Náležitosti oznámení koncepce

Komentáře

Transkript

Náležitosti oznámení koncepce
OZNÁMENÍ KONCEPCE
DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb. VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
(DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA)
„INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE
BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI
PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE
INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI)“
BRNO
Říjen 2014
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
OBSAH
Strana
ÚVOD ..................................................................................................................................... 4
ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................ 5
A.1. Název organizace ................................................................................................ 5
A.2. Identifikační číslo (IČ) ........................................................................................ 5
A.3. Sídlo (bydliště) .................................................................................................... 5
A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele
oznámení ............................................................................................................ 5
ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................................ 6
B.1. Název koncepce ................................................................................................... 6
B.2. Obsahové zaměření (osnova) .............................................................................. 6
B.3. Charakter ............................................................................................................ 6
B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ISR BMO ITI ........................................................ 7
B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ........................................................ 7
B.6. Hlavní cíle ......................................................................................................... 12
B.7. Přehled uvažovaných variant řešení ................................................................. 14
B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a
veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................... 14
B.9. Předpokládaný termín dokončení ..................................................................... 15
B.10. Návrhové období ............................................................................................... 15
B.11. Způsob schvalování........................................................................................... 16
ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................... 17
C.1. Vymezení dotčeného území .................................................................................... 17
C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí
ovlivněny .......................................................................................................... 17
C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ................. 18
C.5
Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ........................................... 46
ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ................... 47
ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ....................................................................................... 49
E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ................ 49
E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce
......................................................................................................................... 49
E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí
a veřejné zdraví ................................................................................................ 49
E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění . ....................................................... 49
SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ............................................................................ 51
PŘÍLOHY:
1. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
2. Pověření Dr. Ing. Marie Zezůlkové k podpisu Oznámení za Statutární město Brno
2
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Zkratky a vysvětlivky:
AOPK ČR
BMO
BRKO
BSK5
CO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
CHSKCr
EIA
EK
EVL
EVVO
EU
CHKO
CHOPAV
IČ
ITI
ISR BMO ITI
JMK
KISOH
KHS JMK
Koncepce
MŽP
MZCHÚ
NATURA 2000
NL
NOX, NO2
NPR
ORP
OZKO
PM10,PM2,5
REZZO
SEA
SEKM
SO2
SWOT analýza
VÚC
VKP
ÚAP JMK
ÚSES
VKP
ZCHÚ
ŽP
Agentura ochrany přírody a krajiny
Brněnská metropolitní oblast
biologicky rozložitelné komunální odpady
biologická spotřeba kyslíku
oxid uhelnatý
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický ústav
chemická spotřeba kyslíku stanovena dichromanem draselným
posuzování vlivů záměru na životní prostředí
Evropská komise
evropsky významná lokalita (Natura 2000)
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
Evropská unie
chráněná krajinná oblast
chráněná oblst přirozené akumulace vod
identifikační číslo
integrované územní investice
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice
Jihomoravský kraj
Krajský integrovaný systém odpadového hospodářství
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje
v tomto textu vždy koncepce ve smyslu 10a) zákona č. 100/2001 Sb.,
v platném znění
Ministerstvo životního prostředí
maloplošné zvláště chránění území
soustava chráněných území Natura 2000, tvořena evropsky
významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO)
nerozpuštěné látky
oxidy dusíku, oxid uhličitý
národní přírodní rezervace
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
suspendované částice frakce PM10, PM2,5 (prašný aerosol)
registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
systém evidence kontaminovaných míst
oxid siřičitý
metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky,
příležitosti a hrozby
velkých územních celků
významné krajinné prvky
Územní analytické podklady Jihomoravského kraje
územní systém ekologické stability
významný krajinný prvek
zvláště chráněná území
životní prostředí
3
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ÚVOD
Předložené oznámení návrhu koncepce „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské
metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“, dále také
oznámení koncepce, je zpracováno na základě § 10c) zákona číslo 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení koncepce
vychází z obsahu přílohy číslo 7 citovaného zákona. Procedura posuzování vlivů na životní
prostředí pro uvedenou koncepci probíhá v souladu s § 21, písm. d) zákona v působnosti
Ministerstva životního prostředí (dotčené území zasahuje na území CHKO Moravský kras).
Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, dále vyplývá
povinnost posoudit, zda provádění koncepce může významně ovlivnit evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, zařazené do soustavy Natura 2000 a pokud ano, do jaké míry
a jaká opatření je nutno přijmout.
Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů
ochrany přírody – KÚ Jihomoravského kraje, MŽP Odbor výkonu státní správy VII a
AOPK – správy CHKO Moravský kras. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit
významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 1) a bude tedy
muset být zpracováno posouzení vlivu koncepce na EVL a ptačí oblasti dle § 45i výše
uvedeného zákona.
Základním materiálem pro zpracování oznámení koncepce byla především verze
dokumentu „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění
nástroje integrované územní investice “ (dále v tomto textu také Strategie nebo ISR BMO
ITI) a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení
předkladatelem a zpracovatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy,
literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování jiných oznámení SEA
i koncepčních materiálů. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru oznámení
v kapitole „Seznam použitých podkladů“.
Ke zpracování kapitoly části „C“ oznámení byly využity existující podklady v souladu
s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších
předpisů.
Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl
konfrontován s platnou právní úpravou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na
posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce
v době jeho zpracování známy.
4
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
A.1. Název organizace
Statutární město Brno
A.2. Identifikační číslo (IČ)
IČ: 44992785
A.3. Sídlo (bydliště)
Statutární město Brno
Dominikánské nám. 196/1
601 67 Brno
A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele
oznámení
Bc. Roman Onderka, MBA
Primátor města Brna
Město Brno
Kancelář primátora města Brna
Dominikánské nám. 1
601 67 Brno
Tel.: 542 172 201
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba pověřená podpisovým právem:
Dr. Ing. Marie Zezůlková
Vedoucí Kanceláře strategie města
Magistrát města Brna
Dominikánské nám. 1
601 67 Brno
Tel.: 542 172 206
E-mail: [email protected]
Samotný návrh Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění
nástroje integrované územní investice (ITI) byl na základě pověření předkladatele
zpracován společností SPF Group, s.r.o.
5
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI
B.1. Název koncepce
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI).
B.2. Obsahové zaměření (osnova)
Jedná se o komplexní strategii (napříč jednotlivými odvětvími), která má za cíl definovat
priority Brněnské metropolitní oblasti (BMO) s ohledem na předpokládané příležitosti
v horizontu do roku 2020.
Podrobnější členění koncepce
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI)
A. Analytická část
Vymezení území
Socioekonomická analýza
Pestel analýza
Analýza SWOT
Analýza stakeholedů
Analýza problémů
Analýza potřeb
Vazba na strategické dokumenty
Analýza rizik
B. Strategická část
Vize, strategie a globální cíl
Prioritní oblasti a cíle
Vazba na horizontální témata
C. Intervenční část
Popis opatření
Popis očekávaných výsledků a výstupů a indikátorová soustava
B.3. Charakter
Strategie je určena orgánům veřejné správy, obcím a partnerům BMO a aktérům z řad
odborníků a podnikatelů, působících v jednotlivých oblastech rozvoje Brněnské
metropolitní oblasti.
V analytické části koncepce obsahuje zhodnocení problematiky rozvoje BMO, jak ve formě
analytických údajů, zahrnutých do profilu území, tak i ve formě jejich formalizace do
podoby Pestel, SWOT analýzy, analýzy problému a analýzy potřeb Brněnské metropolitní
6
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
oblasti. Ve strategické části obsahuje standardní strukturu návrhu strategie – tedy vizi,
strategie a globální cíle, integrovaný přístup a popis priorit. Intervenční část se zabývá
popisem opatření jednotlivých prioritných oblastí.
B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ISR BMO ITI
Cílem je vymezení funkční metropolitní oblasti Brna jako zájmového území pro uplatnění
urbánní dimenze regionální politiky EU, představované v období 2014–2020 nástrojem ITI.
Analýza je zpracována na základě analýzy funkčních vztahů mezi jádrovým městem
(Brnem) a obcemi v jeho zázemí, přičemž intenzita těchto vztahů vyjadřuje míru funkčního
zapojení dané obce do BMO.
Strategie podléhá procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) dle zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení
Dokument „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění
nástroje integrované územní investice (ITI)“ je zpracováván dle principů strategického
plánování rozvojových dokumentů s významným zapojením klíčových aktérů rozvoje BMO
do jeho přípravy.
Stručný přehled postup (jednotlivých etap řešení) je uveden v rámci osnovy členění
koncepce v kapitole B.2. Níže uvedená část uvádí podrobný popis jednotlivých etap řešení.
Strategie udržitelného rozvoje ISR BMO ITI
Analytická část
Zpracování návrhu Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) bylo rozděleno do několika fází.
V úvodní části Strategie byly zpracovány analytické podklady. Jelikož se jedná o atypické
území, nejprve došlo k jeho vymezení. Vymezení území BMO vychází z analýz uspořádání
a intenzity prostorových (funkčních) vztahů. Nejvyšší význam je přikládán intenzitě a
prostorové organizaci pracovních proudů, která poměrně dobře vystihuje územní rozsahy i
pro jiné typy funkčních vztahů, jako je např. spádovost za maloobchodem, občanskými
službami či kulturou.
Socioekonomický profil BMO byl vypracován s aktuálními daty. Pro přehlednost a
vhodnou interpretaci byl analytický text doplněn grafy, tabulkami, mapami a obrázky.
Klíčové závěry každé kapitoly byly sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu
(v odrážkách) na konci příslušné kapitoly.
Výstupem je přehled a popis hlavních faktorů, které mají a budou mít vliv na rozvoj oblasti,
a které současně přicházejí zjevně bez přímé možnosti města Brna je ovlivňovat. Do jisté
míry tedy půjde o faktory, které jsou v logice SWOT analýzy (viz níže) příležitostmi či
hrozbami. Takovými faktory jsou např. kohezní politika EU, regionální politika ČR,
7
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
hospodářská recese/konjunktura, politika ČR ve vybraných odvětvích apod. Ke každému
identifikovanému faktoru je uvedeno hodnocení jeho současného stavu, předpokládaného
vývoje (vycházejících z dostupných informací) a předpokládaných dopadů na BMO.
Následující PESTEL analýza navazuje na předchozí identifikaci vnějších rozvojových
faktorů. Podstatou této metody je totiž rovněž analýza vnějšího prostředí, a to podle šesti
typů faktorů (jejich iniciály tvoří akronym PESTEL):
 politické,
 ekonomické,
 sociální,
 technologické a technologické,
 environmentální,
 legislativní.
Cílem analýzy je identifikovat nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy, které ovlivňují
nebo budou ovlivňovat Brněnskou metropolitní oblast, pro každou ze 6 skupin faktorů.
Zpracovatel přitom využil jednak svých znalostí a zkušeností, dále pak dostupných zdrojů
(odborné práce, analytické a strategické dokumenty na úrovni ČR a EU apod.). Hlavním
výstupem analýzy je shrnutí klíčových vývojových trendů majících vliv na BMO.
Shrnující a formalizovanou částí analýzy je SWOT analýza. Úvodním krokem tohoto
výstupu je definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích
analytických výstupů byly definovány problémové okruhy, které představují relativně
ucelená témata. Tyto problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza
je metodou tradičně používanou při strategickém plánování, která umožňuje klasifikovat
hlavní rozvojové faktory:




silné stránky (S = strengths),
slabé stránky (W = weaknesses),
příležitosti (O = opportunities),
hrozby (T = threats).
Závěrečnou kapitolu analýzy tvoří syntéza v podobě shrnutí klíčových informací. Její
součástí je také identifikace možných směrů dalšího rozvoje, z nichž vychází strategická
část. V rámci kapitoly je provedena také analýza rizik, včetně přístupů k jejich eliminaci.
Analýza stakeholderů byla pořízena jako pracovní materiál pro definování významu
potenciálních aktérů implementace ISR BMO ITI. Vedle nositele ITI, tedy Statutárního
města Brna, jsou identifikováni také potenciální významní nositelé projektů a subjekty,
které mají ve sledované problematice v zájmovém území nebo jeho části vliv. Analýza
stahekolderů byla zpracována ve formě přehledných tabulek.
Formulace problémů rozvoje BMO představuje v procesu tvorby Strategie významný
mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy území a na
co je tedy při plánování jejího dalšího rozvoje potřeba zaměřit pozornost. Problém je možné
definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové
vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma.
Problémem přitom nemusí být jen slabá stránka kraje nebo vnější hrozba, ale také nevyužitá
silná stránka či příležitost.
8
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Analýza problémů je členěna podle 4 tematických oblastí vymezených již v rámci SWOT
analýzy. V rámci každé z těchto tematických oblastí je definováno několik hlavních
problémů. Každý z nich je následně stručně popsán ze současného pohledu a z hlediska
střednědobé budoucnosti a je doplněn výčtem příčin a důsledků.
Přehled problémových okruhů (číslování respektuje hierarchii prolémových okruhů):
1.
1.1
1.2
2.
2.1
2.2
2.3
2.4
3.
3.1
3.2
3.3
4.
4.1
4.2
Doprava a mobilita
Nedostavěná infrastruktura pro silniční a železniční doprav
Nedostatečně vysoké zastoupení udržitelných forem dopravy
Životní prostředí
Zhoršený stav ovzduší a hluková zátěž
Nedobudovaná technická infrastruktura
Vysoká energetická náročnost regionu
Existence významných environmentálních rizik
Konkurenceschopnost a vzdělávání
Nedostatek vhodně kvalifikovaných a konkurenceschopných lidských zdrojů
Nevyrovnané podmínky pro rozvoj konkurenceschopných odvětví
Dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost v Brně
Sociální oblast a zdraví
Existence skupin osob sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením
Nevyhovující kvalita vybraných specializovaných zdravotnických služeb
Souhrnné schéma 4 problémových oblastí a jejich hlavních problémů včetně návazností.
9
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Závěr analytické části se zaměřuje na Analýzu problémů. Na tuto analýzu je přímo
navázáno komplexní vymezení potřeb, které je nutné naplnit, aby mohlo dojít k dalšímu
kvalitativnímu rozvoji území. Analýza je stručným shrnutím hlavních potřeb území. Stromy
problému graficky znázorňují identifikované problémy a vykazují vzájemné vazby nejen
v rámci problémových oblastí, ale i mezi nimi.
Na analýzu problémů je přímo navázáno komplexní vymezení potřeb, které je nutné naplnit,
aby mohlo dojít k dalšímu kvalitativnímu rozvoji území. Analýza je stručným shrnutím
hlavních potřeb území. Analýza potřeb je zpracována ve schematické podobě pro každou ze
4 definovaných tematických oblastí vymezených v rámci SWOT analýzy.
Součástí analytické části je také tabulka strategických dokumentů a jejich vazby na 4
tématické oblasti.
Analýza rizik pracuje s kritickými faktory implementační fáze strategie. Analyzována jsou
tedy potenciální rizika procesu práce s dokončenou ISR BMO ITI. Pro všechna
identifikovaná rizika jsou navržena opatření k jejich snížení, důraz je kladen především na
rizika s kritickým nebo vysokým dopadem.
10
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Strategická část
Strategická část představuje klíčový výstup Strategie z hlediska charakteru a zaměření
budoucích intervencí oblasti. Typické pro ni je její hierarchické uspořádání s tím, že
v průběhu zpracování se postupovalo od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize
k nejkonkrétnější úrovni opatření.
Toto členění odpovídá logice používané například v operačních programech, nebo
některých strategiích na národní úrovni. Výstupy strategické části proto zahrnují:
 vizi BMO do roku 2020,
 strategii BMO,
 stanovení globálních cílů,
 integrovaný přístup BMO,
 stanovení prioritních oblastí a cílů.
Provázanost jednotlivých kroků a výstupů strategické části přibližuje následující schéma
a text.
Definice poslání ISR BMO ITI je obecným vyjádřením žádoucího stavu BMO, jako
samosprávné instituce. Formulace poslání tedy zahrnuje především přístup oblasti k řízení
dalšího rozvoje na svém území, spolupráce a partnerství s jinými kraji, ORP, městy, obcemi
a dalšími subjekty a fungování BMO jako subjektu regionální samosprávy.
Strategická vize zahrnuje 2 pilíře, které jsou pro budoucí rozvoj BMO nezbytné:
I.
II.
Lidský kapitál provázaný s nezbytnou sociální soudržností a posílením
konkurenceschopnosti regionu jako složky sociálně-ekonomického rozvoje oblasti
Prostředí zahrnující infrastrukturu, vybavenost regionu a životní prostředí jako
nezbytné předpoklady pro sociálně-ekonomický rozvoj oblasti
Jako motto vize byl navržen slogan:
Brněnská metropolitní oblast – prosperující, zdravá a dostupná metropole
11
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
B.6. Hlavní cíle
Prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů byla formulace přiměřeně
ambiciózních rozvojových cílů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně
najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření.
Globálním cílem strategie je zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení kvality života
obyvatel Brněnské metropolitní oblasti. Globální cíl se skládá ze 4 témat, jejichž hlavním
společným jmenovatelem je jejich aglomerační rozměr chápající BMO jako šířeji
vymezenou oblast kolem Brna. Jednotlivými tématy jsou:
1. Konkurenceschopnost a vzdělávání
2. Sociální soudržnost
3. Smart mobilita
4. Životní prostředí
První dvě témata naplňují I. pilíř strategie (Lidský kapitál), zbývající dvě témata pak II. pilíř
strategie (Prostředí). Jednotlivá témata lze v kontextu naplnění strategie a rozvojové vize
charakterizovat následujícím způsobem.
Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě
opatření a následně generovaných projektů a s ohledem na možnosti finanční podpory
z jednotlivých OP pak zvolit vhodnou intervenční logiku strategie. Cíle by proto neměly být
zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistíren odpadních vod (jedná se o
nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody. Pro potřeby integrované strategie jsou
navrženy cíle ve dvojstupňové hierarchii: obecné a dílčí cíle..
Splnění zvolených obecných a dílčích cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich
formulace je dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena ve 3 úrovních, které
představují intervenční schéma strategie (viz také následující schéma):

prioritní oblasti (naplňující obecné cíle a současně respektující zvolenou vizi a
reagující na jednotlivé pilíře globálního cíle),

opatření (naplňující dílčí cíle),

popis jednotlivých opatření.
Pro realizaci ISR BMO ITI byly navrženy tyto 4 prioritní oblasti:
1.
2.
3.
4.
Doprava a mobilita
Životní prostředí
Konkurenceschopnost a vzdělávání
Sociální služby a zdraví
Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují
soubory intervencí. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje
následující body:
 název opatření
 obecný cíl opatření
 aktivity naplňující opatření
12
Tabulka B6
Schéma priorit a opatření
Vize: Brněnská metropolitní oblast – vybavená, prosperující a zdravá
Prioritní oblast A:
Prioritní oblast B:
Prioritní oblast C:
Doprava a mobilita
Životní prostředí
Konkurenceschopnost a vzdělávání
Cíl prioritní oblasti: Zvýšit mobilitu Cíl prioritní oblasti: Zvýšit kvalitu Cíl prioritní oblasti: Podpořit dostupnost
obyvatel, firem a dalších subjektů v BMO životního
prostředí,
snížit a kvalitu infrastruktury a služeb pro
a zvýšit plynulost a bezpečnost environmentální zátěž a eliminovat rozvoj konkurenceschopných odvětví
v BMO, zvýšit vybavenost, kvalitu a
v dopravě
environmentální rizika v BMO
relevanci systému přípravy lidských
zdrojů, a to v návaznosti na definici
strategie
inteligentní
specializace
regionu.
Přehled opatření:
Přehled opatření:
Přehled opatření:
 Opatření A.1: Terminály veřejné
 Opatření B.1: Zásobování vodou a
 Opatření C.1: Infrastruktura a
služby pro inovace a nová odvětví
dopravy a systémy P+R
čištění vod
v BMO
 Opatření A.2: Infrastruktura
 Opatření B.2: Ochrana
městské a příměstské veřejné
 Opatření C.2: Podpora
povrchových a podzemních vod
proinovačních služeb a aplikace
dopravy
 Opatření B.3: Protipovodňová
výsledků VaV pro firmy v BMO
 Opatření A.3: Dopravní prostředky
opatření
veřejné dopravy
 Opatření C.3: Podpora
 Opatření B.4: Analýzy, studie a
proinovačních služeb pro začínající
 Opatření A.4: Dopravní telematika
plány pro prevenci povodní
firmy v BMO
a informační systémy
 Opatření B.5: Centrální vytápění,
 Opatření C.4: Budování kapacit a
sítě zemního plynu a energetické
 Opatření A.5: Regionální silniční síť
kvality zařízení pro celoživotní
navazující na síť TEN-T
sítě
učení
 Opatření A.6: Cyklistická a pěší
 Opatření B.6: Třídění a
 Opatření C.5: Kvalita LZ: Předškolní
doprava
předcházení vzniku odpadů
vzdělávání v BMO
 Opatření B.7: Materiálové a

Opatření C.6: Kvalita LZ: Klíčové
energetické využití odpadů
kompetence již od počátečního
 Opatření B.8: Plochy a prvky sídelní
vzdělávání
zeleně
metropole
Prioritní oblast D:
Sociální soudržnost
Cíl prioritní oblasti: Posílit sociální
soudržnost na území BMO a zvýšit
dostupnost kvalitních sociálních a
návazných
služeb,
které
budou
odpovídat potřebám svých obyvatel.
Přehled opatření:
 Opatření D.1: Budování kapacit
infrastruktury sociálních služeb
 Opatření D.2: Zkvalitnění a rozvoj
sítě sociálních a návazných služeb
 Opatření D.3: Budování sociálního
bydlení
Důležitou součástí Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) z hlediska její reálnosti a
proveditelnosti, je vyhodnocení vazeb jednotlivých opatření na kohezní politiku EU.
Podoba kohezní politiky od roku 2014 dále je v současné době diskutována na úrovni EU i
ČR. V rámci této části je provedeno vyhodnocení průmětu ISR BMO ITI do:
 priorit a integrovaných hlavních směrů Strategie EU 2020 jako základního
koncepčního dokumentu EU do značné míry určujícího zaměření příštího
programovacího období,
 navržených tematických priorit EK (High-level Group),
 struktury prioritních oblastí indexu konkurenceschopnosti (5. kohezní zprávy),
 národních rozvojových priorit kohezní politiky po roce 2013 (v současné době
připravovaných a diskutovaných na národní úrovni, v rámci Asociace krajů ČR
a dalších).
Priority a opatření ISR BMO ITI mají vliv na horizontální témata. Zatímco na horizontální
téma „udržitelný rozvoj“ mají vliv zejména opatření prioritních oblastí 1 a 2, horizontální
téma „rovné příležitosti“ ovlivňují především opatření prioritních oblastí 3 a 4.
Intervenční část
Součástí dokumentu Strategie bude také intervenční část.
B.7. Přehled uvažovaných variant řešení
„Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI)“ je navržena v jedné hlavní variantě. Forma návrhu
umožňuje alternativní postup při implementaci Strategie – realizaci projektů / záměrů při
respektování rámce schválených intervencí (cílů, opatření). Projekty musí být vybírány
v souladu s principy posuzování vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí (EIA),
naturového hodnocení, respektive procedury dle stavebního zákona v případě těch projektů,
které zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebudou podléhat.
B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné
zdraví s jinými záměry
Vzhledem ke svému zaměření má zpracovávaná koncepce vztah k řadě dokumentů na
národní, regionální, krajské i místní úrovni. Jejich úplný výčet by nebyl – vzhledem k cílům
oznámení a různé úrovni vzájemných vazeb – účelný (viz role následného Vyhodnocení,
které porovná obsah Strategie s opatřeními a aktivitami vybraných strategických
a programových dokumentů).
Opatření a aktivity navrhované v rámci Strategie by měly být v souladu cíli vybraných
strategických a programových dokumentů, především těch, které byly či jsou připravovány
pro období 2014+. Vzhledem k tomu, že soulad s připravovanou kohezní politikou EU byl
jedním z hlavních cílů, reaguje Strategie na informace, které byly dostupné v době její
přípravy. V rámci schvalovacího procesu musí ovšem Strategie reagovat na vývoj přípravy
dokumentů pro období 2014-2020, především na národní úrovni (Dohoda o partnerství,
operační programy, ad.).
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Kromě výše uvedené oblasti kohezní politiky, byly při přípravě Strategie vzaty v úvahu
i další národní a regionální dokumenty, jejichž příkladmý výčet je uveden níže v tomto
textu (uvedené dokumenty budou využity pro formulaci referenčních cílů životního
prostředí v rámci dokumentu Vyhodnocení vlivů ISR BMO ITI na životní prostředí
a veřejné zdraví):
 Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020
 Strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2014 - 2020
 Politika územního rozvoje ČR
 Dopravní politika ČR
 Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky
 Integrovaný regionální operační program pro období 2014-2020
 Aktualizace Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012-2020)
 Územně analytické podklady Jihomoravského kraje, aktualizace 2013
 Akční plán pro aglomeraci Brno
 Integrovaný plán rozvoje města Brno
 Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti
ochrany ŽP, především:
 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje 2004–2019
 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje 20042014
 Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu
siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého,
benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických
uhlovodíků Jihomoravského kraje
 Plán odpadového hospodářství JMK
 Plán odpadového hospodářství Statutárního města Brna
 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje
 Plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje
 Generel dopravy Jihomoravského kraje (2003-2030)
 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (2014-2020)
 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje
na léta 2011-2020
 a další
B.9. Předpokládaný termín dokončení
Předpokládaný termín dokončení koncepce, završený jejím schválením Zastupitelstvem
Statutárního města Brna, závisí na vývoji schvalování územní dimenze operačních
programů a lze jej očekávat na počátku roku 2015.
B.10. Návrhové období
„Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI)“ je navržena na období let 2014-2020 s možností
prosloužení výhledového horizontu v případě některých cílů a aktivit.
15
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
B.11. Způsob schvalování
„Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI)“ bude projednána a schválena Zastupitelstvem
Statutárního města Brno.
16
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ
Úvod
Zpracovatel Oznámení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně
vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Jihomoravského
kraje a Statutárního města Brna. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné,
doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí, například v souvislosti
s aktuálními dokumenty, týkajícími se stavu ŽP v kraji. Dále byly využity informace
v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění
pozdějších předpisů.
Současně je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí v dotčeném území
není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit
významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické
distribuci tak, aby bylo v rámci zjišťovacího řízení možno zvážit vliv navrhovaných
intervencí Koncepce (cíle, opatření, aktivity) na vývoj životního prostředí a tím i stanovit
obsah a rozsah následného Vyhodnocení.
C.1. Vymezení dotčeného území
Brněnská metropolitní oblast leží v Jihomoravském kraji. Významným centrem metropole
je krajské město Brno. Pro potřeby vymezení území Brněnské metropolitní oblasti (nejen
pro uplatnění nástroje ITI) byla v roce 2013 Statutárním městem Brnem a Statutárním
městem Jihlavou pořízena studie „Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní
oblasti a Jihlavské sídelní aglomerace“.
Do části zájmového území zasahuje CHKO Moravský kras.
Přehled samosprávných územních celků, které do zájmového území zasahují, je stručně
popsán níže v textu a uveden v mapce na následující straně.
C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí
ovlivněny
Brněnská metropolitní oblast (BMO) je tvořena celkem 167 obcemi včetně Brna.
Metropolitní oblast leží na území okresů Brno-město, Brno-venkov, z části pak na území
okresů Výškov, Blansko a Znojmo. V nich žilo v roce 2011 celkem 609 114 obyvatel tedy
asi 5,84 % obyvatel ČR („Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a
Jihlavské sídelní aglomerace“) na celkové ploše 1 755,3 km2. Průměrná hustota zalidnění
byla tedy asi 347 obyvatel na km2, přičemž v tomtéž roce byla v ČR 133 obyvatel na km2 a
v Jihomoravském kraji 162 obyvatel na km2(viz mapka níže).
17
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Obrázek 1 Vymezení dotčeného území (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI)
C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území
Přírodní vlastnosti jednotlivých složek životního prostředí, ať už z hlediska nerostného
bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody,
dopravní prostupnosti nebo obyvatelnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity
a potenciál jejich využití.
3.1. Ovzduší
3.1.1. Emisní situace
Kvalita ovzduší na území ČR je ovlivňována velkými, středními, malými i mobilními zdroji
znečišťování. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v
rámci Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).
 REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování
 REZZO 2 – střední stacionární zdroje znečišťování
 REZZO 3 – malé stacionární zdroje znečišťování
 REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování.
V následujících tabulkách jsou uvedeny projekce emisí sledovaných znečišťujících látek
podle jednotlivých kategorií zdrojů emisí podle REZZO.
Zařazení výše uvedených zdrojů znečišťování ovzduší je provedeno kvůli možnosti
srovnání podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb. Dle platného zákona č. 201/2012 Sb., o
ochraně ovzduší, se jedná o souhrnnou provozní evidenci zdrojů.
18
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Tabulka 1 Emise základních znečišťujících látek v okresech Brněnské metropolitní oblasti
v roce 2011 (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI)
Emise tuhé
Oxid siřičitý
Oxidy dusíku
REZZO 1 REZZO 1-3
REZZO
1
REZZO
1
REZZO 1-3
Oxid uhelnatý
REZZO 1- REZZO
3
1
REZZO 13
Celkem (t)
Jihomoravský kraj
290,7
1 530,7 2 125,5
3 136,1 2 958,6
3 976,0 4 199,6
552,7
779,0
7 386,6
Brno-město
72,8
124,7
98,7
170,5
201,0
465,1
Brno-venkov
53,2
283,8
51,1
317,0 1 191,1
1 370,0 2 587,0
3 447,5
Břeclav
16,3
83,1
15,6
96,8
240,7
342,5
81,2
349,8
Vyškov
1,9
78,9
1,6
82,0
16,3
100,6
11,5
259,2
Blansko
160,1
129,1
77,5
209,8
82,7
234,3
35,9
2 772,6
Znojmo
9,5
148,8
93,9
210,4
210,4
358,1
1095,5
3 739,0
Tabulka 2 Emise základních znečišťujících látek v okresech Brněnské metropolitní oblasti
v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ)
Emise tuhé
Oxid siřičitý
Oxidy dusíku
REZZO 1 REZZO 1-3
REZZO
1
REZZO
1
REZZO 1-3
Oxid uhelnatý
REZZO 1- REZZO
3
1
REZZO 13
Celkem (t)
Jihomoravský kraj
228,6
1 718,7 1 529,7
2 024,9 2 487,4
3 617,3 2 850,7
16 378,2
Brno-město
80,4
107,3
38,1
62,7
562,8
778,2
86,6
522,8
Brno-venkov
33,5
219,2
47,9
186,2
869,3
1 078,2
1355,8
4 725
Břeclav
14,3
59,9
15,6
33,8
86,6
216,6
50,3
1 127
Vyškov
1,3
53,4
4
30,6
23
123,9
26,1
1 551,9
Blansko
24,1
155,3
122,3
333,5
83,7
213,5
40,7
567,8
Znojmo
26,7
201,5
310,6
520,0
192,1
319,1 1 121,3
1 780,0
Při srovnání s rokem 2011 je v roce 2012 viditelný pokles pouze u některých znečišťujících
látek. K poklesu u všech znečišťujících látek došlo u zvláště velkých zdrojů znečištění.
Nárůst znečišťujících látek je zaznamenán u oxidu uhelnatého (CO) REZZO 1-3 v rámci
celého kraje, ale také v jednotlivých okresech, které do BMO zasahují. Největší zdroje
znečišťování ovzduší přímo v dotčené oblasti nebo jejím okolí se nacházejí především v
okrese Brno – venkov.
Z porovnání jednotlivých kategorií REZZO, je patrný vyšší podíl tuhých emisí z domácích
topenišť (nízký stupeň plynofikace malých zdrojů) a zejména z dopravy. U emisí SO 2 jsou
dominantním zdrojem zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování a částečně
domácí topeniště na tuhá paliva. U emisí NOx je jednoznačně patrný vysoký podíl emisí
z dopravy (dálnice D1, D2) a částečně i vliv zvláště velkých a zvláště velkých zdrojů.
V případě benzenu je rozhodující vliv dopravy a domácích topenišť a v případě
benzo(a)pyrenu pak vliv domácích topenišť.
Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě narůstajícího podílu
malých zdrojů znečištění ovzduší (lokální topeniště) na celkových emisích, již zmiňovaná
19
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
doprava, a to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní
kamionové přepravy. Nejvýznamnějšími mobilními zdroji znečišťování jsou dopravní
komunikace v aglomeraci Brna. Míra znečištění mobilními zdroji je druhá největší v rámci
České republiky.
Významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště
s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se
podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním
počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály
organických látek.
C.3.1.2. Imisní situace
V případě krátkodobých (hodinových či denních) koncentrací znečišťujících látek v ovzduší
je pro některé látky stanoven vedle imisního limitu také tolerovaný počet překročení limitní
hodnoty v průběhu kalendářního roku. Nařízením vlády ČR se připouští překročení
imisního limitu pro hodinový průměr koncentrace NO2 po 18 hodin za rok a limitu pro
maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 pak 35x za rok.
Tabulka 3 Imisní limity pro ochranu zdraví platné pro znečišťující látky.
Maximální tolerovaný
Látka
Doba průměrování
Imisní limit
počet překročení za rok
kalendářní rok
40 µg.m-3
–
PM10
-3
1 den (24 hodin)
50 µg.m
35
PM2,5
kalendářní rok
25 µg.m-3
–
-3
kalendářní rok
40 µg.m
–
NO2
1 hod
200 µg.m-3
18
Benzen
kalendářní rok
5 µg.m-3
–
benzo(a)pyren
1 rok
1 ng.m-3
–
Imisní situace v Brněnské metropolitní oblasti je v některých případech popsána
prostřednictvím území Jihomoravského kraje a to na základě výsledků imisního
monitoringu kvality ovzduší pro vybrané znečišťující látky. Hodnocení kvality ovzduší je
provedeno na základě imisních limitů sledovaných látek.
V centrální části Brněnské metropolitní oblasti, v Brně, jsou dlouhodobě překračovány
imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Na vině je především doprava, která je
majoritním zdrojem škodlivin překračujících imisní limity na území aglomerace. Brno je z
historického hlediska město ležící na křižovatce cest. Rovněž v moderní době se na území
Brna protínají významné dopravní tepny (Dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň
a R43 na Svitavy).
Suspendované částice frakce PMl0
Průměrné roční koncentrace PM10
Závažný problém v kvalitě ovzduší na celém území ČR představuje výskyt vysokých
koncentrací suspendovaných částic frakce PM10, které patří mezi látky s největšími dopady
na lidské zdraví. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2013 překročen v
ČR u 10 stanic ze 136 (tabulka 4). V roce 2012 došlo k překročení na 15 stanicích ze 127.
20
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
V roce 2011 byl překročen u 18 stanic ze 169, tady na 0,7 % území ČR (v roce 2010 na 1,9
%). K překročení ročního limitu došlo v roce 2013 převážně na lokalitách na OstravskoKarvinsku (překročení na 14 lokalitách).
V roce 2013 nepřekročila žádná z lokalit na území BMO imisní limit pro průměrnou roční
koncentraci PM10. Nejvyšší koncentrace byly již tradičně naměřeny na dopravou
nejexponovanějších lokalitách Brno-střed a Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka, BrnoLány, Brno-Masná (poslední 4 uvedené stanice nejsou v tabulce 4 uvedeny z důvodu
návazností hodnocení v delší časové řadě. Jedná se o stanice, které nemají dostatečné
množství dat pro hodnocení podle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb., ale podle
pravidel používaných v předchozích letech by do této sestavy byly zahrnuty.) Oproti roku
2011 došlo ke snížení průměrných ročních koncentrací PM10 na všech lokalitách.
Tabulka 4 Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM10 v roce 2013. Ukázka
50 stanic ze 136. K překročení limitu došlo na 10 stanicích. (Zdroj: ČHMÚ).
Maximální hodinové koncentrace PM10
Překročení denního imisního limitu pro PM10 bylo v roce 2012 zaznamenáno alespoň na
jedné lokalitě všech zónách a aglomeracích. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí v roce
2013 bylo, stejně jako v předešlých letech, Ostravsko-Karvinsko. Imisní limit 24hodinové
koncentrace PM10 byl v roce 2012 překročen na 3 stanicích z 19 v Jihomoravském kraji.
Jedná se o stanice Brno-Lány 45 x, Brno-střed 66 x a Brno-Svatoplukova 55 x. V roce 2013
došlo k překročení imisního limitu PM10 pouze na stanici Brno-Střed a to 48 x. Úplná data
pro rok 2013 ještě tedy nejsou k dispozici nebo na některých stanicích nedošlo k překročení
limitu.
21
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí
lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť
k celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než
15 µg/m3.
Plošná zobrazení koncentrací PM10 ukazují, že imisní limit 24hodinové průměrné
koncentrace pro PM10 byly v roce 2012 překročeny na 9,6 % plochy České republiky, kde
žije přibližně 30,93 % obyvatel (v roce 2011 se jednalo o 21,8 % území ČR a cca 50,8 %
obyvatel). Pro ilustraci celorepublikového kontextu je na následujícím obrázku znázorněno
pole ročních průměrných koncentrací PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ).
Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí
lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť k
celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než
15 µg/m3.
Obrázek 2 Pole 36. Největší 24 hod. koncentrace PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ)
Suspendované částice frakce PM2,5
Průměrné roční koncentrace PM2,5
Pro průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 je stanoven imisní limit 25 µg.m-3.
Suspendované částice frakce PM2,5 (částice do aerodynamického průměru 2,5 µm) se v
zóně BMO donedávna neměřily. Suspendované částice frakce PM2,5 (částice do
aerodynamického průměru 2,5 µm) se v zóně Jihomoravský kraj donedávna neměřily
(stanice Znojmo měří až od 1.1.2010). V roce 2012 dochází k monitorování průměrné roční
imisní koncentrace PM2,5 v Jihomoravském kraji na 7 stanicích. Limit je v BMO
překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách. K překročení imisního limitu došlo
v roce 2012 na stanici Brno Svatoplukova (26 µg/m3) Díky výše uvedené Přílohy č. 1 k
Vyhlášce č. 330/2012 Sb. se v roce 2013 do přehledu stanic s překročením nedostaly stanice
Brno-Svatoplukova (29,7 µg/m3) a Brno-Zvonařka (28 µg/m3).
22
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Oxid dusičitý (NO2)
Průměrné roční koncentrace NO2
V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření průměrných ročních koncentrací NO2 na 13
stanicích imisního monitoringu, kdy 9 z těchto stanic se nacházejí na území Brno – město.
V roce 2012 došlo v zóně BMO k překračování imisního limitu pro průměrnou roční
koncentraci NO2 (40 µg/m3). Pro koncentrace NO2 je obecně důležité, je-li lokalita ovzduší
ovlivněna dopravou nebo nikoli. Jedná se o stanice Brno-Svatoplukova (43,9 µg/m3) a
Brno-Úvoz (hot spot) (43,6 µg/m3).V roce 2013 se koncentrace na obou stanicích mírně
zvýšila. Ve stanici Brno-Svatoplukova bylo naměřeno 44,5 µg/m3 a Brno-Úvoz (hot spot)
(44,9 µg/m3).
Maximální hodinové koncentrace NO2
Pro maximální hodinové koncentrace NO2 je stanoven imisní limit 200 µg/m3. Tato
koncentrace může být za kalendářní rok 18x překročena, a proto není imisní limit splněn
pokud jej překročí 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2. V roce 2013 i předešlých letech
byl limit plněn.
Obrázek 3 Pole ročních průměrných koncentrací a roční průměrné koncentrace NO2 v roce
2012 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ).
Benzen
Průměrné roční koncentrace benzenu
V BMO probíhá v současnosti měření benzenu pouze na svou stanicích imisního
monitoringu - Brno-střed a Brno Úvoz (hot spot). V roce 2013, ani v předešlých letech
nedošlo k překročení imisního limitu.
23
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Obrázek 4 Pole ročních průměrných koncentrací a roční průměrné koncentrace benzenu v
roce 2012 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ)
Benzo(a)pyren
Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu
V BMO probíhá měření benzo(a)pyrenu na čtyřech stanicích imisního monitoringu: Znojmo
a Vyškov a Brno - město. Koncentrace B(a)P mohou představovat v Brněnské metropolitní
oblasti problém ve všech větších obcích, kde je vytápění zajišťováno spalování pevných
paliva a ve všech dopravou zatížených místech v kraji. Významným liniovým zdrojem je
pak dálnice Dl. V roce 2012 došlo k překročení imisního limitu na stanici Brno-Masná (1,2
ng.m-3) a Výškov (1,2 ng.m-3). V roce 2011 byla na stejných stanicích naměřena hodnota
1,1 ng.m-3, podobně jako v roce 2010, kdy bylo naměřeno 1,2 ng.m-3. V roce 2013 nedošlo
na území BMO k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren.
Obrázek 5
Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu, 2012 (Zdroj: ČHMÚ)
24
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Zákon č. 201/2012 Sb, o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující
látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé
vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky,
které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví.
Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace
PM10, PM2,5, NO2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování
denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2
(imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční
průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní
8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č.
1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity).
Podle níže uvedené mapy lze oblast Brněnské metropolitní obalsti z větší části zařadit do
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Obrázek 6 Území Jihomoravského kraje s překročením cílového imisního limitu včetně
přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky, čtverce 1 x 1 km; 2012 (Zdroj:
ČHMÚ)
25
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
3.2. Hluk
Podle výsledků provedené strategické hlukové mapy je zřejmé, že nejvýznamnějším
zdrojem hluku je v Brněnské metropolitní oblasti silniční doprava. V okolí hlavních
silničních tahů se nachází nejrozsáhlejší území s překročením limitů hluku stanovených
vyhláškou č. 523/2006 Sb. a žije zde nejvíce obyvatel zasažených nadlimitním hlukem.
Ovlivnění tramvajovým provozem v Brně – město není oproti vlivu silniční dopravy na
obyvatele významný.
Hluk ze železniční dopravy může být místně významný, vzhledem k rozsahu železniční sítě
a jejího vedení ve vztahu k chráněné zástavbě je však zřejmé, že na území BMO
představuje celkově méně významný zdroj imisí hluku. Podobný závěr platí o pro hluk
z leteckého provozu. Nejméně významným je hluk šířený z integrovaných průmyslových
zařízení.
Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy tvořené dálnicemi, rychlostními
komunikacemi, silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší
intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby sídelních útvarů. U staveb a
chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních
tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v
noční době.
K největší kumulaci vlivů dochází zejména v Brně a jeho okolí. Konkrétně lze uvést
následující silnice:



Okolí dálnice D1 procházejíc jižní částí Brna a jeho aglomerací;
Hlavní komunikace směřující z Brna na jih, t. j. dálnice D2 a silnice I/52, brněnský
městský okruh;
Silnice I/42 směřující z Brna na sever.
3.3. Příroda a krajina
Na území Brněnské metropolitní oblasti leží řada rozsáhlých území s cennými přírodními
hodnotami. Chráněná území jsou místa, kde jsou přírodní složky uchovávány v co
nejpřirozenějším stavu a proto jsou i jedinečnými objekty pro poznávání jednotlivých
přírodních komponentů, jejich vzájemných vztahů, souvislostí a reakcí. Celkovou plochu
chráněných území rozdělujeme na velkoplošná chráněná území, což je běžně užívané
označení pro kategorie "národní park" a "chráněná krajinná oblast" a na maloplošná
chráněná území, pod která se řadí "národní přírodní rezervace", "národní přírodní památka",
"přírodní rezervace" a přírodní památka".
Na území BMO se jedná se především o velkoplošně zvláště chráněné území –CHKO
Moravský kras. Velkoplošné ZCHÚ doplňuje 53 maloplošných zvláště chráněných území
V následující mapce je uveden přehled chráněných území BMO.
26
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Obrázek 8
Přehled zvláště chráněných území Jihomoravského kraje (Zdroj: Veronica)
Obrázek 9 Přehled velkoplošně zvláště chráněných území Brněnské metropolitní oblasti
(Zdroj: Veronica)
Obrázek 10 Přehled maloplošně zvláště chráněných území Brněnské metropolitní oblasti
(Zdroj: Veronica).
27
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
V Brněnské metropolitní obalsti stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná
intenzivní antropogenní činností. Přestože i působení člověka mělo za důsledek vznik
některých unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada
ekosystémů. Další intenzifikace především zemědělské výroby však tyto ekosystémy
ohrožuje.
Jihomoravský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu
„Koncepci ochrany přírody Jihomoravského kraje“ (Atelier Fontes, 2004; částečné
aktualizace 2007 a 2010), která analyzuje dosavadní stav a stanovuje prioritní úkoly
a opatření v ochraně přírody. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody se situace
v kraji postupně zlepšuje.
Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy,
například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru
(sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce)
s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané
plochy v poměru k území přírodního charakteru. Dalším relativně novým problémem jsou
zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby stožárových staveb, především větrných
elektráren v exponovaných lokalitách.
Velkoplošná zvláště chráněná území
Chráněná krajinná oblast Moravský kras
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Moravský kras byla založena roku 1956 a stala se tak
druhou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. V území CHKO Moravský
kras byly nalezeny archeologické doklady o existence člověka v tomto území již před
100 000 lety.
Moravský kras je největší a nejlépe vyvinuté krasové území v Českém masívu. Rozkládá se
na ploše 92 km2 a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh zkrasovělých
devonských vápenců. Leží severně a severovýchodně od Brna. Vlastní geologický vývoj
Moravského krasu začal v paleozoiku, ve středním devonu a zejména pak v průběhu
čtvrtohor. Pro krasovou oblast je charakteristický výskyt škrapů, závrtů, ponorů, vývěrů,
krápníků, sintrů a jiných tvarů. Hlavním vodním tokem severní části Moravského krasu je
řeka Punkva, jejímiž zdrojnicemi jsou Sloupský potok a Bílá voda. Hydrografická síť
oblasti je velmi složitá a významně se liší od okolí.
Díky specifické geologické stavbě, členitému reliéfu a mikroklimatickým podmínkám, je
Moravský kras charakteristický pestrým výskytem rostlinných a živočišných druhů. Jen
malý výčet z velkého množství rostlinných druhů představují kamejka modronachová
(Lithospermum purpurocaeruleum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum),
kostřava sivá (Festuca pallens), lípa malolistá (Tilia cordata), skalník celokrajný
(Cotoneaster integerrimus), prvosenkou vyšší (Primula elatior) a kriticky ohrožený hadinec
nachový (Echium russicum) tvoří. Nejjižnější části Moravského krasu jsou typické
výskytem teplomilných druhů. Negativním rysem ve vývoji vegetace Moravského krasu je
zavlečení a další rozšiřování nepůvodních druhů rostlin.
28
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Na jedinečných biotopech lze nalézt i řadu živočišných společenstev. Za zmínku stojí
společenstva jeskynních druhů, žijící na dně propasti Macocha. Pravými jeskynními druhy
jsou především někteří chvostoskoci a roztoči. Jsou mezi nimi i glaciální
a interglaciální relikty (pozůstatky dob ledových a meziledových). Do společenstev propasti
Macocha patří převážně netopýři. Časté je hnízdění několika druhů ptáků, v minulosti
existovala ve skalní stěně hnízdní kolonie rorýse obecného (Apus apus). Na skalách
a skalních ostrožnách pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo). Společenstva na
prosluněných partiích zastupují ještěrka zelená (Lacerta viridis), na otevřených křovinatých
lokalitách se vyskytuje ťuhýk obecný (Lanius collurio). V údolních nivách se pravidelně
vyskytuje konipas horský (Motacilla cinerea) a ledňáček říční (Alcedo athis).
Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ)
Přehled maloplošně zvláště chráněných území je uveden v podrobné tabulce níže.
Tabulka 5 Chráněná území a evropsky významné lokality v obcích Brněnské metropolitní
oblasti (Zdroj: Veronika)
Obec
EVL
VZCHÚ
MZCHÚ
Adamov
Moravský kras, Údolí
Svitavy
Moravský kras
Býčí skála
Babice nad Svitavou
Moravský kras, Údolí
Svitavy
Moravský kras
Býčí skála, Čihadlo, Dřínová,
Kněžnice
Bílovice nad Svitavou
Moravský kras, Údolí
Svitavy
Malužín
Blučina
Nové hory
Bošovice
Visengrunty
Visengrunty
Čebín
Na lesní horce
Na lesní horce
Česká
Šiberná
Habrůvka
Moravský kras
Heršpice
Mouřínov - Druhý
rybník
Moravský kras
Býčí skála, Habrůvecká bučina, U
Výpustku
Jalový dvůr, Mušenic, Rašovický zlom Chobot
Hodějice
Návdavky u Němčan, Rašovický zlom Chobot
Hostěnice
Moravský kras
Hostěrádky
Špice
Moravský kras
Údolí Říčky
Špice
Chudčice
Břenčák
Ivaň
Vranovický a Plačkův
les, Mušovský luh
Kanice
Moravský kras
Klobouky u Brna
Ochůzky - Nedánov
Kobeřice u Brna
Polámanky
Křepice
Mikulovický les
Křtiny
Křtiny – kostel, Luční
údolí, Moravský kras
Kuřim
Zlobice
Plačkův les a říčka Šatava, Dolní
mušovský luh
Moravský kras
Hádecká planinka
Moravský kras
Mokřad pod Tipečkem, Bayerova
Březina, Šiberná, Zlobice
29
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Obec
EVL
VZCHÚ
Lelekovice
MZCHÚ
Březina, Babí lom
Malhostovice
Zlobice, Malhostovická
pecka, Zkamenělá
svatba
Měnín
Rumunská
bažantnice
Milonice
Černecký a Milonický
hájek
Drásovský kopeček, Malhostovická
pecka, Zlobice
Moravské Knínice
Obůrky-Třeštěnec
Němčany
Návdavky u Němčan, Mrazový klín
Neslovice
Patočkova hora
Nesvačilka
Zřídla u Nesvačilky
Nikolčice
Rumunská
bažantnice
Přední kout
Nosislav
Knížecí les, Přísnotický
les
Nové Bránice
Červené stráně
Ochoz u Brna
Moravský kras
Omice
Nosislavská zátočina
Moravský kras
Údolí Říčky, Zadní Hády
Na hájku
Podolí
Šlapanické slepence
Pohořelice
Šumické rybníky,
Mušovský luh
Popůvky
Bosonožský hájek
Práče
Jevišovka
Přibice
Mušovský luh
Rebešovice
Horka
Bosonožský hájek
Velké Družďavy
Rosice
Rosice - zámek
Sivice
Sivický les
Slavkov u Brna
Slavkovský zámecký
park a aleje
Sokolnice
Žabárník
Svinošice
Babí lom
Tišnov
Květnice
Květnice
Trboušany
V olších
Troskotovice
Troskotovický dolní rybník
Troubsko
Bosonožský hájek
Bosonožský hájek
Tvarožná
Sivický les
Velatická slepencová stráň, Santon
Újezd u Brna
Zřídla u Nesvačilky,
Špice
Špice
Velatice
Velatická slepencová stráň, Vinohrady
Velké Němčice
Plácky
Viničné Šumice
Hynčicovy skály
Žatčany
Písky
Židlochovice
Židlochovický zámecký
park
30
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Přírodní parky
Obrázek 11 Přírodní parky na území Jihomoravského kraje (Zdroj: Koncepce ochrany
přírody Jihomoravského kraje)
Území přírodních parků jsou z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu oproti okolí
nadprůměrně hodnotná a plní hlavně významné ekologické a rekreační funkce. Na území
Brněnské metropolitní oblasti se přírodní parky nachází především v jeho okrajových
částech.
Územní systémy ekologické stability krajiny
Obrázek 12 Územní systém ekologické stability v Jihomoravském kraji (Zdroj:
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)
31
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Obecně je ÚSES tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených
biokoridory. Rozlišují se místní, regionální a nadregionální systémy ekologické stability.
V rámci nadregionálních, regionálních a místních (lokálních) ÚSES jsou vymezována
takzvaná biocentra a biokoridory.
Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění
biodiverzity, rozmanitosti ekosystémů a biologické rozmanitosti, která je definována jako
variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci
druhů i mezi druhy. V okrajových částech BMO je vymezena poměrně hustá síť územního
systému ekologické stability (ÚSES) jak na regionální, tak lokální úrovni.
Vymezení prvků ÚSES je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací
dokumentaci velkých územních celků (VÚC) je to na úrovni nadregionálních a regionálních
ÚSES, v územně-plánovací dokumentacích obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Územní
systém ekologické stability v Jihomoravském kraji je znázorněn v mapě na předchozí
straně.
Významné krajinné prvky
Obrázek 13 Registrované významné krajinné prvky v Jihomoravském kraji (Zdroj:
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)
Významný krajinný prvek (VKP) je definován paragrafem 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako
ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický
vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona
32
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, ale i vybrané charakteristické
antropogenní prvky krajiny (nádrže).
Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako
významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní
plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy.
Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
Rozložení registrovaných významných krajinných prvků v BMO je zřejmé z mapy na
předchozí straně.
Natura 2000
Na území Brněnské metropolitní oblasti je dle Nařízení vlády č. 318/2013 Sb. ze dne 14.
10. 2013 vyhlášeno a vymezeno 37 Evropsky významných lokalit a žádná ptačí oblast.
Obrázek 14 Evropsky významné lokality a ptačích oblastí Natura 2000 v Jihomoravském
kraji (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)
Chráněná území soustavy NATURA 2000 představují soustavu chráněných území
evropského významu, která byla vyhlášena podle požadavků dvou směrnic evropského
společenství, a to směrnice 79/409/EHS o ptácích a směrnice 92/43/EHS o stanovištích.
Podrobné informace o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech V České
republice a v BMO lze nalézt v příslušných nařízeních Vlády ČR a jeho přílohách, případně
z informačních zdrojů AOPK ČR a MŽP ČR.
Ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000 se může dostávat do potenciálního
konfliktu s rozvojovými aktivitami Brněnské metropolitní oblasti. To může nastat mimo
jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i části území, která dříve
nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Posouzení možných vlivů na území
soustavy Natura 2000 proto tvoří (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů
ochrany přírody) významnou součást Vyhodnocení. Umístění evropsky významných lokalit
a ptačích oblastí Natura 2000 v Jihomoravském kraji je zřejmé z mapy na předchozí straně.
33
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Invazní druhy
V Jihomoravském kraji se, podobně jako v celé republice, šíří invazní druhy živočichů
a rostlin. Systematické mapování výskytu invazních druhů rostlin a živočichů se v současné
době neprovádí. Pro zpracování průběhu šíření jednotlivých druhů živočichů není dostatek
podkladů, navíc šíření probíhá většinou velmi rychle.
3.4. Staré ekologické zátěže
V současné době není pro území Brněnské metropolitní oblasti ani celé republiky
provedena komplexní inventarizace kontaminovaných míst a potenciálně kontaminovaných
míst a nejsou známa kritéria pro stanovení významnosti znečištění a stanovení priorit.
Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst ve schématu č. 32 v
grafické příloze Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje vychází ze seznamu
starých ekologických zátěží (zpracované v rámci ÚAP JMK pro jednotlivé ORP
Jihomoravského kraje). Je zde uvedeno celkem cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti
jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace
starých zátěží se zabývá centrálně MŽP Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je
součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).
Obrázek 15 Staré ekologické zátěže v Jihomoravském kraji (Zdroj: Koncepce ochrany
přírody Jihomoravského kraje)
V celém zájmovém území jsou viditelná ohrožená místa starými ekologickými zátěžemi.
V rámci aglomerace Brno se jedná převážně o prostor Brno – východ. K ohroženým
územím patří také Břeclavsko, kde nebyly v minulosti dostatečně zlikvidovány sondy po
těžbě ropy a zemního plynu a zbytky těžebních technologií. V území proto probíhá sanace
těchto starých ekologických zátěží, které svým charakterem a technickým stavem ohrožují
životní prostředí a především podzemní zdroje pitné vody. V BMO se nachází další lokalita
(nesouvisející s těžbou ropy a zemního plynu), Šlapanice, která je, vzhledem k její
závažnosti, uvedeny v seznamu prioritních lokalit.
34
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
3.5. Odpady
Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového hospodářství spojen především s velkou
koncentrací zemědělské výroby a přítomností metropole Brna. Z toho vyplývá i skladba
produkovaných odpadů. Aby byl přehled odpadů BMO uveden co nejpřesněji, vycházeli
jsme z dat dostupných na stránkách Jihomoravského kraje, respektive z Vyhodnocení plnění
Plánu odpadového hospodářství JMK za rok 2012, který je tvořen pro všechny okresy kraje.
Produkce odpadů
Oproti roku 2011 klesla v roce 2012 celková produkce odpadů o 5,2 %, zastavil se rovněž
nárůst produkce nebezpečných odpadů, jež poklesla poměrně výrazně o 21,03 %. Produkce
ostatních odpadů poklesla o 4,21 % a komunálních odpadů o 3,84 %. Pokračuje tak pokles
produkce odpadů daný jednak ekonomickým zpomalením, částečně pak také
pravděpodobně preventivními opatřeními proti vzniku odpadu.
Tabulka 7 Přehledná tabulka produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2010-2012
(Zdroj: Vyhodnocení plnění odpadového hospodářství v JMK, ECOManagement, s.r.o.)
Celková produkce odpadů
Nebezpečné odpady
Ostatní odpady
Komunální odpady
2010
kt/rok
%
2 626,34
134,45
5,12
2491,89 94,88
580,16
22,09
2011
2012
kt/rok
%
kt/rok
%
2 550,43
2 417,15
151,90
5,96
120,03
4,97
2398,44 94,04 2 297,12
95,03
498,77
19,56 479,62
19,84
V roce 2012 vyprodukoval jeden obyvatel Jihomoravského kraje celkem 2071 kg odpadů.
Z toho 10,84 kg nebezpečného odpadu, 1968,16 kg ostatního odpadu a 410,94 komunálního
odpadů. I v tomto případě došlo k poklesu produkce, neboť v roce 2011 bylo na jednoho
obyvatele počítáno 2214,48 kg odpadů.
Nakládání s odpady
Kraj zaznamenal v posledních letech velmi dynamický rozvoj v oblasti budování krajského
integrovaného systému odpadového hospodářství (KISOH). Zejména se jedná o hustší síť
sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy, a dále o přetváření skládek na komplexy
odpadového hospodářství. Mimo již zmíněné skládky byla zbudována zařízení na
zpracování a využití odpadů jako je kompostárna, dotřiďovaní linka, zařízení na recyklaci
stavebních a demoličních odpadů, a také sběrné dvory nebo překladiště.
Tabulka 8 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (kt/rok). (Zdroj: Vyhodnocení plnění
odpadového hospodářství v JMK, ECO-Management, s.r.o.)
Celková produkce odpadů
Nebezpečné odpady
Ostatní odpady
Komunální odpady
2010
%
13,26
1,03
13,92
44,89
2011
%
11,23
0,74
11,90
45,00
2012
%
11,28
1,13
10,76
38,98
35
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Významnou součástí systému nakládání s odpady je využívání odpadů včetně materiálově
využitelných složek z komunálních odpadů, jejichž největší podíl tvoří papír a lepenka,
kovy, biologicky rozložitelný odpad, sklo a plasty. Nejnižší podíl na materiálově
využitelných složkách komunálních odpadů naproti tomu tvoří elektrozařízení, textil,
akumulátory a baterie, což odpovídá celorepublikovému trendu.
Celkově vysoké procento využití odpadů je dáno existencí zpracovatelů stavebních
a demoličních odpadů a skla na republikové úrovni, tedy importem odpadů produkovaných
v jiných krajích. Po roce 2008 došlo v kraji k poklesu využití komunálních odpadů, který
byl způsoben zejména částečnou odstávkou spalovny SAKO Brno s kapacitou až 224 000 t
zpracovaného odpadu, jejíž provoz zajišťuje vysoký podíl energetického využívání odpadů
především v Brně. Na snížení využití odpadů se projevil také pokles množství materiálově
využitých plastů z důvodu snížení poptávky ze strany zpracovatelů.
V níže uvedené tabulce je uvedeno množství recyklovaných podnikových odpadu
v Jihomoravském kraji. Z tabulky je patrné, že dochází k vyšší recyklaci podnikových
odpadů. V roce 2012 bylo nakládáno z 3 690 887 t podnikových odpadů, z toho 1 591 145 t
bylo nadále využíváno a recyklováno bylo 947 430 t. Výrazný pokles je patrný u recyklace
nebezpečného odpadu.
Tabulka 1 Recyklace podnikových odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2010-2012 (t).
(Zdroj: ČSÚ).
rok
2010
2011
2012
Recyklace podnikových
odpadů (t)
celkem nebezpečné ostatní
781 498
45 005 736 494
906 788
24 687 882 101
947 430
1 893 945 536
K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří biologicky
rozložitelné odpady, včetně biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), které
jsou ukládány na skládky, a nedostatečné množství energeticky nebo materiálově
využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita
zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak
i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Odklon BRKO ze skládek do
zařízení pro jejich materiálové a energetické využití je závislý na legislativních podmínkách
pro nakládání s odpadem a jejich ekonomickém dopadu.
Dalšími problémy v oblasti nakládání s odpady jsou rekultivace a zabezpečení uzavřených
a uzavíraných skládek odpadů, využití tohoto typu brownfields a skutečnost, že kraje
nedisponují evidencemi zpětného odběru odpadů.
36
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
3.6. Voda
3.6.1. Jakost povrchových vod
Stav vodních poměrů Brněnské metropolitní oblasti je dán výrazně rozdílným přírodním
charakterem a ekonomickou exploatací jeho jednotlivých oblastí. Pro vodní toky je
charakteristické, že do kraje přitékají ze sousedních oblastí, z krajů Zlínského,
Olomouckého, Pardubického, Vysočina, Jihočeského a z území Rakouska.
Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací
měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby.
Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce
2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku
stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli
rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL)
došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s
rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1
%) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění
BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %.
Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto
zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude
uspokojivý. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných
vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také
eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů
rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve
vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů i
nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou
způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s
převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi
provedenými často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také
zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch.
Obrázek 16 Jakost vody v tocích České republiky v roce 2012 (Zdroj: ISSaR)
37
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Podrobné hodnocení znečištění podle uvedené ČSN bylo provedeno na profilech státní sítě
sledování jakosti povrchových vod. Celkem byly sledovány 4 skupiny ukazatelů (nejčastěji
obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v 5 třídách jakosti (neznečištěná až velmi
znečištěná voda). Významné vodní toky v BMO mají své nejméně znečištěné horní úseky
toků mimo území kraje. K více znečištěným patří málo vodné toky, protékající
průmyslovými aglomeracemi, jako je dolní tok Svratky (vysoký celkový fosfor,
halogenované organické sloučeniny, olovo, suma polychromovaných bifenylů - v profilu
Židlochovice jsou v bentických organismech opakovaně naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR).
Převážně do III. – IV. třídy čistoty patří Jihlava, Svratka a Svitava, do V. třídy čistoty patří
Rokytná a Litava.
Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně
poklesl v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod počet profilů s nejhoršími
třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela
vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou
kumulací zdrojů znečištění.
3.6.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod,
vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).
Na území Brněnské metropolitní oblasti se nenachází území CHOPAV viz obrázek níže.
Obrázek 17 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) na území České
republiky (Zdroj: Cenia)
Významné podzemní zdroje vody představuje niva řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské
Bránice) a niva řeky Svitavy (Rájec-Jestřebí) ležící na hranici oblasti.
38
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
3.6.3. Vodní hospodářství
Odběr vody
Celkový dlouhodobý celorepublikový významný pokles odběrů vody z povrchových a
podzemních zdrojů dosáhl svého maxima v závěru 90. let 20. století. A to v souvislosti se
snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizace hospodářství i snižováním
náročnosti na vodu vlivem změn technologií v období po roce 1990. V posledních pěti
letech se celkový objem odebírané vody stabilizoval. V současnosti má na odběry vod vliv
spíše zavádění nových šetrnějších technologií výroby a obecně snaha o úspory nákladů jak
v průmyslu, tak v domácnostech.
Rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji má
vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod a skup. vodovod Březová I., které
jsou dominantními vodárenskými soustavami pro územní celky Brno-venkov a Brno-město.
Tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a
dále vodovodního systému města Brna. Zásobování obyvatelstva ÚC Blansko je
zajišťováno 14 skupinovými vodovody a 70 samostatnými vodovody pro veřejnou potřebu.
V roce 2012 bylo 94,8% obyvatel Jihomoravského kraje, tedy 1 106 850 obyvatel
zásobováno vodou z vodovodu, tím patří mezi kraje s nejvyšším podílem obyvatel. Přesto,
že se počet obyvatel zásobovaných vodou zvyšuje, procentuální podíl se v letech 2011 a
2012 snížil. Příčinou může být nárůst obyvatel Jihomoravského kraje. Nejlépe jsou na tom
obyvatelé v Moravskoslezském kraji a v Hlavním městě Praha. Kraje, které mají nejmenší
podíl obyvatel napojených na vodovod, jsou kraj Plzeňský a Jihočeský.
Tabulka 2 Obyvatelé zásobování vodou z vodovodu v Jihomoravském kraji v letech 20102012 (Zdroj: ČSÚ).
Jihomoravský kraj
Obyvatelé zásobovaní vodou z
vodovodů pro veřejnou potřebu
(osoby)
Podíl obyvatel zásobovaných
vodou
z vodovodů pro veřejnou potřebu
(%)
2010
2011
2012
1 094 371 1 106 636 1 106 850
94,9
95,0
94,8
3.6.4. Odpadní vody
Od roku 1990 došlo v ČR k více než dvojnásobnému prodloužení kanalizační sítě, a tím ke
zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 72 na 82,6 % obyvatel ČR v roce
2011. Obyvatel, kteří jsou na kanalizaci připojeni, stále přibývá. Trend je viditelný také
v Jihomoravském kraji, procento obyvatel napojených na kanalizaci je zde vyšší než je
republikový průměr. Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci bylo v roce
2010 1 018 227 (88,3%), v roce 2012 klesl podíl o necelé 1% na 87,7%, tady 1 020 773
obyvatel. V roce 2012 byl podíl obyvatel stejný jako v roce předešlém, i když stoupl počet
obyvatel napojených na kanalizaci (1 023 383 obyvatel).
Dosud ne všechny odpadní vody vypouštěné do kanalizací jsou čištěny. Významná opatření
na ochranu jakosti vod představují stavby nových a rekonstrukce stávajících ČOV. Všechny
39
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
tyto čistírny jsou mechanicko-biologické zahrnující denitrifikaci (redukci dusičnanů až na
elementární dusík) a ve většině případů také nitrifikaci (oxidaci amonných látek až na
dusičnany) a chemické srážení fosforu.
Další údaj v tabulce níže uvádí podíl čištěných odpadních vod v daném roce.
V Jihomoravském kraji je pomocí čistírny odpadních vod čištěno 97,5% odpadních vod,
které produkují obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci s koncovou ČOV
(971 687 obyvatel). Procento obyvatel, jejichž domy jsou napojeny na kanalizaci, stoupá.
Stoupá také počet čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu. V roce 2010 bylo
v Jihomoravském kraji 198 ČOV, v roce 2011 200 a roce 2012 209 čistíren odpadních vod.
Tabulka 13 Údaje o napojení na kanalizace v zájmovém území v letech 2010-2012 (Zdroj:
ČSÚ).
Jihomoravský kraj
Obyvatelé bydlící v domech
napojených
na kanalizaci pro veřejnou potřebu
z toho osoby napojené na kanalizaci
s koncovou ČOV
Podíl obyvatel bydlících v domech
napojených na kanalizaci
pro veřejnou potřebu (%)1)
Podíl čištěných odpadních vod (%)
2010
2011
2012
1 018 227
1 020 773
1 023 383
954 782
960 139
971 687
88,3
96,9
87,7
97,6
87,7
97,5
Průměrná účinnost ČOV (množství odbouraného znečištění) je v ČR velmi vysoká v
případě BSK5 a nerozpuštěných látek – odstraňováno je až 98 % znečištění. Co se týká
CHSKCr, je účinnost cca 94 %, u celkového fosforu je odbouráváno 82 % a u dusíkatých
látek 72 %. Tyto hodnoty (rok 2011) jsou obdobné jako v předchozích letech, což souvisí s
prakticky dokončenou rekonstrukcí velkých ČOV a se stabilizovaným trendem v
produkovaném znečištění v jednotlivých aglomeracích.
Záplavové území
Vymezení a aktualizace záplavových území na hlavních tocích je součástí návrhů Plánů
oblastí povodí Moravy a Dyje. V oblasti povodí Moravy a Dyje je na území JMK vyhlášeno
celkem 58 záplavových území na tocích ve správě Povodí Moravy, které představují cca 80
% celkové délky toků ve správě Povodí. Další záplavová území jsou k stanovení
připravována.
3.7. Půda
Celé území Jihomoravského kraje má díky vhodným přírodním podmínkám (nížinná oblast,
úrodná půda, teplejší klima) bohatou zemědělskou tradici a dobré předpoklady pro další
rozvoj zemědělské výroby. Jak je patrné z tabulky níže, neliší se využití ploch území
Brněnské metropolitní oblastí příliš od Jihomoravského kraje a České republiky. Rozdíl je
pouze ve vyšším podílu zastavěných ploch na úkor menšího zastoupení zemědělské půdy.
Podíl zastavěných ploch v BMO je téměř dvakrát vyšší než v Jihomoravském kraji a ČR,
což je dáno především významným podílem města Brna a dalších měst na ploše území.
40
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Obce s největším podílem zemědělské půdy na celkové ploše nalezneme převážně v
rovinatém území na jih od Brna. Zemědělská půda je tvořena ve většině obcí BMO z více
než 80 % ornou půdou.
Tabulka 12 Podíl jednotlivých ploch území Brněnské metropolitní oblasti, Jihomoravském
kraji a České republice v roce 2012 (v %)
BMO
JMK
ČR
Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy
29,93
2,12
3,01
28,03
2,15
1,97
33,75
2,08
1,67
Ostatní plochy
10,49
8,44
8,93
Zemědělská půda
54,46
59,41
53,56
Obrázek 18 Podíl zemědělské půdy na celkové ploše obcí Brněnské metropolitní oblasti
v roce 2012 (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI).
Problémem je pokračující pokles výměry zemědělské půdy a snižování procenta jejího
zornění. Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních
komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Pozitivním trendem je
nárůst výměry lesní půdy.
Vodní a větrná eroze půdy
Vodní erozí je v ČR značně ohroženo více než 42 % zemědělských půd. Větrnou erozí je
potenciálně ohroženo 8 % zemědělské půdy, spolu s mírným ohrožením 13 % půd.
Zemědělská výroba představuje obecně pro životní prostředí značnou zátěž, kterou v
Brněnské metropolitní oblasti ještě dále zvyšuje vysoký podíl orných půd s malou druhovou
41
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
diverzitou, vysokým rizikem eroze atd. Z mapy je zřejmé, že naprostá většina obcí oblasti
dosahuje hodnot koeficientu ekologické stability do hodnoty jedna, což znamená, že se
jedná o oblast intenzivně využívanou, s oslabenou autoregulací ekosystému a značnou
ekologickou labilitou (Míchal 1985). Obce s vyšším zalesněním a tím i vyššími hodnotami
koeficientu se nachází v severní části BMO.
Větrná eroze nepostihuje pouze samotnou půdu, ale trvale vzrůstá také negativní podíl
větrné eroze půdy na znečištění ovzduší. Větrná eroze půdy je fenoménem na pomezí
zemědělského podnikání a ochrany zdraví obyvatelstva a životního prostředí. (Zdroj:
Problémová studie "Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení ").
Ohroženost ZPF větrnou erozí je zejména v okrese Brno – venkov. Problém větrné eroze je
spojen rovněž se znečišťováním ovzduší – s nadměrnou prašností v těchto prostorech. K
eliminaci větrné eroze je doporučena výsadba ochranných lesních pásů v návrzích
územních systémů ekologické stability. V rámci pozemkových úprav je nutné provádět též
návrhy systémů agrotechnických opatření.
Obrázek 19 Koeficient ekologické stability obcí Brněnské metropolitní oblasti v roce 2012
(Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI).
3.8. Lesy
Jihomoravský kraj patří v rámci České republiky ke krajům s nejnižší lesnatostí. Lesní
pozemky pokrývají výměru zhruba 201 898 ha, což představuje 27,4 % z celkového území
kraje. Rozloha lesů se soustavně zvyšuje a k významnému nárůstu dochází po roce 1960
zalesněním nevyužívaných zemědělských půd. V současné době dochází k dalšímu
postupnému zalesňování zemědělsky nevyužívaných pozemků. Rozsah zalesňování
pozemků převyšuje výměru odlesnění lesních půd pro těžbu nerostných surovin a pro
investiční výstavbu, takže souhrnným výsledkem je pokračující celkový nárůst rozlohy lesů.
Zdravotní stav lesů v kraji není uspokojivý, a to i přesto, že lesní porosty nebyly tak
ovlivněny imisní zátěží jako lesy v severní a především v severozápadní části ČR. Dálkové
přenosy imisí ovlivňují pouze nejvýše položené lesní porosty v kraji a imisní zátěž tak tvoří,
42
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
kromě automobilového provozu, pouze bodové místní zdroje (cementárny, chemické
provozy). Na neuspokojivém zdravotním stavu lesů v kraji se však významně podílí účinky
jiných faktorů zejména dlouhá období sucha a zvyšující se teploty. Zejména suchem
oslabené stromy nejsou schopny účinně odolávat zvýšené expozici hmyzích škůdců
(u jehličnanů zejména kůrovcům), což má za následek vznik kalamitních situací. (Zdroj:
Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje).
Tabulka 13 Vybrané údaje o lesnictví v Jihomoravském kraji v roce 2012 (Zdroj: ČSÚ)
ČR, kraje
Lesní
pozemky
k 31. 12.
Zalesňování
celkem (ha)
Těžba dřeva
(m3 b. k.)
jehličnaté
Česká republika
2 661 889
Jihomoravský
201 898
19 903 13 055 720
1 626
774 605
z toho zpracovaná
nahodilá těžba
listnaté
celkem
z toho
živelní
2 005 410
3 236 561
1 699 764
402 989
216 913
70 086
3.9. Horninové prostředí a surovinové zdroje
Nejvýznamnějšími těženými surovinami v Brněnské metropolitní oblasti jsou stavební
suroviny, vápence, cementářské suroviny a fosilní paliva.
Těžba vápenců je soustředěna v Moravském krasu (ložisko Mokrá), méně také v Ochozu
u Brna a Čebíně.
Těžba cihlářských surovin je po Jihočeském kraji největší v České republice (Novosedly,
Šlapanice, Hevlín) a představuje asi čtvrtinu celorepublikové produkce. Rudy se v BMO v
současnosti nikde netěží. Těžba jednotlivých surovin i celková suma těžby zůstává v
posledních 3 letech na stabilní úrovni.
3.10. Kulturní památky
Na území Brněnské metropolitní oblasti se nachází značné množství kulturních památek.
Ochrana kulturních památek a ochrana památkově hodnotných souborů či celků je
základním principem památkové péče v kraji.
Památky UNESCO
Na území Jihomoravského kraje se nacházejí dvě kulturní památky zapsané na Listině
světového kulturního dědictví (památky UNESCO): Vila Tugendhat v Brně a Lednickovaltický areál.
Národní kulturní památky
V Brněnské Metropolitní oblasti se nachází množství nemovitých národních kulturních
památek (z toho sedm v Brně): Sv. Jakuba Většího v Brně, Kounicovy vysokoškolské
43
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem, Petrov v Brně, čestné pohřebiště na Ústředním
hřbitově v Brně, zámek Rájec nad Svitavou, hrad a pevnost Špilberk v Brně, vila
Tugendhat, areál hradu Pernštejn, hotel Avion v Brně, klášter cisterciaček Porta coeli v
Předklášteří, Moravské zemské desky, kostel Nanebevzetí panny Marie, Slavkov u Brna.
Památkové rezervace, památkové zóny a ochranná pásma
Zákon o Památkové péči pracuje s pojmy památková rezervace, památková zóna a ochranné
pásmo. Ostatní pojmy jako městská památková rezervace, vesnická památková rezervace),
městská památková zóna, vesnická památková zóna, krajinná památková zóna a
archeologická rezervace jsou pojmy pomocné.
Na území BMO se nacházejí celkem 3 městské památkové rezervace (Brno), 3 městské
památkové zóny (Doubravník, Ivančice, Slavkov u Brna).
Na území Jihomoravského kraje se nachází 5 216 kulturních památek (Blansko 373, Brno –
venkov 521, Břeclav 730, Brno - město 1 472, Hodonín 455, Vyškov 374, Znojmo 1 291).
Mezi významné památky Jihomoravského kraje patří hrady Bítov, Špilberk a Pernštejn
a zámky Vranov nad Dyjí, Lednice, Rájec nad Svitavou, Kunštát, Lysice, Slavkov nebo
Bučovice. K známým archeologickým lokalitám patří slovanské hradiště v Mikulčicích
u Hodonína či Pohansko u Břeclavi nebo Dolní Věstonice.
Technické památky
V Brněnské metropolitní oblasti lze nalézt také řadu zachovalých technických památek,
které vypovídají o historii techniky v kraji. Mezi tyto památky patří například soubor
technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan (ve které je umístěno i
muzeum železářství střední části Moravského krasu).
3.11. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
Pro Jihomoravský kraj je zpracována Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy
a osvěty (EVVO) na období 2011 – 2020. Význam EVVO spočívá především v tom, že je –
v případě některých problémů ŽP – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů
umožňujících jejich řešení.
Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť (spalování nevhodných paliv
či odpadů), ochrany přírody, třídění komunálních odpadů, ale také podpory úspor spotřeby
energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být
nedílnou součástí dalších opatření.
44
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území
Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území budou využity pro stanovení
referenčních cílů životního prostředí, jako základní metody hodnocení vlivů koncepce na
životní protředí a veřejné zdraví v rámci dokumenu Vyhodnocení.
Níže jsou, hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí, uvedeny hlavní uvažované
problémy životního prostředí v BMO:
Ovzduší

vysoký podíl emisí tuhých znečišťujících látek (prachu), oxidů dusíku (NOx) a
benzenu z dopravy v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou
a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity
komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí

zvýšený podíl tuhých emisí z domácích topenišť, rozhodující vliv domácích topenišť
v případě na produkci benzo(a)pyrenu v důsledku nízkého stupně plynofikace malých
zdrojů a spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích (i mimo průmyslové jádro
oblasti)
Příroda a krajina (hlavní potenciální střety)

velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických
středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb

tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany

narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny

šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000
Hluk

hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací zatížených intenzivní
automobilovou dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených
komunikací
Voda

znečištění povrchových vod

nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV malých obcí
Půda

pokračující úbytek zemědělské půdy, zejména v důsledku záborů pro výstavbu

vodní a větrná eroze půdy
Odpadové hospodářství

nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů,
včetně biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO)

nedostatečné energetické nebo materiálové využívání komunálních odpadů

rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů

nedostupnost evidencemi zpětného odběru odpadů.
45
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
C.5 Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice (ITI) je předkládána v jediné variantě. Kromě navržené
varianty lze definovat variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu,
bez realizace Strategie. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval
ve stávajících trendech, které však může Strategie ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze
částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně
vlivů operačních programů, celostátních i krajských koncepcí, které mají dopad na úroveň
BMO.
V hypotetickém a v běžném životě nereálném případě – tedy v případě, že by nebylo
realizováno žádné z navržených opatření návrhu Strategie, lze předpokládat, že by se vývoj
stavu životního prostředí v BMO pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem:



Redukovaly by se rozvojové aktivity na území BMO
Byly by podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU
v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou
finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+.
Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze
strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech
investorů.
Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí integrované strategie tvořící systém, by
došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně také ke
změnám v zaměstnanosti.
46
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM
DOTČENÉM ÚZEMÍ
Komplexní posouzení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí bude v souladu
s požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
pozdějších předpisů, provedeno v dokumentu Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP
(Vyhodnocení), který bude zpracován na základě Závěru zjišťovacího řízení příslušného
úřadu. V souvislosti se zaslanými stanovisky dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny, bude přílohou Vyhodnocení také
Hodnocení vlivů koncepce na lokality EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 dle výše
citovaného zákona.
Hodnocení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění
nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zpracování Vyhodnocení), bude probíhat ve
spolupráci se zpracovatelem Strategie, aby mohly být identifikovány ty cíle a opatření, která
by kvůli svým potenciálním negativním vlivům mohly ohrozit naplňování koncepce, tak
i na opatření a cíle, které budou mít jednoznačně pozitivní dopady a pomohou tak
eliminovat případné limity ekonomického rozvoje oblasti.
Při hodnocení vlivu strategie na životní prostředí a tedy i zpracování dokumentu
Vyhodnocení bude použit standardní postup stanovení referenčních cílů životního prostředí
a porovnání jednotlivých cílů, respektive opatření strategie s uvedenými referenčními cíli.
Referenční cíle ochrany životního prostředí budou pro vyhodnocení vlivů koncepce na
životní prostředí tvořit základní rámec. Umožní posoudit, jak mohou jednotlivé cíle,
respektive opatření strategie, ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je
budou ovlivňovat pozitivně, negativně nebo zda budou vůči plnění cílů neutrální. Následně
mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace strategie na
životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a také jako rámec pro určení
environmentálních kritérií výběru záměrů, podporovaných BMO.
Pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních
cílů ochrany životního prostředí bude použit standardní postup. V první fázi bude na
základě cílů a priorit národních i krajských koncepčních dokumentů, které mají
k předmětnému strategickému dokumentu vztah, vytvořen seznam všech potenciálních
referenčních cílů (kompletní sada potenciálních cílů).
Bude se jednat především o projednávané dokumenty kohezní politiky EU, další dokumenty
na národní úrovni, především Státní politiku životního prostředí ČR a dále krajské koncepce
Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti životního prostředí. Dalším
zdrojem pro formulaci referenčního hodnotícího rámce bude provedená analýza stavu
životní prostředí BMO, především identifikace významných problémů v ochraně životního
prostředí území.
Referenční rámec může být ovšem finalizován až na základě Závěru zjišťovacího řízení,
vydaného na základě provedeného zjišťovacího řízení příslušným úřadem. Uvedený Závěr
zjišťovacího řízení by měl obsahovat upřesnění obsahu a rozsahu připravovaného
47
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a stanovit, který oblastem
životního prostředí by měla být ve Vyhodnocení věnována zvláštní pozornost z důvodu
potenciálních dopadů Strategie.
Ve druhé fázi budou v rámci Vyhodnocení vybrány z kompletní sady potenciálních
referenčních cílů ochrany životního prostředí ty cíle, u nichž bude nalezena vazba
k jednotlivým cílům a opatřením strategie. Vyhodnocení bude provedeno tabulkovou
formou porovnáním vztahu cílů a opatření rozvoje k vybraným referenčním cílům
(negativní, neutrální, respektive pozitivní vliv) s následným komentářem a doporučením
autorům strategie a předkladateli koncepce.
Při hodnocení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí bude potřeba vzít
v úvahu nejen standardní dopady, tedy potenciální vlivy na životní prostředí ve smyslu
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších
předpisů, ale také vzájemný vztah mezi stavem životního prostředí v oblasti a její
plánovaným rozvojem.
V tomto smyslu se bude jednat především o současnou úroveň kvality ovzduší, sníženou
znečištěním ze stacionárních zdrojů v území, dopravou a lokálními zdroji (domácími
topeništi), která může být jedním z limitů ekonomického i sociálního rozvoje regionu.
Dalším významým problémem, vyplývajícím z analýzy, je vliv hluku z dopravy, existence
starých ekologických zátěží a tlak na přírodní složky prostředí.
Výše uvedená konstatování uvádíme v textu oznámení proto, že mají význam z hlediska
zpracování Strategie a tím i samotného udržitelného rozvoje území BMO. Tím je
předpoklad, že zlepšení životního prostředí je jednou z podmínek ostatních rozvojových
cílů Strategie. Pro úspěšnou implementaci Integrované strategie rozvoje Brněnské
metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) proto bude
věnována pozornost takovým opatřením, která mohou zlepšit současnou situaci a postupně
zlepšit kvalitu životního prostředí dotčeného území.
Dokument Vyhodnocení vlivu Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti
pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) tedy bude kromě obligatorních
požadavků (příloha č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve
znění pozdějších předpisů) a požadavků Závěru zjišťovacího řízení zaměřen také na
posouzení toho, která opatření (jejich naplňování) jsou ohrožena v důsledku aktuálního
stavu životního prostředí v území, a pro jejichž úspěšnou implementaci bude určitou
podmínkou zlepšení kvality životního prostředí.
48
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky
Zaměření a rozsah Strategie a její působnost pro území BMO nepředpokládá žádné vlivy,
které by přesahovaly hranice České republiky.
E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce
Mapová dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce je vesměs uvedena v textu
oznámení. Seznam hlavních podkladových materiálů, které byly použity pro zpracování
tohoto oznámení, je uveden na konci oznámení v kapitole “Seznam použitých podkladů”.
E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí
a veřejné zdraví
Podrobné posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí bude provedeno pomocí
referenčních cílů životního prostředí v rámci další fáze procedury SEA jako součást
Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví.
E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona
č. 114/1992 Sb., v platném znění .
Informace o zpracování Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro
uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) s její stručná charakteristikou byla
zaslána dotčeným orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k vlivům na území
soustavy NATURA 2000 (stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů). Součástí přílohy č. 1 tohoto oznámení jsou stanoviska dotčených
orgánů ochrany přírody (MŽP, odbor výkonu státní správy VII, KÚ Jihomoravského kraje a
AOPK – správy CHKO Moravský kras).
Vzhledem k tomu, že dle stanoviska orgánu ochrany přírody – odbor výkonu státní správy
VII, MŽP a AOPK – správy CHKO Moravský kras, nebyl vyloučen významný vliv Stategie
na EVL nebo ptačí oblasti (území soustavy NATURA 2000), bude koncepce dále
podrobena hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle výše
citovaného zákona. Toto “naturové hodnocení“ bude součástí následující fáze procesu
posuzování vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění
nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Datum zpracování oznámení koncepce:
Oznámení koncepce bylo zpracováno 1. října 2014.
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování
oznámení koncepce:
RADDIT consulting, s.r.o.
Fojtská 574
739 24 Krmelín
telefon: +420 739 460 212, +420 732505 688, +420 596 115 922
49
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Držitel autorizace a odpovědný řešitel:
Ing. Bohumil Sulek, CSc.
Na Pláni 9/2863, 150 00 Praha 5
telefon: 602 353 194
Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu
§ 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení:
11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016
Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku
č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011.
Složení týmu (abecedně):
Renáta Hanzlíková
Mgr. František Gregor
RNDr. Radim Misiaček
Mgr. Lenka Polachová
Ing. Bohumil Sulek, CSc.
Podpis oprávněného zástupce předkladatele:
………………………………………….
Dr. Ing. Marie Zezůlková
Vedoucí Kanceláře strategie města
50
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ
Základní podklady
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje
integrované územní investice, Brno, verze září 2014
Podklady Krajského úřadu Jihomoravského kraje v oblasti životního prostředí
Podklady Magistrátu města Brno v oblasti životního prostředí
Informace ČHMÚ v oblasti znečištění ovzduší
Koncepce Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti ŽP
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, MŽP ČR
Mulíček, O. a kol. Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a Jihlavské
sídelní aglomerace. 2013
Ciznerova, V a kol. Územně analytické podkaldy Jihomoravského kraje, druhá aktualizace.
Urbanistické
středisko
Brno,
2013.
Dostupné
z www:
http://www.krjihomoravsky.cz/archiv/oupsr/uap_jmk/index.html
Hřebíček, J. Vyhodnocení plnění odpadového hospodářství v JMK, ECO-Management,
s.r.o. 2013
Statistická ročenka České republiky a Jihomoravského kraje (2012, 2013)
Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha.
Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991
Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno,
FVŽP, Praha 1992
Internetové stránky MŽP, Jihomoravského kraje, města Brna, ČHMÚ, Cenia, ISSaR,
CHKO, Veronika, KHS JMK ad.
Archív zpracovatele
Další zdroje jsou uvedeny vždy u příslušných tabulek, obrázků a grafů.
51
Oznámení koncepce
SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO
Přílohy
I. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
Stanovisko odboru výkonu státní správy VII Ministerstva životního prostředí ze dne
5.5.2014, č.č. 865/560/14
Stanovisko odboru životního prostředí Moravskoslezského kraje ze dne 7.5.2014, č.j. JMK
52680/2014
Stanovisko AOPK – Správy CHKO Moravský kras ze dne 23.5.2014,
č.j.SR/0129/MK/2014
II. Pověření Dr. Ing. Marie Zezůlkové
52

Podobné dokumenty

Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK 2010-2016

Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK 2010-2016 Předložené Vyhodnocení vlivu koncepce „Aktualizace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2016 (po aktualizaci 2010-2020)“ na životní prostředí a veřejné zdraví (dále ta...

Více

Druhy čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České

Druhy čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České V Evropě je nyní čeled Throscidae zastoupena dvěma rody s kosmopolitním rozšířením. Rod Aulonothroscus Horn, 1890 se dvěma druhy a rod Trixagus Kugelann, 1794 s osmnácti druhy (Muona 2002, Leseigne...

Více

VEEJ NÁ VYHL Á Š KA

VEEJ NÁ VYHL Á Š KA f) Předložený záměr je z hlediska zájmů chráněných orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve zně...

Více

Veřejná vyhláška územní rozhodnutí o umístění stavby NTL

Veřejná vyhláška územní rozhodnutí o umístění stavby NTL f) Předložený záměr je z hlediska zájmů chráněných orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve zně...

Více

Sborník 2011 - Eko-kom

Sborník 2011 - Eko-kom Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. prostřednictvím systému zpětného odběru a využití obalových odpadů také v roce 2010, stejně jako v minulých letech, splnila zákonné požadavky za své kl...

Více

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. • Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ...

Více

text ke stažení

text ke stažení 150 000 000 km. Její umístění ve vesmíru umožňuje jedinečné podmínky pro život. Kdyby byla blíže Slunci, panovaly by na zemském povrchu příliš vysoké teploty, a kdyby se oddálila, život by nebyl mo...

Více