Zde

2 NÁCHODSKO
deník
Co se nosilo? Mrkváče, košile
z dederonu i krimplenové šaty
hem a nápisem Fantastic. Na
nohou míval tenisky se svítivě žlutými nebo růžovými
tkaničkami. „Museli jsme si
zastrkávat trička do kalhot.
Kdo je neměl pěkně urovnané,
byl hajdalák,“ říká se smíchem.
REGINA HELLOVÁ
Náchodsko – Vzpomínáte si,
jak se žilo před listopadem
1989? Co jsme dělali? Jak jsme
se bavili? V čem se život od té
doby změnil? Pokračuje retro
seriál Deníku, který nám život v době před revolucí připomíná. Tentokrát se věnujeme módě a oblékání.
Nosily se krimplenové šaty,
kamaše, dederonové košile,
mrkváče, plísňáky, tesilky nebo saka s obrovskými vycpávkami. To vše před téměř
třiceti lety letělo. Nejhorší ze
všeho byly materiály. Českému textilnímu trhu vévodily
ty syntetické a umělé.
Boty důchodky za
sedmdesát korun
„Bohužel, tu dobu si pamatuji.
V Pardubicích byl starý dobrý
Prior a bratr mi na černém trhu kupoval rifle,“ vzpomíná
Monika Balská z Náchoda.
„Šila jsem si pruhované
kalhoty. Myslím, že byly z
praporoviny. Později se batikovalo,“ popisuje, v čem jako
mladá slečna dělala parádu.
„A na nohou se nosily boty
zvané důchodky. Stály asi sedmdesát korun. Látkové kecky „číny“ se kupovaly zhruba
za stovku. Jo, to byla doba,“
Na tělocvik pouze
ve cvičebním úboru
LEGENDÁRNÍ pardubický Prior na snímku z roku 1974. Foto: archiv
dodává s úsměvem Balská.
V módě byly svetry s netopýřími rukávy, minisukně
nebo řasené sukně s volánky,
návleky, plísňové džíny a
hlavně vycpávky. Výběr oblečení byl v té době poměrně malý. „Pamatuji si, že strojení bylo nevýrazné, fádní a jednotvárné. V obchodech nebyl
žádný výběr. Od jedněch
krimplenových šatů se nabízelo třeba sto stejných kusů a
lidé se potkávali jako v uniformách,“ vybavuje si dnes asi
padesátiletá Stáňa Málková.
S úsměvem na tváři popisuje také čepice zvané zmijovky a debilky. „Pánové si oblékali dederonové košile, ve
kterých nevábně zapáchali. V
zimě měli košile z flanelu, ty
už byly lepší,“ hodnotí Málková.
Kdo chtěl chodit alespoň
trochu lépe ustrojený, nebo
neměl konfekční velikost, nezbylo mu, než si oblečení nechat ušít či se tomu sám naučit. „Myslím, že tenkrát se toho opravdu moc sehnat nedalo a bylo celkem obvyklé, že
jsme si šily a pletly. A ty šikovnější byly alespoň originální,“ pamatuje si Markéta
Bašková z Náchoda. Jako slečna prý honila parádu v obarvených doktorských kalhotách. „A když začala vycházet
Burda, to bylo něco!“ jásá i po
letech.
To potvrzuje i pětatřicetiletý Tomáš z Náchoda. „Mamka
nám šila naprosto všechno.
Bundy, kalhoty i batohy. Střihy měla ze zahraničních časopisů, například z Burdy,“
prozrazuje. Sám prý jako dítě
nosil jako sportovní kalhoty
elasťáky s žlutým bočním pru-
Na hodiny tělesné výchovy se
ve školách muselo chodit v oblečení podle předpisů. Chlapci
cvičili v červených trenýrkách a bílém nátělníku, děvčata nosila modré bavlněné
trenýrky s gumičkami okolo
stehen a bílé tričko.
Velký výběr oblečení nebyl
ani pro malé děti a miminka.
Na bavlněné punčocháče, které neustále sjížděly a shrnovaly se, nezapomene asi nikdo, kdo je měl alespoň jednou
na sobě.
Kojenci mívali bílé zavazovací nažehlené košilky s vyšívaným límečkem a dupačky z
pleteniny. Na nožky jim maminky oblékaly pletené „capáčky“, které stahovaly šňůrkou s bambulkami. Obecně
maminky dětem hodně pletly.
Svetříky, kabátky, kalhoty,
čepice i celé soupravy.
Kdo se tenkrát nechtěl oblékat do toho, co nabízely běžné obchody, neuměl šít, ale finančně nestrádal, mohl si pořídit lepší oblečení ze zahraničí třeba v Tuzexu.
čtvrtek 6. listopadu 2014
Zaznamenali jsme
Speciály z Náchoda sbírají
cenné kovy jako houby po dešti
Náchod – Náchodský Pivovar
Primátor, známý širokým
portfoliem speciálních piv,
sbírá se svými nápoji cenné
kovy jako houby po dešti. Z pátého ročníku soutěže neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2014 pivovar přivezl
hned tři medaile.
V nejpočetněji obsazené kategorii neobvyklých piv byla
oceněna dvě náchodská piva.
Druhé místo získal svrchně
kvašený tmavý ležák Primátor Stout a vítězným pivem se
stal polotmavý ležák anglického typu Primátor English
Pale Ale. Jak informovala
Markéta Flousková z marketingového oddělení pivovaru,
třetím oceněným pivem je Primátor Exkluziv 16%, který zabodoval v kategorii světlá speciální piva.
Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ocenění se
konalo
na zahajovacím večeru gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2014
ve Znojmě, kterého se osobně
zúčastnil a ceny převzal náchodský sládek Miroslav
Šmejda.
Náchodská piva jsou na degustačních soutěžích úspěšná
nejen v tuzemsku, ale i v za-
NÁCHODSKÝ SLÁDEK Miroslav
Šmejda při přebírání ocenění.
Foto: Archiv Pivovaru Primátor
hraničí. Markéta Flousková
doplnila, že na festivalu Stockholm Beer and Whisky Festival ve Švédsku, který se koná na přelomu září a října, dva
týdny po sobě od čtvrtka do soboty, si bronzovou medaili odvezlo naše světlé pšeničné
kvasnicové pivo
Primátor
Weizenbier. Během těchto
dvou prodloužených víkendů
navštívilo festival dokonce e
okolo čtyřiceti tisíc návštěvníků.
(ver)
Dočtete se v zítřejším vydání Deníku
Občanské sdružení Pferda, které provozuje kavárnu Láry Fáry v Náchodě, se
dočkalo významného ocenění. Jakého? A jak se vlastně stará o postižené?
Markéta Klemmová: „Poprvé v životě jsem jedla malého žraloka“
žecký pás, vzít si kolo a jet se
projet a také jsem oprášila
svoje kolečkové brusle a s kolegy vyrážíme po pracovní době, tedy po deváté hodině, za
sportem. Pokud nám ještě
zbývají síly.
Náš člověk v cizině
Pravidelné vyprávění fyzioterapeutky
Markéty
Klemmové z Náchoda, která odjela za prací do Kataru, pokračuje.
Katar – Konečně se nám
ochladilo na krásných maximálně třicet osm stupňů přes
den, ale neskutečně příjemných třicet a méně v ranních
a večerních hodinách. Po několikaměsíčních vedrech je to
pro nás balzám na duši.
Konečně můžu ráno před
prací jít běhat ven a ne na bě-
me v pátek podívat.
Počet cyklistických a běžeckých závodů se také zvyšuje. Jediná nevýhoda pro mě
je, že pracuji i v sobotu. Pokud
se chci zúčastnit některého ze
závodů, musím si vzít alespoň
půl dne volna. Ale co nadělám.
Aquatlon, cyklistika,
mini triatlon i běh
Gastronomický
Úspěšně jsem dokončila svůj
zážitek
první aquatlon a tuto sobotu
KDO Z KOHO. Žralok nakonec skončil na talíři. Foto: archiv M. Klemmové
jsem se přihlásila na mini triatlon. Se snižujícími se teplotami vzrůstá počet aktivit a
akcí konaných tady v Doze.
Tento týden je tu šampionát v
plážovém volejbale, tak se jde-
Mám za sebou další gastronomický zážitek. Poprvé ve svém
životě jsem jedla malého žraloka. Ze čtvrtka na pátek jsme
kempovali u našeho katarského kamaráda. Když jsme
dorazili na místo, byl ještě stále na lodi a rybařil, abychom
měli perfektní a hlavně čerstvou večeři. Nachytal veliké
množství různých ryb, krabů
a čtyři malé žraloky.
Kluci se statečně chopili
práce s čištěním ryb a přípravou na grilování. Není nad to
si pochutnat na opravdu čerstvé rybě a mořských plodech. Tohle je tu k nezaplacení.
Příště se s vámi podělím o
zážitek, jak jsem se před nedávnem nově setkala s islámskou vírou a co mě vážně překvapilo.
Markéta Klemmová
Představí studie nové rozhledny na místě elektrárny
PRVNÍ OCENĚNÝ NÁVRH z architektonické soutěže.
dokončení ze str. 1
Do této formy soutěže se
městys pustil přesto, že její organizace a vyhodnocení není
vůbec žádnou legrací. „Získalo se však jednadvacet originálních návrhů a dle odborníků je to lepší, než oslovit tři společnosti, aby předložily návrhy a vybíralo se
pouze z nich,“ vysvětluje Zdeněk Drašnar.
Novohrádečtí
zkrátka
chtěli, aby bylo z čeho vybírat a nová rozhledna k něčemu vypadala. Ostatně proto
také v porotě zasedli krom zástupců městyse i architekti a
odborníci. Půjde totiž o stavbu, která bude dominantou
nejen obce, ale celého širokého okolí.
Studie, které se sešly, představují klasické stavby i ty
velmi netradiční. Městys však
musí hledět i na náklady na
NÁVRH NA STAVBU rozhledny, který skončil jako druhý.
TŘETÍ OCENĚNÝ NÁVRH. Vizualizace: 3x archiv městyse Nový Hrádek
údržbu a na provoz, proto se
nakonec rozhodovalo nejen
dle vzhledu, ale také podle
praktického řešení. Navíc už
samotná stavba se musí vejít
do devíti milionů korun bez
daně, což bylo jedním ze soutěžních kritérií. Hlavním požadavkem bylo, aby se torzo
původní elektrárny, tubus o
výšce zhruba třiceti metrů
svařovaný
z
ocelových
plechů, přebudoval na roz-
hlednu. Městys požadoval,
aby na vrcholu byl vyhlídkový ochoz, který by návštěvníkům umožnil kruhový rozhled po okolní krajině. Stavba by měla být doplněna o zázemí s pokladnou, ale také
společenskou místností s
možností občerstvení, toaletami, a technickým zázemím.
Teprve až bude hotova projektová dokumentace, městys
bude moci usilovat o staveb-
„Nejlepší by bylo,
kdyby se nám vše
podařilo dotáhnout
do stavebního
povolení,
a pak už jen čekat,
až se nám podaří
sehnat peníze.“
Zdeněk Drašnar, starosta
ní povolení na rozhlednu. Mezitím ho čeká nelehké shánění financí na stavbu. Není
totiž v silách městyse, aby
stavbu uskutečnil ze svého
rozpočtu, proto bude usilovat
o vhodný dotační titul. „Nejlepší by bylo, kdyby se nám
vše podařilo dotáhnout do stavebního povolení, a pak už jen
čekat, až se nám podaří sehnat peníze,“ uvedl Zdeněk
Drašnar.