Náš chov 8/2012 - Chov andaluských koní

koně
Andalusie na břehu Sázavy
Tři písmena, složená do zkratky PRE, označují jedno
ze základních světových plemen koní. Pura raza espaňola, čistokrevný španělský kůň zásadním způsobem
ovlivnil chov rodu Equus v Evropě i v Americe. Současná populace 175 000 hřebců, klisen a jejich potomků
má své zastoupení i u nás.
Rodina Václava Kubíka z Luk pod Medníkem patří k nejvýznamnějším chovatelům PRE v České republice, uznaným
mezinárodní asociací ANCCE.
Koně základního stáda byli importováni z autonomního společenství
Andalusie na jihu Španělska a většina
z nich se narodila v provincii Málaga.
Al – Andalus a El Prudente
O původu plemene, označovaného
PRE teprve od roku 1912, se diskutovalo dlouhá léta.
Uznávaný odborník Juan Carlos Altamirano Macarrón, který tomuto
problému věnoval značnou část svého profesního života, má ovšem zcela
jasno: „Existoval pouze jediný kůň
z Iberského poloostrova, ten z Córdoby druhé poloviny 16. století – španělský kůň, v současnosti známý jako
PRE. Plemeno se vytvářelo od té doby
křížením různých typů.“
Čistokrevného španělského koně
bychom dnes těžko měli k dispozici,
kdyby Maurové ze severní Afriky ne-
okupovali víc než sedm století Iberský (Pyrenejský) poloostrov – a nevzali si s sebou na tento dlouhý výlet
své berberské a arabské čtyřnohé
partnery.
Córdoba se stala na dlouhé časy hlavním městem islámského emirátu s názvem Al – Andalus.
O pár set let později, po vyhnání
Maurů, založil panovník šesti zemí
Filip II. Habsburský právě v Córdobě
roku 1567 královské stáje a dal tak
chovu koní pořádek a cíl.
Také proto se Filipovi říkalo El Prudente – Moudrý.
Tři plus sedm
Andalusií protéká řeka Guadalquivir
a v jejím okolí byly a jsou ty nejlepší
hřebčíny.
Je symbolické, že i Kubíkovi mají
k vodě hodně blízko – na břehu „zlaté“ Sázavy se ale prohánějí PRE se
značkou Made in Czech Republic.
Základní stádo (tři plemenní hřebci
a sedm chovných klisen) produkuje
Bělouš Betun III je nejstarším plemenným hřebcem v Lukách pod
Medníkem, narodil se v roce 1996 – samozřejmě v Andalusii
8/2012
46
Vraník Camaron XXVIII pochází z velice prestižního chovu. Svým
potomkům by měl předávat „barokní“ starošpanělskou linii
potomky, kteří mají být krásní, sebevědomí a odvážní jako jejich předci.
Na rozdíl od nich nenajdou uplatnění v armádě, ale ve sportu – drezúře
a závodech spřežení především.
Z tria hřebců je nejstarší bělouš Betun III (po Calesero VII), narozený
v roce 1996 v chovu Miguela Meridy
Ramireze.
Stejně zbarvený a o čtyři roky mladší Corcel V (po Rayo II) reprezentuje
Ganaderii
Los Tejanos. Představuje lehčí typ plemene, tzv. cartujano.
Devítiletý vraník Camaron XXVIII
(po Tramposo II) je vyslancem chovu
Yeguada Valle. Svým synům a dcerám
má předávat mohutnost, typickou
pro barokní linii.
Všichni tři hřebci mohou působit
v přirozené plemenitbě na celém
území Evropy. Zapsáni jsou rovněž
v našem Ústředním registru plemeníků, což je opravňuje ke stejné „činnosti“ v České republice.
Připuštění klisny každým ze jmenované trojice stojí 15 000 Kč, plus 20 %
DPH. Za klisnu prokazatelně jalovou
se jejímu majiteli vrací 10 000 Kč.
Kubíkovy matky základního stáda si
samozřejmě přivezly jména ze země
svého původu a tak vedle sebe žijí
bělky Araucana – JF, Cariňosa CLVII,
Descarada LXXV, Chabela, Rusca ,
Opresora a vranka Laureada IX.
Jejich hříbata jsou sice křtěna u Sázavy, ale chovatel respektuje čistě
španělský původ a proto jdou dál životem jako Calibro, Carmen XV nebo
třeba Tramontana.
Uzavřený kruh
Chovem „andalusanů“ se proslavili
nejdřív mniši kartuziánského kláštera
Santa María de la Defensión, založeného už v roce 1476 v Jerez de la
Frontera.
Dnes funguje v tomto městě Královská andaluská škola jezdeckého
umění.
Je třeba dodat, že mnohonásobně
starší vídeňská Španělská dvorní jezdecká škola využívala od dob svého
vzniku (1565) právě koně ze země,
podle které se také jmenuje.
Současné hvězdy jízdárny v Hofburgu
ovšem patří k plemenné knize lipického koně.
Ale na jeho „stvoření“ se podíleli od
založení hřebčína Lipica (1580) rozhodujícím způsobem právě hřebci
a klisny z jihu Španělska.
Není třeba dodávat, že starošpanělskou krev najdeme v rodokmenech
dlouhé řady plemen, naší národní
kulturní památku nevýjímaje.
Jiří Křepelka
Foto Magdaléna Straková
www.agroweb.cz