Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun

Komentáře

Transkript

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun
Jindřiška Šindlerová
Projdi se mnou
edice Knihovnicka.cz
Tribun EU
2008
Jindřiška Šindlerová
Projdi se mnou
edice Knihovnicka.cz
Tribun EU
2008
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Šindlerová, Jindřiška
Projdi se mnou / Jindřiška Šindlerová. -- V Tribunu EU
vyd. 1. -- Brno : Tribun EU, 2008. – 146 s. -(Knihovnicka.cz)
ISBN 978-80-7399-577-5
821.162.3-1
- česká poezie
821.162.3-1 - Česká poezie [11]
© Jindřiška Šindlerová
Cover © Jindřiška Šindlerová
Illustrations © Jindřiška Šindlerová
ISBN 978-80-7399-577-5
Projdi se mnou
S nádhernou vášní co v srdci mám
s pocity lásky a něhy
tvou náručí
jak řeka proplouvám
a vnímám ty pevné břehy.
Touha vzrůstá
krev v těle pění
roztoužená jdu tobě vstříc
chvěji se v krásném okouzlení
a chci tě stále víc a víc!
Už cítím závan tvého dechu
s tělem mým si toužíš hrát
prsa hebká-jako z mechu
které máš nadevšechno rád.
Polibky chladíš kůži s čokolády
chutnám jak plásty medu
osleplá touhou stojím k tobě zády
a hluchá dál tě vedu.
Projdi se mnou
a zmokni kapkami z touhy
tělo protni dechem zrady
oči máš hnědé jako dvě polní hroudy
laskej mne lásko všady!
Útroby sevře slast nádherného Ráje
když tvoje chuť s orgasmem si hraje
držíš mě v rukou
vlním se jak proud
své oči od mých nemůžeš odtrhnout.
Láska nám dává sílu žít na zemi
tak milujme se se všemi vášněmi.
Líbej mne drahý
zem po nás prahne
“budu v tvém náručí až smrt na nás sáhne!“
7
Noční sonety
Zpívám ti do noci tak něžné sonety
obloha omládla
hvězdy se strojí
měsíc už vymýšlí milostné pamflety
mladičké dvojice láskou se spojí.
Ve tmě se rýsují světlušek lampičky
tvá něžná ústa jsou pro mne darem
jen ty znáš do srdce tajemné cestičky
stanu se moc rád tvým emisarem.
Už slyším cikády v nádherné zeleni
koktejly lahodné láska nám míchá
jsme jeden druhému v náruči schouleni
je to tak krásné
až u srdce nám píchá.
9
Lásko prolhaná!
Tak dlouhé čekání mě ruce sváže
tolik jsem věřil
má lásko ztýraná.
V kostele farář všem pravdu káže
proč slova lásky
lží
jsou protkaná?
Ve snu má fantazie vnady klonuje
očí žár hýčká
ten nejvzácnější květ
trpí vždy ten
co věrně miluje
brzy ho přestane navždy těšit svět!
Láska je děvka mnoha tváří
s podvazky
co zdobí ženský klín
ve kterém muži štěstím září
když ve tmě splývá
uhrančivý stín.
Nehledám štěstí jen mezi nohama
žena je voňavá
jako půda zoraná
když rozum selže
tak není obrana
„dávám ti sbohem – má lásko prolhaná!“
10
Mám Tě rád!
Srdíčka žalem rozrytá
jsi všechno
pro co bych chtěl žít!
Proč láska je tak složitá
a
odpírá mi tebe mít?
Přetěžkým údělem je trápení
když srdcem projede ten spalující žár
touha
v blízkosti vzrušení
a
na jazyku slůvek pár.
Tma přivírá už zlaté řasy
ta sladká krása beznaděje
ještě teď cítím
jak ti voní vlasy
mé tělo se samým štěstím chvěje.
Teplo tvé krásy chci držet v rukou
a v dešti s tebou bosý stát.
Poslouchat
jak naše srdce tlukou
a
říkat lásko
mám tě rád!
11
Tak člověk miluje
Tmavá noc je ještě mladá
má lásko stejně jako ty
z nebe zářivá hvězda padá
a
líbá tě na rudé rty.
Chvějí se touhou nedočkavě
v nocích ze sladkých příslibů
hvězdný chór zpívá ódy právě
o krásné lásce ze slibů.
Mámivé výkřiky tvého těla
já s tebou lásko umírám
jak jsi se pode mnou krásně chvěla
miluji tě
nic nevnímám.
Boky jsou jako žitné lány
s kterými vítr laškuje
modlím se
a říkám pán Bůh s námi
krásné je
když člověk miluje!
13
Něžné doteky
Tak se mi něžně dotýkej
hlaď ústy vlasy
co padají mi z čela
jen lásko trp
a naříkej
i
já se v náruči tvé chvěla.
První polibek tiskneš na moje ústa
chceš víc
chuť na milování vzrůstá
říkáš mi tiše lásko smím?
Tak řekni ano
„nebo zešílím!“
Má šíje volá po tvém jazyku
pálí mě kůže na rukou
a kolem kotníků
polibky nešetříš
už nemohu se ovládat
přisaj svá ústa k mým
“už nemohu tě postrádat!“
Bohyně
Matně si na tebe lásko má vzpomínám
ranní mlhou kráčela jsi bosky trávou nahá
tóny z tvých úst letěly vstříc k okarínám
v myšlenkách i ve snech
neutěšeného blaha.
Vidím tvou božskou a vlnící se siluetu
lákavý odraz dráždivých prsou z nahé hladiny
do kadeří ti exotické orchideje vpletu
až budeš vystupovat
jako bohyně
z mlžné sedliny.
Ještě jsem nikdy nezřel tolik přirozené krásy
zas
podléhám tvým mrzkým hrám
cítím
jak nádherně voní tvoje vlasy
proklínám i miluji
„to přísahám!“
17
Slíznu si ze rtů
Slíznu si ze rtů tvoji chuť
polibky na kůži jsou ještě žhavý
a
moje tělo jako suť
se do propastí lásky valí.
Tvé krásné pozadí je jako peklo
ohnivým žárem plamen sálá
a
magma žhavé po nohou ti teklo
kůže od polibků je jako škvára.
Jsem tvárný
jako železo když se kuje
a
oheň jazykem nedočkavě kov olizuje.
Proč moje oči láska oslepuje?
Člověk vše pochopí
když
se pomiluje.
18
Naivní mládí
Jazyky zaplétají falešné vlnobití slov
touha se prodírá bludným údolím
láska je odolná
jako drahý kov
prsa se podobají cukrovým homolím.
Bělavá šíje
a v očích šťastné jiskření
ruce
a nohy svázané doteky
zbarvené tváře studem
a sytou červení
šeptáte slova
„spolu a na navěky!“
Krev duní tepnami
našla svůj cíl
mládí tak nerozvážně touží
nitro kvete!
„Nezralé lásky přežijí jenom pár chvil“
a pak
s ledovým klidem se rozejdete.
Marně se danému osudu stále schováváte
přetěžkým životem pak dívka sama tápe
když v raném věku tělo na pospas rozdáváte
pak
pravou lásku
„nikdy víc nepoznáte!“
19
Pravé perly
Láska je jenom dotek
souznění stínů
když mlha stříbrná orosí vaše těla bledá
pak mnoho starých známých evrgrínů
po dlouhém milování s postele vás zvedá.
Někdy je láska krutá
a podobá se Orkánu
poničí všechno
nic zadarmo nikomu nedá
jindy je něžná
jako vlnky v moři po ránu
a nenasytná ústa po hladině hledá.
Láska se v srdci rodí
a v pozadí je kříž
je slepá
ať závrať zboří všechny hráze
pod ní se zhroutí každá pevná mříž
„s láskou jde přeci všechno líp a snáze!“
Kdo miluje tak také věří
„že na dně duše – ty pravé perly leží!“
20
Prostota
Zatím co lásko sladce spíš
schoulená v náruči tiché noci
v poduškách ze sametu dlíš
a spánek tě má ve své moci.
Měsíc se houpe v síti z myšlenek
hvězdy vypadají tak krásně
všechno je skutečné jen tak navenek
oblohu zdobí lesklé třásně.
Ústa máš z rudých červánků
oči jsou studny bezedné
vlasy spletené z copánků
a prsa plné
tak nádherné!
Hořím a propadám se ústy do kůže
cítím to teplo
jak pálí nahotu
pronikám do tebe
jak rosa do růže
a piji z kalíšků do dna tvou prostotu.
21

Podobné dokumenty