Problematika ustájení koní

Transkript

Problematika ustájení koní
Problematika ustájení koní
The issue of horse stabling
Ing. arch. Zdeňka Vasilenková
ABSTRACT:
Horses were always a very important part of a men´s life since 3000 years BC. Since
prehistoric times it served as food, later man domesticated the horse and began
to use it to pull and ride. Horses have served in transport, agriculture, necessary
were in the military, but also provide entertainment for people hunting, various
competitions.
Today horses are mainly used for sport and recreation. Most breeds are deliberately
bred for a particular purpose. The horse has lost part of their natural abilities
and habits of life in the wild. For this reason, the demands on today's horse stabling
of changed. Although breeders opinions, the basic requirement is the physical
well being but also mental composure horse to be able to make sports achievements.
Stabling of horses can be outdoor pit or binding. Each type has its advantages
and disadvantages, but also their characteristics and space requirements, equipment
and operational continuity. It is necessary to distinguish which type of horse needs
which way of suitable housing, and also due to their use.
Despite the widespread debate among horses, and professional and lay public,
the health standards for stabling of horses did not change significantly, forcing
architects, planners and farmers to meet the requirements that have in some cases
are not entirely justified, and practice have long been considered inoperable.
Unfortunately, the new implementation required.
Therefore I would like to go deeper into this topic and try to find how to design
the stabling of horses in the best way, the most natural and enjoyable for the horses.
ABSTRAKT:
Koně byli pro člověka vždy velmi důležitou součástí života už od 3000 let př.n.l.
Od pravěku mu sloužili jako potrava, později člověk koně domestikoval a začal
ho využívat k tahu a jízdě. Koně sloužili v dopravě, zemědělství, nezbytní byli
ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých soutěžích.
Dnes jsou koně využíváni převážně pro sport a rekreaci. Většina plemen je záměrně
šlechtěna k určitému účelu. Kůň tak ztratil část ze svých přirozených návyků
a schopností života v divoké přírodě. Z tohoto důvodu se i nároky na ustájení
dnešních koní změnily. Názory chovatelů se sice různí, základním požadavkem
je fyzická pohoda, ale i psychická vyrovnanost koně, aby byl schopen podávat
sportovní výkony. Ustájení koní může být venkovní, boxové nebo vazné. Každý
z typů má své výhody a nevýhody, ale především svá specifika a nároky na prostor,
zařízení a provozní návaznosti. Dále je třeba rozlišit, pro které druhy koní je ten
který způsob ustájení vhodný, a to i vzhledem k jejich využití.
196
I přes velkou rozšířenost koní a debatu mezi odbornou a laickou veřejností,
se veterinární normy pro ustájení koní výrazně nezměnily a nutí architekty,
projektanty i chovatele plnit požadavky, které už v některých případech nejsou zcela
opodstatněné a v praxi jsou již dávno považovány za nefunkční. Bohužel jsou
u nových realizací vyžadovány.
Proto bych se u tohoto tématu ráda zastavila a pokusila se najít způsob, jak nejlépe
navrhovat ustájení koní tak, aby pro ně bylo co nejpřirozenější a nejpříjemnější.
1. Historie a vývoj ustájení koní
První zmínky o domestikaci a chovu koní pocházejí ze 14. st.př.n.l., příkladem
je chetitská dokumentace o chovu koní, nebo Xenofonův spis O jezdeckém umění
ze 4. st.př.n.l. Východní Slované využívali koně hlavně k jízdě, ale i pro maso, kumys
či jako obětní zvířata. První zmínky o chovu koní v našich zemích při osídlování
Slovany pocházejí z 6. Století. Od 7. století se význam chovu koní zvyšuje, protože
začali být hojně využíváni jako dopravní prostředek. Ve století 9. byli koně i vyváženi.
V našich zemích začal být ve 12. století pro zvýšení tažné síly koní využíván
chomout a bylo rozšířeno podkování. Ve středověku, který byl spojen s rytířstvím,
byly zvýšeny nároky na mohutnost koní. Koně začali být záměrně kříženi
pro konkrétní účely, např. kůň válečný, ceremoniální, dopravní atd. Tím se také
začaly lišit nároky na ustájení jednotlivých typů koní. V 15. století se radikálně
změnily válečné techniky a začalo být využíváno španělských koní, kteří byli rychlejší
a odolnější. Roku 1564 císař Maxmilián II. založil první koňskou oboru v Kladrubech,
v roce 1579 pak hřebčín. V období Třicetileté války (1618 – 1648) doznal chov koní
velkého úpadku, zvláště chov zemský. Karel VI. v letech 1685-1740 dokonce zakázal
vývozu koní. První řád a jednotu chovu dala až Marie Terezie (1717-1780), hřebci
museli mít výšku 16 pěstí (168 cm), být bez dědičných vad, mít výžehy, každý
z hřebců měl svůj připouštěcí obvod. V roce 1764 jsou zakládány erární hřebčince.
Josef II. (1741-1790) zakládá zvěrolékařskou školu a zavádí registr státních
plemeníků, kteří bezplatně připouští.
19. st. přineslo rozvoj lehčího typu koně a šíření anglického plnokrevníka, chov
koní je nadále pod vojenskou správou.
20. st. se koně uplatňují v zemědělství, dováží se norici a belgici, začíná
zakládání chovatelských svazů a koně se přesouvají z vojenské oblasti do sportovní.
V současnosti má chov koní hlavně význam sportovní a rekreační. U moderních
koní můžeme rozlišit přibližně čtyři kategorie koní dle jejich věku:
- hříbě před odstavením (tedy ještě společně s matkou) zhruba do 6-ti měsíců
- hříbě po odstavení od matky 6 měsíců až 3 roky
- remonta (mladý kůň) v základním výcviku 3 – 5 let
- dospělý kůň
Věk koní v jednotlivých kategoriích se může u jednotlivých plemen lišit, například
u anglických plnokrevníků se kůň stává remontou již v 1 roce. Ze všech těchto změn
postupem času vyplynuly i měnící se nároky na ustájení.
197
2. Provoz stájí a druhy ustájení
Z hlediska provozního stáje obsahují a obsahovaly prostory pro ustájení, místnost
pro postroje, sklady krmiva a steliva, dnes přibyla místnost se zázemím
pro ošetřovatele, přípravnu krmiva, jezdecké plochy a výběhy. Neméně důležitým
parametrem, který je nutné respektovat je mikroklima. Stáje musí být vzdušné, dobře
větratelné a s dostatečně osvětlené. Teplota by se měla pohybovat nejlépe mezi 1014 stupni, maximální vlhkost vzduchu 85%. Stájová vrata musí být minimálně 2,2 m
široká a 2,5 m vysoká. Okna by měla mít co nejvyšší parapet, ideálně 2m a více.
Výška stáje se pohybuje mezi 2,7 a 3,3 m. Vzduch ve stáji musí přirozeně cirkulovat.
Od dob, kdy začali být koně ustájeni, byly zdi stájí kamenné, později cihelné, dnes
i ze sendvičových konstrukcí, tak aby měly dobré tepelně-izolační vlastnosti.
Na počátku byli koně chováni v tzv. pastevním odchovu, pouze uzavřeni v ohradě,
postupem času vázáni v přístřešcích. Ve středověku najdeme počátky ustájení,
jak jej známe dnes. A to ustájení koní ve vazných stáních hradních stájí. Když
přestali být koně vyžíváni pouze jako váleční koně a tažná síla, ale začali být
využíváni při panských parforsních honech, dostalo se nejlepším koním způsobu
ustájení, který můžeme považovat předchůdce dnešního ustájení v boxech. Dnes
jsou koně ustájeni nejčastěji v boxech, současný trend návratu zvířat k přírodě však
rozšiřuje počty koní chovaných v pastevním odchovu. Ustájení koní lze tedy rozdělit
na čtyři kategorie.
2.1 Pastevní odchov
Můžeme považovat za prapůvodní způsob chovu koní. Koně se pohybují volně
v přirozené stádové skupině. Zpočátku v naprosté volnosti, kdy byli pouze hlídáni.
Aby odpadla nutnost hlídání stáda, byli koně uzavíráni do ohrad.
V dnešní době se chov koní opět vrací k pastevnímu odchovu. Je výhodný
hlavně pro věkovou kategorii od 6ti měsíců do tří let, kdy mohou takto mladí koně
fungovat jako stádo, navzájem se od sebe učí a získávají sociální návyky. Stále
častěji jsou ale takto ustájeni i starší koně. Je však nutné poskytnout jim úkryt před
deštěm a větrem, alespoň v podobě přístřešku se třemi plnými stěnami, dostatečnou
velikost pastviny, možnost přírodního nebo umělého napajedla, a v zimním období
i dostatek píce. Často je pastevní odchov kombinován s venkovními boxy, kdy
si zvířata mohou svobodně volit mezi pobytem venku či v boxe, kde mají své
soukromí. A v případě nutnosti umožňuje oddělení určitého zvířete o ostatních.
Odpadá nutnost odklízení hnoje.
2.2 Vazné stání
Je ustájení koní ve stlaném vazném stání o délce 2,7 až 3 m a šířce 1,5 až 1,8 m
Rozměry se postupem času příliš nezměnily. Nejdříve nebyla jednotlivá stání
oddělena vůbec, později byla oddělena pohyblivou zavěšenou přepážkou
tzv. přívorou. Často byla dvojice stání pro koně, kteří spolu tahali v páru, oddělena
pevnou přepážkou 1,2 až 1,3 m vysokou s mřížovým nástavcem u hlav koní.
Na počátku nebyla stání opatřena žádným vybavením, objemné krmivo bylo koním
198
podáváno na zem. Poté byla stání opatřena žlabem na jádro a tzv. jeslemi na seno
mírně nad úrovní hlavy koně. Tyto jesle však koním nevyhovovaly z hlediska
anatomického (neustále drželi zdviženou hlavu) i zdravotního, protože jim drobné
kousky sena a prach padaly do očí. Tyto jesle byly nahrazeny zapuštěným košem
na seno. Dále bylo stání doplněno o uzavíratelnou napáječku. Podlahu z počátku
tvořila pouze hlína, pak pružná dlažba z dubových špalíků a později cihelná dlažba,
a dnes se používá beton nebo pružné plastovogumové velkoformátové podlahové
dlaždice. Od doby kdy se ve stájích začala využívat dlažba, je stání spádováno 2-3%
k močové stružce, která probíhá celou stájí podél všech stání. Moč je jímána
do centrální jímky. Hnůj je odklízen jednou nebo dvakrát denně.
Dnes se vazná stání téměř nepoužívají, pouze v některých případech ustájení
tažných koní nebo přechodného ustájení koní při turistice, závodech či parforsních
honech.
2.3 Boxové ustájení
Boxové ustájení se využívá převážně pro jezdecké koně, nebo koně jinak sportovně
využívané, protože jim nabízí možnost soukromí a nerušeného odpočinku. Dále
pro plemenné hřebce a klisny před a po porodu. Kůň se zde pohybuje voně
a je vázán pouze podle potřeby. Hrazení mezi boxy je do výše 1,4 až 1,5 m plně
a to nejlépe z dubového dřeva, do výšky 2,2 m je hrazení mřížové. Bývá většinou
čtvercový. Minimální plocha je 9m2. Rozměry se pohybují kolem 3,5 x 3,5 m.
Nejmenší rozměr nesmí být menší než 2,5 m. Box je vybaven napáječkou a žlabem
pro jádro, dříve kamenným, dnes převážně plastovým nebo kovovým. Dříve byl
opatřen i jeslemi na seno, které se dnes ani u boxového typu ustájení už nevyužívají
a seno se koním dává na zem, do rohu k napáječce nebo ve vedlejším. Napáječka
se umísťuje zpravidla proti dveřím a žlab diagonálně od napáječky. Podlahou byla
dříve pružná dlažba z dubových špalíků a později cihelná dlažba, dnes se používají
pružné plastovogumové velkoformátové podlahové dlaždice nebo beton. Moč
buď není odváděna vůbec, její likvidace je zajištěna vsáknutím do podestýlky,
nebo odvodem do kterého je vyspárována podlaha boxu. Veterinární norma stále
vyžaduje průběžné kanálky, které jsou ovšem při ustájení koní v boxech zcela
nefunkční. Hnůj je zpravidla odklízen jednou denně. Boxy mohou být venkovní
(s výstupem přímo na volné prostranství) nebo vnitřní v jedné nebo ve dvou řadách.
Pokud jsou uspořádány ve dvou řadách, pak ulička mezi nimi musí mít minimální
šířku 2,5 m.
2.4 Volné ustájení
Z hlediska fungování koní ve skupině je obdobou pastevního odchovu. Rovněž
poskytuje koním možnost života ve skupině. Výhodou je možnost uvázání
jednotlivých koní. Volné ustájení je převážně využíváno pro nízkobřezí klisny, klisny
s hříbaty a odstávčata. Plocha počítaná pro jednou klisnu je 8-10 m2, na klisnu
s hříbětem 10-12 m2 a na hříbě 3-9 m2, podle věku. Podlaha je ve většině případů
betonová. Jádro se podává do podélných žlabů, umístěných podél delších stran
199
stáje. Mezi žlabem a stěnou může být ještě vložena krmná ulička. Napáječky
jsou buď na kratších stěnách volné stáje, nebo vloženy mezi úseky samotného žlabu.
Šířka žlabu se pohybuje od 0,4 do 0,5 m. Seno se rozděluje na části pro jednotlivé
koně na zem ke krmnému žlabu. Hnůj se odklízí většinou jednou týdně či měsíčně.
Volná stáj může být uzavřená, nebo polootevřená k jihu Taková ale musí přímo
navazovat na pastvinu, dvůr nebo průhon k pastvinám.
4. Závěr
Výběr typu ustájení musí vždy přihlížet k věku, typu, plemenu koně,
jeho charakterovým vlastnostem, zdravotnímu stavu a předpokládanému využití.
Měly by mu být vytvořeny takové podmínky, aby se cítil duševně vyrovnaný a měl
možnost nerušeně a příjemně relaxovat. Z praxe vyplývá, že minimální rozměry
jsou opravdu minimální a při možnosti dát koni větší prostor pro sebe sama, by tak
mělo být učiněno.
LITERATURA:
[1]
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Vyhláška Ministerstva zemědělství
o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, Požadavky na stavby
pro koně, Ministerstvo zemědělství, 2002, (191/2002), strana 4803.
[2]
SÝKORA, J., DOSTÁLOVÁ, A.: Zemědělské stavby I (Typologie souborů
a objektů), Vysoké učení technické Brno, 1986.
[3]
NAHÁLKA, P., BÓNA, J.: Polnohospodárske stavby, Alfa, 1982
[4]
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Katedra speciální zootechniky
http://ksz.zf.jcu.cz/studium_vzdelavani/studijni.../Chov%20koni/.../1-vyvoj
(on-line 25.05.2011)
200

Podobné dokumenty

Růst a vývin hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a

Růst a vývin hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a matek a způsob jejich chovu má vliv na růst a vývin mláďat, u drůbeže rozhoduje výživa o kvalitě násadových vajec. Po narození – (vylíhnutí) se mají mladá zvířata živit a ošetřovat tak, aby růst a ...

Více

THE INFLUENCE OF THE AGE, SEX AND PERFORMANCE LEVEL

THE INFLUENCE OF THE AGE, SEX AND PERFORMANCE LEVEL shození bariéry (11,70%). Naproti tomu nízké procento bylo překážek odmítnutých (0,70%). To naznačuje, že do vyššího věku (14 a více let) jsou ve skokových soutěžích vyžíváni koně s dobrým charakte...

Více

VII. 14. století Jan IV. z Dražic, Lucemburkové

VII. 14. století Jan IV. z Dražic, Lucemburkové augustiniánských kanovníků a do zakládací listiny vkládá ustanovení: „nedovolujeme, aby byl do kláštera přijat někdo jiného národa než Čech, po otci i matce....Neboť zkušenost, matka moudrosti nás ...

Více

stav k 17. 1. 2011 - Státní oblastní archiv v Praze

stav k 17. 1. 2011 - Státní oblastní archiv v Praze Akademie věd neuveden neuveden Z Práva lidu Můj program pro hornické práce po zlatě u Jílového 13.3. 1937 O hornické práci po zlatě v širším okrsku starého dolu Kocouru na Jílovsku hlavně v létech,...

Více

JAPONSKO

JAPONSKO Železniční doprava (především osobní) v Japonsku je světovým fenoménem. Japonci jako první přišli s koncepcí vysokorychlostní, velmi přesné železniční dopravy (Šinkansen). Doprava po železnici je t...

Více

Úvod - Pistorius a Olšanská

Úvod - Pistorius a Olšanská působící i v Praze ve službách Přemysla Otakara II. Vitelo napsal v roce 1270 spis Perspektiva (Perspectiva), ze kterého vycházel ve svých studiích optiky i  Johannes Kepler (1571–1630). Z Alhazeno...

Více

Motokary 2013 czech

Motokary 2013 czech boxu. Provozní prostředky a díly určené k výměně, jako benzín, maziva a pneumatiky, jsou zdarma a budou rovněž připraveny k dispozici. Náhradní díly, které byly poškozeny nehodami způsobenými vlast...

Více