sborník ve formátu - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

CityPlan, spol. s r. o.
JindĜišská 17
110 00 Praha 1
tel.: +420 221 184 205
fax.: +420 224 922 072
web: www.cityplan.cz
e-mail: [email protected]
CityPlan spol. s r.o. patĜí mezi renomované konzultaþní firmy s více jak patnáctiletou tradicí
a mezinárodní zkušeností v oblasti poskytování služeb konzultaþních, inženýrských,
expertizních a projektových v energetice, dopravČ, dopravním inženýrství, mostním
a inženýrském stavitelství. Vznikl v roce 1992 a o širokém rozsahu a zábČru služeb svČdþí
desítky významných projektĤ od úrovnČ studií proveditelnosti, výzkumné þinnosti þi
ekonomické analýzy až po provádČcí projektovou dokumentaci.
Jako pĜíklad komplexní služby pro investora je možno uvést realizaci zavČšeného
Mariánského mostu pĜes Labe v Ústí nad Labem, kterou spoleþnost CityPlan zabezpeþila od
ideové studie pĜes první stupnČ projektové dokumentace až po kolaudaci stavby a odborný
servis v dobČ provozu. Za podíl na realizaci Mariánského mostu spoleþnost CityPlan spolu
s dalšími hlavními partnery výstavby obdržela Evropskou cenu ECCS za rok 1999. V roce
2000 byl Mariánský most v anketČ odborného þasopisu Structural Engineering International,
vydávaného mezinárodní asociací pro mosty a inženýrské konstrukce (IABSE), sdružující
odborníky ze 100 zemí celého svČta, vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnČjších mostních
a inženýrských staveb svČta minulého desetiletí.
Ve spoleþnosti pĤsobí autorizovaní inženýĜi ýKAIT v oborech: dopravní stavby, mosty
a inženýrské konstrukce, energetické auditorství a technologická zaĜízení budov, pracují zde
energetiþtí auditoĜi ve smyslu § 10 zák. þ. 406/2000 Sb. o hospodaĜení energií a auditor
bezpeþnosti silniþního provozu.
CityPlan spolupracuje s þeskými i zahraniþními universitami (Karlsruhe - SRN) a dalšími
institucemi
(zejména
Umweltbundesamt
Wien,
Öko-Institut
Darmstadt,
Energie
Verwertungsagentur Wien, PTV System Consulting GmbH Karlsruhe. Spoleþnost byla mezi
prvními þeskými spoleþnostmi registrována v databázi konzultantĤ CCR Central Consultancy
Register of DG1A (CZE-17770) v Bruselu. V souþasné dobČ je spoleþnost registrována také
v databázi Technologického centra Akademie vČd ýR a na CORDIS pro rozšíĜení její
pĤsobnosti v dalších státech EU.
Spoleþnost CityPlan je þlenem celé Ĝady mezinárodních i tuzemských odborných sdružení
a organizací. Mezi nejvýznamnČjší z nich patĜí:
•
IABSE – International Association for Bridge and Structural Engineering
•
Svaz prĤmyslu a dopravy ýR
•
ýeská spoleþnost pro inteligentní dopravní systémy (ýSITS)
•
Sdružení pro výstavbu silnic
•
ýKAIT – ýeská komora autorizovaných inženýrĤ a technikĤ
•
AVK – Asociace pro vodu v krajinČ ýR
•
CACE – ýeská asociace konzultaþních inženýrĤ, která je þlenem mezinárodní
asociace FIDIC
•
ýBS – ýeská betonáĜská spoleþnost ýSSI
•
IAEE – International Association for Energy Economics
•
ýeská spoleþnost pro ekonomiku energetiky CZAEE
•
ýeskoslovenský ústav zahraniþní
•
TIEMS – The International Emergency Management Society
•
HospodáĜská komora ýeské republiky
•
AEM – Asociace energetických manažerĤ
•
BCI – Business Continuity Institute
•
CZ BIOM - ýeské sdružení pro biomasu
•
ýeská spoleþnost pro ekologii
•
ýNV ONK - ýeský národní výbor pro omezování následkĤ katastrof
CityPlan, spol. s r. o. – organizaþní struktura
V oblasti dopravy nabízí firma CityPlan následující služby:
Projektování dopravních staveb
Dopravní plánování, modelování a prognózy
Kompletní inženýrské služby pro investora
Služby správcĤm a vlastníkĤm dopravní infrastruktury
Dopravní inženýrství
ÚzemnČ plánovací dokumentace
Zvyšování bezpeþnosti dopravy
Bezpeþnostní audity a inspekce
Rizikové analýzy
Rozvoj, podpora a optimalizace hromadné dopravy
Inteligentní dopravní systémy – ITS
Prodej, distribuce a využití dopravního software
Výzkum a vývoj v oblasti dopravy
Dopravní politika
Doprava a životní prostĜedí
Doprava a ekonomie
PrĤzkumy, sþítání a mČĜení dopravy
Školení a kurzy
Sídlo spoleþnosti CityPlan, spol. s r. o. v centru Prahy
-LQGĜLãV Ni
7UDP JindĜišská 17,
110 00 Praha
G
-LQ
0 ĤVWHN
0HWURWUDVD$ %
Č
iP
RY
GL
þN
Q
Np
YV
D
F OD
9i
VWt
9R
i
VN
ĜLã
POěADATEL:
CityPlan spol. s r. o.
JindĜišská 17, 110 00 Praha 1
5. ROýNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
BEZPEýNÁ DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST
V MIMOěÁDNÝCH SITUACÍCH
A ěÍZENÍ RIZIK
SBORNÍK KONFERENCE
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE
PRAHA 6 – DEJVICE
THÁKUROVA 1
2. - 3. LISTOPAD 2010
KONFERENCE JE POěÁDÁNA POD ZÁŠTITOU:
JUDr. Víta Bárty
(ministra dopravy ýR)
MUDr. Pavla Béma
(primátora hlavního mČsta Prahy)
Mgr. Michala Haška
(hejtmana Jihomoravského kraje)
Mgr. Tomáše Chalupy
(starosty Mý Praha 6)
MUDr. ZdeĖka Schwarze
(senátora, Ĝeditele ZZS hl. m. Prahy)
Ing. Karla Kapouna
(senátora, místostarosty obce Doksy)
plk. Ing. Leoše Tržila
(Ĝeditele služby dopravní policie, PP ýR)
JUDr. OldĜicha Vaníþka
(prezidenta ÚAMK ýR)
Johna Dawsona
(pĜedsedy EuroRAP)
Prof. Ing. Františka Lehovce, CSc.
(pĜedsedy ýeské silniþní spoleþnosti)
ORGANIZAýNÍ VÝBOR KONFERENCE:
Ing.Tomáš Nosek
Veronika Pokorná
Ing. Sabina Šibravová
Elena Boháþová
(garant konference)
(manažer konference)
HLAVNÍ PARTNEŘI KONFERENCE:
PARTNEŘI KONFERENCE:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER:
MEDIÁLNÍ PARTNER:
CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Ing. Milan Komínek
Výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.
Vážení přátelé bezpečné dopravní infrastruktury,
naše dnešní setkání je již pátým v pořadí, takže slavíme jakési malé jubileum. Nebudeme sice
patetičtí, ale přesto, když se podíváme na program minulých ročníků, tak včetně toho letošního
vidíme, že pestrost a široký záběr témat přednášek i přednášejících svědčí o naší míře chápání
závažnosti a hloubky problému bezpečné dopravní infrastruktury a o tom, že organizátoři se
každoročně poctivě snaží tuto šíři a pestrost postihnout.
Včasné avizování bezpečnostních problémů, inspekce a audity projektů a staveb, osvěta
a pojmenování chyb a rizik jsou důležité součásti řešení, jak předcházet tomu, co často vytváří na
naší dopravní síti nebezpečná místa či spíše pasti.
Při nástupu do funkce nový ministr dopravy pan Bárta, zařadil bezpečnost dopravy mezi priority
svého programu. To je určitě správné a potěšující, ale na nás na všech je něco pro to udělat. Ať je
tedy naše konference příspěvkem k řešení této priority, neboť zanedbání, přehlížení nebo
nedocenění tohoto problému vede k fatálním důsledkům.
Měli bychom, jak nejlépe umíme přesvědčovat odbornou veřejnost a příslušné orgány o tom, že
hledáním a nacházením opatření a způsobů řešení pomůžeme nevidět v silnici nepřítele, ale
naopak nepostradatelného pomocníka pro lidskou touhu a potřebu co nejrychleji a bezpečně
přemisťovat naše souřadnice. Měli bychom silnici usnadnit nelehkou úlohu (použiji-li výstižná slova
mých kolegů) být silnicí odpouštějící.
Mosty a silnice mají spojovat, pomozme, aby to spojení bylo bezpečné.
Jménem organizátora, společnosti CityPlan spol. s r.o., přeji, ať se v tomto duchu naší konferenci
daří.
Ing. Milan Komínek
Výkonný ředitel a jednatel CityPlan spol. s r.o.
„BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 2010“
8
2. – 3. LISTOPADU 2010
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE, PRAHA 6
JUDr. Vít Bárta
Ministr dopravy ČR
Vážení přátelé,
dosažení úspor na samotných stavbách, kterému jsem věnoval během prvních měsíců ve funkci
ministra dopravy asi nejvíce času, jsou jen jednou dimenzí řešení problému, který média a
veřejnost v posledním období označují jako „drahé dálnice“.
Druhý úhel pohledu na úspory se týká především objektové skladby, rozsahu jednotlivých staveb,
způsobu vedení dálnice v terénu, vybavení technologií. To je něco, co jsem už v minulých týdnech
označil za americkou velkorysost, které se musíme zbavit. Chápu, že projekční a přípravné týmy
chtějí mít dálnice co nejhezčí, ale stejně tak je nutné, abychom všichni začali chápat, že dost
peněz na dálnice už rozhodně není a ani nebude (a otázkou je, zda vůbec kdy bylo).
Fórum, na němž se dnes scházíte, se na věc dívá ještě z jiného úhlu pohledu – aby naše silnice
byly bezpečné. Rozumím tomu, že právě i ona rozlehlost mimoúrovňových křížení je jednou
z ukázek postupů směřujících k vyšší bezpečnosti. Musím ale na Vás apelovat, abyste se i Vy
zapojili do hledání úspor. Nehledejme úspory, které razantně sníží bezpečnost našich komunikací.
Hledejme úspory, které zachovají maximální možnou bezpečnost, ale budou finančně méně
náročné. Hledejme řešení, která jsme ještě nevyzkoušeli, hledejme řešení, která nás v době
relativní hojnosti ani nenapadla.
Věřím, že v tomto společném úsilí dosáhneme co nejvíce úspěchů – úspory přece nehledáme
proto, abychom do rozvoje infrastruktury investovali méně, ale naopak proto, abychom za peníze,
které máme a budeme mít k dispozici, postavili víc silnic.
Přeji vám příjemné setkání
JUDr. Vít Bárta
Ministr dopravy ČR
9
JUDr. Oldřich Vaníček
Prezident ÚAMK ČR
Vážené dámy a pánové, vážení přátelé a kolegové,
již po páté jsem spoluorganizátorem konference společnosti CityPlan, konference odborníků,
zabývajících se problematikou bezpečné dopravní infrastruktury. Tato problematika, která je
nedílnou součástí oblasti bezpečnosti silniční dopravy, Ústřední automotoklub České republiky
velmi zajímá. Vyplývá to z toho, že ÚAMK, jako organizace prosazující zájmy české motoristické
veřejnosti, si plně uvědomuje, že kvalita, nebo naopak špatný stav naší dopravní infrastruktury je
faktorem, který má významný vliv na bezpečnostní situaci na našich dálnicích a silnicích.
Myslím, že můžeme konstatovat, že k postupnému zlepšování dochází. Daří se snižovat počty
mrtvých na českých komunikacích, ale ne tempem, který bychom si přáli a o který se snaží
„Národní strategie zvyšování bezpečnosti silničního provozu do roku 2010“. I proto je nutné
věnovat pozornost všem aspektům dopravy, analyzovat je, přijímat správná opatření a především
je realizovat. Na nové podmínky, které však bohužel nejsou vždy příznivě nakloněny pozitivním
změnám (a zde mám na mysli například zvyšování počtu automobilů, či zmenšující se prostředky
státu určené oblasti dopravy), musí reagovat o nově vznikající Národní strategie bezpečnosti
silničního provozu na roky 2011 – 2020.
Jak jsem již uvedl, ÚAMK se oblasti BESIP dlouhodobě angažuje. Jeho simulátory nárazu
prezentující účinky bezpečnostních pásů již známy v mnoha zemích a počet řidičů, kteří si je
vyzkoušeli, již dávno přesáhl milion. ÚAMK se angažuje v řadě kampaní v oblasti BESIP, snaží se
působit na širokou motoristickou veřejnost i prostřednictvím medií.
UAMK je také nadále poskytovatelem komplexních asistenčních služeb pro motoristy, kterým
pomáháme řešit jejich problémy. I tato služba se bezpochyby odráží ve zvyšování bezpečnosti na
silnicích, neboť rychlé odstranění problému v podobě odstaveného a nepojízdného vozidla
zmenšuje riziko následné dopravní nehody. V tomto směru nám pomáhá i naše aktivní zapojení
do mezinárodních struktur v rámci FIA.
V oblasti bezpečné dopravní infrastruktury pokračuje naše práce na projektu EuroRAP. Zde
aktivně spolupracujeme právě s organizátorem této konference, společností CityPlan. Postupně
chceme vytvořit tzv. rizikové mapy českých komunikací, které budou vodítkem nejen pro české
řidiče, ale i orgány státní správy, neboť budou poukazovat na konkrétní situaci na konkrétních
úsecích dopravní infrastruktury.
Věřím, že i tato konference, jejíž program je velmi zajímavý, přispěje k postupným pozitivním
změnám v naší silniční dopravě. Proto jí přeji úspěšný průběh.
JUDr. Oldřich Vaníček
Prezident ÚAMK ČR
10
plk. Ing. Leoš Tržil
ředitel služby dopravní policie PP ČR
Vážené dámy, vážení panové
zvyšování bezpečnosti silničního provozu není jen represe a prevence vůči řidičům a ostatním
účastníkům silničního provozu, ale oprávněně sem patří oblast bezpečných komunikací, tedy
oblast bezpečné dopravní infrastruktury, které je věnována v pořadí již pátá konference pořádaná
společností CityPlan.
Řešení dopravního prostředí v podmínkách České republiky je jedním z ožehavých témat, kterým
by měla být věnována patřičná pozornost. Pokud bychom chtěli hodnotit stav naší dopravní
infrastruktury v porovnání s evropskými státy, asi bychom se neměli čím pochlubit. V souvislosti
s nárůstem dopravy a stále se zvyšujícím stupněm motorizace, je nezbytné dokončit plánovanou
výstavbu páteřní dopravní sítě, která je s ohledem na stávající provoz nevyhovující
a nedostatečná. Je nutné a nezbytné zajistit její modernizaci a zkapacitnění. Nelze ani opomenout
dopravní strukturu regionální, která až na výjimky je rovněž zastaralá a zasluhuje řady úprav
a oprav. Samostatnou kapitolou je používání nových technologií a prvků, které by měly být
automatickou součástí výstaveb a rekonstrukcí. Mám, namysli telematické aplikace, prvky ke
zklidňování dopravy a další technická řešení, která budou zvyšovat bezpečnost pozemních
komunikací a zajistí tak bezpečný dopravní prostor.
I rok 2010 se z pohledu vývoje následků při dopravních nehodách vyvíjí pozitivně resp. stále drží
trend poklesu následků na životě a zdraví. Je však zapotřebí tento trend udržet a usilovat o další
v tomto směru úspěšná léta. Hledejme společně další opatření a to nejen z oblasti technických
parametrů komunikací či vozidel, ale patří sem i oblast mediální spolupráce, zapojení mediálních
prostředků do oblasti prevence a tím zajištění široké informovanosti účastníků silničního provozu
a jejich zapojení do problému, kterým je „Bezpečnost silničního provozu“. K záchraně lidského
života mnohdy postačí jen málo, někdy umístit kousek svodidla, někdy upravit silniční propust.
Vážené dámy a pánové, jsem přesvědčen, že i letošní ročník tak jako ročníky předcházející, vás
obohatí o další poznatky, alternativy a možnosti k řešení zvyšování bezpečnosti silničního provozu,
k řešení zvyšování bezpečnosti našich komunikací. Přeji všem organizátorům a účastníkům
konference hodně dalších úspěchů na nelehké cestě ke zvyšování bezpečnosti na našich
komunikacích.
plk. Ing. Leoš Tržil
ředitel ŘSDP PP ČR
11
MUDr. Zdeněk Schwarz
Senátor, ředitel ZZSHMP
V letošním roce máme možnost diskutovat o dopravní nehodovosti a o bezpečné infrastruktuře
již po páté. Dopravní nehody se v životě lidí objevily stejně tak dávno, jako dopravní prostředek.
Od prvního okamžiku, kdy se lidé začali přesouvat pomocí další síly, přišly i nehody. Od té chvíle
se zrodila nejen myšlenka kvalitnějších cest, ale i pomoci zraněným. První zmínky o dopravních
cestách v Evropě se datují do r. 805. Již tehdy byly na cesty kladeny dva základní požadavky, aby
byly přímé a bezpečné. Tehdejší bezpečnost však byla zaměřena na bezpečné cestování
v podobě bezpečí cestujících před loupeživými lidmi a válečníky, nikoliv ve smyslu dopravních
nehod. První samohybné vozy přicházejí až kolem r. 1900. První dopravní nehody se svým
počátkem nečekaly dlouho. Za počátek dopravní nehodovosti se považuje období rozvoje
automobilismu kuriózní nehoda americké herečky irského původu Isidory Duncanové dne
14.9.1927, kdy se jí šál zamotal do kola a uškrtil ji. Po celou dobu se lidstvo snaží následky nehod
zmírnit lepší zdravotní péčí a kvalitnější přednemocniční složkou. Vývoj bezpečnosti
automobilového provozu se zaměřil především na silniční pravidla a bezpečnost aut. Bezpečnost
silnic má kratší historii a lze ji spatřovat až v poválečné době. Od té doby se postupně měnila
a vyvíjela jak ve vozovém parku, tak na silnicích. Nárůst dopravní nehodovosti ovlivnil i rozvoj
záchranné služby na celém světě. Všichni se snažíme zlepšit situaci nebo podmínky v dopravě.
Ve svých minulých přednáškách jsem upozornil na některé nedostatky, zejména na chyby, kterých
se dopustili stavitelé silnic, např. na Pražském okruhu, kde lze napočítat minimálně stovku
kritických míst, kde je riziko ohrožení zdraví a životů účastníků silničního provozu při nehodě
nárazem do nechráněných rizikových a nebezpečných překážek, které nejsou nijak bezpečnostně
chráněny. V porovnání s novými okruhy jiných velkoměst je Praha skutečně pozadu. Při kladení
důrazu na bezpečnost nových staveb by se nemělo zapomínat na již existující silnice
a nebezpečné úseky, které by se měly změnit k lepšímu. Obávám se, že v zápalu prapodivných
i směšných úspor v silniční a dopravní výstavbě se těchto potřených oprav nedočkáme a budu
nadále při jízdě po okruhu potkávat krizová místa.
Znovu bych připomněl i jednu podstatnou informaci, kterou jsem uvedl v každé své minulé
přednášce, že rychlost a kinetická energie budou pro lidské tělo vždy devastující a smrtící, čemuž
nikdy nezabrání žádné preventivní bezpečnostní opatření, a to ať bude ve voze nebo na silnici
a jejím bezprostředním okolí. A naše snahy o záchranu životů budou marné. Přesto je potřeba
i nadále se bezpečnosti na silnicích věnovat s plným nasazením a maximální intenzitou. Že se to
daří a sklízíme úspěch, je patrné na statistických datech dopravní nehodovosti, která viditelně
a úspěšně klesá. A za to vděčíme nám všem, kteří se např. na konferenci setkáváme.
Děkuji všem
MUDr. Zdeněk Schwarz
Ředitel ZZSHMP, senátor
12
prof. Ing. František Lehovec, CSc.
předseda České silniční společnosti
I přes příznivý vývoj nehodovosti v roce 2009 a v dosavadním průběhu roku 2010 Česká republika
stále zaostává za průměrnou úrovní bezpečnosti silničního provozu ve vyspělých zemích Evropské
unie. Je zřejmé, že se nepodaří naplnit stanovený cíl snížení počtu smrtelných následků
dopravních nehod v roce 2010, tj. snížení na polovinu počtu z roku 2002.
Česká silniční společnost se iniciativně připojila k pokračování a rozšíření svého závazku přispět
ke snížení nehodovosti v rámci Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu,
že členská základna ČSS pokrývá celou škálu činností v silničním hospodářství od správy, přes
plánování, projektování, výstavbu, údržbu až po výzkum a výuku, mohou její iniciativy a názory
napomoci rozhodovacím orgánům při prosazování legislativních a organizačních návrhů
a nařízení.
Nesporně významným přínosem ke zvýšení bezpečnosti je výstavba kapacitních směrově
rozdělených komunikací, jež představují nejvyšší prokazatelný efekt ve snížení počtu a následků
nehod o více než trojnásobek. Současná tendence a požadavky na zpomalení až zastavení
výstavby kapacitních komunikací jsou v přímém protikladu k objektivní potřebě realizovat stále se
zvyšující dopravní výkony na co nejbezpečnější dopravní infrastruktuře.
Inženýrská praxe se nemůže vyhnout kompromisům mezi bezpečnostními, kapacitními
a ekonomickými parametry návrhu. Ne všechna bezpečnostní opatření jsou populární, levná nebo
rychle proveditelná. Je nezbytné při projektech a návrzích zvyšujících bezpečnost respektovat
výsledky interdisciplinárního výzkumu a praxe, které jsou dostupné, a jejich respektování
je podmínkou pro bezpečné projektování regulačních opatření na všech typech pozemních
komunikací.
Prof. Ing. František Lehovec, CSc.
Předseda České silniční společnosti
13
Ing. Karel Kapoun
Senátor, místostarosta obce Doksy
Vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych Vás srdečně pozdravil u příležitosti konání jubilejního 5. ročníku mezinárodní
konference týkající se problematiky bezpečné dopravní infrastruktury. I když nejsem odborníkem
v této problematice, jsem jako většina z Vás, účastníkem silničního provozu coby řidič osobního
automobilu a zároveň jako místostarosta menšího města mám v pracovních povinnostech dbát
o bezpečnost provozu na našich místních komunikacích. Z tohoto titulu mne řada avizovaných
přednášek bude velmi zajímat a doufám, že budou stejně jako pro mne, tak i pro Vás, poučné
a inspirující.
Ing. Karel Kapoun
Senátor, místostarosta obce Doksy
14
Mgr. Michal Hašek
Hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR
Vážené dámy, vážení pánové,
velmi rád jsem poskytl záštitu 5. ročníku konference, která si do svého loga již stabilně vetkla motto
„Bezpečná silnice zachraňuje životy“. Jako hejtmanovi Jihomoravského kraje a předsedovi
Asociace krajů ČR mi bezpečnost na našich silnicích rozhodně není lhostejná. Varující údaje
o počtech zbytečně zmařených životů a zraněných na našich komunikacích nedávají spát snad
nikomu z nás. Každý kraj má svoje „silnice smrti“, které vykazují zvýšené procento závažných
dopravních nehod. Je přitom lhostejno, zda k nim přispívá neukázněnost řidičů nebo právě stav
a nedostatečná bezpečnost silnic, po kterých jezdíme.
Je zřejmé, že současné éra ekonomických škrtů, kdy dochází k hromadnému omezování výstavby
pro regiony řady klíčových komunikací, k větší bezpečnosti na našich silnicích rozhodně
nepřispěje. I proto je nutné přikročit alespoň k dílčím nízkonákladovým opatřením, jako jsou
například změny a modernizace dopravního značení. Konference si klade za cíl změnit stav, vývoj
a možnosti ovlivnění nehodovosti a bezpečnosti našich pozemních komunikací. Jsem přesvědčen
o tom, že toto dvoudenní jednání přispěje k patřičnému zviditelnění názoru, že cílenou péčí o naše
silnice opravdu lze podstatně snížit riziko dopravních nehod a přispěje tak k větší bezpečnosti
na našich komunikacích.
Mgr. Michal Hašek
Hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR
15
Mgr. Tomáš Chalupa
Starosta městské části Praha 6, člen Poslanecké sněmovny ČR
Problematiku bezpečnosti silničního provozu vnímáme jako jednu z nejdůležitějších i na radnici
Prahy 6. V předchozích letech bylo v této oblasti na území městské části realizováno několik
účinných a efektivních opatření, které jsme provedli na důležitých páteřních komunikacích jako
jsou např. Evropská, Patočkova, Milady Horákové, Jugoslávských partyzánů, nebo v ulicích Na
pískách, Na Ořechovce či Vlastina. Díky několika efektivním opatřením různého druhu tak došlo k
podstatnému snížení počtu nehod s pěšími účastníky silničního provozu. Městská část Praha 6
uvedla do provozu pilotní projekt stacionárního měření rychlosti u přechodu pro chodce, jehož
cílem je vynucení maximální povolené rychlosti 30km/hod. s přímým dopadem na neuposlechnutí
tohoto omezení. Tímto chci říci, že cesta využití telematických systémů v řízení dopravy je jednou
z možných variant. Všechna tato opatření jsou reakcí na nárůst dopravy v našem hlavním městě,
sama o sobě ovšem nestačí a je třeba nadále prosazovat urychlené dokončení nadřazeného
dopravního systému města - tedy dokončení vnitřního Městského okruhu a brzkého zahájení
realizace vnějšího Pražského okruhu v jeho severní části, který významným způsobem odlehčí
dopravní zátěži města a bude chránit před tranzitní a kamionovou dopravou. Tento nadřazený
dopravní skelet bude mít samozřejmě podstatný a nezpochybnitelný vliv i na bezpečnost dopravy
uvnitř města. Pozornost je třeba nicméně věnovat i stávajícím komunikacím nižších tříd a
zlepšování jejich technického stavu a s tím spojené zvyšování jejich bezpečnosti. Městská část
Praha 6 již sedmým rokem významně podporuje celkové opravy komunikací spojené s jejich
zklidňováním v rámci tzv. chodníkového programu. Takto se podařilo realizovat již přes 100
staveb.
Věřím a za sebe zároveň i garantuji, že problematika bezpečnosti silničního provozu bude nadále
mezi důležitými oblastmi, kterými se budu intenzivně zabývat.
Mgr. Tomáš Chalupa
starosta Městské části Praha 6 a člen Poslanecké sněmovny ČR
16
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP, Velká Británie
Každý rok celosvětově umírá na silnicích více než 1,2 milionu lidí. Tyto silniční nehody způsobují
pokles celosvětového HDP o cca 3 %. V březnu tohoto roku schválila Organizace Spojených
Národů program s názvem „Dekáda akce pro zlepšení bezpečnosti na silnicích“. Většina zemí
ovšem nejenom hlasovala pro jeho založení, ale také tento návrh sponzorovala.
Během posledních 10 let bylo v Evropské unii při dopravních nehodách usmrceno 500 000 osob.
Náklady těchto nehod se promítly v evropské ekonomice v podobě ztráty 2 bilionů Euro. Toto číslo
je obrovské - představuje více než roční HDP mnoha evropských národů.
Při současném nedostatku financí se musíme pevně zaměřit na priority. Předcházení smrtelným
nehodám znamená racionálně a ekonomicky investovat do patřičných opatření. Vážné zranění na
silnici, při kterém dojde k celoživotnímu zmrzačení mladého živitele rodiny, může stát 10 milionů
Euro. Náklady na předcházení takovým nehodám a jejich následkům by neměly přesáhnout
náklady na barvu na silnici, svodidla či stavbu okružních křižovatek. Inženýři vědí jak navrhovat
bezpečné křižovatky, bezpečné okolí silnic a bezpečné úseky pro předjíždění. Vědí jak navrhovat
bezpečné ulice pro jízdu na kole a chůzi.
Většina smrtelných nehod se na evropských silnicích vyskytuje na opuštěných komunikacích mimo
města. Jedním z největších návratů evropské ekonomice je vytipování těchto vysoce rizikových
silnic s častým výskytem smrtelných nehod bezpečnostními inženýry. Obecně se přibližně polovina
všech smrtelných nehod na území státu odehrává pouze na 10 % silniční sítě - na velmi rizikových
silnicích.
Program OSN „Dekáda akce pro zlepšení bezpečnosti na silnicích“ bude zahájen v květnu 2011.
Jednou z výzev této dekády je jednoduše „svět bez vysoce rizikových silnic“.
Evropská komise právě zveřejnila návrh nového Akčního plánu silniční bezpečnosti. Nyní budou
následovat důležitá jednání, která zajistí, aby byla Komisi poskytnuta potřebná pomoc při snaze
o realizaci návrhu a skutečný postup při identifikaci a eliminaci vysoce rizikových silnic.
V roce 2008 vydala Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OECD) dokument
s názvem Towards Zero Deaths (Směrem k nule), který objasňuje „bezpečný systém“ a jakým
způsobem lze zastavit každodenní nárůst počtu usmrcených osob na silnicích pomocí iniciativ
vedoucích k vytvoření modelu bezpečných řidičů v bezpečných vozidlech na bezpečných silnicích.
Stále více a více zemí si bere přístup Směrem k nule za svůj.
Pro dopravní inženýry je budoucnost ve znamení velkých změn v podobě přijetí environmentálního
hodnocení při navrhování komunikací. Nová evropská legislativa bude vyžadovat precizní
bezpečnostní audity pouze na nově vybudovaných silnicích - ovšem to je pouze začátek. Skupiny
uživatelů, politici a rozvojové banky nyní v celosvětovém měřítku hodnotí bezpečnost svých
17
existujících silničních infrastruktur pomocí protokolů RAP a zvyšují tak bezpečnostní standardy.
Vedoucí státy si již jako hranici bezpečnosti svých státních silnic nastavili hodnotu 3 hvězdiček.
My na této konferenci můžeme věci změnit. Můžeme se zaměřit na identifikaci vysoce rizikových
silnic a na to, jakým způsobem od nich osvobodit naše země pomocí bezpečnostního inženýrství.
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP
18
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE
Úterý 2. listopadu 2010, kongresový sál Masarykovy koleje
9:30 – 10:30 Akreditace
10:30 – 11:30 Oficiální zahájení 1. dne konference:
JUDr. Vít Bárta – ministr dopravy ČR
Ing. Milan Komínek – výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o
JUDr. Oldřich Vaníček – prezident ÚAMK ČR
plk. Ing. Leoš Tržil – ředitel služby dopravní policie PP ČR
MUDr. Zdeněk Schwarz – senátor, ředitel ZZSHMP
11:30 – 12:50 I. přednáškový blok
11:30 – 11:50 Doc. Ing. Jindřich Šachl, CSc. (ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě)
BEZPEČNÉ SILNICE Z POHLEDU ZZS
11:50 – 12:10 Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.)
PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC
12:10 – 12:30 James Bradford (EuroRAP, UK)
HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM SVĚTĚ
12:30 – 12:50 pplk. Ing. Jaroslav Král (Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov)
ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Z POHLEDU AČR
12:50 – 13:50 Diskuse + oběd
13:50 – 15:50 II. přednáškový blok
13:50 – 14:10 Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje), MUDr. Miloš Král (KN Liberec)
STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR
A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC V LIBERECKÉM KRAJI
14:10 – 14:30 Ing. Jiří Lávic, Ing. Ludmila Trčková (CityPlan, spol. s r.o.)
VEDENÍ CYKLISTŮ V DOPRAVNÍM PROUDU
14:30 – 14:50 Ing. Dalibor Dařílek (Statutární město Ústí nad Labem)
KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE MĚSTĚ
ZA PODPORY EVROPSKÉHO PROJEKTU CIVITAS
14:50 – 15:10 Ing. Jan Kovařík (DHV ČR, s.r.o.)
MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH
HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ
KŘIŽOVATEK
VE
SVĚTLE
NOVÝCH
15:10 – 15:30 Ing. Petr Novotný (Atelier MOK)
OPTIMÁLNÍ VELIKOST OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
19
15:30 – 15:50 Mats Pettersson (Swedish Road Administration)
ŠVÉDSKÉ SILNICE V USPOŘÁDÁNÍ 2+1
15:50 – 16:20 Krátká diskuse + coffee break
16:20 – 18:00 III. přednáškový blok
16:20 – 16:40 Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan, spol. s r.o.)
VLIV DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ ČR NA POKLES DOPRAVNÍCH NEHOD
16:40 – 17:00 Ing. Josef Mikulík, CSc. (CDV v.v.i.)
ČESKÁ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU 2011-2020
17:00 – 17:20 Ing. Michal Miklenda, Ing. Hana Plechačová, DiS. (Drážní inspekce)
BEZPEČNOSTNĚ ORIENTOVANÉ ŠETŘENÍ NEHOD
17:20 – 17:40 Ing. Tomáš Jílek (dopravní expert)
ROZVOJ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY A BEZPEČNOST DOPRAVY
17:40 – 18:00 Ing. Jindřich Frič, Ph.D., Ing. Pavel Skládaný (CDV v.v.i.)
RIZIKOVÉ FAKTORY NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH
Středa 3. listopadu 2010, kongresový sál Masarykovy koleje
9:00 – 9:30
Akreditace
9:30 – 10:30 Oficiální zahájení 2. dne konference:
MUDr. Pavel Bém – primátor hl. m. Prahy
prof. Ing. František Lehovec, CSc. – předseda České silniční společnosti
Ing. Karel Kapoun – senátor, místostarosta obce Doksy
Mgr. Michal Hašek – hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR
Mgr. Tomáš Chalupa – starosta městské části Praha 6
10:30 – 12:10 IV. přednáškový blok
10:30 – 10:50 Ing. Ivan Beneš (CityPlan, spol. s r.o.)
OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI
INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ
10:50 – 11:10 Ing. Pavel Švagr, CSc. (Generální ředitelství ČD a.s.)
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ
ZAJIŠTĚNÍ
VYŽADUJE
FINANČNÍ
11:10 – 11:30 Ing. Lubomír Tříska (CityPlan, spol. s r.o.)
HLAVNÍ DEFICITY BEZPEČNOSTI NA ČESKÝCH SILNICÍCH
11:30 – 11:50 Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (ČVUT FD)
MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH
VOZIDEL NA ÚZEMÍ ČR
20
11:50 – 12:10 Winfried Krux (Traffic Data Systems GmbH, SRN)
PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO
BEZPEČNOST DOPRAVY
12:10 – 13:10 Krátká diskuse + oběd
13:10 – 14:50 V. přednáškový blok
13:10 – 13:30 Miroslav Lisý (instruktor bezpečné jízdy a mototrialový šampion)
BEZPEČNĚ PO DVOU KOLECH
13:30 – 13:50 Marcin Budzyński, Ph.D. (Gdaňská technologická univerzita, PL)
IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA
STÁTNÍCH SILNICÍCH
13:50 – 14:10 Ing. Daniela Švédová (ŘSD ČR)
STROM JAKO DOPROVOD
NA DOPRAVNÍ NEHODY
POZEMNÍ
KOMUNIKACE
A
POLSKÝCH
JEHO
VLIV
14:10 – 14:30 plk. Ing. Zdeněk Hošek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
POŽÁRNÍ BEZPEČNOST TUNELŮ
14:30 – 14:50 pplk. Ing. Vladimír Menšík (Policejní prezidium ČR)
SEZNÁMENÍ
S VÝSLEDKY
REVIZE
SILNIČNÍ
A DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SLNIČNÍ SÍTI ČR
ZELENĚ,
PŘECHODŮ
14:50 – 15:30 Závěrečná diskuse + ukončení konference
21
ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ
SEZNAM
Doc. Ing. Jindřich Šachl, CSc. (ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě)
PRO BEZPEČNĚJŠÍ SILNICE
Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.)
PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC
James Bradford (EuroRAP, UK)
HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM SVĚTĚ
pplk. Ing. Jaroslav Král (Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov)
Ing. Stanislava Jakešová (KÚ Libereckého kraje), MUDr. Miloš Král (Krajská nemocnice Liberec)
STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC
V LIBERECKÉM KRAJI
Ing. Jiří Lávic, Ing. Ludmila Trčková (CityPlan, spol. s r.o.)
Ing. Dalibor Dařílek (Statutární město Ústí nad Labem)
KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE MĚSTĚ ZA PODPORY EVROPSKÉHO
PROJEKTU CIVITAS
Ing. Jan Kovařík (DHV ČR, s.r.o.)
MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH KŘIŽOVATEK VE SVĚTLE NOVÝCH HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ
Ing. Petr Novotný (Atelier MOK)
Mats Pettersson (Swedish Road Administration)
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (CityPlan, spol. s r.o.)
Ing. Josef Mikulík, CSc. ( CDV v.v.i.)
Ing. Michal Miklenda, Ing. Hana Plechačová, DiS. (Drážní inspekce)
Ing. Tomáš Jílek (dopravní expert)
Ing. Jindřich Frič, Ph.D., Ing. Pavel Skládaný (CDV v.v.i.)
Ing. Ivan Beneš (CityPlan, spol. s r.o.)
OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ
Ing. Pavel Švagr, CSc. (Generální ředitelství, České dráhy a.s.)
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ VYŽADUJE FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ
Ing. Lubomír Tříska (CityPlan, spol. s r.o.)
Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (ČVUT FD)
MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
22
Winfried Krux (Traffic Data Systems GmbH, SRN)
PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO BEZPEČNOST DOPRAVY
Miroslav Lisý (instruktor bezpečné jízdy a mototrialový šampion)
Ing. Marcin Budzyński, Ph.D. (Gdaňská technologická univerzita, PL)
IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA POLSKÝCH STÁTNÍCH SILNICÍCH
Ing. Daniela Švédová (ŘSD ČR)
STROM JAKO DOPROVOD POZEMNÍ KOMUNIKACE A JEHO VLIV NA DOPRAVNÍ NEHODY
plk. Ing. Zdeněk Hošek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
pplk. Ing. Vladimír Menšík (Policejní prezidium ČR)
SEZNÁMENÍ S VÝSLEDKY REVIZE SILNIČNÍ ZELENĚ, PŘECHODŮ A DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SILNIČNÍ
SÍTI ČR
23
Doc. Ing. Jindřich Šachl
ČVUT FD, Ústav soudního znalectví v dopravě
Doc. Ing. Jindřich Šachl,CSc. - absolvent (1967) ČVUT Fakulta stavební, obor inženýrské
konstrukce a dopravní stavby (KD), vědecká příprava (1974), dále (1979) postgraduální studium
VUT v Brně: technické znalectví.
Profesní kariéra : Vědecký pracovník Výzkumného ústavu dopravního, oblast silnic a letištních
ploch (do roku 1976), potom vědecký pracovník Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV
odd.dynamiky (do roku 1992), soudní znalec (od roku 1976), zakládající člen (od r.1992) Komory
soudních znalců ČR, vedoucí znaleckého ústavu ADN-Konzult (od roku 1992), vysokoškolský
učitel (od roku 1996),
vyučuje Analýzu silničních nehod a Prevenci silničních nehod
Dílo: Okolo 100 publikací v odborných časopisech a na znaleckých konferencích, cca 1000
znaleckých analýz příčin dopravních nehod, řešitel řady výzkumných úkolů.
24
PRO BEZPEČNĚJŠÍ SILNICE
Příspěvek ukazuje, jak lze zařídit, aby důležité informace a okolnosti v silničním provozu neunikaly
snadno pozornosti. Co rozhoduje o míře následků dopravní nehody – problematika pasivní
bezpečnosti silnic. Jak snížit rizika z kolizí při současném odbočování a předjíždění
na křižovatkách. Jak snížit rizika chodců na přechodech pro chodce. Jak snížit rizika nehod
na železničních přejezdech
Vývoj dopravní nehodovosti v ČR je poslední roky lepší. V současné době jsou počty usmrcených
a zraněných nejnižší za posledních 20 let. V prvním pololetí r. 2009 se počty usmrcených dostaly
pod číslo 400. Přesto ČR zaujímá nelichotivé 20. místo v EU, kde většina zemí dosahuje dokonce
poloviční hodnoty. Nejčastějšími příčinami je rychlost, agresivita a nedodržování základních
pravidel silničního provozu.
25
Ing. Jiří Landa
CityPlan spol. s r.o.
Ing. Jiří Landa (*1943) – je významným odborníkem v oboru dopravních inženýrských staveb
a dlouholetý člen redakční rady časopisu Silniční obzor. Ing. Landa má 45 let praxe v oboru
dopravních staveb, dopravního inženýrství a bezpečnosti dopravy. Svou profesní dráhu zahájil
praxí na stavbě u Staveb silnic a železnic. Po té zakotvil na 25 let ve Vojenském projektovém
ústavu v Praze, kde se podílel na projektech dálnic D1, D5, D8, D11, řadě silnic, městských
komunikací i letištních ploch. Dvakrát pracoval v Iráku, nejprve na supervizi dálničních projektů
Baghdad – Mosul – Turecko, podruhé jako supervizor stavby dálnice do Basry. V roce 1992
pracoval jeden rok ve službách americké firmy Power International. Podílel se na založení
(16.10.1992) a rozvoji firmy CityPlan v Praze, kde se zasadil zejména o rozvoj dopravního
plánování a modelování, dopravního inženýrství, výzkumu v dopravě a zejména hodnocení
bezpečnosti dopravní infrastruktury. Vykonával stavební dozor na stavbě Mariánského mostu
v Ústí, kde je autorem dopravního řešení. Nyní pracuje ve funkci ředitele oblasti „Doprava
a dopravní inženýrství“ firmy CityPlan. V rámci své odborné angažovanosti byl Ing. Landa několik
funkčních období předsedou zkušební komise dopravních staveb pro Čechy ČKAIT, předsedou
dopravní skupiny Českého svazu stavebních inženýrů, členem komise dopravy Pražského
magistrátu, dvě volební období členem Dopravní komise Středočeského kraje. Je místopředsedou
sekce SAMDI a členem sekce bezpečnosti České silniční společnosti, autorem řady článků
a přednášek a řešitelem celé řady výzkumných úkolů v oblasti dopravy. Jako protagonista
inteligentních dopravních systémů zejména pro bezpečnost, řízení a plynulost dopravy a účastník
řady kongresů ITS se stal spoluzakladatelem a viceprezidentem ITS Czech republic – společnosti
pro podporu ITS v České republice. Česká silniční společnost mu udělila v roce 2008 medaili
Profesora Špůrka za zásluhy o Silniční společnost.
Jiří Landa se intenzivně věnuje roli dopravního inženýrství jako významné podmínce pro optimální
fungování dopravních staveb. Přitom se zasazuje o větší pozornost bezpečnosti dopravní
infrastruktury jako třetímu pilíři k bezpečnému řidiči a vozidlu. Prosazování pojmů „Silnice
bezpečná, srozumitelná a odpouštějící“ a „Nikdy nepřekvapit řidiče“ podporuje účastí CityPlanu
v Evropském projektu EuroRAP, prováděním bezpečnostních inspekcí a auditů, kde je držitelem
několika certifikátů. Proto byl nominován jako člen Technického výboru TC1 Světové silniční
asociace PIARC, zabývajícího se bezpečnou dopravní infrastrukturou a vlivem lidského faktoru pro
funkční období 2008 – 2011 za Českou republiku.
26
PIARC A TRB – NEJNOVĚJŠÍ AKTIVITY PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST
SILNIC
Přednáška shrnuje ve zkratce nejnovější poznatky a aktivity, které autor při práci v technickém
výboru TC C1 PIARC „Bezpečnější silniční infrastruktura“ shromáždil: aktualizace PIARC Road
Safety Manuálu, práce na US Highway Safety Manualu, zohlednění lidského faktoru ve světových
normách a zpracování aktualizovaného Human Factor manuálu. Přenáška shrnuje rovněž
nejzajímavější poznatky z účasti na mezinárodním semináři o zpracování nového US Highway
Safey Manuálu a ze 4. Mezinárodního sympozia o geometrickém návrhu silnic, pořádaného
Transport Research Board USA v červnu tohoto roku. Zmíněny jsou poznatky z řízení a snižování
nehodovosti, o prediktivních metodách, praktickém využití Highway Safety Manuálu, aplikaci
rychlostních modelů, změnách návrhových parametrů, úpravách pro zranitelné účastníky silničního
provozu, využití IHSDM, změnách a doporučeních při návrhu mimoúrovňových křižovatek,
okružních křižovatek i úrovňových křižovatek. Zmiňuje se i o způsobu zapracování bezpečnostních
požadavků prostřednictvím auditů a dodacích podmínek. Pozornost věnuje bezpečnému okolí
komunikace, přístupu na komunikaci, předjíždění, odbočování, prognózování bezpečnosti
z historických trendů, rozhledu pro zastavení a konsistentnímu návrhu komunikace.
27
James Bradford
EuroRAP, UK
James Bradford - je technickým ředitelem Nadace pro bezpečnost silničního provozu. Je
zodpovědný za sběr a analýzu dat pro tzv. Star Rating (hvězdičkové hodnocení). James je také
technickým ředitelem pro EuroRAP a jeho sesterský program iRAP, ve kterém zasedá v Globální
technické komisi.
Svoji profesní kariéru započal James jako vývojář vnitřních obvodů a softwaru pro řadu aplikací na
testování počítačů a pro vojenské účely. Provedl také výzkum týkající se způsobu výroby plošných
spojů. V roce 2003 se James stal členem Dopravní výzkumné laboratoře. Jeho pracovní náplň
zahrnovala práci na monitorovacích systémech stavu silnic, včetně vývoje vozidla SCANNER a
defektometru pro správce dálniční sítě. V roce 2007 byl James Bradford jmenován technickým
ředitelem Nadace pro bezpečnost silničního provozu, EuroRAP a iRAP, kde byl schopen využít
své předešlé zkušenosti v oboru sbírání dat a zdokonalil tak postupy a kvalitu hvězdičkového
hodnocení. Na této pozici James dohlíží na akreditace inspekčních systémů hvězdičkového
hodnocení, sběr dat pro hvězdičkové hodnocení a jeho výpočet. Působí také jako školitel pro
procesy sběru dat tohoto hodnocení a poskytuje podporu při analýzách jeho dat.
28
HVĚZDIČKOVÁNÍ EURORAP – VÝVOJ V ČR, EVROPĚ A ROZVOJOVÉM
SVĚTĚ
Úmrtí a vážná zranění při dopravních nehodách představují hlavní a stále se rozvíjející lidskou
zdravotní epidemii. Toto zatížení, srovnatelné s malárií a tuberkulózou, stojí světovou ekonomiku
1 - 3 % HDP. EuroRAP svým protokolem mapování rizik ukázal, jak může být závažnost a
umístění takového rizika pro účastníky silničního provozu chápáno a analyzováno z nehodových
statistik. EuroRAP protokoly pro sledování vývoje znázorňují, jak mohou být posuzovány změny
v silniční bezpečnosti z dlouhodobého hlediska a jak lze porozumět příčinám rizik. EuroRAP
protokol Hvězdičkového hodnocení využívá poznatků z inspekcí silnic ke stanovení míry přispění
silniční infrastruktury na rizikách cestujících ve vozidlech a zároveň identifikuje místa, kde
navržená komunikace zvyšuje pravděpodobnost či intenzitu nehod. Tento článek se zaměřuje na
to, jakým způsobem může být společně využito Mapování rizik a Hvězdičkové hodnocení za
účelem poskytnutí lepšího porozumění rizik uživatelů silnic a jakým způsobem lze toho riziko
eliminovat. V návaznosti na to bude tento článek odhalovat rozšíření metody Hvězdičkového
hodnocení; jak mohou být přibrány další skupiny uživatelů, jak provést analýzu „co kdyby“
zahrnující data z inspekcí za účelem zdůraznit protiopatření vedoucí ke snížení rizik, a nakonec jak
provést ekonomickou analýzu za účelem vytvoření programů ekonomického investování.
29
pplk. Ing. Jaroslav Král
Institut dopravní výchovy AČR, Vojenská akademie Vyškov
pplk. Ing. Jaroslav Král (*1963)
Vzdělání:
1978-1982 Vojenská stredná odborná škola tanková a automobilová Nitra
1990-1994 Vojenská akademie v Brně, obor tankový a automobilní
1994-1996 Vysoká vojenská škola pozemního vojska Vyškov, doplňující studium
pro získání pedagogické způsobilosti
1995-1996 Masarykova univerzita Brno, právní kurz
2005
Logistics Executive Development Course, USA
Po ukončení střední školy vykonával osm let různé technické funkce až do stupně štábu
vojenského útvaru. Po ukončení vysoké školy začal pracovat jako asistent ve vojenském školství
a na různých pozicích zde působím patnáct let. V současnosti je ředitelem Institutu dopravní
výchovy AČR, který je pracovištěm s celoarmádní působností pro tvorbu koncepce a legislativy,
přípravu řidičů vozidel ozbrojených sil a specialistů silniční dopravy a zabezpečení rozvoje
a provádění dopravní výchovy příslušníků AČR.
Odborná praxe: 1982-1990
1994-1997
1998-2002
2003-2007
2008-nyní
ČSLA – technik
VVŠ PV Vyškov – asistent
VA Vyškov – náčelník skupiny provozu vozidel
VA Vyškov – náčelník oddělení technické a řidičské přípravy
VA Vyškov – ředitel institutu dopravní výchovy AČR
Projekty:
Monitorování efektivnosti a bezpečnosti používání vojenských vozidel.
Zvýšení bezpečnosti provozu vojenských vozidel.
Optimalizace systému přípravy vojenského řidiče.
Publikace:
Metodika výcviku řidičů vojenských bojových vozidel.
Technické minimum řidiče vozidla T 810.
Příručka řidiče tanku T 72 M4 CZ.
Technické minimum řidiče vozidla T 815.
Videofilmy:
Základní údržba bojového vozidla pěchoty.
Překonávání překážek s tankem T-72.
30
Vztah AČR k pozemním komunikacím je podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
především „uživatelský“, a to v podobě jejich obecného užívání a často i zvláštního užívání.
Provoz vozidel ozbrojených sil se realizuje na všech kategoriích pozemních komunikací, od dálnic
až po účelové komunikace, a navíc v extrémním terénu. Armáda ČR využívá celé silniční sítě,
včetně problémů s tím spojených jako jsou například různá omezení, přetíženost, ne vždy včasná
informovanost o plánovaných i neplánovaných uzávěrách, kolony a také stavební a dopravně
technický stav těchto komunikací. Toto má určitý vliv na možnosti plnění konkrétních úkolů
armády.
Pro realizaci dopravních úkolů vojsk v rámci zejména zvláštního užívání pozemních komunikací
jsou v podmínkách rezortu ministerstva obrany speciálně určeny orgány vojenské dopravy. Častým
druhem dopravních úkolů je také přeprava nebezpečných nákladů.
Podle § 1, odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je stanovena výjimka z dodržování
ustanovení § 22 a 23 zákona „pro dopravu nebezpečných věcí prováděnou ozbrojenými silami
nebo Policií ČR při plnění vlastních úkolů“. V souladu s tímto se na AČR nevztahují povinnosti
stanovené Dohodou ADR, ale to současně neznamená uplatnění příslušné výjimky automaticky
a neřešení dané problematiky. Bezpečnost provozu vojenských vozidel je považována za jedno ze
základních kritérií plnění dopravních a výcvikových úkolů vojenských útvarů a zařízení.
Oblast bezpečnosti provozu vozidel ozbrojených sil, včetně užívání „vojenských“ pozemních
komunikací (účelové, veřejně nepřístupné) a místní a přechodná úpravu provozu na nich je
regulována vojenskou legislativou – rezortními předpisy. Tyto předpisy upřesňují využití výjimek ze
zásad Dohody ADR tak, aby byla zajištěna všeobecná bezpečnost při realizaci přepravy
nebezpečných nákladů a to zejména s ohledem na snížení rizik a optimální řešení případných
krizových situací a jejich následků (havárie, dopravní nehoda, závada na vozidle, požár atd.).
Všechny osoby odpovídající za přepravu těchto nákladů, včetně řidičů vozidel ozbrojených sil
prochází kurzy, kde se, mimo jiné, teoreticky i prakticky zdokonalují v technice jízdy s těmito
náklady, učí se předcházet a popřípadě řešit již vzniklé krizové situace na silnici, se kterými se
mohou v provozu setkat.
Speciální výuku a výcvik v těchto kurzech provádí Institut dopravní výchovy AČR, který je
pracovištěm s celoarmádní působností pro přípravu vojenských řidičů a specialistů silniční
dopravy. V rámci plnění jednotlivých úkolů realizuje řadu aktivit, které jsou zaměřené na rozvoj
technologií ve vozidlech, tvorbu bezpečného dopravního prostředí a vzdělávání ke zvýšení
bezpečnosti silničního provozu a používání vozidel ozbrojených sil.
31
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
Foto nebylo dodáno.
Ing. Stanislava Jakešová
KÚ Libereckého kraje
MUDr. Miloš Král
Krajská nemocnice Liberec
Ing. Stanislava Jakešová - vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje
•
•
•
•
•
•
•
Absolventka VŠD v Žilině, obor provoz a ekonomika dopravy
Absolventka distančního studia University Pardubice „Právo v dopravě“
Od roku 1990 vedoucí referátu dopravy Okresního úřadu Liberec
Od roku 2002 vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje
Od roku 2006 členka sekce BESIP ČSS
Od vzniku Euroregionu Nisa (1991) je členkou pracovní skupiny Doprava, v rámci které
spolupracuje s kolegy z Polska a Německa a současně dlouhodobě spolupracuje s kolegy
ze Švýcarského kantonu St. Gallen, zejména v oblasti dopravy
Zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je jednou z priorit
Libereckého kraje, aktivity jsou realizovány ponejvíce prostřednictvím resortu dopravy
MUDr. Miloš Král - TOC Traumatologie, Krajská nemocnice Liberec
•
•
•
•
•
Absolvent UK Praha, obor všeobecná medicína v roce 1994
Zaměstnání: Chirurgické odd. nemocnice Roudnice nad Labem (1994-1998)
Traumatologicko-ortopedické centrum KN Liberec (1998-dosud)
Atestace v oboru chirurgie I.(1997) a II.(2005) stupně, nástavbová atestace z úrazové
chirurgie (2006)
Vedoucí lékař úrazové ambulance KN Liberec (2008)
32
STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD CYKLISTŮ Z POHLEDU POLICIE ČR
A KRAJSKÉ NEMOCNICE LIBEREC V LIBERECKÉM KRAJI
V říjnu 2003 schválilo ZK dokument „ Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, cílem bylo snížení
dopravní nehodovosti a zejména nejtěžších následků dopravních nehod na pozemních
komunikacích v LK, tento dokument je každoročně vyhodnocován a aktualizován, dokument
se ve své návrhové části člení na dvě oblasti, ve kterých má LK možnost vyvíjet aktivity jsou
to lidský činitel a pozemní komunikace, oblast vozidel koncepce nezahrnuje.
Od roku 2003 patří mezi pravidelné aktivity podrobné vyhodnocování dopravních nehod, které
se staly na území Libereckého kraje. Statistika se podrobně zabývá všemi příčinami a rozbory jsou
projednávány se zástupci Policie, správních úřadů, správců a vlastníků komunikací, školských
zařízení a v neposlední řadě Krajské hygienické stanice.
Fenoménem posledních let jsou nehody cyklistů a zejména zvyšující se trend dopravních nehod
s vážnými následky. V roce 2008 jen na území LK bylo evidováno 82 dopravních nehod, kde viník
byl cyklista, z nichž byli 2 usmrceni, 6 těžce zraněno a 62 lehce zraněno. V dalším roce 2009 byla
situace ještě horší, při 96 dopravních nehodách byli usmrceni 4 cyklisté, 15 těžce zraněno
a 86 lehce.
Zvyšující se trend úrazů cyklistů na všech druzích pozemních komunikací i v terénu byl impulzem
pro lékaře Krajské nemocnice Liberec k navázání spolupráce a pokusu o srovnání informací
o úrazech a nehodách cyklistů ve statistice Policie ČR a Krajské nemocnice Liberec.
Výsledky pokusu byly alarmující, překvapením nebyl vyšší počet úrazů než vykazovaných
ve statistikách policie, ale jejich množství a následky.
Výsledky pokusu vedly aktéry k tomu, že již v roce 2009 byla právě skupina řidičů jednostopých
vozidel vyhodnocena jako vysoce riziková a preventivní aktivity jsou směrovány pro tyto účastníky
provozu na pozemních komunikacích.
Zastupitelstvo LK schválilo navržený „Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji“.
Tento dokument preferuje oddělení dopravy cyklistické od motorové a ve své návrhové části řeší
základní podmínky bezpečného provozu na komunikacích pro cyklisty.
33
Ing. Jiří Lávic
CityPlan, spol. s r.o.
Ing. Ludmila Trčková
CityPlan, spol. s r.o.
Ing. Jiří Lávic (*1975) – od roku 2005 pracuje ve firmě CityPlan na pozici dopravního specialisty.
Zabývá se dopravně inženýrskou problematikou projektů silničních komunikací, křižovatek a tunelů
pozemních komunikací. Dále provádí zpracování dopravně inženýrské části v bezpečnostních
auditech a analýzách rizik dopravních staveb. Z významnějších prací se podílel na zpracování
dopravně inženýrských vazeb telematických zařízení silničního a městského okruhu v Praze,
určení priority realizace úprav průjezdních úseků silnic a obchvatů v Libereckém kraji, posouzení
variant stavby 518 a 519 silničního okruhu kolem Prahy, návrhu nastavení proměnného
dopravního značení v tunelech Libouchec a Panenská na dálnici D8 a dále pak na Studiích
bezpečnosti a analýzách rizik staveb silničního okruhu kolem Prahy.
V předchozí době působil pět let v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, přičemž hlavní
pracovní náplní bylo plnění úkolů souvisejících s rozvojem dopravní telematiky v hl. m. Praze.
Ing. Ludmila Trčková (*1981) - nastoupila po ukončení studia na ČVUT Fakultě stavební, oboru
Inženýrství životního prostředí, do společnosti CityPlan. Ve středisku dopravního projektování
specializuje na koncepce, generely a projekty cyklistické dopravy všech druhů a stupňů
dokumentace. V poslední době se podílela na následujících projektech:
• Cyklostezka na losích – Perknov, Havlíčkův Brod (studie)
• Cyklostezky Plovárenská, Havlíčkův Brod (studie, DÚR, DSP)
• Cyklostezky, cyklotrasy – Vestec (DÚR+DSP)
• Aktualizace generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje
• Cyklostezka Horní Počaply – Vliněves – Zelčín (DSP)
• Cyklostezka Řež – Máslovice (DÚR)
34
S výjimkou úseků, kde je provoz cyklistů zakázán zákonem, případně dopravním značením,
poskytuje jízdní kolo při dopravě osob na krátké vzdálenosti vhodnou alternativu k cestě pěšky,
automobilem nebo veřejnou dopravou.
Pozitiva lze vidět v rychlosti, flexibilitě a multimodalitě, dostupnosti pro většinu obyvatel, úspoře
energií a perspektivě dalšího rozvoje cyklistické dopravy. Negativa vyplývají ze závislosti
na povětrnostních podmínkách, fyzické kondici, zranitelnosti cyklistů v případě nehody
a z nedostatků v dopravní infrastruktuře.
Z výše uvedeného je patrné, že z hlediska eliminace negativ lze ovlivnit zejména trasování, stav
a parametry dopravní infrastruktury, přičemž kvalita výsledného řešení je ovlivnitelná již od návrhu
územně plánovací dokumentace. Příspěvek je zaměřen na problematiku pohybu cyklistů
na silnicích, místních komunikacích a křižovatkách.
35
Ing. Dalibor Dařílek
Statutární město Ústí nad Labem
Ing. Dalibor Dařílek (*1965) – absolvent Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Od roku 1998
působí ve funkci vedoucího Odboru dopravy na Magistrátu města Ústí nad Labem.
36
KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DOPRAVY VE
MĚSTĚ ZA PODPORY EVROPSKÉHO PROJEKTU CIVITAS
Přednáška shrnuje základní fakta o iniciativě CIVITAS, její historii a jednotlivých fázích. Podrobněji
se zabývá fází CIVITAS PLUS a zvláště projektem ARCHIMEDES, do kterého se aktivně zapojilo
i Statutární město Ústí nad Labem. Představuje ve zkratce jednotlivé účastníky projektu a jejich
opatření ke zlepšení vnímání dopravy a její udržitelnosti, podrobněji se soustředí na opatření
zabývající se bezpečností dopravy.
Samostatnou částí přednášky je podrobný popis opatření k bezpečnosti dopravy prováděné týmem
pracovníků projektu CIVITAS v Ústí nad Labem. Seznámí účastníky s průběhem bezpečnostního
auditu na území města, jeho jednotlivých částech a metodách, které byly provedeny, a dále s jeho
závěry a doporučeními k odstranění nedostatků na pozemních komunikacích. Představí opatření
směřující k bezpečnostním kampaním a bezpečnosti silničního provozu v okolí jednotlivých škol
na území města Ústí nad Labem.
37
Ing. Jan Kovařík
DHV ČR, s.r.o.
Ing. Jan Kovařík – absolvent České zemědělské univerzity v Praze, obor Silniční a městská
automobilová doprava. Po absolvování studia zaměstnán 4 roky jako projektant a dopravní inženýr
v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy se zaměřením na dopravní nehodovost, kapacitní
posouzení křižovatek, dopravní průzkumy, makroskopické prognózování a plánování dopravy.
Od roku 2007 pracuje jako konzultant a posléze i jako projektový manažer divize Doprava
a infrastruktura ve společnosti DHV CR, spol. s r. o. v Praze. Jeho hlavní pracovní náplň spočívá
v řízení zpracování dopravně inženýrských plánovacích studií a dokumentací, dále v řešení
problematiky makroskopického dopravního modelování a propustnosti křižovatek. V období 2007 –
2010 vykonával funkci tajemníka sekce Silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI) při České
silniční společnosti (ČSS). Je přispěvatelem odborných časopisů Silniční obzor a Dopravní
inženýrství, nejčastěji se zabývá otázkou kapacity úrovňových křižovatek, také bezpečností
a plynulostí silničního provozu, okružními křižovatkami a pěší a cyklistickou dopravou.
38
MODERNÍ TYPY ÚROVŇOVÝCH KŘIŽOVATEK VE SVĚTLE NOVÝCH
HOLANDSKÝCH ZKUŠENOSTÍ
Společnost DHV CR, spol. s r.o. je součástí nizozemské mezinárodní společnosti DHV Group
a díky této skutečnosti má přístup k nejnovějším informacím a moderním přístupům k řešení
dopravně inženýrské problematiky v holandském prostředí.
V červnu roku 2009 vydalo nizozemské Ministry of Transport, Public Works and Water
Management publikaci Roundabouts - Application and design. V této publikaci jsou shrnuty
zkušenosti získané našimi holandskými kolegy z mateřské skupiny DHV B.V., ve spolupráci
s dalšími odborníky na dopravu, o historickém vývoji a aktuálních poznatcích s provozem dříve
často užívaných velkých okružních křižovatek, dnes široce rozšířených malých jednopruhových
okružních křižovatek, stejně tak i o moderních typech okružních křižovatek, kterým se v Holandsku
obecně říká turbookružní.
Cílem prezentace, připravené na základě uvedené publikace, je přiblížit české odborné i širší
veřejnosti holandské zkušenosti z oboru dopravního plánování a přinést nejnovější informace
o projektování bezpečných a kapacitních úrovňových křižovatek.
39
Ing. Petr Novotný
Atelier MOK
Ing. Petr Novotný (*1964) – je absolventem ČVUT v Praze, Fakulty stavební, obor konstrukce a dopravní
stavby (1987). Od roku 1987 působil jako projektant dopravních staveb, od roku 1990 působí jako OSVČ –
projektant dopravních staveb a městského inženýrství.
Přehled odborné a publikační činnosti:
• Člen ČKAIT, autorizovaný inženýr v oboru dopravní stavby od roku 1999, městské inženýrství od roku
2000
• Jako konzultant z oblasti praktického projektování se podílí na revizích norem a TP:
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích
ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky
TP 135
Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích
TP 171
Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků poz. komunikací
TP 81
Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení silničního provozu
TP 85
Zpomalovací prahy
TP 103
Navrhování obytných a pěších zón
TP
Posuzování kapacity okružních křižovatek
Vzorové listy PK
• Autor užitného vzoru miniokružní křižovatky
• Vedení diplomových prací studentů středních a vysokých škol
• Člen zkušební komise ČVUT FD
• Přednášky z dopravního inženýrství na ČVUT FD Praha
• Oponentní posudky v Národním programu výzkumu Ministerstva dopravy ČR
• Spolupráce na Národní strategii bezpečnosti
• Zapojení do zahraničních projektů:
2002 - 2005
2005 - 2006
2005 - 2006
2003 - 2004
2004
2005
2007
2008
2010
2009 - 2010
2004
2002 – 2010
2009 – dosud
2008 - dosud
2003 – 2006
2009 - 2010
Miniokružní křižovatky v Itálii – studijní cesta
2001
Velké okružní křižovatky v SRN – studijní cesta
2003
Tvorba vlečných křivek – univerzita Hannover
2003
Zahraniční exkurze s ČBS – Singapur, Hongkong, Finsko, Dubaj, Irsko, atd.
2003 - 2010
Kolmá čela propustků – Pobaltí, Finsko (2010), Rakousko, Chorvatsko (2010), Německo (2010)
• Publikační činnost:
Příspěvky do publikace: Moderní úpravy komunikací ve městech a obcích (kapitoly C – Pěší doprava, H –
Obytné zóny)
Příspěvky do časopisů: Dopravní inženýrství, Silniční obzor
Přednášky na konferencích: Bezpečná silniční infrastruktura – 2007, Silniční konference Karlovy Vary 2009,
Bezpečná dopravní infrastruktura Praha 2010
Osvědčení o absolvování kurzu apod.:
Profesní certifikát v managementu – OPEN UNIVERSITY PRAHA
Geotechnické inženýrství – ČVUT PRAHA
Školení – Bezpečnostní audit pozemních komunikací – CDV Brno
Školení – Dopravní značení na PK – CDV Brno
2002
2004
2006
2006
40
Okružní křižovatky se staly nedílnou součástí komunikační sítě i v České republice. Byť se s jejich
realizací z různých důvodů zpočátku otálelo a přistupovalo k nim s nedůvěrou, svůj přínos v oblasti
bezpečnosti a plynulosti dopravy již nesporně prokázaly. Ne všechny návrhy byly patřičně
posouzeny z hlediska dopravně inženýrských parametrů, a proto některé křižovatky vykazují
dopravní i funkční závady. Na tyto poznatky je upozorňováno v odborné literatuře, bohužel stále
dochází ke schvalování a stavbě křižovatek, jejichž řešení není optimální.
Jedním ze zažitých klišé je názor, že okružní křižovatka je při průměru do 30 m obtížně průjezdná
pro běžnou kamionovou dopravu a nadměrná vozidla. Poměrně často se s tímto názorem
setkávám při projednávání projektů a dostávám se do situace, kdy tato domněnka zabrání realizaci
křižovatky (z prostorových důvodů, příp. finančních důvodů) nebo stavbu výrazně prodraží nebo
křižovatku nepřiměřeně zdeformuje. Bohužel to přináší skryté i otevřené problémy potencionálním
investorům a uživatelům komunikací a vede to k jejich oprávněné nespokojenosti.
Zabývám se touto problematikou již 6 let, a ač jsem doložil ve dvou odborných článcích nevýhody
příliš velkých okružních křižovatek, ať provozní, tak i finanční, stále je bez dostatečných argumentů
prezentováno, že okružní křižovatky jsou ideální od vnějšího průměru 35 m a výše. S tímto
argumentem se setkávám hlavně při jednáních na ŘSD.
Na této přednášce předkládám další argumenty na podporu svého výzkumu a názoru, že
pro čtyřramennou středově symetrickou křižovatku stačí průměr do 25 m. Očekávám od zastánců
velkých průměrů okružních křižovatek věcné argumenty, doložené příklady z praxe. Pokud tyto
argumenty nenajdeme, budu rád, když orgány a osoby odpovědné za tvorbu norem a nových
TP vezmou tyto poznatky v úvahu a aplikují je tak, aby novelizované předpisy nebyly překážkou
při projektování kvalitních, bezpečných dopravních staveb.
41
Mats Pettersson
Swedish Road Administration
Profesní životopis nebyl k datu uzávěrky sborníku dodán.
42
Tento příspěvek poskytuje celkový pohled na navrhování silnic typu 2+1 se středovými svodidly
a pravidla pro navrhování bezpečných okolí silnic ve Švédsku.
V roce 2009 bylo na švédských silnicích usmrceno téměř 350 osob, z nichž 270 na státních
silnicích (převážně v mimoměstských oblastech). Převažují čelní nehody a nehody způsobené
vyjetím se silnice v procentuálním zastoupení cca 20 až 35 %.
Široké dvouproudé silnice jsou z finančního hlediska velmi vhodné k úpravě na silnice typu 2+1
se středovými svodidly. Doposud bylo takto přestavěno přibližně 2000 km. Výsledky jsou velmi
přívětivé - téměř 80% snížení výskytu smrtelných nehod a 50% redukce výskytu vážných zranění.
Středové oddělení jízdních pruhů se svodidly nebo bez nich, středové čáry s akustickým efektem
a pruhy pro bezpečné předjíždění byly ve velkém měřítku zavedeny na běžných dvoupruhových
silnicích.
Současný názor Švédské dopravní správy je založen na poznatcích z praxe a ve většině případů
upřednostňuje moderní svodidla, jakožto lepší dopravně-bezpečnostní řešení v porovnání
s přívětivým okolním prostorem kolem silnic. Výjimky by mohly tvořit hluboké příkopy a nízké hráze
s velkými plochami bez pevných překážek. Hlavní nevýhodou svodidel jsou náklady na jejich
údržbu.
Svahové svodidlo bylo vyvinuto za účelem umožnění instalace svodidel v předním sklonu 1:3
na dvoupruhových silnicích. Koncept spočívá v instalaci svodidel ve svahu za účelem zamezení
vzniku nebezpečných situací pro chodce a cyklisty a také usnadní odstraňování sněhu oproti
tradičnímu umístění svodidel na kraji vozovky.
43
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D.
Ing. Petr Hofhansl, Ph.D. (*1974) - ukončil v roce 1998 studium oboru Dopravní infrastruktura
v území na ČVUT v Praze Fakultě dopravní. V roce 2001 vykonal státní doktorskou zkoušku
v studijním programu „Technika a technologie v dopravě a spojích“, studijní obor „Dopravní
systémy a technika“ na ČVUT v Praze FD. V roce 2006 obhájil disertační práci na téma „Aplikace
videodetekce dopravního proudu v dopravním inženýrství“ na téže fakultě a byl mu udělen
akademický titul „doktor“.
Je vedoucím střediska dopravního plánování ve firmě CityPlan spol. s r.o., kde se již několik let
zabývá tvorbou matematických modelů dopravních zátěží, mikrosimulacemi dopravního proudu,
dopravně - ekonomickými posudky a analýzami v celé šíři dopravně - inženýrské problematiky.
Od 2006 působí jako externí člen na ústavu dopravních systémů na ČVUT v Praze Fakultě
dopravní, kde od roku 2008 vede projekt „Dopravní inženýrství a řízení dopravy“.
Ve vědeckovýzkumné činnosti se jako spoluřešitel podílel na výzkumných úkolech:
• "Systematika, účelnost a stav dopravního značení v rámci telematiky na pozemních
komunikacích", jehož výstupem bylo vytvoření technických podmínek TP 141 „Zásady
pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné provozní informace
na pozemních komunikacích“, projekt MDSČR 1997-1999,
•
„Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť
s využitím
dopravního
modelu
ČR
a
návazné
evropské
sítě“,
projekt
MDČR
1F51D/119/120, výzkum proběhl v roce 2005-2006.
•
„Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek
s ohledem na jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR
103/06/859, 2006-2008.
•
„Rozvoj mikrosimulačních metod pro optimalizaci návrhu a řízení mimoúrovňových
křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a provozní efektivnost“, projekt GA ČR
103/07/1673, 2007-2009.
44
Příspěvek se zabývá vlivem dostavby plánovaných úseků dálniční a silniční sítě na vývoj
nehodovosti na komunikační síti. Vychází z vyhodnocení nehodovosti na úsecích silnic a dálnic
v České republice dle metodiky EuroRAP (riziková mapa) v souvislosti s dosahovanou intenzitou
na silniční síti, stupněm vytížení komunikační sítě a to nejen v současnosti, ale především
ve výhledovém období. Právě spojením prognostických modelů vývoje intenzit dopravy na silniční
síti s lokalizací nehod přináší nový prvek do posuzování účinnosti a potřebnosti nové kvalitní
dopravní infrastruktury v území.
45
Ing. Josef Mikulík, CSc.
CDV v.v.i.
Ing. Josef Mikulík, CSc. – po roční stáži na TU Karlsruhe absolvoval v roce 1969 obor konstrukce
a dopravní stavby VUT FAST a návazně pracoval jako projektant dopravních staveb.Od roku 1976
působí v dopravním výzkumu. V roce 1992 inicioval založení Centra dopravního výzkumu, v letech
1993 – 2007 byl jeho ředitelem. Nyní je poradcem ředitele a předsedou Rady instituce.
Byl členem vědecké rady ministra dopravy a stavební fakulty VUT a rady programu COST.
Je členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu, členem redakčních rad časopisů
Doprava a Silniční obzor a vedoucím sekce bezpečnosti silničního provozu ČSS. Je českým
zástupcem v JTRC OECD/ITF, IRTAD, technologické platformě ERTRAC, výboru silniční
bezpečnosti PIARC. Byl předsedou řídící skupiny mezinárodní databáze silničních nehod IRTAD
v rámci OECD a předsedou Technického výboru pro dopravu evropské výzkumné spolupráce
COST. V roce 2009 inicioval založení Technologické platformy silniční doprava a je předsedou její
správní rady.
Zapojil CDV do rámcových projektů Evropské komise, dvoustranných výzkumných spoluprací
(Rakousko, Německo, Velká Británie, USA, Čína) i mezinárodních sdružení FERSI, FEHRL, ETSC
a ECTRI (vicepresident ECTRI).
Je členem německé výzkumné společnosti FGSV a několika výboru amerického Transportation
Research Board. Byl řešitelem několika desítek výzkumných projektů a autorem více než
70 odborných článků v oboru bezpečnosti silničního provozu, dopravního inženýrství, dopravní
politiky a řízení výzkumu publikovaných v ČR i zahraničí.
V současné době je řešitelem projektu „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 20112020“.
46
Lze očekávat, že Česká republika s velkou pravděpodobností nenaplní svůj cíl vytýčený v národní
strategii bezpečnosti silničního provozu snížit do roku 2010 počet smrtelných obětí dopravních
nehod na polovinu ve srovnání s rokem 2002. Dá se však očekávat, že se tomuto ambicioznímu
cíli velice přiblíží. Přestože lze v každém případě očekávat velmi pozitivní výsledek, při porovnání
se zahraničím jsme s tempem snižování nehodovosti bohužel zaostali. Jestliže v roce 2001 byla
ČR v pořadí počtu usmrcených na 1 mil. obyvatel na 15. místě mezi členskými státy EU, v roce
2009 se propadla až na 18. místo a postupně se propracovává mezi nejhorší státy.
Tyto skutečnosti jsou základem připravované nová strategie na léta 2011-2020, která by měla být
předložena vládě ČR koncem tohoto roku. Nová strategie bude rovněž reflektovat dokument
Evropské komise k politice bezpečnosti silničního provozu na léta 2011-2020, který je náhradou
očekávaného 4. evropského akčního plánu bezpečnosti. Promítnou se v ní rovněž zahraniční
zkušenosti, a to především ze zemí, které dosáhly v předchozí dekádě největšího pokroku
a naplnily cíl vytýčený EU.
Nová strategie je založena na přijetí Vize 0 a základním strategickým cílem je snížit počet
smrtelných a těžkých následků nehod na úroveň porovnatelnou s průměrem EU. Nápravná
opatření jsou směrována k vytvoření bezpečné pozemní komunikace, na které jsou provozovány
bezpečné dopravní prostředky a v provozu se pohybují účastníci, kteří mají bezpečné chování.
Cíleně se orientuje na vyhodnocené problémové priority (děti, chodci, cyklisté, motocyklisté, mladí
řidiči, stárnoucí populace, nepřiměřená rychlost, alkohol, agresivní jízda) pro které budou
stanoveny dílčí cíle. Zcela novým prvkem je diferencované přiřazení konkrétních opatření různým
skupinám odpovědných subjektů dle jejich působnosti (ústřední orgány, kraje a obce, profesní
organizace a firmy, neziskové organizace).
47
Ing. Michal Miklenda
Drážní inspekce
Ing. Hana Pechačová, DiS.
Drážní inspekce
Ing. Michal Miklenda - je absolventem Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysokého učení
technického v Brně, nyní působí na Drážní inspekci jako ředitel Územního inspektorátu Brno.
Ing. Hana Pechačová, DiS. - je absolventkou Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice,
nyní působí na Drážní inspekci jako ředitelka Odboru inspekce.
Zabývají se aplikací bezpečnostně orientovaného šetření v podmínkách drážní dopravy ČR,
podíleli se na vývoji metodiky činnosti Drážní inspekce v oblasti mimořádných událostí a zastupují
Drážní inspekci na jednáních a v pracovních skupinách Evropské železniční agentury.
48
Drážní inspekce nepatří do sektoru silniční dopravy, z pohledu evropské legislativy je nezávislým
národním vyšetřovacím orgánem drážních nehod. Provádí bezpečnostně orientované šetření
drážních nehod nezávisle na vnitropodnikových šetřeních železničních podniků (dopravců
a provozovatelů drah) a na Policii České republiky. Obdobnou funkci má například v odvětví
letecké dopravy letecká inspekce (Ústav pro zjišťování příčin leteckých nehod).
Cílem bezpečnostně orientovaného šetření není stanovit vinu a viníka, ale stanovit příčiny nehody
a zjistit nedostatky, které se na vzniku nehody podílely. Smyslem je poučit se z nehody a získat
z ní poznatky k zabránění opakování nehody a ke zvýšení bezpečnosti. Při bezpečnostně
orientovaném šetření se rekonstruuje nehodový děj a následně se analyzují všechny
bezpečnostně kritické akce v nehodovém ději. Analýzou se zjišťují zásadní příčiny nehody
(nedostatky v kvalifikaci personálu, údržbě zařízení a v předpisech) a dále příčiny v systému
zajišťování bezpečnosti a v legislativním rámci.
Existuje v České republice instituce provádějící nezávislé bezpečnostně orientované šetření nehod
v silniční dopravě?
49
Ing. Tomáš Jílek
Dopravní expert
Ing. Tomáš Jílek – je absolventem ČVUT, fakulty stavební, obor konstrukce a dopravní stavby
(obhajoba diplomové práce „Skalní zářez na dálnici D1 u Lensedel“ a státní závěrečné zkoušky
v r. 1977). Na této fakultě absolvoval také postgraduální studium – obor dopravní inženýrství
(1984-1985).
Praxe:
1978 – 1983 DP - Metroprojekt
1983 – 2008 DP – Generální ředitelství (prošel postupně několika funkcemi až po generálního
ředitele)
2008 – 2010 Ředitelství silnic a dálnic ČR (2008 – 2009 ředitel správy Praha, 2010 personálněsprávní ředitel ŘSD ČR)
50
Od konce 2. světové války dochází v celé Evropě k dynamickému rozvoji silniční dopravy.
Československo, resp. Česká republika má v evropském dopravním systému zásadní funkci, po
roce 1989 znásobenou uvolněním hranic. Přes rozsáhlou výstavbu dálnic a rychlostních
komunikací v posledních 20 letech je zřejmé, že současný stav dálniční a silniční sítě neodpovídá
požadavkům uživatelů a potřebám rozvíjející se ekonomiky. Na přetížené síti především silnic I. a
II. třídy je nepřijatelná úroveň bezpečnosti provozu. Ze statistik jasně vyplývá, že dálnice jsou 3,6 x
bezpečnější než silnice I. třídy a 5,7 x bezpečnější než silnice II. třídy. Přitom za 50 let došlo ke 24
násobnému navýšení počtu evidovaných osobních vozidel a 10 násobnému nárůstu počtu
nákladních automobilů. Nejprogresivněji se u nás zvyšovala motorizace po roce 1989 – v roce
2008 již připadalo 2,4 obyvatele na 1 osobní vozidlo. Realizace silniční a dálniční sítě zaostávala
za tempem rozvoje automobilové dopravy přesto, že v období let 2002 až 2010 byly do rozvoje
především dálniční sítě investovány prostředky v objemu přes 300 mld. Kč. Jen v roce 2010 by
mělo jít do provozu téměř 58 km nových dálnic a rychlostních komunikací (D1 – 11 km, R1 – 23
km, R4 – 6 km, R6 – 4,5 km, R55 – 13 km). Nejvýznamnější stavbou je nesporně zprovoznění 23
km silničního okruhu kolem Prahy. Dochází i ke zprovoznění 20 km nových úseků silnic I. třídy,
především obchvatů měst (Nymburk, Moravské Budějovice atd.) Hustotou 0,7 km dálnic a silnic
na 1 km2 plochy se sice ČR řadí na jedno z předních míst v Evropě, ale hustota komunikací
dálničního typu stále nedosahuje evropských standardů. K 1. lednu 2010 bylo v ČR evidováno 1
098 km D+R, 5 828 km ostatních silnic I. třídy, 14 623 km silnic II. třídy a 34 169 km silnic III. třídy.
Délka zprovozněných dálnic a rychlostních silnic k 1.1. daného roku:
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
D
546
564
633
657
691
729
R
336
336
331
354
360
370
Hustota dálnic v ČR k 1. lednu 2010 je 9,2 km/1000 km2 a hustota dálnic a rychlostních silnic je
13,9 km/ 1000 km2. Mezi země s největší hustotou dálnic v Evropě patří především Belgie,
Lucembursko a Nizozemsko. Při srovnání hustoty komunikací dálničního typu za těmito zeměmi
zaostáváme více než 4 krát.
K 1. lednu 2010 bylo na dálnicích a silnicích I. třídy evidováno 4506 mostních objektů o celkové
ploše 3099 tis. m2. Celkem je v ČR na dálnicích a silnicích I., II., III. třídy evidováno 17052
mostních objektů o celkové ploše 4508 tis. m2.
Stavební stav
1-3
4
5-7
Počet mostů
3172
869
383
Stav vozovky silničních komunikací je jedním z hlavních faktorů, které přímo ovlivňují bezpečnost
silničního provozu (BESIP). Při diagnostice vozovek jsou sledovány především protismykové
vlastnosti, únosnost, podélné nerovnosti, příčné nerovnosti.
Na dálnicích a rychlostních silnicích byly zjištěny největší nedostatky v protismykových
vlastnostech vozovek (více než 23 % vykazuje nevyhovující až havarijní stav) a na ostatních
silnicích I. třídy v únosnosti vozovek (více než 47% vykazuje nevyhovující až havarijní stav). Oproti
tomu nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblasti podélných a příčných nerovností (u dálnic a
rychlostních silnic více než 96 % a u ostatních silnic více než 92% vozovek vykazuje velmi dobrý
až vyhovující stav).
51
Ing. Jindřich Frič, Ph.D.
CDV v.v.i.
Ing. Pavel Skládaný
CDV v.v.i.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D. - v roce 2001 absolvoval fakultu strojní VŠB – TU v Ostravě,
obor Technologie dopravy, kde nadále působí jako odborný asistent a externí doktorand (Institut
dopravy, ústav Silniční dopravy). V roce 2003 skládá státní doktorskou zkoušku s tématem
disertační prace Vliv úprav organizace silničního provozu v intravilánu na bezpečnost a plynulost
dopravy. V roce 2008 úspěšně dosáhl doktorského titulu v oboru dopravní technika a technologie
na strojní fakultě VŠB – TU v Ostravě. Pedagogicky působil rovněž v Laboratoři silničních vozidel
a zástupce vedoucího Výzkumného ústavu dopravy (2002 – 2005). Absolvoval stáž na Jyväskylä
Polytechnic Finland – fakulta dopravy a logistiky v rámci programu Socrates Erasmus (2003).
Od roku 2004 působil na Ministerstvu dopravy (oddělení BESIP) jako vrchní/ministerský rada,
styčný pracovník projektů VaV, oponent projektů VaV, GAČR, FRVŠ a dalších programů,
člen redakční rady, bezpečnostní auditor, člen komise programu SFDI – bezpečnostní úpravy,
člen hodnotící komise dopravní soutěže Zklidňování, expert pracovní skupiny EK pro přípravu
směrnice „Infrastruktura“ SEK (2006) 1232 a zástupce MD ČR v CIECA. Od roku 2008 je ředitelem
Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu. Zde se podílí na řešení
výzkumných úkolů a komerčních zakázek, je spoluautorem řady metodik, odborných článků
a studií. Zastupuje ústav v mezinárodních výzkumných a poradních organizacích jako ECTRI,
FERSI, ETSC. V neposlední řadě je členem Silniční společnosti – sekce Bezpečnosti silničního
provozu, za ČR je členem Technického výboru TC1 Světové silniční asociace PIARC zabývajícího
se bezpečnou dopravní infrastrukturou, funkční období 2008 – 2011.
Ing. Pavel Skládaný (*1966) – studoval VŠDS v Žilině, fakultu Provozu a ekonomiky dopravy
a spojů, studium ukončil v roce 1989. Od roku 1989 nepřetržitě působí v Centru dopravního
výzkumu v Brně. Věnuje se dopravně-bezpečnostní politice, dopravnímu inženýrství, nástrojům
bezpečné infrastruktury, zklidňování dopravy a bezpečnosti na železničních přejezdech.
Je gestorem evropské normy ČSN EN 12767 „Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí,
požadavky a zkušební metody“. Působí v Evropském fóru pro železniční přejezdy (European Level
Crossing Forum).
Je autorem TP 145 Navrhování úprav průtahů silnic obcemi, TP 171 Vlečné křivky pro ověřování
průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací a spolutvůrcem revidované ČSN 73 6110
Projektování místních komunikací. Je řešitelem řady výzkumných projektů, např. Bezpečnost
návrhových prvků pro cyklistickou infrastrukturu, Analýza a návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti
na železničních přejezdech, aj. Vypracoval velké množství analýz míst častých dopravních nehod,
bezpečnostních auditů i bezpečnostních inspekcí.
52
Tento příspěvek je zaměřen, jak název napovídá, na problematiku bezpečnosti na železničních
přejezdech, která je velmi aktuální. Právě dopravní nehody klasifikované v policejních statistikách
jako srážka s vlakem zaznamenaly v letošním roce výrazný nárůst zejména počet usmrcených
osob a to o 12 usmrcených (nárůst oproti r. 2009 o 92,3%, 1-8 měsíc roku). Na síti SŽDC je
přibližně 8300 přejezdů (což je vzhledem k délce železniční sítě a rozloze ČR poměrně hodně,
např. ve srovnatelném Rakousku je 5300 přejezdů). Každým rokem dojde na železničních
přejezdech v ČR přibližně ke 260 dopravním nehodám. Následky těchto nehod jsou velice vážné –
každoročně zemře průměrně okolo 45 osob a okolo 120-ti je jich zraněno, tj. přibližně při každé
šesté nehodě je usmrcen člověk a téměř při každé druhé zraněn. Ve vyspělých evropských státech
činí podíl obětí nehod na železničních přejezdech méně než 1 % celkové národní nehodové
bilance, průměr EU je cca 0,8%, zatímco v ČR jsou to zhruba 3 %.
Vezmeme-li v úvahu, že počty a následky nehod na přejezdech v ČR jsou srovnatelné se
Spolkovou republikou Německo (kde je ovšem přejezdů řádově trojnásobek), pak ani tento fakt
o vysokém standardu bezpečnosti na přejezdech v ČR příliš nesvědčí.
Vznik dopravních nehod na železničních přejezdech přitom zdaleka není pouze důsledkem
nekázně řidičů (jak oficiální orgány a sdělovací prostředky převážně uvádí), nýbrž jako důsledek
byla identifikována problematická ergonomie přejezdů a existence velkého množství tzv.
bezpečnostních rizik. Tento problém byl podrobně dokumentován ve výzkumném projektu
Ministerstva dopravy ČR „Analýza a návrh opatření pro snížení nehodovosti na železničních
přejezdech“ (akronym AGATHA), řešeném v letech 2008-2009. Zájemce o hlubší studium
je možno na tento projekt odkázat. Projekt má celou řadu praktických výstupů a doporučení.
Jedním z výstupů projektu pro eliminaci bezpečnostních rizik na žel. přejezdech je příručka pro
provádění inspekcí železničních přejezdů jejíž tvorba začala v rámci projektu "AGATHA".
Nadějnou cestou ke zmírňování nehodovosti je využití možností tzv. nástrojů bezpečné
infrastruktury, zejména pravidelných a systematických bezpečnostních inspekcí všech přejezdů
s využitím specializovaného kontrolního listu. Tato metoda je užívána např. v SRN od roku 2003
a pokles nehodovosti je prokazatelný a měřitelný.
Inspekcemi přejezdů v terénu a též rozborem série nehod na přejezdech s opakovanými nehodami
docházíme k poznání, že zmíněná rizika se na vzniku nehod podílejí mnohem více, než je oficiálně
proklamováno. Možností působit na zmírňování dopravní nehodovosti na přejezdech proto výrazně
přesahují pouhý represivní přístup vůči neukázněným účastníkům silničního provozu (jakkoli
je i tento nástroj důležitý).
Společné prohlídky železničních přejezdů je možné na základě dobrých zahraničních zkušeností
a aktivit European Level Crossing Forum považovat za perspektivní i pro Českou republiku.
Jde o nástroj, který usnadní hledání tzv. bezpečnostních rizik na železničních přejezdech
a administrativně urychlí proces jejich odstranění. Jsme přesvědčeni, že společné prohlídky mohou
velmi pomoci zlepšit bezpečnostní standard přejezdů u nás a navázat na existující tradici
prohlídek, prováděných podle původního zákona o dráhách do roku 1994. Snaha o obnovu
společných prohlídek též velmi dobře zapadá do kontextu současného rozvoje tzv. nástrojů
bezpečné infrastruktury, definovaných a požadovaných evropskou směrnicí č. 2008/96/ES.
53
Ing. Ivan Beneš
Ing. Ivan Beneš (*1947) - vystudoval energetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT.
Další postgraduální studium absolvoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a na Vysoké
škole ekonomické. Je zakládajícím společníkem CityPlan spol. s r.o., kde působí ve funkci
jednatele a generálního ředitele. V posledních pěti letech se kromě energetiky a ekonomiky věnuje
též problematice kritické infrastruktury a zvyšování odolnosti měst a regiónů proti účinkům pohrom.
Je presidentem České společnosti pro ekonomiku energetiky (CZAEE). Byl též v Bruselu zvolen
vedoucím odborné podskupiny WG2.2 Distributed Network Security (including Energy and Water)
ustavené v rámci činnosti skupiny ESRIF WG2 Security of Critical Infrastructure. Cílem ESRIF
(European Security Research and Innovation Forum) je prohloubit dialog mezi soukromým
a veřejným sektorem, jenž je pro zvýšení bezpečnosti infrastruktury a překonání možných
krizových situací nezbytný. Český přístup a zkušenosti v této oblasti prezentoval v letošním roce
na 1. Světovém kongresu „Resilient City 2010“ v Bonnu a na konferenci „Forum on Disaster Risk
Reduction“ konané v rámci celosvětové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji, jejíž motto je „Better City
– Better Life“.
54
OD VÝJIMEČNÉHO STAVU NÁS DĚLÍ 5 DNÍ – ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI
INFRASTRUKTURY MĚST JE NEZBYTNOSTÍ
Zatímco hospodářská krize znemožňuje části populace uspokojovat potřeby v oblasti
seberealizace, nefunkčnost kritické infrastruktury ohrožuje uspokojování základních fyziologických
potřeb (přiměřená teplota, voda, potraviny) a to zejména ve větších městech, kde je závislost
na infrastruktuře vyšší, než v malých obcích. Důsledky přerušení funkce kritické infrastruktury
(bez ohledu, zda jsou příčinou technologické poruchy, přírodní jevy či úmyslné činy) jsou
nejvážnější zejména u síťové monopolní infrastruktury (elektřina, plyn, centralizované teplo)
ale i při zkolabování dopravního systému města, neboť na něm závisí i zásobování potravinami.
Zkušenosti ze světa ukazují (a nemusí to být jen země rozvojové, ale například i New Orleans
v USA), že pokud komunita ztratí služby uspokojující základní fyziologické potřeby, pak
se soudržnost komunity rozpadá a i „ctihodný“ občan je schopen v boji o přežití dopustit
se násilných činů vůči svým sousedům, aby zajistil základní potřeby k přežití pro svou rodinu.
Inteligentní a bezpečné město s odolnější kritickou infrastrukturou, schopné zabezpečit za všech
okolností alespoň základní potřeby, může toto riziko snížit. Příspěvek je věnován tomuto
celostnímu přístupu ke zvyšování ochrany obyvatelstva, které by se mělo stát trvale jednou
z politických priorit i na komunální úrovni.
55
Ing. Pavel Švagr, CSc.
Generální ředitelství, České dráhy a.s.
Ing. Pavel Švagr, CSc. (*1962) - vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od roku 1998 do
roku 2000 byl poradcem ministra pro místní rozvoj, pak do roku 2007 ředitelem Státního fondu
dopravní infrastruktury. V současné době pracuje na Českých dráhách, a.s. a spolupracuje
s Dopravní fakultou ČVUT a Vysokou školou ekonomickou v Praze. Zajímá se o makro
i mikroekonomiku, zejména pak o dopravu a dopravní infrastrukturu.
56
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TAKÉ VYŽADUJE FINANČNÍ
ZAJIŠTĚNÍ
Kvalitní a kapacitní dopravní infrastruktura je hlavním předpokladem efektivního fungování
národního hospodářství. Můžeme říci: „kam vede dopravní cesta, tam je i život“. A mělo by to platit
ve všech ohledech – na dopravních cestách by život končit neměl. Bezpečná dopravní
infrastruktura je proto základním východiskem.
Bezpečnost dopravy je o výchově, prevenci, disciplíně účastníků, ale také o penězích. Právě
bilanci finančních zdrojů pro rozvoj dopravní infrastruktury je věnován příspěvek. Všeobecná
redukce zdrojů se nevyhne ani této oblasti, a je to právě dopravní infrastruktura, která je na výkyvy
ve financování velmi citlivá. Chybí nám dlouhodobá koncepce zdrojového zajištění, věcný a časový
harmonogram realizace hlavních priorit, systémový přístup k celému procesu plánování a řízení
rozvoje dopravní infrastruktury. To vše je nezbytné pro stabilizaci a zajištění udržitelného rozvoje,
a v neposlední řadě také pro bezpečnost provozu a ochranu zdraví obyvatel.
57
Ing. Lubomír Tříska
Ing. Lubomír Tříska (*1976) – absolvent ČVUT v Praze Fakulty dopravní, obor Automatizace
v dopravě a telekomunikacích. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do firmy CityPlan
na pozici vedoucího projektu. V současné době pracuje jako vedoucí Oddělení výzkumných
a mezinárodních projektů, bezpečnosti, ekonomiky a ITS.
Profesně se zejména zabývá bezpečností dopravy, bezpečnostními audity pozemních komunikací,
hodnocením ekonomické efektivnosti dopravních staveb a projektům výzkumu a vývoje v oblasti
dopravy.
Podílí se na řešení řady výzkumných projektů firmy CityPlan. V poslední době se podílel při řešení
výzkumných úkolů:
- Vliv kvality pozemních komunikací a konstrukcí mostů na zvyšování bezpečnosti silničního
provozu (GAČR, projekt 103/04/0679)
- Odolnost umělých staveb proti rozrušení dopravní infrastruktury území náhodnými či
záměrnými činy (GAČR, projekt 103/05/0904)
- Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity
území - identifikace nároků a přínosů (MMR, projekt WB-45-04)
- Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010 s výhledem do roku 2015 (MD, projekt
804/210/105)
- Aplikace dopravně-logistických přístupů v městských aglomeracích (MD, projekt
802/140/104)
58
Firma CityPlan spol. s r.o. se otázkou bezpečnosti silniční infrastruktury zabývá řadu let
a zpracovaný příspěvek má za cíl seznámit s poznatky, kterých bylo dosaženo v oblasti silničních
inspekcí. Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací jsou nástrojem pro dlouhodobé
a systematické zvyšování bezpečnosti a kvality pozemních komunikací, jehož využívání je v ČR
na počátku.
Firma CityPlan provedla silniční inspekce průjezdem inspekčního vozidla již na cca 2 500 km silnic
(přes 5 000 km průjezdů) všech kategorií. Inspekce byly provedeny vlastním inspekčním vozidlem
se speciálním vybavením, které lze modifikovat dle zadaných vstupních požadavků konkrétních
inspekcí, neboť rozsah, zaměření a podrobnost se mohou značně lišit.
Cílem příspěvku je seznámit s hlavními deficity bezpečnosti na českých komunikacích a jejich
výskytu.
59
Ing. Petr Bouchner, Ph.D.
ČVUT FD
Ing. Petr Bouchner, Ph.D. (*1977) - vzdělání magisterské (Ing.) – ČVUT v Praze Fakulta
elektrotechnická, doktorské (Ph.D.) - ČVUT v Praze Fakulta dopravní. Pracuje od roku 2003 jako
odborný asistent a pedagog na ČVUT v Praze Fakultě dopravní. Je vedoucím studentských
projektů v bakalářských i magisterských studijních oborech, je garantem několika předmětů
vyučovaných na ČVUT FD, vedoucím mnoha bakalářských i magisterských diplomních prací a
školitelem doktorandů. Několik let se zabývá výzkumnou činností v oblasti interakce člověka se
strojem. Je zakladatelem a vedoucím Laboratoře interaktivní dopravních simulátorů (Driving
Simulation Research Group) při ČVUT FD. Je hlavním řešitelem i spoluřešitelem několika
vědeckých, aplikačních či rozvojových grantů a řady projektů pro průmyslovou sféru (zejména
v oblasti pozemní dopravy). Je autorem a spoluautorem několika desítek publikací s tématy HMI,
interaktivních simulátorů, modelování a simulací, aplikací virtuální reality či pokročilých analýz dat
měřených při experimentální činnosti. Je hlavním organizátorem mezinárodní konference „DriverCar Interaction & Interface“, která se každoročně koná v Praze a členem redakční rady
mezinárodního vědeckého časopisu Neural Network Word.
60
MONITORING PROJEVŮ AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ
MOTOROVÝCH VOZIDEL NA ÚZEMÍ ČR
Bouchner P.*, Ambrožová Z.**, Novotný S.*, Sýkora O.*, Novák M.*, Piekník R.*, Pěkný J.*
Agresivními projevy účastníků silničního provozu jsou podle dostupných statistik velmi významnou
složkou příčin dopravních nehod. Podle statistik EU dochází na evropských vozovkách ročně ke
škodám způsobeným dopravními nehodami za více než 200 miliard Euro a k zabití více než 39000
lidí. Na těchto číslech mají technická selhání jen malý podíl, dominantní jsou selhání lidského
činitele. Tyto mají různé příčiny, za hlavní lze však považovat následující tři jejich kategorie:
• pokles pozornosti,
• působení alkoholu a jiných drog,
• projevy netolerance až agresivity vůči ostatním účastníkům silničního provozu.
U řidičů vozidel jsou důsledky agresivního jednání mimořádně závažné. Lze je klasifikovat do celé
řady kategorií, podle jejich nebezpečnosti. Důležitá je četnost jejich výskytu a okolnosti, za nichž
k nim dochází. Ty ovlivňují míru jimi způsobených ztrát – ekonomických i sociálních.
V tomto článku je diskutována problematika agresivních projevů řidičů motorových vozidel,
zejména z hlediska rozboru takových projevů na silničních komunikacích ČR, pravděpodobnosti
jejich výskytu, jejich klasifikace, základního statistického rozboru a výběru typických význačných
případů. Byla vytvořena datová báze cca 270 videozáznamů, pořízených kamerami umístěnými na
tzv. plovoucích vozidlech při snímání situací za projíždění cca 10900 km různých silničních
komunikací ČR a byly vybrány příklady dopravních situací, při nichž se některý z účastníků
silničního provozu choval způsobem, který je možno klasifikovat jako agresivní. Článek obsahuje
ukázky nejzajímavějších výsledků analýz provedených na těchto datech.
*) Ing. Petr Bouchner, PhD., Ing. Stanislav Novotný, PhD., Ing. Ondřej Sýkora, PhD., prof. Ing.
Mirko Novák, DrSc., Ing. Roman Piekník, Ing. Jan Pěkný, Společná laboratoř spolehlivosti
systémů, Ústav řídicí techniky a telematiky, Dopravní fakulta ČVUT v Praze, Konviktská 20, Praha
1, email: [email protected]
**) Mgr. Zuzana Ambrožová, vedoucí Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábř. L. Svobody
1222/12, 110 15, Praha, email: [email protected]
61
Winfried Krux
Traffic Data Systems GmbH, SRN
Winfried Krux (*1962) – stavební inženýr, absolvent Univerzity v Aachenu (RWTH AAchen)
Profesní kariéra:
10/1992 – 10/1995
Zaměstnanec Dopravního a silničního institutu,
Univerzita v Aachen
10/1995 – 4/1998
Ředitel obchodního úseku dopravy,
Dopravní a silniční institut, Univerzita v Aachen
3/1997 – 10/1999
Učitel silničního a dopravního inženýringu,
Strojní průmyslová škola v Aachen
5/1998 – 9/1998
Obchodní manažer,
Německé meziměstské dopravní systémy, Siemens AG Mnichov
9/1998 – 6/2001
Ředitel obchodního úseku,
Německé meziměstské dopravní systémy, Siemens AG Mnichov
7/2001 – 12/2001
Manažer obchodního rozvoje,
Dambach Werke, Gaggenau und Kuppenheim
1/2002 – 7/2002
Ředitel obchodního úseku,
Laser, Optik Systeme GmbH, Jenoptik Group, Mnichov
7/2002 – 12/2009
Ředitel obchodního úseku, manažer klíčových zákazníků, Jenoptik
ROBOT GmbH, Monheim am Rhein
od 1/2010
Výkonný viceprezident prodeje,
Traffic Data Systems GmbH, Bergisch Gladbach
62
PROSAZENÍ TECHNOLOGIE VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY, VÝZVA PRO
BEZPEČNOST DOPRAVY
Na základě zkušeností z České Republiky jsou všichni partneři projektu přesvědčeni, že systém
dynamického vážení za jízdy především nákladních vozidel WIM-E může být schválen jak
v Německu, tak i v ostatních zemích.
Systém WIM-E je tvořen z vážícího systému, certifikovaného kamerového systému a centrálního
inspekčního systému pro inspekci dat (back office).
O státní schválení se musí žádat metrologické instituty jako PTB nebo CMI. Zkušební vzorky by
měly být instalovány na dálnice s častým výskytem silné zátěže provozem.
Do systému jsou zanášena pouze data o přetížených vozidlech (odchylka měření se pohybuje
v rozmezí 5 - 10 % v závislosti na silnici). Teoreticky se na komunikacích pohybuje až 80 %
přetížených vozidel. Schvalovací řízení je klíčovým bodem těchto projektů.
Schvalovací řízení podléhají vnitrostátním právním předpisům a jsou odlišné v každé zemi.
63
Miroslav Lisý
Instruktor bezpečné jízdy, mototrialový šampion
Miroslav Lisý (*1969) – český motocyklový jezdec a kaskadér, jedenáctinásobný mistr ČR
a 3. jezdec Evropy v Trialu, držitel několika rekordů. V současné době předvádí svoji vlastí
úspěšnou kaskadérskou MOTOSHOW a spolupracuje s barrandovskými filmovými kaskadéry, se
kterými účinkuje při natáčení různých televizních reklam. Stěžejní náplň jeho současného
profesního života je tvořena předáváním mnohaletých zkušeností z oblasti bezpečnosti provozu
motocyklů, které nasbíral jak při spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR a jeho integrální součástí
BESIP, tak při spolupráci s různými médii při plnění funkce bezpečnostního instruktora. Jako
instruktor působí také ve škole bezpečné jízdy na motocyklu na mosteckém autodromu a zároveň
se aktivně angažuje v projektu „Mobilní škola jízdy na motocyklu“. Mezi jeho další přínosy z oblasti
bezpečnosti provozu motocyklů patří natáčení televizních spotů „STOP“ a „Jak přežít na
motocyklu“.
64
Žijeme v době, kdy se na komunikacích pohybuje stále více motocyklů, jejichž výkon mnohdy
překračuje 100 koní. Z velké části se jedná o motocykly moderní, vybavené tzv. elektronickými
pomocníky, jako je například ABS či kontrola trakce zadního kola. Tato užitečná zařízení
zachraňují životy, a proto je výrobci na své produkty instalují. Vyznávání stejné filozofie by tedy
mělo být patrné i ze strany majitele komunikací, který by měl předcházet nevyzpytatelným
překážkám, které jsou motocyklistům kladeny do cesty a po vlastním nebezpečném chování
motocyklisty tak představují největší hrozbu v jízdě na jednostopém vozidle.
Při řízení motocyklů je nutný pohled daleko dopředu, využívá se hlavně periferního vidění.
Z důvodu včasného předvídání je pohled veden někdy až na 1 km daleko, přes několik horizontů
a zatáček. Nutné je tedy časté sečení zeleně v okolí komunikací. Billboardy vedle silnic a hlavně
dálnic odpoutávají pozornost při řízení nejenom motocyklů.
Vyjeté koleje od nákladních automobilů mohou vézt k nezvládnutí jízdy motocyklu. Obzvláště
za deště hrozí aquaplaning!
Současná technologie asfaltování posypem je po dokončení této technologie oprav ještě určitý čas
velice nebezpečná! Hrozí smyk! Vydrolené asfaltové záplaty, chybějící kusy asfaltu atd.,
znečištěné vozovky od zemědělské a stavební techniky, to vše ztěžuje jízdu na motocyklech.
Odvodnění a neklouzavé čáry na vozovce znamenají velký přínos pro bezpečnost.
Je nutné uzákonit reflexní vesty nebo reflexní pruhy na kombinézách, motorkáři opravdu nejsou
vidět. Denní svícení automobilů je nevýhoda pro motorkáře, ale i pro neosvětlené účastníky
provozu – chodci, cyklisté. Převažuje zde zvyk na osvětlené objekty.
Nervozitu všech účastníků provozu pak sníží zvýšení jízdních pruhů v kopcích (silnice typu 2+1).
65
Ing. Marcin Budzyński, Ph.D.
Gdaňská technologická univerzita, PL
Ing. Marcin Budzyński, Ph.D (*1969)
Vzdělání:
• 1984 – III Gymnázium v Gdaňsku – matematicko-fyzikální zaměření
• 1988 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavební – Ing. (silniční stavby)
• 1998 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Postgraduální studium pro akademické učitele
Mezinárodní praxe a odborné kurzy:
Nizozemí – Institut SWOV v Amsterdamu, Nizozemí, 2000
Německo – Spolkový institut výzkumu silnic a dálnic, Bergisch Gladbach, Německo, 2003
Kariéra:
• 1995 – 2005 – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavební, katedra Silničního
stavitelství – hlavní zaměstnání (asistent)
• 2005 po současnost – Technologická univerzita v Gdaňsku, Fakulta stavebního a
environmentálního inženýrství, katedra Stavby silnic a dálnic – hlavní zaměstnání (profesor)
• 1999 – 2003 – Drog-Studio – konstrukční kancelář (spolumajitel),
• 1999 po současnost – Nadace pro rozvoj stavitelství v Gdaňsku (subdodávka)
• 2003 po současnost – BUD-PROJEKT – konstrukční kancelář (majitel)
• 2005 – Technologická univerzita v Gdaňsku, doktor věd, Stavební a environmentální
inženýrství
• 2006 po současnost – lektor kurzů pro auditory silniční bezpečnosti
•
Účast na vybraných významných projektech a výzkumech:
• GAMBIT – Integrovaný program zdokonalování bezpečnosti na silnicích v Polsku, pověření
Ministerstvem dopravy a námořního hospodářství (grant) Gdaňsk, 1994/96
• Studie chování rezidentů Gdaňsku v dopravě, pověření Městským dopravním úřadem
v Gdaňsku, Gdaňsk, 1998
• Rozsáhlá studie Dopravy města Gdaňsku, pověření Městem Gdaňsk, 1998 – 2000,
• Národní program silniční bezpečnosti GAMBIT 2005, pověření Ministerstvem infrastruktury,
Gdaňsk 2005
• Krajské programy silniční bezpečnosti GAMBIT (Provincie Pomeranian, Provincie Łódzkie,
Provincie Śląskie, Provincie Lubelskie), Gdaňsk, 2004 - 2006
• Místní programy silniční bezpečnosti GAMBIT (Město Gdaňsk, Město Gdynia), Gdaňsk, 2006
• GAMBIT Národní silnice, pověření Generálním ředitelstvím silnic a dálnic, Gdaňsk 2006 – 2008
66
IMPLEMENTACE PROGRAMU SILNIČNÍ BEZPEČNOSTI NA POLSKÝCH
STÁTNÍCH SILNICÍCH
V Polsku se na státních silnicích odehraje přibližně 22 % všech dopravních nehod, při kterých je
usmrceno 38 % všech obětí. Od roku 2007 běží Program silniční bezpečnosti „GAMBIT Národní
silnice“. Jeho hlavním cílem je drastické snížení smrtelných nehod na státních silnicích. První
etapa spočívala v Realizačním plánu pro rok 2007, který obsahoval opatření na státní silnici č. 8.
V roce 2008 došlo k opatřením na zbytku silnic s označením 1 - 9, silnici DK10 a alternativních
silnicích k existujícím částem dálnic (DK92 a DK94). Dále byl připraven Realizační plán pro roky
2009-2010, který zahrnuje nejnebezpečnější úseky státních silnic DK11, 12, 17, 22, 28, 42, 45, 50,
61, 62, 73 a 74. Jsou plánovány realizace opatření na ostatních státních silnicích s vyšším počtem
smrtelných nehod, zejména na úsecích silnic s nejvyšším rizikem úmrtí při nehodě. Aby bylo
možné identifikovat taková místa, byly v letech 2007 - 2008 provedeny inspekce na asi 10000 km
státních silnic. Poznatky z inspekcí a data z nehod z let 2001 - 2007 ukázaly na nutnost zavedení
opatření pro zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů, snížení výskytu vážných nehod, eliminaci
smrtelných nehod na křižovatkách a pro snížení výskytu nehod v noci a čelních srážek.
67
Ing. Daniela Švédová
ŘSD ČR
Ing. Daniela Švédová - je absolventkou zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské v Brně.
Po absolvování pracovala jako projektant v podniku Sady, lesy a zahradnictví Praha, později jako
vedoucí projekce ve Společném zemědělském podniku Chvojnice v Kralicích nad Oslavou.
Od roku 1987 pracuje na Ředitelství silnic a dálnic ČR jako specialista na vegetační úpravy.
68
STROM JAKO DOPROVOD POZEMNÍ KOMUNIKACE A JEHO VLIV NA
DOPRAVNÍ NEHODY
Zeleň provázela cesty člověka odnepaměti. Po staletí se zeleň likvidovala, aby se udržela
průchodnost cest. Rozvoj výsadeb u nás nastal až na konci 17. století a souvisel s rozmachem
budování silnic. Vysazovaly se zejména aleje, které významně poznamenaly vzhled naší krajiny.
Vryly se do naší paměti jako neodmyslitelná součást silnic a proto se s nimi odmítáme rozloučit.
S rozvojem silniční dopravy a zvyšující se rychlostí motorových vozidel bylo stále jasnější, že aleje,
které vyhovovaly pro provoz koňských potahů a mašírování vojsk císaře pána, nejsou
pro automobilový provoz vhodné. Proč je tomu tak vyplývá ze statistiky dopravních nehod. V letech
2000 až 2009 zemřelo na následky nárazu do stromu 1821 osob. Podíl osob usmrcených
při nehodách s nárazem o strom byl 16% z celkového počtu usmrcených osob a riziko usmrcení
při nárazu do stromu bylo až 6,5krát větší než u jiných dopravních nehod.
Statistiky dopravních nehod bývají zpochybňovány a následky bagatelizovány s tím, že strom není
příčinou dopravních nehod a o strom se zabíjejí jenom ti, co jezdí příliš rychle, nebo pod vlivem
alkoholu. Je pravdou, že ve většině případů, kdy dopravní nehoda končí nárazem do stromu, strom
opravdu není její příčinou. Bývá však příčinou následků, které s dopravní nehodou souvisí a to
je nutno mít na vědomí. Přímou příčinou dopravní nehody je strom pouze v případě, kdy spadne
na projíždějící vozidlo nebo na vozovku a vozidlo do něj narazí. Ve statistice dopravních nehod ale
nejsou vedeny nehody, kdy jsou dřeviny skrytou příčinou. Jsou to zejména ty případy, kdy brání
dostatečnému rozhledu, řidič nedokáže předvídat, včas a správně reagovat a v důsledku toho
dojde k dopravní nehodě.
Pod silným mediálním tlakem byla přijatá novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny. Podle této novely silniční správce již nemá možnost kácet na oznámení při výkonu
oprávněni podle zvláštních předpisů, tj. podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Pro kácení musí mít povolení příslušného orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní
výsadbu. Je zde reálný předpoklad, že silniční správci budou nuceni provádět náhradní výsadbu
na zcela nevhodných místech, v rozporu s ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, bez ohledu
na kategorii silnice, intenzitu provozu, výškové a směrové vedení komunikace a počet
usmrcených, těžce i lehce zraněných v budoucnu. Případně bude náhradní výsadba ukládána
na cizích pozemcích a finanční prostředky určené pro silnice budou použity k jiným účelům.
69
plk. Ing. Zdeněk Hošek
GŘ HZS ČR, MV ČR
plk. Ing. Zdeněk Hošek – v letech 1976-1981 studoval VŠB, hornicko-geologická fakulta Ostrava
(Technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu). V období 2000-2001 absolvoval na UK, Právnické
fakultě jednoroční postgraduální studium Europeum – evropské právo, v období 2005-2006 pak na VŠ
mezinárodních a veřejných vztahů Praha jednoroční postgraduální studium Legislativní aspekty tvorby
právních předpisů. Od roku 2006 studie na ČVUT FS doktorské studium.
Profesionální praxe:
2000-dosud – MV GŘ HZS ČR Praha – vedoucí oddělení technické prevence
Řízení výkonu SPD – TP v celorepublikové působnosti
Působení v mezinárodních institucích
Ediční, lektorská, vzdělávací činnost
1995-2000 – MV – ředitelství HZS ČR – ředitel odboru prevence
Řízení výkonu SPD v celorepublikové působnosti
Spolupráce s mezinárodními institucemi.
Příprava právních předpisů v oblasti PO
1993-1995 – HZS okresu Třebíč – vedoucí odboru prevence
Řízení výkonu státního požárního dozoru
1983-1993 – Silnice Brno, n.p. (s.p.) – zástupce vedoucího průmyslové výroby, důlní lomu
Řízení povrchového dobývání při činnostech provozovaných hornickým způsobem
Požární ochrana a bezpečnost práce
1981-1983 – Motorpal, n.p.
Energetika, životní prostředí, vodohospodářství
Ediční činnost:
Komentované znění vyhlášky č. 202/1999 Sb. - REGO Praha 2000, Právní předpisy v oblasti požární
ochrany - RoVS Rožnov p/R 1999, Požární ochrana bytového domovního fondu – Kooperativa Praha
2001, Požární bezpečnost staveb - ABF Praha 2006. Bohatá ediční činnost v odborných časopisech
150 Hoří, 112, VVI, Stavební praxe, Medical Tribune, Security, Elektroinstalatér, Prevence kriminality
atd.
Další aktivity:
Člen certifikační rady PAVÚS, a.s. Praha, zástupce ČR při Evropské komisi v oblasti působnosti
Stálého výboru pro stavebnictví (2001-2004), člen TK ÚNMZ pro oblast stavebních výrobků, člen
Společnosti pro stavební právo, člen komise KARZO při ČKAIT, člen technické normalizační komise TNK – 121 Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím výbuchu, člen technické
normalizační komise - TNK – 124 Elektrická požární signalizace a poplachové systémy, řada
vystoupení v ČR, ČT 1, TV Nova, rozsáhlá přednášková činnost Gradua-Cegos Praha, T.E.P Praha,
TELPOS Praha, ČKAIT, ČVUT Praha, odborné semináře, spolupráce s VŠB – FBI, ČVUT.
70
Každá stavba tunelu je v závislosti na předpokládaných provozních podmínkách charakteristická
svým urbanistickým, dispozičním a konstrukčním řešením, na základě kterých se stanoví konkrétní
stavební, technická, technologická a provozní opatření, směrovaná nejen ke snížení míry možného
ohrožení života a zdraví veškerých účastníků dopravy, ale také složek integrovaného záchranného
systému v případě vzniku mimořádné události. Příspěvek je zaměřen na právní a technické
aspekty řešení požární bezpečnosti tunelů, a to zejména v závislosti na klasifikaci tunelů
zařazených v transevropské dálniční síti (TA, TB, TC, TC-H, TD a TD-H). Nosná část příspěvku je
věnována problematice vybavování tunelů požárně bezpečnostními zařízeními a věcnými
prostředky požární ochrany, které jsou spolu s ostatními technickými prostředky nedílnými
součástmi bezpečnostního vybavení tunelů.
71
pplk. Ing. Vladimír Menšík
Policejní prezidium ČR
pplk. Ing. Vladimír Menšík (*1955) – je absolventem VŠLD ve Zvolenu, fakulty dřevařské, oboru
technologie dřeva. Profesní dráhu začal v roce 1979 jako středoškolský profesor na SPŠ ve Volyni.
Od roku 1982 pracoval v nábytkářském průmyslu, nejprve jako výrobní dispečer na podnikovém
ředitelství n.p. JITONA Soběslav, později jako ředitel závodu v Zalužanech.
Od 1.10.1987 je ve služebním poměru u Policie ČR, kde již 16 let působí na dopravně
inženýrském úseku služby dopravní policie. Zpočátku na DI OŘ Příbram a posledních 9 let
na ŘSDP PP ČR jako republikový metodik a vyšší odvolací správní orgán ve věci závazných
stanovisek PČR k připojení staveb na pozemní komunikace, návrhům umístění reklamních
zařízení v ochranném pásmu pozemních komunikací, k zvláštnímu užívání pozemních komunikací
apod. Vydává stanoviska k přepravě nadrozměrných nákladů a zpracovává plány bezpečnostních
opatření k jejich doprovodům za asistence dopravní policie. Uplatňuje požadavky dopravní služby
na MD ČR, ŘSD, krajských úřadech, zejména silničních správních úřadech, ve věcech policií
chráněného veřejného zájmu – bezpečnosti a plynulosti dopravy, její prevence a odstraňování míst
častých dopravních nehod. Je členem Tunelové sekce ČSS, SAMDI, redakční rady časopisu
Dopravní inženýrství, dále členem HOŠZÚ MD ČR a hodnotitelské komise SFDI.
72
SEZNÁMENÍ S VÝSLEDKY REVIZE SILNIČNÍ ZELENĚ, PŘECHODŮ A
DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ OBCÍ NA SILNIČNÍ SÍTI ČR
Dopravně inženýrský úsek služby dopravní policie provedl v uplynulém roce revizi přechodů
pro chodce na silnicích I., II. a III. třídy a místních komunikacích na území České republiky. Zároveň
se zaměřil na silniční vegetaci z hlediska možného ohrožení bezpečnosti užití těchto pozemních
komunikací. V roce letošním přistoupil ke kontrole dopravního vyznačení obcí.
Inspekcí přechodů pro chodce bylo celkem zjištěno více jak 5500 nedostatků.
Největší podíl z těchto nedostatků tvořily přechody s rozhledy, umístěním a délkou v rozporu s ČSN
73 6110, ČSN 73 6101, ČSN 736102, ČSN 73 6425 a ust. § 19 vyhl. č. 30/2001 Sb. Dále přechody
bez intenzivního nasvětlení, s nedostatky vodorovného a svislého dopravního značení. Téměř 500
přechodů bylo shledáno vzhledem k množství přecházejících chodců ve špičce, intenzitě motorové
dopravy a vzájemné vzdálenosti přechodů, bez opodstatnění nebo bez návaznosti pěších tras
a navrženo ke zrušení. Z hlediska stavebního provedení dále chybí bezbariérové úpravy s aplikací
hmatových prvků pro osoby pohybově postižené, nevidomé a slabozraké, ve smyslu vyhlášky
č.398/2009 Sb., a platných technických norem.
Mezi opatřeními navrženými Policií ČR příslušným silničním správním úřadům vévodí stavební úpravy
v podobě zřízení středových ochranných ostrůvků, vysazených chodníkových nástupních ploch a
zmíněné úpravy zajišťující zejména délky a rozhledy odpovídající platným ČSN. V 1540-ti případech
bylo navrženo nasvětlení. Do konce roku 2009 se podařilo zrealizovat dopravně inženýrská opatření u
téměř pětiny výše uvedených zjištěných nedostatků.
.
Inspekcí silniční vegetace bylo zjištěno:
• 939 stromů a dalších porostů ve 222 lokalitách - zasahujících do dopravního prostoru pozemních
komunikací,
• 204 stromů a dalších porostů ve 101 lokalitách - zasahujících do rozhledových polí, nebo
zakrývajících dopravní značení,
• 214 stromů a dalších porostů ve 127 lokalitách - ve směrovém oblouku,
• 1361 stromů a dalších porostů ve 344 lokalitách - suchých, přestálých, nebo mechanicky
narušených, nebezpečných za mimořádných povětrnostních podmínek,
• 7401 stromů a dalších porostů ve 107 lokalitách - v bezprostřední blízkosti pozemních komunikací,
tvořících pevnou překážku a
• 1462 stromů a dalších porostů ve 23 lokalitách - s kořenovým systémem narušujícím konstrukci
vozovky.
Dopravně inženýrská pracoviště služby dopravní policie v souladu s ust. § 15 odst. 2 zákona č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, podaly návrhy k pokácení, či ošetření výše uvedené silniční
vegetace ohrožující bezpečnost užití pozemních komunikací. Do konce loňského roku, dle zjištění
dopravní služby, bylo na základě podaných návrhů celkem ošetřeno 971 stromů a porostů v 86
lokalitách, pokáceno 5001 stromů a porostů v 53 lokalitách a ve 48 případech byla provedena
instalace silničních svodidel, zabraňujících přímému střetu vozidel s vegetací tvořící pevnou překážku
v krajnicích silnic. Úspěšnost realizace, vzhledem k předaným návrhům, se pohybuje kolem 16 %.
Lze jen doufat, že novela zákona s větší ochranou doprovodné zeleně, zejména alejí, nevyvolá úplné
omezení činnosti správců na daném úseku.
73
www.cityplan.cz
Jednotlivé příspěvky autorů neprošly redakční ani jinou jazykovou úpravou, pouze příspěvky zahraničních
přednášejících byly organizátory konference přeloženy do českého jazyka.
74
Děláme práci, která nás baví.
A hledáme řešení, která budou bavit vás.
Projekční
činnost
Řízení
a realizace
projeků
Valbek, spol. s r.o., Vaňurova 505/17, 460 02 Liberec 3
Tel./fax: +420 485 103 336
e-mail: [email protected], www.valbek.cz
Inženýring
a geodézie
Vizualizace
Stavební
so#ware
Aspe®
9tFHQHåþW\ĜLFHWOHWWUDGLFH«
1966 > 2010
Nad Vodovodem 2/3258
100 31 Praha 10
tel.: +420 274 776 645
www.pudis.cz
e-mail: [email protected]
.DUOĤYPRVW
VWDYEDWLVtFLOHWt
JHQHUiOQtSURMHNWDQWUHNRQVWUXNFH
1XVHOVNêPRVW
VWDYEDVWROHWt
JHQHUiOQtSURMHNWDQWPRVWX
7XQHO0Ui]RYND
GRSUDYQtVWDYEDURNX
JHQHUiOQtSURMHNWDQWVWDYE\
Společnost M-SILNICE a.s. je jednou z největších
společností ryze českého kapitálu v oblasti silničního
a mostního stavitelství v České republice, teritorium
působnosti rozšiřuje také do zahraničí.
Realizujeme:
tWâTUBWCBEÈMOJDTJMOJDSFLPOTUSVLDFBPQSBWZQP[FNOÓDILPNVOJLBDÓ
tWâTUBWCBBSFLPOTUSVLDFNPTUǾNPOPMJUJDLâDIJQSFGBCSJLPWBOâDI
tWPEPIPTQPEÈǲTLÏTUBWCZtFLPMPHJDLÏTUBWCZtQP[FNOÓTUBWCZtQSPUJIMVLPWÏTUǔOZ
Výroba a dodávky:
tESDFOÏIPLBNFOJWBtPCBMPWBOâDITNǔTÓtTJMOJǏOÓQSFGBCSJLBDF
tTQFDJÈMOÓOÈLMBEOÓEPQSBWB
53"%*$&t,7"-*5"t130'&4*0/"-*5"
M-SILNICE a.s., Husova 1697, 530 03 Pardubice
Sídlo ředitelství: Škroupova 719, 500 02 Hradec Králové
telefon: 495 842 111, fax: 495 214 526, e-mail: [email protected]
IČ: 42196868, DIČ: CZ42196868
www.msilnice.cz
Dopravní program Nadace Partnerství
Nadace Partnerství je nejvýznamn jší $eskou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje.
Po celé "eské republice poskytuje p!ísp vky neziskovým organizacím, školám, obecním ú!ad&m
i jednotlivc&m.
V rámci Nadace Partnerství p&sobí také n kolik specializovaných program&, jedním z nich je
Dopravní program podporující projekty udržitelné dopravy.
Jeho hlavním ak%vitami jsou celostátní sout ž Cesty m sty a grantový a asisten$ní program Na zelenou.
Sout ž Cesty m sty
Sout ž vznikla v roce 2002 a jejím p!edm tem jsou realizovaná dopravní
!ešení m st a obcí "R, zam !ená na zklid#ování dopravy, zvyšování bezpe$nos% ú$astník& silni$ního provozu, zlepšování podmínek pro rozvoj
šetrné mobility a zkvalit#ování ve!ejných prostor.
Cíle sout že
• upozornit na problémy spojené s dopravou v našich sídlech
• propagovat a ocenit kvalitní a šetrná dopravní !ešení, která se
mohou stát inspirací pro další obdobné projekty
• p!isp t k zvýšení bezpe$nos% všech ú$astník& silni$ního provozu,
zvlášt t ch nejzraniteln jších (chodc& a cyklist&)
Sout že se mohou ú$astnit obce, sdružení obcí, mikroregiony,
m sta nebo m stské obvody a $ás% na celém území "eské republiky,
zastoupené svým statutárním zástupcem.
www.cestymesty.cz
Grantový a asisten!ní program Na zelenou
Cílem grantového programu je zvýšit bezpe$nost d ' p!i cest do školy
a pomáhat školám chránit d % p!ed dopravními nehodami, u$it je být
vnímavý ke svému okolí a v cem ve!ejným a podporovat udržitelné zp&soby
dopravy do škol.
B hem projektu zakreslují žáci do mapek svou cestu do školy a vyzna$ují
místa, kde se necí' bezpe$n . Na základ souhrnné školní mapy problema%ckých míst zpracuje dopravní odborník inženýrskou studii s návrhy
opat!ení na zvýšení bezpe$nos% v okolí školy. Tato studie pak slouží obci
jako kvaliÞkovaný podklad pro kul%vaci místního dopravního prost!edí.
Školy ve spolupráci s rodi$i a ve!ejnos' také uskute$#ují celou !adu drobných opat!ení podporujících bezpe$nou, zdravou a udržitelnou mobilitu.
O grant mohou žádat školy všech typ&, školská za!ízení a obecn prosp šné
spole$nos% pracující s d tmi.
www.nazelenou.cz

sborník ve formátu - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

Podobné dokumenty

Generuj PDF - Komenda Stołeczna Policji

Sestava 1