Resumé
Transkript
Resumé
Studia Comeniana et historica | Resumé 91–92, XLIV/2014 Jan Hábl Útěcha skrze příběh. Komenského Labyrint jako narativní terapie V této studii sledujeme, jakým způsobem Jan Amos Komenský realizoval svůj útěšný záměr v díle Labyrint světa a ráj srdce z hlediska současné naratologie. Ze všech úspěšných spisů, které Komenský napsal, se zaměřujeme pouze na tento ze dvou důvodů. Za prvé, čas ukázal, že Labyrint jedinečným způsobem přesahuje ostatní Komenského díla, a to nejen tohoto období. Věhlas a oblíbenost, které se Labyrint již po staletí těší – jak mezi laickou veřejností, tak i odborníky, ukazuje, že se Komenskému právě v tomto díle podařilo útěšný záměr uskutečnit. Otázka zní, proč právě Labyrint? V čem spočívá jeho „kouzlo“, jeho terapeutická síla? Druhý důvod úzce souvisí s prvním: Labyrint se jediný žánrově odlišuje od všech ostatních spisů svou narativní formou. Jestliže ostatní spisy jsou většinou psán formou traktátovou, Labyrint je proti nim koncipován jako příběh. Jsem přesvědčen, že právě v tom spočívá jeho jedinečný potenciál vzhledem k vytyčenému útěšně-terapeutickému záměru autora cílem této studie je analýza tohoto potenciálu. Cestou deskriptivně-analytickou předkládám argument, že terapeutická „úspěšnost“ či účinnost Labyrintu spočívá mj. právě v jeho příběhovosti. Consolation Through Story. Comenius’s Labyrinth as Narrative Therapy This study examines the way in which Jan Amos Comenius accomplished his purpose of consolation in The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart. Comenius wrote a number of consolation works, but we will focus only on this one, for two reasons. First, time has proven The Labyrinth to have surpassed Comenius’s other works in a unique way, and not only in his own day. The fame and popularity that The Labyrinth has enjoyed throughout the centuries – among the general public as well as among Professional – shows how truly Comenius was able to communicate his comforting purpose. The question arises: Why exactly The Labyrint? Wherein does its “magic”, its therapeutic strength lie? The second reason is closely tied to the first: The Labyrinth is the only one of Comenius’s works that was written in a narrative form. His other works were mostly written as treatises, but The Labyrinth is a story. I am convinced that its unique (therapeutic effectiveness of The Labyrinth lays primarily in its “storyness”.