Zpěvník STTO 2002

Zpěvník STTO
2002
Rejstřík:
Amazonka
Anděl
Babička Mary
Batalion
Bláznova ukolébavka
Buráky
Bývalá zem
Danse Macabre
Franky Dlouhán
Guadalcanal
Hejno vran
Ho Ho Watanay
Husita
Chvíle
Já Písnička
Jarní tání
Jasný jak facka
Jdem zpátky do lesů
Ještě mi scházíš
Kaťuša
Kláda
Král a klaun
Krásný je vzduch
Liberátor
Loď John B.
Lousiana
Míle
Morituri te salutant
Nelituj
No to se ví
Okoř
Omnia vincit Amor
Outsider waltz
Partyzánská
Písek
Pískající Cikán
Pohádka
40
2
18
2
39
15
38
3
4
22
8
39
29
33
25
12
19
38
3
31
9
26
13
32
24
24
9
4
34
6
36
33
37
31
35
21
16
Pochod amerických
námořníků nám.
Pridi Jáno
Proti větru
Psáno na březové kůře
Psice
Rána v trávě
Ráno bylo stejný
Rosa na kolejích
Rovnou
Růže z Texasu
Řekni,
kde ty kytky jsou
Sbohem galánečko
Severní vítr
Slavíci z Madridu
Sotva se narodíš
Spinkej
Stará Archa
Starý příběh
Strom
Škrábej
Tereza
(Osamělý město)
Tmavomodrý svět
Toulavej
Tři čuníci
Tři kříže
Tulácký ráno
Už to nenapravím
Válka růží
Velrybářská výprava
Voda se neutopí
Všech vandráků můza
Vyznavači ohňů
Za chvíli
už budu v dáli
Zelené údolí
Zítra ráno v pět
Zlatý údolí
Zpátky do trenek
17
23
23
40
19
35
22
12
5
21
8
15
27
10
30
15
7
10
11
17
37
25
5
13
32
20
6
27
28
14
34
1
28
20
36
1
14
Obsah:
Vyznavači ohňů
Zlatý údolí
Anděl
Batalion
Ještě mi scházíš
Danse Macabre
Franky Dlouhán
Morituri te Salutant
Rovnou
Toulavej
Už to nenapravím
No to se ví
Stará Archa
Řekni,
kde ty kytky jsou
Hejno vran
Kláda
Míle
Slavíci z Madridu
Starý Příběh
Strom
Rosa na kolejích
Jarní tání
Krásný je vzduch
Tři čuníci
Zpátky do trenek
Voda se neutopí
Spinkej
Sbohem galánečko
Buráky
Pohádka
Škrabej
Pochod amerických
námořníků
Babička Mary
Jasný jak facka
Psice
Tulácký ráno
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
8
8
9
9
10
10
11
12
12
13
13
14
14
15
15
15
16
17
17
18
19
19
20
Zelené údolí
Pískající Cikán
Růže z Texasu
Ráno bylo stejný
Guadalcanal
Pridi Jáno
Proti větru
Lousiana
Loď John B.
Já Písnička
Tmavomodrý svět
Král a klaun
Válka růží
Severní vítr
Velrybářská výprava
Za chvíli
už budu v dáli
Husita
Sotva se narodíš
Partyzánská
Kaťuša
Liberátor
Tři kříže
Chvíle
Omnia vincit Amor
Všech vandráků můza
Nelituj
Písek
Rána v trávě
Zítra ráno v pět
Okoř
Outsider waltz
Tereza
(Osamělý město)
Jdem zpátky do lesů
Bývalá zem
Bláznova ukolébavka
Ho Ho Watanay
Psáno na březové kůře
Amazonka
20
21
21
22
22
23
23
24
24
25
25
26
27
27
28
28
29
30
31
31
32
32
33
33
34
34
35
35
36
36
37
37
38
38
39
39
40
40
Psáno na březové kůře
Amazonka
Vyznavači ohňů
Zlatý údolí
Kamelot
Hop Trop
Kamelot
Pacifik
HmiGDA
E,A,A4,A
2x Cmi,G#,Cmi,G#,A#
Ami, G, F, E, Ami
Hmi
E
Cmi
Ami
Čpěl zas Gkouř a
prsty mě Azábly přes
Hmi
palečniGce,D, A
na Hmijazyku Gsouš mě Dtrápila
A
žízní až
Hmi
do vesniceG,DA
na bunEmi7dě fleky
starý několik let, a po Gkapsách
tabák od cigaret,
co už nekoA7uřím.
D
Byly krásný naše Aplány,A4
byla jsi můj celej svC#miět, Cmi
Hmi
čas je vzal a nechal Arány, A4
Hmi
starší jsme jen o pár EletE4
Tenkrát byly děti malý,
ale život utíká,
už na "táto" slyší jinej,
i když si tak něříká
Nebe modrý zrcadAlí se
v řece, která všechno Hmiví
stejnou barvou jakou Aměly
Hmi
tvoje oči džínoEvýE4
®:
D
®: Zas píšu na kůru
březoHmi7vou,
Tvůj monogram a Gadd9nevím,
že jiný jméno Amáš,A7
zas Dcítím, to chvění na
noHmi7hou,
za sáčku sirky Gadd9lovím,
a Ty oheň rozdmýAcháš.
Jako Gsus2dřív se ptej,
když nejsi, se mnou u skal, kde
to Hmiznáš.
Pak do hospody mě vyhostil
mráz, to přituhlo víc,
a v dálce body, přejezd a trať,
kamsi do Rapotic,
zas držím Ti židli,
tam u věšáků,
a na pivo jdou
strejcové od vlaku,
tak už pospíchej.
®:
E7
F#7
Ujel jim vlak a G#bylo jim
míň Essnad o G#deset nežFmi7li
G4
mně.G13
Hlavu pro muziku, ale nebylo to
tím, že spala mu na klíně
G#
Půjčenej battldress a
Es
prachy od tátyG#,
co Fmi7ji už tak Gmi7dávno
nevidělG#.
Za tratí, kde je ves hrál vítr
sonáty a já jim tajně záviděl
A#
C,F
®:
Ami
Vagabundům upsaní jak
řádu mnich
a Cnadosmrti Dmirozpůlený
Ami
konce prsE4tůE
Ami
Vyznavači ohňů na všech
Dmi7
nádražích
čekají C13zelenou, než
Dmi13
pojedou
než je Amidálky sebeE7rou
Fmaj7
Kluci tenkrát co tě znali,
všude kde jsem s tebou byl
Amazonka říkávali
a já hrdě přisvědčil
Tvoje strachy, že ti mládí
pod rukama utíká
Vedli k tomu, že ti nikdo
Amazonka neříká
®:
Zlatý kráse cingrlátek,
jak sis časem myslela
Vadil možná trampskej šátek
nosit dál´s ho nechtěla
Teď jsi víla z paneláků,
samá dečka, samej krám,
já si přál jen abys byla
pořád stejná přísaAhám, A4
Mokro v botách, píseň Gv
notách nikdy Aminepsanou,
slunce Amipálí, že i Gskály úpal
Ami
dostanou,
jen Gosamělý balvany, až Fuslyší
tvé přiznání,
ti Dmiřeknou, že jsi dávno ztratil
E7
směr
a že Amipatříš mezi Gpohany a
F
místo na jih Emitáhneš na
seAmiver.
Tichá noc se vetřela k nim
stejně jako tehdy k nám.
On ji políbil a sáhl do strun
a hrál hity, které znám
o koních v ohradách,
co nemají tu zlost
že mě až v zádech zamrazí.
Ten pocit už dobre znám, je
jako cizí host,
když tě tvůj blízkej podrazí.
®:
®: Zlatý Cúdolí, touha
vzdáleEminá, je chiméFrou všech
dálek modravejch,G
zlatý Cúdolí, co jen vítr zná,
Emi
ti v horkýmF srdci vypaluje
cejch.G
Jak je Amivzdálený každý
Emi
mámení a Fdruhá strana řeky
nemá Gbřeh,
zlatý Cúdolí, zlatý údolí je
Emi
celej žiFvot s rancem G7na
zádech.C
Snad tě k cíli dobrý víly jednou
dovedou, slunce hoří, zlatí oři z
dálky přijedou. Až zmizí fata
morgána, je zpověď dávno
napsaná sem do kamene
mlčenlivejch skal, až se cestou
někdo zastaví, tak bude psáno,
že jsi tady stál.
®:
Coda:Hmipořád stejná přísaAhám
40
1
Anděl
Batalion
Kryl Karel
Spirituál Kvintet
1. CZ rozmláceanýho kostela
v krabici s G7kusem mýdla
přinesl jsem si anděla polámali
mu krídla
díval se na mě oddaně já měl
jsem
trochu trému, tak vtiskl jsem
mu do dlaně
lahvičku od parfému
® CA proto aprosím věř mi
C
chtěl jsem ho G7žádat
C
aby mi amezi dveřmi Cpomohl
G7
hádat
C
co mě čekáa a G7nemineC
C
co mě čekáa a G7nemineC
2. Pak hlídali sme oblohu
pozorujíce ptáky
debatujíce o Bohu a hraní na
vojáky
Do tváře jsem mu neviděl
pokoušel si ji schovat
to asi ptákum záviděl že mohou
poletovat
3. Když novinky mi sděloval u
okna do ložnice
já krídla jsem mu ukoval z
mosazný nábojnice
A tak jsem pozbyl anděla on
oknem uletěl mi
Však přítel prý mi udělá nového
z mojí helmy
® aVíno Cmáš a Gmarkyatánku
dlouhá Cnoc Gse aproehýří a Víno
máš a chvilku spánku díky díky
verbíři
C
2
1 aDříve než se rozední kapitán
k Cosedlání Grozkaz adáváe
a
ostruhami do slabin koně
G
poaháení a
Tam na straně polední čekají
ženy zlaťáky a sláva do výstřelů
karabin zvon už vyzvání
*: aVíno na Ckuráž a Gpomilovat
markytánkua zítra do BurgundC
batalionG, azaemíří a
Víno na kuráž a k ránu dvě
hodinky spánku díky díky vám
královští verbíři
2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí,
na polštáři z kopretin budou
večně spát
Neplač sladká Marion verbíři
nové chlapce přivedou ti
za královský hermelín padne
každý rád
Bláznova ukolébavka
Ho Ho Watanay
Žalman a spol
D
D
G
Máš má ovečko Adávno spát i
píseň ptáků Dkončí
kvůli nám přestal i vítr vát jen
můra zírá zvenčí
Já Aznám její zášť tak Gvyhledej
skrýš
zas Amá bílej plášť a Gv okně je
A
mříž
C
®:DMáš má ovečko Adávno spát
a Gmůžeš hřát ty mně Emůžeš
hřát
Vždyť Dpřijdou se Gptát,
zítra zas Dpřijdou se Gptát
jestli ty v Dmých představáchG
už Dmizíš
Máš má ovečko dávno spát
dnes máme půlnoc temnou
Ráno budou nám bláznům lhát
že ráda snídaš se mnou
Proč měl bych jim lhát že jsem
tady sám
když tebe mám rád když tebe
mám rád
Spinkej můj maličký
máš v očích Dhvězdičky
dám ti je Cdo vlasů tak Gusínej
tak Dusínej
D
Ho ho Watanay Cho ho
Watanay
ho ho CWatanay Gkiokena
D
kiokena
D
Sladkou vůňi nese ti noční motýl
z perleti
vánek ho kolíbá už usíná už
usíná
V lukách to zavoní rád jezdíš na
koni
má barvu havraní jak uhání jak
uhání
V dlani motýl usíná hvězdička
už zhasíná
vánek co ji k tobě nes až do léta
ti odlétá
*,®
39
Jdem zpátky do lesů
Bývalá zem
Ještě mi scházíš
Danse Macabre
Žalman a spol
Žalman a spol
Jarek Nohavica
Jarek Nohavica
Ami7
1. Bývalá Czem bývalých Dkrálů
na Fkorouhvich třpytila se
C
naděje kdekdo sklízí aniž něco
FmAmij7
zaseje Dminež nám svatý
Václav hlavy G7umeje
1.
Sedím na kolejích
které nikam nevedouG, C, G
koukám na kopřetinu jak miluje
se s lebedou
Mraky vzali slunce zase pod
svou ochranuG, Emi Jen ty
Ami
nejdeš holka zlatá
D
kdypak já tě dostanuG, D
D
®: GZ ráje my vyhnaní Emiz
ráje, kde není už Ami7místa
C7
prej něco se GchystáD GZ ráje
nablýskaných Emiplesů jdem
zpátky do Ami7lesů. (C)Za
nějakej Gčas (D)
Vlak nám včera ujel ze stanice
do nebe málo jsi se snažil málo
šel jsi do sebe Šel jsi vlastní
cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň
napřed svýho pána poprosí
®:
Už tě vidím z dálky jak mávaš
na mě korunou jestli nám to
bude stačit zatleskáme na
druhou
Zabalíme všechny co si dávaj
rande za branou, v ráji není
místa možná v pekle se nás
zastanou
®CPádlujem do hospod
aFmAmij7nočních lokálů Cještě je
dobře u moEmiravských cimbálů
Ami
s holkama na klíně Emitopíme
ve víně Fblány našich Dmiduší
Pádlujem do ticha kde stromy
šeptají kde ústa pohrobků do
lesa volají a z něj se ozývá tisíc
let od piva nářek naších duší, F
to se někdo Cmá Fto se někdo
C
má
Ami
Ještě se mi o tobě
zdá, ještě mi nejsi
F
lhostejná,
Ami
ještě mě budí v Ami/Gnoci
takový zvláštní Fpocit,
Dmi
ještě si zouvám boty, Fabych
snad neušpinil
D#dim
náš nový běhounE v síni.
Ami/G
®: Ještě mi Amischázíš, ještě
jsem neGpřivykl,
že nepřiCcházíš, C/Hže
nepřijAmideš,
že zvonek neFzazvoní, dveře se
E
neotevřou,
že prostě Amijinde Gs jiným Cseš,
E
ještě mi Fscházíš, Eještě stále
mi Amischázíš
Ami/G, F, Ami, Ami/G, F
2: Bývalá zem bývalých králů
na praporcích koruna je ze zlata
kdekdo hýří a je samá záplata
než zabuší svatý Václav na
vrata 2. Ještě je na zrcadle dech,
mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert
kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v
bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
®: Dmi, BNaj naj Dmina Bnaj
najDmi, B, Dmi, B, Dmi, F, A, Dmi, B, F, C,
F, A
Dmi
Šest milionů srdcí vyletělo
komíBnem,
Dmi
svoje malé lži si, lásko, dnes
promiBnem,
F
budeme tančit s Avenkovany,
na návsi Dmivesnice budeme se
smBátF, cmám tě FrádA.
®:
Láska je nenávist a nenávist je
láska,
jedeme na veselku, kočí bičem
práská,
v červené sametové halence
podobáš se Evě i Marii, dneska
mě zabijí.
®:
Mé děti pochopily, hledí na mě
úkosem,
třetí oko je prázdný prostor nad
nosem,
Pánbůh se klidně opil levným
balkánským likérem
a teď vyspává, jinak to smysl
nedává.
®:
®:
38
3
Franky Dlouhán
Morituri te salutant
Outsider waltz
Tereza
Brontosauři
Kryl Karel
Wabi Daněk
Jiří Wabi Ryvola
C
G
C
Ami
G
Kolik je smutného,
když Fmraky černé Cjdou
lidem nad Ghlavou Fsmutnou
dálavouC.
Já slyšel příběh, který velkou
pravdu měl, za čas odletěl,
každý zapomněl.
Cesta je
prach a šterk a
Dmi
udusaná Amihlína Ca šedé
F
šmouhy G7kreslí do vlaCsů
/:a z hvězdných Dmidrah má
G
šperk co ckamením se Emispíná
Ami
a pírka Gtouhy z Emikřídel
pegaAmisů. :/
® CMěl kapsu Gprázdnou Franky
Dlouhán, po státech Ftoulal se
jen Csám a že byl Fveselej, tak
C
každej měl ho G7rád.
Tam ruce k Fdílu mlčky přiloží a
C
zase jede Amidál. A Fkaždej kdo
s ním Gchvilku byl, tak Fdlouho
G7
se pak Csmál.
Cesta je bič, je zlá jak pouliční
dáma, má v ruce štítky a pase
staniol, /: a z očí chvíč jí plá,
když háže do neznáma, dvě
křehké snítky rudých gladiol. :/
Tam kde byl pláč tam Franky
hezkou píseň měl, slzy neměl
rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše
usínaj Frankův zpěv jde dál nocí
s písní dál ...
®
Tak Frankyho vám jednou našli,
přestal žít, jeho srdce spí, tiše
smutně spí. Bůh ví jak, za co
tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl ...
®
®:GSeržante písek je bílý jak
paže Daniely Amipočkejte chvíli
mé oči uviděli
G
tu strašne dávnou vteřinu
zapomnění
Ami
Seržante mávnou G7a budem
zasvěceni
C
Morituri te salutantE, morituri
te salutant ...
Tou cestou dál jsem šel, kde na
zemi se zmítá a písek víří křídla
holubí /:a marš mi hrál zvuk děl
co uklidnění skrýtá, a zvedá
chmýři které zahubí. :/
Cesta je fér a prach a udusaná
hlína mosazná včelka od
vlkodlaka, /:Rezavý kvér, můj
prach a sto let stará špína
a děsně velká bíla oblaka. :/
Dnes ráno když bylo půl, při
pravidelný hygieně,
Dmi
poklesls hodně v ceně, když
jsi Fzahlíd svůj Gzjev
Dmi
Už nejsi, co jsi G7býval, tu
C
tvář nespraví ti Amimasáž,
F
marně se hochu G7kasáš, už
nejsi Clev a velký G7šéf.
Emi
®: CMáš svůj svět a Amiten se ti
hroutí, to Cdávno znám, já
A7
prožil to sám
Dmi
kráčíš G7dál a Dmicesta se
G7
kroutí, až Dmi7potkáš nás
Emi
na ní, tak G7přidej se Ck nám.
Ten Cden co vítr Dlistí z města
svál můj Cdžíp se vracel Djako
by se Emibál že Casfaltový Dmoře
odliv Gmá a Cstáj, že svýho
D
koně E7nepozná.
G
®: GŘekni kolik je na světě
kolik je takovejch Dměst
řekni Amikdo by se vracel všude
je tisíce Emicest.
Tenkrát Gkdyž jsi mi Terezo
řekla že ráda mě Dmáš
tenkrát Amiptal jsem se
Terezokolik mi polibků Emidáš,
naposDled, naposGled.
A
Jsi z Dvojny doma čtrnáct dnů a
na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos jí dva
roky psal.
Ulicí tiše krouží ten divnej motiv
z Lohengrina,
není ta, bude jiná, dopisy spal a
jde se dál.
®:
Za sebou máš třicet let a zejtra
ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to
potáhněš dál.
Ten, komus’ kdysi hrával, se
znenadání někam ztratil,
už nemáš čím bys platil, no tak
se sbal a šlapej dál.
®:
2. Já z dálky viděl město v
slunci stát a dál jsem se jen s
hrůzou mohl ptát.
Proč vítr mlátí spoustou okenic?
Proč jsou v ulici auta, jinak nic?
®:
3. Do prázdnejch beden
zotvíranejch aut zaznívá
odněkud něžný tón Flaut
a v závěji starýho papíru
válej se černý klapky z klavírů.
®:
4. Tak loudám se tím hrozným
městem sám a vím že Terezu už
nepotkám. Jen já tu zůstal s
prázdnou ulicí a vosamělý
město mlčící.
®:
®
4
37
Okoř
Zítra ráno v pět
Jarek Nohavica
Greenhorns
Až
zítra ráno v pět, mě ke
zdi postaví, Dmiještě si
naposG7led dám Cvodku na
zdraE7ví, z očí Amipásku strhnu
Dmi
si, to abych Gviděl na neE7be
Dmi
a pak vzpomenu E7si,
Ami
lásko, na tebe, Ami Dmi G E7
a Dmipak vzpomenu E7si na
teAmibe.
C
Až zítra ráno v pět přijde ke
mně kněz, řeknu mu, že se
splet', že mně se nechce do
nebes, že žil jsem, jak jsem žil,
a stejně tak i dožiju a co jsem si
nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
C
Ami
Rovnou
C
Až zítra ráno v pět poručík
řekne:"Pal!", škoda bude těch
let, kdy jsem tě nelíbal, ještě
slunci zamávám, a potom líto
přijde mi, že tě, lásko,
nechávám, samotnou na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na
zemi.
Až zítra ráno v pět prádlo
půjdeš prát a seno obracet, já u
zdi budu stát, tak přilož na oheň
a smutek v sobě skryj, prosím,
nezapomeň, nezapomeň a žij,
Lásko, nezapomeň a žij...
Na Okoř je cesta jako žádná
ze sta G7 vroubená je stroma C
ma C když du po ní v létě
samoten ve světě G7 sotva pletu
noha C ma
F
na konci té cesty C trnité D
stojí krčma jako G7 hrad
C
tam zapadlí trampi hladoví a
sešlí G7 začli sobě noto C vat
Na hradě Okoři G7 světla už
nehoří C bílá paní G7 šla už
dávno C spát
C
ta měla ve zvyku G7 podle
svého budíku C o půlnoci G7
chodit straší C vat
F
od těch dob co jsou tam C
trampové D nesmí z hradu G7
pryč
C
a tak dole v podhradí G7 se
šerifem dovádí C on ji sebral G7
od komnaty C klíč
Jednoho dne z rána roznesla se
zpráva že byl Okoř vykraden
nikdo neví dodnes kdo to
tenkrát odnes nikdo nebyl
dopaden
šerif hrál celou noc mariáš s
bílou paní v kostnici
místo aby hlídal zuřivě ji líbal
dostal z toho zimnici
Na hradě ..
G
Tak už jsem ti teda G7fouk',
prsten si dej za kloGbouk,
C
nechci tě Dznát a Gneměl jsem
tě Emirád,
G
to ti říD7kám rovGnou.
C
®Rovnou, jo, tady rovnou,
rovnou, jo, tady rovnou,
prostě těpic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.
Někdy v noci je mi
smutno,často bejvám doma
zlej, malá daň za vaše
"umí",kterou splácí Toulavej.
Každej měsíc jiná štace,čekáš,
kam tě uložej', je to fajn, vždyť
přece zpívá,třeba smutně,
Toulavej.
®:
Z Kentucky do Tennesee
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejval stopu
svou,
to ti říkám rovnou.
®
Toulavej
Vojta Kiďák Tomáško
Někdo Amiz vás, kdo chutnal
G
dálku, jeden Amiz těch, co
rozuEměj',
ať vám Amipoví, proč mi Gříkaj',
proč mi Fříkaj' ToulaAmivej.
Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si
myslí: je mu hej,
tomu zpívá pro všední den,
tomu zpívá Toulavej.
®: FSobotní ráno Gmě neuvidí u
cesty s klukama Cstát
F
na půdě celta se Gprachem
stydí Fa starý songy jsem
G
zapomněl hrát,
zapomněl Amihrát.
G7
Vím, že jednou někdo přijde,tiše
pískne: no tak jdem, známí
kluci ruku stisknou,řeknou:
vítej, Toulavej.
Budou hvězdy jako tenkrát,až tě
v očích zabolej', celou noc jim
bude zpívat jeden blázen Toulavej.
®: Sobotní ráno nám poletí
vstříc,budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám
říct,že na starý songy si
vzpomenu rád,
vzpomenu rád.
Někdo Amiz vás, kdo chutnal
dálku, jeden Amiz těch, co
rozuEměj',
ať vám Amipoví, proč mi Gříkaj',
proč mi Fříkaj' EToulaAmivej
G
5
36
Už to nenapravím
Máci
®:
Písek
Nezmaři
G,Cmi, F G#, G, Cmi, G, Cmi, F, G#, G
Cmi, G
V Cmidevět hodin dvacet pět Fmě
opustilo štěstí, ten G#vlak, co
jsem jím měl jet, na koleji
G
dávno G7nestál,
v devět hodin dvacet pět jako
bych dostal pěstí, já za hodinu
na náměstí měl jsem stát, ale v
jiným městě.
Tvá zpC7ráva zněla prostě a byla
tak krátká že Fmistavíš se jen na
skok, že nechalas' mi vrátka
B
zadní otevřená Gzadní otevřená
já naposled tě viděl, když ti bylo
dvacet, to jsi tenkrát řekla, že
se nechceš vracet, že jsi
unavená, ze mě unavená.
®:
Já čekala jsem, hlavu jako
střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že
člověk často sleví, já čekala
jsem, hlavu jako střep, s
podvědomou touhou, já čekala
jsem dobu dlouhou, víc než
dost, kolik přesně, nevím.
Pak jedenáctá byla a už to bylo
passé, já dřív jsem měla vědět,
že vidět chci tě zase, láska
nerezaví, láska nerezaví,
ten list, co jsem ti psala, byl
dozajista hloupý, byl odměřený
moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to
nenapravím.
®:
6
No to se ví
G
To, co na nás doma čeká, není
zrovna fajnový,
D
od pondělka na koni Gletos
jako předloni,
je to zatracenej úděl, do
praCšivejch estakád,
jipiGjou, jipiE7jou, ňáký A7cizí
D7
krávy Ghnát.
A
®: No to se Gví, zase se
C
sejdem,
za sedm Dlet Fdim, Dči příští
G
tejden,
budeme Ghrát, budeme Czpívat,
přijďte se D7dívat, bude nám
G
hej.
Celý léto nezaprší, a když jo,
tak leje furt,
všude bláta čím dál víc, nebo
zase strašnej hic,
ti, co neznaj' čistý víno, ať se z
louže napijou,
jipijou, jipijou, možná, že to
přežijou.
®:
Všechno špatný jednou skončí,
pámbu to tak nenechá,
pochopí, že tenhle svět se mu
zrovna nepoved',
potom bude plácat z hlíny
jenom samý anděly,
jipijou, jipijou, a taky zruší
pondělí.
Jako Amipísek DpřGesíváš mě
E7
mezi prsty, Dmistejně ti
E7
dlaně prázdný AmizůstaGnoCu,
ani Dmivodu nepřeliješ Gsítem,
někdy je Cstrašně Emimálo
chAmitít, Dmijá nejsem z těch, co
po E7těžký ráně AminevsGtanou.C
ani Dmivodu nepřeliješ Gsítem,
někdy je Cstrašně Emimálo
chAmitít, Dmijá nejsem z těch,
co po E7těžký ráně
Ami
nevsE7tanou.Ami
Pevnou vůlí taky příliš
neoplýváš, zdá se, že nemíníš
mě vážně brát. kolik času nám
to ještě schází, nebo je všechen
dávno pryč, a za čím se to
vlastně máme stále hnát?
kolik času nám to ještě schází,
nebo je všechen dávno pryč,
a za čím se to vlastně máme
stále Fhnát?
Jako kámen najednou mi v
cestě stojíš, vím, že se leccos
těžko obchází, radši zkusím
někde jiný příběh, který bude
lepší konec mít, ale už teď ti
můžu říct, že mi nescházíš.
radši zkusím někde jiný příběh,
který bude lepší konec mít,
ale už teď ti můžu říct, že mi
nescházíš.
Jako písek přesíváš mě mezi
prsty, stejně ti dlaně prázdný
zůstanou, ani vodu nepřeliješ
sítem, někdy je strašně málo
chtít, já nejsem z těch co po
těžký ráně nevstanou ...
Rána v trávě
Žalman a spol
Každý ráno boty Gzouval
Orosil si nohy v Gtrávě
Ami
Že se lidi mají radi Gdoufal
Ami
A proEmicitli Amiprávě
Každý ráno dlouze Gzíval
Ami
Utřel čelo do ruGkávu
Ami
A při chůzi tělem semtam
G
kýval
Ami
Před seEmibou sta Amisáhů
®:
Ami
Ami
C
Poznal GMoraFvěnku Ckrásnou
a víGnečko Cze zlata
V Čechách Gslávu FmuziCkantů
Ami
UmaEmizanou Amiod bláta. ®:
Ami
Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat
Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit.
®:
®:
®:
35
Všech vandráků múza
Nelituj
Žalman a spol
Žalman a spol
Stará archa
G
G
Spirituál Kvintet
Přišla k nám znenadáníF
hubená ažGhrůza a Fřekla že
jeGmúza Fvšech vandráků Cz
Čech. To nebyl hřích po nocích
než po kytaře sáhla
tak nám chleba kradla a
čmárala po Emizdech
®:EmiHaDlleGluja
C
zavírá se Gbrána
my Czpívat chcem do Grána
C
než napadáGsníh
Halleluja
kteroupak si dáme
než skončíme s pánem na
hřbitově obutých
Na Moravě z demižónu dobré
víno pila tak mezi námi žila
spousty hezkejch dní
Až jeden pán v limuzíně začal
po ní toužit budeš mi holka
sloužit a oženil se s ní
®:Halleluja zavírá se brána
Kdo se chudej narodil
tak CMohlo to bejt Dhorší
neliGtuj
Pár důchodek prochodil
C
Nejmíň tucet Dprojdem neliGtuj
Emi
Žlutej anděl přistaví nám
Hmi
vůz
Ten Cden zbyde v ulicích tichý
G
blues D
G
Vydáme se hledat slunce
C
Bez peněz a Ddarů - neliGtuj
®:
Emi
Nejsme přeci žádná lůza
Co na vlastní kůži růži Cmá
vyšiAmitou
D
Z obehraných slov a díků
C
Ke hmatníku ruku přibitouG
Emi
Nastavíme dešti tváře
Hmi
Ať se stoky vrásek nasyCtí,
nasyAmití
D
To se ale bláznům stává
C
Když se jim zdá sen o přežitíG,
Hmi
®: /: D7Já mám Gkocábku
D7
náram-, Gnáram-, náram-,
kocábku náD7ram-,
G
náramnou. :/
®:
G
Pršelo a blejskalo se sedm
neděl, kocábku náD7ram-,
G
náramnou,
Noe nebyl překvapenej, on to
věděl, kocábku náD7ram-,
G
náramnou.
®:
4. Přišla bouře, zlámala jim
pádla, vesla, kocábku náram-,
náramnou, tu přilétla holubice,
snítku nesla, kocábku náram-,
náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad
celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu
měli,
kocábku náram-, náramnou.
®:
*:
2x®:
*: GArcha má cíl, jé, archa má
směr, jé, plaví se k AraD7ratu
G
na sever.
®:
Ami, Hmi, C, G, Ami, G
Každou noc po milování skládala
mu hity a kašlala na city na
obyčejnej lid Za pár let tahle
múza dneska služka mici
skončila na ulici a pod mostem
má byt
Komu dál voní pot z koní
Nikdy nebyl v sedle nelituj
Zdá se mu to co nám vloni
Svět se trochu zmenšil nelituj
Místa která zbyla někde v nás
Bez pořadníků jsou a budou zas
Volná hnízda divnejch ptáků
Co se slétaj když ztratí svůj hlas
®:Halleluja zavírá se brána ..
®:
© Vraťte nám vraťte nám
tu všech vandráků múzu
má roztrhanou blůzu ..
Kdo máš na svým kontě jenom
šťastný konce
Svých cest nelituj
Třeba potkáš to svý slunce
34
®:
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři
rodní, kocábku náram-,
náramnou,
Noe je zavolal ještě před
povodní, kocábku náram-,
náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy
hladce," kocábku náram-,
náramnou.
®:
*:
7
Řekni, kde ty kytky jsou
Chvíle
Omnia vincit Amor
Spirituál Kvintet
Hop Trop
Klíč
Emi
Dmi
C
F
a
Řekni, kde ty kytky jsou,
G7
co se s nima mo
C
řekni, kde ty
Ami
F
jsou, kde mohou
C
F
F
Dívky je tu
otrhaly
G7
to kdy
kytky
G7
C
být?
během dne
do jedné,
kdo to kdy
G7
Ami
hlo stát,
F
pochopí, kdo
C
pocho pí.
Řekni, kde ty dívky jsou
co se asi mohlo stát
řekni kde ty dívky jsou
kde mohou být. Muži si je
vyhlédli, s sebou domů
odvedli kdo to kdy
pochopí,kdo to kdy pochopí.
Řekni, kde ti muži jsou
co se k čertu mohlo stát
řekni kde ti muži jsou
kde mohou být. Muži v plné
polní jdou, do války zase je
zvou kdo to kdy pochopí,kdo
to kdy pochopí.
A kde jsou ti vojáci co se
tady mohlo stát a kde jsou ti
vojáci kde mohou být. Řada
hrobů v zákrytu meluzína
kvílí tu kdo to kdy
pochopí,kdo to kdy pochopí.
8
Řekni kde ty hroby jsou
co se s nimi mohlo stát
řekni kde ty hroby jsou
kde mohou být. Co tu kytek
rozkvétá od jara do léta
kdo to kdy pochopí,kdo to
kdy pochopí
Hejno vran
Jiří Wabi Ryvola
G
Když nad pasekou vzlétne
hejno vran,
hejno vran, Ghejno vran,
je léta pel už dávno Cvyprodán,
D7
podzim se hlásí chladem
G
jasných rán,
v tom ránu prochází se Csám a
sám,
D7
kdo městu dávno sbohem
G
dal.C, G
C
®: A tak se toulá trávou
H7
spálenou,
neví jak rozloučit se s Emilétem,
dívá se na krajinu Cvzdálenou,
D7
které dal celý život Gsvůj.C, G
Nad hlavou zakrouží ti hejno
vran,
hejno vran, hejno vran,
a bílých hvězd je všude oceán,
přece si nepostavíš pod ně stan,
budeš spát pod širákem, jak tě
znám,
i když už podzim přichází.
Mám rád ty chvíle, kdy noc
už pomalu Hmikončí, Amichvíle,
co patřej' jen Hmitěm, co
neusíEminaj', toulavejm
bláznům, když právě s jarem se
Hmi
loučí a Amiza dobrý slovo ti
Hmi
srdce svý na dlani Emidaj'.
Mám rád ty chvíle, kdy holkám
ve vočích svítí slunce, když do
korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na
pavoučích sítích, to najednou
chce se mi brečet a zároveň
smát.
®: Ty rána s Avůní borový
smůEmily měly by Azůstat
navždycky v Eminás, ty rána s
C
vůní sekaný Hmitrávy a ohně,
co Cprávě Hmipomalu Emizhas'.
Mám rád ty chvíle, kdy kluci v
duchu si říkaj', jak je to
nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle
dny neutíkaj' a trápení jsou
někde v dálce, a kolem je klid.
Mám rád ty chvíle, kdy noc už
pomalu končí, chvíle, co patřej'
jen těm, co neusínaj', toulavejm
bláznům, když právě s jarem se
loučí a za dobrý slovo ti srdce
svý na dlani daj'.
®:
®: A tak se touláš...
...které dáš celý život svůj.
Šel pocestný kol
hospodských Dmizdí, Fpřisedl k
nám a Clokálem Fzní Gmipozdrav
jak svaté DmipřikázáCní:
Dmi
Omnia Cvincit DmiAmor.
Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své
vzal Omnia vincit Amor.
C
®: Zlaťák Fpálí, Cnesleví Dminic,
štěstí v Flásce Cznamená Fvíc,
všechny Gmipány Fať vezme
C
ďas! A
Dmi
Omnia Cvincit DmiAmor
Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč
Omnia vincit Amor.
Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli
plášť, vtom kdosi krví napsal
ten vzkaz: Omnia vincit Amor.
®:
Já prošel každou z nejdelších
cest, všude se ptal, co značí ta
zvěst, až řekl moudrý: Pochopíš
sám, všechno přemáhá láska."
®:
Teď s novou vírou obcházím
svět, má hlava zšedla pod tíhou
let každého zdravím větou
všech vět Omnia vincit Amor.
… Omnia vincit Amor
33
Liberátor
Tři kříže
Kláda
Míle
Hop Trop
Hop Trop
Hop Trop
Waldemar Matuška
Hmi
1. GMíle a Cmíle jsou Gcest,
které Emiznám,
jdou Gtrávou i Cúbočím Dskal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty
tam,
a já na všech s vámi stál,
proč ale blátem nás kázali vést
a špínou třísnili šat?
G
C
Dmi
C
1. Sedával v parku, sám, jen
s lahví Gpiva, kterou si koupil
kousek Cvedle v konzuDmu,
ten starej Cpán, co vobčas na
nebe se Gdíval pohledem hodně
zmateAmi7nýho rozuDmu.
Dávám sbohem břehům
proklaAmitejm, který Dmiv
drápech má Cďábel Dmisám.
Dmi
Bílou přídí Cšalupa „My
Ami
grave“ míří Dmik útesům,
C
který Dmiznám.
2. Na saku, který z popelnice
vybral, medaile, řády, kříže,
vodznak R.A.F., už vůbec
nevypadal, že by válku vyhrál
potom, co nad průlivem
vyplivoval krev.
®: Jen tři Fkříže z bíClýho
kameAminí někdo Dmido písku
C
poskláDmidal. Slzy Fv očích měl
a Cv ruce znaveAminý, lodní
Dmi
deník, co Csám do něj
Dmi
psal.
®: Život je CLiberátor Etemnou
nocí Amihřmící, a ty jen Cčekáš,
kdy tě dostaGnou, i když tě
chCrání Epevnost létaAmijící,
jiní s ní scChválně špatně
přistaDnou.
První kříž má pod sebou jen
hřích, samý pití a rvačka jen.
Chřestot nožů. při kterých
přejde smích, srdce kámen a
jméno „Sten“.
®:
Já Bob Green, mám tváře
zjizvený, štěkot psa zněl, když
jsem se smál,. Druhej kříž
mám a spím pod zemí, že jsem
falešný karty hrál.
®:
Třetí kříž sand vyvolá jen vztek,
Katty Rodgers těm dvoum život
vzal. Svědomí měl vedle nich si
klek ...
Rec: Vím, trestat je lidský, ale
odpouštět božský. Ať mi tedy
Bůh odpustí.
®: Jen tři kříže z bílýho kamení
někdo do písku poskládal.
Slzy v očích měl a v ruce
znavený, lodní deník, co sám do
něj psal.
3. Nějaký láhve, který občas
našel, za jeden Staropramen
zase vyměnil, krámem byl
slyšet jeho jáchymovskej kašel,
to, co měl za sebou, by kdekdo
nepřežil.
2. Na saku, který z popelnice
vybral, medaile, řády, kříže,
vodznak R.A.F., už vůbec
nevypadal, že by válku vyhrál
potom, co nad průlivem
vyplivoval krev.
®:
*: Život je CLiberátor Etemnou
nocí Amihřmící,
a ty jen Cčekáš, kdy tě
dostanGou ...
32
Celý roky prachy jsem si
skládal,
D
nikdy svýho Afloka neproHmipil,
vod lopaty měl vohnutý záda,
D
paty od baráku Ajsem
neodleHmipil,
A
nikdo neví, do čeho se
Hmi
někdy zamotá,
tohle Djá už Adávno pochoHmipil.
2. Taky kdysi vydělat jsem
toužil,
brácha řek' mi, že by se mnou
šel,
tak jsem háky, lana, klíny
koupil,
a sekyru jsme svoji každej
doma měl,
a plány veliký, jak fajn budem
se mít,
nikdo z nás pro holku nebrečel.
®: GDuní Dkláda koryEmitem,
bacha Hmidej, Ahej, bacha
Hmi
dej!
S Gtou si, Dbráško, netyEmikej,
netyF#kej !
3. Dřevo dostat k pile, kde ho
koupí,
není těžký, vždyť jsme fikaný,
ten rok bylo jaro ale skoupý,
a teď jsme na dně my i vory
svázaný,
a k tomu můžem říct jen, že
nemáme nic,
jen kus práce nedodělaný.
®: To Cví snad jen Ddéšť a Gvítr
kolem Eminás,
ten Cvítr, co Dzačal právě Gvát.
2. Míle a míle se táhnou těch
cest
a dál po nich zástupy jdou,
kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou,
Bůh ví, co růží, jenž dál mohly
kvést,
spí v hlíně těch práchnivých
cest?
®:
3. Dejte mi stéblo a já budu
rád,
i stéblo je záchranný pás,
dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás,
proč jen se úděl tak rád mění v
bič
a proč že se má člověk bát.
®:
®:
9
Kaťuša
Slavíci z Madridu
Starý příběh
Waldemar Matuška
Spirituál kvintet
Dm (Am) Am (Em) E (H7) Am (Em) (2x)
Řek DMojžíš jednou lidu svému:
Přišel čas dnes v noci tiše
vytratí se A7každý z vás
D
máváD7, Gmává G#Dmiim nám
D
všem A7svobodná Dzem
Já říkám rovnou každý ať s tým
počítá že naše cesta ke štěstí je
trnitá mává, mává nám všem
svobodná zem
Dmi
®: A kdo se bojí vodou jít
ten podle tónů faraónů musí žít
mává mává nám všem
svobodná zem
Na břeh vyšla, píseň zazpívala,
na stepního orla vzpomíná
na toho, kterého milovala,
jehož psaní na srdci chová,
na toho, kterého milovala,
jehož psaní na srdci chová.
Ami (Emi)
Nebe je modrý a
E(H7)
zlatý, bílá sluneční
Ami(Emi)
záře,
horko a sváteční šaty, vřava a
zpocený tváře,
vím, co se bude dít, býk už se v
ohradě vzpíná,
kdo chce, ten může jít, já si
dám sklenici vína.
®:
Dmi(Ami)
Žízeň je veliká,
Ami(Emi)
život mi utíká,
E(H7)
nechte mě příjemně
Ami(Emi)
snít,
Dmi(Ami)
ve stínu pod fíky
Ami(Emi)
poslouchat slavíky,
E(H7)
zpívat si s nima a
Ami(Emi)
pít.
Ženy jsou krásný a cudný,
mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak
havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do
nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám
sklenici vína.
®:
Nebe je modrý a zlatý, ženy
krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako
dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí,
jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám
sklenici vína.
®:
10
Až první krůček bude jednou za
námi už nikdo nesmí zaváhat
dát na fámy mává mává nám
všem svobodná zem
Pak tenhle vandr všem
potomkům ukáže že šanci má
jen ten kdo má dost kuráže
mává á nám všem svobodná
zem
Ten starý příběh z bible vám tu
vykládám ať každý ví že
rozhodnout se musí sám
mává mává nám všem
svobodná zem
Již jsou v květu jabloně i
hrušky v dál od řeky odpluly
Dmi
mlhy
Dmi
Na břeh k Fřece Gmipřiběhla
Dmi
Ka ťuša,
Gmi
na břeh sDmirázný, A7na břeh
vysoDmiký
Na břeh k řece přiběhla Kaťuša,
na břeh srázný, na břeh vysoký.
A7
Ach ty písni, písni moje milá,
leť za sluncem k chlapci mému
blíž, hrdinovi v dálném pohraničí
od Kaťuši pozdrav vyřídíš.
Aby na své děvče nezapomněl,
aby poznal, jak o něm zpívá,
v bitvě ať zem milovanou brání,
lásku k své jen Kaťuši chová.
Leti ty, pjeceňka devičja,
Leti ty, za jasnym solncem svet.
/: I bojcu na dalnem pagraničje
ot Kaťjuši pěredaj privet. :/
Pusť on vspomnit děvušku
prastuju.
Pusť on slyšit, kak ana pajot.
/:Pusť on vspomnit berežot
rodnuju
a ljubov Kaťjuši s berežjom. :/)
Partyzánská
Dmi
Skal a Gmistepí Dmidivočinou,
hladoFví a CroztrFhán,
/:D7s puškou Gmiv ruce Ds
ohněm Gmiv srdci, uháFní
vpA7řed Dmipartyzán.:/
C
V Ukrajině a v Povolží,
jako hejna hladovejch vran,
/:řádí bílých eskadrony,
jde je potřít partyzán:/
Od Baltu s větrem o závod,
až po tichý oceán,
/:rozmetal divize bílých,
slavný rudý partyzán:/
(Kaťjuša
Razcvetaly jabloni i gruši,
popyly tumany nad rekoj.
/: Vychodila na bereg Kaťjuša,
na vysokyj, na bereg krutoj. :/
Všechna síla, štěstí, život,
byl jim revolucí dán,
/:proletářům všeho světa,
příkladem je partyzán:/
Vychodila, pesňju zavodila
dlja veľkovo sizovo orla,
/: dlja tovo, kotorovo ljubila,
dlja tovo, čje pisma beregla :/
31
Strom
Sotva se narodíš
Hop Trop
D
Sotva se A7narodíš,
už ti koně A7kovou,
D
Sotva se A7narodíš,
D
už ti koně A7kovou,
G
šavli ti Dchystají AoceloDvou,
G
šavli ti Dchystají AoceloDvou,
A
oceloHmivou, Emibez
Emi7
parádyE7, A7
G
co kmáni Ddostávaj' A7u
armáDdy
G
co kmáni Ddostávaj' A7u
armáDdy.
D
Sotva se narodíš,
už si verbíř píše,
Sotva se narodíš,
už si verbíř píše,
že nejsi ze zámku, ale z chýše,
že nejsi ze zámku, ale z chýše,
ale z chýše pod horama,
ale z chýše pod horama,
těžko se vyplácet šesťákama,
těžko se vyplácet šesťákama.
Sotva se narodíš,
už ti kulku lijou,
Sotva se narodíš,
už ti kulku lijou,
kdo střelí dřív, toho nezabijou,
kdo střelí dřív, toho nezabijou,
nezabijou, a pak možná,
jakej maj' mrzáci život, pozná
jakej maj' mrzáci život, pozná.
Sotva se narodíš,
už ti šijou kabát,
Sotva se narodíš,
už ti šijou kabát,
kterej si voblíkneš jednoudvakrát,
kterej si voblíkneš jednoudvakrát,
jednou-dvakrát, naposledy,
zelený sukno je zkrvavený
zelený sukno je zkrvavený.
5. EKdejakej H7generál,
E
kdejakej H7kaprál
E
Kdejakej H7generál, Ekdejakej
H7
kaprál
s Aflintama Elidi by Hdo pole
E
hnal,
s Aflintama Elidi by Hdo pole
E
hnal,
H
do pole C#mihnal F#miproti
F#mi7
sobě, F#7, H7
A
komu jsou Emetály H7platný v
hroEbě? C#mi
A
komu jsou Emetály H7platný v
hroEbě? C#mi
1. AmiPolní cestou kráčeli
šumaGři do vísky hrát,
Ami
svatby, pohřby tahle cesta
poznaGla mnohokrát,
po Fjedné svatbě se chuGdým
lidem Amisynek narodil
a Ftáta mu u praGšný cesty
E
života strom zasadil.
®: A on tam Astál, a on tam
stál,
a koukal F#mido polí, a koukal
do polí,a byl jak Dkrál, a byl jak
král, sám v celém Eokolí,
korunu Aměl, korunu F#miměl, i
když ne Dze zlaDmita,
a jeho Dpokladem byla tráEva
střapatá.A
®:
4. Při stavbě se objevilo, že
silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty
smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky
nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň
na strništích z nouze hrál.
®: Jak tam stál, stál tam sám,
a koukal do polí, a koukal do
polí, a byl jak král, a byl jak
král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když
ne ze zlata, a jeho pokladem
byla tráva střapatá ...
2. Léta běží a na ten příběh si
už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve
větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město
začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí
mít.
®:
3. Že strom v cestě plánované,
to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém
snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš
strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad
ani nevnímal.
30
11
Rosa na kolejích
Jarní tání
Husita
Wabi Daněk
Brontosauři
Jarek Nohavica
C F6 F#6 G6 F#6 F6 C
1. Když první Amitání Dmicestu
sněhu Czkříží
a Fnad leDmidem se Esis voda
objeAmiví.
Voňavá zem se Dmisněhem tiše
C
plíží
F
tak nějak Dmilíp si Esis balím,
proč bůhAmiví.
1. /: DPásával jsem koně Au nás
ve dvoře, Dale už je nepaAsu, :/
Hmi
chudák, ten je Adole, Da pán
nahoGře, Dvšeho jenom Ado
čaHmisu, Gjó, Dvšeho jenom Ado
čaDsu.
C
Tak jako jazyk F6stále
naF#6ráG6ží
na vylomený Czub
tak se vracím F6k svýmu
náF#6draG6ží
abych šel zas Cdál
Fadd9
Přede mnou stíny se Gplouží
Ami
a
nad krajinou F#dimkrouží
podivnejF6 pták,F#6 G6pták nebo
C
mrak.
®: Tak do toho F6šlápni ať
G6
vidíš kousek Csvěta
vzít do dlaní F6dálku G6zase
jednou Czkus telegrafní F6dráty
G6
hrajou ti už Cléta to
nekonečneF6
dlouF#6hýG6monoF#6tónF6ní
C
blues CJe ráno, je ráno.
Nohama F6stíF#6ráš G6rosu na
F#6
koF6leCjích Nohama stíráš
rosu na kolejích
Pajda dobře hlídá pocestní co se
nocí toulaj
Co si radši počkaj až se stmí a
pak šlapou dál
Po kolejích táhnou bosí a na
špagátu nosí
celej svůj dům - deku a rum.
®:
12
®: Přišel čas Fslunce, zrození a
C
tratí
na kterejch Fpotkáš kluky ze
všech Cstran
:Hubenej AmiJoe, Čára, Ušoun
se ti Dmivrátí
oživne Fkemp, Esis jaro vítej k
Ami
nám.:
2. Kdo ví jak voní země, když se
budí
pocit má vždy jak zrodil by se
sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život
nám.
®: Přišel čas slunce, ...
3. Zmrznout by měla, kéž by se
tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše
fuk.
Pak bych měl naději, že i příští
jaro
bude má země zdravá jako buk.
2. /: Máma ušila mi režnou
kytlici, padla mi jak ulitá, :/
táta vytáh\' ze stodoly sudlici:
teď jseš, Jarku, husita, jó, teď
jseš, Jarku, husita.
®: /: DHejtman volá:\"ADo
zbraDně, Hmibijte Emipány, A7hr
na Dně!\"A7 :/
a Hmimně srdce Emibuší, A7lásce
D
dal jsem duši, Hmijen Emiať s
námi zůsA7tane.D
6. /: Chtěl jsem jí dát pusu tam,
co je ten keř, řekla:\"To se
nedělá,\" :/ když mě nezabijou,
to mi, holka, věř, budeš moje
docela, jó, budeš moje docela.
®:
7. /: Už se na nás ženou křižáci
smělí, zlaté kříže na krku, :/
jen co uslyšeli, jak jsme zapěli,
zpět se ženou v úprku, jó, zpět
se ženou v úprku.
8. V trávě leží klobouk, čípak
mohl být, prý kardinála z
Anglie,
v trávě leží klobouk, čípak mohl
být, prý kardinála z Itálie,
tam v tý trávě zítra budeme se
mít já a moje Marie, jó,
ať miluje, kdo žije, jó,
ať žije historie!
3. /: U města Tachova stojí
křižáci, leskne se jim brnění, :/
sudlice je těžká, já se potácím,
dvakrát dobře mi není, jó,
dvakrát dobře mi není.
4. /: Tolik hezkejch holek chodí
po světě, já žádnou neměl pro
sebe, :/
tak si říkám: chlapče, křižák
bodne tě, čistej půjdeš do nebe,
jó, čistej půjdeš do nebe.
®:
5. /: Na vozové hradbě stojí
Marie, mává na mě zdaleka, :/
křižáci, kdo na ni sáhne,
mordyje, ten se pomsty dočeká,
jó, ten se pomsty dočeká.
29
Velrybářská výprava
®:
Pacifik
1. JedCnou plác mě přes
F
rameno JohG7ny zvanej
KnechtC: "Mám Amipro tebe,
hoDmichu, v pácu moc G7fajnovej
kšeft!C"
Objednal hned litr Frumu a
G7
pak nežně řvalC: "Sbal Amise,
jedem na Dmivelryby, prej G7až
za polár.C"
5. Tohleto nám neměl říkat, teď
to dobře ví, stáhli jsme mu kůži
z těla, tomu hadovi, z paluby
pak slanej vítr jeho tělo smet,
chachacha, máme velryb plný
zuby, na to vezmi jed.
®:
Za chvíli už budu v dáli
®: Výprava velCrybářská koleFm
Grónska nezG7dařila se,C
protože nejeli Amijsme na
velDmiryby, ale G7na mrože.C
2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v
zátoce, nakládaj se sudy s
rumem, maso, ovoce, vypluli
jsme časně zrána, směr severní
pól, dřív, než přístav zmizel z
očí, každej byl namol.
®:
3. Na loď padla jinovatka, s ní
třeskutej mráz, hoň velryby v
kupách ledu, to ti zlomí vaz,
na pobřeží místo ženskejch
mávaj tučňáci, v tomhle kraji
beztak nemáš jinou legraci.
®:
4. Když jsme domů připluli, už
psal se příští rok, starej řejdař
povídá, že nedá ani flok: "Místo
velryb v Grónským moři zajímal
vás grog, tuhle práci zaplatil by
asi jenom cvok."
28
G
Hučku svou na pozdrav
smekám světla Amivlaku vidím
plát tak na D7svůj nárazník
čekám už jsem CTě měl akoGrát.
Zítra ráno až se vzbudíš
zjistíš Amiže se slehla zem
a Tvůj D7miláček že pláchnul
tím půlCnočním expreGsem.
®: Za chvíli už budu v dáli
za chvíli mi bude fajn,
o Tvý lásce, která pálí
nebudu mít ani šajn
Za chvíli už budu v dáli
za chvíli mi bude fajn,
o Tvý lásce, která pálí
nebudu mít ani šajn
Nejdřív zní vlakovej zvonec
pak píšťala, je mi hej
konečně vím, že je konec
naší lásky tutovej.
Z kapsy tahám harmoniku
tuláckej song budu hrát
sedím si na nárazníku a je mi
tak akorát.
Krásný je vzduch
Tři čuníci
Hudka
Jarek Nohavica
/: DKrásný je Hmivzduch,
krásnější je Amoře:/
/:Dco je nejkrásFisminější,
G
co je nejkrásAnější,
D
usměA7vavé Dtváře:/
V Cřadě za sebou, tři čuníci jdou
ťápají se v blátě cestou
necestouAmi DmiKufry nemají,
cestu neznajíG7 DmiVyšli prostě
do světa a G7vesele si zpívají
/:Pevný je stůl, pevnější je
hora:/
/:co je nejpevnější, co je
nejpevnější, ta člověčí víra:/
®:Uiiiiii ui uiiiii, ui ui ui ui, uiiii ..
G
/:Pustá je poušť, nebeské
dálky:/
/:co je nejpustější, co je
nejpustější, žít život bez lásky:/
/:Mocná je zbraň, mocnější je
právo:/
/:co je nejmocnější, co je
nejmocnější, pravdomluvné
slovo:/
/:Velká je zem, šplouchá na ní
voda:/
/:co je však největší, co je však
největší, ta lidská svoboda:/
/: Krásný je vzduch,
krásnější je moře:/….
Levá pravá teď, přední zadní už,
tři čuníci jdou, jdou, jako jeden
muž Žito chřoupají, ušima
bimbají Vyšli prostě do světa a
vesele si zpívají
Auta jezdí tam, náklaďáky sem
Tři čuníci jdou jdou rovnou za
nosem Lidé zírají, důvod neznají
Proč ti malí čuníci tak vesele si
zpívají
Když se spustí déšť, roztrhne se
mrak, k sobě přitulí se čumák
na čumák Blesky blýskají, kapky
pleskají Oni v dešti, nepohodě
vesele si zpívají
Když kopýtka pálí, když jim
dojde dech sednou ku studánce
na vysoký břeh Do vody
koukají, kopýtka máchají
Chvilinku si odpočinou a pak dál
se vydají
Za tu spoustu let co je světem
svět Přešli zeměkouli třikrát tam
a zpět V řade za sebou, hele
támhle jdou Pojďme s nima
zazpívat si jejich píseň veselou.
13
Zpátky do trenek
Kamelot
Je to zpáGtky pár let, sedm,
šest nebo pět,
kdy Emiruku mou vzal,
kluk s Gharmonikou, co
voG/F#něl arnikou,
mi koEmišili dal,
když proCmočená, v dešti
C/H
ubrečená, jsem čeAmikala dýl
D
na vlak, co odjel, a Cposlední
podběl se v Gmokru zavil.
G/F#
Řekl:\"Chceš se mnou jít, vodu
z dlaní mi pít a milovat zem,
z mlhovin spletu šál, tebe v něj
zamotám jak dítě do plen,\"
já řekla:\"Tak pojď, svět je
veliká loď, co přístavy má,\"
pak hodiny ve zdi skřížily pěsti,
a co bylo dál?
Z pastvin do lesa hloub šli jsme
pšenicí plout jak kapitán Cook,
slunce ztratilo dech, vodou
nasákl mech a džíny na dluh,
noc přešla k ránu a do větví
stanu už nakoukl den,
on zmizel jak pára, já zůstala
sama a zbyl jenom sen.
*: Jenže Gživot je trysk, prachy,
risk nebo zisk a Chonička
slávy,Ami co Gkůži nám dře a
G/F#
do očí lže a Cmotá nám
hlavy,Ami tak Cutíkám zpět,
třeba Amiobejdu svět a Cnajdu tě
zas jako dřív, Ami7už mi jede
vlaGk.
G/F#
14
Je to zpáGtky pár let, sedm,
šest nebo pět,
kdy Emiruku mou vzal,
kluk s Gharmonikou, co
voG/F#něl arnikou,
mi koEmišili dal,
když proCmočená, v dešti
C/H
ubrečená, jsem čeAmikala dýl
D
na vlak, co odjel, a Cposlední
podběl se v Gmokru zavil.
G/F#
Voda se neutopí
Válka růží
Severní vítr
Spirituál kvintet
Svěrák + Uhlíř
rozplynul se Ghustý dým,
derry down, hej, Adown-adown,
nad ztiDmichlým polem
váGmilečným, derry doDmiwn,A
jen Fticho stojí CkolkoAlem
a víDmitěz pleDmi/Cní vlaBstní
A
zem,
je válka růDmiží, down,
Gmi
derry, derry, Aderry down-aDmi
down.
Už
Dmi
Dmi
Dmi
Napsal jsem ti písničku,
abys už Cneplakala, F G
Dmi
napsal jsem ti písničku,
G
abys byCla veselá, F G
F
kdyDmiby Cjsi Gse
Dmi
pouCsmáGla,
B
to Fby Cjsi Gmě DmipotěšiGla.
G
Ref: Vždyť víš že Cvoda se
D
neutoGpí, Amiplamínek
Fmaj
nespáGlí, Clávky jdou Dpřes
příkoGpy, Amiproč bychom Fmajse
báGli? AmiVítr se EminezaduGmisí,
dálka se Fnevzdálí, jsem
vždycky tam, kde ty Cjsi,
proč bychom Fmajse báCli,
proč bychom Fmajse báCli.
Napsal jsem ti písničku, aby sis
byla jistá, napsal jsem ti
písničku, že jsi moje jediná,
kdyby jsi se pousmála,
to by jsi mě potěšila.
Ref: Vždyť víš...
Ref: Voda se neutopí...
Nečekej soucit od rváče, derry
down, hej, down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry
down,
na těle mrtvé krajiny se mečem
píšou dějiny,
je válka růží, down, derry,
derry, derry down, a-down.
Dva erby, dvojí korouhev, derry
down, hej, down-a-down,
dva rody živí jeden hněv, derry
down,
kdo změří, kam se nahnul trůn,
zda k Yorkům nebo k
Lancastrům,
je válka růží, down, derry,
derry, derry down, a-down.
Dva erby, dvojí korouhev, derry
down, hej, down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry
down,
ať ten či druhý přežije, vždy
nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, down, derry,
derry, derry down, a-down.
Jdu s Cděravou patou, mám
Ami
horečku zlatou
Jsem Fchudý, jsem sláb a
C
nemocen
Hlava mě pálí a v Amimodravé
dáli
Se Fleskne a Gtřpytí můj Csen
Kraj pod sněhem mlčí, tam
stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o
zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát
®:CSeverní C7vítr je Fkrutý,
počítejC lásko má s G7tím
C
k nohám ti C7dám zlaté Fpruty
nebo se Cvůbec GnevrátímC
Tak zarůstám vousem a vlci už
jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že
kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž
Zde leží ten blázen, chtěl vilu,
chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár
zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
27
Král a klaun
Karel Kryl
GCGCGC
D
KrálC do bojeG táh'C,G
doCvelikéGdálkyC, G a s Cním do
té Gválky D7jel na mezku Gklaun,
D
nežChledí siGstáh'C,Gtak
zCvýrazuGtvářeC,G Cbys nepoznal
G
lháře, D7co zakrývá Gstrach.
®:D7Tiše šeptal při té hrůze:
G
"Inter arma silent musae,"
A
místo zvonku cinkal brněnímD7,
C, D7
, KrálCdo bojeGtáh'C,G,
C
do veliké Gdálky,C, G Ca s ním do
té Gválky D7jel na mezku
G
klaunH, C, G, A7.
král do boje táh', s tou vraždící
lůzou klaun třásl se hrůzou a
odvetu kul. Král do boje táh', a
v červáncích vlídných zřel, na
čele bídných jak vstříc jde mu
klaun, když západ pak vzplál,
tok potoků temněl, klaun tušení
neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze:
"Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila
dále a neměla krále, klaun na
loutnu hrál,
Spinkej
Spirituál kvintet
Už se Gkončí den, už Cje čas k
spánku, Gzdi se barví Cod
červánků, Ghleď, už lampář
sEmivětla rozsvěDcí, tak si Gdočti
stránku, Czavři knížku,
G
honem hupky Cdo pelíšku,
G
koťata už dávno Emivrní za
peDcí.
Ač bylo kyselé přeca sem sa opil
Eště včil sa stydím, eště včil sa
stydím Co jsem všechno tropil
Ale sa nehněvám žes mňa
ošidila To ta moja žízeň to ta
moja žízeň Ta to zavinila
Buráky
®: Tak Gspinkej, ať Cve tvých
snech Grůže kvetou, Cvoní
mech,
G
princeznu si EmiHonza bude
D
brát, až Gpůlnoc Cprostře sítě,
G
na vlásky Cpolíbí tě, VžGdyť i
tvá Hmimáma musí Dspát.
Když sever válči s jihem a
zem jde do válGky v polích
místo bavlny teď Arostou
bodláD7ky já Gviděl v stínu u
silnice Cz jihu vojáGky jak válejí
se líně a D7louskaj´ buráGky.
Král do boje táh', a sotva se
vzdálil, tak vesnice pálil a
dobýval měst, klaun v očích
měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z
rukou a krev.
2. Západ rudou barvu ztrácí,
od řeky se táta vrací,
musím jít, je jistě hladový,
až se usměje, tak na chvilenku
očí si mu všimni, synku,
snad jednou budeš taky takový.
®: GHej hou, hej hou, nač
C
chodit do válGky je lepší doma
sedět a Alouskat buráD7ky
G
Hej hou, hej hou, nač Cchodit
do válGky je lepší doma sedět a
A
louskat D7buráGky
Tiše šeptal při té hrůze: Inter
arma silent musae místo loutny
držel v ruce meč, král do boje
táh', a sotva se vzdálil, tak
vesnice pálil a dobýval měst.
®:
Plukovník sedí v sedle volá:
Yankeeové jdou ! ale mužstvo
leží v trávě, prý dál už
nemohou. Tak plukovník se
otočí a vzhlédne do dálky
a vidí slavnou armádu jak
louská buráky.
®:
Až táhle válka skončí a my zas
budem žít svý milenky a ženy
pak půjdem políbit. A když se
mě zeptají: hrdino, cos dělal za
války? No, flákal jsem se s
kvérem a louskal buráky.
®:
D7
klaun na loutnu Ghrál,
klaun na loutnu Ghrál ...
D7
Sbohem galánečko
Vlata Redl
G
Král do boje táh', s tou vraždící
lůzou klaun třásl se hrůzou a
odvetu kul, když v noci byl klid,
tak oklamal stráže a, nemaje
páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy ve
válce že mlčí Múzy
muži by však mlčet neměli,
Sbohem galáEminečko Amijá už
musím DjíGti Dsbohem
galáHminečko Emijá už musím
A
jíti D4sus, D AmiKyselé víDnečko,
G
kyselé víAminečDko GPodalas
mně Amik DpiGtí
Sbohem galánečko rozlučme sa
v pánu Kyselé vínečko, kyselé
vínečko Podalas mně v džbánu.
G
C
26
15
Pohádka
Karel Plíhal
G C G Ami G D G C G Ami G Emi
Recitál:
Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo,
princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím,
drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,
každý si odnáší kousíček
úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke
zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké
veselce,
paprsky luceren metají kozelce
a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod
kola,
Šmudla si přivezl v odřeným
wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou
Sněhurku,
vrátný se zohýbá pro tučné
spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho
nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí
pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů,
"Na zdraví nevěsty, na zdraví
ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou
do břicha,
náhle se za oknem objevil
skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch
16
kytek,
pěkně se usmál a pěkně se
podíval
a pak mi po očku do ucha
zazpíval:
®: GDej mi ruku sDvou,
studenouEmi od okenních
sHmi/Dkel,
všichni tě mCezi sebe zvHmi/Dou
a jCá jsem tDu proto, Gabys
šelEmi.
Rec: Na plný obrátky letíme
světem,
všechny ty pohádky patřily
dětem,
dneska už se neplatí buchtama
za skutky,
sudičky sesmolí kádrový
posudky,
obložen prošlými dlužními úpisy,
koukám se z okna a vzpomínám
na kdysi,
jak se mi za oknem objevil
skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch
kytek,
pěkně se usmál a pěkně se
podíval
a pak mi po očku do ucha
zazpíval:
®:
®:
Já písnička
Tmavomodrý svět
Žalman a spol
Ježek, Voskovec a Werich
To Dmijá zrozená z nemocnýchC
básníků, z tichých Amivět po
nocích utkanáDmi
To já zrozená není mi do smíchu
Když mám být pod cenou
prodaná
D
®:Kdo Fvás obléká do šatůC
svatebních Holky Dmimý
ztracený, ztracený A
Ženich Dmispí na růži, až
C
někam pod kůži se můj
Ami
strach do klína schováváDmi
To já zrozená v hospodách na
tácku
Raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na placku
Směju se po stěnách cizincům.
Netoliko, B9že je tma, Dale
neA7viDdímA7
D
Vím, že je tu B9všude tma, Djá
ji A7neviDdím
B
Vidím jenom to, Dže nevidím
nic
B
když připustím, že vidím, měl
bych E7vidět A7víc
D
Svou hlavu, trup, B9dvě ruce,
E9
nohy neviA7dím
D
Tak, D9kam se poděl můj
doposud dokonalý B9zrak
na všem leží neproniknutelně
modrý Dmrak
tmavoB9modA7rý DmrakA7
D
Sám, D9nevím ani kudy jíti
mám a B9kam
a to, že na hlavě tmavomodrý
klobouk Dmám
to je B9práA7vě Dklam G7, D
B9
®:
B
To já písnička ležím tu před
vámi
Jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány
Kteří smí o lásku se mnou hrát.
Nemám hlad, tak co mi naplat
že mi chutná
E9
Co naplat, že E7ač nemám
hlad
Gmi6
duše D#dimsmutnáA7
D
D
®:
Pět
neděl, sedm hodin, tři měsíce
a šest B9let
melancholicky jsem pozoroval
D
svět
tmavoB9modA7rý Dsvět
D9
25
Lousiana
Loď John B.
Škrábej
Hop Trop
Plavci (Bee Gees)
Hop Trop
Ten, Emikdo by jednou chtěl bejt
vopravdickej chlap
a na Gšífu křížit Dsvět ho
neleeká,
teď příležitost má a stačí, aby se
jí drap',
ať Gna tu chvíli Ddlouho
nečeEmiká.
E
Emi
®: EmiLouisiGaDna, LouisiGaDna
zGná už Ddálky modraAvý,Emi
G D
bí lá LouisGiaDna,
jako Gvíra pevná Dloď,
podepiš a s náma Emipojď,
taky hned si z bečky Dnahni na
draEmiví.
Nejdřív jsem se napil,
na zdraví všem připil,
vím že cesta má konec už má.
Tak nechte mě plout,
tak nechte mě plout,
sil už málo mám,
tak nechte mě plout.
2. Jó, tady každej z nás
má ruku k ruce blíž, když to
musí bejt, i do vohně ji dá,
proti nám je pracháč i kostelní
myš,
nám stačí dejchat volně akorát.
Sklenici svou dopil,
za krátko u mě byl,
okovy na ruce dal a pistole vzal.
Sám šerif John Stone,
sám šerif John Stone,
moji svobodu
vzal šerif John Stone.
Už vyplouvá loď John B.,
už vyplouvá loď John B.,
okamžik malý jen,
než poplujem dálH7.
Tak nechte mě Eplout,
E7
tak nechte mě Aplout, Ami
E
sil už málo mám,
H7
tak nechte mě Eplout.
®:
3. Až budem někde dál,
kde není vidět zem,
dvě hnáty křížem vzhůru vyletí,
zas bude Černej Jack
smát se nad mořem, co je
hrobem jeho obětí.
®:
24
Už vyplouvá loď John B.,
už vyplouvá loď John B.,
okamžik malý jen,
než poplujem dál.
Tak nechte mě plout,
tak nechte mě plout,
sil už málo mám,
tak nechte mě plout.
Trojstěžníku plachty k
rozervání napnutý,
G
třináctej den je to s náma
nějaký nahnutý,
D
smůlu táhnem za kormidlem
s sebou po Emivlnách, my
lodníci jsme na tom nejhůř, vím
to na tuty,
G
pískovcovou cihlu v ruce, záda
vohnutý,
D
bocman vříská, nejradši bych
po krku mu Emisáh'.
®: Hej, Emihej!
Škrábej ty prkna, ať jsou Cbílý!
Hej, Emihej!
Škrábej, ty prkna musej' Cbejt!
Hej, Emihej!
Říkej si klidně každou Cchvíli:
Emi
nebudem Dspílat, Emiruce
D
spínat, Emižalmy Dzpívat,
Emi
hou!
Bez vody jsme všichni skoro
žízní leknutý, nikomu z nás
nevadí, že spíme vobutý,
stejně každej den jeden z nás
končí na marách, čert aby vzal
bocmana a s ním i drhnutí, ze
kterýho máme teď ty záda
vohnutý, chcem bejt rovný, až
do pekla překročíme práh.
Pochod amerických
námořníků
D
My sloužíme svému národu,
my sloužíme A7na moři.
D
A pro lidská práva, svobodu,
naše srdce A7zahoří.
®: /:GKdyby každý na svém
místě stál, bojový Gkdyž zazněl
D
ryk, s čistým štítem všude
bojoval ameA7rický námořník:/
D
Vesele se vlajka třepotá,
pohrává s ní větru van.
Naše lodě plují do světa,
brazdí každý oceán.
®: /:Ať je bouře nebo žhavý
den, na stráži stát vždycky
zvyk. Tak je k boji stále
připraven americký námořník:/
Když na moře lodi vplouvají,
v přístavu je lidí dav.
A pak bílé šátky mávají,
námořníkům na pozdrav.
®: /:A když jejich slavná píseň
zní, je to jako vřelý dík.
Že svobodu vždycky uhájí
americký námořník:/
®:
17
Babička Mary
Ježek, Voskovec a Werich
1. AmiŠtěchovická laguna když
dřímá v zadumaném stínu
Kordylér, Dmipirát zkrvaveAminou
šerpu ždímá, H7kapitán pucuje
E
revolver. Pikovická rýžoviště
zlata čeří se v příboji Sázavy,
ale za to krčmářova chata
Dmi
křepčí rykem E7chlapské
Ami
zábavy.
G7
Když tu náhle, Cco se děje,
divný šelest houštím spěje,
plch, skunk, vše utíká
F
po stráni F#dimod MedEníka.
Krčmář zhasne, kovbojové
ztichnou, pirát zděšen tvář si
zakryje, rudé squaw se chvějí a
pak vzdychnou: H7"Blíží se k
nám Epostrach préG7rie."
®: CMary, D7babička GMary, dva
kolťáky za pasem, nad hlaCvou
točí lasem. Stoletá Mary,
D7
babička Mary, G7ta zkrotí
křepce hřebce, Cať chce, či
E7
nechce.
2.Žádné zuby, z jelenice sukně,
ale za to tvrdé bicepsy, Mary
má vždy slivovici v putně, Toma
Mixe strčí do kapsy. Klika
cvakla, v krčmě dveře letí a
babička vchází do dveří, "Pintu
ginu, lumpové prokletí!"
bezzubou dásní zaláteří.
18
Vypiju to jen ve stoje, jdu do
volebního boje, zřím zas město
drahý, jedu volit do Prahy.
Pridi Jáno
/: DPridi Jáno k nám,
ale nechoď Dsám:/
/: A7Vem si sebou, vem si sebou
D
kama Grády Dpres ze D7lený
D
háj D7:/
G
Dopila a aby se neřeklo,
putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo
s šlajsnou svatojánských atolů.
®: Mary, babička Mary, pádluje
bez námahy po proudu až do
Prahy. Stoletá Mary, babička
Mary, jde do volebního boje za
kovboje.
3.Ledva v Praze kotvu vyhodila,
pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila,
že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana
psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná,
oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na
předáka je to mládí, ze všech
nejvíce, volala ji polnice.
/:V zeleném háju na ťa čakajů:/
/:tam ťa Jáno, tam ťa Jáno
premilený tam ťa zabijů:/
/:Nezabijú ma, nebojím sa já:/
/:mám šavlenku, mám šavlenku
vysekám sa já:/
/:Nevysakáš sa,
je jich na ťa moc:/
/:nebudeš moc, nebudeš moc
milá dobrú noc:/
®: Když nás Dpůjdou GmiliDony
D
všichE7ni DproHmitiEmi7
A7
věDtruG, Dkaždý ujde Gten svůj
D
metr, E7dáme DmeHmitr Emi7k
A7
meDtru.
Kde je Gsíla zpátečDníAmi6+ků,
H7
kde je EmisílaEmi E9větAru.
A7
Proti D7proudu
G
postouDpíAmi6+me H7o E7sta
D Hmi Emi7
ki lo
meA7trůD
C7
Když nás Fpůjdou miBlioFny
všichni FproDmiti
Gmi
věC7truF,Esdim,
C7
každý ujFde Bten svůj meFtr,
dáG7me FmeDmitr Gmik meC7truF.
F7
Kde je síBla zpátečFníků, kde
D7
je síGmila G7věCtruEsdim.
C7
ProG7ti F7proudu
B
poHdimstouFpíCmi6+me D7o G7sta
F Dmi Gmi
ki lo meC7trůF, C, F
G7
/:Dobrú noc dávám všem
věrným panám:/
/:jen té jedné, jen té jedné
falešnici dobrú noc nedám:/
Proti větru
Tak babičku, pro kterou vždy
byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila,
volební agitace.
Po větru Gminetečně C7veteš se
F
kutálí, po prouF7du i Bbahno
E7/5b
někdy se Ahne.
Gmi
V závětří Dmina Gmisýpce
Dmi
jen Gmikrysa DmizaháGmilí,
Dmi
nám Gmivítr AnálaDmidu
A
vždyE7cky A7zvedne.
Ježek, Voskovec a Werich
Dmi,Gmi, Dmi
Dmi
Za Gmivětrem DmiplesGminivět
nechGmiceme a
Dmi
nebuGmidem, Dmimusíme
A
dopDmiředu Ao Gmikousek
A
dál. Gmi6+
A
Po Gmiproudu Dmipo Gmivětru
Dmi
nechGmicem a
Dmi
nepůGmijdem, Dmito Gmiby nás
A
do Dmismetí AvíE7itr zaAvál.
Dmi
®: Mary, bojovná Mary, už
nesedává v sedle, ve volbách
byla vedle. Stoletou Mary,
babičku Mary, volbama zabitou
vzal k sobě Manitou.
23
Ráno bylo stejný
Guadalcanal
Žalman a spol
G
Stál na zastávce s
vypůjHmičenou kytaDrou, Ami7v
druhý ruce holku Dto zavazadlo
G
svý.
Emi
A tý holce v sáčku řek
D
dobrýtro miláčku, Cpodívej se
G
do dáli, E7uvidíš dvě smutný
koleAmije D7na silniGci. C,G,C
®: DRáno bylo stejný,
C
nesváteGčCnGíCG,
D
na tvářích počasí,
G
proměnlCiGvCýCG,
D
radio hlásilo, Cna blatech
G
svítá,
E7
každej byl tak trochu Ami7sám
D
hm…G,CG
Ráno bylo stejný, stejný pivo,
stejný blues. Ospalý a nudný
byli po flámu. Kouřili
partyzánku, dým foukali do
vánku, Dívali se do dálky, viděli
dvě smutný koleje na silnici
®
Holka zvedej kotvy, nikdo nás
už nebere, pojedeme po svejch
do podnájmu žít.
Koupíme na splátky, jízdenku
tam a zpátky, až omrzí nás
dálky, budem jak dvě smutný
koleje na silnici.
®
Jasný jak facka
Dmi
Vlny moře bouří větry dují,
loď Gmiuhání Dmiv dál.
Dmi
Američtí námořníci plují, na
Gmi
GuadalcaA7nal.
Dmi
Harmonika tesknou píseň
zpívá, do Gmipřísvitu Dmihvězd.
Gmi
A jak ta píseň zní, Dmimnohý
z nich to ví, A7že se možná
nevráDtí.
®: Krásná MereFismidith, Gvíš,
kdo jel se Dbít Gmia plul na
křižDníku A7na GuadalcaDnal.
Krásná MereFismidith, Gaž zas
budeš Dsnít, Gminezapomeň
D
nikdy A7na GudalcaDnal
Jak tam pod palHmimami Fispad
Hmi
ten, co měl tě Fistolik
A7
rádA7+.
D
Krásná MereFismidith, Gpřijď se
pomodDlit, Gmiza ty jež neDvrátil
A7
nám GuadalcaDnal.
V širém moři na ostrůvku
malém, o kterém ty sníš.
V háji stinných mlčenlivých
palem, jen prostý je kříž.
Pod ním mnohý z mladých
námořníků spí svůj věčný sen.
Když se hvězdy skví v ticho
půlnoční, v palmách větví píseň
zní.
®
Tak už to vEmiře a chlapi Dvostrý
jsou jak Cmeče
a že maj' vzGtek, tak pijou, Dco
jen trochu Gteče,
na lodi Djak by měla Amipřijít
velká H7bouře,
to, co se Emiděje, skoro Dpodobá
se vzCpouře.Emi
Jakej já byl Amisamotář
a Flovec zkušenejG,
C
rád jsem nabíd Amivětru tvář
i Fkdyž byl studenejG.
C
Míval jsem srub Amidřevěnej
a Fpsici nazrzlouG
C
a u srubu schod Amikamenej
a Fstudnu zaGmrCzlAmi ou. F,G,C
Začal si kapitán, co hrozný
tvrdil věci, za který držet by ho
měli v pevný kleci, říkal, že svět
je vlastně velikánská koule, a
nikdo nevěřil mu ani na půl
coule.
A že se pít už nedala ta voda
zamrzlá, já řek jsem aby
hlídala ta psice nazrzlá. Hlídej
ten srub dřevěnej a sebe
jakbysmet a u srubu schod
kamenej a v tý studni led.
®: EmiJasný jak Gfacka, země je
placka a kolem Amidokola jen
oceGán,
do tisíc Emiláter, tvrdil to Apáter,
a to je Cvíc než kapiFtán,D ten
když si Gnahne, hned ho to
D
táhne
pořád na Amizápad do InGdie,
po zlatě Emiprahne, skončí a
A
ráhně
a dýl než Ctejden nepřežiGje.
A tak jsem sedl na koně a do
města jel pít, vždyť večer v
modním salóně si můžu dovolit.
Patří mi srub dřevěnej a psice
nazrzlá a u srubu schod
kamenej a studna zamrzlá
D
Bylo by snadnější než jeho
tvrdou hlavu přesvědčit vorvaně
anebo mořskou krávu, že kdo se
jednou vydal do neznámejch
proudů, dostal se zaručeně k
poslednímu soudu.
®:
22
Psice
Hop Trop
C
Ve městě bylo veselo a holky
prima moc a mě se domů
nechtělo, tak pil jsem celou noc.
A propil jsem srub dřevěnej a
psici nazrzlou, a u srubu schod
kamenej a studnu zamrzlou.
A když dám dolar k dolaru a
všechno na knížku, já řeknu
holkám u báru, že chci si k
Ježíšku. Pořídit srub dřevěnej a
psici nazrzlou
a u srubu schod kamenej a
studnu nazrzlou.
19
Tulácký ráno
Zelené údolí
Brontosauři
Dmi
Posvátný je mi každý ráno,
když ze sna budí šumící
lesDmi,
a když se zvedám s písničkou
známou Amia přezky chřestí o
skalnatou mez. Dmi
Ami
®: Tulácký ráno,
na kemp se snáší,
B
za chvíli půjdem
C
toulat se dálF
a Dmivodou z říčky
oheň se zháší,
B
tak zase půjdem
C
toulat se Dmidál.
Posvátný je mi každý večer,
když oči k ohni vždy vrací se
zpět. Tam mnohý z pánů měl by
se kouknout a hned by věděl,
jaký chcem svět.
C
Kam se všichni těší, kdo to ví a
já to Gvím a ty to Cznáš tam,
kde čeká tábor stanový, ten
přítel náš, ten přítel náš.
®: Tam v dáli Fu starýho mlýna
C
teče řeka líná, Gv měkké trávě
záda nebolí C. Tam hukot Fjezu a
zpěv žabí láká nás a vábí, tam
je naše krásné údolí C.
Lvíčata si tábor postaví a jak v
něm žít si poradí, ožije i náhon
bublavý o šťastný smích a o
mládí.
®:
Přijdou chvíle her a soutěží, kdo
první byl, kdo poslední, o to
přece vůbec neběží, chcem
svorně žít těch dvacet dní.
®:
®:
Posvátný je mi každý slovo,
když lesní moudrost a přirodu
znáš. Bobříků sílu a odvahu
touhy, kolik v tom pravdy, však
kdo nám ji dá?
®:
20
Růže z Texasu
Pískající Cikán
Waldemar Matuška
Spirituál kvintet
JeEdu Vám takhle E7stezkou dát
koňům v řece Epít
v tom potkám holku hezkou až
H7
jsem Vám z koně slit
Měla Ekytku žlutých E7květů,
snad Arůží, co já Evím
znám plno hezkejch ženskejch
květů, ale H7tahle hraje Eprim
1. GDívka Amiloudá se
Hmi
vinicíAmi,
G
tam, kde Amizídka je
Hmi
nízkAmiá,
G
tam, kde Amistráň končí
Hmi
vonící,
C
tam GpísničCku někdo GpíCskDá.
A
®: E7Kdo si Akazí smysl pro
krásu, ať s Etou a nebo s tou
Děj si říct, že kromě Texasu
tyhle H7růže nerostou
Ať máš Ekolťák nízko E7u pásu,
ať jsi Atřeba zloděj Estád
tyhle žlutý růže z Texasu budeš
H7
pořád mít už Erád
Řekla, že tu žije v ranči, jen
sama s tátou svým a že hrozně
řada tanci, však právě nemá s
kým tak já jsem se ji nabíd, že
půjdu s ní a rád a že se dám i
zabít, když si to bude přát
Hned si dala se mnou rande a
přišla přesně v půl a dole teklo
Rio Grande a po něm měsíc plul
Když si to tak v hlavě srovnám,
co víc jsem si moh přát ona byla
krásná, stihla, rovná, zkrátka
akorát
®:
Od těch dob švy stádo koní sem
vodím k řece pít a žiju jenom
pro ní a chtěl bych si ji vzít Když
večer banjo ladím a zpívám si tu
svou tak v duchu pořád hladím
tu tuží voňavou
2. Ohlédne se a "Propána!", v
stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží,
písničku píská.
3. Chvíli tam stojí potichu,
písnička si jí získá,
domů jdou spolu do smíchu, je
slyšet cikán, jak píská.
4. Jenže tatík, jak vidí cikána,
pěstí do stolu tříská,
"Ať táhne pryč, vesta odraná,
groš nemá, něco ti spíská."
5. Teď smutnou dceru má u
vrátek, jen Bůh ví, jak se jí
stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek
ten který v dálce si píská."
6. Pár šídel honí se po louce, v
trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde
dál a písničku píská.
7. Na závěr zbývá už jenom říct,
v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc,
kdo po svém si píská ...
21