Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství
Transkript
Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství
Farní exercicie 2013: Poklad víry v nádobě hliněné zpracováno podle Christian A. Schwarz: The 3 Colors of Community (www.3colorsofcommunity.org) První týden postní: Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství První týden postní Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství Dt 26,4-10; Lk 4,1-13 Ve světle biblických textů 1. neděle postní: V „koši vděčnosti“ (viz Dt 26,4-10) můžeme Bohu přinášet nejen „prvotiny“ dobrého ovoce našeho života, ale také negativní věci, které náš život zatěžují. Ve světle evangelia (Lk 4,1-13) můžeme mít odvahu na naší Duchem vedené cestě pouští (na určitém stupni duchovní zralosti) ve společenství s Ježíšem navázat rozhovor s temnými myšlenkami („pokušeními“, „logismoi“, „nemocemi duše“ – viz níže), který nás vede k osvobozujícímu a uzdravujícímu setkání s Ježíšem. Sedm hlavních hříchů v dějinách spirituality Evagrios Pontský (345 – 399), učitel kontemplativního života žijící s pouštními otci v Egyptě, vytvořil seznam „osmi nečistých myšlenek“ („logismoi“ – zvrácených myšlenek a tužeb srdce), které chápe jako osm ohnisek, ze kterých ostatní zlé myšlenky vyrůstají. Evagrios zde píše: "Je osm zdrojových (genikótatoi) logismoi, jež všechny ostatní zahrnují: první je obžerství (gastrimargia), pak následuje smilstvo (porneia), třetí je lakomství (filargyria), čtvrtý smutek (lýpé), pátá hněvivost (orgé), šestá lenost (akédia), sedmá marná sláva (kenodoxia), osmá pýcha (hyperéfania).“ Duchovní život (praktiké) je pak úsilím o jejich likvidaci, terapií lidského srdce od těchto ohniskových nemocí. Přes Jana Kasiána (360 – 435), Evagriova žáka, který seznam osmi nečistých myšlenek přenesl do západní církve, a sv. Benedikta (480 – 547) se dostala k papeži Řehoři Velikému (540 – 604), který ji přesadil z čistě mnišského prostoru do celocírkevního, přeskupil pořadí, redukoval počet na sedm (sloučil smutek s leností, marnivost s pýchou a přidal závist) a vytvořil tak základ pro tzv. sedm hlavních hříchů, jež dodnes uvádí Katechismus katolické církve jako součást nauky, jež ovlivňuje etiku církví na Západě (viz KKC 1866). Řehoř Veliký také identifikoval pýchu jako kořen všech ostatních šesti hlavních hříchů. Později bylo toto schéma dále teologizováno a přejato Tomášem Akvinským (1225 – 1274) do jeho Summa Theologica. Katechismus katolické církve (1866): Neřesti mohou být seřazeny souběžně s ctnostmi, jejichž jsou opakem, nebo mohou být spojeny s hlavními hříchy, které křesťanská zkušenost rozlišuje podle Jana Kassiána a svatého Řehoře Velikého. Nazývají se hlavní, protože plodí jiné hříchy, jiné neřesti. Jsou to: pýcha (superbia), lakomství (avaritia), závist (invidia), hněvivost (ira), smilstvo (luxuria), nestřídmost (gula), lenivost (acedia). Typologický charakter sedmi hlavních hříchů Přestože tento seznam „sedmi hlavních hříchů“ nenajdeme takto společně v bibli, je hluboce biblický. Je to výsledek přístupu, který se snaží odkrýt, organizovat a aplikovat biblickou pravdu systematickým způsobem ve světle aktuální situace. Tento po staletí prohlubovaný přístup poskytuje hluboký vhled do lidského srdce a prezentuje základní oblasti lidské zranitelnosti, které dnes někteří psychologové nazývají „negativními archetypy lidského charakteru“ či „nemocemi duše“. 1 Farní exercicie 2013: Poklad víry v nádobě hliněné zpracováno podle Christian A. Schwarz: The 3 Colors of Community (www.3colorsofcommunity.org) První týden postní: Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství pýcha (touha po vyšší atraktivitě a důležitosti než mají ostatní: přílišné sebevědomí, arogance, sebechvála, holedbání, marnivost, zpupnost, ješitnost, domýšlivost, nadutost, vyvýšenost, nadřazenost) nestřídmost (přespřílišné požívání jakýchkoli požitků, tradičně nápojů a potravin, ale i např. televize, her, zážitků jakéhokoli druhu: poživačnost, obžerství, přejídání, nenasytnost, žravost, hltavost, závislosti všeho druhu) závist (vášnivá touha po majetku nebo vlastnostech druhé osoby: nepřejícnost, užírání se úspěchem, majetkem či krásou druhého) lakomství (touha samoúčelně navyšovat majetek a realizování této touhy: lakota, hrabivost, hamižnost, sobecké shromažďování) hněvivost (nekontrolovatelné pocity zlosti, naštvanosti či nenávisti vůči druhému či vůči sobě, které nás sžírají a vytvářejí bariéry) lenivost (celková malomyslnost či vnitřní znechucenost: absence snahy cokoliv zlepšit, nezájem svoje dobré úmysly uskutečnit, zahálčivost, apatie, netečnost, strnulost, zbabělost, sklíčenost, skleslost, chorobně smutná nálada, „mouchy snězte si mě“) smilstvo (zraňující a na sebe zaměřená touha po sexuálním či erotickém uspokojení: nečistota, žádostivost, chlípnost, vilnost, nezdravá smyslnost) Kořeny, větve a ovoce Pojmem hlavní hřích se nemyslí hřích, který je před Bohem nejvážnější, nejtěžší či „nejsmrtelnější“. Hlavní znamená, že hřích vychází z hlavy (lat. caput), proto se v jiných jazycích nazývají „kapitální hříchy“. Podobně kardinální hřích (lat. cardo = pant) znamená stavy mysli, okolo kterých se „otáčí“ celá hříšnost člověka, či „kořenový hřích“, ze kterého ostatní hříchy vyrůstají jako z kořene. Jde tedy o hříchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další hříšné činy. Od středověku se pro ilustraci „sedmi hlavních hříchů“ používá obraz stromu, který má kořeny (pýcha) a větve (šest ostatních hlavních hříchů), ze kterých pak roste listí a ovoce (jednotlivých aktuálních hříchů). Právě Řehoř Veliký identifikoval pýchu jako „kořenový hřích“, ze kterého vyrůstají všechny ostatní hlavní hříchy (srov. Gn 3: „Budete jako Bůh“). „Sedm hlavních hříchů“ tedy nelze zaměňovat za hříchy „smrtelné“ (smrtelný hřích je definován jako svobodné a dobrovolné přestoupení Božího zákona v závažné věci), ale každý aktuální hřích lze chápat jako „ovoce“ vyrůstající z těchto sedmi (často působících v různé kombinaci). Řehoř Veliký: „Ze závisti vyrůstá nenávist, pomluvy, zveličování chyb druhých a zlehčování jejich dobrých vlastností. Z hněvivosti pak vyrůstají spory, potyčky, války, naštvanost, urážky, nevole či rouhání.“ 2 Farní exercicie 2013: Poklad víry v nádobě hliněné zpracováno podle Christian A. Schwarz: The 3 Colors of Community (www.3colorsofcommunity.org) První týden postní: Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství Pokud vyjdeme z předpokladu, že každý hřích je porušením trojjediného vztahu, trojjediného společenství s Bohem, s druhými a se sebou samotným (viz úvodní týden), pak i každý ze „sedmi hlavních hříchů“ je možné chápat jako nepřítomnost odpovídající kvality křesťanského společenství (viz podzimní seminář): zelená zelená Pýcha vyplývá z absence „zmocňujícího vedení“ ve společenství. Společenství ničící motto pýchy zní: Jsem lepší, než ostatní. Naopak komunitotvorným mottem zmocňujícího vedení je: modrá červená Vytvářej prostor pro růst druhých a podporuj je v tomto růstu. Nestřídmost vyplývá z absence „účinných podpůrných struktur“ ve společenství. Společenství ničící motto nestřídmosti zní: Musím nasytit sám sebe. Naopak komunitotvorným mottem efektivních struktur je: Žij ve svobodné vyváženosti. Závist vyplývá z absence „na darech založené služby“ ve společenství. Společenství ničící motto závisti zní: Musím mít totéž, co ostatní. Naopak komunitotvorným mottem na darech založené služby je: Buď odkázaný na druhé a spolupracuj s jejich dary. Lakomství vyplývá z absence „na potřeby zaměřeného svědectví“ ve společenství. Společenství ničící motto lakomství zní: Potřebuji pro sebe víc a více. Naopak komunitotvorným mottem na potřeby zaměřené evangelizace je: Sdílej s druhými to, co jsi přijal, a to i uprostřed nedostatku. Hněvivost vyplývá z absence „láskyplných vztahů“ ve společenství. Společenství ničící motto hněvivosti zní: Nenávidím toho, kdo mi ublížil či kdo ublížil druhému. Naopak komunitotvorným mottem láskyplných vztahů je: Odstraň bariéry, které tě oddělují od druhých. Lenivost vyplývá z absence „vášnivé zelená zelená osobní spirituality“ ve společenství. Společenství ničící motto lenivosti zní: O nic se nestarám. Naopak komunitotvorným mottem vášnivé spirituality je: Miluj Boha celým svým srdcem, myslí a duší. Smilstvo vyplývá z absence „inspirujícího společného uctívání“ ve společenství. Společenství ničící motto smilstva zní: Využívám druhé pro své potěšení. Naopak komunitotvorným mottem modrá inspirujícího uctívání je: červená Spolu s druhými uctívej Boha. 3 Farní exercicie 2013: Poklad víry v nádobě hliněné zpracováno podle Christian A. Schwarz: The 3 Colors of Community (www.3colorsofcommunity.org) První týden postní: Sedm hlavních hříchů a křesťanské společenství Podněty k osobní reflexi Žalm týdne: Žalm 6 Neděle: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě pýcha a ve světle evangelia Mk 10,35-45 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem. Ježíš neodsuzuje touhu být velkým. Spíše říká: Chceš být velkým? Jdi tedy za tímto svým cílem tak, že budeš sloužit druhým a dáš jim prostor k růstu. Pondělí: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě nestřídmost a ve světle textu 1 Kor 10,23-33 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš hledat „Boží slávu“. Vše, co je spojeno s přijímáním čehokoli, má být spojeno s vděčností (v. 30) a může tak být zaměřeno k Boží slávě (v. 31) a „společnému růstu“ (v. 23). Úterý: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě závist a ve světle Pavlova slova 1 Kor 12,12-27 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem, který z nás tvoří navzájem si sloužící „údy“ jedno „těla“ (v. 12-13), ve kterém „dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním“ (v. 26). Středa: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě lakomství a ve světle textu Mk 6,32-44 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem, který tě uprostřed nedostatku vede ke sdílení darů s ostatními (v. 37), která nakonec ústí v přemíru bohatství pro všechny (v. 43). Čtvrtek: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě hněvivost a ve světle textu Jan 2,13-17 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem, který v tomto příběhu nedává průchod své hněvivosti, ale své horlivosti pro Boží dům (v. 17), se kterou odstraňuje bariéry bránící láskyplným vztahům (v. 15). Pátek: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě lenivost a ve světle evangelia Mt 11,28-30 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem, který tě zve k pravému odpočinku a obnově sil ve společenství s ním samotným (v. 28), z něhož můžeš čerpat síly pro své poslání (viz obraz „jha“, v. 29-30). Sobota: Dnes uvažuj, jaké místo má ve tvém životě smilstvo a ve světle evangelia Lk 7,36-39 vnímej, jak se uprostřed tohoto svého hříchu můžeš setkat s Ježíšem, který tě vede k plné oddanosti především jemu samotnému, která ti pak také osvobozuje k žití a rozvíjení zdravé a hluboké intimity s druhými. Podněty ke společné reflexi Společný rozhovor a modlitbu mohou tento týden obohatit následující podněty: 1. Jak chápete doslovný překlad 2 Kor 5,21 (druhé čtení z Popeleční středy), kde je řeč o tom, že Bůh Ježíše pro nás „učinil hříchem“, abychom v něm byli „učiněni Boží spravedlností“? 2. Nalezli jste během úvodního týdne nějaké praktické příklady „modlitby“, „almužny“ a „postu“ vztažené k porušení našeho vztahu s Bohem, s druhými a se sebou samotnými? 3. Jakým konkrétním způsobem bude vypadat tvé společenství, ve kterém bys měl(a) možnost během postní doby sdílet svoji cestu s druhými? 4. Pokuste se najít nějaké ilustrace toho, jak konkrétní hříchy vyrůstají z některých hlavních hříchů. Doporučená literatura: Graham Tomlin: Sedm hlavních hříchů a jak je překonávat Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2009 4