Grantová přihláška

20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Část A
Grantová přihláška standardního projektu
Datum podání:
25.03.2005
Číslo podoboru(ů)
403, 310, 201
Registrační číslo:
403/06/1836
UCHAZEČ a NAVRHOVATEL
Uchazeč:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky
IČO:
70871060
Sídlo:
Kutnohorská 1102, Kostelec nad Černými lesy, 28163
Navrhovatel:
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
Pracoviště navrhovatele:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Kostelec nad Černými lesy, Kutnohorská 1102
Rodné číslo:
Telefon:
+420321679061,
+420608178373
5704302296
Fax:
E-mail:
+420321679062
[email protected]
Název projektu česky:
Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy zdravotního stavu obyvatelstva v České republice
Název projektu anglicky:
Operationalisation of Projection Model for Regional Forecasting of the Health State of Population in the Czech Republic
demografické projekce; plodnost; úmrtnost; migrace; nemocnost; nesoběstačnost; migrace;
Klíčová slova česky:
vzdělávání; NUTS3; veřejné zdraví
demographic projection; fertility; mortality; migration; morbidity; disability; NUTS3; public
Klíč. slova anglicky:
health
Datum podání *):
Datum zahájení:
25/03/2005
01/01/2006
Doba řešení (roky):
3
AO,Sociologie, demografie
Zařazení do číselníku CEP:
FQ,Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství
BB,Aplikovaná statistika, operační výzkum
20050405132609.1.4.0.0
Odborní spolupracovníci, kteří se budou podílet na řešení výše uvedeného projektu. (V seznamu se neuvádí navrhovatel a
spolunavrhovatelé.)
Jméno a příjmení
Peter Kokavec, Mgr.
Roman Skalický, Bc.
Tomáš Fiala, RNDr., CSc.
Petr Hrala, RNDr.
Instituce
Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE)
Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE)
Vysoká škola ekonomická (VŠE)
Opinion Window s. r. o., Research International (OPW RI)
Uchazeč a navrhovatel svými podpisy na grantové přihlášce stvrzují, že:
- se před podpisem grantové přihlášky seznámili s obsahem zadávací dokumentace a s pravidly Grantového systému GA ČR 2005 a
zavazují se dodržovat jejich ustanovení;
- všechny údaje uvedené v grantové přihlášce jsou pravdivé, úplné a nezkreslené a grantová přihláška byla vypracována v souladu se
zadávací dokumentací a s pravidly Grantového systému GA ČR 2005;
- všichni spolunavrhovatelé a spolupracovníci uvedení v grantové přihlášce byli seznámeni s věcným obsahem grantové přihlášky,
jakož i s finančními požadavky uvedenými v grantové přihlášce a dále i s obsahem zadávací dokumentace a s Pravidly Grantového
systému GA ČR 2005;
- před podáním grantové přihlášky zajistili souhlas výše uvedených osob s účastí na řešení grantového projektu uvedeného v grantové
přihlášce;
- souhlasí, aby údaje uvedené v této grantové přihlášce byly použity pro vnitřní informační systém GA ČR a dále souhlasí s
uveřejněním údajů v rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci.
..................................................
Podpis navrhovatele
(Běláček)
....................................................................................................
Podpis a razítko uchazeče 1)
(Vědecká rada IZPE)
..................................................
Datum
1) U uchazeče právnické osoby nebo organizační složky se uvádí rovněž jméno, příjmení a funkci jednající osoby
(jednajících osob).
Jednající osobou u uchazeče - právnické osoby může být pouze:
- statutární orgán, nebo
- člen statutárního orgánu oprávněný za uchazeče jednat, nebo
- prokurista.
Jednající osobou u uchazeče - organizační složky může být pouze:
- vedoucí této organizační složky.
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Část Abstrakt
Navrhovatel:
Registrační číslo:
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
403/06/1836
Název projektu:
Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy zdravotního stavu obyvatelstva v České republice
Podstata navrhovaného projektu (max. 15 řádek) - česky
Projekt vychází z obsahové a formální analýzy ukazatelů úmrtnosti, nemocnosti a v systému všech krajů České
republiky. Kritéria pro posouzení objektivity ukazatelů pro odhad “skutečného zdravotního stavu obyvatelstva” budou
založena na pečlivé analýze “metodicky stejných ukazatelů” dostupných pro země OECD a Evropy, které jsou dostupné
rovněž v tuzemských databázích. Hlavní pozornost projektu bude směrována na projektování klíčových ukazatelů do
r.2020 v systém všech regionů ČR (na regionální úrovni NUTS3). Výsledky budou použitelné jako operativní podklady
pro rozhodování na úrovni národních a regionální zdravotnických politik v České republice.
Podstata navrhovaného projektu (max. 15 řádek) - anglicky
This project issues from the qualitative and formal analysis of mortality, morbidity and disability indicators in the
regional system of Czech regions. The criterion for evaluation of relevance for “real health status of inhibitants” will
based on the carefull analyzing of the “methodically same ones” measured in OECD and European countries, which had
found in international and regional health database systems. The main topis of this project concerns the forecasting
“health indicators” up to 2020 (in application to NUTS3). The results will be used as innovation support for national and
regional health policy decesions in Czech republic.
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Uchazeč:
Část B-sumy
Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut
Registrační číslo:
zdravotní politiky a ekonomiky
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
Navrhovatel:
403/06/1836
1) Celkové předpokládané náklady na řešení projektu ze všech zdrojů financování na jednotlivé
roky jeho řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
1.rok
Náklady ze všech zdrojů financování
2.rok
3.rok
722
682
Celkem
722
2126
2) Celkové předpokládané náklady na řešení projektu z jednotlivých zdrojů za celou dobu jeho
řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Jednotlivé zdroje finančních prostředků na řešení projektu
tis. Kč
Celkové grantové prostředky požadované z GA ČR
2126
Ostatní veřejné prostředky nepatřící do státního rozpočtu (např. z rozpočtů krajů nebo obcí)
0
Ostatní neveřejné prostředky (např. vlastní prostředky uchazeče u soukromých subjektů)
0
Celkem
2126
3) Celkové náklady na řešení projektu požadované od GA ČR
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
1.rok
Věcné prostředky celkem
2.rok
3.rok
434
434
434
0
0
0
Mzdové prostředky celkem
248
288
288
Celkem na řešení projektu
682
722
722
Investiční prostředky celkem
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Část B-rozpis
Finanční prostředky požadované od GA ČR pro uchazeče
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Uchazeč:
Navrhovatel:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut
Registrační číslo:
zdravotní politiky a ekonomiky
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
403/06/1836
1.rok
Věcné prostředky
Provozní náklady 1)
2.rok
3.rok
50
50
50
245
245
245
Doplňkové (režijní) náklady 3)
40
40
40
Cestovní náklady 4)
25
25
25
Sociální a zdravotní pojištění a FKSP 5)
74
74
74
434
434
434
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
48
48
48
3
160
160
160
0
0
0
Odměny technického personálu 11)
40
40
40
Ostatní osobní náklady (celkem) 12)
0
40
40
248
288
288
682
722
722
Služby 2)
Věcné prostředky celkem
Investiční prostředky na hmotný a nehmotný majetek 6)
Celková cena 7)
Investiční prostředky celkem
Mzdové náklady (detaily jsou uvedeny v části B-mzdy)
Mzdy navrhovatele a spolupracovníků 8)
Odměny navrhovatele a spolupracovníků 9)
Počet
Mzdy technického personálu 10)
Mzdové prostředky celkem
Celkové prostředky z GA ČR
1) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. a) Grantového systému GA ČR 2005
2) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. b) Grantového systému GA ČR 2005
3) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. f) Grantového systému GA ČR 2005
4) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005
5) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. d) a e) Grantového systému GA ČR 2005
6) Část IV oddíl 9 Grantového systému GA ČR 2005 . Každou položku uveďte na zvláštní řádek.
7) Uvádí se celková pořizovací cena.
8) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. a) a b) Grantového systému GA ČR 2005
9) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005
10) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. a) a b) Grantového systému GA ČR 2005
11) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005
12) Část IV oddíl 8 odst. 8.7 Grantového systému GA ČR 2005
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Příloha k B-rozpis
Zdůvodnění a rozpis finančních prostředků
Uchazeč:
Navrhovatel:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut
Registrační číslo:
zdravotní politiky a ekonomiky
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
403/06/1836
Příloha k B-rozpis je nedílnou součástí grantové přihlášky a údaje v ní se musí shodovat s údaji v příslušné části B-rozpis. V této
části musí být každý požadavek jasně specifikován, zdůvodněn a uvedeny informace o konkrétním využití požadované účelové
podpory v souladu s ustanovením části V oddíl 11 Grantového systému GA ČR 2005 .
Údaje v části Příloha k B-rozpis se uvádějí pro první rok řešení, pro další léta se údaje upřesní v příslušné dílčí zprávě.
a) Provozní náklady - odborné publikace, kancelářské potřeby
b) Služby - reprezentativní sociologický (kvantitativní) průzkum - Omnibus 1000 respondentů
(Opinion Window s. r. o.,Research International /OPW RI / ) - 200 tis. Kč
- účastnické poplatky na konferencích a seminářích
- doplňkový software (upgrade SPSS)
c) Ediční náklady - (dílčí) výzkumné zprávy + překlady do AJ
d) Režie - el. energie, internet
e) Cestovné - předpokládané 2 tuzemské a 1 zahraniční cesta (SR, Polsko, Maďarsko)
h) Mzdové náklady - viz. tabulka v kapitole 3 části C, respektive D.
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Část B-mzdy
Mzdové náklady pro uchazeče pro 1. rok řešení
(finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč)
Uchazeč:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut
Registrační číslo:
zdravotní politiky a ekonomiky
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
Navrhovatel:
403/06/1836
Náklady na mzdy nebo odměny odborných zaměstnanců:
Navrhovatel a spolupracovníci:
Jméno
Jaromír
Bc. Roman
Mgr. Peter
RNDr. Tomáš
Příjmení
Běláček
Skalický
Kokavec
Fiala, CSc.
Požadované prostředky od GA
Pracovní
ČR
kapacita na
řešení projektu
Odměna za rok
Roční mzda 2)
1)
3)
0
0
80
0
0
40
0
0
40
20
48
0
Mzdy a odměny technického a administrativního personálu
Požadované prostředky od GA ČR
Roční mzda 2)
Odměna za rok 3)
Celkový počet technických a
administrativních zaměstnanců:
2
0
40
Ostatní osobní náklady (dohodu o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) - uveďte typ pracovní
činnosti, uvádějí se rovněž jména studentů přijatých na dohody: 4)
Typ činnosti
Celkem
požadované
1) Uvádí se v procentech odpovídajících rozsahu úvazku zaměstnanců na řešení grantového projektu.
2) Uvádí se celková výše hrubé mzdy nebo hrubého platu, resp. jejich poměrná část požadovaná z prostředků GA ČR
na první rok řešení grantového projektu. Nevyplňuje se, pokud je požadována odměna.
3) Uvádí se odměna (tj.zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu) požadovaná z prostředků GA ČR.
4) Pokud se budou práce na projektu účastnit studenti, uvádí se jméno a příjmení s označením „(s)“. V případě, že studenti budou
odměňování z položky OON uvádí se tyto údaje do pole "typ pracovní činnosti".
20050405132609.1.4.0.0
Grantová agentura České republiky
Část E
Finanční podpory, které navrhovatel získal z jiných zdrojů
Neúplnost údajů bude mít za následek vyřazení ze soutěže
Uchazeč:
Navrhovatel:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut
Registrační číslo:
zdravotní politiky a ekonomiky
RNDr. Jaromír Běláček, CSc.
1) Jde o výši podpory na celou dobu řešení projektu v tisících Kč.
2) Rozsah úvazku na řešení jednotlivých projektů (v %) a to i když podpora nezahrnuje mzdy.
403/06/1836
Grantová agentura České republiky - Část C
Zdůvodnění návrhu
Jméno navrhovatele: RNDr. Jaromír Běláček, CSc
Název projektu: Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy
zdravotního stavu obyvatelstva v České republice
K části C-zdůvodnění návrhu
1. Shrnutí současného stavu poznání
1.1 Základní Filozofie projektu
Ve zdravotnictví existuje celá řada ukazatelů, které jsou považovány za indikátory zdravotního
stavu populace i jednotlivce. Tyto ukazatele se tradičně odvíjejí od standardních demografických
odhadů úmrtnosti (střední délky života; míry úmrtnosti podle věku, pohlaví nebo příčin smrti), ale tyto
jsou v podstatě koncovými ukazateli měřícími nejobjektivněji – v závislosti na způsobu třídění dat a
metodice výpočtu - délku života u nejstarších příslušníků populace. Ve stále větší míře jsou
vyhledávány ukazatele, které by měřily aktuální zdravotní stav u populace, a to jak na bázi
agregovaných indikátorů (incidence a prevalence výskytu nejzávažnějších onemocnění) anebo na
základě subjektivně vnímaného zdraví a výskytu zdravotních problémů (viz např. v HIS CR 2002 na
str.53, v ÚZIS ČR 2004 na str.49 anebo v Daňková-Dlouhý, 2001).
Sestavy “zdravotnických indikátorů” jsou dnes k dispozici v celá řade databázových systémů a
systematických přehledových publikací (viz OECD-HD, 2005; WHO, 2003; HFA-DB, 2005; DPS-k,
2004), které prezentují “zdravotnické indikátory” v rozličně reprezentativních sestavách: na různých
regionálních úrovních (země OECD, EU15, EU25, NUT3 - ČR a kraje ČR), za různě vybrané roky
nebo období, v různě dlouhých časových řadách, a často v několika různých modifikacích. Pouze
výjímečně jde o soubory systematicky úplných ukazatelů (jako např. v souladu s mezinárodní
klasifikací příčin smrti a nemocí – MKN-10), někdy jsou sestavy indikátorů příliš podrobné, jindy zase
ze systémového nebo z věcného pohledu neúplné. V některých případech se hodnoty “stejných
indikátorů” uvedené v různých databázích dosti podstatně liší.
Aktuální potřeba zdravotní politiky a jejího zefektivnění v ČR volá po požadavku
“objektivizace indikátorů zdravotního stavu”. Aby tyto mohly sloužit jako směrodatné pro jeho
průběžné monitorování, a to jak z hlediska mezinárodních srovnání, tak i na úrovni nižších
regionálních celků (kraje ČR resp. bývalé okresy). S tímto souvisí i snaha o efektivnější řízení celého
zdravotnického systému, která by měla posilovat svoji schopnost kontrolovat, ovlivňovat a
usměrňovat budoucí vývoj zdravotnictví právě prostřednictvím těch nejobjektivnějších statistik. Těmi
by byly nepochybně takové, které budou shledány jako klíčové v nedávném vývoji ekonomicky,
sociálně a demograficky vyspělejších oblastí nebo zemí západní Evropy resp. OECD. Zdraví
obyvatelstva - právě tak jako zdravotnické systémy - se nepochybně řídí určitými zákonitými procesy,
které lze moudrou zdravotnickou politikou urychlit resp. nepozastavit; ale lze je také zhoršit, pokud
odhalené zákonitosti nebude zdravotnická politika respektovat.
1.2 Zdrojová východiska
1/13
Národní demografické projekce v ČR (ale i v jiných zemích) se již po dlouhou dobu odvíjejí
od tzv. “diskrétního deterministického” (komponentního) projekčního modelu (viz. LESLIE P.H.,
1945 nebo také v CIPRA T., 1990, str.221), který je nejjednodušším mechanizmem použitelným pro
generování budoucích početních stavů obyvatelstva ve věkových skupinách. V letech 2003-2004 byla
z institucionálních prostředků IZPE financována demografická projekce pro kraj Vysočina vytvořená
na Vysoké škole ekonomické (viz BĚLÁCEK J.-FIALA T., 2004, str.103-115) pro účely následných
aplikací ve zdravotnictví. V této souvislosti (a také v souvislosti s nedávnou výukou navrhovatele na
VŠE) byla v IZPE vytvořena jednoduchá excelovská aplikace modelu komponentní demografické
projekce pro všech 14 krajů ČR (NUTS3). Aktuální verze tohoto modelu má schopnost operativně
duplikovat výsledky pro Vysočinu z původní demoprojekce VŠE, ale má mnohem flexibilnější
použití. Se zahrnutím zahraniční migrace a s poloautomatickým dopočtem salda vnitřních migrací (v
systému všech všech krajů ČR) umožňuje kombinovat všechny scénáře budoucího demografického
vývoje plodnosti, úmrtnosti i migrací, které bychom dnes mohli považovat za reálné. Na základě výše
zmíněné aplikační verze projekčního modelu byly dopočteny budoucí počty obyvatel podle
ekonomických generací a predikován vývoj budoucích indexů hospodářského zatížení populace ve
všech krajích. Výsledky byly prezentovány (včetně závěrů ekonomicko-demografického charakteru)
na konferenci FSE UJEP 4.11.2004 v Ústí nad Labem (viz grafické prezentace ve sborníku
BĚLÁČEK J., 2004, str.218-230).
V témže roce byla v souladu s výzkumným záměrem MZO 2002 01 IZPE provedena analýza
úmrtnosti v kraji Vysočina (viz BĚLÁCEK J.-FIALA T., 2004, str.132-154), jejímiž hlavními
výsledky bylo posouzení hypotetických úspor roků života obyvatelstva Vysočiny při úplné nebo
částečné eliminaci nejvýznamnějších diagnóz příčin smrti v rámci třídy II (Novotvary) a IX (Nemoci
oběhové soustavy) Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) a vizuální komparace struktury
incidence (prvního výskytu) a úmrtnosti na novotvary podle věku a pohlaví. Přestože tyto koncepty
využívaly v podstatě standardní metodické postupy demografické resp. sociologické analýzy, nebyly
konceptuálně příliš vzdáleny od snahy o získání co možná nejpřesnějších odhadů tzv. “ztracených
roků života” (“Years of Life Lost” /YLL/) a “roků prožitých ve zdraví” resp. ”... v neschopnosti
(“Healthy Life Years” /HeaLY/ resp. “Years Lived with Disability” /YLD/), které jsou základem
mnohem sofistikovaněji propracované metodiky propagované World Health Organization /WHO/ (viz
MURRAY C.L.J.-LOPEZ A.D., 1994). Tato metodika je ovšem na první pohled nepříliš transparentní,
výsledky se v odhadech výše zmíněných indikátorů pro jednotlivé země ke stejným rokům v různých
databázích poněkud liší (možná i s ohledem na poněkud komplikované značení různých verzí tohoto
typu ukazatelů – viz také v MURRAY Ch.J.L.-SALOMON J.A.-MATHERS C.D.-LOPEZ A.D.,
2002, na str.757-763) – výpočetní algoritmy by tedy bylo třeba pro aplikace na ČR resp. na kraje ČR
jestě prověřit nezávislými metodickými nástroji.
2. Cíle a plánované aktivity
2.1 Hlavní cíle projektu
Cíle navrhovaného grantového projektu je možno shrnout do následujících bodů –
- systematicky prověřit dostupnost a výpovědní schopnost “indikátorů zdravotního stavu”
dostupných z mezinárodních a tuzemských databází v co možná nejdelších časových řadách;
- analyticky vyhodnotit a navrhnout výběr resp. metodické inovace indikátorů úmrtnosti,
nemocnosti a nesoběstačnosti (disability) pro účely zefektivnění monitoringu a řízení zdravotnictví v
ČR (na úrovni krajů ČR – NUTS3);
- provést formální analýzu indikátorů “zdravotního stavu” v zemích OECD, Evropy a ČR z
pohledu časového vývoje (nárůst, úbytek, zpoždění mezi jednotlivými státy a regiony) a zjistit
statisticky průkazné a věcně interpretovatelné závislosti na “exogenních” (nedemografických)
proměnných;
- na základě zjištěných zákonitostí projektovat budoucí struktury “zdravotnických indikátorů” pro
období nadcházejících 10-15 let ve všech krajích ČR (NUTS3).
2/13
2.2 Aktivity plánované v jednotlivých letech řešení projektu
Řešení projektu je plánováno na období 2006-2008.
V prvním roce řešení projektu (2006) bude provedeno reprezentativní shrnutí na úrovni
komparativní analýzy ukazatelů z hlediska všech dostupných zdravotnických databází (WHO, OECD,
ÚZIS, ČSÚ) včetně empirického ověření několika speciálních metodik pro výpočet ukazatelů
založených na úmrtnostních tabulkách, strukturách příčin smrti a na konceptu “zatížení nemocí či
úrazem” (“burdon of disease” - viz Murray-Lopez, 1994). Současně budou realizována dotazníková
šetření za účelem objektivizace “subjektivně vnímaných indikátorů zdraví” a “operacionalizace
definice nesoběstačnosti” (“disability weights”), které jsou klíčové pro odhady “roků života prožitých
ve zdraví” (“Years Lived in Disability” – viz Murray & col. (eds.), 2002, str.449-465).
Ve druhém roce projektu (2007) budou analyzovány kauzální vztahy mezi výše kvalifikovanými
ukazateli za účelem hledání faktorů statisticky významně ovlivňujících hodnoty vybraných indikátorů
zdravotního stavu u regionálních populací. V tomto stádiu výzkumu se předpokládá provedení
formálních kvantitativních analýz s využitím operacionalizovaných algoritmů matematické statistiky a
teorie informace (logitové, loglineární modely, regresní stromy apod) s cílem využít empiricky
zjištěné statisticky průkazné regresních závislosti pro účely formulace hypotéz o vlivu různých např.
nákladových položek vstupujících do systému zdravotnictví na zdravotní stav obyvatelstva v
regionech. Paralelně bude probíhat další fáze kvantitativního “sociálně-marketingového” výzkumu
směrovaná na “výskyt rizikových faktorů” (kouření, obezita, spotřeba alkoholu, možná závislost na
drogách či lécích) s dotazem na možnosti akceptace různých strategií jejich úplné nebo částečné
eliminace u různých skupin obyvatelstva.
V posledním plánovaném roce výzkumu (2008) bude završena snaha o operacionaliaci
zdravotnických indikátorů prostřednictvím projekce nejdůležitějších z nich do roku 2020 (na úrovni
NUTS1-ČR a NUTS3-kraje ČR). Současně budou posouzeny reálné varianty “projekce zdravotního
stavu” z pohledu různě parametrizovaných variant komponentní demografické projekce na úrovni ČR
i krajů ČR (parametry plodnosti, úmrtnosti a imigrací), na pravděpodobný vývoj incidence, prevalence
resp. průměrné doby prevalence nejvýznamnějších civilizačních chorob (např. novotvarů, diabetu,
nemocí pohybového ústrojí) a z hlediska posouzení vývoje některých ukazatelů vztažených k
sociálnímu, ekonomickému, životnímu a kulturnímu prostředí (rodina, zaměstnání, služby, životní
úroveň, rekreace, vzdělanost, geografie). Sociologická podpora projektu by se v této závěrečné fázi
výzkumu měla soustředit na specifikace a strategie oslovení cílových skupin obyvatelstva, na které by
měla být směrována “propagace zdravého způsobu života“.
3. Řešitelé a jejich participace na projektu
3.1 Řešitelé projektu
Pro řešení výše nastíněných problémový úkolů se navrhuje koncipovat účelově zaměřený
výzkumný tým (podrobněji v části D) s níže navrženou zodpovědností na úkolech projektu:
RNDr.Jaromír Běláček, CSc. (Institutu zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ – výzkumný
pracovník úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní péče) – zodpovědnost za odborný přínos a
koordinaci prací projektu; za validitu a relevanci formálních statistických analýz; za inovace
metodik a dílčí programátorské práce vyplývající ze stavu a úrovně rozpracovanosti aktuálně
řešených problémů; za diseminaci odborných výsledků vzešlých z prací na projektu; public
relation a návrhy pro praktické aplikace zdravotní politiky v ČR.
3/13
RNDr.Tomáš Fiala, CSc. (Vysoká škola ekonomická /VŠE/ – odborný asistent katedry
demografie fakulty informatiky a statistiky /KD FIS/ - specialista na metodiku výpočtu
úmrtnostních tabulek a demografických projekcí ) – v rámci projektu ponese zodpovědnost za
validitu demografických analýz úmrtnosti a disability, tvorbu a rozvoj speciálních metodik a
odvozených propočtů.
RNDr.Petr Hrala. (Opinion Window s.r.o. Research International /OPW RI/ – ředitel divize
kvantitativního výzkumu a člen vedení společnosti) – zodpovědnost za přípravu, koordinaci
prací a realizaci terénního výzkumu podle potřeby projektu (subjektivní hodnocení zdravotního
stavu; regionální vliv prostředí a životního stylu na zdravotní stav obyvatelstva; rizikové faktory a
propagace jejich prevence u různých skupin obyvatelstva).
Mgr.Peter Kokavec (IZPE – výzkumný pracovník úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní
péče) – zodpovědnost za rešerše, obsahovou analýzu, stanovení významnosti vlivu
“nedemografických” indikátorů vztažených ku zdravotnímu stavu (charakterizujících spotřebu
zdravotnických služeb, výdajové položky apod) a za návrhy na jejich formálního zahrnutí do
projekčního modelu.
Bc.Roman Skalický (IZPE – vedoucí úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní péče) – v rámci
projektu zodpovědnost za rešerše, obsahovou analýzu, za formální správnost projekce
incidence a prevalence u vybraných nemocí resp. disability (do r.2020) a za projekci
vybraných ukazatelů vztažených k “sociálním službám”.
Technický pracovník IZPE – zodpovědnost za tvorbu, aktualizaci a údržbu podpůrné databáze
“zdravotnických indikátorů” (vytvářené v IZPE z různých databázových zdrojů) a za
administrativní, editační a technické práce na výstupních publikacích z projektu.
3.2 Časový rozvrh řešení a participace řešitelů na úkolech
Níže je uveden detailnější rozpis předpokládaných problémových oblastí, rámcový harmonogram
prací a rozdělení participace/zodpovědností řešitelů za jednotlivé dílčí úkoly/oblasti
4/13
Plánované dílčí úkoly/oblasti k řešení
Obsahová analýza zdravotnických indikátorů v databázích
OECD, WHO, ÚZIS, ČSÚ včetně estimačních metod
používaných těmito institucemi
Generační analýza úmrtnosti v ČR v rozsahu dostupných
demografických dat (podle pohlaví, věku, ročníku narození ev.
dalších třídících proměnných jako např. vzdělání)
Subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu a
operacionalizace kritérií pro ohodnocení stupně nesoběstačnosti
podle věku a pohlaví (výběrové šetření za ČR)
Výběr a inovace monitorovacích proměnných, relace naděje
dožití a úmrtnosti podle nejvýznamnějších příčin smrti (dílčí
výzkumná zpráva)
Kritický rozbor (zobecněných) projekčních modelů uváděných
v zahraniční literatuře (včetně indikátorů)
Analýza kauzálních závislostí mezi vybranými proměnnými
(SPSS)
Modelování budoucího vývoje incidence a prevalence
vybraných nemocí (operacionalizace)
Možnosti využití odhadů disability, struktury nemocnosti a
úmrtnosti podle příčin smrti pro objektivizaci trendů úmrtnosti
Regionální vlivy prostředí a životního stylu na zdravotní stav
obyvatelstva (výběrové šetření za ČR – dílčí výzkumná zpráva)
Rok
2006
Zodpovědné osoby
IZPE – Kokavec, Skalický
2006
VŠE - Fiala, IZPE – Běláček
2006
2006
OPW – Hrala (terénní
výzkum); IZPE – Běláček
(koordinace šetření)
všichni řešitelé
2007
IZPE – Kokavec
2007
IZPE – Běláček
2007
IZPE – Skalický
2007
VŠE – Fiala
2007
OPW – Hrala (příprava a
realizace terénního výzku
mu)
řešitelé z IZPE
Kvantifikace indikátorů nemocnosti v zemích OECD, EU25 a 2007
ČR a předpokládané trendy do r.2020 (dílčí výzkumná zpráva)
Zahrnutí “exogenních” faktorů do projekčního modelu 2008
(metodika a operacionalizace)
Výskyt rizikových faktorů a propagace jejich prevence u 2008
různých (cílových) skupin obyvatelstva (kvantitativní výzkum)
Projekce ukazatelů vztažených k zdravotním a sociálním 2008
službám (metodika a operacionalizace)
Modelování budoucího vývoje indikátorů “zdravotního stavu” u 2008
populace ČR (na úrovni NUTS3) - možné dopady na budoucí
spotřebu (závěrečná výzkumná zpráva)
IZPE – Kokavec
OPW – Hrala, IZPE –
Běláček + specialista na
zdravotní politiku
IZPE – Skalický
všichni řešitelé projektu
V průběhu řešení projektu se nevylučuje možnost operativní výměny některého z řešitelů a s tím
související modifikace výše specifikované zodpovědnosti za výše navržené dílčí úkoly, pokud by byla
v souladu s potřebami plnění hlavních cílů projektu, aktuálního stavu jeho řešení a odbornými
kvalitami a možnostmi nového spoluřešitele a jeho institucionálního zázemí.
4. Koncepční a metodické přístupy navrhované pro řešení
Souhrnná koncepce navrhovaného grantového projektu je zřejmá již z rozfázování cílů
projektu do dílčích etap v období 2006-2008, jak bylo provedeno v odstavci 2.
Intenzivní shromažďování zdravotnických dat z různých více či méně dostupných zdrojů (viz
HFA-DB, OECD-HD, DPS-k, ČSÚ) a jejich převod do jednotně strukturované databáze (Excel) bylo
započato v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky již v roce 2005. Některá data se připravovují do
dílčích referenčních či analytických studií t.č. na úrovni základních indikátorů úmrtnosti,
nejvýznamnějších příčin smrti a jejich grafických prezentací. Navrhovaný projekt předpokládá, že
všechny aktivity spojené s fyzickým pořizováním, převodem a shromažďováním dat budou završeny v
5/13
průběhu roku 2006. Předpokládá se takové uložení datových souborů, aby všechny metodicky stejně
koncipované “zdravotnické indikátory” mohly být analyzovány paralelně nebo dokonce stejnou
metodikou (z důvodů zachování efektivity prací a srovnatelnosti výsledků). Metodicky jednotné
uložení dat je výhodné i z důvodů potřeby operativního vyhledávání informací a také pro formální
analýzy (v roce 2007).
Formální analýzy vybraných “zdravotnických indikátorů” plánované pro rok 2007 budou
provedeny na úrovni standardních regresních analýz, s použitím metod analýzy časových řad s
akcentem na možné systematické vývojové posuny (časová zpoždění) mezi regiony prostřednictvím
SPSS (v návrhu rozpočtu se předpokládá finanční krytí tří ročních upgadovaných verzí). Na základě
dlouhodobých zkušeností s analýzou demografických dat navrhovatel předpokládá, že
konzistentnějších výsledků by mělo být dosaženo pro data převážená proporcionálně na počty žijících
obyvatel (odhady středních stavů obyvatelstva) ve zvoleném systému regionů. Geografická
podrobnost a forma prezentace výsledků projektu bude zvolena podle potřeb analýzy, výsledků, účelu
prezentace a navrhovaných finančních prostředků.
Pro účely vstupních projekcí “zdravotního stavu” se předpokládá využití již výše zmíněné
vývojové aplikace standardního demografického projekčního modelu. Toto lze realizovat, pokud
definice “projektovaných zdravotních indikátorů” souvisí bezprostředně s vývojem věkových skupin
obyvatelstva (co do objemu nebo co do struktury) podle pohlaví (například pokud by šlo o budoucí
vývoj indexu stáří nebo některých jednoduchých odhadů nákladových/výdajových položek). Projekce
budoucí struktur u jiných zdravotnických indikátorů však může být metodicky složitější (např.
projekce incidence nebo prevalence zhoubných novotvarů si pravděpodobně vyžádají kombinaci
výsledků demoprojekcí podle věkových skupin a pohlaví s nezávislými formálními extrapolacemi
struktur incidence nebo prevalence podle týchž věkových skupin a pohlaví). Odtud je zřejmé, že
množství relevantních a “žádaných” výsledků bude omezeno ještě množstvím a dosažitelností
speciálně tříděných (epidemiologických) datových zdrojů, které pro všechny státy OECD nebo Evropy
nebudou patrně dostupné univerzálně (např. v databázi OECD-HD nejsou uvedeny údaje o zemřelých
podle příčin smrti pro Turecko). V jednotlivých stádiích řešení grantového projektu bude tedy další
směrování výzkumu závislé i na systematické dosažitelnosti relevantních datových zdrojů, i na
časových možnostech jednotlivých řešitelů projektu (v rámci dohodnutých a grantem finančně
pokrytých pracovních úvazků).
Požadavek na kvantitativní výběrové šetření u reprezentativního vzorku populace ČR, který je
nezbytný z hlediska potřeby kvalifikovaných odhadů (1. stupně nesoběstačnosti (v r.2006); 2. ocenění
vlivu životního stylu a prostředí na zdravotní stav (2007); 3. pro vytipování rizikových skupin
obyvatelstva za účelem efektivnější zdravotnické osvěty a propagace (2008), se v rámci tohoto
grantového projektu navrhuje uskutečnit prostřednictvím tazatelské sítě výzkumné agentury Opinion
Window. V rámci navrhovaných rozpočtových prostředků se předpokládá v každém roce projektu
financování výzkumu na úrovni reprezentativního omnibusového šetření o rozsahu 1000 osob starších
15ti let (kvótní výběr podle věku, pohlaví a velikosti místa bydliště ve 14ti krajích ČR). V případě, že
by rozsah výběru musel být z nějakého důvodu navýšen, bude rozsah otázek připravovaných pro
šetření adekvátně redukován.
5. Předpokládané výsledky a význam pro praxi, připravenost řešitelů na
řešení projektu
5.1 Předpokládané výstupy a výsledky
Na závěr každého roku projektu bude vypracována publikovatelná výzkumná zpráva shrnující
výsledky získané při řešení každého ročního podcíle (účelu). Hlavním výstupem z projektu v roce
2006 bude rešeršní studie kvalifikující výběr proměnných pro co nejobjektivnější měření (ohodnocení)
zdravotního stavu populace a metodiky jejich výpočtu. Při uzavírání etapy prací v roce 2007 se
předpokládá prezentace výsledků z provedených kauzálních analýz a návrh hlavních cílových skupin
pro intervenční zdravotní osvětu ve věci snižování počtů kuřáků, příliš náruživých konzumentů
alkoholu, drogově závislých anebo obézních osob v české populaci. V závěrečné zprávě (v roce 2008)
6/13
bude popsán (zobecněný) projekční model, který bude operacionalizovat zjištěné kauzální vztahy,
vazby na nejdůležitější proměnné (reprezentované věkem, pohlavím, zdravotním stavem a
“exogenními” faktory – jako je životní způsob a vybrané sociální a ekonomické ukazatele) a
syntetizovat (v rámci možností) nejvýznamnější teoretické výsledky.
Z hlediska použité technologie se předpokládá významné rozšíření stávající interaktivní
excelovské verze projekčního modelu IZPE na řadu specifických účelově zaměřených aplikací. Za
jeden z hlavních účelů lze považovat je aplikace (zobecněného) projekčního modelu systematicky v
systému všech 14ti krajů ČR. Toto vše je v souladu i se závazkem průběžně prezentovat výsledky
projektu na 2-3 tuzemských resp. zahraničních konferencích ročně (v orientaci na demografii,
zdravotnickou problematiku, aplikace matematické statistiky a informatiky). Současně toto
koresponduje s intenzitou aktivit navrhovatele projektu i ostatních řešitelů v uplynulých třech letech
(publikace ve sbornících ze seminářů, na internetových stránkách i v tuzemských publikacích – viz v
části D).
5.2 Význam grantového projektu pro praxi nebo v jiném společensky
významném kontextu
Systematický výzkum navrhovaný v rámci projektu ještě nebyl v ČR realizován. Existuje v
ČR celá řada dílčích studií o úmrtnosti, některé instituce (např. ÚZIS) již realizují přepočty na
principu oceňování zdravotního stavu populace podle konceptu “burden of disease”. V českých
podmínkách však nebyla tato metodika dosud výzkumně verifikována (ve smyslu parametrizace vah
pro stanovení/odhadu stupně disability u reálné populace). V IZPE je metodika již dostatečně
zmapována, aby se s ní mohlo pracovat teoreticky i aplikačně pracovat. Výsledek by měl - podobně
jako u standardní komponentní demografické projekce - poodhalit současný stav a trendy v blízké
budoucnosti, aby se na eventuálně negativně vyhlížející indikace mohlo prostřednictvím opatření
veřejné politiky reagovat.
Projekt si klade za cíl skutečně přispět zdravotní politice ČR na celostátní úrovni i na úrovni
regionů. Jestliže časové řady zdravotnických indikátorů, které se uvádějí retrospektivně v systému 14ti
krajů ČR, mají sloužit jako podklady pro tzv. zdravotní plány krajů anebo pro práci volených i
výkonných zástupců orgánů krajských zdravotních reprezentací, je snaha o jejich prospektivní projekci
resp. extrapolaci (do r.2020) nepochybně dalším krokem vpřed. Může včas odhalit možná ohrožení a
systémové nedostatky v poskytování zdravotní a sociální péče, může mít schopnost identifikovat
možná rizika spojená s procesem stárnutí populace anebo také s procesem dlouhodobě snížené
porodnosti a plodnosti (což ale není tou hlavní oblastí, na kterou jsou směrovány výzkumné aktivity
tohoto projektu). Nicméně každé poznání v této oblasti může být pro budoucnost velmi cenné.
5.3 Údaje o připravenosti navrhovatele a řešitelů projektu
Navrhovatel a všichni navrhovaní spoluřešitelé jsou zaměstnáni na pracovištích, jejichž
standardní pracovní náplň práce plně koresponduje s kompetencí vyplývající z jejich zodpovědnosti
rámcově specifikované v tabulce odstavce 3.2 . Tomu odpovídá adekvátní standardní vybavení jejich
pracovišť odpovídající výpočetní technikou (možnosti přístupů na e-mail a internet, možnosti
operativní výměny informací, datových, textových souborů a programových segmentů).
Pokud jde o participaci a navrhovanou formu realizace kvantitativního průzkumu agenturou
Opinion Window RI, je třeba zdůraznit, že tato agentura je již od počátku 90.let minulého století
etablovaným a na českém “výzkumném trhu” profesionálně erudovaným pracovištěm; současně je již
po 12 let součástí renomované mezinárodní sítě Research International, která nesleduje pouze
komerční účely. Sociologicky laděný průzkum pro potřeby tohoto projektu by mohl IZPE realizovat
patrně s využitím ještě jiných opor výběru – jako jsou seznamy klientů zdravotních pojišťoven,
pacientů ošetřených ve vybraných léčebných zařízeních apod. Ovšem i z hlediska odlišné koncipované
tématiky dotazníkových šetření v každém roce grantového projektu se navrhovaná alternativa jeví
stejně jako nejlacinější. Spolupráce s agenturou OPW se navrhovateli osvědčila i v případě jiných
projektů (např. v roce 2002 OPW RI ve spolupráci s navrhovatelem úspěšně zrealizovala “výzkum
7/13
postojů veřejnosti k aspektům soukromého zdravotního pojištění” - výsledky byly s úspěchem
prezentovány v České asociaci pojišťoven před stálou pracovní skupinou pro soukromé zdravotní
pojištění).
6. Odkazy na použitou literaturu
BURCIN B.- KUČERA T.: Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (20032065). Demografie, 2/2004, s.100-111.
BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. In Háva P. a kol. (červen 2004) resp. VŠFS:
MARATHON č.4/2004, www.valencik.cz .
BĚLÁČEK J.: Demografická bilance Ústeckého kraje 1992-2002 (soubor grafů). Podkladová
prezentace pro Atelier Charvát. Praha: STADEA, květen 2004, 32 stran.
BĚLÁČEK J.: Lidské zdroje – nejdůležitější faktor budoucího rozvoje regionu. In. Vomáčková H.
(eds.) „Ekonomické aspekty vzdělanosti v regionálním kontextu II“. Sborník příspěvků z mezinárodní
vědecké konference 4.-5.listopadu 2004 „Konkurenceschopnost regionu – rozvoj lidských zdrojů“,
Ústí nad Labem: Fakulta sociálně-ekonomická Univerzity J.E.Purkyně (FSE ÚJEP) v Ústí nad Labem,
1.část, ISBN 80-7044-606-4, 2004, str. 218-230 .
BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. Výzkumná studie pro IZPE. MARATHON č.55
(4/2004), 2004, str.4-8, www.valencik.cz In HÁVA a kol.: Zhodnocení demografického vývoje kraje
Vysočina. … www.izpe.cz
BĚLÁČEK J.: Vzdělání a zdravotní stav obyvatelstva – Česká republika. Sborník ze 7.ročníku
mezinárodní konference 22.-23.září 2004 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká
škola finanční a správní (VŠFS), ISBN 80-86754-28-6
BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Projekce demografického vývoje v kraji Vysočina. In. HÁVA a kol.: 2004,
Kapitola 5, str.103-115. Viz www.izpe.cz
BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR a kraje Vysočina. In. HÁVA a
kol., 2004, Kapitola 6.1.1.3, str.132-154. Viz www.izpe.cz
BROOKMEYER R. - STROUP D.: F. ed.:Monitoring the Health of Populations: Statistical Principles
and Methods for Public Health Surveillance. New York, Oxford University Press, 2004.
CIPRA T.: Matematické metody demografie a pojištění. Praha: Nakladatelství technické literatury
(SNTL), 1990, Kapitola IX, str.221-252.
DAŇKOVÁ I.-DLOUHÝ M.: Měření zdravotního stavu pomocí dotazníku EuroQoL. Kostelec nad
Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE), Zdravotní politika a ekonomika,
Sborník č.2/2001, str.18-35.
DETELS R. a kol. Oxford textbook of public health. Volume 1-4. Oxford University press, 1997.
DLOUHÝ M. a kol. Kvalita života a zdravotně sociální péče. Zdravotní politika a ekonomika: Sborník
č.5/2002. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2002.
DLOUHÝ M. a kol. Zdravotní problémy aspekty kvality života starší populace s různou formou
institucionalizované péče. In Zdravotní politika a ekonomika: Sborník č.4/2001. Kostelec nad Černými
lesy: IZPE, 2001, s.237-255.
DPS-k: Údaje o zdraví – dynamické tabulky. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky
(ÚZIS). Data Presentation System – ČR a kraje ČR, 2004. Viz http://www.uzis.cz/cz/dps/uvod.html
FIALA T.: Analýza úmrtnosti ve středním věku v České republice v letech 1950-1998. Trenčianské
Teplice 13.09.1999 – 15.09.1999. In: Demografické, zdravotné a sociálno-ekonomické aspekty
úmrtnosti. Bratislava : Slovenská štatistická a de
FIALA T. : Demografické výpočty v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2002. 218 s.
ISBN 80-245-0446-4.
FIALA T.: Mortality in the Age from 20 to 70 Years in the Czech Republic in the Period 1950 to 1996.
Acta oeconomica pragensia, 1999, roč. 7, č. 4, s. 35–44. ISSN 0572-3043.
HÁVA P. a kol. Analýza zdravotního stavu obyvatelstva Jihočeského kraje a jeho vývoje v členění
podle okresů v porovnání s ČR a EU. Zdravotní politika a ekonomika: Sborník č.2/2002. Kostelec nad
Černými lesy: IZPE, 2002.
8/13
HÁVA P.-SKALICKÝ R.-HORÁKOVÁ P.- BÍLKOVÁ L.- DLOUHÝ M .- KOKAVEC P. –
BARTÁK M.: Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy: Studie
k přípravě Zdravotního plánu kraje (dosud nepublikováno).
HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy:
Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, www.izpe.cz .
HÁVA P. a kol.: Spotřeba zdravotnických služeb u starší generace. Závěrečná zpráva řešení grantu
interní grantové agentury ministerstva zdravotnictví: Ekonomická a sociomedicínská východiska
tvorby zdravotní politiky v oblasti geriatrické z
HFA-DB: European Health For All Database. Geneva: World Health Organization (WHO/Europe),
2005. Viz http://www.euro.who.int/hfadb
HIS CR 2002: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002. Praha: Ústav zdravotnických
informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2003, ISBN 80-7280-296-8. Viz
http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz2002.pdf
HIS CR 2002: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002. Praha: Ústav zdravotnických
informací a statistiky (ÚZIS), 2003. ISBN 80-7280-296-8. Viz
http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz2002.pdf
HIS CR 99: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 1999. Praha: Ústav zdravotnických
informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2001, ISBN 80-7280-033-9. Viz
http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz1999.pdf
KOKAVEC P.: Scenáře vývoje systému důchodového zabezpečení In: Frič P. a kol.:Česká soda
v Evropské Unii. Scenáře strategického chování ČR v EU. Praha. Centrum pro sociální a ekonomické
strategie (CESES), 2004.
Kolektiv autorů: Analýza zdravotnictví na úrovni okresu. Příručka pro zdravotní rady. Praha: Institut
klinické a experimentální medicíny (IKEM). Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy Johnson&Johnson, 1998.
KOSCHIN F. - FIALA T. - KAČEROVÁ, E. - KREBS V. – LANGHAMROVÁ J. : Co s
ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? [Výzkumná zpráva]. Praha : KDEM VŠE, 2004. 51 s.
KRETSCHMEROVÁ T.-ŠIMEK M.: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050.
Demografie, 2/2004, s.91-99; www.czso.cz .
LANGHAMROVÁ J. - FIALA T.: Kolik je vlastně Romů v České republice? Demografie, 2003, roč.
45, č. 1, s. 23–32. ISSN 0011-8265.
LESLIE P.H.: On the Use of Matrices in Certain Population Mathematics. Biometrika 33, 1945,
str.183-212
MACKELLAR L. - ERMOLIEVA T. - WESTLUND A.: A Social Security Forecasting and
Simulation Model. Laxenburg, IIASA, 2000.
MACKELLAR L. - ERMOLIEVA T.:The IIASA Social Security Reform Project Multiregional
Economic-Demographic Growth Model: Policy Background and Algebraic structure. Laxenburg.
International Institute for Applied System Analysis (IIASA), 1999.
MAYHEW L.: Health and Elderly Care Expenditure in an Aging World. Laxenburg, IIASA, 2000.
MURRAY C.L.J. - LOPEZ A.D. (eds.): The Global Burden of Disease. Geneva: World Health
Organization (WHO), Harvard School of Public Health, 1996.
MURRAY CH.J.L. - SALOMON J.A.-MATHERS C.D.-LOPEZ A.D. (Eds.): Summary Measures of
Population Health. Concepts, Ethics, Measurement and Applications. Geneva: World Health
Organization (WHO), 2002, ISBN 92-4-154551-8. Viz http://whqlibdoc.who.
MURRAY C.L.J. - LOPEZ A.D. (eds.): Global Comparative Assessments in the Health Sector.
Disease Burden, Expenditures and Intervention Packages. Geneva: World Health Organization
(WHO), WHO Library Cataloguing in Publication Data, 1994, ISBN
OECD-HD: Health Data 2004. A Comparative Analysis of 30 Countries. Paris: Organisation for
Economic Co-operation and Development (OECD). Publications Service, 2005. Viz
www.oecd.org/document/30/0,2340,en_2649_33729_12968734_1_1_1_1,00.htm
RABUŠIC L.: Česká společnost a senioři. Brno: Vydavatelství MU, 1997. ISBN 80-210-1729-5.
RABUŠIC L. : Česká společnost stárne. Brno: Georgetown, 1995. ISBN 80-901604-2-5.
Recent demographic developments in Europe. Strasbourg: Council of Europe, 2000.
SKALICKÝ R.-BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích
demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75.
9/13
SKALICKÝ R. - BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích
demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75.
ÚZIS ČR 2004: Srovnání vybraných zdravotnických indikátorů v EU a ČR. Praha: Ústav
zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), 2004.
WHO: Atlas of Health in Europe. Kopenhagen: World Health Organization (WHO). WHO Library
Cataloguing in Publication Data, 2003, ISBN 92-890-1370-2.
WHS: Světové šetření o zdraví v České republice (World Health Survey in the Czech Republic).
Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2004, ISBN 80-7280-419-7.
10/13
ČÁST D: Navrhovatel a další řešitelé
RNDr.Jaromír Běláček, CSc.
Vzdělání:
1981 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy /MFF UK/ Praha, obor pravděpodobnost a
matematická statistika, zaměření matematická statistika
1989 Obhajoba kandidátské disertace /MFF UK Praha/, CSc. v oboru pravděpodobnost a matematická
statistika
1988-9 Mezinárodní postgraduální kurz speciální demografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity
Karlivy /PřF UK/ Praha, 5 týdnů soustředění + obhajoba závěrečné práce
1997-9 Krátkodobé mezinárodní zajistné semináře a workshopy (2x Swiss Re-Zurich, 2x Munich RePraha)
2001-2 Základní kurzy pro uživatele speciálních programových produktů (Access , SPSS)
Pracovní zkušenosti:
1976-86: MFF UK Praha (odborný asistent katedry matematické statistiky /KPMS/ - publikační a
pedagofická činnost);
1986-93: Československá akademie věd (vědecký pracovník – analýza geodemografických dat);
1994-97: Opinion Window Research Interational (výzkumný pracovník – průzkum trhu);
Medián (vedoucí Média projektu Slovenská republika – průzkum médií a veřejného mínění)
1997-01: Česká podnikatelská pojišťovna /ČPP/ - (vedoucí zajištění – agenda zajištění);
Česká pojišťovna /ČP/ – (pojistný matematik – odhady rizik v neživotním pojištění));
2002-03: Český statistický úřad /ČSÚ/ (metodik výběrových šetření – statistika u domácností);
2004- dosud: Institut zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (vědecký pracovník – potřeba a spotřeba
zdravotní péče)
Členství v odborných společnostech:
Česká statistická společnost /CSS/
Česká demografická společnost /ČDS/
Česká společnost aktuárů /ČSA/
Další aktivity – účast na výzkumech:
1992-9: Katedra demografie a geodemografie /KDG/ PřF UK Praha (přednášky a cvičení ke kurzu
Matematická demografie);
2003-04: Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické /KD FIS
VŠE/ (přednášející kurzu Ekonomická demografie);
1995- dosud: STADEA (jednatel živnostenské firmy-statistické, demografické a ekonomické analýzy)
1994 - 1995 Socio-Professional Attributes for Mothers od Dead Infants (individuální grantový projekt
Středoevropské univerzity v Praze /CEU/ - Research Support Scheme CEU (Contract number 34/93).
Vztažené publikace (2000-2004) :
BĚLÁČEK J.: Projekce ukazatelů sociálně-ekonomické a zdravotní zátěže obyvatelstva v ČR. Část 1: Vývoj
středních stavů obyvatelstva a demografická bilance v krajích ČR (soubor grafů). Kostelec n.Černými lesy:
Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) , podkladová studie, prosinec 2004, (dosud nepublikováno)
BĚLÁČEK J.: Lidské zdroje – nejdůležitější faktor budoucího rozvoje regionu. In. Vomáčková H. (ed.)
„Ekonomické aspekty vzdělanosti v regionálním kontextu II“. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference 4.-5.listopadu 2004 „Konkurenceschopnost regionu – rozvoj lidských zdrojů“. Ústí nad Labem:
Fakulta sociálně-ekonomická Univerzity J.E.Purkyně (FSE ÚJEP) v Ústí nad Labem, 1.část, ISBN 80-7044-6064, 2004, str. 218-230 .
BĚLÁČEK J.: Vzdělání a zdravotní stav obyvatelstva – Česká republika. Sborník ze 7.ročníku mezinárodní
konference 22.-23.září 2004 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká škola finanční a správní
(VŠFS), ISBN 80-86754-28-6, 2004, str. 174-184.
SKALICKÝ R.-BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických
změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75
BĚLÁČEK J.: Demografická bilance Ústeckého kraje 1992-2002 (soubor grafů). Podkladová prezentace pro
Atelier Charvát. Praha: STADEA, květen 2004, 32 stran.
BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Projekce demografického vývoje v kraji Vysočina. Analýza zdravotního stavu
obyvatelstva ČR a kraje Vysočina. In. HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina.
11/13
Kostelec nad Černými lesy: Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, Kapitola 5, 6.1.1.3, str.103-115,
132-154. Viz www.izpe.cz
BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. Výzkumná studie pro IZPE. MARATHON č.55 (4/2004), 2004,
str.4-8, www.valencik.cz
BĚLÁČEK J.: Ke statistické definici domácnosti.Bratislava: 9. slovenská demografická konference v Tajově u
Banské Bystrice, Slovenská štatistická a demografická spoločnosť (SŠDS), září 2003
BĚLÁČEK J.: Zpracování výsledků výzkumu postojů veřejnosti k aspektům soukromého zdravotního pojištění.
Zpracování výsledků výzkumu pro Českou asociaci pojišťoven (ČAP). Praha: Opinion Window – STADEA,
2002, 25 stran.
RNDr. Tomáš Fiala, CSc.
Vzdělání :
1978 Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy /MFF UK/ Praha, obor
pravděpodobnost a matematická statistika, zaměření matematická statistika
1982 Obhajoba kandidátské disertace /MFF UK/, CSc. v oboru pravděpodobnost a matematická
statistika
Pracovní zkušenosti:
1982 - dosud Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (odborný asistent
katerdy demografie /KD FIS VŠE/)
Členství v odborných společnostech
Česká demografická společnost (člen hlavního výboru /ČDS/)
Česká statistická společnost /ČSA/
Jednota českých matematiků a fyziků /JČMF/
Společnost pro trvale udržitelný život
Slovenská štatistická a demografická spoločnosť /SSDS/
Další aktivity – účast na výzkumech:
1998 – 1999 Úmrtnost v českých zemích v 90. letech, řešitel, Grantová agentura /GA/ ČR (řešitel)
2000 – 2001 Plodnost v českých zemích v 90. letech, řešitel, Grantová agentura /GA/ ČR (řešitel)
Vztažené publikace (1999-2005):
FIALA T.: Výpočty aktuárské demografie v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, VŠ skripta,
2005, 180 s. (v tisku).
KOSCHIN F.-FIALA T.-KAČEROVÁ E.-KREBS V.-LANGHAMROVÁ J.: Co s ekonomickými důsledky
stárnutí naší populace? Praha: KDEM VŠE, Výzkumná zpráva, 2004, 51 s.
FIALA T.: Několik poznámek o potratovosti v ČR a některých nevládních organizacích usilujících o ochranu
nenarozeného života. Tajov 17.09.2003 – 19.09.2003. In: 9. slovenská demografická konferencia Rodina.
Bratislava : SŠDS, 2003, s. 130–137. ISBN 80-88946-28-X.
LANGHAMROVÁ J.-FIALA T.: Kolik je vlastně Romů v České republice? Demografie, 2003, roč. 45, č. 1, s.
23–32. ISSN 0011-8265.
FIALA T.: Demografické výpočty v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, VŠ skripta, 2002, 218 s.
ISBN 80-245-0446-4.
KOSCHIN F.-FIALA T.-LANGHAMROVÁ J.-ROUBÍČEK V.: Fertility in the Czech Republic in the Nineties.
1. vyd. Praha : VŠE, 2001, 52 s. ISBN 80-245-0255-0.
FIALA T.: Mortality in the Age from 20 to 70 Years in the Czech Republic in the Period 1950 to 1996. Acta
oeconomica pragensia, 1999, roč. 7, č. 4, s. 35–44.
FIALA T.: Analýza úmrtnosti ve středním věku v České republice v letech 1950-1998. Trenčianské Teplice
13.09.1999 – 15.09.1999. In: Demografické, zdravotné a sociálno-ekonomické aspekty úmrtnosti. Bratislava :
Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, 1999, s. 19–30. ISBN 80-88946-00-X.
RNDr. Petr Hrala
Vzdělání a pracovní pobyty:
1986 Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy /MFF UK/ Praha, obor teorie
systémů a operační výzkum
1985 - 1986
1990 - 1995
Postgraduální studium na Katedře algebry MFF UK Praha
Studia oboru Teorie systémů na MFF UK Praha
12/13
1998 Seminář metodologie výzkumu trhu a jeho aplikace v regionu Střední Evropy, Budapešť
Pracovní zkušenosti:
1986 - 1988
Geografický ústav, Sociálně-ekonomický ústav ČSAV (mladší vědecký pracovník v
oboru socio-demografického modelování populace ČR)
1990 - 1992
ECOMA /Výzkumný ústav obchodu/ Praha (manažer zpracování a analýzy dat)
1992 - 1996
Opinion Window s.r.o. (projektový manažer – vedoucí oddělení kvantitativního
výzkumu)
1996 – dosud Opinion Window Research International /OPW RI/ (ředitel divize kvantitativního
výzkumu a člen vedení společnosti)
Práce na výzkumných grantech a mezinárodních projektech:
Průzkumy k aktuálním sociologicko-politickým otázkám pro Department of Politics, University of
Glasgow (Prof. William L. Miller)
1998 Průzkum postojů obecné veřejnosti a státních zaměstnanců k problematice korupce v ČR a SR
2003 Průzkum postojů veřejnosti k politice otevřenosti v ČR
Mgr. Peter Kokavec
Vzdělání:
2005 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze , obor Veřejná a sociální politika (ISS)
Pracovní zkušenosti:
2004 – dosud Institut Zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (výzkumný pracovník)
Další aktivity – účast na výzkumech :
2004 – dosud Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby
zdravotního plánu kraje Vysočina). Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2005, (v tisku)
Vztažené publikace :
HÁVA P.- HORÁKOVÁ P.- SKALICKÝ R.- KOKAVEC P. – BÍLKOVÁ L. – DLOUHÝ M. – BARTÁK M.:
Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby zdravotního plánu kraje
Vysočina). Kostelec nad Černými lesy: IZPE, Sborník č. 1/2005, 2005, (v tisku)
KOKAVEC P.: Scénáře vývoje systému důchodového zabezpečení In: Frič P. a kol.: Česká soda v Evropské
Unii. Scénáře strategického chování ČR v EU. Praha. Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES),
2004.
Systém důchodového zabezpečení v SR (diplomová práce). FSV UK, Praha, 2005
Bc. Roman Skalický
Vzdělání:
1998 – 2001 Slezská univerzitya v Opavě (Bc.).
2001 – dosud 2005 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze /FSV UK/ (student
magisterského studia)
Pracovní zkušenosti:
2003 Institut zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (výzkumný pracovník)
2004 – dosud /IZPE/ (vedoucí úseku potřeby a spotřeby zdravotní péče)
Další aktivity – účast na výzkumech:
2003 – 2004 Analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR a kraje Vysočina
2004 – 2005 Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina
Vztažené publikace :
SKALICKÝ R.- BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických
změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75
In. HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy: Studie
k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, Kapitola 5, 6.1.1.3, str.103-115, 132-154. Viz HÁVA P.HORÁKOVÁ P.- SKALICKÝ R.- KOKAVEC P. - BÍLKOVÁ L. – DLOUHÝ M. – BARTÁK M. : Analýza sítě
zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby zdravotního plánu kraje Vysočina). Kostelec
nad Černými lesy: IZPE, Sborník č. 1/2005, 2005, (v tisku)
13/13