Krištof Kintera: Memento mori „Z vlastního rozhodnutí“

Krištof Kintera:
Memento mori „Z vlastního rozhodnutí“
4ME400 – Multimediální komunikace
Anežka Petkevičová
ZS 2012/2013
Fakulta podnikohospodářská
Obor Arts management
Úvod
Krištof Kintera je etablovaným českým umělcem mladé až střední generace. Zastupuje
jej soukromá galerie Jiří Švestka a v nedávné době se mu dostalo dvou významných
úspěchů. Prvním je jeho výstava v Galerii hlavního města Prahy s názvem „Výsledky
analýzy“ a také ocenění Osobnost roku 2011. Tato cena je udělována za významný
umělecký počin v daném roce a Krištof Kintera ji získal za sochu Memento mori
s podtitulem „Z vlastního rozhodnutí“. Tato socha stojí v parku Folimanka pod
Nuselským mostem a je věnována sebevrahům, kteří skokem z tohoto mostu ukončili
svůj život. Od té doby, co byly na mostě namontovány bezpečnostní sítě, se již tři roky
nikdo sebevraždu naštěstí spáchat nepokusil. Krištof Kintera se tedy pokusil temnou
minulost Nuselského mostu zachytit prostřednictvím tohoto díla.1
Zdroj: http://kristofkintera.com/pages-work/volition/volition1.htm
1
ČTK. Výtvarnou osobností roku je 2011 je Krištof Kintera. Aktualne.cz [online]. 2012, [vid. 2012-10-13]
Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=729609
1
Použité výrazové prostředky
Skulpturu Z Vlastního rozhodnutí výtvarníka Krištofa Kintery tvoří „pokroucená“,
zdánlivě obyčejná dvacetimetrová pouliční lampa, která je obrácena ne směrem k zemi,
ale k nebi. Svítí do míst, kde sebevrazi prožívali poslední chvíle svého života. Lampa byla
slavnostně rozsvícena 23. června 2011. Touto lampou Kintera upozorňuje minimálním a
symbolickým gestem na holý fakt, že si na tomto místě řada lidí vzala život. Vzhledem
k choulostivosti tématu se umělec předem snažil vyvarovat jakékoliv pompéznosti a
patosu. Kintera prý dlouho hledal formu, jak to vyjádřit, a nakonec se rozhodl řídit se
zákonem „méně je více“. Domnívá se, že toto téma není nijak jednoduché, ale zároveň
tvrdí, že v jednoduchosti je síla. Lampa má dokonce i registrační číslo, a je tedy oficiální
součástí pouličního osvětlení. Samotný most může být považován za jeden z výrazových
prostředků, který je součástí díla. Bez něj by toto memento mori nemohlo fungovat. Přes
tento betonový kolos z roku 1970 jezdí každý den metro a tisíce aut. Podle Kintery má
most jedinečné kouzlo, a přestože ho lidé nemají rádi, je bezesporu elegantním
zázrakem techniky.2
Podstata předané informace a způsob komunikování
Nuselský most je znám jakožto „most
sebevrahů“. Za dobu své existence si skokem
z něj vzalo život 250–350 lidí. Krištof Kintera
sám blízko tohoto místa vyrůstal a často se u
něj vyskytuje, a to i při cestě do svého
ateliéru. Dílo vytvořil z toho důvodu, že
kdykoliv se ocitne pod Nuselským mostem, je
naplňovaný pocitem stísněnosti, a tak pro něj
bylo důležité vypořádat se s tím, co se na
tomto místě odehrávalo. Jeho záměrem tedy
bylo upozornit na minulost tohoto místa a
zejména vytvořit pietu. Kintera rovněž
zdůrazňuje, že nejde o pomník či památník,
nýbrž o tzv. memento mori. „Memento mori
je v umění žánr, který trvá už hodně dlouhou
dobu. Volně přeloženo to znamená 'pamatuj
na smrt' nebo 'pomni na svou konečnost'. To
jsou např. lebky, které se objevují v
barokních obrazech a mají tuto symboliku.
Čili, je to spíše vzpomínka, upomínka, ale
Zdroj: http://kristofkintera.com/img-work/volition/volition4.jpg
2
RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18,
Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm
2
není to pomník ani památník sebevrahů.“3 Dílo má tedy podle Kintery tedy připomínat
stovky lidí, kteří si na tomto místě v průběhu let dobrovolně vzali život, a vyzývat k
zamyšlení nad peripetiemi života, které někdy vedou i k takovýmto koncům. 4 Téma
sebevraždy je však poměrně kontroverzní. Sám Kintera se k otázce sebevražd vyjadřuje
tak, že věří ve svobodu člověka jako takovou, tedy až do jejího konečného důsledku.
Odmítá zároveň, že by dílo mělo být „oslavou sebevraždy“. „Ve skutečnosti si nedokáže
nikdo z nás motivy sebevrahů představit: Tu beznaděj. A proto věřím, že k takovému
činu – vedle pocitu naprosté beznaděje – patří též obrovská dávka odvahy.“ 5
Ekonomické aspekty realizace
Realizace tohoto díla trvala dva roky. Vzhledem k tomu, že dílo se skládá pouze ze staré,
použité vyřazené pouliční lampy, byla to záležitost finančně nenákladná. Toto dílo
zároveň vzniklo již daleko dříve a bylo původně zamýšleno jako minimalistická socha,
která neměla žádnou souvislost s Nuselským mostem. Celá realizace díla stála 28 tisíc
korun. Z toho 8 tisíc korun stála vyřazená lampa, dalšími náklady byla doprava a náklady
na technické ohýbání lampy. Krištof Kintera financoval celou sochu sám a dělalo se to
účelně takto levně, aby autor dal najevo, že sochy na veřejném prostranství nemusejí být
předražené a bronzové. Výkop kabelu a připojení k síti lamp sponzorovala firma Eltodo.
Původním záměrem bylo, aby socha svítila neustále, avšak to by znamenalo výkop
kabelu až k prvnímu pevnému bodu, a tudíž náklady cca 200 tisíc korun. Proto je socha
připojena k nejbližší lampě vzdálené 200 m. V rámci plánované rekonstrukce se však
počítá s napojením sochy na pevný bod, aby mohla svítit i ve dne.6
Publikování a prezentování díla
Informace o Kinterově uměleckém počinu se objevily na stránkách většiny pražských
deníků i týdeníků jak tištěných, tak i elektronických. Reportáže o tomto díle jsou k vidění
na webu České televize. Dále jsou rozhovory s Krištofem Kinterou o této soše k poslechu
na webu Českého rozhlasu, na Radiu Wave. Krištof Kintera uvedl informace o díle a
slavnostním rozsvícení na svých webových stránkách a vzhledem ke kontroverznosti
tématu a již známému umělcovu jménu se povědomí o tomto uměleckém počinu
poměrně rychle rozšířilo ve veřejnosti. Tisková zpráva zasílaná do médií obsahovala
základní informace o díle a také filozofický text o sebevraždě z pohledů různých
osobností, mezi nimi i T. G. Masaryka. Tuto stať zpracoval Ivo Slavík z AVOI(D) Gallery.
Zároveň v této tiskové zprávě umělec vyzval účastníky, aby na slavnostní zahájení
3
TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo. Ceskatelevize.cz [online].
2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvorilpod-nuselskym-mostem-pietni-misto/
4
CANDRA, Robert. Memento mori Krištofa Kintery. Rozhlas.cz [online]. 2011, [vid 2012-10-20]. Dostupné
z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/memento-mori-kristofa-kintery--912813
5
RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18,
Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm
6
Osobní rozhovor s Krištofem Kinterou. Získáno 25. 10. 2012 v Praze.
3
přinesli květinu.7 K dílu bylo slibováno zřízení webové stránky spolu s diskusí o tématu
sebevražd, avšak na internetu jsou v současné době k nalezení pouze články o díle,
nikoliv specializovaný web. Dílo se prezentuje v řadě médií jako pomník sebevrahům,
takto to však Kintera nezamýšlel. Měl na mysli právě ono „memento mori“, jak již bylo
zmíněno výše.
Mediální a společenský dopad
Krištof Kintera získal díky této soše ocenění Osobnost roku 2011. Tato cena je udělována
lidem, kteří v daném roce vytvořili významné umělecké dílo. Jak uvedla kunsthistorička
Hana Rousová: „Je pozitivní, že zvítězila realizace ve veřejném prostoru. Kinterova socha
je velice zajímavým a důležitým příspěvkem k problému pražských pomníků, a to jak
svým tématem, tak i řešením.“8 Zároveň dílo vzbudilo společenskou diskusi – jeho
přijetí je kontroverzní a řada lidí má problém se s ním ztotožnit. Sám Kintera byl
překvapen, že Praha 2 skulpturu podpořila a že bylo možné dílo realizovat. Původně si
myslel, že oficiálně prosadit toto dílo bude nemožné, trvalo rok, než se to Kinterovi
podařilo. I starosta Prahy 2 Jiří Paluska, který byl zprvu zděšen návrhem díla, nyní tvrdí,
že nebylo jednoduché tuto provokativní sochu prosadit. Podle některých členů
zastupitelstva jde socha proti civilizačnímu trendu odmítnutí sebevraždy, a proto s ní
nesouhlasí. Veřejnost reagovala na téma sebevraždy jako takové, řada z nich v různých
internetových diskusích odmítá, že sebevražda je odvážný čin, a tvrdí, že v určitých
životních situacích je naopak odvahou sebevraždu nespáchat. Kintera se k těmto
odmítavým názorům staví následovně: „Narážel jsem tam opakovaně na jakousi
anachronicko-křesťanskou až opovržlivou odmítavost k činu sebevraždy, potažmo
vůbec k té myšlence umístit tam to dílo, které na daný akt poukazuje.“ (…) „Vnímám
sebevraždu jako legitimní právo každého člověka skoncovat s vlastním životem.
Samozřejmě se všemi neblahými důsledky, které to přináší. Děje se to denně a nelze se
k tomu stavět zády. Je to tak, i když je to bolestné a smutné. Měli bychom o takových
věcech přemýšlet s respektem.“ 9 Pozitivní dopad uměleckého díla má spolupráce
radnice Prahy 2 s psychiatrem Iljou Žukovem. Ten dohodl se starostou osvětové akce,
aby veřejnosti zpřístupnil psychiatrii a zbavil ji strachu z ní. Domnívá se, že až ¾
sebevrahů by nemusely zahynout, pokud by vyhledali odbornou pomoc.10
7
SLAVÍK, Ivo. Artalk.cz [online]. TZ: Krištof Kintera. 2011, [2012-10-20]. Dostupné z:
http://www.artalk.cz/2011/06/13/tz-kristof-kintera-2/
8
ČTK. Kintera je výtvarnou osobností z2011 za pomník sebevrahům. Ceskatelevize.cz [online]. 2012, [vid
2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/161105-kintera-je-vytvarnouosobnosti-2011-za-pomnik-sebevrahum
9
WOLFOVÁ, Pavlína. Světlo sebevrahů. Reflex [online]. 2012, [vid 2012-10-18] Dostupné z:
http://www.reflex.cz/clanek/kultura/38690/svetlo-sebevrahu.html
10
ČTK. Lampy Krištofa Kintery, zazrak i memento mori. Týden [online]. 2011, [vid 2012-10-23]. Dostupné
z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/lampy-kristofa-kintery-zazrak-i-mementomori_205430.html
4
Závěr
Dílo Z vlastního rozhodnutí Krištofa Kintery je určitě zajímavým uměleckým počinem,
kterým se umělec minimalisticky vypořádal s tíživou historií tohoto místa. Je nutné
podotknout, že jde zejména o historii – pokud by se sebevraždy na tomto místě
opakovaly, neodvážil by se prý sochu instalovat.11 Dílo Memento mori není jedinou
sochou tohoto druhu, kterou Kintera vytvořil. V nizozemském městě Tilburg vytvořil
sochu Miracle 12, což je lampa, která se sklání nad sochou svatého Františka z Assisi.
Dalším dílem tohoto typu je My Light is Your Light, což je obrovský lustr o výšce 4,2 m
tvořený rovněž z pouličních lamp či dílo Lay Down and Shine, tvořené z pouliční lampy,
která leží na zemi. Dá se tedy říci, že tak Kintera navázal na sérii světelných soch
tvořených z pouličních lamp.
Zdroj: http://www.tyden.cz/obrazek/201106/4e0467d5bac8e/kintera-lampa-4e046892bba57_518x369.jpg
11
RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18,
Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm
12
TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo. Ceskatelevize.cz [online].
2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvorilpod-nuselskym-mostem-pietni-misto/
5
Zdroje
Internetové články:
CANDRA, Robert. Memento mori Krištofa Kintery. Rozhlas.cz [online]. 2011, [vid 201210-20]. Dostupné z:
http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/memento-mori-kristofakintery--912813
ČTK. Výtvarnou osobností roku je 2011 je Krištof Kintera. Aktualne.cz [online]. 2012,
[vid. 2012-10-13] Dostupný z:
http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=729609
ČTK. Kintera je výtvarnou osobností z2011 za pomník sebevrahům. Ceskatelevize.cz
[online]. 2012, [vid 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/161105-kintera-je-vytvarnou-osobnosti2011-za-pomnik-sebevrahum
ČTK. Lampy Krištofa Kintery, zazrak i memento mori. Týden [online]. 2011, [vid 201210-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/lampy-kristofakintery-zazrak-i-memento-mori_205430.html
RÜHMKORF, Christian. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18, Dostupné z:
http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm
SLAVÍK, Ivo. Artalk.cz [online]. TZ: Krištof Kintera. 2011, [2012-10-20]. Dostupné z:
http://www.artalk.cz/2011/06/13/tz-kristof-kintera-2/
TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo.
Ceskatelevize.cz [online]. 2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvoril-pod-nuselskymmostem-pietni-misto/
WOLFOVÁ, Pavlína. Světlo sebevrahů. Reflex [online]. 2012, [vid 2012-10-18] Dostupné
z: http://www.reflex.cz/clanek/kultura/38690/svetlo-sebevrahu.html
Další:
Osobní rozhovor s Krištofem Kinterou. Získáno 25. 10. 2012 v Praze.
6