pdf - WordPress.com
Transkript
pdf - WordPress.com
OBSAH / ÚVODNÍK /2 OBSAH: Milí čtenáři, Úvodník České Vánoce Výročí a významné dny Pranostikář Pohádka Křížovky Hádanky Kam s dětmi v Miláně Omalovánka Krajánkova knihovna Malý kuchařík Čtení na pokračování Krajánkův lexikon Říkanky Zpívánky Krajánkovo tvoření Česká škola Milán 2 3 4 5 6-7 8 9 10-11 12-13 14-15 16 17 18-19 20 21 22-23 24 Redakce časopisu Krajánek: Barbora Aydın Eva Sevinçli Hana Moualla Ivana Kaçmaz Jitka Lores Zákoucká Kateřina Balunová Lucia Hacioğlu Marie Švédová Monika Tutucu Radka Çelik Simona Kubíková Soňa Alfieri Soňa Klimešová Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydın Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz, Soňa Klimešová Odpovědná redaktorka: Radka Çelik Kontakt: [email protected] czassoc-milano.jimdo.com © Čeští krajané v Istanbulu dostává se vám do rukou nový časopis. Vlastně není zase až tak úplně nový; turecké děti jej čtou už rok, španělské šest měsíců. Nyní dostáváte tuto příležitost i vy, protože si myslíme, že je to velice pěkný časopis, který se vám bude určitě líbit. Najdete v něm spoustu zajímavých informací, pohádku, možná se budete chtít naučit nové říkance či se budete moci spolu s rodiči či s vašimi kamarády zasmát vtipům. A co říkáte tomu si doma společně zazpívat nebo si něco pěkného vyrobit podle našeho návodu? Od tohoto čísla bude Krajánek také uveřejňovat na pokračování knížku Markéty Pilátové - Kiko a tajemství papírového motýla. Je to fantastický příběh malé japonské holčičky Kiko, která se díky tatínkově práci dostane do českého prostředí a hledá si tam nové kamarády. Možná objevíte, že máte s Kiko něco společného. Příběh je ale také plný záhad! Určitě si jej zamilujete. Nezbývá, než vám popřát prima zábavu při čtení Krajánka a doufat, že se budete spolu s námi těšit na shledanou opět za měsíc. Za milánskou redakci Soňa Alfieri Já vím, že teď právě čtete tento článek. Ale schválně zkuste na chvíli zavřít oči! Tak! Co vidíte za zavřenými víčky, když se řekne: Vánoce ? Jaká barva, jaká vůně, jaký zvuk či chuť se vám vybaví? Jaká vzpomínka? Neslyšíte vánoční písničku či koledu, zvuk zvonečku, netrpělivé trhání balicího papíru, zvuk hořící prskavky? Nezašimrá vás v nose vůně vanilky, skořice, anýzu , medu, citronové kůry nebo třeba jehličí? B líží se čas Vánoc. Pro většinu lidí to znamená předvánoční shon, úklid, pečení cukroví a shánění dárků. Ale také těšení se. Ulice se rozzáří tisíci světýlek, rozsvítí se stromečky. Někde se můžete projít po adventních trzích, které neodmyslitelně patří k vánoční atmosféře. Všude potkáte různé stylové vánoční zboží, betlémy, a vánoční melodie uslyšíte ze všech stran, což adventnímu času přidá trochu vánoční romantiky a nostalgiie. K Vánocům neodmyslitelně patří jeho symboly. Pojďme se tedy podívat blíže na ty nejdůležitější: Štědrovečerní kapr Již v předvánočním čase v ulicích každého českého města najdete veliké kádě plné ryb. Tra-diční štědrovečerní večeře se skládá z rybí či hráškové polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Původně se dělal kapr na černo – připravoval se dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Dalším zvykem je schovat si pár šupin z kapra a při slavnostní večeři je schovat pod talíř: podle pověry nám přinesou dostatek peněz. Jmelí Podle jedné ze štědrovečerních pověr zajistí jmelí štěstí a požehnání. Magický účinek se umocňuje tím, že musí být jmelí darováno, nikoli zakoupeno. Štěstí je také ovlivněno množstvím plodů bílých bobulí: čím je jich více, tím více štěstí. Krmení zvířátek Vánoční stromek Naši předkové si zdobili světnice zelenými větvemi, červenými jablíčky, sušeným ovocem, perníčky; teprve později se ujal vánoční stromeček v naší podobě, jak ho známe dnes, s ozdobami z papíru, slámy, dřeva i jiných materiálů. Svíčky se začaly připevňovat na stromeček kolem poloviny 19. století. Na začátku 20. století se začaly z foukaného skla vyrábět křehké koule, později se používaly prskavky, nakonec i elektrické svíčky. Dříve se na vesnici před štědrovečerní večeří krmila domácí zvířata: očekávalo se, že tento rituál zvířectvu přinese plodnost, zdraví a ochrání je před škodlivými silami. Zbytky štědrovečerní večeře a kosti se zase zakopávaly ke stromům. Ovocné stromy se ovazovaly slámou k podpoře plodnosti. Dnes mají někteří lidé zvyk pro zvířátka a ptáčky zdobit stromek v parku či v lese: navazují na větve jablíčka, ořechy, sušené švestky, ztvrdlý chléb či sušenky, kousek loje - prostě vše, co by zvířátkům pomohlo překonat těžké zimní období. Který z vánočních zvyků se nejvíce líbí vám? zdroj: kometa, ořechy, jablíčko, krížaly,, šiška, vánoční stromeček 3/ ČESKÉ VÁNOCE Vánoce, Vánoce přicházejí... VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY / 4 31. prosince 1992— zánik Československa Na letošního Silvestra vzpomeneme my, Češi a Slováci, na 22. výročí rozdělení bývalé České a Slovenské federativní republiky (ČSFR) na dva samostatné státy: Česká republika a Slovenská republika. I přes rozdělení k sobě máme stále velmi blízko, například do ČR jezdí hodně slovenských herců a zpěváků, kteří jsou zde oblíbení, a obráceně. 2. prosince 5. prosince 1926 1901 se narodil se narodil Miloš Walt MACOUREK DISNEY ———–——–— —————– Známý především jako scénárista mnoha českých komedií (například Pane, vy jste vdova nebo Šest medvědů s cibulkou). Malí diváci budou znát zase dětské seriály jako Arabela, Křeček v noční košili nebo animovaný seriál o spolužácích z 3.B, Machu, Šebestové a kouzelném sluchátku či o nezbedné opičce Žofce. Filmový táta přátelského Mickeyho Mouse a poplety kačera Donalda. Byl zakladatelem dětského animovaného filmu. Se svým bratrem Royem založil společnost Walt Disney Production. Za svou práci v animaci získal několik filmových Oscarů a cen Emmy. Také navrhl parky atrakcí, z nichž nejznámější je v Paříži. 16. prosince Německý dirigent, skladatel a klavírista. Koncer- toval po celé Evropě, dokonce pobýval i v Karlových Varech. Jeho život a dílo se komplikovaly prohlubující se hluchotou. Asi jeho nejznámější se narodil a nejkrásnější skladbou je Devátá symfonie, která patří do kulturního dědictví UNESCO. Ludwig van V roce 1985 byla zvolena hymnou Evropské BEETHOVEN Unie. 1707 Mezinárodní den hor - 11. prosinec Tento den nás chce upozornit, že také hory je třeba bránit a chránit, a ne je jen využívat pro potěšení. Hory, i když si to asi neuvědomujeme, jsou pro nás důležitým zdrojem vody, surovin a plodin. Jejich „trojitý význam“ je znázorněn také v symbolu Mezinárodního dne hor. zdroj: Goofy,, Donald,Pluto u ž je to tady! Prosinec, zima a nejkrásnější svátky v roce. A kdo ví, třeba je konečně zažijeme takové, jako je zažívaly naše babičky a dědečkové, kdy bylo sněhu až po koruny stromů. To by byla paráda, že? Jaké počasí bývávalo? To se dozvíte z prosincových pranostik. Název měsíce pochází pravděpodobně od prosa, nebo spíše od prosné kaše, která za dávných časů bývala nejčastějším pokrmem lidu v zimním období. Někdy se mylně vykládá, že slovo pochá zí od proseb adventních anebo od prasat změnou tvaru „prasinec“ v „prosinec“. zdroj Oslavy slunovratu se datují již několik tisíc let před naším letopočtem. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne, ústup zimy a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin, což znamenalo více úrody a jídla. Nastává obvykle 21. či 22. prosince. Způsoby oslav tohoto svátku byly různé a některé z nich se, s menšími změnami, zachovaly dodnes. ZIMNÍ SLUNOVRAT 31. prosince všichni lidé na zeměkouli oslaví příchod nového roku a zároveň se rozloučí se starým. Tento den se nazývá Silvestr a svátek mají i všichni nositelé tohoto jména. Milí Krajánci, šťastný a veselý nový rok! :) Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě. O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře. (4.12.) Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. (13.12.) Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky. Zelené Vánoce - bílé Velikonoce. zdroj: název měsíce 5/ VOLNOČASOVKY Pranostikář POHÁDKA /6 Sůl nad zlato ze sbírky Boženy Němcové Byl jeden král a měl tři dcery. Jak král stárl, začal přemýšlet, která z dcer by po jeho smrti měla být královnou. A rozhodl se: královnou se stane dcera, která ho nejvíce miluje. Nechal si zavolat dcery a pravil: „Chci rozhodnout, která z vás bude po mé smrti královnou.“ „Dcero nejstarší, pověz, jak miluješ svého otce!“ „Otče můj, mám vás raději než zlato,“ odpověděla nejstarší dcera. „Dcero prostřední, jak ty svého otce miluješ?“ „Můj drahý tatínku, já vás mám ráda jako krásné šaty,“ ujišťovala krále prostřední dcera. „Dcero nejmladší, jak ty mne miluješ?“ Ptal se král nejmladší dcery Marušky. „Já, tatínku, vás mám ráda jako sůl,“ odpověděla Maruška. „Ach ty ničemnice, ty nemiluješ otce víc než sůl?“ rozkřikly se starší sestry. „Jako sůl!“ přisvědčila Maruška opravdově. Král se na Marušku rozhněval, že ho má ráda jako sůl, takovou prostou věc. „Jdi mi z očí,“ přikázal král, až nastanou takové časy, kdy bulidem sůl vzácnější nad zlato a drahé kamení, potom se vrať a budeš královnou!“ Maruška, zvyklá tatínka poslouchat, s pláčem odešla ze zámku. Šla přes hory a doly, až přišla do hlubokého lesa. Náhle se jí do cesty postavila babička. Maruška ji pozdravila a babička se jí zeptala, proč pláče. „Ach babičko, nač vám to budu povídat, když vy mi pomoci nemůžete?“ odpověděla Maruška. „No, jen mi to pověz, děvenko, přijdu na nějakou radu,“ pravila jí kouzelná babička. Maruška babičce všechno pověděla a dodala, že nechce být královnou, že jen chce přesvědčit tatínka o své lásce. Babička Marušku utěšila nabídla jí službu v lesní chýši. Princezna neuměla žádné domácí práce, byla však snaživá a vše se naučila. Mezitím co Maruška u babičky sloužila, starší sestry žily rozmařile: nejstarší se do drahých šatů oblékala, prostřední dcera jen hledala ženichy. Král čím dál častěji myslel na Marušku, jak ho milovala a s láskou se o něho starala. Rád by pro ni poslal posly, ale po Marušce nebylo ani stopy. Jednoho dne chtěl uspořádat hostinu, v průběhu příprav za ním přiběhl kuchař: „Pane králi, všechna sůl se rozmočila. Čím budu solit?“ „A copak nemůžete poslat pro jinou sůl?“ odpověděl na to král. „To už bude pozdě, pane králi, než se vozy se solí vrátí. Čím budu do té doby solit?“ „Tak sol něčím jiným,“ pravil mrzutě král. „Pane králi, copak tak solí jako sůl?“ ptal se opět kuchař. Král mu rozkázal vařit bez soli. Na zámku začala neslaná hostina, ale hostům nechutnalo. Král nechal posly shánět sůl po celém království, všichni se vrátili s prázdnýma rukama. Veškeré zásoby soli v království se rozpustily. Král hořce poznal, jak vzácný dar boží je sůl, jak moc Marušce ublížil. Marušce se vedlo v lesní chaloupce dobře. „Opravdu si přeji sůl,“ řekla Maruška. „Pokud si vážíš soli, ať ti nikdy nechybí. Tady máš proutek; až začne vítr od jihu foukat, jdi po větru, přes tři doliny, přes tři vrchy, zastav se a šlehni proutkem o zem. Kde šlehne š, tam se zem otevře, jdi dovnitř. Co tam najdeš, bude tvoje věno.“ Maruška si vzala proutek, na cestu do mošničky dala hrst soli a vydala se do zámku. U zámecké brány ji v prostém oblečení nepoznali. K nemocnému králi ji nechtěli pustit. „Jen mne pusťte, nesu panu králi dar, který ho vyléčí.“ Sluhové to řekli panu králi, a ten Maruška se stala královnou. Brzy začal vát teplý jižní vítr. Maruška si vzpomněla na kouzelný proutek, šla po větru, na místě určeném se zastavila a šlehla proutkem o zem. Země se rozestoupila, ona vešla do země a do velké síně, která vypadala jako z ledu. Všude kolem Marušku vítali maličcí permoníčci: „Vítej, naše královno, vítej!“ Vše se třpytilo, jako z drahého kamení, v zahradě kvetly ledové růže. Všechno bylo ze soli. Permoníci řekli: „Naber si tolik soli, kolik chceš, nikdy ji nedobereš!“ Maruška permoníčkům poděkovala a vyšla ze země ven. Doma Maruška otci všechno vyprávěla. Druhý den se Maruška vydala k babiččině chaloupce, ale už ji nenašla. Maruška se vrátila domů a moudře kralovala v království, kde všichni věděli, že sůl je důležitější pro život víc než zlato a drahé kamení. 7/ POHÁDKA Jednoho dne babička pravila Marušce: „Děvenko moje, pravda vyšla najevo. Nadešla tvoje doba. Je čas, aby ses vrátila.“ „Ach babičko, jak mám jít domů, když mne otec vyhnal?“ pravila Maruška. Babička jí pověděla, co se doma děje, sůl se stala dražší než zlato a že se smí vrátit domů. Maruška nerada opouštěla stařenku, která ji měla ráda a mnohému ji naučila, ale po otci se jí stýskalo. „Poctivě jsi mi sloužila, Maruško,“ pravila jí babička, „chci se ti odměnit. Řekni si, co si přeješ.“ „Dobře jste mi radila a dobře jste se o mne starala, babičko. Nechci nic než hrst soli, abych otci dárek přinesla.“ „A nic jiného nežádáš? Já ti mohu všechno vyplnit!“ rozkázal, ať ji pustí dovnitř. Když k němu přišla, žádala, aby jí dali chléb. Král poručil, aby přinesli chléb. „Sůl nemáme,“ dodal. „Já mám sůl!“ řekla Maruška, odkrojila králi kus chleba a posolila. „Sůl!“ zaradoval se král, „děvče, to je vzácný dar! Jak se ti odměním? Žádej, co chceš, všechno dostaneš!“ „Nic nežádám, tatíčku, mějte mě rád, jako tu sůl,“ odpověděla Maruška a odkryla si zahalenou tvář. Král se rozplakal radostí a prosil ji za odpuštění. Rozneslo se po zámku, že nejmladší králova dcera přinesla sůl. Každého štědře solí obdarovala a sůl z mošny neubývala. VOLNOČASOVKY /8 A znáte tenhle? Jdou dva lední medvědi po Sahaře a jeden pronese: „Tady to ale muselo klouzat!“ „Jak to myslíš?“, ptá se ten druhý. „No, že to tak důkladně posypali.“ zdroj Tajenka ukrývá jméno autora slavné České mše vánoční, která oslavuje narození Ježíše Krista. Skladatel ji napsal v roce 1796 a dodnes je symbolem českých Vánoc. Určitě ji během Vánoc uslyšíte linout se z televizí i rádií. Tak neváhejte a zjistěte si, kdo ji to vlastně napsal, když je tak slavná. :) K vyluštění křížovky budete tentokrát potřebovat kalendář. Podle dat v legendě si vyhledejte jména těch, kteří v ten den slaví svátek. Ta pak napište do očíslovaných políček. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 zdroj 1. 23. dubna 2. 3. 4. 5. 6. zdroj 9. ledna 20. listopadu 1. června 29. dubna 10. února 7. 3. února 8. 30. března 9. 2. ledna 10. 20. května 11. 6. listopadu 12. 23. prosince Které zvířátko do obrázku nepatří? A proč? Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. 9/ VOLNOČASOVKY Hádankář Přišel k nám host, spravil nám most, bez sekery, bez dláta a je pevný dost. sníh Tělo tlusté, kožich bílý, mráz oči černé, rudý nos. V teple hubne, v mrazu sílí, nemá boty, není bos. sněhulák Čtyři nožky, dva trnožky, v zimě běží, v létě leží. V plamenu nehoří, na vodě se nepotápí. sáňky led A znáte tenhle? Dva medvědi leží pod stromy a jeden povídá: ,,Jednou bych vynechal zimní spánek a chtěl bych vidět, kdo tam ty listy lepí zpět." Jazykolamář Copak si to šuškáte v květináči muškáte? Šuškáte do ouška mouše, že vás stále něco kouše. Šuskáte, ale ta moucha kouše vás a neposlouchá. Protože jí chutnáte, vzácný pane muškáte! zdroj zdroj KAM S DĚTMI V MILÁNĚ /10 Č as adventu je, kromě jiného, také obdobím stále oblíbenějších vánočních trhů. Jinak tomu není ani v italské metropoli, Miláně, s tím rozdílem, že tu začínají o pár dní později, kolem 7. prosince, a trvají pouze tři dny. O jaká to krása! O jaká to krása! Tento sváteční den miláňané oslavují svátek svého patrona sv. Ambrože. Legenda praví, že ve 4. století došlo v Miláně k velkému sporu ohledně zvolení nového biskupa, k němuž byl vyslán velmi vzdělaný a obratný právník Ambrož, aby neshody rozřešil. Tu při jeho výmluvném projevu najednou z davu vykřiklo jakési dítě: „Nechť je Ambrož biskupem!“ a po chvíli se k němu s jásotem přidal celý lid. Traduje se ale, že nebohý Ambrož se biskupem vůbec stát nechtěl, několikrát za tmy uprchnul z města na své oslici Betě, miláňané ho však vždy doběhli a přivedli nazpátek, a tak se nakonec své roli podvolil a poctivě a svědomitě ji také vykonával. Slova jeho kázání byla údajně tak sladká jako med a proto je tento světec také patronem včelařů i voskařů. Na jeho počest se tak tradičně konají od 5. do 8. prosince zdroj: anděl vánoční trhy, nazývané místním nářečím Oh bej! Oh bej!, což lze volně přeložit O jaká to krása! O jaká to krása! Pro vysvětlení tohoto názvu je opět nutné sáhnout po knize místních legend a mýtů, takto radostně totiž jásaly milánské děti při pohledu na dárky, které poslal městu samotný papež Pius IV. Trhy Oh bej! Oh bej! se konají již od 13. století, v průběhu let několikrát změnily místo, od roku 2006 se konají před hradem Sforzesco a v nabídce si přijdou na své téměř všichni. Od nejrůznějších laskominek, přes řemeslné výrobky, hračky, či stánky s vetešnictvím. Hrad Sforzesco Po rušném trhu si dopřejte malou procházku hradními nádvořími. Prvnímu z nich, jež původně sloužilo jako cvičiště pro vojáky, vévodí socha, pro změnu českého světce a patrona, Jana Nepomuckého, kterou zde nechali postavit rakušané v době své nadvlády. Zavítat můžete do jednoho ze sedmi hradních muzeí, třeba Egyptského, Muzea hudebních nástrojů, nebo Muzea místního antického umění - kde se nachází nejslavnější nedokončená zdroj Michelangelova Pieta Rondadini. Kouzelnou atmosféru lze nasát také v přilehlém parku Sempione, no a ti, kterým by se v Miláně zasteklo po české vánoční rybě, mohou nalézt alespoň malé uchlácholení v Acquariu u parku Sempione. Vstup je tam zdarma a obdi-vovat lze bohatý a barevný podmořský svět. V českém prostředí zůstaneme i nadále, tentokrát dáme průchod fantazii a zároveň uspokojíme chuťové buňky. Hádáte správně, řeč je o vánočním cukroví, které v Itálii jinak nenajdete. Jeden pečený a jeden nepečený druh, a aby šla práce pěkně od ruky, doprovodíme se českými koledami. Artigiano in fiera První prosincový týden je již tradičně organizován světový veletrh rukodělných výrobků „Artigiano in fiera” . Letošní 19. ročník se koná od 29. 11. do 8. 12. na výstavišti Rho a mezi vystavovateli téměř všech zemí světa nechybí ani Česká republika. Na veletrhu budou zástupci 16 převážně jabloneckých firem, vyrábějících šperky a bižuterii. U vstupu do pavilonu 5/7 je dětem věnován prostor Magica Compagnia a o jejich zábavu se postarají animátoři v pohádkových převlecích. Na programu jsou představení, hry, ale také vánoční laboratoře, kde si mohou děti vyrobit svou vlastní vánoční ozdobu či přání. Česko zpívá koledy Posledním společným zastavením v době adventu bude setkání všech malých i velkých krajanů u katedrály. Nenechte si ujít jedinečnou vánoční akci „Česko zpívá koledy". V celé republice i v zahraničí se 10. prosince v 18:00 setkají lidé, aby si společně zazpívali tři české koledy. Naše veselé adventní zpívání zakončíme vánoční písničkou Vánoce, Vánoce přicházejí a výbornou horkou čokoládou. Tak šťastné a veselé! 11/ KAM S DĚTMI V MILÁNĚ Pečení cukroví OMALOVÁNKA /12 Jak se píše dopis Ježíškovi Milé děti, víte, že tisíce českých dětí píší každý rok Ježíškovi s přáním, co by chtěly pod stromečkem? Pokud už jste v předešlých letech Ježíškovi napsaly, jistě víte, jak na to. Pokud ale budete tento dopis tvořit poprvé, připravili jsme pro vás pár rad, jak na to: Vyberte si nějakou hezkou pastelku nebo pero, se kterým se vám bude dobře psát nebo malovat. Tvůj dopis Ježíškovi Každý dopis by měl začít správným oslovením toho, komu píšete, v tomto případě tedy „Milý Ježíšku“. Abychom vám práci trochu usnadnili, předtiskli jsme toto oslovení pro vás. Můžete tedy začít se svým dopisem za čárkou na druhém řádku. Nikdy není na škodu se trochu rozepsat o tom, jak se jmenujete a kolik je vám let. Ježíška také bude zajímat, zda jste byly letos hodní nebo jste raději prováděly nějaké lumpačiny, jako například: „Letos jsem si sám uklízel v pokojíčku,” nebo „Hodně jsem se pral s bráškou o hračky.” Poděkujte Poděkujte Ježíškovi za všechny dárky, které vám minulý rok přinesl. Určitě bude rád, když si to přečte. Vaše přání. Prozraďte Ježíškovi, co byste si přály na Vánoce a proč. Než začnete psát (nebo malovat), chvilku o těch dárcích popřemýšlejte. Pokud chcete, aby Ježíšek přinesl něco i vaší rodině, zmiňte se o tom. Ukončení Zakončete váš dopis krátkou větou, jako je například: „Těším se na Tvou odpověď.” nebo „S pozdravem.” Podpis Každý dopis musí být podepsán, a proto nezapomeňte svůj dopis podepsat. Obrázek Někdo rád píše, někdo zase maluje. Pokud máte chuť, namalujte Ježíškovi nějaký hezký vánoční obrázek a připojte jej k vašemu dopisu. Zpětná adresa Nezapomeňte připsat někam do dopisu svou zpáteční adresu, aby Ježíšek věděl, kam vám má odepsat. Přeložení podle čar Až budete mít dopis hotový, přetočte jej na zadní stranu, kde je pro vás předtisknuta obálka. Všimněte si dlouhých čar po všech stranách. Ty jsme pro vás nachystali, aby jste podle nich mohly překládat a vytvořit tak z dopisu přímo obálku, kterou stačí již přelepit kouskem lepicí pásky nebo samolepky a dopis bude hotov. Odeslání Obálku pak dejte za okno vašeho pokoje. 13/ OMALOVÁNKA KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14 H ana Pinknerová je křesťansky orientovaná spisovatelka a publicistka. Je autorkou 17 knih a některé její fejetony lze najít také ve formě audio nahrávek. Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum. Svými fejetony pravidelně přispívá do různých časopisů a internetových rodinných magazínů. Provozuje knihkupectví s galerií, kde má každý měsíc vernisáž nově výstavy. Plánuje literární dílnu. Hana Pinknerová vzdělávala několik let obě svoje dcery doma. V dětské literatuře nejde o teologické poselství: Hana Pinknerová Kterou knihu máte nejraději? Tu poslední, jako většina autorů? Myslím, že je to tak, že vždycky ta poslední. Poslední je dětská knížka Vánoční přání, mám dojem, že pořád je to ta nejoblíbenější. Jen někdy v tom vydavatel udělá zmatek, když vydá některý titul podruhé, jako třeba O dřevěném panáčkovi, což je knížka stará deset let. A která z Vašich knížek je nejprodávanější? Asi Kuchyňské pohádky... A potom Co Bůh šeptá maminkám. Jakou hraje roli, že rodiče věnují dítěti nejen čas, ale společný čas s knihou? To právě je součást vztahu ke vzdělání, že rodič sám je příkladem dítěti v tom, jak nachází odpovědi na svoje otázky o okolním světě, o svém vnitřku. Jedním z těch zdrojů je literatura. Dohromady pozitivní vliv literatury a rodičů je jedním z nejsilnějších výchovných moment ů, protože se dítě samo učí hledat odpovědi. Nečeká, že někdo vyřeší jeho problémy, že něk do mu ty odpovědi dá. Samo hledá. Když si člověk přečte knihu, ještě neznamená, že tu odpověď přijme. To ještě vyžaduje aktivní přístup čtenáře, a to děti bez rodičů získávají obtížně. Ne učitelé, ale rodiče jsou zodpovědní za svoje děti a jejich přístup ke světu. Ten se projevuje právě ve výchově... Co jste dcerám ještě předávala, kromě učiva? Co jste se Vy sama o sobě dozvěděla? Během vzdělávání jsem sama zjistila, že nelze oddělit život a školu, život a vzdělávání. Že všechno v životě je vzdělávání. Takhle teoreticky to nevypadá jako velký objev, ale v praxi to velký objev je, pro mne osobně byla domácí škola hodně výživnou další pedagogickou fakultou. V motivaci a propojování teorie s praxí jsem se nejvíc dozvěděla v domácí škole myslím, že tohle vidím i na dcerách. Změnila jste tedy přístup k metodám, které se standardně na pedagogické fakultě vyučují? Naprosto. V praxi běžné školy nejde ani tak o to děti naučit, ale probrat látku, zatímco v domácí škole je to naopak. Abyste je to mohla naučit, musíte najít, proč by se tohle měly učit. Jak jste se dostala k tomu útulnému obchůdku? Musím se přiznat, že jsem nikdy nesnila o tom mít obchod, ale prostě mi to tak nějak spadlo do klína. Byla jsem zaměstnanec knihařství s knihkupectvím, taková práce mi dávala dostatek prostoru věnovat se tomu, co mne skutečně baví - a to je psaní. Ovšem když se majitel rozhodl, že knihkupectví zavře, převzala jsem obchod sama. První tři měsíce jsem strachy nespala, ale pak jsem se uklidnila, připomněla jsem si, že Bůh je dobrý, a že to musí dobře dopadnout. Teď jsem tady velmi spokojená, líbí se mi provozovat knihkupectví, galerii... Děkuji, Hana Moualla Knižní tipy podle Hany Pinknerové Mrkev ho vcucla pod zem—Petr Stančík , nakladatelství Meander Bláznivá fantazie plná přírodovědných faktů, která ve svém příběhu nese hodnoty, jež bychom dětem chtěli předávat. Jen někdy nevíme jak. O slepici, která snila o létání - Hwang Sonmi, nakladatelství Argo Ratolístka je nosnice zavřená v kleci, a přitom by chtěla mít kuřátka. Souhrou okolností se jí podaří dostat se z nosné haly ven, ale cesta za splněním snu je plná nejen „zázraků“, ale také zklamání, rozčarování a zoufalého boje o přežití. Alegorická bajka vypráví o touze po svobodě, lásce, mateřství, odmítání i přijímání, o životních kompromisech, zrání a smíření. Pohádka pro dospělé a děti o tom, že i bez křídel se dá dostat výš a dál, přestože dvorek je stále na dohled. Kouzelný kalendář—Jostein Gaarder, Karmelitánské nakladatelství Adventní příběh světoznámého norského spisovatele Josteina Gaardera probouzí ve čtenářích fantazii a strhává napínavým dějem. Hlavní hrdina Jáchym se snaží objasnit záhadu kolem zmizení dívky Elisabet, která se vydává napříč prostorem i časem ze současnosti do Betléma, kde se právě narodil Ježíš. Vánoční přání - Hana Pinknerová, Karmelitánské nakladatelství Karolínka miluje sníh, ale aby sněžilo, musí se stát ještě mnoho věcí. Je možné si sníh zasloužit? Nebo stačí mít čisté srdce? 15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA Nebudou-li chtít, nic se nenaučí. Pochopila jsem nesmírnou důležitost motivace. V domácí škole většinou nemáte 10 dětí, tak ten konkurenční boj, kdo bude první, kdo bude mít lepší známku, doma neuplatníte. A navíc k trvalému zvládnutí učiva je tahle motivace k ničemu. MALÝ KUCHAŘÍK / 16 Milé děti, co takhle navrhnout rodičům, že byste si doma udělali takovou malou silvestrovskou párty? Pokud svolí, tak byste měli nachystat nějaké občerstvení a nápoj, aby ta oslava příchodu nového roku stála za to! Banánovo-mandarinkové jednohubky Co budeme potřebovat: banán, mandarinky, máslo, čokoláda na vaření Postup: Ze všeho nejdřív si nachystáme polevu. Do mističky nalámeme čokoládu a máslo a necháme rozpustit ve vodní lázni. Poproste o pomoc maminku nebo tatínka, ať se neopaříte horkou vodou. Mezitím, co se bude čokoláda s máslem rozpouštět, banán si nakrájejte na tenké plátky a mandarinku rozdělte na jednotlivé měsíčky. Potom ovoce napíchejte na párátko a obalte v čokoládě. Některé z jednohubek můžete ozdobit třeba kokosem nebo namletými oříšky. To vypadá skvěle, že? Sýrové jednohubky Co budeme potřebovat: tvrdý sýr, zeleninu na ozdobu Postup: Jestli máte doma vykrajovátka na vánoční cukroví, tak je vytáhněte, protože je budeme potřebovat u následujícího receptu. Sýr si nakrájejte na širší plátky a potom z něj vytvarujte tvary, jako když vykrajujete cukroví. Potom na ně dejte rajče, okurku, papriku nebo jinou zeleninu podle libosti. A úplně jednoduché jednohubky jsou hotové! A ještě si nakonec uděláme ovocnou bowli. Ne bouli, co máte na hlavě, když se do něčeho udeříte, ale bowli, takové dobré pití. :-) Ovocná bowle Na tu budete potřebovat: různé ovoce, džus, vodu, citronovou šťávu Ovoce nakrájejte na malé kousky, vložte do hluboké mísy nebo džbánu a zalijte džusem. Přidejte vodu, dochuťte citronovou šťávou a dejte vychladit do ledničky. Potom nalijte do skleniček a připijte si na šťastný nový rok. :-) zdroj: vařečka, šálek čaje, pečený čaj, koření , hrneček s čajem, ayva, jablko, hruška, švestky U ž zase!“ povzdechla si trochu moc nahlas Kiko, když zazvonil telefon. Tatínek se k němu vrhnul. Kiko podle toho, jak se tvářil, hned poznala, že už se zase budou stěhovat. Kiko a její tatínek se totiž stěhovali často. Z malého domku v Japonsku odjížděli na delší dobu pryč tak jednou za dva nebo za tři roky. Kiko už s tatínkem bydlela v Anglii, v Německu, a taky v Austrálii. To byla ale hodně malá, a proto si nepamatuje ani klokany, ani medvídky koala. „Tati, mám začít balit?“ zeptala se Kiko a dělala na parketách palcem u nohy kroužky. „Ale no tak, Kiko, ještě jsem ti přece nic neřekl,“ divil se tatínek, sotva položil telefon. „Já to na tobě hned poznám, že mám začít balit,“ řekla trochu otráveně Kiko. „A to se mě ani nezeptáš, kam pojedeme tentokrát?“ zeptal se tatínek. „Ne, je mi to jedno,“ odsekla Kiko a šla do svého pokojíčku a bylo jí smutno. Tatínek zavrtěl hlavou, ale neměl moc času, aby přemýšlel nad tím, proč je Kiko smutná. Měl spoustu věcí k zařizování. Musel jít do laboratoře, pak do knihovny, pak do botanické zahrady na byliny, na trh pro rozdrcená křídla vážek, různých brouků a pel z motýlích křídel a taky do speciálního obchodu s barvami. Ne, tatínek Kiko nebyl žádný čaroděj, i když tak trochu ano. Tatínek Kiko byl umělec, řemeslník, vědec a tohle všechno dohromady se jmenovalo restaurátor knih. Kiko jeho povolání říkala jinak: doktor knih. Její tatínek léčil staré, vzácné knihy, oživoval jejich barvy, zaceloval rány na křehkých stránkách a staral se o to, aby si v nich lidé mohli znova co nejdéle číst. Kiko tatínkovi často pomáhala. Mohla si obléct stejně jako on bílý plášť a míchat opatrně barvy, přidávat do nich nejrůznější tajné zlepšováky a udržovat malinké vzácné štětečky čisté. Kiko se tentokrát ale vůbec stěhovat nechtěla. Bylo jí deset a nikdy pořádně nechodila do školy. Tatínek ji učil doma sám. Vždycky když se z nějaké cizí země vrátili zpátky do Japonska, přezkoušely Kiko přísné paní učitelky a většinou jí daly samé jedničky. Jenomže Kiko chyběly kamarádky a kamarádi, a tak si řekla, že tentokrát bude tvrdohlavá. Když tatínek nachystal večeři a sedli si s miskami rýže na japonskou rohož, Kiko řekla: „Je mi jedno, kam pojedeme, ale tentokrát chci chodit do školy!“ Tatínek se zamračil. Tušil, že z toho budou jenom problémy. Tentokrát jeli do Evropy, do malé země v jejím srdci, která se jmenovala Česká republika. „Budeme bydlet na zámku,“ pokoušel se navnadit Kiko. „Už zase!“ odfrkla si ale Kiko nevděčně. Představila si velký, ponurý zámek jako tenkrát v Anglii. „Bude tam zase taková zima?“ zeptala se. Tatínek nevěděl. „A jak se to tam vůbec jmenuje?“ přestala se konečně škaredit Kiko. „Kroměříž,“ řekl tatínek. „Kromě co?“ nemohla těžké cizí slovo plné českých háčků vyslovit Kiko. „Kroměříž,“ zopakoval pomalu a bezchybně tatínek. Měl totiž velké nadání na cizí jazyky. „Tak tam v té Kromě cosi budu chodit do školy, jinak nikam nejedu!“ řekla paličatě Kiko. „Je tam jaro, do konce školního roku zbývá jen pár měsíců,“ namítal tatínek. „Tak ať!“ odsekla mu Kiko. „A taky by ses musela učit česky,“ pokoušel se ji ještě naposled odradit. „Tak jo, budu se učit česky,“ rozhodla se Kiko a už o tom pak nemluvili. Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander 17/ ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ Část první KRAJÁNKŮV LEXIKON / 18 Milí Krajánci, abcd zima je tu, i když oficiálně nastane až 21. prosince. Za pár dní přijde Mikuláš v doprovodu anděla a čerta a pak už je to jen hop a skok a jsou tu Vánoce. S nimi vůně cukroví a jehličí a spousta pohádek. Abyste čas netrávili jen u televize, Krajánek si pro vás připravil nová slovíčka do lexikonu. Všechna jsou o zimě, Vánocích a všem okolo. A přejme si všichni bílé Vánoce a pořádné závěje. :) angelo San Nicola Mikuláš anděl Babbo Natale diavolo čert Ježíšek albero di Natale vischio vánoční stromeček jmelí chiesa kostel Natale Vánoce advent kapr slitta regalo sáňky dárek fiocco di neve sněhulák paradiso nebe candela svíčka SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME pupazzo di neve sněhová vločka inferno peklo sale sůl 19/ KRAJÁNKŮV LEXIKON carpa Avvento ŘÍKANKY / 20 Prosinec Za prosincem končí rok, do nového už jen krok. V prosinci jsou Vánoce, přesně jednou po roce. Kapři Vánoční cukroví Veverka to nezapírá, sladká jádra v zimě sbírá. Kolik jich má, nepoví. V zimě, až sníh začne vát, může si jich trochu dát na vánoční cukroví. Dva kapři se spolu přeli, kdo je lepší v rybníce. Brzy je však přerušila rozumnější bělice. „Přestaňte se hádat, braši, jistě každý uvěří, že jste oba stejně dobří na vánoční večeři.“ Prskavka Vánoční stromeček Vánoční stromeček zavoněl v pokoji, maminka u stolu jablíčko rozkrojí. A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku, co byla schovaná v červeném jablíčku. Štědrý den Stromečku, vstávej, ovoce dávej, umyj se, ustroj se, je Štědrý den! Jako ježek dřímá s očičkama zavřenýma. Když však pod ní sirka vzplane, začne prskat rozhněvaně na tmu skrytou ve stínu. Ta ji sevře do své dlaně, spolkne ji jak malinu. Koleda Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Psi se na mě sběhli, Koledu mi dejte, koledu mi snědli. Nesu, nesu koledu, Co mám, smutný, dělati, jen se mi nesmějte. upad sem s ní na ledu. Koledu mi dali, musím jinou žebrati. přece se mi smáli. 21/ ZPÍVÁNKY Pásli ovce Valaši zazpívejte si s námi v rámci akce Česko zpívá koledy zdroj 2. Anděl se jim ukázal, do Betléma jít kázal. Hajdom ... 3. Běžte rychle, pospěšte, Ježíška tam najdete. Hajdom ... 4. On tam leží v jesličkách, ovinutý v plenčičkách. Hajdom ... 5. Maria ho kolíbá, svatý Josef mu zpívá. Hajdom ... zdroj KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22 Milé děti, blíží se nejkrásnější čas v roce. Blíží se Vánoce a rádi bychom si spolu s vámi postavili Betlém. Jak na to: 1. Nejdříve si jednotlivé postavičky vybarvíme. 2. Každou část opatrně vystřihneme nůžkami. 3. Postavičky a části chléva mají bílý okraj, který použijeme na jejich slepení a přilepení. To aby nám Betlém držel pohromadě. 4. Podkladový papír, na který budeme Betlém lepit, může být hnědý nebo béžový. To naši práci a celkový dojem oživí. 5. Vybarvený, vystřihnutý a nalepený Betlém je hotový. :) Přejeme vám příjemnou zábavu a radost z hotové práce. Ať jsou pro vás Vánoce co nejdéle tím nejkrásnějším a nejúžasnějším svátkem. Betlém 23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ V říjnu byl zahájen nový školní rok naší české školičky. Jsou za námi první dva měsíce, veliký kus práce a také hodně zábavy! Zatímco prvňáčci letos pilně nacvičují čtení a psaní, předškoláci mají možnost prostřednictvím starých českých pověstí poznávat bájná dobrodružství, která nám připomínají, jak vlastně vznikla naše vlast a některé osudové příběhy naší historie. Také vyráběli dárek pro maminku a pro tatínka a naučili se nové zábavné hry. A co teprve, když se spojili všichni, od nejmenších až po školáky, aby společně oslavili Halloween? Přestože to není tradiční český svátek, jeho oslava byla pojata ryze po česku - zdobením halloweenských perníčků! Chcete si tu skvělou atmosféru připomenout? Máte možnost ZDE. Tento měsíc však bude zcela patřit adventu a přípravě na Vánoce, seznamováním se s ryze českými tradicemi a zvyky. Určitě si nenechte ujít speciální vánoční lekci české školičky či pečení vánočního cukroví. A chybět nebudou ani koledy, které budou součástí naší přípravy na Vánoce. Česko zpívá koledy M alí krajánci, ale i velcí krajané! Jste všichni srdečně zváni na neformální setkání naší krajanské základny, která se letos v Miláně poprvé zúčastní akce Česko zpívá koledy. Čekáme vás 10. 12. 2014 v 18.00 na piazza Duomo, abychom si společně s dalšími desítkami tisíci Čechů nejen v rodné vlasti, ale i v některých krajanských komunitách po celém světě, zazpívali tradiční české koledy a popřáli si mezi sebou, než se rozejdeme na vánoční prázdniny do svých domovů či dost možná i do vzdálenějších destinací. zdroj:: formičky, noty
Podobné dokumenty
PŘEDVÁNOČNÍ ČAS V ČESKÉ ŠKOLE MADRID
že nechce být královnou, že jen chce přesvědčit tatínka o své lásce. Babička Marušku utěšila nabídla jí službu v lesní chýši. Princezna neuměla žádné domácí práce, byla však snaživá a vše se naučil...
VíceStáhnout ukázku v PDF
o slavném Zrzavém králi, jenž kdysi dávno vyhnal ze země turecká vojska. A tady stojíme před největší záhadou. Protože právě to se mu ne a nedaří. Naopak. Každou nově nanesenou barvou obrázek krále...
Více