BRNĚNSKÝ KRAJ - CELKOVÝ ŽEBŘÍČEK

JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA
2007), bylo to 28 týmů a 40 jedniček. Průměrně chodilo 22 týmů a 24
jedničkářů. Mezi vítěze se rozdělilo
84 pohárů a rozdalo 24.600 Kč.
Všechna tato čísla byla na začátku ligy absolutně nemyslitelná, ale dnes jsou již zaběhnutým
standardem pro Jižní Moravu. A to
je dobře. Za tuto situaci si zaslouží
ČFO poplácání po ramenou. Téměř
z nuly se za jednu sezónu podařilo
udělat z JM plnohodnotný fotbálkový kraj a to nejen mezi soutěžemi
(turnaje, liga), ale i úrovní hráčů.
Vzhledem k tomu, že na Jižní
Moravě je jen jedno herní místo,
kde by byly alespoň 2 Rosengarty (v Blansku), tak to nebylo vždy
zrovna jednoduché. Na každý turnaj se muselo domlouvat jiné hrací
místo, vozit a stavět stoly. Takový
turnaj pro mne, a mé pomocníky,
začínal v 8 ráno nakládáním stolů,
ujetím 100 Km do Brna, pak ještě
ty stoly postavit. Po turnaji, většinou kolem druhé hodiny ranní,
stoly sklidit a hurá do Žďáru, zase
100 Km. V neděli ráno v 9 vstávačka, uklidit stoly a vrátit půjčený vozík. Většinou jsem pak celou neděli
prospal, konec víkendu a v pondělí
hurá do práce. A jelikož jsem se staral i o Vysočinu, tak jsme takovýto
režim měli každých 14 dní. Ale i přesto jsem to dělal rád a s plným nasazením. Lidi totiž na turnaje chodili
35
a fotbálkem se bavili, a to pro mě
byla ta správná odměna. :-)
Nyní už je situace lepší. V Brně
by se měl konečně objevit (snad
spolehlivý) příkazník od Rosengartu, který by se měl o ty stoly starat.
Teď už to bude brnkačka. :-)
Určitě velký dík patří všem, kteří přidali ruku k dílu a pomáhali na
turnajích, ať to byla pomoc se stavěním stolů, nebo s domlouváním
klubů. Poděkovat musím i těm, co
měli trpělivost a dokázali přejít nějaké ty chybky.
A že vás bylo … miluju vás :-)
CHCE TO VÍCE INICIATIVY
Problém je zde ale s turnaji kategorie C, kterých bylo za tuto sezonu přesně 0.
To je ale dáno tím, že hráči
na brněnsku sami od sebe nevyvíjí
žádnou aktivitu. Vždy si rádi počkají, kdo co pro ně připraví. Důkazem
„lenosti“ brňáků je i stav, že poslední administrátor v kraji byl ze Žďáru
n.S., a další bude z Rožnova p.R.
Ptám se, kde je Brno? .-)
Chtělo by to od všech více iniciativy a více aktivity. Vždy si říkejte, že
když to neudělám já, tak to neudělá
nikdo. I Brno může mít všechno to,
co teď závidíme pražákům, turnaje
4 x do týdne, 11 ligových skupin,
fotbálkové kluby, atd… Chce to jen
BRNĚNSKÝ KRAJ - CELKOVÝ ŽEBŘÍČEK
1.
2.
3.
4.
5.
Krchňák Z. (Kačena):
Kreisler T. (Náměstek)
Pražák Petr (Práža)
Kovařík J. (Kovka)
Brabenec Aleš (Brába)
1777
1627
1610
1377
1270
6. Horký Lukáš (Jaffa)
7. Hrbáček Ladislav (Krpáček)
8. Přibyl Jan (Jany špinavá noha)
9. Marek Vratislav (Vraťa)
10. Pulicar Oldřich (Olin)
1124
894
688
619
610
přidat ruku k dílu. Domluvte do vašeho oblíbeného podniku stoly, občas tam uspořádejte turnaj, a učte
to hrát nové talenty. Věřte, že jinak
to nepůjde! …
SKOKANI ROKU
Brnu fandím a sám jsem zde
viděl několik neskutečných posunů.
Tím největším je samozřejmě posun
Práži do předních pozic reprezentačního žebříčku a Kačenův do čela
SuperCZ. Dále pak i přestup Váši do
týmu Rosengart.
Velký posun vidím v hráči Krejsovi V. (Krsa), on sám se hodně
zlepšil a tuto sezónu vedl tým, který
má možnost dalšího růstu. Dalším
hráčem, který podle mě udělal velký krok kupředu je Kramoliš Martin
(Kraša). I Stehla se párkrát pěkně
vyšvihl. Ale podle mě největší porok udělal Šmýd Radek, který se
dokázal z absolutního začátečníka
vypracovat na výborného brankáře.
Samozřejmě tady plusy nekončí, ale
právě tito hráči si podle mě zaslouží
vypíchnout před ostatními.
Ale abych jen nechválil, tak za
největší herní propadák sezóny hodnotím hráče následovně (doufám,
že jim to bude inspirací!!!):
1
2
3
4
5
6
7
The Incredibles
Technický muzeum
Pivovar Černá Hora
Senkrovnáci
Baroni z Blackfieldu
Růžovej pomeranč
Lamy ze mě
Kol
24
24
24
22
20
19
23
V
22
18
13
10
7
2
0
JEDNOTLIVCI
Krchňák Zdeněk
Stehlík Michal
Brabenec Aleš
Horký Lukáš
Kovařík Jan
Velart Alexandr
Pulicar Oldřich
Řezníček Ondřej
Dvořák Přemysl
The Incredibles
Technický muzeum
Batyskaf - A
Batyskaf - A
Batyskaf - A
Přátelé
Technický muzeum
Batyskaf - B
Jádro
9.
9.
9.
13.
13.
13.
13.
17.
Kreisler Tomáš
Přibyl Jan
Todorov Nikolas
Klímová Petra
Sedlák Zdeněk
Stoger Petr
Záhumenský Petr
Kacetl Karel
Já osobně se tímto z pozice
administrátora s vámi loučím, je to
doufám loučení přátelské.
Novému administrátorovi přeji
jasnou vizi do budoucna, pevnou
ruku i nervy. :-)
A myslete na to, že každá ruka
přidaná k dílu zanechá nesmazatelný otisk…
Váš
Tomáš Náměstek Kreisler
BRNĚNSKÝ KRAJ - LIGOVÁ TABULKA
MJM: Brňáci Pražákům nakonec podlehli
1.
2.
3.
4.
5.
5.
7.
7.
9.
1) Pišný Marek - Jako by se nabažil
jedním úspěchem na ČP, od té doby
nebyl vidět.
2) Pulicar Olin - Kdybych měl v rukách co on, byl bych mistrem republiky. S tím co umí, je třeba mít větší
úspěchy.
3) Silná Magda - Její nebezpečnost
klesla, nebyla na turnajích vidět, netrénuje.
5) Slabyhoudek Jiří - Talent, který
na počátku dokázal vyletět, ale nevydržel. Chybí mu účast na ČP.
6) Novotný Zdeněk - Dobrá technika, chybí zkušenosti.
7) Přibyl Jan - Ani jednou za sezónu
nedokázal v turnaji prodat své dlouholeté zkušenosti.
8) Vyskočil Martin - V jeho návrat
na turnaje už snad nikdo nevěřil,
já ano. (5 z 19 turnajů je ale dost
málo)
Batyskaf - B
Pivovar Černá Hora
Přátelé
Pivovar Černá Hora
Pivovar Černá Hora
Jádro
MJM: Mary má špinavou ruku
VP R
1
2
2
0
0
0
1
PP
1
0
2
1
0
1
1
P
0
4
7
11
13
16
21
Skore
205:85
197:93
169:123
136:129
126:114
58:171
51:227
Legy
457:232
446:269
395:309
334:318
303:283
159:373
168:478
BO
69
58
45
31
21
7
3
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA
36
Vysočina - hodnocení sezony 2006-2007
Vysočina zřejmě zažívá výměnu
fotbálkových generací, akorát mám
pocit, že chybí ta nastávající.
Kluci z Třebíče staví domy a zakládají rodiny, je jasné, že na fotbálek už nemají čas, ani myšlenky.
Žďáráci mění střední školy za vysoké a tak se stěhují do jiných měst.
Jihlaváci dělají bůhvíco. S Havlíčkovým Brodem to vypadalo nadějně,
do nové ligy se chtěly přihlásit alespoň 3 týmy, ale po turnaji pořáda-
ném u nich, na který přijely hvězdy
z celé Vysočiny, Brna i Prahy, se asi
hráči zalekli rozdílné herní úrovně
a od té doby se po nich slehla zem.
Ta rozdílná úroveň zde nikdy
nedělala dobrotu. Spousta nadějných hráčů nevydržela jezdit si na
turnaje pro porážky a učit se tak
od lepších. Největší chybou je ale
to, že nejlepší hráči jdou raději na
místní turnaj o flašku, než aby jeli
v ten stejný termín na Český pohár
a učili se tam od lepších, o zahraničním turnaji nemluvě. Úroveň
se tak v určitých městech vůbec
nezlepšuje a navíc žádní noví hráči nepřibývají. Nyní ale budou mít
všichni stejné šance, blíží se nová
sezóna a všichni v lize budou vlastně začátečníci. Ti trošku zkušenější
budou moci konečně vystoupit ze
stínů „předchozí generace“. Bohu-
žel jsem si takto loučení s „mojí“
Vysočinou, s takovouto nejistou
budoucností, opravdu nepředstavoval. Přesto ale doufám, že se zde
rychlé tyče jen tak točit nepřestanou.
Držím vám všem palce a přeji
hodně štěstí, jak na pískovaných
sklech, tak i v životě.
Tomáš Náměstek Kreisler
KRAJ VYSOČINA - ŽEBŘÍČEK DVOJICE
1.
2.
3.
4.
5.
Kramoliš Martin
Kovařík Jan
Krchňák Zdeněk
Brabenec Aleš
Pražák Petr
The Incredibles
Batyskaf - A
The Incredibles
Batyskaf - A
The Incredibles
6.
7.
8.
9.
10.
Kreisler Tomáš
Řezníček Ondřej
Horký Lukáš
Hrbáček Ladislav
Fila Vladimír
Batyskaf - B
Batyskaf - B
Batyskaf - A
Masters Třebíč
eL-A-eM-A team
KRAJ VYSOČINA - LIGOVÁ TABULKA
KRAJ VYSOČINA - ŽEBŘÍČEK JEDNOTLIVCI
1.
2.
3.
4.
5.
Brabenec Aleš
Krchňák Zdeněk
Kreisler Tomáš
Kovařík Jan
Horký Lukáš
Batyskaf - A
The Incredibles
Batyskaf - B
Batyskaf - A
Batyskaf - A
6.
7.
8.
9.
10.
Hrbáček Ladislav
Pražák Petr
Fila Vladimír
Fischer Miloš
Kučera Daniel
Masters Třebíč
The Incredibles
eL-A-eM-A team
Batyskaf - A
eL-A-eM-A team
1.
2.
3.
4.
5.
Batyskaf - A
Masters Třebíč
eL-A-eM-A team
Kapitáni
Batyskaf - B
Kol
16
14
12
14
16
V
15
9
5
3
3
VP
1
0
0
0
0
R
0
0
0
0
0
PP
0
0
0
1
0
MJM: Nejlepší dvojice
MJM: Nejlepší jednotlivci: 2 - 1 - 3
MJM: Hrbáček zabral a převálcoval Krchňáka s Brabencem
MJM: Finále jedniček
MJM: Technické muzeum vs. Masters Třebíč
P
0
5
7
10
13
K
0
0
0
0
0
Skore
124:69
106:62
77:67
69:100
57:135
Legy
279:192
249:181
179:166
185:229
169:293
BO
47
27
15
10
9
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA
37
Závěrečný turnaj
Vyhlášení lig a turnajů pro
Vysočinu a Jižní Moravu
25. 7. 2007 se v klubu Baronů
z Blackfieldu konal závěrečný losovaný turnaj s vyhlášením lig a žebříčků.
Zajímavostí turnaje byl systém,
kdy se po každém kole pavouka znovu losovalo. Navíc pro ty dříve vypadnuvší byly ještě skupiny a mohli
se tak zachránit. Každý si tak zahrál
nejméně 5 zápasů. Není důležité
psát nějakou reportáž o tom kdo
hrál nejlépe a komu se zas nedařilo,
šlo zde hlavně o to se pobavit. A to
se myslím podařilo parádně.
V pauzičce byl malý nenápadný
proslov, nejlepším se rozdělily finanční šeky, předaly se poháry a mohlo
se (v turnaji) pokračovat dál.
Díky všem za milé překvapení,
… Mičuda už má své místo.
The Incredibles - 1. místo - jižní Morava
Pivovar Černá Hora - 3. místo - jižní Morava
Batyskaf „A“ - 1. místo - Vysočina
Technický muzeum - 2. místo - jižní Morava
Masters Třebíč - 2. místo - Vysočina
Trofeje pro nejlepší
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA
38
Tým Batyskaf „A“ mistrem republiky družstev
místa. Cílem všech však byl postup
ze skupiny, nakonec jsme po těžké
cestě turnajem dokráčeli až na vrchol. Pro celý tým to byl obrovský
“nadplán“.
Jak to že jste vyhráli? Poraďte
ostatním jak na to! Co všechno
musí člověk (celý rok) dělat,
aby se stal Mistrem republiky?
Brába: Vyhráli jsme, protože jsme
do toho dali srdce a hlavně se hrou
dokázali bavit a byli jsme maximálně uvolnění. Za výhrou stojí spousta hodin cílevědomého tréninku.
Jaffa: Do Prahy jsem přijeli řádně
nahecovaní. Opravdu jsme se tam
těšili a taky hodně trénovali. Hlavně Brába a Kovka, ti dva to brali
opravdu zodpovědně. Co poradit?
Trénovat, trénovat, jezdit po turnajích a zase trénovat … a taky je
důležité mít den a hodně štěstí.
Kovka: Výhře pořád snad nevěřím.
A jak na to? Člověk musí fotbálkem
žít, obětovat mu spoustu času, jezdit na turnaje a zbytek přijde!
Rauš: Myslím, že k vítězství nám
pomohl hlavně skvělý týmový duch.
Atmosféra byla naprosto uvolněná
a přátelská. Na druhé straně je samozřejmě velká dřina. Především
Kovka a Brabi na sobě opravdu
tvrdě pracovali a za poslední rok
udělali obrovský krok kupředu.
K fotbálku patří jak tvrdá práce, tak
i zábava. My jsme si prožili oboje.
Brabenec - Horký
Složení týmu na republice:
Brabenec Aleš (Brába) – brankář - univerzál
Horký Lukáš (Jaffa) – brankář - univerzál
Kovařík Jan (Kovka) – útočník - univerzál
Rouš Tomáš (Rauš) – brankář - univerzál
Dokázali jste nemožné. Je to pro
vás, a určitě nejen pro vás, absolutní pohádka. Vyhrát MČR (družstev)
je určitě snem každého, zatím se to
ale podařilo jen 3 týmům. Sesadili
jste z trůnu neohroženého šampióna let minulých, tým ROSENGART.
Všichni gratulujeme!!!
Jaké jste měli ambice na začátku a v průběhu sezóny?
Brába: Samozřejmě nejvyšší .-),
ale na ligu jsme se moc nesoustředili, protože na Vysočině bylo 5
týmů, nebyla žádná konkurence ani
motivace.
Jaffa: Na začátku sezóny jsem
si vzal za cíl být tak do 30. místa
v SuperCZ. Bohužel se to nepovedlo. Nevydařily se České poháry a následně ani MČR nedopadlo
podle mých představ. Alespoň že
vyšlo to MČR juniorů.
Kovka: Co se týče družstev, tak
to nebylo nijak vysoké. Soustředil
jsem se na jednotlivé turnaje. Ani
jsem do poslední chvíle nevěděl,
jestli se MR vůbec zúčastníme.
Rauš: Zprvu, kdy se rozjížděla
liga Vysočiny, jsem si nedělal velké ambice. Spíše jsem neuvažoval
o něčem, jako je Mistroství republiky družstev. Snažil jsem se užívat
si každý ligový zápas, bral jsem
všechny hodně emotivně. Především pak s nebezpečnou Třebíčí, se
kterou jsme hráli o postup do Prahy. Až během napínavého a vyrovnaného zápasu jsem si uvědomil,
jak blízko jsme od velkého turnaje.
V ten moment jsem dělal vše pro
to, abych se do Prahy podíval.
A jaké na MČR?
Brába: Na MČR jsem chtěl skončit nejhůř 7-8. a za velký úspěch
bych považoval obhajobu loňského
umístění. (5. místo)
Jaffa: Nutností byl postup ze skupiny. Přál jsem si alespoň obhájit
loňské 5. místo, všichni by jsme to
brali jako úspěch.
Kovka: Hlavní bylo se dostat ze
skupiny, měl jsem cíl skončit aspoň
jak minulý rok, ale moc jsem tomu
nevěřil.
Rauš: Batyskaf v minulém roce dosáhl velmi dobrého pátého místa.
Tým se obměnil a místo Náměstka
a Řeziho jsem byl v Praze já. Chtěl
jsem úspěch z předešlého roku vyrovnat, skončit do onoho pátého
Jaký byl nejtěžší zápas? Jestli
teda vůbec byl nějaký? .-)
Brába: Finále. Průběh nenasvědčoval tomu, že vyhrajeme.
Jaffa: Poslední zápas ve finále.
Všichni věděli, že to bude na Kovkovi s Brábou a bylo jasné, že to
bude dřina.
Kovka: Těžké bylo finále, hlavně
kvůli nám samotným. Nevím, jestli
jsme propadli pocitu sebeuspokojení nebo únavě, ale ¾ zápasu jsme
nehráli na to, na co jsme měli.
Rauš: Přetěžké byly úvodní zápasy
s Wikings, pokud mám však vybrat
ty s nejšťastnějším koncem, pak to
byly dozajista dva zápasy s Rosengartem za stavu 2:6. To jsme už byli
jednou nohou ve vlaku do Žďáru...
Snížit na 4:6 se nám s Jaffou podařilo opravdu jen z posledních sil
a s velkou námahou. Kovkovi a Brabimu naštěstí síly vydržely ještě na
další dva rozhodující zápasy.
Jaké byly pocity po posledním
gólu? Kdo ho vůbec dával?
Brába: Měl jsem obrovskou radost… Poslední 2 zápasy byly v naší
režii a začínal jsem zase věřit. Kovku jsem takhle hrát ještě neviděl.
On dával ten poslední gól a nikdo
jiný by si to ten den ani nezasloužil.
Dotáhl tým až na vrchol a měl to
asi za odměnu, že to mohl zavřít
právě on. :-)
Jaffa: Kovka měl matchball, míč
měl na trojce a vzal zkušeně timeout. Modlil jsem se, aby to tam
spadlo, ale bohužel nedal. Míč se
mu odrazil zpět na pětku. Znova
prohodil a tentokrát už z trojky
skóroval. Teprve až teď jsme začali
chápat, že jsme to fakt dosáhli, je
to tam. Myslím, že do té doby nikdo
skutečně nevěřil.
Kovka: Na poslední gól si pamatuji
moc dobře, dal jsem ho já. Pocity byly velice smíšené a rozhodně
v nich nebyla radost. Spíš jsem cítil
provinění, protože jsem při posledním prohozu fauloval. Soupeř sice
faul nehlásil, ale čisté to nebylo
a já to věděl. Hrál jsem za celý tým
a dobrovolně se takový míč nevrací. Proto jsem si ten gól neužil, tak
jak bych chtěl.
Rauš: Vím, že jsem poslední zápas sledoval z povzdálí, nemohl
jsem vydržet napětí u stolu. Byly to
obrovské emoce. Poslední gól dal
Kovka, krátkým pinshotem. Odraz
míčku od branky najednou nezněl
tradičně, byl to ten nejkrásnější
zvuk, který jsem za celé dva dny
strávené v Praze slyšel.
K vašim herním pozicím jsem
všem přidal slovo „univerzál“.
Každý z vás si totiž na republice zahrál na obou postech. Jak
je to možné, že dokážete dobře
zahrát jak v útoku, tak i v bráně?
Brába: Je to o tréninku a počtu nahraných turnajů. A hlavně jedničky.
Do každého zápasu jsme šli s tím,
že já a Kovka musíme všechny své
zápasy vyhrát, což se občas povedlo a kluci dělali body i ve chvílích,
když jsme to nečekali.
Jaffa: Jezdíme hodně turnajů
a snad pokaždé máme jiného spoluhráče. Ve hře se snažíme hodně
taktizovat a prohazujeme. Je pak
pro soupeře těžší číst naši hru.
A navíc všichni hrajeme jedničky
a tam to nejde být prostě jen brankář nebo útočník.
Kovka: Chtěl bych kluky moc pochválit, mohou na sebe být pyšní.
Nemohu jim téměř nic vytknout.
Jsem rád, že jsem mohl být jedním
z nich.
Rauš: Kluci hráli prakticky všude,
mohli se kdykoli během zápasu vyměnit a nebyla vidět žádná změna
výkonnosti. Je vidět, že trénují jak
bránu, tak i hru vepředu. Nikdo
nechce zakrnět na jedné pozici. Já
jsem se do útoku dostával sporadicky, abych jim pomohl z občasného střeleckého trápení. Naštěstí
nám to vycházelo.
Bráby jsem se v jednom rozhovoru ptal, jak si představuje
jeho ideální tým. Tenkrát odpověděl, že by k sobě vzal Relého, Ruleta a Závina. Platí to
pořád?
Brába: Rulet už ne, sice má zkušenosti a možná i přehled, ale jeho
technika je mizivá. Teď by to vypadalo: já, Kovka, Práža, Relé, Závin
a Míra.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, KRAJ VYSOČINA
Kovařík - Rouš
A co ostatní? Koho by k sobě
vzali?
Jaffa: Přijeli jsme jako tým a odjeli
jako ideální tým :-)) Bral bych Kovku, Prážu, Brábu, Denise Vrkoče
Kovka: Brabi, Relé, Míra a Závin.
Já bych jim motal omotávky a nosil
pití. :-))
Rauš: Ze současného týmu bych nedokázal nikoho vyměnit. I když bylo
vítězství na republice velmi těžké
a všichni jsme se pořádně nadřeli,
moje sestava je Kovka, Brabi, Jaffa.
Jaké máte doma stoly. Co a jak
trénujete? Jak ten stůl hodnotíte? A co další stoly?
Brába: Mám rád Rosengart, Garlando a Tecball. Dlouho jsem se hledal
na pětce, ale teď po MS (Švýcarsko,
Rakousko) už v tom mám konečně
jasno, jak na to. Doma mám Rosengart.
Jaffa: Mám doma Garlando. Nejraději ale hraji Rosengart. Jde na něm
totiž hrát všechno, nemá omezení
jako jiné stoly. Držím „nám“ palce,
aby se Rosec konečně prosadil více
ve světě. Češi na něm mají velký
náskok a určitě se pak posuneme
do vyšších příček žebříčků ITSF.
Kovka: Mám doma Garlando. Trénuji stahovačku, pin-shot, podsek
a co mě napadne. Mám rád Rosengart, Tornado a Tecball.
Rauš: Nevím, jestli se můj stůl dá
nazvat stolem. Nejvíce se asi podobá Tornádu, je totiž zhotoven
na zakázku. Rozhodně se však po
tréninku na něm nedá odjet na tur-
naj. Musím chodit do našeho klubu
a tam trénovat na Rku, což je zároveň můj nejoblíbenější stůl.
Měli by jste teď jít ostatním
příkladem. Co třeba si udělat
zkoušky na rozhodčí?!
Brába: Asi ne.
Jaffa: Raději ne, pískání není nic
jednoduchého. Asi bych to ani neu-
Mistr republiky Batyskaf A
39
měl. Navíc bych chtěl být s každým
zadobře, a to rozhodčí prostě nemůže. Až se hráči naučí více respektovat rozhodčího a nebudou přenášet
emoce ze hry do normálního života,
tak do toho možná půjdu.
Kovka: Chtěl bych, ale nějak jsem
se k tomu zatím nedostal.
Rauš: Rozhodovaní raději nechám
jiným, s radostí zůstanu u madel.
Pokud je řeč o příkladu, snažím se
přátelům, kteří mají o fotbálek zájem, tento sport přiblížit a dát jim
rady do začátku. I přes stoupající
popularitu je třeba k fotbálku přivést stále více lidí.
se. V Polsku a Rakousku to tak rozhodně není.
Jaffa: Rozhodně chválím, ČFO je
měsíc od měsíce lepší a lepší. Díky
za celou sezónu, už se těším na
další.
Kovka: Pochvala! Kvalitní organizace, lepší než v okolních zemích.
Rauš: ČFO letos odvedla velmi kvalitní práci, kterou samozřejmě může
v nastávající sezóně opět trošku vylepšit a spokojenost hráčů tak bude
nadále jen stoupat. Ale je to spíš
otázka pro Brabiho s Kovkou, oni
objíždějí zahraniční turnaje a mohou je srovnávat s tuzemskými.
Máme konec sezóny, je čas bilancování. Zkuste zhodnotit celou sezónu, jak se vám dařilo?
Brába: Na to, že jsem toho měl dost
do školy, tak jsem vcelku spokojen,
mám pohár z ČP, pohár ze SP, MČR
družstev a MS Garlando.
Jaffa: SuperCZ do 30. místa nevyšlo, ale stěžovat si nemůžu. Byla to
úspěšná sezóna.
Kovka: MČR juniorů, double na Slovenském poháru a MČR družstev…
Chybí ale mi vetší zahraniční úspěch
na jiných stolech. Jinak sezónu hodnotím pozitivně.
Rauš: Pochopil jsem, že je nesmírně
důležité sbírat zkušenosti z velkých
turnajů. Ty jsem bohužel neobjížděl, což se na mé sezóně podepsalo. Mohla být úspěšnější z pohledu
výkonnosti i postavení v žebříčcích.
Nyní však vidím velkou výzvu v MČR
juniorů. Kdyby se mi podařilo uspět,
budu rok 2007 hodnotit jako nadmíru úspěšný.
Je něco, co by jste rádi někomu
vzkázali?
Brába: Chtěl bych hlavně poděkovat babičce s dědou za chutné obědy a tátovi za vydatné večeře. :-)
Jaffa: Největší poděkování bych
chtěl samozřejmě poslat „našemu
tátovy“ Náměstímu. On mě na začátku trénoval, vozil po turnajích,
i když věděl, že to se začátečníkem
bude přítěž. Poděkování mu patří
i za celou Vysočinu a Jižní Moravu,
že se pro nás obětoval a převzal administrátora, aby se tu vůbec mohlo
hrát. Udělal pro nás pěknou sérii
turnajů, kde jsme si mohli super
zahrát, potrénovat a pobavit se…
Snad jsme mu to takto mohli aspoň
trošku splatit. Vypadá to, že odvedl
dobrou práci! :-)
Kovka: Chtěl bych poděkovat Náměstkovi, udělal toho pro fotbálek
mnohem víc, než kdokoli z nás.
Bez něho bychom určitě nevyhráli a možná ani nehráli. Děkujem
a s tím koncem kariéry si to rozmysli.
Rauš: Snad jen poděkovat v dresu
ČFO končícímu Náměstkovi, který
na Vysočině a v Brně dokázal organizovat kvalitní ligu a turnaje plné
zábavy a krásných zápasů. O tom
je fotbálek.
A jak se tato sezóna povedla
ČFO? Zkuste porovnat turnaje
u nás s turnaji ve světě. (Polsko, Švýcarsko, Rakousko, Slovensko, …).
Brába: ČFO musím pochválit, na
turnajích žádné stoly nestojí a hraje
LIBERECKÝ KRAJ
40
Last cup v Legendě
Tradiční závěr sezóny na terásce
pohodového libereckého klubu a zároveň
vyhlášení všech regionálních výsledků
Nový administrátor se představuje
Ti z Vás, kteří se účastnili posledních libereckých pohárů si jistě všimli, že Anke začalo narůstat
bříško. Budou tedy s Daliborem
mít zcela nové starosti a radosti,
a proto mi dovolte představit se
Vám jako jejich nástupce v roli
administrátora libereckého kraje
v rámci ČFO.
Jelikož jsem v této roli zcela
nový a nezkušený, mohu si směle
nasadit růžové brýle a malovat si,
že se to na severu Čech vrátí do
starých rozjetých kolejí, kdy místní
špička sbírala nejvyšší příčky i na
turnajích celorepublikové úrovně.
Pokusím se pro tento účel vynaložit
maximum svých sil, a třeba i najít
nějaký ten potenciál ve svých organizačních schopnostech. Uvidíme.
Foosballu zdar, Libor Čejna.
V Legendě se každý rok rozdávají trofeje těm nejlepším
v kraji.
Je mi až trapně. Každou sezónu
se touhle dobou v Trefě rouháme,
jak nám vyšlo počasí na závěrečný
turnaj. Dobré počasí je totiž na turnaji konaném na terásce ještě důležitejší než studené pivo. A každý rok
se hrozíme toho, že nás za rouhání
stihne spravedlivý trest v podobě poctivé letní bouře, neřku-li krupobití.
Je pravda, že letos to nejdříve
vypadalo, že nás pán bůh už konečně potrestá – když se okolo poledne
začali scházet první fotbálkáři, zimomřivě se choulili do mikin a proklínali své krátké bermudy a sandály
bez ponožek. Sychravých 12 stupňů
nad nulou opravdu nevypadalo moc
nadějně. Nicméně nepršelo, tak
jsme mohli začít.
Mezi sedmnácti přihlášenými
páry samozřejmě nechyběli horcí
favorité na umístění v celkovém
žebříčku dvojic (žebříček jednotlivců byl už uzavřen a pořadí bylo
jasné). „Vetřelce z Hořic“ (viz rozhovor) na prvních dvou pozicích
mohl ohrozit už jenom třetí Karel
Kušnír. To by se ale nesměl nechat
v semifinále pravé strany poslat nalevo dvojicí Čejna-Major a vzápětí
dopustit porážku od Jardy Přibyla
a Lukáše Jedličky, kteří ten den byli
opravdu ve formě.
Pod duem Trnovský – Žižka se
tedy trůn neotřásl a jako první mimoliberečtí obsadili nejvyšší příčky
našeho žebříčku dvojic. Nejúspěšnějším hráčem „libereckým“ se stal
Karel Kušnír, který v konečném pořadí dvojic bral bronz a v žebříčku
jednotlivců zlato.
Kuriozní byla turnajová účast
dvou rodinných klanů. Marcel Adam
s sebou vzal oba své kluky – Dominika i Lukáše, a barvy klubu Legenda zase hájili synové majitele Franty
Tomeše – Honza a Vojta. A aby toho
nebylo málo, tak Tomešovi jsou
z Hořic a tím se nám ten kruh pěkně
uzavřel :-).
Dlužno dodat, že nakonec se
na nás – až na krátkou, doslova
minutovou přeháňku - usmálo i to
počasí.
Foto otcovské č. 1 - Klan Adamových
Foto otcovské č. 2 - Klan Tomešových
LIBERECKÝ POHÁR IX. - DVOJICE
1.
2.
3.
4.
5.-6.
Finále pod širým nebem - Daníček/Dolejš vs. Čejna/Major
Major Jiří – Čejna Libor
Daníček Jan – Dolejš Jiří
Trnovský Dan - Žižka Pavel
Jedlička Lukáš – Přibyl Jaroslav
Adam Marcel – Kušnír Karel
Kubec Vojtěch – Toman Lubor
7.-8. Vojtíšek Lukáš – Junek Jiří
Hykyš Kamil – Sakalová Hana
9.-12. Špička Jan – Mráz Mája
Raba Pavel – Bělohlavá Anna
Krejčí Michal – Čížek Pavel
Hurda Jan – Rückl Přemysl
13.-16. Čapek Jan – Jirák Petr
Adam Dominik – Adam Lukáš
Šikl Jan – Jirků Kamil
Berger Dalibor – Třešňák Pavel
17.
Tomeš Jan – Tomeš Vojtěch
LIBERECKÝ KRAJ
41
Sbohem a šáteček…
… chtělo by se mi říct spolu s klasikem (a tím nemyslím Radegast) a zamáčknout při tom slzu. A za těch pár let, co se spolu s Daliborem na oko
tváříme, že to tady organizujeme, si trochu té melancholie snad mohu
dovolit.
Turnaj v Legendě pro mě nebyl jen posledním v této sezóně, ale
na dlouhou dobu posledním vůbec. Někomu by se třeba mohlo zdát, že
v pokročilém stupni těhotenství a během šestinedělí bych funkci administrátora zvládla levou zadní. Což o to – termín mám v půlce září – to
by mi tak akorát vyšlo na začátek příští sezóny. Během turnajů bych si
jen tu a tam odskočila nakojit a přebalit, startovní listina by byla samý
flek od blinkání a první zoubky by si naše ratolest mohla prořezat na
balóncích JGC. Já už mám ale posledních pár měsíců žebříček hodnot
nastavený přece jen jinak a fotbálek už rozhodně nepatří mezi favority. Navíc si myslím, že „mladá, čerstvá krev“ v podobě nového admina
vůbec nebude na škodu – ba naopak by to mohla být ta správná cihla
hozená do klidných vod libereckého rybníka.
Takže ať vám to hraje jedna báseň, ať to nové koště, co po mně
přijde, zametá líp než já a ať se vám konečně daří porážet Pražáky :-))
Paměť je hrozná věc – má tendence bagatelizovat, zasouvat špatné
vzpomínky a promítat hlavně ty dobré. Dneska mi některé situace, které
jsme museli pod tlakem řešit, připadají, jako bych je ani neprožila já.
Všechny křivdy a hádky jsou zažehnány. Zůstává mi jen ta nostalgie,
plný šuplík a disk fotek a průkazka člena ČFO s poslední známkou 06/07.
A jedno jégécéčko na ty zoubky :-).
Anke
Ocenění hráči libereckého žebříčku dvojic
LIBERECKÝ POHÁR VIII. - DVOJICE
1.
2.
3.
4.
5.-6.
7.-8.
Trnovský Dan - Žižka Pavel
Staněk Štěpán – Kušnír Karel
Tkáč Marek – Haltuch Štěpán
Jedlička Lukáš – Junek Jiří
Todorov Nikolas – Černý Martin
Daníček Jan – Dolejš Jiří
Major Jiří – Zemánek Jakub
Krejčí Michal – Brodský Tomáš
9.-12. Čapek Jan – Berger Dalibor
Coufal Jakub – Bendl Tomáš
Tancoš Miroslav – Horvát Marek
Blažek Jaroslav – Rückl Přemysl
13.-16. Žiga Jakub – Žiga Robert
Adam Marcel – Adam Dominik
Čejna Libor – Čížek Pavel
Wagner Martin – Konečný Kryštof
LIBERECKÝ POHÁR VIII. - JEDNOTLIVCI
1.
2.
3.
4.
5.-6.
Kušnír
Černý
Todorov
Žižka
Krejčí
Haltuch
7.-8.
Konečný
Jedlička
9.-12. Rückl
Dolejš
Coufal
Zemánek
13.-16. Čejna
Čížek
Daníček
Tkáč
17.-24. Bendl
Adam Marcel
Berger
Major
Trnovský
Blažek
Junek
Brodský
25.-32. Horvát
Staněk
Adam D.
Tancoš
Žiga Robert
Čapek
Wagner
Žiga Jakub
Ach, ta liga!
Orel Turnov v celé své kráse - zleva Pavel Třešňák, Anton
Křemenák, kapitán Tomáš Brouček a Dalibor Berger
Tak jsme se na začátku sezóny
radovali, že se nám konečně podařilo přesvědčit i hráče z Českolipska,
aby zkusili hrát ligu. Měl to být nultý ročník a za těch pět týmů jsme
byli věru rádi. Zastoupení bylo poměrně pestré – Česká Lípa, Nový
Bor, Doksy, Mimoň a Varnsdorf. Měli
jsme představu o dvou oddělených
soutěžích (českolipská a liberecká),
jejichž vítězové by si to na konci sezóny rozdali o postup na MČR družstev.
Leč administrátoři míní a hráči mění. Po prvních pár zápasech
se českolipská liga odporoučela
do věčných lovišť a jediný, kdo
do poslední chvíle ještě projevoval
nějakou aktivitu, byl tým Soda Effect (z České Lípy). Nicméně i těm
brzy pohár trpělivosti přetekl a pokusy o domluvu a odehrání zápasů
s ostatními týmy vzdali.
Ovšem ani Liberecko nezůstalo bez skvrny na štítu – a mezi
hříšníky, kteří neodehrávají zápasy,
nepatří kupodivu pouze nováčci
(např. Legendární Total Provar), ale
třeba také tým, který mohl mít ambici na jeden z medailových postů
– Monkeys z Jablonce nad Nisou.
Všechna tato rozčarování na
opačné straně vyvažují chvályhodné
výkony. Zejména bych vyzdvihla tým
Orel Turnov, jehož ligová premiéra
se dá bez nadsázky nazvat famózní.
Na jejich počáteční rozkoukávání los
nemohl být krutější – hned ve druhém a třetím kole narazili na nejsilnější týmy Liberecka – Tasmánské
čerty a Futuramu. Čertům sebrali
čtyři hry a Futuramě dvě, což lze
považovat za velmi solidní výsledek.
Pak se ale začalo blýskat na lepší
časy – nejdříve se zadařilo proti klukům z Jean-Claude Vám Dáme (rovněž nováček v soutěži, ale na soupisce se skvěla i jména ostřílených
hráčů jako třeba Mája Mráz nebo
Jarda Přibyl) - 8:4, a hned příští kolo
senzačně dovedli zápas do vítězného prodloužení proti Monkeys (kteří
stáli především na útočné hře Jakuba Zemánka a Dušana Franzke).
V druhé polovině už byli favoritům
soutěže lepšími soupeři. S Tasmánskými čerty se jim dokonce podařilo
uhrát bod v prodloužení. Nakonec si
turnovští Orli mohli hrdě pověsit na
krk medaile za třetí místo v liberecké lize.
Myslím, že málokdo čekal, že
triumvirát liberecké ligy doplní právě černý kůň z Turnova. Měli jsme
v plánu rozhovor s kapitánem Orla
– vynikajícím turnovským šachistou Tomášem Broučkem, ale nebylo
nám přáno – zabránil nám v tom
jeho úraz s následným pobytem
v nemocnici.
LIBERECKÝ POHÁR VII. - DVOJICE
1.
2.
3.
4.
5.-6.
7.-8.
Trnovský Dan - Žižka Pavel
Major Jiří – Přibyl Jaroslav
Kušnír Karel – Daníček Jan
Dolejš Jiří – Straka Václav
Čejna Libor – Krejčí Michal
Berger Dalibor – Raba Pavel
Junek Jiří – Jirků Kamil
Vojtíšek Lukáš – Fuchs Matěj
9.-12. Zemánek Jakub – Adam Dominik
Adam Marcel – Franzke Dušan
Jedlička Lukáš – Mráz Mája
Blažek Jaroslav – Rückl Přemysl
13.-15. Vendég Milan – Drobný Michal
Volf Jiří – Čapek Jan
Bubák – Třešňák Pavel
LIBERECKÝ POHÁR VII. - 2BALL ROLLERBALL
1.
2.
3.
4.
5.-6.
Čejna - Krejčí
Beger - Junek
Blažek - Rückl
Daníček - Kušnír
Major - Jirků
Volf - Čapek
7.-8.
Přibyl - Raba
Adam D. - Zemánek
9.-11. Dolejš - Franzke
Jedlička - Mráz
Adam M. – Adam Lukáš