Červen - Sbor Církve bratrské Český Těšín

Červen - Sbor Církve bratrské Český Těšín

NejenInformátor
Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně
z obsahu:
Poznání Boží vůle
Volby
Konference naší církve
Oslavy 100. výročí
Izrael aktuálně
Manželské večery
Prázdninové akce
a něco dalšího....
červen 2010
ročník 11, číslo 2
úvodník
Poznání Boží vůle.
Náš bratr kazatel Tadeáš je velmi pracovitý, pokud pamatujete, na
členském shromáždění dal k dispozici vizi pro sbor, byla to téměř kniha s
mnoha stránkami. Ale pak začal nás, starší sboru, pobízet, abychom si pro
sebe vytvořili svou vizi osobní, profesní i pracovní. Nejsem zastáncem
vytváření vizí, a tak jsem se tomu bránil. Přemýšlel jsem o tom a uvědomil
jsem si, že to může být pro nás dobré, ale musíme se vyvarovat obou
extrémů. Jeden extrém je nemít žádnou vizi, nic, co by nás motivovalo v
životě, žádné plány, brát život jen tak, jak běží. A druhý je vytvořit si vizi
podle sebe, bez vedení Duchem, bez vztahu k okolí a bezhlavě se jí držet.
Protože jsem ani v jednom extrému nechtěl být, hledal jsem, co by mne
motivovalo k nějaké vizi pro mne. Možná, že to, co mne napadlo, není
úplně vize, jak má být, ale odpovídá to tomu, co cítím a po čem toužím.
Nedávno jsem si četl úsek z Bible citovaný níže a najednou jsem začal
vnímat, že přesně vyjadřuje, co cítím, když myslím na nějaký plán pro sebe
nebo vizi.
Kol 1.9-12, “Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli,
nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a
duchovním pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat
Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků,
budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské slávy nabudete síly k
trpělivosti a radostné vytrvalosti; a budete děkovat Otci, který vás připravil
k účasti na dědictví svatých ve světle.”
Apoštol Pavel prosí otce, abychom my - plně, se vší moudrostí a
duchovním pochopením poznali Boží vůli. Je to určité úsilí, které musíme
vynaložit pro to, abychom poznali Boží vůli. Otec zřejmě nedá poznat
každému svou vůli, jen tomu, kdo ji hledá, a tady je napsáno i jak ji má
hledat - plně, moudře a s pochopením. A taktéž pokud Otec bude vidět,
že nechceme plnit jeho vůli, tak nám svou vůli nedá poznat. On nedělá
zbytečné věci.
Ale na druhé straně, když poznáme Boží vůli, nenechá nás to
nečinnými, ale něco to v nás bude dělat. Je tam šest věcí, které mají
úžasnou hodnotu.
1 - budeme svým životem dělat Bohu čest
Jsme tady na zemi vyslanci Boha a děláme v tom Bohu radost? Ti, kdo nás
obklopují v rodině, v práci vidí, že ctíme Otce?
2 - budeme se stále líbit Bohu
Už jen poznání Boží vůle v nás dělá to, že se Jemu líbíme.
3 - ve všem ponesete ovoce dobrých skutků
Tady je zajímavá posloupnost. Nejdříve se líbíme Bohu a pak neseme
ovoce. Někdy máme pocit, že nejdříve musíme nést ovoce, abychom se
líbili Bohu. Nic není vzdálenější pravdě. To, že se líbíme Bohu, v nás
vypůsobí touhu dělat dobré skutky, pokud to je naopak, tak chceme
zásluhami být dobří před Bohem, svou vlastní silou a svými skutky, které
Bůh nechce ani neplánoval.
4 - budeme růst v poznání Boha
Naše společenství s Bohem bude automaticky v nás působit poznání Boha.
Pokud žijeme s někým, stále více ho poznáváme, to je něco velice
přirozeného. Pokud tomu tak není, nemáme společenství s Ním.
5 - nabudeme síly k trpělivosti a vytrvalosti
Obě vlastnosti jsou podobné a v posledním čase asi stále více poznávám,
že neumím čekat a že nejsem vytrvalý. Pokud mi něco Bůh nedá hned, tak
si pomohu svým úsilím, a vlastně dávám Bohu najevo, že tak nějak ho
nepotřebuji a že to zvládnu svými silami sám. A to je pak život o svých
možnostech, který není podřízen Bohu, protože neumím čekat.
6 - a budeme děkovat Otci
Budeme vděčni. Náš život bude uspokojován Bohem, budeme Mu
projevovat vděčnost, protože si budeme vědomi toho, že vše, co máme, je
od Něj, ne ze svých sil a svých možností.
A to vše v nás vypůsobí poznání Boží vůle.
To je moje modlitba, můj cíl i moje vize pro můj život.
Stanislav Boszczyk
Volby
Tento článek vznikl těsně před tím, než vyšel minulý
NejenInformátor. Dostal se mi do ruky až po tom, co jsem dodělal
konečnou úpravu NI. Pro krátkost času pro tisk našeho časopisu, jsem ho
nemohl zařadit do něj, i když bylo před volbami a tématicky byl vhodnější
do minulého čísla. Omlouvám se autorovi, že tento článek otiskneme až
teď.
St. Boszczyk
1. Před více než dvěma roky jsi šel "do politiky", jak se nyní díváš na
politiku očima zúčastněné osoby. Splnilo to tvé očekávání? Jak se nyní
díváš na působení křesťanů v politice? Ovlivnila tvůj pohled tvá
zkušenost?
•
•
•
•
Nejsou to dva roky, ale čtyři. Jo, ten čas tak rychle letí, že volební
období na podzim končí. Zásadně jsem změnil pohled na politické
dění, myslím hlavně na komunální politiku.
Když jsem jednou dorostencům vyprávěl o tom, co dělám jako politik,
sám jsem si musel položit otázku „co je vůbec politika?“ Chtěl bych
dát mnohým z nás odpověď „je to starost o věci veřejné“. Pak jsem si
položil otázku, kdo by měl mít zájem o věci veřejné? Odpověď zní,
každý křesťan by měl mít zájem o to, co se děje v jeho městě, kdo řídí
toto město, jací jsou to lidé, atd.
Nevím, zda se splnilo mé očekávání – já jsem vůbec netušil, co to bude
obnášet. Dneska vím, že díky modlitbám a přímluvám za naše město,
staré vedení muselo odstoupit a na radnici jsou křesťané, kteří
významným způsobem ovlivňují dění v Českém Těšíně.
Křesťanů v politice by mohlo být samozřejmě víc. Pro nás, kteří jsme
zaangažovaní ve veřejném životě, je to nová zkušenost a potřebujeme
se učit vzájemně se přijímat a respektovat. Myslím si, že církev by se
měla za nás více přimlouvat.
Můj pohled je takový, že nejsme na radnici proto, abychom vystupovali
v zájmu církve, ale jsme tam proto, abychom jako křesťané jednali
v zájmu dobra nás všech.
2. Je zřejmé, že i v politice by měli být křesťané, byť jenom proto, že
by měli mít dobrý morální kredit. Jaké vlastnosti by měl mít křesťan,
který touží jít do politiky, je něco specifické?
•
•
Jsem přesvědčen, že přítomnost křesťanů je všude stejná, jak ve
veřejném životě, v práci, tak i ve škole. Jsme solí a světlem pro tento
svět a toho bychom si měli být vědomi. Máme významný úkol od
našeho Pána, který nás povolal za svoje učedníky. Každý z nás máme
svoje obdarování a poslání, každý dělá věci jiným způsobem, ale to
neznamená, že někdo je lepší a někdo horší. Důležité je, abychom byli
shledáni věrnými služebníky.
Ano, když jinak nedáš. Tak je něco specifické „ nebát se jít s kůží na
trh“. Člověk se setká s mnohými pohledy a hodnocením, které musí
unést.
3. Je rozdíl v místní (komunální) politice a ve vyšší (Sněmovna a
Senát)? Zdá se, že tam křesťanů moc není (KDU-ČSL a i tam je to
různé), myslíš, že by se to mělo změnit? Obstojí křesťan v tomto
tlaku?
V minulosti se říkalo, že je občanskou povinností jít k volbám, já si ale
myslím, že je to výsada těch, kdo mají zájem o dění v našem národě
nebo ve městě. V květnu tohoto roku jsou před námi parlamentní volby
a v září komunální.
• Nechci dělat hrdinu, že ve vysoké politice bych to ustál, ale jsem
přesvědčen, že je to opravdu o Božím vedení a povolání. Boží slovo
říká, že On na nás nenaloží více, než můžeme unést. Otázka je, zda
věříme, že se to týká všech oblastí našeho života.
• A co se týče politické příslušnosti, měli bychom být pravicovými voliči
a nebát se více mluvit o věcech veřejných i v církvi.
4. Jak by se církve měly modlit do dalšího období - za naše město a jak
za náš stát?
•
•
Kdybychom mohli přijmout pravidlo mluvit s Bohem o lidech a s
lidmi o Bohu, byli bychom ušetřeni mnohého trápení a problémů.
Nepředkládejme Bohu naše představy, ale bojujme duchovní boj podle
biblických pravidel za naše město, aby se Boží vůle mohla zjevovat
mezi námi. Vyprošujme pokoj pro město Český Těšín, pro naši zem,
abychom mohli žít v pokoji a byli jeden druhému oporou.
Přeji vám, sestry a bratři, požehnání a pokoj
Mgr.Jan Czudek, radní a zastupitel města Český Těšín
Postřehy z Konference Církve bratrské
Ve dnech 14.-15.5. se v časných ranních hodinách vydala delegace
z našeho sboru na konferenci do Náchoda. V samotném centru města nás
vítal vydatný déšť a pořadatelé, kteří pro účastníky konference rezervovali
půlku náměstí před hotelem Beránek (název hotelu, ve kterém probíhala
konference, se všem líbil).
Všechna jednání řídili 4 schopní moderátoři, navržení novou radou RCB.
O čem se jednalo?: Mnoho času jsme věnovali zprávě předsedy RCB.
Zpráva je dlouhá, uvedu jen pár myšlenek, které mě hodně zaujaly.
Výňatek ze zprávy předsedy
Pokusím se o osobní pohled
na některé zásadní oblasti,
které dle mého názoru přímo
ovlivňují život v naší církvi.
Poslání CB
Máme-li na mysli poslání CB,
potom musíme mluvit o
poslání samotné Kristovy
církve. Z jakých biblických
principů a řekněme ideálů, se
tedy rodila naše církev? Jaké
hodnoty v sobě skrývá? O čem
má být její svědectví dnes?
1. O kráse církve
Církev je o skupině lidí, kteří následují Ježíše Krista, milují se radikální
Kristovou láskou. Zápasí o posvěcení a přitom se nedělají lepšími, sdílejí
se v tom, co mají a potřebují. Modlí se, zpívají, inspirují se Písmem, radují
se s radujícími a pláčou s plačícími, žijí obyčejný každodenní život.
2. O moci církve
Existuje jediná moc, která může řešit nejen problémy jednotlivců, ale i
společnosti. Je to moc Boží lásky, která byla zjevena na Golgotě.
Na jedné straně solidní zakotvenost v Písmu, na druhé straně horlivost a
nadšení pro Krista je nosná i dnes. Důraz na osobní zbožnost musí být
ovšem vyvážen stejně tak silným důrazem na život ve společenství a na
vyznávání Krista v sekulárním prostředí.
3. O potenciálu církve
Církev je nadějí pro tento svět. Je sloupem a oporou pravdy (I Tm 3,15). Je
svatá, posvěcena Kristovou přítomností, současně je společenstvím
lidským, a tedy hříšným. Církev se Duchem svatým stále obnovuje, nikdy
nevyčerpá své možnosti, a proto nemusí imitovat imitované.
Bůh nám žehná, pomalu rosteme, jak počtem členů, tak sborů. Pokud
bychom chtěli v tomto trendu pokračovat, je třeba za pochodu i něco
měnit, jak se o to průběžně pokoušíme. Je zřejmé, že se CB nedá efektivně
řídit stejným způsobem, jako když jsme mívali do šedesáti sborů.
Spolu s mnoha kolegy kazateli jsem přesvědčen, že je třeba posílit význam
seniorátů a seniorů. Seniorát by měl být sdružením místních sborů CB za
účelem spolupráce a vzájemného povzbuzení. Skrze tuto spolupráci mohou
místní sbory lépe rozvíjet svoje misijní poslání v regionu, strategicky
plánovat a společně se podílet na zakládání sborů a vytvářet nový prostor
k duchovní službě. Kazatelé, staršovstva a sboroví pracovníci mohou
účelně koordinovat svoji práci, povzbuzovat se a vzájemně si sloužit
v duchovním růstu. K jednoduché správě seniorátu by sloužila seniorátní
staršovstva – např. již osvědčená praxe Těšínského nebo SČ seniorátu.
Kolegium seniorů by se scházelo cca dvakrát do roka s Radou nebo
Předsednictvem CB.
Povzbuzením by byla seniorátní shromáždění na různých úrovních. Užší
spolupráce v rámci seniorátů by posílila jednotu a sounáležitost sborů
k celé církvi, což by bylo protiváhou tendencím směrem k atomizaci
církve.
Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou
tvář! Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása!
Ž 67,2-3
Daniel Fajfr
O čem se ještě jednalo?: Dost času se představovalo a jednalo o
hlasování navržených vikářů k ordinaci. Kromě mé maličkosti byl
ordinován i jeden bratr ze Slovenska (Ľudo Fekete), který se chystá
nastoupit do Trenčína, do sboru, který zakládal tatínek Zuzky Filipkové.
Také byl ordinován jeden Kanaďan- Mark Potma , žijící v ČR již 19 let.
Kromě bratra ze Slovenska, všech 5 nových kazatelů je ve věku 41-49 let!
Evangelizační odbor vede nyní David Novák, mládežnický odbor předává
Petru Tučkovi – dosavadní tajemník D. Nováka, vedoucí mládeže
v Horních Počernicích.
V CB se stále staví nové modlitebny: V Letovicích dokončili
přestavbu sborového domu, stějně tak v Sušici u Klatov a také BrnoBetánie je od 1.9.2009 v nových prostorech. V plném proudu stavění jsou
sbory v Litomyšli a Černošicích (jihozápadním okraji Prahy).
Ani na Těšínsku bratři – stavebníci nezaháleli. V Třinci – Lyžbicích se po
80 letech existence sboru nastěhoval kazatel do bytu ve sborových
prostorech.
V Třinci – Lištné velmi pěkně zrekonstruovali sborový dům. (Ještě
jim zbývá položit zámeckou dlažbu na prostorném parkovišti.)
V roce 2009 úspěšně ukončili studium na ETS mezi jinými Bc. Michal
Zvonař a Johanka Czudková, Dis (členové našeho sboru).
O čem se rozhodovalo? O ordinaci 6 kazatelů, schválili jsme
navrhované parametry pro systemizaci sborů, nové pravidla pro solidaritu
větších sborů k menším.
Naše církev má 6710 členů (o 119 více než loni), má 9990 duší, 73
sborů, je rozdělena do 12 senioratů a na konferenci bylo 190 delegátů.
Pokud máte tu zkušenost, že kde jsou dva, neb tři bratři, tam jsou tři, neb
čtyři názory, potom na této početné konferenci jsme byli přikrytí Boží
milosti a měli jsme pěknou atmosféru jednoty.
Děkujeme těm, kteří nás vyslali na tuto konferenci.
Josef Sliž
Pohled na Konferenci CB jinýma očima.
Byl jsem vděčný za příležitost poprvé se zúčastnit konference CB, a
to asi hlavně proto, že to není tak dlouho, co jsem členem této církve.
Trošku jsem už poznal jeden její sbor, ale zajímala mne, jaká "atmosféra"
panuje v denominaci jako celku. První pozitivní zkušeností byla pro mne
už společná cesta autem do Náchoda s bratry Firlou, Sližem a Filípkem,
plná zajímavých rozhovorů. Dalším, co mne pozitivně naladilo, bylo
nádherné prostředí, ve kterém se konference konala - pěkný prostorný sál
místního divadla (tam probíhala jednání i večerní shromáždění),na který
bezprostředně navazovaly prostory hotelu s opravdu vhodným názvem "U
beránka". Tyto prostory byly tak velké, že byly schopny pojmout zhruba
200 delegátů a hostů, aby obědvali současně. V tomto hotelu jsme byli i
ubytováni, takže až na jednu výjimku jsme mohli celý konferenční
program absolvovat "suchou nohou" (první den totiž skoro celý propršel což asi nikoho tento květen nepřekvapovalo). Tou zmiňovanou výjimkou,
kdy jsme vyšli ven, byl páteční podvečer, kdy nám místní sbor připravil
bohatou večeři ve sborové budově, kterou jsme díky tomu mohli vidět.
Nechci unavovat čtenáře podrobným líčením konferenčního
jednání, tak snad několik mých dojmů. Byl jsem dopředu "varován", že to
nebude konference duchovního, ale spíše organizačního charakteru. Přesto
si myslím, že i toho duchovního se tam dalo najít dost (ranní Večeře Páně
či pobožnost, večerní shromko), nehledě na to, že analyzovat v Duchu
svatém stav církve, jejích sborů či vikářů, a hledat cestu dál, je samo o
sobě "dost" duchovní. Překvapilo mne, že o vhodnosti některých kandidátů
na kazatelskou ordinaci se docela diskutovalo, to ovšem neplatilo o našem
bratru Josefovi, který měl (doufám, že neporušuji nějaké "konferenční
tajemství":-) 100% podporu delegátů. Během přestávek jsem měl několik
hezkých setkání, zvlášť vzpomínám na oběd s bratrem Petrem Šimmerem,
který byl pro mne hodně povzbuzující.
Vrcholem celé
koference byl pro mne
páteční večer, kdy se konalo
slavnostní shromáždění u
příležitosti 130. výročí
vzniku Církve bratrské.
Toto shromko bylo otevřené
pro všechny příchozí a
opravdu se jich sešlo hodně.
Program byl velmi pestrý:
sborový zpěv, chvály, vzpomínky
pamětníka, multimediální prezentace, divadelní scénka, Boží slovo a jeho
výklad...Nejsilnějším momentem byly ale asi chvíle, kdy šest mladších, ale
i zralých mužů (mezi nimi i náš Josef Sliž) předstoupilo, aby složilo slib a
přijalo kazatelskou ordinaci. Abych pravdu řekl, s trochou dojetí jsem si
vzpomněl i na kněžské svěcení v katolické církvi, které je jiné, ale přece
jen i něčím podobné...Jsem vděčný za Josefovo rozhodnutí i za to, že
Církev jeho povolání rozpoznala.
Takže můj převládající dojem při odjezdu domů byl: zdá se, že
jsme v dobré společnosti...:-)
Jaroslav Pokorný
Cyklovýlet
Letos, i přes nepřízeň počasí, se cyklovýletu zúčastnilo 13 cyklistů.
Hlavně děti se velmi těšily, a proto je kapky deště ani trochu neodradily.
Trasa vedla přes Borek do Horní Lištné, kde se konala přestávka na
občerstvení. Dále jsme pokračovali směrem na Dziengielow, a nízkým
stoupáním do Cisovnice, kde se za války těžil kámen a dopravoval se po
lanové dráze do pracovního tábora v Golešově. Po příjezdu na Agrostatek
jsme na chvíli zaparkovali kola a obdivovali nádhernou přírodu kolem nás.
Po krátkém odpočinku nás čekal oběd. Děti si pochutnaly na
bramborových plackách se smetanou a cukrem a dospělí (rodiče) na
bramborových plackách s masem. Po velmi chutném obědě následovala
prohlídka starého stavení. Statek nás zaujal svým originálním vybavením.
Během prohlídky jsme se mohli vrátit o několik desíítek let zpátky a vidět
domácnost, v jaké lidé přebývali. Na zpáteční cestě nás neminula ani
oprava kola. Na tuto situaci jsme byli samozřejmě připraveni, a tak jsme se
s tím vypořádali. Po několikaminutovém zdržení jsme pokračovali dále
v cestě,směrem na Cieszyn. Výlet končí v parku u Olzy, kde jsme udělali
společnou fotografii. Největším potěšením byly pro nás úsměvy na tváří
všech dětí.
Ručka Jan
Cyklovýlet do Cisownicy
Moc jsem se těšila na 1. máj, neboť jsme měli jet na cyklovýlet do
Cisovnicy v Polsku.
Sraz byl u Billy, odkud jsme vyjížděli. Všichni byli v dobré náladě
a cesta nám hezky utíkala pod koly. Jeli jsme moc krásnou krajinou. Po
příjezdu do Cisownicy jsme byli pohoštěni domácími plackami se
smetanou, které všem tak chutnaly, až se olizovali za ušima! ☺ Potom co
si dospělí dali kafe, jsme ještě šli na prohlídku věcí, které použivali naší
předkové, jako žehlička, kuchyňské potřeby a nábytek. Tatínkovi se velice
líbilo švarné děvče, které bylo oblečené do lidového kroje. Ještě že to byla
pouze figurína. Tento výlet byl velmi hezký a doporučuji všem jet i příští
rok A i když se zdálo, že nám počasí nevyjde, dobrá nálada zahnala
všechny mraky!
Monika Sližová 9 let
Oslavy 100. výročí Svazu rozhodných křesťanů
Tak jako v mnoha jiných letech tak i v tomto roce si připomínáme
různé událostí, které se staly v minulosti. Minulým rokem jsme oslavovali
vznik protestantského hnutí na Slezsku, kterého významným mezníkem
bylo zahájení stavby kostela na Vyšší bráně v Cieszynie před třemi sty
léty. Vždy takovou událost chceme si nějak důstojně připomenout a
oslavit.
V neděli dne 23.května ve sportovní hale v Cieszynie se konala také
jedna významná slavnost. Připomínali jsme si 100 leté výročí vzniku
Svazu Rozhodných křesťanů. Přítomno bylo necelé 2000 lidí. První
shromáždění bylo dopoledne za účastí nejvyšších představitelů čtyřech
denominací, kde jsme si připomněli dějiny, jak to vše začalo a kde jsou
naše kořeny. Odpoledne bylo druhé shromáždění, které již mělo trochu jiný
charakter. Jednalo se o probuzenecké shromáždění.
Dopoledne jsme si poslechli smíšený pěvecký sbor Církve Bratrské
Těšínského seniorátu za doprovodu smyčcového orchestru. Dirigoval
Ewald Danel koncertní mistr a dirigent Slovenské Filharmonie, rodák
z Horní Suché. Slyšeli jsme pozdravy biskupů jednotlivých denominací,
které pořádaly tuto slavnost.
Jednalo se tedy o Apoštolskou církev Moravskoslezká oblast,
Církev bratrskou Těšínský seniorát, Ewangeliczna Wspolnote
Zielonoswiatkowa z Bieszczad a Kosciol Zielonoswiatkowy Okreg
Poludniowy.
Co bylo na začátku před sto léty? 15.července 1910 skupina pouze
15 osob zaregistrovala na těšínském úřadu starosty Svaz pro Rozhodné
křesťanství, později byl přejmenován na Svaz Rozhodných křesťanů.
Tento svaz byl ustaven jako skupina společenství působícího uvnitř
Evangelické církve. Rostl početně, zakládal nové sbory a existoval až do
50 let 20.století. Procházel mnoha transformacemi, rozdělením hranicí
polsko-českoslevenskou, pronásledováním komunistickým režimem, a
dalšími složitými situacemi. Dnes evangelikální sbory, které zachovávají
dědictví rozhodných křesťanů čítají 6 až 7 tisíc členů, fungují v rámci 4
církví a to ve dvou sousedních státech.
Jsme to my, kteří se můžeme hlásit ke kořenům naších otců, a
kterých modlitby a živá víra v Boha nás převedla přes všechna úskalí až
do dnešního dne.
Tadeusz Filipek
100. výročí Rozhodných křesťanů na Těšínsku
Těšín, 23.5.2010
Působení Rozhodných křesťanů na Těšínsku ukazuje, jak důležité
jsou v dějinách církve obnovná hnutí. Hnutí vždy přináší něco, na co
církve zapomněly. Hnutí nechtějí ignorovat církve, přestože je kritizují,
chtějí s nimi spolupracovat.
Hnutí přicházejí a odcházejí, církev zůstává. Důležité je, aby hnutí
vypůsobená Duchem svatým vykonala, k čemu byla určena, tedy aby
oživila stávající církve a dala život novým společenstvím živé víry.
Duchovní probuzení na Těšínsku na počátku 20. století, které se
později transformovalo do svazu Rozhodných křesťanů, splnilo své
poslání. Ovlivnilo nejen region Slezska, ale i další místa někdejšího
Československa.
Právě v 50. letech minulého století, kdy komunistické úřady
znemožnily další působení svazu Rozhodných kř., se některá společenství
na Hrádku, Žukově, Tyře, Suché připojila jako jedno společenství k
tehdejší Jednotě Čsb.
S tím přišel do církve nový závan s jasným důrazem na Ducha
svatého. Výrazní bratři ovlivnili svým nadšením pro Krista naši církev. Ti,
kteří přijeli na Těšínsko, aby se účastnili ročnic a jiných probuzeneckých
shromáždění, se vraceli domů nadšeni a povzbuzeni. Jeden z nich to
vyjádřil takto:
Na Těšínsku každé Boží dítě okřeje, jako kdyby bylo na čas v duchovním
sanatoriu.
Na rozdíl od Apoštolské církve, která z hnutí povstala, byla již 70
let existující tehdejší Jednota českobratrská obohacena živým společenství
Těšínských sborů.
Zmíním 3 věci, které přineslo hnutí Rozhodných křesťanů do
dnešní CB:
Přineslo čerstvý důraz na pokání a obrácení k PJK,
na působení Ducha sv., na osobní posvěcení.
Víme, že je důležité teologické vzdělání, exegetická příprava kázání, dobrý
rétorický přednes. Nesmí ovšem chybět pokorný postoj k autoritě Bible,
závislost na Duchu svatém, která vede k mocnému zvěstování J. Krista
Ukřižovaného a Vzkříšeného, který má být oslaven v životě jednotlivce,
rodiny a sboru. To spolu s horlivým srdcem nově okysličilo naši zbožnost.
Byli jsme inspirováni větším důrazem na službu starších sboru a
laiků. Naše sbory tíhly spíše ke kazatelské/farářské církvi, tzv. einman
systém. Způsob sborové práce na Těšínsku dával velký důraz na silné
staršovstvo a duchovní obdarování jednotlivých členů, kteří se mají zapojit
do služby.
Církev byla obohacena během dosavadních šedesáti let o 20
kazatelů, kteří nesloužili jenom v těšínském regionu, ale i v Praze a po celé
republice.
Máme být tedy za co vděčni. Já osobně jsem vždy povzbuzen, když
přijedu na Těšínsko. A nejen v CB, AC, ale i v SCEAV, která byla též
ovlivněna tímto probuzením. Naši členové jezdili pro povzbuzení na
Bieszczady, atd.
Dílo Rozhodných kř. na Těšínsku tedy nezapadlo, vykonalo,
k čemu bylo sesláno. Naplnilo se proroctví Izaiáše proroka, které bylo
řečeno o Božím slově:
Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k
čemu jsem je poslal (Iz 55:11).
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že je nutné se čas od času ohlédnout,
neboť platí: Kdo nezná svou minulost, nemá budoucnost. Na druhou
stranu, z minulosti se žít nedá. Bůh má pro nás nové a čerstvé požehnání.
Církev Kristova má budoucnost, a proto je třeba se modlit a vyhlížet nové
vanutí Ducha svatého, které oživí společenství víry a vyvýší Pána Ježíše
Krista ke spáse mnohých.
Daniel Fajfr
Izrael - aktuálně
Krvavá srážka na širém moři
Souhrnná rekapitulace
Cíl byl jednoznačný: flotila „Svobodná Gaza“ měla se 700
„mírovými aktivisty“ a 10.000 tunami humanitárního materiálu na palubě
prolomit cestu do Gazy, po níž by pak „každý měsíc následovaly podobné
konvoje“. Tak to prohlásil Mohammed Kaya, vedoucí kanceláře
„Mezinárodní humanitární nadace“ (IHH) v Gaze 21. května. Kromě hnutí
„Svobodná Gaza“ (FG) a „Evropské kampaně pro skončení blokády Gazy“
(ECESG), byla turecká IHH hlavním sponzorem spektakulární akce šesti
lodí, kterou podle vlastních údajů „podporují stovky skupin a organizací z
celého světa“. Tři další lodě zůstaly kvůli technickým potížím na cestě.
Připomeňme si: Izrael blokuje území Gazy, protože je zde od léta
2006 držen v zajetí izraelský voják Gilad Šalit – bez jakéhokoli kontaktu s
vnějším světem. Dokonce ani Červený kříž jej dosud nesměl navštívit.
Kromě toho má být blokádou Palestincům jasně řečeno: ostřelování jižního
Izraele raketami je nepřijatelné. Před válkou na přelomu 2008/2009 bylo z
Gazy na Izrael vypáleno přes 10.000 raket, a od února 2009 už bylo opět
skoro 500. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vysvětluje politiku své
vlády „docela prostě“: „Humanitární a běžné zboží tam pustíme. Zbraně a
zboží vojenské povahy nikoliv.“ Ostatně: Egypt, který ovládá celou jižní
hranici území Gazy bez jakékoli možnosti ovlivňování Izraelem, měl až
dosud dost vlastních důvodů, proč pohyb osob a zboží přes hranici s
pobřežním územím ovládaným radikálně islámským Hanusem, co nejvíce
omezovat.
Izraelské ministerstvo obrany už několik týdnů poskytovalo
novinářům podrobné seznamy zboží, které bylo do Gazy nepřetržitě
dodáváno - možná v tušení bouřkového mračna „humanitární flotily“, které
se začínalo chmuřit na mezinárodním nebi. Izrael dodává do Gazy každý
týden daleko více materiálu, než tam chtěl dopravit celý lodní konvoj
„Svobodná Gaza“. Izraelci tvrdí: „Žádná humanitární krize v Gaze
neexistuje!“ Pro-palestinské organizace oponují, že dodávky zdaleka
nestačí uspokojit „enormní potřeby vyčerpaného obyvatelstva“. Faktem je,
že už záhy po válce přetékaly trhy v Gaze vším, co člověk potřebuje ke
každodennímu životu. Benzin tam v březnu 2009 stál přesně polovinu
toho, co v Izraeli.
Jak Izraelci prohlašují, nikdy jim nešlo o to, aby lidé v Gaze trpěli
nedostatkem životních potřeb. Stále trvá nabídka, že humanitární dodávky
budou na místo určení v Gaze po bezpečnostní kontrole dopraveny z
přístavu v Ašdodu. „Míroví aktivisté“ ovšem tuhle nabídku odmítli stejně
jako prosbu Noama Šalita, aby jeho synovi - unesenému vojáku -předali
balíček a dopis. Nelze tedy jen tak snadno odmítnout závěr náměstka
ministra zahraničí Daniho Ayalona: „Akce ‚Svobodná Gaza’ nikdy neměla
žádné humanitární cíle, byla to čirá provokace na podporu Hamásu.“
Kupodivu dosud nikoho z politiků ani novinářů, o „mírových aktivistech“
ani nemluvě, nenapadlo požadovat od Hamásu propuštění Gilada Šalita
nebo zastavení raketového ostřelování Izraele, aby tak alespoň připravili
Izrael o záminku k blokádě Gazy.
Posádky šesti lodí časně ráno 31. května 2010 opakovaně odmítaly
podřídit se výzvě izraelského námořnictva, aby změnily kurz a přistály v
Ašdodském přístavu. Izraelské vedení se tedy rozhodlo, že je ke změně
kurzu přinutí. Na pěti nákladních lodích flotily „Svobodná Gaza“ se
námořníkům podařilo bez problémů převzít kormidlo. Na osobní lodi
„Mavi Marmara“ byli však „míroví aktivisté“ na příchod izraelských
vojáků dobře připraveni – jak potvrzují záběry bezpečnostních kamer z
lodě i filmové záběry aktivistů.[1] Proudy vody a paralyzující granáty měly
elitním vojákům zabránit ve vstupu. Záběry izraelské armády ukazují[2] ,
jak byli vojáci, kteří se spouštěli na palubu Mavi Marmary z vrtulníku,
brutálně zmláceni. „Očekávali jsme pasivní odpor a pokojné demonstranty,
a podle toho jsme byli vyzbrojeni,“ vypráví kapitán R., „a najednou jsme
stáli proti teroristům, kteří nás chtěli zabít.“ Na vojáky se střílelo ostrými
náboji ze zbraní, které byly na palubě. Na lodi byly nalezeny nábojnice,
které nepocházely z izraelských zbraní.
Nečekané přijetí od prolamovačů blokády nemělo izraelské vojáky
a jejich velitele vlastně vůbec překvapit. Den předtím dr. Abd Al-Fatáh
Šajek Naaman, hostující jemenský docent na univerzitě v Gaze, v
hamásovské televizi Al-Aksa oznamuje: „Samozřejmě budou klást odpor
zuby nehty. Jsou to lidé, kteří touží po mučednictví pro Alláha. I když by
se do Gazy dostali rádi, mučednictví je jim přednější.“ Existují záběry
účastníků konvoje „Svobodná Gaza“, na nichž otevřeně vyslovují své přání
stát se „šahídy“, mučedníky.[3] „Buďto mučednictví, nebo se dostaneme
do Gazy,“ prohlašuje vášnivě jedna muslimka na závěr zpravodajství
arabského vysílače Al-Džazíra z 29. května 2010.[4]
„Khaibar, khaibar, vy židé! Mohamedova armáda se vrací!“
skandují „míroví aktivisté“ na Mavi Marmaře sborovým unisonem,
kterému nezasvěcenec sotva rozumí. Khaibar je oáza na severozápadě
arabského poloostrova, kde v dobách proroka Mohameda žili početní židé.
Ještě další sem pak utekli z Mediny, když je odtamtud Mohamed vyhnal.
Pokřik „Khaibar, Khaibar“ je připomínkou bitvy „proti nepřátelům, dokud
se nepodrobí islámu“. Tuto bitvu vedl zakladatel islámu původně v r. 629.
„Khaibarský spolek“ podle některých vykladačů znamená, že muslimové
mohou židy vyhánět, kdy a jak se jim zamane. Izraelské tajné služby měly
vlastně vědět předem, jaký druh „mírových aktivistů“, se sešel na palubě
flotily „Svobodná Gaza“.
Počet obětí zprávy přeháněly, jak se už v pro-palestinských médiích
dávno stalo dobrým zvykem, kdykoli referují o izraelských vojenských
akcích. Nejdříve se mluvilo o 19 mrtvých. To pak bylo opraveno na 15
mrtvých. Nakonec se ukázalo, že o život přišlo devět tureckých „mírových
aktivistů“, z nichž jeden měl americký pas. Na izraelské straně bylo sedm
zraněných, někteří těžce. Utrpěli zlomeniny, bodné rány do břicha a střelná
poranění. Jeden měl proraženou lebku.
Zhruba 40 „mírových aktivistů“ nemělo u sebe žádný doklad
totožnosti. Zato měli plynové masky, neprůstřelné vesty, infra-dalekohledy
pro noční vidění a nejrůznější zbraně. Každý z těch mužů měl u sebe v
kapse přesně stejnou částku v hotovosti, dohromady více než milión
dolarů. Izrael se domnívá, že šlo o žoldnéře Al-Kaidy. Izraelci zajistili
obušky, železné tyče, nože, kovové předměty, praky a řetězy. Turci přesto
trvají na tom, že na palubě Mavi Marmary žádné zbraně nebyly. Turecké
úřady přece všechny cestující nechali projít moderní bezpečnostní
kontrolou.
K osobám, které se prohlídce podrobily, však zřejmě nepatřil člen
jemenského parlamentu šejk Muhammad Al-Hasmí, který před izraelským
zákrokem pózoval fotografům se svou zakřivenou dýkou.[5] Al-Hasmí
patří ke straně Al-Islá, která je napojena na egyptské Muslimské bratrstvo.
Přítomnost člena parlamentu při akci tohoto druhu by vlastně měla
zaručovat, že vše proběhne bez násilí. Izrael a celý svět však nejpozději od
Arafatova projevu v OSN v r. 1974, kde se představil jako palestinský
vůdce s olivovou ratolestí a pistolí, musely vědět, že představitelé národa
mávající zbraní nejsou v arabském světě ničím nepřístojným.
Arabská média a jejich sympatizanti bleskově zareagovali
pokřikem o „masakru na širém moři“. Izraelci kontrovali prohlášením, že
jejich vojáci byli „lynčováni“. Na internetových fórech a na Facebooku se
starý známý antisemitský repertoár dočkal svého nejnovějšího vydání.
Dlouho předtím, než mohla být známa veškerá fakta, svět se už
preventivně rozčiloval nad krvelačným postupem židovského státu. „Smrt
Izraelcům!“ žádaly nálepky v Turecku, které stejně jako pořadatel
fotbalového světového mistrovství, Jižní Afrika, odvolalo z Izraele svého
vyslance k poradám. Středoamerická Nicaragua přerušila s Izraelem
diplomatické styky.
Z iniciativy arabských států se komise pro lidská práva při OSN
usnesla na vyšetřování – přičemž už rezoluce zřizující vyšetřovací komisi
Izrael tvrdě odsoudila. Izraelský ministr a člen kabinetu Benjamin BenEliezer je si jist, že Izrael nemá důvod se nějaké vyšetřovací komise
obávat, protože nemá co skrývat. Od Goldstoneovy zprávy ovšem už sotva
někdo v Izraeli věří tomu, že vyšetřovací komise OSN dokáže být
nestranná. Tato vyšetřovací komise má údajně – podobně jako
Goldstoneova – obdržet mandát pouze k vyšetřování Izraele, nikoli už
ohledně chování Turecka či násilnických aktivistů. Írán Evropě výslovně
poděkoval za tvrdou reakci na „barbarskou operaci izraelského komanda“.
Během několika dnů po této události Izrael už všechny účastníky
flotily „Svobodná Gaza“ ze svého území vypověděl, včetně těch, kteří se
dopustili násilných činů proti izraelským vojákům. Mezi „mírovými
aktivisty“ bylo více než 100 občanů z jedenácti arabských států, 380
Turků, ale také jedenáct Němců a čtyři Češi. Náklad flotily „Svobodná
Gaza“ byl naložen na 33 nákladních aut. Osm z nich čeká na hraničním
přechodu Kerem Šalom, ostatní v Ašdodském přístavu. Hamas jim totiž
odepřel vstup. Zřejmě ani v Gaze nemají použití pro léky, které jsou už
dávno prošlé, pro oděvy, přikrývky, invalidní vozíky ani hračky. Zato
Egypt má patrně obavy, aby ho někdo jednou nehodil do stejného pytle se
židovským státem – a otevřel jižní hranici s územím Gazy. Další lodě jsou
prý už na cestě. Finanční náklady a osobní riziko účastníků tohoto
propagandistického tažení se zřejmě nepřátelům židovského státu pořád
ještě bohatě vyplatí.
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Manželské večery.
Byli jsme sborem SCEAV v Třinci přizváni k vedení Manželských
večerů v Třinci. Spolu jestě s jedním párem jsme se střídali v slovu. Další
dva páry se staraly o prostředí a občerstvení. Večerů se spolu s námi
zúčastnilo celkem 16 párů. Byly tam manželé až ze Starého Jičína a taky z
Bohumína a Karviné. Věkové pozpětí bylo 6 - 45 let v manželství. Před
třemi týdny jsme ještě měli společný jednodenní pobyt na chatě v Tyře,
kde všichni vyjadřovali, že večery jim velice obohatily manželství a ptali
se, zda není jejich pokračování. Myslím, že tyto manž. večery splnily svůj
účel.
Myšlenku dělat tyto Manželské večery nosíme v srdci už dlouho,
ale teď je chceme pořádat i v našem sboru. Plánujeme začít s Manželskými
večery pro náš sbor (i další) v září. Potřebujeme k tomu ještě pomoc 2
párů. Pokud byste měli touhu nebo chuť pomoct, dejte vědět. Chtěl bych
vyzvat všechny manželské páry, nejen z našeho sboru, aby se zúčastnily
Manž. Večerů, ať už tohoto nebo i dalších. Je to výborná pomůcka, jak
popracovat na svém manželství. Nebojte se, nebudete muset nic hovořit,
pouze se svým partnerem. První večer z těchto večerů jsme meli před
rokem v Malenovicích, takže ti, kdo tam byli, už mají představu. Co vše se
probírá na těchto večerech, je uvedeno níže.
1. večer
2. večer
3. večer
4. večer
5. večer
6. večer
7. večer
8. večer
–
–
–
–
–
–
–
–
Vybudovat pevné základy
Umění komunikace
Řešení konfliktu
Síla odpuštění
Rodiče a rodiče partnera
Dobrý sex
Láska v akci
Manželská párty
Stanislav a Vladislava Boszczykovi
Prázdninové akce
Nedělní škola - pobyt na chatě v Tyře - 3.7. - 10.7.,
vedoucí Ručka J.
Mládež
- Sportovní kemp - 3.7. - 7.7.,
vedoucí Ramik S., Rajca D.
- English Camp - 17.7. - 24.7.,
vedoucí Rakowski R.
Awana
- tábor Horní Údolí, Jeseník 28.7. - 6.8.,
vedoucí Supik M.
Dorost
- tábor Horní Údolí, Jeseník 18.7. - 28.7.,
vedoucí Czudek J.
Klub Fontána - tábor Horní Údolí, Jeseník 5.8. - 17.8.,
vedoucí Bednarz R.
Fusion
- pobyt Střední zem. a les. škola, Bílá, Beskydy
17.7. - 24.7. vedoucí Bednarz R.
Sborová dovolená - 25.8. - 28.8. - Hotel Beskydka, Dolní Lomná
další informace o připravovaných akcích najdete na www.filadelfia.cz
NejenInformátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně
Příprava a korektura: Stanislav Boszczyk,
Silvie Boszczyková
čtvrtletník, náklad cca 100 ks
Uzávěrka příštího vydání: 25. srpna 2010
Své příspěvky můžete zasílat na e-mailovou adresu:
[email protected]
Za případné tiskové či jazykové chyby se omlouváme