docelektronický magazín pro rodiče a jejich d i do 10 l
download 
Stížnost Transkript
elektronický magazín pro rodiče a jejich d i do 10 l
ZDARMA ročník IV, leden 2011 elektronický magazín pro rodiče a jejich di do 10 l Obsah 2 Nalistujte si... 04 Rozhovor MgA. Jan Hrubec: Dětská duše je jako studánka 08 Milovaná zlatíčka 04 08 Díky Hvězdné mámě můžete jít do kina i s miminkem Jak nejlépe vybrat dítěti střední školu 14 Za hory, za doly Hory v Česku, nebo ne? Bouráme zažité stereotypy 16 Nákupní tipy 34 14 Zajímavé novinky pro děti i maminky Novinky a hity na knihkupeckých pultech 20 Dský lékař 26 Proti tuberkulóze už se novorozenci neočkují plošně Vyhlaste válku dětské obezitě Týden prevence rakoviny děložního čípku i v ČR 37 26 Dobré rady nad zlato Etiketa v kině, divadle i koncertní síni Jak se vánoční kila zaručeně nedožijí jara 30 Chutně a zdravě Ne všechny sýry se hodí pro malé děti 33 Podporujeme 34 Zajímavost Půjdem spolu... do Přítočna na betlém Fotografie na titulní straně (c) Dreamstime. 37 Zajímavé akce Gnomeo a Julie pobaví velké i malé trpaslíky 39 Soutěž 40 Čteme dem Čertovská pohádka 3 Editorial VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI! J sem moc ráda, že existují podobné projekty jako je Hvězdná máma, o kterém píšeme na straně 8 letošního prvního vydání NAŠICH DĚTÍ . Při čtení rozhovoru s paní Květou Štěrbovou, kterou pro vás vyzpovídala Renata Petříčková, mě napadla úsměvná otázka: Kdy naposledy jsem byla v kině? A co to bylo za film? Přiznám se, že jsem musela pátrat dost dlouho a hlavně hluboko v paměti. Ale nakonec jsem na to přišla: byl to film Lepší pozdě než později a už je to hooooodně dávno. Tak někdy v roce 2004 :-) Teď s dětmi je ještě složitější se vůbec někam vypravit, takže jsem odkázaná na TV, neboť DVD přehrávač v naší domácnosti zatím chybí a sledovat filmy z počítače mě tedy opravdu nebaví... Ale i tak mě za poslední měsíc zaujaly na televizní obrazovce dva filmy. V tom prvním - Než si pro nás přijde - opět exceloval Jack Nicholson společně s Morganem Feemanem. Oba se setkávají na nemocničním lůžku, oba bojují s rakovinou a po nepříliš optimistické prognóze se rozhodnou, že si ještě vyhodí z kopýtka... Magazín NAŠE DĚTI je na Facebooku! Tím druhým filmem pak byla Bílá vrána z produkce Austrálie, která vypráví příběh rodiny se dvěma syny, z nichž jeden je autista. Oba filmy měly společný hluboký lidský příběh, který tak často v dnešních filmech chybí, což se mi moc líbilo. Jsem velmi ráda, že i maminky na rodičovské dovolené, které často znají jen kolotoč kolem dětí a domácnosti, někde nejsou odkázány jen na televizní obrazovky a ochotné babičky, ale v klidu si mohou dopřát milé odreagování - zajít si do kina - i se svými batolaty. I když rady z druhého články Renaty Petříčkové o etiketě v kině, divadle i koncertní síně při promítání s Hvězdnou mámou tak docela platit nebudou, třeba se vám budou hodit jindy. Až děti vyrostou a vy pak budete mít moře času na kulturu. Věřte mi, tenhle obrat nastane podstatně rychleji, než si teď myslíte, nebo si dokonce dokážete vůbec představit :-) Přeji vám hezké kulturní zážitky nejen při čtení našeho magazínu. Martina Vampulová vydavatelka a šéfredaktorka Staňte se našimi přáteli! http://www.facebook.com/pages/Magazin-NASE-DETI/122118397824372 elektronický magazín pro rodiče a jejich di do 10 l Ročník 4, číslo 1 www.nase-deti.cz Vydavatel Ing. Martina Vampulová VAMPULA PUBLISHING Úzká 376 273 53 Hostouň tel.: 312 524 401 www.vampula.cz [email protected] Šéfredaktorka Ing. Martina Vampulová tel.: 603 273 211 [email protected] Redakce Renata Petříčková Renáta Šťastná [email protected] Inzerce Inzertní oddělení tel.: 721 696 194 [email protected] Grafická úprava a DTP Ing. Petr Vampula Registrace MK ČR E 17396 Časopis vychází míčně. Uveřejněné články vyjadřují názory autorů a nemusí být vždy totožné se stanoviskem redakce a vydavatele. Za věcnou správnost příspěvků ručí autoři. Redakce si vyhrazuje právo všechny příspěvky redakčně upravovat a krátit. Redakce neodpovídá za obsah jednotlivých inzerátů. Nevyžádané rukopisy a obrazový materiál nevracíme. Kopírování, znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu povoluje výhradně vydavatel. (c) Ing. Martina Vampulová, VAMPULA PUBLISHING Rozhovor 4 MGA. JAN HRUBEC: DĚTSKÁ DUŠE JE JAKO STUDÁNKA „Stačí málo a zakalí se. Potom dlouho trvá, než se vyčistí. Stane se ale i to, že průzračnost, čistota a schopnost osvěžení je nenávratně pryč. Dská duše je křehká nádoba. Bohužel dost často podceněná, nebo nedoceněná.“ Tak to cítí nenápadný, skromný a emotivní muž – MgA. Jan Hrub (34). Loutkař, her, učitel, zdravotní klaun, lektor, kamarád a taťka synka Simona, člověk s obrovským srdcem. Honzo, jaké jsi byl dítě? „Dítě jsem byl právě takové jako ty, kterým se snažím pomáhat. Nebavilo mě pět hodin sedět na zadku a nemoct se projevit,“ vzpomíná tmavovlasý muž s jiskrami v očích. „Asi jsem byl dost živý a těžko zvladatelný. Ale určitě jsem nebyl zlý a neubližoval někomu pro zábavu. Šly mi dobře sporty a přírodověda, později jsem propadl kouzlu literatury a začal se o ni vážně zajímat. Měl jsem každopádně krásné dětství, za které vděčím rodičům a o dva roky staršímu bráchovi. A samozřejmě jsem měl kolem sebe spoustu kamarádů, s nimiž jsem prožíval ta správná klukovská dobrodružství.“ Co tvoje studia? „Ze základky mě zavedly kroky do Prahy na Střední průmyslovou školu, obor strojní. Po maturitě přišla DAMU, větev ALD – alternativní a loutkové divadlo. K myšlence dělat divadlo mě přivedl sochař Petr Nikl, jehož tvorba je inspirována tématy dětství. Díky jeho bytovému divadlu, kam jsme chodili skotačit s kolegy z improvizačního divadla Petra Laurycha, které působilo v té době v divadle v Řeznické, jsem pochopil, že to, co bych chtěl dělat, je loutkové divadlo. My přijatí na DAMU v roce 1995, jsme se dostali do Ypsilonky v rámci nově otevřeného experimentálního projektu. Měli jsme možnost nasát divadelní atmosféru se vším všudy. Jenže tady se dělá osobnostní a syntetické divadlo. A to mě netáhlo tolik jako loutky. Činohra je jistým směrem omezená, zatímco loutka umožní vyjádřit za určitých okolností daleko víc, a to mám na loutkách rád.“ Jak jsi přišel k dětské duši? „Díky kamarádce a zdravotní klaunce Mirce Vydrové jsem poznal projekt Etická výchova a doslova jsem mu propadl. Mirce se tehdy zdálo, že bych se na tu práci mohl hodit. Když jsem zjistil, o co jde, zalíbilo se mi to. A už tehdy jsem věděl, že je to potřebná věc. Po dvou letech intenzivní práce jsem dostal certifikát a stal se lektorem. V hodinách Etické výchovy děti spontánně odkrývají své reálné vztahy nejen ve třídě, ale i v rodině. Mají potřebu o nich povídat a řešit je. Hlavně pomáhá dětem v celkové adaptaci na školní prostředí.“ Co je Dřevěné divadlo? „Dřevěné divadlo se zabývá tvorbou hlavně pro dětské diváky. Naše práce navazuje na odkaz kvalitního moderního českého loutkářství a tvorba je ovlivněna zkušenostmi nasbíranými za deset let působení 5 v státních divadlech, vlastní specifickou poetikou a uměleckým hledáním a také zkušenostmi z lektorského vedení v oblasti dramatiky. Každý rok vznikají dvě nové hry. Jsou to malé inscenace, které pracují s možnostmi jednoho loutkoherce a to, jak jsem zjistil, vůbec není málo. I ve velkém kamenném divadle občas potkáte nudné představení. Já se snažím udělat s malým dřevěným divadlem, divadlo ‚pořádné‘, pokud možno zábavné, živé, obsahově a výtvarně chytré, zkrátka kvalitní kulturu pro děti. Říkám pro děti, ale v každé ze svých her mám vetknutou i linku, kterou děti nepostřehnou a která je určena jen dospělému divákovi, aby se nenudil a necítil se na představení zbytečný. Často se stane, že děti na mě při představení mluví a já jim musím odpovídat, nebo jim něco, na divadle nezávislého, odvede pozornost a já je musím znovu vtáhnout do děje, musím je cítit, chápat tu atmosféru, která na představení vzniká a pracovat s ní. Ke každému představení, které hraju, je přichystaná dílna. Například: Princezna na hrášku, první inscenace mého divadla, je loutková hra, která trvá 35 minut, během níž Rozhovor diváci sledují příběh prince, který si hledá nevěstu. Nakonec ji najde, vezme si ji a příběh končí svatbou. Herec se pokloní, následuje potlesk, ale on mluví dál: ‚Pro vás to ale dneska ještě nekončí, nyní bude následovat ještě jedno divadlo, ale to už nebudu hrát já, ale vy.‘ A vyzve děti, aby si sedly na zem do kruhu a rozdá jim každému jednu marionetu princezny. Následuje tzv. dílna, kdy si děti samy zahrají příběh, jak se to mohlo stát, že princezna doputovala oné bouřlivé noci sama až na princův hrad. Dětmi hraný příběh vedu principem strukturovaného dramatu, kde si mimoděk osvojí i základy vodění marionety. Toto je ukázka programu pro děti od tří let. Za rok se odehraje přibližně 300 podobných představení. Většina ve školkách a školách po celé republice a zbytek na jevištích divadel, kulturních a mateřských center, také na městských slavnostech, festivalech, v restauracích a na soukromých rodinných oslavách. Rozhovor 6 Každé představení má svoji výpravu a je pojato naprosto originálně a nepodobně žádnému jinému. Na tvorbě se podílím velkou měrou osobně, vyrábím loutky a kulisy, píšu nebo upravuji texty. Spolupracuji s několika výtvarníky a muzikanty. Žádné kulisy ani loutky se nepůjčují z jedné inscenace do druhé.“ A jak je to s věkem tvých diváků? „S věkem je to zajímavé. Když jsem dělal Princeznu na hrášku, táhlo Simonovi na třetí rok a já jsem to tehdy upravoval tak, aby tomu i takový malý cvrček, nechci říct přímo rozuměl, ale aby ho to zaujalo a 35 minut představení plnohodnotně zabavilo. Jako tříletý sice opravdu nerozuměl všemu, ale na to jsou tříleťáčci docela zvyklí. Zakomponoval jsem do představení dostatek situačních gagů a prostých srozumitelných akcí, aby byl děj dostatečně čitelný právě pro takovéhle diváky. Nejraději hraju před publikem, kde nejmladším táhne na tři roky, pak jsou tam zastoupení čtyřletí, pětiletí a také dospěláci. Atmosféru tvoří a nasávají všichni. Starší se baví i tam, kde se smějí hlavně malí, a ti zas mají, díky starším, možnost překlenout ta místa, jimž stoprocentně nerozumí. Představení dětem nedá všechno zadarmo a bez námahy je učí dívat se a rozumět. Z pohledu toho, kdo stojí na jevišti, představení utváří z velké části i energie publika a hra je tak trochu dialog, i když ti, co sedí v publiku, nemluví. A aby to bylo zamotané ještě trochu víc, někdy má to publikum tváří víc a já to zachytávám všechno najednou. Když se zadaří a diváci se nechají vtáhnout do té zvláštní věci, kterou divadlo bezesporu je, je to úžasné! Čas jako by přestal existovat a nás spojí ten příběh a to, co do představení vloží herec a co jsou ochotni investovat diváci. Představení skončí a oni se zase navrátí do svého všedního bytí, snad obohaceni.“ Jak vypadá jeden tvůj pracovní den? „Myslíš den herce, kulisáka a řidiče v jedné osobě? Žiju na Vysočině, a když se v zimě vydávám na představení do pražské školky, musím vyjet ráno před pátou, s ohledem na aktuální počasí. Osobní auto, kulisy jsou v něm narovnané v bednách a dlouhé díly jsou uloženy v boxu na střeše. Jednou jsem zapadl hned před domem do závěje a nemohl jsem vyjet, nikde nikdo, aby do mě strčil, a zvonit na sousedy v půl páté ráno jsem si netroufl. Nechal jsem zařazenou rychlost, kola se protáčela ve sněhu, vystoupil jsem, auto vytlačil ze závěje, pak ho doběhl, nasedl a odjel. Říkal jsem si: to to pěkně začíná, komediant odjíždí opravdu po komediantsku. Při cestování autem často poslouchám mluvené slovo, různé načtené knihy a rozhlasové hry. Na místo 7 dojedu nejméně půl hodiny předem, a jdu nahlásit paní učitelce, že divadlo dorazilo. Nanosím dekorace a stavím. Často už děti sedí na lavičkách a koukají mi do ruky. Vyprávím jim, že teď jsem kulisák a jaké je to ve velkém divadle, že tam někdo jenom nosí a staví a jiný zase ‚jenom‘ hraje to divadlo... Děti mi říkají, jak se jmenují a kolik je jim let a že už jim vypadly dva zuby a je to moc fajn. Pak jim zmizím za horizontem, který stavím za každou scénou, a provedu transformaci z kulisáka na herce - vezmu si kostým. Po představení je pozvu, aby se přišly podívat na divadlo zblízka. Nikdy jim nebráním, aby se loutek dotýkaly nebo je braly do rukou. Pak všechno sbalím a jedu do druhé školky, kde se všechno opakuje. A pak odjíždím domů, kde mi začíná třetí směna, ta nejkrásnější – čas s mojí rodinou.“ Rozhovor Jak vznikají tvoje představení? „Nová představení vznikají po celou dobu sezóny, píše se text, vymýšlí situace a provedení loutek, scéna, hudba. A když je všechno promyšleno, musí se scéna a loutky vyrobit. To dělám v dílně v suterénu našeho domu a často je to noční práce, protože čas strávený doma chci věnovat rodině. Tato vytrvalá práce vrcholí o letních prázdninách, kdy musí být všechny přípravy hotové. A už se jenom zkouší. Na DAMU jsem studoval obor herectví, ale hodně času jsem strávil v řezbářské dílně našich scénografů. Tehdy jsem netušil, jak se mi tyto získané zkušenosti budou v životě hodit.“ Jaká byla tvoje profesní cesta? „Před založením Dřevěného divadla jsem byl členem Studia Ypsilon, pražského Minoru, Divadla Lampi- on v Kladně nebo Naivního divadla v Liberci. Oženil jsem se, odešel za svou paní mimo velká města a chtěl-li jsem zůstat u herecké profese, musel jsem si založit vlastní divadlo. Vůbec mi nevadí hrát na louce, ve školkách, v tělocvičnách nebo u někoho v obýváku. Je to stále kvalitní divadlo, přesně takové, jaké jsem měl tu čest ho poznat. Ani řemeslo nikam nemizí, nic nešidím a před dospělými hraju stejně naplno jako před dětmi. Jiná cesta ani není. Divadlo není jen obživa, záleží mi na lidech, kteří mě v divadle vidí. A navíc děti jsou prostě takový můj dobíječ.“ Díky za rozhovor. Renáta Šťastná Foto: z archivu Jana Hrubce http://loutky.najevisti.info/ Milovaná zlatíčka 8 DÍKY HVĚZDNÉ MÁMĚ MŮŽETE JÍT DO KINA I S MIMINKEM Zajde si s miminkem do kina! Že to zní divně? Nereálně? No jasně, je to tak, tyhle dvě vi pře nelze nikterak sloučit, miminko nemá v kině co dělat… kino je místem rozjímání, klidu a míru, kulturního zážitku a třeba pro maminky chvílí zaslouženého odpočinku. Jenže to nemusí být tak docela pravda, i když toto pojetí kina je samozřejmě správné. Paní Květě Štěrbové se podařilo tyto dvě absolutně nesourodé věci spojit. Tedy k ní chodí maminky do kina i s miminky. Z projekce udělala hernu a baví se maminky i děti. První otázka na sebe nemůže nechat dlouho čekat, protože jí v hlavě máte možná také. Takže, paní Květo, jak vůbec vznikl takový nápad? Kdy a kde, pamatujete si tu osudovou chvíli, kdy vás tato vize Hvězdné mámy (HM) poprvé „osvítila“? „Rolí maminky přijímáme do svého života ‚netušený rozměr možností a umění‘ jinak nejde popsat výstižněji to, co vše dokážeme a dopustíme, dovolíme atd... Dokážeme se plnohodnotně bavit, a to i s dětmi, protože máme v sobě zabudovaný radar, který nás upozorní, že TEN pláč je pláč našeho dítěte, jestli je naše dítě v klidu, jsme také v klidu, protože přeci máme svůj radar... :-) A stejně to je naopak, jestliže jsme my v pohodě, je naše dítě plně naším zrcadlem, a teď nemyslím pouze u sledování ‚dospěláckého‘ filmu v kinosále, ale vůbec v celém životě! Jako dvojnásobná maminka, mám s tímto ‚zákonem/pravidlem‘ bohaté zkušenosti, opravdu to funguje! :-) Myšlenka/touha, která byla na začátku, byla tak trochu sobecká... Vždy jsem měla ráda film a milovala tu možnost ‚vstoupit‘ do Autorka projektu Hvězdná máma Květa Štěrbová jiného světa, mimo realitu všedního dne... do světa zázraků a možností... do splnění snů, ať reálných, nebo jenom těch pohádkových... Při mateřské dovolené s mojí starší dcerou (nyní 9 roků) jsem si uvědomovala ten ‚mikrosvět‘, do kterého nás společnost, ať už vědomě, či nevědomky, řadí... Měla jsem nápad a obrovskou chuť ‚dokázat, že to dokážu‘. A také štěstí na lidi, kteří mi věřili :-) Jako všude a vždy, tak i zde platilo pravidlo/pořekadlo, že vše je o lidech a vůli chtít podpořit něco, co má smysl. I když je to nové, neznámé, nestandardní... Často si vzpomenu na první schůzku s generální manažerkou CineStaru v Pardubicích, paní Nečasovou (zde byla pilotní akce projektu), které jsem vděčná, že věřila a uvěřila, že dokážeme s Hvězdnou mámou splnit jeden z cílů projektu – kterým samozřejmě je spokojenost divaček - hvězdných maminek – nestandardní to cílová skupina pro kina :-)“ Každopádně je to projekt úspěšný, protože se některá kina snaží provozovat podobné akce, což možná není úplně fér, ale to tu nebudeme rozebírat. My půjdeme rovnou na jednu takovou Hvězdnou mámu. Dost suché teorie, pojďme se podívat, jak to tam vypadá a co vás čeká. „Ano. Když se ke mne informace o ‚obdobných aktivitách‘ dostala, tak jsem v sobě měla rozporuplné pocity. Zvítězil úsměv! Uvědomila jsem si, že špatné věci se nekopíru- 9 Milovaná zlatíčka jí, jen ty značkové a kvalitní mají v celém světě ‚plagiátory‘. Jestli je obrana? Ptala jsem se sama sebe. Registrace u Úřadu průmyslového vlastnictví je nutná, ale v důsledku vlastně mnoho neřeší. ‚Po očku‘ pozoruji a naslouchám a doufám, že ‚MOJI‘ cílovou skupinu nezneužijí jenom ke svému prospěchu a vyšším cílům, tedy jenom ziskům apod. Jestliže zůstává úroveň vysoká stejně, jak ji Hvězdná máma nastavila, usmívám se a jsem na sebe pyšná, že jednoduchá a prostá myšlenka jde dál a možná i nejdál.“ Vstupenka není místenka Takže nejprve si zakoupíte vstupenku. V multikině stojí bez koruny sto korun, a to není nikterak závratná částka, vlastně je to méně, než za běžnou projekci. V Městských kinech si připravíme na vstupenku 50 až 60 Kč. I když pravda, musíme si to přiznat, stoprocentní filmový zážitek asi mít nebudete, ale o to víc si to užije vaše dítko. Takže vstupenku máme a pozor, je třeba zdůraznit, že vstupenka není místenkou, takže se svým lístkem můžete strávit čas v poslední řadě, v první řadě, na schodech u sedadel, před plátnem v levém rohu, v pravém nebo, když to nadsadím, třeba i na zábradlí. Prostě pohyb je během projekce naprosto volný a každá maminka se svým dítkem se může posadit kam chce… Či spíš postupně prokorzovat celý sál. „Ano, snažím se tuto informaci zdůrazňovat stále, aby se maminky nevylekaly, nebo nemyslely, že jsou například ve škole :-) Posaďte se, kde chcete, kde vám a vašim dětem bude místo vyhovovat nejlépe. Ale nebojte se, maminky. Nejsme na sportovním hřišti, ale opravdu v kinosále!:-) To znamená, že k umírnění nápadů, které by asi mohly naše děti vymyslet slouží tým asistentek – chůviček, které dokáží zaujmout hrou, popřípadě jakýmkoliv ‚bezpečnějším‘ jiným nápadem.“ Kočárky odložíme na chodbě, schází se tu pravidelně celé parkoviště různých modelů… Jak vidno, autorka projektu vidí ještě další výhody... „Po domluvě je možná i výjimka, například když miminko zrovna usnulo a korbička z kočárku nejde vyndat a podobně, tak si může maminka vzít kočárek s sebou do kinosálu. Je to ale pouze omezené místo, kam se kočárek vejde, tak se jedná spíše o výjimku, než o pravidlo. Je ovšem pravda, že maminky těhulky často obhlížejí a konzultují funkčnost, krásu a jiné další důležité parametry, které předchází koupi kočárku pro jejich miminko, které je prozatím v bříšku.“ Úvod není jen formalitou a nudou Projekce Hvězdné mámy mají samozřejmě úvod, kdy vás paní Květa Štěrbová přivítá a nabídne také malou svačinku... „Pekařství pana Čavrnocha ze Slatiňan je ukázkou poctivé pekařiny a schopného managementu malé firmy, která je v nájmu a přeci jim nechybí otevřené srdce a ‚dlaně‘ pro naše maminky a děti. V dnešní finanční krizi, kterou se ohání spoustu jiných megalomansky vyhlížejících podniků a firem, je to o to více chvályhodné!“ To je jistě pravda! Může to být třeba kobliha či ledová káva v krabičce pro maminku. Omalovánka, časopis, propagační balíček vzorků… odměny se liší podle sponzorů a musím zmínit také soutěž, která probíhá. Každé promítání má svou soutěžní otázku a maminky se mohou zúčastnit tipování. Vítěz dostane – cokoliv – já jsem zažila boj o pláštěnku… a přítomen může být i milý host, já byla potěšena paní Miluší Horskou, která v tu dobu kandidovala na senátorku. Posléze mě potěšilo, že úspěšně. Promluvila k maminkám nejen jako sama maminka a ředitelka speciální školy pro handicapované děti Svítání, která má v Pardubicích velmi dobré jméno, ale také jako žena a manželka. A po příjemném úvodu následoval úžasný film. „Před Vánocemi jsem udělala radost maminkám Jesenkou. Mnohá Milovaná zlatíčka s údivem odvětila, že ji prý neměly asi sto let! :-) Sladký pamlsek, který pamatujeme z našeho dětství jsem pro naše Hvězdné maminky získala od Mlékárny Hlinsko, kterou (její výrobky) potkáváme na HM často.“ Světlo je ztlumeno, nikoliv do tmy, ale do příjemného šera, zvuk je také tišší, samozřejmě dominuje, takže je velmi dobře rozumět a slyšet. Ovšem děti mají také své metody, jak kulturu rodičům zatrhnout, takže nejsou pozadu. Celkový můj dojem je takový, že si všeho užijete tak nějak „nikoliv cele“, ale to je na tom právě to, co je charakteristické. Některé maminky si stěžují, že z filmu díky dětem nemají nic… Mohou mít pravdu, ale pokud budu chtít vidět film a mít na něj klid, půjdu se podívat sama. Řekla bych, že atmosféra je podobná, jako když si doma k hraní s dětmi pustíte televizi. Ale přece jen kino je kino a film se na Vás valí, takže z toho máte asi mnohem víc. „Děkuji za tato slova, ano, věřím, doufám a ze srdce si přeji, aby si maminky, ženy, návštěvníci HM více odnesli a opět, přesně za měsíc na stejném místě, nebo v jiném městě našli a opět získali to, co jim možná v jejich životech chybí. Má představa a snaha o sociologickém začlenění nás maminek do běžných aktivit a přirozených činností se na každé HM stává skutečností a to mě nesmírně těší. Je milé pozorovat maminku, která přijde ze zvědavosti a snaží se být neviditelnou. Nebo je jenom unavená, třeba smutná, možná i naštvaná… Pár milých slov a věřte, nebo ne, odchází s úsměvem! Na poslední prosincové Hvězdě, konkrétně ve Kolíně, upoutala moji pozornost maminka s asi 2,5 letou holčičkou, která stále měla v pusince dudlíka a utíkala po sále, na chodbu a zase zpět. Maminka bez výrazu, možná až trochu laxně se tak nějak ploužila za ní. Na film nehleděla, ale přišlo mi, že ani na holčičku!! Spíš tak nějak skrz ni. 10 Podařilo se mi přes holčičku začít si povídat s maminkou. A světe div se, ona se i usmála!! Dámy, maminky, mluvme, bavme se, žijme, komunikujme, a to nejen s druhými v tomto světě, ale hlavně se svými dětmi!!! :-) Přiznávám, že na každé HM hodně pozoruji a mám ‚v rukávu‘ hned několik konkrétních situací, kterých jsem si všimla. Naslouchám a věřím. Věřím, že HM dokáže dávat, rozdávat, obohacovat. Nejde změnit to, co nechce být změněno, o to se ani nesnažím. Ale je spoustu nás, co volá o přátelsky podanou ruku nebo úsměv. Je mi ctí, že HM toto umí.“ Pro di do tří l… Představení je pro děti do dvou či tří let. Je to tak ideální stav, kdy se dítě zabaví tím, co je k dispozici. Tedy deky, malá skluzavka, odrážedla, hračky a už jsou tu malé jesle, na něž dohlíží chůvičky – asistentky Hvězdné mámy. Takže když na to 11 přijde, maminka si může v klidu vychutnávat film a její miminko vozí spící v kočárku asistentka na chodbě. Nebo se s ním klouže po skluzajdě… K tématu chůviček paní Květa Štěrbová ještě dodává: „Není jednoduché v dopoledním čase zajistit naše pomocníky, bez kterých by se HM neobešla a neměla takovou sílu vlivu. Hlavně, je důležité, aby jejich výběr odpovídal vysokým požadavkům. Od začátku je nadstandardní spolupráce se Střední školou zdravotnickou a sociální v Chrudimi, kde nejen Zdravotnický asistent, ale hlavně obor Sociální péče a sociálněsprávní činnost jsou pravým pokladem pro naš projekt a především pro naší společnost, protože je naprostá krása pozorovat ty mladé lidi, kteří jsou hrdé na to, co studují a právem dostanou svá Osvědčení, které jim připravuji k jejich Vysvědčení. V Pardubicích to jsou zase studentky z místních VŠ, ale opět Milovaná zlatíčka musí splňovat vysoké požadavky. V Kolíně jsem začala spolupracovat s Rodinným centrem Hvězdička, kde jsem našla přímo hvězdnou oporu v jejich celkovém přístupu. Ve městě Kolín jsou v tuto chvíli nejmladší z rodiny Hvězdných maminek a musím říci, že díky skvělému přístupu Městského kina 99 a vzájemné profesionální spolupráci, které nechybí lidskost a přirozenost, ‚stárne‘ kolínská Hvězda do krásy. A stále více spokojených Hvězdných maminek z Kolína a širokého okolí je toho důkazem! Vzdálenost ‚dojezdu‘ je vždy spojena s odvahou Hvězdných maminek dojíždět za něčím netradičním někam dál mimo své bydliště, a o to více si vždy vážím informací, které se ke mne dostanou. Například k nám do Chrudimi přijela v prosinci (v čase sněhové nadílky!) maminka z Hradce králové! Nebo v říjnu mě pobavila jedna maminka, která pochází z Chrudimi (ne- znaly jsme se osobně), nyní bydlí v Chlumci nad Cydlinou, přijela na Hvězdu do Kolína a do Pardubic také!! :-) Nebo do Kolína za námi dorazila maminka z Prahy.“ Napadá mě, paní Květo… to jsou dárečky od sponzorů, nebo jak jste dávala dohromady tak bohatý „hračkový fond“? „Hračky, hmm... Ano, další obrdůležitost a nezbytnost naší Hvězdy! :-) Základní výbava vznikala lehce a těžce zároveň :-) Byly to hračky po mých dětech, (a některé hračky stále mých dětí jsou), něco koupené v charitativním jarmarku… Postupně jsem díky mým kontaktům a milým náhodným setkáním, spoluprácí ze sponzory získala například super kvalitní odrážedla „včelky“(web detský design má na výběr z různých barev a hlavně úžasnou a stále se usmívající paní majitelku Jitku :-)), které se staly obrovským hitem mezi našimi Všude samé kočárky... Ano, k projektu Hvězdná máme neodmyslitelně patří i „parkoviště kočárků“ Milovaná zlatíčka hvězdnými dítky. Například klouzačka, která NESMÍ :-) chybět, je dárkem mé mamky mým dětěm, nebo úžasná molitanová stavebnice, která je vděčná pro každý věk, naším Hvězdným dětem dělá radost od doby, kdy jsem se opravdu náhodou seznámila s majitelkou firmy Molitanky.cz, která dělá spoustu výborných a smysluplných věcí. Takže zpečetění našeho přátelství bylo, že jsem dostala molitanky pro náš projekt. Další příjemnou a neodmyslitelnou ‚hračkou‘ v naší herně jsou knížky. Ve Fragmentu, jednom z předních vydavatelství v republice, nám poskytly krásné knížky, které jsou plné obrázků a říkadel. Nebo také knížku pro maminky, když vyhlásím zajímavou soutěž, abych mohla předat dárek a udělat radost. Teď jsem si vzpomněla, že i spolupráce se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra nebyla pouze jednorázová v měsíci září, ale hvězdná miminka se radují z kojeneckých hraček, které nám přibyly do herny.“ Promítání je zatím první, předem určený den v měsíci, Pardubice jsou třeba na programu první středu v měsíci… A promítá se v Pardubicích, Kolíně a Chrudimi. Jsou v jednání i některá další města? „Otázka, nad kterou musím hodně přemýšlet... abych odpověděla správně. A správně znamená srozumitelně, a přeci citlivě… Budoucnost HM hodně zaměstnává moje myšlení. Vzhledem k blížícímu se konci mé MD je na místě uvažovat a přemýšlet i zodpovědně směrem ke své rodině. Není vhodná doba, abych mohla jet třeba i několik měsíců charitativně. Cest je několik. Ta nejjednodušší je pro mne v tuto chvíli nepřípustná, nechci Hvězdu rozpustit. Vše ukáže čas a třeba i náhoda, která mi ukáže to světlo, za kterým má Hvězda jít, aby její záře mohla být stále jasná, hlavně smysluplná a přínosná.“ Zaujalo Vás to? Na webových stránkách Hvězdné mámy www. hvezdnamama.cz si můžete prohlédnout bohaté množství fotografií, nejen z filmových projekcí, ale také z akcí okolo, například proběhlo 1. Rodinné prázdninové počárkování - smyslem bylo poznat se s celou rodinou a volba Hvězdného táty byla další z příjemných zážitků projektu HM. Vždy mám radost, když může a hlavně chce celá rodina trávit čas pohromadě, - a udělat si tak přesnou představu o tom, jak čas s dítkem v kině maminky tráví. A samozřejmě také aktuální pozvánky, promítají se vždycky aktuální filmy. Mnohé maminky se velmi rády vracejí a vracejí se i se svými kamarádkami? Máte mnoho skvělých ohlasů a tak by mě zajímalo, jaké hlavní výhody na Hvězdné mámě maminky spatřují a jsou-li tyto jejich dojmy v souladu s tím, co jste si kdysi myslela, že by mohlo zabrat… Protože ono to třeba zabralo…?¨ „Nevím, zda mi přísluší na tuto otázku odpovědět. Pokusím se... Je nádherné pozorovat maminky, které k nám opakovaně nacházejí cestu, které za námi chodí už třeba i s druhým miminkem, protože ‚předchozí‘ starší hvězdné dítko je už ve školce a malý drobek, který byl před tím jen v bříšku, už chce také mezi nás. Nebo, když se na ulici na mne usmívají maminky, popřípadě celé rodiny a zastavují mě, jenom protože mě chtějí pozdravit, poděkovat, zeptat se, co bude příště, mají spoustu námětů. Mezi poslední novinky patří i Hvězdná burzička, kterou jsme zprovoznili na webu HM. Mezi námi je spoustu všeho, co už nepotřebujeme a naopak je spoustu všeho, co druzí ještě upotřebí a uvítají příjemnější cenovou nabídku. Co bych chtěla rozhodně zajistit dál, aby v duchu myšlenky 12 Hvězdy nabralo dech a existovalo, je Zumba! Konečně jsme se na ni dostala i já a byla jsem nadšena lektorkou Andrejkou Peškovou, která dokázala navodit úchvatnou atmosféru, dodat úsměv a odebrat kila, a to jen tak mimochodem!! :-) Slibuji, že se pokusíme vymyslet ‚Zumbu s Hvězdou‘ (s chůvičkami pro naše dítka) Uvidíme, jak se podaří vše vykomunikovat a domluvit se. :-) Ještě mám ‚nakročenou‘ spolupráci s novým dětským domovem v Chrudimi (v Markovicích). Je to další mikrosvět, s kterým můžeme my dospěláci pohnout a něco pro něj a tím i pro nás, naši společnost, udělat.“ A nakonec jednu oddechovou otázku. Jak si vy osobně představujete ideální den v kině? „Je mi velikou ctí, že jsem zvána na mnohdy předpremiérové snímky, abych mohla zvážit, zda je či není vhodný film pro náš projekt. To je zážitek k nezapomenutí, například když Kukyho přijede představit sám pan Svěrák osobně, nebo když megafilm Ženy v pokušení mohu maminkám představit a nalákat na jeho schopnost ukázat, že žít se dá v každém věku a vždy naplno! Že při předpremiéře Mamas a Papas si vedle našich sedaček na schdiště!! sedne Alice Nellis s omluvným skromným úsměvem, že ještě celý fim pohromadě neviděla, jestli se tu může usadit a podívat se s námi. Ale přiznávám, že jsem asi nějaká divná, já se totiž opět těším mezi to naše mravenčení a šustění křídel těch našich hvězdných andílků!“ Tak s tím mohu jedině souhlasit, pan Svěrák mě velmi potěšil, vždyť přijel i s Kukym! Tak přeji nejen vám osobně, ale i Hvězdné mámě hodně úspěchů, vzájemného potěšení a pověstný kus štěstí, ať ten život stojí dál za to! Renata Příčková Foto: archiv Hvězdná máma 13 Milovaná zlatíčka JAK NEJLÉPE VYBRAT DÍTĚTI STŘEDNÍ ŠKOLU Pokud máte doma kromě miminka či školkového díte i deváťáka, už jistě nějakou dobu říte, jakou střední školu pro něj zvolit. Není to určitě jednoduché rozhodování ani pro vás, ani pro něj nebo pro ni. Přinášíme vám několik rad, které vám s výběrem střední školy pomohou. Jen pro úplnost dodáváme, že podle současného systému si vaše di mohou v prvním kole podat přihlášky až na tři obory vzdělávání. Přihlášky se podávají přímo na střední škole. 1) Navštivte dny otevřených dvěří „Některé školy se snaží vyjít potencionálním studentům a jejich rodičům co nejvíce vstříc, proto nemají den otevřených dveří limitovaný. Kdy zájemci o výuku školu navštíví, závisí na individuální domluvě,“ informuje nás Eva Kudrnová, ředitelka Anglicko-českého gymnázia Amazon. „Všichni tak mají možnost poznat nejen prostředí školy, ale i učební program,“ dodává. pracovním trhu, tak i v osobním životě. „Praktické dovednosti si mohou žáci osvojit například v projektovém vyučování, kde se stanoví konkrétní cíl. Je pak na studentech, jak se k němu dostanou. Hlavní je, 5) 2) Zaměřte se na školy, které se specializují na výuku jazyků Nejen angličtina, ale i němčina, španělština nebo francouzština jsou pro lepší pracovní pozici téměř nutností, neboť se na našem trhu objevuje stále více zahraničních firem. Odstrašující jsou žel výsledky české populace, kdy více než polovina Čechů neumí žádný cizí jazyk. „Naše schopnost učit se cizí jazyk je nejvíce rozvinuta do 17 let. Pak se nám ‚zavře ucho‘ a jazyk se učíme mnohem hůře. Proto by kvalitní střední škola měla nabízet výuku cizího jazyka od rodilých mluvčích, kteří mají zároveň správnou intonaci, akcent a frázování,“ vysvětluje odbornice. 3) Důležité jsou nejen vědomosti, ale i praxe Díky ní pak naleznou vaše děti mnohem větší uplatnění jak na pomoci se rozvíjet. Tento princip vychází z poznání osobnosti konkrétních žáků. V běžné škole je ve třídě až 30 a více žáků. To je pro takovou práci příliš mnoho. Ideální počet je kolem 15 až 20 studentů ve třídě,“ zmiňuje ředitelka. že si vyzkouší skutečné životní role a situace a řeší reálné problémy,“ objasňuje Eva Kudrnová. „Projektové vyučování podporuje týmovou práci, schopnost plánovat a orientovat se v dané situaci. Výsledkem je, že žák umí poznatky zpracovávat, hledat souvislosti, překonávat překážky a využívat fantazii.“ 4) Zjistěte si, kolik bývá žáků v jedné třídě „Známkou moderního školství je preference individuálního přístupu k žákům. To znamená mít dostatečný prostor se jednotlivým studentům věnovat a především jim Preferujte školy, které nabízejí seznamovací kurz „Pedagogové i studenti si tyto kurzy pro první ročníky pochvalují. Díky nim se totiž všichni navzájem poznají během pár dní. To by jinak zvládli za několik měsíců studia,“ vysvětluje ředitelka Anglicko-českého gymnázia Amazon. „Když se studenti s učiteli dříve poznají, vzniknou mezi nimi rychleji přátelské vztahy, které podporují pozitivní atmosféru v kolektivu a smysl pro spolupráci.“ 6) Prohlédněte si webové stránky vybraných škol Jsou totiž vizitkou školy. Jestliže se na nich dozvíte všechny podstatné informace (například jaké jsou podmínky přijímacího řízení, jak probíhá výuka, jaké nabízí škola školní a mimoškolní aktivity a podobně). Jsou-li zároveň přehledné a aktualizované, může to být pro vás velmi cenná informace a cesta vpřed. Martina Vampulová Foto: Dreamstime Za hory, za doly 14 HORY V ČESKU, NEBO NE? BOURÁME ZAŽITÉ STEREOTYPY Lošní bohatá sněhová nadílka už nezvykle dlouhou dobu dělá radost dem a vrásky chodcům a motoristům nejen v naší republice, ale i v celé Evropě. Meorologové slibují, že bílá peřina jtě nějaký čas nezmizí. Lyžaři i vlekaři si tak nad příslibem pěkné lyžařské sezony mohou mnout ruce. Platí vžité stereotypy? Pomalu se blíží čas zimních dovolených, ale také školních jarních prázdnin, což mnohé rodiny tradičně spojují v jedno. Podle čeho ale vybrat místo, kam pojedeme lyžovat? Zvolit levnější české hory nebo si připlatit za lepší lyžařské podmínky v zahraničí? A je tomu skutečně tak? Platí stále tyto vžité stereotypy? Pojďme si porovnat největší české lyžařské středisko ve Špindlerově Mlýně a jedno z české republiky nejlépe dostupných alpských středisek Planai Hochwurzen v rakouském Schladmingu. Řekněme, že Novákovi, čtyřčlenná rodina z Prahy se dvěma školou povinnými dětmi váhají, které z těchto dvou středisek vybrat. S jakými údaji mohou ve svém rozhodování kalkulovat? Lyžování v Česku Zavítejme nejpreve na české hory. Skiareál Špindlerův Mlýn nabízí v letošním roce 16 vleků na zhruba 25 km upravovaných sjezdových tratí převážně lehčí a střední obtížnosti. Při placení skipasů se Novákovi přesvědčí o tom, že ani tuzemské lyžování nepatří k nejlevnějším radovánkám. Podle ceníku platného pro lyžařskou sezonu 2010/2011 zaplatí dospělý za jednodenní lyžování 700 Kč, dítě starší šesti let pak 450 Kč. Kdo se bude chtít ve Špindlu zdržet celý týden, nechť si připraví 3200 Kč za šestidenní skipas pro dospělého a 2060 Kč pro dítě. Novákovi tak zaplatí 2300 Kč za den, respektive 10 520 Kč za šestidenní lyžovačku, a to už je v rodinném rozpočtu opravdu znát. Vzdálenost střediska od Prahy je asi 150 km, takže autem se Novákovi do Špindlu dostanou pohodlně za dvě hodiny. Počítáme-li průměrnou cenu tři koruny za kilometr, vyšplhá se cena dopravy tam i zpět na necelou tisícovku. Ne každý však se však chystá na lyžovačku s celou rodinou. Pro rodiče, kteří nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou jet s dětmi na hory, se jako vhodná alternativa nabízí lyžařský tábor. Nabídka zimních táborů je sice ve srovnání s těmi letními minimální a jejich kapacita je velmi omezená, ale přesto existují kvalitní a prověření pořadatelé dětských zimních pobytů a je z čeho vybírat. Aktuální nabídku zimních táborů si můžete prohlídnout například na serveru www.zimnitabory.cz. Rakouská alternativa Nyní se podívejme, jak je na tom rakouský protějšek. Návštěvník střediska Planai Hochwurzen se může nechat vyvézt 22 vleky na 124 km upravených sjezdovek všech stupňů obtížnosti, což je bezmála pětkrát víc kilometrů, než může nabídnout Špindl. Na jeden den zimních radovánek si dospělý lyžař musí připravit v přepočtu podle aktuálních kurzů zhruba 1080 Kč, dítě 570 Kč. Šestidenní skipas pro dospělého stojí kolem 5250 Kč a 2700 Kč pro dítě. Novákovi tedy zaplatí v přepočtu zhruba 15 3300 Kč za den a 15 900 Kč za šestidenní lyžovačku pro celou rodinu. Schladming leží 400 km od Prahy a cesta autem trvá minimálně šest hodin, takže jet na Planai Hochwurzen na otočku na jeden den se nevyplatí, počítejme tedy rozhodně s částkou za vícedenní skipasy. Doprava bude pochopitelně o něco dražší, a to více než dvakrát. Také ceny občerstvení na sjezdovce se pohybují zhruba na dvojnásobku cen na českých horách. Další významnou položkou v účtu za zimní dovolenou bude samozřejmě ubytování. Pátravý návstěvník hor možná najde o něco výhodnější nabídku než my, ale počítejme, že v hotelích tříhvězdičkového standardu, které leží v těsné blízkosti sjezdovek, zaplatí Novákovic rodina ve Špindlerově Mlýně průměrně kolem tří tisíc za noc včetně polopenze. Ve Schladmingu to pak bude ve stejném standardu zhruba dvojnásobek. Za hory, za doly I alpské lyžování má však svou levnější alternativu v zimních táborech, stačí jen pčelivě prohledat internet. Jaký je výsledek? Jak jsme se přesvědčili, i přesto, že ceny na českých horách závratně stoupají, stále je tuzemská lyžovačka finančně výhodnější, a to téměř o polovinu, než ta zahraniční. Nicméně je důležité zmínit obecně známý fakt, že tuzemské hory jsou přeplněné a čekací doby na mnoha vlecích neúnosné. Stále přibývá lidí, kterým vadí fronty na našich horách natolik, že si raději připlatí za vleky bez čekání a větší lyžařské vyžití mezi vysokohorskými panoramaty. I když technická vybavenost českých lyžařských středisek stoupá a je mnohde už srovnatelná se zahraničními, naše hory bohužel nedosahují takových nadmořských výšek jako Alpy a počasí a sněhové podmínky tudíž narozdíl od Alp nejsou vždy ideální, a to ani při umělém za- sněžování. Máme-li tedy srovnání podmínek tuzemské a zahraniční lyžařské dovolené uzavřít a shrnout, je to nerozhodně 2:2, jak ukazuje následující tabulka. Je tedy na každém z nás, aby se rozhodl, které parametry jsou pro něho prioritou. Celkové srovnání podmínek ČR x x cena vzdálenost kvalita lyžování kapacita středisek, čekací doby Alpy x x Žádná zábava není zadarmo a pobyt v bílých zasněžených horách rozhodně stojí za to, ať už jede celá rodina nebo šetříme rodinný rozpočet a vyšleme na hory jen děti. (mna) Foto: Dreamstime www.zimnitabory.cz Nákupní tipy 16 ZAJÍMAVÉ NOVINKY Hurá na cesty s miminkem i batoletem PRO DĚTI I MAMINKY Pokud se chystáte s miminkem nebo i trošku větším dítkem na hory, nebo v létě k vodě, určitě oceníte pohodlnou dětskou cestovní postýlku. Postýlka Nessy s motivem zeleného dráčka je vybavena černou síťkou na bočnicích a závěsným polohovatelným lůžkem, které při několikadenním ohýbání se do postýlky ocení především rodiče malých miminek. Součást vybavení tvoří také přenosná taška na složenou postýlku, skládací matrace, boční otvor na zip či praktická kapsa na drobné předměty. Součástí postýlky je závěsné a výškově nastavitelné lůžku o rozměrech 120 x 60 cm a s nosností 8 kg, využijete ho především v prvních měsících mateřství, dokud je miminko ještě malé a v klidu hajá, neboť se k němu nebudete muset ohýbat až na dno postýlky. Dalším praktickým doplňkem postýlky je boční otvor na zip. www.babypoint.cz, cena 1890 Kč Crocs Littles pro nejmenší Už i ti nejmenší caparti mohou mít stejné botičky jako maminka nebo tatínek. Značka populárních bot uvedla na trh novou řadu Crocs Littles, které jsou speciálně navrženy pro naše nejmenší. Design je totožný s nejznámějším modelem Crocs Classic, avšak ve velikostech 19 a 20. Nová kolekce nabízí výběr z mnoha barev - od fuchsiové až po modrou, proto mohou být Littles skvělým dárkem pro chlapce, stejně jako pro děvčátka. Nožky vašich ratolestí se v nich budou cítit pohodlně díky ergonomickému tvarování a měkké stélce; větrací otvory udrží chodidlo svěží. www.urbanlux.cz, 540 Kč foto: archiv firem Nová kolekce dětských koberečků německé značky Wissenbach je na první pohled výrazná hravou barevností a děti jistě zaujme motivy zvířátek či hraček. Koberec v dětském pokoji může plnit hned několik funkcí. Nejenže dodá interiéru na útulnosti, ale navíc poskytuje bezpečné a příjemně měkké útočiště při lezení, prvních krůčcích a nekonečných dětských hrách na podlaze. Věčně bosé dětské nožky na něm neuklouznou ani neprochladnou – je perfektním doplňkem k psacímu stolu nebo postýlce. Všechny koberce jsou vyrobeny z velmi praktického akrylu, který zaručuje snadnou údržbu, vysokou odolnost a také příjemný materiál, který nezpůsobuje alergie, k nimž jsou především malé děti náchylné. www. carolicarpets.cz, cena podle velikosti od 2 300 Kč Připravila mna Je libo nový koberec do dětského pokoje třeba pro malé piráty? 17 Nákupní tipy Nákupní tipy - knížky pro di i rodiče 18 NOVINKY A HITY NA KNIHKUPECKÝCH PULTECH Fánkova dobrodružství Autorka: Mgr. Zuzana Pospíšilová Vydavatel: Grada Publishing Formát 170 x 220 mm, 72 stran Cena: 169 Kč Na hůrce zvané Větrná roste mohutný stříbrný smrk. Jeho bohaté větve padají až k zemi, jehličky má ostřejší a špičatější než leckterý ježek a šišky, které rostou na špici, pokaždé v předstihu vyzvoní, když se blíží návštěva. V dutině tohoto smrku bydlí jedna větrná rodinka. Maminka, tatínek a jejich milý synáček jarní vánek Fánek, který se rozhodně nikdy nenudí. V knížce si všichni prvňáčci mohou přečíst jeho lesní dobrodružství. Knihu ilustracemi doplnila Cecílie Černochová. Velé obrázky - vybarvi a nalep Vydavatel: Nakladatelství Fragment Formát 205 x 285 mm, 20 stran Cena: 69 Kč Zábavné omalovánky se samolepkami na každé stránce. Rozvíjejte fantazii a tvořivost vašich dětí. Mráček - Audiokniha Autor předlohy: Stanislav Rudolf Vydavatel: Nakladatelství XYZ 2 CD, 2 hodiny, 35 min. Čte Barbora Hrzánová Cena: 249 Kč „Jsem nemožně tlustá, nemožně! Největší vazba ve třídě. Když se na začátku roku vážíme, mají kluci strach, abych nepolámala školní váhu. A Pavlásková nikdy neřekne nahlas, kolik vlastně mám. Ani neví, jak jsem jí za to pokaždé vděčná. Jen trochu spadnout! Ztratit nějaké to kilo!“ zoufá si Jitka Pažoutová, kulatá dívka s řadou komplexů. Jeden turnaj ve vybíjené však změní vše – přinese jí lásku, úspěch ve sportovním oddíle, a především tak potřebné sebevědomí. Holka z malého města konečně pochopí, že není důležité, kolik kilo člověk váží a jaké má vlasy, ale to, co umí a jaký je uvnitř. Příběh o dospívání, nacházení se, lásce i zradě. Dítě a rozvod rodičů Autorka: PhDr. Ilona Špaňhelová Vydavatel: Grada Publishing 184 stran Cena: 199 Kč Rozvod nebo rozchod rodičů je pro dítě vždy náročnou životní situací. Je před ni postaveno a nezbývá mu nic jiného než se s tím smířit a tuto skutečnost přijmout. Mnohdy má však různá úskalí. A právě proto přišla na svět tato kniha, která má za úkol usnadnit rodičům orientaci v projevech dítěte a pomáhá jim najít cestu, jak dítěti pomoci. Povzbuzuje rodiče v komunikaci o tom, co se děje v rodině, ukazuje, jak dítě připravit na rozchod. Renomovaná česká autorka popisuje i možné způsoby výchovy dítěte po rozvodu, její přínosy pro dítě a případná rizika. Dobrodružství na míci Autorka: Mary Pope Osbornová Vydavatel: Nakladatelství Fragment Formát 129 x 193 mm, 88 stran Cena: 149 Kč Anička a Kuba zažívají díky magickému domečku dobrodružství na místech, o kterých se ostatním dětem může jen zdát. Stačí tak málo - otevřít knihu, vyslovit přání a magický domeček je přenese na Měsíc. Doporučuje redakce magazínu Dský lékař 19 BEZ CIZÍ POMOCI BY SE TYTO ŽENY NIKDY NESTALY ŠŤASTNÝMI MAMINKAMI... POMOZTE I VY! WWW.DARKYNE.CZ Dský lékař 20 PROTI TUBERKULÓZE UŽ SE NOVOROZENCI NEOČKUJÍ PLOŠNĚ Po dlouhých odborných diskuzích začal v České republice latit nový očkovací kalendář. Nejvýznamnější změnou je zrušení lošného očkování proti tuberkulóze. K této úpravě vedla především příznivá epidemiologická situace, protože výskyt tuberkulózy u nás patří mezi nejnižší v Evropě. Pro maminky a jejich di přináší nový kalendář i další důležité změny v očkování, které umožní časnější zahájení očkování proti černému kašli, pneumokokům či rotavirům. Přestože nový očkovací kalendář začal platit již v listopadu loňského roku, do povědomí maminek se jednotlivé změny v očkování zatím příliš nedostaly. O jaké změny se tedy jedná? Díky zrušení povinného plošného očkování proti tuberkulóze (po 57 letech!) je možné posunout zahájení očkování hexavakcínou již na 9. týden života dítěte. Hexavakcína chrání děti proti černému kašli, záškrtu, tetanu, žloutence typu B, dětské obrně a infekcím způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu b. Posun očkování hexavakcínou je důležitý hlavně kvůli zvýšenému výskytu černého kašle v České republice, proti kterému teď děti budou moci být chráněny časněji. Proti černému kašli ale mohou rodiče své miminko také pomáhat chránit hned od narození, pokud se sami nechají naočkovat kombinovanou vakcínou proti černému kašli, záškrtu a tetanu. V naprosté většině případů se totiž novorozenec nakazí černým kašlem od nejbližších členů rodiny. Na novorozeneckých odděleních v porodnicích nově rodiče vyplňují dotazník, na základě kterého se vytipuje, zda dítě patří do rizikové skupiny, kterou je třeba proti tuberkulóze naočkovat. Proti tuberkulóze ale můžete nechat své novorozeně naočkovat i dobrovolně. Nejlepší je očkovat mezi 6. až 12. měsícem 21 Dský lékař Nový očkovací kalendář Věk dítěte od 9. týdne měsíc po 1. dávce (3 měsíce věku) měsíc po 2. dávce (4 měsíce věku) 5 měsíců věku 11. - 15. měsíc věku 6 měsíců po 3. dávce (nejpozději v 18 měsících) od 15. měsíce 21 .- 25. měsíc 5 let 10 - 11 let 11 - 12 let 12 - 13 let Očkování 1. dávka HEXAVAKCÍNY záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTa-P-Hib-VHB-IPV) 2. dávka HEXAVAKCÍNY záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTa-P-Hib-VHB-IPV) 1. dávka Pneumokok - nepovinné 3. dávka HEXAVAKCÍNY záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTa-P-Hib-VHB-IPV) 2. dávka Pneumokok - nepovinné 3. dávka Pneumokok - nepovinné 4. dávka Pneumokok - nepovinné 4. dávka HEXAVAKCÍNY záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTa-P-Hib-VHB-IPV) 1. dávka spalničky, příušnice, zarděnky (MMR) 2. dávka spalničky, příušnice, zarděnky (MMR) záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP) přenosná dětská obrna (IPV) tuberkulóza (TBC) (u tuberkulin negativních) virová hepatitida B (u dosud neočkovaných) věku a provádí je většinou lékaři na plicním oddělení. Očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění. Dřívější očkování i proti pneumokokům a rotavirům Zrušení plošného očkování proti tuberkulóze by mohlo znamenat i možnost dřívějšího očkování proti pneumokokovým infekcím, které u dětí způsobují řadu onemocnění, nejčastěji záněty středního ucha. Toto očkování je nepovinné, ale od 1. ledna loňského roku je hrazeno ze zdravotního pojištění. Dalším očkováním, které je mož- né díky novému schématu zahájit dříve, a to již od 6. týdne života dítěte, je očkování proti rotavirovým onemocněním, které zatím není hrazeno ze zdravotního pojištění. Ukazuje se, že s rotaviry se setká téměř každé malé dítě. Toto onemocnění je provázeno intenzivními průjmy, obvykle spojenými se zvracením, a někdy může vést až k dehydrataci. Očkovací látka se podává ústy bez nutnosti vpichu, což je pro děti šetrné. Vývoj očkovacích látek směřuje velmi rychle kupředu a umožňuje nám účinně chránit naše děti před onemocněními, na která se dříve umíralo, nebo v rozvojových zemích dodnes umírá. Tento rychlý rozvoj s sebou občas přináší i změny ve schématech očkování, proto se nebojte informovat o možnostech a novinkách v očkování u svého dětského lékaře. Každý lékař je rád, když může nemocem dětí předcházet a nikoli léčit jejich následky. Očkování, ať povinné či nepovinné, v celé řadě případů zůstává jedinou opravdu účinnou možností prevence. (mna) Foto: Dreamstime Dský lékař 22 VYHLASTE VÁLKU DĚTSKÉ OBEZITĚ Doposud se dští lékaři věnovali u svých dských pacientů v rámci výživového poradenství především předcházení podvýživy a zajištění správného růstu. Pozvolna se však v posledních lh objevuje čím dál počnější skupina dí s obezitou a nadváhou. Ta nyní tvoří v ordinacích praktických dských lékařů druhou nejvší skupinu s chronickým onemocněním hned po alergiích. Za poslední čtvrtstolí došlo ke ztrojnásobení počtu obézních dí! Obezita je civilizační onemocnění, pro které je typický pozvolný nástup doprovázený celou řadou závažných metabolických změn. Je to bohužel chronické onemocnění všech rozvinutých ekonomik. V Evropské unii je nyní přes 20 tisíc obézních dětí, které trpí cukrovkou 2. typu, 400 tisíc dětí má poruchu glukózové tolerance a přes milion obézních dětí má známky kardiovaskulárního onemocnění včetně vysokého krevního tlaku a nárůstu cholesterolu. Dětská obezita hluboko zasahuje do psychického vývoje dítěte a často se podílí i na jeho závažných společenských problémech. Obézní dítě se vystavuje neúměrnému celospolečenskému tlaku ze strany tzv. estetických norem. Obézní děti se již od školky setkávají se šikanou. Jsou vystaveny pocitu každodenního selhání a sebeobviňování, že zase snědli něco navíc. Rozvíjí se u nich chronické depresivní a úzkostné stavy. Lba dské obezity Léčba dětské obezity by měla začít v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, který nejlépe zná zázemí pacienta a může mu tak nejlépe poradit s možnostmi řešení. S významnou obezitou je vhodné obrátit se případně přímo na spádovou endokrinologickou ambulanci anebo na specializované dětské obezitologické ambulance, které však doposud nejsou ve všech regionech České republiky. Tato ambulantní pracoviště zajišťují diagnostiku a cílenou terapeutickou rozvahou. Dětská obezitologie jen v ojedinělých případech využívá medikamentózní a chirurgická řešení. Zásadně odmítá redukční diety, které poškozují organismus ve vývoji. Přesto může být dětská obezitologie velmi efektivní, protože stravovací návyky, metabolické pochody a pohybové vzorce, které vedou k rozvoji obezity, nejsou u dětí fixované a lze je při patřičné důslednosti zvrátit žádoucím směrem. Dětská obezitologická léčba se soustřeďuje na změnu životního stylu celé rodiny. Cílem léčby není jen prostá redukce hmotnosti, ale záměna sebevnímání a hodnotového systému rodiny. Vedle režimových, dietologických a pohybových opatření se využívá dynamického růstového potenciálu dítěte, kdy narovnání energetického příjmu a výdeje vede ke stagnaci hmotnostních přírůstků. Prevence Předcházení obezitě je nejjednodušší a nejúčinnější léčba dětské obezity, ale tato velká šance se u konkrétního dětského pacienta nesmí promarnit. U dětí mladý organismus spotřebuje 50 až 60 procent energie na své fungování (bazální metabolismus), 20 procent na aktivní výkon během dne 23 a 10 procent na obnovu tkání. Navíc se však průběžně dítě vyvíjí, a proto tvoří významnou energetickou položku také růst. Kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdroji jsou plnohodnotné potraviny (pramenitá voda, celozrnné obiloviny, mléko, ovoce, zelenina, čerstvé maso, mořské ryby). Racionální jídelníček má obsahovat všech šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru (maso, ryby, drůbež: 1 až 2 porce, mléko, vejce: 2 až 3 porce, ovoce: 1 až 2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3 až 6 porcí, živočišné tuky: 1 porce). Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin, aby byl zaručen správný růst a fungování. Naopak neplnohodnotné potraviny (cukrovinky, uzeniny, smaženiny nebo sycené tekutiny) může tělo postrádat a dítě by se s nimi mělo setkat spíše ojediněle. Dský lékař Při volbě pohybových aktivit musíme dávat do vztahu příjem, výdej a jejich psychický obraz. Podle zájmů motivujeme děti k provozování aktivity, která je jim v tomto směru nejbližší. Pro dívky to bývá nejčastěji tanec, bruslení, plavání nebo aerobic (vhodný u nižšího stupně nadváhy). Chlapci dávají přednost fotbalu nebo jiným míčovým hrám. Doporučujeme jízdu na kole, rychlejší formu chůze nebo i jogging. Nejdůležitější je pohyb „za všech okolností“ – chůze pěšky do školy, na autobus, do schodů (místo výtahem a eskalátory), pohyb při domácích pracích. Základem je rodina Veškerá snaha odborné i laické veřejnosti v prevenci a léčbě dětské obezity je však naprosto neúčinná bez podpory stěžejního základu každého dítěte – jeho rodiny. Ta totiž představuje základní stavební kámen dětského světa, na kterém dítě postaví celý svůj budoucí život. Životní styl rodiny se vždy v plném rozsahu odrazí na návycích a zvycích jejích nejmenších členů. Pokud rodina tráví víkendy na horách a sport je nenásilnou formou začleněn do jejího života, pak je jen malá pravděpodobnost, že děti prosedí celé dny u počítače nebo televize s pytlíkem chipsů nebo čokolády. Podobné je to také s jídelními zvyklostmi. I ty totiž přenášíme na naše děti, které díky svým rodičům mohou přijmout ovoce, zeleninu a další nezbytné složky výživy za zcela přirozenou součást stravy. Zabránění rozvoji obezity snižuje v dospělosti výskyt diabetu mellitu 2. typu o dvě třetiny. Redukce tělesné hmotnosti o pět až deset procent snižuje komplikace metabolického syndromu o padesát procent a agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů metabolického syndromu lze předejít více než 80 procentům kardiovaskulárních příhod. (mna) Foto: Dreamstime CO SI MYSLÍ DĚTI? * CO SI MYSLÍ DĚTI? Čtvrtina dětí ve věku od 7 do 16 let se domnívá, že trpí nadváhou či obezitou. Celkem 39 procent z nich v minulosti již drželo, drží nebo plánuje v nejbližší době držet nějakou dietu. Především praktičtí dětští lékaři přitom výrazně varují, že diety nejsou pro děti v tomto věku vůbec vhodné a mohou jim způsobit vážné zdravotní problémy! Varovná data vyplývají z dotazníkového průzkumu edukačního projektu Žij zdravě Všeobecné zdravotní pojišťovny, který se ptal 1849 dětí ze základních škol a víceletých gymnáziích po celé ČR v červnu a říjnu letošního roku. Alarmující stav podtrhuje ještě skutečnost, že pouze jedno procento všech dotázaných dětí si uvě- domuje, že zdravá strava znamená především jíst pravidelně a pestře. „V posledních letech se objevuje čím dál početnější skupina dětí s obezitou a nadváhou a výsledky tohoto průzkumu jsou toho důkazem. Jako velký problém vidím zejména to, že děti neřeší svou váhu s odborníky, ale zkouší různé diety. Přitom je prokázáno, že redukční diety poškozují dětský organismus ve vývoji,“ varuje pediatr a dětský obezitolog MUDr. Zlatko Marinov z Dětské polikliniky FN Motol, a dodává: „Odborník může dítěti a jeho rodičům poradit se správným stravováním a citlivě stanovit individuální program s odpovídajícími pohybovými aktivitami.“ České děti tloustnou hlavně kvůli špatným stravovacím návykům, dostatečný pohyb jim podle výsledků dotazníkové ankety totiž nechybí. Až 55 procent z nich sportuje pravidelně několikrát týdně, 33 procent dětí se snaží sportovat alespoň dvakrát v týdnu. Nejoblíbenější je mezi dětmi cyklistika, dále plavání, fotbal, lyžování a bruslení. Velké oblibě se mezi dětmi těší rovněž in-line bruslení, atletika a bojové sporty. Bohužel jen pohyb nestačí a je třeba se i správně stravovat. Přestože 72 procent dětí uvádí, že dává přednost zdravým jídlům, je nejoblíbenějším pokrmem českých školáků pizza následovaná klasickou českou kuchyní. Navíc 18 procent dětí zapomíná ráno na snídani. • 24 Dský lékař TÝDEN PREVENCE RAKOVINY DĚLOŽNÍHO ČÍPKU I V ČR Od 23. do 29. ledna se již popáté uskutnil v České republice Evropský týden prevence proti rakovině děložního čípku. Pod záštitou Evropské asociace proti rakovině děložního čípku (ECCA) proběhla v ČR i v dalších zemích Evropské unie řada vzdělávacích aktivit, jejichž cílem bylo informovat ženy a dívky o příčinách rakoviny děložního čípku a především o možnosth její prevence. Prevence spočívá v kombinaci pravidelných gynekologických prohlídek a očkování. Podle odhadu je v České republice proti rakovině děložního čípku naočkováno zhruba 12 procen žen a dívek. Odborníci se shodují, že s ochranou proti této nemoci je vhodné začít ještě před začátkem sexuálního života, kdy je účinnost očkování nejvyšší. V podmínkách České republiky tak doporučují očkování ideálně mezi 13. a 15. rokem. Druhý nejčastější nádor u žen Rakovina děložního čípku je celosvětově druhým nejčastějším nádorem u žen hned po rakovině prsu. Každoročně této zákeřné nemoci podlehne 250 tisíc žen na celém světě. V Evropě na rakovinu děložního čípku umírá jedna žena každých 18 minut. V České republice každý rok vyslechne tuto smutnou diagnózu více než tisíc žen a více než 400 pacientek této nemoci podlehne. Pod záštito ECCA Evropský týden prevence proti rakovině děložního čípku u nás tradičně proběhl pod záštitou zástupců českých členů ECCA. Kampaň podpořila i Liga proti rakovině a společnost GlaxoSmithKline. V roli ambasadorek se představily známé české herečky Ivana Jirešová a Veronika Nová. Ambasadorky Veronika Nová a Ivana Jirešová 25 Dský lékař „Ačkoliv mnoho dívek a žen má již o rakovině děložního čípku poměrně vysoké povědomí, informovanost o možnostech prevence a přístup k vlastnímu zdraví jsou stále nedostatečné. Přitom právě pro prevenci tohoto nádorového onemocnění máme v rukou velmi účinné nástroje,“ říká zástupce jednoho z českých členů Evropské asociace proti rakovině děložního čípku a vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry, RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D. Příčinou jsou HPV Příčinou rakoviny děložního čípku jsou lidské papillomaviry (HPV), přičemž nejvíce nebezpečné jsou zejména HPV viry typů 16 a 18, které jsou zodpovědné přibližně za 70 procent případů onemocnění rakovinou děložního čípku. „Dívky mohou přijít do kontaktu s HPV viry velmi brzy, prakticky již při prvním pohlavním styku. Infekce přitom může v těle přetrvávat několik let bez jakýchkoliv příznaků. Je proto vhodné začít s prevencí co nejdříve. Přednádorové stavy rakoviny děložního čípku mnohdy diagnostikujeme u velmi mladých žen, které teprve plánují založit vlastní rodinu. Po- kud by tyto mladé ženy měly dříve možnost být vakcinovány, pravděpodobně by se tomuto onemocnění vyhnuly,“ říká prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Papillomaviry jsou zodpovědné za celou řadu nemocí, rakovina děložního čípku je však bezesporu nejzávažnějším onemocněním způsobeným HPV, které představuje pro pacientku nejen velkou zdravotní, ale i psychickou a sociální zátěž,“ dodává profesor Rob. Nejúčinnější prevence? Pravidelné prohlídky a očkování Nejúčinnější formu prevence rakoviny děložního čípku představují pravidelné lékař- Nejúčinnější prevencí jsou pravidelné prohlídky a očkování ské prohlídky (jednou ročně) v kombinaci s očkováním. Co se týče edukace o výhodách očkování, zásadní roli hraje pediatr, kterého dívka navštěvuje v rámci pravidelných prohlídek v dětství a dospívání. „Je prokazatelné, že očkování je nejúčinnější před začátkem sexuálního života dívek, proto doporučujeme začít s vakcinací před 15. rokem života,“ uvádí MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Na důležitost prevence rakoviny děložního čípku upozornily v rámci lednové kampaně i herečky Ivana Jirešová a Veronika Nová. „Zdraví by mělo být pro každou dívku a ženu to nejdůležitější. I když někdy kvůli práci nestíhám, vím, že na prevenci si čas udělat musím,“ říká Veronika Nová. „S tímto onemocněním mám sama vlastní zkušenost. Tehdy mi bylo 17 let a o možnostech prevence jsem nevěděla. Jsem ráda, že nyní už je k dispozici více informací. U své dcery však určitě nebudu váhat a využiji všechny možnosti ochrany,“ doplňuje Ivana Jirešová. (mna) Foto: AMI, Dreamstime a archiv Dobré rady nad zlato 26 ETIKETA V KINĚ, DIVADLE I KONCERTNÍ SÍNI Je příjemným osvěžením, když se nám pošttí a z mateřských povinností nás vytrhne naprosto jiný sv – divadlo nebo koncertní sál. A vlastně třeba i takové obyčejné kino. Není to bájné, taková kulturní událost? Lhostejno, jakým způsobem se stala ta v, že nemusíme ver trávit uspáváním své ratolti, ale máme dovolenou malou „dovolenou“. Nhme na chvíli stranou obavy o to, co se doma děje, je-li vše v pořádku a jtli náhodou ta pověřená hlídací osoba už nemá všeho až nad hlavu. Užijme si to. Ovšem v tuto chvíli, ve chvíli, kdy držíte v ruce tu cennou vstupenku, může se vám v hlavě vyrojit množství otázek. A sice ohledně etikety. Je to přece už jen nějaký pátek, co jste byli někde spolu jen sami dva nebo co jste se vrhali do víru společenských povinností a událostí… Takže, jak obstát? Divadlo, koncerty a muzikály vyžadují patřičné oblečení, to je jasné každému. Rozlišovat musíme žánr, kterému přizpůsobíme své oblečení, což bude oříšek zejména pro dámy, které mohou zjistit, že náhle nemají co na sebe! Rockový koncert má jiné zákonitosti ohledně oblečení, než koncert filharmonie, popový zpěvák po vás nebude vyžadovat koktejlky, ale vážná hudba ano. Takže nejlépe se oblékneme asi na rockový koncert, sháňka moderních koktejlek už bude vyžadovat nějakou finanční investici a také čas. Oboje si může maminka samo- zřejmě dopřát a bude jí to potěšením. Klasická divadla, koncertní síň – tmavý oblek a krátké šaty Malá divadla či jazzový koncert nejsou na oblečení příliš náročná. Stačí společenské kalhoty (ty černé nebo bílé jsou klasikou), saka, sukně, halenky, ovšem nutné jsou punčochy a patřičné obutí. Takové lepší oblečení do kanceláře také postačí. Důležité jsou ovšem již zmiňované boty. Sportovní obuv nechte doma, v určitých stylech lze tolerovat ještě džínové kalhoty v kombinaci s nějakým elegantním „vrškem.“ Na premiéry všeho druhu nepokazíte nic tím, když se obléknete spíše slavnostněji. Opera vyžaduje spíše delší šaty a slavnostní obutí. Přnost je výsadou králů! To platilo za dob králů a platí to i dnes… Ideální je příchod půl hodiny před začátkem představení. A to proto, abyste měli dostatek času si vyřídit formality, šatnu, případně si dojít na wc a pohodlně zaujmout své místo ještě před 27 Dobré rady nad zlato projekcí či představením. Pokud se náhodou stane, že přijdeme pozdě, v divadle počkáme do přestávky, a teprve poté vyhledáme své místo. Nerušíme ostatní svým pozdním příchodem. V kině se pak co nejopatrněji a tiše prodereme na své místo, čelem k sedícím divákům a patřičně se jim omluvíme. Galantní muži vymírají? I kdež! V šatně čeká váš mužný doprovod první společenský úkol a sice vysvléci vás z kabátu, zaplatit a uvést vás na zaplacená místa. V divadlech a v koncertních sálech bývají lóže, je tam více soukromí a tak máte-li lóže, můžete si kabát odložit tam. V každém případě na muži je, aby vyhledal ta správná místa a usadil ženu po své pravici. Jen v případě, že by žena po pravé straně seděla vedle podivného individua, nedůvěryhodně vyhlížejícího člověka nebo na úplném konci řady, muž si s ní místo vymění. To udělá samozřejmě také v případě, že si před ženu sedne někdo se širokými rameny nebo načesanými vlasy a ona přes něj nevidí na pódium. Vypínáme mobil! Měli bychom respektovat soukromí jiných a také jejich právo na klidné shlédnutí představení či filmu. Takže nehlučíme. Nemlsáme, nešustíme a nejíme! Snad jen v kině se toleruje odér pražené kukuřice a chroupání, není to ovšem nic příjemného, takže si to raději rozmyslete. Na slavnostní premiéru bych si kukuřici raději nekupovala, na osmdesátou pátou reprízu už klidně přijdu v džínách i s kukuřicí. Nehovoříme příliš hlasitě! Při odchodu jde žena za mužem, on jí v podstatě prodírá cestu, oba jdou čelem k divákům a velmi opatrně a ohleduplně, raději počkáme, až na nás s odchodem dojde řada. V šatně muž vyzvedne kabáty, pánové se obléknou a pomohou s oblékáním svým partnerkám. Samozřejmě, ticho a klid je to, proč sem jdete. A kulturní zážitek k tomu. Tak tedy raději nehovoříme vůbec, i tichý šepot v nevhodné situaci může okolí rušit! Asi nejčastěji se dostanete do kina. A jak již bylo řečeno výše, kino je ve společenské etiketě neuvolněnější. Při návštěvě kina se samozřejmě Do kina? Hurá! můžeme chovat úplně stejně jako v divadle a na koncertu, ovšem je to prostředí přece jen o něco méně formální, než majestátní divadelní sál. Tak stane-li se vám tato vzácnost a kultura volá – užijte si to! Renata Příčková Foto: Dreamstime Inspirace a zdroj: Ladislav Špaček: Nová velká kniha etikety (Mladá Fronta, 2010) Dobré rady nad zlato 28 JAK SE VÁNOČNÍ KILA ZARUČENĚ NEDOŽIJÍ JARA Vanilkové rohlíčky, vánočky, svařené víno, bramborový salát a silvtrovské chlebíčky… Kdyby existovala na svě spravedlnost, kalorie přijaté v době vánočních svátků by se neměly počítat. Bohužel tomu tak není, a tak se všina z nás v lednu bojí postavit na váhu a zápasí se zipem kalhot, které se př svátky snad musely srazit. Našttí se napáchané škody dají celkem snadno napravit, a to i bez krutých a zdraví škodlivých di. Stačí dočasně zařadit do svého režimu následujících d tipů a vánoční kila se zaručeně nedožijí jara. Nehladovějte! Choďte pěšky Ačkoliv jednodenní půst s dostatečným příjmem tekutin umožní organismu odpočinout si a pomůže se stažením žaludku, delší hladovění není žádoucí. Z dlouhodobého hlediska vám totiž s hubnutím vůbec nepomůže - naopak zpomaluje metabolismus. „Jíte-li příliš málo, místo hubnutí se po určité době redukce hmotnosti zastaví, protože tělo ve strachu, že bude hladovět dále, ukládá sebemenší příděl kalorií do tukových zásob na horší časy,“ vysvětluje MUDr. Pavel Šácha z internetové lékárny Prozdravi.cz Pravidelné sportování je samozřejmě tím nejlepším způsobem, jak se zbavit nechtěných kil. Ovšem jestli jste až dosud necvičili, pravděpodobně se vám nebude chtít koupit si permanentku do fitness centra, nebo začít denně běhat. Dobrá zpráva je, že výsledků můžete dosáhnout i s daleko menší námahou. Stačí vědomě přidat každý den krátkou procházku. Můžete třeba vystoupit cestou do práce o dvě zastávky dřív nebo zapomenout, že máte v domě výtah. Hubnutí možná nebude tak rychlé, jako kdybyste cvičili cíleně, ale existuje vyšší šance, že vytrváte. Přece jen je pohodlnější i rychlejší vyšlapat tři patra, než se sbalit a vypravit se do tělocvičny. Jezte pravidelně Rozhodne-li se někdo hubnout, často ho napadne, že svého cíle dosáhne díky vynechávání některého denního jídla, například snídaně nebo večeře. Nebo vydrží celý den o zelenině, ale večer ho přepadne vlčí hlad a vybílí lednici. Ať už zvolíte jeden nebo druhý způsob, riskantně si pohráváte se svým metabolismem. Lékařské výzkumy i zkušenosti těch, kdo úspěšně zhubli, prokázaly, že jediným způsobem, který dlouhodobě funguje, jsou pravidelně konzumované menší dávky jídla. Ideální je jíst pětkrát denně menší porce, a to každý den ve stejnou dobu. Vynhejte sladkosti Chuť na sladkosti je postrachem všech, kteří se snaží zhubnout. Může mít několik příčin a svoji roli hraje i inzulín a stres. „Stres komplikuje práci trávicí soustavě. Máte už dávno hlad, ale žaludek je vlivem stresu stažený a trávicí šťávy se téměř nevylučují, takže na pořádné jídlo nemáte ani pomyšlení. Jediné, co jste schopni do sebe dostat, je sladkost – její trávení nebývá pro tělo náročné,“ vysvětluje MUDr. Pavel Šácha z internetové lékárny Prozdravi.cz. „Budete-li jíst pravidelně a vyváženě a naučíte se najít si na jídlo klid, vynechání sladkostí z vašeho jídelníčku půjde mnohem snáz. Jako šidítko si můžete dopřát třeba ochucenou vodu bez cukru nebo malou porci ovoce,“ dodává MUDr. Šácha. Nrapte se bez pomoci V lékárnách existuje celá řada pomocníků, kteří vám s hubnutím pomohou. Vyzkoušet můžete třeba metodu jihoafrických domorodců, kteří na lovu neměli čas jíst, proto přežvykovali rostlinu Hoodia gordonii, která snižuje chuť k jídlu a pomáhá vyrovnat hladinu cukru v krvi. Vy je můžete následovat, protože výtažek zázračné rostlinky je nyní k dispozici ve spreji Dietceutical Hoodia Spray. Pokud jste vzali vážně sportování, se spalováním tuků a regenerací organismu po cvičení vám pomůže doplněk stravy Fitme Slim & Burn. Významně napomáhá zvyšovat sportovní výkonnost tím, že urychluje přísun kyslíku do buněk a podporuje přeměnu tuků v energii. Přidejte tekutiny Hlad je převlečená žízeň, říká staré rčení. Proto vám s hubnutím pomůže, zvýšíte-li příjem tekutin. Postavte si na pracovní stůl láhev 29 s vodou, budete-li ji mít na očích, vypijete víc. Do vody můžete přidat pár kapek šťávy nebo vymačkat citrón. Dobrým pomocníkem jsou také zelené a bylinkové čaje, které fungují močopudně a pročisťují organismus. Pozor však na slazené limonády a alkohol, patří do tábora záškodníků. Dobré rady nad zlato koníčky, argumentem může být fakt, že čím dříve půjdete spát, tím menší je pravděpodobnost, že vás večer přepadne hlad nebo nutkavá chuť na sladké. Volte zdravě Knížek a článků o hubnutí jste již určitě četli dost a dost. Teoretická výbava by tedy byla dostatečná, ale nedaří se vám poučky aplikovat v praxi? Zkuste při nákupech a objednávání jídla přemýšlet a volte zdravější variantu. Natáhnete-li ruku po pečivu, vyberte si celozrnné, sáhnete-li po sýru, volte ten s menším množstvím tuku. V restauraci zapomeňte na smetanové omáčky a knedlíky a vybírejte z ryb, kuřecího masa a zeleninových příloh. Stanovte si lán a odměňujte se Choďte včas spát Výzkum chicagské univerzity prokázal, že lidé držící redukční dietu, kteří spali denně 8,5 hodiny, ztratili o 55 procent více tělesné váhy než ti, kteří spali 5,5 hodiny. „Nedostatek spánku totiž upravuje v těle produkci hormonů leptin a ghrelin. Leptin říká mozku, že jste sytí a po probdělé noci jeho produkce klesá, zatímco se zvyšuje produkce ghrelinu, který vyvolává hlad,“ vysvětluje MUDr. Šácha. Pokud biologie nepatří mezi vaše nikdy nezhubnete, a špatný pocit zajíte čokoládou, protože teď už je to jedno. Všechno špatně! Hřešit je lidské a málokdo má pevnou vůli dodržet svá dlouhodobá předsevzetí. V hubnutí platí jednoduchá matematika – je třeba víc energie spálit než přijmout. Kalorickou bombu proto musíte vyvážit. Stačí, když zmenšíte porci večeře a vyšlápnete si na delší procházku nebo zajdete na hodinu aerobiku. Hřit je lidské Největší dietní chybou je vzdát zdravý životní styl po prvním prohřešku. Týden se přísně hlídáte a v neděli nevydržíte a sníte dva žloutkové věnečky. Druhý den máte obrovské výčitky svědomí a řeknete si, že nemáte žádnou vůli a že už Byť je tento bod v našem seznamu poslední, plánováním byste měli hubnutí začít. Sedněte si ke stolu a sepište si důvody, proč chcete zhubnout. Pak realisticky uvažte, kolik kilo potřebujete shodit, a vynásobte dvěma. Vyjde vám počet týdnů, po které je třeba výše uvedené rady dodržovat. Za týden je totiž vhodné shodit 0,5 kilogramu. Víc by mohlo být zdraví škodlivé. Každý týden si za dodržení plánu dopřejte odměnu, ale pozor – ne v podobě jídla. Ať už půjde o masáž, příjemnou koupel, novou knížku nebo o číslo menší tričko, odměny posílí vaši motivaci. Martina Vampulová Foto: Dreamstime Chutně a zdravě 30 NE VŠECHNY SÝRY SE HODÍ PRO MALÉ DĚTI V rámci projektu Bílé lus vám přinášíme stručnou charakteristiku jednotlivých druhů sýrů. Vybrali jsme ty nejznámější, se kterými se v obchodě skáte nejčastěji. Pozor, jen některé se hodí pro di do 6 l. Starší di mohou tyto sýry konzumovat v omezeném množství. Tuto informaci uvádíme v textu hned za názvem sýru. Povaha sýru je určována jeho zevnějškem (tvar, velikost, povrch), vnitřkem (barvou a konzistencí sýrového těsta), chutí a vůní, které jsou osobité pro každý druh. Žervé Vhodný pro děti: ANO Řadí se mezi sýry měkké, čerstvé nezrající. Barva sýrů je mléčná až smetanově lesklá, stejnorodá. Nevýhodou těchto sýrů je krátká trvanlivost, proto se musí uchovávat při teplotách do 5 °C. Trvanlivost se často prodlužuje tzv. termizací. Výrobky se ochucují kořením, zeleninou, šunkou, ořechy a podobně. Jejich použití v kuchyni je velice různorodé - od přímé konzumace v čerstvém stavu s pečivem, po přípravu různých pomazánek nebo náplní ve studené kuchyni, hodí se k vínu, pro příležitostné party. Lučina Vhodný pro děti: ANO Jemný smetanový termizovaný sýr. Konzistence je jemná, stejnorodá, hladce roztíratelná. U chuťových variant je chuť, barva a konzistence ovlivněna charakterem použitých přísad. Výrobek se vyznačuje zvýšenou trvanlivostí, které bylo dosaženo použitím termizace - tepelného ošetření výrobku v průběhu výroby. Jsou určené k přímé konzumaci a dále se hodí na přípravu různých pomazánek a rychlého občerstvení. Romadur Vhodný pro děti: NE Jedná se o měkké sýry s typickou oranžově červenou kůrkou. Charakter sýrů je dán oranžovou až červenou mazovou vrstvou na povrchu sýrů a velmi výraznou ostrou chutí i vůní. Zralý sýr je na řezu sametově bílý. Konzistence je měkká až tužší s mírně znatelným tvarohovým jádrem. Při krájení má pevnou konzistenci. Hodí se ve studené kuchyni, k pečivu, k pivu. Tvarůžky Vhodný pro děti: NE Vyrábí se z netučného kyselého tvarohu. Tvarůžky jsou ze žlutého, pevného až mazlavého těsta. Tvar je většinou kulatý, kotoučový nebo i tvar tyčinek. Chuť je zcela ojedinělá a pikantní, jsou výrazné typické vůně. Pravé olomoucké tvarůžky jsou stolní sýr. Hodí se na chléb s máslem, ke smažení, do pikantních pomazánek. Blaťácké zlato Vhodný pro děti: NE Jedinečná česká variace měkkého sýra italského typu Bel Paese. Charakteristická žlutá barva těsta a kůry na povrchu se dosahuje přibarvením annattem. Vyznačuje se mléčnou, mírně hořkomandlovou nakyslou chutí. Vyrábí se i obdobnou technologií sýry s příměsí ořechů, zeleného pepře (sýr Farao, Cleo). Prodává se v kombinaci 31 Chutně a zdravě třeba s vlašskými ořechy nebo pepřem. Hodí se k vínu nebo na chlebíčky. Madeland Vhodný pro děti: ANO Jedná se o nový typ polotvrdého sýra žluté barvy se zajímavým rodokmenem: po goudě zdědil pevnost v řezu i poddajnost, vláčnou konzistenci, po ementálu charakteristická oka, jemné aroma, delikátní oříškovou chuť. Je podobný ementálu, ale výroba je méně pracná. Polotvrdý delikátní sýr chutná oříškovo mandlově až smetanově. Použijte do salátu nebo obložených talířů. Eidam Vhodný pro děti: ANO Barva smetanová až sýrově žlutá, matně lesklá, stejnorodá. Sýr získává technologií praní sýrového zrna typickou pevnou celistvou, jemnou, vláčně pružnou konzistenci a jemně sýrovou chuť. Obsah tuku v sušině může být 10 až 40 %. Je to sýr ke krájení, oblíbený k snídani s pečivem a zeleninou. Je vhodný pro slavnostní příležitosti, k vínu a aperitivu, hodí se však také pro přípravu pestré palety jídel (salátů, sendvičů, chuťovek a jednohubek, nářezových mís, na zapékání apod.). Výborně se hodí ke smažení. Montana Vhodný pro děti: ANO Patří mezi sýry ementálského typu. Na povrchu má pevnou suchou kůrku, zbarvenou do žlutohnědé. Těsto má světle sýrově žlutou barvu, je matně lesklé, stejnorodé. Chuť je čistá jemná, lehce oříšková, sýrově mandlová, mléčně sýrová, nasládlá, velmi jemně slaná. Tento sýr má široké uplatnění jak ve studené, tak i v teplé kuchyni. Využívá se díky jeho výborným předpokladům se tavit – zapékání zeleninových nebo bramborových pokrmů. Gran Moravia Vhodný pro děti: NE Sýr má zlatožlutou barvu, kůra dosahuje síly až 6 mm. Těsto sýru je bílé až slámově žlutého odstínu, je lehce zrnité, při krájení se drobí. Chuť má dobře vyváženou, ani ne příliš slanou a ani ne příliš jemnou, je slabě nakyslý, aroma- tický, intenzita chuti se zvýrazňuje v průběhu zrání. Sýr má pikantní aroma, při vyšším stáří může být až lehce ostrý. Pro kulinářské využití se hodí zejména jako koření do těstovin, polévek, salátů a jako příloha. Ne zcela vyzrálý se hodí ke krájení, později se používá na strouhání, zapékání. Hermelín Vhodný pro děti: NE Jedná se o sýr s plísňovým po- Chutně a zdravě 32 rostem na povrchu, tvar sýrů pravidelný, uzavřený, rovnoměrný porost plísně je po celém povrchu. Sýr je jemně solený s chutí jemně žampiónovou, houbově sýrovou, pikantní. Využití v kuchyni – s čerstvým chlebem, sýrové mísy, nákypy, bramborové a zeleninové pokrmy. Dá se také smažit v trojobalu. Kamad Vhodný pro děti: NE Měkký sýr zrající s jemnou hebkou ušlechtilou bílou plísní na povrchu, těsto je jemné, smetanově krémové. Sýr má jemnou, houbově sýrovou až pikantní vůni a chuť. S vyzrálým červeným vínem tvoří lahodnou kombinaci. Pokud máte rádi nakládaný sýr, můžete vyzkoušet právě Kamadet. Niva Vhodný pro děti: NE Vyniká slanou pikantní chutí po ušlechtilé plísni Penicillium roqueforti. Sýrové těsto je měkké, drobivé a krémově zbarvené a je stejnoměrně prorostlé ušlechtilou zelenou plísní, který v něm tvoří typické mramorování. Tato plíseň se podílí na rozkladu tuku a dodává mu tak typickou vůni a chuť. Podávají se s hrozny, hruškou, ořechy, zeleninou, na salátové zálivky, na slané koláče, do omáček na těstoviny i na steak. Vltavín Vhodný pro děti: NE Sýr má rysy sýru s bílou plísní na povrchu a modrou uvnitř hmoty, má měkčí a krémovější konzistenci, zvýrazněnou chuť modré plísně. Použití v kuchyni je obdobné jako u sýrů typu Hermelín. Balkánský sýr Vhodný pro děti: NE Patří mezi měkké bílé sýry v solném nálevu. Vyrábí se z kravského mléka. Při výrobě se tvaruje do podoby kostek. Chuť sýra je výrazně slaná, ostřejší nakyslá chuť, ale je kompenzována jemností obsaženého mléčného tuku, se stářím sýra přechází do vyvinuté sýrové chuti. Sýr je určen k přímé spotřebě, jako příloha, doplněk lahůdkářských pokrmů i k dalšímu kulinářskému využití, do zeleninových salátů, nakládaný do oleje. Akawi Vhodný pro děti: NE Bílý poloměkký tučnější sýr zrající v solném nálevu má tvar bochníčků o hmotnosti 300 až 400 g, těsto sýra je celistvé, uzavřené s malým počtem vzduchových dutinek, s charakteristicky slanou chutí. Využití obdobné jako u Balkánského sýru. Koliba Vhodný pro děti: ANO Patří do kategorie pařených sýrů. Má tvar bochníku - na povrchu prolisy od tvarovacích košíčků. Sýr je uzený kouřem z bukového dřeva, čímž získává výraznou vůni po uzení. Chuť je mléčně nakyslá, mírně slaná. Je to sýr ke krájení, je určen k přímé spotřebě, oblíbený s pečivem a zeleninou (rajčata, okurky, paprika), vhodný pro slavnostní příležitosti, k vínu, hodí se pro přípravu pestré palety jídel (salátů, sendvičů, chuťovek a jednohubek, nářezových mís) a k dalšímu kulinářskému zpracování. Vhodný je i k přípravě teplých pokrmů. Mozzarella Vhodný pro děti: ANO Kolébkou sýra Mozzarella je Itálie. Mozzarella je nejčastěji tvarovaná do podoby koule. Můžete se setkat i s „bocconcini“ (sousta), perly a copánky, „ciliegine (malé třešně), „nodini“ (malé uzlíky). Mozzarela je jako sýr často využívána do zeleninových salátů, těstovin a také se těší oblibě jako součást pokrmu pizza. Průmyslově vyráběná mozarella z kravského mléka má nevýraznou chuť a je vhodná k přípravě pizzy a do zapékaných pokrmů. (vam) Foto: Apriori a Dreamstime Podporujeme 33 PŘICHÁZEJÍ ZA VÁMI Všhno nejlepší v roce 2011! ZDRAVOTNÍ KLAUNI Vstupujeme do desátého roku působení Zdravotního klauna v České republice a já pohlížím zpět na projekt, který se za tu dobu velmi rozrostl a stal se nedílnou součástí systému zdravotní péče. Podařilo se to zejména díky značné podpoře veřejnosti, které se těšíme. Tedy díky vám! V loňském roce jsme zahájili několik nových projektů, které já osobně považuji za velice zajímavé. S projektem Koš plný humoru jsme ve skutečnosti začali už před pár lety, ale tehdy jsme se setkali s určitým skepticismem. V roce 2010 jsme se mu však začali znovu věnovat a ze strany pacientů a zdravotnického personálu jsme získali tak nadšený ohlas, že v něm musíme i nadále pokračovat. Také mě nadchl náš nový projekt Kurz malého záchranáře. Školy nás často prosí, abychom vyprávěli žákům života více než 100 000 lidem, musím smeknout před vámi, našimi dárci, protože to vše je možné pouze díky vám. Gary Edwards, ředitel Co se odehrálo a odklaunovalo v roce 2010? Rozšířili jsme návštěvy oproti roku 2009 (1911) na 2577 klauniád za rok. Zrodily se nové programy - Malý záchranář a Koš plný humoru. Cirkus Paciento se přenesl také do ozdravoven. Gary Edwards začal vyučovat mediky na 3. lékařské fakultě. Zvýšil se počet zdravotních klaunů a zvýšil se počet navštěvovaných nemocnic a domovů pro seniory. Co se podařilo udrž? Nadšení a radost, se kterou se tým zdravotních klaunů objevuje v nemocnicích. Nadšení a radost, se kterou je pacienti, sestřičky a lékaři vítají. Na co se tíme v tomto roce? o naší práci. To nám však připadalo málo, a tak jsme spolu s pracovníky Fakultní nemocnice Krč připravili tento projekt. Je skvělé používat humor jako školní pomůcku, a zároveň se přitom držet našeho tématu zdravotní péče. A nakonec, podívám-li se na čísla a zjistím, že jsme v právě uplynulém roce uskutečnili v nemocnicích skoro 2 600 návštěv a přinesli naše poselství radosti ze Že se otevřou dveře k dětským pacientům do dalších nemocnic. Že budeme i nadále spolupracovat s projektem Ledovec. Že se podaří nový projekt na prázdniny pro onkologické pacienty. Že si udržíme vaši pozornost, sympatie a podporu. Že se dobrá nálada jako epidemie rozšíří také mezi lékaře :-) www.zdravotni-klaun.cz Text a ilustrační foto: Zdravotní klaun Podpořte i vy zdravotní klauny! Prostřednivím jednorázového nebo trvalého příkazu na bankovní úč 159172293/0600. Děkujeme. Zajímavost 34 PŮJDEM SPOLU... DO PŘÍTOČNA NA BETLÉM Lošní, vskutku ladovská zima na sebe nenhala dlouho čekat a mohlo by se zdát, že se usadila natrvalo. Zasněžená krajina je jako stvořená pro zimní příběhy a procházky. A jaký by to byl zimní čas bez blému? Jeden originální vám chceme dn představit. Patří panu Vladislavu Šímovi, který žije ve Velkém Přítočně nedaleko Kladna. S osmi křížky na krku je stále velmi aktivní. Když jsem se ho ptala, jak mu slouží zdraví, mávl rukou a řekl: „Na nějakou nemoc není čas, víte, kolik mám práce?“ Za svůj život toho stihl opravdu hodně a na všechno tento skromný a usměvavý muž vzpomíná rád a s láskou. Původně jsem se přišla podívat na jeho ručně vyřezávaný poklad, ale on ochotně a bez pobízení řekl mnohem víc. Pohled zpátky Vladislav Šíma se narodil 2. srpna 1928 v Družci v okrese Kladno. „Tehdy to byla dost významná obec,“ vzpomíná. „Měla kostel a faru a později školu i poštu, a to zdaleka všechny obce neměly. Do- dnes tam stojí socha Panenky Marie a několik vzácných a významných kamenů. Tady jsem strávil celé dětství a mládí. Původním povoláním jsem zámečník, ale to bylo za války, to víte, nic jednoduchého to nebylo. Potom jsem začal pracovat v kladenské POLDI, kde se mi podařilo získat dokonce stipendium, abych mohl vystudovat čtyřletou průmyslovku. A tehdy jsem se tam seznámil s panem Špičkou – mistrem přes dřevěné modely a brzy si uvědomil, že mě práce s dřevem ohromně baví. I když, abych řekl pravdu, já se dřevem neměl vůbec nic společného,“ směje se. Pak přišly i jiné lásky… „Řezbařina se mi líbila už dávno, a když jsem se nakazil od Špičky, začal jsem vyřezávat sám. A už je to přes třicet let moje obrovská vášeň. Ale mám i další,“ usmívá se. „Už Zajímavost 35 od mládí mám moc rád hudbu. Jako hoch jsem hrál na trombón a hraju na něj dodnes. Když jsme začínali s partou jezdit trampovat pod Křivoklát, došlo mi záhy, že se ty plechy na vandr špatně tahají,“ směje se. „Do ruky mi přišla kytara a postupně jsme se všichni přeučili na strunné nástroje - kytary, banja a basu, a jezdili pravidelně muzicírovat na Jelínkovic louku. Jak šel čas, pomalu vznikli Staří kamarádi, trampská kapela, která předloni oslavila už padesáté narozeniny. Hráli jsme s klukama původně jen tak pro radost, ale potom si nás začali zvát i na různé estrády a vystoupení. A dneska už v ní hraje třetí generace. Naše děti hrály s námi, dneska už tam hrají i jejich děti. Jsme taková velká a veselá parta lidí, které spojuje nejen muzika, ale především pevné kamarádství.“ A kromě lásky ke dřevu a muzice našel pan Šíma před více než padesáti lety další životní lásku – svoji ženu, se kterou má syna. Ten jde v tatínkových šlépějích sice „jen“ v muzice, zato si vede na výbornou. Blém pana Šímy je skutně unikátní „Můj částečně pohyblivý betlém má přes dvě stovky figurek a vzni- kal celých patnáct let. Inspiraci jsem nasával při prohlídkách všech možných betlémů, kterých je po naší republice opravdu dost. Mám schované všechny nákresy ke všem figurám. A za ty roky už jich je opravdu mnoho. Nejprve vznikne skica a podle ní potom vyřezávám. Mým velkým vzorem je, kromě jiných malířů, Mikoláš Aleš. Je obdivuhodné, jak dokázal pár jednoduchými tahy načrtnout třeba koně, to jsem se já nikdy nenaučil. Každý rok přibývá další figura a časem se určitě ještě rozroste, ale to víte, vyřezat jednu figuru něja- kou dobu trvá. Já vyřezávám z lipového dřeva, to je nejlepší. Musí být dobře vyschlé a odleželé, aby nepraskalo a nedrolilo se. Ono na tom vlastně zase až tak moc není,“ krčí rameny pan Šíma. „Od jiného řezbáře jsem dostal radu, abych je ještě opatřil nátěrem proti červotoči a dřevomorce, který zároveň zabrání i ohmatání figur. Učím se i ve svém věku. Mě to pořád baví, tak to prostě dělám. Ale já nejsem vůbec ten správný řezbář. Ten dělá z jednoho kusu dřeva celou figuru komplet a to já ne, dá to moc práce,“ a ukazuje miniaturní krumpáč nasazený v ručičce malinké figurky. „Letos jsem poprvé vyřezal z jednoho kusu panáka, co drží v ruce klobouk, ale řeknu vám, trvalo to. Jednou se můj betlém dostal do rukou komise, která hodnotí řezbářské provedení a zrovna tohle mi vytkli jako drobný nedostatek. Pak se jim taky trochu nelíbilo, že se jedna figurka nápadně podobá jedné ze slavného třebechovického betlému (v muzeu v Třebechovicích pod Orebem – pozn. red.) a pár, vyloženě ladovských postav. Ale mně se líbí, tak jsem si je udělal. Nechybí mi tady ani kompletní kapela. Jsem i muzikant, tak proč bych si je tam nedal? Každý tady má svoje místo Zajímavost a i lidem se to líbí.“ Komu by se nelíbilo pohyblivé mlýnské kolo, u kterého sedí vodník, nebo zvonička, ve které zvoník tahá za provaz a ozývá se zvonění. „To mi dalo opravdu práci,“ svěřuje postup pan Šíma. „Pořád jsem přemýšlel, jak to udělat, aby zvonil, ale ať jsem se snažil sebevíc, ten zvon už se mi do zvonice nevešel. Tak jsem to vyřešil tak, že jsem zvonek schoval pod zvonici a on sice zazvoní při opačném pohybu, než jsme zvyklí, ale myslím, že to na efektu neubere. Trochu jsem se zapotil také, když jsem chtěl, aby se točilo mlýnské kolo, než se mi podařilo opatřit si malý motůrek s malinkou převodovkou, aby nemělo příliš vysoké obrátky. To víte, časem jsem to promyslel, nic nejde hned.“ Kdy je blém k vidění? „Pár dní trvá, než ho postavím, trochu i proto, že se neustále rozrůstá a jak výjevy a postavy přibývá, zabere mi správné rozmístění pár dnů. Stavím ho vždycky začátkem prosince a skládám koncem ledna, někdy začátkem února, podle zájmu návštěvníků. Jakmile jej postavím, pak se mi tady dveře kolikrát netrhnou. Jezdí sem lidé z okolních vesnic, výpravy z mateřských škol, poslední roky také důchodci z Kladna a často musí chodit po skupinkách, protože by se mi sem všichni nevešli. Před návštěvou je nejlepší, když mi zájemci zavolají (telefonní číslo je k dispozici v redakci – pozd.red.) a domluvíme si, kdy by se jim to hodilo, abych byl doma, a potom s jejich návštěvou počítám. Je úpl- 36 ně jedno, jestli je to jedna maminka s dítětem, nebo skupina lidí. Těší mě, že se líbí a přináší radost jiným lidem. Občas mě poprosí zástupci obcí, abych ho vystavil zrovna v jejich hospodě, a pravidelně bývá k vidění i v kladenském zámku. Nejhorší je samotné postavení, protože je dost náročné, ale samozřejmě rád betlém zapůjčím. Vedu si pečlivě podrobnou evidenci o tom, komu a kdy svou sbírku zapůjčuji.“ Máte čas na odpočinek? „Ale to víte, že jo, v létě vezmeme se ženou karavan, vyjedeme k vodě a tam taky vyřezávám,“ krčí rameny. „Já si odpočinu při práci.“ A jen tak mimochodem se pan Šíma svěřil, že před lety vedl v místní základní škole dětský pěvecký sbor. „Měl jsem tehdy štěstí na talentované a šikovné děti. Dnes už to nedělám, už mi na to síly nestačí. A hlavně ten čas,“ a dodává: „Ještě loni jsem vedl ve škole řezbářský kroužek, zájem byl obrovský, ale najednou jsem dostal strach, že by si děti mohly ublížit, tak jsme udělali s dětmi výstavu výrobků, které udělaly a uvidíme, jak to bude dál. Každopádně teď zaučuji vnuka, tak kdoví, třeba tohle poselství přebere časem po mně.“ Kdo jsou Famfuláci? „To je taková moje další záliba. Jednou jsem si tak hrál a vzniknul panák, kterého jsem si pojmenoval famfulák,“ směje se. „Kdo by to byl řekl, že se z kusu větve dá udělat tak hezký obličej. Každý je jinak propracovaný, každý jinak oblečený, dělám je podle momentální nálady a taky možností, jaký mám zrovna materiál po ruce. Když máme pravidelně jednou za rok na Valdeku potlach, lidi si je žádají do tomboly, protože ti moji kluci se nedají nikde koupit. A přitom na tom nic není,“ mávne rukou. „Dělám je prostě pro radost.“ A nepochybně hlavně z poctivé lásky, protože jak sám říká: „S poctivostí nejdál dojdeš!“ Renáta Šťastná Foto: autorka Zajímavé akce 37 GNOMEO A JULIE POBAVÍ VELKÉ I MALÉ TRPASLÍKY Do českých kin již brzy přijde nový komediálně-dobrodružný snímek pro celou rodinu. Gnomeo a Julie dává nejslavnějšímu příběhu lásky na svě Williama Shakpeara další rozměr. Režisérem filmu je tvůrce Shreka 2 Kelly Asbury, scénář napsal Mark Buton, který je autorem úspného Madagaskaru, což je záruka zábavného příběhu, u kterého se budou bavit di i dospělí. Užít si jej může ve formátu 3D. Název filmu, tedy úprava originálního názvu hry, vychází ze slova „gnóm“, což je méně často používané označení pro trpaslíka. Filmu se jako výkonný producent ujal zpěvák a skladatel Elton John, jehož písně jsou použité jako hudební doprovod. Klasické hity se během děje střídají s novými kusy, které napsal spolu s dlouholetým spolupracovníkem Bernie Taupinem a nazpíval s několika slavnými kolegyněmi – o spolupráci s ním veřejně mluví i samotná Lady Gaga či Nelly Furtado. „Je to velmi přístupný a přímý film, zábavný a vtipný, hodně také díky zasazení děje do typického britského prostředí a používání hovorových výrazů,“ říká o filmu Elton John. Vtipný děj je zasazen do Shakespearova rodného města - Stratford-Upon-Avon a vše se odehrává uprostřed rivality mezi sousedy panem Kapuletem a slečnou Mon- tekovou. Ti nadevše milují zahradničení a jejich trávníky a záhony překypují sádrovými trpaslíky. Když jsou lidé z dohledu, rozpoutají i trpaslíci kolotoč soupeření - modří z jedné a červení z druhé zahrady jsou znepřátelení stejně, jako Montekové a Kapuleti z originální předlohy. A stejně tak se na pozadí bláznivých událostí odehrává romance trpasličích milenců Gnomea a Julie. V českém znění uslyšíte domácí filmové a dabérské hvězdy jako Jana Dolanského (Gnomeo), Terezu Bebarovou (Julie), Pavla Lišku, Tatianu Vilhelmovou, Petra Rychlého či Petra Olivu. A co by na to řekl sám William Shakespeare? „Byl to skvělý vypravěč a pevně věřím, že by se naší adaptací velmi dobře bavil,“ dodává producent Bloodworth. Animovaný film pro malé i velké trpaslíky uvádí 10. února do českých kin Hollywood Classic Entertainment ve spolupráci se společností Disney v českém dabingu. (vam) Foto: 2media Pomáhají 38 TADY NESMÍM CHYBĚT! Chcete *** být vidět na internetu? *** oslovit cílovou skupinu maminek a rodin s malými dětmi?? *** zviditelnit svůj internetový obchod? *** přilákat na své webové stránky rodiče, prarodiče, učitele nebo vychovatele?? Pak zařaďte svoji firmu do elektronického KATALOGU (nejen) PRO NAŠE DĚTI, který je součástí webových stránek magazínu NAŠE DĚTI. Ceny začínají již na 85 Kč/měsíc. To s e v ypl at í! Rubriky: • Autosedačky • Cvičení pro těhotné a nastávající maminky • Centra asistované reprodukce • Doplňky stravy • Hlídání dětí • Hračky • Hudební školy • Hygiena • Jazykové školy • Kavárny s dětským koutkem • Kluby pro děti • Knihkupectví • Kosmetika • Lékaři – pediatři a stomatologové • Mateřská centra • Nábytek, bytový textil • Nakladatelství a vydavatelství dětské literatury a časopisů • Občanská sdružení na pomoc dětem • Oblečení pro děti • Obuv pro děti • Ostatní • Plavání s dětmi • Pleny látkové a papírové • Pojištění, spoření a další finanční služby • Porodnice • Porodní asistentky a duly • Potřeby pro dvojčata a vícerčata • Pracovní příležitosti pro aktivní maminky • Restaurace s dětským koutkem • Soukromé mateřské školy • Sportovní potřeby • Školní potřeby • Těhotenské oblečení • Tábory a pobyty pro děti • Úklid domu nebo bytu • Ubytování s dětmi • Výživa • Volně prodejné léky • Zdravotnická zařízení Kontakt: Obchodní oddělení VAMPULA PUBLISHING, e-mail: [email protected], tel.: 721 696 194 Soutěž 39 SOUTĚŽ O KNÍŽKU FRANTIŠEK A JEHO POHÁDKY... František je malý kluk, který má jít po prázdninách do školky a poslední prázdninový týden si užívá s maminkou, Františkem spisovatelem a s pelišáky - hračkami, které si smí brát do pelíšku: kočičkou Fandou, medvědem Bílým pupkem a autíčkem. Na svět se František dívá očima plnýma fantazie, povídá si s věcmi, rostlinami a zvířaty. Do svého dětského světa vpustí jen dva dospělé - maminku, která si vymýšlí ukolébavky a dává jim zvláštní názvy, a spisovatele Františka, který sice není jeho tatínkem, ale mohl by se jím stát... Celou pohádkovou knížkou se vine číslo sedm - sedm dní, sedm tajemných nadpisů se sedmi obrázky, sedm krátkých příběhů, sedm pohádek, sedm básniček-kaligramů, sedm ukolébavek. Knížku, která byla napsána a ilustrována pro úsměv a pohodu dětí i jejich rodičů, teď můžete vyhrát v naší soutěži. Stačí správně odpovědět na soutěžní otázku: Soutěžní otázka: Autorka Lenka Rožnovská je absolventkou: a) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci b) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze c) Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Své odpovědi s vaším jménem a adresou posílejte na e-mail [email protected] do 25. února. Hodně štěstí! ☐ Čteme dem 40 ČERTOVSKÁ POHÁDKA JIŘÍ ŽÁČEK „Kamarádi, kamarádky, račte se mnou do pohádky. Ahoj, servus, nazdárek, já jsem pře Kašpárek. Levá, pravá, šlapu svem, ran švandy nu dem. Zaťukám si na čelo, aby bylo velo...“. Kdopak si to tak vesele prozpěvuje? Vidět ještě není, ale slyšet je už zdaleka. Vida ho - človíček jako čamrda si to mašíruje polní cestou. Na zádech raneček, v ruce hůl a na hlavě červenou čepičku... Že on je to Kašpárek, ten kuliferda, žertéř a světoběžník? Chlapíček sotva poloviční, ale co mu Pánbůh ubral na velikosti, to mu stokrát vynahradil na chytrosti. A jak má proříznutou pusu - však uslyšíte! Jak se říká, malý ptáček mívá křiklavý zobáček. Ona se taková nebojácná pusa kolikrát náromně hodí, však se Kašpárek s její pomocí z lecjaké šlamastyky vysekal. Chlapík je to veselý, samý žert a šprým, ale srdce má na pravém místě. „Dobrýtro, pantáto,“ pozdravil Kašpárek hajného, který zrovně vyhlížel, kdože mu to zpíváním plaší zvěř. Ale že na slušné pozdravení patří slušná odpověď, hajný zabručel „Pozdravpámbu“, jenomže to znělo dočista jako „kakrahnáte“ nebo „teremtete“. „I krutifousy,“ lekl se Kašpárek. „Kdepak to jsem? Snad ne v Turecku?“ „Chachá,“ zasmál se hajný od plic, až z dubů začaly opadávat žaludy a z buků bukvice. „Ani v Turecku, ani v Tramtárii, ale v Čechách, panáčku!“ „Sláva, tak to už jsem doma!“ zara- doval se Kašpárek. „Já jsem se bál, že budu muset brebentit nějakou cizí hatmatilkou: haudujudu, davaj časy, selaví!“ Kašpárek odložil raneček a hůl a juchej, samou radostí udělal kotrmelec. Inu, všude dobře, doma nejlíp. A hned pokračoval: „To mě těší, že jsme Češi - já jsem totiž taky Čech. To si budeme dobře roumět. Třesky, plesky, hromy blesky, nejlepší je mluvit česky! A copak je, pantáto, u vás - vlastně u nás - nového?“ „I coby,“ mávl rukou hajný. „V létě vedro, v zimě mráz. Akorát, že se nám letos v polesí rojí princátka. Přijíždějí na námluvy za princeznnou Majdalenkou. Ale ona prý Čteme dem 41 zádného nechce...“ ŤUKY, ŤUKY, ŤUKYŤUK! ozval se z lesa datel. „A helemese, lesní telegraf!“ podivil se Kašpárek. „Čárka, tečka, tečka, čárka to je zpráva pro Kašpárka. Tečka, čárka a tak dál to mě volá sám pan král. Potřebuje moudrou radu, proto spěchám k jeho hradu. Poradím a pomohu, vždyť mám fištrón v batohu!“ To se dalo čekat, že si Kašpárek vymyslí něco pro zasmání. Chudák hajný nevěděl, jestli se má zlobit, nebo smát. Lesní telegraf! A fištrón v batohu! Když se to vezme tak a tak, hajný je úřední osoba a s tou se má jednat se vší vážností. Ale když se to vezme naopak, špetka veselosti nikomu neužškodí, že ano? „Kdepak v batohu, pantáto,“ zasmál se Kašpárek, „to byl jen takový malý žertík. Kdybych nosil fištrón v batohu, to bych ho mohl snadno vytrousit, anebo by mně ho třeba ještě nějaký vykutálený chmaták neboli poberta ukradl čili čmajznul! A to já si nemůžu dovolit, protože můj fištrón je to jediné, co mám. Proto si svůj fištrón radši nosím v hlavě, a vy to dělejte zrovna tak!“ Inu, ano, to je dobrá rada - a dobrá rada nad zlato. Ale víte vy vůbec, co je to fištrón? To je to, co má v hlavičce makovičce každý filuta neboli kujón. Kdo má fištrón, ten se vyzná, ten si nenechá nic nabulíkovat, protože má za ušima, ten nechodí s motykou na zajíce, protože ho krmili vtipnou kaší, ten ví, co a jak, protože je hlavička otevřená. Tak teď už víte, co je fištrón, a můžeme dát zase slovo Kašpárkovi. Však už ho svrbí jazyk. Ale divte se mu! Když si člověk tak dlouho nepromluví rodnou řečí, chce dohonit, co zameškal. „Abyste věděl, pantáto,“ spustil Kašpárek, „kromě fištrónu mám ještě pěkně prožíznutou pusu. Já mám pusu a ta mele od neděle do neděle, hele, hele, volá směle, tam je tele u jetele, tam jsou krávy, tam zas pávi, hlavně že jsme všichni zdrávi! Liná huba - hlý neštěstí! Ale já tady s vámi žvandám místo, abych si pospíšil na královský hrad! Šupito, cupito, dupito, kopyto!“ A než se hajný rozkoukal, dal mu Kašpárek sbohem a byl pryč. Bylo mu do skoku, točil holí, hvízdal na lesní ptáčky, když vtom se ozvalo řehtání koní, rachot kol a práskání biče. „Vijé!“ Ze zatáčky se vyřítil kočár, a kdyby Kašpárek neuskočil z cesty, divoce pádící koně by ho určitě porazili. „Aby tě husa kopla!“ zahrozil za kočárem holí. Ale kde ten už byl! Zase nějaký ženich, který od princezny Majdalenky dostal košem, řekl si Kašpárek a vykročil. A než by člověk řekl stokrát Nelahozeves, rozestoupil se les a před Kašpárkem se objevil hrad. ☐ Pohádka z knížky Čertovská pohádka. Napsal Jiří Žáček. Ilustroval Karel Franta. Vydalo nakladatelství Fragment.
