[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy

Transkript

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ]
Ekologická stopa města a školy
Viktor Třebický a Miroslav Lupač
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj
Týmová iniciativa pro místní
udržitelný rozvoj
Nádražní 26
251 64 Mnichovice
http://timur.cz
2008
Tato publikace je vydána díky podpoře Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje v Ústeckém kraji“ (OPRZL/4/30/06). Projekt byl podpořen v grantovém řízení Ministerstva
životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko žádné z uvedených institucí.
OBSAH
EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA A ŠKOLY
Kapitoly
Kapitola 1:
Úvodem – co je ekologická stopa
str. 4
Kapitola 2:
Ekologická stopa města
str. 17
Kapitola 3:
Ekologická stopa školy
str. 22
Kapitola 4:
Kalkulátor ekologické stopy města
str. 25
Kapitola 5:
Kalkulátor ekologické stopy školy
str. 27
Kapitola 6:
Výsledky měření z pilotních měst
str. 31
Kapitola 7:
Výsledky měření z pilotních škol
str. 40
Kapitola 8:
Závěr
str. 47
Příloha 1:
Slovníček základních pojmů
str. 50
Příloha 2:
Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické stopy
str. 52
2.1:
Česká literatura ke konceptu ekologické stopy
str. 52
2.2:
Zahraniční literatura ke konceptu ekologické stopy
str. 53
2.3:
Internetové odkazy ke konceptu ekologické stopy
str. 54
Příloha 3:
Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města
str. 55
Příloha 4:
Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy
str. 56
Přílohy
4
kapitola 1 Úvodem – co je ekologická stopa
1.1. Definice ekologické stopy
„Za vším, co člověk potřebuje k životu, je kus země. Ale
jaké země a jak velký kus?“ Toto zdánlivě prosté a samozřejmé konstatování stojí za rozvíjející se metodou, která plochu země odpovídající různým lidským aktivitám,
výrobkům a službám stanovuje. Postup, jenž to umožňuje, nazvaný analýza ekologické stopy, má vědecký
původ. Poprvé s ním přišli dva kanadští vědci z Univerzity
v Britské Columbii v roce 19921 – William Rees a Mathis
Wackernagel. Se zrodem názvu metody, která má dnes po
16 letech, zejména v angličtině, mnohem širší a přenesenější význam („Jakou stopu zanechává tvoje nové auto?
Co dělá firma Nike pro snížení ekologické stopy svých
továren v jihovýchodní Asii?“), se pojí hezká historka.
William Rees, geograf a profesor regionálního plánování,
pracoval v roce 1992 na článku o „regionálních kapslích“,
které vědecky definoval podle „odpovídající nosné kapacity“. Podobný termín by pravděpodobně neměl šanci
na širší využití a popularitu. Ve vědeckých pracovnách
se koneckonců podobných článků a nových nápadů rodí
dnes a denně spousty. Při práci na článku přinesl technik
Reesovi do pracovny nový počítač. Pamětníci si možná
vzpomenou, že první osobní počítače měly tvar velkých
naležato umístěných boxů, které zabíraly na pracovních
stolech spousty místa. Tehdy přišli designéři PC s novým
trikem – otočili krabici na bok a počítače získaly tvar, který
dobře známe dodnes. Když uviděl Rees nový počítač, řekl
svému doktorandovi, že se mu líbí „menší stopa“, kterou
zanechá na jeho stole. Hned v následující moment mu
„doklapla“ myšlenka: „Zabralo pouze pár vteřin nahradit
v článku všechny reference o ‚regionálních kapslích‘ ‚ekologickou stopou‘.“
Dnes termín ekologická stopa, přinejmenším v anglickém
ekvivalentu ecological footprint, natolik zdomácněl, že
má místo i v Oxford English Dictionary či ve Webster’s New
Millennium Dictionary of English. Ve druhém z těchto oficiálních slovníků anglického jazyka nalezneme následující
definici ekologické stopy:
Něco, co trvale poškodilo nebo mělo negativní vliv na
životní prostředí; dopad lidí na ekosystémy podmíněný
nadměrným využíváním půdy, vody a dalších přírodních zdrojů.
Zdroj: Dictionary.com
Jde o širokou definici pojmu v jazykovém slovníku. Takto
je ekologická stopa vnímána v běžném jazyce, kde je čím
dál častěji užívána jako obecná metafora poškozování či
1
2
3
4
znečišťování životního prostředí člověkem. Jak ukážeme
v dalších částech publikace, neodpovídá to úplně přesně
definici a původnímu obsahu pojmu ekologická stopa.
Nic s tím však nenaděláme: je přirozenou vlastností jazyka, že slova postupem času získávají jiný či nový obsah.
Proto je důležité v souvislosti s ekologickou stopu znát
kontext, v jakém je pojem používán.
Jaká je původní, úzká definice ekologické stopy? Jaký
je její kontext? Cílem analýzy ekologické stopy je změřit lidskou poptávku po přírodních zdrojích. Metoda
porovnává antropogenní spotřebu zdrojů se schopností
přírody tyto zdroje poskytovat a obnovovat. Často používaná definice říká:
Ekologická stopa definované populace stanovuje celkovou plochu biologicky produktivní země a vodní
plochy, nutné k zajištění a (pokud je to možné) obnově zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou
populací, při používání běžných technologií a při současném stavu poznání.
O ekologické stopě se často hovoří jako o „ekologickém
účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země, tzv. globálními hektary. Plošné
jednotky jsou pro „zelené účtování“ mnohem vhodnější
než peníze. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou
analýzy ekologické stopy, získáme mnohem uchopitelnější a relevantnější jednotku, než jsou eura či dolary.
Ocenit hodnotu „přírodních služeb“, které příroda lidstvu
poskytuje zdánlivě zadarmo2, pomocí peněz, je velmi
obtížné a neoliberální ekonomové se o to pro jistotu ani
nepokoušejí3. Přírodní zdroje podle jejich názoru žádnou
hodnotu samy o sobě nemají a jejich možné vyčerpání či
degradace je nebezpečný mýtus.
Wackernagel s Reesem ve své první knize o ekologické
stopě, která vyšla v roce 19964, nazývají tuto skupinu „ekonomové ploché Země“, v narážce na středověké představy
o tvaru Země. Hlavním přesvědčením„plochých ekonomů“
je, že svět se díky neomezeným možnostem lidské inteligence a kreativity rozšiřuje a bude rozšiřovat všemi směry,
že neexistují žádné limity ekonomického růstu. Oponenti
plochých ekonomů, „ekonomové kulaté Země“, vycházejí z fyzických limitů konečného systému Země. Podobně
přírodovědci a ekonomové, kteří se zabývají přírodními
službami, berou za samozřejmost, že trh nedokáže sám
První akademická publikace o ekologické stopě: Rees, W. E. (1992). Ecological footprints and appropriated carrying capacity: what urban
economics leaves out. Environment and Urbanisation, 4, 121–130.
Daily, G. (1997). Nature’s Services: Societal Dependence on Natural Ecosystems. Washington, D.C.: Island Press.
Viz. např. Hampl, M. (2004). Vyčerpání zdrojů – skvěle prodejný mýtus. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku.
Wackernagel, M., Rees, W. E. (1996). Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island: New Society Publishers.
5
o sobě například obnovit půdní úrodnost, umožnit zachování rybí populace na udržitelné úrovni či zamezit dalšímu
zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Teorie ekologické stopy je zakořeněna v poznatcích „kulatých ekonomů“: schopnost přírody regenerovat přírodní
zdroje je pomalejší než tempo, jakým lidstvo tyto zdroje
v současné době čerpá. Kritickými faktory jsou populační exploze a narůst spotřeby zdrojů na jednoho člověka.
Přírodní zdroje a přírodní služby, které tvoří tzv. přírodní
kapitál, jsou základem pro rozvoj dalších typů kapitálu,
s kterými počítají sociální vědci – lidského, finančního
či sociálního. Jde o požadavek tzv. tvrdé udržitelnosti:
veškeré zásoby přírodního kapitálu musí zůstat nezávislé na lidském kapitálu. Oproti tomu slabá udržitelnost
připouští, aby ubývající zásoby přírodního kapitálu byly
nahrazovány člověkem vytvořeným kapitálem. Z pohledu
tvrdé udržitelnosti vychází následující definice udržitelného rozvoje:
Nevyužívat základní produkty a procesy v přírodě
rychleji, než se mohou obnovovat, a nezbavovat se
odpadů rychleji, než mohou být absorbovány.
Kolik přírodního kapitálu máme vlastně k dispozici? A jaké
množství lidí Země unese? K těmto a souvisejícím otázkám, které stály u zrodu ekologické stopy, se dostaneme
v následující kapitole.
1.2. Nosná kapacita a ekologická stopa
Unese Země civilizaci? Takto se jmenovala první publikace
o ekologické stopě v češtině, kterou vydalo Ministerstvo
životního prostředí v roce 20005. Otázka maximálního počtu
lidí, které uživí Země, zajímá lidstvo už dlouhou dobu. Nenadálý, skokový a globální nárůst cen potravin, který nastal
zejména v uplynulém roce (o 48 % od konce roku 2006
a o 75 % od roku 2000 – viz obrázek 1), vrací tuto otázku
v plné síle. Vážně se jí zabývají světové finanční instituce
jako Mezinárodní měnový fond6 či Světová banka7 a vedoucí
světoví politici. Světového Summitu o potravinové bezpečnosti, který byl na počátek června 2008 svolán OSN (resp.
Organizací pro výživu a zemědělství – FAO) do Říma, se
zúčastnilo 40 hlav států. Cílem bylo řešit nastalou kritickou
globální situaci, týkající se rostoucích cen potravin8.
Dokáže zemědělství uživit miliardy lidí rozvojového světa,
jejichž spotřeba potravin neustále roste? Dokáže zajistit
rostoucí poptávku po biopalivech, zachovat půdní úrodnost a nerozšiřovat se na úkor zbytků biologické rozmanitosti, které na Zemi existují? Či se v některých regionech
světa znovu začne šířit hlad a „hladové bouře“?
5
6
7
8
Obrázek 1: Rostoucí ceny potravin
Zdroj: Světová banka
Půda je omezený zdroj. Lidská společnost má na Zemi k dispozici konečnou výměru půdy, kterou může využívat pro
své účely. Ať je to produkce potravin či biopaliv, výroba léků
nebo nábytku. K tomu všemu je nutný základní přírodní
zdroj – půda. Půdu sice lze relativně snadno nahradit jiným
zdrojem – např. na půl hektaru orné půdy můžeme postavit supermarket, kde nakoupíme spousty druhů jogurtů,
ale supermarket sám jogurty nevyrobí. Potřebujeme jiné
biologicky produktivní plochy – v tomto případě zejména
pastviny, které nasytí krávy, z jejichž mléka je jogurt vyroben. Zdánlivá banalita, ale v rostoucím systému (jímž je lidská společnost), pevně svázaném s omezeným základním
zdrojem (jímž je půda), může brzy nastat konflikt zájmů.
Konflikt, který se časem může projevit například čtvrtinkou
másla za 100 Kč. Či dokonce prázdnými regály v supermarketu. Význam půdy pro ekonomiku, které poskytuje mnoho
funkcí zdánlivě „zadarmo“, shrnuje Box 1:
Box 1: Význam půdy (země) pro ekonomiku
Produkce založená na růstu rostlin – potraviny,
krmivo pro zvířata, vláknina, dřevo.
Regulace atmosférických a hydrologických cyklů.
Ochrana biodiverzity a stanovišť: rostlinné a živočišné druhy, ekosystémy, genetické zdroje.
Uchování a trvající přísun neobnovitelných zdrojů
– paliva, minerální a nebiotické suroviny.
Funkce související s lidským osídlením: bydlení,
průmysl, doprava, rekreace.
Likvidace odpadů: příjem, filtrace a transformace
odpadů produkovaných člověkem.
Kulturní dědictví: zachování a ochrana lokalit
s kulturní či historickou hodnotou.
Zdroj: Chambers, N., Simmons, C., & Wackernagel, M. (2000).
Sharing Nature’s Interest: Ecological Footprints as an Indicator of Sustainability. London: Earthscan.
Rábelová, E., Třebický, V. & Bendl, J. (2000). Unese Země civilizaci? Životní prostředí, migrace bezpečnost, ekologická stopa. Planeta 8, 1, 48
stran.
Viz např. zprávu IMF z 10. 4. 2008 – „Nárůst cen potravin ohrožuje snahy omezovat chudobu“. (http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/
so/2008/NEW041008A.htm)
Viz např. výzkumnou zprávu Světové banky č. 4594 „Důsledky vysokých globálních cen potravin pro chudobu v rozvojových zemích“.
http://www.fao.org/foodclimate/hlc-home/en/
6
Trvalé pastviny tvoří 23 % rozlohy souše (34 mil. km2).
Tato kategorie biologicky produktivních ploch se nejhůře vymezuje. Obvykle se za pastvinu považuje půda,
která slouží pět a více let primárně pastvě dobytka.
Dalších 33 % (48 mil. km2 ) je vymezeno jako lesy či
pralesy. Pouze dvě třetiny této kategorie tvoří tropické
a boreální lesy a lesy mírného pásma. Zbývající třetina
jsou řídké porosty, kde je stromový pokryv v některých
případech jen 10 %.
Poslední třetinu souše zabírají málo produktivní plochy jako mokřady, skály, pouště, ledovce, tundry,
jezera či řeky. Do této kategorie spadají i zastavěné
plochy, jejichž celková rozloha je zhruba 3 mil. km2.
Pokud sečteme plochy orné půdy, pastvin a zastavěných ploch, získáme hrubý indikátor rozlohy člověkem
modifikovaných ploch. Jejich podíl je zhruba 35 % rozlohy souše. Při pokračujícím nárůstu počtu lidí na Zemi
a jejich spotřeby bude podíl pozměněných a degradovaných ploch v příštích 50 letech narůstat a rozloha
přírodních nebo přírodě blízkých společenstev bude
dále klesat.
Zmiňme ještě poslední číslo, které vyplývá z tohoto stručného přehledu dostupných ploch – celkovou rozlohu
biologicky produktivních oblastí souše a vodních ploch.
Odhady se v tomto případě liší – od 87 mil. km2 do 103
mil. km2. Jde o důležitý údaj, stranu nabídky ekologické
stopy, tzv. dostupnou biokapacitu. K objasnění tohoto
pojmu se blíže dostaneme v kapitole 1.6. Dodejme jen,
že při aktuálních výpočtech ekologické stopy se počítá
s vyšším údajem v daném intervalu.
S omezenými fyzickými limity Země se pojí pojem nosná kapacita či ekologická únosnost. Dobře ho znají
a používají ekologové a populační biologové. Vědecká
definice říká, že jde o horní asymptotu sigmoidní křivky
populačního růstu9. Přeloženo do běžného jazyka je nosná kapacita maximální počet jedinců určitého druhu, které dané stanoviště může uživit. Klasická Odumova učebnice ekologie10 nosnou kapacitu ilustruje na růstu počtu
kvasinek ve zkumavce (obr. 2). --
9
Obrázek 2: Nosná kapacita kvasinek ve zkumavce
750
množství kvasinek
Půda je omezený zdroj. Povrch Země má přibližně 510
miliónů km2, z toho 71 % připadá na moře. Plocha souše je 148 mil. km2. Podle údajů FAO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství) pouze 10 %
souše, tedy 14,8 mil. km2 tvoří orná půda. Plocha orné
půdy odpovídá např. rozloze Antarktidy nebo polovině
rozlohy Afriky. Takřka polovina orné půdy je využívána
k produkci obilovin. Lidstvo je z hlediska výživy závislé pouze na 30 plodinách, které zajišťují 95 % spotřeby
potravin.
asymptota – 665.0
600
450
300
150
0
2
4
6
8
10
hodiny
12
14
16
18
Zdroj: Odum, E. (1977). Základy ekologie. Praha: Academia.
Vraťme se k otázce položené na úvod této kapitoly. Unese Země civilizaci? Platí to co pro kvasinky i pro člověka?
Existuje nosná kapacita prostředí pro lidstvo? Jaký je
maximální počet lidí, který může na Zemi žít kvalitní život
s dostatkem zdrojů pro každého? Před více než 200 lety,
v roce 1790, publikoval anglický ekonom Thomas Malthus známý Esej o principu populace11. Základní myšlenka eseje zní, že zatímco populační růst je exponenciální,
růst produktivity a dostupnosti zdrojů pouze lineární, což
musí nevyhnutelně vést ke krizím a „věčnému boji o prostor a jídlo“. Malthus dodnes leží v žaludku „plochým ekonomům“, ale přetrvávající bída a nedostatek zdrojů pro
mnoho lidí rozvojového světa naznačuje, že nebyl daleko
od pravdy.
Odhady globální nosné kapacity pro člověka od dob Malthuse vykazují značný rozptyl – od 1 miliardy lidí po 1 000
miliard lidí. Horní odhady jsou spíše anekdotické – 1 000
miliard lidí by znamenalo 100 m2 biologicky produktivních ploch a 3 m2 obytného prostoru na jednoho člověka.
To není mnoho. Přehled 63 hlavních historických odhadů
nosné kapacity obsahuje obrázek 3. Medián těchto odhadů je 9,5 miliardy lidí, modus 5,5 miliardy. Podle oficiální
statistiky OSN překročilo lidstvo hranici 6 miliard lidí dne
12.10.1999. V okamžiku psaní této věty, 24.4.2008 v 18:45
GMT+2 žilo na Zemi 6.663.408.085 lidí. O tom, kolik lidí
přibude, než tento údaj čtenář bude číst, je možné se
přesvědčit na populačních hodinách US Census Bureau12.
Podle demografických prognóz se velikost globální populace neustálí dříve než dosáhne 10 miliard lidí, tj. kolem
poloviny tohoto století.
Wackernagel s Reesem ve své první knize o ekologické
stopě13 shrnují, proč je odhad nosné kapacity Země pro
člověka obtížný:
Celkový ekologický dopad, který vytváří lidská společnost, záleží na řadě dalších faktorů, než je počet-
Viz např. Odum, E. (1977). Základy ekologie. Praha: Academia.
Opak. citát.
V češtině vyšel v roce 2002 – Mathus, T. (2002). Esej o principu populace, Praha: Zvláštní vydání.
12
http://www.census.gov/
13
Wackernagel, M., and Rees, W. E. (1996). Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island: New Society
Publishers.
10
11
20
7
nost populace – například výše příjmů, úroveň spotřeby zdrojů, vyspělost technologií, atd.
Lidé díky technologiím dokáží přizpůsobovat životní prostředí a mohou zvyšovat produktivitu zdrojů,
a tím i nosnou kapacitu.
Nosná kapacita člověka je proto spíše výsledkem kulturních faktorů než biologické produktivity.
Obr. 3: Historické odhady počtu obyvatel Země
Estimates of carrying
capacity
Population projections
H – high
11.2 million
M – medium 9.3 million
L – low
7.7 million
20
18
16
14
12
H
10
M
Median
8
L
Ekologická stopa (ekostopa) tedy není „pouze“ záležitostí
velikosti populace, ale také její spotřeby zdrojů a technologií, které používá. Co je důležité – ekostopa porovnává
plochu země odpovídající spotřebě zdrojů se schopností
biosféry tyto zdroje poskytovat – s biokapacitou. Jak
bylo řečeno, kalkulace ekologické stopy funguje v mnoha
ohledech jako ekologické či environmentální účetnictví,
ale na rozdíl od běžného účetnictví respektuje ekologické
limity.
6
Mode
4
Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních
předpokladech:
2
Population
0
1650
1700
1750
1800
1850
1900
1950
2000
2050
Figure 3.3
1.
Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství
zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních
statistik.
2.
Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou
nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda
a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2), který
vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy
a plochy na ochranu biodiverzity.
3.
Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny
podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch
apod.) může být převeden na odpovídající plochu
s globálně průměrnou produktivitou.
4.
Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze
tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou
poptávku lidstva po přírodních zdrojích.
5.
Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat
s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou
část Země, která je biologicky produktivní (obr. 4).
Zdroj: Chambers, N., Simmons, C. & Wackernagel, M., (2000).
Sharing Nature’s Interest: Ecological Footprints as an Indicator of Sustainability. London: Earthscan.
Znamená to, že „ploší ekonomové“ mají pravdu a žádné
limity (kromě limitů inteligence a tvořivosti) pro člověka na Zemi neexistují? Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť to vylučuje již způsob jejího
položení. Domníváme se, že vhodnější otázky související
s problémem nosné kapacity Země zní (upraveno podle
Chambers et al., 2000):
Jak dlouho můžeme zvyšovat produktivitu přírodních systémů, abychom se vypořádali s nárůstem
spotřeby a populace?
Kolik zdrojů můžeme spotřebovat, aniž by odpady
a znečištění, které vznikají jejich spotřebou, měly vážný dopad (např. zdravotní) na samotný základ této
spotřeby – fungování společnosti?
Jak můžeme dále zvyšovat produkci, aniž bychom
ještě více omezili šanci budoucích generací na totéž?
A na závěr neantropocentrický pohled – jaký bude
mít rostoucí spotřeba zdrojů vliv na ostatní druhy?
Vhodné východisko, či základ pro odpovědi na tyto
otázky dává ekologická stopa, která „převrátila nosnou
kapacitu na hlavu“. Blíže o tom pojednává následující
kapitola.
1.3. Východiska určení ekologické stopy
Jak jsme ukázali v předchozí kapitole, určení celkového
počtu lidí, který „Země unese“, je problematické. Metoda
ekologické stopy začíná proto z druhého konce. Místo
aby se ptala „Kolik lidí může Země uživit?“, pokládá otázku: „Kolik země potřebují lidé ke své obživě?“ Jinými slovy,
místo aby počítala lidské hlavy, měří velikost jejich stop.
Společnou měnou, kterou účetnictví založené na ekologické stopě používá, jsou plochy biologicky produktivní
půdy. To umožňuje přepočíst vliv velmi různorodých aktivit – od pěstování obilí, přes výrobu televizoru po recyklaci PET lahví – na společného jmenovatele. Různorodé
typy spotřeby, od úrovně jednotlivce přes region po stát
jsou pomocí společné měny – odpovídacích ploch biologicky produktivní půdy – agregovány do jednoho čísla.
8
Obrázek 4: Ekonomika, ekologická stopa, biokapacita
Vezměme například ekologickou stopu typického českého jídla „vepřo-knedlo-zelo“. Prasata potřebují plochu
na chov a půdu a energii na produkci krmiv, která během
života zkonzumují. Dále plochu silnic na převoz, energii na zpracování masa, dopravu a vaření. Podobně zelí
a obilí, z kterého jsou vyrobeny knedlíky, vyžadují ornou
půdu na vypěstování, plochu silnic na transport a energii
na zpracování, dopravu a vaření. Podrobná analýza ekologické stopy „vepřo-knedlo-zelo“ zahrne součet všech
těchto ploch (a pravděpodobně ještě dalších). V realitě
globalizovaného světa obvykle nezahrnuje ekologická
stopa souvislou plochu půdy nebo půdu určitého druhu
či kvality. Jak se ekonomika stala komplexnější a výrobní cykly propojenější a složitější, jen málokterý výrobek
je tvořen surovinami a komponenty z jednoho regionu
či země. Mnohem častější situace je, že části „ekologické
stopy“ jsou poskládány z biologicky produktivních ploch
na celém světě.
Zůstaňme u výše uvedeného příkladu „vepřo-knedlozelo“, podávaného v pražské restauraci. Není neobvyklé,
že prasata jsou vykrmena například na dánských pastvinách a živá dovezena do Rakouska, kde jsou poražena
na jatkách. Maso je v této zemi následně zpracováno
a zabaleno a dále putuje na pulty českého velkoobchodu.
Obdobně zelí může pocházet z Polska a obilí a mouka na
výrobu houskových knedlíků ze Slovenska14. Ropa, kterou spotřebovaly kamióny ve všech fázích transportního
cyklu oblíbeného jídla, pochází z Ázerbajdžánu, elektřina
byla vyrobena z hnědého uhlí ze severních Čech. Výsledná ekostopa „vepřo-knedlo-zelo“ je „rozprostřena“ přes 2
kontinenty a zahrnuje součet různorodých ploch. Jde přitom o zjednodušený příklad, který nezahrnuje celý výrobní cyklus daného jídla (např. zařízení a spotřebu energií
pekáren, výrobu a údržbu kamiónů atp.).
1.4. Základy výpočtu ekologické stopy
Ekologická stopa je vyjádřena v „globálních hektarech“.
Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100
x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně
14
průměrnou produktivitou“. Jako biologicky produktivní
plochy označujeme plochy souše a vodních ekosystémů,
které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské
nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou
a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou
vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány.
Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8
mld. hektarů (148 mil. km2, viz kapitola 1.2).
Proč globální hektary a nikoliv „reálné“ hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou – například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy
vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou
produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch
na společného jmenovatele – obecnou biologicky produktivní plochu – se používají tzv. ekvivalentní faktory (EF). Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky
ekostopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že
nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda – její
výnos je 2,21x vyšší než kolik činí „globálně průměrná produktivita“. Naopak produktivita oceánů a vnitrozemských
vodních ploch, vztažená na hektar, je pouze třetinová něž
činí globálně průměrná produktivita. Stejný ekvivalentní
faktor u orné půdy a zastavěných ploch (2,21) vyplývá
z toho, že nová výstavba je vesměs realizována právě na
orné půdě – dochází k jejímu záboru.
Tabulka 1: Ekvivalentní faktory
Typ plochy
Primární orná půda
Marginální orná půda
Neobdělávaná orná půda
TTP (pastviny)
Lesy
Moře, oceány
Vnitrozemské vodní plochy
Zastavěné plochy
Plochy – hydro-elektrárny
Asimilace CO2 (energie)
Ekvivalentní faktor (gha/ha)
2,21
1,80
2,21
0,49
1,34
0,36
0,36
2,21
1,00
1,34
Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint
Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.
K výpočtu dále používáme tzv. faktory výnosu (FV),
které popisují rozdíl mezi lokální produktivitou daného
typu plochy (např. ornou půdou) a globální hodnotou
produktivity pro tuto plochu. Jinými slovy, faktor výnosu
vyjadřuje, zda je daná plocha více či méně produktivní
než celosvětový průměr. Faktory výnosu pro hlavní složky
ekostopy a Českou republiky jsou uvedeny v tabulce 2.
Opět můžeme uvést příklad. Průměrný výnos lesů v České
republice je 7,8 m3/ha/rok, avšak globálně je to pouze 1,8
m3/ha/rok. Faktor výnosu činí 7,8/1,8 = 4,33.
K dovozu zemědělských komodit do ČR viz např. ČSÚ, Rychlé informace: (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czem042508.doc).
9
Tabulka 2: Faktory výnosu (ČR)
Primární orná
půda
Marginální orná
půda
Neobdělávaná
orná půda
TTP (pastviny)
Lesy
Moře, oceány
Vnitrozemské
vodní plochy
Zastavěné
plochy
Plochy – hydroelektrárny
Asimilace CO2
(energie)
Jednotka
výnosu
Výnos
– ČR
Výnos
– svět
Faktor
výnosu
1000 ha
2874,0
2102,0
1,37
1000 ha
800,7
529,0
1,51
1000 ha
tuny
sušiny/
ha/rok
m3/ha/
rok
1,37
7,8
2,2
2,17
1,8
4,33
1,00
kg/ha/
rok
149,4
70,7
2,11
1,37
1,00
da počítající od zdrojů15. Zakladateli složené metody jsou
autoři ekologické stopy – Mathis Wackernagel a William
Rees. Přístup je shora dolů – od mezinárodní k národní
úrovni, event. níže – na úroveň regionu či města. Metoda
se používá zejména při standardizovaných každoročních
kalkulacích tzv. národních účtů ES16. Používá agregované mezinárodní (event. národní data) o spotřebě zdrojů
a produkci odpadů v dané ekonomice, neřeší proto, jak je
s danými zdroji finálně naloženo ve formě spotřeby.
Výhody sdružené metody:
Na národní a mezinárodní úrovni je přesnější, protože
agregovaná data o spotřebě zdrojů jsou lépe dostupná. (Lépe např. zjistíme data o spotřebě pšenice v ČR
než o spotřebě bochníků chleba u konkrétního jedince.)
Rozvíjejí se snahy o mezinárodní standardizaci (www.
footprintstandards.org), která vede (či povede) ke
srovnatelnosti výpočtů různých autorů.
Nevýhody sdružené metody:
Metoda je obtížně využitelná na nižších úrovních
(region, město, organizace), neboť je často obtížné
sehnat dostatečně detailní data o spotřebě zdrojů na
těchto úrovních.
1,00
Ekologickou stopu složky (například orné půdy) potom
vypočteme podle následujícího vzorce:
ESsložky (gha) = Plochasložky (ha) * EFsložky (gha/ha) * FV složky (-)
Plochu, odpovídající určité položce spotřeby, získáme
vydělením průměrné roční spotřeby položky (vyjádřenou
např. v kg/obyv.) její celkovou roční produktivitou nebo
výnosem v kg/ha):
Při kalkulaci ekologické stopy města byla použita tato
metoda. Výpočet je založen na národním účtu ekologické
stopy a je od něho odvozen (viz kapitola 2).
Složková metoda (metoda počítající z konečné spotřeby)
Název této metody výpočtu ekostopy v angličtině zní
component method. V češtině je navrhován i opisný ekvivalent metoda počítající z konečné spotřeby. Jde o metodu
směřující zdola nahoru a je založená na konečné spotřebě hotových výrobků, energií, služeb a produkci odpadů
u jednotky, jejíž ES počítáme (jedinec, firma, škola, atp.).
K použití metody je nutné nejdříve identifikovat veškeré
složky spotřeby dané jednotky a dále (nejlépe s využitím
LCA metody – hodnocení životního cyklu výrobku) stanovit veškeré materiálové a energetické nároky, které dané
výrobky či služby provází „od kolébky do hrobu“. Ty jsou
pak pomocí ekvivalentních faktorů a faktorů výnosů převedeny na odpovídající plochy produktivní půdy (tj. ES).
Na národní úrovni je finální spotřeba rovna domácí produkci, ke které je připočten import a odečten export pro
dané zboží či surovinu:
Výhody:
Metoda je využitelná na nižších úrovních a je srozumitelná pro uživatele.
ESspotřeba = ESprodukce + ESimport – ESexport
Nevýhody:
Přesnost výsledku závisí na tom, nakolik kompletní
je „seznam“ složek, které jsou zahrnuty do výpočtu
a hodnověrnosti LCA (obecně jsou LCA málo dostupné a naráží na řadu problémů).
Problém hranic: jak určit hranice entity, jejíž ekostopa
je stanovována? Například v případě výrobní organizace uprostřed dodavatelského řetězce – ta jednak
Dva hlavní přístupy ke kalkulaci ekologické stopy
Složená metoda
Název této metody výpočtu ekostopy v angličtině zní
compound method. V češtině je možné použít ekvivalent
sdružená metoda, některé české zdroje jí nazývají meto-
15
16
Kušková, P., (2003). Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje. Essentia (http://www.essentia.cz/).
Viz www.footprintnetwork.org.
10
výrobky a služby produkuje, jednak je sama spotřebovává (nakupuje od jiných organizací). Obdobně u školy – využití školy o víkendech, stravování
„neškolních strávníků“ ve školní jídelně, atp.
Problém „double-counting“ – dvojitého započítávání
u komplexních výrobních řetězců s řadou hlavních
a vedlejších výstupů.
Při kalkulaci ekologické stopy školy byla použita tato
metoda (blíže kapitola 3).
1.5. Základní složky ekologické stopy
Při kalkulaci ekologické stopy je vhodné rozlišovat mezi
následujícími základními typy ploch:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Orná půda
Lesy
Pastviny
Vodní plochy
Zastavěné a degradované plochy
Plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2)
Plochy pro ochranu biodivezity
Tyto základní složky ekostopy byly autory ekologické
stopy vybrány s ohledem na hlavní kategorie biologicky
produktivních ploch, které jsou používány při primárním
sběru dat. Používá je například Organizace Spojených
národů pro výživu a zemědělství (FAO). Následuje základní popis složek ekologické stopy:
1. Orná půda
Orná půda je nejproduktivnějším typem plochy, který
tvoří ekologickou stopu. Mluvíme přitom o produkci
v biologickém či zemědělském slova smyslu. Více korun
či euro může pravděpodobně v krátkodobém měřítku
přinést jeden hektar zastavěných ploch, na kterém je
umístěno například placené parkoviště či soubor administrativních budov. Z hlediska ekologické stopy je monetární (peněžité) hledisko bezpředmětné, jak jsme ukázali
v kapitole 1.2. Orná půda na jednotku plochy ze všech
složek ekologické stopy vyprodukuje nejvíce biomasy
a má klíčovou roli z hlediska výživy lidstva.
2. Pastviny
Primárním využitím této složky ekostopy je pastva
dobytka. Pastviny jsou v průměru méně produktivní než orná půda. Ze zákonitostí potravního řetězce
je dobře známo, že při konverzi rostlinné potravy na
další stupeň potravního řetězce – biomasu býložravců
– dochází ke ztrátě energie zhruba v poměru 10:1. Jinými slovy, z biochemické energie nashromážděné rostlinami prostřednictvím fotosyntézy je býložravci využita
zhruba jedna desetina. O něco příznivější poměr platí
na dalším stupni potravního řetězce – mezi býložravci
a masožravci. Maso býložravců je energeticky bohatší
než rostliny. To znamená, že jeden hektar pastvin uživí
více býložravců než všežravců a masožravců, mezi které
se řadí i člověk.
3. Lesy
Do této kategorie ekostopy spadají jak hospodářské, tak
přírodní či přírodě blízké lesy a pralesy. Vedle toho, že jsou
zdrojem dřevní hmoty, plní celou řadu dalších ekologických a stabilizačních funkcí – od údržby hydrologických
cyklů přes omezování eroze až k ochraně biodiverzity.
Někteří autoři (např. Chambers et al., 2000) nazývají první
tři složky ekologické stopy (ornou půdu, pastviny a lesy)
souhrnně produktivní plochy.
4. Vodní plochy
Vodní plochy nebyly do původních kalkulací ekologické
stopy zařazeny. Při prohlubování a zpřesňování analýzy
byly doplněny, neboť plní množství důležitých produkčních a stabilizačních funkcí. Z hlediska produkce ryb
a dalších vodních živočichů je důležitý fakt, že naprostá
většina komerčního rybářství se odehrává do 300 km od
břehů souše. Tyto plochy představují pouze 8 % rozlohy
moří a oceánů. Důvodem je, že pobřežní oblasti jsou nejproduktivnější částí moří a oceánů.
5. Zastavěné plochy
Jde o kategorii ekostopy, jejíž ekologická funkce byla
do značné míry ztracena díky lidské aktivitě – zejména
výstavbě. Z charakteru lidských osídlení vyplývá, že většina výstavby je realizována na velmi produktivních plochách orné půdy. Jevy jako suburbanizace (neregulovaný
růst měst) či výstavba komerčních center podél komunikací vedou k nárůstu podílu těchto ploch, s nepříznivým
dopadem na ekologickou stopu lidských sídel.
6. Plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2)
Tyto plochy byly v dřívějších publikacích věnovaných ekologické stopě nazývané energy land – energetická půda.
Jde o plochy, které jsou nutné pro zabezpečení energetických potřeb lidské ekonomiky. Způsob dosažení tohoto
cíle se může lišit v závislosti na zvolené energetické politice daného státu či regionu. V současné době dominují
výrobě energie většiny států světa, včetně České republiky, fosilní paliva. Při jejich spalování je do ovzduší uvolňován oxid uhličitý (CO2), který je hlavním antropogenním skleníkovým plynem. Při respektování požadavků na
stabilizaci koncentrace tohoto plynu v atmosféře je nutné
hledat způsoby, jak tento plyn z atmosféry odstraňovat.
Přírodními procesy k tomu dochází jednak v oceánech
a mořích, jednak procesem fotosyntézy při růstu rostlin.
Ekologickou stopu energie proto tvoří vodní plochy a
plochy lesů, které asimilují oxid uhličitý, vzniklý spálením
fosilních paliv.
7. Plochy pro ochranu biodivezity
Zařazení ploch na ochranu biodiverzity do kalkulace ekologické stopy – do strany nabídky (biokapacity), vyšlo
z přesvědčení, že člověk není jediný biologický druh, který na Zemi žije. Pokud uznáváme právo dalších živočichů
a rostlin na životní prostor, musíme část biologicky produktivních ploch zachovat „jejich“ osudu a nevyužívat je
primárně k produkci statků a služeb pro člověka. Jedná
se o plochy s různým stupněm ochrany – národní parky,
přírodní rezervace a další typy chráněných území. Podle
11
Světové komise životního prostředí a rozvoje (WCED) by
12 % biologické kapacity, se zastoupením všech hlavních
typů ekosystémů, mělo být vyčleněno pro ochranu biodiverzity17. Tento podíl chráněných ploch zdaleka pro uspokojivou ochranu biodiverzity nemusí stačit, avšak větší
rozloha chráněných území je těžko politicky průchodná.
Kolik biokapacity zbývá pro rostoucí počet lidí, kteří obývají planetu, je popsáno v následující kapitole.
1.6. Ekologická stopa a biokapacita
Jak bylo řečeno, ekologická stopa tvoří stranu poptávky
ekologického účetnictví. Stranou nabídky je biologická
kapacita Země. Biokapacita je schopnost přírodních
ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na
Zemi nerovnoměrně rozmístěny – některé státy oplývají
množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak
chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Určitá míra
redistribuce je nutná, v současném světě však platí, že
ekonomicky vyspělé země spotřebovávají mnohem více
biokapacity (vztažené na jednoho obyvatele) než tzv. rozvojové země. Když se autoři ekologické stopy Rees a Wackernagel zabývali touto otázkou, zavedli termín fair earthshare – spravedlivý díl země. Definovali ho jako průměrné
množství biologicky produktivní půdy a vodních ploch
dostupné na jednoho obyvatele zeměkoule.
V dalších publikacích o ekologické stopě slůvko spravedlivý postupně vymizelo, jako by nebylo „politicky korektní“
či vědecké používat v odborné terminologii slova, která
mají hodnotící či morální nádech. Aktuálně je používán
neutrální a složitý termín průměrná globálně dostupná
biologická kapacita. Ať používáme slovo spravedlivý či
nikoliv, jde o důležité měřítko posuzování ekologické
stopy. Státy, jejichž ekologická stopa je větší než globálně
dostupná biokapacita, lze v kontextu ekologické dimenze udržitelného rozvoje považovat za dlouhodobě neudržitelné (blíže viz. kapitola 1.7).
Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku.
Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů
na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Prostřední sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard
lidí, které lidstvo dosáhlo v roce 2003. Pravý sloupec ukazuje, nakolik se průměrná dostupná biokapacita vztažená
na jednoho obyvatele „smrskne“, až lidstvo dosáhne počtu
9 miliard lidí. Demografické prognózy ukazují, že tento
stav populace je reálný kolem poloviny 21. století. Hodnota 1,26 gha/obyv. vychází z předpokladu, že nedojde
k radikálnímu zvýšení produktivity biologických ploch.
Zvýšení produktivity není příliš reálné – již dnes v mnoha oblastech světa dosáhly metody zvyšování produkce
(např. využitím průmyslových hnojiv) svých limitů.
17
18
Tabulka 3: Dostupná biokapacita
Typ plochy
Orná půda
Pastviny
Lesy
Produktivní vodní
plochy
Ostatní
Celkem
DOSTUPNÁ BIOKAPACITA
Globální Počet obyv.
Počet obyv.
rozloha
(mil.): 6.302
(mil.): 9.000
mld. ha
gha/obyv.
gha/obyv.
1,45
0,53
0,37
3,36
0,27
0,19
5,12
0,78
0,55
2,90
0,14
0,10
12,83
0,08
1,80
0,06
1,26
Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report,
2006.
Z hlediska ekologické stopy – ekologické kamery, která
snímá naše současné požadavky na přírodu, je důležitá
hodnota průměrné dostupné biokapacity v roce 2003,
uvedená v prostředním sloupci (novější data nejsou k dispozici). Hodnota 1,80 gha/obyv. představuje globální
benchmark, neboli limitní či hraniční hodnotu udržitelnosti. Jak si v tomto kontextu stojí jednotlivé státy světa
ukazuje další kapitola.
1.7. Ekologická stopa států, regionů
a světa
Globální síť organizací a expertů, kteří se zabývají ekologickou stopou – Global Footprint Network18 – každoročně zveřejňuje tzv. národní účty, které zahrnují podrobné
propočty ekologické stopy, existující biologické kapacity
a ekologického deficitu 150 nejlidnatějších států světa
(s populací nad 1 milion obyvatel). Každý národní účet
zahrnuje více než 4 000 datových položek. Jejich součet
tvoří globální ekologickou stopu (zbývající, méně lidnaté státy lze s ohledem na jejich poměrně malou populaci
v celkové bilanci zanedbat). Vzhledem k standardizované metodice národních účtů je možné jednotlivé státy
porovnávat mezi sebou i v čase.
Obrázek 5 ukazuje vývoj velikosti ekologické stopy globální populace a dostupné biologické kapacity v letech
1961 až 2003. Rok 2003 je posledním rokem, za který
jsou dostupná data. Hodnota ekologické stopy globální
populace v tomto roce dosáhla 2,23 gha/obyvatele. Z grafu je zřejmé, že v druhé polovině osmdesátých let došlo
k „přestřelení“ a ekologický deficit se dále prohlubuje.
Jako ekologický deficit přitom označujeme stav, při němž
je ekologická stopa větší než dostupná biokapacita (viz
slovníček pojmů – příloha 1).
Naše společná budoucnost: Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. (1991). Praha: Academia.
www.footprintnetwork.org
12
Obr. 5: Ekologická stopa a biokapacita, 1961–2003
Obr. 6: Globální nabídka a poptávka, 1961–2003
Zdroj: Global Footprint Network, 2008.
Zdroj: Global Footprint Network, 2008.
Odborníci se shodují, že takové přestřelení může Země
krátkodobě unést. Například emise oxidu uhličitého překračující absorpční kapacitu klimatického systému bez
neúnosných výkyvů nebo těžba dřeva nad celkový přírůst
se negativně projeví až s časovým odstupem. Zvětšující
se ekologický deficit však v dlouhodobější perspektivě
vede k ničení přírodních zdrojů, na nichž závisí globální
ekonomika, například zemědělství či rybářství.
Kolik planet by tedy globální populace potřebovala, kdyby každý člověk na Zemi dosáhl současného standardu
ekonomicky nejvyspělejších zemí?
V roce 2003 činila ekologická stopa průměrného Američana 9,6 globálního hektaru (USA jsou v ekologické stopě
jednoho obyvatele na druhém místě hned za Spojenými
arabskými emiráty)19, zatímco globální biologická kapacita 1,8 gha. Pokud by každý člověk na Zemi dosáhl severoamerického spotřebního standardu, potřebovala by
globální populace více než pět planet.
Stejná data z pohledu globální nabídky a poptávky ekologických zdrojů znázorňuje obr. 6. Nabídka biologické
kapacity je zde vyjádřena coby metaforický počet planet
Země. Takto formulovaná nabídka evidentně zůstává
konstantní: 1. Zemi máme k dispozici pouze jednu. Z grafu vyplývá, že lidstvo jako celek se díky prudkému ekonomickému rozvoji a populačnímu růstu posledních 40 let
dostalo od využívání zhruba poloviny biologické kapacity planety v roce 1961 na 1,25 biokapacity Země v roce
2003. Znamená to, že v současné době vytváří globální
ekologický deficit 0,25 Země (tj. potřebovalo by o čtvrtinu větší planetu). Tento deficit odpovídá globálnímu ekologickému „přestřelení“.
Průměrná ekologická stopa obyvatel EU-27 činila v roce
2003 4,7 gha20. Ačkoli je tedy životní styl Evropanů
o polovinu „lehčí“ než obyvatel USA, jeho dosažení všemi
obyvateli Země by znamenalo, že by globální populace
potřebovala bezmála tři planety: tedy o dvě více, než má
k dispozici. Dostupná biologická kapacita EU-27 činila ve
stejném roce 2,2 gha. Evropská unie vytváří ekologický
deficit 2,5 gha/osobu. K jeho pokrytí dováží zboží a služby z celého světa a naopak vyváží odpady, včetně oxidu
uhličitého, který je hlavním skleníkovým plynem.
Současný globální ekologický deficit 25 % Země představuje bezesporu problém; navíc ze současných trendů je
očividné, že se bude ještě prohlubovat. Otázkou je, jak
dlouho lidstvo může globální biologické zdroje přečerpávat, aniž by došlo k výraznější poklesu jejich produktivity,
a tím ohrožení schopnosti lidstva zajistit současný standard kvality života. Relativně nízký deficit je ovšem možný
jedině díky tomu, že řada rozvojových zemí dosud z globální biokapacity čerpá relativně velmi málo (v přepočtu
na jednoho obyvatele).
Evropská ekologická stopa byla zpětně stanovena až
k 60. létům 20. století, kdy zhruba odpovídala dostupné
biokapacitě Evropy. Od té doby se více než zdvojnásobila
a za posledních 10 let narostla o 16 %. Přes všechno úsilí
a investice, které Evropa věnuje péči o své životní prostředí, „ekologii“ a ochraně přírody, se nedaří omezovat negativní vliv rostoucí spotřeby Evropanů na globální životní
prostředí. Řada výrob a provozů s negativním vlivem na
životní prostředí byla v uplynulých desetiletích přesunuta z Evropy do zemí 3. světa, jako je Čína, Indie či Viet-
19
WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of London. (2006). Living Planet Report 2006. Switzerland
WWF Gland. (ke stažení v 11 jazycích na http://www.footprintnetwork.org/newsletters/gfn_blast_0610.html).
20
Global Footprint Network and WWF European Policy Office. (2007). Europe 2007. Gross Domestic Product and Ecological Footprint, Brussels.
13
nam. Evropané nakupují zboží vyrobené v těchto zemích
s mnohem slabší environmentální regulací a v rostoucí
míře tam vyváží odpady. Takový vývoj lze těžko považovat za udržitelný.
Ambiciózní ekologické cíle Evropanů, navrhované vrcholnými politiky jako je britský premiér či německá kancléřka, které směřují pouze „dovnitř“ Evropy, pak ve stále více
globalizovaném světě zůstávají na půl cesty. Jako příklad
můžeme uvést cíl snížit evropské emise CO2 o 20 % do
roku 2020 a o 50% do roku 2050 oproti hodnotě roku
1990, schválený na Summitu EU v březnu roku 2007.
Jak ukazuje nedávná studie WWF21, plnění tohoto cíle je
nesmyslné, pokud bude uskutečňováno přesunem znečištění do rozvojových zemí a rostoucím importem zboží,
jehož výroba je spojena z velkými emisemi CO2, z okolního světa.
Měření udržitelného rozvoje
Ekologická stopa je dobrým měřítkem environmentální
dimenze udržitelného rozvoje. Za agregované měřítko
neméně důležité ekonomické a sociální dimenze udržitelnosti je nejčastěji považován tzv. index lidského rozvoje
(HDI – Human Development Index). Jde o souhrnný indikátor kvality lidského života v dané zemi. Jeho hodnoty
každoročně publikuje Organizace Spojených národů pro
rozvoj (UNDP)22. HDI sdružuje a normalizuje na škálu 0 – 1
čtyři indikátory – průměrnou očekávanou délku života
při narození, úroveň gramotnosti, účast na vzdělávání na
prvním, druhém a třetím stupni a hrubý domácí produkt.
Hodnota HDI větší než 0,80 je považovaná za hranici pro
vysokou míru lidského rozvoje.
S nezbytnou mírou zjednodušení a agregace můžeme
na základě těchto dvou indikátorů – ekologické stopy
a indexu lidského rozvoje – posuzovat udržitelnost či
neudržitelnost jednotlivých států. Hranice pro ekologickou stopu je již zmíněných 1,8 gha/obyvatele, hranice pro HDI je 0,80. Jak ukazuje tabulka 4, v současné
době není udržitelný žádný členský stát EU. Jediným
státem s vysokou mírou lidského rozvoje a nízkou
ekologickou stopou bylo v polovině 90. let Slovinsko
(ES = 1,68 gha/obyvatele, HDI = 0,86). Slovinsko však
v uplynulých letech zaznamenalo prudký ekonomický
rozvoj, který přinesl zdvojnásobení ekologické stopy
na 3,42 gha/obyvatele v roce 2003. Takže ani Slovinsko
nelze v současné době označit jako udržitelné, přinejmenším podle výsledků těchto dvou významných
indikátorů.
Z tabulky je dále zřejmé, že ekologické stopa evropských
zemí za dané období (sloupec „roky“ – liší se v závislosti
na dostupnosti dat), rostla mnohem rychleji než index
lidského rozvoje. Jinými slovy, zátěž planety se zvyšuje,
aniž by odpovídajícím způsobem rostla kvalita lidského
života.
21
Tabulka 4: Ekologická stopa a index lidského rozvoje,
1975/2003
Roky
ES
HDI
gha/oby.
ES
HDI
gha/oby.
Rakousko
75/03
3,37
0,85
4,94
0,92
Belgie + Luc.
75/03
4,11
0,85
5,61
0,94
Bulharsko
Česká rep.
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Německo
Řecko
Maďarsko
Irsko
Itálie
Lotyšsko
Litva
Nizozemí
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Vel. Británie
80/03
95/03
75/03
90/03
75/03
75/03
80/03
75/03
75/03
75/03
75/03
80/03
90/03
75/03
90/03
75/03
90/03
id/03
95/03
75/03
75/03
75/03
4,06
4,36
4,95
4,42
4,37
3,68
4,88
2,20
3,29
3,50
2,57
2,99
3,25
3,43
3,83
2,57
3,31
id
1,68
2,47
4,72
4,32
0,77
0,85
0,87
0,79
0,84
0,85
0,86
0,84
0,71
0,86
0,84
0,77
0,79
0,87
0,81
0,79
0,78
id
0,86
0,84
0,87
0,85
3,11
4,91
5,75
6,47
7,64
5,63
4,55
5,00
3,50
4,95
4,15
2,59
4,44
4,39
3,29
4,19
2,35
3,23
3,42
5,36
6,07
5,59
0,81
0,87
0,94
0,85
0,94
0,94
0,93
0,91
0,86
0,96
0,93
0,84
0,85
0,94
0,86
0,90
0,77
0,86
0,90
0,93
0,96
0,94
Zdroj: Global Footprint Network. Europe (2007). Gross
Domestic Product and Ecological Footprint.
1.9. Ekologická stopa České republiky
Z národního účtu ekologické stopy České republiky lze
vyčíst velmi podrobné údaje o velikosti a struktuře „české stopy“. Poslední dostupná data pocházejí z roku 2003.
Souhrnné složení ekologické stopy ČR podle základních
složek ukazuje obrázek 7.
Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha. Dostupná biologická kapacita činí
pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi
ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb
je zajišťována na úkor dalších zemí – ekologických věřitelů.
Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti – 1,8 gha/
obyvatele, zjistíme, že česká ekostopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako
průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety.
Bang, J. K., Hoff, E. , & Glen, P. (2008). EU Consumption, Global Pollution. Trondheim: WWF Interational and Norwegian University of Science
and Technology.
22
http://hdr.undp.org/en/statistics/indices/hdi/
14
Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však
o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová
výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě,
dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu.
Obr. 7: Ekologická stopa České republiky
Tabulka 6 vyznačuje podíl domácí produkce, importu,
exportu a spotřeby na velikosti jednotlivých složek ekologické stopy. Připomeňme, že pro výpočet ES spotřeby
platí následující vzorec:
ESspotřeba = ESprodukce + ESimport – ESexport
Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 5. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu.
S produkcí CO2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří
Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu
v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení
energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové
(včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika
jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy.
Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě
energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické
stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních
paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně
více energie než ekonomiky EU-15 i EU-2523.
Tabulka 5: Složení ekologické stopy ČR
Orná půda
Neobdělávaná orná půda
Pastviny (TTP)
Moře, oceány
Vnitrozemské vodní plochy
Lesy
Biomasa (jako palivo)
Zastavěné plochy
Plochy – hydro-elektrárny
Asimilace CO2 (energie)
Jaderná energie
Celkem
gha/obyv.
0,75
0,13
0,15
0,16
0,01
0,53
0,02
0,13
0,00
2,56
0,48
4,91
%
15,20%
2,58%
3,12%
3,25%
0,17%
10,73%
0,37%
2,59%
0,04%
52,18%
9,78%
100,00%
23
Jinými slovy, dovozem zboží a služeb se zvyšuje domácí
spotřeba a tím i ekologická stopa, naopak jejich vývozem
se ekologická stopa snižuje. Česká ekonomika je velmi
otevřená a exportně zdatná: nepřekvapí proto, že u většiny složek ekologické stopy převažuje export nad importem. Výjimkou je orná půda (dovoz potravin a krmiv)
a moře a oceány (dovoz mořských produktů). Ekologická
stopa domácí produkce činí vysokých 5,77 gha/obyvatele, převahou exportu nad importem je snižována na
4,91 gha/obyvatele.
Tabulka 6: Podíl produkce, exportu a importu na ekologické
stopě ČR
Produkce
Import
Export
Spotřeba
gha/
obyv.
gha/
obyv.
gha/
obyv.
gha/
obyv.
Orná půda
0,63
0,54
0,42
0,75
Neobdělávaná
orná půda
0,16
0,00
0,03
0,13
Pastviny (TTP)
0,16
0,03
0,04
0,15
Moře, oceány
0,00
0,17
0,00
0,16
Vnitrozemské
vodní plochy
0,01
0,00
0,01
0,01
Lesy
1,08
0,29
0,84
0,53
Biomasa (jako
palivo)
0,02
0,00
0,00
0,02
Zastavěné plochy
0,13
0,00
0,00
0,13
Plochy – hydroelektrárny
0,00
0,00
0,00
0,00
Asimilace CO2
(energie)
3,11
1,84
2,39
2,56
Jaderná energie
0,48
0,00
0,00
0,48
Celkem
5,77
2,87
3,72
4,91
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006. (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí
15
Obrázek 8 ukazuje složení dostupné biologické kapacity
České republiky. Česká republika patří mezi lesnaté státy,
nepřekvapí proto nadpoloviční podíl lesů na biokapacitě.
Významný je dále podíl orné půdy, která ovšem z hlediska
ochrany přírody a biodiverzity nemá takový význam jako
lesy. Důležitým environmentálně šetrným trendem do
budoucna by mělo být snižování podílu orné půdy na celkové rozloze zemědělských pozemků (v současné době
činí 72 %) a naopak zvyšování podílu pastvin – trvalých
travních porostů a snižování podílu zornění.
Obr. 8: Složení biokapacity České republiky
„Průměrný Američan/-ka“, „průměrný Čech/Češka“ či
„průměrný Bangladéšan/-ka“ jsou však velmi abstraktní
a v zásadě statistické kategorie. Aritmetický průměr ve
statistice označuje typickou hodnotu souboru mnoha
hodnot. Bohatý multimiliardář žijící ve vile o 16 ložnicích v Beverly Hills bude mít mnohem vyšší ekologickou
stopu něž chudý nezaměstnaný černoch z Alabamy.
Průměr jejich ekologických stop nám o „ekologičnosti“
chování jednoho či druhého příliš neřekne. Pokud je
naším cílem souhrnně posoudit právě tuto charakteristiku, je mnohem vhodnější využít kalkulaci osobní
ekologické stopy.
K tomuto účelu je v současné době využíván především internet a speciálně sestavené kalkulátory. Jaký je
jejich princip? Kalkulace osobní ekologické stopy vychází z hodnoty ekologické stopy průměrného obyvatele
daného státu. Východiskem pro výpočet je vyplnění více
či méně složitého dotazníku, který zkoumá osobní spotřební vzorce respondenta. Nejčastější počet otázek je
kolem 15–25 a doba vyplnění do 15 minut. Větší počet
podrobnějších otázek a další čas vyplňování není pro
většinu uživatelů únosný. Na základě odpovědí na otázky
pak automatizovaný kalkulátor spočte osobní ekologickou stopu.
1.8. Osobní ekologická stopa
V předchozích dvou kapitolách bylo naznačeno, že ekologická stopa je vhodným indikátorem pro posuzování
environmentální či „ekologické“ složky udržitelného rozvoje států. Hodnoty ekologické stopy na národní a mezinárodní úrovni jsou využitelné především pro porovnávání ekologických dopadů spotřeby zdrojů, jejich dovozu
a vývozu na úrovni jednotlivých států. Jsou položkami
pro hodnocení zmiňovaných národních „ekologických
účtů“. Jako takové zaujmou spíše odborníky či zainteresované občany – např. zástupce neziskových organizací
působící v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO).
Z podstaty věci nelze pomocí tohoto nástroje zkoumat
spotřebu jedince stejně detailně, jak je tomu v případě spotřeby států v národních účtech ekologické stopy.
Jen málokdo by např. dokázal bez speciálního ověřování
odpovědět na to, kolik jeho domácnost ročně spotřebuje
elektrické energie či zemního plynu. Podobně jen málokdo si vede statistiku o tom, kolik spotřebuje palmového
oleje, cukru či kolik vyprodukuje směsného komunálního
odpadu. Dotazníky na výpočet osobní ekologické stopy proto obsahují otázky, které spotřebu těchto komodit a energií zjišťují nepřímo – na základě dotazů, které
každý „od stolu“ dokáže zodpovědět. Je zjišťována např.
plocha obydlí či kilometry ujeté určitým dopravním prostředkem. K dispozici jsou přitom intervalové odpovědi,
tj. není nutné uvádět zcela přesná čísla. Algoritmus kalkulátoru pak na základě uvedených údajů odvodí specifický
spotřební koš respondenta. Ten je následně přepočten na
odpovídající biologicky produktivní plochy – na osobní
ekostopu. Na místě chybějících údajů jsou využity hodnoty ekostopy průměrného obyvatele.
Obr. 9: Náhled australského kalkulátoru ekologické stopy
Státy či národy vytváří větší či menší skupinky jedinců,
které spojuje určitá společná idea či identita. V konečném
důsledku jsou pro udržitelnost či neudržitelnost daného státu klíčové individuální životní styly jeho obyvatel.
Vysoká ekologická stopa průměrného Američina/-ky
souvisí s jeho/jejím na zdroje a energii velmi náročným
životním stylem. Oproti tomu 0,5 gha, které připadá na
průměrného Bangledéšana/-ku, je naopak dáno jeho
chudobou. Česká republika představuje v tomto směru
spíše výjimkou – na relativně vysoké ekologické stopě se
značným dílem podílí energeticky náročná struktura české ekonomiky. Rostoucí konzumerizmus Čechů a Češek
hraje také svou nezanedbatelnou roli.
Zdroj: EPA Victoria
16
Kalkulátory pracují s jistým zjednodušením, přesto dávají
dobrý obrázek o individuálním spotřebním stylu a odpovídající ekologické stopě. Odkazy na zahraniční kalkulátory ekologické stopy jsou uvedeny v příloze 2.3. Provozují
je především neziskové organizace či vládní instituce, které mají v gesci ochranu životního prostředí (např. Agentura pro ochranu životního prostředí v australském státě
Victoria).
Výsledná hodnota vypočtené ekologické stopy je ve
většině kalkulátorů porovnána s globálně dostupnou
biokapacitou. Výsledek bývá formulován v počtu planet,
které by byly zapotřebí, kdyby každý žil jako daný respondent. To je výstižné a srozumitelné pro většinu uživatelů
i lidí, kteří se primárně o „ekologii“ nezajímají. Často pak
následuje návod či nástin možností, jak snížit individuální ekologickou stopu, a tím snížit zátěž planety. Smysl
kalkulátorů je především informativní a ekovýchovný.
Vhodnou formou grafického zpracování bývá zvýrazněna
atraktivnost a zábavnost výpočtu i následných opatření
(viz obr. 9).
Spoluautor této publikace se podílel na vývoji originálního českého kalkulátoru osobní ekologické
stopy, který je zveřejněn na webových stránkách
www.hraozemi.cz/ekostopa. Stránky spravuje a celý
projekt zastřešuje nestátní nezisková organizace Zelený kruh. První verze kalkulátoru byla zveřejněna v roce
2003. V roce 2005 byly stránky rozšířeny o řadu dalších
informací k ekologické stopě a jejím globálním souvislostem. V roce 2007 byla zcela změněna a zmodernizována grafika a rozhraní kalkulátoru (obr. 10). Byly rovněž
dále aktualizovány doprovodné texty. Algoritmus výpočtu zůstal po celou dobu stejný. Za dobu zveřejnění si
ekologickou stopu pomocí tohoto kalkulátoru spočítali
desítky tisíc lidí. Výsledky jsou ukládány do databáze
– je možné je vyhodnocovat a statisticky zpracovávat.
Obr. 10: Náhled českého kalkulátoru ekologické stopy
Struktura dotazníku je uvedena v boxu 2. Dotazník obsahuje celkem 21 otázek a nepovinné statistické údaje.
Box 2: Struktura kalkulátoru osobní ekologické stopy na
www.hraozemi.cz/ekostopa
Základní údaje:
1. Kolik je vám let?
2. Pohlaví
Bydlení
3. Kolik osob žije ve vaší domácnosti?
4. Jaká je velikost vašeho obydlí?
5. Který typ bydlení nejlépe odpovídá vašemu obydlí/domovu?
6. Jaký typ vytápění používáte ve svém domově?
7. Které město má podnebí nejvíce podobné podnebí ve vašem městě?
8. Používáte ve svém obydlí energeticky (převážně)
úsporné spotřebiče?
Potraviny
9. Jak často konzumujete produkty živočišné výroby
(hovězí maso, vepřové, kuřecí, ryby, vejce, mléčné
výrobky)?
10. Jaká část potravin, které konzumujete, je průmyslově zpracována a balena?
11. Jaká část potravin, které konzumujete, je importována ze zahraničí?
12. V porovnání s Vašimi vrstevníky, konzumujete?
Zboží
13. Třídíte odpady, které vznikají ve vaší domácnosti?
Doprava
14. Kolik km ujedete v průměru týdně veřejnou
dopravou (metro, autobus, tramvaje, trolejbus,
vlak, ...)?
15. Kolik km ujedete v průměru týdně na motorce
(jako řidič či spolujezdec)?
16. Kolik km ujedete v průměru týdně automobilem
(jako řidič či spolujezdec)?
17. Jakou průměrnou spotřebu má vaše motorka
nebo motorka, na které zpravidla cestujete s
někým jiným (l/100 km)?
18. Jak často cestujete na motorce společně s někým
dalším?
19. Jakou průměrnou spotřebu má váš automobil nebo automobil, kterým zpravidla cestujete
s někým jiným (l/100 km)?
20. Jak často cestujete automobilem společně
s někým dalším?
21. Váš automobil nebo automobil, kterým zpravidla
cestujete s někým jiným má pohon na?
17
kapitola 2 Ekologická stopa města
2.1. Východiska – město z hlediska
principů udržitelného rozvoje
Stále více místních politiků, jak v České republice, tak v zahraničí, začíná běžně operovat s termíny jako udržitelnost,
místní Agenda 21, plánování udržitelného rozvoje, strategie
udržitelného rozvoje, atp. Některá města či regiony dokonce využívají k měření svého rozvoje indikátory udržitelného
rozvoje24. Na dané téma se koná řada seminářů, pracovních
setkání a konferencí. Problém je, že chybí jasná definice
udržitelného města. Nejsou dokonce k dispozici ani metody,
jak určit, zda určitý rozvojový zájem města (např. výstavba
silničního okruhu či nové montovny na zelené louce) přispívá k jeho udržitelnosti či naopak. Postupy, které se pro tento
účel v současné době používají, jako je například posuzování
vlivů na životní prostředí (EIA) či rozbor podmínek udržitelného rozvoje území, jsou buď zastaralé, nedostatečné a zaměřené pouze na jeden aspekt udržitelnosti (první případ), či
dobře míněné, ale v praxi zcela nedostatečně metodicky
podložené, a tudíž směřující do ztracena (druhý případ).
Má proto vůbec smysl mluvit o „udržitelnosti města“?
Hustě osídlená území, jimiž jsou moderní města a velkoměsta, nezbytně vytvářejí environmentální zátěž, která daleko přesahuje hranice jejich katastrálních území.
Někteří autoři25 dokonce argumentují, že slovní spojení
„udržitelné město“ je oxymóron (protimluv, přívlastek,
který je ve zdánlivém rozporu s podstatným jménem, které určuje).
Autoři této publikace jsou přesto přesvědčeni, že slovní spojení udržitelné město dává smysl. Udržitelnost města by
se dokonce měla stát samozřejmým cílem a východiskem
pro místní politiky na celém světě. Pokud se tak nestane,
města do budoucna jen těžko zajistí vysoký standard života
pro své obyvatele při zachování schopnosti přírody v jejich
širokém okolí jim tento standard „zadarmo“ umožňovat.
Debata o udržitelnosti či neudržitelnosti města by však
neměla sklouznout do prázdných pojmů, formálních kritérií a vytváření obecných, bezobsažných strategií. Podobný
přístup, který v současné době v České republice naneštěstí
převažuje a je posvěcen takříkajíc „shora“, naneštěstí hrozí
definitivní diskreditací samotného pojmu „udržitelnost“.
Udržitelná města musí jasně definovat, v čem spočívá
jejich udržitelnost, jaká jsou její současná východiska
a stav a jaký je plán zvyšování kvality života do budoucna. Jedním z indikátorů pro určení současného stavu udržitelnosti města je ekologická stopa. Plán pro
24
dosažení udržitelnosti města by měl být stručný, jasný
a měřitelný na základě indikátorů26.
Jak zdůrazňuje Mathis Wackernagel27, „ekologická stopa není indikátorem environmentálního zdraví v rámci
daného města, neboť většina ekologické kapacity nutné
k existenci města leží mimo jeho katastrální území. Najdeme např. bohatá města, která jsou schopná účinně chránit
své prostředí a dosáhnout vysoké kvality vody i ovzduší.
Potenciál k účinné ochraně lokálního životní prostředí
vyplývá z jejich vysoké kupní síly, která umožňuje přivlastnit si dodatečnou biologickou kapacitu zvenčí. Získávají
tak zdroje k vybudování kvalitní infrastruktury, eventuelně
využívají vzdálené kapacity pro absorpci svých odpadních
produktů. Místní znečištění ovzduší, které je obvykle špatně chápáno jako ‚environmentální problém‘, proto nesouvisí s ekologickou kapacitou, ale se srovnatelně významnou kvalitou života a lidským zdravím. Udržitelná města
musí usilovat o zajištění vysoké kvality života včetně
zdravého životního prostředí, aniž by ohrožovala biologickou kapacitu ležící za jejich hranicemi.“
V témže článku M. Wackernagel uvádí čtyři důvody, proč
jsou města klíčová při usilování o udržitelnost (upraveno
a aktualizováno autorem):
Lidská síla – Města již nyní začínají dominovat v celosvětovém
měřítku, pokud jde o jejich podíl na celkové populaci (urbanizaci). Podle údajů UN-Habitat (Program OSN pro lidská sídla)28
překročil celosvětově počet lidí žijících ve městech počet lidí
žijících na venkově v polovině roku 2007. Tento trend se bude
dále prohlubovat – v roce 2050 bude žít ve městech 6 miliard lidí, 2/3 globální populace, zejména díky růstu populace
menších (ve světovém měřítku, s počtem obyvatel menším
než 500 000) a středně velkých (1–5 mil. obyvatel) měst v rozvojových zemích. Nepůjde tedy o další nárůst mega-měst
(populace nad 10 mil.). Ekonomicky vyspělé země (větší část
Evropy včetně České republiky) a Severní Amerika již dosáhly
„plné urbanizace“. V ČR je míra urbanizace cca 75 %. V obcích
větších než 5 000 obyvatel žije 64 % populace29.
Politická síla – Většina politických a ekonomických rozhodnutí je učiněna ve městech. Ve městech má sídlo většina
významných firem, vládních a vzdělávacích institucí a bydlí
tam většina střední třídy obyvatel, která je klíčovou politickou silou. Města mají často nižší nezaměstnanost a vyšší
podíl vzdělaných obyvatel než venkov. Ve městech se na
druhou stranu koncentrují nejvýznamnější problémy dneška (od znečištění životního prostředí po hypoteční krizi)
a města trpí největšími disparitami a sociálními konflikty.
Přehled těchto měst v České republice je na webových stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj – www.timur.cz.
Rees, W. E. (1997). Is Sustainable City an Oxymoron? Local Environment, 2, (3), 303 – 310.
Více k problematice plánování udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni – Hřebík, Š., Gremlica, T. & Třebický, V. (2005). Manuál
plánování a vyhodnocování udržitelného rozvoje na regionální úrovni, Praha: MMR a EnviConsult.
27
Wackernagel, M. (1998). The Ecological Footprint of Santiago de Chile, Local Environment, 3, (No.1).
28
UN-Habitat. (2006). State of the World’s Cities Report 2006/7. Staženo 2008, z http://www.unhabitat.org/
29
ČSÚ. Rozloha a hustota obyvatelstva, rozdělení obcí podle velikostních skupin, podíly obyvatelstva podle velikosti obcí, střediskové obce a
města, podle okresů. www.czso.cz
25
26
18
Ekonomická síla – Města jsou největším zdrojem bohatství a přispívají nejvíce k růstu ekonomiky a hrubému
domácímu produktu (HDP). Například Praha generuje
více než čtvrtinu HDP České republiky, přestože v ní žije
pouze 11 % obyvatel30. Praha tak patří ke špičce evropských regionů z hlediska ekonomické výkonnosti a převyšuje průměr HDP EU-27 o 50 %. Podobně Londýn, který patří ke třem „řídícím centrům globální ekonomiky“
(vedle New Yorku a Tokia)31, produkuje 20 % HDP Velké
Británie (vezme-li v potaz celý Londýnský metropolitní
region, je to dokonce 30 %). Londýn se na populaci Británie podílí 11,5 %, jeho metropolitní území pak cca 21 %.
Ekologický dopad – Za všemi ekonomickými úspěchy
měst stojí rostoucí míra čerpání zdrojů a produkce odpadů. Města a jejich spotřeba se staly hlavní „hnací silou“
znečišťování životního prostředí a příliš rychlé spotřeby
obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Koncentrace
znečištění a odpadů ve městech, zejména tam, kde nejsou dostatečně efektivně eliminovány (např. rozvojová
velkoměsta) ohrožují zdraví jejich obyvatel. Ekonomická
efektivita měst je vykoupena stále rozsáhlejším „ekologickým zázemím“, které potřebují ke svému životu.
2.2. Proč vůbec počítat ekologickou
stopu města?
Nikdo nechce žít ve městě, které je nechvalně proslulé
špatnou kvalitou života. Ať už jde o nevalnou kvalitu
veřejných služeb – špatné nemocnice, školy, veřejná
doprava či likvidace odpadů – nebo znečištěné životní
prostředí a vysoká míra kriminality a nezaměstnanosti.
Vysoká kvalita života je tím, co města činí atraktivními,
promítá se do cen nemovitostí a jejich demografických
a ekonomických charakteristik. Na místní a regionální
úrovni je přitom možné položit rovnítko mezi kvalitou
života obyvatel města a jeho udržitelností.
Zopakujme, že ekologická stopa je souhrnným měřítkem
environmentální udržitelnosti města. Jinými slovy, odráží
„ekologickou“ složku kvality života v daném městě.
Pokud město a jeho volení zástupci nepoužívají slova jako
„udržitelnost“ a „místní Agenda 21“ pouze jako fráze či
zaklínadla, která jim umožňují lépe sehnat prostředky ze
zdrojů Evropské unie, je nutné změřit současný stav kvality
života ve městě – jeho udržitelnost. Je nutné stanovit, jaké
přírodní zdroje zajišťují současný stav fungování města. Je
nezbytné určit tzv. „ekologické zázemí“ města. Jinými slovy, jako východisko pro posuzování udržitelnosti města je
velmi vhodné stanovit jeho ekologickou stopu.
Na město je možné pohlížet jako na velký živoucí organismus, jehož prosperita a růst vyžaduje trvalý přísun
základních zdrojů: energie pro vytápění budov, dopravu
a fungování nejrůznějších přístrojů, dřeva pro budovy, nábytek a papír, přírodních vláken pro oblečení, kvalitních
30
31
potravin a vody pro zdravý život, fungujících přírodních
služeb pro likvidaci odpadů a zajištění stálých životních
podmínek pro jeho obyvatele.
Jak velká je pastvina, kterou tento živoucí organismus ke
svému životu potřebuje? Jaká je schopnost přírody tuto
pastvinu pravidelně regenerovat a zajišťovat tak vysokou
kvalitu života ve městě pro všechny jeho obyvatele? Na
tyto otázky dává odpověď kalkulace ekologické stopy
města.
2.3. Pro koho je ekologická stopa
města určena?
Cílové skupiny pro výsledek výpočtu ekologické stopy města:
Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21
nebo místní Akce 21.
Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony,
obce) se zájmem o problematiku kvality života svých
obyvatel a udržitelného rozvoje.
Místní politici – volení zástupci veřejné správy.
Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel
o udržitelnosti města.
Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking).
Získávají možnost prezentace města – využívání
moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají.
Místní státní správa
Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz
požadavky udržitelného rozvoje.
Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní energetika, ochrana životního
prostředí, nakládání s odpady, doprava.
Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města – příprava scénářů pro politiky
a rozhodovací proces.
Místní neziskové organizace
Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi
o kvalitě života v místě, kde působí.
Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji.
Získávají možnost modelování budoucího vývoje
ekologické stopy města – podklad pro ovlivňování
konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti
města.
Veřejnost
Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém
bydlišti.
Získává srovnání „se sousedy“ – stojíme si lépe nebo
hůře?
Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným
krokům a opatřením na úrovni domácnosti.
ČSÚ – Základní ukazatele regionů soudržnosti NUTS2. www.czso.cz
Sassen, Saskia. (2001). The Global City: New York, London, Tokyo, Princeton University Press.
19
2.4. Výpočet ekologické stopy města
Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné
vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý
stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve
Spojených státech – Global Footprint Network32. Výhodou
je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality
dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat
za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro.
Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů:
Spotřeba potravin – rostlinné a živočišné produkty
a s tím spojená energie.
Bydlení, průmysl, stavebnictví – spotřeba energií
v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba
bytového fondu.
Doprava – výkony jednotlivých druhů dopravy.
Zboží – spotřeba základních druhů zboží.
Služby – základní služby podle klasifikace ČSÚ.
Neidentifikované položky.
Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde
to je možné a smysluplné (viz následující kapitola). V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve
výpočtu ponechány národní hodnoty.
měst. Spodní řádek tabulky dále stanovuje dílčí hodnoty
jednotlivých složek ekologické stopy (energie – asimilace
CO2, orná půda, pastviny, lesy, zastavěné plochy a vodní
plochy) a hlavních oblastí spotřeby zdrojů ve městě.
2.5. Jak získat potřebná data?
Město představuje z hlediska dostupnosti dat pro výpočet
ekologické stopy nejproblematičtější úroveň. Na národní
a mezinárodní úrovni jsou dobře dostupná a standardizovaná data z národních a mezinárodních statistik. Na úrovni
ekologické stopy jednotlivce je poměrně dobře možné stanovit výsledek na základě dotazníku týkajícího se individuální spotřeby. Na úrovni města jsou statistiky vesměs neúplné a řada dat není sledována, či je obtížně dostupná.
Na základě zhruba tříletého testování výpočtu ekologické
stopy města v podmínkách České republiky byly z matice
výpočtu ES vybrány následující položky spotřeby, pro které je možné získat místně specifická data:
1.
2.
3.
4.
5.
Výpočet probíhá podle následujícího vzorce:
6.
ESPměsto = (SPměsto / SPČR) * ESPČR
kde
ESPměsto je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/
obyvatele.
SPměsto je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý
z místních statistik, viz kapitola 2.5). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je
vztažena na jednoho obyvatele.
SPČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik, viz kapitola 2.5). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je
vztažena na jednoho obyvatele.
ESPČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý
z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je
gha/obyvatele.
Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje
tabulka 7 (viz. příloha 3). Sloupce matice tvoří jednotlivé
složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky
spotřeby. Výsledek – celková ekologická stopa města – se
nachází v pravém dolním rohu tabulky. Je stanoven jako
agregovaný indikátor – ekologická stopa města v globálních hektarech (gha) vztažená na jednoho obyvatele
města. To umožňuje srovnání ekologické stopy různých
32
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
Nová výstavba (plocha dokončených bytů na
obyvatele)
Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl)
– fosilní zdroje
Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl)
– obnovitelné zdroje
Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl)
Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl)
– fosilní zdroje
Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl)
– obnovitelné zdroje
Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl)
Výkon individuální automobilové dopravy
Výkon jednostopých vozidel
Výkon veřejné dopravy – autobusů
Výkon veřejné dopravy – železnice
Výkon veřejné dopravy – letadel
Produkce komunálního odpadu
Podíl odděleně sbíraných složek
Z toho složky – papír
Z toho složky – sklo
Z toho složky – plast
Z toho složky – bioodpad
Uvedené položky vstupují do výpočtu ekologické stopy města a ovlivňují jeho výsledek (odlišnost od národní ekologické stopy vztažené na obyvatele). Některé
z nich vyžadují speciální šetření (např. údaje o dopravě) a jiné narážejí na neochotu správců dat tyto data
poskytovat (např. údaje o spotřebě elektřiny). Při
vynaložení jistého úsilí jsou všechny údaje nezbytné
pro výpočet ekologické stopy města na úrovni města
získatelné. V tabulce 8 je uveden stručný popis výše
uvedených položek jakož i zdrojů dat. Údaje jsou vztahovány k území katastru města a uvádějí se za jeden
kalendářní rok.
Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.
20
Tabulka 8: Zdroje dat pro výpočet ekologické stopy města
POLOŽKA
POPIS
1. Nová výstavba plocha dokončených bytů
Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů ve městě, který je každoročně
příslušným úřadem vykazován ČSÚ.
2. Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl)
- fosilní zdroje
Uvést celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb
(maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z
fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Údaj je možné získat od
distributora elektrické energie.
3. Spotřeba elektrické
energie (domácnosti
a průmysl) - obnovitelné zdroje
Uvést celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb
(maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o elektrickou energii vyrobenou
z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, fotovoltarika). Údaj je
možné získat od distributora elektrické energie.
4. Spotřeba zemního
plynu (domácnosti a
průmysl)
Uvést celkovou spotřebu zemního plynu v příslušném roce za sektor domácností a služeb
(maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Údaj je možné získat od distributora zemního plynu nebo z koncepčního dokumentu města v oblasti energetiky.
5. Spotřeba tepla
(domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje
Uvést celkovou spotřebu tepla v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o teplo vyrobené z fosilních zdrojů (uhlí, zemní
plyn, topné oleje) nebo z kogenerace. Údaj je možné získat od distributora tepla.
6. Spotřeba tepla
Uvést celkovou spotřebu tepla v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběrate(domácnosti a průmysl) lé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elekt- obnovitelné zdroje
rárny, větrné elektrárny, biomasa, solární energie). Údaj je možné získat od distributora tepla.
7. Spotřeba tuhých
paliv (domácnosti a
průmysl)
Uvést celkovou spotřebu tuhých paliv (hnědé a černé uhlí) v příslušném roce. Údaj možné
získat z koncepčního dokumentu města v oblasti energetiky nebo je nutné ho odhadnout
na základě počtu domácností a podniků využívajících kotle na tuhá paliva.
Uvést celkový výkon individuální automobilové dopravy ve městě, vztažený na osobu a rok.
8. Osobní automobily Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní
přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním.
Uvést celkový výkon jednostopých vozidel (motorky) ve městě, vztažený na osobu a rok.
9. Jednostopá vozidla Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním.
10. Veřejná doprava
autobusy
Uvést celkový výkon veřejné autobusové dopravy, vztažený na osobu a rok. Údaj je možné získat
přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících,
nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním nebo z údajů dopravního podniku.
- železnice
Uvést celkový výkon železniční dopravy, vztažený na osobu a rok. Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo
jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním nebo z údajů Českých drah.
- letadla
Uvést celkový výkon letecké dopravy, vztažený na osobu a rok. Zahrnuje všechny cesty letadlem
obyvatel města. Pokud údaj není k dispozici, je možné použít údaje národní statistiky.
13. Produkce komunálního odpadu
Uvést celkovou produkci komunálního odpadu na osobu a rok. Údaj je standardně evidován
příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).
14. Podíl odděleně
sbíraných složek
Uvést procentuální podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, sklo, plast,
bioodpad), vztažený na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a
vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).
15. Z toho složky
- papír
Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - papíru - v kg na osobu
a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším
institucím (EKOKOM).
16. Z toho složky
- sklo
Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - skla - v kg na osobu a rok. Údaj je
standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).
17. Z toho složky
- plast
Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - plastu - v kg na osobu
a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším
institucím (EKOKOM).
18. Z toho složky
- bioodpad
Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - bioodpadu - v kg na
osobu a rok. Údaj uvést pouze v případě, že jsou ve městě vytvořeny podmínky pro sběr
bioodpadu.
21
2.6. Možná úskalí a meze ekologické
stopy města
Ekologická stopa je pouze jedním z indikátorů udržitelného rozvoje města. Lze jí považovat za reprezentativní
měřítko ekologické dimenze udržitelnosti, týkající se
spotřeby zdrojů a produkce odpadů. K popsání sociální
a ekonomické složky udržitelného rozvoje města je nutné
využít dalších indikátorů. Udržitelnost města nelze garantovat či vymezit pouze jedním, sebevíce agregovaným
indikátorem.
Úskalím výpočtu ekologické stopy na úrovni města je
relativně špatná dostupnost dat, která byla zmíněna
v předchozí kapitole. Data, která se nepodaří sehnat za
město, je možné nahradit údaji z národního účtu ekologické stopy.
Dalším problémem, se kterým se setkáme i v následující
kapitole (ekologická stopa školy), je vymezení hranic
analýzy. Při výpočtu ekologické stopy na národní úrovni
jsou hranice jasně dané geopolitickými hranicemi států.
Také statistika – sběr dat pro výpočet – vychází z národní úrovně. Oproti tomu hranice města či regionu mohou
být z pohledu sběru dat dost neostré. Město každodenně
opouští mnoho lidí, kteří vyjíždí pracovat do jiných oblastí
a jiní lidé zase přijíždí do města za prací zvenčí. Podobné
toky lze vysledovat u řady dalších položek, které vstupují do výpočtu – energie, potraviny, materiály, suroviny,
odpady apod.
Způsob, jak se tomuto problému vyhnout, je přísný
pohled na město, vymezené jeho katastrálním územím,
jako na celek. Do výpočtu vstupuje veškerá spotřeba
trvale bydlících obyvatel města, jejich domácností, podniků, sektoru služeb atd. Uveďme několik příkladů. Do ekologické stopy města tedy patří vyjížďka za prací obyvatel
města, ale nikoliv dojížďka za prací lidí bydlících v jiných
oblastech. Podobně, je-li na území města například skládka, patří do výpočtu pouze odpad ukládaný na tuto skládku, který pochází od obyvatel a podniků města, nikoliv
odpad produkovaný za jeho hranicemi. Naopak, elektřina
spotřebovaná obyvateli města, která pochází z elektrárny
daleko za jeho hranicemi, ovlivňuje výslednou ekologickou stopu města. Tento přístup k výpočtu ekologické stopy je v teorii nazýván princip odpovědnosti.
Ve výjimečných příkladech měst, ve kterých se například
nachází velký průmyslový podnik, jehož provoz je nároč-
33
ný na energie a zdroje, a který disproporčně zvyšuje ekologickou stopu celého města, je nezbytné postupovat
individuálně.
2.7. Náklady na stanovení ekologické
stopy města
Ekologickou stopu města lze změřit pomocí internetového kalkulátoru, který je od roku 2008 zveřejněn na
webových stránkách www.ekostopa.cz33. Kalkulátor
usnadňuje a automatizuje výpočet ekologické stopy města. Výpočet je určen především pro zástupce měst – veřejné správy a samosprávy. Podrobné informace o fungování kalkulátoru jsou uvedeny v kapitole 4.
Výpočet ekologické stopy vyžaduje shromáždění komplexních dat na úrovni města. Chybějící či nesprávně
zadané údaje vedou k nepřesnému či pouze orientačnímu výsledku. Z tohoto důvodu je výpočet pomocí internetového kalkulátoru na stránkách www.ekostopa.cz
k dispozici pouze registrovaným zájemcům z řad zástupců měst.
Zástupci měst, eventuelně dalších územních celků (krajů,
mikroregionů, obcí), kteří mají zájem o takto kvalifikovaný
a garantovaný výpočet ekologické stopy města, musí nejdříve zaslat zprávu na e-mailovou adresu [email protected]. Na základě této zprávy je kontaktují specialisté
z Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, o.s. V průběhu dalších jednání jsou upřesněny konkrétní požadavky a možnosti objednavatele (např. dostupnost dat, analýza časových řad, možnost zpracování analytické zprávy
o ekologické stopě města s přehledem doporučení pro
město atp.). Následně dojde v součinnosti objednavatele
a zpracovatele ke sběru a ověření vstupních dat a výpočtu
ekologické stopy města podle stanovených požadavků,
případně k vypracování dalších podkladů. Výsledná hodnota ekologické stopy města je garantovaná na základě
mezinárodních standardů34 výpočtů ekologické stopy.
Garantovaný výpočet je zpoplatněn. Cena je stanovena
v závislosti na konkrétních požadavcích objednavatele.
Město obdrží oficiální certifikát s výslednou hodnotou
ekologické stopy města. V případě zájmu a konkrétního
požadavku je možné stanovit kroky ke snížení ekologické
stopy města, eventuelně způsob využití výsledků např.
v rámci marketingu města, environmentální výchovy,
osvěty a vzdělávání (EVVO), jakož i dalších aktivit.
Kalkulátor vypracovali autoři této publikace a jejich kolegové v rámci projektu Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. a Týmové iniciativy pro místní
udržitelný rozvoj „Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje Ústeckého kraje“. V rámci stejného projektu vznikla i tato publikace.
34
www.footprintstandards.org
22
kapitola 3 Ekologická stopa školy
3.1. Východiska – škola jako komplexní
entita s vlastní ekologickou stopou
Další úrovní, na niž se zaměřujeme v této publikaci, je úroveň školy. Pro školy byl, podobně jako pro města, v roce
2007–8 vytvořen automatizovaný kalkulátor ekologické
stopy, který je zveřejněn na stránkách www.ekostopa.cz.
Proč právě pro školy? A jaký obrázek poskytuje ekologická stopa školy?
gických stop jejích žáků a pedagogů. Je přísně vymezena hranicemi (jak prostorovými tak časovými) školy jako
instituce školního vzdělávání. Znamená to, že ekostopa
školy „končí“ na hranici školního pozemku a úderem
posledního zvonění každý pracovní den. Aktivity, které
žáci či pedagogové provozují po škole, přesněji po cestě
ze školy domů, která do výpočtu ještě patří, nejsou zahrnuty. Stejně tak víkendové nebo odpolední aktivity dalších subjektů ve škole.
V posledních letech se stále častěji mluví o tom, že veřejná
správa a všechny její instituce by se měly postupně „ozeleňovat“. Argument zní, že by měly jít příkladem soukromému sektoru a starat se o ekologičnost svého provozu
a snižování dopadu na životní prostředí. Spotřeba veřejného sektoru má v neposlední řadě velký podíl na HDP
vyspělých zemí. V ČR je tento podíl odhadován na 17–19
%. Ozeleňování veřejné správy proto může významným
způsobem snížit celkovou zátěž životního prostředí.
3.2. Proč vůbec počítat ekologickou
stopu školy?
Koncepty „zelené nakupování“, „zelené úřadování“
a „udržitelná spotřeba“ se pomalu dostávají do povědomí
úředníků a politiků. Počet odkazů na tato slovní spojení
na českém internetu roste, stejně jako počet publikací35.
Co je nejdůležitější, pomalu se také zvyšuje počet institucí, které se těmito pravidly snaží řídit36. Vzorem jim mohou
být naši sousedé, Německo a Rakousko, kde se ozeleňování veřejné správy již stalo standardem.
Můžeme se tedy na otázku podívat z druhé strany. Podstata věci je vlastně docela jednoduchá. Každá lidská aktivita, provoz každého zařízení, stroje, budovy či dopravního prostředku jsou umožněny díky využívání přírodních
zdrojů jako je ropa, železná ruda či dřevo a vedou k vytváření odpadů. Množství spotřebovaných zdrojů a vytvořených odpadů je možné změřit a porovnat s tím, kolik jich
planeta Země nabízí (v případě zdrojů) a kolik jich dokáže
pohltit a zneškodnit (v případě odpadů). Tímto způsobem je možné zjistit vzdálenost od společnosti, která je
„ekologická“ či „trvale udržitelná“. Tj. od společnosti, která
dokáže na Zemi fungovat dostatečně dlouho, aniž by si
podřezala větev, na které sedí.
Základní a střední školy, pro něž je kalkulátor ekologické
stopy určen, mají v tomto směru dvojnásob významnou
roli. Patří mezi významné instituce veřejné správy, přítomné v každé větší vesnici či malém městě. V České republice bylo podle údajů MŠMT v roce 2004 4 184 základních
škol a 1 681 středních škol37. Vedle obecních a městských
úřadů patří mezi nejběžnější instituce, s nimiž přichází
do styku prakticky každý občan. Jejich podíl na celkové
spotřebě veřejného sektoru a jeho ekologickém dopadu
je vzhledem k jejich početnosti významný, i když v podmínkách ČR dosud nebyl kvantifikován.
Co je důležitější, školy navštěvují děti a studenti a získávají tam důležité znalosti a dovednosti. Pokud se vhodnou formou seznámí s ekologickým dopadem své školy,
s faktory, které tento dopad ovlivňují, a možnostmi, jak
ho snížit, získají holistický pohled na problematiku „ekologie“ či „zelenosti“ veřejné či soukromé instituce. Touto
vhodnou formou může být zapojení školy a vybraných
učitelů a žáků do výpočtu ekologické stopy školy.
Ekologická stopa školy není součtem osobních ekolo-
35
Na výše uvedené argumenty lze úspěšně namítnout, že
mluvit o „ekologičnosti“ provozu školy či „udržitelnosti“
školy je nezáživné a asi málokdo si za tím představí něco
konkrétního. Ať už jde o učitele, či ještě méně jejich žáky
a rodiče.
To, co platí pro celou lidskou společnost, lze v menším
měřítku využít na úrovni školy. Provoz školy je umožněn
díky stavebním materiálům, z kterých byla postavena,
a díky elektřině a zemnímu plynu, používaných na svícení a vytápění. Školní jídelna využívá potraviny z míst
blízkých a vzdálených a žáci i jejich učitelé do školy chodí
pěšky, jezdí osobním automobilem nebo veřejnou dopravou. K výuce je potřeba spousta učebnic, papíru, sešitů,
počítačů a dalších věcí a zařízení. Některé suroviny se třídí, jiné končí nenávratně na skládce. Přepočtením těchto
a mnoha dalších zdánlivě nesouvisejících údajů na plochu
odpovídající produktivní půdě a sečtením různých složek
(budova školy, stravování, doprava, spotřeba a odpady)
získáme ekologickou stopu školy.
Ekologická stopa školy je souhrnným měřítkem dopadu školy na přírodní zdroje planety.
Viz např. www.zeleneuradovani.cz, www.veronica.cz či publikaci Kupčíková, L. & Pacák, J. (2006). Ekologicky šetrný, ekonomicky přínosný
provoz kanceláří a rejstříky ekovýrobků, Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
36
Vedle Ministerstva životního prosředí (www.env.cz) začala tyto principy jako jeden z prvních úřadů v ČR uplatňovat Kancelář veřejného
ochránce práv (www.ochrance.cz).
37
Rejstřík škol a školských zařízení ČR: http://rejskol.msmt.cz/
23
3.3. Ekologická stopa v systému EVVO
(Eva Rázgová)
Ekologická stopa školy nachází samozřejmé místo v systému EVVO. Spolu s výpočtem osobní ekologické stopy žáky
či instalací specializované výstavy o ekologické stopě ve
škole38 se může stát podkladem pro cennou debatu. Eva
Rázgová, která se tématu dlouhodobě věnuje39, vymezuje
následující okruhy pro tuto debatu:
Hrozí nám ekologická krize?
Hrozí nám vyčerpání zdrojů? (A jde jen o zdroje, nebo
je problém i někde jinde?)
Nakolik odpovídá „nabídka“ přírodních zdrojů naší
„poptávce“?
Jak souvisí (ne)ohleduplné chování k životním prostředí s ekonomickým růstem, technologickým
pokrokem a blahobytem?
Jak souvisí (ne)ohleduplné chování k životnímu prostředí s naší přirozeností?
Pokud považujeme současný trend zatěžování planety
za neuspokojivý, kde vidíme možnosti řešení? (A nakolik může tento trend ovlivnit „obyčejný člověk“?)
Jak rozlišit, které technologie jsou skutečně šetrné
a které se tak jen „tváří“?
Autorka dále nabízí následující náměty pro využití tématu
ekologické stopy ve výuce:
Jakou část Země „spotřebuje“ životní styl každého
z nás? (úvod do tématu)
Děti zkusí namalovat, co vše nám Země poskytuje k tomu,
abychom mohli každý den dělat vše, co potřebujeme/
chceme (jíst, pít, oblékat se, telefonovat, bydlet, topit,
hrát fotbal, ukládat někam odpadky...). Shrnutí: každá
naše činnost nebo potřeba využívá část plochy Země. Na
tomto principu je založena ekologická stopa. Umožňuje
vypočítat, jak náročný je náš životní styl.
Diskuse: domníváte se, že jako lidstvo jsme příliš nároční,
nebo naopak skromní? Nebo „tak akorát“? A co obyvatelé
České republiky?
Konfrontace s daty, která poskytuje analýza ekologické stopy.
Co ovlivňuje ekologickou stopu jednotlivce?
Děti dávají návrhy. Společně je porovnáme s nějakým
dostupným zdrojem informací o ES jednotlivce (např.
www.hraozemi.cz).
Jak velká je moje ekologická stopa a proč? Co bych
mohl/nemohl/nechtěl udělat pro změnu?
Využijeme dostupný kalkulátor ES (např. www.hraozemi.
cz/ekostopa). Navzájem porovnáváme svoji ekologickou
stopu. Cílem samozřejmě není „veřejně pranýřovat“ ty,
kdo mají velkou ES. Děti o svém životním stylu ještě z větší části samy nerozhodují. Důležitá je otázka, co by mohly/chtěly – nemohly/nechtěly změnit, až budou o svém
životním stylu rozhodovat zcela samy.
38
39
Jaká je ekologická stopa naší školy? Co bychom mohli/nemohli/nechtěli udělat pro změnu?
S využitím kalkulátoru pro ekologickou stopu školy – např.
www.ekostopa.cz. Děti se spolu s učiteli mohou zapojit
do sběru údajů pro výpočet ekologické stopy školy. Pod
vedením učitelů spočítají pomocí kalkulátoru výslednou
ES. Co ovlivňuje velikost ekologické stopy školy? Mohou
modelovat různé „scénáře“ vývoje ekologické stopy školy.
K čemu nás nabádá reklama? (v kontextu základních
znalostí o ekologické stopě)
Analýza reklamních sdělení. Jaké hodnoty nám reklama
předkládá? Necháváme se ovlivňovat reklamou? Kdy
ano/ne, a proč?
Reklama na snížení ekologické stopy.
Zahrajeme si na reklamní tvůrce – zkusíme navrhnout
reklamu na snížení ekologické stopy. Na jakých hodnotách můžeme/musíme stavět, aby reklama „zabrala“? Se
staršími dětmi můžeme uvažovat i více prakticky: každou
reklamu musí někdo zaplatit. Kdo by mohl platit reklamu
na snížení ekologické stopy? Je správné, aby takovou
reklamu platil např. velký znečišťovatel ovzduší? (diskuse,
popř. děti mohou v návaznosti provést výzkum mínění
mezi rodiči, na škole...).
Mezinárodní konference o ekologické stopě.
Zahrajeme si na mezinárodní konferenci o ekologické stopě a udržitelném využívání zdrojů. Stanovíme 3 tématické
okruhy (můžeme využít např. diskusní otázky nadnesené
v úvodu). Spolu s dětmi navrhneme několik vyhraněných
odpovědí; děti se rozdělí do skupin podle toho, která jim
nejvíce „sedí“. Ke každému tématu si někdo připraví krátký
vstupní referát (se zohledněním informací, které poskytuje
ekologická stopa). Skupiny se připraví na diskusi, eventuelně si zvolí mluvčího. Po konferenci, které můžeme věnovat
1–2 vyučovací hodiny, připraví každá skupina komentovanou „zprávu pro tisk“ (ze svého hlediska). Zadání: snažíme
se odlišit fakta od názorů. Společně (např. v rámci mediální
výchovy) pak porovnáme vyznění jednotlivých zpráv.
3.4. Výpočet ekologické stopy školy
Analýza ekologické stopy instituce, mezi něž patří analýza ekologické stopy školy, patří mezi složkové metody
(metody počítající od konečné spotřeby – viz kapitola 1).
Tyto metody a jejich praktické aplikace na úrovni podniků,
univerzit, škol, domácností apod. se v posledních letech
bouřlivě rozvíjejí. Jejich nevýhodou je, že dosud nebylo
dosaženo standardizace, která panuje v národních účtech
ekologické stopy. Jednotlivé analýzy tudíž jsou jen obtížně vzájemně srovnatelné.
Vlastní stanovení ekologické stopy školy je usnadněno
pomocí zmiňovaného automatizovaného internetového kalkulátoru (www.ekostopa.cz), který usnadňuje
Bližší info o výstavě na http://www.ekostopa.cz/vystava-es/vystava-o-ekologicke-stope.html.
http://www.iris-ops.cz/?q=ekologicka-stopa-unese-zeme-vase-kroky
24
a standardizuje složitý výpočet. Kalkulace je založena
na datech, která každá škola shromáždí sama. Podrobné
informace o fungování tohoto kalkulátoru jsou uvedeny
v kapitole 5.
Základem pro výpočet je shromáždění podrobných
informací o spotřebě ploch, materiálů, energií, potravin,
služeb atd. Kategorie spotřeby zdrojů a produkce odpadů
pro školu jsou členěny do sedmi základních skupin:
Základní údaje o škole
Budova školy
Potraviny
Doprava žáků
Doprava personálu
Spotřeba
Odpady
Podrobná tabulka vstupních dat pro výpočet ES školy
obsahuje celkem 61 položek (viz příloha 4). Jednotlivé
položky jsou podrobně rozebrány v následující kapitole.
Podstatou výpočtu je převod údajů o spotřebě školy
na odpovídající plochy produktivní země (a vodní
plochy). V souladu s postupem navrženým Chambers,
et al. (2000) jsou k přepočtu použita „data odpovídající
regionu“. V první verzi kalkulátoru jsou z důvodu nedostatku odpovídajících dat na nižších úrovních použita data z národní (tj. ČR) úrovně. Zdrojem těchto dat
je především Český statistický úřad a specializované
instituce akreditované pro sběr dat na národní úrovni
(např. Český hydrometeorologický ústav či Ministerstvo
dopravy).
Pro výpočet ekologické stopy potravin byla použita Vyhláška MŠMT č. 107/2005 ze dne 25.2.2005, která definuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na
strávníka a den v gramech pro jednotlivé věkové kategorie
a pro běžnou a laktoovovegetariánskou stravu. Dodržování této vyhlášky je pro školní jídelny povinné.
Pro kalkulaci ekologické stopy personálních počítačů, notebooků a monitorů byla využity zahraniční zdroje o analýze
životního cyklu těchto výrobků.
K přepočtu na ekologickou stopu – tj. produktivní plochy
s „globálně průměrnou produktivitou“ jsou dále použity
mezinárodně standardizované ekvivalentní faktory (jejich
přehled je uveden v tabulce 1 v kapitole 1). Uveďme příklad
– ekologickou stopu spotřeby elektrické energie ve škole:
ESPelektřina = (EMFelektřina* (1 – B)) * (EFPelektřina / A)
kde
ESPelektřina je ekologická stopa položky (spotřeby elektřiny ve škole). Jednotkou je gha/GWh.
EMFelektřina je emisní faktor výroby elektřiny, platný
v České republice. Emisní faktor uvádí, jaké průměrné množství oxidu uhličitého (CO2) je uvolněno při
výrobě elektrické energie. Jednotkou jsou t CO2/
GWh.
B je asimilace oxidu uhličitého v moři. Podle posledních údajů je část CO2 emitovaného díky spalování
fosilních paliv asimilováno moři. Hodnota tohoto
koeficientu je 26 %.
EFPelektřina je ekvivalentní faktor pro les. Asimilace CO2
lesy je zavedený způsob, jak spočítat ekologickou
stopu energie. Hodnota tohoto koeficientu je 1,34.
Jednotkou je gha/ha.
A je asimilace oxidu uhličitého lesem. Hodnota koeficientu je 3,663 a jedná se o celosvětový průměr. Jednotkou jsou t CO2/ha.
3.5. Jak získat potřebná data ve škole?
Kalkulátor ekologické stopy školy je určen pro základní
a střední školy. Vstupní data, nezbytná pro výpočet, je
možné získat jednoduchým šetřením ve škole. Na sběru
dat se mohou podílet jak učitelé, tak žáci druhého stupně ZŠ a studenti SŠ. Kalkulátor je určen pro všechny typy
škol. Není nutná existence speciálního programu ekologické výchovy.
Jak bylo řečeno, na školu je z hlediska výpočtu nahlíženo
jako na instituci školního vzdělávání, nikoliv jako na budovu (budovy), ve které (např. večer, o víkendech či prázdninách) probíhají také další aktivity. Tyto aktivity proto do
výpočtu nejsou zahrnuty. Podíl využití školy pro primární
účel (vzdělávání žáků školy) je nutné odhadnout. Podobně stravování „neškolních strávníků“ ve školní jídelně není
zahrnuto. Do výpočtu jsou zahrnuti pouze vlastní žáci
školy a zaměstnanci (tedy včetně např. uklízeček), ale
nikoliv např. návštěvníci kroužků či manželka školníka,
která sice žije ve školním bytě, ale na školním provoze se
svojí profesí nijak nepodílí.
V tabulkách A–G v příloze 3 jsou popsány zdroje dat
a základní popis údajů, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy školy. Zkušenosti z pilotních škol,
které se zúčastnily výpočtu v Ústeckém kraji (viz. kapitola 7) ukázaly, že shromáždění dat nepředstavuje větší problém. Pouze údaje o dopravě žáků a personálu
do a ze školy vyžadují provedení speciálního dotazníkového šetření ve škole (dotazníky jsou uvedeny v příloze 3).
3.6. Náklady na stanovení ekologické
stopy školy
Výpočet ekologické stopy pomocí internetového kalkulátoru je dobrovolný a není zpoplatněn. Škola, která
úspěšně shromáždí data a vypočte svoji ekologickou stopu, může požádat o zaslání certifikátu. Na základě elektronické objednávky ověří specialisté Týmové iniciativy
pro místní udržitelný rozvoj, o.s. vložená data a budou
kontaktovat odpovědného zástupce školního týmu k případnému doplnění a opravám. Poté TIMUR, o.s. vystaví
certifikát, který zašle poštou. Tato služba je zpoplatněna
manipulačním poplatkem.
25
kapitola 4 Kalkulátor ekologické stopy města
4.1 Základní informace o kalkulátoru 4.2 Jak funguje kalkulátor?
Výpočet ekologické stopy města je možné provést pomocí nástroje, nazývaného zjednodušeně „kalkulátor“, který
vznikl v roce 2008 společnými silami Týmové iniciativy
pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a Agentury Koniklec.
Výsledky výpočtů - statistiky, takříkající „paměť kalkulátoru“, jsou dostupné veřejně a zdarma všem zájemcům na
internetové adrese http://www.ekostopa.cz v sekci Ekologická stopa města. Zde se mohou návštěvníci stránek
seznámit s výsledky stanovení ekologické stopy měst ČR,
která tento výpočet již provedla.
Jak bylo uvedeno v kapitole věnované ekologické stopě města, je pro její výpočet zapotřebí shromáždit některá vstupní data, která nejsou běžně dostupná veřejnosti. Zároveň je zapotřebí zajistit kvalitu a správnost
vložených dat, a to zejména kvůli vzájemnému porovnání měst (benchmarkingu). Proto mohou vstupní data
jednotlivých měst zadávat pouze odpovědní zástupci
města, kteří získají přístupová práva přímo od správce
systému z TIMUR. O tato práva lze požádat prostřednictvím registračního formuláře přímo na stránkách kalkulátoru (obrázek 11)
Obr. 11: Registrace do kalkulátoru ekologické stopy města
„On-line“ internetový kalkulátor je vytvořen pomocí programovacího jazyka PHP (Hypertext Preprocessor) a využívá pro ukládání dat databázi formátu MySQL. Kalkulátor
umožňuje po registraci uživatele zadání údajů potřebných
pro stanovení ekologické stopy města a provedení jejího
výpočtu. Ten provede výpočtové jádro systému na základě
originálního algoritmu (viz kapitola 2.4 Výpočet ekologické
stopy města) a výsledné hodnoty uloží do databáze. Z této
databáze jsou pak vybírána data pro zobrazení uživatelům, ať již v podobě podrobné matice výsledků vybraného
města, nebo v podobě srovnání a statistik.
Registrovaný uživatel má k dispozici následující funkce,
které odpovídají názvům jednotlivých sekcí kalkulátoru
viditelných po přihlášení:
Ekologická stopa města
Zde se zobrazuje podrobná matice ekologické stopy
konkrétního města včetně grafu a dále jsou zde k dispozici podstatné části kalkulátoru, a to sice Vkládání
dat a Administrace záznamů. Tyto funkce jsou podrobně popsány dále.
Moje údaje
V této části kalkulátoru je možné měnit údaje zadané
při registraci, například kontaktní údaje a přístupové
heslo.
Dále je z úvodní stránky prostředí pro registrované uživatele možný návrat na rozcestník ekostopa.cz a také odhlášení, jak je patrné z výše zobrazeného náhledu ovládacího panelu stránky.
4.3 Vytvoření a smazání profilu města
Profilem města rozumíme úplně vyplněný záznam v databázi města obsahující všechny vstupní údaje pro stanovení ekologické stopy ke konkrétnímu datu. Takových
záznamů může být v databázi uloženo více v podobě
opakovaných měření za několik let. Registrovaný uživatel
vytváří nový záznam pro výpočet ekologické stopy v sekci Ekologická stopa města – Vkládání dat pomocí tlačítka
Vytvořit nový záznam.
případně zasláním zprávy na e-mailovou adresu mesto@
ekostopa.cz. Lze předpokládat, že v praxi budou za stanovení ES města koordinovat především pracovníci městských úřadů zodpovědní za oblast rozvoje a životního
prostředí, za strategické plánování a indikátory (udržitelného) rozvoje města, koordinátoři místních Agend 21,
a podobně. Tito uživatelé budou aktivními registrovanými uživateli kalkulátoru.
Všichni ostatní návštěvníci stránek mohou, jak je uvedeno výše, nahlížet „do paměti“ kalkulátoru, zjišťovat ekologickou stopu jednotlivých měst a vidět i její srovnání
s národní ekologickou stopou. V budoucnu bude kalkulátor také umožňovat všem uživatelům vytvářet „modelové
situace“, tj. zjišťovat dopad hypotetických změn např. ve
spotřebě energií na celkovou ekostopu města.
Tato volba vytvoří nový záznam s aktuálním datem
a prázdnou tabulku vstupních údajů, která je ihned připravena k vyplnění. Omylem vytvořené či jinak nadbytečné záznamy může registrovaný uživatel odstranit v sekci
Administrace záznamů (obrázek 12).
Obr. 12: Administrace záznamů – ekologická stopa města
26
4.4 Zadání a změna vstupních dat pro
stanovení ekologické stopy města
po novém přihlášení vybrat odpovídající záznam z nabídky vlevo nahoře (obrázek 14).
Obr. 14: Výběr záznamu – ekologická stopa města
Údaje, které je zapotřebí vložit do kalkulátoru, aby mohla být stanovena ekologická stopa města, jsou podrobně
popsány v kapitole 2 věnované metodice výpočtu. Pro
jejich zadání do kalkulátoru registrovaným uživatelem
je zapotřebí mít vytvořen nový profil – nový záznam
v databázi kalkulátoru, jak jsme popsali v předchozí
podkapitole.
Obr. 13: Vkládání dat – ekologická stopa města
4.5 Výpočet ekologické stopy a statistické výstupy
Výsledky výpočtu ekologické stopy měst a statistické
výstupy jsou k dispozici všem, tedy i neregistrovaným
uživatelům. Po otevření sekce Statistiky je k dispozici přehled měst, která mají stanovenou ekologickou stopu. Po
výběru města je k dispozici podrobně zpracovaná tabulka, takže ve sloupcích vidíme celkovou ekologickou stopu v globálních hektarech na obyvatele rozdělenou na
jednotlivé složky (viz úvodní kapitola) a v řádcích na jednotlivé položky (budova, potraviny, doprava, spotřeba,
odpady). Tabulka je doplněna dynamicky generovaným
grafem.
Obr. 15: Statistiky - ekologická stopa města
Data potřebná pro výpočet ekologické stopy se vkládají
do tabulky v sekci Vkládání dat. Implicitně je tato tabulka
„zamčena“. Do režimu provádění změn lze přepnout pomocí tlačítka Zobrazit editaci. Po aktivaci režimu změn je možné vyplňovat příslušné hodnoty u celkem 18 vstupních
položek, ze kterých se ekologická stopa města vypočítává.
Po vyplnění příslušných položek je zapotřebí kliknout na
tlačítko Uložit
.
Tím se data vloží do databáze. Opustit editační režim bez
ukládání je možné pomocí tlačítka Ukončit editaci
.
Data zůstávají v databázi uložena i když záznam není
zatím kompletní. Registrovaný uživatel tak může opustit
kalkulátor a doplnit chybějící data později. Pokud již existuje více záznamů (měření z různých období), musí vždy
27
kapitola 5 Kalkulátor ekologické stopy školy
5.1 Základní informace o kalkulátoru
„Kalkulátor“ ekologické stopy školy vznikal v letech 2007 až
2008 obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města v rámci projektu Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje
v Ústeckém kraji za spolupráce TIMUR a Agentury Koniklec.
Významnou pomoc při sestavování tohoto nástroje poskytlo
několik základních škol převážně z Ústeckého kraje.
Kalkulátor je prvotně určen pro výpočet ekologické stopy
základní školy, ale mohou jej využít i střední školy s běžným
provozem. Problematičtější je využití odbornými středními
školami, které mohou mít velmi specifický druh provozu. Pro tento případ lze spíše doporučit osobní kontakt
s experty TIMUR s následujícím individuálním přístupem.
Jako vzor pro kalkulátor byl použit Školní kalkulátor ekologické stopy vyvinutý Agenturou ochrany životního prostředí australského státu Victoria (EPA Victoria). Ten ovšem
vycházel z australských reálií a konstant, takže pro české
podmínky byl zpracován zcela původní algoritmus.
Stejně jako kalkulátor ekologické stopy města, je nástroj
na výpočet ekologické stopy školy umístěn na internetové stránce http://www.ekostopa.cz. Statistické výstupy,
tabulka výsledku jednotlivých škol (anonymní) a zajímavé údaje o školách a žácích z hlediska ekologické stopy
jsou k dispozici zcela veřejně i neregistrovaným uživatelům. Vytváření školního profilu, vkládání dat a podrobné
výsledky měření ekologické stopy konkrétní školy podléhá registraci. Kalkulátor je určen k bezplatnému používání, výsledky výpočtu nejsou garantovány.
Škola, která má zájem o výpočet ekologické stopy, by měla
nejprve určit odpovědného koordinátora – vedoucího
školního týmu. Bude se pravděpodobně jednat o pedagoga, který se zabývá environmentální výchovou. Tento pedagog se stane „administrátorem školního profilu“. O registraci administrátora školního profilu je možné požádat na
e-mailové adrese š[email protected]. Po ověření identity
žadatele mu pracovníci TIMUR postoupí e-mailem přístupová práva. Přístupové jméno a heslo zadává následně
administrátor na hlavní stránce kalkulátoru (obrázek 16):
Jak bylo již dříve uvedeno, nepřihlášený uživatel nemůže
nahlížet na data konkrétní školy. Je však žádoucí, aby byla
tato data přístupná dalším členům školního týmu, žákům
i učitelům. Za tímto účelem obsahuje hlavní stránka odkaz
na sekci Registrace, jejímž prostřednictvím se mohou
k některé z již zaregistrovaných škol hlásit další uživatelé,
jejichž práva přístupu dále schvaluje administrátor školního profilu. Další registrované uživatele dělíme na skupinu
uživatelů s právem měnit údaje a uživatele s právem pouhého nahlížení na data školy. Technické podrobnosti jsou
popsány v manuálu, který je možné stáhnout hned z úvodní strany, případně ze sekce Odkazy. Postup při registraci
dalších uživatelů je popsán dále v podkapitole 5.4.
5.2 Jak funguje kalkulátor?
Obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města, je nástroj
na výpočet ekologické stopy školy založen na „server-side“
řešení s databází MySQL a uživatelským rozhraním naprogramovaným v PHP jazyce. Vstupní údaje potřebné pro
výpočet ekologické stopy vkládá do systému administrátor
školního profilu. Výpočtové jádro provádí podle naprogramovaného algoritmu výpočet a jeho výsledky jsou opět
ukládány do databáze. Z této databáze jsou pak zobrazovány podrobné výsledky výpočtu ekologické stopy konkrétní školy a veřejně přístupné statistiky. Uchovávání dat
v „paměti“ kalkulátoru umožňuje srovnání konkrétní školy
s ostatními školami a především srovnání v čase, což je
v tomto případě důležitější. Z toho také vyplývá, že obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města, umožňuje kalkulátor ekologické stopy školy provádět opakovaná měření prostřednictvím vytváření libovolného počtu záznamů
– profilů. Ekologickou stopu tak škola může stanovovat
například jednou do roka, nebo také v souvislosti s podstatnými změnami, jako je například zateplení oken, nebo
uplatnění jiných úsporných opatření.
Po registraci je uživateli k dispozici nabídka funkcí, které jsou
přehledně uvedeny v následujícím schématu (obrázek 17):
Obr. 17: Schéma webových stránek kalkulátoru ES školy
Obr. 16: Registrace do kalkulátoru ekologické stopy školy
Jednotlivé funkce jsou popsány v následujících podkapitolách.
28
5.3 Vytvoření a správa školního profilu
Jak bylo již dříve zmíněno, nejprve je zapotřebí získat od
správců systému – TIMUR – přístupová práva pro administrátora školního profilu. Tento zástupce školy následně
po přihlášení sám vytvoří první záznam v databázi – první školní profil. Učiní tak prostřednictvím volby Vkládání
dat z hlavní strany a kliknutím na tlačítko Vytvořit nový
záznam. Analogicky s kalkulátorem ekologické stopy
města dojde k vytvoření nového záznamu s aktuálním
datem a prázdnou tabulkou vstupních údajů, která je ihned připravena k vyplnění.
Přehled jednotlivých záznamů je umístěn v sekci Vkládání
dat – Administrace záznamů (obrázek 18).
Pro zdárnou registraci je zapotřebí vybrat školu, do jejíhož týmu se nový uživatel hlásí. Za tímto účelem je zde
dostupný seznam všech škol, které jsou v kalkulátoru
registrovány. Ten je zobrazen jako součást registrační
stránky (obrázek 20).
Obr. 20: Seznam registrovaných škol
Obr. 18: Administrace záznamů – ekologická stopa školy
Tato sekce slouží pro přehlednou správu všech školních
záznamů. V tabulce je uvedeno datum, kdy byl záznam
vytvořen, a datum poslední úpravy. Dále zde administrátor školního profilu provádí „uzavření záznamu“
– závěrečné schválení a označení výsledků za definitivní.
Podrobnosti jsou uvedeny v uživatelské příručce.
Po uložení registračních údajů obdrží nový uživatel do emailové schránky přístupové údaje a stává se „čekatelem
na členství ve školní skupině“. Administrátorovi příslušného školního profilu se současně zobrazí údaje o novém
zájemci v sekci Moje – Moje škola – členové (obrázek 21).
Obr. 21: Seznam členů skupiny – ES školy
Své osobní kontaktní údaje a údaje o škole může administrátor profilu upravovat a měnit v sekci Moje – Moje údaje
a Moje – Moje škola.
5.4 Registrace dalších uživatelů
Další členové školního týmu, žáci, pedagogové a případně další sympatizanti a spolupracovníci se mohou hlásit
ke své škole prostřednictvím registračního formuláře přístupného z hlavní stránky bez přihlášení (obrázek 19).
Obr. 19 – Registrace dalších uživatelů – ES školy
Administrátor školního profilu – vedoucí týmu – pak
čekajícího zájemce autorizuje nebo odmítne. Jakmile dojde k autorizaci, zpřístupní se novému uživateli podrobná data konkrétní školy. Jak jsme již zmínili, uživatelé
mohou mít různý rozsah práv ke školním datům. Tato
práva přiděluje a odebírá administrátor také v sekci Moje
– Moje škola – členové. Popis tohoto mechanismu je nad
rámec účelu publikace a je podrobně popsán v uživatelské příručce.
5.5 Vkládání dat do kalkulátoru
Pro provedení výpočtu, jak bylo již konstatováno v kapitole 3, je zapotřebí shromáždit data ze sedmi tematických okruhů, které determinují i jednotlivé agregované
položky školní ekostopy:
A. Základní údaje o škole
Zde je zapotřebí zjistit počet žáků a zaměstnanců
školy. Dále zde vyčíslujeme počet hodin, kdy je škola
využívána pro aktivity nesouvisející s výukou a zájmovou činností žáků.
29
B. Budova školy
Vstupy související s budovou školy tvoří podstatnou
část podkladových dat a významně se podílejí na
výsledné ekologické stopě. V této části zadáváme
údaje o rozloze školních pozemků, zastavěné a podlahové ploše a výměře různých typů školních pozemků. Podstatnou část této položky dále tvoří údaje
o spotřebě energií, tedy zejména elektřiny, plynu
a dalších paliv a o spotřebě tepla. Do této skupiny dat
dále patří údaje o solárním vytápění, zateplení budovy a využívání úsporných spotřebičů.
C. Spotřeba potravin
Jak bylo uvedeno v kapitole 3, pro výpočet podílu
spotřeby potravin na ekologické stopě školy vycházíme z platné podzákonné normy, která stanoví tzv.
„nákupní koš“ školní jídelny. Z této normy, která je
závazná pro hromadné stravování ve školních jídelnách, můžeme stanovit skladbu a množství jednotlivých surovin pro školní stravování. Proto v této části
postačí zadat počet strávníků, které rozdělujeme na
1. stupeň, 2. stupeň a dospělé. U každé kategorie
pak uvádíme počet vegetariánů, pokud pro ně školní
jídelna nabízí samostatný jídelníček. V této položce je
ještě zahrnut počet spotřebovaných školních mlék.
D. Doprava žáků
Způsob a objem dopravy jsou také významnými faktory ovlivňujícími celkovou školní ekologickou stopu.
V části „D“ zjišťujeme, zda se děti dopravují do školy
autem, a to sami jen s řidičem, nebo s dalšími spolucestujícími, nebo zda používají veřejnou dopravu,
pěší způsob či kolo. Dále zjišťujeme, na jakou vzdálenost děti do a ze školy cestují. Mezi důležité vstupní
údaje v této položce patří školní výlety, způsob cestování a celková vzdálenost.
E. Doprava pedagogů a dalších pracovníků
Doprava pedagogů a dalších pracovníků je analogickou položkou k předchozí a vstupní data jsou zde
obdobná – zjišťujeme na jakou vzdálenost a jakým
způsobem se do a ze školy dopravují učitelé a hospodářští pracovníci školy.
F. Spotřeba materiálu
Spotřeba a volba materiálů významně ovlivňuje ekologickou stopu. V této položce jsou obsaženy údaje
o spotřebě papíru a výrobků z něj (učebnic, sešitů)
a také údaje o tom, zda a v jakém rozsahu využívá
škola recyklovaný papír. Patří sem také počet a průměrné stáří počítačových sestav používaných ve škole a nakonec i spotřeba pohonných hmot, například
pro zahradní techniku.
G. Odpady a recyklace
Do této poslední položky patří údaje o podílu vytříděného odpadu, spotřebě plastových lahví a míře
jejich separace.
Celkový počet dílčích vstupních údajů je 61. Zjišťování
údajů probíhá několika základními způsoby:
- měření, průběžné sledování
například výměra ploch, separace odpadu, částečně spotřeba
- zjišťování údajů z projektové dokumentace
výměry ploch
- zjišťování údajů z personální, technické a hospodářské evidence
základní údaje o škole, většina údajů o spotřebě
- dotazníkový průzkum
údaje o dopravě
V sekci Odkazy je umístěna tabulka v elektronické podobě, ve které jsou všechna vstupní data, rozdělená na
jednotlivé „listy“ A–G. Tuto tabulku je možné stáhnout
a použít pro průběžný záznam dat před jejich vložením
do kalkulátoru, ať již do vytištěné podoby, nebo „off-line“
v počítači. Ve stejné sekci je k dispozici i vzor dotazníku
k dopravě dětí i dospělých.
Vlastní plnění vstupních údajů provádí administrátor
školního profilu nebo registrovaný uživatel s právem
provádět změny v sekci Vkládání dat. Tato sekce je rozdělena analogicky k výše uvedeným položkám ekologické
stopy na sedm okruhů – listů A–G. Pro získání správného výsledku je zapotřebí vyplnit všechny listy. Po kliknutí na libovolný list je nabídnut uživateli výběr záznamu,
případně vytvoření nového záznamu – jak bylo již dříve
popsáno. Poté, co uživatel vybere odpovídající – zpravidla poslední – záznam, může po stisknutí tlačítka Zobrazit
editaci
vkládat data do tabulky.
Po vyplnění příslušných položek je zapotřebí kliknout na
.
tlačítko Uložit
Tím se data vloží do databáze. Opustit editační režim bez
ukládání je možné pomocí tlačítka Ukončit editaci
.
Pokud je příslušný list kompletní, je zapotřebí zaškrtnout
kontrolní okénko Počítat hodnoty do celku.
Data zůstávají v databázi uložena i když záznam není
kompletní. Registrovaný uživatel tak může opustit kalkulátor a doplnit chybějící data později. Pokud již existuje
více záznamů (měření z různých období), musí vždy po
novém přihlášení vybrat odpovídající záznam z nabídky
vlevo nahoře (obrázek 22).
Obr. 22: Výběr záznamů – ES školy
Po vyplnění a kontrole údajů na všech listech kalkulátoru
je zapotřebí otevřít sekci Administrace záznamů a označit
záznam jako definitivní. V tomto okamžiku je výpočet
ekologické stopy zahrnut do statistik.
5.6 Výpočet ekologické stopy
Výsledky výpočtu a statistiky jsou dostupné z hlavní
stránky kalkulátoru v sekci Ekologická stopa školy. Ta se
rozděluje na dvě podkategorie: Statistiky a Naše škola.
30
Kapitolu Statistiky mohou prohlížet všichni návštěvníci
stránek, tedy i ti nezaregistrovaní. Kapitola Naše škola je
přístupná pouze po registraci uživatele náležejícího do
některého ze školních týmů.
ekologickou stopu rozdělenou na jednotlivé složky (viz
úvodní kapitolu) a v řádcích na jednotlivé položky (budova, potraviny, doprava, spotřeba, odpady). Jak je patrné
z předchozího obrázku, je tabulka doplněna grafem.
V kapitole Statistiky najdeme tři druhy informací. První
část je věnována srovnání výsledků výpočtu ekologické
stopy jednotlivých škol, které jsou v paměti kalkulátoru uloženy. Protože je srovnání škol anonymní, nejsou
v tabulce uvedeny názvy škol, ale najdeme zde u každé
školy jen název kraje a počet žáků, kteří školu navštěvují.
Školy jsou seřazeny podle výsledné ekologické stopy na
žáka (obrázek 23).
Na závěr statistik jsou uvedena zajímavá data, která lze
z vložených údajů získat. Dozvíme se zde například jaká
je ve školách průměrná spotřeba vody a energií na žáka
a rok, kolik se spotřebuje školního mléka, kolik čtverečních metrů školních pozemků připadá na jednoho
žáka nebo kolik PET lahví na žáka se ve školách za rok
spotřebuje.
Obr. 23: Statistiky – ES školy
Pokud si statistiky prohlíží zaregistrovaný uživatel, „jeho“
škola je orámována červeně, což umožňuje porovnat
vlastní pozici s ostatními školami. Jak bylo dříve zmíněno, není ale cílem soutěžit o co nejmenší ekologickou
stopu na žáka. Charakter a podmínky jednotlivých škol
jsou natolik odlišné, že by takové soutěžení nemohlo být
nikdy spravedlivé. Je ale samozřejmě cenné a zajímavé
vidět, v jaké části „pelotonu“ se vaše škola nachází.
V další části statistik můžeme vidět tabulku průměrné
ekologické stopy škol v ČR (obrázek 24).
Obr. 24: Výsledky – ES školy
Tato tabulka zahrnuje průměry ze všech nejaktuálnějších
profilů škol, které jsou uloženy v paměti kalkulátoru a jsou
označeny jako definitivní. Důležité je, že tabulka je zpracována velmi podrobně, takže ve sloupcích vidíme celkovou
V části Naše škola jsou umístěny vlastní výpočty ekologické stopy konkrétní školy. Nejprve je zapotřebí vybrat vlevo
nahoře již dříve zmíněným způsobem odpovídající školní
profil. Výpočet se pak zobrazí v podrobné tabulce odpovídající tabulce v sekci Statistiky. Z této tabulky, která je
stejně jako tabulka statistická doplněna grafem, vyplývají
hodnoty ekologické stopy celkové i na žáka a navíc strukturované dle jednotlivých složek (lesy, půda, atd.) a položek
(budova, spotřeba, potraviny, doprava, odpady).
Důležitou informaci poskytuje tabulka, která uzavírá tuto
sekci, a to sice tabulka vývoje ekologické stopy. Vyplývají
z ní souhrnné výsledky jednotlivých profilů, tj. vývoj ekologické stopy konkrétní školy v čase.
5.7 Verifikace dat a certifikace
výsledků u TIMUR, o.s.
Výpočet ekologické stopy pomocí kalkulátoru je přesný
a spolehlivý. Přesto se za výsledek nemohou provozovatelé kalkulátoru zaručit, a to z toho důvodu, že standardně neprovádí kontrolu vstupních dat. Pokud školy
zadají do systému chybná data, nelze tuto chybu odhalit, pokud se nejedná o chybu řádovou, která nápadně
ovlivní výsledek. Z toho důvodu nabízí TIMUR certifikaci
výpočtu. Ta spočívá ve společné kontrole vstupních dat
daného profilu spojené s případným doplňujícím dotazováním u administrátora školního profilu a „doladěním“
vstupních dat. Takto zkontrolované výsledky budou
v budoucnosti v systému označeny jako verifikované
a škola obdrží tištěný graficky zpracovaný certifikát
o správnosti výpočtu s uvedením hodnoty ekologické
stopy. Tato služba je v době vydání publikace dostupná
v omezené míře na základě individuálního kontaktu.
V blízké době se nabídka certifikace stane přímo součástí stránek ekostopa.cz
Všechny popisy funkce i náhledy na jednotlivé části kalkulátoru ekologické stopy města i školy, které jsou uvedeny v předchozích dvou kapitolách, odpovídají obsahu
a vzhledu kalkulátoru „verze 1“ dostupného k datu vydání
publikace. V budoucnosti se bude dále zlepšovat zejména grafická úprava, a proto jsou případné změny designu
vyhrazeny. Do systému budou přibývat i nové funkce, jako
například možnost vytvářet modelové situace. Základní
ovládání a uspořádání systému bude však zachováno v té
podobě, v jaké je popisují předcházející dvě kapitoly.
31
kapitola 6 Výsledky měření z pilotních měst
6.1 Úvod
6.2 Hradec Králové
Testování výpočtu ekologické stopy města probíhalo jednak ve vybraných partnerských městech TIMUR40 a dále
v dalších městech, která o tuto problematiku projevila
zájem v období let 2004–2007. Do této publikace jsou
zahrnuty výsledky z celkem 8 pilotních měst: Hradec
Králové, Chrudim, Kladno, Litoměřice, Orlová, Praha,
Velké Meziříčí a Vsetín. Je zřejmé, že se jedná o značně
rozdílná města, ať už jde o velikost, ekonomickou strukturu či geografickou polohu. Vzhledem k použité metodě
výpočtu ekologické stopy, která je odvozena od národního účtu ekologické stopy, lze výsledky měst mezi sebou
porovnávat, neboť byl použit jednotný algoritmus.
Porovnání je samozřejmě možné pouze v případě výsledného indikátoru vztaženého na 1 obyvatele (gha/obyvatele). Vzhledem k odlišným podmínkám a velikostem
měst je však nutné srovnání brát s rezervou – důležitější
bude sledovat vývoj ekologické stopy jednotlivých měst
v čase. Zajímavé je také srovnání s národním průměrem
ekologické stopy. Základní výsledky analýzy ekologické
stopy jsou obsaženy v obrázku 25.
Stručná charakteristika města
Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí
i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České
republice. Leží na soutoku řek Labe a Orlice. Krajinný charakter území je převážně rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m. Výraznou krajinnou dominantu
představuje ostroh historického jádra situovaný přímo
nad soutokem obou řek.
Jedná se o pilotní výpočty a první verzi kalkulátoru
ekologické stopy města. Předpoklad autorů je, že v průběhu dalších prací se výpočet bude dále zpřesňovat a že
bude přibývat místních dat, která do výpočtu budou vstupovat. Dostupnost dat v jednotlivých pilotních městech
byla různá, v některých případech bylo nutné použít údaj
z národní úrovně.
Město se rozkládá v tzv. Královédvorské kotlině, která
je geomorfologicky součástí Východolabské tabule. Na
severozápadě ho obklopuje nízká zalesněná pahorkatina
a na jihovýchodě je město lemováno výrazným masívem
s nejvyšším bodem Kopec Sv. Jána a rozsáhlým komplexem Novohradeckých lesů. Podle nadmořské výšky je nejvyšším bodem města střed makovice Bílé věže – 317 m n.
m. a naopak nejnižším bodem vyústění vodoteče do Labe
– 225 m n. m.
Širší území Královéhradecka lze charakterizovat jako
průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti a se značným
rozvojem terciární a kvartární sféry. Město Hradec
Králové představuje hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnější sídlo Královéhradeckého kraje s výrazně
diferencovanou odvětvovou a oborovou strukturou.
Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu
s Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglo-
Obr. 25: Výsledky ekologické stopy pilotních měst
40
Přehled všech partnerských měst je na stránkách http://www.timur.cz/mesta.html.
32
merace regionálního až nadregionálního významu.
Základní statistické údaje o Hradci Králové jsou uvedeny v tabulce 9.
Obr. 26: Složení ekologické stopy Hradce Králové
Tabulka 9: Základní statistické údaje města Hradec Králové
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
94252
2007
Rozloha území (km2)
105,68
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
891,9
2007
Podíl zastavěného území
6,8%
2007
Nezaměstnanost
3,3%
2007
Podíl osob s vyšším
a vysokoškolským vzděláním
19,4%
2001
Podíl osob se základním
vzděláním
16,4%
2001
Počet podnikatelských subjektů
na 1000 obyvatel
273,3
2007
Podíl neobydlených bytů
7,1%
2001
Obr. 27: Složky spotřeby ekologické stopy Hradce Králové
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Výsledky výpočtu ekologické stopy
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Hradce Králové jsou graficky znázorněny v obrázcích 26 a 27. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše
potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z let 2004
(spotřeba energií), 2005 (dopravní výkony) a 2006 (produkce odpadů). Obrázek 26 zobrazuje složení ekologické
stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 27 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek
spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Hradce Králové
činí 4,2148 gha/obyv. To je 86 % ekostopy průměrného
Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (41 %) a dále spotřeba potravin (30
%). Tomu odpovídá složení ekologické stopy. Největší část
zabírají plochy pro asimilaci CO2 a orná půda, které dohromady tvoří tři čtvrtiny ekologické stopy Hradce Králové.
Ve vzorku pilotních měst se Hradec umístil na třetím místě za Prahou a Kladnem. ES zvyšuje zejména koncentrace
služeb, bydlení a průmyslu ve městě, příznivý je naopak
vliv dopravy.
6.3 Chrudim
Chrudim, známá rovněž jako „Athény východních Čech“,
je město střední velikosti ležící na rozhraní Železných hor
a Polabské nížiny, 110 km východně od Prahy, hlavního
města České republiky, 10 km jižně od krajského města
Pardubic a 33 km od Hradce Králové.
Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která
je součástí rovinaté České tabule. Jižně od Chrudimi
se zvedají Železné hory s nejvyšší horou Vestec (668 m
n.m). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení
v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km jiho-
33
východně) a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. V ústí je průměrný průtok 6,01 m3/s. U obce
Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která
je velmi intenzivně využívána pro rekreaci a vodní
sporty. Podnebí v Chrudimi lze v rámci ČR charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Průměrná teplota ve městě je 7 °C, v nejteplejším měsíci – červenci pak 17,5 °C. Díky poloze
na jižním okraji České tabule patří město k oblastem
s vydatnými zásobami podzemních vod. Město leží ve
výšce 243–300 m n.m.
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Chrudimi
jsou graficky znázorněny v obrázcích 28 a 29. Zájemce
o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z roku
2004. Obrázek 29 zobrazuje složení ekologické stopy
města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek
29 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek
spotřeby.
Polohu města Chrudim v rámci Pardubického kraje lze
hodnotit jako velmi exponovanou, což je dáno blízkostí a dostupností krajského města, které je populačním
i ekonomickým centrem kraje. Význam polohy jako rozvojového faktoru umocňuje fakt, že se Chrudim nachází
v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace, který je podle počtu obyvatel
(necelých 300 tis.) pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR (po Praze, Brnu, Ostravě a severočeské konurbaci). Základní statistické údaje o Chrudimi
jsou uvedeny v tabulce 10.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Chrudimi činí
3,9975 gha/obyv. To je 81 % ekostopy průměrného Čecha.
Ekostopě města dominuje sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (36 %) a dále spotřeba potravin (32 %). Tomu
odpovídá složení ekologické stopy. Největší část zabírají
plochy pro asimilaci CO2 a orná půda, které dohromady
tvoří bezmála čtyři pětiny ekologické stopy Chrudimi.
Město se velikostí svojí ekostopy blíží menšímu Velkému
Meziříčí a ve vzorku pilotních měst je na pátém místě (od
nejhoršímu k nejlepšímu městu). Zlepšení může dosáhnout zejména v oblasti dopravy a spotřeby energií v průmyslu, stavebnictví i domácnostech.
Tabulka 10: Základní statistické údaje města Chrudim
Obr. 28: Složení ekologické stopy Chrudimi
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
23379
2007
33,21
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
704,0
2007
5,4%
2007
Nezaměstnanost
5,1%
2007
Obr. 29: Složky spotřeby ekologické stopy Chrudimi
15,1%
2001
Podíl osob se základním vzděláním
18,6%
2001
na 1000 obyvatel
237,4
2007
7,2%
2001
Zdroj: ČSÚ, MPSV
34
6.4 Kladno
Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy (50°08‘
s. š., 14°06‘ v. d.) v Kladenské tabuli, která představuje
západní část Pražské plošiny na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází
na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi
Vltavou a Berounkou; směrem k severovýchodu se
odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků
(Týnecký ve Švermově, Dřetovický v Dubí a Vrapicích).
Kladno je téměř celé obklopeno lesy – nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území
města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti
vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební
a průmyslové činnosti uplynulých dvou století – zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou
k přehlédnutí. Základní statistické údaje o Kladně jsou
uvedeny v tabulce 11.
2004. Obrázek 30 zobrazuje složení ekologické stopy
spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Kladna činí
4,6196 gha/obyv. To je bezmála 94 % ekostopy průměrného Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení,
průmyslu a stavebnictví (39 %) a dále spotřeba potravin
(28 %). Významný je i podíl dopravy na ekostopě města
(10 %). Z hlediska složení odpovídajících produktivních
ploch dominují v průmyslovém Kladně plochy pro asimilaci CO2 (60 %). Relativně vysoká ekologická stopa Kladna
– druhá nejvyšší po Praze – odráží průmyslovou historii
i současnost tohoto města a poměrně intenzivní dopravu.
Existuje zde však velký potenciál pro další snižování ekologické stopy, která je v současné době pravděpodobně
nižší než v dobách největší „slávy“ kladenského průmyslu
v 80. letech 20. století.
Obr. 30: Složení ekologické stopy Kladna
Tabulka 11: Základní statistické údaje města Kladno
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
69675
2007
36,97
2007
Hustota osídlení (obyvatel na
km2)
1884,6
2007
12,2%
2007
Nezaměstnanost
6,5%
2007
Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním
12,2%
2001
Obr. 31: Složky spotřeby ekologické stopy Kladna
23,9%
2001
na 1000 obyvatel
213,2
2007
6,9%
2001
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Kladna
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z roku
35
6.5 Litoměřice
Město leží na jižním úpatí CHKO České středohoří na
pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně vlévá Ohře. Za doby Rakouska-Uherska bylo město
oblíbeným rájem penzistů, protože je zde jedno z nejteplejších klimat v Česku. Díky tomu je i možné nedaleko
na svazích Labe pěstovat víno. V blízkosti města je vrch
Radobýl.
Litoměřice náležejí mezi nejstarší česká města, jejich
vznik leží mezi roky 1219 a 1228. Královské město si od
13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi
městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství
práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně
Karla Lucemburského, obdařili. Od středověku do konce
druhé světové války bylo obyvatelstvo Litoměřic především německé. České obyvatelstvo přišlo, podobně jako
i do jiných měst v Sudetech, až po odsunu lidí německého původu podle takzvaných Benešových dekretů.
Základní statistické údaje o Litoměřicích jsou uvedeny
v tabulce 12.
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z období 2006 a 2007. Obrázek 32 zobrazuje
složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 33 složení z hlediska zastoupení
jednotlivých složek spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Litoměřic činí
3,7058 gha/obyv. To jsou tři čtvrtiny ekostopy průměrného Čecha. Ve srovnání s ostatními městy pilotního vzorku
mají Litoměřice nižší zastoupení sektoru bydlení, průmyslu a stavebnictví na celkovém výsledku (30 %). Největší díl
ekostopy města tvoří spotřeba potravin a tomu odpovídá
relativně vysoký podíl orné půdy (22 %) na jejím složení.
Město je aktivní v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, což by se v blízké budoucnosti mělo projevit
na dalším snižování ekostopy oproti celorepublikovému
průměru i ostatním městům. Z pilotních měst vytvářejí
Litoměřice třetí nejnižší ekologickou stopu, vztaženo na
jednoho obyvatele.
Obr. 32: Složení ekologické stopy Litoměřic
Tabulka 12: Základní statistické údaje města Litoměřice
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
23768
2007
17,99
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
1321,2
2007
8,1%
2007
Nezaměstnanost
5,7%
2007
15,5%
2001
vzděláním
20,7%
2001
na 1000 obyvatel
284,1
2007
5,9%
2001
Obr. 33: Složky spotřeby ekologické stopy Litoměřic
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Litoměřic
36
6.6 Orlová
Město Orlová se nachází na Těšínsku v Moravskoslezském
kraji ve vzdálenosti přibližně 15 km severovýchodně od
Ostravy. První historická zmínka o Orlové je z roku 1223
v listině vratislavského biskupa Vavřince. Největší rozvoj města nastal počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové
objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská
obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-Bohumínskou dráhu vyvinula v město (1922) s tramvajemi, muzeem, nemocnicí
a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé).
Stěžejním, avšak ne jediným průmyslem bylo těžařství.
V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly
městu ráz moderního a bohatého města.
Po druhé světové válce se však projevily negativní vlivy důlní činnosti. V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí
ale nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce
budov se zemí, byla zrušená tramvajová i osobní železniční doprava (ta fungovala v letech 1869–1967). Mnoho
škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná,
Havířov), na 50 tisíc kusů sbírek orlovského muzea bylo
rozprášeno po celé republice. Původní Orlovou postupně
nahradilo sídliště v místní části Lutyně pro téměř 30 tisíc
obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které
až v posledních několika málo letech doznává viditelné
revitalizace. Základní statistické údaje o Orlové jsou uvedeny v tabulce 13.
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Orlové
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z období 2006 a 2007. Obrázek 34 zobrazuje
složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 35 složení z hlediska zastoupení
jednotlivých složek spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Orlové činí
Podobně jako Litoměřice má město příznivý podíl sektoru bydlení, průmyslu a stavebnictví na celkovém výsledku
(29 %). Vedle Vsetína má Orlová také nejpříznivější (nejnižší) podíl dopravy na výsledném indikátoru, což je projevem nižší mobility ve srovnání s velkými městy, zejména s Prahou. Doprava se na ES podílí pouze 4 %, zatímco
v Praze celou čtvrtinou.
Obr. 34: Složení ekologické stopy Orlové
Tabulka 13: Základní statistické údaje města Orlová
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
32918
2007
24,67
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
1334,3
2007
6,4%
2007
Nezaměstnanost
14,1%
2007
7,6%
2001
vzděláním
28,2%
2001
na 1000 obyvatel
129,1
2007
4,0%
2001
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Obr. 35: Složky spotřeby ekologické stopy Orlové
37
6.7 Praha
Praha je hlavní a současně největší město České republiky a historická metropole Čech. Leží ve středu Čech na
řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním
centrem, ale není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí
zde též arcibiskup pražské arcidiecéze, který je formální
hlavou katolické církve v České republice, jakož i vedení
řady dalších církví a náboženských společností.
Město má v rámci ČR specifické postavení obce i kraje, a jako
takové se ho netýká zákon o obcích (128/2000 Sb.), nýbrž
zákon o hlavním městě Praze (131/2000 Sb.). Od roku 2001
má Praha 57 samosprávných městských částí, které jsou
spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou
a úřadem městské části. Tyto městské části spravují 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi, takže mohou
např. vydávat stavební povolení, občanské průkazy, pasy,
živnostenská oprávnění nebo proplácet sociální dávky.
Průměrná nadmořská výška Prahy činí 235 m n. m., nejvyšší bod je Teleček (399 m), nejnižší se 177 m n. m Sedlec u Vltavy. Prahou prochází tzv. pražský (50°) poledník
znázorněný odlišně dlážděnou čarou na Staroměstském
náměstí poblíž Husova pomníku (14°25‘17“ východní délky). Podnebí v Praze je mírné, průměrná roční teplota se
pohybuje okolo 8,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek za roky
1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně byl 526,6 mm. Základní statistické údaje o Praze jsou uvedeny v tabulce 14.
údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových
stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu
byla použita data z Magistrátu hlavního města Prahy z let
2006. Obrázek 36 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 37 složení
z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby.
Ekologická stopa průměrného Pražana činí 4,6445 gha/
obyv. To je 94 % ekostopy průměrného Čecha. Praha má
ve vzorku pilotních měst zcela specifické postavení a tomu
odpovídá i velikost její ekostopy. Z faktorů, které ovlivňují vysokou hodnotu ekologické stopy, se Praha od zbytku
republiky odlišuje zejména rozsahem výstavby nových bytů
a neudržitelnou dopravou. Nepříznivá je dále produkce
komunálního odpadu, která převyšuje národní průměr. Přes
vyšší podíl separace se celkové množství odpadů vzniklého
v Praze negativně projevuje na výsledné ekostopě.
Hlavní vliv na to, že ve vzorku pilotních měst má Praha nejvyšší ekostopu (přes „úsporu z velikosti“, která se projevuje např. v oblasti energetiky) má však pražská individuální
automobilová doprava. Pražská doprava jako celek vytváří
bezprecedentní čtvrtinu ekologické stopy tohoto města.
Obr. 36: Složení ekologické stopy Prahy
Tabulka 14: Základní statistické údaje města Praha
Hodnota
Rok
1212097
2007
496,05
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
2443,5
2007
10,0%
2007
Nezaměstnanost
2,4%
2007
24,0%
2001
14,6%
2001
na 1000 obyvatel
373,7
2007
9,9%
2001
Počet obyvatel
Obr. 37: Složky spotřeby ekologické stopy Prahy
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Prahy jsou graficky znázorněny v obrázcích 36 a 37. Zájemce o podrobnější
38
6.8 Velké Meziříčí
Velké Meziříčí je město v jihovýchodní části kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, na soutoku řek Oslava
a Balinka (z toho název města). Leží v těsné blízkosti
dálnice D1, která město překlenuje mostem Vysočina
na jejím 144. kilometru. První zmínky o městě pocházejí z 12. století. Od roku 1408 obdrželo plná městská
práva. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde mezi nejvýznamnější
stavby patří zámek (původně hrad z 12. století), dále
gotický chrám sv. Mikuláše, původně gotická radnice,
renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy
a částečně zachované opevnění s hradební bránou. Od
roku 1518 byla při městě samostatná židovská obec; její
připomínkou je židovský hřbitov ze 16. století s barokními náhrobky.
Ve městě je bohatá síť škol, obchodů, služeb, restaurací
apod. Asi 4 km od Velkého Meziříčí leží vodní nádrž Mostiště, které zásobuje pitnou vodou celou oblast kolem
města. Město a jeho okolí se vyznačují zachovalým stavem přírodních systémů. Základní statistické údaje o Velkém Meziříčí jsou uvedeny v tabulce 15.
ků nalezne vše potřebné na webových stránkách
kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu
byla použita data z městského úřadu z období 2006
a 2007. Obrázek 38 zobrazuje složení ekologické stopy
spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Velkého Meziříčí činí 4,0283 gha/obyv. To je 82 % ekostopy průměrného Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení,
průmyslu a stavebnictví (38 %) a dále spotřeba potravin
(32 %). Město dosahuje příznivých výsledků v oblasti
dopravy, ale ve srovnání s ostatními pilotními městy má
poměrně vysokou ekostopu v oblasti bydlení a průmyslu.
Projevuje se zde pravděpodobně koncentrace menších
i větší průmyslových a zpracovatelských závodů na katastru města, které je dobře dopravně dostupné. Díky tomu
se v rámci vzorku pilotních měst umístilo ve „středu pole“,
na čtvrtém místě.
Obr. 38: Složení ekologické stopy Velkého Meziříčí
Tabulka 15: Základní statistické údaje města Velké Meziříčí
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
11804
2007
40,65
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
290,4
2007
3,0%
2007
Nezaměstnanost
5,2%
2007
12,7%
2001
vzděláním
22,9%
2001
na 1000 obyvatel
217,4
2007
10,5%
2001
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Velkého Meziříčí jsou graficky znázorněny v obrázcích 38
a 39. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsled-
Obr. 39: Složky spotřeby ekologické stopy Velkého Meziříčí
39
6.9 Vsetín
Vsetín je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva. Nachází se na úpatí
Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů kolem řeky
Vsetínské Bečvy. Dominantou města je renesanční zámek s vyhlídkovou věží ze začátku 17. století s přilehlým
anglickým parkem se vzácnými dřevinami. Dnes v zámku
sídlí Muzeum regionu Valašsko. První zmínky o Vsetínu
pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz
v údolí řeky Bečvy, s mlýnem a kostelem. Rozhodující vliv
na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16.
století se na území Vsetínska rozšířil chov koz z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem
ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná
valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení
obyvatel regionu.
V současné době patří město k nejvýznamnějším střediskům východní Moravy. Hlásí se k principům udržitelného
rozvoje a je velmi aktivní v oblasti fundraisingu a v realizaci rozvojových projektů financovaných z mimorozpočtových zdrojů. Základní statistické údaje o Vsetíně jsou
uvedeny v tabulce 16.
www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z roku 2004. Obrázek 40 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch
a obrázek 41 složení z hlediska zastoupení jednotlivých
složek spotřeby.
Ekologická stopa průměrného obyvatele Vsetína činí
Ve vzorku pilotních měst je to nejpříznivější výsledek, který ovlivňuje souhra několika faktorů. Město má, z pohledu udržitelného rozvoje, velmi příznivé ukazatele mobility s nízkými výkony individuální automobilové dopravy.
Relativně nízký je také dopad sektoru bydlení, průmyslu
a stavebnictví. Zde se pravděpodobně projevil pokles
průmyslové výroby v regionu po změně ekonomické situace v uplynulých dvou desetiletích. Pokud bude Vsetín
realizovat další projekty v oblasti udržitelného rozvoje,
má šanci si svůj dobrý výsledek udržet.
Obr. 40: Složení ekologické stopy Vsetína
Tabulka 16: Základní statistické údaje města Vsetín
Hodnota
Rok
Počet obyvatel
27963
2007
57,61
2007
Hustota osídlení
(obyvatel na km2)
485,4
2007
3,5%
2007
Nezaměstnanost
7,0%
2007
13,8%
2001
vzděláním
21,4%
2001
na 1000 obyvatel
219,4
2007
6,3%
2001
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Základní výsledky analýzy ekologické stopy Vsetína
Obr. 41: Složky spotřeby ekologické stopy Vsetína
40
kapitola 7 Výsledky měření z pilotních škol
7.1 Spolupráce s pilotními školami
V rámci vývoje kalkulátoru na výpočet ekologické stopy školy byl navázán kontakt s celkem 6 školami, které
projevily o danou problematiku zájem. Přehled těchto škol je uveden v tabulce 17. Vzhledem k tomu, že
tyto aktivity byly financovány z projektu Ústecko – živý
region, Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje
v Ústeckém kraji, pocházalo celkem pět pilotních škol
z tohoto regionu. Poslední škola, ZŠ Čeperka, nacházející se v Pardubickém kraji, projevila aktivní zájem
o výpočet ekologické stopy, proto byla zařazena do
testování.
Tabulka 17: Pilotní školy pro výpočet ekologické stopy
Základní škola
Adresa
Kontaktní osoba
ZŠ Okružní Most
Okružní 1235,
434 01 Most
Ing. Šárka Vrbová
ZŠ Antonína
Sochora Duchcov
Teplická 13,
419 01 Duchcov
Venuše Antoniszynová, Hana
Kykalová
ZŠ s RVIVT
Teplice
Plynárenská 2953,
415 00 Teplice
Mgr. Iveta
Nálepková,
PaeDr. Vágnerová
Eva (ředitelka)
ZŠ Velký Šenov
Mírové náměstí
440, 407 78
Velký Šenov
Mgr. Václav
Dibelka
ZŠ České mládeže Ústí nad
Labem
České mládeže
230/2, 400 01
Ústí nad Labem
Mgr. Dana Dobrotinová
ZŠ Čeperka
K. Světlé 75,
533 45 Čeperka
Lenka Burešová
7.2 Souhrnné výsledky za pilotní školy
Se všemi školami byla uzavřena dobrovolná Dohoda
o spolupráci a partnerství při realizaci modulu Nástroj pro
stanovení Ekologické stopy školy. V rámci spolupráce, trvající od jara 2007 do ukončení projektu v červnu 2008, se
uskutečnily následující aktivity:
41
Úvodní seminář pro školy Ústeckého kraje Ekologická stopa a ekologický audit školy.
Vývoj kalkulátoru ekologické stopy školy v součinnosti se školami – získání zpětné vazby na strukturu a vhodnost vstupních dat.
Návštěva každé školy, poskytnutí podkladů pro
sběr dat.
Provedení vlastního výpočtu ekologické stopy
pilotních škol.
Zpřístupnění elektronického nástroje pro stanovení ES školy i pro další budoucí bezplatné využití.
Závěrečné pracovní setkání se zástupci pilotních škol
– školení Práce s kalkulátorem ekologické stopy školy.
V rámci souvisejícího projektu Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s.41 se na jaře roku 2008 uskutečnily tři další
semináře (v Plzni, Brně a Teplicích), které koncept ekologické stopy a kalkulátor pro její výpočet představily
zájemcům ze škol z dalších oblastí ČR.
Jak bylo v této publikaci několikrát zdůrazněno, ekologická stopa školy není vhodným indikátorem pro
porovnávání škol mezi sebou. Důvodem je, že školy
vstupují do výpočtu s různými a nesouměřitelnými
vstupními podmínkami. Řada opatření, která by mohla přispět ke snížení ekologické stopy, navíc leží mimo
kompetence školy – např. rozhodnutí o zateplení
školy a jeho financování musí učinit zřizovatel školy.
Níže uvedený graf (obr. 42), který obsahuje výsledky měření ekologické stopy u pilotních škol, je proto
nutné brát jako orientační. Do publikace je zařazen
jen z toho důvodu, že vhodným způsobem ilustruje
níže uvedené podrobné výsledky z jednotlivých škol
a jejich interpretaci.
Z výsledků vyplývá, že z hlediska uvedeného indikátoru – ekologické stopy školy vztažené na jednoho
žáka – nejsou mezi školami velké rozdíly, pokud jde
o celkovou velikost ekologické stopy. Je zde jediná
výjimka – ZŠ Čerperka. Jedná se o vesnickou malotřídku s pouze dvěmi třídami. Malý počet žáků této
školy (33) vede k tomu, že výsledný indikátor vztažený
na jednoho žáka je pro tuto školu nejvyšší. Z hlediska absolutní velikosti – a tedy celkové zátěže přírody
– vytváří tato škola nejnižší ekologickou stopu (12,4
gha) – obr. 43. Pokud jde o zbylých 5 škol z Ústeckého kraje, největší rozdíly existují ve složení ekologické
stopy, nikoliv v její velikosti (vztažené na žáka). Průměrná velikost ekologické stopy vzorku pěti pilotních
škol v Ústeckém kraji je 0,2748 gha/žáka. Rozptyl mezi
školami s nejvyšší a nejmenší ES/žáka v tomto vzorku
je pouze 23 %.
Projekt nazvaný „Uspořádání výstavy o konceptu ekologické stopy ve školách Ústeckého kraje“. Projekt byl podpořen grantem z Islandu,
Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje
občanské společnosti.
41
Obr. 42: Ekologická stopa na žáka pilotních škol
Obr. 43: Ekologická stopa pilotních škol celkem
7.3 Základní škola Okružní v Mostě
Stručná charakteristika školy
Základní školu Okružní v Mostě navštěvovalo ve
školním roce 2007/2008 celkem 537 žáků a působilo
tam 62 pracovníků. Škola byla slavnostně otevřena 1.
září 1992. Jde o typickou sídlištní školu postavenou
z panelů, s velkými okny. Tvoří ji 5 pavilonů, má široké prosvětlené chodby, kde se každou přestávku dá
sportovat, jsou zde stoly na stolní tenis, namalovaná hřiště na přehazovanou, skákací panáci, koše na
basket. Škola má 4 počítačové učebny, dvě po 30 PC
a dvě po 15 PC s připojením na internet. Škola disponuje dvěma učebnami s interaktivní tabulí, třetí je
v plánu. Pro výuku předmětů jako je fyzika, chemie,
přírodopis a dějepis slouží odborné učebny. Škola
rovněž využívá vybavenou učebnu na výuku cizích
jazyků. Venkovní areál je zelený, nalézá se zde hřiště
s umělým podkladem na atletiku a míčové hry. Součástí školního areálu je i skleník. V blízkosti školy se
nachází sportovní areál Benedikt, kde žáci školy sportují a poznávají přírodu.
Webové stránky školy: http://18zs.edu-most.cz/.
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Okružní ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 18 a obr.
44. Tabulka 18 obsahuje celkovou velikost ekologické
stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první
sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení
jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické
stopě školy.
42
Tabulka 18: Ekologická stopa ZŠ Okružní Most
Box 3: Šárka Vrbová – „Jak jsem sbírala podklady pro stanovení ekologické stopy školy.“
gha
gha/žáka
%
Budova školy
38,6508
0,0720
26,28%
Potraviny
77,8102
0,1449
52,91%
Doprava žáků
0,9085
0,0017
0,62%
Doprava personálu
0,0057
0,0000
0,00%
Spotřeba
28,9244
0,0539
19,67%
Odpady a recyklace
0,7757
0,0014
0,53%
147,0753
0,2739
100,00%
Celkem
Popis výsledků
Jde o velkou sídlištní školu, která sídlí v relativně nové,
přesto z hlediska úspor energií nikterak ideální budově.
Největší počet žáků (537) ve vzorku pilotních škol vede
k „úspoře z velikosti“ u výsledného indikátoru – ekologické stopy vztažené na žáka. To se projevuje zejména v relativně příznivé velikosti ekologické stopy školní budovy,
přes její nevyhovující energetické parametry. Do budoucna zde existuje velký potenciál ke zlepšení (výměna oken,
zateplení). Příležitost ke snížení ekologické stopy spočívá
i ve větším využívání úsporných spotřebičů a šetrnějším
nakládání se zdroji ve škole.
Z hlediska celkové velikosti ekologické stopy vytváří tato
škola největší zátěž z pilotních škol – 147 gha. To je logickým důsledkem její velikosti a počtu žáku i personálu. Za
ekologicky velmi příznivý je nutné označit způsob dopravy dětí do školy – naprostá většina se dopravuje pěšky
nebo na kole, menší díl veřejnou dopravou a minimum
je dopravováno autem. Podobně u personálu převládají
ekologicky příznivé dopravní prostředky a tomu odpovídá i nízká ekologická stopa této složky.
Obr. 44: Ekologická stopa ZŠ Okružní Most
Na úvod je třeba říct, že jsem známá tím, že sbírám vše,
co má co dočinění s látkou zvanou polyetylén tereftalát, tedy velice oblíbené a používané PET láhve a jejich
víčka. To dokazuje i fakt, že mezi školami v rámci soutěže pořádané městem Most, jsme už dvakrát vyhráli
a sebrali téměř 77 000 kusů těchto lahví. Ani s víčky
nejsme pozadu, na kontě jich máme už přes 3 tuny.
Při stanovení ekologické stopy školy jsem pomocí
dopisu, který jsem vyvěsila ve sborovně, požádala celý
pedagogický sbor o spolupráci. Zaslané dotazníky
k tomuto tématu jsem následně upravila jak pro žáky,
tak pro zaměstnance. Žáci 1. stupně dotazníky vyplňovali za pomoci rodičů, žáci 2. stupně ve třídách s vyučujícím. I úplná většina zaměstnanců mi byla ochotna
své údaje o cestě do školy sdělit. Během deseti dní se
tak do sborovny vrátily všechny rozdané dotazníky.
Ani při získávání materiálně technických dat se nevyskytl problém. Jak vedoucí jídelny, tak paní ekonomka mi na všechny položené otázky svědomitě odpověděly.
Jelikož dotazníky nebyly anonymní, mohly jsme
s kolegyní Mgr. Ivou Pechovou, která mi při sběru dat
pomáhala, jednotlivé dotazníky zkontrolovat. Pokud
se nám údaje jednotlivých žáků o vzdálenosti svého
bydliště od místa školy nezdály, vyhledaly jsme jejich
spolužáky, bydlící nejblíže a údaje jsem porovnaly.
Využily jsme té výhody, že jsme sídlištní škola a že převážná část jak žáků tak učitelů na sídlišti sama bydlí
a do školy chodí výhradně po svých. I tak nám zpracování dotazníků trvalo skoro 4 hodiny čistého času.
Do budoucna hodláme jako škola ekologickou stopu
výrazně snížit. Připravuje se výměna zářivek s nižším
výkonem, cca o 10 W, a pokud hygienické poměry
dovolí, budou nadbytečné zářivky zcela odstraněny.
Hledají se finanční prostředky (např. granty) pro instalaci pohybových čidel na toaletách a umyvadlech.
Na škole se také postupně vyměňují plastová okna
a budují tepelná čidla, která již přinesla své první ovoce
a to v podobě vráceného přeplatku za teplo. Protože si
naši žáci mohou zakoupit mlíčka v balení TETRAPACKU
(v obalu s nejnižšími energetickými nároky) jednáme
o zajištění speciálního sběrného kontejneru.
Už nyní se ale snažíme co nejvíce šetřit elektrickou energií – zhasínáme na chodbách, vypínáme právě nevyužívané spotřebiče (PC, tiskány, monitory) a další…
Ke Dni Země (23. 4.) připravujeme sběr akumulátorových článků a drobných „historických spotřebičů“, tj.
mobilních telefonů, žehliček apod. Děti našly motivaci
na výstavě Ekologická stopa: kolik místa potřebujeme
k životu? na poutači s názvem Kam s nimi.
43
7.4 Základní škola Antonína Sochora
v Duchcově
Základní školu A. Sochora v Duchcově navštěvovalo ve
školním roce 2007/2008 266 žáků, které učilo 20 pedagogických pracovníků. O chod školy se dále starají 4 nepedagogičtí pracovníci. Škola již dlouhou dobu pracuje na
prvním stupni podle vzdělávacího programu Obecná škola,
jehož prvky jsou zařazeny také do práce s dětmi staršími na
druhém stupni. Od roku 2007 škola pracuje podle Školního
vzdělávacího programu Zdravá škola, který je začleněn do
stejnojmenného projektu, který probíhá na škole třetím
rokem. Dlouhodobě se v prvních ročnících vyučuje čtení
genetickou metodou, která se výborně osvědčila pro žáky
s poruchami učení. V roce 2004 se škola zapojila do projektu Ekoškola, v jehož rámci byl v červnu 2005 udělen titul
Ekoškola 2005 dvaceti vybraným školám v České republice. Tento titul škola po roce obhájila a obdržela tak titul
mezinárodní. V průběhu roku škola pořádá mnoho akcí
a projektů pro žáky i veřejnost, které si lze prohlédnout na
internetových stránkách školy www.zssochora.cz.
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Antonína Sochora v Duchcově ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy
v tabulce 19 a obr. 45. Tabulka 19 obsahuje celkovou
velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek
spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření
těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné
zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.
Tabulka 19: Ekologická stopa ZŠ A. Sochora Duchcov
ZŠ Antonína Sochora Duchcova
gha
gha/žáka
%
Budova školy
50,5586
0,1901
70,89%
Potraviny
10,9555
0,0412
15,36%
Doprava žáků
0,3282
0,0012
0,46%
Doprava personálu
0,002
0,0000
0,00%
Spotřeba
8,173
0,0307
11,46%
Odpady a recyklace
0,1241
0,0005
0,17%
71,3183
0,2681
100,00%
Celkem
Popis výsledků
Z hlediska ekologické stopy na žáka dosahuje ZŠ A Sochora v Duchcově dobrých výsledků – ve vzorku pilotních
škol se umístila nad průměrem. Příznivý výsledek ovlivnil
zejména fakt, že škola nemá školní jídelnu a do výpočtu
ekologické stopy potravin bylo zahrnuto pouze 44 žáků
1. stupně a 16 dospělých. ES potravin proto tvoří pouze
16 % výsledné ekologické stopy.
Velkou část ekologické stopy (72 %) proto tvoří budova školy. Jedná se o starší stavbu, která dosud nebyla
zateplena. Škola je velmi progresivní pokud jde o separaci odpadů – dosahuje 100 % podílu separace plastů
i papíru. Naproti tomu se neosvědčila separace kovů, je
však separován nebezpečný odpad. Ekologicky příznivý
je podobně jako v jiných školách v pilotním vzorku fakt,
že většina žáků i personálu se do školy dopravuje pěšky
nebo veřejnou dopravou.
Obr. 45: Ekologická stopa ZŠ A. Sochora Duchcov
7.5 Základní škola s RVIVT Teplice
Základní školu s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky (RVIVT) v Teplicích – Proseticích (Plynárenská ul.) navštěvovalo ve školním roce
2007/2008 386 žáků, o které se staralo celkem 51 členů personálu. Ve škole se od tohoto školního roku učí
v 1. a 6. ročníku podle školního vzdělávacího programu
„Škola nás baví“. V koncepčním dokumentu školy pro
období 2005–2010 jsou vytyčeny následující dílčí úkoly
školy:
Nabídnout všem žákům v sídlišti takový vzdělávací program, aby v průběhu školní docházky mohli
přecházet z jednoho programu do druhého a podle svých schopností a dovedností zažívali pocity
úspěchu.
Nabídnout všem žákům v sídlišti mimoškolní činnost.
Otevřít se sídlišti.
Nabídnout všem žákům nadstandardní výchovnou
péči v podobě výchovného programu šitého na
míru škole.
Nabídnout všem pedagogickým pracovníkům
možnost dalšího vzdělávání.
Zmodernizovat stávající odborné učebny.
Vybudovat důstojné pracovní prostředí pro žáky
a personál.
Škola provozuje celkem 6 budov a disponuje nejmodernějším školním hřištěm v Teplicích. Webové stránky školy:
http://www.zsprosetice.cz/.
44
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Plynárenská
v Teplicích – Proseticích ve školním roce 2007/2008 jsou
obsaženy v tabulce 20 a obr. 46. Tabulka 20 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých
složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené
na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální
vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje
poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.
Tabulka 20: Ekologická stopa ZŠ Plynárenská Teplice
ZŠ Plynárenská Teplice
gha
gha/žáka
%
Budova školy
22,8026
0,0591
18,70%
Potraviny
80,846
0,2094
66,30%
Doprava žáků
0,427
0,0011
0,35%
Doprava personálu
0,0032
0,0000
0,00%
Spotřeba
16,2254
0,0420
13,31%
Odpady a recyklace
1,6419
0,0043
1,35%
121,9461
0,3159
100,00%
Celkem
Popis výsledků
Ve vzorku pěti pilotních škol z Ústeckého kraje má ZŠ Plynárenská Teplice nejvyšší ekologickou stopu vztaženou na
žáka. Rozdíl oproti průměrnému či nejlepšímu výsledku
však není vysoký. Z hlediska zátěže planety – celkové velikosti ekologické stopy – dosáhla teplická škola podobných
výsledků jako ZŠ České mládeže v Ústí nad Labem. Výsledek ovlivňuje fakt, že škola je relativně málo (ve srovnání
s ostatními školami) využívána pro mimoškolní aktivity.
Velkou část ekologické stopy (67 %) tvoří potraviny spotřebované ve školní jídelně – prakticky všichni žáci i personál
se zde stravují. Podobně jako u jiných pilotních škol dosahuje škola příznivých hodnot cest dětí i personálu do školy.
Většina se dopravuje pěšky, na kole či veřejnou dopravou.
Obr. 46: Ekologická stopa ZŠ Plynárenská Teplice
Zlepšení lze dosáhnout ve zvýšení podílu separace
a recyklace odpadů – papíru a PET lahví, který je v současné době poměrně nízký. Podobně „ozelenění“ školního jídelníčku a zařazení většího podílu rostlinné stravy by
vedlo ke snížení ekologické stopy celé školy.
7.6 Základní škola Velký Šenov
Základní školu Velký Šenov navštěvovalo ve školním roce
2007/2008 289 žáků, o které se staralo celkem 89 členů personálu. Jedná se o středně velkou školu ve „vesnickém prostředí“ Šluknovského výběžku. V posledních 10 letech prošla
generální rekonstrukcí obou budov. Škola je špičkově vybavena moderní výukovou technikou, včetně PC učebny, interaktivní tabule a projekce v mnoha učebnách. Škola se zapojuje do mnoha ekologických aktivit. Specialitou je keramická
dílna a biologická laboratoř. Zatím chybí hřiště u školy.
Webové stránky školy: http://www.zsvelkysenov.cz.
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Velký Šenov ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 21 a obr. 47.
Tabulka 21 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy
školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec),
tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý
sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí
sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých
složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.
Tabulka 21: Ekologická stopa ZŠ Velký Šenov
ZŠ Velký Šenov
gha
gha/žáka
%
Budova školy
32,9262
0,1139
45,07%
Potraviny
30,195
0,1045
41,34%
Doprava žáků
1,0524
0,0036
1,44%
Doprava personálu
0,0019
0,0000
0,00%
Spotřeba
9,4971
0,0329
13,00%
Odpady a recyklace
0,3618
0,0013
0,50%
73,0488
0,2528
100,00%
Celkem
Popis výsledků
Škola ve Velkém Šenově se může pochlubit nejnižší ekologickou stopou na žáka (0,25 gha/žáka) ve vzorku pilotních
škol. Příznivý výsledek ovlivňuje rekonstrukce a zateplení
školní budovy, její poměrně časté využívání pro mimoškolní aktivity (1 080 hodin ročně), menší podíl strávníků
ve školní jídelně a vysoký podíl separace odpadů. Ekologicky příznivý je způsob dopravy žáků a personálu do
školy. Z hlediska pozitivních dosažených výsledků bude
obtížné do budoucna dále snižovat ekologickou stopu
školy. Rezervy spočívají zejména v „ozelenění“ spotřeby
ve škole – používání sešitů a učebnic z recyklovaného
papíru a postupná výměna PC s CRT monitory za šetrnější
modely s LCD panely.
45
Obr. 47: Ekologická stopa ZŠ Velký Šenov
energií, malými plochami pozemků a vysokým podílem využívání školy pro mimoškolní aktivity (2 200 hodin ročně).
Tabulka 22: Ekologická stopa ZŠ České mládeže
ZŠ České mládeže
gha
gha/žáka
Budova školy
9,1499
0,0205
7,79%
Potraviny
91,3542
0,2048
77,80%
Doprava žáků
2,556
0,0057
2,18%
Doprava personálu
0,005
0,0000
0,00%
13,0628
0,0293
11,12%
1,301
0,0029
1,11%
117,4289
0,2633
100,00%
Spotřeba
Odpady a recyklace
Celkem
7.7 Základní škola České mládeže Ústí
nad Labem
Základní školu České mládeže v Ústí nad Labem navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 446 žáků, o které se
staralo celkem 45 členů personálu. Škola sídlí v budově
z roku 1913 a tradičně úzce spolupracuje s Pedagogickou
fakultou UJEP v Ústí nad Labem. Pro tuto fakultu škola
zajišťuje průběžnou, souvislou i klinickou pedagogickou
praxi. Na 1. stupni pracuje 12 tříd podle vzdělávacího programu Obecná škola, na 2. stupni se v 8 třídách žáci učí
podle vzdělávacího programu Základní škola. V nedávné minulosti byla provedena výstavba dětského hřiště,
herny stolního tenisu a posilovny. V roce 2002 a 2003
byla zrekonstruována školní jídelna a školní kuchyně.
Další modernizace se týkala povrchů v aule a tělocvičně a osvětlení ve třídách. Škola se od školního roku
1998/1999 pravidelně zúčastňuje soutěže o titul Zelená
škola, kterou organizuje Centrum ochránců přírody Tilia
a DDM Ústí nad Labem.
%
Ve srovnání s ostatními školami se do ZŠ České mládeže
dopravuje více žáků i personálu neekologicky – autem.
Častější využívání šetrnějších dopravních prostředků spolu se zvýšením separace odpadů může přispět k dalšímu
snižovaní ekologické stopy školy.
Obr. 48: Ekologická stopa ZŠ České mládeže Ústí nad
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ České Mládeže ve
školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 22 a obr.
48. Tabulka 22 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí
sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých
složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.
7.8 Základní škola Čeperka
Popis výsledků
Celková ekologická stopa ZŠ České mládeže v Ústí nad Labem
činí 117 gha a největší díl tvoří spotřeba potravin ve školní
jídelně (78 %). To je dáno vysokým podílem strávníků ve vlastní školní jídelně – stravují se tam všichni žáci a personál školy.
Pozitivním krokem pro snížení ekologické stopy školy by proto
bylo zařazení většího počtu vegetariánských jídel, event. biopotravin do školního jídelníčku. Škola se může pochlubit velmi
nízkou ekostopou budovy školy – zdaleka nejnižší v celém vzorku ústeckých škol. Souvisí to s relativně malou velikostí školy
(vzhledem k počtu žáků) a s tím spojenou příznivou spotřebou
Základní škola Čeperka má ve vzorku šesti pilotních škol
specifické postavení. Nachází se na území Pardubického
kraje a jedná se o malou vesnickou malotřídku. Škola má
bohaté aktivity a zkušenosti na poli ekologické výchovy
(jde o školu 1. ekologického stupně). Ve školním roce
2007/2008 školu navštěvovalo 33 žáků, o které se staralo 5 zaměstnanců školy. Dvoutřídní škola pracuje podle
školního vzdělávacího programu Na cestě, jehož hlavním cílem je zaměření na žáka, jeho individuální potřeby
a podmínky a osobní maximum. Školu navštěvují především místní děti, které se zapojují do bohaté škály aktivit
46
a projektů. Budova školy byla v roce 1998 zrekonstruována, byla přistavena tělocvična, šatny, sklad nářadí a materiálu a nové sociální zařízení. Na školních pozemcích je
nově vybudované sportovní hřiště, hrací hřiště pro menší
děti a bylinková zahrádka.
Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Čeperka ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 23 a obr. 49.
Tabulka 23 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy
školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec),
tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý
sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí
sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.
Tabulka 23: Ekologická stopa ZŠ Čeperka
ZŠ Čeperka
Ideální není stravování, která probíhá mimo školní budovu (ve školce) a je víceméně konvenční, s malým podílem
rostlinné složky. Ve této položce ekostopy leží největší příležitost ke zlepšení. Ekologická stopa budovy je v absolutním vyjádření příznivá, při vyjádření na jednoho žáka však
dosahuje vyšších hodnot než u velkých sídlištních škol,
kde se ekostopa budovy „rozředí“ vysokým počtem žáků.
Obr. 49: Ekologická stopa ZŠ Čeperka
gha
gha/žáka
%
Budova školy
1,5437
0,0468
12,42%
Potraviny
5,6272
0,1705
45,27%
Doprava žáků
0,6497
0,0197
5,23%
Doprava personálu
0,0004
0,0000
0,00%
Spotřeba
4,4137
0,1337
35,51%
Odpady a recyklace
0,0654
0,0020
0,53%
12,4291
0,3766
100,00%
Celkem
Popis výsledků
Z hlediska celkové velikosti ekologické stopy dosahuje
malotřídka, jíž je ZŠ Čeperka, očekávatelných nejlepších
výsledků. Za příkladný je nutné považovat např. přístup
k separaci odpadů a jejich recyklaci, která se blíží maximu
(100 %). Škola se snaží o udržitelnou spotřebu – opakované využívání učebnic, pracovních sešitů i např. PET lahví.
Většina PC ve škole má úsporný LCD display, přesto vysoký počet počítačů na žáka (ve srovnání s velkými školami)
zvyšuje ekologickou stopu spotřeby.
47
kapitola 8 Závěr
Tato publikace si vytkla za cíl seznámit čtenáře s rozvíjejícím se konceptem ekologické stopy. Ten je přes svoji ani
ne dvacetiletou „dráhu“ stále populárnější jako způsob,
jak srozumitelně a jednoduše vyjádřit dopad lidských
aktivit na přírodu. V češtině dosud podobně podrobně
pojatá studie o ekologické stopě chyběla, rozhodli jsme
se tedy tuto mezeru zaplnit.
Přes hlasy mnoha skeptiků začíná být čím dál zřejmější, že přírodní zdroje nejsou neomezené a že lidská
ekonomika je na nich závislá, nikoliv naopak. Vývoj
ekologické stopy v posledních 30 letech je toho důkazem. Ke svému životu a ke svému fungování potřebuje
přírodní zdroje každý jedinec, instituce, město i stát.
Těžiště publikace je v představení přístupu k výpočtu
ekologické stopy na „středních“ úrovních – na úrovni
města a školy.
Město a škola jsou instituce či jednotky, kam každý z nás
patří. Každý chodil do školy a každý žije v nějakém městě či obci. Environmentální dopad města a školy se proto
týká každého z nás.
Autoři věří, že toto přesvědčení nezůstane po přečtení
publikace pouze na jejich straně, ale i na straně čtenářů.
Doufají, že malým dílem přispěje k tomu, aby se lidé pozastavili na rychlé pouti moderní společností a zamysleli se
nad svými kořeny, které pevně spočívají v přírodě.
PŘÍLOHY
Příloha 1:
Slovníček základních pojmů
str. 50
Příloha 2:
Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické stopy
str. 52
2.1:
Česká literatura ke konceptu ekologické stopy
str. 52
2.2:
Zahraniční literatura ke konceptu ekologické stopy
str. 53
2.3:
Internetové odkazy ke konceptu ekologické stopy
str. 54
Příloha 3:
Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města
str. 55
Příloha 4:
Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy
str. 56
50
Příloha 1 Slovníček základních pojmů
Biologická kapacita (biokapacita)
Ekologická stopa
Biologická kapacita je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité
území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická
stopa, v globálních hektarech.
Ekologická stopa (též ekostopa) je měřítkem toho, kolik
produktivní země a vody jedinec, město, stát či civilizace potřebují k zajištění své spotřeby zdrojů a k asimilaci
odpadů, které produkují, při využívání současných technologií. Tyto plochy mohou být kdekoliv na Zemi. Ekostopa se měří v globálních hektarech.
Biologicky produktivní prostor
Biologicky produktivní prostor je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn.
jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové
oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy
nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní
prostor Země činí 11,4 mld. hektarů. Odhaduje se, že
tento prostor odpovídá za 90 % globální produkce biomasy.
Ekvivalentní faktor
Ekvivalentní faktor převádí specifický typ suchozemské
či vodní produktivní plochy (např. ornou půdu se světově průměrnou produktivitou) na obecnou biologicky
produktivní plochu (globálně průměrný prostor) pomocí
přepočítání příslušné produktivity biomasy.
Faktor výnosu
Dostupná biologická kapacita
Dostupná biologická kapacita je množství biologicky produktivního prostoru, který je dostupný pro lidské využívání.
Faktor výnosu popisuje rozdíl mezi lokální produktivitou
daného typu plochy (např. ornou půdou) a globální hodnotou produktivity pro tuto plochu. Jinými slovy, faktor
výnosu vyjadřuje, zda je daná plocha více či méně produktivní než celosvětový průměr.
Dvojité započítávaní
Metoda výpočtu ekostopy se snaží nepřeceňovat lidské
požadavky na přírodu. Proto se vyhýbá započítávání stejných ploch dvakrát. Příkladem může být chléb. Obilí, z
kterého je vyroben chléb, prochází různými fázemi zpracování – od pěstování obilí, přes mletí, výrobu mouky,
pečení chleba až po finální spotřebu výrobku. Ekonomická data stopují celou „životní pouť“ výrobku a započítávají
ekonomickou hodnotu každé z těchto fází zvlášť. Nicméně jde pořád o stejné obilí, které prochází produkčním
procesem a nakonec skončí v lidském žaludku. Z hlediska
ekologické stopy proto musí být započítáván pouze jedna fáze celého cyklu (např. produkce obilí).
Globální hektar
Globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100
metrů) biologicky produktivního prostoru s „globálně
průměrnou produktivitou“. V roce 1999 měla biosféra
11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což
odpovídá zhruba ¼ plochy planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských
ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné
půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld.
ha zastavěných ploch.
Globální měřítko
Ekologický deficit
Ekologická deficit je velikost, o kterou ekologická stopa
určité populace (např. státu nebo regionu) překračuje dostupnou biologickou kapacitu území náležící této
populaci. Národní ekologický deficit měří velikost, o kterou ekologická stopa státu (plus odpovídající podíl státu
na ochraně biodiverzity) překračuje biologickou kapacitu
daného národa.
Jedním z průvodních jevů globalizace je, že světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek.
Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většinu
komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud
pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které každodenně používáme. Jedním si můžeme být jisti: pochází
doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická
stopa: její části se nacházejí na celé Zemi.
Ekologická rezerva
Ekologická rezerva je doplňkem ekologické deficitu – jde
o zbývající biologickou kapacitu. Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupná biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou – rozdílem
mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném
světě je tato rezerva často využívána dalšími státy – díky
exportu produkce.
Odpadní faktor
Odpadní faktor vyjadřuje poměr mezi množstvím primárního zdroje a množstvím finálního produktu. Např. v případě kalkulace dřevních produktů vyjadřuje poměr mezi
kubickým metrem surového dřeva (PRM) a kubickými
metry (nebo tuny) produktu.
51
Plochy na ochranu biodiverzity
Plochy na ochranu biodiverzity představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou „vyňaty“ ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství).
Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé
zprávě „Naše společná budoucnost“ se hovoří o nutnosti
chránit 12 % rozlohy souše. V tomto případě by každý stát
měl chránit biologickou kapacitu odpovídající 12 % jeho
národní ekologické stopy.
ma Cattona jde o „růst překračující únosnost prostředí,
vedoucí ke kolapsu“.
Přizpůsobená produkční plocha
Biologicky produktivní prostor vyjádřený v „globálně
průměrné produktivitě“. Vypočítá se vynásobením fyzicky existujícího prostoru faktory výnosu a ekvivalentními
faktory. Vyjadřuje se v globálních hektarech.
Přestřelení
Vtělená energie
Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už
jde o místní, regionální či globální měřítko. Podle Willia-
Energie spotřebované během celého životního cyklu
výrobku, od těžby přes zpracování, dopravu, využití až po
zneškodňování odpadu.
52
Příloha 2 Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické
stopy
2.1 Česká literatura ke konceptu
ekologické stopy
Jílek, P. (2001). „Ekologická stopa“ jako indikátor udržitelnosti. Nepublikovaná diplomová práce. Fakulta agronomická, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.
ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky (39
– 49). Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského
semináře.
Kušková, P. (2003). Ekologická stopa jako indikátor
udržitelného rozvoje. Essentia 18, http://www.essentia.
cz/index.php?obsah=6&id=45.
Třebický, V. (2000). Analýza ekologické stopy. Užití v odpadovém hospodářství. Odpady, 5, 9 - 10.
Kušková, P. (2001). Ekologická stopa České republiky.
Nepublikovaná diplomová práce. Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze, Praha.
Rázgová, E., Třebický, V. & Novák, J. (2007). Ekologická stopa. Unese Země vaše kroky? Praha: Ústav pro ekopolitiku.
Strachoňová, P. (2003). Ekologická stopa dopravy CHKO
Broumovsko. Nepublikovaná diplomová práce. Dopravní
fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice.
Třebický, V. (1998). Naše ekologická stopa na tváři Země.
EKO (Ekologie a společnost), 9, (4), 36-38.
Třebický, V. (1999). Ekologická stopa - agregovaný indikátor
spotřeby zdrojů a produkce odpadů. In: Environmentální
Rábelová, E., Třebický, V. & Bendl, J. (2000). Unese Země
civilizaci? Životní prostředí, migrace bezpečnost, ekologická stopa. Planeta 8, 1, 48 stran.
Třebický, V. (2001). Ekologická stopa: zelené účetnictví nebo neomalthusiánství? In: Institucionalizace
(ne)odpovědnosti: Globální svět, evropská integrace a
české zájmy (300 – 314). Praha: Fakulta sociálních věd
Univerzity Karlovy.
Třebický, V. Rut, O., Skalský, M., Drhová, Z. & Kotecký V.
(2005). Česká stopa. Ekologické a sociální dopady domácí
spotřeby za našimi hranicemi. Praha: APEL.
Třebický, V. (2005). Plánování udržitelného rozvoje. In:
Mezřický, V. (ed.): Environmentální politika a udržitelný
rozvoj, Praha: Portál.
53
2.2 Zahraniční literatura ke konceptu
ekologické stopy
Best Foot Forward (2002). City Limits, A resource flow and
ecological footprint analyses of Greater London. www.
bestfootforward.com.
Rees, W. E. (1992). Ecological footprints and appropriated
carrying capacity: what urban economics leaves out.
Environment and Urbanisation 4, 121–130.
Bicknell, K., Ball, R. J., Cullen, R. & Bigsby, H. R. (1998). New
methodology for the ecological footprint with an aplication to the New Zealand economy. Ecological Economics
27,149 - 160.
Rees, W. E. & Wackernagel, M. (1996). Urban Ecological
Footprints: Why Cities Cannot be Sustainable - and Why
They Are a Key to Sustainability, Environ Impact Assess Rev
16, 223-248.
Delft, Y. (ed.) (1998). The ecological footprint of cities. A
series of public debates. Amsterdam: International Institute for the Urban Environment.
Wackernagel, M. (1994). Ecological Footprint and Appropriated Carrying Capacity: A Tool for Planning Toward Sustainability. Nepublikovaná doktorská dizertační práce.
School of Community and Regional Planning. The University of British Columbia: Canada.
Global Footprint Network. National Footprint Accounts.
2006 Edition. Czech Republic.
Global Footprint Network. Europe (2007). Gross Domestic
Product and Ecological Footprint.
Hanley, N., Moffatt, I., Faichney, R. & Wilson, M. (1999).
Measuring sustainability: A time series of alternative indicators for Scotland. Ecological Economics
28, 55 - 73.
Chambers, N., Simmons, C. & Wackernagel, M. (2000)
Sharing Nature´s Interest. Ecological Footprints as an
indicator of sustainability. London: Earthscan Publications Ltd.
Chambers, N., Griffiths, K. Lewis, K. & Jenkin, N. (2004).
Scotland’s Footprint. A resource flow and ecological footprint analysis of Scotland. Oxford: Best Foot Forward.
Kooten, G. C. & Bulte, E. H. (2000). The ecological footprint: Useful science or politics? Ecological Economics 32
(3), 385 – 389.
Opschoor, H. (2000). The ecological footprint: measuring
rod or methaphor? Ecological Economics 32, 363 - 365.
Wackernagel, M. & Rees, W. E. (1996). Our Ecological
Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola
Island: New Society Publishers.
Wackernagel, M. (1998). The Ecological Footprint of Santiago de Chile, Local Environment 3 (1), 7 – 25.
Wackernagel M, Onisto, L., Bello, P., Callejas Linares, A.,
Lopez Falfan, I.S., Garcia, J.M., Guerrero, A.I.S. & Guerrero,
M.G.S. (1999). National natural capital accounting with
the ecological footprint concept. Ecological Economics 29
(3), 375-390.
WWF-UK Best Foot Forward & Welsh Assembly Government (2002). The Footprint of Wales. Cardiff : WWF Cymru.
WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of
London (2006). Living Planet Report 2006. WWF Gland,
Switzerland. (ke stažení v 11 jazycích na http://www.footprintnetwork.org/newsletters/gfn_blast_0610.html via)
WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of
London. (2006). Living Planet Report 2006. Switzerland:
WWF Gland.
54
2.3 Internetové odkazy ke konceptu
ekologické stopy
http://www.ekostopa.cz
Putovní výstava o ekologické stopě, kalkulátor ekologické
stopy města a školy
http://www.hraozemi.cz/ekostopa
Kalkulátor osobní ekologické stopy v češtině, řada informací o způsobu výpočtu osobní stopy
http://www.footprintnetwork.org/
Síť expertů a organizací zabývajících se ekologickou stopu, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.
http://www.regionalprogress.org
Stránky k výpočtu ekostopy měst a oblastí v USA
http://www.myfootprint.org/
Kalkulátor osobní ekologické stopy v angličtině
http://www.rprogress.org
Americká nevládní organizace Redefining Progress, zabývající se mimo jiné ekologickou stopou
http://www.bestfootforward.com/
Best Foot Forvard, organizace sídlící v anglickém Oxfordu
a zabývající se výpočtem ekostopy na různých úrovních
http://www.panda.org/news_facts/publications/living_
planet_report/index.cfm
WWF - Living Planet Report: každoročně vycházející zprávy o ekologické stopě jednotlivých států světa, poslední
z roku 2006
http://org.eea.eu.int/news/Ann1132753060/Global_
footprint_data.xls
Data Evropské environmnetální agentury o ekologické
stopě a biokapacitě států světa
http://www.epa.vic.gov.au/ecologicalfootprint/
Stránky Agentury ochrany životního prostředí australského státu Victoria věnované ekologické stopě. Kalkulátory
ekologické stopy – osobní, pro domácnost, kancelář, školu, obchodní a nájemní prostory a konferenci
Kalkulace „uhlíkové stopy“:
http://www.mycarbonfootprint.eu/cs/
http://www.carbonfootprint.com
http://www.carbonfund.org/site/pages/carbon_calculators/
55
Příloha 3
Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města.
1.
1.1
1.2
2.
2.1
2.2
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
Potraviny
Rostliného původu
Živočišného původu
Bydlení, průmysl a stavebnictví
Nová výstavba
Údržba
Spotřeba elekrické energie (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje
Spotřeba elekrické energie (domácnosti a průmysl) - obnovitelné zdroje
Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl)
Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje
Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) - obnovitelné zdroje
Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl)
3.
Doprava
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
Osobní automobily
Jednostopá vozidla
Veřejná doprava - autobusy
Veřejná doprava - železnice
Veřejná doprava - letadla
4.
Zboží
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
Přístroje (nezahrnuje provozní energii)
Nábytek
Počítače a elektrická zařízení (nezahrnuje provozní energii)
Oblečení a obuv
Čistící prostředky
Papírové zboží
Tabák
Ostatní různé zboží
5.
Služby
5.1
5.2
5.3.1
5.3.2
5.4
5.5
5.6
5.7
5.8
5.9
5.10
5.11
5.12
Úprava a rozvod vody
Telekomunikace
Odstraňování odpadů a odpadních vod
Recyklace
Finanční a právní služby
Zdravotnické služby
Realitní a nájemní služby
Zábavní průmysl, sport
Zpracování dat a související činnosti, služby pro podniky
Výzkum a vývoj
Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení
Školství
Ostatní různé služby, neidentifikováno
6.
Neidentifikováno
7.
CELKEM
CELKEM
Vodní pl.
Zastavěné pl.
Les
Pastviny
Název položky
Orná půda
ID
Energie
EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA (gha/obyvatele)
56
Příloha 4 Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy
Dotazníky pro sběr údajů do dopravě žáků a personálu
Tabulka A. Základní údaje o škole
ID
Položka
Jednotka
Help
1.
Název a adresa školy
Jednotka
Uvést základní identifikační údaje o škole.
2.
Typ konstrukce
3.
Počet žáků
osoby
Počet žáků k začátku školního roku
4.
Počet zaměstnanců školy
osoby
Počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky k začátku školního roku
typ
Uvést typ konstrukce 1) cihla, 2) panel, 3) železobeton 4) dřevo
5) jiné
Započítávají se veškeré aktivity v budovách a na pozemcích školy,
které nesouvisí s výukou žáků.
5.
Míra využití školy mimo
školní výuku a související
výukové aktivity
hodin/rok
Nezapočítává se základní školní vyučování, školní družina, stravování, odpolední kroužky a aktivity, kterých se převážně účastní
žáci školy a pedagogové. Nezapočítávají se prázdniny, víkendy a
noci.
Příklad:
Do započtené doby patří: odpolední aerobic pro dospělé v tělocvičně
Do započtené doby nepatří: odpolední keramický kroužek žáků ZŠ.
Tabulka B: Budova školy
ID
Položka
Jednotka
Help
6.
Školní pozemky celkem
m2
Uvést celkovou plochu školních pozemků. Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.
7.
Budovami zastavěné
plochy
m2
Uvést zastavěnou plochu pozemků. Jako zdroj dat je možné
použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření
či využít GPS zařízení.
2
8.
Jiné zpevněné plochy
m
Plochy s asfaltovým a betonovým povrchem, hutněná zemina,
jiný obdobný pevný povrch, vč. pískových či antukových hřišť.
Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.
9.
Zatravněné plochy
m2
Uvést součet ploch s travnatým povrchem, trávníků a luk. Jako
zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt
školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.
10.
Zahrady, sady
m2
Uvést plochy se vzrostlou zelení (stromy, keře).
11.
Podlahová plocha školy
m2
Jedná se o součet ploch všech vytápěných místností v nadzemních podlažích, jejichž využití přímo souvisí s provozem školy.
Suterénní prostory se započítávají pouze výjimečně v případě, že
přímo slouží výuce (pracovní vyučování).
12.
Celková spotřeba elektřiny
v budově školy
kWh
Uvést celkovou spotřebu elektřiny v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za elektřinu),
event. odečet měřících přístrojů.
13.
Spotřeba zemního plynu v
budově školy
m3
Uvést celkovou spotřebu zemního plynu v budově školy za rok.
Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za plyn),
14.
Spotřeba kapalných paliv ve
vlastní kotelně (ELTO, LTO, TTO)
kg
Uvést celkovou spotřebu kapalných paliv ve vlastní kotelně školy
za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
57
15.
Spotřeba biomasy (dřevo,
štěpka, sláma) ve vlastní
kotelně
pm
Uvést celkovou spotřebu biomasy ve vlastní kotelně školy za rok.
Jednotka pm znamená 1 m3 plné dřevní hmoty (plnometr, pevný metr). Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
16.
Spotřeba hnědého uhlí ve
vlastní kotelně
kg
Uvést celkovou spotřebu hnědého uhlí ve vlastní kotelně školy za
rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
17.
Spotřeba koksu ve vlastní
kotelně
kg
Uvést celkovou spotřebu koksu ve vlastní kotelně školy za rok.
Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
18.
Spotřeba černého uhlí nebo
briket ve vlastní kotelně
kg
Uvést celkovou spotřebu černého uhlí ve vlastní kotelně školy za
rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
19.
Spotřeba tepla z dálkového
vytápění
19.1
vytápění - 1) uhlí
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je uhlí.
Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem
dat je hospodářská evidence školy.
19.2
vytápění - 2) zemní plyn
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je zemní
plyn. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
19.3
vytápění - 3) kogenerace
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je kogenerační jednotka. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy
za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
19.4
vytápění - 4) topné oleje
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění jsou
topné oleje. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok.
Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
19.5
vytápění - 5) elektřina
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je elektřina. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
19.6
vytápění - 6) biomasa
MJ
Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je biomasa. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.
20.
Provedeno
dodatečné
zateplení budovy
ANO/NE
20.1
Rok zateplení
rok
Uvést letopočet zateplení školy.
21.1.
Ohřev TUV prostřednictvím
slunečních kolektorů - plocha kolektoru
m2
Uvést celkovou plochu instalovaných solárních panelů sloužících
k ohřevu teplé užitkové vody v budově školy. Zdrojem dat je projekt či vlastní měření.
21.2
Ohřev TUV prostřednictvím
slunečních kolektorů - délka používání
roky
Uvést v letech, jak dlouho jsou solární panely instalované a využívané k ohřevu teplé užitkové vody v budově školy.
22.
Spotřeba vody
m3
Uvést celkovou spotřebu vody (tzv. vodné) v budově školy za rok.
Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za vodu),
23.
Využívání
energeticky
úsporných spotřebičů - třída „A“
stupnice
(1-4)
Uvést stupeň používání spotřebičů třídy „A“: 1) vůbec, 2) ojediněle, 3) částečně 4) převažují
24.1
Instalované fotovoltaické
články - plocha článků
m2
Uvést celkovou plochu instalovaných fotovolarických panelů
sloužících k výrobě elektřiny v budově školy. Zdrojem dat je projekt či vlastní měření.
24.2
Instalované fotovoltaické
články - délka používání
roky
Uvést v letech, jak dlouho jsou fotovoltarické panely instalované
a využívané k výrobě elektřiny v budově školy.
Vyplnit v případě, že není znám zdroj tepla z dálkového vytápění.
Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem
dat je hospodářská evidence školy.
Jedná se o dodatečné zateplení stávající budovy (budov) školy.
58
Tabulka C: Potraviny
ID
Položka
25.
Počet strávníků - žáků 1.
stupně
Jednotka
Help
počet
Uvést počet všech strávníků z 1. stupně
26.
Z toho vegetariánů
počet
Kolik žáků 1. stupně stravujících se ve školní jídelně dostává vegetariánská jídla? Jedná se o převažující způsob stravy.
27.
Počet strávníků - žáků 2.
stupně
počet
Uvést počet všech strávníků z 2. stupně
28.
počet
Kolik žáků 2. stupně stravujících se ve školní jídelně dostává vegetariánská jídla? Jedná se o převažující způsob stravy.
29.
Počet strávníků - dospělých
počet
Uvést pouze počet strávníků -pedagogů a technicko - hospodářských pracovníků školy.
30.
počet
Kolik strávníků - dospělých - dostává vegetariánské porce? Jedná
se o převažující způsob stravy.
31.
Počet
spotřebovaných
„školních mlék“ v obalu
Tetrapack
počet
Uvést celkový počet standardních balení Tetrapack školního mléka (250ml) za rok spotřebovaných žáky. V případě jiného objemu
balení nutno přepočítat na 250ml.
Tabulka D: Doprava žáků
ID
Položka
Jednotka
Help
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem pouze
s řidičem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka
2=0
33.1
Do školy se dopravuje autem jen s řidičem
33.2
Do školy se dopravuje autem jen s řidičem
34.1
Do školy se dopravuje autem spolu s dalším spolucestujícím
34.2
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti,
Do školy se dopravuje au- Souhrnná
kteří se dopravují autem s dalším spolucestujícím. Dotazník „A“
tem spolu s dalším spolu- vzdálenost
z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1, položka 34.2 =
cestujícím
za rok (km)
suma otázka 3
35.1
Do školy se dopravuje autem spolu s dalšími 2 a více
spolucestujícími
35.2
Do školy se dopravuje au- Souhrnná
kteří se dopravují spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotaztem s dalšími 2 a více spo- vzdálenost
ník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2, položka
lucestujícími
za rok (km)
35.2 = suma otázka 3
36.1
Do školy se dopravuje
veřejnou dopravou - autobusem
36.2
Do školy se dopravuje Souhrnná Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti,
veřejnou dopravou - auto- vzdálenost kteří se dopravují autobusem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku,
busem
za rok (km) otázka 1 = 3, položka 36.2 = suma otázka 3
37.1
veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo
vlakem
počet
Souhrnná
kteří se dopravují autem pouze s řidičem. Dotazník „A“ z pracovvzdálenost
ního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0, položka 33.2 = suma
za rok (km)
otázka 3
počet
počet
počet
počet
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem s dalším spolucestujícím. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1
= 5, otázka 2 = 1
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „A“ z pracovního
balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy veřejnou
dopravou - autobusem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 3
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy veřejnou
dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „A“ z
pracovního balíčku, otázka 1 = 4
59
37.2
Souhrnná
veřejnou dopravou - tramvzdálenost
vají, trolejbusem, nebo
za rok (km)
vlakem
kteří se dopravují veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem,
nebo vlakem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4,
položka 37.2 = suma otázka 3
38.
Do školy se dopravuje na
kole nebo pěšky
počet
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy na kole nebo
pěšky. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 1 nebo 2
39.1
Celkový počet školních
výletů za školní rok uskutečněných vlakem
počet
Uvést celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných
vlakem.
39.2
výletů za školní rok uskutečněných vlakem
Průměrná
délka
školního
výletu
vlakem
(km)
40.
Průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu
počet
Uvést průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu vlakem
41.1
výletů za školní rok uskutečněných autobusem
počet
Uvést celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných
autobusem.
41.2
výletů za školní rok uskutečněných autobusem
Průměrná
délka
školního
výletu
autobusem (km)
42.
Průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu
autobusem
počet
Uvést průměrnou délku školního výletu vlakem v km
Uvést průměrnou délku školního výletu autobusem v km.
Uvést průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu
autobusem.
Tabulka E: Doprava personálu
ID
Položka
Jednotka
Help
43.1
Do školy se dopravuje autem sám
počet
Uvést celkový počet zaměstnanců školy, kteří se dopravují do
školy autem sami bez spolujezdců. Dotazník „B“ z pracovního
balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0
43.2
Do školy se dopravuje autem sám
Souhrnná
vzdálenost za
rok (km)
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci školy, kteří se dopravují do školy autem sami bez spolujezdců. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0,
44.1
počet
Uvést celkový počet zaměstnanců školy, kteří se dopravují do
školy autem spolu s dalším spolucestujícím. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1
44.2
Souhrnná
vzdálenost za
rok (km)
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují autem spolu s dalším spolucestujícím.
Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1,
45.1
Do školy se dopravuje autem s dalšími 2 a více spolucestujícími
počet
Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2
45.2
Do školy se dopravuje autem spolu s dalšími 2 a více
spolucestujícími
Souhrnná
vzdálenost za
rok (km)
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2,
60
46.1
Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - autobusem
počet
Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy
veřejnou dopravou - autobusem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 3
46.2
Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - autobusem
Souhrnná
vzdálenost za
rok (km)
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují autobusem. Dotazník „B“ z pracovního
balíčku, otázka 1 = 3, položka 46.2 = suma otázka 3
47.1
Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - tramvají,
trolejbusem, nebo vlakem
počet
Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy
veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4
47.2
Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - tramvají,
trolejbusem, nebo vlakem
Souhrnná
vzdálenost za
rok (km)
Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 =
4, položka 47.2 = suma otázka 3
48.
Do školy se dopravuje na
kole nebo pěšky
počet
Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy na kole nebo
pěšky. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 1 nebo 2
Tabulka F: Spotřeba
ID
Položka
Jednotka
Help
49.
Spotřeba
kancelářského
papíru v kopírkách, tiskárnách a dalších zařízeních za
školní rok
počet listů
A4/rok
Uvést celkovou spotřebu kancelářského papíru ve škole za rok.
Zdroj dat: odhad, měření, analýza dodávek, dotazníkový průzkum.
50.
Podíl recyklovaného papíru
na spotřebě kancelářského
papíru
%
Uvést odhad podílu recyklovaného papíru na celkové spotřebě
kancelářského papíru ve škole za rok. Zdroj dat: odhad, měření,
analýza dodávek, dotazníkový průzkum.
51.
Spotřeba sešitů A4 za školní
rok
ks
Uvést celkovou spotřebu nových sešitů A4 ve škole za rok. V případě, že jde o větší nebo menší formát sešitů, přepočíst na formát
A.4.
52.
Podíl sešitů z recyklovaného
papíru na celkové spotřebě
%
Uvést odhad podílu sešitů z recyklovaného papíru na celkové
spotřebě sešitů ve škole.
53.
Spotřeba učebnic na školní
rok
ks
Uvést celkovou spotřebu nových učebnic ve škole za rok. V případě využívání jedné učebnice po více let více žáky, vydělit daný
počet učebnic počtem oběhů. Zdroj dat: odhad, měření, analýza
dodávek, dotazníkový průzkum.
54.
Podíl učebnic z recyklovaného papíru na celkové
spotřebě
%
Uvést odhad podílu učebnic z recyklovaného papíru na celkové
spotřebě sešitů ve škole.
55.
Počet školních sestav PC s
klasickým monitorem (CRT)
ks
Uvést celkový počet počítačů PC (desktop) s klasickým (CRT)
monitorem ve škole. Zdroj dat - hospodářská evidence školy,
informatik školy, vedení školy.
55.1
Průměrné stáří školních
sestav PC s klasickým monitorem (CRT)
roky
Odhad průměrného stáří počítačů PC s klasickým (CRT) monitorem ve škole.
56.
Počet školních sestav PC s
plochým monitorem (LCD)
ks
Uvést celkový počet počítačů PC (desktop) s plochým (LCD)
monitorem ve škole. Zdroj dat - hospodářská evidence školy,
informatik školy, vedení školy.
56.1
Průměrné stáří školních
sestav PC s plochým monitorem (LCD)
roky
Odhad průměrného stáří počítačů PC s plochým (LCD) monitorem ve škole.
57.
Počet školních přenosných
počítačů („notebooků“)
ks
Uvést celkový počet přenosných počítačů (notebook) ve škole.
Zdroj dat - hospodářská evidence školy, informatik školy, vedení
školy.
61
57.1
Průměrné stáří školních přenosných počítačů („notebooků“)
58.
Celková spotřeba pohonných hmot v motorových
zařízeních a vozidlech ve
vlastnictví školy za kalendářní rok
roky
l
Odhad průměrného stáří přenosných počítačů ve škole.
Uvést celkovou spotřebu pohonných hmot v litrech. Jedná se o
zahradní techniku a případně motorová vozidla. Započítává se
spotřeba benzínu a nafty ve spalovacích motorech těchto zařízení vlastněných školou za kalendářní rok.
Tabulka G: Odpady a recyklace
ID
Položka
59.
Jaký podíl papíru je separován?
Jednotka
Help
ks
Odhad podílu papíru spotřebovaného ve škole, který je tříděn do
nádob na separovaný sběr odpadů (nebo odevzdán do sběru).
60.
Celková spotřeba PET lahví
ve škole v ks za školní rok
ks
Započítávají se PET lahve, které si děti přinesou do školy plné a
spotřebováním obsahu se z obalu stane ve škole odpad, a dále
PET lahve s nápoji ve škole zakoupenými. Pokud si PET láhev dítě
odnese zpět domů, nezapočítává se.
61.
Jaký podíl PET lahví je separován?
%
Odhad podílu PET lahví využitých ve škole, které jsou tříděny do
nádob na separovaný sběr odpadů, nebo jiným způsobem separované.
62
Dotazník A
EKOLOGICKÁ STOPA ŠKOLY
Dotazník „Cesty dětí do/z školy
Dotazník je anonymní. Dotazník rozdají třídní učitelé dětem ve třídách.
Na 1. stupni vyplňují dotazník doma rodiče s dětmi, na 2. stupni samotní žáci ve škole.
Údaje budou použity výhradně pro statistické zpracování a nebudou použity
k jiným účelům.
Kódy a hodnoty vyplňujte do žlutých polí.
No.
1.
Otázka
Jak se obvykle dopravuješ do/z školy?
(Uveď prosím, který dopravní prostředek používáš v průběhu roku nejčastěji. V případě
kombinace dopravních prostředků uveď ten dopravní prostředek, kterým urazíš největší
část cesty z domova do školy a zpět)
1 = pěšky; 2 = na kole; 3 = autobusem; 4 = vlakem/tramvají/trolejbusem; 5 = autem
2.
V případě dopravy autem, kolik máš obvykle spolucestujících?
0 = pouze řidič a já; 1 = řidič, já a jeden spolucestující; 2 = řidič, já a dva (či více) spolucestující
3.
Odhadni vzdálenost z místa bydliště do školy
Uveď odhad vzdálenosti v km s přesností na 100 metrů (např. 1,7 km). K odhadu je možné
použít internetu – např. www.mapy.cz
Kód
63
Dotazník B
EKOLOGICKÁ STOPA ŠKOLY
Dotazník „Cesty personálu do/z školy“
Dotazník je anonymní a je určen všem zaměstnancům školy.
Údaje budou použity výhradně pro statistické zpracování a nebudou použity
k jiným účelům.
Kódy a hodnoty vyplňujte do žlutých polí.
No.
Otázka
1.
Jak se obvykle dopravujete do zaměstnání ve škole a zpět?
(Uveďte prosím, který dopravní prostředek používáte v průběhu roku nejčastěji. V případě kombinace dopravních prostředků uveďte ten dopravní prostředek, kterým urazíte
největší část cesty z domova do školy a zpět)
2.
V případě dopravy autem, kolik máte obvykle spolucestujících?
1 = pěšky; 2 = na kole; 3 = autobusem; 4 = vlakem/tramvají/trolejbusem; 5 = autem
0 = pouze řidič; 1 = jeden spolucestující; 2 = dva a více spolucestující
3.
Odhadněte vzdálenost z místa bydliště do zaměstnání
Uveďte odhad vzdálenosti v km s přesností na 100 metrů (např. 1,7 km). K odhadu je
možné použít internetu – např. www.mapy.cz
Kód
64
Autoři: Viktor Třebický, Miroslav Lupač
Jazyková korektura: Zdeňka Kovaříková
Grafická úprava: Aladin Agency
Výroba: Aladin Agency
Náklad: 1000 kusů
© Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj
2008
ISBN 978-80-254-2501-5
Týmová iniciativa pro místní
udržitelný rozvoj
Nádražní 26
251 64 Mnichovice
http://timur.cz
2008

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy

Transkript

Podobné dokumenty

prodloužená 8. – 9. 4.

3. Zimní krajina