Textová část

Transkript

Textová část

Územně analytické podklady pro ORP Ostrov - 2014
Poklady pro RURÚ
Územně analytické podklady
obce s rozšířenou působností
Ostrov
3. aktualizace
2014
pořizovatel:
Městský úřad Ostrov
datum zpracování:
31. 12. 2014
verze:
2014
datum 31.12.2014
1/123
Poklady pro RURÚ
Obsah textové části:
Obsah textové části: ................................................................................................................... 2
Obsah grafické části : ................................................................................................................. 4
1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace ....................................... 4
2. Základní charakteristika území ORP Ostrov ...................................................................... 5
2.1. Širší vztahy ................................................................................................................. 5
2.2. Základní údaje o území ORP ..................................................................................... 7
2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP ................................................... 9
3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou ..... 10
3.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 11
3.1.1. Geologie a geomorfologie .................................................................................. 11
3.1.2. Nerostné suroviny .............................................................................................. 15
3.1.3. Následky těžby ................................................................................................... 18
3.1.4. Ostatní ................................................................................................................ 19
3.1.5. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 21
3.2. Vodní režim .............................................................................................................. 22
3.2.1. Vodní toky a plochy ........................................................................................... 23
3.2.2. Vodní režim v krajině ......................................................................................... 25
3.2.3. Povrchové a podzemní vody .............................................................................. 25
3.2.4. Záplavy ............................................................................................................... 26
3.2.5. Zdroje vod .......................................................................................................... 27
3.3. Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 29
3.3.1. Klimatické podmínky ......................................................................................... 30
3.3.2. Ovzduší............................................................................................................... 31
3.3.3. Odpady ............................................................................................................... 32
3.3.4. Hluk a vibrace .................................................................................................... 33
3.3.5. Radonové riziko ................................................................................................. 34
3.4. Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 37
3.4.1. Chráněná území .................................................................................................. 37
3.4.2. Ekologická stabilita, USES ................................................................................ 39
3.4.3. Krajinný ráz ........................................................................................................ 42
3.4.4. Fauna a flóra ....................................................................................................... 43
3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 44
3.5.1. Půdní fond .......................................................................................................... 45
3.5.2. Zemědělský půdní fond ...................................................................................... 46
3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................. 49
3.6. Veřejná dopravní infrastruktura ............................................................................... 52
3.6.1. Širší dopravní vztahy.......................................................................................... 53
3.6.2. Silniční doprava.................................................................................................. 53
3.6.3. Železniční doprava ............................................................................................ 55
3.6.4. Vodní doprava .................................................................................................... 56
3.6.5. Letecká doprava ................................................................................................. 56
3.6.6. Ostatní doprava .................................................................................................. 57
3.7. Veřejná technická infrastruktura .............................................................................. 58
3.7.1. Širší vazby technického vybavení ...................................................................... 58
3.7.2. Zásobování elektrickou energií .......................................................................... 58
datum 31.12.2012
2/123
Poklady pro RURÚ
3.7.3. Zásobování vodou .............................................................................................. 59
3.7.4. Kanalizace a čištění odpadních vod ................................................................... 60
3.7.5. Zásobování plynem ............................................................................................ 61
3.7.6. Zásobování teplem ............................................................................................. 61
3.8. Sociodemografické podmínky.................................................................................. 62
3.8.1. Historický vývoj ................................................................................................. 63
3.8.2. Sídla.................................................................................................................... 64
3.8.3. Využití území ..................................................................................................... 65
3.8.4. Obyvatelstvo....................................................................................................... 66
3.8.5. Věková struktura ................................................................................................ 67
3.8.6. Vzdělanost .......................................................................................................... 67
3.8.7. Školství a výchova ............................................................................................. 68
3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče.............................................................................. 68
3.8.9. Kultura ................................................................................................................ 69
3.8.10.
Veřejná správa ................................................................................................ 70
3.8.11.
Dílčí SWOT analýza ....................................................................................... 71
3.9. Bydlení ..................................................................................................................... 72
3.9.1. Bydlení ............................................................................................................... 72
3.9.2. Domovní fond .................................................................................................... 77
3.9.3. Bytový fond ........................................................................................................ 78
3.9.4. Výstavba ............................................................................................................. 80
3.10. Rekreace ................................................................................................................... 82
3.10.1.
Rekreační oblasti ............................................................................................ 82
3.10.2.
Nemovité památky.......................................................................................... 83
3.10.3.
Urbanistické a architektonické hodnoty ......................................................... 86
3.10.4.
Lázeňství ......................................................................................................... 87
3.10.5.
Ubytování a stravování ................................................................................... 88
3.10.6.
Tělovýchova a sport........................................................................................ 89
3.10.7.
Rodinná rekreace ............................................................................................ 90
3.10.8.
3.11. Hospodářské podmínky ............................................................................................ 91
3.11.1.
Hospodářská charakteristika ........................................................................... 91
3.11.2.
Podnikatelská struktura................................................................................... 92
3.11.3.
Zaměstnanost .................................................................................................. 92
3.11.4.
Nezaměstnanost .............................................................................................. 92
3.11.5.
4. Hodnoty a limity využití území ........................................................................................ 94
4.1. Hodnoty území ......................................................................................................... 94
4.2. Limity využití území ................................................................................................ 95
5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ........................................... 96
6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ) ...... 97
6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ ...................................................................... 97
6.2. Vyhodnocení pilířů URÚ pomocí kvantitativních indikátorů ................................ 100
6.3. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ.................................. 100
6.4. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ .............................. 105
7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) ............................. 107
7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje......................................................................... 107
7.2. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území ........................ 107
7.3. Všeobecné problémy .............................................................................................. 108
7.4. Konkrétní problémy ............................................................................................... 108
datum 31.12.2012
3/123
Poklady pro RURÚ
Přehledy .......................................................................................................................... 115
8.1. Seznam příloh ......................................................................................................... 115
8.2. Seznam použitých podkladů................................................................................... 115
8.3. Seznam nejčastěji používaných zkratek ................................................................. 115
Přílohy .................................................................................................................................... 117
8.
Obsah grafické části :
1.
2.
3.
4.
1.
Výkres hodnot území
Výkres limitů využití území
Výkres záměrů na provedení změn v území
Výkres problémů k řešení
Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace
datum 31.12.2012
4/123
Poklady pro RURÚ
Dokončení lyžařského areálu Plešivec
Zahájení stavby obchvatu Hroznětína
Přeložka a rekonstrukce silnice II/221 Pstruží
Rekonstrukce Abertamské křižovatky směr Plešivec
Příprava průmyslové zóny pro firmu WITTE
Dokončení cyklostezky Ostrov Jáchymov
Realizace Jáchymovské sjezdovky
2.
2.1.
Základní charakteristika území ORP Ostrov
Širší vztahy
a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů:
Správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrov se rozprostírá na severovýchodě
Karlovarského kraje. Karlovarský kraj leží v západní části České republiky a je se svou
rozlohou 3 315km² třetím nejmenším krajem ČR po hlavním městě Praze a Libereckém kraji.
Na severu a západě uzavírá území KK státní hranice s Německem, na východě sousedí
s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňským. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudržnosti
NUTS 2 Severozápad. Karlovarský kraj tvoří 3 okresy – Cheb, Karlovy Vary a Sokolov a
nachází se v něm celkem 132 obcí. Území kraje je rozděleno do sedmi správních obvodů obcí
s rozšířenou působností (ORP) : Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov
a Sokolov (viz obr.č.2).
ORP Ostrov se nalézá na severu okresu Karlovy Vary. Severní hranici má společnou se
státní hranicí ČR, na západě a na jihu sousedí s ORP Karlovy Vary a na východě s Ústeckým
krajem.
ORP Ostrov zaujímá 9,6 % celkové rozlohy kraje, v počtu obyvatel má 9,5 %
z celkového počtu kraje. Hustota osídlení obce s rozšířenou působností Ostrov je 89,9
obyvatel na km2, což je téměř stejná hustota osídlení Karlovarského kraje, která činí 90,6
obyvatel na km2. Ve vztahu k hodnotě hustoty osídlení ČR, což je 133,3 obyvatel na km2 je
hustota osídlení kraje či ORP Ostrov podprůměrná.
V Karlovarském kraji se ORP Ostrov drží v průměrných nebo mírně podprůměrných
hodnotách v porovnání základních údajů o území s ostatními správními obvody KK jako jsou
rozloha, počet obyvatel, hustota osídlení, počet obcí, počet obcí se statutem města či počet
katastrálních území.
datum 31.12.2012
5/123
Poklady pro RURÚ
b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy:
Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje
obr. č. 1
obr. č. 3
datum 31.12.2012
zdroj, datum
Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP
obr. č. 2
zdroj, datum
Mapa širších vztahů ORP Ostrov
6/123
2.2.
Poklady pro RURÚ
Základní údaje o území ORP
a) Stručná charakteristika území ORP
Správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrov, okres Karlovy Vary, má rozlohu 319
km2 a žije v něm 28 664 obyvatel. S hustotou osídlení 89,9 obyvatel na km2 dosahuje průměru
Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí a 46 katastrálních
území. Výčet obcí je: Abertamy, Boží Dar, Hájek, Horní Blatná, Hroznětín, Jáchymov,
Krásný Les, Merklín, Ostrov, Pernink, Potůčky, Stráž nad Ohří, Velichov a Vojkovice.
Největší obcí dle rozlohy je Jáchymov, který má 50,9 km2 a naopak nejmenší je obec
Velichov s rozlohou 2,4 km2. Nejvíce zalidněné je pak město Ostrov se 17 182 obyvateli a
nejméně město Boží Dar.
Na území ostrovského obvodu se nachází 1 pověřený obecní úřad – Ostrov, který je pověřený
výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu v Karlových Varech.
Území správního obvodu Ostrov je specifické svým rozložením převážně v horském a
podhorském terénu. Zároveň je hraniční oblastí s Německem a nacházejí se zde hraniční
silniční přechody Potůčky – Johanngeorgenstadt a Boží Dar – Oberwiesenthal. Dále pak
železniční přechod Potůčky – Johanngeorgenstadt.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Ostrov byl rozčleněn do tří celků lišících se
charakterem terénu i strukturou zástavby. V rámci těchto celků byly obce v určitých
ukazatelích vzájemně porovnávány. Jedná se o tyto oblasti:
PODHORSKÁ -Město Ostrov a jeho nížinné až podhorské okolí -správní území obcí Hájek,
Hroznětín, Krásný Les.
HORSKÁ -Horské území se správním územím obcí Jáchymov, Boží Dar, Pernink, Abertamy,
Horní Blatná, Merklín, Potůčky.
POOHŘÍ -Údolí řeky Ohře s jihovýchodními svahy Krušných hor -správní území obce Stráž
nad Ohří, Velichov a Vojkovice.
Ráz krajiny je na většině území převážně hornatý a nejvyšším bodem je Klínovec (1.244
m n. m.), který se nalézá v Krušných horách. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné
podmínky pro rozvoj zemědělství. Velmi dobrá je však kvalita ovzduší v celém ORP.
b) Porovnání základních údajů všech ORP v kraji
Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje
ORP
Rozloha
(km2)
% za kraj
Počet obyvatel
%
za
kraj
Počet
obyvatel
sídla ORP
% z počtu
obyvatel
celého ORP
Hustota osídlení na
(km2)
Aš
144
4,3
17 622
5,9
13 163
74,7
122,4
Cheb
497
15
50 396 16,8
32 617
64,7
101,4
1 196
36,1
88 633 29,5
49 864
56,3
74,1
Kraslice
265
8
13 617
4,5
6 952
51,1
51,4
Mariánské Lázně
405
12,2
24 193
8,1
13 289
54,9
59,7
Ostrov
319
9,6
28 664
9,5
17 182
59,9
89,9
Sokolov
489
14,8
77 184 25,7
23 879
30,9
157,8
Karlovarský kraj
3 314
100
Česká republika
78 865
Karlovy Vary
tabulka č. 1
datum 31.12.2012
300 309
10 512 419
100
156 946
90,6
133,3
(statistická data ČSÚ pro ÚAP k 31.12.2013)
7/123
Poklady pro RURÚ
Počet obcí
% za kraj
Počet obcí
se
statutem
města
Aš
5
3,8
2
5,3
3
7,1
24
4,3
Cheb
21
15,9
5
13,2
6
14,3
126
22,5
Karlovy Vary
40
30,3
9
23,7
8
19,0
175
31,2
Kraslice
8
6,1
4
10,5
3
7,1
39
7,0
Mariánské Lázně
14
10,6
3
7,9
4
9,5
61
10,9
Ostrov
14
10,6
6
15,8
5
11,9
46
8,2
Sokolov
30
22,7
9
23,7
13
31,0
90
16,0
Karlovarský kraj
132
100
38
100
42
100
561
100
ORP
Česká republika
tabulka č. 2
602
% za kraj
Počet obcí
nad tisíc
obyvatel
% za kraj
Počet k.ú.
% za kraj
1 424
13 026
(statistická data ČSÚ pro ÚAP k 31.12.2013)
c) Přehledná mapa ORP
obr. č. 4
datum 31.12.2012
8/123
Poklady pro RURÚ
Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP
2.3.
a) Obce a jejich katastrálních území
Tabulka obcí a jejich katastrálních území, včetně příslušných kódů, je v příloze č.1
b) Základní údaje o jednotlivých obcích
Tabulka základních údajů o obcích
Obec
Abertamy
Boží Dar
Hustota osídlení
na km 2
4,2%
136,9
11,9%
211
0,7%
5,6
2,8%
587
2,0%
67,0
% za ORP
8,7
38,0
Hájek
% za ORP
2,7%
Počet obyvatel
1 191
Rozloha (km2)
8,8
Horní Blatná
5,6
1,8%
488
1,7%
86,7
Hroznětín
23,8
7,5%
1 918
6,7%
80,7
Jáchymov
50,9
16,0%
2 815
9,8%
55,3
Krásný Les
22,7
7,1%
308
1,1%
13,6
Merklín
23,4
7,4%
1 058
3,7%
45,2
Ostrov
50,4
15,8%
17 182
59,9%
340,8
4,9%
663
2,3%
42,2
10,1%
465
1,6%
14,5
Pernink
15,7
Potůčky
32,0
Stráž nad Ohří
29,0
9,1%
588
2,1%
20,3
Velichov
2,4
0,7%
543
1,9%
231,1
Vojkovice
7,0
2,2%
647
2,3%
92,4
318,3
100,0%
28 664
100,0%
90,1
ORP Ostrov
Počet katastrálních
území
% za ORP
Počet částí
obce
% za ORP
Abertamy
2
4,3%
2
3,8%
prům. nadm.
výška
840
Boží Dar
2
4,3%
3
5,8%
1020
Hájek
2
4,3%
2
3,8%
473
Horní Blatná
1
2,2%
1
1,9%
888
Hroznětín
4
8,7%
5
9,6%
449
Jáchymov
2
4,3%
5
9,6%
672
Krásný Les
5
10,9%
3
5,8%
542
Merklín
4
8,7%
4
7,7%
511
Ostrov
11
23,9%
12
23,1%
398
Pernink
1
2,2%
3
5,8%
840
Potůčky
1
2,2%
2
3,8%
695
Stráž nad Ohří
8
17,4%
7
13,5%
328
Velichov
1
2,2%
1
1,9%
338
Vojkovice
2
4,3%
2
3,8%
331
ORP Ostrov
46
100,0%
52
100,0%
595
Obec
tabulka č. 3
datum 31.12.2012
data k
31.12.2013
9/123
3.
Poklady pro RURÚ
Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení
SWOT analýzou
Oblast HORSKÁ - Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov, Merklín, Pernink,
Potůčky
Abertamy
Boží Dar
Hřebečná
Ryžovna
Zlatý
Kopec
Horní
Blatná
Jáchymov
Merklín
Pernink
Potůčky
Mariánská
Nové
Město
Suchá
Lípa
Bludná
Stráň
Oldřiš
Rybná
Pstruží
Vršek
Oblast PODHORSKÁ - Hájek, Hroznětín, Krásný Les, Ostrov.
Krásný
Les
Ostrov
Hájek
Hroznětín
Damice
Arnoldov
Nová Víska
Bystřice
Horní Hrad
Dolní Žďár
Odeř
Hanušov
Ruprechtov
Hluboký
Velký Rybník
Horní Žďár
Kfely
Květnová
Liticov
Maroltov
Mořičov
Vykmanov
Oblast POOHŘÍ - Stráž nad Ohří, Velichov, Vojkovice
Stráž
Ohří
nad
Boč
Velichov
Vojkovice
Jakubov
Kamenec
Korunní
Malý Hrzín
Osvinov
Peklo
Smilov
Srní
datum 31.12.2012
10/123
Územně analytické podklady obce - ORP Ostrov - 2014
3.1.
Horninové prostředí a geologie
A.
Souhrn vyhodnocení
UAPo
Georeliéf ORP Ostrov představuje atraktivní území Krušných a Doupovských hor pro celé
území, tj. oblasti HORSKOU, PODHORSKOU i POOHŘÍ. Sokolovská pánev je z hlediska
georeliéfu významná pro oblast PODHORSKOU. Oblasti HORSKOU a POOHŘÍ ovlivňuje
pouze pohledově - kontrastem. Řeka Ohře je jedním z nejvýraznějších geomorfologických
prvků zejména oblasti POOHŘÍ. Svým povodím je však pojítkem mezi všemi třemi oblastmi.
Těžba se zde projevuje výrazně, ať už se jedná o ukončenou těžbu rud (Jáchymov), nebo
probíhající těžbu čediče (Stráž nad Ohří), popř. kaolinu (Hroznětín). Hornická činnost
probíhala (probíhá) hlubinně i povrchově. Mezi silné stránky tohoto území je existence
ložiskových zásob, převážně bentonitu a kaolínu. Naopak slabou stránkou jsou následky
těžby, což jsou převážně rozsáhlá poddolovaná území (Ostrov), sejpy (Ryžovna), štoly (Vlčí
jáma u Horní Blatné), regulace povrchových toků (Blatenský příkop), odvaly apod.
Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat
B.
3.1.1.
Geologie a geomorfologie
a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území
Systém:
Provincie:
Subprovincie:
Oblasti:
Celky:
Hercynský
Česká vysočina
Krušnohorská soustava
Podkrušnohorská oblast
Krušnohorská hornatina
Krušné hory
Doupovské hory
Sokolovská pánev
Pro všechny oblasti - HORSKOU, PODHORSKOU a POHŘÍ jsou důležité tyto jednotky:
Krušné hory a Doupovské hory. Sokolovská pánev je z hlediska georeliéfu významná
zejména pro oblast PODHORSKOU. Oblasti HORSKOU a POOHŘÍ ovlivňuje pouze
pohledově - kontrastem. Ohře je výrazný geomorfologický prvek oblasti POOHŘÍ. Svým
povodím je však pojítkem mezi všemi třemi oblastmi. Obdobným prvkem, ovšem menšího
rozsahu, je Bystřice a její přítok Jáchymovský potok, dále řeka Černá. Georeliéf ovlivňuje i
člověk, a proto i tomuto faktoru věnujeme pozornost.
Krušné hory jsou výrazným geomorfologickým celkem všech tří oblastí. Jedná se o pohoří
na severozápadě Čech, jehož hlavní hřeben probíhá od jihozápadu k severovýchodu v délce
zhruba 130 km a šířce až 25 km. Tvoří hranici mezi Českou republikou a Spolkovou
republikou Německo. Nejvyšším vrcholem je v České republice Klínovec (1244 m), na
německé straně pak Fichtelberg (česky Smrčník, 1 216 m). Svahy do SRN jsou pozvolné,
místy mírně rozčleněné vodními toky. Naproti tomu jsou svahy zlomového původu na české
straně velmi strmé a vysoké, místy až 500 m. Vodní toky jsou do svahů výrazně zaříznuty a
tvoří hluboká stinná údolí, často s inverzním charakterem klimatu. Vrcholová plošina je velmi
málo členitá, s rozsáhlými zbytky zarovnaných prvohorních povrchů. K vyzdvižení došlo ve
31. 12. 2014
2014
11/123
UAPo
třetihorách, z tohoto období jsou i ojedinělé sopečné tvary, složené ze zbytků třetihorních
lávových příkrovů.
Doupovské hory jsou významným geomorfologickým celkem pouze jedné oblasti -POOHŘÍ,
ale jako dominanta ovlivňuje i oblast PODHORSKOU. Doupovské hory se nacházejí
v Podkrušnohorské oblasti. Toto pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře, jen velmi
malá část mezi Ostrovem nad Ohří a Perštejnem zasahuje i na břeh levý. Název získaly podle
zaniklého města Doupov. Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály lávou (tefrity, leucitity) a tufem. Původně se totiž jednalo o stratovulkán, z něhož se však
dochovala již jen erozí značně rozrušená kaldera. Proto mají Doupovské hory podobu ploché
hornatiny kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují
oválnou sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m.Při severozápadním okraji protéká Ohře
mohutným průlomovým údolím.
Sokolovská pánev je geomorfologický celek nacházející se v západní části Podkrušnohorské
oblasti. Jedná se o příkopovou propadlinu nebo pull-apart pánev vzniklou v ose
podkrušnohorského prolomu. Je omezena vysokými a příkrými svahy Krušných hor,
Slavkovského lesa a Doupovských hor. Její reliéf má mírně zvlněný charakter. Pánev je
vyplněna třetihorními jezerními sedimenty. Sokolovská pánev vytváří střední část
Podkrušnohorských pánví. Je průměrně 8 km široká, protažená směrem JZ-SV. Nejvyšší bod
je Dvorský vrch 573 m n. m. v Ostrovské pánvi (mimo zájmové území Nacházíme zde četné
antropogenní tvary zejména po těžbě hnědého uhlí. Okrsek Ostrovská pánev se podílí na
reliéfu PODHORSKÉ oblasti.
Většina území je odvodňována do Ohře, severozápadní část (správní území obcí Horní
Blatná, Potůčky, Boží Dar) je odvodňována do Černé (a tedy na německou stranu Krušných
hor). Ohře je geomorfologickým fenoménem, obdobný ale menší význam má Bystřice,
Jáchymovský potok.
Jak je zmíněno v předchozím textu, na utváření reliéfu krajiny se od holocénu významně
podílí člověk, který urychluje chod přírodních reliéfotvorných pochodů - těžba, odlesnění,
kypření orbou atd., nebo je mění ku svému krátkodobému prospěchu, přičemž zapomíná na
dlouhodobý negativní efekt těchto změn - např. regulace říční sítě s cílem zastavění území
říčních niv, budování drenážních systémů vysoušejících přirozeně podmáčené oblasti za
účelem obdělání půdy, zpevnění ploch, výstavba komunikací omezujících zasakování, terénní
úpravy za účelem stavby železnic – to vše s následkem změny hydrologie v území, jejichž
dlouhodobým negativním dopadem bývá eroze a záplavy.
HORSKÁ oblast se nachází v horském terénu - vrcholové až svahové části Krušných hor.
Jedná se o členitou hornatinu, budovanou jednostranně vyzdviženou krou s čelem obráceným
prudkým zlomovým svahem do české kotliny. Ve vrcholové části vystupují na povrch
horniny svrchně proterozického až paleozoického stáří – ruly, svory, kvarcity, břidlice,
metabazity s denudačními zbytky mladších (kenozoických) lávových příkrovů. Tyto horniny
jsou místy překryty kvartérními štěrky a písky nebo jsou pokryté rašeliništi
s charakteristickou flórou a faunou. Typická krajina vrcholové části s plošinným reliéfem se
nachází mezi Božím Darem, Rýžovnou, Horní Blatnou a Hřebečnou. Výška se pohybuje mezi
950 (Horní Blatná, Hřebečná) až 1050 m n.m. (Boží Dar), mírně se svažuje k západu.
Geomorfologicky výraznými tvary v plošinném reliéfu území jsou ojedinělé suky erozně
odolnějších hornin - např. Strašidla severozápadně od Horní Blatné - žula, Božídarský Špičák
1115 m n.m. - čedič, na jejichž tvarech se podílí periglaciální zvětrávání (kamenné sutě) a
svahové modelace (úlomkovité svahoviny). Božídarský Špičák je druhou nejvyšší horou
české části Krušných hor. Svahová část se petrograficky shoduje s částí vrcholovou. Od
vrcholové části se však zásadně liší geomorfologicky, a to hluboko zaříznutými údolími
vodotečí.
31. 12. 2014
2014
12/123
UAPo
PODHORSKÁ OBLAST se vyznačuje plochým nížinatým terénem Ostrovské pánve na jihu
až východě přecházejícím do Doupovských hor, na severu do Krušných hor. Nejvyšším
bodem této oblasti je vrch Meluzína 1050 m (správní území Krásný Les). Nejnižším bodem je
místo v blízkosti ústí Bystřice do Ohře - cca 330 m n.m. (správní území Ostrov).
Pro celé území je geomorfologicky významný potok Bystřice odvádějící vodu do Ohře se
svými přítoky - potokem Jáchymovským, Vrbeckým, Borským, Rudným (levostrannými
přítoky), potokem Jesenice, Ostrovským (pravostrannými přítoky). Bystřice mění svůj
charakter při úpatí Krušných hor a v pánevní části se z horské říčky stává meandrující tok s
regulovaným korytem. Jižní část správních obvodů Hroznětín a Hájek je odvodňována
Sadovským potokem, východní část obce Hájek je odvodňována Nejdovským potokem.
Většina koryt v nížinné části je regulována. Potoky ve správním území obce Krásný Dvůr
Plavenský a Hornohradský s přítokem Osvinským si zachovávají horský charakter a
rozčleňují svými údolími svahy Krušných hor. Vlévají se přímo do Ohře. Významným
orientačním bodem tohoto prostoru je hrad Hauenštejn.
PODHORSKÁ oblast je z hlediska geologického členění součástí podkrušnohorských pánví sokolovské pánve, část hroznětínská. Tato pánev přechází na jihu až východě do
neovulkanitů, na severu do metamorfik (rul, svorů, křemenců, fylitů,...) a žuly. Na povrch
tedy vystupují erodované skalní masivy - rula, svor, fylit, křemenec, žula, čedič, smíšené
svahoviny - rula, svor, fylit, křemenec, žula, čedič, tufy a tufové aglomeráty, pánevní
sedimenty - štěrky, písky, jíly, organogenní a vulkanodetritické sedimenty.
HORSKÁ OBLAST leží na rozhraní Krušnohorské hornatiny s Podkrušnohorskou oblastí. Do
Krušnohorské hornatiny patří celek Krušné hory, Podkrušnohorská oblast je tu tvořena
Doupovskými horami. Hranice mezi jednotkami probíhá přibližně SVV-JZZ přes severní
úpatí Pekelské skály.
Reliéf má charakter členité vrchoviny, v severním cípu až ploché hornatiny.
Charakteristickými prvky jsou výrazně zahloubená údolí potoků rozčleňující svahy
Doupovských - potoky Korunním, Petrovským, i Krušných hor - potoky Pekelským,
Bočským (včetně jejich přítoků) a dalšími bezejmennými toky vlévajícími se přímo do Ohře.
Geomorfologickým fenoménem celorepublikového významu je hluboce zaříznuté údolí Ohře
jak v sopečných horninách, tak v jejich krystalickém podloží.
Geomorfologicky nejvýznamnějšími vrchy jsou Nebeská skála 634 m, Pekelská skála 774 m,
Špičák 618 m, Křížová hora 1025 m - ve správním obvodu obce Stráž nad Ohří. V území obcí
Velichov a Vojkovice jsou významnější vrchy pouze dva - oba jsou bezejmenné, kóty 446 m
n.m. a 532 m n.m. Důvodem je fakt, že velikost jejich správních území je v prostoru
Doupovských hor omezena vojenským prostorem. Nejnižším bodem je koryto Ohře při
výtoku z obce - kolem 310 m. n. m.
Zjednodušeně lze říci, že se v oblasti POOHŘÍ se vyskytují dva hlavní typy hornin metamorfity a vulkanity. V oblasti POOHŘÍ jsou hojně zastoupeny skály a skalní výchozy,
sutě a balvaniště - nejlépe v údolí Ohře, na Nebeské skále a Křížové hoře.
31. 12. 2014
2014
13/123
UAPo
b) Data o stavu a vývoji území
Horninové prostředí a geologie – seznam jevů
č. jevu
název jevu
Dotčené obce
plochy výroby
Hroznětín, Stráž nad Ohří
A_057
dobývací prostor
Hroznětín, Stráž nad Ohří
A_058
Hroznětín, Jáchymov, Boží Dar, Hájek
A_059
chráněné ložiskové území
chráněné území pro zvláštní zásahy
do zemské kůry
A_060
ložisko nerostných surovin
A_061
poddolované území
sesuvné území a území jiných
geologických rizik
Hroznětín, Hájek, Abertamy, Stráž nad Ohří,
Merklín, Boží Dar, Pernink, Hroznětín, Krásný les,
Potůčky, Ostrov, Abertamy, Jáchymov, Krásný les,
Horní Blatná, Hájek
A_002
A_062
Jáchymov
staré důlní dílo
A_066
odval, výsypka, odkaliště, halda
X
X
Krásný Les
A_063
vybraný jev
X
X
Potůčky, Jáchymov, Boží Dar, Pernink, Abertamy,
Merklín
Merklín, Boží Dar, Pernink, Hroznětín, Krásný les,
Potůčky, Ostrov, Abertamy, Jáchymov, Krásný les,
Horní Blatná, Hájek,
tabulka č. 4
Pozn.:
Vybrány byly pouze čtyři jevy pro účely hodnocení vlivů územních plánů na URÚ, a to plochy
výroby coby plochy těžby (dle metodiky MINIS se jedná o plochy těžby nerostů NT a TZ), dále
ložiska, kde bude hodnocen jejich přírůstek (průzkumem), popř. úbytek (odpisy, vytěžením).
Třetím sledovaným jevem je chráněné území pro zvl. zásahy do zem. kůry (Jáchymovsko má
potenciál úložiště radioaktivních odpadů) a konečně území jiných geologických rizik, čímž
jsou myšlena rizika spojená s nevhodně uloženým odpadem po těžbě uranu - v odkalištích, na
odvalech, spojeným s vysokou radioaktivitou (pravděpodobně problém několika menších
odvalů na Hroznětínsku dosud nezmapovaných coby SEZ).
Geologie a geomorfologie
Obec
ORP Ostrov celkově
Abertamy
Boží Dar
Horní Blatná
Jáchymov
Merklín
Krásný Les
Ostrov
Hájek
Hroznětín
Stráž nad Ohří
Velichov
Vojkovice
Krušné hory
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Doupovské
hory
X
Sokolovská
pánev
X
X
X
X
X
X
X
X
X
metamorfika a
neovulkanity
žula
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
pánevní
sedimenty
X
X
X
X
tabulka č. 5
31. 12. 2014
2014
14/123
3.1.2.
UAPo
Nerostné suroviny
Jáchymov jako zástupce HORSKÉ oblasti patří mezi nejvýznamnější evropská horní města.
Bohatá naleziště kvalitního stříbra přilákala řadu prospektorů a horníků nejen z Čech, ale také
ze Saska, Tyrol a z Porýní. Důl Svornost byl založen téměř současně s městem Jáchymov
(1518), svůj současný název (německy Einigkeit) nese od roku 1530. Jedná se tedy o nejstarší
dosud provozovaný důl nejen v Čechách, ale pravděpodobně i v celé Evropě. Jáchymov byl v
Čechách druhým největším městem po Praze. Roku 1524 se zde těžilo v 613 dolech a
štolách. Výnos z důlních děl dosáhl tehdy 166 023 tolarů. Jáchymovské stříbro se zde také
mincovalo. Na slávu jáchymovského rudného hornictví navázala báňská škola v Jáchymově,
zřízená císařským dekretem na přelomu let 1716/1717. V té době se kromě stříbra těží olovo,
arsen, kobalt, nikl a v okolí města i cín. Od poloviny 19. stol. se stala hlavním těženým
nerostem uranová ruda – smolinec. Hlavní rozmach těžby uranu nastal po roce 1945 a trval do
roku 1962, kdy byly dobývací práce pro vyčerpání zásob postupně ukončeny. Těžba rud byla
ukončena z důvodu omezování těžby surovinovou politikou ČR, ačkoliv jejich zásoby jsou
nadále evidovány.
Hroznětín je zástupce PODHORSKÉ oblasti. Nerosty v této oblasti odpovídají kombinaci
Krušnohorského krystalinika, karlovarského plutonu, neovulkanitů a pánevních sedimentů.
V současné době je předmětem těžby kaolinu – ložiska Hájek, Ruprechtov. Dříve se tu těžil
čedič, evidovány jsou zásoby bentonitových jílů i radioaktivních surovin. Z pohledu ložiskově
geologického je oblast PODHORSKÁ nejpestřejší a svým způsobem výjimečná. Jasným
dokladem je lom Hájek, proto se mu věnujeme podrobněji. Ložisko Hájek je tvořeno
výraznou morfologickou elevací Krásného vrchu (510 m n.m.) jižně od Hroznětína. Vrch
vystupuje z okolního mírně zvlněného terénu s nadmořskými výškami kolem 460–480 m,
který náleží k severovýchodnímu křídlu Sokolovské pánve (tzv. hroznětínská pánvička).
Kaolinové ložisko je vyvinuto na „krušnohorských“ žulách (mladší intruzivní komplex) a je
překryto terciérními sedimenty tří stratigrafických jednotek. Starosedelské souvrství je
tvořeno různě mocnými a často nespojitými polohami či čočkami pískovců, křemenců, písků
a jílů, místy jsou přítomny sekundární kaoliny většinou nižších kvalit. Novosedelské souvrství
tvoří hnědé uhlí až uhelné jíly a písky, lokálně obohacené uranem (slojové pásmo Josef) a
nadložní komplex vulkanogenních hornin - silně alterované tufy, tufity a vulkanické brekcie s výskyty kvalitních bentonitů (na lokalitě tvořily samostatné ložisko těžené naposledy
společností KERAMOST).
Na správním území obce, kterou volíme jako zástupce oblasti POOHŘÍ, Stráž nad Ohří se
nacházejí: ložisko nerostů Stráž nad Ohří č.3019701, surovina stavební kámen - čedič;
dobývací prostor Stráž nad Ohří č.870008200, surovina stavební kámen - čedič; odepsané
ložisko nerostů Peklo u Stráže nad Ohří č.9354000, surovina stavební kámen, k.ú.Peklo;
odepsané ložisko nerostů Krušné hory – střed č.9012300, surovina fluorit – barytová, severní
okraj k.ú.Srní, k.ú.Malý Hrzín. Na správním území obce v současné době probíhá II.etapa
těžby čediče v kamenolomu Stráž n. Ohří. Rozhodnutí o DP Stráž nad Ohří vydalo MV ČSSR
v roce 1961. Rozhodnutí OkÚ K.Vary, RŽP ze dne 5.11.1999 o souhlasu s těžbou čediče –
II.etapa. Rozhodnutí MŽP ČR, územního odboru IV., ze dne 14.5.1999 o povolení těžby v
geologických blocích 2 C1N, 3 C1B a 4 C1B. Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu
Sokolov o povolení hornické činnosti pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska
čediče Stráž nad Ohří ze dne 11.12.2000. V těsném okolí kamenolomu je plánovaná trasa
přeložky silnice č.I/13 (původní trasa přeložky v ÚP VÚC KSA, varianta přeložky P1 a K dle
31. 12. 2014
2014
15/123
UAPo
vyhledávací studie). Platný územní plán přistupuje ke kamenolomu v souladu s rozhodnutím
OBÚ Sokolov z r. 2000 včetně ukončení těžby a následující sanaci a rekultivaci. V současné
době probíhá těžba na ostatním pozemku, a to ve svazích.
Suroviny
Suroviny
Počet ložisek
Počet CHLU
Počet DP
Obec
Abertamy
Hájek
1
3
1
Hroznětín
6
2
Jáchymov
1
Boží Dar
1
Stráž nad Ohří
1
celkem ORP
11
11,73
90,23
952,47
7,06
31,98
15,53
1109,01
4
1
5
Celkem
výměra
(ha)
5
% z území Území
obce
obce (ha)
1,35%
10,35%
39,99%
0,14%
0,84%
0,54%
3,49%
870,22
871,90
2381,49
5073,93
3791,70
2890,70
31803,75
tabulka č. 6
Seznam CHLÚ
Chráněná ložisková území
Číslo CHLU
Surovina
Výměra
(ha)
Hroznětín
Hroznětín I
7241700010
7150602000
kaolin
radioakt.
481,75
72,62
Hroznětín
Hroznětín
Jáchymov - Bratrství
7400050000
podz. úlož.
7,06
Jáchymov
Ryžovna
7018900000
stav. kámen
31,98
Boží Dar
Lesov
7259000000
bentonit
37,34
Hájek
Název CHLU
celkem ORP
Dotčené obce Pozn. Organizace
KSB s.r.o., Božičany
DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem
Ústav pro využití a výrobu
radioizotopů Praha /ÚVVR/
Česká geologická služba Geofond
630,76
tabulka č. 7
Dobývací prostory
Bystřice
Hroznětín III
Hroznětín IV
Hroznětín V
Stráž nad Ohří
celkem ORP
Číslo DP
Nerost
0290
0320
0322
0364
0082
kaolin
bentonit
kaolin
kaolin
čedič
Výměra (ha) Dotčené obce
14,93
49,33
9,51
61,68
11,92
147,37
Pozn.
Hroznětín
Hroznětín
Hroznětín
Hroznětín
Stráž nad Ohří
tabulka č. 8
31. 12. 2014
2014
16/123
UAPo
Seznam ložisek
Ložiska nerostných surovin
Název ložiska
Číslo ložiska Surovina
Výměra (ha)
Dotčené obce Pozn.
Bystřice - Hájek
3116500
Kaolin,
Štěrkopísky
15,45
Hájek
Hájek 1
3259400
Bentonit
18,74
Hájek
Hájek 2
3259500
Bentonit
18,70
Hájek
Hroznětín1
3259100
Kaolin
14,26
Hroznětín
Hroznětín2
3259200
Kaolin
10,68
Hroznětín
Hroznětín3
3259300
Kaolin
61,16
Hroznětín
Hroznětín - hlubina
3150602
Kaolin
107,01
Hroznětín
Hroznětín - povrch
3150601
kaolin, čedič
35,78
Hroznětín
Hroznětín - Velký
Rybník
3172000
kaolin
33,76
Hroznětín
Hřebečná u Jáchymova
3018900
stav. kámen
11,73
Abertamy
Lesov
3259000
bentonit
19,41
Hájek
Ruprechtov
3115901
kaolin, radioakt.
sur.
72,00
Hroznětín
Stráž nad Ohří
3019701
čedič
3,62
Stráž nad Ohří
celkem ORP
Sedlecký kaolin a.s.,
Božičany
Božičany
Božičany
KERAMOST a.s., Most
KSB s.r.o., Božičany
Jan Hamáček - Stavby
Prunéřov
422,30
tabulka č. 9
Seznam prognózních ložisek
Číslo
ložiska
9404000
9355700
9355700
9355700
9404100
9404300
9404400
Název
Hájek 2
Hroznětínsko
Hroznětínsko
Hroznětínsko
Hájek-Lesov
Nová Víska u Ostrova
Nová Víska-Bor u Karl.Var
Stav
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
dosud netěženo
IČO
00164801
00164801
00164801
00164801
00164801
00164801
00164801
Organizace
Ministerstvo životního prostředí, Praha 10
tabulka č. 10
31. 12. 2014
2014
17/123
Obr. č. 5
3.1.3.
UAPo
Ložisková území ORP Ostrov
Následky těžby
Významně je poddolovaná oblast HORSKÁ – zejména Jáchymovsko, okolí Horní Blatné,
Abertamy, Pernink, Pstruží u Merklína, Boží Dar, Ryžovna a další. Důvodem je fakt, že
nejmladším členem ve vývojové řadě plutonu (260 mil. let) jsou cínonosné granity. Jedná se o
autometamorfovanou žulu, jejímž charakteristickým znakem jsou pnematolytickohydrotermální alterace spojené s albitizací a přeměnou biotitu v lithionit, sericitizace, vznik
topazu, turmalínu, fluoritu, dále lokální greizenizace a cínová mineralizace. Tyto horniny byly
předmětem středověké prospekce a následné hornické činnosti. Těžba zásadně poznamenala
vývoj tohoto území - stříbrnou horečkou v 16. století počínaje a honbou za uranem po druhé
světové válce konče.
Nejen krušnohorské krystalinikum bylo předmětem těžby. Vulkanity budují Plešivec a byly
předmětem těžby v lomu Hřebečná.
Ani oblast PODHORSKÁ nezaostává - v severní části správního obvodu obce Ostrov - jedná
se zhruba o třetinu území, tedy od Dolního Žďáru a Maroltova na sever, se nacházejí tato
poddolovaná území: Ondřejov – jih, hlubinná těžba rud do 19.století, k.ú.Malý Hrzín;
poddolované území č.705 Vykmanov - jih, hlubinná těžba barevných rud, 19. století,
k.ú.Malý Hrzín. Také správní území obce Krásný Les je poddolované – předmětem zájmu
byla železná rudy, polymetalické zrudnění i radioaktivní suroviny.
31. 12. 2014
2014
18/123
UAPo
Výjimkou z hlediska poddolování je oblast POOHŘÍ, ačkoliv správní území obce Stráž nad
Ohří zasahuje až k vrcholovým partiím Krušných hor.
Na poddolovaných územích lze zřizovat stavby pouze po provedení speciálního geologického
průzkumu, který určí soubor technických opatření nutných pro zakládání staveb v těchto
oblastech.
S následky těžby souvisí také problematika důlních vod z výsypky lomu Hájek,
kontaminovaných uloženými odpady výroby organochlorových insekticidů.
Nepodloženou informací jsou dosud neevidované SEZ (staré ekologické zátěže) ve
správním území obce Hroznětín po těžbě uranu, vysoká radioaktivita některých již
zarostlých hald (odvalů). Tento problém může být společný dalším nezmapovaným místům
dotčeným ukládáním hlušiny.
Obr. č. 6
3.1.4.
Následky těžby ORP Ostrov
Ostatní
S horninovým prostředím a tektonickými poruchami souvisí přírodní zdroje minerálních vod
- na dole Svornost (Jáchymov) vytryskl v r. 1864 při dobývání rudy v půlkilometrové hloubce
silný pramen vody, která postupně zatopila šachtu. Tento jev dal vzniknout lázním, které jsou
velmi důležitým prvkem z hlediska rozvoje obce, proto připojujeme stručnou historii: Z
odpadu při výrobě uranových barev objevili manželé Curieovi polonium a radium (1898). K
31. 12. 2014
2014
19/123
UAPo
obnovení světového významu přispěl objev radioaktivity jáchymovských důlních vod v roce
1905. O rok později byly založeny první radioaktivní lázně na světě.
Jáchymovsko je ideální oblastí pro využívání geotermální energie. V prostoru Jáchymova je
množství starých důlních děl, jejichž prostory mohou sloužit jako přirozené výměníky
nízkopotenciálního tepla. Vytékající důlní vody jsou pak vhodným zdrojem nízkopotenciální
energie. Přestože nemusí být teplota vytékajících vod vysoká, lze energii i této vody vhodně
využít. Možnosti ve městě Jáchymov jsou ve využití vytékající vody z nové odvodňovací
štoly (u jámy Leopold). Obdobnou možností je využívání geotermálního tepla důlní vody
vytékající z Bockovy štoly. Existuje rovněž možnost využití tepla z vody po lázeňských
koupelích. Další možností využití tepelných čerpadel je využití odvětrávacího vzduchu dolů.
Důlní dílo Bratrství (chráněné ložiskové území Jáchymov – Bratrství) je využíváno jako
úložiště radioaktivních odpadů. Úložiště je určeno výhradně k umísťování odpadů s
přírodními radionuklidy. Toto úložiště je vybudováno v části opuštěných podzemních prostor
bývalého uranového dolu Bratrství. Je jenom nepatrnou částí důlního pole Bratrství, které má
rozlohu 9,8 km2 s více než 80 km štol a překopů. Rudné pásmo Bratrství je odděleno od
rudného pásma Svornost Panoramským zlomem. Úložiště bylo zkolaudováno a uvedeno do
provozu v roce 1974. Pro ukládání byla upravená těžní štola a pět přilehlých komor s tím, že
těžní štola o délce více než 385 m je obslužnou komunikací. Návaznost úložiště na stará důlní
díla, kde byl těžen smolinec a kde jsou přítomny jeho nevytěžitelné zbytky, způsobuje
výrazné zvýšení koncentrace radonu a dceřiných produktů v prostorách úložiště a tomu je
nutné přizpůsobit provoz, monitorování i způsob ventilace. Proto je radiační monitoring
doplňován o dozimetrické kontroly úložiště, prováděné nejen pravidelně podle
monitorovacího plánu, ale i operativně dle potřeby v přímé návaznosti na pracovní činností
prováděné v úložišti a přirozený způsob větrání přilehlých důlních prostor. Je kontrolována
zejména aktivita důlních vod na 226Ra a rozpadové produkty Rn a aktivita ovzduší na
rozpadové produkty Rn. Na základě průzkumů a expertíz lze stejně jako v případě úložiště
Richard konstatovat, že v celé lokalitě nehrozí žádné radiační nebezpečí. Provoz Bratrství,
jeho monitorování, způsob nakládání s RAO a další činnosti jsou zajišťovány SÚRAO na
základě příslušných povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (jichž je SÚRAO
držitelem) a kontrolovány státními odbornými dozory.
V území mezi Perninkem a Abertamy se nachází rašeliniště, jež bylo předmětem těžby v
minulosti, a to v různé intenzitě.
Na správním území obce Stráž nad Ohří se nachází sesuvné území pokračující ze sousedního
správního celku Vojkovice (JZ od Stráže n/O). Zasahuje pouze okrajově do k.ú. Stráž nad
Ohří. Drobné sesuvy (zátrhy) byly zaznamenány při terénním průzkumu - např. v k.ú. Srní u
silnice č.III/2235; větší sesuv signalizovaný tzv. opilým lesem byl zaznamenán ve svahu,
kudy prochází silnice č.III/2237 z Osvinova směrem do Krásného Lesa v úseku Osvinov mostek přes Osvinovský potok, tj. jihozápadní až jižní svah vrchu "Nad Osvinovem". Sesuvná
území nebyla dosud sanována - sanace proběhla pouze opěrných zdí a důlních děl v
Jáchymově.
31. 12. 2014
2014
20/123
UAPo
Sesuvné území - bod
Lokalita
Jáchymov
Klasifikace Stav
proud
aktivní
Rok revize
1984
tabulka č. 11
Sesuvné území - plocha
Lokalita
Horní Hrad
Damice
Klasifikace Stav
sesuv
potenciální
sesuv
stabilizovaný
Rok revize
1977
1978
tabulka č. 12
Obr. č. 7
3.1.5.
Sesuvná území ORP Ostrov
Dílčí SWOT analýza
SWOT analýza je provedena souhrnně za celé území ORP. Zjištění silných a slabých stránek,
příležitostí a hrozeb pro SWOT analýzu vychází z vyhodnocení sledovaných jevů, jejich
vývoje a trendů.
31. 12. 2014
2014
21/123
UAPo
Údaje vstupující do analýzy
1) Chráněná ložisková území a současně výhradní ložiska nerostů dle Geofondu
2) Chráněné ložiskové území a dle Geofondu
3) Dobývací prostory dle Báňského úřadu
4) Sesuvy ostatní dle Geofondu
5) Výskyt přírodních léčivých zdrojů dle ČILZ
6) Zatížení radonem dle údajů geoportálu CENIA
7) Znalost území z vlastních průzkumů
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
SLABÉ STRÁNKY - W
geologická, geomorfologická a geografická
atraktivita území (Vlčí neboli Ledové jámy,
Strašidla, Blatenský vrch s rozhlednou, atraktivní
území v údolí řeky, na úpatí Doupovských hor,…)
historie těžby spojené se založením obcí (cínové a
stříbrné rudy, uran, ložiska bentonitu a
kaolínu,…)
historie lázeňství (Jáchymov)
výskyt použitelných štol
ložisková území (Hroznětín, Hájek)
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
HROZBY - T
využití opuštěných důlních děl, hald pro turistický
ruch (obnova štol, naučné stezky, freestyle
motokros) nebo pro realizaci geotermálního
průzkumu s následným využitím čerpání této
energie
dotační tituly ve zjednodušené podobě
obnova těžby rašeliny a využití ložisek stavebního
kamene
využití pozůstatků po těžbě k rozvoji turistického
ruchu, k získání energie nebo k ukládání
radioaktivního odpadu
otevírání VÚ Hradiště – v současnosti je možný
omezený průjezd, do budoucna by mohlo dojít k
dalším vstřícným krokům - možnost hospodaření
v lesích, zrušení ochranného pásma, závisí na
ministerstvu obrany;
-
tabulka č. 13
3.2.
Vodní režim
A.
Souhrn vyhodnocení
31. 12. 2014
drsné podmínky - horský terén a podnebí (sněhové
záplavy, větrné polomy,…) (HORSKÁ OBLAST)
nezmapované poddolované území
problematika radonového indexu geologického
podloží je zařazena do tematického okruhu
hygieny ŽP
existence CHOPAV a OP PLZ LM Jáchymov,
Karlovy Vary a další OP individuálních vodních
zdrojů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že tyto
slabé stránky souvisí s blízkostí lázeňských měst a
atraktivitou tohoto území
archeologické nálezy
území Natura + jiná chráněná území
rozsáhlejší projevy poddolování, než se čekalo
ochrana přírody převýší nad zájmy hospodářského
rozvoje a znemožní využití potenciálu
těžba „ve velkém“
strmé svahy Doupovských hor – riziko eroze,
sesuvu;
další rizika jsou zařazena, viz Vodní režim
ÚÚP Ostrov
2014
22/123
UAPo
Silnou stránkou ORP Ostrov jsou Krušné hory, které jsou významným zdrojem vody, resp.
slouží k akumulaci vody. CHOPAV Krušné hory (chráněná oblast přirozené akumulace
podzemní a povrchové vody) zasahuje větší část zájmového území - celou oblast HORSKOU,
část oblasti PODHORSKÉ i část POOHŘÍ. Pro povrchové a podzemní vody a jejich zdroje je
důležitá ochrana a existence chráněných území: EVL Krušnohorské plató, pásma
hygienické ochrany u pramenišť nebo zdrojů podzemních vod, ochranná pásma přírodních
léčivých zdrojů lázeňského města Jáchymov či rašeliniště chráněná minimálně jako
významný krajinný prvek.
Pro všechny oblasti jsou společná hluboce zaříznutá údolí. Oblasti se liší pouze velikostí
území tímto způsobem rozčleněného. Všeobecně platí, že vodní režim v krajině je
přizpůsoben topografii území - sklonu svahu, jeho délce, tvaru, expozici, velikosti a tvaru
povodí. Geomorfologickým fenoménem republikového významu je mohutnost údolí Ohře s
relativně úzkou nivou v oblasti POOHŘÍ.
S vodním režimem úzce souvisí slabé stránky území jako jsou eroze, související vznik
náplavových kuželů při úpatí hor - svahová část (HORSKÁ oblast) a úpatí (PODHORSKÁ
oblast), nebo suťovišť a balvanišť, která jsou typická pro oblast POOHŘÍ.
B.
3.2.1.
Vodní toky a plochy
Pro oblast HORSKÁ jsou typické horské říčky pramenící ve vrcholových částech Krušných
hor, popř. pramenící ve svahové části jako důsledek soustředěného odtoku vody z vrcholové
části. Mezi Božím Darem a Potůčky protéká řeka Černá, která se nevlévá do Ohře. Řeka
pramení západně od Fichtelbergu v Sasku (východně od božího Daru). Zprvu teče západním
směrem. Po zhruba dvou kilometrech vtéká na české území, kterým protéká v délce 16,7 km.
U obce Potůčky se její tok postupně obrací na sever, říčka vtéká zpět na německé území. Pro
vrcholovou část je tedy typická rozvodnice mezi toky II. řádu Ohře a Muldau (Černá Zwickauer Mulde - Mulde - Elbe). Větší část území je odvodňováno do Ohře s výjimkou
Zlatého potoka a Komářího potoka s jejich přítoky a všech přítoků Černé, tj. prostor Božího
Daru, Potůčků, Horní Blatné.
Pro oblast PODHORSKÁ je typický přechod z horských potoků do podhorských až
nížinných - příkladem je tok Bystřice. Většina toků v pánevní nížinné části, která je
využívána zemědělci, je regulována. Veškeré toky této oblasti ústí do Ohře. Na hranici
pánevní oblasti a Krušných i Doupovských hor - při jejich úpatí jsou časté náplavové kužely.
Oblast POOHŘÍ je typická průlomovým údolím Ohře. Veškeré toky této oblasti ústí do
Ohře. V údolí Ohře ve strmých svazích jsou častá balvaniště a suťoviště - např. Pekelská
skála. Údolní niva Ohře je v zájmovém území poměrně úzká, a proto její rozšíření
v ojedinělých místech bylo využito k osídlení i k zemědělské činnosti - Velichov, Vojkovice,
Jakubov, Stráž nad Ohří.
31. 12. 2014
2014
23/123
UAPo
Obr. č. 8
Vodní toky v krajině ORP Ostrov
Obr. č. 9
Vodní plochy v krajině ORP Ostrov
31. 12. 2014
2014
24/123
3.2.2.
UAPo
Vodní režim v krajině
Pro všechny oblasti jsou společná hluboce zaříznutá údolí. Oblasti se liší pouze velikostí
území tímto způsobem rozčleněného. Všeobecně platí, že vodní režim v krajině je
přizpůsoben topografii území - sklonu svahu, jeho délce, tvaru, expozici, velikosti a tvaru
povodí.
Výjimku z tohoto pravidla tvoří vrcholová část HORSKÉ oblasti, kterou charakterizují
rašeliniště a prameniště. Rašeliniště ovlivňují chemismus místních vodních toků i ploch např. Mrtvý rybník (správní obvod Jáchymova).
Další výjimkou je pánevní část PODHORSKÉ oblasti, která je typická rybníky. V některých
místech byly sice rybníky zrušeny (např. Kfely), ale stále jich zůstává velký počet (Ostrovské,
Borecké, kfelské). Protože PODHORSKÁ oblast byla svou pánevní částí příležitostí pro
zemědělství, docházelo k regulaci koryt toků. Výsledkem je skutečnost, že většina potoků v
úseku pánevní sníženiny je upravena a "narovnána".
Konečně třetí výjimkou je mohutnost údolí Ohře s relativně úzkou nivou v oblasti POOHŘÍ,
které je hodnoceno jako geomorfologický fenomén republikového významu.
S vodním režimem úzce souvisí eroze, související vznik náplavových kuželů při úpatí hor HORSKÁ oblast - svahová část a PODHORSKÁ oblast - úpatí, nebo suťovišť a balvanišť,
která jsou typická pro oblast POOHŘÍ.
Na vodním režimu se významně projevila hornická činnost - voda totiž byla zapotřebí k
úpravě těžených nerostů - např. Blatenský příkop a zároveň ji bylo potřeba odvádět z důlních
děl, aby nebránila těžbě. Čerpání vody z důlních děl ovlivňovalo i hladinu podzemní a
povrchové vody v okolí těžby. Po ukončení těžby se však na většině území hydrologický
režim obnovil.
3.2.3.
Povrchové a podzemní vody
Krušné hory jsou významným zdrojem vody, resp. slouží k akumulaci vody. Z tohoto důvodu
byla vyhlášena Nařízením vlády č. 10/1979 Sb. CHOPAV Krušné hory (chráněná oblast
přirozené akumulace podzemní a povrchové vody). Tato oblast zasahuje větší část zájmového
území - celou oblast HORSKOU, část oblasti PODHORSKÉ - severní část správních území
obce Hroznětín, Ostrov, většinu území Krásného Lesa. CHOPAV Krušné hory zasahuje i do
oblasti POOHŘÍ, a to většinu správního území Stráže nad Ohří.
Pro povrchové a podzemní vody a jejich zdroje je důležitá ochrana a existence chráněných
území: EVL Krušnohorské plató, pásma hygienické ochrany u pramenišť (např.
Hřebečná, Boží Dar, Potůčky), nebo zdrojů podzemních vod (např. Horní Blatná, Nad
Ryžovnou) nebo úpraven vody (pro Nové Hamry v Horní Blatné), ochranná pásma
přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Jáchymov, rašeliniště chráněná minimálně
jako významný krajinný prvek (např. Božídarské, Ryžovna, Oceán), popř. močály (Buková
dolina), hřbitovy (Abertamy) - ve vztahu k podzemní vodě se umístění hřbitova týkají tyto
povinnosti (citujeme z metodického pokynu České asociace hydrogeologů č.1/2002): Ve
vztahu k příslušným paragrafům zákona č.256/2001 Sb. nelze hřbitov zakládat nebo dále
provozovat bez dalšího zabezpečení m.j.v těchto případech: hladina podzemní vody je v
31. 12. 2014
2014
25/123
UAPo
hloubce menší než 2 m od povrchu terénu, u ”dětských” hřbitovů v hloubce menší než 1,7 m
od povrchu terénu; v dosahu hřbitova se nachází vodní zdroj, který by mohl být kontaminován
zdraví škodlivými látkami, vznikajících při rozkladu lidského těla..
Významné jsou i plánované záměry - např. lesoparky v Horní Blatné. Je nutné si uvědomit,
že záměry realizované v určitém povodí, které můžou ovlivňovat vodní režim, musí být
posuzovány bez ohledu na hranice katastrálních území - v tomto směru je možným
problémem Vojenský újezd Hradiště, kde jsou plánované aktivity posuzovány většinou bez
vazby na sousedy.
Podle nového členění hydrogeologických rajónů v Povodí Ohře (http://heis.vuv.cz/) se
v oblastech HORSKÉ, PODHORSKÉ i POOHŘÍ jedná o ID rajónu 6120 s názvem
Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň a plochou 991 km2, v němž kolektorem je
krystalinikum. Dle Zprávy o hodnocení množství a jakosti podzemních vod za rok 2007
(autor Povodí Ohře, s.p., září 2008) je tento rajón z hlediska poměru maximálního měsíčního
odběru ku minimální měsíční dotaci z přírodních zdrojů bezproblémový (poměr MAX/MIN
činí 6,6%; pro srovnání poměr MAX/MIN nad 50% je hodnocen jako napjatý bilanční stav).
Do oblasti PODHORSKÁ nezasahuje rajón Sokolovská pánev s terciérními až kvartérními
sedimenty, ačkoliv geomorfologicky i geologicky tato oblast zčásti leží v pánevní jednotce.
3.2.4.
Záplavy
Nutnost dodržování zátopových zón platí pro oblast POOHŘÍ a PODHORSKOU - pásmo
Q100 leté vody stanoveno pro Ohři a Bystřici.
Záplavy se tedy týkají především Hroznětína, Stráže nad Ohří, Vojkovic a Velichova.
Ovšem i obce z HORSKÉ oblasti mohou být záplavami dotčeny - např. Horní Blatná. Obec
Merklín i další sousední správy obcí můžou být nápomocny při řešení problému Hroznětína,
jenž se doposud marně potýká s omezením výstavby v záplavovém území Bystřice. Toto
území totiž zabírá téměř celé centrum. Zvýšení retenční schopnosti a zadržení vody ve
správním území Merklína, Abertam popř. i Jáchymova by k redukci záplavového území v
Hroznětíně jistě napomohlo, nicméně v novém ÚP Horznětín je tento problém vyřešen
odlehčovacím kanálem, částečně zatrubněným a rozšířením stávajícího vodního toku.
Dle Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe je do záplavových území zařazen vodní tok
Černá, úsek ř.km 0,00 - 3,685, vodní tok Bystřice, úsek ř.km 0,0 - 19,1. U vodoteče Černá
se jedná o úsek od státní hranice ČR/SRN přes obec Potůčky po odběrný objekt nejvýše
položené MVE, u Bystřice jde o nový úsek Ostrov - pod Pstruží. Dalšími toky jsou Eliášův
potok, ř.km 0,00 - 4,848 (od ústí do Bystřice nad most silnice Mariánská - Merklín),
Jáchymovský - od 0,00 - 9,500 ř.km (od ústí do Bystřice. nad Jáchymov), Ohře - ř.km
139,285 - 240,220 (Perštejn - Cheb).
31. 12. 2014
2014
26/123
Obr. č. 10
3.2.5.
UAPo
Záplavová území ORP Ostrov
Zdroje vod
Krušné hory jsou významným zdrojem vody, resp. slouží k akumulaci vody. Z tohoto důvodu
byla vyhlášena Nařízením vlády č. 10/1979 Sb. CHOPAV Krušné hory (chráněná oblast
přirozené akumulace podzemní a povrchové vody). Tato oblast zasahuje větší část zájmového
území - celou oblast HORSKOU, část oblasti PODHORSKÉ - severní část správních území
obce Hroznětín, Ostrov, většinu území Krásného Lesa. CHOPAV Krušné hory zasahuje i do
oblasti POOHŘÍ, a to většinu správního území Stráže nad Ohří.
31. 12. 2014
2014
27/123
Obr. č. 11
3.2.6.
UAPo
Ochranná území vod ORP Ostrov
1) Hydrografická síť dle údajů Povodí Ohře, HEIS VÚV, ZÚR KK
2) Atmosférické srážky, odtoky, průtoky v tocích dle Atlasu podnebí ČSSR a dle Koncepce
protipovodňové ochrany PK
3) Záplavová území a protipovodňová ochrana dle OŽP a Z KÚKK
4) Odvodněné plochy dle Zemědělské vodohospodářské správy
Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
řeka Ohře tvoří dominantu kraje a nabízí využití
pro rybaření, vodní sporty - rozšíření nebo
intenzivní využití vodáckých kempu muže být
příležitostí (v rámci turistiky a cestovního ruchu)
většina vodotečí v horské oblasti paří k
nejzachovalejším vodním tokům
existence zachovalých a biologicky hodnotných
mokřadů a rašelinišť (Božídarské rašeliniště
v prostoru EVL Krušnohorské plató)
nadprůměrná zalesněnost snižuje erozi
relativně dobrá retenční schopnost území
na území obce jsou vyhlášena ochranná pásma
31. 12. 2014
SLABÉ STRÁNKY - W
-
-
-
2014
změna vodního režimu a chemismu podzemní vody
vyvolaná těžbou, dále umělým odvodněním
zemědělských a lesních pozemku
vodní eroze
ochranná pásma PLZ a existence CHOPAV
omezují některé aktivity v území a zvyšují poplatky
za odnětí půdy ze ZPF, PUPFL
chybějící kanalizace v částech Suchá, Oldřiš,
Hřebečná, Mořičov atd.
meliorované plochy
28/123
-
přírodních minerálních vod zřídelní struktury
Korunní, dále CHOPAV Krušné hory, PHO
vodních zdrojů
revitalizace Boreckých rybníků
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
UAPo
zvýšením retenční schopnosti území (např.
zřízením vodních ploch na místních vodotečích –
průtočné rybníky) dojde ke zvýšení vydatnosti
místních vodních zdrojů
zvýšení retenční schopnosti může rovněž dojít k
omezení škod v Ostrově při průtokových
extrémech (jak sucho tak povodně)
využití vodních ploch jako chovných rybníků,
pro agroturistiku či koupaliště.
revitalizace některých toků a rašelinišť
HROZBY - T
-
-
-
-
Dlouhodobý srážkový deficit, přírodní katastrofa
projev dosud neznámé staré ekologické zátěže
(např. protržení podzemního "zásobníku" důlní
vody - důlní chodby asi zadržují vodu ve velkém
množství a její vypuštění v souvislosti
s geotermálním průzkumem nebo obnovením štol
by vyvolalo další změnu vodního režimu i
chemismu povrchových vod)
povodeň - např. v rozsahu Q100 leté a víceleté vody
opomíjení, že hranice k.ú. nebo správních území
není rozhodující při posuzování vlivu různých
záměrů a podnikatelských aktivit na vodní režim
(důležitá je hranice povodí)
nedodržení plánu nakládání s odpadními vodami,
stanovení záplavových území v necekaném
plošném rozsahu
znečištění zdrojů pitné a minerální vody
zvýšení eroze půdy, sesuvy
navyšování počtu MVE na Bystřici
zřizování MVE na vodních tocích s nízkým
průměrným přetokem (voda neteče v původním
korytě, ale náhony pro MVE a jejich odpadními
kanály)
tabulka č. 14
3.3.
Hygiena životního prostředí
A.
Souhrn vyhodnocení
ÚÚP Ostrov
Na území je vlivem malého počtu velkých podniků a nízké koncentrace obyvatel relativně
čisté kvalitní ovzduší. Hrozbou je ale mírné překračování limitů benzo(a)pyrenu.
Černé skládky se na území nenachází - před patnácti lety došlo k odstranění těchto
nelegálních skládek a zároveň k zamezení přístupu na tato místa, aby nedošlo k opětovnému
ukládání odpadu. V území je ale velké množství starých ekologických zátěží.
Akustické poměry ve většině obcí jsou v mezích hygienických limitů, protože v současné
době v nich nejsou umístěny žádné zdroje produkující významnou akustickou zátěž.
Výjimkou v tomto ohledu je Stráž nad Ohří a další obce, jimiž prochází silnice I/13. Do
budoucna lze předpokládat, že se hluková zátěž v obci zlepší, a to díky realizaci přeložky.
Velká část zastavěného území leží dle mapy radonového indexu v prostoru se střední až
vysokou kategorií radonového indexu geologického podloží; zbývající část se nachází
v přechodné kategorii představující nehomogenní kvartérní sedimenty a zcela výjimečně je
kategorie nízká.
B.
31. 12. 2014
2014
29/123
3.3.1.
UAPo
Klimatické podmínky
a) Data o stavu a vývoji území
V tabulkách je uvedena charakteristika klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971).
Oblast HORSKÁ:
Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov, Merklín, Pernink,
Potůčky
OBLAST
počet letních dnů
počet dnů s teplotou alespoň 10oC
počet mrazivých dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu °C
průměrná teplota v dubnu °C
průměrná teplota v červenci °C
průměrná teplota v říjnu °C
počet dnů se srážkami alespoň 1mm
úhrn srážek ve vegetačním období v mm
úhrn srážek v zimě v mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů jasných
počet dnů zatažených
CHLADNÁ
CH4
CH6
0-20
10-30
80-120
120-140
160-180 140-160
60-70
-6 - -7
-4 - -5
2-4
12-14
14-15
4-5
5-6
120-140 140-160
600-700
600-700
140-160 120-140
130-150 150-160
30-40
40-50
CH7
50-60
-3 - -4
4-6
15-16
6-7
120-130
500-600
500-600
100-120
tabulka č. 15
Oblast PODHORSKÁ: Hájek, Hroznětín, Krásný Les, Ostrov
OBLAST
počet dnů se srážkami alespoň
1mm
úhrn srážek ve vegetačním období
v mm
MÍRNĚ TEPLÁ - CHLADNÁ
MT4
MT7
CH4
20-30
30-40
0-20
140-160
80-120
110-130
160-180
40-50
60-70
-2 - -3
-6 - -7
6-7
2-4
16-17
12-14
6-7
7-8
4-5
110-120
100-120
120-140
350-450
400-450
600-700
350-450
60-80
150-160
40-50
350-450
600-700
140-160
130-150
30-40
120-150
tabulka č. 16
Oblast POOHŘÍ:
Stráž nad Ohří, Velichov, Vojkovice
MÍRNĚ TEPLÁ
MT7
OBLAST
31. 12. 2014
2014
30/123
počet dnů se srážkami alespoň 1mm
úhrn srážek ve vegetačním období v mm
UAPo
30-40
140-160
110-130
40-50
-2 - -3
6-7
16-17
7-8
100-120
400-450
400-450
60-80
120-150
40-50
tabulka č. 17
3.3.2.
Ovzduší
Na území ORP Ostrov nedošlo v poslední době k překročení hodnot žádného imisního limitu.
Velké zdroje znečišťování ovzduší na území obce Ostrov s rozšířenou působností jsou 4:
PAPOS (Ostrov), NEMOS (Ostrov), m-tec (Horní Žďár) a Ostrovská teplárenská (Ostrov).
Středních zdrojů je 84 – Skupina středních zdrojů je velmi pestrá – zástupci jsou jak
v zemědělské činnosti, tak ve vodárenství nebo např. v železniční dopravě. Extrémem je v
tomto případě Ostrov s nejvyšším počtem středních i velkých zdrojů znečišťování - tento stav
však odpovídá jeho pozici obce s rozšířenou působností a centra tohoto regionu. Jáchymov
vzhledem k lázeňství a ke zchátralosti města s malým počtem pracovních příležitostí v
průmyslu nebo zemědělství je v počtu zdrojů na druhém místě, vzhledem k jeho potenciálu a
velikosti je tento počet podprůměrný. Ostatní obce mají výrazně nižší počet a mezi nimi se
vyjímá Hroznětín z důvodu zemědělské činnosti.
Antropogenní zdroje znečišťování ovzduší se rozlišují na stacionární a mobilní. Stacionární
zdroje souvisí v potřebami rozvoje obcí (výroba) a zajištěním pohodlného bydlení (vytápění).
Jedná se zdroje, které je možné vybavit zařízeními pro zachycování emisi (např. prachové
filtry, katalyzátory, odsiřovací či neditrifikační zařízení). V případě dopravy se může jednat o
změny paliva, omezení rychlosti či zlepšení plynulosti provozu. Vzrostlá zeleň působí jako
filtr, který zachycuje část jemných prachových částic (PM2.5), které představují největší
zdravotní riziko. Proto Komise životního prostředí Akademie věd ČR vyslovila doporučení na
školních pozemcích upřednostňovat přírodní terén, vytvářet a udržovat zelené prstence kolem
velkých měst – zabudovat do územních plánů, stimulovat a podporovat strategické krajinné
plánování a komunitní plánování. Většina obcí ORP Ostrov má celoročně zajištěnou
dostatečnou "filtrační" schopnost.
Dalším opatřením je centrální výtopna. Systémy centrálního zásobování tepelm (CZT) se
na první pohled zdají výhodné z hlediska úspory paliv. Pokud ale zaneseme do porovnávání
etapu realizace CZT, dostaneme se k jiným výsledkům - u obcí, kde je nutné vést dlouhé
tepelné rozvody, není CZT finančně příznivé z důvodu významně vyšších pořizovacích
nákladů na zařízení. Přestože u systému CZT dochází celkově k nižším emisím než u kotlů
individuálního vytápění, tento rozdíl není významný. Pouze u obcí s nepříznivými
rozptylovými podmínkami (obce uzavřené v kotlině) je nutno zvážit vhodnost CZT i přes jeho
případné vyšší pořizovací náklady, a tedy i přes vyšší náklady na teplo, z důvodu zabezpečení
kvality ovzduší obce - taková obec s e v území ORP Ostrov nenachází, s výjimkou Ostrova, u
31. 12. 2014
2014
31/123
UAPo
něhož převažuje zástavba řadová (u zbývajících obcí převažuje bytová zástvaba v rodinných
domech). Tento aspekt by měly všechny obce v obvodu ORP Ostrov zvážit. Jako příklad
řešení uvádíme Abertamy, pro něž se v r.2008 zpracovávala Studie proveditelnosti s cílem
využití bio odpadů a štěpků, čímž by se zajistilo vytápění školy a panelových domů realizována ještě není, závisí na dohodě s Lesy ČR (zajištění dodávek materiálu) a také na
plánovaném rozpočtu (přednostně bude stavěna ČOV). Dalším opatřením je ekologická
výchova obyvatel (motivace k volbě ekologického paliva) v případě, že není možné nebo
nutné zajistit na převážné části území obce CZT.
Budoucnost mají i alternativní zdroje energie, ovšem v našich geografických a klimatických
podmínkách se jedná o budoucnost vzdálenou, která by bez dotací nebyla na trh vpuštěna ani
jako průzkum, navíc území ORP Ostrov je do značné míry "zatíženo" ochranou přírody a
krajiny. Z tohoto důvodu bylo mj. také upuštěno od jedné VTE v novém ÚP Horní Blatné, v
Abertamech aj.
3.3.3.
Odpady
Černé skládky se na území nenachází - před více než patnácti lety došlo k odstranění těchto
nelegálních skládek a zároveň k zamezení přístupu na tato místa, aby nedošlo k opětovnému
ukládání odpadu. Zárodek divoké skládky byl zaznamenán v r.2008 u Loveckého zámečku
(Ostrov), který je v dezolátním stavu a pohyb osob kolem něj je nebezpečný (ohrožuje život a
zdraví osob). V současné době je odpadové hospodaření obcí řešeno sběrnými místy. Snadná
dostupnost sběrných míst zaručuje, aby místní obyvatelé nebo rekreanti odstraňovali odpad v
souladu se zákonem. Většinou existuje kombinovaný svoz - např. v zimě 1x týdně, v létě 1x
za čtrnáct dnů vždy ve středu. Pravidelně je rovněž svážen odpad velkého objemu, o němž
můžou být místní obyvatelé a rekreanti informováni, v případě zájmu, formou zasláním SMS.
Na sběrných místech jsou k dispozici pytle na odpad od firmy SULO. Obce mají zajištěn
odvoz odpadu ze sběrných míst na skládky, např. do Činova. V třídění odpadu je Ostrov o
krok dále než ostatní obce. Z hlediska výchovy obyvatel je nakládání s odpadem řešeno
v Ostrově velmi dobře, a proto by měl sloužit jako dobrý příklad pro další obce. Seznam osob
oprávněných k nakládání s odpady na území Karlovarského kraje - správní obvod obce s
rozšířenou působností Ostrov včetně jejich povolených odpadů.
Většina obcí vozí odpady na skládku TKO Činov (Hroznětín, Jáchymov, Ostrov, Stráž,
Velichov, Vojkovice, Hájek, Krásný Les a částečně Abertamy s Merklínem). Zbytek vozí na
skládku TKO a PO Chodov. Boží Dar vozí odpady do Vejprt.
Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají MŽP, MZ MZe, ČIŽP,
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, celní úřady, Policie ČR, orgány ochrany
veřejného zdraví, krajské úřady (Krajský úřad Karlovarského kraje), obecní úřady obcí
s rozšířenou působností (MěÚ Ostrov), obce (MěÚ Abertamy). MŽP je ústředním orgánem
státní správy v oblasti odpadového hospodářství.
Seznam provozovaných skládek v ČR (pro ORP Ostrov)
31. 12. 2014
2014
32/123
Oprávněná
osoba
SATERKarlovarský CHODOV
spol. s r.o.
ZITAS - TKO
Karlovarský
spol. s r.o.
Kraj
Karlovarský
A.S.A., spol. s
r.o.
Technická
Karlovarský služba Nová
Role, s.r.o.
IČ
Obec
62584961 Chodov
46887601
Karlovy
Vary
45809712
PrahaĎáblice
26329883 Nová Role
INVESTMENT
Karlovarský LOFIDAMI
28002849 Dalovice
GROUP, a.s.
Ústecký
Služby města
Vejprty
61345750 Vejprty
UAPo
Název
skládky
Skládka
TKO a PO
Chodov
Skládka
TKO Činov
Regionální
centrum pro
nakládání
s odpady
Tisová
(RECENT)
Nová Role –
skládka
odpadů
Zařízení k
odstraňování
odpadů skládka
skupiny S inertní
odpad
Skládka
TKO České
Hamry
Obec
Skupina
skládky
Vintířov
S-OO
Hradiště
S-OO
Březová
S-IO +
S-OO
Božičany
S-IO +
S-OO
Ostrov
S-IO
Vejprty
S-OO
tabulka č. 18
3.3.4.
Hluk a vibrace
Státní dozor nad ochranou zdraví před hlukem vykonává na centrální úrovni Ministerstvo
zdravotnictví, na místní pak krajské hygienické stanice. U hluku ze silniční dopravy jsou
významnými orgány také vlastníci komunikací právně zodpovědní za vznik nadměrného
hluku. Akustické poměry ve většině obcí jsou v mezích hygienických limitů, protože v
současné době v nich nejsou umístěny žádné zdroje produkující významnou akustickou zátěž
a nebyla ani udělena hluková výjimka.
Výjimkou v tomto ohledu je Stráž nad Ohří a další obce, jimiž prochází silnice I/13. Do
budoucna lze předpokládat, že se hluková zátěž v obci zlepší, a to díky realizaci přeložky se
silnice (momentálně nadregionálního významu) stane místní komunikací III. třídy, tzn. se
zanedbatelnou akustickou zátěží. Hluková studie vybrané varianty bude zahrnovat všechna
opatření snižující akustický vliv dopravy i při výstavbě. Akustické poměry jsou ve správním
území Ostrova zatíženy především liniovými zdroji. Byla udělena hluková výjimka platná k
lednu 2008 pro Květnovou, resp. pro silnici č. 13 staničení 13,7 - 14,8 km do 31.12.2010
31. 12. 2014
2014
33/123
UAPo
(rozhodnutí KHS Karlovarského kraje č.j. KV/2168/2006/MV/Sir.Br ze dne 4.5.2006). Po
uplynutí doby, na kterou je vydáno toto rozhodnutí, bude muset Ředitelství silnic a dálnic ČR
po provedení protihlukových opatření zajistit v jednotlivých lokalitách dodržení hygienických
limitů hluku.
Větrné elektrárny jsou spojovány s hlukovou nebo vibrační zátěží (viz problémy v Božím
Daru), proto doplňujeme informace převzaté z informačního portálu ČEZ (http://www.provetrniky.cz/cs/uvod.html): infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné
analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný
(záleží totiž i na konkrétních meteorologických podmínkách v dané lokalitě, zda lze odlišit
hladiny nízkých frekvencí VTE a větru). Epidemiologické studie hluku VTE ze Švédska
udávají ve stupnici obtěžování hlukem VTE vliv tónového nebo nízkofrekvenčního hluku až
na 6. a 7. místě z 8 faktorů. Není tedy předpoklad plošných problémů s nf hlukem. V pásmu
infrazvuku není doposud známa žádná studie, která by potvrdila překročení výše uvedených
kritérií, odborníci se shodují, že infrazvuk u VTE není problém. V pásmu nf hluku byly
naměřeny hodnoty překračující hodnoty směrné křivky ve Velké Británii u 5 větrných parků
ze 126. Jedná se tedy pravděpodobně o jev nepříliš četný, ale možný. Většinou je tento stav
indikací nějaké technické závady. Zkušenosti z měření v ČR se shodují s těmito závěry.
3.3.5.
Radonové riziko
Velká část zastavěného území leží dle mapy radonového indexu ČGS (Zdroj:
http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnprogram/statistiky/karlovarsky) v prostoru se střední až
vysokou kategorií radonového indexu geologického podloží; zbývající část se nachází
v přechodné kategorii představující nehomogenní kvartérní sedimenty a zcela výjimečně je
kategorie nízká. Mapa radonového indexu geologického podloží vychází z výsledků
získaných v rámci Radonového programu České republiky. Tento program je realizován od r.
1990 a je řízen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a vedle ČGS a dalších institucí na
něm spolupracuje Asociace Radonové Riziko. Firmy zde sdružené se zabývají měřením
radonu v podloží a v objektech.
Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká,
střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních
kvartérních sedimentech). Převažující radonový index geologické jednotky je stanoven na
základě statistického zhodnocení 8700 měřených ploch v terénu (15 bodů na každé ploše).
Kategorie v zájmovém území jsou: nízká, přechodná, střední i vysoká.
Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1:50.000, vyjadřuje
statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na
konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům
mezi regionální a lokální geologickou situací.
Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno
očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem
radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového
indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3
v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno
věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů.
Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření
radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu.
Obvyklým jevem je, že přibližně 20% až 30% měření spadá do jiné kategorie radonového
31. 12. 2014
2014
34/123
UAPo
indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Je tedy zřejmé, že
určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z
mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby
byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.
Byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem vyhledat co
největší počet budov se zvýšeným obsahem radonu tak, aby majitelé budov mohli
(s případnou finanční podporou státu) snížit ozáření osob. Tento program je koordinován
Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, účastní se jej Státní ústav radiační ochrany v úzké
spolupráci s krajskými úřady. Měření radonu probíhá po dobu 1 roku pomocí tzv. stopových
detektorů, které se umístí do obytných místností budovy. Měření v rámci tohoto státem
organizovaného průzkumu je pro občany bezplatné. Výsledky měření jsou důvěrné - dostává
je prostřednictvím krajského úřadu pouze majitel, příp. uživatel budovy. Vyhledávací
program je zaměřen přednostně do obcí ležících na území převažujícího vysokého
radonového rizika (podle geologické prognózní mapy radonového rizika). V těchto obcích je
nabízeno proměření všech budov. V dalších obcích (na středním nebo nízkém riziku) se
provádí výběrový průzkum budov cca 10 % budov rovnoměrně na území obce s přihlédnutím
k místním geologickým specifikům, kde je cílem ověřit věrohodnost geologické předpovědi
radonového rizika. Konkrétní pořadí proměřování obcí závisí na dohodě místní samosprávy
s krajským úřadem.
Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační
ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Atomovým zákonem jsou dále
stanoveny úkoly a povinnosti ústředních orgánů státní správy v oblasti havarijní připravenosti.
Na území s vyšší než nízkou kategorií radonového indexu geologického podloží se vztahují
následující zákonné povinnosti:
Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nebo žádá o stavební povolení takové
stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud
se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně
chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření
stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu
pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové
konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní
předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku.
Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň ozáření z přírodních radionuklidů ve
vnitřním ovzduší je vyšší než prováděcím právním předpisem stanovené směrné hodnoty a toto ozáření lze snížit
takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů
spojených se zásahem, je vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze rozumně
dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím
právním předpisem stanovené mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na stavbě z
důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu. O překročení směrných nebo mezních hodnot a
provedených zásazích musí vlastník budovy informovat nájemce.
31. 12. 2014
2014
35/123
Obr. č. 12
3.3.6.
UAPo
Radonový index geologického podloží ORP Ostrov
1) Atlas podnebí ČSSR, 1901 – 1950
2) Věstník MŽP
3) Údaje Integrovaného registru znečišťování životního prostředí MŽP
4) Údaje OŽP a Z KÚKK
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
Malá akustická zátěž na většině území
Významný pokles dálkových imisí
Nízká frekvence nákladní dopravy v horských
oblastech
Elektrifikovaná železnice neregionálního
významu
Vysoká zalesněnost má pozitivní vliv na
omezení šíření hluku a kvalitu životního
prostředí
Téměř úplná plynofikace
Tříděný odpad
SLABÉ STRÁNKY - W
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
31. 12. 2014
Překračování limitů benzo(a)pyrenu
Podceňování tzv. rekreačního hluku
Hluk z dopravy (hlavně v okolí I/13)
Emise vznikající z lokálních topenišť,
nedokonalé spalování nekvalitního paliva
Neuspokojivý stav kanalizace na většině území
(s výjimkou Ostrova, ovšem ani tam není
vybudována v celé ploše oddílná kanalizace)
Střední až vysoká místa přechodná kategorie
radonového indexu podloží v současně
zastavených plochách
Staré ekologické zátěže
HROZBY - T
2014
36/123
dostatečná rezerva z hlediska hygienických
limitu pro akustickou zátěž umožňuje umístění
nových zdrojů hluku bez nutnosti finančně nebo
technicky náročných protihlukových opatření
podpora přijatelného způsobu vytápění (z
hlediska ochrany ovzduší a hygienických limitu
– např. PM10) poskytováním poradenství a
pomoci při čerpání dotací včetně čerpání dotací
na snížení energetické náročnosti budov
snížení počtu lokálních topenišť
realizace plánu nakládání s odpadními vodami
povede ke snížení znečištění místních recipientu
Dotační tituly ve zjednodušené podobě
-
-
-
-
-
-
-
UAPo
nadměrný rozvoj turistického ruchu nebo výroby
a související dopravy (včetně zásobování) vyvolávající hluk, produkující emise
nárůst spotřeby tuhých paliv lokálními topeništi
vyvolaný cenou paliva (negativní dopad lze
minimalizovat změnou charakteru lokálních
topenišť)
nedostatečně účinné odkanalizování znehodnotí
zdroje podzemních vod, ohrozí kvalitu
povrchových toků
technická závada na zásobnících pohonných
hmot (ČEPRO)
nárůst neregulované tranzitní dopravy
v souvislosti s otevřením hraničního přechodu
tabulka č. 19
ÚÚP Ostrov
3.4.
Ochrana přírody a krajiny
A.
Souhrn vyhodnocení
Nejvyšší ekologickou stabilitu má oblast HORSKÁ, která až řádově překračuje
celorepublikový průměr - ekologicky nejstabilnější je dle KES (koeficient ekologické
stability) obec Potůčky - 23,4. Dvě zbývající oblasti PODHORSKÁ a POOHŘÍ jsou z
hlediska KES srovnatelné, přičemž správní území obce Ostrov - 1,2 má hodnotu KES pod
republikovým průměrem a v zájmovém území nejnižší. Chráněné lokality soustavy NATURA
2000 (EVL a Ptačí oblast) pokrývají téměř třetinu regionu. Zvláště chráněným územím je
národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště.
VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její
typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP ze zákona jsou lesy, rašeliniště,
vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje
podle § 6 orgán ochrany přírody jako registrovaný VKP (viz soupis v tabulce zařazené do
kapitoly 3.4.1.b., který zahrnuje i přechodně chráněné plochy (PChP)), zejména mokřady,
stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i
přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních
útvarů včetně historických zahrad a parků. HORSKÁ oblast (převaha lesů) má celkem 11
VKP (včetně PChP). Všechny prvky zaujímají výměru 44,933 ha. PODHORSKÁ oblast
(převaha polí a luk) má celkem 15 VKP (včetně PChP). Všechny prvky zaujímají výměru
111,4176 ha. POOHŘÍ (převaha údolí Ohře) má celkem 13 VKP (včetně PChP). Všechny
prvky zaujímají výměru 68,6876 ha.
B.
3.4.1.
Chráněná území
Chráněná území NATURA - EVL (evropsky významné lokality) a PO (ptačí oblasti):
31. 12. 2014
2014
37/123
Kód
2754
2801
5474
2764
2771
5452
UAPo
Kód NATURA
CZ0413174
CZ0424125
CZ0420528
CZ0414110
CZ0413190
CZ0410040
Název EVL
Borecké rybníky
Doupovské hory
Klínovecké Krušnohoří
Krušnohorské plató
Ostrovské rybníky
Pernink
Rozloha (ha)
'4.2023'
'12584.7146'
'1175.673'
'11779.5895'
'121.0345'
'99.8497'
Datum vyhlášení
'22.12.2004'
'22.12.2004'
'03.11.2009'
'22.12.2004'
'22.12.2004'
'03.11.2009'
Kód
2305
Kód NATURA
CZ0411002
Rozloha (ha)
'63116.72'
Datum vyhlášení
'31.12.2004'
2311
CZ0421004
Název PO
Doupovské hory
Novodomské
rašeliniště - Kovářská
'15962.63'
'13.01.2005'
tabulka č. 20
tabulka č. 21
Zvláště chráněná území (§14)
Kód
2426
2445
286
1909
1853
673
Kateg. Název
Předmět ochrany
Božídarské Ochrana největšího krušnohorského
NPR rašeliniště rašeliniště ve výšce cca 1000 m nad mořem.
Ochrana vypreparované čedičové žíly s
Čedičová dokonalou sloupovitou odlučností, s
PP
žíla Boč
vějířovitým uspořádáním čedičových sloupů.
PR
Oceán
Ochrana neporušeného horského rašeliniště.
Ostrovské Ochrana vodních a mokřadních stanovišť a na
PR
rybníky
ně vázané flory a fauny.
Ochrana geologického fenoménu a typických
PR
Ryžovna
horských společenstev Krušných hor.
Ochrana středověkých dobývek cínových rud,
ve kterých se vlivem specifického vzdušného
PP
Vlčí jámy režimu vytváří jeskynní led.
Rozloha (ha)
'929.5723'
'1.3285'
'42.79'
'61.99'
'20.2888'
'1.5'
tabulka č. 22
31. 12. 2014
2014
38/123
Obr. č. 13
3.4.2.
UAPo
Chráněná území ORP Ostrov
Ekologická stabilita, USES
Oblast HORSKÁ
Srovnáme-li obce HORSKÉ oblasti z hlediska intenzity využívání půdy, mají Abertamy
nejvyšší procento TTP - 54%. V těsném závěsu za nimi je Horní Blatná (50%). Boží Dar,
Jáchymov a Merklín mají přibližně stejný procentuální podíl půdy (cca 10%), mezi touto
skupinou a Abertamy se nachází Pernink s 26%.
PODHORSKÁ oblast
Srovnáme-li obce podhorské OBLASTI z hlediska intenzity využívání, jsou obce Hájek a
Hroznětín v procentuální rozložení druhů pozemků srovnatelné. Blíží se jim Ostrov, který se
liší vyšším podílem orné půdy na úkor trvalých travních porostů. Krásný Les má odlišnou
strukturu využívání pozemků - převažuje les, orné půdy je minimum, vodní plochy nejsou
téměř žádné.
Oblast POOHŘÍ
Srovnáme-li obce POOHŘÍ z hlediska intenzity využívání půdy, mají Vojkovice nejvyšší
procento orných půd a ovocných sadů. TTP jsou ve všech obcích srovnatelné a lesní půdy je
jednoznačně nejvíce v obci Stráž nad Ohří, což zvyšuje stupeň ekologické stability jejího
území (naopak průtah hlavního silničního koridoru, ačkoliv není prostorově výrazný, kvalitu
bydlení v obci a hygienu životního prostředí snižuje významně). V této oblasti - využití půdy
31. 12. 2014
2014
39/123
UAPo
- vyvstává otázka realizace obnovení ovocných sadů ve Stráži nad Ohří s využitím
(obnovením) zkušeností původních německých obyvatel, kteří byli úspěšnými sadaři.
Koncepce ÚSES
Vymezování a ochranu územních systémů ekologické stability zařazuje zákon č.
114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny mezi základní nástroje zajištění ochrany přírody a
krajiny.
Pro vymezování ÚSES platí pět kritérií:
1.
kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů
2.
kritérium prostorových vazeb potenciálních ekosystémů
3.
kritérium minimálně nutných prostorových a časových parametrů
4.
kritérium aktuálního stavu krajiny
5.
kritérium společenských limitů a záměrů
Prvky ÚSES se nejprve navrhují dle kritérií 1-3, představujících exaktní přírodovědná
hlediska, a poté se upravují v rozsahu přípustných mezí dle kritérií 4-5 do společensky
akceptovatelné podoby. Obecně je smyslem ÚSES vymezit „prostor pro přírodu“, skládající
se z ploch (bio-center) a tras (biokoridorů). V současné době má tento prostor obvykle
charakter ostrovů obklopených narušeným prostředím. Účelem vymezování ÚSES je ochrana
stávajících a vytvoření nových ostrovů v požadované hustotě a nalezení jejich vhodných
propojení systémem suchých a mokrých cest, aby byla umožněna výměna biologických
informací mezi jednotlivými ostrovy. Vzhledem k časovým parametrům přírodních procesů je
potřebné, aby vymezení bylo dostatečně stabilní a dlouhodobě neměnné.
Výpočet koeficientu ekologické stability:
KES =
(lesy + vodní plochy + trvalé travní porosty + sady + zahrady + vinice + chmelnice)
(orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)
oblast
HORSKÁ
Abertamy Boží Dar
2,6
16,3
oblast
PODHORSKÁ
Horní
Blatná
8,7
Merklín
19,5
Pernink
10,1
Potůčky
23,4
Hájek
Hroznětín
Krásný Les
Ostrov
3,0
4,3
6,1
1,2
Stráž n/O.
7,8
oblast
POOHŘÍ
Jáchymov
9,7
Velichov
2,6
průměr ČR
Vojkovice
2,3
1,8
tabulka č. 23
Nadregionální a regionální ÚSES
číslo
1191
20121
10001
20002
31. 12. 2014
název
Potůčky
Pila
prvek
RBC
RBK
RBC
RBK
2014
popis
1191 s horskou osou NRBK
10001 s hranicí do SRN
40/123
20001
1193
2004
1190
20003
70
10002
20009
NRBK
536
1161
1006
990
1004
10003
1007
1160
1004
10004
1003
397
20010
1005
1145
1008
20019
1181
179 K41-K2
110
3
1143
1140
Na strašidlech
Zlatý kopec
Božídarské rašeliniště
Oceán
Pod Plešivcem
Merklín
Odeř
Ostrovské rybníky
Ostrý vrch
Popovský kříž
Ústí Bystřice
Macecha - Meluzina
NRBK
Doupovský hřbet
Studenec - Jezeří
Pekelská skála
Dubový vrch
UAPo
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
NRBC
RBC
RBK
10001 s 1193
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
RBC
RBK
RBK
RBC
RBK
RBK
70 s 1161
10001 s 1190
10001 s NRBC 70
10002 s mezofilní bučinnou osou
1161 s 990
990 s 10003
990 s 1160
10003 s 10004
10004 s 1160
397 s 1007
1160 s 1145
1145 s vodní osou NRBK
1005 s mezofilní bučinnou osou NRBK
RBC
1181 s 110
NRBC
NRBK mezofilní bučinná osa
RBC
RBC
tabulka č. 24
31. 12. 2014
2014
41/123
Obr. č. 14
3.4.3.
UAPo
ÚSES ORP Ostrov
Krajinný ráz
Krajinný ráz zájmového území jako celku je horský – Krušné hory, Doupovské hory, až
nížinný – Sokolovská pánev (část Ostrovská pánev), s ostrým přechodem mezi oběma
krajinnými typy.
Vrcholová část Krušných hor má ráz slabě zvlněné krajiny, která se v prostoru HORSKÉ
oblasti pozvolna snižuje k Z, tj. terén se generelně svažuje od Božího Daru k Horní Blatné.
Ve vrcholové části probíhá rozvodnice mezi toky Ohře a Muldau. Typická krajina vrcholové
části se nachází mezi Božím Darem, Rýžovnou, Horní Blatnou a Hřebečnou. Výška se
pohybuje mezi 950 (Horní Blatná, Hřebečná) až 1050 m n.m. (Boží Dar).
Svahová část Krušných hor je rozčleněna hluboko zaříznutými údolími vodotečí, která jsou
považována za místní dominanty (např. údolí Bystřice). Toky byly na mnohých místech
regulovány, u některých vodotečí jsou zachovalá přírodní koryta (např. Klínovecký potok,
Veseřice, Stísněný).
Úpatí je možné popsat na změně toku Bystřice, která se rychle mění při úpatí Krušných hor
z divočící horské říčky v meandrující tok v pánevní části. Specifičnost tohoto prostoru je dána
ostrým přechodem s hor do nížiny, který dokládá relativně mladou geologickou historii
stupňovitého uspořádání Krušných hor, Sokolovské pánve a neovulkanismu.
Úpatí přechází do plochého nížinatého terénu Ostrovské pánve na jihu až východě
přecházejícím do Doupovských hor, na severu do Krušných hor. Nejnižším bodem je místo
v blízkosti ústí Bystřice do Ohře - cca 330 m n.m. (správní území Ostrov). Pro tuto oblast jsou
typické rybníky. Jedná se o mírně zvlněný terén, mírně se svažující východním směrem, se
31. 12. 2014
2014
42/123
UAPo
soustavami průtočných rybníků na drobných vodotečích vlévajících se do Bystřice,
Nejdovského potoka, popř. Vitického potoka – např. Ostrovské rybníky, Borecké rybníky,
kfelské rybníky aj. V a JV okraj Ostrovské pánve přechází laločnatě do Doupovských hor,
oproti tomu SZ okraj je poměrně ostře ukončen na úpatí Krušných hor.
Svahová část Doupovských hor má jiný charakter než bylo popsáno výše. Rozdíl je dán
geologií území. Svahy Doupovských hor zasahují do zájmového území velmi omezeně, což je
dáno vojenským prostorem Hradiště. Reliéf má charakter členité vrchoviny, místy až ploché
hornatiny. Charakteristickými prvky jsou výrazně zahloubená údolí potoků rozčleňující svahy
Doupovských hor – např. potoky Korunním, Petrovským. V území - zejména v údolí Ohře,
jsou hojně zastoupeny skály a skalní výchozy, sutě a balvaniště. Jedním z těchto míst je
přírodní památka „Čedičová žíla Boč". Tento útvar s charakteristickou sloupcovou odlučností
nalezneme nedaleko obce Boč cca 2 km severně od Stráže nad Ohří. Suťoviště se ale
nacházejí mimo údolí např. ve svazích Křížové hory. Nejnižším bodem je koryto Ohře kolem
310 m. n. m.
Geomorfologickým fenoménem a krajinným celorepublikového významu je hluboce
zaříznuté údolí Ohře jak v sopečných horninách, tak v jejich krystalickém podloží.
Podrobněji viz kapitola č.3.1., zejména 3.1.A.b. - Georeliéf, 3.1.Ac. - Nadmořská výška.
3.4.4.
Fauna a flóra
Fauna a flóra svým charakterem odpovídá typu krajiny a klimatickým podmínkám v území,
proto uvádíme typické příklady chráněných druhů fauny a flóry:
Krušné hory: Klínovecké Krušnohoří pro všechny oblasti - vrcholovou a částečně svahovou
část Krušných hor jsou typické: druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v
horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), aktivní vrchoviště,
rašelinný les, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského
stupně, horské sečené louky, degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy),
přechodová rašeliniště a třasoviště, acidofilní smrčiny. Výjimečné v Krušných horách je
Krušnohorské plató - druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských
oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), petrifikující prameny s tvorbou
pěnovců, rašelinný les, aktivní vrchoviště, evropská suchá vřesoviště, horské sečené louky,
přechodová rašeliniště a třasoviště, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů,
středoevropské subalpínské bučiny s javorem a šťovíkem horským, acidofilní smrčiny,
lokalita netopýra velkého a střevlíka Ménétriésova. Pernink se rovněž vyjímá: Aktivní
vrchoviště, rašelinný les, evropská suchá vřesoviště, horské sečené louky, degradovaná
vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy), přechodová rašeliniště a třasoviště, acidofilní
smrčiny. Novodomské rašeliniště - Kovářská je chráněno díky populacím tetřívka obecného,
žluny šedé.
Pánevní část: Borecké a Ostrovské rybníky v PODHORSKÉ oblasti - pánevní části jsou
lokalitami s výskytem čolka velkého.
Doupovské hory: v oblastech PODHORSKÉ A POOHŘÍ - horská část jsou typické lesy
svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
temperátní a boreání Evropy, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých
podložích, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin. Doupovské hory jsou výjimečné
výskytem populace čápa černého, včelojeda lesního, výra velkého, motáka pochopa, chřástala
polního, lelka lesního, žluny šedé, datla černého, pěnice vlašské, ťuhýka obecného, lejska
malého a jejich biotopy
31. 12. 2014
2014
43/123
3.4.5.
UAPo
1/ Přehled zvláště chráněných území dle Ústředního seznamu ochrany přírody
2/ Registrované významné krajinné prvky dle Ústředního seznamu ochrany přírody
3/ Seznam památných stromů dle Ústředního seznamu ochrany přírody
4/ Nadregionální územní systém ekologické stability dle ZÚR Karlovarského kraje
5/ Územní systém ekologické stability dle územně plánovací dokumentace obcí
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
Zachování některých biologicky cenných
lokalit
Chráněné lokality soustavy NATURA 2000,
zvláště chráněná území a památné stromy
Nízká hustota osídlení
Nadprůměrná zalesněnost s příznivým
podílem smíšených lesů
Nadregionální biokoridor podél řeky Ohře
Zvyšující se kvalita vody v řece Ohři
Velký přírodní potenciál horského typu
Vojenský prostor s jeho režimem dal
vzniknout zajímavým přírodním biotopům –
ryze přírodní společenstva, bez zásahu člověka
po několik desetiletí, ekologicky velmi
stabilní;
Přírodní parky (Zlatý kopec, Stráž nad Ohří)
Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů
SLABÉ STRÁNKY - W
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
ekologickou údržbou krajiny a
agroenvironmentálními opatřeními může dojít
ke zvýšení pestrosti a počtu cenných biotopů
odstranění, stabilizace, rekultivace
evidovaných starých ekologických zátěží
rozvoj ekologického zemědělství,
agroturistiky a ekoturistiky
využívání vhodných obnovitelných zdrojů
energie
údržba městské zeleně, založení a obnova
dalších prvku doprovodné zeleně (např. pietní
zeleň)
těžba a vyjímání ZPF i PUPFL likvidovaly přírodu
příroda umí také likvidovat (vichřice a orkán,
povodně, kůrovec)
zvýšené poplatky za odnětí pozemků ze ZPF nebo
PUPFL z důvodu existence faktorů zvyšujících
sazby (finanční zátěž např. i pro budování
turistických stezek)
neúplnost a finanční nedosažitelnost plánu obnovy
a revitalizace biologicky cenných lokalit
HROZBY - T
-
-
lokální zvýšení turistického ruchu v určitém
období na neúnosnou míru
světelné znečištění (osvětlení turistických atrakcí,
barů, diskoték,…)
změna ekologického přístupu obce v ryze
ekonomický (např. neřízená zástavba v důsledku
suburbánních aktivit)
přírodní katastrofy (vichřice, kůrovec, povodeň)
havárie antropogenního původu
legislativa - ekologická ochrana přírody a krajiny
omezí realizaci některých projektů
necitlivý zásah podnikatelské aktivity do přírody a
krajiny
tabulka č. 25
ÚÚP Ostrov
3.5.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
A.
Souhrn vyhodnocení
31. 12. 2014
2014
44/123
UAPo
Území má vysokou ekologickou stabilitu krajiny. Je zde vysoké procento zalesnění a trvalého
travního porostu. Lesních ploch je na území velmi mnoho, a nacházejí se v podstatě po celém
ORP. Nejrozsáhlejšími i nejdůležitějšími funkcemi lesů jsou krajinotvorná, půdoochranná
(proti větrné erozi) a čistě ekologicko-stabilizační. Je zde velmi nízká úrodnost zemědělské
půdy a nízké procento zornění. Zastavěná území se stále rozšiřují na úkor zemědělské půdy,
většinou kvalitní orné, které je v oblasti velmi málo. S rozšiřováním zástavby souvisí také
infrastruktura a doprava. To vyvolává další nároky na zábory půdy.
B.
3.5.1.
Půdní fond
V oblasti HORSKÉ je zemědělský půdní fond reprezentován druhem pozemku TTP - trvalým
travním porostem. V Abertamech, Horní Blatné a Perninku je podíl výměry TTP významný Abertamy cca 54%, Horní Blatná cca 50%, Pernink cca 27%. Abertamy jsou svým podílem
TTP na prvním místě v celém území ORP Ostrov. V ostatních obcích je TTP málo
zastoupen, nejméně b Potůčkách, kde nedosahuje ani 5%. Orná půda se v této oblasti
nevyskytuje vůbec (ani vinice, chmelnice, ovocné sady). Pouze zahrady jsou dalším
zástupcem ZPF - nejvíce jich má Jáchymov - 20 ha a Merklín - 11 ha (oba necelé 0,5% z
celkové výměry). V Božím Daru není zahrada dle KN žádná. Podíl lesa ve většině obcí (s
výjimkou Abertam a Horní Blatné) jednoznačně převažuje - největší podíl lesa mají Potůčky
- přes 90% PUPFL (2901 ha), což je největší podíl v celém správním území ORP Ostrov. Na
druhém místě je Boží Dar, který přestože výměrou lesů je největší (3007 ha) podíl tohoto lesa
z celkové výměry správního území obce je "pouze" 79%.
V oblasti PODHORSKÉ je ve všech správních obvodech zemědělský půdní fond zastoupen
mnohem rovnoměrněji a podíl orné půdy je jako v jediné oblasti významný. Nejméně TTP je
v Ostrově, kde je TTP kompenzován plochou orné půdy, takže celkově činí TTP + orná 47%
a přičteme-li plochu zahrad, pak podíl ZPF je téměř 50% z celkové výměry. Ostrov se vyjímá,
že v KN nemá evidovanou žádnou zahradu (obdobně jako Boží Dar v HORSKÉ oblasti), ani
ovocný sad. Ostrov je však v celém zájmovém území ORP Ostrov obcí s největším podílem
orné půdy - téměř 28% i největší plochou orné půdy - 1401 ha. Nejmenším podílem orné
půdy se vyjímá Krásný Les (což je pochopitelné, neboť geomorfologicky je pánevní část v
případě této obce zanedbatelnou plochou. Pro Krásný Les jsou však typické ovocné sady,
jichž má 47 ha - tj. 2% z celkové výměry. Celkový podíl ZPF v Krásném Lese tedy činí 29%.
Zbývající obce - Hájek a Hroznětín jsou s podílem ploch ZPF (TTP + orná + zahrady)
vzhledem k celkové výměře podobně - 41 (Hájek) až 46 (Hroznětín) % - viz též Příloha č.10.
Ovocné sady v Hroznětíně chybí a v Hájku je jich jen 1 ha. Všechny obce mají lesních
pozemků více než jednu čtvrtinu ze svého správního území. Krásný Les má PUPFL zastoupen
nejvíce - 59 % (1346 ha), což odpovídá geomorfologii daného území, jak již bylo zmíněno. V
Hájku je podíl PUPFL 40%, Hroznětíně téměř 32%, v Ostrově 30%.
V oblasti POOHŘÍ je podíl TTP poměrně vysoký, zato podíl orné půdy oproti předcházející
oblasti výrazně klesl. TTP je poměrně stejně - 28% Vojkovice a Stráž nad Ohří, 33%
Velichov. Orné půdy je nejméně ve Stráži nad Ohří - necelá 2%. Vojkovice mají nejvíce
ovocných sadů - 80 ha (více než 11% z celkové rozlohy správního obvodu této obce). Na
druhém místě je Stráž nad Ohří - 48 ha, ovšem necelá 2% z celkového území obce. Ovocné
sady jsou i ve velichově - 18 ha, tj. téměř 8% z území obce. Velichov i Vojkovice jsou
poměrně shodné v rozložení podílu ZPF z celkové výměry a obě tyto obce se vyjímají v celé
zájmové oblasti ORP Ostrov vyrovnanými podíly jednotlivých druhů pozemků a zároveň
31. 12. 2014
2014
45/123
UAPo
pestrostí druhů pozemků (blíží se jim pouze Ostrov, kterému chybí z hlediska pestrosti
ovocné sady a jeho podíly vodní plochy, zastavěného území i zahrad jsou v porovnání se
zbývajícími druhy pozemků nevýznamné). Největší podíl činí TTP, na druhém místě je
PUPFL a ostatní plocha, na třetím místě až pátém místě orná nebo vodní plochy nebo ovocné
sady nebo zahrady. Nejmenší podíl je stejně jako u všech ostatní zastavěná plocha. Velichov i
Vojkovice mají nižní podíl PUPFL než 25%, zatímco Stráž nad Ohří disponuje lesem na více
než 50% své plochy (konkrétně - Velichov 17%, Vojkovice 21%, Stráž n.O. 56%. Nejméně
podílu lesní půdy v celém území ORP Ostrov má právě Velichov.
Podíl ploch ZPF je na základě údajů z r.2007, neboť od r.2007 nedošlo k výrazným změnám.
Lesnatost správních území obcí; Zdroj: Informace o stavu lesů z LHP platných k 31.12.2003.
Správní území ORP
Rozloha lesů (ha) Lesnatost (%)
*)
Ostrov
18 650
59
tabulka č. 26
Obr. č. 15
3.5.2.
BPEJ ORP Ostrov
Zemědělský půdní fond
31. 12. 2014
2014
46/123
UAPo
Abertamy: Půdní pokryv tvoří v převážné většině podzoly a kryptopodzoly modální. V
terénních sníženinách jsou vyvinuty gleje, pseudogleje a organozemě, v nivě Bystřice místy
fuvizemě glejové. V Hřebečné jsou místy vyvinuty kambizemě rankerové až rankery. Půdy
jsou často silně štěrkovité až kamenité (Zdroj: Zadání ÚP 2007).
Z půdní mapy ČR (M. Tomášek, 2003) vyplývá, že území leží v oblasti rezivých půd s
podzoly, s vegetačními poměry (rekonstrukční mapa) podmáčených smrčin. Půdní zrnitost je
převážně štěrkovitá až kamenitá. Tyto půdy mají velmi nízkou přirozenou úrodnost. Jejich
hlavní využití je horské louky a pastviny.
Rezivé podzoly (kryptopodzoly) jsou tedy pro zemědělské účely nevalné kvality, vhodné
především pro pícniny, ale hlavně pro TTP.
S podzoly se setkáváme především na území PUPFL - viz další text.
Primárně - z rudních žil, ale také sekundárně - z imisního zatížení, mohou pocházet zvýšené
koncentrace As v půdách (Zdroj: dokumentace EIA - záměr Farma větrných elektráren
Mauricius 2007).
Poplatky za odnětí půdy ze ZPF jsou zatíženy různými faktory - např. PHO, OP přírodních
léčivých zdrojů, prvky ÚSES apod. Všechny pozemky ZPF leží v CHOPAV - tento faktor
zvyšuje cenu odnětí 10x.
Území k.ú. Abertamy, Hřebečná náleží podle NV č.75/2007 Sb. v platném znění do
zemědělsky znevýhodněných oblastí (LFA) jako oblast HA.
Pozn.: Vyrovnávací příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech a oblastem s ekologickými omezeními
(=LFA) se poskytuje pouze na travní porosty evidované v LPIS, které senacházejí v některé z oblastí uvedených v
NV č.75/2007 Sb. v platném znění (toto nařízení upravuje návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských
společenství bližší podmínky poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v oblastech s
jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě).
Jáchymov: Půdní pokryv tvoří v převážné většině podzoly a kryptopodzoly modální. V
terénních sníženinách jsou vyvinuty gleje, pseudogleje a organozemě, v nivě Bystřice místy
fuvizemě glejové. Půdy jsou často silně štěrkovité až kamenité.
Z půdní mapy ČR (M. Tomášek, 2003) vyplývá, že území leží v oblasti rezivých půd s
podzoly, s vegetačními poměry (rekonstrukční mapa) podmáčených smrčin. Půdní zrnitost je
převážně štěrkovitá až kamenitá. Tyto půdy mají velmi nízkou přirozenou úrodnost. Jejich
hlavní využití je horské louky a pastviny.
Rezivé podzoly (kryptopodzoly) jsou tedy pro zemědělské účely nevalné kvality, vhodné
především pro pícniny, ale hlavně pro TTP.
S podzoly se setkáváme především na území PUPFL - viz další text.
Území k.ú. Jáchymov náleží podle NV č.75/2007 Sb. v platném znění do zemědělsky
znevýhodněných oblastí (LFA) jako oblast HA.
Zástupce PODHORSKÉ oblasti pro ZPF:
Ostrov: Z půdní mapy ČR (M. Tomášek, 2003) vyplývá, že půdní pokryv tvoří v převážné
většině hnědé půdy kyselé (centrální část), hnědé půdy eutrofní (jižní a východní část s
matečným substrátem ve vulkanitech Doupovských hor), dále pseudogleje s hnědými půdami
oglejenými (západní výběžek - západně od Ostrova a jižně od p.Bystřice), hnědé půdy silně
kyselé (severní část až severozápadní - úpatí Krušných hor). Půdy jsou převážně hlinité, na
úpatí Krušných hor štěrkovité až kamenité. Svou kvalitou jsou středního až nízkého stupně.
Hlavní nevýhodou je malá mocnos, skeletovitost a členitost terénu. Pěstují se na nich
nejčastěji brambory, méně náročné obiloviny (žito, oves) a možný je i len. Zrnitostně středně
těžké a těžší půdy nižších poloh jsou vhodné i pro ječmen a pšenici. Půdy na žule a rule jsou
výbornými bramborářskými půdami. Eutrofní hnědé půdy mají vysoký obsah humusu,
příznivější půdní reakci a sorpční vlastnosti.
31. 12. 2014
2014
47/123
UAPo
Pseudogleje vyžadují radikální úpravu vodního režimu, výsledkem čeho (spolu s
geografickou polohou na okraji sokolovské pánve) došlo k velkoplošnému odvodňování a k
destrukci místního vodního režimu.
Silnou stránkou jsou výborné bramborářské půdy.
Slabou stránkou je současná situace využití zemědělské půdy, která je stále častěji
ponechávána ladem - transformace zemědělství svým významem srovnatelná s transformací
proběhnuvší v 50. letech minulého století (kolektivizace).
Popř. je půda využívána mimoprodukčně (nejčastěji k rekreaci) - mimoprodukční využití
hodnotíme jako relativně silnou stránku - relativně v porovnání s ponecháním půdy ladem
nebo s odejmutím půdy ZPF za účelem výstavby.
Slabou stránkou je odvodnění pozemků. Ovšem opět je nutné zmínit relativitu - pro
zemědělské hospodaření byly odvodnění a regulace odtoku nutné.
Slabou stránkou je roztřídění půd ZPF do pěti tříd ochrany, přičemž půdy v první a druhé
třídě jsou pouze podmíněně odnímatelné, a to ve veřejném zájmu (pro liniové stavby apod.).
Opět se tu projevuje relativita - neodnímání půd I. nebo II. TO ze ZPF "zachraňuje" půdu
(výjimečnou svými vlastnostmi v daném regionu) a zajišťuje zachování její produkční
schopnosti pro budoucí generace.
S výše uvedenou stránkou pojednávající o I. a II.TO, resp. s relativitou slabosti této stránky,
souvisí zvýšení poplatků za případné odnětí půdy ze ZPF - zvýšení poplatků vyvolává
CHOPAV, OP vodních zdrojů nebo léčebných zdrojů minerálních vod, případně existence
funkčního prvku ÚSES (biocentrum, biokoridor) nebo VKP (mokřad, potoční niva). Tato
ochranná pásma nebo chráněná území zaručují ochranu ZPF stejně jako třídy, ačkoliv musíme
podotknout, že zemědělské hospodaření na těchto půdách ve zmíněných chráněných plochách
musí být prováděno rovněž s patřičnými limity (především omezit hnojení, použití pesticidů
aj.).
Příležitostmi jsou v této oblasti dotace pro zemědělce, rozvoj agroturistiky včetně rybářství,
podpora stávajících zemědělských producentů a jejich motivace k zavádění ekologického
zemědělství (zakládání ekofarem).
Příležitostí je využití alternativních zdrojů energie: v současné době a na základě dostupných
informací se jako nejvýznamnější dostupný zdroj pro dané území jeví dřevní biomasa (odpady
z těžeb, odpady ze zpracování dřeva, realizace plantáží rychle rostoucích dřevin).
Další příležitostí je revitalizace vodních toků, jejich deregulace, obnovení rybníků, popř.
vytvoření nových vodních ploch za účelem zvýšení retenční schopnosti území a obnovení
místního vodního režimu ve smyslu jeho stabilizace, což zohledňuje i pro případ, že nastanou
období sucha.
V Ostrově není registrován ani jeden ekologický producent, což hodnotíme jako slabou
stránku.
Rizikem je další ponechávání půdy ladem, její zalesňování pod vlivem momentálně
poskytovaných dotací na zalesnění bez zohlednění jiných možností využití půdy.
Dalším rizikem je odnímání půdy ze ZPF pro nezemědělské účely bez zohlednění jiných
možností využití půdy např. k plnění mimoprodukční funkce.
Rizika umocňující slabé stránky jsou únosná. Připomínáme však, že je třeba vzhledem k
podílu ZPF v celkové výměře obce, podporovat zemědělskou činnost nebo aktivity
využívající mimoprodukčních schopností půdy. ZPF je totiž jedním z klíčových zdrojů
celého mikroregionu ORP Ostrov!
Zástupce oblasti POOHŘÍ pro ZPF:
Stráž nad Ohří: Zemědělství v kraji rozhodně nepředstavuje dominantní způsob využívání
krajiny. Poměr zemědělské půdy z celkové výměry je v rámci regionu průměrný (32%, pro
srovnání ORP Ostrov 27%), z čehož většinu zabírají TTP.
31. 12. 2014
2014
48/123
UAPo
Vývoj půd probíhal v závislosti na vlastnostech půdotvorného substrátu, hydrologických
poměrech, reliéfu terénu a klimatických podmínkách. Jedná se o region s kyselými hnědými
půdami, přecházející do horských podzolů. Menší toky jsou lemovány úzkými pásy glejů
typického a organozemního, které se vyvinuly na nevápnitých deluviích a deluviofluviálních
sedimentech. Niva řeky Ohře a jejích přítoků je pokrytá fluvizemí glejovou s fluvizemí
typickou na nevápnitých nivních sedimentech.
Koncept ÚP 2005 plně respektuje ZPF I. třídy ochrany, 40% nově odjímané ZPF je ve II.
třídě ochrany, ve III. třídě ochrany 29,7% (6,18 ha) v V. třídě ochrany 25,9 % - 5,37 ha.
Půda je ohrožena jak erozí větrnou tak vodní.
S existencí přírodního parku a potencionálně CHKO jsou veškeré lidské aktivity určitým
způsobem omezeny a regulovány. Některé pastviny byly v minulosti převedeny na intenzivní
sady, které jsou v současné době mimo provoz. Obnovu sadů lze chápat jako příležitost do
budoucna – s možností čerpání dotací na ekologický způsob zemědělství (výroba tzv.
bioproduktů je současným trendem). Stupeň ekologické stability by se při hospodaření snížil,
ale s ohledem na okolní velmi stabilní krajinu a na šetrné, nikoliv intenzivní hospodaření lze
chápat obnovu sadů jako potenciál.
Území k.ú. Boč, Korunní, Malý Hrzín, Osvinov, Peklo, Smilov, Srní, Stráž n/O náleží podle
NV č.75/2007 Sb. v platném znění do zemědělsky znevýhodněných oblastí (LFA) jako oblast
HA
3.5.3.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Zástupce HORSKÉ oblasti pro PUPFL:
Abertamy: Lesní pozemky – lesy zvláštního určení - zaujímají 16% z celkové plochy území,
z toho 57% vlastní obec. Pro dnešní území je typická monokultura smrčin, na níž se
v minulém století negativně projevila imisní zátěž vyvolaná provozem tepelných elektráren a
povrchovou těžbou uhlí v podkrušnohorských pánvích. Postižené lesy jsou v dnešní době
velkoplošně nahrazovány výsadbou přípravných dřevin (s převahou břízy a jeřábu) a dřevin
náhradních, mezi kterými dominuje smrk pichlavý, javor klen, buk, modřín.
Podzoly až kryptopodzoly jsou, pokud jde o les, relativně produktivní až velmi produktivní
půdy, ovšem v Krušných horách došlo k jejich překyselení vlivem imisí (kyselých látek v
půdě je dvakrát až třikrát více, než by byl normální stav, v půdě chybí živiny potřebné pro
růst stromů, resp. k tvorbě chlorofylu -zejména Ca a Mg).
Oproti zemědělské půdě má lesní půda několikanásobně vyšší infiltrační kapacitu a intenzitu
průsaku srážkové vody, což je dáno vyšším obsahem gravitačních pórů. Důsledkem je snazší
retence srážkové vody v lesní půdě a tvorba mělkého odtoku vody v půdě aerační vrstvou.
Tento podpovrchový (hypodermický) odtok tvoří u lesních půd významnou složku celkového
odtoku z lesního povodí. V porovnání s dalšími obcemi z horské oblasti (viz příloha č. 6) mají
Abertamy nejnižší lesnatost území (141 ha z 870 ha), což potvrzuje nutnost provést obnovení
přírodního charakteru místního vodního systému včetně protierozních opatření.
Místní lesní porost je kategorizován jako les zvláštního určení se zvýšenou sazbou poplatků
za odnětí z PUPFL.
Lesy jsou dle §3 zák. č. 114/1992 Sb. VKP a dle lesního zákona je nutné při výstavbě v
blízkosti lesního porostu počítat s 50 m ochranným pásmem lesa.
31. 12. 2014
2014
49/123
UAPo
V r. 2005 a 2007 postihly lesní porost větrné polomy, pravděpodobným následkem bylo
přemnožení kůrovce. Dalším problémem je vysoký stav spárkaté zvěře, s čímž souvisí silné
poškozování dřevin loupáním a okusem s následnými houbovými chorobami (např. Zdroj:
Časopis Lesu zdar, leden 2008).
Jáchymov: Lesní pozemky – lesy zvláštního určení - zaujímají 79,67% z celkové plochy
území. Pro dnešní území je typická monokultura smrčin, na níž se v minulém století negativně
projevila imisní zátěž vyvolaná provozem tepelných elektráren a povrchovou těžbou uhlí
v podkrušnohorských pánvích. Postižené lesy jsou v dnešní době velkoplošně nahrazovány
výsadbou přípravných dřevin (s převahou břízy a jeřábu) a dřevin náhradních, mezi kterými
dominuje smrk pichlavý, javor klen, buk, modřín.
Podzoly až kryptopodzoly jsou, pokud jde o les, relativně produktivní až velmi produktivní
půdy, ovšem v Krušných horách došlo k jejich překyselení vlivem imisí (kyselých látek v
půdě je dvakrát až třikrát více, než by byl normální stav, v půdě chybí živiny potřebné pro
růst stromů, resp. k tvorbě chlorofylu -zejména Ca a Mg). Místní lesní porost je tedy
kategorizován jako les zvláštního určení se zvýšenou sazbou poplatků za odnětí z PUPFL.
přemnožení kůrovce. Dalším problémem je vysoký stav zvěře.
Zástupce PODHORSKÉ oblasti pro PUPFL:
Ostrov: Hnědé půdy jsou, pokud jde o les, velmi dobrými lesními stanovišti, protože jsou
relativně produktivní až velmi produktivní půdy, ovšem v Krušných horách došlo k jejich
překyselení vlivem imisí (kyselých látek v půdě je dvakrát až třikrát více, než by byl normální
stav, v půdě chybí živiny potřebné pro růst stromů, resp. k tvorbě chlorofylu -zejména Ca a
Mg).
přemnožení kůrovce. Dalším problémem je vysoký stav zvěře.
Zástupce oblasti POOHŘÍ pro PUPFL:
Stráž nad Ohří: Podíl lesů z celkové výměry je ve srovnání s obcemi ležícími v údolní nivě
řeky Ohře mnohem vyšší – 56%, zatímco Velichov a Vojkovice 20%.
Obec leží v krajině s vysokou lesnatostí, v rámci ČR i v rámci Karlovarského kraje. Členitost
reliéfu a rozmanité horninové prostředí (kyselé i bazické) ovlivňuje pestrý charakter bioty.
Místní specifika PUPFL:
 Běžné kulturní smrkové a borové porosty
 Přirozené květnaté bučiny, místy přecházející do suťových lesů - v území od PP Čedičová
žíla Boč až téměř k Boči se vyskytují velmi kvalitní fragmenty suťových lesů s převážně
ochrannou funkcí.
 Vyskytují se sekundární suťové porosty liniového charakteru
 Na svazích Ohře se dochovaly dubohabrové háje
 Křoviny na pastvinách náleží vesměs k trnkovým společenstvům
 Podél toku řeky Ohře se vyskytují degradované olšové luhy a typické porosty říčních
rákosin, kvalitnější olšiny se vyskytují podél přítoků a menších toků.
31. 12. 2014
2014
50/123
UAPo
Jedná se o les, u něhož veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný
oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.
Pozn.: Mimoprodukční funkce souvisí s přirozenými vlivy lesa na životní prostředí, ale spadají sem i jiné, pro
člověka využitelné, přínosy. Patří sem funkce půdoochranná (půdotvorná, protierozní, protideflační,
protisesuvná, protilavinová, břehoochranná), hydrologická (retenční a infiltrační, kumulační, retardační,
srážkotvorná, desukční – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou,
samočistící a protierozní, pramenné oblasti), klimatická (vliv na směr a sílu větru, zachycení škodlivin,
uvolňování éterických látek, vliv na vlhkost a teplotu, protihluková funkce), bariérová (optické zakrytí objektů),
přírodně krajinářská (ekostabilizační - ÚSES, ochrana genofondu, estetická, ochrana přírody, krajinotvorná),
zdravotně hygienická (léčebná), rekreační, institucionální (výzkum, výuka, obrana státu) a provozně užitková
(myslivost).
Oproti zemědělské půdě má lesní půda několikanásobně vyšší infiltrační kapacitu a intenzitu
průsaku srážkové vody, což je dáno vyšším obsahem gravitačních pórů. Důsledkem je snazší
retence srážkové vody v lesní půdě a tvorba mělkého odtoku vody v půdě aerační vrstvou.
Tento podpovrchový (hypodermický) odtok tvoří u lesních půd významnou složku celkového
odtoku z lesního povodí.
Obr. č. 16
3.5.4.
Kategorie lesů ORP Ostrov
1) Půdní typy a půdní druhy, třídy ochrany půd, klasifikace BPEJ dle VÚMOP Brno
2) Investice do půdy dle Zemědělské vodohospodářské správy
31. 12. 2014
2014
51/123
UAPo
3) Základní ceny zemědělských pozemků dle Vyhl. 427/2009 Sb.
4) Kategorie lesů dle Krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství
5) Údaje Českého statistického úřadu o lesnatosti, počtu obyvatel, výměře zemědělské a orné
půdy v ČR, v Karlovarském kraji a v ORP Ostrov
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
Trvalé travní a lesní porosty, které snižují erozi
a dávají možnost rozvinutí zemědělské a lesní
výroby.
Dobrá spolupráce měst a obcí se správci a
majiteli ZPF a PUPFL.
Vyvážený podíl ZPF a PUPFL ve správním
území.
Variabilní skladba biotopů – dle nadmořské
výšky a polohy v údolní nivě, popř. na svazích a
vrcholcích Krušných hor.
Vysoká ekologická stabilita krajiny.
-
SLABÉ STRÁNKY - W
Nízká úrodnost zemědělské půdy
Překyselení lesní půdy.
Eroze a odvodnění pozemků.
Větrné polomy, škůdci, přemnožení zvěře,
rozsáhlé záplavy
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
HROZBY - T
Možnost spolupráce se správcem sousedních
lesů (Doupovské hory, VÚ Hradiště), jejichž
skladba a stabilita je vysoce ceněna.
Využití alternativních zdrojů energie
v kombinaci ZPF a PUPFL.
Možnost mimo produkčního využití půdy
v souvislosti s dotačními tituly ve zjednodušené
podobě.
Cestní síť znamená potenciál pro vytvoření
turistických stezek.
Snaha o zvýšení retenční schopnosti krajiny.
-
Rozsáhlé zábory ZPF za účelem výstavby.
Špatným hospodařením s PUPFL a ZPF
zvýšení rizika eroze.
Extrémní rozvinutí turistického ruchu nebo
živočišné výroby.
Rostoucí znečištění ovzduší.
Polomy, škůdci, přemnožení zvěře, rozsáhlé
záplavy
tabulka č.27
3.6.
Veřejná dopravní infrastruktura
A.
Souhrn vyhodnocení
ÚÚP Ostrov
Správní území ORP Ostrov má méně rozvinutou dopravní infrastrukturu umožňující spojení s
okolními regiony a do zahraničí. Územím prochází tranzitní železniční koridor, je zde síť
silnic I. až III. třídy. Silnice I/13 je hlavní tepnou spojující tři krajská města Karlovy Vary,
Ústí nad Labem, Liberec, z toho plyne, že je o stav velmi dobře postaráno. Druhá
nejvýznamnější silnice I/25 vede z Ostrova k hraničnímu přechodu Boží Dar/Oberwiesenthal.
Silnice I/25 je v podhorské oblasti v lepším stavu proti horské oblasti, což je dáno
nadmořskou výškou a s ní spojenými klimatickými podmínkami.
B.
31. 12. 2014
2014
52/123
3.6.1.
UAPo
Širší dopravní vztahy
Ostrov, Vojkovice a Stráž nad Ohří leží na trati č. 140 Cheb - Chomutov.
Trať č. 142 spojuje K. Vary s Johanngeorgenstadtem a vede přes Nejdek, Pernink, Horní
Blatnou a Potůčky.
HORSKOU oblastí vede jediná silnice I. třídy a to silnice I/25 ve směru z Jáchymova do
Božího Daru a dále na státní hranici se SRN, hraniční přechod Boží Dar/Oberwiesenthal.
PODHORSKOU oblastí vedou dvě silnice I. třídy. Jedná se o již zmiňovanou I/25, která vede
z Ostrova k hraničnímu přechodu Boží Dar/Oberwiesenthal a silnici I/13 spojující Karlovy
Vary s Libercem a dále přes Frýdlant k hraničnímu přechodu s Polskem Habartice /Zawidów.
Oblastí POOHŘÍ, přímo Stráží nad Ohří, prochází výše zmíněná tepna I/13.
Koncepce rozvoje silniční sítě Karlovarského kraje je založena na nové trase čtyřpruhové
rychlostní silnice R6 (Praha – Karlovy Vary – Cheb - SRN). Na tento systém navazuje síť
silnic I. třídy, u nichž je nezbytné sledovat především zkvalitnění jejich vedení tak, aby
odpovídalo návrhovým parametrům a výhledovým potřebám. Z toho a dále s ohledem na jejich
dopravní význam vyplývají navrhovaná přeložení jejich současných tras mimo zastavěné území
jednotlivých sídel. Základní silniční síť pak dále doplňují silnice II. tříd, u kterých je především
sledováno odstranění jednotlivých dopravních závad, úpravy šířkového uspořádání stávajícího
vedení a případné přeložky související se změnami vedení silnic vyšších tříd. V rámci přípravy
ZÚR KK byly ověřeny některé koncepčně zásadní záměry dopravních propojení a zlepšení
dopravní dostupnosti některých částí území, přičemž zájmové oblasti ORP Ostrov se týkají dva
záměry: tzv. krušnohorská paralela v úseku Ostrov - Hroznětín - Nová Role a nové silniční
propojení Karlovy Vary – Zwickau, na jehož základě je navrženo zkvalitnění dopravní
dostupnosti prostoru Kraslic a prostoru Potůčky v tzv. variantě minimálních úprav s tím, že
hraniční přechody zůstanou využívány pouze pro potřeby regionální dopravy.
3.6.2.
Silniční doprava
HORSKOU oblastí vede jediná silnice I. třídy a to silnice I/25 ve směru z Jáchymova do
Božího Daru a dále na státní hranici se SRN, hraniční přechod Boží Dar/Oberwiesenthal. Stav
této silnice, která je v dané lokalitě vlivem větší nadmořské výšky vystavena velmi
nepříznivým povětrnostním vlivům, je dobrý. Údržbu silnic první třídy zajišťuje stát, tedy
ŘSD. Obec Abertamy spojuje s okolím silnice druhé třídy číslo II/219, což je silnice, která
vede z Vejprt přes Boží Dar, Abertamy do Perninku. V úseku Boží Dar směr Jáchymov
(Abertamy) v délce cca 3,5 km vede silnice II/219 silnicí vyššího řádu I/25. Silnice II/219 je
v našem zájmovém území ve stavu odpovídajícím třídě v daném horském prostředí. Občas
výtluky, které správce, krajský úřad, tedy SÚS Kk, opravuje podle finančních možností.
Obcí Horní Blatná a Merklín prochází silnice II/221, která vede z Ostrova přes Hroznětín,
Merklín, Pernink, Horní Blatnou do Potůčků k hraničnímu přechodu Potůčky/JohannGeorgenstadt. Stav této silnice je obdobný jako u silnice II/219. K silnici II/221 uvádíme
doplňující informace o úsecích rekonstrukce ukončených a plánovaných. Hotové úseky:
Hroznětín - Merklín; Merklín - Pstruží; Pernink - Horní Blatná k plánovanému obchvatu;
Horní Blatná - Potůčky. Plánované: Hroznětín - obchvat; Pstruží - průtah (malé části úplně
nově); Pstruží - Pernink; Pernink - průtah; Potůčky - průtah. Dalšími silnicemi v pořadí jsou
silnice třetí třídy. Silnice III/22137 spojuje Merklín přes Mariánskou se silnicí I/25 v blízkosti
31. 12. 2014
2014
53/123
UAPo
spojení silnic I/25 a II/219 nad Jáchymovem. Silnice III/2196 spojuje Boží Dar s obcí
Potůčky. Silnice, která u Myslivny odbočuje doprava ve směru do Potůčků je silnice III/2197,
ta nás dovede na Zlatý Kopec a dále k hranici se SRN. Pokračováním po silnici III/2196 se
dostaneme od Myslivny k Ryžovně, kde v křižovatce začínají silnice III/2193, do Abertam, a
III/22141, do Horní Blatné, silnice III/2196 pokračuje do Potůčků. Stav silnic třetí třídy,
kterou spravuje SÚS Kk, je odpovídající třídě a podmínkám. Vývoj cestní sítě v HORSKÉ
oblasti se může vydat pouze směrem zkvalitnění současného stavu. Rozšíření cestní sítě
v dané oblasti by vzhledem k výši nákladů, kolizi s přírodou a poměru vložených finančních
prostředků k užitku nebylo vhodné.
PODHORSKOU oblastí vedou dvě silnice I. třídy. Jedná se o již zmiňovanou I/25, která vede
z Ostrova k hraničnímu přechodu Boží Dar/Oberwiesenthal a silnici I/13 spojující Karlovy
Vary s Libercem a dále přes Frýdlant k hraničnímu přechodu s Polskem Habartice/Zawidów.
Silnice I/25 je v podhorské oblasti v lepším stavu proti horské oblasti, což je dáno
nadmořskou výškou a s ní spojenými klimatickými podmínkami. Silnice I/13 je hlavní tepnou
spojující tři krajská města Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, z toho plyne, že je o stav
velmi dobře postaráno. Stav silnice I/13, s ohledem k vytíženosti a uspořádání v terénu, je
výborný. Silnice druhé třídy je jen jedna a vede z Ostrova přes Hroznětín do Potůčků, jedná se
o výše zmíněnou silnici II/221. Stav je opět v podhorské oblasti lepší než v oblasti horské.
Silnic třetí třídy se v podhorské oblasti nachází více než v oblasti Horské. Jedná se o silnici
III/22222, která spojuje Ostrov s Hájkem a dále vede do Sadova. V Hroznětíně jde o silnice
III/22129 (Hroznětín-K. Vary), III/22130 a III/22136, což jsou silnice v západní části
Hroznětína a III/2204 spojující Hroznětín s Děpoltovicemi. V oblasti Krásného Lesa se jedná
o silnice III/2236 a III/2238, které spojují Krásný les se silnicí I/13, III/2236 pokračuje
severo-severovýchodním směrem do Krušných Hor. Stav těchto silnic je mírně horší než je
dnešní standard. V rámci cestní sítě v PODHORSKÉ oblasti není nutné budovat nové silnice,
vývoj by se měl zaměřit na zachování, případně zkvalitnění současného stavu. Jak již bylo
uvedeno výše, budování nových silnic stojí velmi mnoho veřejných financí. Vynaložení
těchto veřejných financí za účelem výstavby nových silnic by prospěl velmi malému okruhu
obyvatel, možná jen turistům.
Oblastí POOHŘÍ, přímo Stráží nad Ohří, prochází výše zmíněná tepna I/13, která je, jak již
bylo zmíněno, v poměru k vytíženosti ve výborném stavu. Silnice druhé třídy oblastí Poohří
neprochází. Silnice třetí třídy III/22127 (Ostrov-Mořičov-Velichov-Kyselka), III/22125
(Velichov- Vojkovice-I/13) a III/22126 (Vojkovice-Jakubov) jsou v mírně horším stavu,
jedná se o silnice, které zastávají poměrně malou obslužnost a zřejmě proto není přikládán
větší důraz na jejich kvalitu. Vlivem omezení oblasti POOHŘÍ, z východní strany
Doupovskými horami a v nich situovaném vojenském prostoru Hradiště, ze západní strany a
ve střední části řekou Ohře, dále vzhledem k očekávané stagnaci počtu obyvatel je vývoj
v lokalitě z hlediska cestní sítě jednoznačně věcí zkvalitnění současného stavu.
31. 12. 2014
2014
54/123
Obr. č. 17
3.6.3.
UAPo
Silniční síť ORP Ostrov
Železniční doprava
Ostrov leží na trati č. 140 Cheb - Chomutov, která spojuje Ostrov s Vojkovicemi a se Stráží
nad Ohří.
Trať č. 141 spojuje K. Vary s Merklínem, přes Hroznětín
Trať č. 142 K. Vary s Potůčky, přes Nejdek, Pernink, Horní Blatnou
31. 12. 2014
2014
55/123
Obr. č. 18
3.6.4.
UAPo
Železniční síť ORP Ostrov
Vodní doprava
Jediná větší řeka je řeka Ohře, která není pro vodní dopravu splavná. Je využívána jen
k rekreačním účelům. Rozvoj vodácké turistiky je podmíněn rozšířením zázemí pro vodáky.
3.6.5.
Letecká doprava
V území ORP Ostrov se nenacházejí letiště pro leteckou dopravu.
31. 12. 2014
2014
56/123
3.6.6.
UAPo
Ostatní doprava
Ve všech oblastech se nacházejí, popř. realizují lyžařské vleky, jejichž provoz odpovídá
standardům. Některé jsou v provozu i v letních měsících. Protože však vleky provozují různí
majitelé, dosud nedošlo k výraznějšímu posunu ve vyjednání jednotných jízdenek a možnosti
přejíždění. Ski areály jsou v území tyto: Klínovec - sever a jih, Boží Dar - Neklid, Boží Dar NOVAKO. Merklín společně s Abertamy realizují výstavbu lyžařského areálu Plešivec. S
výstavbou tohoto areálu se začalo v roce 2012. V ZÚR KVK 2010 je tato plocha a také plocha
Jáchymov - Boží Dar - Klínovec označována jako významná plocha nadmístního významu.
Cykloturistické trasy jsou významnou součástí místní krajiny. Nadregionální jsou
cyklostezka Ohře, trasa č.36 - Krušnohorská magistrála Boží Dar - H. Blatná - Pernink ...
(směr Tachov).
Pěší turistické trasy a zimní lyžařské běžecké trasy jsou zejména v okolí rekreačních nebo
lázeňských středisek (pěší a běžecké okruhy) nebo připojují vzdálenější sídla. Rozvoj
turistických tras pro pěší, cyklisty i pro běžkaře je podporován.
Tramvajová doprava se v území nevyskytuje.
3.6.7.
1) Údaje od poskytovatelů, správců dopravní infrastruktury
2) Údaje z webu Krajského úřadu Karlovarského kraje
3) Údaje ČSÚ, vybavenost obcí
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY - S
-
SLABÉ STRÁNKY - W
Plán přeložky silnice č. I/13 v obci Stráž nad
Ohří
Transitní doprava je ve většině případů vedena
mimo zastavěné území
Současný stav a územní plán (plánovaný další
rozvoj dopravní infrastruktury)
-
PŘÍLEŽITOSTI – O
-
-
Postupná rekonstrukce nevyhovujících úseků
místních komunikací
Obnova zkušební trati trolejbusů ve smyslu
zavedení této dopravy jako běžného způsobu
přepravy osob mezi Jáchymovem a Ostrovem
HROZBY - T
-
tabulka č. 28
31. 12. 2014
proces schvalování přeložky silnice ve Stráži
nad Ohří trvá od roku 1992, postupně byly
schváleny varianty, z nichž 1 je již vybrána tento složitý a překombinovaný proces
znemožňuje další rozvoj obce. Plán investora
(ŘSD) realizovat stavbu je až v roce 2020 tento dlouhodobý proces znemožňuje další
rozvoj obce
vznik neregulované tranzitní dopravy horskou
oblastí
nedodržení zásad prezentovaných v ÚP,
nedodržení termínů apod.
ÚÚP Ostrov
2014
57/123
3.7.
Veřejná technická infrastruktura
A.
Souhrn vyhodnocení
UAPo
Technická infrastruktura v území je na průměrné úrovni, zásobování energiemi je spolehlivé a
nemá zásadní problémy. Slabší stránkou je zásobování vodou a hlavně kanalizace. Absence
veřejného vodovodu chybí na 1/3 území (lokální studně dostatečně pokrývají spotřebu
domácností, ale je nutné kontinuálně sledovat kvalitu zdrojů. V případě nedodržení
hygienických limitu je komplikované zásobování z náhradních zdrojů). Odkanalizování je asi
nejzásadnější problém a vyskytuje se v místních částech téměř každé obce.
B.
3.7.1.
Širší vazby technického vybavení
Vodovodní síť bude nadále doplňována, bude realizováno napojení co největšího počtu sídel
na skupinové vodovody. Skupinový vodovod v daném území je: Jáchymov (napojení obcí
Abertamy a Pernink- část, Boží Dar, Jáchymov, H.Blatná), skupinový vodovod Karlovy Vary
- Ostrov - ostrovská větev (napojení obcí Hájek, Ostrov, Hroznětín, Krásný Les, plánované
napojení Merklína). Je provedeno propojení vodovodů Pernink a Horní Blatná ze zrychlovací
stanice, čímž je H. Blatná napojena na skupinový vodovod Jáchymov. Plánovaná akce
nadmístního významu je vodovod Velichov - Vojkovice - Stráž nad Ohří. Zásobování pitnou
vodou je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/.
V odkanalizování a čištění odpadních vod se žádná akce nadmístního významu nedotýká
zájmového území.
Stejně je tomu v zásobování elektrickou energií. Stávající elektrizační soustavy zásobují
území elektrickou energií prostřednictvím distribuční sítě 110kV, která je napojena na
nadřazený energetický systém 400kV přes rozvodnu Hradec s transformací 400/220/110kV a na
systém 220kV přes rozvodnu Vítkov s transformací 220/110kV.
Plynofikace - připravovaná výstavba vysokotlakých plynovodů (VTL) vytváří předpoklady
pro téměř plošnou plynofikaci obcí. VTL plynovody a na ně navazující vysokotlaké regulační
stanice (VTL-RS) jsou zdrojovým článkem - VTL nejsou v zájmovém území plánovány.
Navazující síť středotlakých (STL) plynovodů je základem pro plošnou plynofikaci.
3.7.2.
Zásobování elektrickou energií
Zásobování elektrickou energií je celé oblasti ORP Ostrov dostatečné. Bude respektována
koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy zásobující území elektrickou energií
prostřednictvím distribuční sítě 110kV. Soustava je napojena na nadřazený energetický
31. 12. 2014
2014
58/123
UAPo
systém 400kV přes rozvodnu Hradec s transformací 400/220/110kV a na systém 220kV přes
rozvodnu Vítkov s transformací 220/110kV.
Obr. č. 19
3.7.3.
Zásobování EE ORP Ostrov
Zásobování vodou
V zásobování vodou nedošlo v obcích spadajících pod ORP Ostrov k zásadním změnám
oproti roku 2010. Rozvoj vodovodů je řešen v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Karlovarského kraje http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/.
Jedinou obcí, kde je zásobování pitnou vodou řešeno výlučně individuálními zdroji
(studnami) a ani se neplánuje jiné řešení, jsou Potůčky. Se zásobováním pitnou vodou mají
problém i obce v POOHŘÍ, ovšem tam se předpokládá řešení napojením na skupinový
vodovod Ostrov - Karlovy Vary.
31. 12. 2014
2014
59/123
Obr. č. 20
3.7.4.
UAPo
Zásobování vodou ORP Ostrov
Kanalizace a čištění odpadních vod
V čištění odpadních vod nedošlo v obcích spadajících pod ORP Ostrov k zásadním změnám
oproti roku 2010. Rozvoj kanalizací je řešen v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Karlovarského kraje http://webmap.kr-karlovarsky.cz/prvk/. Kanalizace je nedostačující na
většině území. Minimum těchto problémů má HORSKÁ oblast, kde se s nimi potýkají pouze
v obci Potůčky. Problémy s kanalizací mají na většině území PODHORSKÉ oblasti s jedinou
výjimkou Ostrova a v celém POOHŘÍ.
Až v roce 2020 bude uspokojivě řešena likvidace - veškeré odpadní vody akumulované v
bezodtokých jímkách budou likvidovány na čistírně odpadních vod obcí Pernink, Boží Dar,
Jáchymov, Ostrov, Karlovy Vary, na navrhované ČOV Krásný Les, Abertamy, Potůčky, Stráž
nad Ohří, na upravené ČOV Hroznětín.
31. 12. 2014
2014
60/123
Obr. č. 21
3.7.5.
UAPo
Kanalizace ORP Ostrov
Zásobování plynem
Připravovaná výstavba vysokotlakých plynovodů (VTL) vytváří předpoklady pro téměř
plošnou plynofikaci obcí. VTL plynovody a na ně navazující vysokotlaké regulační stanice
(VTL-RS) jsou zdrojovým článkem - VTL nejsou v zájmovém území plánovány. Navazující síť
středotlakých (STL) plynovodů je základem pro plošnou plynofikaci. V okrese Karlovy Vary se
uvažuje s plynofikací těchto obcí a místních částí: Krásný Les, Damice, Nové Město. V současné
době je plynofikace provedena téměř na celém území ORP Ostrov.
3.7.6.
Zásobování teplem
Vzhledem k vyšší účinnosti ekologických opatření a vyšší efektivitě při centrální výrobě tepla
bude nadále podporováno zvýšení kvality a rozšíření systémů centrálního zásobování
teplem (CZT) a jejich technickému zabezpečení.
Rozhodujícím ukazatelem pro využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) je vyhodnocení
efektivity záměru a posouzení specifických lokálních podmínek s ohledem na možnosti využití
potenciálu biomasy, bioplynu, energie vodní, větrné, solární nebo geotermální. Abertamy plánují
využít biomasu, v Jáchymově se nabízí využití geotermální energie. Větrné elektrárny jsou
31. 12. 2014
2014
61/123
UAPo
umístěné v Božím Daru. Využívání obnovitelných zdrojů však naráží na ochranu krajinného rázu
a přírodních hodnot dotčeného území, nebo na faktor pohody a klidu místních obyvatel.
3.7.7.
1) Údaje od poskytovatelů, správců technické infrastruktury
2) Údaje z webu Krajského úřadu Karlovarského kraje
3) Údaje ČSÚ, vybavenost obcí
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY - S
-
Plán výstavby skupinového vodovodu
v jednotlivých obcích
Současný stav a územní plán (plánovaný
další rozvoj technické infrastruktury)
plynofikace
SLABÉ STRÁNKY - W
-
PŘÍLEŽITOSTI – O
-
HROZBY - T
-
tabulka č. 29
3.8.
Sociodemografické podmínky
A.
Souhrn vyhodnocení
absence veřejného vodovodu na 1/3 území
(lokální studně dostatečně pokrývají spotřebu
domácností, ale je nutné kontinuálně sledovat
kvalitu zdrojů;v případě nedodržení
hygienických limitu je komplikované zásobování
z náhradních zdrojů)
nevyhovující odkanalizování v mnoha obcích
nedostatečná kapacita ověřovaných zdrojů pitné
vody
nedodržení zásad prezentovaných v ÚP,
nedodržení termínů apod.
ÚÚP Ostrov
Ve všech oblastech se projevuje celorepublikový trend, kterým je únik z rušného městského
prostředí do okrajových částí měst a na venkov - do rodinných domů se zahradami. Většina
lidí dojíždí do svého zaměstnání do měst a v případě rodiny s dětmi se kromě zaměstnání
dojíždí také do škol a za volnočasovými dětskými aktivitami, takže nový domov plní pouze
tzv. přespávací funkci.
Tento způsob bydlení je ekonomicky náročnější pro obecní rozpočet - enormní náklady na
nutnou technickou infrastrukturu, kterou je nutné pro výstavbu na nových plochách vynaložit,
a dlouhodobé průběžné náklady, které musí obec každoročně vynakládat na běžnou údržbu,
opravy, úklid sněhu, čištění apod. jsou až třikrát vyšší oproti řadové zástavbě v centrech měst
Příležitostí je zdravé životní prostředí, které znamená potenciál pro umístění zařízení
turistického ruchu, ale i průmyslových areálů představujících pracovní příležitosti.
31. 12. 2014
2014
62/123
B.
UAPo
3.8.1.
Historický vývoj
Zástupce HORSKÉ oblasti pro historii:
Abertamy: Jako datum založení Abertam bývá uváděn rok 1529. V té době se v celém okolí
vzmáhala těžba stříbra a cínu, což přispívalo k velkému rozkvětu Abertam i okolních obcí.
V abertamských žilách se do roku 1589 vytěžilo kolem 25 tun stříbra. V roce 1579 byly
Abertamy povýšeny císařem Rudolfem II. na horní město. Avšak velmi rychle došlo
k vyčerpání ložisek stříbra a hornická sláva města začala upadat. Období třicetileté války
situaci jen zhoršilo, doly se postupně uzavíraly. K tomu přispěla také katolická
protireformace, v jejímž důsledku luteránské obyvatelstvo houfně odcházelo do Saska. Tehdy
se zde rozšířilo krajkářství, řezbářství, výroba umělých květin, výroba rukavic. V roce 1876
byly Abertamy povýšeny na město. Na počátku 20. století měly Abertamy i s Hřebečnou přes
4 000 obyvatel a 275 popisných čísel, bylo zde více jak 20 továren na rukavice, továrna
pleteného zboží, 5 továren na krajky, doly na cín a těžila se zde rašelina. Po roce 1945 došlo k
vysídlení německých obyvatel. Již v roce 1946 se započalo s těžbou uranu na Jáchymovsku a
začala se psát temná historie vězeňských lágrů. V té době bylo v Abertamech evidováno 1
253 obyvatel. Výroba rukavic se soustředila v jedné továrně, jejíž činnost byla ukončena v
roce 1998 (výroba dnes probíhá pouze ve 2 soukromých dílnách). V současné době jsou
Abertamy pro svou polohu pod horou Plešivcem (890 m n. m.) s kamennou rozhlednou z roku
1895 a malým lyžařským areálem oblíbeným rekreačním střediskem v létě i v zimě.
Zástupce PODHORSKÉ oblasti pro historii:
Ostrov: Počátky osídlení Ostrova se kladou na začátek 13. století podle nejstarší dochované
stavební památky – hřbitovního kostela sv. Jakuba (1224-1226), který nese prvky románské a
raně gotické architektury. V poslední čtvrtině 13. století byl vybudován i druhý farní kostel
sv. Michaela a původní sídliště bylo přeneseno do míst dnešního historického jádra Ostrova.
Jako město bylo poprvé označeno v privilegiu Jana Lucemburského z roku 1331. Kamennými
hradbami byl Ostrov obklopen v průběhu 14. století. V 15. století se Ostrov stal majetkem
hrabat Šliků, kteří zbohatli na těžbě stříbra v Krušných horách a přinesli Ostrovu další
stavební vývoj. Vybudovali zde reprezentativní šlikovský zámek s dvorní a zámeckou kaplí.
Farní kostel sv. Michaela získal svou dnešní raně renesanční podobu a řadí se mezi kostely
saského typu v Podkrušnohoří (např. kostel sv. Jáchyma v Jáchymově, kostel sv. Vavřince
v Horní Blatné apod.). V roce 1625 získal město vojevůdce císařských vojsk, kníže Julius
Jindřich, vévoda sasko-lauenburský, který si zde zřídil své rodové sídlo. Starý šlikovský
zámek byl upraven a rozšířen a pod ním byla založena rozsáhlá zámecká zahrada, ve které byl
postaven nový Velký letohrádek. Od roku 1685 začal být budován nový lauenburský zámek
před starým šlikovským. V letech 1693-1696 byl postaven nový zámek nazývaný Palác
princů či Bádenský zámek. Přitom nadále pokračovaly úpravy zámecké zahrady, která se ve
své době pyšnila názvem „osmý div světa“. Jednalo se o jednu z prvních zahrad
francouzského typu v Čechách. V roce 1644 byl položen základní kámen ke stavbě pohřební
kaple sv. Anny, která měla být rodovým mauzoleem české větve vévodů saskolauenburských. V roce 1666 založila vévodkyně Anna Magdaléna piaristickou kolej a
postupně vznikl areál s kostelem Zvěstování Panny Marie, kaplí sv. Floriána a kaplí Panny
Marie Einsiedelnské. V roce 1705 byla vévodská rezidence přenesena do bavorského Rastattu
a stavební vývoj v Ostrově se pozastavil. V 19. století patřilo město jedné z větví císařského
rodu Habsburků velkovévodům z Toskany. Nastala doba průmyslového rozvoje, přetrvávající
až do 20. let 20. století. Byla založena huť, později továrna na lepenku a v roce 1873
31. 12. 2014
2014
63/123
UAPo
porcelánka na výrobu luxusního porcelánu zn. Puls. Rok 1945 a odsun německé většiny
znamenal pro město nový impuls. Těžba uranu v Jáchymově vyvolala velký příliv nově
příchozích českých obyvatel a nutnost vybudování rozsáhlé, nejen bytové, výstavby. Hlavním
stavebním slohem poválečného období se stal tzv. socialistický realismus (SORELA). V roce
1954 žilo v Ostrově již 25 000 obyvatel.
Zástupce POOHŘÍ pro historii:
Obec Stráž nad Ohří byla založena za účelem vybírání cla a v písemných pramenech se
poprvé objevuje již v roce 1238. Majiteli tohoto území byli benediktini z kláštera
v Postoloprtech. Druhý záznam je z roku 1341 v souvislosti s vybíráním cla. V roce 1352 je
ves uváděna jako příslušenství k hradu Pernštejn, který v té době patřil Bedřichovi ze
Šumburka. V roce 1488 patřila část obce k panství nedalekého hradu Egerberg (Lestkov).
V roce 1768 byl zde postaven z milodarů poutníků kostel sv. Michaela archanděla. V
souvislosti s oblastí POOHŘÍ nemůžeme opominout chátrající zámek ve Velichově.
3.8.2.
Sídla
HORSKÁ oblast - sídla
Základní rozdíl mezi jednotlivými obcemi HORSKÉ oblasti se projevuje v počtu obyvatel Jáchymov s 2.815 obyvatel (stav k 31.12.2013) tvoří 39% veškeré populace žijící v této
oblasti. Obce Horní Blatná, Merklín, Pernink jsou svými počty trvale žijících vyrovnané (488
až 1.058 obyvatel). K této skupině je možné přiřadit také Abertamy s 1.191 trvale žijících.
Boží Dar má extrémně nízký počet obyvatel (nezapomínejme však, že počet rekreantů činí v
sezóně až desetinásobek trvale žijících, tj. Boží Dar bychom klidně mohli zařadit k první
skupině!). Potůčky se 465 obyvateli stejně jako Boží Dar nepatří do hustě obydlených území.
Turistický ruch v Potůčkách na rozdíl od Božího Daru (pro nějž jsou typické týdenní a delší
pobyty) je založen spíše na krátkodobých - víkendových pobytech, které ovšem probíhají
celoročně (návštěvníci se soustředí především na nákup v tržnicích a konzumaci
v restauracích, ačkoliv určité procento tvoří také turisté sportovního typu - cyklisté, lyžaři,
řidiči čtyřkolek,…). U této obce, z hlediska plánování a hodnocení dostatečnosti kapacity
infrastruktury (zdrojů energií, vody atd.), může tedy být poněkud odlišný přístup než u
Božího Daru, ovšem i tady (stejně tak i v ostatních obcích) je nutné zohlednit turistický ruch.
Mluvíme-li o hustotě, pak je nutné zmínit plošnou rozlohu správních území - opět se vyjímá
Jáchymov s 5.111 ha. Dalším významným rozdílem je umístění obcí Boží Dar a Potůčky v
bezprostřední blízkosti hraničního přechodu. Horské území (pominu-li období těžby uranu a
lázeňské území Jáchymova) bylo dlouho bez větší investiční činnosti, přestože probíhá jeho
intenzivní využívání (ale pouze zimní). I to mělo jeden pozitivní význam, že totiž došlo
k určité konzervaci původní zástavby. Stagnace, nedostatek pracovních příležitostí a odliv
obyvatel však současně způsobil rozsáhlejší demolice (důsledek i „ostrahy“ hranic),
zanedbávání infrastruktury, která mnohde již dožila a je pro současnou potřebu nevyhovující.
PODHORSKÁ oblast - sídla
Hodnotíme-li jednotlivé obce v PODHORSKÉ oblasti, pak jejich rozdíly se projevují zejména
ve velikosti - Ostrov se 17.182 obyvateli se vyjímá - jedná se o obec s odlišnými
charakteristikami (viz např. vzdělanost). Ve většině ukazatelů se vyjímá Krásný Les (vč.
nadmořské výšky) kromě vyjížďky do zaměstnání. Poměr zaměstnaných v místě bydliště ku
vyjíždějícím za prací je velmi důležitý, protože pomáhá pochopit, co znamená "mít práci
nadosah" - viz Hájek coby vzdálenější předměstí Ostrova, jenž je svým poměrem 0,22 : 1
extrém v celém správním obvodu ORP Ostrov. Při celkovém pohledu na srovnávané obce se
31. 12. 2014
2014
64/123
UAPo
jeví Ostrov jako nejstabilnější, což souvisí s již zmiňovaným výrazně odlišným počtem
obyvatel (a souvisejícím počtem ekonomicky aktivních podnikatelů). Hodnotíme-li zbývající
tři obce - Hroznětín, Hájek, Krásný Les, pak Hroznětín se rovněž vyjímá počtem obyvatel
(1918). Z hlediska počtu obyvatel jsou si nejbližší Krásný Les (308) a Hájek (587), ale jak již
bylo zmíněno, Hájek je spíše periferií Ostrova. Z urbanistického hlediska lze rozvoj
zaznamenat zejména u Ostrova. Z malého obchodního městečka se zachovanou nenarušenou
historickou strukturou se stalo „socialistické“ město výstavbou velkého sídliště v několika
etapách. Po prvních tzv. dvouletkových domech pro pracovníky uranových dolů na
Jáchymovsku a rozvíjejícího průmyslu byl založen koncept rozsáhlé zástavby na půdorysu
typickém pro socialistický realismus. Naštěstí vlastní historické jádro města zůstalo
nedotčeno zájmy nových budovatelů a šťastně vedený silniční průtah spolu s železničním
tělesem trati do Jáchymova vytvořil dostatečný odstup umožňující do určité míry nekonfliktní
vztahy staré a nové zástavby. Hroznětín je v rozvoji omezován aktivním záplavovým územím
Bystřice a např. Kfely by se rozvojem zástavby měly přizpůsobit rybníkům, a to stávajícím i
zrušeným, neboť hydrologický režim v daném území má paměť a ekonomicky přijatelnější je
tato místa vyloučit z rozvojových ploch, či dokonce obnovit rybníky.
Oblast POOHŘÍ - sídla
Významným rozdílem obcí POOHŘÍ je fakt, že obec Stráž nad Ohří plní funkci dopravního
koridoru, zatímco porovnávané obce Velichov s Vojkovicemi leží mimo současnou i
plánovanou trasu silnice č. I/13. Území obcí Stráže nad Ohří i Boče je značně znehodnoceno
průtahem silnice č. I/13, který znepříjemňuje život místních obyvatel. V obou obcích navíc
chybí chodníky podél průtahové komunikace a pohyb je velmi omezen. K výstavbě nové trasy
této přetížené silnice by mělo dojít co nejdříve. Důležitou skutečností je také existence
funkční železniční tratě č. 140 Karlovy Vary - Chomutov procházející Vojkovicemi. Při
celkovém pohledu na srovnávané obce se jeví Stráž nad Ohří jako nejslabší ve všech
hodnocených parametrech. V souvislosti s polohou na řece zmiňujeme společný faktor
POOHŘÍ, a to existenci povodňového plánu, který se obcí bezprostředně dotýká. Centrem
všech obcí totiž prochází záplavová oblast pro Q100 (100letou) vodu. Podobnost obcí Stráže
nad Ohří, Velichova a Vojkovic se týká krátké vzdálenosti k centrům regionu a samozřejmě
omezení prostoru Vojenským újezdem Hradiště. V Květnové se setkáváme i s novým
fenoménem posledních let, výstavbou procovských vil na enormně velkých silně oplocených
pozemcích.
3.8.3.
Využití území
Využití území je dáno jednoznačně geomorfologií. V horách se daří zemědělské výrobě, a to
ekologicky zaměřenému pastevectví (Horský statek s.r.o. Abertamy). Hlavním zdrojem
obživy a hlavním způsobem využití území v HORSKÉ oblasti je naplňování potřeb turistů. V
PODHORSKÉ oblasti zůstává jedním z hlavních oborů zemědělská výroba - zejména v
Hroznětíně, dále těžba kaolinu. Turistický ruch však nelze opomíjet ani v této oblasti.
Obdobně je tomu v POOHŘÍ (těžba čediče). Celkově lze využití území charakterizovat jako
"zapomenuté Krušnohoří" - zájmové území se totiž potýká s odlivem obyvatel z důvodu
nedostatku pracovních příležitostí, popř. možností rekvalifikace. Převažuje tak (zejména v
HORSKÉ oblasti) využití území k rekreaci než k trvalému bydlení. S obdobným problémem
se však potýkají také obyvatelé německé strany Krušných hor.
31. 12. 2014
2014
65/123
UAPo
Dalším rizikem velkého množství rekreantů nebo nových obyvatel je jejich umění prosadit
své zájmy na úkor starousedlíků. Častou příčinou nespokojenosti místních obyvatel
a rekreantů totiž bývá pocit omezení v právech a svobodách. Tato příčina má podtext s novými obyvateli došlo k selektivnosti určité demografické a sociální skupiny. Kromě
postupné změny funkčního využití a fyzického prostředí se může změnit také sociální
prostředí. Hlavní rozdíl mezi obyvatelem a nově příchozími obyvateli je nová ucelená skupina
středního věkového průměru patřící do vyšších příjmových kategorií (obecně s vysokým
sociálním statusem, vysokým sebevědomím). Tato diferenciace - sociální nerovnost obou
skupin, vede k nevraživosti. Uvnitř malého sídla může vzniknout rozdělené sociální prostředí
s výraznou separací nových obyvatel, které snižuje sociální soudržnost. Další příčinou
nespokojenosti obyvatel starousedlíků je aktivita nově příchozích, kteří mají větší schopnost
ovlivnit rozhodování o veřejných otázkách obce, přináší sebou řadu kontaktů a disponují větší
politickou silou než jednotliví starousedlíci. Tato aktivita se jeví tak, že probíhá jednostranné
prosazování zájmů nově příchozích, což samozřejmě starousedlíci kritizují, aniž by si
uvědomovali, že "síla" nově příchozích je prospěšná pro obec, a tedy i pro ně, a může se
projevit ve vyváženém rozvoji obce.
3.8.4.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel od r. 2012 lehce vzrostl pouze v jediné oblasti, a to PODHORSKÉ díky obcím
Hájek a Krásný Les. V obci Hájek byl největší přísun a to 104 nových obyvatel. V dalších
obcích je pouze nepatrný nárůst obyvatel a to jen na Božím Daru a v Potůčkách. Největší
úbytek obyvatel byl naopak v HORSKÉ oblasti a to v Jáchymově 379 obyvatel, v Horní
Blatné 185 obyvatel a také v Abertamech 148 obyvatel. Oblast POOHŘÍ zůstává relativně
beze změn. Od r. 2012 tedy ubylo v HORSKÉ oblasti 763 obyvatel, v PODHORSKÉ přibylo
89 obyvatel a v POOHŘÍ ubylo 18 obyvatel. Celkový úbytek je 692 obyvatel.
OBYVATELSTVO
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
29 320
325
272
27,9
48,9
4,0
53
704
767
29 881
355
274
32,5
41,6
5,8
81
1 456
976
29 940
382
292
29,8
43,8
7,9
90
1 197
1 228
29 356
306
303
28,4
47,2
7,9
3
632
1 219
29 330
345
285
23,5
47,0
9,5
60
772
858
29 043
299
285
21,8
43,5
5,6
14
549
706
28 899
279
314
30,6
45,5
3,8
-35
549
658
Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel
Sňatky
Rozvody
Potraty
Průměrný věk mužů (roky)
Průměrný věk žen (roky)
Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%)
-63
-10
152
114
188
37,2
39,7
13,0
480
561
166
119
152
37,3
39,8
13,1
-31
59
161
131
142
37,3
40,2
13,2
-587
-584
122
119
136
37,8
40,7
13,7
-86
-26
118
111
153
38,1
40,9
13,9
-157
-143
126
90
109
39,1
41,6
14,5
-109
-144
120
104
147
39,4
41,9
15,1
Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100
dětí ve věku 0 - 14 let)
85,1
86,9
88,8
92,0
92,1
97,9
101,0
Počet obyvatel (k 31. 12.)
Živě narození
Zemřelí celkem
podíl zemřelých na novotvary (%)
podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy (%)
podíl zemřelých na nemoci dýchací soustavy (%)
Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí)
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí vystěhovalí)
tabulka č. 30
31. 12. 2014
2014
66/123
3.8.5.
UAPo
Věková struktura
Věkovou strukturu v Karlovarském kraji lze charakterizovat průměrným věkem (sčítání
2001), a to 38,8 let. Ze socioekonomické analýzy zpracované v rámci Programu rozvoje
Karlovarského kraje 2007 - 2013 vyplývá, že závažnými skutečnostmi pro rozvoj kraje
mohou být údaje o věkové struktuře obyvatelstva, z nichž je zřejmé, že lze očekávat značný
úbytek početně silné skupiny obyvatelstva v produktivním věku.
Věková struktura v HORSKÉ oblasti je stejnorodá. Počet obyvatel stáří 0-14 let se pohybuje
ve všech obcích mezi 15 až 25%, obyvatel stáří 15-64 let je 65 až 75%. Seniorů ve věku od 65
let je zbývajících cca 10%. Z důvodů uvedených v prvním odstavci doporučujeme věnovat se
zejména sledování přírůstku věkové skupiny nejmladší, ovšem je nutné vzít v potaz přírůstek
u sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů nebo dlouhodobě nezaměstnaných.
Věková struktura v PODHORSKÁ je stejnorodá. Počet obyvatel stáří 0-14 let se pohybuje ve
všech obcích mezi 15 až 19%.
Věková struktura v POOHŘÍ je také stejnorodá. Počet obyvatel stáří 0-14 let se pohybuje ve
všech obcích mezi 15 až 20%, obyvatel stáří 15-64 let je 68 až 72%. Seniorů ve věku od 65
let je zbývajících 10 až 12%. Z důvodů uvedených v prvním odstavci doporučujeme věnovat
se zejména sledování přírůstku věkové skupiny nejmladší, ovšem je nutné vzít v potaz
přírůstek u sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů nebo dlouhodobě nezaměstnaných.
Zhruba u poloviny obcí je snižující se průměrný věk (v porovnání let 2000 až 2007) - snižuje
se počet obyvatel v produktivním věku a zároveň se zvyšuje počet penzistů. Naopak je tomu v
obcích Boží Dar, Pernink, Merklín, Potůčky, Hájek, Krásný Les, Velichov (přírůstek lidí v
produktivním věku je ovšem mnohde velmi nízký). V Ostrově je úbytek jak lidí v
produktivním věku, tak i penzistů.
3.8.6.
Vzdělanost
Pro HORSKOU oblast je typický vysoký podíl obyvatel bez vzdělání nebo se základním
vzděláním - 35 až 45%, a nízký podíl vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání
(maximum 10%). Srovnatelně se základním vzděláním je zastoupeno učňovské a střední
odborné vzdělání bez maturity (30 - 40%). Je tedy zřejmé, že další vzdělávání a rekvalifikace
ekonomicky aktivních obyvatel by mělo být jednou z priorit obcí HORSKÉ oblasti.
Pro PODHORSKOU oblast je typický rovněž vysoký podíl obyvatel bez vzdělání nebo se
základním vzděláním - 28 až 32% (extrémem je v této oblasti Krásný Les - 44%), a nízký
podíl vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání (maximum 10% v Ostrově). Učňovské a
střední odborné vzdělání bez maturity převyšuje podíl základního vzdělání o cca 10 až 15%.
Je tedy zřejmé, že další vzdělávání a rekvalifikace ekonomicky aktivních obyvatel by mělo
být jednou z priorit obcí PODHORSKÉ oblasti, ačkoliv připouštíme, že v porovnání se
sousedními oblastmi POOHŘÍ a HORSKOU je tato oblast lehce nadprůměrná. Je zřejmé, že
další vzdělávání a rekvalifikace ekonomicky aktivních obyvatel by mělo být jednou z priorit
oblasti PODHORSKÁ.
Věková struktura obyvatel i jejich nejvyšší dosažené vzdělání jsou v oblasti POOHŘÍ u všech
3 obcí srovnatelné - relativně vysoký podíl obyvatel bez vzdělání nebo se základním
vzděláním - 25 až 40%, a nízký podíl vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání
31. 12. 2014
2014
67/123
UAPo
(výrazně pod 10%). Nejvíce je zastoupeno učňovské a střední odborné vzdělání bez maturity
(40 - 45%). K těmto údajům doplňujeme, že ve všech obcích je zajištěna maximálně
mateřská škola. Za základním a středním vzděláním je nutné dojíždět do větších sídel! Je tedy
zřejmé, že další vzdělávání a rekvalifikace ekonomicky aktivních obyvatel by mělo být
jednou z priorit POOHŘÍ.
3.8.7.
Školství a výchova
Úroveň vzdělanosti obyvatel je jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti
v globalizující se ekonomice. To se týká nejen jednotlivců či států, ale také mikroregionů. Pro
rozvoj mikroregionů má význam rozšíření škály nabízených oborů nejen vysokého školství
na nižších bakalářských stupních, ale především rekvalifikačních kurzů, popř. doplnění a
zvýšení vzdělání u dospělých. Pozitivní roli do budoucna by měly sehrát vyšší odborné školy,
jakožto zcela nový segment, o který byl český školský systém doplněn v polovině 90. let. Na
tomto místě je třeba připomenout, že jsou to právě krajské samosprávy, které získaly jako
jednu ze svých stěžejních kompetencí možnost usměrňovat na svém území síť středního
školství (zejména z pohledu sladění struktury nabízených studijních oborů a budoucích potřeb
trhu práce v regionu), což se bohužel v Abertamech projevuje jako slabá stránka, neboť v této
obci došlo ke zrušení středního odborného lesnického učiliště, které poskytovalo kromě
vzdělání mladým i certifikáty dospělým (pro používání motorových pil apod.), dále
poskytovalo pracovní příležitosti lidem s vyšším vzděláním a obecně bylo velmi přínosným
subjektem v této obci. Absenci učiliště pociťují i občané sousedního Perninku, což je obec,
která, jak vyplývá z její SWOT analýzy, má dobré předpoklady stát se vzdělávacím a
kulturním centrem v HORSKÉ oblasti. K tomu je nutné využít všechny příležitosti, které jsou
k dispozici, a kombinovat provoz stávajících zařízení (kina, knihovny, info-centra, školícího
střediska Západočeské univerzity) s dokončenou stavbou Střediska komunitního a kulturního
života v Perninku - Komunitní centrum Krušnohorka. Samozřejmě je nezbytné
spolupracovat se sousedními obcemi.
Jiný aktuální problém představuje otázka racionalizace sítě základního školství ve světle
současného (ale zřejmě i budoucího) nepříznivého populačního vývoje. Zatímco slučování
škol ve velkých městech (především jejich centrálních částech) není povětšinou doprovázeno
závažnějšími komplikacemi (díky husté dopravní síti je možno dojíždět i do vzdálenějších
škol), rušení školských zařízení v malých venkovských obcích je problémem mnohem
závažnějším a citlivějším. Odhlédneme-li od odlišné úrovně dopravní obslužnosti
venkovských mikroregionů, je zřejmě, že existence základní školy (byť třeba jen malotřídní)
symbolizuje vitalitu obce. Její ztráta může předznamenat pokles migrační atraktivity
s nepříznivými důsledky pro budoucí demografický vývoj obce.
3.8.8.
Zdravotnictví a sociální péče
Pro oblast zdravotnictví je vhodné uvést následující charakteristiku: Až na výjimky (např.
obce při silnici I/13) je pro všechny oblasti typické zdravé životní prostředí. Proti tomu stojí
31. 12. 2014
2014
68/123
UAPo
ztížené životní podmínky dané geomorfologií (horské oblasti), s nimiž se moderní pohodlný
nebo starší člověk s omezenou pohyblivostí nechce potýkat (výsledkem je migrace). Z tohoto
důvodu mnohé obce provozují - Ostrov, Merklín, nebo plánují zřídit dům s pečovatelskou
službou - Abertamy. Dalším řešením v této oblasti je také činnost občanských sdružení - např.
o.s. Abertamy, které je významným aktivním prvkem místního společenského a kulturního
života. Toto občanské sdružení věnuje zvláštní pozornost hledání kořenů a motivování
veřejnosti k sounáležitosti s místem svého bydliště, k podílení se na vzhledu a životě svého
města. Stejně pozitivně hodnotíme i činnost Galerie Arnika.
Neméně důležité jsou aktivně působící kluby důchodců - např. klub v Merklíně se schází 2x
do měsíce a pořádá řadu akcí (výlety). Aktivní je i merklínský sbor pro občanské záležitosti,
jehož členové navštěvují starší občany obce v den jejich narozenin a předávají jim dárky.
Tento sbor také pořádá jednou za rok vítání občánků. Spolupracuje i s jinými kluby. Zároveň
je v obci Merklín dům s pečovatelskou službou, s devíti byty pro důchodce, kterým obec
Merklín přispívá nejen na služby spojené s užíváním bytu, ale i na stravné z místní školní
jídelny. Spolupráci se staršími občany, motivaci k jejich aktivitě atd. hodnotíme jako velmi
silnou stránku Merklína. Přístup obce Ostrov ke stabilizaci své populace a ke zlepšování
sociálního profilu přistěhovalectvím zejména mladých, kvalifikovaných a aktivních obyvatel
je zřejmý. V této souvislosti město cílevědomě rozšiřuje nabídku veřejných i soukromých
služeb tak, aby se stalo i v regionální konkurenci atraktivním místem pro trvalý pobyt:
„dobrou adresou“ s vysokým standardem možností využití volného času všech věkových
skupin. Slabou stránkou Stráže nad Ohří je omezená komunikace daná geomorfologií - pravý
a levý břeh řeky Ohře, údolní niva a svahy Krušných hor, strukturou společenství - trvale
žijící a rekreanti, vojenským újezdem Hradiště. To se projevuje i na zajištění zdravotních a
sociálních služeb, které jsou většinou řešeny dojížděním do Ostrova a do Karlových Varů (ve
spojitosti s dojezdem do práce a školy). Nápomocny jsou také různé spolky např. sbor
dobrovolných Hasičů a Okrašlovací spolek v Horní Blatné, dále noviny Hornoblatenské listy
a velmi dobře (vzhledem k obsaženým informacím) fungující informační server obce.
Doposud však žádné z těchto řešení nepřinesla kýžený výsledek a obyvatel nepřestalo ubývat.
Zdravotní služby jsou pro obec ORP Ostrov zajištěny takto: Lékařská služba první pomoci
pro dospělé: NEMOS PLUS s.r.o., Ostrov, U Nemocnice 1161, tel.č. 353 612 500 (nezajišťuje
Karlovarský kraj); Lékařská služba první pomoci pro děti: NEMOS PLUS s.r.o., Ostrov, U
Nemocnice 1161, tel.č. 353 612 500 (nezajišťuje Karlovarský kraj); Lékařská služba první
pomoci zubní: budova vedle areálu Nemocnice Karlovy Vary vpravo, přístup ze Zbrojnické
ulice.
3.8.9.
Kultura
Obdobně jako tomu bylo u sociálních podmínek, hrají důležitou roli občanská sdružení, kluby
seniorů, sportovní oddíly apod. kromě toho je významná také aktivita celé obce - např. silnou
stránkou obce Horní Blatná je účast obce v soutěži Vesnice roku a získaná ocenění:
mimořádné ocenění za péči o kulturní dědictví, v r. 2006 zvláštní cena krajské hodnotitelské
komise osobnost roku Robert Petro (starosta obce). Dalším přínosem je aktivita obce
v čerpání dotací na projekty z oblasti lidských zdrojů - oprava kulturních památek – areál
hřbitova, víceúčelové hřiště u ZŠ aj.
Udržování tradic je chvályhodnou kulturní aktivitou - loučení zimy v Merklíně a vítání jara
v podobě házení „Morény“ do řeky, pálení čarodějnic včetně stavby májky, oslavy dětského
dne - „pohádkový les“ a na závěr roku vánoční zpívání koled pod stromem, kterého se
zúčastní téměř celá obec.
31. 12. 2014
2014
69/123
UAPo
Silnou stránkou obce Ostrov je přístup obce ke společenskému a kulturnímu životu,
k zajišťování vzdělání, rekvalifikace, k motivaci obyvatel k podílení se na vzhledu města,
k motivaci mladých lidí zůstat a rozvíjet aktivity v rodném městě, obci atd.
Pernink je obec, která má dobré předpoklady stát se vzdělávacím a kulturním centrem v
HORSKÉ oblasti. K tomu je nutné využít všechny příležitosti, které jsou k dispozici, a
kombinovat provoz stávajících zařízení (kina, knihovny, info-centra, školicího střediska
Západočeské univerzity) s dokončenou stavbou Střediska komunitního a kulturního života v
Perninku - Komunitní centrum Krušnohorka. Samozřejmě je nezbytné spolupracovat se
sousedními obcemi.
Při celkovém pohledu na srovnávané obce se jeví Jáchymov jako nejslabší, posuzujeme-li
využití jeho potenciálu. Achillovou patou samotného Jáchymova je romská populace (radnicí
poněkud opomíjená) a devastace památkově chráněných objektů, to vše v kontrastu
s lázeňským komplexem a nádherným, téměř alpským charakterem zastavěného prostoru.
V některých obcích chybí - např. ve Stráži nad Ohří společenský sál, kde by mohlo docházet
ke kulturním akcím. Naproti tomu je společenský sál k dispozici pro místní kulturní a
společenské akce a události ve Velichově. Celková vybavenost obce Stráž nad Ohří je
omezena na obecní úřad, poštu, mateřskou školu, železniční a autobusovou zastávku. Celková
vybavenost Velichova není žádná a Vojkovice jsou omezeny na obecní úřad, poštu, železniční
a autobusovou stanici. Minimální vybavenost obcí je způsobena i jejich blízkostí k centrům
regionu, která slouží pro vzdělání, pracovní příležitosti, ale i kulturu a zábavu.
3.8.10.
Veřejná správa
HORSKÁ oblast - celkové vystupování obcí, spolupráce úřadů s občany:
Informovanost občanů prostřednictvím místních novin a velmi přehledné internetové stránky,
vyčerpávající informace z historie, současného dění, kultury apod. má obec Jáchymov. Velmi
přehledné internetové stránky má také Horní Blatná a Merklín. V některých obcích však
postrádáme prezentaci územního plánu, strategického plánu rozvoje obce, povodňového
plánu. Tyto dokumenty pokládáme za velmi důležité a jistě by zajímaly místní obyvatele.
Abertamy, které měly obdobný problém, zpřehlednily koncem roku 2008 vzhled svých
stránek přerozdělením informací podle jejich obsahu a důležitosti. Pernink a Boží Dar měly v
r.2008 vedeny tzv. infoservery obce zvlášť od oficiálních stránek obce, což nevidíme jako
výhodné řešení. Pro všechny obce platí, že chce-li se obec prezentovat jako turisticky
významný bod v Karlovarském kraji, je potřeba zviditelnění. Prosazovat se v tak velké
konkurenci bez reklamy by nemělo smysl. V oblasti komunikace s občany a jejich
informovanosti je mnoho co zlepšovat. Obce by neměly zapomínat ani na vzdělanost místních
- pro HORSKOU oblast je typický vysoký podíl obyvatel bez vzdělání nebo se základním
vzděláním (35 - 45%) a nízký podíl vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání
(maximum 10%). Srovnatelně se základním vzděláním je zastoupeno učňovské a střední
odborné vzdělání bez maturity (30 - 40%). Je tedy zřejmé, že další vzdělávání a rekvalifikace
ekonomicky aktivních obyvatel by mělo být jednou z priorit obcí HORSKÉ oblasti, přičemž
největší dispozice stát se místním vzdělávacím a kulturním centrem má Pernink. Pro doplnění
informací o dotačních titulech - čerpat dotace a zpracovávat žádosti na projekty z oblasti
lidské zdroje umí obec Ostrov (PODHORSKÁ oblast), s větším odstupem je následována
Božím Darem. Další obce z HORSKÉ oblasti jsou Pernink a Horní Blatná.
PODHORSKÁ oblast - celkové vystupování obcí, spolupráce úřadů s občany:
31. 12. 2014
2014
70/123
UAPo
Informovanost občanů prostřednictvím místních novin a celkem přehledné internetové
stránky, vyčerpávající a pravidelně doplňované (tedy včasné) informace ze současného dění,
kultury apod. má obec Ostrov. Velmi přehledné internetové stránky má také Hroznětín. Hájek
má stránky rovněž přehledné. Je zřejmé, že obec Hájek přistupuje k motivaci obyvatel, např.
aby třídili odpad, opravdu důsledně a volí metody, které jsou místním lidem blízké, za což
zasluhuje právem pochvalu. Dále platí totéž co pro HORSKOU oblast.
POOHŘÍ - celkové vystupování obcí, spolupráce úřadů s občany:
Stráž nad Ohří – ve srovnání s Velichovem a Vojkovicemi se jeví být nejslabší. V oblasti
komunikace s občany a jejich informovanosti je mnoho co zlepšovat a obce Velichov a
Vojkovice mohou být příkladem. Velichov – informovanost občanů prostřednictvím místních
novin, velmi přehledné internetové stránky, vyčerpávající informace z historie, současného
dění, kultury apod. Prezentace obce je dostatečná a příkladná. Vojkovice – internetové stránky
obce jsou velmi přehledné, aktuální a informovanost občanů o událostech v obci,
zastupitelstvu, kulturním a společenském dění je dostatečná. Informace se zaměřují i na
oblasti ekologického vzdělávání obyvatel, jejich možností rekvalifikace apod. Prezentace
obce je rovněž dostatečná a příkladná.
3.8.11.
1) Údaje ČSÚ, demografické údaje
3) Literatura
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
SLABÉ STRÁNKY - W
Zdravé životní prostředí
lidé, kteří chtějí pracovat, tak pracují (tzn.,
ačkoliv není optimální nabídka pracovních
příležitostí, obyvatelé pracovní místo seženou
(ovšem, zdali se seberealizují, zůstává otázkou)
možnost dojíždění za prací do regionálních enter
(Ostrov, Karlovy Vary)
stabilizace a mírný nárůst počtu obyvatel
v posledních letech
stabilní turistický ruch v horských oblastech –
zdroj obživy
stabilní zemědělská prvovýroba - zdroj obživy a
tradice (stejně tak průmyslová výroba),
zemědělská výroba znamená navíc souznění s
venkovskou krajinou
aktivní občanská sdružení a spolky dobrovolných
hasičů
domy s pečovatelskou službou
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
HROZBY - T
rezerva zdravého životního prostředí znamená
potenciál pro umístění zařízení turistického ruchu,
ale i průmyslových areálů, tj. potenciál
pracovních příležitostí
současný trend – odliv obyvatel z větších měst do
31. 12. 2014
úbytek obyvatel v porovnání s první polovinou
minulého století
ztížený život v horách a nároky současného
člověka na pohodlí a určitou životní úroveň
nízká ekonomická a sociální soudržnost
společensky nepřizpůsobiví obyvatelé
kvalita a frekvence dopravních spojení je velmi
nízká
nízká míra využívání dotací (ekonomické
poškozování měst)
dojíždění do škol a zaměstnání
chybí společenské sály
malé kulturní vyžití
-
2014
úbytek pracovních příležitostí
orientace hospodářského rozvoje jedním směrem na turistický ruch, který ztratí stabilitu
velké množství rekreantů nebo nových obyvatel,
kteří si dokážou prosadit své zájmy na úkor
71/123
vesnic
rozvoj turistického ruchu v rozumné míře
dialog s veřejností, s podnikateli, s občanskou
společností
zavedení systému vzdělávání dospělých a
spolupráce na tomto projektu se sousedními
obcemi
rekultivace a opětovné využití rekultivovaných
pozemků
stabilní zemědělská prvovýroba je příležitostí pro
rozvoj agroturistiky
využití dotací na další rozvoj lidských zdrojů,
pestrost pracovní nabídky – lehký průmysl,
zemědělství, správa, drobné podnikání
-
-
-
UAPo
starousedlíků
změna charakteru krajiny a využití krajiny vyvolá
odliv obyvatel
nárůst sociálně patologických jevů ve společnosti
tabulka č.31
ÚÚP Ostrov
3.9.
Bydlení
A.
Souhrn vyhodnocení
Bydlení ve správním území je na dobré úrovni a odpovídá současným požadavkům. Bytové
domy jsou v koncepčně zdařilém provedení na většině území a ve městech je dostatečné
množství veřejné zeleně. Technické vybavení je na průměrné úrovni. Rozvoj bydlení je
zřetelný v PODHORSKÉ oblasti – u obcí Ostrov, Hájek, Kfely. Hroznětínu brání v rozvoji
aktivní záplavová zóna Bystřice (t.č. řešeno v územním plánu obtokem - voda z přívalových
dešťů bude svedena zvlášť mimo koryto potoka a mimo zastavěné území obce). HORSKÁ
oblast a POOHŘÍ vynikají spíše výstavbou rekreačních objektů, které však mohou sloužit i
k trvalému bydlení. S bydlením i rekreací samozřejmě souvisí výstavba inženýrských sítí a
komunikací. V předchozí kapitole byl zmíněn problém ekonomické náročnosti rodinných
domů v porovnání s domy řadovými, dále přespávací funkce nových moderních rodinných
domů na venkově a výstavba procovských vil.
B.
3.9.1.
Bydlení
Zástupce HORSKÉ oblasti pro bydlení:
Abertamy: Architektonický ráz je zčásti vynucen místními drsnými podmínkami (sedlové
střechy, menší okna, dřevěné obložení domu, podlouhlá kompaktní hmota bez balkónu a
lodžií). Výslovně nevhodné objekty v obci nejsou, kromě snad jediného objektu v Hřebečné
s plochou střechou a hlubokou lodžií, dnes penzion. Naopak řadové garáže ve Vítězné ulici
dokazují, že i tyto většinou strohé objekty technického rázu je možno s úspěchem upravit tak,
aby byly rovnocenným partnerem bytové výstavby. Urbanistická kompozice sídla vychází z
konfigurace terénu. Obec Abertamy byla založena na jižních a jihovýchodních svazích údolí
dvou potoků severně od Plešivce. Dominantou celé obce je kostel Čtrnácti sv. pomocníků v
centru. V obci se dají vypozorovat různé urbanistické struktury ulic tak, jak se vyvíjela obec:
31. 12. 2014
2014
72/123
UAPo

Východně od kostela zřetelně zachovalá středověká uliční síť podřízená pěšímu provozu
s nahuštěnými izolovanými dvoupodlažními domy, často bez zahrad s minimálními
odstupy mezi objekty.

Ve směru východ - západ po vrstevnici jižního svahu rozšířená výstavba o rastr nových
komunikací oboustranně obestavěných v 17. a 18. století, kde byly naprosto tvrdě
proraženy 3 nové komunikace kolmo na spád svahu a oboustranně obestavěny
přízemními RD z 20. - 30. let minulého století.

Řadové panelové obytné domy (vždy 2 - 3 sekce spojeny k sobě) stojící volně v terénu
uprostřed špatně udržované obytné zeleně bez jakékoliv vazby na stávající stavební čáru realizace po etapách od 70. - 90. let.
V současné době jako centrální veřejný prostor funguje náměstí Míru, kterým napříč vede
průjezdná komunikace II/216 ve směru V-Z a dělí prostor na dvě zcela odlišné části
s odlišnou funkcí: severní část náměstí jasně formovaná okolní kompaktní zástavbou je
upravena jako veřejný park s chaoticky rozmístěnou vysokou zelení a jižní část náměstí je
celá vyasfaltovaná a slouží jako konečná autobusů s otočkou a parkovištěm osobních aut,
které je však kapacitně vytíženo pouze o víkendech v zimních měsících, kdy do obce přijíždí
nejvíce návštěvníků - milovníků zimních sportů. Zástavba jižní hrany této plochy zcela chybí,
a tak se otevírá z náměstí dálkový pohled na krajinnou dominantu oblasti - na vrchol Plešivce
s rozhlednou. V současné době je ukončena rekonstrukce jižní poloviny náměstí. Oba velké
průmyslové areály se v obci pohledově neuplatňují: Rukavičkářské závody jsou umístěny v
prudkém svahu nad Bystřicí, o cca 10 výškových metrů níž se nachází kostel. Areál Blexu je
sice situován ve svrchní partii svahu, ale všechny objekty závodu jsou 1 max. 2 podlažní a
areál je hustě lemován zelení. Drobné obchody a provozovny služeb jsou v Abertamech
rozloženy v parteru domů v Perninské ulici a dále v Jáchymovské ulici vždy v délce cca 100 150 m od náměstí Míru na obě strany - tento uliční prostor je možno chápat jako obchodní
ulici s centrální funkcí, kde se trvale bude prolínat pěší pohyb a automobilový provoz. Obec si
v době největší stavební činnosti v 70. a 80. letech minulého století zachovala jednotící
výškovou hladinu max. 4 NP se sedlovou střechou. Většina izolovaných rodinných či
bytových domů je 1 max. 2 podlažní většinou se sedlovou střechou a s využitelným
podkrovím. Jen několik větších objektů občanského vybavení jsou třípodlažní (objekty
SOUL, dřívější kino, hotel Uran, jídelna a výrobní objekty Rukavičkářských závodů).
Čtyřpodlažní objekty v obci představuje pět řadových panelových obytných domů v
Rukavičkářské ulici a v Roosweltově ulici v centrální poloze v obci. Kromě těchto
čtyřpodlažních panelových domů, které jsou vlastně do řady sestaveny ze 2 - 3 sekcí
(vchodů), jednoznačně převažuje v obci izolovaná výstavba. Rodinné domy jsou v zahradách,
jejichž velikosti jsou nepřímo úměrné stář domů a zahrad - tzn. domy v samotném
historickém jádru obce jsou postaveny na zachovalém středověkém půdorysu města s
minimálním zázemím zahrad, naproti tomu RD z 30. let s pravidelnou pravoúhlou sítí
založení mají zahrady dostatečně velké cca 600 - 700 m2. V obci se dochovalo velké množství
domů s hrázděnou konstrukcí patra, nebo zděných domů s dřevěným odkladem patra s
falcováním jako typické příklady podkrušnohorské architektury. Z provozních budov z 19.
století se v obci mnoho nedochovalo, jedná se spíše o různé kůlny. Areál Rukavičkářských
závodů se začal budovat na přelomu století, areál Blexu v 70. letech až po zrušení těžby dolu
Jeroným v 70. roce. Areál koželužny byl ve 2. polovině 20. století přestavěn na zemědělský
areál. Osada Hřebečná představuje pouze oboustranné zastavění podél komunikace, které se
pouze na 2 místech v koncentrovanější formě rozrůstá do 2. plánu do volné krajiny. Podél
polních cest pak jsou volně rozesety samoty prakticky v celé ploše jihovýchodního až
východního mírného svahu dnes výhradně rekreační chalupy. Osada nemá výraznou
dominantu. Hmotově největší objekt je bývalá budova školy, dnes penzion, která je však
pohledově zakryta vysokou zelení v uliční čáře. Jak na zástavbu obce Abertamy, tak na
31. 12. 2014
2014
73/123
UAPo
zástavbu osady Hřebečná se uplatňují dálkové pohledy hlavně při příjezdu k oběma obcím - z
jihu a ze západu. První typizované domy jako dělnické kolonie vznikly ve 30. letech minulého
století v ulici ČSA. Hmotově totožná výstavba dalších 4 domů proběhla v r. 1960 a 1965.
První 4 montované bytové domy byly postaveny v r. 1971 Rukavičkářskými závody
(čtyřpodlažní panelové domy s přístavbou kotelny a teplovodního kanálu). Další výstavba
probíhala v souvislosti s rozvojem výroby v Rukavičkářských závodech a v Blexu – 8 sekcí
panelových bytových domů v r. 1980 a 3 sekce v r. 1991. Od r. 1995 proběhla minimální
výstavba. Specifikem Hřebečné je rozptýlená zástavba. Tyto domy se svou hmotou zcela
vymykají měřítku okolní venkovské krajiny.
V obci je značný počet izolovaných rodinných domů, či menších předválečných bytových
domů. Mnohé domy v k.ú. Hřebečná byly v 60. letech minulého století rozprodány a nyní
slouží rekreačním účelům. Hromadné vyjmutí těchto domů z bytového fondu je zachránilo
před demolicí, která nastala v ulici Roosweltově v obci Abertamy. ÚP počítá s dostavbou
proluky zastavěného území v Abertamech u fotbalového hřiště, s vybudováním soustředěné
plochy bydlení po okrajích města Abertamy – západní okraj, jižní okraj, dostavba proluky
podél silnice III/2193 mezi městem a osadou, severně nad zastavěným územím v Hřebečné.
V současné době na území obce převládá rekonstrukce a dostavba s minimálním podílem
nově budovaných objektů bydlení nebo objektů občanské vybavenosti. Rozestavěný objekt
prodejny na náměstí jako pozůstatek výstavby základní sítě občanského vybavení v akci Z se
dosud nepodařilo dokončit (objekt je opuštěný a rozestavěný již 17 let). Je ve vlastnictví obce,
která není schopná financovat dokončení stavby. Další nedokončené projekty jsou umístěny
za kinem, kurty u ČOV a jejich sociální zázemí. Stavební činnost je na ústupu, ovšem je
plánována a schválena rekonstrukce náměstí. Shrnutí základních informací:
 Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v obci evidováno 47 bytových domů a 135
rodinných domů. V r. 2007 je nárůst obyvatel o 17% (100% představuje stav v r. 2001), a
proto předpokládáme obdobnou změnu v počtu objektů bydlení (počet rodinných domů se
mohl zvýšit na cca 150.
 Zadání ÚP 2007 předpokládá návrhové období rozvoje města cca 20 let; navýšení počtu
obyvatel města Abertamy o 300 obyvatel; navýšení ubytovací kapacity území o 600 lůžek.
 Specifikem bydlení jsou geografické a meteorologické podmínky v horské chladné oblasti,
s vydatnými srážkami.
 Charakteristickým je závislost rozvoje bydlení na rozvoji průmyslu a také na odsunu
Němců, tj. na historických milnících ve vývoji obce (např. hmotově nevyvážená zástavba
panelovými bytovými domy neodpovídající okolní venkovské krajině; vyjmutí objektů
bydlení z bytového fondu a transformace na rekreační objekty).
 Dalším specifikem je závislost rozvoje bydlení na turistickém ruchu - vysoký počet
rekreantů coby majitelů nemovitostí a související „chalupaření“, popř. provozování
penzionů.
 Čtvrtým specifikem je poddolované území a stavební uzávěry (nemožnost zástavby např. v
jižní části náměstí - viz Zadání ÚP 2007).
Zástupce PODHORSKÉ oblasti pro bydlení:
Ostrov: Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v obci evidováno 1 327 bytových
domů a 661 rodinných domů. V r. 2013 je pokles obyvatel o 0,85% (100% představuje stav
v r. 2001), což můžeme charakterizovat jako setrvalý stav. U rodinných domů se vzhledem
k současnému trendu a dostatku rozvojových ploch dá očekávat nárůst tohoto typu bydlení. Z
urbanistického hlediska lze výrazný rozvoj zaznamenat pouze u vlastního Ostrova - z malého
obchodního městečka Ostrov se zachovanou nenarušenou historickou strukturou se stalo
„socialistické“ město výstavbou několika etap velkého sídliště. Po prvních tzv. dvouletkových
31. 12. 2014
2014
74/123
UAPo
domech byl založen koncept rozsáhlé zástavby na půdorysu typickém pro socialistický
realismus. Vlastní historické jádro města zůstalo zachováno a šťastně vedený silniční průtah
spolu s železničním tělesem trati do Jáchymova vytvořil dostatečný odstup umožňující do
určité doby nekonfliktní vztahy staré a nové zástavby. Minimální údržba starého města
urychlila chátrání domovního fondu. Několik domů muselo být pro neopravitelnost zbořeno a
naprostá destrukce hrozila většině domů. ÚPD i Strategický plán rozvoje města Ostrov
plánuje rozvojové plochy pro bydlení včetně zajištění dostatečných kapacit inženýrských sítí:
Ostrov usiluje o stabilizaci své populace a o zlepšování jejího sociálního profilu
přistěhováním zejména mladých, kvalifikovaných a aktivních obyvatel. V této souvislosti
město cílevědomě rozšiřuje nabídku veřejných i soukromých služeb tak, aby se stalo i
v regionální konkurenci atraktivním místem pro trvalý pobyt: „dobrou adresou“ s vysokým
standardem možností využití volného času všech věkových generací. Město usiluje o
modernizaci své urbanistické struktury, regeneraci stávajícího obytného prostředí i rozvoj
nové bytové výstavby, zejména v podobě zástavby rodinných domů. Pro rozvoj bytové funkce
přednostně využívá nabídku rozvojových ploch na svém území. V zájmu zlepšení životního
prostředí ve městě je snaha omezit zatížení tranzitní dopravou, aniž by se ovšem zhoršila
dopravní dostupnost individuální i veřejnou dopravou – zejména ve vztahu ke Karlovým
Varům (jako regionálnímu centru nabídky pracovních příležitostí). Současně se důrazně dbá
na zlepšování územně technického vybavení celého správního území, tedy i v místních
částech, s cílem zajistit rovnoměrné rozvojové šance pro celé město. Pro spokojený život
občanů jsou systematicky potlačovány negativní společenské jevy ohrožující soudržnost
komunity a kvalitu jejího života (jako je nadměrná nezaměstnanost, kriminalita apod.).
Zároveň je nutné vytvářet trvalé podmínky pro rozvoj a efektivní zajištění zdravotních potřeb
pro občany města. Ostrov v této souvislosti usiluje o změnu svého image na příjemné,
pohodlné a současně dynamické město se zdravým životním prostředím, všestranně vstřícné
vůči svým občanům, zájemcům o přistěhování i návštěvníkům. Rozvoj města Ostrov mimo
zastavěné území se soustřeďuje do tří výrazných lokalit:
 rekreační areál Boreckých rybníků na severu města u nemocnice – rozšíření areálu pro
potřebu krátkodobé rekreace obyvatel města
 rozsáhlé plochy bydlení za nemocnicí na místě zahrádkových kolonií, doplněno
komerčními aktivitami
 průmyslová zóna na jižním okraji města jižně od železnice
Dle schválené ÚPD z r.2003 jsou navrženy plochy čistého bydlení (převážně jako RD v
zahradách bez možnosti chovu drobného hospodářského zvířectva. Plochy bydlení městského
představují vesměs výstavbu polyfunkčních bytových domů do 5.N.P. s podílem komerčních
ploch v I.N.P. domu. Tyto vícepodlažní obytné domy jsou navrhovány ve vazbě na dnešní
panelové obytné domy KBV. Zcela specifickou rozvojovou plochou je pl.č.B3 – přestavba
areálu bývalého kláštera pro potřeby bydlení – funkční využití: bydlení městské s převahou
zeleně. Rozvoj této plochy je limitován zájmy ochrany kulturních památek (omezena
podlažnost objektů, snížen IZP na 40, zvýšeno ozelenění na 60%). V centrálním území města
Ostrov jsou navrženy k dostavbě plochy smíšené městské, kdy se předpokládá výstavba
vícepodlažních polyfunkčních nebytových domů s určitým procentem podlahové plochy
vymezené pro bydlení, nebo výstavba nebytových objektů pro obchod, ubytování, služby či
jiné komerční účely. Tyto plochy smíšeného městského charakteru představují přechodový
článek mezi „čistými“ plochami pro bydlení, na něž jsou značné nároky z hlediska hygieny
obytného mikroklimatu, a naopak plochami výroby s negativními dopady na své okolí.
Předpokládá se výstavba samostatně stojících a vícepodlažních objektů v pevně stanovené
uliční čáře. V méně exponovaných částech města mohou být tyto nebytové objekty doplněny
uzavřeným areálem s manipulační plochou. Smíšené plochy často představují přestavbu dnes
nefunkčních výrobních areálů v těsném sousedství bytových panelových domů. Územní plán
31. 12. 2014
2014
75/123
UAPo
stabilizuje v organismu města stávající zahrádkovou kolonii č.5 za areálem kláštera a výrazně
rozšiřuje pobytově-rekreační areál Boreckých rybníků.
Zástupce POOHŘÍ pro bydlení:
Stráž nad Ohří: Urbanistická struktura sídel na území obce Stráž nad Ohří je zcela
determinována geomorfologií terénu. Jedná se o sídla v úzkém údolí řeky Ohře, kde navíc
vede jak silnice č.I/13, tak i železnice č.140. Sídla pak představují většinou oboustrannou
zástavbu podél silnice č.I/13 na levém břehu Ohře a silnice č.III/1978 na pravém břehu
silnice. Jak Stráž nad Ohří tak i Boč mají výrazně lineární půdorys bez centrálního prostoru
návsi. Jako plochy veřejné zeleně ve Stráži nad Ohří jsou vymezeny parčík před kostelem u
parkoviště, parčík jako zbytková plocha u mostu přes Ohře s dětským hřištěm. V Boči větší
plochy veřejné zeleně chybějí ve prospěch vyasfaltovaných blíže neurčených ploch. Sídla ve
svazích Krušných hor v zalesněné krajině, která jsou špatně dopravně přístupna, mají rovněž
charakter pouze oboustranné ulicové zástavby, někde jsou jednotlivé domy vysunuty do svahu
mimo dopravní přístup. Osady, které vznikly za účelem obhospodařování krajiny jižních
svahů Krušných hor, v dnešní době ztratily zcela svůj význam a jsou jednoznačně užívány
pouze jako nestabilní rekreační sídla s minimálním podílem trvalého obyvatelstva. Sídla
nemají centrální veřejný prostor. Sídla na pravém břehu řeky Ohře se rozevírají více do
krajiny i mimo průjezdnou silnici III. třídy. Přesto sídla rovněž nemají centrální veřejnou
klidovou náves, nemají hmotovou dominantu. Zástavba rekreačních chat přímo na levém
břehu řeky Ohře představuje typickou liniovou zástavbu menších většinou dřevěných objektů
ze 70. let 20. století těsně podél břehů řeky Ohře. Mnohé objekty k individuální rekreaci jsou
v dnešní době využívány sporadicky. V řešeném území není vyhlášena žádná památková
rezervace ani památková zóna. V současné době nezasahuje na řešené území žádné ochranné
pásmo nemovité kulturní památky. V současné době na území obce převládá rekonstrukce a
dostavba v prolukách s minimálním podílem nově budovaných objektů pro bydlení nebo
objektů občanské vybavenosti. Větší plochy pro rozvoj bydlení jsou navrženy ve Stráži nad
Ohří, v Korunním a ve Smilově. Areály rekreačních chat jsou rozvíjeny ve Stráži nad Ohří,
v Malém Hrzíně, ve Smilově, v Srní a Kamenci. Ostatní sídla a lokality jsou územně
stabilizována bez rozvojových a zastavitelných ploch. Některé plochy navržené k zástavbě
jsou zařazeny do II. etapy rozvoje území po realizaci přeložky.
Stav bydlení se oproti roku 2012 příliš nezměnil. Rozvoj bydlení a snahu o zajištění vhodných
podmínek pro trvalé bydlení dokumentujeme na procesech EIA v letech 2009 – 2010, z níž je
patrný zájem o výstavbu inženýrských sítí a komunikací (Ostrov, Hájek. Kfely), popř.
obchvat za účelem zklidnění dopravy (Hroznětín). S bydlením souvisí také revitalizace
vnitrobloků v Ostrově, s vhodnými podmínkami umožnění volnočasových aktivit
(cyklostezky) a zajištění pracovních míst (výrobní areál). Od bydlení je neodmyslitelný zdroj
vody (vrtané studny).
V Karlovarském kraji bylo v 1.-3. čtvrtletí 2010 zahájeno celkem 446 bytů, což je o 34,0 %
méně než v předcházejícím roce. Podíl bytů zahájených v rodinných domech představuje v
kraji 53 % a v domech bytových 13,5 %.
BYTY
Dokončené byty
Dokončené byty na 1 000 obyvatel
Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%)
Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m 2)
2006
93
3,2
34,4
62,1
2007
64
2,2
75,0
88,9
2008
73
2,4
61,6
79,6
2009
39
1,3
94,9
88,8
2010
67
2,3
59,7
78,5
2011
51
1,8
90,2
82,6
2012
59
2,0
52,5
77,1
tabulka č. 32
31. 12. 2014
2014
76/123
3.9.2.
UAPo
Domovní fond
Vysoký nárůst byl zaznamenán u rodinných domů, snížení naopak bylo u domů bytových. Na
tuto skutečnost měly vliv nové trendy, které vedou k upouštění od výstavby panelových a
bytových domů a naopak k výstavbě rodinných domů v blízkosti velkých měst. Největší
nárůst byl u ostatních domů, a to o 37,3 %, ke kterému mohla i částečně přispět dokončená
privatizace lázeňství.
Nejvíce rodinných domů se nachází v obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli, kde tvoří 79,8 %
celkového počtu domů. Nejméně jich je v obcích do 199 obyvatel, kde ale tvoří více jak 90 %
všech domů. I přes nárůst počtu rodinných domů na okrajích velkých měst se struktura
rozdělení domů podle velikostních skupin obcí výrazně nezměnila. Největší podíl rodinných
domů je stále v menších obcích, naopak s počtem obyvatel narůstá i podíl domů bytových.
Opačný trend je u podílu neobydlených domů, kterých je nejvíce v malých obcích. Na tuto
skutečnost má jistě velký vliv stěhování obyvatel z malých obcí do měst a využívání domů
jako rekreačních objektů. Nejčastějšími důvody neobydlenosti domů jsou užívání domu jako
objektu rekreace (37,2 %) a přechodné obydlení domu (11,9 %). Mezi další důvody patří
přestavba domu nebo jeho nezpůsobilost k bydlení.
Domovní fond (Zdroj: ČSÚ - Karlovarský kraj)
z toho
Domy
Domy celkem
obydlené domy
z počtu domů vlastnictví:
fyzická osoba
obec, stát
bytové družstvo
spoluvlastnictví vlastníků bytů
domy s počtem bytů:
1
2-3
4 - 11
12 a více
z počtu domů období výstavby
nebo rekonstrukce:
1919 a dříve
1920 - 1970
1971 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2000
2001 - 2011
z počtu domů materiál nosných
zdí:
kámen, cihly, tvárnice
stěnové panely
31. 12. 2014
Domy
celkem
rodinné
domy
bytové
domy
Počet osob
z toho
celkem
v rodinných
domech
28 333
8 870
28 333
8 870
4 409
3 800
3 294
2 724
949
937
2 706
207
20
645
2 540
24
79
130
155
20
564
9 858
4 493
734
11 564
8 293
72
279
2 293
645
642
214
2 183
541
x
x
87
636
214
6 659
3 171
9 400
7 911
6 372
2 498
x
x
742
1 610
253
246
406
380
637
951
169
200
335
349
77
630
78
42
59
27
2 894
13 998
4 117
2 248
2 581
1 749
2 092
2 924
579
755
1 092
1 179
2 993
352
2 308
59
615
291
16 596
9 087
7 663
213
2014
77/123
z počtu domů počet nadzemních
podlaží:
1-2
3-4
5 a více
z počtu domů technické vybavení
domů:
přípoj na kanalizační síť
vodovod
plyn
ústřední topení
průměrné stáří obydlených domů
z počtu obydlených domů:
ubytovací zařízení bez bytů
neobydlené domy s byty
z toho:
využívané k rekreaci
přestavba domu
nezpůsobilé k bydlení
neobydlená ubytovací zařízení
bez bytů
počet bytů v neobydlených
domech
tabulka č. 33
3.9.3.
UAPo
2 565
827
197
2 407
195
x
118
591
194
8 977
12 001
6 231
7 671
844
x
2 644
3 363
1 737
3 246
60,1
1 703
2 385
1 015
2 363
61,6
873
917
689
808
54,5
24 140
25 676
18 020
25 768
x
5 598
7 943
3 413
7 889
x
6
606
x
570
x
12
1 192
x
x
x
268
35
39
268
34
36
2
x
x
x
x
x
x
3
x
x
x
x
679
601
54
x
x
Bytový fond
Bytový fond souvisí s domovním fondem, který byl popsán v předchozí kapitole:
Celorepublikový klesající trend výstavby bytů a domů v r. 2014 pokračuje.
V Karlovarském kraji bylo v 1.-3. čtvrtletí 2010 zahájeno celkem 446 bytů, což je o 34,0 %
méně než v předcházejícím roce. Podíl bytů zahájených v rodinných domech představuje v
kraji 53 % a v domech bytových 13,5 %.
Bytový fond se oproti roku 2012 příliš nezměnil.
Bytový fond (Zdroj: ČSÚ - Karlovarský kraj)
Byty
Byty celkem
obydlené
z toho právní důvod užívání bytu:
ve vlastním domě
v osobním vlastnictví
nájemní
družstevní
z toho v domech s materiálem nosných
zdí:
z kamene, cihel, tvárnic
ze stěnových panelů
neobydlené
31. 12. 2014
z toho
Počet osob
Byty
z toho
v rodinných v bytových
celkem
celkem v rodinných
domech
domech
domech
12 562
3 904
8 455 26 884
8 800
11 147
3 112
7 869 26 884
8 800
2 450
4 335
2 715
133
2 344
1
151
-
84
4 329
2 513
133
7 241
9 779
6 250
342
6 898
1
477
-
6 560
3 959
1 415
2 660
65
792
3 806 16 341
3 894 9 059
586
x
7 618
213
x
2014
78/123
z toho důvod neobydlenosti:
změna uživatele
slouží k rekreaci
přestavba
nezpůsobilé k bydlení
tabulka č. 34
UAPo
35
297
88
72
11
275
47
43
22
21
40
28
x
x
x
x
x
x
x
x
Obydlené byty podle způsobu vytápění (Zdroj: ČSÚ - Karlovarský kraj)
Obydlené
byty
celkem
Byty
Obydlené byty celkem
z toho způsob vytápění:
ústřední
z toho kotelna v
domě:
na pevná paliva
na plyn
etážové
z toho používaná
energie:
uhlí, koks, uhelné
brikety
dřevo, dřevěné
brikety
plyn
elektřina
kamna
z toho používaná
energie:
uhlí, koks, uhelné
brikety
dřevo, dřevěné
brikety
plyn
elektřina
tabulka č. 35
Počet osob
z toho
11 147
3 112
7 869
26 884
z toho
v rodinných
domech
8 800
10 212
2 730
7 385
24 663
7 862
1 557
1 779
212
1 366
957
42
174
774
164
4 492
4 638
543
3 967
2 715
113
35
13
21
110
38
14
5
8
39
15
106
30
398
12
9
215
90
21
175
266
65
972
35
19
535
87
44
41
222
105
109
69
40
271
169
17
162
8
81
9
75
32
400
13
215
v rodinných
domech
v bytových
domech
celkem
Obydlené byty podle velikosti a technického vybavení bytu (Zdroj: ČSÚ - Karlovarský kraj)
Byty
Obydlené byty
celkem
z toho s počtem
obytných místností:
1
2
3
4
5 a více
z toho technické
vybavení bytů:
31. 12. 2014
Obydlené
byty
celkem
Počet osob
z toho
v rodinných
domech
v bytových
domech
celkem
z toho
v rodinných
domech
11 147
3 112
7 869
26 884
8 800
588
1 282
3 880
2 461
1 604
59
169
471
796
1 240
521
1 097
3 374
1 653
349
1 082
2 569
8 838
6 599
4 967
140
419
1 215
2 215
3 949
2014
79/123
plyn zaveden do
bytu
vodovod v bytě
teplá voda
přípoj na
kanalizační síť
žumpa, jímka
vlastní
splachovací záchod
vlastní koupelna,
sprchový kout
Počet obytných
místností (8 m² a
více)
Celková plocha bytů
v m²
Obytná plocha bytů
v m²
tabulka č. 36
3.9.4.
UAPo
6 073
1 127
4 896
14 549
3 266
9 924
9 790
2 646
2 659
7 192
7 044
24 317
24 021
7 740
7 778
9 629
1 960
7 586
22 732
5 549
1 026
886
127
2 915
2 516
9 970
2 722
7 160
24 409
7 903
9 912
2 703
7 123
24 316
7 886
33 984
12 300
21 404
x
x
754 668
290 890
457 489
x
x
572 013
215 062
352 125
x
x
Výstavba
Celorepublikový klesající trend výstavby bytů a domů v r.2014 pokračuje. V Karlovarském
kraji bylo v 1. -3. čtvrtletí 2010 zahájeno celkem 446 bytů, což je o 34,0 % méně než v
předcházejícím roce. Nejvíce bytů bylo zahájeno v okrese Cheb (201) a nejméně v okrese
Sokolov (58). Podíl bytů zahájených v rodinných domech představuje v kraji 53 % a v
domech bytových 13,5 %.
Některé stavby jsou dokončené – např. v Perninku stavba umožňující kulturní a sportovní
vyžití, jiné započaté. Za zmínku stojí Program regenerace městské památkové zóny Ostrov
2010 – 2020.
Zahájené a dokončené byty podle druhu stavby v Karlovarském kraji a jeho v 1. pololetí 2010
(Zdroj: ČSÚ - Karlovarský kraj)
v tom
stavby pro bydlení
domy s
stavebně
Byty
nástavby, přístavby
nebytové
pečovat.
upravené
celkem rodinné bytové
a vestavby k
stavby
službou,
nebytové
(budovy)
domy
domy rodinným bytovým
penziony
prostory
domům domům
Zahájené byty
kraj celkem
291
157
36
6
27
45
20
okres K.Vary
140
77
28
2
3
15
15
Dokončené byty
kraj celkem
375
163
193
5
6
2
6
okres K.Vary
271
91
174
3
3
tabulka č. 37
31. 12. 2014
2014
80/123
UAPo
Vybavení měst vybranými druhy zařízení (Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského
kraje - 2009)
Školství1)
Města
mateřská
škola
základní
škola
1
1
1
1
5
1
1
1
1
3
Abertamy
Boží Dar
Horní Blatná
Hroznětín
Jáchymov
Ostrov
Zdravotnictví2)
ordinace
praktického
střední nemoclékaře3)
škola
nice
pro
pro
dospělé děti
3
1
1
1
1
3
7
1
1
1
4
Sociální služby poskytované
ve vybraných zařízeních
domovy
domovy
domy s
pro osoby
pro
pečovase
seniory
telskou
zdravotním
službou
postižením
1
-
1
-
1
3
1)
počet zařízení
včetně detašovaných pracovišť
3)
v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb
tabulka č. 38
2)
3.9.5.
1) Údaje ČSÚ, bydlení
Bydlení
SILNÉ STRÁNKY - S
-
SLABÉ STRÁNKY - W
Zachování původních staveb
Současný stav a územní plány
Dostatečné množství veřejné zeleně
Bytové domy v koncepčně zdařilém provedení
na většině území
Systematická příprava parcel pro výstavbu RD
Vhodné plochy pro bydlení v rodinných domech
pro příznivce klidného bydlení v horách
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
zlepšení hospodářských podmínek
rekonstrukce původních staveb
budování zón pro malou a střední výrobu
HROZBY - T
-
31. 12. 2014
necitlivé zásahy do zástavby provedené v minulém
století
necitlivé zásahy při výstavbě rekreačních objektů
demolice některých zchátralých domů a
pokračující chátrání nemalé části domů (včetně
památkově chráněných)
hrnutí a vývoz sněhu ze zastavených prostoru,
údržba chodníku
některé stávající objekty leží v záplavovém území
pro Q100 - letou vodu
2014
nedostatek finančních prostředků k zachránění
některých původních staveb
odliv obyvatel, čímž by došlo ke zvětšení počtu
objektů, které nebudou jejich majitelé udržovat
podnikatelské záměry, např. větrné elektrárny, ale i
turistické nebo suburbánní aktivity, které by mohly
negativně ovlivnit faktor pohody a klidu
81/123
-
-
-
UAPo
bydlení v rozptýlené zástavbě by vyžadovalo
zvýšené nároky na údržbu cest v zimě a
představoval by vícenáklady (mechanizace by
musela zajíždět až do odlehlých míst)
výstavba RD na nevhodných lokalitách (v
konfliktu se zájmy ochrany přírody nebo
v záplavovém území)
nevyužití rozvojových ploch z důvodu
demografické regrese
tabulka č. 39
ÚÚP Ostrov
3.10. Rekreace
A.
Souhrn vyhodnocení
Správní území ORP Ostrov patří z hlediska turistiky a rekreace mezi atraktivní oblasti.
Významná je probíhající výstavba ski areálu Plešivec, dále zlepšení služeb a vytvoření
rozsáhlého ski areálu Klínovec - Boží Dar - Jáchymov s možností rekreace nejen v zimě. V
této době je znatelný nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit a dalších služeb, které je
třeba posílit. Významným potenciálem území pro letní období by mohl být turistický ruch
sportovního charakteru kombinovaný s lázeňstvím a nabídkou sousedních obcí disponujících
agroturistickými aktivitami. Dále rekreační oblast Velký Rybník nabízí ubytování v místním
kempu s možností provozování především vodních sportů – plavání, windsurfing, jízda na
vodních lyžích i rybaření a v neposlední řadě využití řeky pro vodáctví, rybaření (zdravé ŽP –
poměrně čistá voda v Ohři). Slabou stránkou regionu je orientace na turistický ruch jako na
hlavní zdroj financí zejména v horských oblastech.
B.
3.10.1.
Rekreační oblasti
HORSKÁ oblast a POOHŘÍ mají vysoký turistický potenciál. PODHORSKÁ oblast –
pánevní část jej má nižší. Tomuto faktu se věnujeme v předchozích kapitolách, zejména kap.č.
3.7. – Sociodemografické podmínky. Rekreace a zájem turistů se oproti roku 2012 mírně
zvýšil vliv dokončení výstavby skiareál Plešivec.
31. 12. 2014
2014
82/123
Obr. č. 22
3.10.2.
UAPo
Rekreační oblasti ORP Ostrov
Nemovité památky
Za zmínku stojí Program regenerace městské památkové zóny Ostrov 2010 – 2020. Viz též
tabulková část.
Obec
Abertamy
Boží Dar
Část obce
Abertamy
Hřebečná
Boží Dar –
1028 m
n.m.
Zlatý
Kopec
31. 12. 2014
A 013
Historicky významná stavba, soubor, objekt
kostel Čtrnácti svatých pomocníků – 1534
vila čp. 286
tovární budovy na výrobu rukavic z poč. 20. st. – technická památka
rudný důl cínový – Mauricius, industriální památka
kostel sv. Anny – barokní, 1771, cínová křtitelnice, v současnosti narušena
omítka, ohrožená památka
socha sv. Jana Nepomuckého - 1707, autor neznámý
radnice – vybudována 1844 – 45, pozdní klasicismus
venkovská usedlost čp. 6
hotel Praha - čp. 45
hotel Zelený dům
smírčí kříž (Jahodová louka)
důl – technická památka, 3. největší cínové ložisko, pozůstatky po těžbě: haldy,
kamenné zídky
2014
83/123
Horní
Blatná
Horní Blatná
– městská
památková
zóna
(renesanční
půdorys)
Hájek
Hájek
Hroznětín
Hroznětín
Jáchymov
Jáchymov
– městská
památková
zóna
Jáchymov
Jáchymov
– městská
památková
zóna
31. 12. 2014
UAPo
kostel sv. Vavřince – 1593, barokně přestavěn 1754
hřbitovní kaple sv. Kříže
výklenková kaplička sv. Kříže – ohrožená památka
socha sv. Josefa
socha sv. Vojtěcha
sousoší Piety
sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého – 1. čtvrtina 17. st., neznámý autor
fara
měšťanský dům čp. 4 – Putzové z Breitenbachu,
měšťanské domy čp. 6,153, 127
měšťanský dům čp. 127 – dnes Muzeum těžby cínu
městské domy čp. 28, 29
rodinný dům čp. 113
rudný důl (Stará štola) – technická památka
Blatenský vodní příkop – technická památka, zasahuje do katastru obcí Boží
Dar, Ryžovna a Potůčky, vybudován v letech 1540-1554, podél příkopu
naučná stezka
archeologické stopy tvrze – 1. zmínka o tvrzi 1409, kruhové tvrziště o
průměru 25 m dnes viditelné z 1.třetiny
kostel sv. Petra a Pavla – barokně přestavěn 1730-1734
židovský hřbitov – nejstarší náhrobky ze 17. st.
sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Maxmiliána – autor Josef Kreisl,
1871
sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Šebestiána – 1724,
neznámý autor
kaple – ohrožená památka
hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek), zřícenina nad SZ okrajem města,
vznik 1516-1517, od roku 1547 sídlem horních hejtmanů, dnes
v soukromém vlastnictví
kostel sv. Jáchyma – pozdně gotický, vznik 1534-1540, 1873 vyhořel,
obnoven dle návrhu stavitele Mockera
kostel Všech svatých (tzv. Špitální) – nejstarší, kolem r. 1516, uvnitř vzácné
náhrobní desky, oltář, sousoší Kalvárie, v současnosti uzavřen
kaple sv. Anny – zbudována koncem 18. st.
kaple sv. Jana Nepomuckého
kaplička
boží muka - sloup s kapličkou (nástavcem) s reliéfem Ukřižování s Pannou
Marií a sv. Janem v čele – 1731, neznámý autor
socha sv. Jana Nepomuckého
silniční mostek I, II, III přes Jáchymovský potok
rudný důl – 1. štola, zv. Nálezná, z toho jen vyústění
důl Svornost - nejstarší ze stříbrných dolů (1529), poté těžba uranu
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice – 1703, neznámý autor
radnice – renesanční, 1. pol. 16. st., přestavby ve 2. pol. 18. st., poslední
úprava 1902, dnes sídlo městského úřadu, městské knihovny a Infocentra
soubor měšťanských domů čp. 2, 4 – dnes zde výstava a prodejna minerálů, 8,
10, 11, 12, 21, 33
dům č.p. 37 – od roku 1520 do roku 1671 mincovna, poté budova Báňské a
hutní správy, od roku 1964 muzeum
měšťanské domy čp. 38 – pouze portál, 71, 72 - děkanství, 73, 112, 117, 126,
128-dnes e.č. 97, 139, 140, 143, 145, 146, 270, 282, 292 – většina domů
v technicky špatném stavu, některé na seznamu ohrožených nemovitých
památek
bývalá tabáková továrna, později Tesla – vznik 1860, hodnotná průmyslová
architektura
lázeňský dům Palác Radium - postaven 1910-1912
2014
84/123
UAPo
lázeňský dům (Kurhan) – postaven 1909 - 1910
horský hotel Klínovec – 1. kamenná rozhledna zde 1884, v současnosti areál
chátrá
Krásný Les
Merklín
Ostrov
– městská
památková
zóna
Ostrov
– městská
památková
zóna
Pernink
Mariánská zbytky kamenné zdi v bývalé klášterní zahradě kapucínského kláštera
Krásný Les kostel sv. Petra a Pavla – 2. pol. 17. st., po požáru 1681 přestavěn, další požár
v roce 1982, znovuotevřen 7.11. 1987
socha Panny Marie s Ježíškem
Horní Hrad hrad a zámek Hauenštejn - 2. pol. 13. st., v 19. st. přestavěn ve stylu anglické
windsorské novogotiky, nyní v rekonstrukci, v soukromých rukou
venkovský dům čp. 13
mlýn – 2. pol. 18. st., technická památka
Merklín
továrna na elektroporcelán – technická památka
Ostrov
kostel sv. Jakuba většího, hřbitovní – nejstarší, 1224-1226, románské, raně
gotické prvky
kostel sv. Michala Archanděla (původně zasvěcen sv. Mikuláši) - vybudován na
konci 13. st., raně gotické základy, současná podoba renesanční saského typu,
uvnitř šlikovská náhrobní deska a další náhrobky
městské opevnění – 14. st.
radnice – renesanční, vznik 2. polovina 14. st., požár 1567
socha sv. Jana Nepomuckého – 1827, neznámý autor
sloup se sochou Panny Marie – tzv. morový, 1685, neznámý autor
pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice – 1861, neznámý autor
obelisk se železným křížem - architektonizované sochařské dílo
kašna - Staré náměstí
kašna - Staré náměstí, před klášterem
areál zámku s parkem – 2. pol. 17. st. , součástí Letohrádek postavený 16731679 - dnes Galerie výtvarného umění a kaple sv. Jana Nepomuckého
tzv. Posvátný okrsek – klášterní areál piaristické koleje, založen 1666, součástí
pohřební kaple sv. Anny, klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, kaple sv.
Floriána, kaple Panny Marie Einsiedelnské; v jednotlivých objektech dnes
instalovány expozice dějin Ostrova a Ostrovska
soubor měšťanských domů - Staré náměstí čp. 4, 5, 6, 7, 9, 18,
20, 29, 44, 53
Malé náměstí - čp. 27
měšťanský dům - Hroznětínská čp. 148, ohrožená památka
měšťanský dům - S.K Neumanna čp. 237
myslivna (stáje) čp. 225
Ostrov
dům kultury s plochou veřejného prostranství - Mírové náměstí, ve stylu
socialistického realismu(tzv. SORELA) – 1954-55
pivovar Weber – 1874, ohrožená technická památka
mateřská škola - Krušnohorská čp.776, socialistický realismus
zámek Spiegel – 1834, klasicistní – ohrožená památka
smírčí kříž - v lese
židovský hřbitov
Maroltov
kaple – uzavřená, uvnitř zdevastovaná
kaplička – Z od obce, bez střechy a krovů, silně poškozena
Dolní Žďár boží muka
Mořičov
zřícenina loveckého zámečku
Vykmanov kaplička
třídírna uranové rudy, tzv. Věž smrti
Pernink
kostel Nejsvětější Trojice – postaven 1714-16 v alpském stylu, přestavěn ve
2.pol. 18.st v barokním stylu
2. nejvýše položená železniční stanice a kamenný železniční viadukt – technická
památka, 6 oblouků, výška až 20 m
kontribuční sýpka – mezi domy čp. 105 a 108, vybudována koncem 18. století
31. 12. 2014
2014
85/123
Potůčky
Potůčky
Stráž nad
Ohří
Boč
Stráž nad
Ohří
Malý Hrzín
Osvinov
Smilov
Srní
Peklo
Velichov
Velichov
Vojkovice
Vojkovice
Jakubov
UAPo
hrázděný dům čp. 7 - do roku 1797 zájezdní hostinec
kostel Navštívení Panny Marie (sv. Anny) - dokončený r. 1911
mlýn na kobaltovou barvu – technická památka, torzo, činný do r. 1860
papírna – technická památka
štola cínového dolu – technická památka, zachován vstupní otvor
kostel sv. Michaela Archanděla – 1766-1768
sousoší Nejsvětější Trojice - přemístěno ke kostelu
kostel sv. Mikuláše – nově vybudován 1874 – 1875 v novorománském slohu
fara
kaple S od obce – ohrožená památka, havarijní stav, v soukromé zahradě
venkovská usedlost čp. 8
zřícenina hradu Himmelstein, na vrchu Nebesa nad údolím Pekelského potoka,
vznik kol. r. 1434,, po r. 1528 pustý, lokalitu pokrývá listnatý les, staticky
narušena, nutno zabezpečit obvodové zdi a zakonzervovat je
kaplička - po rekonstrukci obnovená
kaple s věží
kostelík s věží – omítka poškozena
kostel Nanebevzetí Panny Marie
fara čp. 38
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – omítka poškozena, uvnitř zdevastován,
v souč. nepřístupný
renesanční náhrobní epitaf ve hřbitovní zdi – 16. st., postava Josefa Traugotta
von Mangolt
archeologické stopy výšinného opevněného sídliště na Liščím vrchu - cca 750 m
Z od vsi nad levým břehem Ohře, mladší doba bronzová, 10. – 11. st.
archeologické stopy tvrze – pozůstatky kruhového tvrziště s valem
zámek – vybudován 1747-55, poslední rekonstrukce 1976-77
sýpka venkovské usedlosti čp. 72
socha sv. Jana Nepomuckého – 1835, neznámý autor
socha Piety - 1768
výšinné opevněné sídliště – hrad Burgstadt, archeologické stopy, na levém břehu
Ohře
smírčí kříž – u obvodové zdi bývalé porcelánky, výška 800 mm, šířka 460 mm,
síla 220 mm
mlýn – funkční ještě ve 30. letech 20. století, dnes v soukromém vlastnictví – v
rekonstrukci
tabulka č. 40
3.10.3.
Urbanistické a architektonické hodnoty
HORSKÁ oblast (pomineme-li období těžby uranu a lázeňské území Jáchymova) bylo dlouho
bez větší investiční činnosti, přestože probíhá jeho intenzivní využívání (ale pouze zimní). I to
mělo jeden pozitivní význam, že totiž došlo k určité konzervaci původní zástavby. Stagnace,
nedostatek pracovních příležitostí a odliv obyvatel však současně způsobil rozsáhlejší
demolice (důsledek i „ostrahy“ hranic), zanedbávání infrastruktury, která mnohde již dožila a
je pro současnou potřebu nevyhovující. Nejhůře je na tom Jáchymov, ačkoliv je lázeňským
městem.
31. 12. 2014
2014
86/123
UAPo
PODHORSKÁ oblast - Z urbanistického hlediska lze rozvoj zaznamenat pouze u vlastního
Ostrova. Z malého obchodního městečka se zachovanou nenarušenou historickou strukturou
se stalo „socialistické“ město výstavbou velkého sídliště v několika etapách. Urbanistické
hodnoty Ostrova jsou zohledněny také v Programu regenerace městské památkové zóny
Ostrov 2010 – 2020.
POOHŘÍ - Toto území je značně znehodnoceno průtahem silnice č. I/13, který
znepříjemňuje život obyvatel Stráže nad Ohří i Boče. V obou obcích navíc chybí chodníky
podél průtahové komunikace a pohyb je velmi omezen.
3.10.4.
Lázeňství
Jáchymov: S horninovým prostředím a tektonickými poruchami souvisí přírodní zdroje
minerálních vod - na dole Svornost vytryskl v r. 1864 při dobývání rudy v půlkilometrové
hloubce silný pramen vody, která postupně zatopila šachtu. Tento jev dal vzniknout lázním,
které jsou velmi důležitým prvkem z hlediska rozvoje obce, proto připojujeme stručnou
historii: Z odpadu při výrobě uranových barev objevili manželé Curieovi polonium a radium
(1898). K obnovení světového významu přispěl objev radioaktivity jáchymovských důlních
vod v roce 1905. Důležitou součástí jáchymovských lázní je důl Svornost, kde se jímají léčivé
radonové vody a odkud se následně dopravují do balneoprovozů v lázeňských sanatoriích. Již
na začátku 20. století bylo zjištěno, že některé v podzemí zastižené prameny důlní vody
vykazují vysoký obsah radonu a že působí příznivě na léčení různých nemocí či poranění. Na
základě toho došlo v roce 1906 k založení prvních radonových lázní (dvě vany v domě čp.
282), přičemž pro koupele byla využívána voda z tzv. Štěpových pramenů na patře Daniel u
jámy Rovnost. Voda byla zpočátku donášena či dovážena koňským povozem, od roku 1908
byla přiváděna potrubím do kabin, zřízených v uranové továrně, od roku 1911 pak do koupelí
v nově postavené lázeňské budově. Jelikož se kapacita Štěpových pramenů stala začátkem 20.
let minulého století nedostatečnou, bylo rozhodnuto využít pro lázeňskou péči vydatný
pramen radonové vody, který byl naražen již v roce 1864 při pokusu prohloubit jámu
Svornost z 12. na 14. patro a který v té době zatopil důl Svornost v celém úseku mezi 12.
patrem a patrem Daniel. K tomu účelu byly v roce 1924 zatopené prostory dolu vyčerpány,
celý důl zrekonstruován a rovněž byly vybudovány základní technické objekty pro jímání a
čerpání vody z uvedeného pramene. U příležitosti návštěvy Marie Curie na dole Svornost v
roce 1925 byl pramen nazván Curie. Tento pramen se stal hlavním zdrojem radonové vody
pro potřeby lázní až do začátku 60. let, tzn. až do ukončení těžby uranu. V souvislosti s
dalším plánovaným rozvojem lázní bylo ve stejné době rozhodnuto (počátkem 60. let), že důl
Svornost, tvořený jámami Svornost a Josef, bude po ukončení těžby uranu nadále využíván
pro jímání a čerpání radonových vod. K tomu účelu byly v letech 1962-64 provedeny
nezbytné zajišťovací práce vč. výstavby tlakových hrází, oddělujících důl Svornost od ostatní
části ložiska, určené k zatopení. Zároveň byl proveden rozsáhlý hydrogeologický průzkum,
v jehož rámci byly na 12. patře dolu Svornost objeveny další dva prameny radonové vody, a
to pramen C1 (1960) a pramen Běhounek (1962). Po ukončení všech těchto zajišťovacích a
průzkumných prací byl důl Svornost dne 1. 4. 1964 předán Státním lázním Jáchymov. Během
uplynulých 40 let byly mimo jiné provedeny rozsáhlé rekonstrukce jámy Josef (1983-87) a
jámy Svornost (1992-96), v roce 2000 byl navrtán další pramen nazvaný Agricola. V
současné době jsou tedy na 12. patře dolu Svornost v hloubce 500 m pod povrchem
využívány 4 prameny, a to:
31. 12. 2014
2014
87/123
pramen Curie
pramen C1
pramen Běhounek
pramen Agricola
teplota 29 °C
teplota 29 °C
teplota 36 °C
teplota 29 °C
vydatnost 30 l/min
vydatnost 30 l/min
vydatnost 300 l/min
vydatnost 10 l/min
UAPo
obsah radonu 5 kBq/l
tabulka č. 41
Voda ze všech těchto pramenů je jímána do bazénu na 12. patře, a odtud čerpána do výšky
400 m do akumulační nádrže na patře Barbora. Z nádrže je pak radonová voda spouštěna na
patro Daniel a po něm v potrubí o celkové délce cca 3.000 m vedena do jednotlivých
balneoprovozů. Pro zajištění maximální kvality radonové vody bylo v roce 2001 položeno
nové potrubí o délce 2.700 m v podzemí, průběžně probíhá výměna přívodního potrubí do
jednotlivých lázeňských sanatorií.
3.10.5.
Ubytování a stravování
Možnosti ubytování a stravování se oproti roku 2012 příliš nezměnily - některé penziony
ukončily provoz, jiné nově vznikly. Cena se generelně snižuje z HORSKÉ oblasti, kde je
nejvyšší - dosahuje 650,- Kč/osobu (včetně snídaně), směrem do území Sokolovské pánve,
kde je ubytování za noc běžné ve výši 250,- Kč/osobu (i v době turistické sezóny). Ceník se
mění také dle ročního období.
V oblasti POOHŘÍ nejsou na internetu dohledatelné možnosti ubytování (penziony, hotely,
apartmány).
Pension Medard v Božím Daru nabízí ubytování vysoko v horách pro velké skupiny i
jednotlivce. Disponuje 30 pokoji ve dvou kategoriích s celkovou kapacitou 97 lůžek. Jídlo
připravujeme z čerstvých surovin a podáváme formou bufetu nebo výběru z jídelního lístku v
nekuřácké jídelně a restauraci s krbem. Hostům je k dispozici WI-FI, kavárna, bar, letní terasa
a venkovní hřiště.
Chata nacházející se v klidném prostředí obce Mariánská, je umístěna 4 km od Jáchymova, 6
km od Božího Daru a 10 km od Klínovce. Chata nabízí 2 dvoulůžkové pokoje a 6
čtyřlůžkových. Všechny pokoje mají kuchyň, sprchu, WC (studená a teplá voda). Společenská
místnost a hala. K dispozici je parkoviště, TV/Sat, Wi-Fi přístup k internetu.Venkovní
posezení u ohně.Možnost grilování.
Apartmá `U Semušky` se nachází na hlavní třídě obce Pernink. Hosté mají k dispozici jeden
ze tří apartmánů, přičemž každý z nich zabírá celé patro (8 -10 osob v každém apartmá).
Abertamy - rodinný hotel Villa Rosse s vlastní zahradou a parkovištěm se nachází v malém
městě Abertamech-900m/nm super poloha pro turistiku, cykloturistiku-500m od lyž. areálu.
Vlastní parkoviště, letní terasa, úschovna kol.
Penzion rodinného typu Javor v Horní Blatné na hřebeni Krušných Hor. Kapacita - 9
dvoulůžkových pokojů maximální počet ubytovaných osob včetně přistýlek 24. Sociální
zařízení na pokojích. Společenská místnost (32 míst) pouze pro ubytované.
Penzion H v Jáchymově je vhodný pro firemní školení, pořádání rodinných oslav (svateb,
narozenin), sportovních soustředění a také pro relaxační a ozdravné pobyty. K dispozici je
vyhřívaný bazén, sauna, solárium, posilovna. V letních měsících můžete využít tenisový kurt
který lze přeměnit na mini fotbalové hřiště. Pro děti je připraveno dětské hříště. Nabídka
tradiční české domácí kuchyně, místní speciality jsou podávány restauraci horského stylu s
31. 12. 2014
2014
88/123
UAPo
možností celodenního stravování s kapacitou 50 osob. V areálu penzionu se nachází venkovní
ohniště (open air barbecue) které je pro návštěvníky penzionu k dispozici.
Merklín - Apartmán Merklín 122 nabízí letní i zimní pobyt - tůry na Plešivec, Mariánská,
Pernink, Abertamy, atd. V místě jsou tenisové kurty, přírodní koupaliště, cyklo-turistika,
restaurace, potraviny. V létě je možné využít krytou pergolu s možností grilování.
Na kraji obce Hroznětín se nachází Penzion Rafanda. Autobusová a vlaková zastávka 100 m,
obchody v centru Hroznětína. Turistika, cyklistika, koupání, lyžařské sjezdovky a vleky
(Merklín 2 km, skiareál Pernink, Abertamy, Jáchymov, Klínovec 10-13 km). Penzion s
restaurací s velkou zahradou, ohništěm, vlastním parkovištěm. Ubytování ve dvou a
vícelůžkových pokojích s TV, většina z pokojů má umyvadlo. Společná koupelna s
umyvadlem, sprchou a 2 WC je na patře. Plně vybavená kuchyňka, možnost vlastního vaření.
V přízemí je restaurace a salonek (výborná hotová i minutková jídla po celý den).
Pension Dana v Ostrově má dlouholetou tradici. Pension se nachází v historické části města
nedaleko starobylého náměstí. Pro hosty jsou připraveny 4 vícelůžkové pokoje vybavené
kompletním sociálním zařízením, TV se satelitním příjmem, varnou konvicí, ledničkou a
mikrovlnnou troubou. V letních měsících je možné ubytování také v karavanu pro maximálně
6 osob. V letních měsících je možnost využít příjemné posezení u zahradního krbu. V
bezprostřední blízkosti pensionu se nachází několik restaurací, hospůdek a bister, ve kterých
je možno ochutnat výbornou tradiční českou kuchyni. Pension Dana má bezbariérový vstup.
Penzion MUT Horní Žďár: Celková kapacita penzionu je 26 lůžek. Penzion nabízí ubytování
ve 2 až 4 lůžkových pokojích. Pokoje jsou standardně vybaveny (TV/SAT atd.). Sociální
zařízení je však společné na patře.
Hotel Agara ve Stráži nad Ohří - Boči: Kapacita lůžek je 50 (nelze upřesnit jeho možnosti).
Ve Vojkovicích ani ve Velichově se žádné ubytovací zařízení nenachází (Zdroj: RISY.cz)
a) Data o stavu a vývoji území
CESTOVNÍ RUCH (ORP Ostrov)
2006
2007
2008
Hromadná ubytovací zařízení4)
84
89
90
lůžka
3 727
3 837
3 963
4)
zařízení s 5 a více pokoji nebo s 10 a více lůžky určenými pro cestovní ruch
2009
81
3 757
2010
79
3 657
2011
86
i.d.
2012
83
i.d.
tabulka č. 42
3.10.6.
Tělovýchova a sport
Kromě zimních sportů (sjezdové lyžování, běžky, sněžnice) se v zájmovém území věnuje
pozornost i tradičnímu českému sportu - fotbalu. Pro hokej nejsou podmínky vhodné - musí
se dojíždět do Karlových varů nebo do Ostrova. Plavecké sporty je možné provozovat také
omezeně - dojíždět do Ostrova, Potůček. Významným posunem v možnostech sportovních
aktivit je již několikrát zmiňovaná Krušnohorka v Perninku - víceúčelová sportovní hala a
komunitní centrum. Moderní sálové sporty jako je ricochet (squash) jsou dostupné v Božím
Daru, Jáchymově, Ostrově. Tenisové kurty jsou veřejnosti přístupné rovněž v Božím Daru,
Jáchymově, Ostrově. Adrenalinové sporty - horolezectví (Horní Blatná), paragliding
(Klínovec), jízda se psím spřežením (Hřebečná), snowkiting aj. jsou v území rovněž
provozovány, obdobně je tomu s rehabilitačně relaxačním nebo regeneračním pobytem nejen
31. 12. 2014
2014
89/123
UAPo
v lázních Jáchymov (nordic walking, masáže). Možnosti tělovýchovy a sportu se oproti roku
2012 příliš nezměnily.
3.10.7.
Rodinná rekreace
Všechny oblasti mají možnosti pro rodinnou rekreaci. V HORSKÉ oblasti se jedná o zimní
sporty a o cykloturistiku, v HORSKÉ a PODHORSKÉ oblasti kromě zimních sportů a
cyklistiky přibývá agroturistika. V PODHORSKÉ oblasti - v její pánevní části a v oblasti
POOHŘÍ je možná cykloturistika spojená s vodními sporty (rybaření, kanoistika, rafty).
Rodinná rekreace je v daném území rozvinuta jak z hlediska stálých rekreantů - majitelů
rekreačních objektů - chat a chalup, tak i rekreantů využívajících ubytování v místních
penzionech nebo hotelech. Obě skupiny jsou zdrojem příjmů za poskytované služby, přičemž
skupina "nemajitelů" představuje příjmy vyšší. V POOHŘÍ se věnují též matkám s dětmi,
přičemž pobyt je spojen se vzdělávacími kurzy pro matky - tyto kurzy se setkaly s velkým
zájmem.
3.10.8.
1) Údaje z webových stránek města Ostrov Karlovarského kraje, z webu region západní Čechy
2) Strategický plán města Ostrov
3) ČSÚ, ubytovací kapacity a jejich využití
Rekreace
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
-
-
SLABÉ STRÁNKY - W
potenciál území pro turistický ruch sportovního
charakteru kombinovaný s lázeňstvím a
nabídkou sousedních obcí disponujících
agroturistickými aktivitami
turistika má vzestupnou tendenci a do horských
oblastí přináší finanční jistotu
současný klid na české straně Krušných hor
plány - zlepšení služeb v zimě (sjezdovky,
běžky, parkoviště, obchody), zlepšení služeb v
létě (koupaliště, hipostezka – vytvoření
přepřahací stanice, skateboard, freestyle
motokros,..)
dobrá spolupráce se správci sousedních lesních
porostů – důležitý vztah např. při udržování
běžkařských stop
rekreační oblast Velký Rybník nabízející
ubytování v místním kempu s možností
provozování především vodních sportů –
plavání, windsurfing, jízda na vodních lyžích i
rybaření
využití řeky pro vodáctví, rybaření (zdravé ŽP –
poměrně čistá voda v Ohři)
31. 12. 2014
2014
-
orientace na turistický ruch jako na hlavní
zdroj financí zejména v horských oblastech
chybí veřejná sportovní hala s celoročním
provozem
malá propagace regionu
malé kulturní vyžití
90/123
-
UAPo
horolezectví – Svatošské skály
lázně, kulturní památky
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
-
HROZBY - T
založení rozvoje turistického ruchu na bázi
klidné rekreace - lázeňská turistika, léčebná
turistika, agroturistika
soulad rozvoje turistického ruchu s ochranou
přírody a krajiny a s rozvojem jiných výrobních aktivit
podpora železnice jako způsob přepravy i jako
technickou památku
rozvoj cyklostezek
rozvoj vodních sportů – možnost propojení např.
s horolezectvím – centra aktivní rekreace se
zámezím
větší propagace regionu, letáky a brožury
v infocentrech větších sídel
pořádání kulturní akcí v pravidelných
intervalech
dialog s veřejností
dotační tituly nezjednodušené podobě
-
setrvání u sezónního charakteru turistiky
negativní vztah trvale bydlících obyvatel ke
zvýšenému množství turistů
nedostatek sněhu – zvláště v území pod 700
m.n.m.
znečištění vody v řece či rybníkách
s nárůstem množství turistů
tabulka č. 43
ÚÚP Ostrov
3.11.
Hospodářské podmínky
A.
Souhrn vyhodnocení
Hospodářské podmínky odpovídají geomorfologii. Např. v HORSKÉ oblasti se nedaří
průmyslu vázanému na automobilovou dopravu (viz kovovýroba v Perninku). Celkově lze
využití území charakterizovat jako "zapomenuté Krušnohoří" - zájmové území se totiž
potýká s odlivem obyvatel z důvodu nedostatku pracovních příležitostí, popř. možností
rekvalifikace. Převažuje tak (zejména v HORSKÉ oblasti) využití území k rekreaci než k
trvalému bydlení. S obdobným problémem se však potýkají také obyvatelé německé strany
Krušných hor.
B.
3.11.1.
Hospodářská charakteristika
Hospodářské podmínky odpovídají geomorfologii. Celkově lze využití území
charakterizovat jako "zapomenuté Krušnohoří" - zájmové území se totiž potýká s odlivem
obyvatel z důvodu nedostatku pracovních příležitostí, popř. možností rekvalifikace.
Převažuje tak (zejména v HORSKÉ oblasti) využití území k rekreaci než k trvalému
31. 12. 2014
2014
91/123
UAPo
bydlení. S obdobným problémem se však potýkají také obyvatelé německé strany Krušných
hor.
EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ
SPRÁVNÍHO OBVODU (k 31. 12.)
Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů)
fyzické osoby
z toho zemědělští podnikatelé2)
právnické osoby
z toho obchodní společnosti
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
8 058
6 019
264
2 039
376
8 260
6 025
263
2 235
414
8 972
6 138
260
2 834
476
8 626
6 090
28
2 536
510
8 647
6 171
28
2 476
521
8 683
6 240
29
2 443
547
8 587
6 176
29
2 411
546
5,0
10,0
10,0
49,4
5,2
9,7
10,0
49,7
5,5
9,6
9,9
48,6
3,8
10,5
11,0
44,0
4,0
10,5
11,2
42,1
4,1
10,2
11,2
40,3
4,0
10,0
11,2
39,4
2 739
437
73
19
3
5 376
2 598
419
69
18
3
5 576
2 454
417
62
18
2
5 634
Podíl ekonomických subjektů podle
vybraných odvětví ek. činnosti (%)3)
zemědělství, lesnictví a rybářství
průmysl celkem
stavebnictví
obchod, ubytování, stravování a pohostinství
Počet subjektů podle počtu zaměstnanců
bez zaměstnanců
2 608
2 206
3 039
2 915
471
473
460
444
1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky)
95
96
88
81
10 - 49 zaměstnanci (malé podniky)
20
20
21
21
50 - 249 zaměstnanci (střední podniky)
4
3
3
3
250 a více zaměstnanci (velké podniky)
4
860
5
462
5
361
5
162
nezjištěno
2)
do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku
3)
do roku 2008 podle OKEČ
tabulka č. 44
3.11.2.
Podnikatelská struktura
Podnikatelská struktura je různá v oblastech HORSKÉ, PODHORSKÉ a POOHŘÍ. Pro
všechny je společná drobná výroba, ekologické zemědělství (spojené s agroturistikou) a
dojíždění za prací do větších měst. Pro oblast HORSKOU a PODHORSKOU je typické
vysoké procento podnikatelů zaměřené na služby rekreantům a turistům. Oblast
PODHORSKÁ se potýká s problémem snižujících se výnosů intenzivního zemědělství.
V Ostrově se logicky vyvíjí poradenství a projektová činnost.
3.11.3.
Zaměstnanost
Zaměstnanost je v zájmovém území do jisté míry specifická nízkým procentem velkých firem
- právnických osob. Zvláště v PODHORSKÉ oblasti podniká mnoho fyzických osob bez
zaměstnanců, popř. se subdodavateli. Nárůst počtu zaměstnaných je úměrný snížení počtu
obyvatel. Hospodářské podmínky se oproti roku 2012 příliš nezměnily.
3.11.4.
Nezaměstnanost
31. 12. 2014
2014
92/123
UAPo
Hospodářské podmínky se oproti roku 2012 příliš nezměnily. Pokles počtu nezaměstnaných je
úměrný snížení počtu obyvatelstva.
NEZAMĚSTNANOST (k 31. 12. dle MPSV)
2006
2007
2008
2009
Evidovaní uchazeči o zaměstnání
1 619
1 389
1 537
z toho dosažitelní (%)
96,1
95,6
95,2
z toho občané se zdravotním postižením (%)
10,2
12,1
12,7
z toho absolventi (%)
4,3
5,3
3,9
z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%)
47,7
45,9
35,4
Volná pracovní místa
229
211
174
Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
7,1
6,6
8,8
Míra nezaměstnanosti (%) 1)
10,23
8,73
9,62
1)
míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o
2 053
97,4
9,8
4,3
30,8
76
27,0
13,15
2010
2 094
98,0
7,1
4,6
39,9
74
28,3
13,49
2011
2012
1 789
97,1
8,3
4,8
44,8
97
18,4
11,43
.
.
.
.
.
.
.
.
zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních
tabulka č. 45
3.11.5.
1) Údaje ČSÚ (ekonomická aktivita, nezaměstnanost, vyjížďka za prací, ekon. struktura, mzdy)
2) Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Ostrov (z vlastních zjištění)
3) Přehled subjektů působících v zemědělství a lesnictví (z vlastních zjištění)
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
-
-
SLABÉ STRÁNKY - W
blízkost hranice s Německem a zdravé životní
prostředí v horách poskytují možnosti jak pro
rozvoj turistiky, tak pro umístění výrobních areálů
(rezerva pro umístění průmyslu z hlediska
hygienických limitů, ne až tak z hlediska krajinného
rázu)
pestrá geologie a geomorfologie, tradice hornictví
je přínosem k rozvoji turistického ruchu - naučné
stezky (rovněž napomáhá "hledání kořenů" kontinuitě sounáležitosti)
zavádění moderních ICT v územní veřejné správě a
zjednodušení žádostí o dotace; rozvoj nadregionální
i mezinárodní spolupráce ve veřejné správě
místní venkovská krajina poskytuje ničím nerušený
klid, současné turistické vybavení obcí a místní
krajina spolu představují velký potenciál pro rozvoj
obcí na bázi klidné rekreace, agroturistiky, provozu
klidových sportu
tradice lázeňství v okolí (Kyselka, Karlovy Vary,
Jáchymov)
31. 12. 2014
-
-
-
-
2014
ztráta kontinuity - úbytek obyvatel po 2. světové
válce – to vše destabilizuje hospodářský vývoj
drsné podmínky - drsný způsob života i obživy
(finanční a technická náročnost udržování a rozvíjení
inženýrských i dopravních sítí; poddolované území;
neproduktivní půda; dostupnost v zimě...) =
neatraktivní prostředí pro podnikatele
omezené pracovní příležitosti jdou ruku v ruce s
nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, nízká
vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva
orientace jedním směrem na turistický ruch a
nezájem investorů podnikat v jiném oboru než v
turistice může vést ke kolapsu ekonomiky
finanční a technická náročnost udržování a rozvíjení
inženýrských i dopravních sítí
nízký potenciál vědy a výzkumu a jejich propojení
s praxí
těžkopádnost změn ÚP, a proto je nutné velmi
uvážlivě zpracovávat každý ÚP
finanční náročnost odnímání pozemků z PUPFL i
93/123
plány obce zpracované v určitém stupni projektové
dokumentace - územní plán, studie proveditelnosti,
lesní hospodářský plán (jejich předmětem je
ochrana ŽP, budování inženýrských a dopravních
sítí atd.)
zkušenosti, že pouze jedno odvětví hospodářství
nezachrání (útlum těžby)
dostatečný prostor pro nové podnikatelské provozy
v průmyslových zónách
-
-
-
UAPo
ZPF v CHOPAV
neefektivní dopravní napojení na správní centra
dřívější likvidace přírody, krajiny a narušení
vodního režimu vyvolává nutnost přísné ochrany
zbylých biotopů, která může zabránit některým
projektům
PŘÍLEŽITOSTI - O
HROZBY - T
trend moderní doby - odliv obyvatel z měst na
venkov může vést k posílení nabídky
kvalifikovaných pracovníků, nebo k rozšíření řad
podnikatelů
sdružování podnikatelů za účelem zvýšení pestrosti
nabídky a za účelem zvýšení stability a
konkurenceschopnosti malých a drobných
podnikatelů
vyvinuté a realizované strategie odstraňující rizika
(dialog s veřejností a podnikateli, dotační tituly)
rozvoj turistiky založené na klidné rekreaci - na
spojení léčebného a lázeňského pobytu v Karlových
Varech či Jáchymově s agroturistikou, s
hipostezkami
podporovat systém vzdělávání dospělých
zlepšení stávajícího stavu silniční sítě
centrum mikroregionu – podnikatelské aktivity se
můžou rozvíjet v relativně nových oborech –
poradenství v poskytování dotací, poradenství
v ochraně životního prostředí, v zakládání
ekofarem, v provozování agroturistiky, dále se
mohou rozvíjet služby turistickému ruchu (cestovní
kanceláře, průvodcovské služby, překladatelské
služby,…), ale i sociální služby apod.
-
-
-
-
-
-
-
-
přehnaná ochrana přírody a krajiny může vést k
omezení některých podnikatelských aktivit (ÚSES)
přehnaný strach z poddolovaných území omezí
výstavbu
neúměrné zvýšení turistického ruchu povede ke
změně charakteru krajiny a může vzniknout paradox
- zvýšený turistický ruch vyvolá snížení turistického
ruchu nebo demografickou regresi
recese hospodářství EU
nízká úroveň komunikace a spolupráce ústřední
státní správy a území veřejné správy a samosprávy s
nedodržením principu subsidiarity
přírodní katastrofy – vichřice poškozující les,
nemoci hospodářských zvířat,...
absence vzdělávacích institucí může být příčinou
nízké vzdělanosti obyvatel a do budoucna nedojde
ke zkvalitnění
tabulka č. 46
ÚÚP Ostrov
Hodnoty a limity využití území
4.
V datech územně analytických podkladů jsou identifikovány hodnoty území a limity využití
území. V řadě případů je některý jev nebo jeho část současně hodnotou i limitem.
Hodnoty území
4.1.
Zjištěné hodnoty území jsou v datovém skladu i ve výkresech členěny do tematických skupin:
a)
b)
c)
d)
Využití území,
Geologie,
Ochrana vod,
Záplavové území,
31. 12. 2014
e)
f)
g)
h)
2014
Přírodní podmínky,
Půdní fond,
Kulturní hodnoty,
Hygiena prostředí,
94/123
i) Doprava,
j) Vodní hospodářství,
k) Energetika,
UAPo
l) Telekomunikace
m) Ostatní veřejná infrastruktura
n) Ostatní jevy
Výkres hodnot území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje
zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To
umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů.
Výkres hodnot v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí H1 až H6
takto:
H1 Výkres hodnot území – Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod
H2 Výkres hodnot území – Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí
H3 Výkres hodnot území – Doprava
H4 Výkres hodnot území – Vodní hospodářství
H5 Výkres hodnot území – Energetika
H6 Výkres hodnot území – Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy
Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími hodnotami území v ORP Ostrov jsou:
a) Národní přírodní rezervace a památky
b) Rozsah napojení obcí na dopravní infrastrukturu
c) rozsah napojení obcí na technickou infrastrukturu
Limity využití území
4.2.
Zjištěné limity využití území jsou v datovém skladu i ve výkresech členěny do tematických
skupin:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Využití území,
Geologie,
Ochrana vod,
Záplavové území,
Přírodní podmínky,
Půdní fond,
Kulturní hodnoty,
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
Hygiena prostředí,
Doprava,
Vodní hospodářství,
Energetika,
Telekomunikace
Ostatní veřejná infrastruktura
Ostatní jevy
Výkres limitů využití území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje
zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To
umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů.
Výkres limitů v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí L1 až L6 takto:
L1 Výkres hodnot území – Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod
L2 Výkres hodnot území – Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí
L3 Výkres hodnot území – Doprava
L4 Výkres hodnot území – Vodní hospodářství
L5 Výkres hodnot území – Energetika
L6 Výkres hodnot území – Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy
Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími limity využití území v ORP Ostrov jsou:
a) OP přírodních léčivých zdrojů
b) OP podzemních vod
c) Prvky ÚSES
d) Národní přírodní rezervace
31. 12. 2014
2014
95/123
UAPo
e) Ochranná pásma technické a dopravní infrastruktury
Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území
5.
V datech územně analytických podkladů jsou průběžně shromažďovány údaje o záměrech na
provedení změn v území. Z toho nové záměry (ještě neprošly úspěšně územním plánem) jsou
touto dokumentací vyhodnoceny a významnější z nich – především nadlokálního významu –
jsou jmenovitě uvedeny a odůvodněny.
Každý významný záměr má přiřazen kód pro jasnou identifikaci v textu a grafice.
Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v „Knihovně
záměrů“ (viz příloha č. 3)
Významné záměry jsou souborně uvedeny v tabulce na následujících stránkách a zobrazeny
ve „Výkrese záměrů na provedení změn v území“.
Výkres záměrů v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování
(zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo skupinách. To umožňuje vysokou
přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů.
tabulka 97 - Významné záměry
Kód
Kód
Stav
skupiny záměru 2013
Název záměru
Odůvodnění
S
S40
Nový Rekonstrukce silnice
S
S41
Trvá Rekonstrukce silnice
S
S42
S
S43
S
S44
B
B70
Trvá
C
C71
Trvá Přestavba hotelu Uran
H
H72
K
K73
Rekultivace průmyslového
Nový areálu, včetně změny funkčního
využití části plochy
Trvá Jednotná kanalizace
K
K74
K
Přestavba areálu kravína na
bydlení
Nevyhovující parametry
silnice
silnice
silnice
silnice
silnice
Zdevastovaný nefunkční
objekt
Zdevastovaný nefunkční
objekt
Dotčené
obce
Úroveň
řešení
Pernink
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Hájek
UP
Abertamy
Brownfield - Bývalý areál
Ostrov
Škoda
UP
Chybějící kanalizace
Abertamy
UP
Ostrov
UP
K75
Ostrov
UP
K
K76
UP
K
K77
K
K78
Krásný Les
Stráž nad
Ohří
Vojkovice
K
K79
Ostrov
UP
K
K80
Hroznětín
UP
31. 12. 2014
2014
UP
UP
96/123
UAPo
Hroznětín
Nedostačující stávající
Ostrov
plocha
Rozvoj turistického ruchu Merklín
UP
C83
Rozšíření průmyslového areálu
Nový
WITTE
Nový Sjezdovka
C
C84
Nový Sjezdovka
Rozvoj turistického ruchu Merklín
UP
C
C85
Trvá Sjezdovka
Rozvoj turistického ruchu Pernink
K
K81
H
H82
C
tabulka č. 47
UP
UP
UP
ÚÚP Ostrov
6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje
území (URÚ)
6.1.
Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ
tabulka č. 48
Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí,
příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009
SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí
SILNÉ STRÁNKY - S
-
SLABÉ STRÁNKY – W
Současný postoj obcí je typický ekologickým
chováním a ekologickou výchovou
Vysoká zalesněnost má pozitivní vliv na omezení
šíření hluku a kvalitu životního prostředí
Velký přírodní potenciál horského typu
Geologická, geomorfologická a geografická
atraktivita území
Nízká frekvence nákladní automobilové dopravy
v horských oblastech
Chráněné lokality soustavy Natura 2000, zvláště
chráněná území a památné stromy
Trvalé travní a lesní porosty snižují erozi a dávají
možnost rozvinutí zemědělské a lesní výroby
-
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
31. 12. 2014
Nízká úrodnost zemědělské půdy
Eroze a odvodnění pozemků
Drsné podmínky – horský terén a podnebí (větrné
polomy, škůdci, přemnožení zvěře a rozsáhlé
záplavy)
Poměrně silná imisní a hluková zátěž silnice č.I/13
Střední až vysoká, místy přechodná kategorie
radonového indexu podloží v současně
zastavených plochách
Lokální topeniště
Neuspokojivý stav kanalizace
HROZBY - T
2014
97/123
-
-
podpora a rozvoj ekofarem a související
agroturistiky a ekoturistiky
dodržení plánů na rekonstrukce a výstavby
kanalizací
revitalizací některých stanovišť se může snížit
nutnost ochrany stávajících chráněných území,
což může uvolnit prostor pro některé
podnikatelské záměry
zvýšení retenční schopnosti území
podpora železniční dopravy
využití obnovitelných zdrojů energie
revitalizace některých toků a rašelinišť
odstranění, stabilizace rekultivace starých
ekologických zátěží
-
-
UAPo
Legislativa zpřísňující ochranu ŽP
Lokální topeniště, spalování domovního odpadu
Projev staré ekologické zátěže (např. skládky
Spolana Neratovice) - dosud nezjištěné úniky
škodlivých látek a radonového záření
Neregulovaná automobilová nákladní přeprava po
silnici č.II/221
Přehnaná orientace na turistický ruch
zvýšení eroze půdy, sesuvy
dlouhodobý srážkový deficit, větrné polomy,
škůdci, přemnožení zvěře, záplavy
nedostatečně účinné odkanalizování znehodnotí
zdroje podzemních vod
tabulka č. 49
ÚÚP Ostrov
SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
občanské aktivity, spolky a sdružení
sbory dobrovolných hasičů
zdravé životní prostředí
lidé, kteří chtějí pracovat, tak pracují (tzn.,
ačkoliv není optimální nabídka pracovních
příležitostí, obyvatelé pracovní místo seženou)
potenciál území pro turistický ruch sportovního
charakteru kombinovaný s lázeňstvím a
s agroturistickými aktivitami
soudržnost se projevuje i ve spolupráci
sousedních obcí v rámci mikroregionů, nebo ve
spolupráci s Lesy ČR s.p. i sousedními vlastníky
(správci) lesních porostů, s honebními
společenstvími,…
-
-
-
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
-
-
Mírně nevyvážené prostředí, nízká soudržnost
Soudržnost obyvatel je ztížena nedostatkem
společenských sálů nebo veřejných prostranství
Malá podpora obcí na veřejných, sportovních a
kulturních akcích či různých občanských sdruženích
ve spolupráci s mladšími občany
Nefungující dialog s romskou menšinou
Nízká motivace obyvatel k aktivitě
Soudržnost mezi rekreanty vlastnícími chaty a
starousedlíky je omezena z důvodu absence
společných zájmů na mnoha místech
Ztížený život v horách a nároky současného člověka
na pohodlí a určitou životní úroveň
Kvalita a frekvence dopravní spojení je velmi nízká
Malé kulturní vyžití
HROZBY - T
Vytváření kulturních center (bez nutnosti
výstavby) jako jsou kina, knihovny atd. a
nabádání obyvatel k větší aktivitě - zlepšení
možností setkávání, společenských akcí a
volnočasových aktivit. Kina je možné oživit
barem, nebo jinou aktivitou, která k němu
přitáhne obyvatelstvo i nezávisle na promítaném
filmu. Přeměna knihoven z míst kde se pouze
půjčují knížky na centra konání kulturních a
prožitkových akcí
Soudržnost se může projevit v doporučovaném
rozvoji pečovatelské služby o seniory
aktivní účast obcí při řešení střetu zájmů
souvisejících s otevřením přechodu Potůčky, např.
spoluprací s „Občané za kvalitu života
v Krušných horách, o.s.“
aktivní spolupráce s romskými sdruženími
spolupracovat s centry pro drogově závislé
realizovat prožitkové akce nebo podporovat
aktivity, k nimž mají mladí blízký vztah
zavedení systému vzdělávání dospělých a
spolupráce na tomto projektu se sousedními
31. 12. 2014
-
-
2014
Soudržnost může být ohrožena masivním příchodem
nových obyvatel nebo podnikatelů (selekcí odlišné
věkově, ekonomicky i politicky skupiny), rovněž tak
masivním odchodem mladých lidí
Dále může být ohrožena patologickým chováním
sociálně nepřizpůsobivých občanů
Úbytek pracovních příležitostí
Velké množství rekreantů, kteří si dokážou prosadit
své zájmy na úkor starousedlíků
Orientace hospodářského rozvoje jedním směrem –
na turistický ruch, který ztratí stabilitu
Změna charakteru krajiny a využití krajiny vyvolá
odliv obyvatel
Vznik neregulované tranzitní dopravy
Nedostatečná kapacita ověřovaných zdrojů pitné
vody
98/123
-
-
UAPo
obcemi
přírody a krajiny a s rozvojem jiných výrobních
aktivit
větší propagace regionu
tabulka č. 50
ÚÚP Ostrov
SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj
SILNÉ STRÁNKY - S
-
-
-
-
-
-
-
-
-
blízkost hranice s Německem a zdravé životní
prostředí v horách poskytují možnosti jak pro
rozvoj turistiky, tak pro umístění výrobních areálů
(rezerva pro umístění průmyslu z hlediska
hygienických limitů, ne až tak z hlediska
krajinného rázu)
pestrá geologie a geomorfologie, tradice hornictví
je přínosem k rozvoji turistického ruchu - naučné
stezky (rovněž napomáhá "hledání kořenů" kontinuitě sounáležitosti)
místní venkovská krajina poskytuje ničím
nerušený klid, současné turistické vybavení obcí a
místní krajina spolu představují velký potenciál
pro rozvoj obcí na bázi klidné rekreace,
agroturistiky, provozu klidových sportu
tradice lázeňství v okolí (Kyselka, Karlovy Vary,
Jáchymov)
plány - zlepšení služeb v zimě (sjezdovky, běžky,
parkoviště, obchody), zlepšení služeb v létě
(koupaliště, hipostezka – vytvoření přepřahací
stanice, skateboard, freestyle motokros,..)
Bytové domy v koncepčně zdařilém provedení na
většině území
Vhodné plochy pro bydlení v rodinných domech
pro příznivce klidného bydlení v horách
Transitní doprava je ve většině případů vedena
mimo zastavěné území
PŘÍLEŽITOSTI - O
-
trend moderní doby - odliv obyvatel z měst na
venkov může vést k posílení nabídky
kvalifikovaných pracovníků, nebo k rozšíření řad
podnikatelů
sdružování podnikatelů za účelem zvýšení
pestrosti nabídky a za účelem zvýšení stability a
konkurenceschopnosti malých a drobných
podnikatelů
vyvinuté a realizované strategie odstraňující rizika
(dialog s veřejností a podnikateli, dotační tituly)
rozvoj turistiky založené na klidné rekreaci a na
spojení léčebného a lázeňského pobytu v
Karlových Varech či Jáchymově s agroturistikou,
s hipostezkami
centrum mikroregionu – podnikatelské aktivity se
můžou rozvíjet v relativně nových oborech –
poradenství v poskytování dotací, poradenství
v ochraně životního prostředí, v zakládání
ekofarem, v provozování agroturistiky, dále se
-
31. 12. 2014
-
-
drsné podmínky - drsný způsob života i obživy
(finanční a technická náročnost udržování a rozvíjení
inženýrských i dopravních sítí; poddolované území;
neproduktivní půda; dostupnost v zimě...) =
neatraktivní prostředí pro podnikatele
omezené pracovní příležitosti jdou ruku v ruce s
nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, nízká
vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva
finanční a technická náročnost udržování a rozvíjení
inženýrských i dopravních sítí
finanční náročnost odnímání pozemků z PUPFL i
ZPF v CHOPAV
orientace na turistický ruch jako na hlavní zdroj
financí zejména v horských oblastech
některé stávající objekty leží v záplavovém území
pro Q100 - letou vodu
proces schvalování přeložky silnice ve Stráži nad
Ohří trvá od roku 1992, postupně byly schváleny
varianty, z nichž 1 je již vybrána. Plán investora
(ŘSD) realizovat stavbu je až v roce 2020 - tento
dlouhodobý proces znemožňuje další rozvoj obce
HROZBY - T
-
-
-
2014
přehnaná ochrana přírody a krajiny může vést k
omezení některých podnikatelských aktivit (ÚSES)
přehnaný strach z poddolovaných území omezí
výstavbu
neúměrné zvýšení turistického ruchu povede ke
změně charakteru krajiny a může vzniknout paradox
- zvýšený turistický ruch vyvolá snížení turistického
ruchu nebo demografickou regresi
přírodní katastrofy – vichřice poškozující les,
nemoci hospodářských zvířat,...
absence vzdělávacích institucí může být příčinou
nízké vzdělanosti obyvatel a do budoucna nedojde
ke zkvalitnění
setrvání u sezónního charakteru turistiky
negativní vztah trvale bydlících obyvatel ke
zvýšenému množství turistů
vznik neregulované tranzitní dopravy horskou
oblastí
nedostatečná kapacita ověřovaných zdrojů pitné
99/123
-
-
mohou rozvíjet služby turistickému ruchu
(cestovní kanceláře, průvodcovské služby,
překladatelské služby,…), ale i sociální služby
apod.
přírody a krajiny a s rozvojem jiných - výrobních
aktivit
podpora železnice jako způsob přepravy i jako
technickou památku
větší propagace regionu, letáky a brožury
v infocentrech větších sídel
-
-
UAPo
vody
odliv obyvatel, čímž by došlo ke zvětšení počtu
objektů, které nebudou jejich majitelé udržovat
podnikatelské záměry, např. větrné elektrárny, ale i
turistické nebo suburbánní aktivity, které by mohly
negativně ovlivnit faktor pohody a klidu
bydlení v rozptýlené zástavbě by vyžadovalo
zvýšené nároky na údržbu cest v zimě a představoval
by vícenáklady (mechanizace by musela zajíždět až
do odlehlých míst)
tabulka č. 51
ÚÚP Ostrov
6.2.
Vyhodnocení pilířů URÚ pomocí kvantitativních indikátorů
6.3.
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ
Podmínky pro příznivé životní prostředí
Z hlediska podmínek pro udržení a rozvoj příznivého životního prostředí hodnotíme
vztah jako velmi vyvážený, ačkoliv je zřejmá snaha životní prostředí a krajinu chránit
na úkor podnikatelských aktivit.
Současný postoj obcí je typický ekologickým chováním a ekologickou výchovou. Ekologické
chování by mělo být efektivní z hlediska hospodářských podmínek, protože revitalizací
některých stanovišť se může snížit nutnost ochrany stávajících chráněných území, což může
uvolnit prostor pro některé podnikatelské záměry (např. výstavbu větrných elektráren).
Navíc revitalizací některých stanovišť se může snížit nutnost ochrany stávajících chráněných
území, a tak bude uvolněn prostor pro některé podnikatelské záměry.
Chování obcí v souladu s trvale udržitelným rozvojem je dobré, nicméně přílišná ochrana
schovaná za vyhlašování dalších prvků ÚSES, může vyvolat spíše zpomalení hospodářského
rozvoje. Pokud nebude probíhat dostatečná péče o již vyhlášené prvky (nadregionální
biokoridor Ohře….), mohou se stát nefunkčními; jde o jejich funkční síť. Existence mnoha
chráněných prvků ÚSES, rovněž může ztěžovat realizaci některých podnikatelských aktivit (a
finančně je zatěžovat, např. při odnímání půdy ze ZPF za účelem realizace cyklostezky by
zvyšoval prvek ÚSES poplatek za odnětí 10x, za VKP 5x).
Doporučujeme proto vytvořit místní ÚSES tak, aby byly chráněny prvky funkční v nezbytné
výměře, která zaručuje jejich funkci, a v této ploše aplikovat opravdu důslednou ochranu.
Ostatní plochy můžou být ponechány pro rozvoj obce (byť např. "jen" pro vytvoření
cyklostezky, jejíž trasa biokoridorem nebo přes biocentrum by bylo téměř nereálné
prosadit…).
Ekologické chování obcí v případech - plánů lesoparků, odbahnění rybníků, situování
výrobních zón k železnici, k obchvatu atd., může být efektivní i z hlediska hospodářských
podmínek – např. plánování výrobních zón oddělených od obytné zástavby lesoparkem
nabídku pro turistické aktivity se zřízením lesoparků s naučnými stezkami rozšíří. Toto
chování může být ziskové (jak přímo, tak svými pozitivními externalitami), a to při
důsledném uplatňování komplexního přístupu, s nímž souvisí schopnost podívat se na území
31. 12. 2014
2014
100/123
UAPo
jako na celek a vnímat vzájemné vazby mezi jednotlivými složkami. Při tomto přístupu je
kladen důraz na využití mnohonásobných efektů (viz lesoparky a městská zeleň, obnovitelné
zdroje energie,…).
Zaznamenáme zájem o intenzivní využití území (turistika, obchvat obce), které je však
nezbytné udržet v určitých mezích. V opačném případě je reálná ztráta atraktivity území a
jeho konkurenceschopnosti. Dále upozorňujeme, že některá opatření jsou nevratná (obchvat,
otevření hraničního přechodu Potůčky) a jejich pravděpodobné důsledky (např.: neregulovaná
tranzitní doprava, prohloubení periferního postavení obce).
Slabým místem je údolí řeky Ohře – poloha obcí Stráž nad Ohří a Boč podél nadregionální
dopravní tepny – má poměrně silnou imisní a hlukovou zátěž. Současný stav, kdy centrem
obce vede silnice s nadměrným a pro chodce nebezpečným provozem.
Dalším bolestivým místem je v této oblasti plánovaný obchvat Horní Blatné, a to stará trasa
převzatá ze 70. let, která se bohužel zanesla i do UP VÚC Karlovarsko - sokolovské
aglomerace a do ÚP VÚC Karlovarského kraje.
Limitujícími faktory v území jsou především ochranná pásma vodních zdrojů I.a II.stupně –
pro čerpání PV a minerálních vod, dále záplavové území, CHOPAV a Přírodní parky.
Vyhlášení CHKO ve Stráži nad Ohří může být v jistém smyslu kontraproduktivní a stejně
jako přílišná orientace na turistický ruch.
Dále by bylo vhodné v některých ÚP doplnit jako limit hranici povodí (hranice tohoto území
je důležitým faktorem při vodoprávních řízeních).
Potenciálním limitem může být ochranné pásmo objektů s živočišnou výrobou - v současné
době není nutné tento limit stanovovat. Dalším ochranným pásmem je OP hřbitova, který
však nesouvisí s ochranou ŽP.
Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel
Z hlediska podmínek pro soudržnost hodnotíme vztah jako mírně nevyvážený vzhledem
k málo otevřenému dialogu mezi obcemi, i v rámci jednotlivých obcí – nízká soudržnost.
Soudržnost se projevuje ve spolupráci sousedních obcí v rámci mikroregionu, nebo ve
spolupráci s Lesy ČR s.p. i sousedními vlastníky (správci) lesních porostů, s honebními
společenstvími,...
Soudržnost společenství je ztížena nemožností setkání ve společenských sálech, nebo
veřejných prostranství, jejichž absenci pociťují jako nedostatek mnohé obce. Soudržnost
může být ohrožena masivním příchodem nových obyvatel nebo podnikatelů (selekcí odlišné
věkově, ekonomicky i politicky skupiny).
Je otázkou, zda plánované kulturní zázemí zlepší situaci (mnohdy není nutná realizace nějaké
nové stavby, jako spíš rozšíření a propojení nabídek stávajícího zázemí, v případě např.
Perninku knihovny a kina - pro mladé je možné realizovat prožitkové akce, spolupracovat s
centrem pro drogově závislé (peer program), popř. podporovat obdobné aktivity, k nimž mají
mladí blízký vztah (dávají jim možnost vyniknout jak před vrstevníky, tak před sebou
samým). Proto je třeba zvýšit podporu obcí na veřejných, sportovních a kulturních akcích či
různých občanských sdruženích ve spolupráci s mladšími občany.
Soudržnost může být ohrožena masivním odchodem mladých obyvatel nebo podnikatelů,
rovněž tak příchodem nových obyvatel nebo podnikatelů (selekcí odlišné věkově,
ekonomicky i politicky skupiny), či zvýšením patologického chování sociálně
nepřizpůsobivých občanů (Jáchymov) Čelit těmto hrozbám mohou místní spolky, založení
občanských sdružení rozvíjejícího život v obci, kulturní akce atd.
Velmi důležité jsou též vztahy mezi rekreanty vlastnícími chaty a starousedlíky, které jsou
značně omezeny z důvodu absence společných zájmů.
31. 12. 2014
2014
101/123
UAPo
V menších obcích je soudržnost společenství narušena absencí školních zařízení – mládež by
si měla zvykat na sounáležitost s obcí a se svými sousedy, dojíždění do škol za hranicemi
obce jim tuto sounáležitost ztěžuje.
Zahájení spolupráce se Západočeskou univerzitou, která má v Perninku školící a rekreační
středisko na různých projektech (rekvalifikační kurzy, výzkumné projekty – např. na
propagaci historie obce -částí Bludná, Rybná nebo s jinými VŠ na geologických nebo
biologických výzkumných projektech, které by byly využitelné v praxi, a jejich dopad by se
projevil v obci.
Hledání společných zájmů prospěšných všem může být úspěšné pouze na základě
konstruktivního dialogu.
Podmínky pro hospodářský rozvoj
Z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj hodnotíme vztah jako vyvážený s ohledem
na výjimečnost místní krajiny a přírody.
Obce jsou nakloněny rozvoji turistiky sportovního charakteru, agroturistice a popř. využití
geotermální energie. Ekologický přístup obcí by měl být efektivní z hlediska hospodářských
podmínek, protože revitalizací některých stanovišť se může snížit nutnost ochrany stávajících
chráněných území, a uvolnit se tak prostor pro podnikatelské záměry.
Podnikání v turistickém ruchu zatěžují poplatky za odnětí půdy z PUPFL a administrativa
spojená s odnímáním půdy ve vyšší třídě ochrany ze ZPF. Ale ani poplatky za odnětí ze ZPF
nejsou nízké (jsou zatíženy různými faktory - např. PHO, OP přírodních léčivých zdrojů,
prvky ÚSES apod. Většiny pozemků ZPF se týká faktor CHOPAV, který zvyšuje cenu odnětí
10x).
Podnikání v oblasti lesního hospodaření je ztíženo přírodními katastrofami (vichřice 2005 a
orkán 2007), které způsobily převahu výsadby nad těžbou a zapříčinily rozmnožení kůrovce.
Podnikání v oblasti ZPF je ztíženo nízkou produktivitou půdy. Z tohoto důvodu prosperuje
pouze živočišná výroba, která je ovšem dotována ze strukturálních fondů. Je třeba podporovat
rozvoj ekofarem a s tím související agroturistiku. Pomocí v této oblasti by byla např.
propagace využití ovčí vlny do tepelně izolačních materiálů (ovčí vlna je výchozí materiálem
pro výrobu stavební izolace ISOWOOL, určené k interiérovému zateplování v budovách.
Doplňuje sortiment izolací a má řadu nesčetných výhod. Jedná se o alternativní ekologický
výrobek s výbornými tepelně technickými vlastnostmi. Hlavní přednost vlny je v tom, že je to
jediný materiál, jehož produkce je příznivá pro přírodu a krajinu, místo aby ji více či méně
zatěžovala). Živočišnou výrobu může ohrozit zákeřná nemoc (např. katarální horečka, neboli
bluetongue).
Drobné výrobě a sociálním službám z hlediska územních podmínek nic nehrozí s výjimkou
záplavového území (např. v Hroznětíně).
Finanční zdroje lze do jisté míry zajistit získáním dotací na údržbu krajiny, podporu venkova,
OZE, SEZ atd., na druhou stranu je však nutná soběstačnost, a proto je nutné podporovat
hospodářství v tomto duchu, motivovat místní ekonomicky aktivní obyvatele! (Dotace naopak
demotivují a můžou vést k pasivitě).
Klidná krušnohorská krajiny s lázeňským střediskem je významný zdroj pro rozvoj regionu zdroj hodnotný, vzácný, nenapodobitelný a nenahraditelný.
Rozšíření sociální péče o seniory, nabídnout relaxaci, odpočinkové aktivity, popř. doplnit
službami pro rodiny (hlídání dětí, mytí oken, úklidové služby). Je nutné dívat se na sociální
péči také ekonomicky - věkový průměr v ČR se zhoršuje, péče o seniory je proto čím dál více
31. 12. 2014
2014
102/123
UAPo
vyhledávanější. V této oblasti je možné využít synergický efekt - spojit se např. Pernink s
Merklínem a Hroznětínem.
Velkým rizikem je nadměrné zvýšení turistického ruchu, které by zásadně změnilo charakter
místní klidné a "opuštěné" krajiny. Tuto krajinu hodnotíme jako klíčový zdroj pro rozvoj obcí
zdroj velmi hodnotný, vzácný a nenapodobitelný. Zmíněné riziko je ve střetu zájmů s
potřebou obce, jíž jsou finanční zdroje, resp. stabilita stávajících podnikatelů a rozvoj nových
podnikatelských aktivit.
Dalším rizikem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, neschopnost vytváření pracovních
příležitostí a vysoké procento dojíždějících.
Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného
rozvoje území
Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území
Z - environmentální
pilíř
1 2 3 4 5
Obec
H - hospodářský pilíř
6
7
9 10 11
S - sociální pilíř
6
7
8
9 10
+
+
+
+
+
-
+
-
+
+
+
+
-
-
-
+
-
Boží Dar
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
Hájek
+
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
Horní Blatná
-
+
+
+
+
+
-
+
+
-
-
-
-
-
+
-
Hroznětín
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
Jáchymov
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
-
-
+
-
-
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
-
-
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
+
+
-
-
-
-
-
Velichov
-
-
-
Stráž n. Ohří
-
+
Potůčky
-
-
-
-
+
Abertamy
Krásný Les
Merklín
Ostrov
Pernink
Vojkovice
-
+
-
+
tabulka č. 52
1)
2)
3)
4)
5)
6)
Vodní režim
ZPF a PUPFL
Veřejná dopravní infrastruktura
31. 12. 2014
7)
8)
9)
10)
11)
2014
Veřejná technická infrastruktura
Bydlení
Rekreace
103/123
-
Poklady pro RURÚ
Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí
územní podmínky
vyváženost vztahu
Z
H
S
dobrý
špatný
Abertamy
Boží Dar
Hájek
Horní Blatná
Hroznětín
Jáchymov
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
S
+
+
-
-
+
+
-
Krásný Les
Merklín
Ostrov
Pernink
Potůčky
+
+
+
+
+
-
Z,H
Z,H,S
Z,H,S
Z
Z,H,S
Z
Stráž n. Ohří
+
Velichov
Vojkovice
Obec
+
+
+
+
+
+
+
+
-
kartogram
2014
trvá
trvá
trvá
H,S
trvá
trvá
H,S
trvá
Z,S
Z,H,S
Z,H,S
Z,H,S
Z,H
H
trvá
S
trvá
Z
H,S
trvá
trvá
trvá
trvá
+
-
+
Z,S
H
trvá
+
+
-
Z,H
S
trvá
tabulka č. 53
Kartogram vyváženosti územních podmínek URÚ obcí v ORP
Obrázek č.23
tendence
2012-2014
6.4.
UAPo
Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ
Celkové hodnocení podmínek rozvoje území ORP je relativně vyvážené, správní území má,
při vhodné koordinaci a spolupráci obcí předpoklady pro udržitelný rozvoj území. Přes jeho
různorodost a zjištěné disparity a poměrně vysokou citlivost na hospodářské změny je možné
vytvořit vhodné podmínky pro život. Vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj
území ORP (jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje) vychází z předchozích závěrečných
výroků tematických SWOT analýz a z následného vyhodnocení podmínek jednotlivých obcí
a správního území:
Závěrečný výrok pro sociální pilíř:
Současný stav je mírně nevyvážený, trend je setrvalý
Závěrečný výrok pro ekonomický pilíř:
Současný stav je průměrný, trend je rozporný
Závěrečný výrok pro environmentální pilíř:
Současný stav velmi vyvážený, trend je setrvalý
Pro posílení silných stránek doporučujeme ověřit nebo podpořit následující příležitosti:











Upřednostňovat rozvoj živočišné výroby a agroturistiky (včetně hipostezek a skiöringu)
spolu s ochranou přírody a krajiny ve spolupráci 1) s německými obcemi, 2) s obcemi ve
správním obvodu ORP Karlovy Vary -např. Nové Hamry, popř. ORP Sokolov -např.
Přebuz. Podporovat živočišnou výrobu ve smyslu navazující technologie např. pro
výrobu stavební izolace z ovčí vlny.
Pokračovat v upřednostňování ochrany přírody a krajiny nad intenzivním turistickým
ruchem a suburbánní aktivitou.
Motivovat malé a střední podnikatele k podávání projektů, k iniciování vytvoření
sdružení podnikatelů (provozovatelů vleků), k vytvoření partnerství s cestovními
kancelářemi, které se soustředí na sport a poznávání.
Uvést skutečný stav pozemků do souladu se stavem katastru nemovitostí.
Zintenzivnit spolupráci se sousedními obcemi, s podnikateli, veřejností atd. pod heslem
otevřeným dialogem k rozvoji.
Ověřit možnost kombinace dalšího rozvoje společenského a kulturního života obce se
sportovně rekreačním zázemím.
Zpracovat studii proveditelnosti pro reorientaci podnikatelů převážně v horských
oblastech (z odvětví turistického ruchu) na klientelu staršího věku nebo provozující
klidové sporty, popř. preferující poznávání krajů a zvyklostí (pěší turistiku, golf, běžky
vycházkového typu, koně, agroturistiku,…) nebo rekreačního pobytu v lázních. Je možné
kombinovat s vybudováním domu s pečovatelskou službou.
Zvážit výstavbu v poddolovaných územích (výstavbu umožnit po provedení
geologického průzkumu).
Zpracovat studii proveditelnosti pro využitelnosti OZE na: zpracování biologicky
rozložitelné složky odpadů, využitelnosti odpadních vod, odpadní biomasy ze
zemědělství a lesnictví. Potenciál dřevní biomasy pro výrobu energie včetně plantáže
rychle rostoucích dřevin, odpadů, využitelnosti odpadních vod, odpadní biomasy ze
zemědělství a lesnictví.
Podporovat podniky v získávání dotací, ale stejně tak podporovat podniky k soběstačnosti
(dotace jsou mnohdy kontraproduktivní -motivují k pasivitě!)
Doporučujeme seznamovat místní obyvatele s vlivem spalování odpadu na kvalitu
ovzduší a motivovat je tak k topení ekologickým palivem.
31. 12. 2014
2014
105/123













UAPo
V oblasti turistického ruchu se zaměřit na spolupráci s velkými turistickými centry v
regionu. V této oblasti zlepšovat služby – rozšiřovat nabídku, nezaměřovat se na
konkurenceschopnost, ale na spolupráci a doplnění nabídky v rámci regionu, která je
velmi pestrá.
Hledat možnosti v hospodaření v jiném odvětví než v turistice – drobné průmyslové
podniky, ekologicky šetrné způsoby zemědělství (s ohledem na prostor, úrodnost půdy,
záplavové území, stavební uzávěru apod.) a poskytnout tomuto odvětví zázemí
(dostatečný prostor v územním plánu, nezalesňovat louky).
Podporovat hromadnou dopravu jak v rámci obce, tak v rámci regionu (týká se vysokého
procenta dojíždějících za prací vlastními automobily).
Zabývat se zvýšením retenční schopnosti území a revitalizací toků za účelem zpomalení
odtoku z území a zlepšení podmínek pro vodní biotu a spolupracovat mezi obcemi
(Hroznětín, Merlín,…). Pozn. Požadavky VDTI, zpomalení odtoku, zlepšení podmínek
pro vodní biotu lze řešit komplexně tak, aby vzájemně poskytovaly synergické efekty.
Vyžaduje to však odpoutání se od představy, že technické požadavky VDTI musí být v
rozporu s ostatními požadavky. Inspiraci lze nalézt v úspěšných projektech revitalizace
vodních toků v ČR i v zahraničí (zahraniční zkušenosti doporučujeme z důvodu hojných
zkušeností a za předpokladu jejich přizpůsobení našim klimatickým podmínkám).
Zaměřit se na realizaci kulturních center několika obcí (bez nutnosti výstavby).(Horní
Blatná, Stráž,…).
Zvážit spolupráci s okolními obcemi na rozšíření nabídky volnočasových aktivit lázeňské
klientely mimo správní území obce Jáchymov (s důrazem na zachování jejich relaxačního
potenciálu).
Nepodloženou informací jsou dosud neevidované SEZ - doporučujeme zahájit
komunikaci s pracovníky bývalého Uranového průmyslu s.p., kteří organizačně
zajišťovali provoz těžby uranu v těchto místech. Finanční náklady na odstranění SEZ by
měl uhradit stát, ovšem před žádostí o finanční úhradu je nutné SEZ lokalizovat a popsat
alespoň zevrubně již v územním plánu
Podporovat stávající průmyslové podniky a ekofarmy, uvědomit si přínos z jejich
potenciálního rozvoje. Podporu je možné provádět morální, např. poskytnutím určitých
výhod Pozn.:Výhody můžou být pro obě strany výhodami na základě principu dělení
koláče-někdo má rád s rozinkami, jiný s mákem. Nutná je komunikace!
Upřednostňovat rozvoj infrastruktury, veřejných a dopravních sítí, rozvoj turistického
ruchu s potřebným zázemím před přílišnou ochranou ŽP. V oblasti OPK klást důraz nad
kvalitou vyhlášených ÚSES před kvantitou.
Zaměřit se na další rozvoj kultury a kulturního zázemí (případně v kombinaci se
sportovně rekreačním zázemím).
Nepodceňovat sesuvná území na svazích Krušných hor a zahájit monitoring nebo alespoň
zmapování.
Zpracovat studii proveditelnosti na využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie a
úspor všech energií. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o významný a nevyužívaný
potenciál ekonomických zisků jak pro obyvatele (úspory v nákladech na vytápění), tak
pro obec a místní podnikatele (prodej energie, produkce kvalitního hnojiva). Pro ilustraci:
u stávajícího objektu lze kombinací změny vytápění a tepelné izolace snížit náklady na
provoz až pětkrát. Nevýhodou jsou však obvykle vysoké počáteční investice. Obce by
mohly realizací využití energetického potenciálu a následného prodeje energií získat
prostředky na dlouhodobé půjčky pro občany (s nízkým nebo žádným úrokem), které by
nezatěžovaly jejich rozpočet.
Podporovat obnovení těžby rašeliny, samozřejmě s efektem pro obec – pracovním
místem nebo potřebou služeb (autodoprava). Rašelina je využívaná hlavně v zahradnictví
31. 12. 2014
2014
106/123

7.
UAPo
a balneoprovozech (nabízí se spolupráce s Jáchymovem, popř. s Abertamy, kde je
navrhována obnova lázní).
Zaměřit se na vytvoření kulturního a vzdělávacího „horského“ centra (kombinace
stávajícího kulturního zázemí s plánovaným, tj. spojit kino – knihovnu – školící a
rekreační centrum Západočeské univerzity s plánovanou výstavbou kulturního a
komunitního centra) a zlepšit možnosti volnočasových aktivit.
Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD)
Tato kapitola obsahuje výstupy výše uvedeného hodnocení vyváženosti územních podmínek
správního území jednotlivých obcí a ORP včetně jejich aktualizace. Jedná se o formulaci
souboru problémů k řešení územně plánovací dokumentací obcí a o požadavek na jejich
řešení, zejména v případě, že se jedná o problémy nadmístní, tj. o problémy přesahujícími
jednotlivou obec, které jsou řešitelné pouze koordinací územně plánovacích dokumentací nejčastěji dvou nebo více sousedních obcí. Kapitola obsahuje dvě tematicky odlišné skupiny
problémů k řešení: První vyplývá ze závěrečného úsudku vyhodnocení vyváženosti územních
podmínek, druhá vyplývá ze zjištěných závad urbanistických, dopravně - technických a
hygienických a závad ve využívání krajiny a dále také ze střetů mezi záměry, hodnotami a
limity využití území.
7.1.
Problémy vyplývající z ÚAP kraje
Vzhledem k tomu, že aktualizace ÚAPk probíhá s půlročním zpožděním, jsou v této
dokumentaci zahrnuty z ÚAPk jen významné dlouhodobé problémy (oddíly 6.2 a 6.4). Další
problémy k řešení v ÚDP obcí je nutno při zpracovávání zadání ÚPD čerpat přímo
z dokumentace ÚAPk.
7.2.
Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území
Do výkresu Problémů k řešení a tabulkových přehledů konkrétních problémů nejsou zařazeny
střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami a limity využití území.
Vzhledem k tomu, že:
a) téměř každý záměr bude ve střetu s nějakým limitem nebo hodnotou (nebo je bude
významně ovlivňovat) – a spíše s více hodnotami a limity,
b) projektant ÚPD identifikuje a analyzuje všechny takové střety a ovlivnění daleko
podrobněji přímo z předaných dat ÚAP,
c) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění (nebo i jen výběru těch
významných) by bylo náročné a bez odpovídajícího efektu (ad. b)),
d) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění by zatížilo, znepřehlednilo
Problémový výkres a násobně zvětšilo počet položek v tabulkových přehledech,
byla celá tato problematika soustředěna do jednoho souborného problému, lépe řečeno
požadavku:
Projektant ÚPD bude řešit střety (nebo ovlivnění) záměrů na provedení změn v území - dle zjištění
v textové části Podklady pro RURÚ a dle Výkresu záměrů - s hodnotami území a limity využití území.
31. 12. 2014
2014
107/123
7.3.
UAPo
Všeobecné problémy
Všeobecné problémy ORP
Kód
skupiny
Kód
problému
Stav 2012
Název problému
Odůvodnění
OH
x
Trvá
OH
OH01
Trvá
poddolované území
poddolované území,
stará důlní díla
OH
OH02
Trvá
OH
OH03
Trvá
ZI
ZI70-91
Trvá
vysoký radonový index
území
nedostatky v
odkanalizování
Dotčené
obce
Úroveň řešení
x
důsledek těžby cínu,
stříbra a dal.
ORP
x
ORP
x
x
ORP
x
x
ORP
x
v části obce není řešena
kanalizace
ORP
UP
tabulka č. 54
7.4.
Konkrétní problémy
Konkrétní problémy ORP
Kód
Kód
Stav
skupiny
problému
2012
Název problému
OH
OH01
trvá
Stará důlní díla
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH01
trvá
OH
OH02
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
sesuvné území
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
31. 12. 2014
Dotčené obce
Úroveň
řešení
Potůčky
ÚP
Hroznětín
ÚP
Jáchymov
ÚP
Abertamy
ÚP
Boží Dar
ÚP
Pernink
ÚP
Ostrov
ÚP
Hájek
ÚP
Krásný Les
ÚP
Jáchymov
ÚP
riziko střední
Ostrov
ÚP
riziko nízké
Stráž nad Ohří
ÚP
riziko nízké
Velichov
ÚP
riziko vysoké
Ostrov
ÚP
Odůvodnění
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
stříbra a dal.
aktivní sesuvné území
2014
108/123
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Staré ekologické
zátěže
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
Vysoký radonový
index území
UAPo
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH03
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH04
trvá
OH
OH05
trvá
Ohrožení vodní erozí
OH
OH05
trvá
OH
OH05
trvá
OH
OH05
trvá
OH
OH05
trvá
OH
OH05
trvá
OH
OH70
Trvá
sesuvné území
Půdy nejohroženější celé území
x
OH
OH71
Trvá
sesuvné území
OH
OH72
Trvá
OH
OH73
Trvá
OH
OH74
Trvá
OH
OH75
Trvá
OH
OH76
Trvá
OH
OH77
Trvá
Staré ekologické
zátěže
Zástavba v
záplavovém území
Zástavba v
Zástavba v
Zástavba v
Zástavba v
31. 12. 2014
riziko střední
Merklín
ÚP
riziko střední
Merklín
ÚP
riziko vysoké
Horní Blatná
ÚP
riziko vysoké
Jáchymov
ÚP
riziko neznámé
Ostrov
ÚP
riziko střední
Pernink
ÚP
radonové podloží
Merklín
ÚP
radonové podloží
Potůčky
ÚP
radonové podloží
Abertamy
ÚP
radonové podloží
Pernink
ÚP
radonové podloží
Jáchymov
ÚP
radonové podloží
Hájek
ÚP
radonové podloží
Horní Blatná
ÚP
radonové podloží
Ostrov
ÚP
radonové podloží
Boží Dar
ÚP
radonové podloží
Hroznětín
ÚP
Krásný Les
ÚP
Jáchymov
ÚP
Vojkovice
ÚP
Stráž nad Ohří
ÚP
Merklín
ÚP
Velichov
ÚP
Krásný Les
ÚP
x
Hradiště,Stráž nad
Ohří,Vojkovice
ÚP
nebezpečný toxický
odpad - 3000-4000 tun
Hájek,Hroznětín
ÚP
Bystřice - centrum obce
Hroznětín
ÚP
Bystřice - Bystřice
Hroznětín,Ostrov
ÚP
Bystřice - Kfely
Ostrov
ÚP
Bystřice - Ostrov
Ostrov
ÚP
Ohře
Velichov
ÚP
2014
109/123
OH
OH78
Trvá
OH
OH79
Trvá
OH
OH80
Trvá
OH
OH81
Trvá
OH
OH82
Trvá
OP
OP01
trvá
OP
OP02
trvá
OP
OP03
trvá
SL
SL01
trvá
SL
SL02
trvá
SL
SL03
trvá
SR
SR01
trvá
SR
SR02
trvá
SR
SR03
trvá
SR
SR04
trvá
SR
SR05
trvá
SR
SR06
trvá
SR
SR07
trvá
ZD
ZD01
trvá
ZD
ZD02
trvá
ZD
ZD03
trvá
ZD
ZD40
trvá
ZD
ZD41
trvá
ZD
ZD41
trvá
ZD
ZD41
trvá
ZD
ZD41
trvá
ZD
ZD41
trvá
31. 12. 2014
UAPo
Zástavba v
Zástavba v
Zástavba v
Zástavba v
Zástavba v
nárůst bydlení v obci o
více než 20%
Úbytek obyvatel v
obci
nárůst bydlení v obci o
více než 20%
Střety lokálních
záměrů navzájem
Střety lokálních
záměrů navzájem
Střety lokálních
záměrů navzájem
Střety lokálních
záměrů se záměry
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Střety lokálních
ZÚR
Úrovňové křížení
významné silnice se
železnicí
problematická
křižovatka
problematická
křižovatka
Problematická
křižovatka
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
úzká silniční síť,
nevyhovující křižovatky
úzké silnice,
nevyhovující křižovatka
Nevyhovující
Ohře
Vojkovice
ÚP
Ohře
Stráž nad Ohří
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
x
Abertamy
ÚP
x
Pernink
ÚP
atraktivita obce
Hájek
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Krušnohorská lyžařská
magistrála x sjezdovka
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
magistrála x golfový
areál
Boží Dar
ÚP
cyklostezka Ohře x
přeložka silnice I/13
Stráž nad Ohří
ÚP
cyklostezka Ohře x
Stráž nad Ohří
ÚP
cyklostezka Ohře x
Stráž nad Ohří
ÚP
cyklostezka Ohře x
Stráž nad Ohří
ÚP
křížení I.třídy se
železnicí Dolní Žďár
Ostrov
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Hroznětín
ÚP
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
Abertamy
ÚP
Jáchymovský p. - Horní
Žďár
Žďár
Jáchymovský p. Ostrov
areál drobné výroby a
služeb x skatepark
Ostrovské Rondo x
plochy bydlení
Ostrovské Rondo x
plochy bydlení
křižovatka - II/221 x
III/2209,Horní Blatná
III/22129 x
ŽP,Hroznětín
2014
110/123
parametry silnice
ZD
ZD42
trvá
ZD
ZD43
trvá
ZD
ZD44
trvá
ZD
ZD48
trvá
ZD
ZD48
trvá
ZD
ZD48
trvá
ZD
ZD48
trvá
ZD
ZD51
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD52
trvá
ZD
ZD53
trvá
ZD
ZD54
trvá
ZD
ZD55
trvá
ZD
ZD56
trvá
ZD
ZD56
trvá
ZD
ZD56
trvá
ZD
ZD56
trvá
ZD
ZD56
trvá
ZD
ZD60
trvá
ZD
ZD61
trvá
ZD
ZD61
trvá
ZD
ZD62
trvá
31. 12. 2014
Problematická
křižovatka
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Problematická
křižovatka
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
UAPo
Abertamy
ÚP
úzká silnice
Pernink
ÚP
úzká silnice
Pernink
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Horní Blatná
ÚP
Jáchymov
ÚP
Hájek
ÚP
Hájek
ÚP
Ostrov
ÚP
Velichov
ÚP
Ostrov
ÚP
Velichov
ÚP
Ostrov
ÚP
Boží Dar
ÚP
Merklín
ÚP
Merklín
ÚP
Ostrov
ÚP
úzké silnice,
úzké silnice,
úzké silnice,
úzké silnice,
úzká silnice
úzká silnice
Nevyhovující hlavní
obslužná komunikace
nevyhovující vjezd do
křižovatky
nevyhovující šířka
komunikace v oblouku
úzké silnice,
nevyhovující
komunikace
nevyhovující
komunikace
Nevyhovující
úzké silnice
2014
111/123
UAPo
parametry silnice
ZD
ZD62
trvá
ZD
ZD63
trvá
ZD
ZD64
trvá
ZD
ZD65
trvá
ZD
ZD66
trvá
ZD
ZD67
trvá
ZD
ZD68
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZD
ZD69
trvá
ZH
ZH01
trvá
ZH
ZH02
trvá
ZH
ZH03
trvá
ZH
ZH04
trvá
ZH
ZH05
trvá
ZH
ZH06
trvá
ZH
ZH07
trvá
ZH
ZH40
trvá
ZH
ZH41
trvá
ZH
ZH42
trvá
ZH
ZH43
trvá
ZH
ZH44
trvá
31. 12. 2014
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
úzké silnice
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
úzká silnice
Merklín
ÚP
nevyhovující
komunikace
Merklín
ÚP
úzká silnice
Krásný Les
ÚP
úzké silnice,
Krásný Les,Stráž
nad Ohří
ÚP
úzká silnice
Krásný Les
ÚP
úzká silnice
Krásný Les
ÚP
úzká silnice
nad Ohří
ÚP
úzká silnice
nad Ohří
ÚP
úzká silnice
nad Ohří
ÚP
úzká silnice
Stráž nad Ohří
ÚP
úzká silnice
Stráž nad Ohří
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Hroznětín
ÚP
Stráž nad Ohří
ÚP
Stráž nad Ohří
ÚP
Ostrov
ÚP
Stráž nad Ohří
ÚP
Ostrov
ÚP
nevyhovující
komunikace
nevyhovující
komunikace
nevyhovující
komunikace
nevyhovující
komunikace
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Nevyhovující
parametry silnice
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Velké zdroje
znečištění
Nadměrná silniční
hluková zátěž
hluková zátěž
hluková zátěž
hluková zátěž
hluková zátěž
m-tec CZ, s.r.o.-Horní
Žďár - silosystém
INVESTMENT
LOFIDAMI GROUP
a.s. - průmyslový areál
Ostrov
Ostrovská teplárenská,
a.s. - Teplárna Ostrov
PAPOS v.o.s. recyklace materiálů
NEMOS PLUS s.r.o. nemocnice
Lindner Türen-Fassaden
s.r.o.
Odeř Agrar, k.s. - chov
prasat Odeř
vysoká vytíženost
silnice I/13
silnice I/13
silnice I/13
silnice I/13
silnice I/13
2014
112/123
hluková zátěž
hluková zátěž
hluková zátěž
hluková zátěž
chybějící kanalizace
chybějící kanalizace,
plyn
plyn
plyn
plyn
vodovod, plyn
silnice I/13
silnice I/13
silnice I/13
silnice I/13
x
Trvá
Trvá
ZH
ZH45
trvá
ZH
ZH46
trvá
ZH
ZH47
trvá
ZH
ZH48
trvá
ZI
ZI70
Trvá
ZI
ZI71
Trvá
ZI
ZI72
Trvá
ZI
ZI73
Trvá
ZI
ZI74
Trvá
ZI
ZI75
Trvá
ZI
ZI76
ZI
ZI77
ZI
ZI78
Trvá
ZI
ZI79
Trvá
ZI
ZI80
Trvá
ZI
ZI81
Trvá
ZI
ZI82
Trvá
ZI
ZI83
Trvá
ZI
ZI84
Trvá
ZI
ZI84
Trvá
ZI
ZI85
Trvá
ZI
ZI86
Trvá
ZI
ZI87
Trvá
ZI
ZI88
Trvá
ZI
ZI89
Trvá
ZI
ZI90
Trvá
ZI
ZI91
Trvá
ZK
ZK01
trvá
ZK
ZK02
trvá
ZK
ZK03
trvá
ZK
ZK04
trvá
ZK
ZK40
trvá
31. 12. 2014
UAPo
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Abertamy
ÚP
x
Ostrov
ÚP
x
Hroznětín,Ostrov
ÚP
x
Krásný Les
ÚP
x
Stráž nad Ohří
ÚP
x
Krásný Les
ÚP
x
Hradiště,Vojkovice
ÚP
plyn
vodovod, plyn
plyn
plyn
vodovod
plyn
vodovod, plyn
x
Ostrov
ÚP
x
Ostrov
ÚP
x
Ostrov
ÚP
x
Stráž nad Ohří
ÚP
x
Hájek
ÚP
x
Hájek
ÚP
x
Merklín
ÚP
x
Hroznětín
ÚP
x
Merklín
ÚP
x
Merklín,Pernink
ÚP
x
Hroznětín
ÚP
x
Stráž nad Ohří
ÚP
x
Stráž nad Ohří
ÚP
x
Jáchymov
ÚP
x
Stráž nad Ohří
ÚP
x
Hradiště,Vojkovice
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Jáchymov
ÚP
Hájek,Ostrov,Sadov
ÚP
plyn
vodovod, plyn
vodovod, plyn
vodovod, plyn
vodovod, plyn
vodovod
Negativní dominanta v
krajině
krajině
krajině
krajině
bariéra migrace
velkých zvířat
2014
větrná elektrárna na
Neklidu
Neklidu
Neklidu
Neklidu
čtyřproudová silnice
I/13
113/123
ZU
ZU70
Trvá
ZU
ZU71
Trvá
ZU
ZU72
Trvá
ZU
ZU73
Trvá
ZU
ZU74
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU75
Trvá
ZU
ZU76
Trvá
ZU
ZU77
Trvá
ZU
ZU78
Trvá
ZU
ZU79
Trvá
ZU
ZU80
Trvá
ZU
ZU81
Trvá
ZU
ZU82
Trvá
ZU
ZU83
Trvá
ZU
ZU84
Trvá
ZU
ZU85
Trvá
ZU
ZU86
Trvá
ZU
ZU87
Trvá
ZU
ZU88
Trvá
ZU
ZU89
Trvá
ZU
ZU90
Trvá
ZU
ZU91
Trvá
ZU
ZU92
Trvá
31. 12. 2014
devastovaná území
(brownfields)
(brownfields)
(brownfields)
urbanisticky
problémové území
(brownfields)
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
urbanisticky
nestabilně využívané
území
(brownfields)
(brownfields)
(brownfields)
urbanisticky
(brownfields)
(brownfields)
(brownfields)
urbanisticky
(brownfields)
(brownfields)
(brownfields)
(brownfields)
urbanisticky
(brownfields)
(brownfields)
UAPo
Vojenský areál
Abertamy
ÚP
hotel Uran
Abertamy
ÚP
zdevastovaný objekt
Jáchymov
ÚP
staré paneláky
Abertamy
ÚP
nefunkční škola
Jáchymov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
Ostrov
ÚP
nevhodná architektura
Ostrov
ÚP
bývalý areál Škoda
Ostrov
ÚP
zemědělská farma
Hájek
ÚP
přestavba areálu kravína
Hájek
ÚP
nefunkční areál výroby
Horní Blatná
ÚP
vytváření satelitu
Ostrov
ÚP
nefunkční zemědělská
výroba
Ostrov
ÚP
rozpadající se budova
Jáchymov,Ostrov
ÚP
areál kravína
Ostrov
ÚP
průmyslový areál
Potůčky
ÚP
zdevastovaný dům
Jáchymov
ÚP
devastované bytové
domy
Jáchymov
ÚP
papírna
Merklín
ÚP
zdevastované objekty
Stráž nad Ohří
ÚP
staré paneláky
Jáchymov
ÚP
statek
Hroznětín
ÚP
Vojkovice
ÚP
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
skupinové garáže
Ostrov
2014
114/123
ZU
ZU93
Trvá
ZU
ZU95
Trvá
ZU
ZU96
Trvá
ZU
ZU97
Trvá
(brownfields)
(brownfields)
urbanisticky
(brownfields)
UAPo
zdevastovaný dům
Jáchymov
ÚP
Hroznětín
ÚP
řadové garáže
Jáchymov
ÚP
zdevastovaný dům
Pernink
ÚP
celkem
v ORP
Ostrov
zdroj: ÚAP, datum: 12.12.2014
tabulka č. 55
8.
8.1.
Přehledy
Seznam příloh
Příloha č. 1
Příloha č. 2
8.2.
Tabulka obcí a jejich katastrálních území
Problémy k řešení - řazení podle obcí
(2 strany)
(9 stran)
Seznam použitých podkladů
http://geoportal.cenia.cz/
http://www.scitani2005.rsd.cz
http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnprogram/statistiky/karlovarsky
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=MOS+A04+OB1.124&
vo=tabulka
ČSÚ - Karlovarský kraj
ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje – 2009
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
ÚAP 2008 - ORP Ostrov
http://www.pro-vetrniky.cz/cs/uvod.html
http://www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/ohrozene-stavby/ohrozene-pamatky
http://heis.vuv.cz/
ÚAP Karlovarského kraje
ZÚR KK 2010
PÚR ČR 2008
8.3.
Seznam nejčastěji používaných zkratek
31. 12. 2014
2014
115/123
ÚAP
RURÚ
CHLU
DP
ČSÚ
ZPF
PUPFL
ÚPD
EVL
PO
ÚSES
ORP
KÚKK
EU
ZÚR
KK
RAO
BPEJ
SWOT
CHKO
VKP
k.ú.
NKP
MPR
SO
ÚS
NPR
UAPo
Územně analytické podklady
Rozbor udržitelného rozvoje území
Dobývací prostory
Český statistický úřad
Zemědělský půdní fond
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Územně plánovací dokumentace
Evropsky významné lokality
Ptačí oblast
Územní systém ekologické stability
Obec s rozšířenou působností
Krajský úřad Karlovarského kraje
Evropská unie
Zásady územního rozvoje
Karlovarský kraj
Radioaktivní odpady
Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang:
Opportunities) a hrozby (ang: Threats)
Chráněná krajinná oblast
Významný krajinný prvek
Katastrální území
Národní kulturní památka
Městská památková rezervace
Správní obvod
Územní studie
Národní přírodní rezervace
31. 12. 2014
2014
116/123
UAPo
Přílohy
Příloha č. 1
Tabulka obcí a jejich katastrálních území
(2 strany)
Seznam katastrálních území
č. obce
katastrální území
č. k.ú.
Abertamy
00001
Boží Dar
00886
Hájek
03668
Horní Blatná
Hroznětín
04238
04851
Jáchymov
05643
Krásný Les
07392
Merklín
09313
Ostrov
11588
Pernink
Potůčky
Stráž nad Ohří
11931
12651
15644
Abertamy
Hřebečná
Boží Dar
Ryžovna
Hájek
Nová Víska
Horní Blatná
Bystřice u Hrozn.
Hroznětín
Odeř
Ruprechtov u Hrozn.
Jáchymov
Popov u Jáchymova
Damice
Krásný Les
Léno
Plavno
Vrch
Lípa
Merklín u Karl. Var
Oldříš u Merklína
Pstruží u Merklína
Arnoldov
Dolní Žďár u Ostrova
Hanušov
Hluboký
Horní Žďár u Ostrova
Kfely u Ostrova
Květnová
Maroltov
Mořičov
Ostrov nad Ohří
Vykmanov u Ostrova
Pernink
Potůčky
Boč
Korunní
Malý Hrzín
Osvinov
Peklo
Smilov nad Ohří
Srní u Boče
Stráž nad Ohří
600016
600024
608866
608874
636681
636690
642380
648507
648515
625531
648523
656437
656470
673901
673927
673935
673943
673951
693120
693138
693146
693154
715816
715859
678287
664863
715824
664871
678295
678309
715956
715883
715841
719315
726516
605891
756423
605921
756431
756458
605905
605913
756440
Obec
31. 12. 2014
2014
117/123
Velichov
Vojkovice
17794
18455
UAPo
Velichov
Jakubov
Vojkovice nad Ohří
777943
784532
784559
tabulka č. 56
Příloha č. 2
Problémy k řešení - řazení podle obcí
Konkrétní problémy podle obcí
Kód
Kód
Obec
Stav 2012
skupiny problému
průměr ORP v
kraji
ORP Ostrov
Úroveň
řešení
Název problému
Odůvodnění
Abertamy
SR
SR01
trvá
Abertamy
SR
SR02
trvá
Abertamy
OP
OP01
trvá
Abertamy
OH
OH04
trvá
Střety lokálních záměrů se
záměry ZÚR
záměry ZÚR
nárůst bydlení v obci o více než
20%
Vysoký radonový index území
Abertamy
OH
OH01
trvá
Abertamy
ZD
ZD40
trvá
Problematická křižovatka
Abertamy
ZD
ZD41
trvá
Nevyhovující parametry silnice
Abertamy
ZD
ZD41
trvá
Abertamy
ZD
ZD41
trvá
Abertamy
ZD
ZD41
trvá
Abertamy
ZD
ZD42
trvá
Abertamy
ZD
ZD41
trvá
Abertamy
Abertamy
Abertamy
Abertamy
Boží Dar
ZU
ZU
ZU
ZI
OH
ZU70
ZU71
ZU73
ZI70
OH04
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
trvá
devastovaná území (brownfields)
urbanisticky problémové území
Boží Dar
OH
OH01
trvá
Boží Dar
SR
SR03
trvá
záměry ZÚR
Boží Dar
ZD
ZD60
trvá
Hájek
OH
OH04
trvá
Hájek
OP
OP03
trvá
nárůst bydlení v obci o více než
20%
Hájek
OH
OH01
trvá
Hájek
ZD
ZD55
trvá
Hájek
ZD
ZD54
trvá
Hájek
Hájek
ZK
ZU
ZK40
ZU79
trvá
Trvá
bariéra migrace velkých zvířat
31. 12. 2014
(9 stran)
2014
ÚP
ÚP
x
ÚP
radonové podloží
stříbra a dal.
úzké silnice, nevyhovující
křižovatka
Vojenský areál
hotel Uran
staré paneláky
x
radonové podloží
stříbra a dal.
magistrála x golfový areál
křižovatka
radonové podloží
ÚP
atraktivita obce
ÚP
stříbra a dal.
nevyhovující vjezd do
křižovatky
Nevyhovující hlavní
obslužná komunikace
čtyřproudová silnice I/13
přestavba areálu kravína
118/123
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
Hájek
ZU
ZU78
Trvá
Hájek
OH
OH72
Trvá
Hájek
Hájek
ZI
ZI
ZI81
ZI82
Trvá
Trvá
Horní Blatná
ZD
ZD02
trvá
Horní Blatná
Horní Blatná
OH
OH
OH03
OH04
trvá
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
ZD
ZD52
trvá
Horní Blatná
Hroznětín
Hroznětín
ZU
ZD
OH
ZU80
ZD03
OH04
Trvá
trvá
trvá
Hroznětín
ZH
ZH07
trvá
Hroznětín
OH
OH01
trvá
Hroznětín
Hroznětín
ZU
ZU
ZU91
ZU95
Trvá
Trvá
Hroznětín
OH
OH72
Trvá
Hroznětín
Hroznětín
Hroznětín
Hroznětín
Hroznětín
Jáchymov
ZI
ZI
ZI
OH
OH
OH
ZI72
ZI84
ZI86
OH73
OH74
OH02
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
trvá
Jáchymov
OH
OH01
trvá
Jáchymov
OH
OH03
trvá
Jáchymov
ZK
ZK01
trvá
Jáchymov
ZK
ZK02
trvá
Jáchymov
ZK
ZK03
trvá
Jáchymov
ZK
ZK04
trvá
Jáchymov
OH
OH04
trvá
Jáchymov
OH
OH05
trvá
ZH45
trvá
Jáchymov
ZH
31. 12. 2014
UAPo
zemědělská farma
nebezpečný toxický odpad
- 3000-4000 tun
chybějící kanalizace, plyn
x
x
křižovatka - II/221 x
problematická křižovatka
III/2209,Horní Blatná
riziko vysoké
radonové podloží
nefunkční areál výroby
problematická křižovatka
III/22129 x ŽP,Hrozněntín
radonové podloží
Odeř Agrar, k.s. - chov
Velké zdroje znečištění
prasat Odeř
stříbra a dal.
statek
nebezpečný toxický odpad
- 3000-4000 tun
x
x
x
Zástavba v záplavovém území
Bystřice - centrum obce
sesuvné území
aktivní sesuvné území
stříbra a dal.
riziko vysoké
Negativní dominanta v krajině
Neklidu
Neklidu
Neklidu
Neklidu
radonové podloží
Půdy nejohroženější - celé
území
Nadměrná silniční hluková zátěž vysoká vytíženost silnice
2014
119/123
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
Jáchymov
ZH
ZH46
trvá
Nadměrná silniční hluková zátěž
Jáchymov
ZH
ZH47
trvá
Jáchymov
ZH
ZH48
trvá
Jáchymov
ZD
ZD48
trvá
Jáchymov
ZD
ZD48
trvá
Jáchymov
ZD
ZD48
trvá
Jáchymov
Jáchymov
ZD
ZD
ZD51
ZD53
trvá
trvá
Jáchymov
ZD
ZD48
trvá
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
Jáchymov
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU74
ZU72
ZU83
ZU93
ZU87
ZU86
ZU90
ZU96
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Jáchymov
ZI
ZI89
Trvá
chybějící kanalizace, vodovod,
plyn
Krásný Les
OH
OH05
trvá
Krásný Les
OH
OH01
trvá
Krásný Les
Krásný Les
Krásný Les
Krásný Les
Krásný Les
Krásný Les
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD69
ZD69
ZD69
ZD69
ZD69
ZD69
trvá
trvá
trvá
trvá
trvá
trvá
Krásný Les
ZD
ZD69
trvá
Krásný Les
Krásný Les
OH
ZI
OH70
ZI73
Trvá
Trvá
Krásný Les
ZI
ZI75
Trvá
Merklín
Merklín
Merklín
OH
OH
OH
OH03
OH03
OH04
trvá
trvá
trvá
sesuvné území
plyn
Merklín
OH
OH05
trvá
Merklín
Merklín
Merklín
Merklín
Merklín
Merklín
ZD
ZD
ZD
ZD
ZU
ZI
ZD61
ZD68
ZD67
ZD61
ZU88
ZI83
trvá
trvá
trvá
trvá
Trvá
Trvá
Merklín
ZI
ZI84
Trvá
Merklín
ZI
ZI85
Trvá
Ostrov
ZD
ZD01
trvá
Ostrov
OH
OH03
trvá
31. 12. 2014
UAPo
I/13
vysoká vytíženost silnice
I/13
I/13
I/13
křižovatka
křižovatka
křižovatka
úzká silnice
úzká silnice
křižovatka
nefunkční škola
zdevastovaný dům
devastované bytové domy
zdevastovaný dům
staré paneláky
řadové garáže
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
x
území
stříbra a dal.
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
křižovatka
x
x
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
x
riziko střední
riziko střední
radonové podloží
území
Nevyhovující parametry silnice nevyhovující komunikace
úzká silnice
papírna
chybějící kanalizace, vodovod
x
x
plyn
x
Úrovňové křížení významné
křížení I.třídy se železnicí
silnice se železnicí
Dolní Žďár
riziko střední
2014
ÚP
120/123
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
Ostrov
Ostrov
OH
OH
OH03
OH03
trvá
trvá
Ostrov
SL
SL01
trvá
Střety lokálních záměrů navzájem
Ostrov
OH
OH04
trvá
Ostrov
ZH
ZH01
trvá
Ostrov
ZH
ZH02
trvá
Ostrov
ZH
ZH03
trvá
Ostrov
ZH
ZH04
trvá
Ostrov
ZH
ZH05
trvá
Ostrov
ZH
ZH06
trvá
Ostrov
OH
OH01
trvá
Ostrov
SL
SL02
trvá
Ostrov
SL
SL03
trvá
Ostrov
ZH
ZH42
trvá
Ostrov
ZH
ZH44
trvá
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD66
ZD62
ZD62
ZD64
ZD65
ZD63
trvá
trvá
trvá
trvá
trvá
trvá
Ostrov
ZD
ZD56
trvá
Ostrov
ZD
ZD56
trvá
Ostrov
ZD
ZD56
trvá
Ostrov
ZK
ZK40
trvá
bariéra migrace velkých zvířat
Ostrov
ZU
ZU82
Trvá
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZU
ZI
ZI
ZI
ZI
ZU83
ZU84
ZU76
ZU81
ZU75
ZU75
ZU75
ZU75
ZU75
ZU75
ZU75
ZU75
ZU77
ZI71
ZI72
ZI77
ZI78
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
nestabilně využívané území
31. 12. 2014
2014
UAPo
riziko neznámé
riziko vysoké
areál drobné výroby a
služeb x skatepark
radonové podloží
m-tec CZ, s.r.o.-Horní
Žďár - silosystém
INVESTMENT
LOFIDAMI GROUP a.s. průmyslový areál Ostrov
Ostrovská teplárenská, a.s.
- Teplárna Ostrov
PAPOS v.o.s. - recyklace
materiálů
NEMOS PLUS s.r.o. nemocnice
Lindner Türen-Fassaden
s.r.o.
stříbra a dal.
Ostrovské Rondo x plochy
bydlení
Ostrovské Rondo x plochy
bydlení
I/13
I/13
nevyhovující komunikace
úzké silnice
úzké silnice
čtyřproudová silnice I/13
nefunkční zemědělská
výroba
areál kravína
nevhodná architektura
vytváření satelitu
skupinové garáže Ostrov
bývalý areál Škoda
x
x
x
x
121/123
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
Ostrov
Ostrov
Ostrov
Ostrov
ZI
OH
OH
OH
ZI79
OH74
OH75
OH76
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Ostrov
OH
OH80
Trvá
Ostrov
OH
OH81
Trvá
Ostrov
Pernink
Pernink
Pernink
OH
OH
OH
OP
OH82
OH03
OH04
OP02
Trvá
trvá
trvá
trvá
Pernink
OH
OH01
trvá
Pernink
Pernink
Pernink
Pernink
Potůčky
ZD
ZD
ZU
ZI
OH
ZD43
ZD44
ZU97
ZI85
OH04
trvá
trvá
Trvá
Trvá
trvá
Potůčky
OH
OH01
trvá
Potůčky
Stráž nad Ohří
ZU
OH
ZU85
OH03
Trvá
trvá
Stráž nad Ohří
OH
OH05
trvá
Stráž nad Ohří
SR
SR04
trvá
Stráž nad Ohří
SR
SR05
trvá
Stráž nad Ohří
SR
SR06
trvá
Stráž nad Ohří
SR
SR07
trvá
Stráž nad Ohří
ZH
ZH40
trvá
Stráž nad Ohří
ZH
ZH41
trvá
Stráž nad Ohří
ZH
ZH43
trvá
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD
ZD69
ZD69
ZD69
ZD69
ZD69
trvá
trvá
trvá
trvá
trvá
Stráž nad Ohří
ZD
ZD69
trvá
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
ZU
OH
ZI
ZU89
OH71
ZI74
Trvá
Trvá
Trvá
Stráž nad Ohří
ZI
ZI80
Trvá
Stráž nad Ohří
ZI
ZI87
Trvá
Stráž nad Ohří
ZI
ZI88
Trvá
Stráž nad Ohří
ZI
ZI90
Trvá
Stráž nad Ohří
Velichov
Velichov
OH
OH
OH
OH79
OH03
OH05
Trvá
trvá
trvá
31. 12. 2014
UAPo
x
Bystřice - Kfely
Bystřice - Ostrov
Žďár
Žďár
Jáchymovský p. - Ostrov
riziko střední
radonové podloží
Úbytek obyvatel v obci
x
stříbra a dal.
úzká silnice
úzká silnice
zdevastovaný dům
x
radonové podloží
stříbra a dal.
průmyslový areál
riziko nízké
území
cyklostezka Ohře x
záměry ZÚR
cyklostezka Ohře x
záměry ZÚR
cyklostezka Ohře x
záměry ZÚR
cyklostezka Ohře x
záměry ZÚR
I/13
I/13
I/13
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
úzká silnice
křižovatka
zdevastované objekty
sesuvné území
x
x
x
plyn
x
plyn
x
plyn
x
plyn
Ohře
riziko nízké
2014
122/123
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
Velichov
ZD
ZD56
trvá
Velichov
ZD
ZD56
trvá
Velichov
OH
OH77
Trvá
Vojkovice
OH
OH05
trvá
Vojkovice
Vojkovice
Vojkovice
Vojkovice
Vojkovice
průměr obce v
ORP Ostrov
průměr obce v
kraji
ZU
OH
ZI
ZI
OH
ZU92
OH71
ZI76
ZI91
OH78
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
Trvá
UAPo
území
Ohře
území
sesuvné území
x
x
chybějící kanalizace, vodovod
x
Ohře
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
zdroj: ÚAP, datum: 12.12.2014
tabulka č. 57
31. 12. 2014
2014
123/123

Textová část

Transkript

Podobné dokumenty

botanicke inventarizacni pruzkumy

FYNE - MERKURIA ARTES a.s.

Sly_2014

Stáhněte si PDF Akademického bulletinu

10-2

Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území

Technické lyceum

strategie

PEUGEOT 208 již od 261 700 Kč

ve ejná vyhláška územní rozhodnutí

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - GIS