Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
S Y R E N A
202
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
40 let
KLUBU
1972 ÷ 2012
31 let
SYRENY
1981 ÷ 2012
zima
PRÁZDNINY
2012
2011
2013
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
Syrena STF-SČF
202
KLUB JE ČLENEM
PRAHA
A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Razítko MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT in Polen, Lublin.
V důsledku ofenzivy ústředních mocností od srpna 1915, se celé území Polského království ocitlo
pod okupací Německa a Rakousko-Uherska. Sídlem Generalgouvernementu byly zpočátku Kielce a od
1.října 1915 Lublin. Vojenské GG bylo přímo podřízeno Hlavnímu velitelství Rakousko-Uherské
armády. Území Vojenského GG obsahovalo gubernii lubelskou, kieleckou, radomskou, část piotrkowské a enklávu na území obsazeném Německem, Jasnou Horu.
Sídlem GG Varšavského obsazeného Německem byla Varšava. Od listopadu 1916 na území GG
Lubelského a Varšavského bylo organizováno Království polské závislé na Německu a RakouskoUhersku. V roce 1917, 1.září, polská administrativa převzala od okupační správy soudnictví a od
1.října 1917 i školství. Rakousko-Uherská okupační administrativa v Království polském (Kongresovém) působila od 1.září 1915 do 3.listopadu 1918.
Zásilka-pohlednice, poslaná do severních Čech 3.VI.1918. Expediční razítko K.u.k.ETAPPENPOSTAMT / LUBLIN s datem na můstku razítka -3.VI.18
Podle příručky „Organizace okupačních pošt na polských územích 1914-1918“ (J.Dudziński, S.T.
Żółkiewski, vydání 1972, str.38-39), používala Etapní pošta v Lublině celkem 10 expedičních razítek
(katal.č.66 až 75). Razítka č. 66 a 67 byla bez rozlišení, lišila se od sebe jen tím, že razítko č.66 mělo
obě kružnice tenké, razítko č.67 pak mělo vnější kružnici tenkou a vnitřní zesílenou. Na naší zásilce
nahoře má expediční razítko vnitřní kružnici zesílenou a jedná se zde tedy o razítko č.67.
Ostatní razítka byla s rozlišením „a“, „b“, „c“ (bylo s textem K.u.k.ETAPPENPOST-u.TELEGRAPHENAMT *LUBLIN / c), „d“ „f“ „g“ „h“. Poslední desáté razítko bylo s textem „K.u.k.
ANMELDESTELLE fűr POSTPAKETE LUBLIN“. Toto razítko bylo také bez rozlišení (č.75).
Syrena 202
- 3 Na zásilce je dole otištěno
ještě kulaté razítko s dvojitým, Rakousko – Uherským státním znakem uprostřed. Razítko má text:
„K.U.K. MILITÄRGENERALGOUVERNEMENT –
in Polen – fűr das öst.-ung.
Okuppationsgebiet“.
Toto razítko je na zásilce
otištěno
v modrofialové
barvě dole, zde je otištěno
jako útvarové. Zásilka by
proto neměla být vylepena
známkou (červená, 10 hal.
K.u.k.FELDPOST).
Zásilka je obrazovou dopisnicí, je na ní zobrazen
výcvik I. Brigády J.Piłsudského. Obrazová dopisnice
byla vydána nákladem „Wydziału Narodowego w Lublinie“. Vlevo je pro názornost
zvětšenina razítka, které se na
zásilkách vyskytuje poměrně
vzácně.
Zásilku nám pro Syrenu zapůjčil kolega Lubor KUNC
z Prahy, kterému děkujeme a
srdečně jej touto cestou zdravíme!
Ve strukturách gubernátorství,
v okupační správě, působilo i
hodně Poláků – důstojníků, rakouské c.k armády. Byli to
například:
-generál Wiktor Grzesicki, zástupce generálního gubernátora
(VII/1916-I/1917),
-major Józef Rybak, zástupce
šéfa štábu generálního gubernátora (od 1.VIII/1917),
- plukovník Eugeniusz Dąbrowiecki, obvodní velitel v Końskich (od IX/1915), ve Włodzimierzu Wołyńskim (od XI/1915) a v Radomsku (od VI/1917),
- generál Stanislaw Napoleon Ursyn-Pruszyński, obvodní velitel v Zamościu a zástupce generála - gubernátova v Lubline (I-VI/1918),
- generál Aleksander Majewski, sanitární šéf Lubelského GG (VIII-XI/1918),
- Dr. Jerzy Madeyski - šéf krajského, civilního komisariátu (4.VIII/1916-19.II.1918),
- a jiní.
Informace o GG Lublin z internetu!
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem nové, nominální hodnoty z r.1919.
V roce 1919 přetiskli v Polsku zásoby starých rakouských zálepek tak zvaným „krakovským přetis-
Syrena 202
- 4 kem“ POCZTA ♦ POLSKA + nová nominální hodnota. Byly přetištěny celkem 4 rakouské zálepky, a
to: 10 hal.červená, císař F.J.I. (levý profil), 15 hal.červená císař F.J.I. (přímý pohled), 15 hal. cihlově
červená císař Karel (levý profil) a 20 hal. zelená císař Karel (levý profil). Dnes si trochu něco povíme
o té poslední zálepce, natištěná známka zelená, 20 hal., císař Karel levý profil. (původní rakouská
zálepka Mi: K 51).
Rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem Fi: Cs 4 IIIs,t. Expediční razítko pošty BIELITZ 1
/ ÖSTERR.SCHLES /2c a datem na můstku razítka 2.IV.19-6. Expediční razítko s rozlišením „2c“
bylo rakouské, dvoukruhové s datem a časovým rozlišením, jen německý text, známé použití 9.11.
1908 až 17.1.1920. Vnější průměr 32,5 mm. Literatura uvádí, že razítko „2a“, „2b“ a „2c“ bylo
používáno u poštovních spořitelních knížek (PKO). Jak je vidět, tak nejen u poštovních spořitelních
knížek! Razítko tohoto typu bylo s rozlišením „2a“, „2b“, „2c“, „3a“, „3b“, „3c“ (dvě verze, průměry
30 a 33 mm), „3d“, „4a“, „5a“. Zásilka je poslána do Německa, do Berlína.
Syrena 202
- 5 Zálepka byla přetištěna přetisky 25 hal./20 (Fi: 4 I), 25 hl./20 (Fi: 4 II), 25 h./20 (Fi: 4 III) a 25/20
(Fi: 4 IV).
Zálepka Fi: 4 II je ve dvou verzích: Fi: 4 IIs, přetisk nové nominální hodnoty místo 25-ky je 15-ka,
Fi: 4 II t opravená s přetiskem ještě „2“-ky přes chybnou „1“-ku.
Zálepka Fi: 4 III je opět ve dvou verzích: Fi: 4 IIIs, kde původní nominální hodnota zálepky je
zakryta jen černým obdélníčkem (místo obdélníčku s hřebenem). Druhá verze podle katalogu Fischer
II /2010 je Fi: 4 IIIt s přetiskem POLSKA ♦ POCZTA místo POCZTA ♦ POLSKA.
U zálepky Fi: 4 IVs existuje chybotisk přetisku, kde místo nové nominální hodnoty 25/20 je jen 2/20.
Opět rakouská zálepka Mi: K 51 s polským přetiskem Fi: Cs 4 IIIs,t. Na zálepce jsou dolepeny
známky: 50 h-hnědě červená, Fi:79, 3 h-červeně hnědá, Fi: 73, 5 h-zelená, Fi: 74 a 10 h-pomerančová,
Fi: 75. Celkem frankatura 93 h. Expediční razítka pošty FREISTADT, ÖSTERR. SCHLES. /
FRYSZTAT, ŚLĄSK. AUSTR. / b s datem na můstku razítka 23.IV.19 VIII. Razítko je rakouské,
Syrena 202
- 6 text německo-polský, datum s časovým rozlišením, průměr razítka s rozlišením „b“ je 32 mm. Jeho známá doba použití je uváděna od 18.9.1907 do 1.7.1920. Razítko bylo ještě s rozlišením
„a“, „c“. Vlevo je pro názornost kresba razítka s jiným datem.
Z té doby je nejčastěji používané razítko s rozlišením „c“ a nejméně se vyskytuje použití razítka s rozlišením „b“.
Naše druhá zásilka je poslána opět do zahraničí, tentokráte do
Polské Ostravy.
Obě zásilky mají uvnitř, dole v pravém dolním rohu zkušební
značku polského znalce Lesława Schmutze (ZO PZF, ul.PCK 2,
30-060 Rzeszów). Má oprávnění na zkoušení všech polských
známek.
Vnitřek druhé zásilky poslané do Polské Ostravy se zkušební značkou vpravo dole. Zásilka je označe-
Syrena 202
- 7 na razítkem a podpisem znalce a
vlevo je označení Typ 18. Nahlédneme-li do Polské Monografie Díl III,
str.796-797, je tam tabulka typů polských zálepek. U Typu 18 je mimo
jeho rozměrů uvedeno: Místo hřebene
znehodnocujícího původní nominální
hodnotu natištěné známky je jen
černý obdélníček o rozměru 4,5 x 2
mm a přetisk je místo POCZTA ♦
POLSKA přetisk opačný, POLSKA
♦ POCZTA. Čili typ 18 podle Monografie zahrnuje oba chybotisky přetisku Fi: 4 IIIs i Fi: 4 IIIt.
Když nahlédneme do Monografie do popisu chybotisků přetisku, tak pod číslem:
- 4 j je uvedeno: místo ornamentu s hřebenem je černý obdélníček o rozměrech 4,5 x 2 mm,
- 4 k je uvedeno: přetisk stejný jako 4 j a navíc místo POCZTA ♦ POLSKA je POLSKA ♦ POCZTA.
Je třeba uvést, že popis z Monografie je správný a popis z katalogu Fischer II/2010 je poněkud
zkreslený. V katalogu Fischer má být uvedena chyba tisku Fi: 4 IIIs samostatně existující a chyba
tisku tam uváděná jako Fi: 4 IIIt jen spolu s Fi: 4 IIIs, čili Fi: 4 IIIst!!
U této varianty chybotisku (vyskytuje se na obou našich dnešních ukázkách) je zároveň místo ornamentu s hřebenem jen černý obdélníček + chybně uložený text POLSKA ♦ POCZTA.
Katalog Fischer II uvádí ocenění zálepky jen s chybným POLSKA ♦ POCZTA v poštovně nepoužitém
stavu za 500 zł. (asi 3.000 - 3.500 Kč), a poštovně použitý za 1000 zł. (asi 6.000 - 7000 Kč. Současný
majitel obou zálepek, než je koupil si vymínil, že si je dá předem odzkoušet znalcem a teprve, budouli pravé je koupí. Koupil je, asi za 65% katalogu + zaplatil nemalou částku znalci za odzkoušení.
Proč u přetisků rakouské zálepky K 51 je až tolik chybotisků a variant?
- Přetisk rakouských zálepek a dopisnic byl prováděn na několika strojích, a to kus po kuse!
- Přetisková forma se dala snadno složit. Přetisková forma byla během tisku několikrát znovu skládána
- Přetisková technika byla primitivní, formy byly nedůkladně klínovány, což zapříčinilo v době přetisku posuny ve vzájemné poloze prvků přetisků.
Rozdíly přetisku jsou v:
- Ve zkratkách valuty (hal., hl., h).
- V poloze zoubků hřebene (jednou nahoru, podruhé dolů).
- V provedení hřebene (jednoduchý, zdvojený).
- Ve výšce celého přetisku nebo jeho prvků.
- V šířce cifry, označující novou nominální hodnotu.
- V odstupech mezi výrazy POCZTA a POLSKA a ve vzdálenosti mezi hřebenem a oběma nápisy.
- V interpunkci za novou nominální hodnotou (tečka kulatá, hranatá, nepravidelná, čárka nebo bez interpunkce.
- V provedení kosočtverečku mezi POCZTA POLSKA, jeho různá znetvoření nebo celkově chybí.
- V umístění kosočtverečku vůči oběma nápisům .
- V poloze nápisů POCZTA a POLSKA vůči sobě
- V různém provedení písmen slova haléře a jiných.
V tabulce je uvedeno celkem 19 typů přetisků u zálepek. Rozměry jsou s přesností 0,1 mm, ale
vzhledem k primitivnímu přetisku mohou být rozměry v toleranci 0,1 až 0,2 mm. Rozdělení typů je
podle článku z časopisu Ikaros, Bialystok z r.1935. Původní práce je doplněna o nové poznatky. Je
třeba brát v úvahu to, že Monografie Díl III byla vydána v r.1962 a dnes máme rok 2011!!
Rakouské zálepky z různých vydání z let 1908-1918 (formát 140x 83 mm), perforované ze tří stran.
Přetisk je černý, provedený typografií. Nařízení o zavedení přetištěných zálepek do poštovního
provozu nejsou známy. V oběhu byly zálepky s přetisky až do jejich vyčerpání. Vyčerpání nastoupilo
rychle, zálepek nebylo přetištěno mnoho. Výška nákladu není známa. Některé zálepky se vyskytují
častěji, jiné méně častěji. Přetisk zálepek byl proveden v tiskárně Koziańského v Krakově, kde se před
tím přetiskovaly známky z tzv.“krakovského, přetiskového vydání“. Přetisk zálepek proběhl v lednu a
únoru 1919 na malých přetiskových strojích, tak zvaných „pedálovkách“. Přetiskovalo se vždy po
Syrena 202
- 8 každé jedné zálepce zvlášť. Zdvojené a obrácené přetisky na zálepkách nejsou známy. Hodně velké
posuny přetisků se vyskytují jen zřídka.
Přetisk nové nominální hodnoty byl 25 hal., což byl v době provádění přetisku tarif za dopis do 20g ve
vnitrostátní poštovní přepravě (od 10.12.1918 do 15.4.1920). Tím, že byly zálepky používány i na
zahraniční zásilky (tarif 50 hal. za dopis do 20 g od 25.2.1919 do 15.4.1920), bylo třeba zásilky
dofrankovat známkami. Nejčastěji jsou na dofrankování použity nové polské známky , vydání
z 27.1.1919 (Fi: č.73-84). Méně časté jsou frankatury těmito známkami a známkami dříve vydanými z
tak zvaného „krakovského přetiskového vydání“. U částečného použití přetiskových známek
(krakovských) je doplatek u dopisnic a zálepek 100 % (minimálně 500 zł.). Dopisnice a zálepky
frankované jen známkami z krakovského vydání se hodnotí s doplatkem 200 % (minimum 1000 zł.).
K tarifu našich dvou ukázek:
1) zásilka do Berlína frankatura jen 25 hal. tedy jako dopis ve vnitrostátní, ne zahraniční přepravě. Do
platného tarifu schází 25 hal.
2) zásilka poslaná do Polské Ostravy, frankatura celkem 93 hal. Platný zahraniční tarif je přeplacen o
43 hal.
O čem to svědčí: Nedofrankovanou a přefrankovanou zásilku pošta mohla skutečně i doručit. Zásilky
mohly být ale také „udělány“ pomocí expedičních razítek dodatečně (poštou prošlé zásilky jsou
dražší) a adresy na nich mohly být dodatečně dopsány. Tomu napovídá to, že zálepky nebyly zalepeny.
Podle vyjádření zkušených filatelistů se ale stávalo, že ne všechny zálepky byly při odeslání zalepeny.
Jsou známy případy, kdy zálepky byly skutečně odeslány v nezalepeném stavu.
Pokud se jedná o přeplacenou zásilku. V té době mnozí odesilatelé na zásilky skutečně lepili i více
známek než byl platný tarif. Bylo prý to z radosti, že konečně po dlouhé době byly vydány známky
s nápisem POLSKA!??? I to je možné. U přeplacené zásilky do Polské Ostravy je uvnitř zásilky text:
„Ctěný pane architekte! Posílám Vám novou korespondenční kartu a očekávám Vaši ctěnou zprávu,
zda také opravdu došla“. Toto svědčí o tom, že zálepka byla poslána jako nová zajímavost, a proto ji
mohl odesilatel i přeplatit schválně.
A poznámka nakonec: Zkušební značka znalce potvrzuje jen pravost přetisku na natištěné známce a
potvrzuje typ přetisku. Netýká se toho, zda je zálepka či není správně frankována. Expediční razítka
na zásilkách nejsou padělána. Mohl k ním mít přístup ale i někdo, kdo to neměl být. Mohl to udělat
někdo (i dodatečně), aby „zhodnotil“ již tak vzácný chybotisk přetištěné známky. Za ukázky obou
zálepek děkujeme Mgr. ing. Karolovi Miczowi.
Podle katalogu Fischer a podle Monografie pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
**********************************************************************************
Lístek ze Šnejdárkova tažení s doplatným, posláno z pošty Těšín 2 v únoru 1919.
Zásilka je bez pochyb ze Šnejdárkova tažení proti Polsku (v lednu - únoru 1919). Je odeslána z pošty
Syrena 202
- 9 Těšín 2 dne 2.2.1919. Zásilka je poslána do Milevska u Tábora. Odesilatel píše:
„Pozdrav a vzpomínku z Těšína zasílá Hubert. Ani není kdy psát, jedeme pořád dál. Budu psát, kde
jsme. Budeme asi zítra již v práci.“, (dá-li se to, co voják dělá, nazvat prací?).
Odesilatel, pravděpodobně voják československého vojska, píše lístek asi během přesunu. Těšín byl
tehdy obsazen československým vojskem.Většina zásilek našich vojáků z té doby šla z pošty Těšín 1
nebo z pošty Moravská Ostrava. Zásilku vhodil do schránky odesilatel při průjezdu Těšínem, proto
má také otisk expedičního razítka těšínské (nádražní) pošty. Na zásilce není ani poznámka „Polní
pošta“, není na ní ani otisk útvarového razítka, ani vojenská adresa odesilatele. Protože byla zásilka
nevyplacena, pošta otiskla expediční razítko TESCHEN 2 /CIESZYN 2 /a s datem 2/2/VIII-XII/19
ne v místě pro nalepení známky, ale vedle. Je to původně rakouské, dvoukruhové, německo-polské
razítko s datem a časovým rozlišením , typ G 115. Razítko bylo s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“. S rozlišením „a“ je známé jeho použití od 19.9.1905 do 16.8.1921. Po skončení první světové války bylo
razítko následně používáno ještě polskou i československou poštou. Modrou tužkou bylo na zásilku
dopsáno „tp 10“ (čili trestné porto 10 hal.). Zásilka šla přes Prahu, je na ní ještě slabě čitelný otisk
strojového razítka některé pražské pošty s datem na můstku razítka -3.II.19-7. Po příchodu zásilky do
místa bydliště adresátky bylo na zásilku otištěno zajímavé razítko, jehož otisk také není výrazný. Je to
kulaté razítko s obdélníčkem uprostřed (strany jsou provedeny přerušovanou čarou), kde uprostřed
obdélníčku je „10“-ka. Nad obdélníčkem je nápis „PLACENO“, pod obdélníčkem HOTOVĚ.
Jaroslav TEREŠKO, Ota ŠRUBAŘ
**********************************************************************************
Podací peněžní lístek z pošty Návsí na peníze poslané do Opavy 3.12.1918.
Podací lístek na 925,45 K poslaných z pošty Návsí do Opavy 3.12.1918. Zásilka je poslána již po
vzniku nového polského státu (po 11.11.1918). Známky na podacím lístku jsou tedy předběžnými
polskými známkami. Frankatura známkami: 1 K červená, 10 hal. červeně fialová, 5 hal. světle zelená.
Expediční razítko rakouské pošty NAWSI * NAWSIE *, německo-polské typ G 117 (katal.č. 1489,
Syrena 202
- 10 Monografie Díl 13, str.482). Průměr razítka je 26 mm, známá doba použití razítka od r.1898 do 15.8.
1920. Razítko bylo následně používáno polskou, ale i československou poštou. Dole je otisk
okresního razítka pošty XI/113. Toto okresní razítko jsme zatím v Syreně publikovali jen jednou, a to
v č.121 na str.30. Platný tarif za poslání peněz: do 50 K porto 20 hal., následně za každých 50 K + 5
hal. Porto je tedy v pořádku (19x5 hal. + 20 hal.= 1,15 K).
Zásilka byla v Opavě následující den a tentýž den byla částka vyplacena adresátovi. Otisky příchozího
razítka pošty a razítka ze dne vyplacení zásilky TROPAU 1 *4b* s datem na můstku razítka 4.XII.18 - -. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím mezikruží, typ G 141, v používání
od r. 1904.
Návsí patřilo do 23.1.1919 Polsku. Pod československou správou bylo od 23.1.1919 do 25.2.1919 za
Šnejdárkova tažení. Od 25.2.1919 patřilo Návsí znovu Polsku, aby po 10.8.1920 připadlo opět pod
československou správu.
Poukázka byla v aukci firmy ALFIL 13.7.2011. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
**********************************************************************************
Vlaková pošta Vídeň-Opava č.4 z roku 1918.
Vlaková pošta č.4 (katal.č.3173) byla v provozu od 7.4.1851, ale na trati Vídeň-Brno-Česká TřebováPraha.
Od 1.5.1883 vlaková pošta č.4 jezdila již na jiné trati, a to Vídeň-Přerov-Opava. Používala razítka:
Katal.č.3173/7 K.K.B.P. / WIEN - TROPPAU No 4, razítko typu E 270,
Katal.č.3173/8 K.K.B.P. / TROPPAU - WIEN No 4, razítko typu E 270.
Později, po roku 1900 to byl již jiný typ razítka pro tuto vlakovou poštu:
Katal.č.3173/9 WIEN - TROPPAU / 4, razítko typu G 202,
Katal.č.3173/10 TROPPAU - WIEN / 4, razítko typu G 202.
Zásilka s tímto razítkem typu G 202 na trati WIEN - TROPPAU / 4 je na následující straně. Datum
v textu zásilky je 21./5.18, datum na můstku razítka vlakové pošty je 21. V. 18. Zásilka je poslána na
soukromou adresu do Vyškova.
Syrena 202
- 11 -
Je otázka do kdy tato vlaková pošta jezdila. Bylo to asi jen do konce I.světové války? Vlaková pošta
č.4 na této trati totiž již není na seznamu vlakových pošt v Monografii Díl 16/II na str.309
(Popřevratové vlakové pošty). Ale v Monografii Díl 14 na str. 399 je za vlakovou poštou č.4 Vídeň
Opava uvedeno za touto vlakovou poštou > ČSR, proto by tato vlaková pošta měla jezdit i v nově
vzniklém Československu! Svědčí o tom hned informace ve stejném 16/II Dílu Monografie na str.
317, kde u vlakové pošty č.4 je uvedeno: „Původní poštovní trať Vídeň-Opava. Razítka byla používána dále, ale na poštovní trati Břeclav-Opava“, a to 1918-1919. Má někdo použití tohoto razítka
vlakové pošty již po vzniku Československa?
Za ukázku děkujeme Svatoplukovi PETROVI.
**********************************************************************************
Dvě zásilky z polského záboru 1938-1939 z pošt Orlová a Bohumín 2 na aukci ALFIL.
Pohlednice poslaná do Katovic týden po záboru Orlové Polskem, expediční razítko ORŁOWA/a.
Syrena 202
- 12 -
Pohlednice poslaná do Lutyně z pošty BOGUMIN 2 /*c* 14.5.1939.
Obě pohlednice byly na aukci firmy ALFIL 13.7.2011 na jednom losu č.687 společně. Vyvolávací
cena 400 Kč, dosažená cena 500 Kč.
Obě pohlednice jsou tehdy poslány ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif za pohlednici byl 15 gr.
První zásilka byla poslaná do Katovic, je navíc vylepena ještě 3 kusy československých známek.
Dělalo se to tehdy v euforii z obsazení české části Těšínského Slezska. Československé známky jsou
zde proto jen z propagačních důvodů. Polská pošta to v prvních dnech po záboru tolerovala! Pošta
v Orlové byla Polskem obsazena 10.října 1938. Datum na můstku razítka je 18 X 38 10. Pošta
v Orlové po obsazení Polskem používala expediční razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“, „e“, „f“, „i“.
Používala také R-razítko ORŁOWA/R.
Pošta Bohumín 2 (hlavní pošta) byla Polskem obsazena 11.října 1938. V době polského záboru
používala expediční razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“, „f“, „g“, „h“, „k“. Používala také R-razítko
BOGUMIN 2/Rd.
O tom, že o zásilky z polského záboru je stále zájem svědčí to, že i tyto obyčejné zásilky i u těchto
„běžných“ pošt byly prodány za poměrně slušnou cenu! Zájem i o tyto zásilky je hlavně mezi sběrateli
z Polska!
Za ukázky děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
**********************************************************************************
První polská známka z r.1860 na zásilce poslané z Włocławka do Warszawy 9.2.1862.
Zásilka ke škodě pošty.
Na následující straně je atest polského znalce Lesława Schmutze vystavený k zásilce. V atestu je
napsáno (volný překlad):
„Dopis z Włocławka do Warszawy s první polskou známkou z roku 1860. Dopis na fotografii vlepené
do atestu má pravou známku. Známka na dopise (varianta 1b) modrá / červeně karmínová. Známka je
oražena 4-kruhovým razítkem s číslem 241 (pošta Włocławek). Expediční razítko pošty s textem je na
pravé straně zásilky. Razítko s číslem 241 je na zásilku přes nalepenou známku otištěno silně,
s velkým množstvím intenzivní, černé, husté, razítkovací barvy.
Popsaná známka je 2x poštovně použita (zásilka ke škodě pošty). Na známce je vidět předcházející
razítko šedě černé. Číslice předchozího razítka jsou (127?) vidět pod číslem 241. Kruhy předchozího
razítka jsou viditelné mezi kruhy následného razítka. Známka nemá levý dolní roh. Na známce jsou
vidět stopy po odstraňování předchozího razítka.
Na zadní straně zásilky jsou červené otisky jednookruhových razítek. Příchozí razítko pošty ve
Warszawie s datem 11/2 a razítko časové s textem 9/R, které oznamuje, že zásilka byla do Warszawy
doručena v 9 hodin ráno.
Syrena 202
- 13 -
Atest polského znalce Lesława Schmutze k zásilce s první polskou známkou poslané do Warszawy.
Syrena 202
- 14 Pod atestem je uveden rozsah oprávnění znalce na zkoušení všech známek a celin Polska. Vpravo je
znalecká značka znalce a razítko znalce s textem LESŁAW SCHMUTZ / EXPERT POLSKÉHO
SVAZU / FILATELISTŮ + adresa bydliště znalce.
Dopis poslaný z Włocławka do Warszawy 9.2.1862 v rozloženém stavu.
Zcela nahoře je zbytek jedno kruhového, červeného razítka svědčící o
hodině příchodu razítka na dodací poštu 9/R ( v 9 hodin ráno).
Jedno kruhové razítko, otisk v červené barvě je příchozí razítko pošty
WARSZAWA s datem 11/2 (11.2.1862).
Pod razítky je znalecká značka M.BOJANOWICZ.
Vpravo nahoře na přední straně zásilky je expediční razítko pošty WŁOCŁAWEK s ručně vepsaným datem 9/2 (den expedice zásilky).
Znalec LESŁAW SCHMUTZ potvrzuje pravost známky na zásilce. Zároveň upozorňuje na to, že zásilka je zásilkou ke škodě pošty, protože nalepená známka je 2x poštovně použita. V atestu popisuje, z čeho tak usuzuje a co jej o dvojím použití známky přesvědčilo. Je vidět, že již tehdy
byli různí „špekulanti“, kteří se snažili „ušetřit“ na poštovném, pochopitelně ke škodě pošty.
Za tuto zajímavou ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI.
Syrena 202
- 15 Miroslav Bojanowicz (1906-1986) byl jeden z největších polských znalců. Vlastnil a vystavoval
hodně celistvostí s polskou známkou č.1. Od II.světové války již bydlel ale ve Velké Británii. Je
autorem publikace (de facto učebnice) o polské známce č.1 „Polské království, Polsko č.1 na pozadí
historie pošty“. Vydání v Londýně v r.1979 v angličtině. Polské vydání je z roku 1993.
Většinu jeho sbírky koupil po jeho smrti jiný švýcarský sběratel polského původu Zbigniew Mikulski.
I tato zásilka z tohoto čísla Syreny je ze sbírky M.Bojanowicza. Byla koupena v květnu 1999 na aukci
ve Švýcarsku. Dodatečně zkoušeno L. Schmutzem!
**********************************************************************************
Polní pošta Polských Legionů za I. světové války.
Po výbuchu I.světové války polské, paramilitární organizace, vznikající od r.1909 v Krakově, byly již
3.8.1914 přiděleny formálně k rakouskému vojenskému tažení. Polské jednotky neměly k dispozici
zařízení rakouské polní pošty. Střelecké etapní velitelství v Krakově proto zorganizovalo první
střeleckou polní poštu, která byla zprovozněna 6.8.1914., kdy střelecké oddíly vkročily na území
bývalého ruského záboru Polského Království. Obsadily Miechów (7.8.) a Kielce (12.8.). Hlavní
stanoviště této polní pošty bylo v Krakově. Odsud byla pošta pomoci kurýrů dopravována do Etapních
stanovišť w Miechowie, Jędrzejowie a Kielcích.
Dne 16.8.1914 vznikl Hlavní národní výbor (Naczelny Komitet Narodowy, dále NKN). Ten sjednotil
polské vojenské formace vzniklé v Rakousku pod názvem Polské Legiony (Legiony Polskie). Byly
vytvořeny dvě brigády: První na severní frontě, v dřívějším ruském záboru, druhá byla přesunuta do
Uher na Karpatskou frontu. Pro poštovní obsluhu těchto jednotek byly vytvořeny polní pošty Legionů
L1 a L2. Obyčejné zásilky legionistů byly osvobozeny od poštovného. Byly vydány známky : 5 hal.
pro doporučené zásilky a 10 hal. za poplatek peněžních zásilek. Prakticky polní pošta obsluhovala i
civilní obyvatelstvo přes vydané známky. Známky byly vydány bez souhlasu rakouských orgánů a
mohly se používat jen na území bývalého ruského záboru. Použití známek například v Krakově bylo
porušením poštovních pravidel a v důsledku toho docházelo ke konfiskaci a ničení zásilek s těmito
známkami. Střelecká polní pošta používala razítka :
- STRZELECKA KOMENDA ETAPOWA / poczta polowa, dvouřádkové, obdélníkové razítko 38x10
mm. Razítko bylo používáno jako útvarové, bylo ve dvou typech.
- Poczta polowa Jędrzejów, dvouřádkové 18x10 mm.
- Poczta polowa Kielce, dvouřádkové 18x10 mm.
- Poczta polowa W.P. / JĘDRZEJÓW, dvouřádkové, obdélníkové, dvojitý rám, 46x15 mm.
- Poczta polowa W.P. / KIELCE, dvouřádkové, obdélníkové, dvojitý rám, 48x16 mm.
- POCZTA POLOWA LEGIONOW L.1., dvouřádkové, délky 48 mm.
- POCZTA POLOWA LEGIONOW L.2., dvouřádkové délky 49 mm.
- Komenda Poczty Polowej Legionów Polskich, dvouřádkové 68x11 mm.
- POCZTA POLOWA / N.K.N s datem uprostřed.
Všechna razítka byla ve fialové barvě.
Rozsah činnosti polní pošty Legionů ilustrují následující údaje: od srpna do 23.12.1914 pošta odbavila
kolem 1000 balíků a 1600 cenných psaní. Denně jí procházelo kolem 1000 obyčejných zásilek.
- POCZTA POLOWA * I. BRYGADY * LEGIONOW POLSKICH, elipsovité, 49x 25 mm.
- POCZTA POLOWA / I. Brygady / Legionow Polskich, elipsovité, 44x26 mm.
Syrena 202
- 16 -
4.ledna 1915 po snazeVojenského departamentu NKN byly Legionům přiděleny následující polní
pošty:
I. Brigádě Etapní pošta č.118 (od 14.ledna 1915),
II. Brigádě Polní pošta č.355 (od 29.ledna 1915).
Ve druhé polovině roku 1916 byla čísla polních pošt Legionů změněna:
Od 7.září 1916 Polní pošta č.355 změněna na Polní poštu č.378.
Od 10.října 1916 Etapní pošta č.118 byla změněna na Polní poštu č.389.
V zimě roku 1916 byly všechny polské, vojenské oddíly převeleny na území bývalého ruského
záboru. To způsobilo likvidaci Polní pošty č.389 a Polní pošta č.378 byla přenesena do Varšavy.
Tolik o Legionech a jejich polních poštách píše mimo jiné Monografie Díl 4. vydání z roku 1966.
V podobném duchu se o polních poštách Legionů zmiňuje i práce Dr. Jana Dudzińského v časopise
„IKAROS“ z roku 1938. Článek tam vyšel pod názvem „POCZTA POLOWA LEGIONÓW, skic
historyczny z ilustracjami“. Je vidět, že Monografie se opírala v problematice o tento článek, protože i
převzaté ilustrace jsou z tohoto článku.
Zachovalo se poměrně velké množství korespondence k této problematice. Je třeba podotknout, že
výše uvedená práce i Monografie Díl IV se nezabývají například útvarovými razítky polských
jednotek. Jelikož počty Legionistů byly úctyhodné a tedy i počty vojenských jednotek nižších stupňů
byly značné. Zmíněné práce si všímají hlavně dvou nejvyšších jednotek, to je Brigád (I. a II.). Také,
jak uvidíme z následujících ukázek i údaje o obsluhující Etapní polní poště č.118 nejsou přesné.
Razítek Etapní polní pošty č.118 je na zásilkách minimum, většinou jsou to jen razítka Polní pošty
č.118! V dnešním článku v Syreně se budeme zabývat podle dostupného materiálu jen Etapní polní
poštou č.118 a Polní poštou č.118. Problematiku Polní pošty č.355 a polních pošt č.278 a č.389 si
ponecháme někdy na příště, ale určitě se k nim vrátíme.
Na počátku I.světové války bylo třeba řešit i případné zajatce z řad polských jednotek Ruskem. Jelikož
se jednalo většinou o Poláky z dříve Ruskem zabraných území bývalého Polského Království, ruská
strana je považovala za obyčejné „ozbrojené bandy“ a „zrádce“ a podle toho také s nimi zacházela.
Byla to obdoba toho, jak Němci ve II.světové válce zacházeli s Čechy ze zahraničních armád.
Syrena 202
- 17 -
Zásilka poslaná do Litowic, okres Żywiec, Galicie 24.4.1915. Je to jediná zásilka s razítkem Etapní
polní pošty č.118 z těch, které máme k dispozici. Na zásilce je otištěno elipsovité, útvarové razítko se
zdvojeným rámem LEGION POLSKI / KOMENDA II. BAONU I. BRYGADY. Uprostřed razítka
je polská orlice. Otisk razítka je ve fialové barvě. V období březen-duben 1915 byla I. Brigáda, pod
kterou II. Batalion spadal, v reorganizaci nad NIDĄ.
Expediční razítko jen K.u.k. FELDPOSTAMT 118. Ne Etapní polní pošta. Datum expedice
28.XII.15. Útvarové razítko jedno kruhové se zdvojeným rámem, otisk fialový, text razítka „1.PUŁK
I. Brygady LEG.POLSK.“ *. Zásilka je poslána do Wieliczki. Odesilatel je z I.pluku pěchoty I.Bryg.
Legionów Polskich III. batalion, 2 korpus, 2 četa, polní pošta č.118. Uprostřed dole je 3-řádkové,
cenzurní razítko „Censurowano / III Baon 1.p.piechoty / Polskich Legionów“. Toto razítko nenaj-
Syrena 202
- 18 dete mezi cenzurními razítky obou výše uvedených publikací. Jedná se o cenzuru na nižším stupni
jednotky (batalion), které se ve výše uvedených publikacích nenacházejí.
1.pluk pěchoty se v listopadu vrátil ke své brigádě, pluky obsadily zákopy nad Styrem. V zimě 19151916 se I. Brygáda zadržela ve vsích Karasinie, Leśniówka a Werchy.
Expediční razítko opět K.u.k.FELDPOSTAMT 118. Datum 28.III.16. Zásilka je poslána na
5.švadronu hulánů, Legiony Polské, pol.pošta č.355. Útvarové razítko je jedno kruhové se zdvojeným
rámem, otisk fialový, text: „I. LEGION POLSKI *KOMENDA III. Komp.V. BAONU“ Odesilatel: I.Brygáda Leg.Pol., batalion 5, komp. III., FP 118.
Expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum 26.IV.16. Útvarové razítko jedno kruhové,
kulaté se zdvojeným rámem, text: „Komenda VI. Baonu * Legionu Polskiego“ + Orlice uvnitř razítka. Zásilka je poslána na soukromou osobu do Krakova.
Na následující stránce nahoře je zásilka s expedičním razítkem K.u.k.FELDPOSTAMT 118 s datem
Syrena 202
- 19 na můstku razítka -6.V.16. Zásilka je opět poslána na soukromou osobu do Krakova. Útvarové razítko
je dvou řádkové „Komenda 3. pułku / I. Bryg. Leg. Pol.“. Otisk razítka je v červeno fialové barvě.
Expediční razítko opět K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum na můstku razítka 25.V.16. Útvarové
razítko je jedno kruhové se zdvojeným rámem, text razítka: „Komenda / I. BRYGADY / Legionów
Polskich“. Otisk razítka je v červeně fialové barvě. Zásilka je poslána na soukromou osobu do Żywca.
Zásilka je přímo s útvarovým razítkem velitelství I. Brigády.
Na následující straně je zásilka poslaná opět na soukromou osobu do obce Ładygowice, okres Biała.
Expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT 118, datum na můstku razítka je -2.VII.16. Útvarové
razítko je elipsovité se zdvojeným vnějším rámem. Mezi vnější a vnitřní elipsou razítka je text: „3.
Komp. 5. Pułku 1. Bryg. Legionów Polskich“ uvnitř razítka ve vnitřní elipse je polský orel.
Je vidět, že většina zásilek polní pošty 118 nemá razítko K.u.k. ETAPPENPOSTAMT 118, ale jen ra-
Syrena 202
- 20 zítko K.u.k. FELDPOSTAMT 118 o kterém se výše uvedená literatura ani nezmiňuje. Obě razítka
musela být používána současně. Proč se o tom druhém literatura nezmiňuje? Má někdo vysvětlení?
Legionista, polní pošta 355, oznamuje jinému legionistovi na polní poštu 118, že má vyřízeno
uvolnění ze služby v Legionech a bude přeložen ke službě na železnici. Zásilku původně adresovanou
na polní poštu 118 někdo přepsal na polní poštu 186. I ta je ale škrtnuta a ručně je dopsána polní pošta
355. Byla takto zásilka vrácena odesilateli nebo mezitím adresát změnil polní poštu 118 na 355? Jedna
polní pošta patřila I. a druhá II. Brigádě Polských Legionů. Zásilka má celkem 3 razítka: Expediční
razítko K.u.k. HAUPTFELDPOSAMT / 22/II s datem 8.VII.16. Druhé razítko vlevo od něj kulaté
se zdvojeným obvodem a textem K.u.k. ETAPPENSTATIONS KOMMANDO bez čísla polní
pošty. Razítko je Bohužel sotva čitelně na zásilku otištěno ve světle fialové barvě. Třetí razítko je
útvarové, dvouřádkové, otisk fialový „Komenda 1 Pułku Ułanów / ═ Legjonów Polskich ═“. Na
Syrena 202
- 21 tomto velitelství si byl legionista pro papíry na přeložení a z velitelství také poslal zprávu svému
známému. Za všechny ukázky v tomto článku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI.
Pátrali jsme dále po zásilkách s razítkem K.u.k.Etappenpostamt 118 i u jiných kolegů, ale marně,
Jen Mgr. Janusz Manterys nám poslal další jednu. Je na reprodukci dole.
Je to zásilka poslaná do Chocně v Čechách. Expediční razítko K.u.k. ETAPPENPOSTAMT 118
s datem na můstku razítka 26.IV.15. Naše první zásilka s tímto razítkem ze str.16 má datum jen o 2
dny dříve, to je 24.IV.16.!! Je možné, že polní pošta č.118 používala razítko EPA 118 pouze
zpočátku, po jejím vzniku (od 14.1.1915). Již další, námi publikovaná zásilka s datem 28.12.15., má
razítko ne EPA 118, ale FPA 118. Toto by bylo ale třeba ověřit dalšími nálezy! Ty Bohužel nejsou
k dispozici. Útvarové razítko Legionů na zásilce nahoře je Bohužel nečitelné! Odesilatelem je
příslušník Brigády Piłsudského z roty rekrutů, polní pošta č.118.
10.X.1916 byla polní pošta č.118 přečíslována na polní poštu 389. Naše zásilka má již toto razítko
Syrena 202
- 22 K.u.k.FELDPOSTAMT 389. Na můstku razítka je ale datum s neúplným datem dne 0.X.16. Může to
být ale den 10, 20 nebo 30.X.1916. Kdyby to byl den 10.X.1916, byl by to přesně den, kdy polní pošta
č.118 byla přečíslována na č.389!! Zásilka je poslána do Vítkovic-Morava. Útvarové razítko je jedno
kruhové, s textem uprostřed: „I. BRYG. PIŁSUDSKIEGO / LEG.+ orlice + POL. / KOMENDA /
5.p.p.“ Otisk razítka je tmavě fialový.
Další zásilka s razítkem K.u.k.FELDPOSTAMT č.389 je s datem 10.XI.16 (v textu 5.XI.1916). Je to
tedy přesně měsíc po přečíslování polní pošty č.118 na č.389. Zásilka je poslána do Nowego Sącza.
Jedná se o pozdrav delegáta 5.pluku pěchoty Polských Legionů ze slavnostního aktu proklamace
nezávislosti ve Varšavě z 5.XI.1916. Útvarové razítko je černě fialové, jedno řádkové „Komenda 5
p.p. Leg.pol.“. Podle dvou částečných otisků útvarového razítka (nad a pod) je vidět, že se někdo 2x
pokoušel neúspěšně toto razítko na zásilku otisknout. Spíše se ale jedná o razítkování zásilek nad
sebou a ty dva pokusy razítko otisknout jsou zbytkem textu razítka, který se takto ocitl na spodní
zásilce. Svědčí o tom to, že i originální razítko, co na zásilce je, je také bez počátečního textu razítka
(bez Ko). Za doplňující poslední tři ukázky děkujeme příteli Mgr.Januszowi MANTERYSOWI.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
**********************************************************************************
Poznámka ke zpátečnímu lístku poslanému z Těšína do Bártovic přes poštu v Radvancích 6.4.
1911.
Publikováno v Syreně č.201 na str.18. K článku nám sdělil kolega Svatopluk PETR.
V Bártovicích fungovala od 1.5.1902 do 31.1.1922 poštovna s podřízeností pod poštu v Radvancích.
Poštovna fungovala s výjimkou r.1911. Proto byla uvedená zásilka a zpáteční lístek vyřízena poštou
Radvanice a nikoliv samotnou poštovnou v Bartovicích. Zásilka byla totiž poslána z Těšína právě
v roce 1911 (6.4.1911).
Za pohotovou poznámku Svatoplukovi Petrovi děkujeme!
**********************************************************************************
Další zásilky z období Šnejdárkova tažení proti Polsku v roce 1919.
Vojenské tažení proti Polsku se uskutečnilo od 23. ledna 1919, kdy československá vojska zahájila
útok proti Polsku ve dvou směrech na Bohumím a Karvinou. Akce skončila 25.února 1919, kdy se
československá armáda stáhla na nové pozice a část původně polského území vrátila Polsku. Celý
Těšín jako město byl obsazen bez boje 27.ledna 1919, když polské jednotky vzhledem k československé převaze ustoupily za řeku Vislu.
Zásilka na následující straně je poslána československým vojákem do Chrudimi v Čechách. Svědčí o
tom odesílací adresa v horní části zásilky: Děl.G.F. I. bat. (???) legionářů, Č.S.Těšín. Zajímavé je to,
Syrena 202
- 23 že zásilka přesto, že je poslána vojákem, nebyla poslána jako zásilka polní pošty nevyplaceně, ale je
vyplacena československou známkou 10 hal. Hradčany, červená, stříhaná. Pošta v Těšíně byla tehdy
pod československou správou, a proto i používala na zásilky československé známky. Expediční
razítko je rakouské, německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b s datem 11.II.19. Pošta Těšín 2
je v současné době v Českém Těšíně u vlakového nádraží.
Druhá zásilka je opět poslána československým vojákem, ale již jako zásilka polní pošty nevyplaceně.
Razítko odesilatele je: E.H.Č.Pluk Svobody, 1.setnina, 4.četa, Golešau u Těšína“. Zásilka je také
psána v Goleszowie 16.2.1919. Na zásilce je otisk fialového, útvarového razítka ČS. PLUK
SVOBODY / 1. SETNINA. Razítko je dvouřádkové. Expediční razítko je opět rakouské, německopolské, tentokráte ale TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /3a s datem na můstku razítka 17.II.19-1. Razítko
patří druhé těšínské poště, která je v současné době na náměstí v polské části Těšína. Pisatel mimo
jiné píše: Přijmi můj srdečný pozdrav z Golešova ,jsme v poli, asi půl hodiny za frontou…
Po 25.2. po stažení československých vojsk byl celý Těšín s oběma poštami vrácen Polsku. Po 10.8.
Syrena 202
- 24 1920 připadla část Těšína na levém břehu řeky Olzy Československu včetně pošty Těšín 2 a vznikl tak
Český Těšín. Česká část Těšínského Slezska byla počátkem října 1938 obsazena Polskem. Po
1.9.1939 se celé Těšínsko stalo součástí Velkoněmecké Říše. Po roce 1945 byla situace na Těšínsku
uvedena do stavu po 10.8.1920. Za obě ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI.
Zásilka polní pošty. Adresa odesílatele:Carlo Prire, čsl.pěší pluk č.11, 3.polní rota, 4.čsl.polní brigáda, Těšínsko. Útvarové razítko (otisk fialový), je složeno ze dvou jednořádkových razítek: Českoslov. Pěš. Pluk č.11 (63x5 mm) a 3.polní setnina (38x4 mm). Zásilka je poslána do Náchoda
v Čechách. Odesilatel mimo jiné píše: Srdečné pozdravy z nových pozic 11.p.pluku zasílá… Expediční
razítko je opět rakouské, text německo-polský TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /5d s datem na můstku
razítka 10.II.19-5.
Po 25.2.1919 byly československé jednotky staženy na novou demarkační linii. Část původně polských obcí, mezi nimi i Karviná, připadla Československu. Československo stažené jednotky roz-
Syrena 202
- 25 místilo podél nové demarkační linie. Svědčí o tom pohled poslaný z Karviné do Krásetína, pošta
Kroměříž. Karviná před 23.lednem 1919 patřila Polsku, ale po 25.2.1919 již připadla Československu
a s ní celkem 14 dalších, původně polských obcí. Expediční razítko je rakouské, německo-polské
KARWIN / KARWINA / e s datem na můstku razítka 22.III.19-6. Útvarové razítko dvouřádkové,
otisk černě fialový Čs.střel.pluk čís.29 / II. setnina kulometní (49x12 mm). Odesilatel mimo jiné
píše: Je zde klidno, stávka posud trvá, čeští horníci pracují. Je zde pěkné počasí, pouze v noci jsou
mrazy, neboť na horách je hodně sněhu…
Zajímavý je pohled poslaný do Jablonce nad Nisou z 5.XI.1919. Je psán v Moravské Ostravě a podle
útvarového razítka souvisí se Šnejdárkovou operací v r.1919. Útvarové razítko je dvouřádkové, otisk
modře fialový, text: Likvidující účetní důstojník / čs. oper. vojsk na Těšínsku (57x9 mm). Expediční razítko je na zásilku otištěno špatně, ale patří poště MORAVSKÁ OSTRAVA s datem na
můstku razítka 6.XI.19. S tímto útvarovým razítkem se setkáváme poprvé!
Za poslední tři ukázky děkujeme Dr. Adriánovi JUNGOVI.
**********************************************************************************
Ještě vlaková pošta Wagstadt-Stauding (Bílovec-Studénka) č. 3260.
V Syreně č.185 na str. 38 je ukázka razítka vlakové pošty Wagstadt-Stauding č.3260, typ E 273
s datem 21.6.1918. Je tam ještě ukázka stejného razítka na stejné trati, ale č.vlaku 3254 z 20.10.1915.
Monografie Díl 14 na str.462 pod katal.číslem 3399 uvádí na této trati ještě čísla vlaků 3256, 3258 a
naše číslo 3260, na expedičním razítku typu E 273.
Na stejné trati pod stejným názvem uvádí čísla vlaků 3255 s 3260, expediční razítko typ E 276. Tato
razítka E 276 s číslem vlaku 3255 a 3260 se uvádějí jako používaná i v ČSR po r.1918. Naše ukázka
s číslem vlaku 3260 má datum na razítku 21.6.18. Námi uváděné číslo vlaku 3254 je s datem 20.X.15
a Monografie toto číslo vlaku nevede!
Pro opačný směr Stauding-Wagstadt nejsou uváděna v Monografii žádná čísla a žádná razítka.
Lze upřesnit dobu používání razítka s číslem vlaku 3260, typ E 276 až do roku 1920. Po roce 1920 již
asi na této trati vlaková pošta nejezdila (alespoň v Monografii Díl 17/2 není o tomto zmínka).
Tuto informaci nám sdělil kolega ing.Svatopluk Petr a zároveň doložil ukázky dvou zásilek. Jedna je
s datem 14.X.19, druhá s datem 10.VI.1920.
Na následující straně nahoře je zásilka (poštovní lístek poslaný do Lipníku). Zásilka je vyplacena
známkou 15 hal. Hradčany, stříhaná. Expediční razítko je typu E 276, WAGSTADT-STAUDING
číslo vlaku 3260 a datum 14.X.19. Tato pošta jezdila tedy ještě i po vzniku Československa.
Syrena 202
- 26 Na této straně dole je druhá zásilka, opět poštovní lístek, vyplacený známkou série Hradčany 20 hal.,
stříhaná, opět s razítkem WAGSTADT- STAUDING, číslo vlaku 3260 s datem dokonce 10.VI.20!!
Zásilka je poslána do Prahy.
Ing. PETR poznamenává, že má ale i doklady s ÚPŽ BÍLOVEC-STUDÉNKA z let 1931-1932. Na zásilkách z 30.let jsou ale názvy stanic již v češtině. Jedná se zde o razítka pro úhrnnou přepravu
poštovních uzávěrů. Reorganizace československých vlakových pošt, která probíhala v letech 1919 až
1920, se mimo jiné týkala i úhrnné přepravy poštovních uzávěrů. Tuto činnost v minulosti zastávaly
některé vlakové pošty nižšího řádu. Hlavně ale také poštovní průvodčí na méně důležitých nebo
lokálních tratích, kde se normální vlaková pošta nevyplatila. Tato služba spočívala v přepravě
zaplombovaných pytlů (uzávěrů) mezi určitými stanicemi. Pytle obsahovaly z odesílacího poštovního
úřadu již roztříděnou a orazítkovanou listovní poštu. Vlakoví úředníci, kteří poštu doprovázeli, měli
povinnost razítkovat listovní poštu, kterou přijímali od veřejnosti na jednotlivých stanicích své trati.
Museli ve vlaku poštu roztřídit a předat ji v místě určení. Když byla pošta určena k dopravě dále, měli
Syrena 202
- 27 v místě přechodu na jinou trať nebo jiný dopravní prostředek poštu předat příslušnému zaměstnanci
pošty. K tomu tito poštovní zaměstnanci potřebovali vlastní razítka.
Zvláštní razítka pro úhrnnou dopravu pošty byla zavedena v říjnu 1920. Razítka byla zhotovena podle
vzoru razítek pro vlakové pošty. Razítka mají označení počáteční a koncové stanice jízdy ve směru
tam a zpět. Číslo vlaku je na nich vypuštěno. Za datem je do razítka vsunuto další kolečko s římskými
číslicemi, kterými se označovalo pořadí jízd následujících po sobě v daném dni. Rozeznáváme dva
základní typy těchto razítek:
I. základní typ s iniciálami Č.S.P.
II. základní typ bez těchto iniciál.
Razítka jsou jednojazyčná nebo dvojjazyčná. Jsou bez rozlišení, ale také s rozlišením. Koho zajímají
o problematice podrobnější informace, jsou v Monografii č.17, Díl II na str. 388-391.
Jednoduchá dopisnice pro vnitrostátní poštovní přepravu s natištěnou známkou 50 hal. (zelená). Platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána do Mährisch Schönberg (Šumperk). Razítko má
výchozí stanici Bílovec, konečnou stanici Studénka BÍLOVEC-STUDÉNKA / * / a. Razítko je
s rozlišením „a“. Datum na můstku razítka je 3.VI.31. II. Římská II za datem znamená, že v daném
dni se jedná o v pořadí druhou jízdu vlaku.
Ing.Svatopluk PETR píše, že má z období 30.let ještě ÚPŽ na následujících tratích:
-KOŠICE-BOHUMÍN,
-FULNEK-SUCHDOL nad ODROU,
-VIDNAVA-HUKOVICE,
-STARÉ HAMRY-FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ,
-SUCHDOL nad ODROU-BOHUMÍN,
Z přes hraničních má pak dodatečné otisky razítek z r.1938:
-ZEBRZYDOWICE-BOHUMÍN,
-BOHUMÍN-ZEBRZYDOWICE.
Na následující straně je listovní zásilka poslaná do Wagstadtu (Bílovce) na tamní Verwaltung
(Správní oddělení). Zásilka je s razítkem ÚPŽ BÍLOVEC-STUDÉNKA / * / a. Razítko je opět
s rolišním „a“ jako u předchozí zásilky. Datum na můstku razítka je 2.V.32. III. Římská III za datem
znamená, že v daném dni se jedná o v pořadí třetí jízdu vlaku.
U obou ukázek razítek ÚPŽ se jedná o razítka II.základního typu, bez iniciál Č.S.P. Razítka mají text
jednojazyčný a obě jsou s rozlišením „a“. Razítka nemají číslo vlakové pošty.
Syrena 202
- 28 Zásilka na následující straně je na soukromou osobu, a proto je vyfrankovaná známkami 10 hal.,
Státní znak, (Pofis č.249, olivově hnědá) a známkou 50 hal.TGM (Pofis č.258, zelená). Tarif za dopis
váhy do 20 g činil ke dni expedice zásilky v místní poštovní přepravě 0,60 Kč. (zásilka je poslána
podle razítka odesilatele z Bílovce do Bílovce, tedy v místní přepravě. Zásilky ÚPŽ v tomto článku
nám pro publikaci v Syreně zapůjčil kolega ing. Svatopluk PETR.
***************************************************************************
Vlaková pošta WARSZAWA-PETROVICE /b /*6* z r. 1929.
Vlaková pošta WARSZAWA-PETROVICE/b/*6* jezdila na této trati 1923/1924 až 1928/1929.
V minulosti jsme o této vlakové poště psali v Syreně č.192 na str.9. Byla tam ukázka z této vlakové
pošty s datem -4.VIII.24-0. Razítko bylo s rozlišením „a“. Dnešní ukázka je s datem -4.VII.29-0
a razítko je s rozlišením „b“. Zásilka je poslána do Prahy III. Frankatura: tarif za pohlednici do
zahraničí 25 gr. (výjimka ČSR) (Fi: č. 255). Razítko bylo i pro opačný směr PETROVICEWARSZAWA/*6*.
Syrena 202
- 29 Vlaková pošta č.6 jezdila ještě na trati o jednu zastávku kratší, a to WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE. Vlaková pošta končila těsně před hranicí s Československem. (Syrena 181/33-35), 23.12.1930.
Bylo to v období 1929/1930 až 1930/1931. Razítko bylo i pro opačný směr ZEBRZYDOWICEWARSZAWA. V období 1933/1934 jezdila vlaková pošta č.6 na stejné trati, ale jen na zpáteční trati.
Na tomto směru byla ještě tato vlaková pošta, ale s jinými čísly:
- WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE /2 a zpět (1932/1933 až 1938/1939), (Syrena 181, str.34), WAZEB. „c“ 10.6.1937.
- WARSZAWA-BOGUMIN /2 (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války), BO-WA č.2 3.6.1939
- WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE /12 a zpět (1931/1932 až 1938/1939), (Syrena 177 str.3-4) WAZEB „a“ 8.7.1931, WA-ZEB. „b“ 18.7.1937, WA-ZEB. „c“ 19.6.1935, (Syrena 181 str.33-35)
WA- ZEB. „b“ 23.6.1937.
- WARSZAWA-BOGUMIN/12 a zpět (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války),
- WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE / 102 a zpět (1938/1939),
- WARSZAWA-BOGUMIN /102 a zpět (1939 od 15.5. do vypuknutí II.světové války),
- WARSZAWA-BOGUMIN /112 a zpět (od 15.5.1939 do vypuknutí II.světové války).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vlaková pošta ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA / a/*6* z 30.IX.1933.
Doba provozu této vlakové pošty byla od 1929/1930 až 1930/1931. V období 1933/1934 jezdila tato
vlaková pošta jen ve směru ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA. Naše dnešní ukázka je právě
z tohoto období (30.IX.1933). V té době tato vlaková pošta č.6 v opačném směru WARSZAWAZEBRZYDOWICE nejezdila.
Zásilka je poslána do KOWLU 30.IX.1933. Datum je i v textu. Rozlišovací písmeno razítka je „a“.
Frankatura je známkou Fi:254, 20 gr., šedá. Datum vydání známky je 19.7.1932. Platnost známky
skončila 1.6.1936. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě ke dni expedice zásilky v mimo místní
přepravě byl 20 gr.
Obě ukázky vlakových pošt nám pro Syrenu zapůjčil Mgr. ing. Karol MICZA
**********************************************************************************
Posun tisku zelené barvy dopisnice Cp 160, a to jak na natištěné známce, tak i na
ilustraci v levé polovině dopisnice.
Dopisnice Cp 160 byla vydána v rámci série dopisnic v počtu 6 kusů u příležitosti 400.let Polské pošty
dne 12.prosince 1958. Nominální hodnota natištěné známky je 1,50 zł. Katalog Fischer II díl z r. 2011
oceňuje dopisnici poštovně nepoužitou za 15 zł. (asi 100 Kč) a dopisnici poštovně použitou za 10 zł.
(asi 70 Kč. Dopisnice má dole uprostřed signaturu nákladu P.P.T.i T.XI.58-100.000.
Syrena 202
- 30 -
Dopisnice Cp 160 bez posunu zelené barvy. Skutečný náklad dopisnice je 111.456 kusů.
Dopisnice Cp 160 s posunem zelené barvy na natištěné známce i na ilustraci v levé polovině dopisnice. Zelená barva je posunuta vlevo a ještě dolů.
Katalog Fischer II. díl z r.2011 u této dopisnice uvádí jen dopisnici Cp 160 bez barvy červené (400
zł.) a bez barvy černé (400 zł.). Každá asi 2.700 Kč. Dopisnici Cp 160 s posunem zelené barvy ale
neuvádí. Jelikož se ale jedná o výrazný posun soutisku barev, měla by být i tato vada tisku dopisnice
v katalogu uvedena a cenově oceněna.
Pro publikaci v Syreně dopisnici s posunem zelené barvy zapůjčil Marian KAZIECZKO.
Syrena 202
- 31 Celostátní výstava filatelistické literatury ŚWIEBODZICE 2011.
Na výstavě byla vystavena i naše Syrena. Nahoře je poděkování vystavovatelů za účast na této výstavě. Výstava se konala ve dnech 6. ÷ 20. listopadu 2011.
Syrena 202
- 32 -
Přední a zadní strana medaile výstavy
Obálka bez natištěné známky vydaná k výstavě v nákladu 100 kusů. Výstava se konala k 60.výročí
Mládežnické, filatelistické sekce PZF ve Świebodzicach. K výstavě bylo i výstavní razítko, Katalog
a Palmáre.
Výstavy se zúčastnilo 76 exponátů literatury. Byly rozděleny do tří skupin:
-Badatelské práce a Monografie,
-Informátory, zpravodaje Výborů filatelistických obvodů a Zájmových klubů,
-Katalogy a palmáre filatelistických výstav.
Výstava byla nesoutěžní, II.stupně. Každý vystavovatel obdržel medaili výstavy, poděkování za
prezentaci exponátu, katalog výstavy, Bibliografii historie pošty a filatelie ve Świebodzicích, ofrankovanou obálku vydanou k výstavě s příležitostným razítkem výstavy a věcnou cenu podle rozhodnutí
výstavního výboru. Náš zpravodaj Syrena mimo výše uvedeného obdržel ještě věcné ceny č.16 a 28.
Syrena 202
- 33 Jednou z věcných cen byla hezky zpracovaná „Kronika města Świebodzice 1220-2010“
Město Świebodzice patří pod okres Świdnický, vojevodství (kraj) Dolnoslezské. Město leží východně
od Jeleniej Góry a severně od Wałbrzychu.
Výstava byla přehlídkou filatelistické literatury vydané v Polsku a nejen v Polsku za poslední období.
**********************************************************************************
Rakouský perfin ÖBH na rakouské známce 5 hal.“Koruna“ s razítkem KARWIN /
KARWINA“.
Jedná se o rakouský perfin používaný do roku 1918.
„Österreichische Berg-und Hűtten-werke Gesellschaft“ (Rakouská těžební a hutní společnost). Použití v Moravské
Ostravě (Mährisch Ostrau) a jinde. „Katalog perfinů z území
Československa“ (Vojtěch Maxa,Václav Fejtek a Ladislav
Janeček, vydání KF 0065 Praha 1987) vede perfin se
vzácností výskytu „D“ (20-49 kusů). Kolik jich je ale
poštovně použitých s razítkem Karviné ? Má někdo tento
perfin na zásilce a dokonce na zásilce s razítkem Karviné nebo jiným mimo Moravská Ostrava?
A kolik zásilek s razítkem Karviné se zachovalo?
Ing. Petr MAZOCH, Havířov
**********************************************************************************
Dopisnice vydané v Polsku v I. čtvrtletí 2012.
Společné znaky všech vydaných dopisnic:
Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je ± 148 x 105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené,
délka linek pro adresu je 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou shora je natištěnými body částečně
naznačena perforace známky. Uvnitř natištěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA
POLSKA 12 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na
fluorescenčním podkladu - pásku o rozměrech 3 x 30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání).
Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, tlustá dělící čára (1,5 x 50 mm), která rozděluje dopisnici
na adresní a propagační část.
V I. čtvrtletí 2012 vydali v Polsku celkem 13 dopisnic s natištěnou známkou (katal. č. Cp 1589 ÷
1601). Cena těchto nerazítkovaných dopisnic byla v novinkové službě celkem 20.15 zł. (1,55 zł./kus).
Cp 1589 ÷ Cp 1592: “Zvířata v polských ZOO“, datum vydání 31.ledna 2012.
-1589 ZOO Krakov. Na natištěné známce je Chamaeleo calyptratus. V levé polovině dopisnice nahoře
uprostřed je Tapirus terrestris (tapír) a Panthera leo (lev). Nad adresními linkami je hnědý znak ZOO
Syrena 202
- 34 (žirafa a slon).V levém dolním rohu dopisnice je logo ZOO v Krakově. Svisle podél silné, černé,
dělící čáry dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska,
S.A., I 2012, nakład 40.000, / proj.A.Tobolczyk, fot.D.Maszczyk, ZOO Kraków“.
-Cp 1590 ZOO Łódź. Na natištěné známce je Tragelaphus imberbis. V levé polovině dopisnice nahoře
je Elephas maximus (slon) a Acinonyx jubatus (gepard). Nad adresními linkami je zelený znak ZOO
(žirafa a slon). V levém horním rohu dopisnice je logo ZOO v Łodzi. Svisle podél silné, černé, dělící
čáry dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa , Poczta Polska S.A., I
2012, / nakład 40.000, proj. A.Tobolczyk, fot.E.Szkudlarek“.
-Cp 1591 ZOO Opole. Na natištěné známce je Zalophus californianus. V levé polovině dopisnice
nahoře je Giraffa camelopardalis rothschildi (žirafy a zebry) a Gorila gorila gorila. Nad adresními
linkami je hnědý znak ZOO (žirafa a slon). V levém dolním rohu dopisnice je logo ZOO Opole. Svisle
podél silné, černé, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka
Pocztowa, Poczta Polska S.A., I 2012, / nakład 40.000, proj.A.Tobolczyk, fot.W.Pusz, K.Kazanowski“.
-Cp 1592 ZOO Płock. Na natištěné známce je Elephas naxumus indicie , stejně tak v levé polovině
dopisnice nahoře a Ara militaris mexicana (papoušek). Nad adresními linkami je zelený znak ZOO
(žirafa a slon). V levé části dopisnice dole je logo ZOO Płock. Svisle podél silné, černé, dělící linky
dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A.,
I.2012, / nakład 40.000, proj. A.Tobolczyk, fot. A.Niweliński“.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1593: „30 let charty nezávislé strategie paměti“, datum vydání 31.ledna 2012. Na natištěné známce je klasický psací stroj s listem papíru na kterém je nápis „Karta“. V levé polovině dopisnice jsou
puzle s různými nápisy. V levé polovině dopisnice nahoře je jednořádkový nápis 30 (hnědo červeně)
lat KARTY – niezależnej strategii pamięci (černě). Podél svislé, silné, černé, dělící linky dopisnice
je v jednom řádku signatura nákladu: „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A., I 2012, nakład 30.000,
proj. A.Sancewicz“.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1594 ÷ Cp 1597: „Krásy Polska“, datum vydání 29.února 2012. Na všech dopisnicích nahoře je
jednořádkový nápis: PIĘKNO ZIEMI POLSKIEJ.
-Cp 1594 Korbielów, zimní krajina, nápis BESKIDY. Na natištěné známce je Milvus milvus (káně).
Podél svislé, silné, černé, dělící linky dopisnice je ve třech řádcích signatura nákladu (šedo černě):
„Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A., II 2012, / nakład 37.000, proj.A. Tobolczyk, fot. K. Grabowski; / Fotowyprawy, Leśny Park Niespodzianek w Ustroniu“.
-Cp 1595 Beskid Śląski / okolice Koniakowa. Na natištěné známce je skokanský můstek. Vlevo je 3řádkový, bílý nápis: „Skocznia / im. A.Małysza / w Wiśle –Malince“. V levé polovině dopisnice je
horská krajina s loukou a pasoucími se ovečkami, nad nimi je nápis: BEEE..BESKIDY. Podél svislé,
černé, silné, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa,
Poczta Polska, II 2012, nakład 37.000, / proj. A.Tobolczyk, fot. K. Grabowski: Fotowyprawy“.
-Cp 1596 Beskid Mały. Na natištěné známce je lanovka s jednořádkovým, bílým nápisem pod známkou: „Kolej linowa na Szyndzielnię“. V levé polovině dopisnice jsou hory v mlze a les. Na pozadí
hor je bílý nápis: BESKIDY. Podél svislé, silné, černé, dělící linky dopisnice je ve dvou řádcích
signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A., II 2012, nakład 37.000, / proj.A.
Tobolczyk, fot. K.Grabowski; Fotowyprawy“.
-Cp 1597 Wielka Rycerzowa / Beskid Żywiecki. Na natištěné známce je chata s jednořádkovým,
černým nápisem pod známkou: „Chata na Przełęczy Przegibek“. V levé polovině dopisnice je louka,
horská krajina a cyklista s bílým nápisem BESKIDY. Podél svislé, silné, černé, dělící linky dopisnice
je ve dvou řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A., II 2012, nakład
37.000, / proj. A.Toolczyk, fot. K.Grabowski; Fotowyprawy“.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1598 ÷ Cp 1601: „Vodní cesty v Polsku“, datum vydání 31.března 2012. V levém horním rohu
dopisnic je mapa Polska s červeně vyznačenou tou kterou vodní cestou. Vedle mapy je bílý, dvouřádkový nápis: „Drogi wodne / w Polsce“.
-Cp 1598 vodní cesta Smolice na horním toku Wisły. Na natištěné známce je státní vlajka se státním
Syrena 202
- 35 Cp 1589:
Cp 1590:
Cp 1591:
Cp 1592:
Syrena 202
- 36 Cp 1593:
Cp 1594:
Cp 1595:
Cp 1596:
Syrena 202
- 37 Cp 1597:
Cp 1598:
Cp 1599:
Cp 1600:
Syrena 202
- 38 znakem, která plní roli civilní vlajky na lodích
vodní dopravy. Vlevo od natištěné známky je uvedená vodní stavba. V levém dolním rohu dopisnice
je ve třech řádcích signatura nákladu dopisnice
(bíle): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A., III
2012, / nakład 30.000, proj. K. Bulik, / fot. z Archiwum RZGW w Krakowie, T. Głodowski“.
-Cp 1599 fotografie Wisły. Na natištěné známce je
převoznický prám „Janowiec“. V levém dolním rohu dopisnice je ve čtyřech řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A.,
III 2012, / nakład 30.000, proj. K. Bulik, / fot.;
SAMPER Marek Ostrowski, / prom „Janowiec“
PROM Sp. z o.o.“
-Cp 1600 přehrada ve Włocławku. Na natištěné
známce je loď, která se plaví po vnitrozemních
vodách. V levém dolním rohu dopisnice je čtyřřádková signatura nákladu dopisnice: „Kartka
Pocztowa, Poczta Polska, III 2012, / nakład
30.000, proj. K. Bulik, fot.; ze zbiorów / Urzędu
Miasta Włocławek (www.wloclawek.pl), / T. Głodowski“.
-Cp 1601 fotografie dvou propustí, severní a jižní
v Przegalinie. Na natištěné známce jsou tři vnitrozemské lodě, které se plaví v ústí Wisły. V levém dolním rohu dopisnice je ve třech řádcích signatura nákladu (černě): „Kartka Pocztowa, Poczta Polska S.A. III 2012, / nakład 30.000, proj.
K.Bulik, / fot. z Archiwum BRDW UMWP w Gdaňsku“.
**********************************************************************************
Cp 1601:
Cenzura zajatecké pošty rakouských zajatců-českého původu v Rusku za I. světové
války.
Zásilky jsou od jednoho zajatce posílané na Marii Zemanovou, ženu účetního z Olomouce v období
od 19.3.1916 do 31.5.1917.
Syrena 202
- 39 Zásilka má ruskou i rakouskou vojenskou cenzuru. Rakouskou dokonce dvojí, z Olomouce i z Vídně.
Zásilka není na oficielním korespondenčním lístku pro válečné zajatce, proto je trochu upravená. Dů-
ležité údaje jsou zde podtrženy modře, asi cenzory (?). Je to nahoře nápis „Coresponndance des
prisonniers de guerre“, pak nápis místa určení Österreich-Abcmpия a ještě bližší místo určení
Mähren. Zásilka je datována jen na zadní straně „Petropawlowsk 19./3.16.“. Na zásilce nejsou data
například ruských expedičních razítek, proto není jisté, zda je datum podle ruského nebo rakouského
kalendáře. Zajatci se obyčejně drželi svého (rakouského) kalendáře a datum podle ruského kalendáře
neuváděli! Zde je třeba u zásilek brát na zřetel určitý skluz mezi oběma kalendáři.
Vlevo nahoře je otisk dvouřádkového razítka vojenské cenzury v Olomouci (otisk světle fialový),
K.u.k.Militärzensur / *Olmitz.* Razítko má katal.č. 004, rozměr 56x12 mm, Jeho pravá hvězdička
ve druhém řádku stojí na špičce paprsku. (razítka s hvězdičkami jsou 4 různá). Známá doba použití
tohoto cenzurního razítka je od ledna 1916 do května 1916. To na naší zásilce souhlasí! Je tam otisk
ruského razítka (sv.fialové) OTKPЫTOE ПИCЪMO (otevřená zásilka). Následuje červené,
trojúhelníkové razítko rakouské cenzury ve Vídni K.u.k.GEMEINS.ZENTR.NACHW.BŰRO
*ZENSUR-ABTEILUNG / WIEN *. Razítko má katalogové číslo 011, má rozměr 45 (základna) x
28 mm (výška), ramena trojúhelníku jsou po 35 mm každé. Známé použití je v barvě červené nebo
fialové. Známá doba použití razítka je prosinec 1915-listopad 1916. Následuje razítko ruské cenzury:
razítko je dvoukruhové (průměry 34 a 21,5mm). Vnější kružnice razítka je zdvojená, barva červeně
fialová. V mezikruží je nápis: BOEНHЫЙ ЦEHЗOPЪ № 4 *Г. OMCKЪ* (vojenská cenzura č.4.
město Omsk). Uvnitř razítka jsou písmena Д. Ц. (D.C. – zkratka výrazu povoleno cenzurou). Zásilku
posílá odesilatel Ladislav Erhák, válečný zajatec, Petropawlowsk-Alam. Sibiř. Petropavlovsk leží
východně od Čeljabinsku a Omsk ještě východněji od Petropavlovsku na Sibiři na jihu Ruska.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druhá zásilka, kterou posílá stejný zajatec na stejnou adresátku, ale s datem na zadní straně zásilky
20.4.1917. Zajatec si zásilky čísloval. Zatím co první zásilka má číslo 23, má tato již číslo 91. Znamená to, že od 19.3.1916 do 20.4.1917 poslal 68 zásilek! Je to úctyhodný počet. Zásilka je stejně jak ta
první datována v Petropawlowsku. Formulář zásilky je proti té první již s oficiálním potiskem, který je
Syrena 202
- 40 částečně francouzský a částečně ruský. Zásilka má otisk světle fialového razítka (obdélníkové
s ozdobnými okraji 61 x 25 mm: nápis Correspondance des / personniers de guerre ve dvou řádcích
uprostřed razítka. Stejný nápis je vytištěn v horní části dopisnice. Zcela vlevo je otisk razítka ruské
cenzury v modrofialové barvě. Razítko je podobné tomu z první zásilky. Opět je kulaté, dvoukruhové
se zdvojeným vnějším kruhem. Jen číslo cenzora je zde „7“ a uprostřed razítka pod písmeny Д.Ц. jsou
tato čísla ještě dvojitě podtržena a pod podtržením jsou v závorce navíc dvě písmena: „(О.Б.)“.
Cenzurní razítko z Vídně je opět trojúhelníkové, otisk červený: GEMEINSAMES / ZENTR.
NACHW. BŰRO *ZENSUR-ABTEILUNG*WIEN*. Základna trojúhelníka má délku 40 mm,
výška trojúhelníka 26 mm. Ostatní dvě strany trojúhelníka mají délku 32 mm.
Třetí zásilka má rakouské trojúhelníkové razítko cenzury se základnou 46 mm, výška v trojúhelníku je
28 mm a ostatní dvě strany trojúhelníka jsou dlouhé po 36 mm.Stejné, jak u zásilky č.2 je obdélníkové
razítko s ozdobným rámem, rozměry 61x26 mm, otisk světle fialový. Na zásilce jsou jiná razítka ruské
vojenské cenzury: První je kulaté, dvoukruhové se zdvojeným obvodem vnějšího kruhu, průměry 31 a
16 mm.V mezikruží je nápis: BOEHHЫЙ ЦEHЗOPЪ № 18 Г. ПETPOПABЛOBCKЪ AKM.
OБД. Uvnitř razítka jsou písmena Д.Ц. Razítko ruské cenzury již není z Omsku, ale z Petropavlovsku. Mimo kulatého razítka ruské cenzury je na zásilce ještě jedno razítko cenzury, a to
obdélníkové, 53 x 16 mm, dvouřádkový text, barva razítka je tmavě fialová. Text razítka je ПPOCMOTPEHO B. ЦEHЗ. № 1085 / H.B.O. Zásilka je psaná 28.4.1917 a má pořadové číslo 92!
Poslední zásilka má pořadové číslo 96 a byla psána opět v Petropavlovsku 31.5.1917. Jak dlouho byl
pisatel zásilky ještě v daleké cizině v zajetí, to se již dnes nedozvíme!
Syrena 202
- 41 Na této straně je přední strana této čtvrté zásilky. Obdélníkové razítko s ozdobným elementem je
stejné, jak na zásilce 2 a 3. Stejné je i rakouské, cenzurní razítko, trojúhelníkové. Základna
trojúhelníku je 44 mm, výška trojúhelníku je 28 mm. Délky ostatních dvou stran trojúhelníka je 36
mm. Text je stejný, jako u předchozích zásilek. Ruské, cenzurní razítko je stejné, jak na zásilce č.3. Je
opět s otiskem ve světle fialové barvě. Je to cenzurní razítko cenzury č.18 Petropavlovské. Změnil se
i tisk korespondenčního lístku. Nápisy jsou v rámečcích a v místě pro adresu odesilatele jsou body
vyznačené linky. V tomto místě korespondenčního lístku je i další text : ПOCЫЛAЮЩИЙ a pod
poslední linkou odesilatele je dvouřádkový nápis: ПETPOПABЛOBCKЪ. AKMOЛ. OБЛ. /
CИБИPЪ – POCCИЯ. Na této dopisnici je použit i jiný typ písma. Je zajímavé to, že i když jsou
zásilky posílány v krátkém sledu za sebou, na každé je nějaká změna!
Za ukázky děkujeme kolegovi Miroslavu MUCHOVI z Olomouce a srdečně jej touto cestou zdravíme.
**********************************************************************************
Alexander Żurawski: Fantastická cena 3816 dolarů za obálku zásilky poslanou z Polska
do USA v roce 1920 !
V březnu letošního roku někdo nabídl ve filatelistické aukci Ezay.com na
prodej obálku dopisu poslaného v roce 1920 z města Kamieniec Podolski
do USA. Vyvolávací cena dopisu byla 6 dolarů.
Tato obálka mne zaujala. Zpočátku byla cena velice nízká, proto jsem
čekal, co bude dále. Po pěti dnech vzrostla cena na necelých 11 dolarů.
Rozhodl jsem se poslat svoji nabídku 50 dolarů. Dělal jsem si naději, že
zásilku za tu cenu určitě dostanu. Před posláním mé nabídky jsem se začal
zajímat o licitaci zásilky. Fotografie zásilky je na reprodukci na následující straně nahoře.
Na obálce je nalepena páska 4 známek nominální hodnoty po 25 fen./kus,
frankatura celkem 1 Mk. Jedná se o vydání z 27. ledna 1919 (Fi: č. 90,
25 fen., olivová.). Perforovaná známka na dopise je za 8 zł., razítkovaná
známka je za 10 gr. Viz Fischer I.Díl , rok 2012 str.62. Na zásilce jsou na známkách dva otisky razítka
Kamieniec Podolski/* s datem na můstku razítka 1.6.20. (asi nedotištěná jednička v „19“). Vzhledem
k cenám známek to není žádný majetek. Zásilka je poslána do Mineapolis ve státě Minesota v USA.
Zásilka byla v Polsku cenzurována vojenskou cenzurou. Razítko v obdélníkovém rámu má text
„Cenzura Wojskowa / Kamieniec Podolski“. Expediční razítko Kamieniec Podolski je s datem
Syrena 202
- 42 19.6.20. a je otištěno částečně na cenzurním razítku. Na zadní straně obálky není adresa odesilatele,
není tam také žádné jiné, tranzitní razítko, ani razítko průchozí. Jedná se totiž o obyčejnou, ne o
doporučenou zásilku. Rozhodl jsem se blíže seznámit s historií Kamieńce Podolského. Ukázalo se, že
jeho historie je velice zajímavá. Město leží nad řekou Smotrycz. Mapka Kamieńce Podolskiego je
umístěna v článku prof. Juliana Auleitnera „Gigantyczny przekaz pocztowy z Orynina do Kamieńca
Podolskiego z listopada 1919 roku“ ( viz Filatelista č.1(1071), str.12-13 z ledna roku 2012).
Nejzajímavější v Kamieńcu Podolskim je stará část města s tvrzí, která se dříve označovala jako
„ochranná zeď křesťanství“ (obr.2.). V době polsko-tureckých válek, 12.srpna 1672 ohromná armáda
sultána Mohameda IV., vybavená tehdy moderním dělostřelectvem, obléhala tehdy Kamieniec
Podolski. Polská osádka měla jen 1600-2000 osob. Po krátkém obléhání se 26.srpna 1672 posádka
tvrze vzdala, a to na základě čestných podmínek. V době evakuace zámku nastal ale náhodný výbuch
ve skladu střelného prachu a bylo zabito 500-800 lidí. Při výbuchu mimo jiné zahynul i velitel obrany
zámku plukovník Jerzy Wołodyjowski z rodu Korczak. Je to známá postava z trilogie Henryka
Siękiewicze, Pana Wołodyjowského. Po pádu tvrze byly obavy z další expanze Turků.
Obr.1: Zásilka poslaná 19.6.1920 z Kamieńca Podolskiego do USA. Za tuto zásilku bylo zaplaceno na
aukci 3816 dolarů a 66 centů. Za co? Snad za tu vojenskou cenzuru Kamieńca Podolskiego, která je
podle znalce problematiky pana Stefana Petriuka „unikátem“? Jmenovanému jsme poslali do Německa kopii zásilky k nahlédnutí a on se o ní vyjádřil, že je to unikát!
V době polsko-bolševické války, od 16.listopadu 1919 do 12. července 1920, bylo město pod polskou
správou. Popsaná zásilka je právě z tohoto období. Byla tedy odeslána 23 dnů před tím, než se město
dostalo pod jinou správu.
Večer, před ukončením aukce, když jsem již chtěl poslat svoji nabídku, jsem nahlédl do nabídek, zda
někdo v mezičase něco „nepřihodil“, než tomu bylo při poslední kontrole! S údivem jsem zjistil, že
poslední nabídka je již 105 USD! Proto posílat moji nabídku na 50 USD nemělo vůbec cenu! Příští
den ráno po skončení aukce jsem ze zvědavosti do aukce nahlédl znovu, abych zjistil, jak to vůbec
skončilo! Nevěřil jsem vlastním očím! Konečná cena, za kterou byla zásilka vydražena, byla 3816,66
USD! Měsíc před tím byla na aukci této firmy vydražena obálka s první polskou známkou. Zásilka
Syrena 202
- 43 byla poslána z Varšavy a adresována do Bydgoszczy v roce 1862. Zásilka byla vydražena za
2300 USD ! Dopis s první polskou známkou může být jistě chloubou ve sbírce každého filatelisty. Zde
je ale u zásilky z Kamieńca Podolskiego řeč o daleko větší sumě peněz! Co mohlo mít vliv až na tak
vysokou cenu prodeje? Prohlédl jsem si tedy všechny nabídky dražby. Zúčastnilo se na nich celkem
8 lidí, kteří měli zájem o vydražení této zásilky. Ti, co nabízeli méně jak 144 USD se proto nepočítali
vůbec! Zbyli další čtyři, kteří nabízeli více. Po částce 780 USD poskočila nabídka náhle na
2800 USD ! Ten, kdo nabízel tuto sumu určitě věděl, proč chce až tolik zaplatit ? Přesto ale i tento
zásilku v aukci nezískal ! Dostal ji někdo jiný, kdo 3 vteřiny před ukončením aukce nabídl oněch
3816 USD, tedy nabídku nejvyšší !
Obr. 2 : Pohled na tvrz od řeky Smotrycz (pramen: internet Google - na daleké Ukrajině, tvrz
Kamieniec Podolski, pohlednice z r. 1910, anglishclass.j.p).
Kamieniec Podolski byl dostatečně dlouho pod polskou správou. Bylo to více jak půl roku. Lze
uvažovat o tom, že v té době bylo polskou poštou odesláno dosti listovních zásilek. Že je na zásilce
razítko vojenské cenzury města? Je to možná jediný dopis s razítkem této cenzury, který se zachoval?
Kolik se ale dá i za takovou vzácnost zaplatit? Sto nebo dvě stě dolarů ale to jen v tom případě, když
je ten, kdo toto zaplatí, dostatečně při penězích! To, že je zásilka poslána do USA? Na zásilce není ani
žádné jiné tranzitní nebo příchozí razítko! Není tedy ani známo, jak se zásilka dostala na místo určení
a zda se tam vůbec skutečně dostala? Na tyto otázky již dnes ani nedostaneme správnou odpověď!
Ten, kdo zaplatil za tuto zásilku tak fascinující částku ale jistě věděl, co a proč tak dělá! Možná, že
jeho rodiče kdysi žili v Kamieńcu Podolskim? Ale ani ta skutečnost není hodna až takové sumy! Jestli
je to ale jediný, známý dopis poslaný z tohoto města pod polskou správou a s touto cenzurou, to je již
něco zcela jiného!! Ale odkud účastníci aukce mohli vědět, že je to jediná zásilka z tohoto města a
z tohoto období, poslaná do USA! O tom nemám tušení. Možná, že někdo z našich čtenářů dokonce
ví, proč „má“ zásilka až takovou hodnotu!!
Kamieniec Podolski leží na jihu Ukrajiny. Je to jihovýchodně od Tarnopolu u hranic s Moldávií.
Současný ukrajinský název je Kamjanec' Podíl's'kyj.
Redakční zpracování Bronisław REJNOWSKI,
volný překlad a drobné doplňky ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Syrena 202
- 44 Dvojnásobné polonikum na československé obálce s natištěnou známkou vydané u
příležitosti Mezinárodní výstavy poštovních známek SOCFILEX 76 v Praze!
Datum vydání obálky s natištěnou známkou 6 Kč je 5.7.1976. známka na obálce byla tištěna OTp. Je
vícebarevná. Formát obálky je 188 x 115 mm. Papír obálky je nažloutlý. Jedná se o obálku s natištěnou známkou COB 49. Návrh obálky V. Kovařík, rytina J. Mráček. Platnost obálky do 30.9.1993.
Na COB 49 jsou hned dvě věci, které se týkají Polska. Je to jednak polská vlajka na natištěné známce
a pak název KATOWICE, kde se jedna z dřívějších výstav Socfilexu konala. K události bylo vydáno
i příležitostné razítko používané poštou PRAHA 1 s datem 7.5.76. Obálka má střih X.T.2/P.
Katalog Pofis „Čs.celiny 1918-1992, I.Díl“ oceňuje dopisnici poštovně nepoužitou za 30 Kč, poštovně
použitou za 250 Kč a s příležitostným razítkem ke dni jejího vydání za 20 Kč.
Ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají
polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef
JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol
MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači
ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław
FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL.
Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto
dopsáno dne 14. května 2012. Číslo bylo vytištěno 12. 08. 2012. Zpravodaj je plně hrazen z vlastních
prostředků členů klubu.
Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 202 !
Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa.
Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA +
příslušné číslo Syreny. Navštivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás
určitě zaujmou.
Přivítáme od našich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k našemu zpravodaji.
Kontakt : [email protected] , tel. +420 595 173 869.
**********************************************************************************
Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,
upozorněte jej na Syrena
náš 202
zpravodaj SYRENA !