Celý článek - Bez Alergie

Novodobá neinfekční epidemie
Foto: profimedia.cz
DVA MILIONY
ALERGIKŮ
Alergie není nemocí, se kterou byste museli ležet
doma v posteli. Přesto je to doživotní úděl, mnozí by
řekli, že i osud. Trpí jí asi třicet procent populace
na světě a dalších deset k ní má vrozené dispozice.
IMUNITNÍ SYSTÉM VE VÁLCE
Alergie začíná většinou již v dětství.
„Podle statistiky Státního zdravotního
ústavu trpělo tímto onemocněním
v roce 2006 32 procent dětí,“
konstatuje MUDr. Vančíková. Styk
s alergenem může vyvolat onemocnění
i v těhotenství nebo v dospělosti.
S přibývajícím věkem se však mění
reaktivita imunitního systému a alergie
většinou slábne, nebo dokonce mizí.
„Náš imunitní systém je tu proto, aby
nás chránil před útoky cizorodých
látek. Jakmile do těla nějaká vnikne,
probudí k činnosti buňky tvořící příslušné
protilátky,“ vysvětluje doktorka
Vančíková. „Jejich úkolem je neutralizovat
vetřelce. V některých situacích však
obranný systém svou reakci přežene,
ztratí kontrolu sám nad sebou a považuje
neinfekční a neškodné látky za nepřátelské
– vzniká alergie.“ Lidský imunitní systém
má dobrou paměť. Každou látku, kterou
považuje za útočnou, si zapamatuje
a připraví proti ní speciální protilátku. Tu
je pak připraven kdykoli použít. Domníváli se tedy, že např. pyl je nebezpečným
vetřelcem, začne proti němu bojovat
pokaždé, když jej vdechnete.
SENNÁ RÝMA I BEZ SENA
K tomu, aby vás začalo pálit v nose
a v očích, tekly vám slzy, trpěli jste
vodnatou rýmou a záchvatovitým
kýcháním, si vůbec nepotřebujete lehnout
do snopu či na čerstvě posečenou louku.
„Senná rýma je totiž alergie na pyly
kvetoucích stromů, trav a vysokobylinných
plevelů. Správně se nazývá sezonní
alergická rýma nebo pylová alergie,“
vysvětluje doktorka Vančíková.
Je to poměrně mladá choroba – první
případ byl popsán v roce 1819, její příčiny
se pak podařilo objasnit dokonce až v roce
1873. Své starší „sestřičky“ však velmi
rychle dohonila. Dnes je nejrozšířenější
alergií světě – má ji patnáct procent
všech alergiků. Senná rýma postihuje
nosní sliznici a oční spojivky. Často jsou
přítomny i celkové příznaky – únava,
bolesti hlavy, zvýšená teplota. V angličtině
se toto onemocnění dokonce v doslovném
překladu nazývá senná horečka.
Sennou rýmu vyvolávají pyly
kvetoucích trav a stromů. Proto nemocní
trpí hlavně na jaře, v létě a na podzim.
A kupodivu se jedná více o obyvatele
velkých měst než o venkovany. Pylová
zrna poškozená městskými exhalacemi,
hlavně z dieselových motorů, jsou totiž
mnohem agresivnější než ta z relativně
čistého prostředí luk a strání.
KDO VLÁDNE „PYLOVÉ SEZÓNĚ“
Jaro
Mezi největší jarní nepřátele alergiků
patří bříza, habr, jírovec, dub,
cypřiš, buk, javor, olše, topol, lípa,
platan, kaštanovník, vrba, jilm, líska
a olivovník.
Léto
V létě dominují trávy – především
pýr, srha, kostřava, medyněk, jílek,
kukuřice, lipnice, bojínek, rákos
a psárka.
Podzim
Hlavními alergeny podzimu jsou
byliny – pelyněk, řepka, hořčice, tolice,
vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie
nebo jetel.
4
Okrasné květiny v bytech nebo
v truhlících za oknem až na určité
výjimky, stejně jako květy ovocných
stromů, alergikům nevadí. Jejich pyly 4
Inzerce
Z
a posledních dvacet let stoupl
počet alergiků v České republice
čtyřikrát – žije jich u nás přibližně
dva miliony. V mnoha případech se
u jedné a téže osoby setkáváme s více
projevy alergického postižení současně.
Podle alergoložky MUDr. Zuzany
Vančíkové (www.bez-alergie.cz) má
na vzrůstající počet alergiků vliv
znečištěné ovzduší, nezdravý způsob
života, změna stravovacích návyků,
emocionální napětí, stres a také
dědičnost. Tu vědci prokázali již dávno.
Podílí se na ní dokonce hned několik
genových skupin. Hlavní příčinou
nárůstu alergií však není samo genetické
zatížení, ale vzájemná kombinace
dědičných faktorů a životního prostředí.
totiž přenáší hmyz a do ovzduší
se jich dostane skutečně jen
nepatrné množství.
NENECHTE SE
ALERGIÍ OMEZOVAT
Pylová alergie je bohužel doživotním
údělem. Vyléčit se ji podaří jen
zřídka, lékaři však dokáží zmírnit její
projevy tak, že vám nemusí překážet.
Rozhodně nemusíte kvůli senné rýmě
s příchodem jara přestat se všemi
pohybovými aktivitami. Naopak.
Fyzicky otužované tělo se s alergií
dokáže lépe vyrovnat. Má to však
několik podmínek: Jste-li zvyklí
po ránu běhat, najděte si trasu,
na které přijdete co nejméně
do styku s dráždícími látkami.
Navštivte také v dostatečném
předstihu lékaře a nechte si, bude-li to
třeba, předepsat protialergické léky.
Ty pak disciplinovaně užívejte
po celou pylovou sezónu.
Pocítíte-li první příznaky alergie
dříve, než navštívíte doktora,
nezoufejte. V lékárně určitě najdete
mezi volně prodejnými léky rychlou
pomoc. Některé kapky a spreje
působí téměř okamžitě a jejich účinek
přetrvává několik hodin.
NEKONEČNÝ
SEZNAM ALERGENŮ
Alergii nemusí vyvolávat jen pyly.
Například příčinou celoroční rýmy
bývají roztoči v domácím prachu,
žihadla vos, sršňů či včel, a dokonce
i některé profesní alergeny. Často jí
trpí zemědělci, chemici, pekaři a také
ošetřovatelé zvířat. Zvláště kočky
jsou nositelkami velmi tvrdošíjných
alergenů, stejně tak ale mohou nemoc
vyvolat koně, malí hlodavci, či
dokonce psi. Právě alergie
na zvířata bývá jednou z velmi častých
příčin pozdějšího vzniku astmatu
u dětí i dospělých. Lékaři proto radí
nepořizovat zvířata do domácnosti
alergiků a astmatiků. Dokonce ani
ty s krátkou srstí nebo úplně bez
chlupů. Zvířata totiž vylučují alergeny
i svými tělními produkty, tedy močí,
slinami, mazem a potem. O tom, jak
mohou být agresivní, svědčí i případy,
kdy zhoršení astmatu dětí způsobily
alergeny kočky, které na svých šatech
přinesli do třídy spolužáci.
Velmi bouřlivě může zmatený
12
Astma je také alergie
Astma není nic jiného než chronický zánět dolních cest dýchacích způsobený
nepřiměřenou reakcí organismu na látky, které se dostaly do průdušek. Spouštěcím
mechanismem záchvatů může být kontakt s alergenem, virová infekce, tělesná
zátěž, psychický stres, vdechování studeného suchého vzduchu a také škodliviny
v ovzduší – například cigaretový kouř.
Astmatické příznaky jsou: dráždivý (často i noční) kašel vznikající po zátěži a při
stresových situacích, obtížné dýchání, hvízdavý dech s prodlouženým výdechem,
tíže na hrudi, pocit nedostatku vzduchu. Pro spoustu lidí znamená toto onemocnění
nepřekonatelný handicap. Bojí se každé fyzické námahy. Jaké je pak jejich
překvapení, zjistí-li, že se stejným onemocněním vítězili legendární plavec Mark Spitz,
lyžařka Raisa Smetaninová nebo fotbalista Luboš Kubík. Zvládli astma dobře, protože
současně s léčbou trénovali fyzickou a psychickou odolnost.
Odhaduje se, že v České republice trápí astma zhruba 600 tisíc lidí. Až polovina
případů však zůstává nepoznána, a tedy i neléčena. A to má později samozřejmě
vliv na kvalitu života. Nemoc se projeví zhoršenou funkcí plic, sníženou tělesnou
výkonností a zvýšenou nemocností především dýchacích orgánů.
Je tedy velmi důležité, aby lidé, a to i zcela zdraví, astma znali a byli informovaní.
Právě proto se v České republice, stejně jako na celém světě, koná 3. května
Světový den astmatu a alergie, vyhlášený Globální iniciativou pro astma (GINA)
a Evropskou federací sdružení astmatiků a alergiků (EFA).
organismus reagovat i na olíznuté
lepidlo na známce, čokoládu, oříšky,
med, některé mořské ryby a čínská
jídla obsahující glutamát.
Pro zajímavost, např. na vaječný
bílek je dnes přecitlivělých 69 % dětí
na světě (v Evropě 45 %), všeobecně
stoupá alergie na kravské mléko,
ořechy, kořenovou zeleninu, ovoce,
koření a veškeré mořské produkty
(například langusty, kraby a krevety).
EKZÉM, KTERÝ HODNĚ SVĚDÍ
Atopický ekzém vypadá zdánlivě
jako „obyčejná“ vyrážka. Jeho první
příznaky se klidně mohou objevit už
ve druhém či třetím měsíci věku dítěte.
Na tělíčku vyrazí červené pupínky
s malými puchýřky, postupně mohou
splývat ve větší plochu a mokvat,
někdy i s příměsí krve. Později
zasychají v podobě žlutavých až
červenohnědých stroupků. Řidčeji jsou
prvními příznaky zarudlé praskliny
za ušními boltci. U kojenců se ekzém
objevuje především na tvářích,
čele a bradě, postupně pak na trupu
a končetinách. K příznakům patří
silné svědění. Nemocný se nemůže
uchránit škrábání, čímž brání vzniku
stroupků, kůže se infikuje a léčba je
komplikovanější.
Přestože atopický ekzém začíná
zpravidla již v útlém dětství, může
vzniknout i později. Kůže však už
nebývá tak rudá, zánět je menší
a vyrážka méně mokvá. Převažuje suchá,
zhrublá kůže, která se brzy odlupuje
v šupinkách. Typické postižení je v ohbí
pod koleny, na loktech, zápěstích, kolem
kotníků a na kůži krku.
V dospívání a dospělosti se už
onemocnění projevuje méně často.
Obvykle bývá postižen obličej okolo
očí a úst. Setkat se lze i s hnědavým
zabarvením kůže na krku, který
vypadá jako špinavý. Suchá kůže se
pak vyskytuje většinou v ohybech
loktů, pod koleny a na zápěstích.
Svědění pacienty trápí při přesušení
a zarudnutí kůže, ale také v teple
a při rozčilení. V tomto věku bývá
atopický ekzém většinou doprovázen
i jinými „sestřičkami“, například
pylovou alergickou rýmou se zánětem
spojivek nebo astmatem.
NESTAČÍ JEN
ULEVIT PACIENTOVI
Trpíte-li některou alergií, měli byste
být vždy dobře připraveni – tj. vědět,
že existuje léčba ochranná a úlevová.
Zatímco úlevové léky odstraňují
bezprostřední potíže, ochranné se
snaží, aby k žádným nedocházelo.
Má-li být tento princip léčby úspěšný,
vyžaduje úzkou spolupráci lékaře
a pacienta. Ochranná (preventivní)
léčba totiž znamená dlouhodobé
každodenní podávání léků. Tyto
pomáhají odstraňovat alergický
zánět, tj. tlumí přehnanou odpověď
obranného systému člověka.
Při pravidelném podávání nedovolí
alergenu, aby nový zánět vyvolal.
To úlevové léky neumějí. Jejich
úkol je jiný − okamžitě, ale často
pouze krátkodobě, pomáhají odstranit
aktuální příznaky: ucpání nosu,
dušnost při astmatu či nepříjemné
svědění při ekzému.
Samotná léčba je komplikovaná
a přísně individuální vzhledem
k různým funkcím, které imunitní
systém jako držitel obranného
4
Inzerce
4
13
štítu organismu má. Výběr správného
postupu náleží do rukou odborníka
imunologa-alergologa a zahrnuje
kromě režimových opatření několik
skupin léků:
� Desenzibilizační (respektive
hyposenzibilizační) léčba spočívá
v dlouhodobém podávání upraveného
alergenu, na který je organismus
přecitlivělý. Cílem je normalizovat
imunitní odpověď.
� Steroidní látky jsou preventivní
léky, podávají se celkově, inhalačně,
ve formě kapek do nosu a očí. Léčí
alergický zánět.
� Kromony patří rovněž k preventivně
podávaným lékům, které snižují
uvolňování zánětlivých mediátorů
(látek tvořených různými buňkami
při zánětu).
� Antihistaminika působí úlevu
od svědění, šimrání v nose a krku
a kýchání, částečně také tlumí zánět,
hlavně ale ulevují od příznaků
alergie.
� Úlevová antiastmatika slouží
k co nejrychlejšímu uvolnění stažených
průdušek při astmatickém záchvatu.
Nejčastěji jsou podávána ve formě
spreje k inhalaci, při vážnějších
stavech i v tabletách, podkožně nebo
nitrožilně.
� Nosní kapky uvolňují ucpaný nos.
Každý nemocný, který prodělal
život ohrožující prudkou alergickou
reakci (anafylaktický šok) by měl
být vybaven spolu s kartičkou
alergika balíčkem léků s označením
„protišokový balíček“, nosit ho všude
s sebou a hlavně ho v případě potřeby
umět použít.
JAK OBELSTÍT
A ZMÍRNIT NÁSTUP OBTÍŽÍ
Prevence alergie není jednoduchá.
Víme, že některá opatření oddálí určité
alergické projevy nebo je zmírní. Vliv
takových zásahů však není dlouhodobý
a netýká se všech forem alergie. Proto
zatím nemáme univerzální jednoduchý
recept jak se rozvoji alergie bránit.
Rozhodně však u alergických
onemocnění více než jinde platí − žít
zdravě. Pro člověka, který již alergií
trpí či se jen tohoto onemocnění bojí
(třeba proto, že „to má v rodině“), by
měla být zásadní tato opatření:
� Nekuřte, a už vůbec ne v těhotenství
či v přítomnosti dítěte.
14
� Nepořizujte si žádná domácí
zvířata (patří totiž mezi zdroje
nejnebezpečnějších alergenů).
� Poraďte se s ošetřujícím lékařem
o pořízení praček či čističek vzduchu,
luxů a zvlhčovačů. V žádném případě
se neřiďte jen reklamou!
� Uklízejte často a „navlhko“,
preferujte snadno omyvatelné plochy
(nábytek, podlahy...).
� Nespěte v peří. Samo sice nepatří
mezi významné alergeny, je však
výbornou „živnou půdou“ pro roztoče,
kteří již do této skupiny patří.
� Udržujte vlhkost vzduchu
v místnostech do 50 procent.
Vysoká vlhkost, často doporučovaná
u dýchacích obtíží, je velmi vhodným
prostředím pro rozvoj roztočů a plísní.
� Nepřetápějte. Nejlepší teplota vzduchu
v místnostech je kolem 20 stupňů.
� Snižte výskyt dráždivých látek
v domácnosti (kosmetických přípravků,
rozpouštědel, barev apod.).
� Dodržujte správnou životosprávu
− především v těhotenství či v období
kojení a v útlém věku dětí. V jídelníčku
dětí z rodin s alergickou zátěží by
v prvních dvou letech věku měla být
ve stravě omezena vejce a neupravené
kravské mléko. Pozor však na
neuvážené použití sóji či kozího mléka
− mohou být stejně závažnými alergeny
jako mléko kravské.
� Sportujte a otužujte se.
� Při obtížích se v každém případě
svěřte do rukou lékaře.
MgA. Kateřina Havelková
Na identifikaci alergenu sami nestačíte
V případě, že jste se s daným alergenem již potkali a máte po takovém setkání
opakovaně stejné obtíže, obyčejně přijdete k lékaři s hotovou diagnózou. Když
však svůj alergen dosud neznáte, je šance rozpoznat onemocnění bez pomoci
poměrně malá. Proto by vás podle MUDr. Zuzany Vančíkové měly následující
příznaky varovat a vždy dovést k lékaři.
� Kožní projevy: ekzém, kopřivky, otoky kůže, opakované vyrážky.
� Problémy s očima: záněty spojivek, svědění, pálení, slzení.
� Neprůchodný nos: vodnatá rýma, kýchání, ucpaný nos, svědění, vleklá rýma.
� Onemocnění dýchacích cest: kašel, dušnost, sípání, opakované záněty
průdušek.
� Potíže se zažívacím traktem: otoky rtů, okolo úst, zvracení, bolesti břicha,
průjmy.
� Celkové projevy: náhlé nevysvětlitelné celkové reakce, nejčastěji po poštípání
hmyzem nebo po požití alergenu (potravina, lék).
O alergickém původu jmenovaných obtíží pak svědčí většinou sezónnost, vazba
na konkrétní prostředí, kontakt s určitým alergenem a fakt, že onemocnění
neodpovídá na běžnou léčbu – například na antibiotika.
Lékař má pro zjištění alergie k dispozici několik testovacích metod:
� Kožní testy mohou být náplasťové (alergen působí na povrchu kůže), nebo
intradermální (tenounkým bodcem se propíchne povrchová vrstva kůže, na
kterou byl nakápnut roztok alergenu; tak se testovaný alergen zanese do vrchní
vrstvy pokožky).
� Krevní odběry na stanovení hladiny specifických protilátek proti jednotlivým
alergenům.
� Doplňková vyšetření – plicní, kardiologické, kožní, ORL, gastroenterologické apod.
Inzerce
NEVÁHEJTE
A LÉČTE SE!
Projevy alergického onemocnění
nemusí být vůbec typické – například
v podobě typické rýmy s kýcháním
a vodnatou nosní sekrecí. Můžeme trpět
chronickými obtížemi typu zahlenění,
ztráty čichu, dýchání ústy, poruchami
spánku a koncentrace, stálou únavou.
Opakovaná antibiotická léčba zpravidla
nepřináší zlepšení stavu. Při přetrvávání
příznaků trpí sliznice dýchacích cest
chronickým alergickým zánětem,
který tkáň poškozuje a může způsobit
nevratné změny.
Dnes se již obecně ví, že alergická rýma
se u disponovaného jedince rozvíjí
na podkladě kontaktu s pyly, roztoči,
plísněmi, zvířecími a profesními
alergeny. Méně se ví, že léčba alergické
rýmy je dlouhodobá (můžeme říci až
celoživotní). Pouhé odstranění alergenů
u přetrvávající rýmy často nepostačuje
ke snížení příznaků a některým
druhům alergenů se zcela vyhnout
nelze. Zánětlivé změny na nosní
sliznici probíhají u neléčeného alergika
i v obdobích, kdy je kontakt s alergeny
nízký a nosní příznaky nevýrazné.
Jedná se o tzv. minimální přetrvávající
zánět, který (pokud není kontinuálně
léčen) je významným rizikovým
faktorem pro postup alergického zánětu
do dolních cest dýchacích.
Proto je nutné přistoupit k léčbě zaměřené
na potlačení „minimálního přetrvávajícího
zánětu“. Dle dlouhodobých studií je
prokázáno, že užívání antihistaminik
jen dle potřeby sice vede přechodně
k potlačení obtíží nemocného, ale nikoli
k protizánětlivému léčebnému efektu.
Příznaky se vracejí stále častěji a ve 4
15
PYLOVÝ KALENDÁŘ:
Pravidelné pylové zpravodajství najdete např. na www.pylovasluzba.cz.
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
TRÁVY
Bojínek
Drnavec
Hořčice
Jílek
Kostřava
Kukuřice
Lipnice
Medyněk
Psárka
Pýr
Rákos
Sedmikráska
Srha
Žito
BYLINY
Ambrózie
Heřmánek
Chmel
Jetel
Jitrocel
Kopřivovité
Merlíkovité
Pampeliška
Pelyněk
Řepka
Šťovík
Vojtěska
DŘEVINY
Borovice
Bříza
Buk
Cypřiš
Černý bez
Dub
Habr
Jalovec
Jasan
Javor
Jilm
Jírovec
Kaštanovník
Lípa
Líska
Olivovník
Olše
Ořešák
Pajasan
Platan
Tis
Topol
Vrba
16
vyšší intenzitě. Širší protizánětlivý účinek
nových druhů antihistaminik
(tzv. antihistaminika třetí generace)
se může plně rozvinout teprve při
pravidelném, kontinuálním užívání.
Ve spojení s dalšími léčebnými postupy
a režimovými opatřeními tak můžeme
výrazně omezit vývoj v průduškové astma.
� Počet atopiků (tedy vrozeně citlivých
jedinců) je odhadován na 30–40 %
a počet jedinců s klinickými projevy
alergie na 20–25 %.
� V České republice jsou čísla
skutečně vysoká – diagnóza alergické
rýmy se týká až 1,5 milionu obyvatel,
u atopické dermatitidy cca 0,8 milionu
a u průduškového astmatu 0,6 milionu
lidí. Tyto tři typy alergie se často
vzájemně kombinují a navazují na sebe.
� U dětí s atopickou dermatitidou
v prvních dvou letech života je rizikovost
pro vznik astmatu ještě v předškolním
věku 40–50 %. Obdobně vysoké riziko
30–40 % je u alergické rýmy. Lze tedy
říci, že atopická dermatitida a alergická
rýma jsou stavy předcházející astmatu.
VEŘEJNOST MÁ BÝT POUČENA
Součástí léčebného procesu je i trvalá
edukace našich pacientů. Pro poučení
laické veřejnosti je vydáván časopis
Alergie, astma, bronchitida (otázky,
odpovědi, informace, rady a poučení
pro alergiky, astmatiky a bronchitiky).
Vyhledávány jsou webové stránky
týkající se astmatu www.cipa.cz, kde
dotazy zodpovídají naši odborníci.
Výbornou pomocí pro alergiky je Pylová
informační služba (PIS), která se opírá
o činnost 12 stanic v ČR. Aktuální
informace, pylový kalendář a řadu
dalších důležitých informací je možno
nalézt na webové adrese www.alergie.cz.
prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc.,
Ústav klinické imunologie a alergologie,
Fakultní nemocnice Hradec Králové
17