11-Infekce kůže

Infekce kůže
Pyodermie
Exantémová onemocnění
Virové infekce
Mykotické infekce
Parazitární infekce
MUDr. Drahomíra Rottenbornová
Pyodermie
•
Skupina onemocnění způsobených nejčastěji stafylokoky nebo streptokoky
• Stafylokoková hnisavá kožní onemocnění
 folikulitida – zánět vlasových folikulů a mazových ţlázek (červené
papulopustulky v místě ochlupení)
 furunkl – vzniká splynutím několika zanícených folikulů
 karbunkl – vzniká splynutím několika furunků (v šíjové oblasti), šíří se do
podkoţí aţ na fascii, často bakteriemie, teplota
ZDZ-1 Infekce kůţe
2
•
•
Panaricium
infekce dřeňového prostoru prstů, často po malém píchnutí ( o trn, o střep),
bolestivé zarudnutí, zduření regionálních uzlin
•
•
Paronychium
podobná infekce v okolí nehtu
ZDZ-1 Infekce kůţe
3
Impetigo
• nebolestivé puchýřky vyplněné hnisem,
hojící se stroupky na tvářích a končetinách
• výskyt: malé děti, soc. slabší skupiny,
• vlhké, teplé klima (letní tábory)
ZDZ-1 Infekce kůţe
4
Růže (Erysipelas)
•
•
•
•
•
ohraničené bolestivé zarudnutí a zduření kůţe
+ zduření regionálních mízních uzlin
+ celkové příznaky (horečka, nevolnost)
vzniká v místě, kde je porušen koţní kryt či zhoršená trofika kůţe (bércové
vředy, varixy dolních končetin)
původce: Streptococcus pyogenes (streptokok sk. A)
zdroj: člověk s jinou formou streptokokové infekce ( i nemocný sám sobě)
často recidivuje na tomtéţ místě
ZDZ-1 Infekce kůţe
5
Celulitida (Plynatá flegmóna)
•
•
•
•
•
Hnisavý zánět postihující kůţi a podkoţí
vzniká nejčastěji na poraněné kůţi, na končetinách s poškozenými
odtokovými mízními cévami
KO: postiţená kůţe je teplá, zduřelá, bolestivá, zarudlá, zduření
regionálních mízních uzlin, celkové příznaky (horečka, zimnice, bolesti
hlavy)
V centru zánětlivého loţiska můţe vzniknou absces
původci: S. aureus, streptokoky, klostridia, smíšená bakteriální flóra
ZDZ-1 Infekce kůţe
6
Nekrotizující fasciitida
• pokud se zánět šíří aţ na svalovou fascii
• Původci: streptokoky, smíšená aerobní a anaerobní flóra
ZDZ-1 Infekce kůţe
7
Myonekróza (plynatá sněť, gangrena
emphysematosa)
•
závaţné postiţení měkkých tkání, zvl. svalů, bez rychlé adekvátní léčby
končící smrtí
•
Původci: histotoxická klostridia, často smíšená bakteriální flora
C. perfringens typ A, C. novyi, C. septicum, C. difficile
•
Brána vstupu: operační rána nebo poranění, často jen malá ranka,
obvykle na perineu, v dolní polovině břicha, na genitálu, hýţdích, stehnech
•
Zdroj klostridií: zvířecí a lidské exkrementy, spory jsou široce rozšířeny
ZDZ-1 Infekce kůţe
8
Patogeneze myonekrózy
•
•
•





•
•
•
•
Endogenní infekce: agens se dostane do rány nejčastěji kontaminací
vlastní stolicí
Exogenní původ: znečištění kontaminovaným prachem či půdou - při
dopravních nehodách, ve válečných podmínkách, zemětřesení
Disponující faktory pro vznik anaerobní infekce:
destrukce tkáně (př. trauma, operace)
přítomnost cizího tělesa
porucha cévního zásobení (př. nádor, hematom)
současná hnisavá infekce
nekomunikující tělesné dutiny (obstrukce, stáza sekretu)
Jestliţe se do hypoxické tkáně dostanou anaerobní bakterie, zachytí se a začnou se
mnoţit.
Kyselými produkty svého metabolismu dále prohlubují hypoxii tkáně
Produkované enzymy jim umoţňují rychlé šíření infekce
Sloţky imunit. systému do hypoxické tkáně špatně pronikají
ZDZ-1 Infekce kůţe
9
anaerobní podmínky,
cizí těleso
Pomnožení fakultativních anaerobů.
Vyklíčení spor, pomnožení
klostridií, produkce toxinů, enzymů,
plynu.
další snížení prokrvení
(okysličení) tkáně, rozšíření
poškození tkáně, zlepšení
podmínek pro anaerobiozu
průnik toxinů do krev. oběhu
(toxemie)
ZDZ-1 Infekce kůţe
edém,
trombotizace,
šíření do okolních
tkání
šok, kóma,
smrt
10
Klinický obraz
• intenzivní, pronikavá bolest v ráně, tuhý edém, na kůţi se tvoří puchýře a
loţiska nekrózy, při pohmatu můţe být zřetelná krepitace (třaskání bublinek
vzduchu), celkové příznaky (horečka, úzkost, neklid, hypotenze, poruchy
srdeční činnosti, rozvoj šoku)
• proces způsobený klostridii se šíří velmi rychle, smrt můţe nastat za 24-72
hodin od prvních příznaků, i při adekvátní terapii smrtnost 20-25%
Laboratorní diagnostika
• Materiál: exsudát, excize z loţiska, pokud na výtěrovce-poslat dvě
•
!!!při sepsi se nedoporučuje odběr na hemokulturu – vzniklý hematom by
mohl být zdrojem nového loţiska!!!
•
Transport: anaerobní podmínky!!!
ZDZ-1 Infekce kůţe
11
•
•
V laboratoři ihned zpracovat
Mikroskopie odebraného materiálu (g+ tyče)
•
Kultivace
•
Průkaz toxinu
ZDZ-1 Infekce kůţe
12
Léčba:
• radikální chirurgický zákrok (i amputace končetiny), odstranění cizího
tělesa, stehů
• ATB
• antigangrenózní globulin
• hyperbarie
• symptomatická terapie (podpora dechu a oběhu)
Profylaxe:
• příprava operačního pole jodovým antiseptikem 2-3 dny před ortopedickou
operací (spory mohou přeţít předoperační dezinfekci oper. pole)
• preventivní podávání antibiotik
Po poranění:
• řádné chirurgické ošetření rány
• zajistit dostatečné prokrvení tkáně
• ATB, antigangrenózní sérum
ZDZ-1 Infekce kůţe
13
Plynatá sněť způsobená
Cl. septicum po injekci kokainu
Myonekróza způsobená
Cl. perfringens u 56 letého
alkoholika
ZDZ-1 Infekce kůţe
14
ZDZ-1 Infekce kůţe
15
Infekce kůže virového původu
Bradavice – původce: lidské papilomaviry (HPV)
Verrucae vulgares
V. plantares
ZDZ-1 Infekce kůţe
V. juveniles
16
Herpetická kožní onemocnění
• Herpes simplex
 původce: virus Herpes simplex typ 1 (orální) a typ 2 (genitální)
 po vstupu do organismu virus způsobí klinické projevy zvané jako
primoinfekce
 z místa vstupu se virus podél nervových vláken šíří do regionálních
nervových ganglií, kde doţivotně přetrvává - latence
 občas se reaktivuje, podél nervů se dostává zpět do kůţe či sliznice
a zde vyvolá klinické projevy označované jako reinfekce, recidiva
ZDZ-1 Infekce kůţe
17
Klinický obraz
• primoinfekce: 90% případů asymptomaticky
herpetická gingivostomatitida, herpetická faryngitida (typ 1)
genitální opar (typ 2)
• reaktivace: opar rtu (typ1)
u oslabených osob: encefalitida
genitální opar (typ 2)
•
nákaza novorozence: během porodu (můţe se rozvinou závaţné
onemocnění mozku a vnitřních orgánů)
•
Pásový opar (Herpes zoster) - viz plané neštovice
•
Condylomata accuminata (fíčky)- viz pohlavně přenášené choroby
ZDZ-1 Infekce kůţe
18
Mykotické infekce kůže - plísňové
•
onemocnění kůţe, vlasů, nehtů
Původci: dermatofyta (rody Trichophyton, Microsporum,
Epidermophyton)
•
Výskyt: kosmopolitní, parazité člověka nebo zvířat (antropofilní, zoofilní,
geofilní)
•
Přenos: přímým kontaktem nebo společně uţívanými předměty (hřebeny,
ručníky, podlahy koupališť, sprch); dermatofyta dlouho přeţívají
ZDZ-1 Infekce kůţe
19
Onemocnění: dermatofytózy (tinea); podle postiţených struktur:
 tinea capitis (vlasy) = trichofytóza
 t. barbae (vousy)
 t. corporis (hladká kůţe) = epidermofytóza
 t. pedis (interdigitální mykózy) - noha atleta
 t. unguium (nehty) = onychomykóza
ZDZ-1 Infekce kůţe
20
Kvasinkové infekce kůže
Nejčastěji kvasinkami rodu Candida (= kandidóza)
• Kandidy jsou přítomny za fyziologického stavu na sliznici DÚ a tlustého
střeva.
• Jejich přemnoţení a tedy rozvoji infekce napomáhá sníţení lokální
rezistence, defekty buněčné imunity, cukrovka, nádorová onemocnění, ATB
terapie…
Klinické formy kandidové infekce:
• kožní: místa vlhké zapářky, práce ve vlhku
• vaginální: úporná, u muţů zánět glans a předkoţky (balanopostits)
• dutina ústní (soor), jazyk, patro, hrdlo, jícen
• nehty
• hematogenní diseminace (plicní infekce, endokarditida, mozkový absces)
ZDZ-1 Infekce kůţe
21
Candida albicans
Candida tropicali
Candida glabrata
Candida crusei
ZDZ-1 Infekce kůţe
22
Parazitární infekce kůže
Svrab
•
Původce: členovec zákoţka svrabová (Sarcoptes scabiei)
•
Svědící erupce na kůţi – tisíce pupínků, puchýřků, chodbiček
•
Lokalizace: kde je citlivá, tenká kůţe: mezi prsty,
zápěstí, ţeny-prsa, muţi-genitál, děti-dlaně, plosky,
kojenci-celé tělo
•
Komplikace: sekundární bakteriální infekce
•
Výskyt: sporadický, rodinný, epidemický – místa s nízkou hygienickou
úrovní (ale i u čistotných osob-obtíţná diagnóza)
ZDZ-1 Infekce kůţe
23
• Přenos: úzkým kontaktem, choroba částečně pohlavně přenosná
• Opatření: přeléčení všech rodinných a sexuálních kontaktů,
vyvaření všeho osobního, loţního prádla, osobní hygiena
ZDZ-1 Infekce kůţe
24
Napadení vší (vlasovou, šatní, ohanbí)
Napadení štěnicí
Napadení blechou
Veš šatní
Veš dětská
Veš muňka
Štěnice
25
Blecha
Exantémová kožní onemocnění
Spála (Scarlatina)
•
•
•
nemoc je kombinací streptokokové angíny se spálovou vyráţkou
původce: Streptococcus pyogenes ( beta-hemolytický streptokok sk. A),
který tvoří pyrogenní (erytrogenní) toxin
KO: horečka, angína, světle červená drobná vyráţka
ZDZ-1 Infekce kůţe
26
Spalničky (Morbilli)
•
•
•
•
•
•
•
vysoce nakaţlivé onemocnění, na které ve světě stále umírá hodně dětí
teplota, rýma, kašel, poté výsev exantému
komplikace: časté – zápal plic nebo středního ucha, vzácnou komplikací je
postiţení CNS, útlum imunity s následným vzplanutím latentních infekcí
(TBC)
původce: virus spalniček
přenos: kapénkami
prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC)
ČSSR – po roce 1983 eliminace spalniček,
pouze zavlečené případy
ZDZ-1 Infekce kůţe
27
Zarděnky (Rubeola)
•
•
zpravidla lehce probíhající onemocnění se zvýšenou teplotou, zduřením
uzlin a skvrnitou vyráţkou
při onemocnění těhotné v 1. trimestru můţe dojít k transplacentárnímu
přenosu na plod, jeho generalizované infekci a potratu, při udrţení
těhotenství k vrozeným zarděnkám – poškození mozku, srdce, oka, sluchu
•
•
•
původce: virus zarděnek
přenos kapénkami
prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC)
ZDZ-1 Infekce kůţe
28
Plané neštovice (Varicella)
•
•
•
•
•
vysoce nakaţlivé horečnaté onemocnění s výsevem puchýřků po celém těle
původce: virus planých neštovic, po primoinfekci zůstává v těle
rektivace viru při imunologickém oslabení = pásový opar (výsev puchýřků
v určitém koţním segmentu)
přenos: kapénkami a předměty kontaminovanými obsahem puchýřků
prevence: aktivní imunizace (v ČR k dispozici od května 2005), zatím ne
celoplošně
ZDZ-1 Infekce kůţe
29
Příušnice (Parotitis)
•
•
•
•
otok slinných ţláz s moţným postiţením mozkových plen, slinivky a
pohlavních ţláz
původce: virus příušnic
přenos kapénkami
prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC)
ZDZ-1 Infekce kůţe
30
Pravé neštovice (Variolla)
• KO: horečka, vyráţka – puchýřky, které zhnisají a hojí se jizvičkami
• časté komplikace: stafylokoková infekce neštoviček, sepse
• původce: virus pravých neštovic
• jediným onemocněním, které bylo eradikováno (v r. 1977)
ZDZ-1 Infekce kůţe
31
Historie
•
Pravé neštovice - jedna z nejvýznamnějších příčin úspěchů bílých
kolonizátorů v Americe
•
Přivlekli s sebou u na americký kontinent svoje nemoci, zejména pravé
neštovice
•
panenská populace Indiánů byla v klíčových oblastech během několika
desítek let zredukována o úděsných 90 %, coţ vedlo ke zhroucení jejich
sociálních struktur
•
Evropané v řadě případů pouţili na podporu svého postupu neštovice jako
biologické zbraně (oblíbenou metodou bylo Indiánům prodat či darovat
infikované přikrývky).
ZDZ-1 Infekce kůţe
32
Slavné oběti neštovic
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ramses V., egyptský faraon (1145/1144 – 1142/1140 př. n. l.)
Šun-č‚, čínský císař (1643 – 1661)
Marie II. Stuartovna, anglická královna (1662 - 1694)
Ludvík XV., francouzský král (1710 - 1774). Na černé neštovice zemřela i
jeho dcera Anna Jindřiška (1727 – 1752),
Petr II., ruský car (1727-1730)
Isabella Parmská, manţelka císaře Svaté říše římské Josefa II. (1741 1763)
rakouský císař Josef I.
princ Leopold Lotrinský, ţenich Marie Terezie, jehoţ smrt způsobila, ţe
se s Marií Terezií oţenil jeho bratr František Lotrinský
Ostatně neštovice prodělala v padesáti letech i sama tato panovnice a
vypráví se, ţe kvůli nepěkným jizvám na tváři, které jí po onemocnění
zůstaly, nechala ze svého okolí odstranit všechna zrcadla.
ZDZ-1 Infekce kůţe
33
Osobnosti, které onemocnění neštovicemi
přežily
•
•
•
•
•
•
Hugo Kapet, franský král (939/941 – 996)
Anna Klevská, anglická královna (1515– 1557)
Alžběta I., anglická královna (v roce 1562)
Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel (1770 – 1827)
Abraham Lincoln, president USA (v roce 1863)
Josef Stalin, sovětský diktátor (1878 – 1953)
ZDZ-1 Infekce kůţe
34
Eradikace neštovic
•
Počátkem 60. let 20. století připravila Světová zdravotnická organizace
(SZO) největší zdravotnickou akci všech dob - pokus o totální vymýcení
(eradikaci) pravých neštovic.
•
Účinnou a originální koncepci této akce vypracoval český epidemiolog
Karel Raška (v letech 1963 aţ 1970 ředitel oddělení přenosných nemocí
SZO v Ţenevě)
•
místo nákladného plošného očkování navrhl soustředit se na jednotlivá
ohniska nákazy a tam zasáhnout s maximální důsledností
•
do akce se zapojilo dalších dvacet českých odborníků,riskujících přitom
nejen zdraví, ale mnohdy i ţivot v politicky nestabilních oblastech
•
Jedním z nich - doc. Zdeněk Ježek
ZDZ-1 Infekce kůţe
35
•
Neštovice vymizely nejdříve v Latinské Americe (1971), po značných
potíţích pak v Indii (1975)
•
Nakonec zůstala Afrika a v ní pak Etiopie a Somálsko, které ovšem spolu
v letech 1977 - 1978 vedly válku, jíţ padlo za oběť i několik dobrovolníků
SZO.
•
17. dubna 1978 dostává ředitel celé eradikační akce památný telegram:
"Pátrání skončeno. Žádné další případy nejsou zjištěny. Ali Maow
Maalin, kuchař nemocnice v somálském městě Merca, je posledním
známým případem neštovic na světě."
•
1980 - WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela
vyhubené
Prof. K. Raška
ZDZ-1 Infekce kůţe
Doc. Z. Jeţek
36
•
Odhaduje se, ţe jen během 20. století tato choroba zahubila 300-500
milionů lidí
•
Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely.
•
Po vyhlášení vymýcení neštovic bylo rozhodnuto zničit všechny laboratorní
vzorky původce choroby
•
zůstat měly pouze ve dvou laboratořích - jedna v USA (jsou přechovávány v
CDC v Atlantě) a jedna v SSSR.
•
Podle svědectví Kanatjana Alibekova však SSSR ještě v 70. a 80. letech
prováděl pokusy s cílem ještě zvýšit nebezpečnost tohoto viru a měl vyrobit
značné mnoţství biologických zbraní zaloţených na jeho bázi.
ZDZ-1 Infekce kůţe
37
Očkování proti variole
•
lady Mary Wortley Montagu: v roce 1721 zavedla v Anglii první očkování
proti neštovicím
•
Pouţila přitom metodu jiţ dříve uţívanou v Turecku - záměrné nakažení
pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němţ je
původce oslabený
•
Neštovice jsou však velice virulentní a tak i následný lehčí průběh nemoci
mohl vést ke znetvoření nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po
celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál
ZDZ-1 Infekce kůţe
38
Edward Jenner
•
•
•
•
•
Britský vesnický lékař z Berkeley v hrabství Gloucestershire
Povšiml si, ţe lidé, kteří přicházeli často do styku
s dobytkem a nakazili se kravskými neštovicemi, téměř
nikdy neonemocněli neštovicemi pravými
r. 1796 záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi
hnis z vřídku způsobeného kravskými neštovicemi
Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil.
Jenner ho poté infikoval vakcinační dávkou pravých neštovic; podle
předpokladu u chlapce nemoc nepropukla.
•
Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci.
•
v roce 1798 o svých výsledcích publikoval článek, ve kterém nazval svoji
metodu vakcinací (z latinského slova vacca, česky kráva) a rovněţ zavedl
pro původce nákazy termín virus.
ZDZ-1 Infekce kůţe
39
Očkování na území našich zemí
•
První veřejné očkování dětí na Moravě nechala provést na počátku 19.
století hraběnka Marie Walburga hraběnka z Waldburg-Zeilu (1762 - 1828)
v Suchdole na svém kunvaldském panství.
•
Během prusko-francouzské války (1870-1871) zemřelo na variolu 23.000
francouzských vojáků, zatímco očkovaná pruská armáda takto ztratila
pouze 278 muţů.
•
Povinné očkování dětí v nově vzniklém Československu stanovil zákon z
roku 1919.
•
V současné době se vakcinace díky eradikaci (vymýcení) uţ neprovádí.
ZDZ-1 Infekce kůţe
40
Historická poznámka
V r.1905 Cheinisse utřídil infekční nemoci, které se projevují
makulopapulózní vyráţkou takto:
1. spalničky
2. spála
3. zarděnky
4. rubeola scarlatinosa (později se ukázalo, ţe neexistuje)
5. erythema infectiosum (pátá nemoc)
6. exanthema subitum (šestá nemoc)
ZDZ-1 Infekce kůţe
41
•
•
•


Megalerythema infectiosum (Pátá dětská nemoc)
Původce: parvovirus B19
Klinický obraz:
nápadné zarudnutí na obličeji (příznak zfackované tváře)
asi po 3 dnech se podobné velké rudé fleky objeví na hýţdích a
končetinách, postupně vymizí někdy aţ za několik týdnů
 jiné příznaky většinou nebývají
 virus můţe způsobovat přechodný útlum krvetvorby a větší
vnímavost k infekcím.
 většinou postiţeny školní děti
ZDZ-1 Infekce kůţe
42
Exanthema subitum (Šestá dětská nemoc)
•
Etiologie: HHV-6
•
U kojenců a dětí předškolního věku
•
•
•
Klinický obraz:
3-4 dny horečka 39-40°C
poté pokles horečky a výsev vyráţky (drobná, bledě
růţová, plošná, někdy splývavá), nejčastěji na krku,
trupu, případně přechází na hlavu
vyráţka trvá několik hodin aţ 2-3 dny
můţe být zaměněno za spalničky či zarděnky
•
•
•
Pokud lékař nepomyslí na toto onemocnění a předepíše na léčbu horečky
antibiotika, můţe být výsev vyráţky zaměněn s alergií na antibiotika
ZDZ-1 Infekce kůţe
43
Toxoalergický exantém
•
svědivé eflorescence s tendencí ke splývání
•
•
•
•
•
vyvolávajícími látkami mohou být:
ţivočišné i rostlinné jedy (bodnutí hmyzem, aromatické ovoce,kopřivy)
léky (ATB, analgetika, zvířecí imunoglobuliny)
dezinficiencia
kontrastní látky obsahující jód
ZDZ-1 Infekce kůţe
44