Ukázka projektu ke stažení zde

Studie na využití areálu zámku
v Kácově se zaměřením na cestovní
ruch
Zpracováno pro úřad městyse v Kácově
Září 2011
Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
OBSAH
1.
Popis výchozího stavu zámeckého areálu
2
Podrobný popis současného stavu areálu
5
Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku
24
Základní přehled stavební historie
30
3.
Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu zámku
34
4.
Shrnutí kulturně-historického významu zámku
38
5.
Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu
43
Doporučené postupné kroky pro celkovou stavební obnovu
48
Navržené varianty koncepce obnovy areálu
50
Doporučené postupné kroky pro zřízení expozice
55
Stanovení PR a marketingové strategie
58
Doporučení z hlediska prezentace zámeckého areálu
65
Návrh fundraisingového plánu
68
Možnosti financování obnovy zámku
74
8.
Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů
82
9.
Plánová příloha
2.
6.
7.
109
Celková situace, plány současného stavu zámku
Plány stavebního vývoje a památkového hodnocení zámku
Varianty funkčního využití
Hodnotné prky a rozsah restaurátorských zásahů
Kopie stavebního vývoje a památkového hodnocení celého areálu z roku
1991
Památky pro život
1
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu
Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes
řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované
v konstrukcích obou sklepení, se do podoby zámku výrazně zapsala renesance.
Zřejmě ve více etapách byl postaven jednoduchý zámek se zděným přízemím a
dřevěným patrem. Nejvýznamnějším obdobím nejen pro zámek, ale i pro celé
městečko byla stavební aktivita velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ta
nechala přestavět zámek na reprezentativní barokní sídlo, určené především pro
krátkodobý pobyt při honech. Její dvorní architekt Václav Špaček dostavěl na
renesanční stavení první patro a oba věžovité útvary na kratších stranách. Středním
pavilonem, vystupujícím ze střechy, dotvořil typickou siluetu zámku. Spolu se
zámkem vznikla také dlouhá spojovací chodba ústící na oratoř farního kostela,
rozsáhlá stodola, a stáje. Na přilehlém náměstí byl postaven sloup Čtrnácti svatých
pomocníků, přestavbou prošel také zmiňovaný farní kostel Narození P. Marie. Dále
byl postaven kamenný most a papírna. Kromě zámku tedy doznalo změny celé
město. Po smrti velkovévodkyně bylo panství se zámkem v držení bavorských
vévodů a později rakouských Habsburků. Ti prováděli pouze nutné úpravy a zámek
sloužil jako obydlí pro správu panství. Pozornost se v té době věnovala především
hospodářským budovám. Po roce 1918 připadl zámek Československému státu
prostřednictvím Pražského ředitelství státních lesů a statků, pod kterým zůstal se
změnami vyplývajícími po roce 1948 až do 90. let minulého století. Roku 2008 byl
bezúplatně převeden do majetku městyse.
Zámecký areál zabírá celou západní stranu kácovského náměstí. Sestává z hlavní
obdélné zámecké budovy s patrovou fasádou obracející se směrem do bývalého
nádvoří (objekt č. 1). Nicméně poměrně monumentální měřítko získává zámek
především směrem od řeky. K zámecké budově přiléhá na severozápadním nároží
dlouhá patrová chodba ústící na panské oratoři kostela. Západně od této chodby
Památky pro život
2
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (původně stáje, stodola a
garáže s opravnou zemědělské techniky). Dlouhá budova (objekt č. 5) původní
stodoly vznikla ve dvou etapách barokní a klasicistní. Dnes je rozdělena příčkami na
několik dílen a garáží. Kratší barokní budova bývalých stájí (objekt č. 4) slouží
částečně k bydlení, ve zbytku jsou opět dílny a skladiště. Protilehlá budova slouží
jako garáže (objekt č. 7). Na ploše tohoto nádvoří jsou rozmístěny staré automobily,
dřevo, různé části strojů atp. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova
sýpky dnes tělocvična TJ Sokol Kácov (objekt č. 8). Při západním bočním průčelí
zámku se rozkládá menší, dříve terasovitě pravená, zahrada (plocha č. 6). Kromě
budovy TJ Sokol Kácov, která prošla celkovou úpravou exteriérových fasád, jsou
všechny ostatní budovy ve své vnější podobě poznamenané delší absencí základní
údržby. Fasády zámku spolu s chodbou prošly poslední, nepříliš kvalitní úpravou
v 80. letech minulého století a od té doby víceméně chátrají. Ostatní stavení jsou ve
stejném stavu. U dlouhé chodby jsou navíc zazděny přízemní arkády a okna v patře
na straně směrem na západ. Tím došlo k vizuálnímu oddělení areálu na dvě
oddělená nádvoří. Prostory obou nádvoří jsou navíc nevhodně pokryty živičným
povrchem a kolem jejich obvodů jsou ke stěnám navíc přilepeny různé kolny, garáže
a přístavky, které posunují význam zámecké budovy spíše k zanedbanému
hospodářskému dvoru než k baroknímu sídlu. Neudržovaný je i zarostlý svah
směrem k řece a k budově pivovaru. Od dvora budovou garáží oddělená, původně
formálně upravená nevelká zahrada při západní straně zámku, je dnes využívána
převážně pro pěstování zeleniny a jako skladiště nájemníky zámku. S celkovou
zanedbaností souvisí i nešťastný vzhled celého náměstí, které spíše připomíná
velkou náves, kde se mísí asfaltové a prašné cesty s jehličnatými stromy na
travnatých plochách.
Hlavní budova zámku slouží v části 1. sklepení a velké části 1. patra k nájemnímu
bydlení. Nájemníci obývají jednak prostory s renesančními klenbami ve sklepení,
jednak hodnotné prostory přináležející k původní kapli (oratoře). Přízemí je
využíváno zčásti pro potřeby muzejní expozice, z části je pronajímáno na kanceláře,
zbytek je v současnosti bez využití. Budova stodoly a stájí je využívána částečně
Památky pro život
3
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
formou minimálního nájmu, částečně slouží potřebám městyse. Spojovací chodba je
bez využití. Budova TJ Sokol slouží svému původnímu účelu. Interiér zámku byl
dlouhodobě zanedbáván, nicméně díky jeho
nepřetržitému
využití není
v neobyvatelném stavu. Prostory 2. sklepení, přístupné od schodiště na východní
straně zámku, jsou vyklizené, pouze v nich není instalována elektřina. První sklepení
je v jižním traktu obývané a udržované, severní část slouží jako kůlny. Tyto prostory
trpí dlouhodobějším zatékáním okenními otvory z dvorní strany. V přízemí byla již
dříve odhalena fresková výzdoba jedné prostory a freska při vstupu na hlavní a
jediné schodiště. Jinak jsou stěny vybílené, podlahy jsou většinou prkenné nebo
z cementového potěru, skryté většinou pod PVC. Původní barokní prostory při jižní
straně mají vestavěné novodobé nevhodné příčky. Prostory v západní části jsou
nevyužívané. Patro z části slouží k nájemnímu bydlení, zbytek prostorů tvoří dvě
opuštěné bytové jednotky. S výstavbou bytů samozřejmě souvisí i rozdělení
původních barokních prostor na menší novodobými příčkami. Konstrukce krovu
pochází zřejmě z pol. 19. stol. a ve větší míře je v dobrém stavu, stejně jako podlahy
podkroví. Detailnímu popisu stavby se věnuje další část.
Areál je v největší míře ve vlastnictví městyse Kácov (objekt č. 1, 2, 4, 5, 7). Dalšími
vlastníky jsou Tělocvičná jednota Sokol Kácov – čp. 185 (objekt č. 8), Pozemkový
fond České republiky (plocha č. 6) a Římskokatolická farnost Zruč nad Sázavou
(objekt č. 8). (viz. celková situace, plán č. 1).
Vedení městyse si v současné době uvědomuje složitou situaci, do které se po
převodu zámku do svého vlastnictví dostalo. Zároveň má upřímnou snahu ochránit
kulturně historické hodnoty celého zámeckého areálu, a zpřístupnit je co nejširší
veřejnosti. Cílem této studie by tedy mělo být pomoci při rozhodování, jakým
směrem s městys při využití zámku vydá.
Památky pro život
4
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Základní přehled stavební historie
Tento přehled stavebních dějin, kvůli absenci archivní rešerše z kompletního
stavebně-historického průzkumu, vychází především z barevného vyhodnocení
stavebního vývoje obsaženého v SHP z roku 1991 provedené SRÚPMO (P. Macek, P.
Zahradník). Dále pak z článku publikovaného v roce 2003 (Macek, Petr - Zahradník,
Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2.
Nejstarší stavební vývoj probíhající na tvrzi v 2. pol. 14. století zůstává prozatím
zahalen tajemstvím, k jehož objasnění by snad mohl přispět archeologický průzkum.
Vznik nějaké tvrze souvisí především s existencí brodu přes řeku Sázavu. Archivně je
v Kácově doloženo panské sídlo od roku 1362. Nejstarší části dnešního zámku (2.
sklep – prostory 0.2 až 0.6 a 1 sklep – prostory 1.6 až 1.12) vznikly nejspíše až v 2.
pol. 15. stol. za Aleše Holického ze Šternberka. Bohužel přesnější datování vzhledem
k absenci kamenických článků lze prozatím těžko provést. Původní štěrbinovitá
okénka v prostorech 0.5 a 0.6 jsou bohužel poškozená. Pokud měla tehdejší stavba i
patra, byla jistě dřevěná. U této stavby musíme také předpokládat nějaké
jednodušší opevnění. Poměrně rozsáhlou přestavbou provedenou nejméně ve dvou
fázích, používající renesanční tvarosloví, prošla tvrz v 2. pol. 16. a na začátku 17.
stol. za držení tvrze pány z Olbramovic (cca od 1555 do 1623). Do prostor 2. sklepení
byly vestavěny nové klenby (prostor 0.2, 0.3, 0.4 a 0.5), přičemž klenba v prostoru
0.4 používá ještě lehce lomený oblouk klenutí křížových polí. Vzniklo také schodiště
umožňující přístup do tohoto sklepení. V 1. sklepení byla dostavěna západní a
severní část (prostory 1.13, 1.14, 1.15, 1.16, 1. 17, 1.18, 1.19) a do prostor 1.6, 1.8,
1.10, 1.11 a 1.12 byly vloženy renesanční hřebínkové klenby sklenuté v prostoru
1.10 a 1.14 na koutové hranolové pilíře a středový toskánský sloup. O postupném
vývoji tohoto podlaží nás informuje mimo jiné v poslední době odhalené exteriérové
sgrafito na západní stěně prostoru 1.18. Z renesanční nebo spíše z gotickorenesanční fáze pochází také zachované ostění portálu v prostoru 1.3 a zbytek
půlkruhového ostění v severní stěně prostoru 1.5, který zřejmě sloužil před
navezením terénu jako exteriérový vstup. V přízemí jsou z této etapy zachovány
Památky pro život
5
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
především sklenuté prostory 2.5, 2.6 a 2.7, dále obvodové stěny místnosti 2.10 a
jižní a severní obvodová stěna jižní traktu, tedy od místnostní 2.12 až po 2.19.
Renesanční je také zřejmě půdorys ústředního prostoru 2.2 s výjimkou západního
konce. Po této renesanční etapě následovaly jistě nejméně dvě barokní fáze ještě
před razantní přestavbou velkovévodkyně Toskánské. První raně barokní lze
předpokládat v 1. pol. 17. stol. za Benigny Kateřiny z Lobkovic a druhou na počátku
18. stol. za Helfrieda Františka z Kaiserštejna, který na svých stavbách zaměstnával
přední architekty své doby. Tyto fáze jsou bez odkrytí stavebních konstrukcí
nezachytitelné a navíc je zřejmě z větší části překryla následující etapa. Nicméně
v roce 1711 se zámek popisuje jako trojkřídlý a patrový. Přiléhal k němu dvůr,
pivovar, vinopalna, štěpnice a bílidlo. Roku 1727 začíná přestavba pod vedením
dvorního architekta Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské Václava
Špačka. K prostoru 2 sklepa přibyl vstup z venku (prostor 0.7) a východní „věž“
(prostor 0.8) sahající až do patra. Zároveň byla pravděpodobně mezi prostory 0.2 a
0.3 vložena příčka a do prostoru 0.5 vloženo pískovcové ostění. Prostor 1. sklepa
dostal nové hlavní schodiště (prostor 1.1) a s tím související místnosti 1.3, 1.4 a 1.5.
Jinak v tomto podlaží došlo pouze ke zřízení příčky mezi místnostmi 1.11 a 1.12,
vložení portálů do místností 1.11, 1.15, 1.16 a 1.17. Změněna byla také podoba
oken. V přízemí byl dostavěn, či zásadně přestavěn severní trakt (prostory 2.3, 2.4,
2.21, 2.23, 2.25, 2.26 a 2.27) a západní část (prostory 2.19, 2.20, 2.24). Spolu s tím
byly postaveny všechny příčné stěny, zřízeno schodiště a příčka mezi 2.7 a 2.10.
Patro spolu s osvětlujícím středním pavilonem bylo postaveno nově. Na západní
straně přibyla symetrická věž, skrývající přes patro otevřenou kapli s oratořemi. Jak
střecha završující patro tak střecha nástavce byla zřejmě mansardová. Samozřejmě
zámek dostal nové uměleckořemeslné prvky, mobiliář a byl navíc kompletně
vymalován jak uvnitř tak i zvenku. Vznikl tak patrový (třípodlažní zámek), v částečně
zahloubeném sklepě s hospodářskou částí a byty pro služebnictvo spolu s kuchyní,
v přízemí reprezentačními prostory včetně pokojů velkovévodkyně a v patře
s pokoji pro návštěvy sjíždějící se do zámku zřejmě především kvůli honům. Spolu se
zámkem vznikla krytá chodba spojující budovu s kostelem Narození P. Marie, kde
Památky pro život
6
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
byla zřízena oratoř. Dále byla postavena budova stájí (objekt č. 4) a část rozlehlé
budovy stodoly (objekt č. 5). V této době zřejmě ještě nestála budova sýpky pozdější
TJ Sokol (objekt č. 8) a budova zámku se tak otvírala do náměstí. Při západní straně
vznikla sice drobná avšak zcela jistě náročně řešená zahrada. Urbanisticky byl celek
dotvořen sousoším Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti Anny Marie Františky
(1741) předpokládáme do konce 18. stol. nulovou stavební aktivitu. V průběhu 19.
století došlo na zámecké budově především ke zřízení nové střechy spolu
s konstrukcí krovu a je možné, že s touto úpravou mohly souviset i nějaké
předpokládané úpravy horizontálních konstrukcí v místnostech patra. Novou
střechu a možná i strop dostala chodba spojující zámek s kostelem. V té byly také
zazděny přízemní arkády a patro bylo uvnitř rozděleno příčkami. Směrem k jihu byla
dostavěna do dnešní podoby stodola. Ve stájích byl zřízen byt. V interiérech 1.
sklepení byl rozdělen prostor 1.16 a 1.17. Zazděn vstup do místnosti 1.18 a 1.19,
upraven prostor 1.6 a rozdělen prostor 2.10. V přízemí byla instalována nová okna
do líce fasády, nové dveře se zárubněmi, upraveny okenní niky v prostoru 2.3,
zřízena skleněná stěna u 2.26 a 2.17. V patře vznikly místnosti 3.18 až 3.19, další
zásahy především v patře může odhalit až podrobnější průzkum. Všechny tyto
změny souvisí se změnou užívání celého areálu, který se stal úředním centrem
panství s kancelářemi archívem a byty. Po roce 1918 došlo k dalším úpravám
směřujícím k úřední budově, z nichž je nejvýznamnější zřízení kočárovny, později
garáží v budově č. 7. Po roce 1948 došlo v areálu k dalším utilitárním nebo vyloženě
negativním zásahů. V budově zámku byly v 1. sklepení zřízeny další příčky
v prostorech 1.6, 1.8, 1.9, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14. K druhému podlaží východní „věže“
bylo přistavěno venkovní dřevěné schodiště. V přízemí dostaly nové příčky prostory
2.7, 2.10, 2.12, 2.13, 2.15, 2.19. V prostorech 2.5, 2.6, 2.3, 2.4, 2.5 byly zazděny
nebo nově proraženy vstupy. Prostor kaple, původně otevřené do patra, byl opatřen
vloženým stropem (prostor 2.20) a celé východní průčelí dostalo nová okna. Mezi
prostorem 2.22 a 2.24 byla zřízena příčka. V prostoru patra byly rozděleny prostory
3.7, 3.9, 3.10, 3.13, 3.14, 3.15, 3.12, 3.16, 3.18 na menší. Zazděny byly všechny tři
okna (oratoře) v patře u kaple a upraveny vstupy téměř do všech místností,
Památky pro život
7
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
zaslepeny arkády na jižní straně. V neposlední řadě byla upravena střecha nad
prostorem 2.22 a 2.24. U zbylých budov došlo k podstatným změnám interiéru
vložením řady příček (objekt č. 4 a 5), střechy dostaly novou krytinu. Povrchy obou
nádvoří byly opatřeny živicí a jejich prostory zaplnily různé kolny a přístavky.
Prameny
Národní archiv (dříve Státní ústřední archiv)
Pražské ředitelství státních lesů a statků – Administrace toskánských statků (ATS)
Všeobecná část do r. 1848 (ATS – všeob.)
Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků (ŘSRF) 1848-1918
http://www.kacov-akce.wbs.cz/OKNO-DO-HISTORIE.html
Základní literatura
Macek, Petr. – Zahradník, Pavel, Kácov. Stavebně historický průzkum areálu zámku.
Praha SÚRPMO 1991, strojopis. Po zpracování objeveno celkové vyúčtování
přestavby zámku za léta 1727-1733 (SÚA, ŘSRF/P účetní archiv, odd. Kácov,
důchodní účet a účetní přílohy za rok 1733).
MACEK, Petr - ZAHRADNÍK, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček.
[Stručný životopis s obsáhlým přehledem staveb, na kterých se V. Špaček podílel.],
Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2.
Památky pro život
8
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
4. Shrnutí kulturně-historického významu zámku
Z hlediska širších souvislostí je nejprve užitečné představit ostatní stavby provedené
Václavem Špačkem jakožto dvorním stavitelem velkovévodkyně Toskánské v
Čechách.
Nejprve byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské
pražský Jan Jindřich Klingenleitner, do roku 1703, (stavěl mimo jiné zámek
Buštěhrad), po něm následoval jako prováděcí, než však navrhující architekt
Ferdinand Seyde. Václav Špaček (1689 – 1751) se vyučil v otcově stavební firmě.
Kolem roku 1715 -1716 podnikl tovaryšskou cestu do Vídně. Začínal nejspíše jako
prováděcí architekt na přestavbě Berkovského (později Fürstenberského) paláce na
Malé Straně v Praze. Od roku 1718 do roku 1741 byl ve službách Anny Marie jako
dvorní stavitel. Od roku 1722 pobíral stálý plat ve výši 120 zl. ročně. Roku 1718
začíná stavět zámek v Ploskovicích, který byl spolu s náročnou sochařskou výzdobou
teras ve spojení s vodními prvky dokončen roku 1726. Zámek nechává zbudovat
podle slov součastníka: „napůl ve slohu italském, napůl ve slohu čínském.“ Na stavbě
zámku spolupracuje sochař Ondřej Dubke (u velkovévodkyně 1700-1746) malíř
Jindřich František Kraus (1702-1733), sochař Jan Pursch. Další stavbou a
nejvýznačnější sakrální realizací byl poutní areál s kostelem P. Marie v Horní Polici
budovaný od roku 1717 přibližně do roku 1721. Zde jsou na „vyhlídkové věži“
shodné plechové chrliče ve formě dračí hlavy jako na budově kácovského zámku.
V závěru kostela bylo také vyňato bílé sklo a nahrazeno žlutými tabulemi, což se
opět shoduje s dochovanou situací v zámecké kapli na zámku v Kácově. Střechy
zvonice a ambitů byly natřeny modře. Po roce 1718 dochází také k přestavbě
Toskánského (dříve Thunovského) paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Na
největší toskánské stavbě v Zákupech prováděl Špaček zřejmě nějaké menší zásahy.
V Buštehradě stavěl zámecký pivovar. Na zvoleněveském panství stavěl řadu
hospodářských budov jako sýpka, pivovar, správní budova atd. Vrapice u Kladna
konírna pro 200 koní, hospodářský dvůr nad vsí Zeměchy. Palác Vršovců na Novém
Památky pro život
9
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Městě v Praze (ulice Hybernská) řešení oken uliční fasády piana nobile s medailóny
obsahující reliéfní hlavy. Přestavba staršího zámku v Kunraticích, kde byla vložena
kaple a úzké dvouramenné schodiště s plnou střední zdí, bylo řešeno jako iluzivně
otevřené, kdy návštěvník stoupal od paty stromů nad jejich koruny. Dnes jsou
bohužel všechny malby porušené. Autorem byl Moravini, malby vznikly někdy kolem
roku 1712. Dále patří mezi Špačkovi realizace novostavba fary ve Svádově (o. Ústí
nad Labem), i zde bylo malované schodiště. Zámecká stavba v Chlumíně vznikla
přestavbou starší stavby, kdy k příčnému obdélníku byly přistavěny dva jednoosé
přístavky. Na zjednodušených fasádách nalezneme několik shodných motivů jako v
Kácově, jsou to především klenáky suprafenester posledního patra zabíhající do
korunní římsy, či trojosý rizalit na průčelí. Mohlo by jít o předstupeň kácovského
zámku. Dále Špaček zřejmě projektoval, dnes již zaniklý zámek ve Svojkově a
zámecký areál v Novém Berštejně nedaleko Dubé. Zde jsou dochovány lezenové
rámy odhalující nároží. Zámecká stavba v Horní Polici, kterou Špaček stavěl od roku
1731, je zajímavá dochovanou smlouvou s Josefem Karlem Moravinim, ve které se
mimo jiné píše, že „úplně vymaluje a do dokonalého stavu uvede v prostředním
podlaží se nacházejících 11 pokojů a galerii čili chodbu (ve 2. patře), dále 2 výstupní
schodiště, tj. od přízemku až k prostřednímu podlaží, odtud pak tak daleko, pokud
lze vidět směrem nahoru k hornímu podlaží, všechno čistě a jasně ve fresku, dále
všechny dveře a dveřní ostění, podle svého vyučeného umění (jak se domnívá, že to
bude nejlepší, pokoje historickými výjevy, aby tím mohla být Její královská Výsost
nejmilostivěji spokojena.“ V popisu zámku je uvedeno v horním patře (dostavěném
Špačkem) 20 pokojíků o jednom oknu a dveřích, cukrárna a kaple, chodba se 3
velkými mapami a 110 iluminovanými mědiryty. V 1. patře byla jídelna (4 okna),
velkovévodská ložnice, pokoj slečny atd. V dolním podlaží byl pokoj hofmistra,
kvelby, lokajna, kvelb na stříbro, světnička hlídače a velká velkovévodská kuchyně.
V případě Horní Police šlo tak spíše o ubytovnu pro poutníky. Architekt Špaček
upravoval i zámek ve Velkém Meziříčí pro rod Ugarte. Zámek v Hostivicích u Prahy
byl přestavěn v letech 1733-1734. Zámek vymaloval Moravini za 600 zl. Střecha byla
natřena červenou barvou, fasády byly převážně iluzivně malovány. V Soupise jsou
Památky pro život
10
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
malby v interiéru popsány takto: „Ústřední prostor – síň má na čtyřech stěnách tuto
výzdobu: 1. vojenské emblémy, okruží, prapory, kotle. 2. naproti předešlému kostel
P. Marie na Bílé Hoře, v pozadí Praha, 3. na delší stěně seč jízdy uherské s císařskými,
vpravo bývalý klášter servitů v M. Břevnově, 4. naproti postup pěšího vojska
císařského, ve středu generál na koni v pozadí zříceniny domů, vpravo kněz Dominik
a Jesu Maria s křížem v roce povzbuzuje vojíny, na zemi září z vykotlaného dubu
obraz P. Marie Strahovské. Malba stropu se nedochovala. Výzdoba menší místnosti
(jih) zachycuje mladou šlechtičnu jako lovce, na stropě pak velká freska zachycuje
alegorické postavy. Na schodišti jsou potom zbytky iluzívních výhledů do krajiny od
paty po koruny stromů.“ Dále v Hostivicích vznikl hospodářský dvůr a fara.
Kostelní stavby, které navrhl Václav Špaček. Kostel v Brenné sv. Jana Křtitele a
Kvítkově sv. Jakub Větší (o. Česká Lípa) u Kvítkova se dochovala původní barevnost
sytě žlutých architektonických článků na bílém pozadí. Cvikov (o. Česká Lípa), kostel
sv. Alžběty, radikální přestavba. Poutní kostel sv. Kateřiny v Lázních svaté Kateřiny u
Počátek (o. Pelhřimov). Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Jana Nepomuckého
v Třebušíně u Litoměřic, Zeměchy, kostel narození sv. Jana Křtitele. Kostel sv. Máří
Magdaleny v Chlumíně (o. Mělník). Pro Goltze přestavoval kostel v Kunraticích,
raritou bylo, že místo střech měl ruby kleneb potažené pouze barevnou maltou bez
konstrukce krovu či střešní krytiny. Kostel sv. Jiljí na Starém Městě Pražském,
barokizace. Kostel sv. Martina ve Zvoleněvsi, přestavba. Kostel sv. Jana v Hořelicích.
Z hlediska vlastnictví, umístěním blízko řeky jsou nejbližšími „konkurenty“ pro
kácovský zámek objekty ve Zruči nad Sázavou a Ratajích nad Sázavou. Oba zámky
jsou obecními majetky a oba jsou postupně rekonstruovány z prostředků
evropských fondů. Ve Zruči jde o novogotickou stavbu evokující hrad, v Ratajích o
zbarokizovaný hrad. Z uvedených srovnání vyplývá, že areál v Kácově je v nejbližším
regionu, kromě Jemniště vzácně dochovaným příkladem barokního zámku. Jeho
architektura sice nevykazuje znaky velkého barokního umělce jako vrcholně barokní
zámek v Jemništi, ovšem svou rafinovaností a neobvyklostí své nedostatky dohání.
Jeho, v původní podobě nesmírně zdobná fasáda, i neobvyklá silueta odkazují ke
Památky pro život
11
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
spojení italské architektury a dobových čínských nebo obecně orientálních inspirací.
Kácovský zámek je navíc součástí, sice zanedbaného, nicméně zajímavého areálu.
Především 150 metrů chodba spojující přízemí zámku s panskou oratoří farního
kostela nemá v celém Středočeském kraji obdobu. Avšak nejvyšší hodnota z hlediska
historického a uměleckého se skrývá v interiérech zámku. Zde se s vysokou
pravděpodobností ukrývají nástěnné malby z let 1727 – 1741 a to ve většině
místností přízemí a nejspíše i patra. Vzhledem k tomu, že na jiných podobných
stavbách provedených dvorním toskánským stavitelem Václavem Špačkem, se ve
větší míře nepodařilo malby zachránit nebo zatím nedošlo k jejich objevu, zůstává
Kácov jediným místem s touto možností. Ve spojení řekněme s dnešního pohledu
s„nonkomforní“
majitelkou
tehdejšího
panství
Annou
Marií
Františkou
velkovévodkyní Toskánskou jde o jedinečný potenciál pro využití k účelům
cestovního ruchu.
Stručný popis podobných památek v regionu
Zámek v Ratajích nad Sázavou, renesanční úpravy původně středověkého hradu
z větší části překryla barokní přestavba za Františka Maxmiliána z Talmberka kolem
roku 1672.
Zruč nad Sázavou, zámek, o jehož minulosti mnoho nevíme, prošel radikální
přestavbou ve stylu novogotiky na konci 19. stol. za držení rodu Schebků podle
návrhu architekta Jana Vejrycha.
Český Šternberk, gotický hrad neodmyslitelně spjatý se stejnojmenným rodem byl
založen již v polovině 13. stol. I přes postupné přestavby si zachoval typickou siluetu
mohutné stavby nad řekou Sázavou. V interiérech jsou mimo jiné cenné raně
barokní štuky a nesčetně mobiliáře.
Konopiště, původně hrad byl několikrát přestavěn včetně poslední provedené
následníkem trůnu Ferdinandem d´Este pod vedením Josefa Mockera ke konci 19.
Památky pro život
12
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
stol. Při této přestavbě dostal hrad víceméně novogotickou podobu. Zároveň byl
kolem zámku zřízen krajinářský park.
Jemniště, vrcholně barokní zámek nechal podle návrhu architekta F. M. Kaňky,
František Adam z Trautmannsdorfu kolem roku 1724. Interiéry jsou vyzdobeny od
předních umělců té doby. Freska v kapli je od Václava Vavřince Reinera, sochy od
Bernarda Matyáše Brauna. Nástěnné malby v interiérech namaloval F. A. Schefler,
sochy dodala dílna Lazara Widmanna. Původně francouzská zahrada byla změněna
na anglický park ke konci 18. stol.
Sázavský klášter, jeden z nejstarších klášterů v Čechách, jehož dějiny začínají již
v 11. stol. a jsou spjaty s legendou o sv. Prokopovi. Dodnes se dochovala
nedokončená síňová stavba ze 14. století, která tvoří s barokním průčelí presbytáře,
prelaturou a neorenesančním zámkem základ tohoto cenného areálu.
Památky pro život
13
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
5. Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu pro
účely cestovního ruchu
(návrh na způsoby prezentace architektury a
interiérů areálu zámku v kontextu ostatních památek ve městě a okolí)
Předprojektová a projektová příprava postupné obnovy zámeckého
areálu
Předprojektová příprava
Zaměření výchozího (současného) stavu celého areálu
Zaměření musí zachytit půdorysy všech podlaží u všech objektů, z těchto půdorysů
je nutné nechat zhotovit příčné řezy. Dále je nutné zaměřit současnou podobu
všech fasád a to nejlépe fotogrametrií. Jako doplněk je také dobré nechat zhotovit
zaměření současného stavu konstrukce krovu.
Přibližná cena: cca 150 tis
Stavebně-historický průzkum (SHP)
Bohužel se v příslušných institucích nepodařilo dohledat SHP provedené pracovníky
SRÚPMO v roce 1991 (Macek, Petr. – Zahradník, Pavel., Kácov, Stavebně historický
průzkum areálu zámku, Praha SÚRPMO 1991, strojopis). Z tohoto elaborátu bylo
k dispozici pouze tištěné zaměření všech podlaží areálu, dále jejich barevné
vyhodnocení provedené podle tehdy platné metodiky SHP. Jde o vyhodnocení
stavebního vývoje areálu a památkového hodnocení areálu. V rámci této studie byly
digitalizovány půdorysné plány zámecké budovy včetně stavebního vývoje a
památkové hodnocení. Tyto plány byly přizpůsobeny dnešní platné metodice SHP,
vydané Státním ústavem památkové péče (dnes NPÚ) v Praze v roce 1997, opravené
podle 2. vydání z roku 2001. V některých detailech bylo staré vyhodnocení
pozměněno. Nedostatkem je v současné době absence textové části, především
Památky pro život
14
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
archivní rešerše. Ta byla v této studii nahrazena stručnými dějinami převzatými ze
studie publikované v časopise Průzkumy památek (Macek, Petr - Zahradník, Pavel:
Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2) a
doplněné o některé údaje z jiných pramenů věnující se toskánskému panství
v Čechách. Nicméně pro důkladné poznání stavby a především pro jakoukoliv
budoucí úpravu či opravu je nutné provézt aktualizaci SHP a jeho doplnění o
standardní části, kterými jsou: dějiny objektu - historická rešerše, prameny, mapy,
plány, literatura, rozbor objektu, popis současného stavu, stavební historie,
hodnotné prvky a detaily, hodnocení areálu, architektonické, urbanistické a
památkové závady, obrazová příloha, do které spadá shromáždění všech
dostupných historických map a plánů, fotografie současného stavu, plány
současného stavu, stavební vývoj, památkové hodnocení. Tuto aktualizaci (jde však
spíše o vyhotovení nového SHP) je nutné zadat v co nejkratší době.
Upozornění: Standardní stavebně historický průzkum nenahrazuje závazná vyjádření
příslušných památkových orgánů a organizací ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.
Přibližná cena: cca 45 tis
Inventarizace hodnotných prvků
Systematická a podrobná inventarizace veškerých existujících prvků a ostatních,
zejména uměleckořemeslných součástí stavby. Výsledkem je soupis jednotlivých
prvků, z nichž každý má svůj identifikační list, na kterém je zachycen fotograficky i
kresebně pomocí zaměření. Tento prvek je také zachycen v půdorysech objektu.
Přibližná cena: 30 tis.
Stavebně-technický průzkum
Průzkum by měl být proveden zkušeným projektantem a měl by zahrnovat
informace o založení zdiva, vlhkostních poměrech, stavu nosných konstrukcí,
klenebních systémů, dřevěných stropů, krovu, střech, omítek, podlah, výplní otvorů
Památky pro život
15
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
atd.
Přibližná cena: 90 tis.
Statický průzkum
Průzkum by měl provádět zkušený odborník v oboru obnovy památek. Podmínkou
by měl být minimální zásah do případných ohrožených konstrukcí a vratnost
každého zásahu.
Přibližná cena: 150 tis.
Restaurátorský průzkum
Výtvarná a uměleckořemeslná díla nemohou být ošetřována běžnými stavebněřemeslnými technikami v rámci stavební dodávky, jejich obnova musí být vždy
pevně stanovena v rámci projektové dokumentace obnovy stavebního díla.
Restaurátor musí být držitel oprávnění MK ČR. Vzhledem k archivní zprávám
zachovaným pro zámek v Kácově bude nutné provézt, ať již najednou nebo
postupně restaurátorský prakticky všech prostorů v objektu. Přesnější vymezení
doporučených restaurátorských sond je v obrazové příloze č. 5. 1 až 5.4. Pro obnovu
a využití zámku, je v tomto případě restaurátorem zjištěný rozsah nástěnných maleb
naprosto zásadní.
Přibližná cena: Při provedení nástěnných maleb technikou secco se cena jedné
pásové sondy pohybuje kolem 6 tis. Restaurování nástěnných maleb zakrytých
vrstvami vápenných nátěrů, včetně retuší, upevnění, tmelení atd. je cca 14 tis. za
1m2. Při průměrné půdorysné ploše pokoje 40 m2, výšce stropů 280 cm a
předpokládaném pokrytí stěn i stropů malbami provedenými technikou secco se
cena za kompletní restaurování jedné místnosti pohybuje kolem 1, 5 mil.
Památky pro život
16
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Zřízení pracovní skupiny k využití zámku
Pracovní skupina, ba měla být zřízena ze zástupců vedení města, pokud možno
odborně způsobilých stálých obyvatel. Měl by v ní být, pokud možno odborník ve
stavebních otázkách, historik, odborník na cestovní ruch atd. Pracovní skupinu, lze
v některých případech nahradit občanským sdružením založeným z popudu
vedením městyse za účelem především shánění finančních prostředků. Výsledky
pracovní skupiny by měly být reálné a měřitelné.
Provedení kompletního strategického plánování
Za účasti vedení městyse a pracovní skupiny, která by měla být kvůli využití zámku
zřízena z popudu zástupců města provézt kompletní strategické plánování, ze
kterého vyjde konsensuální závěr, kterým směrem se městys vydá při dalším využití
zámku. Tento plán by měl být platný alespoň na 2 roky.
Přibližná cena: 10 tis.
Vytvoření celkové koncepce obnovy areálu ve vazbě na jeho zamýšlení využití
Koncepce obnovy musí stanovit základní přístup k památce z hlediska její historické,
kulturní a estetické hodnoty. V závislosti na předchozí průzkumy by měla navrhnout,
i ve více variantách, nejlepší možné využití v závislosti na jasně daných hodnotách.
Při koncepci musí být zohledněny nejen památkové nároky, ale i možnosti vlastníka.
Studie využitelnosti (Feasibility study) někdy také tzv. Ověřovací studie
Tato studie by měla být vedena pod dohledem jak ekonoma, tak architekta, kteří
pokud možno exaktně určí, jak jsou navržené funkce pro památku vhodné a
ekonomicky udržitelné z hlediska širších souvislostí. Tento materiál bývá také
součástí žádostí ke SF EU.
Přibližná cena: odhad se pohybuje kolem 100 až 500 tis.
Památky pro život
17
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Architektonicko-urbanistická studie
Tato studie by měla do současného zaměření zanést konstrukce, které mají být
doplněny i ty, které se mají odstranit. Jejím výsledkem by měl být jasný obraz o
památce po její uvažované úpravě či přestavbě pro předem zvolený účel.
Přibližná cena: 200 až 500 tis.
Projektová příprava
Projektová dokumentace k návrhu vydání územního rozhodnutí o umístění stavby
Projekt pro stavební povolení
Projekt pro provedení stavby
Celkové náklady: kolem 1 až 2 mil., případně se částka pohybuje mezi 10 až 15%
z celkových nákladů na stavbu
Památky pro život
18
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Doporučené
postupné
kroky
pro
celkovou
stavební
obnovu
zámeckého areálu
BUDOVA ZÁMKU
1.
Oprava střešního pláště, včetně okapových svodů a ochrany koruny zdiva. S
tím souvisí i oprava a sanace konstrukce krovu, včetně vikýřů a podlahy v prostoru
podstřeší.
2.
Zajistit odvlhčení a následného odvětrání zdiva především na severní straně
směrem do dvora a západní směrem do zahrady. Při těchto pracích bude nutný
archeologický dozor.
3.
Vypracování projektu na celkovou obnovu fasády, kterému musí
předcházet restaurátorský průzkum. Poslední oprava fasády zámku proběhla
bohužel velmi nekvalitně. Tudíž je nutné pokusit se obnovit barokní barevnost ploch
i štukových detailů. Výsledným stavem by měla být podoba exteriéru, jakou měly
fasády po dokončení barokní přestavby v letech 1727 – 1731. V této fázi je kromě
restaurátorů a památkové dohledu potřebné také spolupracovat se zkušených
„památkovým“ architektem, který musí projekt dovézt na realizační fáze. Při
sledování barokní barevnosti doporučujeme soustředit pozornost kromě případných
nalezených ikonografických dokladů, také na zakončení spojovací chodby na oratoř
kostela Narození P. Marie, především exteriér arkády před vstupem z úrovně
terénu. Zde se dochovala původní barevnost ze sledovaného období a po jejím
důkladném prozkoumání lze tuto část použít i pro fasády samotného zámku. Stejně
tak, je nutné přihlédnou při konstrukci barevnosti, k jedinému v současné době
dochovanému interiéru a tím je horní část kaple Svatých tří králů.
4.
Repasování, výměna, případně zhotovení nových oken či kopie dožitých
oken. V 1. sklepení a přízemí jsou až na výjimky okna z 19. století v různém stavu
zachování a různých menších modifikací. Tyto okna je možné repasovat a znovu
osadit. V patře jsou na jižní straně okna z 19. stol. a na severní okna z 2. pol. 20. stol.
Památky pro život
19
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Okna na severní straně je nutné nahradit replikami oken z jižní strany. Ty je nutné
také repasovat a osadit zpět.
5.
Nechat provést, co možná nejpodrobnější restaurátorský průzkum
interiérů. Sondy by měly být restaurátory provedeny jak na stěnách určených
místností, tak i na stropech. Součástí těchto povrchových sond by měly být sondy
zjišťující stropní konstrukce vložené pod barokní stropy (především prostor 2.10 až
2.19, 2.21, 2.22, 2.23, 2.24, 2.25, 2.3).
6.
Po konzultaci s orgány památkové péče a pokud možno pod dohledem
restaurátora je možné v první etapě odstranit stropy v prostoru 2.20, 2.21, 2.23,
2.25 a 2.3).
7.
Další úpravy interiérů by měly vycházet z předem dané koncepce využití,
kterou by mělo schválit jak zastupitelstvo městyse, tak orgány památkové péče.
8.
Ať již bude využití budovy jakékoliv, je nutné postupně zrušit nájemní
bydlení v prostorech 1. sklepení a patra.
SPOJOVACÍ CHODBA ZE ZÁMKU DO KOSTELA NAROZENÍ P. MARIE
1.
Opravit střechu, včetně konstrukce krovu a s tím souvisejících stropů
z omítaného rákosu přibitého na prkna.
2.
Otevřít původní okenní otvory na západní straně chodby.
3.
Otevřít v 19. stol. zazděné arkády v přízemí. Dnes jsou zde převážně kůlny.
4.
Obnovit restaurátorským průzkumem zjištěnou barevnost na exteriérových
fasádách.
5.
Obnovit barokní zachovanou barevnost a štukové detaily na stěnách v
interiéru.
Památky pro život
20
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Navržené varianty koncepce obnovy areálu ve vazbě na jeho
zamýšlené využití
VARIANTA A
Pronájem větší části areálu
Městys si ponechá ve vlastnictví budovu zámku i budovy stájí a stodoly. Co nejvíce
z těchto objektů ovšem městys nabídne k pronájmu. Podmínky pronájmu by měly
být jasně definované vzhledem k využívání samotného zámku.
Zámek
1 a 2 sklepení: formou pronájmu je městys přenechá pro potřeby restaurace,
nejlépe místního pivovaru. S využitím marketingově přitažlivého místního produktu,
kterým bezesporu kácovské pivo je. V případě nezájmu místního pivovaru se pokusit
o dlouhodobý, zřejmě bezúplatný pronájem jinému subjektu z oblasti gastronomie.
Přízemí: prostory budou upravené zčásti jako náznaková instalace zámeckých
interiérů a v menší části budou pronajímány soukromým subjektům. Součástí
expozice by měly být prostory upravené pro muzeum dějin Kácova a také spojovací
chodba vedoucí do kostela Narození P. Marie (objekt č. 2). Případně, lze uvažovat o
přestěhování úřadu městyse do nově zrekonstruovaných prostor. V tom případě se
do přízemí již nevejdou prostory určené k pronájmu. Expozice musí být oddělena od
zbytku prostorů využívaných jinými subjekty, musí být samostatně uzamykatelná a
opatřena bezpečnostním zařízením.
Patro: sloužící pro účely hotelu středního standardu (8 až 10 dvoulůžkových
pokojů). Pokoje s vlastním sociálním zařízením. Přístup hlavním schodištěm, které
by bylo odděleno při přechodu mezi patry skleněnými dveřmi. Zachována bude
kaple s bočními oratořemi a ambitová chodba. Prostřednictví spojovací chodby na
kostelní oratoř bude umožněn vstup „suchou nohou“ do dnešního prostoru krovu
Památky pro život
21
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
bývalých stájí (objekt č. 4), kde by bylo možné novým schodištěm sestoupit do
přízemí. Zde by se nacházel multifunkční sál pro školení, konference apod. spojený
ještě z částí budovy bývalé stodoly (objekt č. 5). Pokoje hotelového typu by musely
být řešeny opět formou bezúplatného dlouhodobého pronájmu.
Varianta: V patře vznikne 5 třípokojových apartmánů (s kuchyní atd.), které budou
dlouhodobě pronajímány nejlépe celoročně, určitě však na letní sezónu (princip tzv.
letních bytů). Apartmány by mohlo město pronajímat samo.
Stáje (objekt č. 4)
Multifunkční konferenční prostor, zároveň využívaný i občany Kácova.
Stodola (objekt č. 5)
Zčásti využívaný jako součást konferenčních prostor, zčásti jako kryté garáže.
Zahrada (plocha č. 6)
Terasovitá úprava až k cestě při řece, otevření nového přístupu od řeky.
Odpočinková zóna s možným kombinovaným využitím pro restauraci i expozici.
Objekt č. 7
Navržen k odstranění, kromě jižní stěny.
Výhody: Přenesení starostí o obnovu a údržbu větší části areálu na jiný subjekt a
s tím související možnost věnovat prostředky na důkladnou obnovu především
zámecké budovy.
Nevýhody: Nepříliš oblíbené slučovaní jednotlivých funkcí. Hotelový provoz
s expozicí, restaurací a městským úřadem. Pro případné nájemce, to může být
překážkou.
V případě nalezení freskové výzdoby v patře, velmi drahé restaurování.
Nalezení nového bydlení pro současné nájemníky.
Památky pro život
22
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Konkurence v Kácově v oblasti ubytování, školení a restaurace.
Dlouhodobý horizont možného shánění nájemců pro restauraci a hotel.
VARIANTA B
Prodej celého areálu
Městys přistoupí k prodeji celého areálu. Zde je potřeba zdůraznit, že objekt ve své
předpokládané umělecké výzdobě, bude velmi těžko hledat kupce, který bude
ochoten koupit dlouhodobě špatně udržovaný zámek s nájemníky a freskovou
výzdobou, bez většího pozemku, uprostřed města.
Výhody: V případě kladného uskutečnění prodeje finanční příjem.
Nevýhody: Ztráta nejvýznamnější památky, která určovala chod a význam města po
několik staletí.
VARIANTA C
Přesun zámecké budovy do vlastnictví státu pod správu NPÚ, zbytek
areálu zůstává ve vlastnictví městyse
Tato varianta by mohla připadat v úvahu v případě dlouhodobé neschopnosti
současného vlastníka se o zámek starat, v případě havarijního stavu objektu,
v případě restaurátorskými sondami zjištěné mimořádně cenné freskové výzdoby
nebo dalšími souvislostmi. V současné, ani nejbližší době, není možné a účelné na
tuto variantu spoléhat. Pochopitelně kácovský zámek není jediným cenným
objektem a vzhledem k ekonomické situaci nejen ČR, ale obecně, nelze
předpokládat výraznější ochotu brát další památky pod křídla státu.
Výhody: Zámek by se dostal do rukou vlastníka, který by byl časem schopen zajistit
Památky pro život
23
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
jeho adekvátní obnovu.
Nevýhoda: Přílišné spoléhání na tuto variantu by mohlo zapříčinit paralyzování
vlastních snah o jeho obnovu.
VARIANTA D
Postupná obnova celého zámku a jeho zpřístupnění jako památkového
objektu, vše pod vlastnictvím městyse
V současnosti asi nejpravděpodobnější varianta, kterou lze doporučit!!!
Určitě časově a finančně nejnáročnější varianta. Podle předem schválené koncepce,
která musí vycházet z kroků navržených výše v kapitole a ze shody mezi zástupci
městyse, by se přikročilo k postupné památkové obnově zámku, později i spojovací
chodby a dalších objektů. Finanční prostředky na obnovu by samozřejmě musely
z naprosté většiny pocházet z cizích zdrojů, především státních, krajských a
evropských. Koncepce by musela být navržena tak, aby při postupné a v tomto
případě nutně i pomalé obnově, zároveň objekt nebyl nevyužívaný. To znamená, že
dosavadní funkce by mu mohli zůstat, samozřejmě při šetrném užívání. S touto
variantou, stejně jako i s variantou A souvisí nutnost zřízení alespoň jednoho
pracovního místa, pro osobu, která by se starala o celý areál. Navrhujeme proto
zřídit místo Správce objektu – kastelán 20 – 25 tis. hrubá mzda, tzn. 240 000 300 000 tis. za 1 rok. Náklady na tohoto pracovníka by se měli zaplatit ze vstupného.
Pro úplnost ještě uvádíme náklady na jednoho průvodce při platu 13 tis. hrubá
mzda, tzn. 156 000 tis. za 1 rok. Vstupné by mělo výhledově činit 50 Kč – 100 Kč
v současné době však 30 Kč. Náklady na pracovní místo jsou tedy vratné již při
návštěvnosti 10 tis. osob ročně. K tomu je nutné ovšem v případě hlavní turistické
sezony připočíst náklady na minimálně dva průvodce pracující brigádně. Což by za
červenec a srpen dělalo 52 tis. Kč.
Památky pro život
24
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Zbytek areálu, kromě spojovací chodby lze pronajmout. Ať již ke komerčním či jiným
účelům. Samozřejmě podle přesně daných kriterií a pravidel, které nepoškodí
urbanistický celek a budou podporovat celkovou koncepci zpřístupnění zámku jako
památkového objektu.
Výhody: Zámecký areál jako nejhodnotnější stavba v širokém okolí zůstává
v majetku městyse a do budoucna tvoří základní pilíř rozvoje cestovního ruchu
města.
Nevýhody: Extrémní finanční a časová náročnost.
Památky pro život
25
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Doporučené postupné kroky, které je možné učinit v nejbližší pro
zřízení expozice v části nebo celé budově zámku Varianta A a D
Kroky, které lze provézt bezprostředně
1.
Po vyklizení a instalaci osvětlení zpřístupnit jako samostatnou část prostory
2. sklepení (prostor 0.4, 0.5, 0.6, 07). Přístup by byl prostorem 0.7 od schodů
vedoucích kolem východního průčelí k pivovaru. Prostory doporučujeme ukazovat
bez dalších doplňků. V prostorech je možné přiblížit gotické a zčásti i renesanční
dějiny zámku pouze pomocí architektury místností a výkladu průvodce.
2.
Odstranit dodatečně vložený strop v prostoru 2.20, po předchozím
restaurátorském průzkumu obvodových stěn a stropu. Po otevření pohledu na horní
část kaple přikročit ke shánění prostředků na její restaurování. Zároveň je možno
kapli, byť v porušené podobě, zapojit do prohlídkového okruhu. Právě na kapli je
možné demonstrovat kvalitu a zároveň ohrožení doposud převážně skryté výzdoby
celého zámku.
3.
Odstranit, po předchozím restaurátorském průzkumu obvodových stěn,
vložený podhled do prostoru 2.21, 2.23, 2.25. V případě, že pod ním bude zachovalý
barokní strop, zapojit ho do prohlídkového okruhu a začít shánět prostředky na jeho
restaurování.
4.
Provizorně opravit vstup na spojovací chodbu ke kostelu (strop a střechu na
jižním konci) a umožnit tak návštěvníkům její prohlídku až na úroveň terénu u
kostela. Zde zajistit otevření dveří z chodby k prostoru kolem kostela a umožnit tak
odchod návštěvníků přes železnou bránu u jeho západního průčelí a zde zakončení
prohlídky. Prozatím neotvírat prostor panské oratoře, dokud nebude dostatečně
zabezpečena celá trasa prohlídky spojovací chodbou.
5.
Zpřístupnit prostory 2.25, 2.25a, 2.26 a 2.27 v současném neupraveném
stavu a zapojit je do prohlídkové trasy. Prozatím není nutné v těchto prostorech
zřizovat nějakou formu expozice.
Památky pro život
26
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Kroky, které je možné provést postupně průběhu 2 let
Jednou z možných variant je postavit expozici chronologicky. Její umístění
v počáteční variantě bude v přízemí zámecké budovy spolu se spojovací chodbou na
panskou oratoř kostela. První část by měla být věnována renesanční etapě, druhá
část, nejrozsáhlejší, by se měla věnovat baroknímu období spadající pod období
velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskánské, třetí část bude ilustrovat poslední
dobu dějin zámku, kdy sloužil jako úřední budova správy panství.
Renesanční období (2. pol. 15. stol. a 1. pol. 16. stol.)
Prostory 2.5, 2.6, 2.7, 2.7a,b (doporučeno zrušení příček mezi 2.7 a 2.7a, b a zároveň
znovuobnovení vstupu mezi dnešní 2.7b a 2.5). Vzhledem k tomu, že v současnosti
městys používá prostor 2.8, jako společenskou místnost doporučujeme, do doby než
funkci společenského sálu přesune jinam, vybavit prostor 2.7 mobiliářem a doplňky
menší historické i faktické hodnoty a hodnotnější předměty soustředit do prostorů
2.5 a 2.6, který je jednoduše uzamykatelný. V případě, že městys nalezne podporu a
finanční prostředky je samozřejmě z hlediska návštěvnické atraktivity a kulturně
historické smysluplnosti expozice případné zpřístupnění nejcennějších renesančních
prostor v dnešním suterénu (sklepů), tzn. prostory 1.10 až 1.14 a 1.18 a 1.19.
V případě těchto místností se samozřejmě jedná o dlouhodobější záležitost
vzhledem k pronájmu pro účely nájemního bydlení.
Barokní období – Anna Marie Františka Toskánská (1727 – 1741)
Samotná kompozice a přesné určení prostorů, které budou využity pro konečnou
expozici, by měla být určena až po restaurátorském průzkumu celého podlaží.
Nicméně pro nebližší období 2 až 3 let lze doporučit využití prostor 2.8, 2.9, 2.10,
2.10a, b, c, d, 2.11, 2.11a,b, 2.12, 2.13 a 2.14, dále prostory 2.18, 2.20, 2.21, 2.22,
2.24 a spojovací chodbu vedoucí z prostoru 2.24 na panskou oratoř do kostela
Narození P. Marie. S tím, že nejlepším řešením by bylo zpřístupnit pro expozici celé
přízemí. S tím souvisí i přenesení případně zrušení expozic, v součastnosti zde
Památky pro život
27
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
umístěných.
Úřednická léta (19. a 20. stol.)
Pro období, kdy byl zámek využíván jako úřad a k bydlení příslušných úředníků jsou
v první fázi určeny místnosti 2.3, 2.4, 2.4a. V prostoru 2.4 je zachována utilitárně
vložená stěna s vestavěným prostorem, zřejmě šatnou. Oba tyto prostory mohou
ilustrovat po zřízení náznakové expozice úřední provoz a každodennost úřední,
panské správy.
Muzeum dějin Kácova a okolí
Muzeum by mohlo být umístěno v místnostech 2.14b, 2.15, 2.15a,b, doporučujeme,
po restaurátorském průzkumu, zrušit všechny příčky. Místnost 2.14 by měla sloužit
jako pokladna, prodejna propagačních materiálů, regionálních produktů a jako
informační centrum pro turistický ruch v městysi a okolí. Do muzea místních dějin
doporučuje umístnit, kromě psaného textu, co nejvíce trojrozměrných exponátů.
Památky pro život
28
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
6. Stanovení základní PR a marketingové strategie
Obecná shrnutí a doporučení podle SWOT analýzy využití řeky Sázavy
ROZVOJ
Přednosti – silné stránky – historické objekty podél vodního toku
Nedostatky – slabé stránky – zámky, tvrze a památkové objekty v soukromých
rukou ve špatném stavu a nepřístupné
Příležitosti – obnova a zpřístupnění památek a parků, jejich využití pro cestovní ruch
Hrozby – zanedbání rekonstrukce objektů v turistických lokalitách
SLUŽBY A INFRASTRUKTURA
Přednosti – silné stránky – zastoupení významných kulturně historických památek
Nedostatky – slabé stránky – nerovnoměrné rozložení zájmu o návštěvnost
památek, nízký počet lůžek
Příležitosti – využití blízkosti Prahy pro nabídku produktů cestovního ruchu
Hrozby – další chátrání a devastace památek
Marketingový mix řeky Sázavy a přilehlého území
Jako hlavní důvod návštěvy regionu je uváděno:
poznávání – cca 40 - 50% návštěvníků,
u poznávací turistiky obecně se uvádí 63% návštěvníků
Památky pro život
29
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Z hlediska délky pobytu jednoznačně převažuje:
1 den bez noclehu cca 62% návštěvníků
Ubytování v hotelu dává přednost cca 29% návštěvníků
Nejvyšší počet návštěvníků regionu přijíždí z Prahy cca 26%
V oblasti rozvoje cestovního ruchu 82% návštěvníků oceňuje nejvíce péči o
památky, návštěvníci nejčastěji využívají informací z internetu, propagačních
materiálů a průvodců celkem 57%.
Přesné statistiky počtu vodáků, kteří v letní sezoně splaví řeku Sázavu a projedou
Kácovem, nejsou bohužel k dosažení. Díky dvěma vodáckým tábořištím je Kácov
brán jako jeden z počátků cesty po řece. Pochopitelně „vodák“ jako návštěvnická
kategorie je poměrně specifický především z důvodu krátkého času, který stráví
v jednom místě. Počet přepravených lodí na řece Sázavě firmou Biosport v roce
2008 cca 50 tis.
Cílové skupiny podle studie využitelnosti řeky Sázavy pro cestovní ruch
Cílové skupiny dle statutu:
Rodiny s dětmi, přes 60%
Jednotlivci (do 34 let)
Partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“ 50 – 59 let)
Organizované skupiny mládeže
Organizované skupiny profesního cestovního ruchu
Senioři
Památky pro život
30
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Cílové skupiny dle motivace:
Zájemci o poznávání (historie, architektura, sakrální památky, příroda)
Aktivní a rekreační turisté (pěší, cyklo, vodní)
Doplňkové skupiny
Zájemci o odpočinek ve venkovském prostředí
Zájemci o zábavu
Firemní akce (vzdělávací, konferenční, outdoorové)
Hlavní „lákadla“ kvůli, kterým se jezdí do Kácova
Vodní turistika – řeka Sázava
Pivovar
Odpočinek na „malém městě“
Poznání – kulturní památky
Pro Posázaví a celý blízký region jsou jako nejdůležitější brány zámky v Konopišti a
Jemništi. Zámek v Konopišti patří mezi několik nejnavštěvovanějších památek
v České republice vůbec. Je spolu se Sázavským klášterem ve vlastnictví státu pod
správou NPÚ. S tím souvisí samozřejmě finanční prostředky věnované jejich obnově,
údržbě a propagaci. Zámecký areál v Jemništi je v rukou původních vlastníků a daří
se mu spojovat komerční funkci a funkcí památkového objektu otevřené pro
veřejnost formou klasických i speciálních prohlídek, pronájmů interiérů k různým
příležitostem jako jsou svatby atp., pronájem apartmánů. Tomu jsou přizpůsobeny i
ceny, které jsou nejvyšší ze všech sledovaných objektů.
Památky pro život
31
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Dalším památkovým objektem v rukou původních vlastníků je hrad v Českém
Šternberku. I tento hrad stejně jako konopiště patří k nejnavštěvovanějším
památkám v Čechách vůbec. Vzhledem ke své historii a architektuře je zde i při
vysokém standardu nabízených služeb zachovávána přívětivá tvář a také cena pro
návštěvníky. Posledním z velkých památkových objektů je klášterní v Sázavě, který
se svým charakterem poněkud vymyká sledovaným objektům, nicméně je zajímavý
především svým zacílením na rodiny s dětmi a školy. Tento objekt je ve právě NPÚ, a
tím pádem se jeho vstupné pohybuje v nižší hranici než předchozí jmenované
objekty.
Obdobné památkové objekty srovnatelné s Kácovem na řece Sázavě z hlediska
návštěvnosti a cen vstupenek
Zruč nad Sázavou, návštěvnost nezjištěna
Český Šternberk, návštěvnost 59 221, cena vstupu za osobu 100 Kč,
www.hradceskysternberk.cz
Rataje nad Sázavou - Muzeum Středního Posázaví
Sázavský klášter, návštěvnost 15 391, cena vstupu za osobu 70 Kč, www.klastersazava.cz
Zámky v Posázaví mimo řeku
Konopiště, návštěvnost 129 658
Jemniště, cena za osobu 200 Kč, rodinné vstupné 500 Kč
Památky pro život
32
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Cenové srovnání nabídky ubytování v Kácově
Hotel Kácov, 20 dvojlůžkových pokojů s možností přistýlek, restaurace pro 35 osob
sál pro 70 osob, 490,- Kč/osoba, 420,- Kč/osoba od 3 nocí, 360,- Kč/osoba – skupina
od 10 osob, 245,- Kč/děti 3 – 12 let, školící středisko s dvěma sály pro 50 osob a 15
osob
travnaté fotbalové hřiště 1 (hlavní), travnaté fotbalové hřiště 2, UMT 3. Generace
(30 x 70 metrů), tenisový kurt s povrchem z umělé trávy DOMO SERVICE (32 x 20
metrů), volejbalové a nohejbalové hřiště s povrchem CABRITA DOMO SERVICE (25 x
12 metrů).
Sporthotel, dvoulůžkový pokoj 740,-Kč/ osoba, kapacita restaurace 90 míst, sál pro
50 osob, salónek pro 15 osob, bowling, tenis (2 kurty s umělým povrchem), bazén
25 m, minigolf.
Památky pro život
33
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
SHRNUTÍ POZICE KÁCOVSKÉHO ZÁMKU Z HLEDISKA MARKETINGU
Rozvoj areálu zámku v Kácově a jeho využití pro cestovní ruch se plně shoduje se
shrnutími a doporučeními podle analýzy a strategie využitelnosti řeky Sázavy
zpracované MAS Posázaví, stejně jako strategickými dokumenty Středočeského
kraje v oblasti rozvoje turistického ruchu.
Nejvýznamnější příležitosti rozvoje řeky Sázavy – obnova a zpřístupnění památek a
parků, jejich využití pro cestovní ruch
Nejvýznamnější příležitosti z hlediska služeb a infrastruktury – využití blízkosti
Prahy pro nabídku produktů cestovního ruchu
Z hlediska návštěvnosti je hlavní důvod návštěvy jednoznačně poznávání – 40 až
50% návštěvníků
Nejvyšší počet návštěvníků regionu přijíždí z Prahy cca 26%
V oblasti rozvoje cestovního ruchu 82% návštěvníků oceňuje nejvíce péči o
památky,
Cílové skupiny, na které je potřeba zacílit svou nabídku jsou
Rodiny s dětmi, přes 60%
Vodácká turistika
Partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“ 50 – 59 let)
Senioři
Dle motivace:
Zájemci o poznávání (historie, architektura, sakrální památky, příroda)
Aktivní a rekreační turisté (pěší, cyklo, vodní)
Památky pro život
34
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Hlavní „lákadla“ kvůli, kterým se jezdí do Kácova
Vodní turistika – řeka Sázava
Pivovar
Odpočinek
Poznání – kulturní památky
Památky pro život
35
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Doporučení z hlediska prezentace zámeckého areálu v Kácově jako
turistické destinace
Zajistit kvalitního pracovníka jako správce objektu – kastelána, nejlépe spolu
s jedním průvodcem. Kastelán by byl zaměstnancem městyse Kácov, jeho pracovní
náplní by kromě starostí o samotný objekt bylo i shánění finančních prostředků ze
standardních zdrojů pro ČR. V případě projektového záměru pro financování
z Evropských zdrojů či světových nadací je nutné při dnešním nastavení pravidel
použít specializovanou firmu.
Finanční náročnost: při platu 25 tis. hrubého jde o cca 300 tis. za 1 rok.
V sezóně (červenec – srpen) prohlídku s průvodcem každou hodinu. V případě
časově náročnější prohlídky trvající déle než 1 hodinu je samozřejmě nutné
zaměstnat průvodce minimálně dva.
Vstupné výhledově 50 Kč až 100 Kč v současné době 30 Kč, což je současný stav.
Zajistit atraktivní vnější vzhled budov a prostranství. Pokud to bude možné v první
fázi odsunout všechny kůlny, garáže, sklady dříví atd. do prostoru západní dvora,
tzn. za spojovací chodbu. V další fázi změnit povrch východního nádvoří.
Začít v interiéru odhalovat zajímavé interiéry a připravovat základy budoucí
expozice.
Po dobu než bude interiér připraven pro otevření standardní „zámecké“ expozice
zpřístupnit, co nejvíce prostor, byť ve stavu, který je zanedbaný či neudržovaný,
hlavní je ukázat snahu a dobrou vůli otevřít co nejvíce.
Použít archivní rešerší zjištěné údaje především o Anně Marii Františce
velkovévodkyně Toskánské
Nechat zhotovit podrobné libreto budoucí expozice.
Zřízení jedné webové přehledné prezentace, prvky corporate identity, grafická
podoba stránek, obsah webu, popisy, fotografie.
Památky pro život
36
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Zhotovení průvodce po zámku a památkách ve městě a okolí, grafický návrh,
výroba a tisk, obsah a fotografie.
Zhotovení jednotné řady propagačních materiálů pro zámecký areál.
Leták (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) – 15 tis. podle nákladu
Brožura (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) 30 tis. podle nákladu
Publikace (grafický návrh, výroba, tisk, obsah, fotografie) 60 tis. podle nákladu
Vytvoření společných vstupenek s ostatními objekty v blízkosti. Zde se nabízí jako
jeden produkt společná vstupenka pro zámek v Ratajích nad Sázavou a Zruči nad
Sázavou. Další může být výhledově společně s hradem v Českém Šternberku a
klášterem v Sázavě, v Konopišti a Jemništi.
Umístit propagační materiály na zámky, které byly v držení Anny Marie Františky
velkovévodkyně Toskánské a které slouží, jako přístupné památkové objekty jsou to
Horní Police, Zákupy a Ploskovice.
Propagace pomocí hnědých tabulí používaných pro památkové objekty (dálnice
D1, vodácky používaný tok řeky Sázavy.
Propagace především v Praze a Kutné Hoře.
Napojení na firmy věnující se vodní turistice na řece Sázavě.
Vlastní produkty - Kácov musí navíc poskytnout návštěvníkovi své vlastní produkty,
které by bez existence městyse nevznikly. Tím pro něj činí území daleko
atraktivnější. Může se jednat o vlastní cyklotrasy, naučné stezky, pěší výlety, vlastní
slavnosti a především produkty využívající kulturní dědictví, jako jsou dny A. M. F.
Toskánské, apod.
Zajistit „přidané hodnoty“ pro návštěvníky zámku v Kácově, jako jsou vstup do
obyčejně
nepřístupných
prostor,
prohlídka
s místním
znalcem,
případně
s odborníkem (např. odborníkem na malby z univerzity, atp.), poukázka na pivo
v místním pivovaru, poukázka na slevu pro lodní turistiku
Neuškodí si připomenout základní marketingovou poučku, která zní možná tvrdě,
nicméně platí. Zámek v Kácově je „zboží“, které se budeme snažit „prodat“ a které
musí zároveň svým zákazníkům dobře sloužit. Smyslem marketingu je nalézt a
navrhnout způsob a nástroje, pomocí kterých by si zámek v Kácově nalezl svou
Památky pro život
37
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
pozici v tržním prostředí v tzv. průmyslu kulturního dědictví.
Identifikovat cílové skupiny a určit propagační a komunikační cíle ve vazbě
především na strategické cíle regionu Posázaví
Zformulovat marketingově přitažlivý slogan např. „Zámek v Kácově – zapomenutá
barokní perla Posázaví.“
Připravovat postupnou změnu nájemního bydlení v prostorách zámku na jiné
vhodnější a ekonomičtější využití
Památky pro život
38
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
ZÁKLADNÍ FUNDRAISINGOVÝ PLÁN PRO EXPOZICI KÁCOVSKÉHO ZÁMKU
ZDROJE:
JEDNOTLIVCI
zjistit kdo by mohl rekonstrukci zámku podporovat, nemusí to být jenom
finančně
vyzkoušet různé cílové skupiny
Různé způsoby poskytnutí podpory
jednorázový příspěvek
průběžná podpora (například formou členského příspěvku do občanského
sdružení věnujícího se obnově zámku)
příspěvek na jednu akci, nákup exponátu, atp.
odkazem v závěti
věcný dar, předměty umělecké a jiné hodnoty, vitrína atp.
zápůjčky mobiliáře či jiných hodnotných předmětů
zakoupení propagačního předmětu, z jehož prodeje se něco financuje
podpoří benefiční akci
poskytne čas a své dovednosti jako dobrovolník
Navázání kontaktu
1.
vytipovat si možné dárce
2.
vytvořit odpovídající sdělení
3.
oslovit je se žádostí
4.
podpořit své sdělené kvalitním PR
Památky pro život
39
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
PODNIKY A FIRMY
Typy projektů, které firmy obvykle rády podporují
regionální projekty (výstavy, publikace)
kulturní akce související s expozicemi na zámku (např. ples pro kácovský
zámek, den pro kácovský zámek)
aktivity související s produktem, který firma vyrábí
ekologické projekty, výstavy o přírodě
akce, které jsou zaštítěny významnou osobností (např. benefice za účelem
sehnání peněz na restaurování jedné místnosti)
Jak a co firmy dávají
hotovost
sponzorství akce
sponzorství propagačních nebo vzdělávacích materiálů nebo společná
propagace
věcná podpora, věnování nábytku, materiálu, počítačů atp.
trvalá nebo dlouhodobá zápůjčka mobiliáře
zorganizování fundraisingové kampaně mezi zaměstnanci
reklama v propagačních materiálech o kácovském zámku
Navázání kontaktu
1.
zjistit kdo je ve firmě zodpovědný za tuto oblast
2.
sehnat informace o firmě
3.
zjistit případné postupy a termíny, které organizace má
4.
osobní pozvání a provedení kácovským zámkem
Památky pro život
40
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
FIREMNÍ SPONZORSTVÍ
Nejoblíbenější typy sponzorování
kulturní akce
benefice
publikace
PR materiály
vybavení, počítače atp.
konference a semináře
Sponzorský balíček
Přesná specifikace akce, projektu, výstavy atp.
Cílové skupiny
Geografický dosah
Image, která bude akcí atp. podpořena
Příležitosti pro reklamu, plakáty, televize atp.
Další přínosy, vstupy pro firemní zaměstnance zdarma atp.
Sponzorství je dobré ošetřit smlouvou
Společná propagace
soutěže, propagace na obalu spojená s výhrou
samosplátné nabídky, reklama kdy se prodává nějaký produkt pouze za cenu
nákladů, přidaná hodnota je pouze reklama
Památky pro život
41
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
ZPŮSOBY FUNDRAISINGU
BENEFIKČNÍ AKCE
1.
Účinkující
2.
Sponzoři
3.
Média
4.
Zámek
5.
Publikum
Typy
sportovní akce
hudební a kulturní akce
plesy, aukce, rauty
výstava, trh
akce pro školy
DIRECT MAIL
OPAKOVANÉ A PRAVIDELNÉ DÁRCOVSTVÍ A ČLENSTVÍ
Cíle
přimět dárce, který přispěl poprvé, aby v podpoře pokračoval, zasílat stále
nové žádosti
stimulovat zájem dárců
usnadnit dárcům přispívat pravidelně
Památky pro život
42
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
Členství
programy zprostředkující výhody statutárního rázu (právo zúčastnit se
strategického plánování atp.)
vstup zadarmo či se slevou a to nejenom do muzea, ale i do spřátelených
organizací (např. patřící Středočeskému kraji)
programy podporující pocit sounáležitosti
OSOBNÍ ŽÁDOST
setkání tváří v tvář
prezentace na setkání
žádost po telefonu
ODKAZY V ZÁVĚTI
Poměrně speciální a v Čechách zatím nepoužívaná forma fundraisingu.
ZÍSKÁVÁNÍ VELKÝCH DARŮ
Dlouhodobý a náročný proces, který je třeba připravit pomocí strategického
plánování.
ZÍSKÁVÁNÍ PODPORY Z REKLAMY
tisková inzerce
reklama v časopisech
vkládané přílohy
plakáty
Památky pro život
43
Studie na využití zámeckého areálu v Kácově
9/2011
reklama za účelem šíření povědomí
reklama za účelem získání příznivců
reklama za účelem získání odkazu v závěti
Práce s dobrovolníky
Práce se slavnými osobnostmi
Práce se členy orgánů Středočeského kraje
Práce s představiteli Ministerstva kultury
Práce s představiteli Národního památkového ústavu
Základní prostředky k získávání finančních prostředků
Vstupné
cenová diferenciace různých produktů
např. levnější vstup pro občany Kácova, levnější vstup po předložení účtenky
z pivovaru, levnější vstup po předložení kupónu od firmy např. Biosport)
cenové pobídky (vstup do několika zámku v MAS Posázaví najednou atp.)
zámecký obchod
průvodce zámkem
suvenýry (např. pohlednice, trička, pivní sklenice, atp.)
ostatní, regionální produkty atp.
Památky pro život
44