] H.A.Babrekar, N.V.Kulkarny, J.P.Jog, V.L.Mathe, S.V.Bhoraskar,
kotle bylo zjištěno, že příkon po použití emisivních povlaků vzrostl o 5
Mat.Science and Eng. B 168 (2010) 40-44.
až 10 %. Jelikož však musela být kvůli aplikaci odstraněna nemalá
[14] H.Yu, G.Xu, X.Shen, X.Yan, C.Shao, C.Hu, Progress in Organic
vrstva nánosu strusky, lze nárůst příkonu přičítat ze značné části
Coatings 66 (2009) 161-166.
tomuto úkonu. Jak velká je to část by měla ukázat další etapa měření.
[15] F.E.Jaumot, L.Muldawer, Acta Metallurgica 2 (1954) 513-519.
[16] F.Seronde, P.Echegut, J.P.Couteres, F.Gervais, Mat.Science and
PODĚKOVÁNÍ
Eng. B 8 (1991) 315-327.
[17] Y.Ozaki, R.H.Zee, Mat.Science and Eng. A 202 (1995) 134-141.
Tento výzkum je realizován za finanční podpory z prostředků
[18] D.Alfano, L.Scatteia, S.Cantoni, M.Balat-Pichelin, J.Europian
státního rozpočtu České Republiky prostřednictvím Ministerstva
Ceram.Soc. 29 (2009) 2045-2051.
průmyslu a obchodu v rámci projektu FR-TI1/273 "Výzkum a vývoj
[19] L.Campo, R.B.Pérez-Sáez, M.J.Tallo, Corrosion Science 50
vysoceemisivních kompozitních povlaků pro vysokoteplotní aplikace".
(2008) 194-199.
[20] B.Pujilaksono, T.Jonnson, M.Halvarsson, J.-E.Svensson, L.LITERATURA
G.Johansson, Corrosion Science 52 (2010) 1560-1569.
[21] L.Campo, R.B.Pérez-Sáez, X.Esquisabel, I.Fernándes, M.J.Tallo,
[1] K. Takada, Bull. Ceram. Soc. Jpn. 23 (1998) 310.
Rew. Of Sci.Instruments 77 (2006) 113111.
[2] B. Stanley, Ind. Heat 49 (1982) 27.
[22] S.Clausen, A.Morgenstjerne, O.Rathmann, Applied Optics 35
[3] D.G. Ellison, J. Inst. Energy 60 (1987) 155.
(1996) 5683-5691.
[4] I. Benko, Int. J. Global Energy 17 (2002) 60.
[23] J.Dai, X.Wang, G.Yuan, J.Physics 13 (2005) 63-66.
[5] J. Hellander, Iron Steel Eng. 64(1987) 40.
[6] Z. Dan et al., J. Univ. Sci. Technol. Beijing 15 (2008) 627-632.
Listopad 2014
strana 5
EVALUATION OF SURFACE TOPOGRAPHY PARAMETERS OF STAMPING PUNCH
ING. PETER IŽOL, PHD. - ING. DAGMAR DRAGANOVSKÁ, PHD. – ING. MIROSLAV TOMÁŠ, PHD.
TECHNICAL UNIVERSITY IN KOŠICE, FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING, INSTITUTE OF TECHNOLOGIES AND MANAGEMENT
INTRODUCTION
When produced the complex shaped parts, its shape is usually given
by direct contact with the production tool, such us forging die, drawing
die, casting die as well as injection moulding die. So, die’s functional
surfaces are considered as complex shaped too, because of deriving
them from the parts shape.
The contribution is focused to evaluation of surface topography
parameters, such as roughness Ra, Rz, profile traces and AbbottFirestone curves when milling stamping punches of experimental and
production dies. The first and the second variants of punch have been
used for verification of deep drawing process, finding out a process
parameters and test series production of the car body. The main
speciality of testing punches consisted in unconvencional materials
such as composite Textit J and polyurethane Fibroflex 5 used for its
production. The knowledge gained at production of these punches has
been applied at manufacturing of production stamping punch from
steel X210Cr12.
The Textit J is composite material reinforced by textile layers joined
by phenol-formaldehyde resin [1]. Material is well resisted to water and
oils and it is recommended by producer to manufacturing of machine
parts as well. Resistance to water and chemicals generated the
assumption for manufacturing with cooling by cutting emulsion as well
as using lubricants at deep drawing of car body. Material
characteristics offer good manufacturability and producer gives no
recommendations for manufacturing. The polyurethane Fibroflex 5 is
intended for functional parts of stamping dies [2]. The producer
recommends the cutting speed for milling vc = 100 m.min-1.
Fibroflex 5 have been used for production of elastic stamping punch.
The most important process parameters at deep drawing with elastic
punch describes [3]. The principle and problems when applying elastic
punch are presented in [4] and one of the parameter is the surface
roughness of the elastic punch. Machining of polyurethane materials is
presented in [5] and they recommend using maximum cutting-edge
side rake and cutting depth between one and two times the cell
diameter, which produces a continuous chip.
METHODICS OF EXPERIMENTS
Fig 1. shows CAD model of the car body and it has been used to
derive the punch shape. Punches of two experimental dies and one
production die are identical in shape so the same production process
has been used. The machining has been performed on 3-axis CNC
machine Emco Mill 155 and it determined the machining strategies
selection.
Some alternatives have been proposed for punch machining.
The presented one uses the sequence of four milling operations.
After the first one, roughing by contura strategy, the allowance of 0.4
mm has been left on all surfaces. The second one was finishing of top
punch surfaces by parallel lining strategy. The third one was finishing
the stamping punch side walls using strategy of constant Z. The
Scallop Height of 0.005 mm has been set for the strategy. The final
fourth operation finishes the stamping punch body.
•
roughing: cutting speed vc = 106 m.min-1, feed per tooth fz =
0.06 mm,
•
finishing: cutting speed vc = 62 m.min-1, feed per tooth fz =
0.02 mm.
Tool used for punch production from polyurethane Fibroflex 5:
•
roughing – the end mill ZPS-FN, material HSS Co8,
diameter Ø 10 mm, tooth No. z = 2, rake angle γo = 12°, clearance
angle unentered,
•
finishing – the ball end mill ZPS-FN, material HSS Co8,
angle unentered.
Moreover, the workpiece preparation has been used for
determination of cutting condition as well. The cutting speed has been
increased gradually from recommended value of 100 m.min-1 to 150
m.min-1 with no negative effects to machined surface. The cutting
depth has been changed from 0.25 mm to 2.25 mm with step of 0.25
mm also with no negative effects to machined surface. The feed per
tooth has been changed within 0.008 mm to 0.017 mm. The known
fact has been confirmed – the feed increasing decreases the final
surface quality. The surface quality also rapidly decreased when
milling with cooling, so no cooling has been aplied during machining.
Based on realised experiments for stamping punch from Fibroflex 5,
the cutting conditions have been used as follows:
•
0.015 mm,
•
0.018 mm to 0.025 mm – the lower value has been used when
milling top punch surfaces, the higher value has been used when
milling punch side walls.
The production stamping punch has been made of tool steel
X210Cr12. The knowledge gained during production of experimental
punches from Textit J and Fibroflex 5 was adopted. The production
process and used strategies have been approved and adopted with
any changes. The tools were used the same as for machining material
Textit J. The cutting conditions were changed according to tool’s
producer recommendations for tool steel as follows:
•
0.09 mm,
•
0.02 mm.
Machined stamping punches are shown in Fig. 2.
Fig. 2 Comparison of stamping punches (from left to right) – Textit
J, Fibroflex 5, tool steel
Fig. 1 CAD model of the car body
Tool used for punch production from Textit J:
•
roughing – the end mill ZPS-FN, material HSS Co8,
angle unentered,
•
finishing – the ball end mill ZPS-FN, material HSS Co8,
angle unentered.
Considering specific material to machine, the cutting conditions have
been derived from cutting conditions for machining of material group N.
During workpiece preparation the cutting conditions have been
adjusted as follows:
Listopad 2014
The experimental analysis of final surface roughness was realised
using profilometer Surftest SJ-301 by Mitutoyo. The parameters for
surface roughness measurement were chosen based on the standard
STN EN ISO 4287 as follows:
•λc profile filter – 0.8 mm,
•number of basic lengths N = 5,
•measured profile: R (median line system),
•filter: Gauss,
•evaluated length ln = 4 mm.
RESULTS AND EVALUATION
Roughness parameter Ra (arithmetical mean deviation of the
assessed profile) is the basic and the most common evaluated
parameter to describe surface microgeometry. But, when two surfaces
are evaluated by Ra parameter, the same value of Ra might point to
different surface morphology. Therefore, it necessary to use the other
one roughness characteristic to differ evaluated surfaces more
accurately. So, the Rz (maximum height of profile) has been chosen
and profiles as well as Abbott-Firestone curve had been chosen to
describe the surface texture. The roughness parameters had been
strana 6
measured on five places on the punch – three on the top surface
where parallel lining strategy was used and two on the punch side
walls machined by constant z strategy.
Measured values of arithmetical mean deviation Ra are shown in
Fig. 3. On all surfaces measured values of Ra was in the range: 1.60
to 3.29 µm for material Textit J; 4.27 to 11.29 µm for material Fibroflex
5 and 1.55 to 5.46 µm for tool steel.
Fig. 3 Comparison of measured values of arithmetical mean deviation Ra for all materials
Measured values of maximum height of profile Rz are shown in Fig. 4. On all surfaces measured values of Rz was in the range: 7.91 to 14.45 µm for
material Textit J; 21.43 to 49.35 µm for material Fibroflex 5 and 8.11 to 23.85 µm for tool steel.
Fig. 4 Comparison of measured values of maximum height of profile Rz for all materials
Profile traces and Abbott-Firestone curves of top surfaces of the punch from material Textit J are shown in Tab. 1 measured on the front and the rear
hood and on the roof.
Listopad 2014
strana 7
Table 1 Profile traces and Abbott-Firestone curves for material Textit J
Front hood
Roof
Rear hood
Profile traces and Abbott-Firestone curves of top surfaces of the punch from material Fibroflex 5 are shown in Tab. 2
Table 2 Profile traces and Abbott-Firestone curves for material Fibroflex 5
Front hood
Roof
Rear hood
Tab. 3 presents profile traces and Abbott-Firestone curves of top surfaces of the punch from material tool steel.
Table 3 Profile traces and Abbott-Firestone curves for tool steel X210Cr12
Front hood
Roof
Rear hood
Based on values of surface roughness and profile traces of
evaluated surfaces measured on all materials, approximately the same
character of the surfaces have been observed considering its
morphology. They are oriented surfaces with certain periodicity of
surface topography given by technology of surface creation by NC
machining. The periodicity is as clearer for the front and the rear hood
as for the roof. Considering material of punch the periodicity is as
clearer for tool steel X210Cr12 as for the Textit J and Fibroflex 5.
The fact is also confirmed by the Abbott-Firestone curves on the
front and the rear hood comparing to the curve measured on the roof,
Listopad 2014
mainly in the 50 % level of the profile. The Abbott-Firestone curves for
Textit J measured on the front and the rear hood reaches almost
double values comparing to the Abbott-Firestone curve on the roof.
These values are in half for material tool steel X210Cr12. Diferences in
the Abbott-Firestone curves are minimal for material Fibroflex 5.
CONCLUSIONS
The aim of the experiments was to review the quality of complex
shaped surfaces on experimental and production stamping punches.
Based on realised experiments, measured values of surface
strana 8
roughness and the knowledge gained from machining of
unconventional materials following outputs have been observed:
•
Material Textit J have been approved for rapid tooling of funcional
parts of stamping dies, especially for experimental stamping dies
and stamping processes optimisation.
•
Experience gained in machining of stamping punch from Textit J
allowed optimisation of milling strategies and significantly
influenced the quality of production stamping punch as well as
drawn part.
•
When machining Fibroflex 5 the experience in cutting conditions
has been gained. These allowed to machine functional parts of
stamping dies from Fibroflex 5 in desired surface quality.
•
Comparison of measured values of surface roughness pointed
out different values of Ra and Rz values according to machined
material. It is given by different material properties considering its
machineability. So, different cutting conditions have been applied
and these influenced the quality of final surface.
•
The Scallop Height set in CAM system has been stepped over by
Rz roughness for all materials. This confirm the previous
knowledge that the final surface quality is influenced by the quite
a number of factors connected to production system machinetool-part. These factors are not involved in CAM systems yet.
ACKNOWLEDGEMENT
Authors express their thanks for projects VEGA 1/0500/12 “Quality
improvement when milling form surfaces by advanced milling tools”.
REFERENCES
[1] http://www.rempo.cz/clanek/33/Charakteristika-TEXTIT-(-Gumoid).aspx
[2] http://www.fibro.de/en/standard-parts/pdfdownloads.html?eID=dam_frontend _push&docID=2163
[3] Benisa M., Babic B., Grbovic A., Stefanovic, Z.: Computer-aided
modeling of the rubber-pad forming process, Materials and technology
2012, vol. 46, no. 5, p. 503–510.
[4] Vilcans J., Torims T., Zarins M., Ratkus, A.: Experimental analysis
of the rubber pad forming, Annals & Proceedings of DAAAM
International, 2011, vol. 22, no. 1, p. 613-614.
[5] Malak S. F. F., Anderson I.A.: Orthogonal cutting of polyurethane
foam, International Journal of Mechanical Sciences, 2005, vol 47, p.
867–883.
OHLÉDNUTÍ ZA JUBILEJNÍ 40. KONFERENCÍ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ
PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
PHDR. ZDEŇKA JELÍNKOVÁ, CSC. – PPK
Organizátoři se snažili dát jubilejní konferenci, konané již tradičně
v Praze v hotelu Pyramida ve dnech 12. a 13. března 2014, slavnostní
ráz. Na výročí navázal Cech malířů a lakýrníků, aby připomněl své
výročí deseti let založení. Zástupci nastoupili s korouhví cechu,
zobrazující patrona sv. Lukáše. V úvodu konference Ing. P. Szelag
vzpomněl na zakladatele této každoroční březnové konference
Vladimíra Jelínka.
Kromě výše uvedené organizace konference se koná již tradičně ve
spolupráci se zástupci Asociací korozních inženýrů, Českou
společností povrchových úprav, Asociací českých a slovenských
zinkoven, Asociací výrobců nátěrových hmot v ČR. V letošním roce
konala i s podporou Hospodářské komory ČR.
Úvodní přednáška Prof. Ing. Nováka (VŠCHT) upoutala pozornost
už svým názvem k žádoucí „korozi“ kovů. Lidé již před dlouhou dobou
přišli na to, že jinak nežádoucí procesy lze prakticky využít.
„Mechanizmy korozních dějů jsou tak často totožné s mechanizmy
samovolných i úmyslně vyvolaných procesů při povrchových úpravách
kovů, zvláště při přípravě konverzních povlaků v metalurgii, při
chemické výrobě, v elektrochemických zdrojích proudu a řadě dalších
aplikací. V některých případech získávají kovy úmyslnou korozí nové
vlastnosti.“ Takové procesy nelze označovat jako korozní, proto jsou
v názvu příspěvku uvozovky. Základní mechanizmy převedení kovu do
formy korozního produktu jsou většinou stejné jako u běžné koroze.
Tématu koroze z praxe byla zaměřena i přednáška „Vady
protikorozní ochrany mostních konstrukcí v jejich životnosti“ Ing. M.
Pošvářové.
Aby se předešlo defektům při technologiích povrchových úprav, kladl
si Ing. L. Obr (ČSPÚ) ve svém příspěvku za cíl ukázat na nejběžnější
defekty, nalézt jejich příčiny a ve zpětné vazbě činit taková opatření,
která by vznik takových defektů minimalizovala.
V r. 2013 bylo v rámci TNK 32 „Ochrana proti korozi“ vydáno 34
nových nebo revidovaných technických norem. O normách týkajících
se hodnocení koroze a korozního napadení referovala Ing. H. Geiplová
(SVÚOM)
Kvalitní povrchovou ochranu na celém povrchu výrobku v rozích i na
hranách by měly být schopny zajistit práškové nátěrové hmoty (PNH).
Ing. L. Mindoš a Ing. H. Geiplová (SVÚOM) poukázali na problematiku
tvorby ochranné vrstvy z PNH na hranách a v jejím těsném okolí.
Kvalitu povlaků z PNH lze hodnotit podle norem specifických pro tyto
povlaky a zároveň s přihlédnutím k doporučeným normám pro povlaky
zhotovené z tekutých nátěrových hmot.
Ing. Z. Svoboda (Strojírenský zkušební ústav) sledoval aktuální stav
technických požadavků, norem pro lakovny, stříkací kabiny. Pro
zajištění bezpečnosti je důležité posouzení shody daného zařízení.
Listopad 2014
Hodnocením vlastností ocelových povrchů po tryskání různými druhy
tryskacích prostředků se zabývala práce, uvedená ve sborníku,
autorek doc. Ing. Brezinové a kol. z Technické univerzity v Košicích.
V práci Ing. P. Pokorného a kol. (VŠCHT) uvažovali o použití
povlakované výztuže a její soudržnosti s betonem z hlediska statiky
staveb. Hodnotili možnosti ochrany zinkované oceli s potenciálem
omezit její počáteční korozi v aktivním stavu v prostředí čerstvého
betonu.
K novinkám o povrchových úpravách patřila zajímavá přednáška
„Výhody a potenciál povrchových úprav plazmatem“ Mgr. J. Čech,
Mgr. J. Souček (CEPLANT, Masarykova univerzita).
Aplikacím nátěrových hmot se věnovaly prezentace Ing. Gerlicha
(Media CZ), Ing. L. Peška (Lankwitzer). Výrobce mokrých a
práškových nátěrových hmot Brillux představil Ing. V. Vaňkát
(Brillcolor), zařízení pro lakovny firmy Galatek Ing. J. Drápela, lakovací
roboty Yaskawa Motoman Ing. M. Mironovová.
Firma ATALIAN KAF Facility, Mgr. T. Franěk zavedením
outsourcingu řešila činnosti v lakovně. Tímto nástrojem lze zavázat
dodavatele k definovanému výkonu, dodržení standardu kvality.
Výhodou je snížení defektů laku a možnost identifikace většiny
nečistot.
Pod záštitou obchodního oddělení Rakouského velvyslanectví Mag.
Ch. Millera se prezentovaly rakouské firmy. Firma Langle vystavila
zajímavý model zařízení.
DI H. Geidl-Strallhofer (Alicona Imaging) představil měření koroze
pomocí optického 3D měření na principu „Focus Variation“.
strana 9
Podle I. Szőllősy u barev a laků Rembrandtin Lack krom dekorativní
funkce, lze dosáhnout významné úspory prostřednictvím protikorozní
ochrany, využitím „Anti-ice“ a „Easy to Clean“.
významnými změnami směrem ke zvýšení životnosti, odolnosti proti
korozi, ale i ke snížení hmotnosti, což se projevuje nižšími emisemi.
H. Riener, (Engineering Center Steyr) popsal simulaci ponorem
velmi složitých struktur s využitím plně automatizovaného zpracování
dat v CAD, které umožňuje zobrazení nenatřených nebo špatně
natřených částí.
W. Prager, P. Krivanek (Bürkert Contromatic) ve svém příspěvku
„Automatizovaná regulace průtoku plynu pro vytvrzovací pece“
poukázali na nutnost snižovat spotřebu plynu – náklady a zároveň
dodržet stálou kvalitu.
V programu se pamatovalo i na ochranu zdraví a životního prostředí.
Otravy s chemickými látkami/směsmi na pracovišti patří mezi obávané
situace. Prof. MUDr. D. Pelclová (Toxikologické informační středisko
při 1. LF UK) zdůraznila hlavní zásady první pomoci při jejich expozici.
Doc. Ing. J. Kaňka (ČVUT) obrátil pozornost posluchačů k tvorbě
vhodného pracovního prostředí, a to zajištěním denního osvětlení
budov.
Ing. R. Náse (ČIŽP OI Praha) v oblasti povrchových úprav kovů a
plastů dochází k širokému spektru nakládání se závadnými látkami. Ve
vztahu k nim je třeba brát v úvahu dvě základní kriteria: jejich
„nebezpečnost“ ve vztahu k vodám a jejich množství. Základním
legislativním opatřením je zákon č. 254/2001Sb. o vodách (vodní
zákon), vyhláška č. 450/2005 o náležitostech nakládání se závadnými
látkami, vyhláška č. 175/2011, zneškodňování a odstraňování
škodlivých následků.
Ing. M. Holba a kol. (ASIO) k řešení čištění a dočištění průmyslových
odpadních vod využili nanočástice nulamocného železa.
Exkurze do ŠKODA AUTO a.s. v Mladé Boleslavi dovršila dvoudenní
informacemi nabitý program.
Zvlášť přátelská atmosféra ovládla diskuzní večer s otázkou „jak dál
v povrchových úpravách“ mířenou přímo na tělo.
Organizátoři připravují konferenci pro rok 2015. Uvítají Vaše podněty
do programu.
VÍCE INFORMACÍ www.jelinkovazdenka.euweb.cz
K exkurzi do Škoda Auto se vázala přednáška RNDr. J. Sikače
(Henkel ČR) o korozi na karoseriích automobilů a možnosti jejího
omezení. Základ vozidla – karoserie prošla za poslední léta
INZERCE
VYSOKÝ LESK BEZ SYSTÉMU ZVLHČOVÁNÍ VZDUCHU MERLIN TECHNOLOGY DNES JIŽ NEJDE!
ING. VLADIMÍR HARAZÍM CSC. – DREKOMA, PRAŽSKÁ 636, 378 06 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ, [email protected]
Vysokotlaké zvlhčovací systémy Merlin jsou úspěšně využívány v
mnoha oborech. Merlin je všude tam, kde je zapotřebí rovnoměrného
rozložení vlhkosti v prostoru a snížení prašnosti při nízké energetické
náročnosti. Pozitivním doprovodním jevem zařízení je efekt tzv.
adiabatického chlazení prostoru, díky kterému je možno snížit počet
provozních hodin klimatizačních jednotek, zvláště v letním období.
Zvlhčovací systém Merlin – Technology pracuje na základě vysokého
tlaku vody v tlakovém systému (asi 70 bar) a jejím rozprašováním je v
průměru
kolem
6,5
m
od
zavěšeného
modulu
do
prostoru a výšky
přibližně 200 cm,
v tomto prostoru
suchý
vzduch
absorbuje vodní
mlhovinu.
Pod
touto
úrovní
výrobek, materiál
ani
obsluha
zařízení
nejsou
vystaveny
účinkům vody ve formě kapaliny. Podpora dokonalého vznosu
mlhoviny je uskutečňována zabudovaným ventilátorem nasávajícím
vzduch od stropu do modulu a vytlačujícím jej speciálně vyvinutými
aerodynamickými průduchy přímo v místě vysokotlakých trysek (je
patentováno firmou Merlin Technology G.m.b.H. Ried im Innkreis).
relativní vlhkost bez nebezpečí samovolné kondenzace. Suchý vzduch
se k rozprášené mlhovině chová velmi agresivně – změní její kapalné
skupenství na vzdušnou vlhkost. Subjektivní pocit pozorovatele při
zvlhčování je chlad a příjemné osvěžení. Když je dosaženo
požadované úrovně relativní vlhkosti, hydrostat prostřednictvím řídící
jednotky odstaví z provozu tlakové čerpadlo a obvod se uzavře pomocí
speciální pružiny s kuličkou v místě trysky, která usedá do správně
vytvarovaného průměru sedla, čímž se ukončí proces vlhčení, včetně
zabránění tvorby kapek a odkapu zbytkové vody ze systému.
PROVOZ A UŽITÍ
Standardní systém je zvláště vhodný pro aplikaci v podmínkách, kde
nevznikají problémy kvůli obsahu minerálních částic v rozprašované
vodě. Systém využívá vodu z běžného rozvodu a je těsný vůči
okolnímu prostředí, čímž vytváří vhodné podmínky pro zvlhčování
„nečistého“ prostředí, během provozu se do systému nemohou
dostávat například prachové částice z okolního vzduchu.
V zimě relativní vlhkost rychle klesá, zvláště v uzavřených a
vytápěných místnostech. V provozovnách, kde byl realizován systém
zvlhčování vzduchu, klesla prašnost v prostředí zhruba pětinásobně.
V prostoru moderních lakovacích linek, kde se rozlišuje prach na
frakce podle zrnitosti a počítá se na kusy, byl systémem
zvlhčování vzduchu snížen podíl prachových částic větších než
pět mikronu z 2.550 ks trvale na 187 ks.v litru vzduchu bez dalších
úprav na technologii.
JAK LEŠTIT DO VYSOKÉHO LESKU A
NĚKOLIK DOBRÝCH
DŮVODŮ PRO ZVLHČOVACÍ A OSVĚŽOVACÍ SYSTÉMY SE
JAK ZAŘÍZENÍ V PRAXI PRACUJE?
MŮŽETE DOZVĚDĚT NA
Voda rozprašovaná vlastním tlakem tvoří drobné kapičky v průměru
ve velikosti pod 1 µm. Tyto kapičky jsou rozprašovány přímo do
vzduchu, kde se rychle odpařují do plynného stavu, a tak zvyšují
http://www.povrchovauprava.cz/clanek/105/vysokylesk-bez-systemu-zvlhcovani-vzduchu-merlintechnology-dnes-jiz-nejde
Listopad 2014
strana 10
PRODÁM!
GALVANICKOU LINKU VIBROBOT SA (1998)
Galvanická linka slouží k pokovování malých součástek.
Technologie je specializovaná na hromadné galvanické
pokovení drobných dílů - ideální pro
zlacení, stříbření, niklování, mědění, zinkování
Příklad: vsázka 15kg, hodina procesu nikl 4mikrony
Cena dohodou.
Místo výskytu Olomouc.
Bližší informace na tel. 773 636 747,
e-mail: [email protected]
Listopad 2014
strana 11
TECHNICOAT S.R.O. je specialista v oblasti povrchových úprav. Za pomoci
moderních technologických zařízení aplikujeme fluorplastové povlaky (PTFE, PFA,
FEP, ETFE, ECTFE, MFA, dále povlaky PA-11, PE), známé zejména pod obchodními
názvy TEFLON®, XYLAN®, HALAR®, RILSAN® a pod.
Provádíme nanášení technických povlaků na zakázku – automatické i ruční nanášení, jsme schopni zpracovat díly až do váhy 5 000 kg a do rozměrů
2m x 3m x 5m. Dále nabízíme robotické zařízení pro disperzní systémy a tím zaručujeme maximální produktivitu a variabilitu výroby se zajištěním opakovatelnosti výroby.
TECHNICOAT S.R.O. | PLANÁ 87 | 370 01 ČESKÉ BUDĚJOVICE | [email protected] | WWW.TECHNICOAT.CZ
Listopad 2014
strana 12
POSITECTOR: VÝHODY TECHNOLOGIE WIFI
LIBOR KELLER, TSI SYSTEM S.R.O., MARIÁNSKÉ NÁM. 1, 617 00 BRNO, E-MAIL [email protected]
kompatibilita a řádné nastavení. Dobrý příklad kompatibility mezi zařízeními jednoho výrobce je komunikace mezi přístrojem PosiTector a
volitelnou bezdrátovou tiskárnou využívající technologii Bluetooth.
WiFi překonalo mnohá omezení spojovaná s technologií Bluetooth a
je obvyklejším způsobem, jak se připojit k zařízením s možností přístupu na internet. Dosah a šířka pásma je mnohem vyšší než u Bluetooth. WiFi se také daleko snadněji nastavuje, jelikož je vyžadováno
pouze zadání hesla na každém zařízení. Závěrem poznamenejme, že
WiFi sítě jsou běžně připojeny k internetu, umožňují tak přímou komunikaci s cloudem a synchronizaci s PosiSoft.net. To činí WiFi ideálním
řešením pro přenášení a sdílení měření, poznámek a fotografií jak
směrem do zařízení PosiTector, tak i opačným směrem.
JAK TO FUNGUJE
KONVENČNÍ MÓD – WIFI SÍŤ JE K DISPOZICI
Přístroje PosiTector Advanced amerického výrobce DeFelsko jsou
schopny bezdrátově komunikovat s počítači, chytrými zařízeními a
cloudem pomocí oblíbené technologie WiFi. To znamená, že za účelem prohlížení, komentování a dokumentování naměřených dat není
k měřicímu zařízení zapotřebí připojovat žádné kabely. K jedné síti
WiFi je zároveň možno zcela bez obav připojit několik přístrojů PosiTector – dříve připojený přístroj není nutno odpojovat. WiFi je ideální
řešení pro jednoho uživatele PosiTectoru nebo pro podnik/pracoviště
využívající více přístrojů PosiTector.
Tento článek blíže popisuje WiFi funkce přístroje PosiTector a několik způsobů, jak s pomocí WiFi ušetřit čas a zvýšit efektivitu. WiFi přináší obrovské usnadnění obsluhy a začlenění do stávající infrastruktury. Mnoho pracovišť a kanceláří již má své WiFi sítě, díky čemuž je
nastavení rychlé a jednoduché. Pro vzácné případy, kdy není k dispozici žádná síť WiFi, umožňuje Access Point (přístupový bod) přístroje
PosiTector přímé WiFi spojení mezi zařízeními. WiFi také nabízí jednoduché nastavení, které vyžaduje pro připojení pouze jméno sítě a
heslo. Díky podnikům a telekomunikačním společnostem, které neustále rozšiřují své WiFi sítě, se bude postupem času zvyšovat i přínos
WiFi funkcí v zařízeních PosiTector.
Typická WiFi síť používá router nebo access point ke správě připojení k internetu a mezi samotnými zařízeními v síti. Aby zařízení mělo
přístup na internet nebo mohlo komunikovat s ostatními zařízeními v
síti, musí se připojit k access pointu nebo routeru. Jakmile jsou zařízení připojena k síti, můžete začít používat WiFi funkce přístroje PosiTector ke komunikaci se službami PosiSoft.
ACCESS POINT MÓD – ŽÁDNÁ WIFI SÍŤ NENÍ K DISPOZICI
WIFI VERSUS BLUETOOTH
Přístroje PosiTector Advanced komunikují jak za pomocí WiFi, tak i
prostřednictvím technologie Bluetooth. Obě technologie – WiFi i Bluetooth – jsou určeny pro bezdrátovou komunikaci, odlišují se však zamýšleným způsobem použití a schopnostmi komunikace.
Technologie Bluetooth je určena pro použití mezi dvěma zařízeními
na krátké vzdálenosti a s malou šířku pásma. To z ní činí ideální nástroj pro produkty, jako jsou bezdrátové myši nebo dálková ovládání.
Ovšem pro přenášení větších objemů dat, například dávek naměřených hodnot nebo obrázků, může být spojení Bluetooth pomalé a
nevhodné. Bluetooth je také omezeno maximální vzdáleností dosahující 1 až 10 metrů. Navazování spojení mezi zařízeními může být složité, často vyžaduje provedení řady kroků na obou zařízeních. Na závěr
můžeme zmínit, že Bluetooth existuje v devíti verzích, které mezi sebou nejsou vždy vzájemně kompatibilní. Proto někdy lze jen velmi
těžko dopředu posoudit, která zařízení se budou schopna úspěšně
spárovat. Není tedy žádným překvapením, že se Bluetooth většinou
používá pro propojení zařízení od jednoho výrobce, čímž je zaručena
Listopad 2014
Připojení ke standardní WiFi síti je typicky nejjednodušším způsobem pro sdílení naměřených hodnot mezi zařízeními. Mohou ovšem
nastat situace, kdy není k dispozici žádný router ani access point,
případně se není možné připojit k existující síti, protože její vlastník
není ochoten poskytnout potřebné heslo.
V těchto situacích můžete zařízení PosiTector použít k vytvoření
vlastní bezdrátové sítě pomocí funkce Access Point. S použitím specifického jména sítě a zvoleného hesla se mohou ostatní zařízení bezpečně připojit přímo k přístroji PosiTector.
strana 13
POSITECTOR A WIFI: VYUŽITÍ
POSISOFT 3.0 – BEZDRÁTOVÝ PŘENOS MĚŘENÍ DO POČÍTAČE
Mnoho služeb programu PosiSoft podporuje technologii WiFi, což
zjednodušuje práci s naměřenými hodnotami.
Pokud je měřicí
zařízení připojeno
ke stejné WiFi síti
jako počítač (PC
nebo Mac), na
kterém běží program
PosiSoft
3.0, můžete využít
WiFi k bezdrátovému
přenosu
naměřených hodnot do PosiSoftu
3.0. Je to ideální
řešení v situacích,
kdy nemáte k
dispozici USB kabel nebo když
potřebujete stáhnout měření ze
zařízení,
které
není blízko počítače. Vybrané funkce jsou:
POSISOFT MOBILE
PosiSoft Mobile je aplikace zaměřená
na měření a je součástí přístrojů PosiTector Advanced. Uživatelé mohou přistupovat k měřením, prohlížet si grafy,
pořizovat fotografie a upravovat poznámky přes zařízení podporující WiFi,
jako jsou například tablety, chytré telefony a počítače. Protokoly také můžete
zasílat emailem ve formátu PDF nebo
CSV.
K PosiSoft Mobile se můžete připojit
přes počítač s WiFi nebo přes chytrý
telefon prostřednictvím klasického webového prohlížeče. Je tak ideální pro použití s PC/Mac, Windows Phone/Mobile,
Blackberry (RIM), Android, Apple iOS a
dalšími.
•
•
Uživatelé Apple iOS a Android mají navíc k dispozici aplikaci PosiSoft Mobile Manager.
•
Více informací k tomuto tématu najdete na adrese:
http://www.defelsko.com/posisoft/posisoft_mobile.htm
•
POSISOFT.NET – BEZDRÁTOVÁ SYNCHRONIZACE
NAMĚŘENÝCH DAT DO CLOUDU
PosiSoft.net je webová aplikace, která nabízí zabezpečenou centralizovanou správu měření PosiTector. Pro synchronizaci naměřených
hodnot z přístroje PosiTector s aplikací PosiSoft.net je vyžadováno
připojení k internetu. Nejjednodušším způsobem, jak připojit PosiTector k internetu, je přes síť WiFi, která poskytuje internetový přístup.
Jakmile jste připojeni, můžete měření rychle zálohovat volbou Sync
Now. Pokud máte povolenou funkci Auto Sync, měření jsou automaticky synchronizována
s PosiSoft.net
při
každém
spuštění
zařízení.
Prostřednictvím
funkcí Sync Now a
Auto
Sync
v kombinaci s WiFi
lze měření, poznámky a fotografie průběžně zálohovat a
synchronizovat
s cloudem, aniž by
bylo zapotřebí další
mobilní
zařízení
nebo počítač. Pak je přes webový prohlížeč možno měření odkudkoliv
prohlížet a vytvářet protokoly. Vybrané funkce jsou:
•
•
•
•
•
přístup přes webový prohlížeč,
bezpečné uložení všech měření v cloudu,
synchronizace obrázků a poznámek se zařízením PosiTector,
vytváření protokolů s grafy, poznámkami a fotografiemi,
sdílení naměřených dat s autorizovanými uživateli prostřednictvím zabezpečeného přihlášení z kteréhokoliv počítače
nebo zařízení s webovým přístupem.
http://www.defelsko.com/posisoft/posisoft_net.htm
Listopad 2014
funguje na PC i na počítačích Mac,
úprava protokolů přidáním obrázků, log, snímků obrazovky,
poznámek aj.,
vytváření vlastních nastavení pro zobrazování dat pomocí
jednoduchého nástroje pro vytváření šablon Template Design, s možností uložení šablon pro další použití,
naměřená data jsou importována z přístroje do uživatelem
zvoleného umístění – ideální volba pro ukládání a sdílení dat
na síti nebo na cloudovém disku.
http://www.defelsko.com/posisoft/posisoft_software.htm
ADVANCED ACCESS – IDEÁLNÍ NÁSTROJ PRO IMPORTOVÁNÍ
NAMĚŘENÝCH DAT DO VLASTNÍHO SOFTWAROVÉHO ŘEŠENÍ
I když aplikace PosiSoft.net a PosiSoft 3.0 představují mocné nástroje pro zálohování a analýzu dat, může být někdy zapotřebí integrovat WiFi funkce přístroje PosiTector do vašich vlastních programů a
procesů. V zařízení PosiTector vybaveném WiFi funkcemi jsou umístěny webové stránky, které jsou dostupné na IP adrese přidělené
vašemu měřícímu zařízení. Tyto webové stránky a soubory vám
umožňují prohlížení a přenos naměřených dat do vlastních programů a
databází. Pro bezdrátový přístup jsou k dispozici:
•
•
•
html stránky pro prohlížení naměřených dat ve webovém
prohlížeči,
textové soubory (.txt) s hodnotami oddělenými čárkou pro
možnost importu naměřených dat do aplikací nebo databází,
soubory JSON, klteré představují otevřený standard, ideální
pro použití ve webových aplikacích.
Příklad zobrazení naměřených dat přes webový prohlížeč
Další informace ohledně technických parametrů přístrojů PosiTector
a jejich měřicích a komunikačních aplikací můžete získat u výhradního
distributora přístrojů PosiTector, u společnosti TSI System –
www.tsisystem.cz.
strana 14
KOMBINOVANÉ KOTOUČE SPECIÁL
MICRON PLUS S.R.O., RYBÁŘSKÁ 29, 664 91 IVANČICE, [email protected]
Kotouče v různých kombinacích jsou vhodné pro jemnější opracování měkčích materiálů. Zejména zpracovatelé dřeva
využívají tyto kombinace k docílení daného efektu.
MOŽNOSTI KOMBINACÍ KOTOUČŮ:
Sisal molino/Molino
Sisal molino/Jekor
Jekor
Mokrutex/Filc
Molino/Smirek
Brusné rouno/Smirek
Tyto kotouče se používají v nábytkářských strojích pro ohraňování po olepování.
Hrubší kombinace se použije pro začištění řezaných povrchů.
Jemnější kombinace lze též použít při výrobě a pokládce parket za účelem dočištění a zvýraznění povrchů.
Pro leštění dřevěných částí lze také použít Zvlněný nebo řasený látkový
kotouč, který při leštění odvádí teplo z leštěného materiálu a nedochází
k opálení materiálu.
Podle konkrétních požadavků zákazníka vyrábíme různé kombinace a
rozměry všech kotoučů. Více na www.micronplus.cz
Listopad 2014
strana 15
Př e hl e d p oř á d a ný c h o d b or ný c h a k cí
Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů
41. konference s mezinárodní účastí
PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ
POVRCHOVÝCH ÚPRAV
11. - 12. března 2015
v hotelu Pyramida, Praha 6
40 let tradice = záruka spolehlivosti a kvality
Konference je určena pro široký okruh posluchačů - majitele lakoven, galvanizoven a zinkoven, konstruktéry, projektanty, technology povrchových úprav, pracovníky marketinku, výrobce, distributory a uživatele nátěrových hmot, bezpečnostní
techniky, pracovníky státních správy, odborných škol a další.
Konference se koná ve spolupráci s Asociací korozních inženýrů, Českou společností
povrchových úprav, Asociací českých a slovenských zinkoven, Asociací výrobců nátěrových hmot ČR, zástupci ministerstev, vědecko-výzkumných ústavů, vysokých škol,
státních orgánů, českých i zahraničních firem, mediálních partnerů.
Konferenci uděluje již opakovaně podporu Hospodářská komora ČR.
Připravovaný program zahrnuje:
aktuální změny v platné legislativě,
informace o progresivních technologiích a zařízeních povrchových úprav,
nátěrových hmotách, žárovém zinkování, galvanickém pokovování a dalších,
problematiku provozu, emisí, odpadních vod, hygienu a bezpečnost práce,
protipožární opatření,
projektování povrchových úprav,
exkurzi na pracoviště povrchových úprav,
diskuzní večer.
Konference je příležitostí k navazování kontaktů a prezentaci.
V rámci akce nabízíme firmám tyto formy prezentace:
- stránkovou inzerci ve sborníku
- krátké vystoupení zástupce firmy v programu konference
- stoly k provádění obchodní, propagační a konzultační činnosti
Konference přináší novinky
Informace a rezervace:
z legislativy a oboru povrchových
PhDr. Zdeňka Jelínková, CSc. - PPK
úprav FORMOU ŠKOLENÍ;
Korunní 67,
je každoročně zařazena mezi
130 00 Praha 3
akreditované vzdělávací programy
tel/fax: 224 256 668
ČKAIT.
[email protected]
www.jelinkovazdenka.euweb.cz
Listopad 2014
strana 16
Zobrazte si server POVRCHOVÁ ÚPRAVA
v mobilu
Registrován pod ISSN 1801-707X
Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům.
Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA
Andrea Pachelová, Hradec Králové, mobil: 724 757 524,
E-mail: [email protected]
Ing. Ladislav Pachta, Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923,
E-mail: [email protected]
Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno z http://www.povrchovauprava.cz.
Copyright © 2003 - 2011, IMPEA s.r.o., Hradec Králové
Listopad 2014
strana 17

Listopad 2014 - Povrchová úprava kovů a materiálů

Transkript

Podobné dokumenty

stáhni