Marjane Satrapi
Transkript
Marjane Satrapi
Marjane Satrapi Pravnučka Perského šáha Narodila se 22. listopadu 1969 ve městě Rašt, ale vyrostla v Teheránu v rodině z vyšší společenské třídy. Doma měli sluţebné, Marjanin tatínek jezdil v cadillacu a Marjane studovala na francouzském lyceu. Stojí za zmínku, ţe Satrapi je pravnučkou perského šáha, který vládl v Íránu v letech 1848 aţ 1896.Sama však zdůrazňuje, ţe být princeznou není v Íránu aţ tak neobvyklé,protoţe šáhové mívali mnoho ţen a s nimi stovky dětí. Její liberální rodiče – otec inţenýr a matka oděvní návrhářka – nijak neomezovali dceru v projevování vlastních názorů a vychovali z mladé Marjane silnou osobnost. Matyldina země byla jednou z nekrásnějších zemí na světě. Všichni tam ţili vklidu a míru, pod ochranou moudrého, dobrotivého krále. Najednou však přijde zjevení, které v komiksových bublinách řeší holocaust. „Kdyţ jsem byla mladší, nenáviděla jsem odpovídat na otázku odkud pocházím.Dneska jen řeknu: jsem Íránka. Ano, narodila jsem se tam, co s tím nadělám. Od té doby, co vyšla má kniha, nikdo ode mne nechce ţádné vysvětlení. PERSEPOLIS je prostě moje odpověď.“ Jak se ţije v Íránu a proč nosit šátek. Takţe je pravda, co se říká o íráních!Ţe jsou to nevychovanci. Tak to asi bude pravda I to, Co se povídá o vás jeptiškách! Ţe jste před vstupem do řádu byly všechny prostitutky! ,,Mým rodičům, kteří měli dost rozumu a odvahy ,aby dodrţeli slib a nikdy se mě nevyptávali, jak to bylo ve Vídni.” http://www.youtube.co m/watch?v=xx7V9AZ6 skA&feature=related V hlavní roli Marjane Satrapi! Šitíčko Intimní rozhovory obyčejných ţen nad šálkem čaje při polední siestě. Je docela dobře moţné si představit podobný rozhovor, který by vedly ţeny nad kávou u nás nebo nad Coca-Colou v Americe. „Nejlíp si člověk vylije srdce, kdyţ mluví o jiných za jejich zády“ Proč šitíčko? I v těch nejtotalitnějších reţimech fungují (ţenská) přátelství a vedou se intimní rozhovory, které mají ohromnou sílu a jdou proti zvykům a tradicím totalitní kultury. Kuře na švestkách Obsahem komiksu je nepříliš povzbudivý příběh, popisující sedm dní dobrovolného umírání hlavního hrdiny. „Hraji podobnou hru jako Hitchcock, ten se taky ve svých filmech vţdy jen mihnul“