Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
TÁBOR
PODKLADY PRO ROZBOR
UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012
OBSAH
I. ÚVOD.................................................................................................................................................. 5
II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR................................ 5
III. POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU.......................... 8
IV. ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY............................................................................... 9
V. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY – PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................................................................. 13
1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................................................ 13
A057 - DOBÝVACÍ PROSTOR .................................................................................................................. 13
A058 - CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ................................................................................................... 14
A060 - LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN............................................................................................... 14
A061 - PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................... 15
A063 - STARÉ DŮLNÍ DÍLO ..................................................................................................................... 15
A066 - ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA..................................................................................... 16
2. VODNÍ REŽIM .................................................................................................................................... 16
A044 - VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .......................... 16
A045 - CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ................................................................... 17
A046 - ZRANITELNÁ OBLAST ................................................................................................................ 17
A047 - VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ................................................................... 18
A048 - VODNÍ NÁDRŽ ............................................................................................................................ 18
A049 - POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ..................................................................................... 19
A050 - ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 20
A051 - AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................... 20
A053 - ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ...................................................................... 21
A054 - OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ....................................................................... 22
A055 - PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM . 22
B028 – PODÍL VODNÍCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝMĚŘE OBCE................................................................ 23
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................... 24
A064 - STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ................................................................. 24
A065 - OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ............................................................................ 25
A084 - OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI
LÁTKAMI ................................................................................................................................................ 25
A085 - SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................. 25
A087 - ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......... 26
A109 - VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ............................................................................ 26
A113 - OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA ........................................................................... 26
A114 - JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ............................................................................................................ 27
B035 – POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................ 27
B036 – HODNOTY IMISNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ ............................... 27
4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ....................................................................................................... 28
1
A017 - OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA.............................................................. 28
A018 - MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ................................................................ 28
A021 - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................................................. 30
A022 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU .... 31
A023 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ........... 32
A028 - PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 32
A029 - NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................. 32
A031 - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................. 33
A030 - PŘÍRODNÍ PARK .......................................................................................................................... 33
A032 - PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................... 34
A034 - NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ................................................................ 34
A036 - LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM
VÝZNAMEM ............................................................................................................................................ 35
A042 - HRANICE BIOCHOR..................................................................................................................... 35
B030 – KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES ............................................................................... 36
B033 – HRANICE BIOREGIONŮ A BIOCHOR ............................................................................................ 37
5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ................................... 38
A037 - LESY OCHRANNÉ ....................................................................................................................... 38
A038 - LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ .......................................................................................................... 38
A039 - LESY HOSPODÁŘSKÉ .................................................................................................................. 38
A040 - VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA......................................................................................... 38
A041 - BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ......................................................................... 39
A043 - INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ................................................. 41
B022 – PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU .................................................... 42
B023 – PODÍL ORNÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ................................................... 42
B024 – PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ................... 43
B025 – PODÍL SPECIELNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ........ 44
B026 – PODÍLY TŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ................... 45
B027 – PODÍL ZASTAVĚNÝCH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU.......................... 46
B029 – PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRU ......................................................................... 47
B031 – STUPEŇ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ................................................................................ 48
B032 – HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ .................................................................................. 49
6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................. 50
A067 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................... 50
A068 - VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 50
A069 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO
PÁSMA.................................................................................................................................................... 51
A070 - SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................... 51
A071- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................... 52
A072 - ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 53
A073 - NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ... 53
A074 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO
PÁSMA.................................................................................................................................................... 54
A075 - VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ............................... 54
A078 - PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................ 55
A079 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................... 55
A080 - TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 55
A081 - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................ 56
A082 - KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 56
A088 - DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................... 56
A090 - SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 57
A091 - SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA...................................................................... 58
A092 - SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 59
A093 - MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ............................................................................................. 59
A094 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................. 60
2
A095 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................. 60
A096 - KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI .................................................................. 60
A097 - VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................... 61
A098 - LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................... 62
A102 - LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM..................................................................................... 62
A103 - LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..................................................................... 62
B019 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU ....................... 63
B020 – PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM ............................................................................ 63
B021 – PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI .................................................... 65
7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................. 65
B001 – VÝVOJ POČTU OBYVATEL ......................................................................................................... 65
B002 – PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0 -14 LET NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL ................................. 66
B003 - PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 LET A VÍCE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL .......................... 67
B004 – PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM .................................................................................. 68
B005 – PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM ........................................................................ 69
8. BYDLENÍ ............................................................................................................................................ 70
A001 - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ .................................................................................................................... 70
A003 - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ............................................................................................. 71
A107 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................... 75
A110 - OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ........................................................................................................ 75
A111 - OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY ...................................................................................................... 75
A112 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY ......................................... 75
A116 - POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. KAŽDÉHO ROKU ........................................................... 76
A117 - ZASTAVITELNÁ PLOCHA ............................................................................................................ 77
B006 – SÍDELNÍ STRUKTURA ................................................................................................................. 79
B011 – VÝSTAVBA DOMŮ A BYTŮ ......................................................................................................... 80
B012 – PODÍL NEOBYDLENÝCH BYTŮ NA CELKOVÉM FONDU ............................................................... 83
B013 – STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU ................................................................................................ 84
9. REKREACE ........................................................................................................................................ 86
A005 - PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................ 86
A006 - PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................... 86
A007 - KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ................................................................................................... 86
A008 - NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........... 87
A009 - NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
............................................................................................................................................................... 87
A012 - REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ............................................................................................... 87
A011 - URBANISTICKÉ HODNOTY .......................................................................................................... 88
A013 - HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR .............................................................................. 88
A014 - ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR .......................................................................... 88
A015 -VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .......................................................................................... 88
A019 - MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI .................................................................................................... 88
A020 - VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ................................................................................................. 88
A016 - ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ....................................................................................... 89
A056 - LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ............................................ 89
A106 - CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ........................................ 90
B015 – REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ ..................................................... 91
B016 – POČET STAVEB PRO RODINNOU REKREACI ................................................................................ 92
B017 – KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ................................................................... 93
10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ............................................................................................................ 93
A002 - PLOCHY VÝROBY ....................................................................................................................... 93
A004 - PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ......................... 95
B007 – EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODVĚTVÍ ................................................................................. 97
B008 – MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................................... 100
B009 – VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ............................................................................... 101
B010 – DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL ............................................................................... 101
3
VI. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST...................................................................................................... 102
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................................................. 104
Zpracoval:
Městsky úřad Tábor - odbor územního rozvoje
Žižkovo náměstí 2
390 15 Tábor
Ing. Vlastimil Křemen – vedoucí odboru územního rozvoje
Ing. Ladislav Pavlík
Mgr. Martin Lang
4
I. Úvod
Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působnosti pořizuje úřad
územního plánování (v tomto případě Městsky úřad Tábor – odbor územního rozvoje) pro
svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních a
regulačních plánů. Obsahuji zjištění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení změn
v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo
stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území,
záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území
(dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“) a určeni problémů k řešení v územně
plánovací dokumentaci.
II. Základní údaje o obci s rozšířenou působností Tábor
Obec s rozšířenou působností (dále ORP) Tábor se nachází v severovýchodní části
Jihočeského kraje a svou rozlohou (1002 km2 ) je druhá největší ORP v kraji.
Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov,
Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut
městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Na území této ORP žije 80 641 obyvatel (ČSU, 2011),
což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje1. Podíl městského obyvatelstva činí 72,8 %. Průměrný
věk obyvatel se pohybuje kolem 41,8 roku (ČSU, 2011), tedy nad krajským průměrem 40,9
roku (ČSU, 2010). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,5 obyvatel na 1 km2. Na území
ORP je 44 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999
a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
Území ORP má nížinný charakter v jižní a jihozápadní části, kde protéká řeka Lužnice.
Nejnižším bodem je koryto řeky Lužnice (350-360 m n.m.), v katastrálním území Hvožďany
u Bechyně. Severním a východním směrem nadmořská výška pozvolná stoupá až výběžkům
Českomoravské vrchoviny na hranici s krajem Vysočina. Nejvyšší je vrchol Batkovy
s výškou 724 m n.m. na hranici katastrálních území Pohnání a Blanička.
.
.
1
Údaje za Jihočeský kraj jsou vztaženy k roku 2010. Údaje za ORP jsou za rok 2011.
5
Obr. 1. Správní členění ORP Tábor
6
Obr. 2. Znázornění reliéfu ORP Tábor
7
III. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru
Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších
územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází
několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i
evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3
(E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře
(ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.).
Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou
středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní
metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových
záměrů republikového a mezinárodního významu.
Obr. 3. Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku (zdroj: Politika územního rozvoje České
republiky)
Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních
dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a
severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského
moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické
integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje
Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj
tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2.
8
IV. Základní územní vztahy a vazby
Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem
sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je
v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve
městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy
evropského, tj. makroregionálního významu.
Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční
doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu.
Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam
vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV.
tranzitního železničního koridoru.
Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika
územního rozvoje ČR. Tento dokument vymezuje na území s rozvojovou osou OS 6 Praha –
České Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území.
Obr. 4. Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí PÚR ČR (zdroj: Politika
územního rozvoje České republiky)
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje upřesňují rozvojovou osu OS 6 takto:
1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v
rámci obcí Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Nemyšl (Hoštice u
Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora) ;
2. zásady pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně
plánovacích dokumentací:
9
•
•
•
•
•
•
•
•
podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území
s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na
veřejnou technickou infrastrukturu
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a
zachovat přiměřenou prostupnost krajiny,
podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a
urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský
ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny,
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území,
památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost
krajiny,
omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy
dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a
pozemků určených k plnění funkcí lesa a za-chování krajinného rázu.
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice
R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s
Rakouskem,
při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního
rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví,
při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na
dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů,
zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v
rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast
nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst
Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací
obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto:
1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v
rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin,
Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko
u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí),
Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora,
Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u
Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor;
2. stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:
• podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné
mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský
kraj a kraj Vysočina,
• v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky
cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně
technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a
krajiny;
• dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v
navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
10
•
•
•
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů
silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace,
tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového
území,
zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní
napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a
napojení na veřejnou technickou infrastrukturu,
při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje
na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch
dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2.
ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko –
Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu
tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního
významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1
a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území
uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí
(Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice,
Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova):
1. stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s
dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na
veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a
Chýnov,
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a
zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem
při dotčení chráněných území přírody,
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a
urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit
venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná
panoramata sídel a krajiny;
2. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu
a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina,
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci
N-OS4,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci
vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.
Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu NSOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti
Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní
periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK:
11
1. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních
území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory
(Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u
Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor
2. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících
obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních
příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích
ohrožených vysídlením,
• podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti
turistického a cestovního ruchu,
• podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke
specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních
vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu;
3. a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v
• územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti
vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní
úroveň obyvatel v této oblasti,
• při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a
turistického ruchu,
• řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a
doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na
Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.
Obr. 5. Rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti ze ZÚR JK
12
V. Územně analytické podklady – podklad pro rozbor
udržitelného rozvoje území
Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území
dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování
stavebním řádu
Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území
dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování
stavebním řádu
–
a
–
a
1. Horninové prostředí a geologie
Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního
obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku
(Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v
omezené míře keramických jílů.
Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým
granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na
severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též
nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve
směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje
příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží,
vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je
vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné
revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory.
Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která
zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a
říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství
senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších
mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické,
žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy.
Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které
však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako
problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je
zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty
svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových
rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků.
Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou
intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy
jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina.
A057 - Dobývací prostor
Na území ORP Tábor se momentálně nacházejí 3 dobývací prostory:
13
Tab. 1. Dobývací prostory
Název
Nerost
Dotčené obce
Planá nad Lužnicí
Hnojná Lhotka
Maršov
štěrkopísky
stavební kámen
bentonit
Slapy, Dražičky
Malšice
A058 - Chráněné ložiskové území
Největší surovinové bohatství tvoří ložiska štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva, jílu a
bentonitu.
Tab. 2. Chráněná ložiskové území
Název
Surovina
Dotčené obce
Maršov
Sudoměřice II.
Hnojná Lhotka
Hodětín
Meziříčí
Sudoměřice I.
Drhovice
Drahnětice 2
Šebířov
štěrkopísky
bentonit
jíly
stavební kámen
jíly
cihlářská surovina
jíly
stavební kámen
Malšice
Sudoměřice u Bechyně
Dražičky, Slapy
Hodětín
Meziříčí
Sudoměřice u Bechyně, Hodětín
Drhovice
Jistebnice, Opařany
Běleč, Šebířov
A060 - Ložisko nerostných surovin
Ložiska nerostných surovin se vyskytují zejména v západní části ORP Tábor.
Tab. 3. Ložiska nerostných surovin
Název
Subregistr
Drahnětice 2
bilancovaná
výhradní
bilancovaná
výhradní
bilancovaná
výhradní
bilancovaná
výhradní
bilancovaná
výhradní
bilancovaná
výhradní
prognózy
Drhovice
Hodětín
Maršov u Tábora
Meziříčí
Roudná 2 – Planá nad
Lužnicí
Sepekov - Podboří
ložiska
ložiska
ložiska
ložiska
ložiska
ložiska
schválené
Těžba
Surovina
Dotčené obce
dosud
netěženo
dosud
netěženo
dosud
netěženo
občasná
povrchová
dosud
netěženo
současná z
vody
dosud
cihlářská
surovina
cihlářská
surovina
jíl, kaolinit
Hodětín
bentonit
Malšice
cihlářská
surovina
štěrkopísky
Meziříčí
Au-ruda,
Opařany
14
Drhovice
Slapy u Tábora
Sudoměřice
Šebířov
mlýn
–
Šelmberský
(vyhrazené nerosty)
bilancovaná
ložiska
výhradní
bilancovaná
ložiska
výhradní
bilancovaná
ložiska
výhradní
netěženo
současná
povrchová
dosud
netěženo
dosud
netěženo
scheelit
stavební
kámen
jíl, kaolinit
stavební
kámen
Slapy, Dražičky
Sudoměřice u Bechně,
Hodětín
Šebířov
Obr. 6. Chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin
A061 - Poddolované území
Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél
tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a
jihozápadně od Mladé Vožice (Hlasivo, Nemyšl). V této oblasti jde o pozůstatky těžby
stříbrné rudy. Další lokality kde se vyskytují jsou např. Tábor – Horky, Košín, Sudoměřice u
Bechyně, Dolní Hořice.
A063 - Staré důlní dílo
Na území ORP Tábor se vyskytují 3 staré důlní díla:
• Propad v Hlasivě
• Štola Josef – v Ratibořských Horách
• Úraz – v Nemyšli
15
Stará důlní díla jsou pozůstatky po těžbě stříbrné rudy.
Obr. 7. Dobývací prostory, poddolovaná území a stará důlní díla
A066 - Odval, výsypka, odkaliště, halda
Lokality výskytu hald kopírují svým výskytem historickou těžbu rudy v regionu, tzn. zejména
okolí Mladé Vožice, Hlasiva, Řemíčova, Nemyšle, Ratibořských Hor.
2. Vodní režim
A044 - Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem
Území ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Vodní zdroje jsou rovnoměrně
rozmístněny po celém území. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem
využití území. Územní rozložení zobrazuje následující kartogram:
16
Obr. 8. Vodní zdroje povrchové a podzemní vody
A045 - Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod,
vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
Řešené území lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace
vod. Do jižní části ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené
akumulace vod.
A046 - Zranitelná oblast
S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle
nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování
hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto
oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb.
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména
využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje
hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v
důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k
nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Do zranitelné oblasti spadá většina území kromě severozápadní části (jistebnicko,
nadějkovsko) a jižní části (bechyňsko).
17
Obr. 9. CHOPAV, zranitelná oblast
A047 - Vodní útvar povrchových, podzemních vod
Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách
na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a
protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních
hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později
k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté
koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným
přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice),
Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky
jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha.
Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své
vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava.
Z útvarů podzemních vod je nejrozsáhlejší krystalinikum v povodí Střední Vltavy,
krystalinikum v povodí Sázavy, krystalinikum v povodí Lužnice, menší plochou do území
zasahuje severní část Třeboňské pánve a kvartér Lužnice.
A048 - Vodní nádrž
Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které
významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako
18
v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na
Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32
ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín
(25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22
ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Rybníky výrazně ovlivňují celkovou podobu krajiny a
rybníky situované v intravilánu obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí.
Obr. 10. Vodní útvar povrchových a podzemních vod, vodní nádrže
A049 - Povodí vodního toku, rozvodnice
Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému
místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do
jiného vodního útvaru.) Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice
geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy
povrchových vodních útvarů v povodí.
Celé území patří k úmoří Severního moře. Dle vymezení hydrologického povodí 2. řádu
náleží většina území do oblasti povodí Horní Vltavy, do severní části pak zasahuje oblast
povodí Dolní Vltavy. Území se dále podrobněji člení na hydrologické povodí 3. a 4. řádu.
19
Obr. 11. Povodí vodního toku, rozvodnice
A050 - Záplavové území
A051 - Aktivní zóna záplavového území
Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných
povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může
způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území
nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně
dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být
způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená
povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho
havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní
povodeň).
Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou
administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena
vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský
úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných
územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu
záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
Periodicita povodně 5, 20 a 100 let -výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen
průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let.
20
Tab. 4. Záplavová území
Název toku
Dotčené obce
Blanice
Milevský potok
Lužnice
Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov
Opařany
Košice, Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Želče, Sezimovo Ústí, Tábor,
Slapy, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč, Bečice, Stádlec, Dobronice u Bechyně,
Černýšovice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Hodonice
Jistebnice, Nadějkov, Opařany, Stádlec, Rataje, Haškovcova Lhota, Radětice,
Černýšovice, Bechyně
Turovec, Tábor, Sezimovo Ústí
Chotoviny, Košín, Radimovice u Tábora, Tábor
Hodonice, Březnice, Záhoří
Smutná
Chotovinský potok
Košínský potok
Židova strouha
Obr. 12. Záplavové území, aktivní zóna záplavového území
A053 - Území zvláštní povodně pod vodním dílem
Zvláštní povodně vznikají poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii
(protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní
povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený
21
zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v
krizovém plánu.
Tento jev je v řešeném území vymezen na dolním toku řeky Lužnice.
A054 - Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na
životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především
systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu
povodní.
Úpravy některých úseků vodního toku z důvodu protipovodňové ochrany byly provedeny
Zemědělskou vodohospodářskou správou v Nadějkově na řícce Smutná, v Dolní Hořicích a
Chýnově na Chýnovském potoce, V Nové Vsi u Chýnova na Novoveském potoce.
A055 - Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem
ochranné pásmo ložiska peloidů
Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid,
které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle
tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno.
Ochranné pásmo peloidů zasahuje na území obce Hodětín.
Obr. 13. Území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt protipovodňové ochrany,
přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody
22
A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - řešeno v tématické
oblasti IX.
B028 – Podíl vodních ploch na celkové výměře obce
Podíl vodních ploch na celkové výměře ORP je 2,15 %.
Tab. 5. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce
Největší podíl
Turovec
Sezimovo Ústí
Radimovice u Tábora
Košín
%
9,51
8,65
8,24
7,77
7,14
Nejmenší podíl
Bečice
Radimovice u Želče
Krátošice
Pohnánec
Krtov
Obr. 14. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce
23
%
0,0
0,22
0,33
0,40
0,44
3. Hygiena životního prostředí
A064 - Staré zátěže území a kontaminované plochy
Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí,
podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
látkami v minulosti (zejména se jedna např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a
aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za
starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není
znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky
odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek,
bývalé vojenské základny nebo území postižené těžbou nerostných surovin.
V území ORP Tábor je registrováno 97 objektů definovaných jako staré ekologické zátěže.
Jejich největší koncentrace je ve správním území obce Jistebnice (7 objektů), Borotín, Tábor
(5), Malšice a Mladá Vožice (4). Ekologické zátěže jsou logicky koncentrovány do větších
obcí a obcí ve kterých působila Armáda ČR. Pouze minimum obcí nemá na svém území
žádnou kontaminovanou plochu.
Obr. 15. Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
24
A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Na základě imisních analýz ČHMÚ byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
K překračování limitu nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin dochází ve správním území
měst Tábor a Sezimovo Ústí, kde je lokalizována průmyslová výroba.
Největší liniové zdroje znečištění jsou dálnice D3, silnice první třídy I/3, I/19 a budovaný IV.
tranzitní železniční koridor.
A084 - Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými
nebezpečnými látkami
Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami se vyskytuje v území ve třech lokalitách, ve
všech případech se jedná o objekt zařazený do skupiny B:
• Drhovice – sklad s výbušninami
• Tábor – Smyslov – sklad pohonných hmot
• Teplárna Tábor, a.s. – sklad paliva
A085 - Skládka včetně ochranného pásma
Na území ORP se nachází dvě funkční skládky komunálního odpadu – v Želči a v Jistebnici.
Z ostatních oblastí se sváží komunální odpad mimo území ORP Tábor.
Obr. 16. Objekty s umístěními nebezpečnými látkami a skládky
25
A087 - Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma
V regionu funguje několik zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (zařízení určená k
využívání odpadů, skladování a sběr odpadů, apod.). Tyto zařízení se koncentrují především
do větších sídel. Každá obec má pak ze zákona vymezeny plochy s kontejnery na tříděný
komunální odpad.
A109 - Vymezené zóny havarijního plánování
Zóna havarijního plánování JE Temelín (ORP Týn nad Vltavou) zasahuje na území obcí
Bechyně, Hodonice, Březnice a Záhoří.
Obr. 17. Jiná známá ochranná pásma a zóna havarijního plánování
A113 - Ochranné pásmo hřbitova, krematoria
Na území ORP Tábor se nachází 56 hřbitovů kolem kterých je vyhlášeno ochranné pásmo dle
zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Ne všechny jsou však v současnosti využívány
k pohřbívání. Jediné krematorium je v Táboře.
26
Obr. 18. Ochranná pásma hřbitovů
A114 - Jiná ochranná pásma
Z ochranných pásem které nejsou uvedeny u jiných jevů se v území nejčastěji vyskytují
ochranná pásma zemědělských areálů a objektů pro živočišnou výrobu.
B035 – Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší
Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je
překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí
ministerstvo životního prostředí. V rámci ORP Tábor se jedná o oblast měst Tábor, Sezimovo
Ústí a Planá nad Lužnicí
B036 – Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj
Imisní znečištění ovzduší je vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo
stanovené skupiny znečišťujících látek. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty
imisních limitů. (viz. A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší).
27
4. Ochrana přírody a krajiny
A017 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika
A018 - Místo krajinného rázu a její charakteristika
Tyto dva jevy jsou převzaty z Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje, který byl
zpracován Ateliérem V – Ing. arch. Ivan Vorel v roce 2009. V letošním roce bude zpracován
podrobnější generel krajinného rázu pro území ORP Tábor.
Tab. 6. Oblasti krajinného rázu
Oblast
Název oblasti
Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč.
estetických hodnot
ObKR04
Jistebnicko – Kovářovsko
ObKR06
Milevsko
ObKR07
Táborsko – Soběslavsko
ObKR08
Mladovožicko
ObKR09
Chýnovsko
ObKR12
Bechyňsko – Vltavotýnsko
Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a
prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném
reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní
strukturní zeleně
Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských
ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené
zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant
v krajinné scéně
ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice
s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant
Tábora v krajinné scéně
ploch a lesních porostů, dominantní výšiny u Ratibořských Hor,
harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného
rámce
ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a
dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí
do krajinného rámce
Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice
s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků,
výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí,
bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní
strukturní zeleně
V území se dále nachází a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské
Hory a Smilovy Hory a okrajově sem zasahují ze soběslavská Blata.
28
Obr. 19. Oblast a místo krajinného rázu
Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující:
I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností:
podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami
urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod..
podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména
zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany)
podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak
chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny,
kulturní památky a rezervace)
II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická):
podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami
zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF
podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů
hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení
podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami
přírodních parků či geoparků
III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní:
podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy
hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými
vodními plochami a toky
29
podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a
toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních
biocenter ÚSES a ptačími oblastmi
podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými
lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky
významných lokalit (EVL).
A020 - Významný vyhlídkový bod - řešeno v tématické oblasti IX.
A021 - Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo
obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů
ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území
ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení
přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických
druhů a jejich společenstev (biodiverzity).
V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří
hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.:
• plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být
vložena biocentra regionálního významu
• plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena
biocentra lokálního (místního) významu
• plochami biocenter a biokoridory lokálního významu, interakčními prvky
Při získávání datových podkladů pro tuto vrstvu využíváme tyto zdroje:
• Zásady územního rozvoje (ZÚR)
• Územní plány (ÚP)
• Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)
• Generely ÚSES
Problémem je že trasy ÚSES z výše uvedených zdrojů spolu navzájem nekorespondují.
Dalším problémem je návaznost ÚSES na hranicích obcí a ORP.
Při severní hranici ORP (Jistebnice, Nadějkov) je lokalizován nadregionální ÚSES
s biocentry Cunkovský hřbet, který pokračuje jihovýchodním směrem biokoridorem
Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn
Regionální a lokální ÚSES pak spolu s interakčními prvky dotvářejí relativně hustou síť
ekologicky stabilních území v ORP.
30
Obr. 20. Územní systém ekologické stability
A022 - Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou
Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek
definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářejicí
její typicky vzhled nebo přispívající k udrženi její stability. Organ ochrany přírody může
zaregistrovat jako významný krajinný prvek zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze,
trvale travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, uměle i přirozené skalní útvary. Mohou
jimi byt i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
Tab. 7. Významné krajinné prvky registrované
Název
Popis
Botanická zahrada při SZeS
Tábor - botanická zahrada
Bývalý lom na Sv. Anně
Tábor - Měšice - lom
Křemenný val u Mlýnů
Mlýny - křemenný val
Za kostelem
Jistebnice
Hráz u Blatce
650 m komunikace, bývalá hráz, lípy
Zámecký park
Hraběcí pěšinka - část
Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat
část staré cesty
Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem
část jižního svahu
květnatá mezofilní louka s výskytem ohrožených a
zvláště chráněných rostlin
Louka u kempu Javorová skála
31
A023 - Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou
Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek
definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející
její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze
zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Zvláště chráněná území
Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně
žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora
představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle
současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v
platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Na území ORP
Tábor nejsou vymezena žádná velkoplošná zvláště chráněná území ( národní park, chráněná
krajinná oblast). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní
rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České
republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na
základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky
významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí
do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v
následujících dvou letech. Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené
ochrany přírody“ (dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO,
EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi
obecnou a zvláštní ochranou.
A028 - Přírodní rezervace včetně ochranného pásma
Tab. 8. Přírodní rezervace
Název lokality
Popis lokality
Kladrubská hora
Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou Dolní Hořice
faunou a florou
Skalnatý vrchol Choustník se starým smíšeným Choustník
lesním porostem
Významná geologická a mineralogická lokalita
Dolní Hořice
Choustník
Pacova hora
Dotčené obce
A029 - Národní přírodní památka včetně ochranného pásma
Tab. 9. Národní přírodní památky
Název lokality
Popis lokality
Dotčené obce
Chýnovská jeskyně Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu
Luční
Dolní Hořice
První mykologická rezervace v Československu, Turovec
předmětem je ochrana hub
32
Stročov
Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu Borotín
rozchodníku huňatého
A031 - Přírodní památka včetně ochranného pásma
Tab. 10. Přírodní památky
Název lokality
Popis lokality
Dotčené obce
Vlásenický potok
Lokalita pérovníku pštrosího
Dražice
Kozlov
Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce Želeč
májového
Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman
Ostrov Markéta
Černická obora
Hroby
Stará obora, smíšený porost s převahou habru a Sudoměřice u Bechyně
dubu
Bohatá lokalita hořečku českého.
Radenín
Zeman
Malý rybník s výskytem třtiny nachové Nadějkov
zprohýbané.
Černýšovice
Černýšovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců.
Židova strouha
Jesení
Granátová skála
Luna
Stříbrná huť
Geomorfologicky významné prostorově členité Hodonice
údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty
přirozených reliktních borů na skalách
Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s Ratibořské Hory
bohatou květenou.
Rulová skála s výskytem granátů.
Tábor
Výslunná
jižní
stráň
společenstvy, útočiště plazů.
Lokalita ďáblíku bahenního
se
suchomilnými Sezimovo Ústí
Chýnov
A030 - Přírodní park
Ve správním území leží 6 přírodních parků. Největší souvislé území přírodního parku je
tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severozápadním okraji řešeného území. Ostatních 5
přírodních parků, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně
rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami.
Tab. 11. Přírodní parky
Název
Plziny
Dotčené obce
Vodice, Bradáčov, Rodná, Pohnání, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní
Hořice
Radenín, Nová Ves u Chýnova, Turovec, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí,
Košice, Dlouhá Lhota
Radětice, Bechyně
Jistebnická vrchovina
Jistebnice, Borotín, Nadějkov
Černická obora
Hodětín, Sudoměřice u Bechyně, Malšice, Skrýchov u Malšic
Kukle
Malšice, Dobronice u Bechyně, Černýšovice
Polánka
Turovecký les
33
A032 - Památný strom včetně ochranného pásma
Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno cca 50 památných stromů, stromořadí či
skupin stromů. Nejpočetněji se vyskytují zejména na Jistebnicku, Táborsku a Mladovožicku.
Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP), jehož
zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
A034 - NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do mezinárodního
systému NATURA 2000 v následujícím výčtu:
Tab. 12. Natura 2000 - EVL
Kód
Název
stanoviště
2662 CZ0313106 Lužnice a Nežárka
Kód
Dotčené obce
2651 CZ0314634 Chýnovská jeskyně
Bechyně, Hodonice, Sudoměřice u Bechyně,
Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Stádlec,
Malšice, Bečice, Řepeč, Dražice, Dražičky, Slapy,
Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Ústrašice,
Košice
Dolní Hořice
2653 CZ0312035 Kladrubská hora
Dolní Hořice
5418 CZ0213009 Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Bečice, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč
5374 CZ0210731 Řísnice
Smilovy Hory
2650 CZ0312033 Hroby
Radenín
2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice
Běleč, Mladá Vožice, Šebířov
2689 CZ0313125 Tábor - Zahrádka
Tábor
34
Obr. 21. NATURA 2000, maloplošná zvláště chráněná území, přírodní parky
A036 - Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem
V řešeném území se nacházejí dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů s národním významem.
Tab. 13. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem
Název
Taxon
Dotčené obce
Hroby
Gentianella praecox subsp. bohemica
Radenín
Sýkorka
Hořec hořepník
Turovec
A042 - Hranice biochor
Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické
stability. Území ČR je rozděleno na celkem 94 bioregionů, což jsou co do složení bioty
homogenní jedinečné celky. Jsou označeny unikátním identifikátorem a názvem. Každý
bioregion je na základě krajinných podmínek a bioty rozdělen na biochory. Na území ČR
rozlišujeme 366 typů biochor. Určitý typ biochory se může vyskytovat v různých
35
bioregionech. Blíže viz Biogeografické členění České republiky, II. díl (RNDr. Martin Culek,
Ph.D. a kolektiv, 2005 )
Obr. 22. Hranice biochor
B030 – Koeficient ekologické stability KES
Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny
(dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění
stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem
ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými
vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení
přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele
zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními
nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny
nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty
ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno
koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci
o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují.
KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných
prvků ve zkoumaném území. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a
nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou
považovány – chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a
vodní plochy. Za ekologicky nestabilní jsou považovány – orné půdy, zastavěné plochy,
ostatní plochy. Hodnota KES za celé správní území ORP je 1,0.
36
Obr. 23. Koeficient ekologické stability (data ČSÚ, 2011)
B033 – Hranice bioregionů a biochor
Centrální a západní část území spadá do Bechyňského bioregionu. Severní část náleží
k Votickému a Posázavskému bioregionu, východní část k bioregionu Pelhřimovskému a na
jih území zasahuje bioregion Třeboňský.
37
Obr. 24. Hranice bioregionů
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím
hospodářství regionu, se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Má zásadní vliv na
zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj.
A037 - Lesy ochranné
A038 - Les zvláštního určení
A039 - Lesy hospodářské
A040 - Vzdálenost 50 m od okraje lesa
Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se
na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná.
Lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený
způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází
zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být
zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní
hmoty.
38
Lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného
zdroje dřevní hmoty.
Území SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení
z celkové výměry půdního fondu.
V území jsou zastoupeny v největší míře lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se
vyskytují zejména podél toku řeky Lužnice, v lokalitách využívaných vojskem a v přírodních
parcích. V údolí řeky Lužnice jsou také menší plochy lesů ochranných.
Kolem každého lesního pozemku je vymezena pomyslná ochranná 50 m hranice od okraje
lesa .
Obr. 25. Lesy
A041 - Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována klimatickým
regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež
specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku.
Třídy ochrany zemědělské půdy :
1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je
možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry
39
související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu.
2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých
klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně
zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s
ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s
průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním
plánováním využití pro event. výstavbu.
4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v
rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které
představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi
svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou
jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat
efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou
vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního
prostředí.
Obr. 26. Bonitované půdně ekologické jednotky
40
A043 - Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Značná část zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich
úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a
revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména
o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Územně příslušná pracoviště
Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků
s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické
čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná část z nich
při většinou minimální údržbě je jen omezeně funkceschopná.
Obr. 27. Investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti
Závěrem tohoto tematického okruhu uvádíme přehled hlavních obecných vývojových
tendencí půdního fondu:
• mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným
zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí
• významnější pokles výměry orné půdy
• větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy
• mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků
drobnější držby
• nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie
lesy zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody
41
•
významný nárůst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.
B022 – Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru
Pro navazující rozbor udržitelného rozvoje území byl zvolen ukazatel na celkovou výměru
obce.
Z kartogramu je patrné, největší podíl zemědělské půdy mají obce v severní části ORP. Jedná
se především o obce v okolí Tábora, na Mladovožicku a Jistebnicku. Podíl zemědělské půdy
z celkové výměry ORP je 58,85 %.
Tab. 14. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry obce
Největší podíl
Svrabov
Libějice
Zhoř u Tábora
Nasavrky
Drhovice
%
88,0
86,8
84,5
84,3
83,1
Nejmenší podíl
Ústrašice
Dobronice u Bechyně
Sezimovo Ústí
Turovec
%
20,7
23,1
28,2
29,2
30,1
Obr. 28. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry obce (data ČSÚ, 2011)
B023 – Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy za celé ORP je 74,72 %.
42
Tab. 15. Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy
Největší podíl
Zhoř u Tábora
Záhoří
Dražičky
Drhovice
Černýšovice
%
93,4
91,7
89,4
89,3
88,8
Nejmenší podíl
Dolní Hrachovice
Turovec
Sezimovo Ústí
Rodná
%
47,1
48,0
49,9
51,6
52
Obr. 29. Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (data ČSÚ, 2011)
B024 – Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy za celé ORP je 22,03 %.
Tab. č. 16: Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
Největší podíl
Dolní Hrachovice
Turovec
Rodná
Nadějkov
Pojbuky
%
50,2
48,8
45,7
42,7
41,4
Nejmenší podíl
Zhoř u Tábora
Záhoří
Dražičky
Drhovice
Černýšovice
43
%
5,6
7,0
7,2
9,0
9,4
Obr. 30. Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (data ČSÚ, 2011)
B025 – Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
Jedná se o součet plošné výměru chmelnic, vinic, zahrad a sadů z celkové plochy zemědělské
půdy na území obce. V případě ORP Tábor jsou speciální zemědělské kultury zastoupeny
převážně zahradami a malým počtem ploch sadů. Jednotlivé podíly speciálních zemědělských
kultur za konkrétní obce jsou vyjádřeny na obr. 31.
Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy za celé ORP je
3,24 %.
Tab. 17. Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
Největší podíl
Sezimovo Ústí
Sudoměřice u Tábora
Tábor
Ustrašice
%
28,13
12,88
9,07
8,21
6,54
Nejmenší podíl
Svrabov
Skrýchov u Malšic
Nová Ves u Chýnova
Mlýny
Zhoř u Tábora
44
%
0,61
0,83
0,85
0,92
1,03
Obr. 31. Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (data
ČSÚ, 2011)
B026 – Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních území
Podíl výskytu I. a II. třídy ochrany půd (viz A041 - BPEJ) na celkové ploše ORP je 35,45 %.
Tab. 18. Podíly tříd ochrany zastoupené na území jednotlivých obcích
Největší podíl
Svrabov
Balkova Lhota
Nasavrky
Drhovice
Libějice
%
89,28
81,77
78,99
78,04
75,48
Nejmenší podíl
Strašice
Turovec
Dlouhá Lhota
Nadějkov
45
%
3,12
6,70
7,29
8,38
11,75
Obr. 32. Podíly tříd ochrany zastoupené na území jednotlivých obcích
B027 – Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
obce. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry ORP je 8,4 %.
Tab. 19. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce
Největší podíl
Hodonice
Sezimovo Ústí
Tábor
%
30,2
23,6
21,9
15,5
15,1
Nejmenší podíl
Radětice
Chrbonín
Oldřichov
Hodětín
Skrýchov u Malšic
46
%
3,5
3,5
3,7
3,9
3,9
Obr. 33. Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce (data ČSÚ, 2011)
B029 – Podíl lesů na celkové výměře katastru
obce. Podíl lesů na celkové výměře ORP je 22,5 %.
Nejvíce zalesněné obce jsou na jihu území a obce na jejichž území je přírodní park. Nejméně
zalesněné jsou některé obce v blízkosti Tábora.
Tab. 20. Podíl lesů na celkové výměře obce
Největší podíl
Ústrašice
Hodětín
Turovec
%
72,7
67,2
61,1
57,2
56,1
Nejmenší podíl
Svrabov
Balkova Lhota
Libějice
Nasavrky
Drhovice
47
%
0
3,5
4,3
5,6
7,2
Obr. 34. Podíl lesů na celkové výměře obce (data ČSÚ, 2011)
B031 – Stupeň přirozenosti lesních porostů
Přirozenost lesního porostu je vyjádřena druhovou skladbou porostu. Stupeň přirozenosti
lesního porostu se posuzuje na základě porovnání současné dřevinné skladby se skladbou
přirozenou. Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních
společenstev. Podkladem pro určování stupně přirozenosti je typologická mapa a přehled
přirozené dřevinné skladby dle lesních typů za jednotlivé přírodní lesní oblasti.
Stupeň přirozenosti porostů je základním ukazatelem pro vyjádření schopností lesních porostů
ovlivňovat hydrickou a půdoochrannou funkci. Lesní porosty na úrovni potenciální přírodní
vegetace mají tuto schopnost nejvyšší, čím více se od ní vzdalují, tím je nižší.
Z hlediska přirozenosti lesních porostů je většina území ORP označeno jako stupeň
přirozenosti lesních porostů nevhodný (přirozená druhová skladba do 10%), zhruba 1/3
území, především na území přírodních parků, jako velmi nízký (přirozená druhová skladba 10
– 30%, exoty), pouze malá část území má stupeň nízký (přirozená druhová skladba 10 – 30%,
monokultury). Lesní porosty vyššího stupně přirozenosti se zde nevyskytují.
48
Obr. 35. Stupeň přirozenosti lesních porostů
B032 – Hranice přírodních lesních oblastí
Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami.
Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu
lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter
určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální
produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti
odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů.
ORP Tábor leží na rozhraní třech přírodních lesních oblastí, Středočeské pahorkatiny,
Českomoravské vrchoviny a Třeboňské pánve.
49
Obr. 36. Hranice přírodních lesních oblasti
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
A067 - Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma
A068 - Vodovodní síť včetně ochranného pásma
Většina odběrů vody je realizováno prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s
hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi
hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko.
Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných
parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zásobování vodou je jak po
kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled.
Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých
málo vyhovujících vodních zdrojů. Žádoucí je též dobudování zásobovacích systémů tak, aby
jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak
mohly být odstaveny.
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu technické
infrastruktury pro zásobování vodou:
50
Tab. 20. Vodohospodářské záměry ze ZÚR JK
Označení
Záměr
Dotčené obce
V12
L/G
napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny
územní rezerva pro vodohospodářské stavby – Budislav
Chotoviny
Choustník, Mlýny, Psárov
Obr. 37. Zásobování vodou
A069 - Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného
pásma
A070 - Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
U malých obcí či místních částí větších obcí často nakládání s odpadními vodami nesplňuje
platnou legislativu, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou
nelegálně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů.
Odstranění těchto nedostatků jsou řešena v projektech jednotlivých vodárenských společností
a v programech rozvoje jednotlivých obcí.
Dle aktuálních ZÚR JK je v území vymezen jeden záměr na výstavbu technické infrastruktury
pro odvádění a čištění odpadních vod:
51
Tab. 21. Záměry v kanalizační soustavě ze ZÚR JK
Označení
Záměr
Dotčené obce
V36
ČOV Jistebnice
Jistebnice
Obr. 39. Kanalizace a ČOV
A071- Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma
Jediným využitelným energetickým zdrojem, který se nachází přímo v řešeném území, je
Teplárna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné síti společností
E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrárna v Plané
nad Lužnicí (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem
zdroje vyrábějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze
přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost E.ON Distribuce).
Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE) – solární a vodní
elektrárny.
52
A072 - Elektrická stanice včetně ochranného pásma
A073 - Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma
Zásobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na
relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochází koridor republikového významu Ee2 VVN
110kV Chotoviny – Pacov a dále koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež
VVN 110 kV nadmístního významu a dále koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV
Náchod u Tábora.
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu nových tras
elektrického vedení:
Tab. 22. Záměry v elektrizační soustavě ze ZÚR JK
Označení
Záměr
Ee10
VVN 110 kV – Stoklasná Lhota – Náchod u
Tábor
Tábora
Ee2
Ee33
Ee26
Dotčené obce
VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice
VVN 400 kV Kočín - Mírovka
Chotoviny, Tábor, Chýnov, Dolní Hořice
Hodětín, Košice, Skopytce, Krátošice,
Choustník, Krtov, Chrbonín, Dolní Hořice
Transformovna Tábor – Náchod
Tábor
53
Obr. 40. Vedení elektrické soustavy
A074 - Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního
pásma
A075 - Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma
Řešeným územím prochází severojižním směrem významný VVTL plynovod společnosti
NET4GAS s.r.o. z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří
páteř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí nad Lužnicí.
Území je převážně zásobováno VTL a STL vedením společnosti E.ON Česká republika
s.r.o..
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu nových tras
plynovodu:
Tab. 23. Záměry v plynofikační soustavě ze ZÚR JK
Označení
Záměr
Dotčené obce
Ep2
VTL plynovod Olší - Jistebnice
Ep25
VTL plynovod Mladá Vožice - Pacov I. etapa Mladá Vožice, Běleč, Smilovy Hory
Ep/A
Ep4
územní rezerva - Hvožďany - Chrášťany
VTL plynovod Soběslav - Planá nad Lužnicí
54
Bechyně
Košice, Planá nad Lužnicí
A078 - Produktovod včetně ochranného pásma
Jižní a centrální částí území ORP Tábor prochází vedení produktovodu, které je v majetku
firmy Čepro a.s.
Obr. 41: Zásobování plynem a vedení produktovou
A079 - Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma
A080 - Teplovod včetně ochranného pásma
V ORP Tábor jsou tři subjekty centrálního zásobování tepla. Největším je Teplárna Tábor,
a.s., která vytápí množství budov v rámci města Tábor. Celkový instalovaný tepelný výkon je
201,4 MW. Dalším subjekt zásobování teplem je ve vlastnictví AES Bohemia, spol. s r.o.
v Plané nad Lužnicí. Teplo je rozvedeno do měst Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí.
Poslední zdroj zásobování tepla vlastní město Bechyně. Jedná se o kotel spalující biomasu
(slaměné balíky) s instalovaným výkonem 3,5 MW.
55
A081 - Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma
A082 - Komunikační vedení včetně ochranného pásma
Území ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dálkových optických kabelů,
spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava
postavena znovu od dálkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé
obslouženo telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Územně pokrývá řešené území
uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dálkovými kabely připojeni
jednotliví vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). Ty jsou dnes představovány kapacitními
automatickými, digitálními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní
sítě (většinou kabelové).
V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Územím procházejí radioreléové
trasy páteřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území
provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE,
a.s.) a dále systém Armády ČR. Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signálem.
Území správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signálem rozhlasového
vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů.
Obr. 42. Elektronické komunikační zařízení a vedení
A088 - Dálnice včetně ochranného pásma
Severojižním směrem území protíná budovaná dálnice D3. Tah D3 propojí Prahu a oblast
jižních Čech a napojí Táborsko a Českobudějovicko na republikovou dálniční síť. Na jižním
konci naváže na hraničním přechodu Dolní Dvořiště také na silniční síť Rakouska, a to díky
56
připravované rakouské kapacitní komunikaci S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde
začíná dálnice A7 (ta se v Linci napojuje na A1). Navržená trasa dálnice D3 leží na hlavním
mezinárodním silničním tahu E55, vedoucím ze Skandinávie přes naše území do Řecka.
První část budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábora. V letech
2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna
další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Po
dostavbě na plný profil byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozněn na konci roku 2009. D3
tak měří pouze 17 km, ale původní obchvat Tábora (3,5 km) není jako dálnice zatím označen.
Od října 2008 je ve výstavbě 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí s
plánovaným uvedením do provozu v roce 2013.
Tab. 24. Dálnice D3
Stav
Dotčené obce v ORP Tábor
v provozu
Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor
ve výstavbě
Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Košice
Trasa dálnice v ORP Tábor prochází (nebo bude procházet) územím obcí Nemyšl,
Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Košín, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Košice.
A090 - Silnice I. třídy včetně ochranného pásma
Územím procházejí 3 silnice I. třídy, které mají nadregionální charakter a zajišťují také
místní dopravní obslužnost regionu.
Tab. 25. Silnice I. třídy
Číslo
silnice
I/3
I/19
I/29
Průběh silnice
Mirošovice (D1 km 21) - Benešov - Olbramovice (I/18) - Tábor Sudoměřice u Tábora, Chotoviny,
(I/19) - Dráchov (I/23) - Veselí nad Lužnicí (I/24) - České Tábor, Sezimovo ústí, Planá nad
Budějovice (I/20, I/34) - Kamenný Újezd (I/39) - D.Dvořiště - Lužnicí, Košice
Rakousko
Nezbavětice (I/20) - Rožmitál p.Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Opařany, Drhovice, Meziříčí,
Milevsko - Oltyně (I/29) - Tábor (I/3) - Pelhřimov (I/34) - Pohled Dražice, Tábor, Nová Ves u
(I/34) - Žďár n.Sázavou (I/37) - Nové Město na Moravě - Sebranice Chýnova, Chýnov. Dolní Hořice
(I/43)
Písek (I/20) - Oltyně (I/19)
Opařany, Řepeč
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na úpravu trasy silnic I. třídy:
Tab. 26. Záměry na silnicích I. třídy ze ZÚR JK
Označení
D6/8
D6/11
D6/9
D6/10
Záměr
Dotčené obce
úsek Tábor (MÚK Klokoty) - Tábor (most přes
Jordán)
jižní obchvat Chýnova, vč. severního obchvatu
sídla Kladruby
severní obchvat Zárybničné Lhoty
úsek Zárybničná Lhota (východ) - Chýnov
57
Tábor
Chýnov, Dolní Hořice
Tábor, Turovec
Tábor, Nová Ves u Chýnova
D6/12
D11/10
D11/11
D11/12
D6/7
D11/9
(západní okraj)
úsek Kladruby - hranice s krajem Vysočina
jižní obchvat Opařan
úsek Opařany (východní okraj) - Oltyně (západ)
obchvat Oltyně
úsek Oltyně - Tábor (západní okraj, MÚK
Klokoty)
úsek Bernartice - Opařany
Dolní Hořice
Opařany
Opařany, Řepeč
Opařany, Řepeč
Opařany, Drhovice, Meziříčí, Dražice,
Tábor
Opařany
A091 - Silnice II. třídy včetně ochranného pásma
Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regionálních tahů, spojujících
středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o:
Tab. 27. Silnice II. třídy
Číslo
silnice
II/120
II/122
II/123
II/124
II/125
II/135
II/136
II/137
II/159
II/409
II/603
Průběh silnice
Borotín, Sudoměřice u Tábora, Nemyšl, Nová Ves u
Mladé Vožice, Zhoř u Mladé Vožice, Mladá Vožice
Hodonice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Haškovcova
Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice
Lhota, Dobronice u Bechyně, Rataje, Stádlec, Opařany,
(napojením na II/120)
Jistebnice, Borotín
Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 Nadějkov, Jistebnice, Radkov, Balkova Lhota, Tábor
západně od Tábora)
Neustupov – Mladá Vožice - Těchobuz
Slapsko, Mladá Vožice, Smilovy Hory, Pojbuky
Mladá Vožice – Vlašim – Kolín – Velký Mladá Vožice, Běleč, Šebířov
Osek
Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně
Sudoměřice u Bechyně, Bechyně
(napojením na II/105)
Černovice – Mlýny – Tučapy
Vlčeves, Mlýny, Choustník
Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Vilice, Běleč, Mladá Vožice, Dolní Hrachovice,
Sudoměřice u Bechyně (napojením na Pohnánec, Ratibořské Hory, Tábor, Slapy, Malšice,
II/159)
Sudoměřice u Bechyně, Hodětín
Svinky – Březnice – Týn nad Vltavou
Hodětín, Březnice
Radenín, Chýnov, Nová Ves u CHýnova, Turovec, Planá
Černovice – Planá nad Lužnicí
nad Lužnicí
úsek bývalé I/3 (podél dálnice D3)
Chotoviny, Košín, Tábor
Sedlčany – Mladá Vožice
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na úpravu trasy silnic II. třídy:
Tab. 28. Záměry na silnicích II. třídy ze ZÚR JK
Označení
Záměr
D29/1
úsek Březnice - Sudoměřice u Bechyně
D29/2
D29/3
D29/4
D29/7
D29/8
D29/9
průtah Sudoměřice u Bechyně
přeložka Bechyňská Smoleč
přeložka Malšice
úsek Měšice - Čekanice
úsek Čekanice - Hlinice
obchvat Ratibořské Hory
Dotčené obce
Březnice, Hodětín, Sudoměřice
Bechyně
Malšice
Tábor
Tábor
Ratibořské Hory, Pohnánec
58
u
D54
D25
D29/6
D29/5
D56/1
D24
D29/10
sil. II/409 - dálniční přivaděč Planá nad Lužnicí
silnice II/122 - nový úsek silnice jižně od Bechyně
Hodonice, Sudoměřice u Bechyně
úsek Tábor (Horky) - křižovatka s dnešní I/3
Tábor, Slapy
obchvat Slapy
Slapy
úprava mimoúrovňového křížení silnice II/603 s IV.
Chotoviny
TŽK
silnice II/120 - nové mimoúrovňové křížení silnice II/120
s IV. TŽK
obchvat II/137 Všechlapy
Malšice
A092 - Silnice III. třídy včetně ochranného pásma
Komunikace III. třídy doplňují relativně hustou síť silnic v území a zajišťují dopravní
obslužnost mimo hlavní trasy.
Obr. 43. Silniční doprava
A093 - Místní a účelové komunikace
Tyto komunikace, převážně v majetku obcí, zajišťují dopravní obslužnost uvnitř jednotlivých
sídel. Pro tyto komunikace by měla mít každá obec zpracovaný tzv. pasport místních
komunikací. Ten mají dle získaných informací pouze několik obcí – Bechyně, Dražice,
Chýnov, Jistebnice, Košice, Mladá Vožice, Opařany, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic,
Tábor. Některé další obce mají místní a účelové komunikace vymezené v rámci kompletních
pozemkových úprav.
59
A094 - Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
Železniční trať 220 v úseku Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice – Horní
Dvořiště a státní hranice s Rakouskem kromě toho, že je součástí čtvrtého národního
železničního koridoru České republiky (IV.TŽK), navazuje rovněž na desátý multimodální
evropský koridor (Salzburg – Ljubljana – Záhřeb – Bělehrad – Sofia) a patří i mezi prioritní
evropské projekty.
Železniční trať Tábor - Ražice 201 vede z Tábora přes Písek, a Putim do Ražic. Jedná se o
jednokolejnou částečnš elektrizovanou (ne v řešeném území) celostátní trať.
Železniční trať Tábor - Horní Cerekev 224 vede z Tábora do Horní Cerekve přes Obrataň.
Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou celostátní trať.
A095 - Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
Jedinou regionální tratí v ORP Tábor je tzv. Bechyňka. Jedná se o první elektrifikovanou
železniční trať na našem území a v současné době je trať z Tábora do Bechyně také jedinou
tratí elektrifikovanou systémem stejnosměrného napětí 1500 V. Dnes je trať 202 pro svou
unikátnost technickou památkou a také jednou z chloub regionu. Na trati najdeme unikátní
most, který slouží zároveň pro silnici i železniční trať, také odlišné sloupy trakčního vedení
jsou pro tuto trať typické.
Tab. 29. Železniční tratě
Trať číslo Název trati
Druh trati
Trakce
201
Tábor – Ražice
celostátní
dieselová
202
Tábor – Bechyně
regionální
elektrická
220
(Praha) – Benešov u Prahy – České
celostátní
Budějovice
elektrická
224
Tábor – Horní Cerekev
dieselová
celostátní
Tábor, Nasavrky, Svrabov, Balkova
Lhota,
Meziříčí,
Drhovice,
Tábor, Slapy, Libějice, Malšice,
Sudoměřice u Tábora, Bechyně
Nemyšl, Sudoměřice u Tábora,
Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí,
Planá nad Lužnicí, Košice
Tábor, Chýnov, Dolní Hořice
A096 - Koridor vysokorychlostní železniční trati
Řešeným územím je vedena trasa právě budovaného IV. tranzitního železničního koridoru
Horní Dvořiště - České Budějovice - Praha, který patří k hlavním koridorům železniční
dopravy v ČR s nadnárodním významem.
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu vysokorychlostní
železnice:
Tab. 30. Záměry na železničních tratích ze ZÚR JK
Označení Záměr
D3/2
Dotčené obce
úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) Planá nad Lužnicí, Košice
Soběslav
60
D3/1
Nemyšl, Sudoměřice u Tábora, Chotoviny,
Tábor
úsek hranice se SčK - Tábor (nádraží)
A097 - Vlečka včetně ochranného pásma
Vlečka je železniční dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele a je zaústěna do
celostátní nebo regionální železniční dráhy nebo do jiné vlečky. Zpravidla jde o dráhu
spojující železniční stanici s průmyslovým nebo jiným objektem a současně kolejiště v areálu
daného objektu.
Tab. 31. Železniční vlečky
Trať číslo
Obce
201
202
220
224
Tábor
Tábor, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Hodětín, Bechyně
Sudoměřice u Tábora, Chotoviny, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí
Tábor, Chýnov
Obr. 44. Železniční doprava
61
A098 - Lanová dráha včetně ochranného pásma
V území se nevyskytuje klasická lanová dráha. Jsou zde známi pouze 3 místa s lyžařskými
vleky – Mladá Vožice (Radvanov-Kouty), Jistebnice (Hůrka), Jistebnice (Cunkov-Ounuz,
částečně sem zasahuje lyžařské středisko Monínec)
A102 - Letiště včetně ochranných pásem
A103 - Letecká stavba včetně ochranných pásem
V ORP Tábor je v současné době jediné funkční letiště Tábor – Čápův dvůr. Toto veřejné
vnitrostátní letiště je využíváno pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného
záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům,
propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jeho současný stav
(nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje
možnosti intenzivnějšího využití.
V území jsou dále dvě vojenská letiště Bechyně, Tábor – Všechov. Obě jsou momentálně
nefunkční a čekají na nové využití.
V táborské nemocnici je pro účely integrovaného záchranného systému zřízen heliport.
Obr. 45. Letecká doprava
62
A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka - řešeno v tématické oblasti
IX.
B019 – Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu
Obr. 46. Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (data ČSÚ, 2001)
B020 – Podíl obyvatel zásobovaných plynem
Větším napojením domácností na plynovod převládá ve významnějších městech a obcích
správního území ORP Tábor. Naopak menší obce většinou plynofikovány nejsou a zatím není
ani reálný výhled na plynofikaci vzhledem ke značné roztříštěnosti sídelní struktury a převaze
malých a velmi malých sídel.
63
Obr. 47. Podíl obyvatel zásobovaných plynem (data ČSÚ, 2001
64
B021 – Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
Obr. 48. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (data ČSÚ, 2001)
7. Sociodemografické podmínky
B001 – Vývoj počtu obyvatel
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2011
zobrazuje následující tabulka. Je patrné že počet obyvatel v posledních letech stagnuje.
Negativním jevem je proces demografického stárnutí regionu. Postupně se mění věková
struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje
se podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než
populace jako celek.
Tab. 32. Vývoj počtu obyvatel
Rok
1995
1996
1997
Počet
v tom podle pohlaví
obyvatel k muži
ženy
31.12.
81 599
39 830
41 769
81 362
39 738
41 624
81 219
39 662
41 557
v tom ve věku
0 až 14 let 15 až 64 65 a více
let
let
15 015
55 249
11 335
14 552
55 361
11 449
14 097
55 524
11 598
65
Index
stáří
75,5
78,7
82,3
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
81 197
81 175
81 105
80 647
80 504
80 321
80 197
80 137
80 233
80 482
80 623
80 782
80 833
80 641
39 678
39 663
39 678
39 445
39 407
39 317
39 279
39 284
39 316
39 471
39 554
39 641
39 679
39 480
41 519
41 512
41 427
41 202
41 097
41 004
40 918
40 853
40 917
41 011
41 069
41 141
41 154
41161
13 724
13 347
13 031
12 626
12 328
12 051
11 779
11 542
11 369
11 332
11 280
11 290
11 382
11 542
55 706
55 891
56 047
55 971
56 111
56 179
56 254
56 320
56 449
56 528
56 431
56 271
55 981
55 140
11 767
11 937
12 027
12 050
12 065
12 091
12 164
12 275
12 415
12 622
12 912
13 221
13 470
13 959
85,7
89,4
92,3
95,4
97,9
100,3
103,3
106,4
109,2
111,4
114,5
117,1
118,3
120,9
B002 – Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel
Z předešlého bodu je zřejmý negativní trend stárnutí populace v ORP Tábor. Tento trend pro
jednotlivé obce je zachycen i v následujících dvou ukazatelích. Kdy procentuální vyjádření
podílu obyvatel starších 65 let (17,31 %) na celkovém počtu obyvatel pro jednotlivé obce je
vyšší než podíl obyvatel ve věku 0 -14 let (14,31 %) na celkovém počtu obyvatel obce. Tyto
dva ukazatele se vzájemně doplňují a souhlasně vypovídají o starší věkové struktuře
v menších obcích nacházejících při hranicích ORP (Záhoří, Psárov, Hodětín, Řemíčov - tab.
34. a 33.). Naopak mladší věková struktura je ve vyšších správních centrech (viz sídelní
struktura) a v obcích tvořících jejich zázemí. Na obrázcích č. ? a ? je patrný vliv rozvojové
osy, procházející od severu k jihu ORP, na tyto ukazatele. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na
celkovém počtu obyvatel ORP je 14,31 %.
Tab. 33. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel
Největší podíl
Dražičky
Meziříčí
Košín
Nemyšl
Balkova Lhota
%
23,4
22,9
21,1
21,0
20,8
Nejmenší podíl
Záhoří
Psárov
Vilice
Řemíčov
66
%
2,0
4,9
5,1
5,6
6,0
Obr. 49. Podíl obyvatel ve věku 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel (data ČSÚ, 2011)
B003 - Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel ORP je 17,31 %.
Tab. 34. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
Největší podíl
Bradáčov
Vodice
Záhoří
Černýšovice
Hodětín
%
47,4
34,5
32,0
31,2
30,6
Nejmenší podíl
Košín
Želeč
Ustrašice
Nemyšl
Zhoř u Mladé Vožice
67
%
6,6
10,6
11,4
12,0
12,1
Obr. 50. Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (data ČSÚ, 2011)
B004 – Podíl osob se základním vzděláním
Vzdělanostní struktura obyvatelstva koresponduje s podíly věkových skupin pro jednotlivou
obec. Obce s větším podílem mladší populace mají více vysokoškolsky vzdělaných lidí a
opačně, což ukazují i následující tabulky a kartogramy 2.
Nejvíce obyvatel se základním vzděláním mají menší obce se starší strukturou obyvatelstva
viz tab. 35.). Souvisejícími ukazateli mohou být i podíly ekonomicky aktivních lidí pracující
v priméru a sekundéru (viz str. 96 a 97 ).
Tab. 35. Podíl osob se základním vzděláním
Největší podíl
Zadní Střítež
Bradáčov
Záhoří
Vodice
Rodná
%
69,1
62,7
50,9
49,5
49,5
Nejmenší podíl
Nasavrky
Sezimovo Ústí
Tábor
Planá nad lužnicí
Ustrašice
2
%
8,0
16,5
18,3
19,9
19,9
Následující vztah platí i přesto, že data použita pro podíly osob s různým typem vzdělání pochází již ze SLDB
2001.
68
Obr. 51. Podíl osob se základním vzděláním (data ČSÚ, 2001)
B005 – Podíl osob s vysokoškolským vzděláním
Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí je v souměstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad
Lužnicí a přilehlých obcích (viz tabulka 36.). Tato oblast představuje pracovní příležitosti pro
vysokoškolsky vzdělanou populaci.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí zřejmě poroste vzhledem k rozvoji a zvyšujícímu se
počtu vysoký škol od druhé poloviny 90. let 20. století (UAP Jihočeského kraje, 2010).
Zajímavým bude údaj ze SLDB 2011, který ještě není k dispozici.
Tab. 36. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním
Největší podíl
Tábor
Košín
Bechyně
Sezimovo Ústí
%
12,4
9,2
9,1
9,0
8,5
Nejmenší podíl
Bečice
Bradáčov
Záhoří
Psárov
Dolní Hrachovice
69
%
0,0
0,0
0,0
0,7
0,8
Obr. 52. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (data ČSÚ, 2001)
8. Bydlení
A001 - Zastavěné území
Podíl zastavěného území na celkové ploše ORP je 6,5 %. Nejvíce zastavěných ploch je
v největších sídlech (viz tabulka 37.) a ve středně významných centrech v rámci ORP (viz str.
78). Nejméně zastavěných ploch mají menší obce mimo rozvojové oblasti.
Tab. 37. Podíl zastavěného území na celkové ploše
Největší podíl
Sezimovo Ústí
Tábor
Hodonice
%
31,01
18,28
18,09
15,66
13,40
Nejmenší podíl
Turovec
Radětice
Běleč
Chrbonín
Skrýchov u Malšic
70
%
2,29
2,30
2,48
2,66
2,69
Obr. 53. Podíl zastavěného území na celkové ploše
A003 - Plochy občanského vybavení
Kultura
Jediné divadlo regionu je v Táboře. Funkční kino je v 6 obcích. V několika větších obcích
jsou muzea, památníky, případně galerie. Většina obcí má k dispozici kulturní zařízení
(kulturní domy) nebo jiné prostory pro setkávání občanů. Relativně hustá je síť veřejných
knihoven.
Školství
Základní a střední školství je na relativně dobré úrovni. Základní a mateřské školy jsou
rozmístěny ve všech větších obcích ORP Tábor a jejich dostupnost je zatím dostačující.
Střední školy jsou koncentrovány především v Táboře, jedna střední škola je také v Bechyni a
Sezimově Ústí. Vysoké školy jsou v regionu zastoupeny pouze ve formě konzultačních
středisek několika univerzit pro dálkové studium.
Sociální oblast
Občanská vybavenost v sociální oblastí je zřejmě největší slabinou regionu. V ORP Tábor
jsou ze sledovaných ukazatelů pouze 3 domovy důchodců, 11 domů s pečovatelskou službou
a 2 azylové domy. Kapacita těchto zařízení je nedostačující již v současnosti a vzhledem
k demografickému vývoji budou požadavky na péči o staré lidi narůstat.
71
Sport
Ve většině obcí je vybudováno sportovní a dětské hřiště. V regionu je dostatek příležitostí ke
koupání, sportovišť pro sezónní sporty a prostorů pro indoorové aktivity při využití školních
tělocvičen. Jediný krytý zimní stadion je v Táboře.
Zdravotnictví
Největší koncentrace zdravotnických zařízení je opět v Táboře. Tam funguje i jediná
nemocnice v regionu. Ordinace lékařů specialistů jsou také především v táboře, částečně také
ve větších obcích. Relativně dobrá je dostupnost ordinací praktických lékařů pro dospělé,
dětských lékařů a stomatologů.
Tab. 38. Občanská vybavenost
Typ služby
kultura
Typ zařízení
kino
Obec
Bechyně
Choustník
Jistebnice
Mladá Vožice
Tábor
Tábor
Bechyně
Jistebnice
Mladá Vožice
Tábor
Bechyně
Borotín
Dražice
Chotoviny
Choustník
Chýnov
Jistebnice
Košice
Malšice
Mladá Vožice
Nadějkov
Opařany
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Tábor
Želeč
Bechyně
Borotín
Dražice
Chotoviny
Choustník
Chýnov
Jistebnice
Košice
Malšice
Mladá Vožice
Nadějkov
Opařany
divadlo
muzeum a památníky
školství
mateřská škola
základní škola
72
Počet
1
1
1
1
1
1
3
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
9
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
střední škola
vyšší odborná škola
sociální oblast
domov pro seniory
azylové domy
domy s pečovatelskou službou
sport
koupaliště, bazény
tělocvičny vč. školních
stadiony
73
Radenín
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Tábor
Želeč
Bechyně
Sezimovo Ústí
Tábor
Sezimovo Ústí
Tábor
Bechyně
Chýnov
Tábor
Chotoviny
Tábor
Bechyně
Jistebnice
Mladá Vožice
Sezimovo Ústí
Tábor
Bechyně
Borotín
Dolní Hořice
Hodonice
Košín
Krtov
Malšice
Pohnání
Pojbuky
Sezimovo Ústí
Smilovy Hory
Stádlec
Tábor
Turovec
Želeč
Bechyně
Chotoviny
Chýnov
Košice
Malšice
Mladá Vožice
Nadějkov
Opařany
Radenín
Radkov
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Smilovy Hory
Tábor
Turovec
Bechyně
Mladá Vožice
1
1
3
1
10
1
1
3
13
1
2
1
1
1
1
1
2
1
2
1
1
3
2
4
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5
1
1
2
1
1
1
1
2
1
3
2
1
1
1
1
5
1
1
17
1
1
1
1
zdravotnictví
zimní stadiony
ambulantní
zařízení
detašovaných)
(vč.
nemocnice
odborné léčebné ústavy
ordinace praktického lékaře (vč.
detašovaných)
ordinace praktického lékaře pro
děti a dorost (vč. detašovaných)
ordinace
stomatologa
detašovaných)
lékárna (vč. detašovaných)
74
(vč.
Sezimovo Ústí
Tábor
Bechyně
Nadějkov
Sezimovo Ústí
Tábor
Tábor
Opařany
Bechyně
Borotín
Chotoviny
Choustník
Chýnov
Jistebnice
Košice
Malšice
Mladá Vožice
Opařany
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Stádlec
Tábor
Zhoř u Tábora
Bechyně
Borotín
Chotoviny
Chýnov
Jistebnice
Malšice
Mladá Vožice
Nadějkov
Opařany
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Tábor
Želeč
Bechyně
Chotoviny
Jistebnice
Malšice
Mladá Vožice
Nadějkov
Opařany
Opařany
Ratibořské Hory
Sezimovo Ústí
Stádlec
Tábor
Bechyně
Chotoviny
Chýnov
Malšice
Mladá Vožice
Sezimovo Ústí
1
1
1
1
2
4
1
1
4
1
1
1
2
1
1
1
2
2
3
1
5
1
1
18
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
12
1
6
1
1
1
1
1
1
1
2
1
4
1
29
2
1
1
1
1
1
1
středisko záchranné služby (vč.
detašovaných)
Tábor
Mladá Vožice
Tábor
15
1
2
A107 - Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma
ORP Tábor patří z hlediska obrany státu ke strategicky významným regionům. Největší
koncentrace objektů důležitých k obraně státu je logicky koncentrováno do lokalit s minulou
nebo současnou vojenskou posádkou. Jedná se zejména o Tábor, Dražice, Drhovice,
Bechyňsko a Jistebnicko.
Na základě vyjádření Armády ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a
stavební správou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce
objektů a zařízení Armády ČR. Nejvýznamnějšími objekty jsou střelnice v Dražicích, cvičiště
Zahrádka – Klokoty a letiště v Bechyni. Mezi důležité objekty pro obranu státu patří také 2
komunikace procházející ORP Tábor.
Tab. 39. Objekty důležité pro obranu státu
Číslo
Průběh komunikace
U02C
H.Dvořiště-Č.Budějovice-Benešov
U03F
Bechyně-Dráchov
Košice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Košín,
Chotoviny, Sudoměřice u Tábora
A110 - Objekt civilní ochrany
Pro objekty civilní obrany nejsou vyjma Tábora k dispozici dostatečné kvalitní data.
A111 - Objekt požární ochrany
Objekty a zařízení ve vlastnictví a správě Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje,
jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve správě
Generálního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou
součástí limitů využití území.
Profesionální posádky hasičských sborů jsou umístěny v Táboře a v Plané nad Lužnicí.
Ve většině obcí, někdy i jejich místních částech. jsou zřízeny sbory dobrovolných hasičů.
Datová sada SDH však zatím není kompletní.
Varovná zařízení jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území.
A112 - Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky
Jedná se o budovy a objekty Policie ČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými
pásmy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod..
Územní odbor Policie ČR se nachází v Táboře.
Obvodní oddělení Policie ČR jsou v Bechyni, v Mladé Vožici, v Sezimovo Ústí a v Táboře.
Policejní stanice jsou v Jistebnici a v Chýnově.
75
Obr. 54. Objekty důležité pro obranu státu, plnění úkolů Policie ČR, objekty požární
ochrany
A116 - Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku
V roce 2010 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokončeno 215 bytů. Mezi obce s aktivní
bytovou výstavbou patří Tábor (45 bytů), Planá nad Lužnicí (30). Sezimovo Ústí (11), Dolní
Hořice (11), Bechyně (11) a Ústrašice (9).
V roce 2011 bylo k 31.12 v obcích ORP Tábor dokončeno 183 bytů. Mezi obce s aktivní
bytovou výstavbou patří Planá nad Lužnicí (39 bytů), Tábor (25). Sezimovo Ústí (22),
Chýnov (14), Chotoviny (14) a Malšice (11).
Z následující grafu je patrné, že po stavebním boomu v roce 2007 dochází k výraznému
poklesu v bytové výstavbě.
76
Počet dokončených bytů k 31.12.
450
400
počet dokončených bytů
350
300
250
200
150
100
50
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
rok
Počet dokončených bytů
Počet dokončených bytů v rodinných domech
Obr. 55. Vývoj počtu dokončených bytů k 31.12. v období 2006 - 2011
Tab. 40. Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku
Počet dokončených
bytů
Počet dokončených
bytů v RD
2006
2007
2008
2009
2010
2011
209
391
338
286
218
183
-
166
184
172
174
141
A117 - Zastavitelná plocha
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v ORP Tábor 5 ploch nadmístního
významu ručených pro bydlení. Tyto rozvojové plochy jsou lokalizovány v obcích
nacházejících se v rozvojové oblasti nadmístního významu N–OB2 Táborsko.
Tab. 41. Navržené zastavitelné plochy ze ZÚR JK
Název
Popis
SO3
Chotoviny, lokalita je navržena jako rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou
obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose
republikového významu OS4.
Tábor – Čekanice (západ), plocha je vymezena západně od Soví ulice, jako součást rozvojové
plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. V souladu s
dříve vydaným územním plánem velkého územního celku Táborsko byla tato plocha převzata podle
§187 odst. (2) stavebního zákona do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bez věcné
změny. Plocha je rovněž v souladu se souběžně pořízeným novým územním plánem města Tábor
SO4
77
(nabyl účinnosti 17. 2. 2011).
SO5
SO6
Tábor – Čekanice (východ), plocha je vymezena východně od Soví ulice, jako součást rozvojové
plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6, také zde se
jedná o aplikaci ustanovení §187 odst. (2) stavebního zákona, plocha byla převzata bez věcné
změny z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Táborsko.
Sezimovo Ústí, lokalita je vymezena na východním okraji města Sezimovo Ústí, kdy to je nedílnou
součástí Táborské aglomerace, která je tvořena postupně se srůstajícími městy Tábor, Sezimovo
Ústí a Planá nad Lužnicí. Proto je zde navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci,
jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu
OS6.
Tab. 42. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce
Největší podíl
%
13,79
Sezimovo Ústí
Tábor
Radkov
12,53
11,84
11,74
11,15
Nejmenší podíl
Nová Ves u Mladé
Vožice
Radětice
Šebířov
Smilovy Hory
Radenín
Obr. 56. Podíl zastavitelných ploch na celkové ploše obce
78
%
0,51
0,54
0,64
0,78
0,81
B006 – Sídelní struktura
Správní území obce s rozšířenou působností Tábor zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města
(Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3
obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec).
Proces urbanizace v ORP lze hodnotit pomocí stupně urbanizace. Ten je dán podílem počtu
obyvatel v obcích městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc (počet obyvatel
Tábora), na celkovém počtu obyvatel. V ORP Tábor dosahuje stupeň urbanizace 43,52 %.
ÚAP Jihočeského kraje (2011) zařazují Tábor do skupiny středně urbanizovaných správních
obvodů ORP spolu s ORP Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec.
Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7
kategorií podle počtu obyvatel. Počet obcí v jednotlivých kategoriích a jejich populační a
plošné podíly na celku znázorňuje tabulka číslo 43 .
Tab. 43. Populační a plošné podíly velikostních kategorií obcí v ORP Tábor pro rok 2011.
Kategorie
velikosti
obcí
počet obcí
podíl (%)
podíl (%)
do 199
200-499
500-999
1000-1999
2000-4999
5000-9999
44
14
11
3
4
2
Populační podíly velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obyv. ORP
6,35
5,21
9,51
6,16
13,56
15,69
Plošné podíly velikostních kategorií obcí na celkové ploše ORP
27,85
15,20
23,53
10,13
14,12
2,96
79
nad 10000
1
43,52
6,21
Obr. 57. Sídelní struktura3
3
Rozdělení sídel do velikostních skupin bylo převzato z ÚAP Jihočeského kraje (2011).
80
B011 – Výstavba domů a bytů
Tab. 44. Výstavba domů a bytů v jednotlivých obcích ORP Tábor za rok 2011
název obce
Balkova
Lhota
Bečice
Bechyně
Běleč
Borotín
Bradáčov
Březnice
Černýšovice
Dlouhá
Lhota
Dobronice u
Bechyně
Dolní
Hořice
Dolní
Hrachovice
Dražice
Dražičky
Drhovice
Haškovcova
Lhota
Hlasivo
Hodětín
Hodonice
Chotoviny
Choustník
Chrbonín
Chýnov
Jedlany
Jistebnice
Košice
Košín
Krátošice
Krtov
Libějice
Lom
Malšice
Meziříčí
Mladá
Vožice
Mlýny
Nadějkov
Nasavrky
Nemyšl
budovy s
dokončenými
byty
celkem
domy
rodinné
dokončené byty
celkem v tom podle charakteru bytové budovy
nástavba, nástavba,
přístavba přístavba
rodinný bytový
a
a
dům
dům
vestavba vestavba
v RD
v BD
stavební
úprava
stávajícího
nebytového
prostoru
1
0
4
0
3
0
1
1
1
0
3
0
3
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
4
0
3
0
1
1
1
0
3
0
3
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
2
0
0
1
0
0
0
3
1
1
0
2
1
1
0
0
0
0
0
3
1
1
0
2
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13
0
0
12
0
4
4
0
0
0
1
1
10
0
0
0
0
0
13
0
0
10
0
4
4
0
0
0
1
0
9
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14
0
0
14
0
4
4
0
0
0
1
1
11
0
0
0
0
0
14
0
0
10
0
4
4
0
0
0
1
0
9
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
4
0
0
1
0
4
0
0
1
0
0
0
0
0
0
4
0
0
1
0
4
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
bytové
81
Nová Ves u
Chýnova
Nová Ves u
Mladé
Vožice
Oldřichov
Opařany
Planá nad
Lužnicí
Pohnánec
Pohnání
Pojbuky
Psárov
Radenín
Radětice
Radimovice
u Tábora
Radimovice
u Želče
Radkov
Rataje
Ratibořské
Hory
Rodná
Řemíčov
Řepeč
Sezimovo
Ústí
Skopytce
Skrýchov u
Malšic
Slapsko
Slapy
Smilovy
Hory
Stádlec
Sudoměřice
u Bechyně
Sudoměřice
u Tábora
Svrabov
Šebířov
Tábor
Turovec
Ústrašice
Vilice
Vlčeves
Vodice
Zadní
Střítež
Záhoří
Zhoř
u
Mladé
Vožice
Zhoř
u
Tábora
Želeč
1
1
0
1
1
0
0
0
0
0
0
3
0
0
3
0
0
0
0
0
3
0
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
28
0
0
0
0
1
0
27
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
39
0
0
0
0
1
0
27
0
0
0
0
1
0
12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
21
0
15
0
0
0
22
0
16
0
0
0
5
0
1
0
0
0
0
1
3
0
1
3
0
0
0
0
1
3
0
1
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
3
0
3
3
0
0
0
0
0
0
0
20
2
4
0
0
2
0
0
0
12
2
4
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
25
2
4
0
0
2
0
0
0
13
2
4
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
6
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
2
0
2
0
0
0
2
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
82
B012 – Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu
Nejvíce neobydlených bytů se nachází v menších obcích, které nejsou v těsném okolí
aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Většina z nich slouží, jako rekreační
objekty.
Tab. 45. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu
Největší podíl
Černýšovice
Vlčeves
Hodětín
Jedlany
%
61,7
59,8
56,9
54,9
49,0
Nejmenší podíl
Sezimovo Ústí
Tábor
Slapy
%
7,0
8,0
11,1
11,2
11,7
Obr. 58. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu (data ČSÚ, 2001)
83
B013 – Struktura bytového fondu
Tab. 46. Struktura bytového fondu pro jednotlivé obce v ORP Tábor
název obce
Balkova
Lhota
Bečice
Bechyně
Běleč
Borotín
Bradáčov
Březnice
Černýšovice
Dlouhá
Lhota
Dobronice u
Bechyně
Dolní
Hořice
Dolní
Hrachovice
Dražice
Dražičky
Drhovice
Haškovcova
Lhota
Hlasivo
Hodětín
Hodonice
Chotoviny
Choustník
Chrbonín
Chýnov
Jedlany
Jistebnice
Košice
Košín
Krátošice
Krtov
Libějice
Lom
Malšice
Meziříčí
Mladá
Vožice
Mlýny
Nadějkov
Nasavrky
Nemyšl
podíl
neobydlených
bytů
z
celkového
počtu
bytů
(%)
počet
trvale
obydlených
domů
počet
trvale
obydlených
bytů
počet
trvale
obydlených
bytů z toho
podíl
v
rodinných
domech
(%)
počet trvale
obydlených
bytů z toho
podíl
postavených
do
roku
1945 (%)
počet trvale
obydlených
bytů z toho
podíl
postavených
mezi roky
1946 - 1990
(%)
počet trvale
obydlených
bytů z toho
podíl
postavených
mezi roky
1991 - 2001
(%)
25,5
44,7
13,1
29,1
41,5
33,3
24,5
59,8
30
20
768
51
153
34
57
33
38
21
2 242
61
189
34
71
35
86,8
100,0
30,0
93,4
84,1
100,0
80,3
100,0
36,8
19,1
11,6
24,6
39,7
38,2
29,6
77,1
55,3
66,7
82,8
67,2
50,8
47,1
54,9
17,1
7,9
14,3
5,0
6,6
9,5
11,8
7,0
2,9
23,5
50
52
100,0
17,3
71,2
11,5
61,7
41
41
97,6
29,3
51,2
7,3
36,7
255
299
93,3
39,1
56,2
3,7
24,6
15,9
34,2
17,2
39
185
22
55
46
243
25
72
89,1
86,8
100,0
94,4
21,7
9,1
28,0
13,9
54,4
74,9
52,0
69,4
21,7
16,1
20,0
16,7
39,0
44,5
54,9
35,1
29,9
29,2
33,3
21,0
49,0
29,0
18,8
35,9
21,7
29,4
12,8
27,9
23,2
29,6
25
51
36
47
432
163
42
502
24
534
214
24
28
40
29
41
460
45
25
66
37
50
525
177
54
702
26
733
247
25
36
48
34
44
556
50
100,0
78,8
100,0
100,0
90,9
95,5
100,0
83,9
100,0
80,5
98,4
100,0
75,0
100,0
100,0
100,0
91,2
100,0
20,0
27,3
62,2
62,0
27,1
27,1
20,4
25,5
34,6
26,1
21,9
56,0
25,0
31,3
38,2
22,7
29,0
30,0
60,0
66,7
37,8
24,0
63,1
66,7
77,8
65,0
57,7
62,5
66,4
24,0
61,1
56,3
50,0
65,9
62,6
64,0
20,0
0,0
0,0
12,0
9,1
4,5
1,9
8,3
7,7
9,3
9,7
20,0
13,9
8,3
11,8
11,4
7,0
6,0
21,4
29,3
33,9
40,9
38,3
636
48
202
13
82
993
53
257
13
100
67,7
92,5
85,2
100,0
81,0
21,6
34,0
22,6
30,8
36,0
67,0
60,4
65,4
46,2
57,0
10,0
5,7
11,3
23,1
5,0
84
Nová Ves u
Chýnova
Nová Ves u
Mladé
Vožice
Oldřichov
Opařany
Planá nad
Lužnicí
Pohnánec
Pohnání
Pojbuky
Psárov
Radenín
Radětice
Radimovice
u Tábora
Radimovice
u Želče
Radkov
Rataje
Ratibořské
Hory
Rodná
Řemíčov
Řepeč
Sezimovo
Ústí
Skopytce
Skrýchov u
Malšic
Slapsko
Slapy
Smilovy
Hory
Stádlec
Sudoměřice
u Bechyně
Sudoměřice
u Tábora
Svrabov
Šebířov
Tábor
Turovec
Ústrašice
Vilice
Vlčeves
Vodice
Zadní
Střítež
Záhoří
Zhoř
u
Mladé
Vožice
Zhoř
u
Tábora
Želeč
16,8
66
79
100,0
31,7
58,2
10,1
47,3
22,6
26,2
58
55
379
68
72
477
86,8
75,0
87,6
42,7
20,8
25,6
51,5
70,8
64,2
2,9
8,3
8,6
11,7
16,7
19,4
47,2
24,4
41,6
30,4
629
23
24
39
54
166
70
1 076
25
29
47
59
177
80
61,9
96,0
100,0
78,7
93,2
97,7
90,0
16,9
44,0
13,8
42,6
42,4
34,5
25,0
68,3
24,0
79,3
57,5
52,5
51,4
66,3
14,0
32,0
6,9
0,0
5,1
10,2
7,5
18,5
21
22
100,0
36,4
54,6
9,1
11,2
42,7
35,5
89
44
54
103
47
71
97,1
100,0
94,4
16,5
19,2
21,1
73,8
76,6
78,9
8,7
2,1
0,0
34,4
34,9
38,2
28,1
200
34
26
67
265
43
34
92
80,8
74,4
88,2
88,0
32,1
32,6
26,5
20,7
60,0
65,1
70,6
73,9
7,2
2,3
2,9
4,4
7,0
23,0
946
48
3 088
57
33,1
100,0
11,2
22,8
82,5
71,9
6,0
5,3
28,1
42,1
11,1
34
40
87
46
44
120
80,4
95,5
70,8
34,8
31,8
15,0
56,5
59,1
77,5
4,4
9,1
5,0
38,9
33,7
144
171
162
216
93,8
81,0
36,4
29,6
57,4
61,6
4,9
6,9
27,6
177
210
87,1
32,4
55,7
8,6
34,4
34,4
38,4
8,0
26,3
25,5
32,0
56,9
45,8
80
20
120
4 009
53
56
52
44
85
103
21
149
13 902
73
70
70
44
90
88,4
90,5
85,2
28,8
86,3
91,4
90,0
100,0
93,3
27,2
23,8
28,9
19,1
17,8
22,9
14,3
45,5
50,0
59,2
71,4
65,8
70,9
76,7
58,6
78,6
38,6
43,3
7,8
4,8
4,0
8,6
5,5
11,4
5,7
11,4
2,2
47,7
44,7
23
21
23
21
100,0
100,0
34,8
47,6
56,5
52,4
0,0
0,0
42,0
23
29
100,0
41,4
48,3
6,9
14,5
19,4
44
198
53
241
100,0
89,2
11,3
16,2
66,0
69,7
20,8
12,0
85
9. Rekreace
A005 - Památková rezervace včetně ochranného pásma
Ve správním území ORP Tábor se nachází:
• městská památková rezervace Tábor s ochranným pásmem
A006 - Památková zóna včetně ochranného pásma
Ve správním území ORP Tábor se nachází:
• městská památková zóna Bechyně
• vesnická památková zóna Bechyňská Smoleč (obec Sudoměřice u Bechyně)
• vesnická památková zóna Ounuz (obec Jistebnice)
V návrhu je dále vesnická památková zóna Hodonice.
A007 - Krajinná památková zóna
Pod pojmem krajinná památková zóna, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje
ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou
kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do
přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch
s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohledech. Krajinnou
památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje
rozsah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Ve správním území ORP Tábor je ve fázi návrhu:
• krajinná památková zóna Chotoviny, která leží převážně na území obcí Chotoviny a
okrajově v Jedlanech
• krajinná památková zóna Ratibořské Hory, Mladá Vožice, která se rozprostírá na
území obcí Řemíčov, Hlasivo, Mladá Vožice, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní
Hořice, Chýnov, Chotoviny
86
Obr. 59. Památkově chráněná území
A008 - Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma
Na území ORP je momentálně vyhlášeno 626 nemovitých kulturních památek, které jsou
zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Koncentrace památek je
především ve větších sídelních útvarech jako je táborská aglomerace, Bechyně, Chýnov,
Jistebnice, Mladá Vožice, ale ojediněle vyskytují se téměř v každé obci. Jedná se zejména o
městské a venkovské domy, kostely, zámky apod.
A009 - Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného
pásma
V řešeném území se nalézají 4 národní kulturní památky:
• historická radnice v Táboře
• areál hradu Kotnov a pivovaru + Bechyňská brána v Táboře
• Kozí Hrádek v Sezimově Ústí
• řetězový most ve Stádleci
A012 - Region lidové architektury
Na území ORP jsou definovány 4 regiony lidové architektury. Regiony nemají vymezeny
pevné hranice a je proto obtížné přesnější vymezení.
87
Soběslavsko-veselská blata
Převažují zde vesnice s rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou. Bohatý štukový
dekor na domech. Pouze okrajově zasahuje jižní cíp ORP – Hodětín.
Bechyňsko a Týnsko
Velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu. Původně roubené objekty, někde
dochované. Zachovány spíše jednotlivé objekty. Charakteristické sídla Hodonice,
Černýšovice, Rataje, Bechyňská Smoleč.
Střední povltaví, Jistebnicko a Česká Sibiř
Charakteristická hustá sídelní struktura tvořena drobnými sídli. Vesnice nepravidelného
půdorysu, tvořeného několika usedlostmi. Zastoupena hojně roubená lidová architektura.
Charakteristické sídla Cunkov, Ounuz, Alenina Lhota.
Táborsko, Pacovsko, Pelhřimovsko
Převažují vesnice návesní s prostornou návsí. Výrazově prostorné domy s polovalbovými
střechami. Dochovaly se převážně solitérní památky, ucelené soubory chybí. Charakteristické
sídla Radenín, Ratibořice.
A011 - Urbanistické hodnoty
A013 - Historicky významná stavba, soubor
A014 - Architektonicky cenná stavba, soubor
A015 -Významná stavební dominanta
A019 - Místo významné události
A020 - Významný vyhlídkový bod
V území SO ORP Tábor se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního
seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a
souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový
charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory
mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot
prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o
venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených
staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé
poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typově patří např. kapličky, boží muka,
kříže, vodní díla, mlýny, kovárny, historické úseky železnic, mosty, lihovary a pivovary
s charakteristickými komíny, rybniční soustavy, apod.. Celkový krajinný ráz dále dotvářejí
specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit
poutní místa, místa významných událostí, sakrální architekturu, hřbitovy, zámecké parky a
zahrady, historická stromořadí, apod. Důležité je také uchovat výhledy do krajiny
z vyhlídkových bodů.
88
A016 - Území s archeologickými nálezy
Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s archelogickými nálezy (ÚAN),
která jsou rozdělena do následujících kategorií:
ÚAN I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem
archeologických nálezů
ÚAN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale
určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických nálezů
ÚAN III: území, na kterém nebyl ještě rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt
archeologických nálezů, prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale území mohlo být
osídleno či jinak využíváno člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu
archeologických nálezů
ÚAN IV: území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, jako jsou
např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy ÚAN
s výjimkou ÚAN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o
státní památkové péči v platném znění.
Obr. 60. Území s archeologickými nálezy
A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
Lázně v Bechyni jsou jedny z nejstarších lázní v České republice. Dvě lázeňská zařízení mají
kapacitu 559 lůžek. Na území města je vymezeno vnitřní a vnější lázeňské území.
89
Obr. 61. Území lázeňského místa
A106 - Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka
Území ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras. Převládají především
cyklotrasy lokálního významu. Přes území také vede několik cyklotras nadregionáního a
regionálního významu. Nejvýznamější cyklotrasou regionu je součástí Greenway, která tvoří
spojení Vídeň – Praha a ORP Tábor prochází ve směru Planá nad Lužnicí – Tábor – Borotín.
Územím prochází trasa hipostezky z ORP Milevsko směřuje jihovýchodu. Prochází obcemi
Nadějkov, Borotín, Chotoviny, Ratibořské Hory, Chýnov a dále se stáčí jižně do ORP
Soběslav.
Územím prochází dálková turistická trasa E3 Černé moře – Pyrynejský poloostrov. Síť
ostatních turistických tras je relativně velmi hustá zejména v okolí hlavních center
cestovníhoruchu, tj. Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Choustník, Jistebnice, okolí řeky
Lužnice apod. V území je značeno i několik naučných stezek např. NS Pintovka, Táborský
zdravotní okruh, NS Nadějkovsko, NS Stříbrná osmička, NS na Onen Svět.
Dle aktuálních ZÚR JK jsou v území vymezeny tyto záměry na výstavbu cyklostezek:
90
Tab. 47. Záměry výstavby cyklostezek ze ZÚR JK
Označení Záměr
Dotčené obce
D75/1
úsek Chotoviny - Tábor
D75/2
úsek Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí - Želeč
D75/3
D75/4
úsek Planá nad Lužnicí - Košice
úsek Měšice – Knížecí rybník
Chotoviny, Košín, Tábor
Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí,
Ústrašice, Želeč
Planá nad Lužnicí, Košice
Tábor
Obr. 62. Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky
B015 – Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využití
Kulturně historický potenciál území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území
z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. V území jsou definovány
rekreační oblasti z několika pohledů.
Tab. 48. Rekreační oblasti
Rekreační oblast
Typ
Vymezení oblasti
významná oblast zimní rekreace
významná oblast letní rekreace
sezónní
sezónní
Jistebnicko, Nadějkovsko, Borotínsko, Mladovožicko
Sezimovo
Ústí,
Chýnovsko,
Jistebnicko,
91
velmi významná oblast letní rekreace
bez rozlišení
sezónní
celoroční
Mladovožicko
Táborsko, Bechyňsko
Táborsko
Obr. 63. Rekreační oblasti
B016 – Počet staveb pro rodinnou rekreaci
Český statistický úřad publikuje statistiku počtu bytů sloužících k rekreaci v neobydlených
domech . V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu.
Jedná se o byty sloužící k rekreaci.
Tab. 49. Stavby pro rodinnou rekreaci
Nejvíce
bytů
rekreaci
Jistebnice
Chotoviny
Mladá Vožice
Dolní Hořice
Bechyně
k
počet
215
155
149
141
140
Nejméně
bytů
k
rekreaci
Svrabov
Dražičky
Libějice
Pohnánec
92
počet
0
2
2
2
3
Obr. 64. Počet bytů sloužící k rekreaci v neobydlených domech (data ČSÚ, 2001)
B017 – Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení
Území ORP Tábor má z hlediska cestovního ruchu vysoký potenciál, který zatím není plně
využíván. Tomuto odpovídá i počet hromadných ubytovacích zařízení a kapacita jejich lůžek.
Celková kapacita v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2011 byla 3226 lůžek. Počet
hromadných ubytovacích zařízení je 71. Největší koncentrace ubytovacích zařízení je ve
větších městech jako je Tábor, Sezimovo Ústí a lázeňské město Bechyně.
Tab. 50. Ubytovací zařízení
Typ
ubytovacího
zařízení
Počet zařízeních
hotel
penzion
15
24
turistická
ubytovna
4
kemp
ostatní
7
21
10. Hospodářské podmínky
A002 - Plochy výroby
Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro
rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně
příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě
93
lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ústí II a
dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze
k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné
z rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální
autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické
infrastruktury území.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují v ORP Tábor komerční a průmyslové
plochy plochu v návaznosti na významnou komunikační osu – dálnici D3. Tyto rozvojové
plochy jsou navrženy v obcích nacházejících se v rozvojové oblasti nadmístního významu N–
OB2 Táborsko. V této lokalitě se koncentruje největší část ploch pro výrobu a skladování.
Tab. 51. Záměry na plochy výroby ze ZÚR JK
Název
Popis
KP5
Chotoviny – Červené Záhoří - plocha je vymezena ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na
dálnici D3, v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2, ležící na rozvojové ose
republikového významu OS6. Plocha navíc navazuje na záměr IV. Tranzitního železniční koridor.
Bližší určení funkce této rozvojové plochy, tj. funkce komerčně průmyslová, s převládající náplní
lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb, je dána její mimořádně dobrou
dopravní dostupností a zapojitelností na nadřazené dopravní sítě republikového významu. Na
plochu navazuje návrh rozvojové plochy pro bydlení SO3 Chotoviny, v případě rozvoje této plochy
a potřeby pracovních sil je zde tedy počítáno i s možností rozvoje Chotovin a nárůstu počtu trvale
nebo přechodně bydlících.
Tábor – Klokoty, rozvojová plocha je navržena v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov,
v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz (podmíněno jeho převedením pod
civilní správu), jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové
ose republikového významu s kódem OS4. Plocha je navržena na základě schválené územně
plánovací dokumentace, s tím že svou rozlohou, významem a polohou náleží do celokrajské
dokumentace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výměra plochy byla, po společném
jednání s MŽP jako dotčeným orgánem, podstatně zmenšena. V širším kontextu je plocha napojena
na dálnici D3, na IV. tranzitní železniční koridor a na mezinárodní tah silnic I/19 a I/29 spojující
Bavorsko, Plzeňský kraj a Vysočinu přes Tábor, který jako lidnaté město s 35 000 obyvateli může
poskytovat dostatek pracovních sil pro tuto průmyslově komerční plochu. Na město Tábor poté
navazuje Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí s návrhem dalších rozvojových ploch jak pro průmysl
a komerci tak ploch pro bydlení.
Tábor – sever, plocha je vymezena na severním okraji Tábora v návaznosti na silnici I/19 a
v těsném sousedství dálnice D3. Plocha na východě navazuje na stávající zemědělský areál. Plocha
byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve
schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. Další
odůvodnění viz plocha KP6.
Tábor – Vožická, v pořadí 3. rozvojová plocha pro komerci a průmysl v Táboře, zde navržena
v prostoru mezi zastavěným územím a dálnicí D3. Jedná se o největší rozvojovou plochu Táborské
aglomerace, kdy část této navržené plochy byla již zahrnuta do schválené územně plánovací
dokumentace a zbylá část plochy je navržena nově mezi koridor dálnice D3 a stávající
průmyslovou zónou. Plocha je potencionálně mimořádně vhodná pro rozvoj průmyslové zóny, s
výbornou dopravní dostupností a bezprostřední vazbou na město Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad
Lužnicí. Další odůvodnění viz předchozí plocha KP6.
Planá nad Lužnicí, návrh této rozvojové plochy navazuje na zastavěné území Plané nad Lužnicí,
na východě je plocha limitována navrhovanou dálnicí D3 a lesem. Díky sousedství dálnice D3 a
mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/409 je plocha výborně dopravně napojitelná na dopravní
infrastrukturu republikového významu. Také zde plocha leží v republikové rozvojové ose OS6
Praha – Tábor – České Budějovice (-Linec). Záměr je tedy také v souladu se stanovenými
východisky rozvojových oblastí a os v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.
Také tato plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního
zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn.
KP6
KP7
KP8
KP9
94
Obr. 65. Plochy výroby
A004 - Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields)
Pro potenciální investory se v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených
průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a
zcela či částečně nevyužívaných průmyslových areálů, tzv. „brownfields“. Brownfield4
definujeme jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána,
zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její
regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné
aktivity. Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně
odstranění starých ekologických zátěží území finančními prostředky veřejných rozpočtů.
4
Definice brownfield byla přejata z Národní databáze brownfieldů (http://www.brownfieldy.cz).
95
Tab. 52. Seznam ploch k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
Obec
Bálkova Lhota
Bečice
Bechyně
Běleč
Běleč
Běleč
Borotín
Borotín
Černýšovice
Hodětín
Chýnov
Jedlany
Jistebnice
Jistebnice
Jistebnice
Jistebnice
Jistebnice
Jistebnice
Jistebnice
JIstebnice
Jistebnice
Jistebnice
Mladá Vožice
Mladá Vožice
Mladá Vožice
Mladá Vožice
Mladá Vožice
Nemyšl
Pohnání
Radkov
Řemíčov
Smilovy Hory
Tábor
Tábor
Vodice
Zadní Střítež
Želeč
Želeč
Popis
hospodářský dvůr
bývalý zemědělský areál
továrna
zemědělský areál
bývalý pivovar
zámek
zámek
bývalá cihelna – Drahnětice
zemědělský areál - Hůrka
areál před závorami
lihovar
zámek
zámek
bývalá ubytovna
kasárna
zámek
96
Plocha (m2)
12220,72
2587,45
10881,81
2025,86
4053,82
6439,09
6599,05
10505,41
16317,39
12652,38
5192,75
7142,54
4381,93
42355,07
238342,11
36842,47
33487,07
4567,32
4644,86
20189,42
13304,64
13735,43
6847,09
8985,31
20594,95
29097,54
26337,94
82584,66
9737,99
9413,12
17488,61
9721,96
537,20
1777010,86
5051,92
8495,24
2008,65
8072,18
12316,64
A117 - Zastavitelná plocha - řešeno v tématické oblasti VIII.
B007 – Ekonomická aktivita podle odvětví
Obr. 66. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (data ČSÚ, 2001)
97
Obr. 67. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru (data ČSÚ, 2001)
Tab. 53. Počet registrovaných subjektů podle sféry podnikání pro jednotlivé obce za rok
2011
Počet registrovaných subjektů
celkem
zemědělství,
staveblesnictví,
průmysl
nictví
rybolov
obchod
Balkova Lhota
29
5
5
1
10
Bečice
21
1
5
5
3
Bechyně
1 416
61
230
146
319
Běleč
47
11
8
3
6
Borotín
150
23
19
24
27
Bradáčov
11
-
3
1
2
Březnice
48
12
4
6
11
Černýšovice
21
5
4
1
2
Dlouhá Lhota
60
5
19
13
7
22
2
3
6
2
Dolní Hořice
174
28
25
27
36
Dolní Hrachovice
20
1
4
2
5
Dražice
214
14
38
31
41
Dražičky
35
1
5
5
4
Název obce
98
Drhovice
38
3
7
6
7
Haškovcova Lhota
24
2
3
4
5
Hlasivo
32
3
7
6
5
Hodětín
22
2
4
1
7
Hodonice
43
6
3
2
14
Chotoviny
481
35
66
100
89
Choustník
126
15
20
19
19
Chrbonín
18
2
5
3
-
Chýnov
538
46
72
79
127
Jedlany
18
3
2
2
8
Jistebnice
449
45
83
81
77
Košice
Košín
187
15
10
-
22
3
46
1
38
2
Krátošice
28
2
6
4
4
Krtov
32
6
4
5
6
Libějice
23
6
2
6
1
Lom
48
3
8
8
15
Malšice
539
49
92
88
126
Meziříčí
30
6
4
7
3
Mladá Vožice
576
39
110
78
96
Mlýny
47
12
7
12
5
Nadějkov
211
36
30
46
25
Nasavrky
20
3
-
2
4
Nemyšl
77
17
10
13
12
72
7
7
8
21
Nová Ves u Mladé Vožice
38
8
10
3
6
Oldřichov
57
9
11
6
11
Opařany
326
21
46
49
58
993
33
152
109
221
Pohnánec
9
2
-
-
2
Pohnání
21
7
5
4
1
Pojbuky
28
4
4
6
5
Psárov
22
5
6
1
3
Radenín
113
17
14
17
25
Radětice
52
6
9
6
11
Radimovice u Tábora
25
2
4
5
6
98
7
11
14
15
Radkov
44
7
9
9
7
Rataje
52
5
8
8
9
Ratibořské Hory
175
27
29
38
35
Rodná
13
1
1
6
2
Řemíčov
15
2
1
-
3
Řepeč
51
9
9
8
4
Sezimovo Ústí
1 738
28
245
210
418
99
Skopytce
36
11
4
2
7
Skrýchov u Malšic
34
7
2
7
6
Slapsko
31
9
2
1
6
Slapy
141
10
15
31
33
Smilovy Hory
59
4
11
9
12
Stádlec
165
16
28
32
39
171
15
34
22
34
94
2
16
15
30
Svrabov
14
2
-
2
5
Šebířov
76
14
17
15
13
Tábor
10 057
205
1 084
1 180
2 402
Turovec
62
11
11
1
18
Ústrašice
97
8
9
25
11
Vilice
40
6
5
7
7
Vlčeves
12
1
1
3
1
Vodice
35
4
7
6
9
Zadní Střítež
5
1
-
-
1
Záhoří
17
1
3
2
2
20
1
2
3
5
Zhoř u Tábora
32
3
4
11
6
Želeč
284
29
63
44
64
B008 – Míra nezaměstnanosti
Tab. 54. Vývoj celkové míry nezaměstnanosti za ORP Tábor v letech 2005 - 2011
rok
míra
nezaměstnanosti
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
6,08
5,54
4,52
5,11
9,28
9,91
9,40
Tab. 55. Míra nezaměstnanost v obcích pro rok 2011
Největší podíl
Černýšovice
Dobronice
Hodonice
Borotín
Pohnánec
%
23,5
20,9
18,5
17,9
16,7
Nejmenší podíl
Chrbonín
Dolní Hrachovice
Bradáčov
Krtov
Slapy
100
%
2,6
4,1
5,0
5,6
5,7
Obr. 68. Míra nezaměstnanosti (data ČSU, 2011)
B009 – Vyjíždějící do zaměstnání a do škol
B010 – Dojíždějící do zaměstnání a do škol
Největší dojížďka do škol a zaměstnání je směřována do správní centra ORP. Společně
s městem Tábor jsou centry dojížďky města Sezimovo Ústí , Planá nad Lužnicí a obec
Choustník (viz tab. 56.). V případě Choustníka se obce stala zázemím velkého objektu pro
potravinářských průmysl. Saldo pro jednotlivé obce je patrné z obrázku 68.
Tab. 56. Saldo vyjížďky a dojížďky
Kladné saldo
Tábor
Choustník
Sezimovo Ústí
Mladá Vožice
Počet osob
4518
1699
255
223
49
Záporné saldo
Jistebnice
Chotoviny
Dolní Hořice
Malšice
Ratibořské Hory
101
Počet osob
-435
-429
-265
-227
-202
Obr. 69. Saldo vyjížďky a dojížďky (data ČSU, 2001)
VI. Územní připravenost
Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence platné územně plánovací
dokumentace, a to jak nadřazené (ZÚR JČK), tak i místní (ÚP obcí). Pro území ORP Tábor
platí ZÚR Jihočeského kraje vydané 13.9.2011 . V ORP Tábor má 58 z 79 obcí platný územní
plán, ostatní jsou bez platné UPD (viz obr.70.). Ze zbylých 21 obcí 7 pořizuje územní plán.
102
Obr. 70. Přehled stavu územně plánovací dokumentace v ORP Tábor (k 21.9.2012)
103
Seznam použitých zkratek
ČSU – Český statistický úřad
ESPON - European spatial planning observation network
ORP – obce s rozšířenou působností
NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek
ÚSES – územní systém ekologické stability
ÚAP- územně analytické podklady
ZÚR – zásady územního rozvoje
104
Příloha č.1
číslo
jevu
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
sledovaný jev
výskyt
jevu
zastavěné území
ANO
plochy výroby
ANO
plochy občanské vybavenosti
ANO
plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
ANO
památková rezervace včetně ochranného pásma
ANO
památková zóna včetně ochranného pásma
ANO
krajinná památková zóna
ANO
nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného ANO
pásma
nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ANO
ochranného pásma
památka UNESCO včetně ochranného pásma
NE
urbanistické hodnoty
ANO
region lidové architektury
ANO
historicky významná stavba, soubor
ANO
architektonicky cenná stavba, soubor
ANO
významná stavební dominanta
ANO
území s archeologickými nálezy
ANO
oblast krajinného rázu a její charakteristiky
ANO
místo krajinného rázu a jeho charakteristiky
ANO
místo významné události
ANO
významný vyhlídkový bod
ANO
uzemní systém ekologické stability
ANO
významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou ANO
položkou
významný krajinný prvek ze zákona pokud není vyjádřen jinou ANO
položkou
přechodně chráněná plocha
NE
národní park včetně zón a ochranného pásma
NE
chráněná krajinná oblast včetně zón
NE
národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma
ANO
přírodní rezervace včetně ochranného pásma
ANO
národní přírodní památka včetně ochranného pásma
ANO
přírodní park
ANO
přírodní památka včetně ochranného pásma
ANO
památný strom včetně ochranného pásma
ANO
biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO
NE
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
ANO
NATURA 2000 – ptačí oblast
NE
lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ANO
s národním významem
lesy ochrané
ANO
lesy zvláštního určení
ANO
lesy hospodářské
ANO
105
40.
41.
42.
číslo
jevu
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
vzdálenost 50 m od okraje lesa
bonitovaná půdně ekologická jednotka
hranice biochor
sledovaný jev
ANO
ANO
ANO
výskyt
jevu
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
ANO
vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma
ANO
chráněná oblast přirozené akumulace vod
ANO
zranitelná oblast
ANO
vodní útvar povrchových, podzemních vod
ANO
vodní nádrž
ANO
povodí vodního toku, rozvodnice
ANO
záplavové území
ANO
aktivní zóna záplavového území
ANO
území určené k rozlivům povodní
NE
území zvláštní povodně pod vodním dílem
ANO
objekt/zařízení protipovodňové ochrany
ANO
přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, včetně ANO
ochranného pásma
lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
ANO
dobývací prostor
ANO
chráněné ložiskové území
ANO
chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
NE
ložisko nerostných surovin
ANO
poddolované území
ANO
sesuvné území a území jiných geologických rizik
ANO
staré důlní dílo
ANO
staré zátěže území a kontaminované plochy
ANO
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
ANO
odval, výsypka, odkaliště, halda
ANO
technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma
ANO
vodovodní síť včetně ochranného pásma
ANO
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ANO
ochranného pásma
síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
ANO
výroba elektřiny včetně ochranného pásma
ANO
elektrická stanice včetně ochranného pásma
ANO
nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného ANO
pásma
technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a ANO
bezpečnostního pásma
vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma
ANO
technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného NE
pásma
ropovod včetně ochranného pásma
NE
produktovou včetně ochranného pásma
ANO
technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma
ANO
teplovod včetně ochranného pásma
ANO
elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma
ANO
106
82.
83.
komunikační vedení včetně ochranného pásma
jaderné zařízení
číslo
jevu
84.
sledovaný jev
85.
86.
87.
88.
89.
90.
91.
92.
93.
94.
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
104.
105.
106.
107.
108.
109.
110.
111.
112.
113.
114.
115.
116.
117.
118.
119.
ANO
NE
výskyt
jevu
objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými ANO
nebezpečnými látkami
skládka včetně ochranného pásma
ANO
spalovna včetně ochranného pásma
NE
zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného ANO
pásma
dálnice včetně ochranného pásma
ANO
rychlostní silnice včetně ochranného pásma
NE
silnice I. třídy včetně ochranného pásma
ANO
silnice II. třídy včetně ochranného pásma
ANO
silnice III. třídy včetně ochranného pásma
ANO
místní a účelové komunikace
ANO
železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
ANO
železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
ANO
koridor vysokorychlostní železniční trati
NE
vlečka včetně ochranného pásma
ANO
lanová dráha
ANO
speciální dráha včetně ochranného pásma
NE
tramvajová dráha včetně ochranného pásma
NE
trolejbusová dráha včetně ochranného pásma
NE
letiště včetně ochranných pásem
ANO
letecká stavba včetně ochranných pásem
ANO
vodní cesta
NE
hraniční přechod
NE
cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka
ANO
objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma
ANO
vojenský újezd
NE
vymezené zóny havarijního plánování
ANO
objekt civilní obrany
ANO
objekt požární ochrany
ANO
objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky
ANO
ochranné pásmo hřbitova, krematoria
ANO
jiná ochranná pásma
ANO
ostatní veřejná infrastruktura
ANO
počet dokončených bytů k 31.12. každého roku
ANO
zastavitelná plocha
ANO
jiné záměry
ANO
další dostupné informace (migrace, válečné hroby)
ANO
107

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

Podobné dokumenty

Příručka hodnocení biotopů - Jihočeská univerzita v Českých

tábor rozbor udržitelného rozvoje území

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace

Výroční zpráva ARLEM o územním rozměru Unie pro

2012 děčín - Geoportál Ústeckého kraje

Podrobnosti zde

ruch 03/2007 - RUCH Řevnice

Pavouk 36 - Česká arachnologická společnost

Téma - Krasec

Návrh zadání - Geoportál Jihočeského kraje

Jazykovědné aktuality 2010/1–2 - Jazykovědné sdružení České

GENEREL KRAJINNÉHO RÁZU JIHOČESKÉHO KRAJ EE

Stanovisko obce k nezávislému posudku ke stavbě

Textová část - Město Tábor

eeeeeeeeeeeeeeee