Lektvary (1028828) - Vítejte ve světě čar a kouzel

Transkript

1
1. Základní pojmy
V této kapitole si objasníme základní pojmy, které se váží k lektvarům.
Lektvar – výsledný přípravek s kouzelnými vlastnostmi.
Přísada – látka, která je součástí lektvaru.
Odvar – polotovar pro přípravu lektvarů, způsob zpracování přísady (příslušnou přísadu povaříme ve
vodě po dobu uvedenou v receptu).
Výluh – polotovar pro přípravu lektvarů, způsob zpracování přísady (viz Základní techniky přípravy
lektvarů).
Zdroj tepla – můžeme použít nejrůznější kahany, vařiče, přírodní ohniště, nejlepší je však kouzelný
oheň, který se dá snadno regulovat.
Výbuch – snažíme se mu vyhnout, u některých lektvarů je však během přípravy tento efekt
požadovaný.
Voda – základ lektvaru, používáme nejrůznější druhy (dešťová, ze studánky, destilovaná, aj.), vždy se
řídíme pokyny receptu, zvláště u složitějších lektvarů.
Laboratoř – speciálně vybavená místnost pro přípravu lektvarů.
2. Bezpečnost práce
Při práci musíme především dbát o bezpečnost svoji i lidí v okolí. Kromě obecných pravidel slušného
chování je třeba dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel:
1. Kotlíky na stolech rozestavujeme v dostatečné vzdálenosti (nejméně na délku paže).
2. Při přípravě VŽDY dodržujeme pokyny uvedené v receptu.
3. Do kotlíku nikdy nevkládáme předměty, které nejsou uvedeny v receptu.
4. Vždy používáme odpovídající ochranné pomůcky (u prskajících a nestálých lektvarů nezapomínáme
na bezpečnostní brýle), abychom předešli zranění.
5. Lektvary nikdy neochutnáváme.
6. Hotové lektvary neodnášíme z laboratoře.
7. Zbytky lektvaru vždy odstraníme z kotlíku a pečlivě uklidíme svoje pracovní místo.
8. Při přípravě lektvaru se nevěnujeme žádným jiným činnostem.
9. Při jakékoli nehodě okamžitě informujeme vyučujícího (případně jinou dospělou osobu).
10. Věnujeme se výrobě zadaného lektvaru, nepokoušíme se uvařit jiný.
2
11. Pokud si v něčem nejsme jisti, vždy se zeptáme vyučujícího, jehož pokyny respektujeme a
dodržujeme.
3. Základní rozdělení lektvarů
Lektvary pro přehlednost rozdělujeme do několika kategorií. Můžeme se setkat s různým dělením
podle stáří příslušné knihy, ale nejnověji se osvědčilo toto rozdělení:
1. Lektvary vnitřní
Tato skupina lektvarů je ve starší literatuře často známá jako lektvary poživatelné. To je odvozeno od
jejich způsobu užívání. Žádaný účinek totiž mají pouze v případě vypití. Řadíme sem většinu
obvyklých lektvarů. Jmenovitě třeba Životabudič nebo Blábolivý lektvar.
2. Lektvary vnější
Vnější lektvary můžete vidět i pod označením nepoživatelné. Mají patřičné účinky po aplikaci na
příslušné místo. Lektvary z této skupiny nikdy nezkoušíme ochutnávat. Velká část z nich by nám
patrně nepřivodila nic horšího než zažívací potíže, ale některé jsou prudce jedovaté.
Nejčastěji se jedná o různé masti, gely, kloktadla, pasty a další. Řadíme sem ale také veškeré užitkové
lektvary (čistící, sluneční lektvar, atp.).
3. Jedy
Jedy mohou být vnitřní i vnější. Vnější jsou obvykle účinnější, protože působí při jakémkoli kontaktu a
nevyžadují vypití, ale o to nebezpečnější je zacházení s nimi. Vždy proto používáme kvalitní ochranné
rukavice.
4. Protijedy
V této skupině jsou lektvary, které neutralizují účinky jedů. Většinou se jedná o lektvary vnitřní, avšak
dají se najít i výjimky.
Můžeme také hovořit o jakési kategorii ostatních lektvarů. Zjednodušeně řečeno – sem můžeme dát
všechny lektvary, které se nám jinam nehodí. Jedná se zejména o páry a mlhy, které však patří k
pokročilému umění lektvarů. Oficiálně ji však k základnímu dělení neřadíme.
4. Dělení přísad
Přísady jsou základem všech lektvarů. Tak, jako k běžnému kouzelní potřebujeme formuli, inkantaci a
hůlku, k přípravě lektvarů kromě kotlíku a jiných pomůcek potřebujeme přísady. Můžeme je dělit
podle různých hledisek.
Jedním typem dělení může být podle původu na:
1) rostlinné
2) živočišné
3
3) nerosty
Dále můžeme přísady dělit podle toho, v jakém jsou skupenství:
1) pevné
2) kapalné
Dalším typem rozdělení přísad může být podle jejich „magičnosti“:
1) magické
2) nemagické
Dělení podle působení na organismus:
1) jedovaté
2) léčivé
3) ostatní
A nakonec bychom mezi základní typy rozdělení měli zařadit jistě i dělení podle vzácnosti:
1) běžné přísady
2) vzácné přísady
Samozřejmě, že každá z přísad se dá zařadit zároveň do několika kategorií. Ukažme si tedy na
několika malých příkladech, jak může přísada patřit do více kategorií.
Blána z dračího srdce je živočišného původu, je ve stavu pevném a pochází ze vzácného magického
tvora.
Šťáva z listů pampelišky je rostlinného původu, je ve stavu kapalném a pochází z běžné nemagické
rostliny.
A teď si povíme něco k samotným typům přísad. Rozebereme si jeden typ po druhém nezávisle na
tom, že každá surovina se řadí do více skupin.
Dělení podle původu:
Rostlinné přísady
Jedná se o přísady pocházející z rostlinné říše. Kořeny, stonky, květy, zkrátka jakékoli části rostlin.
Také ovšem různé bylinné tinktury, odvary nebo oleje.
Živočišné přísady
Do této skupiny patří všechny přísady, které souvisejí s živočichy. Jedná se o části jejich těl, vývary,
apod.
4
Nerosty
Mezi suroviny nerostného původu řadíme veškeré přísady, které získáme z různých kamenů nebo
kovů.
Dělení podle skupenství:
Pevné přísady
Tyto přísady, jak již samotný název napovídá, jsou pevného skupenství. Co si pod tím představit? Buď
přidáváme celé přísady, nebo mohou být sypké v prášku nebo mohou být v podobě větších kousků.
Do této kategorie tedy spadají všechny přísady a ingredience, které jsou v pevné podobě, ať už to
jsou různé části bylin nebo dračí drápy či blána z jejich srdce.
Kapalné přísady
I zde nám dává samotný název jasně znát, v jaké podobě se tyto přísady nacházejí. Může se jednat o
nějakou šťávu, výluh nebo o samotnou vodu, do které se suroviny přidávají a ve které se vaří.
„Magičnost“ přísad:
Nemagické přísady
Tyto přísady jsou známé jak mezi námi kouzelníky, tak mezi mudly, kteří s nimi taktéž velmi často
pracují při přípravě různých vývarů, výluhů či čajů.
Jsou ceněné pro své léčivé, jedovaté nebo jen chuťové vlastnosti.
Magické přísady
Tyto přísady jsou mudlům neznámé. Velmi často se jedná také o velmi vzácné suroviny, které pochází
z magických rostlin nebo tvorů. Více o jednotlivých magických tvorech se můžete dočíst v knize
„Fantastická zvířata a kde je najít“. O magických rostlinách byste se měli dozvědět převážně v
hodinách bylinkářství.
Dělení podle působení na organismus:
Jedovaté
Jedná se o přísady, které se primárně neslučují se zdravím či životem. Používají se hlavně k přípravě
jedů, ale využívají se i k přípravě konkrétních protijedů kdy je však potřeba použít i další suroviny,
které spolu s jedem vytvoří onen protijed.
Léčivé
Léčivé přísady se přidávají hlavně do léčivých lektvarů. Jejich využití má své místo i v přípravě
protijedů.
5
Ostatní
Tyto přísady se mohou přidávat jak do výše uvedených typů lektvarů tak i do úplně odlišných
lektvarů, jakými jsou například různé čistící lektvary, zmenšovací či zvětšovací dryáky a jim podobné
výtvory našeho úsilí a tvoření.
Podle vzácnosti:
Běžné přísady
Tyto suroviny jsou velmi dobře dostupné ať už volně v přírodě nebo, pokud z nějakého důvodu
nemůžete nebo nechcete věnovat samosběru, je můžete sehnat běžně v obchodech s přísadami do
lektvarů nebo v apatykách.
Vzácné přísady
Mohou být rostlinné i živočišné, jedná se o přísady, které se těžko získávají, nebo se jich ve světě
vyskytuje pouze omezené množství. Tyto přísady bývají velmi drahé, proto se nepoužívají příliš často.
V mnoha lektvarech se je podařilo nahradit různými, mnohdy velice složitými, kombinacemi přísad a
postupy výroby, v jiných je ale není možné nahradit. Jmenovitě se jedná například o Lektvar přežití s
krví jednorožce.
U vzácných přísad chvíli zůstaneme. Tak jako jiné druhy přísad, i tyto dělíme na rostlinné a živočišné.
Z rostlinných nesmíne zapomenout zejména na detraxu gier, kořen hiurt a kořen phoyer.
Detraxa gier se podobá sedmikrásce a je s ní často zaměňována. Liší se od ní ale tvarem listů a jejich
odstínem, který je nažloutlý. Nejpodstatnější součástí rostliny je ale stonek, který obsahuje vzácnou
červenou, lepkavou tekutinu. Ta má velice silné účinky, a proto většinou není vhodné ji podávat v
syrovém stavu. I když v některých lektvarech se setkáte i s tím. Do lektvarů se dává odvar z této
rostliny, který vyrobíme tak, že ji povaříme ve vodě. Odvar z této rostliny se přidává do všech
lektvarů, které se podávají při léčbě hlavy, například její bolesti nebo onemocnění mozku.
Kořen hiuirt se podobá bramboře. Je ale kulatější a má pravidelnější tvar. Na povrchu má tmavě
zelené fleky a pokud je pod povrchem celý světle zelený, znamená to, že jej můžete bez obav použít.
Má trpkou chuť. Kořen huirt má lehce otravné účinky, proto je nutné jej dávkovat s rozmyslem.
Kořen phoyer by si nezkušený kouzelník mohl splést s mrkví. Chuť je hořká a trpká. Oproti mrkvi je
kořen sytěji oranžový a listy jsou tmavší, než obvykle mrkev mívá. Uprostřed je bílý.
Další vzácné přísady pocházejí z živočišné říše. Vzácné jsou proto, že je jejich získání náročné a těchto
zvířat je málo. Jejich odchyt nebo lov reguluje Ministerstvo kouzel.
Z jednorožce získáváme roh, kopyta, žíně a krev; ta se využívá pouze v lektvarech černé magie. Lovení
jednorožců je ale přísně zakázáno!
Z draka patří mezi vzácné přísady zejména krev, ale získáváme i zuby, kůži, šupiny, oči, drápy a
podobně.
Mezi tento druh vzácných přísad patří i roh dvourožce.
6
A nakonec se podívejme na několik speciálních přísad, které jsou velice vzácné.
Dido glau je voda z posvátného pramene hluboko v Indických horách. Jiř sold je víceméně vývar s
bambusových výhonků. Will ynojo jsou sušené lístky šeříku syringa reticulata, který roste v Číně,
Koreji a Japonsku. Murtlapa heln je tekutina z vajíček okamie, která slouží k vyživování plodu. Astro
khilu se říká drápům leoparda nundu. A konečně dimitri westaf, to je označení pro lístky lilia maculata
(lilium maculatum), které najdeme v Koreji a Japonsku.
V této kapitole jsme si pověděli, jak dělíme přísady a zvláštní pozornost jsme věnovali vzácným
přísadám.
5. Techniky přípravy lektvarů
Při přípravě lektvarů se můžete setkat se spoustou pokynů, které se někomu budou zdát jasné, ale
pro pořádek si je na tomto místě ujasníme. Předejdeme tím pozdějším nedorozuměním. Pro
přehlednost jsem pokyny rozdělila do oblastí tak, jak jdou při přípravě lektvaru za sebou.
Příprava přísad:
Pevné přísady (kromě sušených) nejdříve očistíme. U většiny přísad si vystačíme s vodou, někdy ale
budeme loupat nebo škrábat (pro tento účel se velice dobře hodí malý kartáček).
Krájíme vždy ostrým nožem nebo dýkou na měkké podložce. Pokud je v receptu požadován určitý
materiál nože, dodržíme to.
Sekáme s maximální opatrností, a pokud to velikost přísady dovoluje, používáme pouze špičku nože.
Pokud přísadu potřebujeme nasušit, nesmíme zapomenout na to, že to trvá alespoň týden, proto s
touto rezervou počítáme.
Drtíme buď v hmoždíři nebo špičkou čepele nože nebo dýky. V druhém případě počítáme s
dostatečně velkým pracovním prostorem, abychom předešli znečištění pracovní plochy souseda.
Pokud potřebujeme připravit výluh, a není v receptu uvedeno, jak máme postupovat, držíme se
následujících doporučení:
- louhujeme při pokojové teplotě, v některých případech při vyšší teplotě, avšak vždy pod bodem
varu
- čím déle louhujeme, tím kvalitnější výluh získáme, obvykle stačí jeden až dva týdny
- základ pro výluh volíme podle charakteru výsledného lektvaru - pro většinu lektvarů pro vnější
použití se výborně hodí roztok alkoholu (zvlášť jedná-li se o bylinné směsi), pro masti můžeme využít
rostlinné oleje (zvlášť vhodný je lněný nebo olivový) nebo másla (například kakaové máslo), dobře
nám poslouží i živočišné tuky, pro lektvary vnitřní používáme (není-li v receptu uvedeno jinak) téměř
výhradně vodu
7
Vaření:
V receptu rozlišujeme mezi pojmy „necháme povařit“ – necháme lektvar probublávat příslušně
dlouhou dobu a „necháme projít varem“ – počkáme, až se začnou na povrchu tvořit bublinky a pak
hned odstavíme od zdroje tepla.
Lektvar mícháme plynulým pohybem vždy tolikrát a v takovém směru, jak uvádí recept.
Uchování:
Lahvičky plníme pipetou nebo naběračkou, nikdy se nepokoušíme přelívat do nich lektvar přímo z
kotlíku.
U lahviček s korkovou zátkou neplníme až po okraj, aby lahvička při uzavírání nepřetekla.
Pamatujeme však na to, že čím méně vzduchu v nádobce zůstane, tím pomaleji se nám lektvar bude
kazit.
U nestálých, jedovatých nebo leptajících lektvarů VŽDY použijeme ochranné rukavice.
Při skladování lektvarů pamatujeme na to, že nejlépe jim bude na temném a suchém místě.
6. Receptář základních lektvarů
V této kapitole si povíme, jak připravovat jednotlivé lektvary. Je nanejvýš nutné používat správné
přísady a přesně dodržovat postup.
BLÁBOLIVÝ LEKTVAR
Kategorie: Vnitřní lektvar.
Přísady: ropuší jazyk, výluh z dvaceti hluchavek půlnočních, chlup dlaždičouna, nehet ghúla
Příprava: Výluh v kotlíku ohřejeme na 89°C. Teplotu stále pečlivě kontrolujeme! Šestkrát zamícháme
po směru hodinových ručiček (lektvar by měl postupně dostávat růžový nádech) a přidáme chlup
dlaždičouna. Dvě minuty počkáme a nastrouháme do směsi nehet ghúla. Po uplynutí této doby by již
měl obsah kotlíku nabývat sytější oranžové barvy. Zamícháme pětkrát po směru hodinových ručiček a
při páté obrátce vložíme celý ropuší jazyk a vyčkáme dalších pět minut. Pokud je lektvar správně
připravený, měl by teď být bezbarvý, stejně jako voda.
Efekt: Po vypití účinné dávky dvou doušků člověk jednu hodinu mluví samé nesmysly.
Varování: Pokud byl lektvar špatně připraven, může se z postiženého stát doživotní pěvec opery,
pokud mu není přibližně do deseti minut podán protijed.
Účinek tohoto lektvaru neutralizují: dva doušky Uklidňujícího lektvaru.
8
ČISTÍCÍ LEKTVAR
Kategorie: Vnější lektvar.
Přísady: 3 kapky dračí krve, houba čistivka, lžička švábích očí, včelí vosk
Příprava: Pár minut před přípravou namočíme do vody houbu čistivku, která by vodu měla zbarvit do
modra. Až se tak stane, houbu vyjmeme, do kotlíku slijeme vodu, ve které jsme ji namáčeli a přidáme
tři kapky dračí krve. Pomalu zahříváme až lektvar dosáhne teploty těsně pod bodem varu (pokud
nemáme teploměr, poznáme to podle toho, že se ode dna kotlíku začnou uvolňovat malé bublinky
páry a lektvar nabude sytějšího odstínu modré). Přidáme švábí oči, uvedeme do varu a necháme
mírně probublávat půl dne. Pro lesklý efekt můžeme přidat trochu vosku (čím víc ho dáme, tím víc
lesku získáme, zase se nám ale s lektvarem bude hůře pracovat). Správně uvařený lektvar by po
vychladnutí měl být světlounce modrý.
Efekt: Univerzální čistidlo, zabírá na méně odolné skvrny, všechny druhy povrchů, vypere prádlo, atd.
Musíme však mít na paměti, že se nevyrovná profesionálně vyráběným čističům a práškům.
Použití: Na skvrny nanášíme přímo, po chvíli působení buď necháme zaschnout nebo setřeme
hadříkem. Pro praní, na mytí podlah, nádobí apod. přiléváme malé množství do vody.
NADOUVACÍ LEKTVAR
Přísady: lžička kořen hiurt, listy a nektar nadouvavky podivné, kost karkulinky
Příprava: Do kotlíku nalijeme nektar nadouvavky podivné a kostí karkulinky lektvar neustále (!)
mícháme. Postupně přihodíme hrstku listů nadouvavky. Přidáme lžičku nahrubo nastrouhaného
kořene hiurt. Důkladně zamícháme. Poté necháme lektvar 20 minut vařit a mezitím rozdrtíme kost
karkulinky, kterou jsme doteď míchali. Lektvar necháme vychladnout a poté nadrcenou kost
přisypeme. Lektvar opět přivedeme k varu a necháme vychladnout. Poté na lektvar sešleme
vykrmovací kouzlo. Správně uvařený lektvar by měl být růžový.
Efekt: Když obsahem jednoho flakónku polijeme předmět, pětinásobně se zvětší. Nepoužíváme na
lidi ani zvířata.
Účinky tohoto lektvaru neutralizuje: Splaskávací lektvar ve stejném množství jako jsme použili
Nadouvacího lektvaru.
SLUNEČNÍ LEKTVAR
Přísady: vylisované srdce bludníčka, mléko fialové krávy, sušené listy svítivky ovíjivé
Příprava: V litru mléka fialové krávy necháme vylouhovat srdce bludníčka a sušenou svítivku. Slijeme
do kotlíku a uvedeme do varu. Po 30 minutách odstavíme z ohně a aplikujeme na lektvar kouzlo
Lumos.
9
Efekt: Vydává velmi intenzivní světlo po dobu až jednoho týdne, používá se jako náplň do lamp,
výborné také jako cestovní svítilna.
Varování: Při špatném postupu přípravy je slabě výbušný.
SPLASKÁVACÍ LEKTVAR
Přísady: kořen hiurt, detraxa gier, chlup kluběnky, pampeliškový výluh, litr vody
Příprava: Na mírném ohni přivedeme k varu litr vody. Poté přidáme výluh z pampelišek a okvětní
lístky z jedné detraxy gier. Dvanáctkrát zamícháme proti směru hodin a přidáme jeden středně velký
nastrouhaný kořen hiurt. Necháme dvacet minut povařit na mírném ohni, dokud lektvar nezhnědne a
vhodíme jeden chlup kluběnky. Po vychladnutí necháme deset minut odstát, dokud nedostane
lektvar nažloutlou barvu.
Efekt: Obsah jednoho flakónku tohoto lektvaru až pětinásobně zmenší předmět. Nepoužívá se na lidi
ani zvířata.
Účinky tohoto lektvaru neutralizuje: Nadouvací lektvar ve stejném množství jako jsme použili
Splaskávacího lektvaru.
UKLIDŇUJÍCÍ LEKTVAR
Přísady: 2 celé detraxy gier, špetka prášku z rohu jednorožce, výluh z mateřídoušky, dvě kapky rosy,
lžička medu
Postup: Do půl litru vody nasypeme špetku prášku z rohu jednorožce a necháme dojít varu. Poté
přidáme dvě celé detraxy gier a zamícháme dvakrát po směru hodinových ručiček. Lektvar by teď měl
být světle zelený. Necháme dvě minuty vařit a vmícháme výluh z mateřídoušky. Zamícháme pětkrát
po směru hodinových ručiček, lektvar teď bude žlutý a necháme jej tři minuty vařit. Poté přidáme dvě
kapky rosy, necháme pět minut vařit a odstavíme. Vmícháme lžičku medu. Lektvar je nejlépe podávat
hned po uvaření, kdy má nejvyšší účinost; je ale možné jej užívat i studený, kdy změní svou barvu ze
zlatavé na světle hnědou. Voní po mateřídoušce a medu. K zakoupení jsou také například čokoládové
bonbóny, které tento lektvar obsahují.
Použití: Dospělému do teplého nápoje přimícháme sedm kapek, dítěti čtyři.
Efekt: Po vypití ze člověka spadne napětí a dojde k celkovému uvolnění. Používá se při stresu a
problémech se spánkem. Ovšem pozor, lze si na něm vypěstovat závislost, proto by neměl být
používán příliš často. Při požití příliš velké dávky může dojít k celkovému utlumení, kdy je třeba podat
jeden doušek Životabudiče.
Účinky tohoto lektvaru neutralizuje: Životabudič ve stejném množství, v jakém byl podán Uklidňující
lektvar.
10
ZÁKLADNÍ LEKTVAR NA LÉČBU KOŽNÍCH POTÍŽÍ
Přísady: 200g sušených kopřiv, 2 – 4 hlemýždě (podle velikosti), 3 dikobrazí ostny, menší hrst
rozdrcených hadích zubů
Příprava: V kotlíku necháme rozvařit kopřivy (měly by mít téměř kašovitou konzistenci), přidáme
předem podušené hlemýždě a hadí zuby. Pět minut vaříme a poté odstavíme z ohně (barva bude
žlutozelená). Vložíme dikobrazí ostny a lektvar necháme vychladnout. Pozor musíme dát zejména na
správnou hmotnost kopřiv a na to, abychom dikobrazí ostny vložili až po odstavení z ohně! Správně
uvařený lektvar by měl mít tmavě zelenou barvu.
Efekt: Léčí drobné až středně těžké kožní vady jako jsou vředy, akné, modřiny, škrábance nebo lehčí
vyrážky.
Použití: Potíráme postižené místo, dokud problém nevymizí. Pokud se tak nestane do několika dnů,
vyhledáme pomoc lékouzelníka.
Varování: Při vypití lektvar způsobuje silné nevolnosti. Pokud je lektvar špatně připravený a přesto je
aplikován na kůži, bude postižené místo pálit a mokvat.
Pokud lektvar nezabere nebo dojde k některému z výše uvedených příznaků, je nutné vyhledat
lékouzelníka nebo kouzelnou lékárnu, kde bude rozhodnuto o dalším postupu.
ZKRÁŠLOVACÍ LEKTVAR
Přísady: Čtyři kapky dida glau, jedna kapka jiř soldu, 3 lístky will ynojo, cca půl unce krájeného kořene
phoyer, cca deci murtlapy heln, 8 kousků astro khilu, 4 lístky dimitri westaf
Příprava: Do kotlíku nalijeme asi 3 dcl vody, zapálíme pod ním a přidáme čtyři kapky dida glau. Nyní
oheň ztlumíme a za tři až čtyři minuty přimícháme kapku jiř soldu a vhodíme tři lístky will ynojo. Poté,
co lektvar změní barvu a ztmavne, přimícháme asi půl unce najemno nakrájeného kořene phoyer.
Šestkrát zamícháme v protisměru hodinových ručiček a necháme deset minut vařit na mírném ohni.
Poté přilijeme murtlapu heln a ihned poté, co nejrychleji, přidáme osm kousků astro khilu. Důkladně
zamícháme proti směru hodinových ručiček. Přidáme čtyři lístky dimitri westaf a zamícháme, opět
protisměru hodinových ručiček. Odstavíme lektvar a uhasíme oheň. Pokud se původně bílá pára nad
lektvarem změní na sytě červenou, znamená to, že se lektvar povedl. Lektvar sám by měl být bílý.
Efekt: Správně uvařený lektvar zdokonaluje rysy a tvar obličeje a maskuje nedostatky. Vydrží působit
24 hodin.
ZPOMALOVACÍ LEKTVAR
11
Přísady: roh jednorožce, prášek z třaskavých světlušek, dračí kůže, roh lidožravého dvourožce, půl
litru vody
Příprava: Na dno kotle položíme kus dračí kůže, zalijeme půl litrem vařící vody a přidáme lžičku
prášku z třaskavých světlušek, půl lžičky drceného rohu jednorožce a půl lžičky rohu lidožravého
dvourožce. Necháme vychladnout, znovu přivedeme k varu a použijeme na lektvar kouzlo
Impedimentus. Pak slijeme do lahvičky. Lektvar by měl mít barvu ranní oblohy.
Efekt: Při rozbití lahvičky a vylití lektvaru na jakoukoliv bytost či zvíře dojde ke zpomalení (jako u
kouzla Impedimentus), což vydrží jednu hodinu. Pokud je lektvar špatně uvařen nebo jej použijete víc
než jedno deci, efekt zpomalení vytrvá po celý jeden týden.
Účinky tohoto lektvaru neutralizuje: jeden doušek Zychlovacího lektvaru.
ZRYCHLOVACÍ LEKTVAR
Přísady: roh jednorožce, roh lidožravého dvourožce, dračí kůže, prášek z třaskavých světlušek,
gepardí dráp, 3 dcl vody
Přípava: Vezmeme kus dračí kůže velký jako střed kotlíku a položíme ji do něj. Potom kůži posypeme
PŘESNĚ V TOMTO POŘADÍ: půl špetkou drceného rohu dvourožce, dvě špetky rozemletého rohu
jednorožce a jednu špetku prášku z rozemletých třaskavých světlušek. Přilijeme 3 dcl vody a
přivedeme k varu. Necháme hodinu vařit a poté přidáme rozemletý gepardí dráp. Lektvar by teď měl
mít fialovou barvu a mělo by se z něj trochu kouřit.
Efekt: Lektvar je možné použít jen na člověka. Dva doušky pětkrát až desetkrát zrychlí váš pohyb po
dobu dvou hodin. Ovšem spolu s užíváním se zkracuje doba působnosti, například po dvou letech
užívání už jedna dávka lektvaru člověka zrychlí jen na deset minut. Dlouhodobé užívání není
doporučeno. Při požití velké dávky může dojít ke zrychlení po dobu jednoho týdne, což je pro
organismus velice vyčerpávající.
Tento lektvar neutralizuje: dávka Zpomalovacího lektvaru závislá na množství požitého lektvaru.
ŽIVOTABUDIČ
Přísady: 1 dcl vody z lesní studánky, list z vrby mlátivé sebraný o úplňku, 2 dcl odvaru z 10 okvětních
plátků vlčího máku, 2 žabí oči, 2 dcl rozmačkaných zelených hroznů, dvě špetky soli
Příprava: Odvar z vlčího máku uvedeme do varu a přidáme do něj žabí oči a list z vrby mlátivé.
Důkladně promícháme a vlijeme šťávu z hroznů. Dolijeme vodou ze studánky. Mícháme tak dlouho,
dokud nedostaneme hustou červenou směs. Poté můžeme odstavit z ohně a přihodit dvě špetky soli.
Hotový lektvar se musí před použitím nechat nejméně dva dny uležet.
Efekt: Dokáže na několik hodin zahnat únavu. Ale pozor, při častém používání je silně návykový!
12
Použití: Dávkuje se po kapkách podle věku a tělesné hmotnosti. Dospělý kouzelník si může dát do
čaje 7 kapek, mudla však snese jen 4, stejně jako děti. Při předávkování hrozí po 24 hodin silná
malátnost nebo hluboký spánek.
Účinek tohoto lektvaru neutralizuje: Uklidňující lektvar ve stejném množství, v jakém byl podán
Životabudič.
V této kapitole si osvětlíme, s jakými přísadami v lektvarech v této učebnici pracujeme.
7. Slovníček přísad
Astro hilu
Drápy leoparda nundu (obří druh leoparda).
Bludníček
Menší tvor, který láká pomocí své lucerny zbloudilé pocestné do pasti. Do lektvarů se používá zvláště
jeho srdce a jedná se o poměrně mocnou a nebezpečnou přísadu, je tedy potřeba dávat při jejím
použití pozor.
Čistivka
Mořská houba béžovooranžové barvy. Používá se buďto usušená nebo skladovaná v mořské vodě.
Detraxa gier
Sedmikrásce podobná bylina. Od sedmikrásky ji liší odlišnosti ve tvaru listů a také nažloutlé
zabarvení. Stonek obsahuje vzácnou červenou tekutinu, kterou můžeme do lektvarů použít v
syrovém stavu, vhodnější je ale z detraxy udělat odvar, aby nebyla až příliš silná.
Dido glau
Voda z pramene v Indických horách.
Dikobraz
Hlodavec s dlouhými bodlinami. Právě ty se do lektvarů přidávají nejčastěji.
Dimitri westaf
Označení pro lístky lilie rostoucí v Koreji a Japonsku.
Dlaždičoun
Stvoření podobné přerostlé fretce, která ale umí mluvit – převážně ze sebe chrlí vulgární fráze.
Zdržuje se hlavně v podzemí na území Británie, Irska a Severní Ameriky. Nejčastěji používáme jeho
chlupy.
13
Drak
Z draka používáme hned několik přísad a nutno říct, že se všechny dají považovat za vzácné, protože
je obtížné je získat. Nejznámější a nejvíce používaná je dračí krev, dále pak dračí kůže, zuby nebo
drápy. Použít můžeme v podstatě jakýkoli druh draka, obecně se má za to, že čím vzácnější drak, tím
účinnější přísada, ale ve skutečnosti tento rozdíl docení jen opravdoví lektvaroví mistři.
Fialová kráva
Jedná se o speciálně vyšlechtěný druh skotu, který žije v horách. Mívá nafialovělý až sytě purpurový
odstín srsti. Do lektvarů se nejčastěji používá její mléko, můžeme se ale setkat i s lektvary, které
využívají její srst nebo prášek z namletých kopyt.
Gepard
Kočkovitá šelma. Nejčastěji se používají její zuby, drápy, ale vzácně také krev nebo kůže.
Ghúl
Ghúl je slizké odpudivě vypadající stvoření sídlící ve stodolách nebo na půdách kouzelníků. Není nijak
zvlášť nebezpečný, jeho přítomnost ale může být obtížná. Do lektvaru používáme většinou jeho
nehet, někdy také chlupy.
Had
Z hadů se v lektvarářství užívá téměř vše. Od kůže, přes zuby a oči až po krev a maso. Některé
lektvary vyžadují speciální druh hada, obvykle na něm ale příliš nezáleží.
Hluchavka půlnoční
Druh hluchavky, který se objevuje pouze za úplňku, kdy je také jediná možnost ji sebrat. Její výskyt
není nijak vzácný, ale roste spíše osamoceně, nevytváří velké trsy jako její nekouzelné příbuzné, proto
může chvíli trvat, než se podaří sehnat dostatečné množství této bylinky. Bezpečně ji poznáme podle
toho, že ve tmě vydává jemnou namodralou záři a obvykle někde v její blízkosti uvidíme růst
borovice, jejichž společnost má ráda.
Hroznové víno
Používá se buď šťáva (obvykle jako základ lektvaru) nebo celé hrozny v sušené podobě. Pokud si
recept nevyžaduje nějakou speciální odrůdu, použijeme světlé bobule.
Jednorožec
Zvíře podobné bílému koni s rohem na čele, ze kterého se používá téměř vše a také je téměř vše
vzácné. Jednak proto, že jednorožci se už vyskytují na málo místech na světě, ale hlavně proto, že
většinu přísad můžeme získat jen tak, že jednorožce zabijeme. Výjimkou jsou žíně a roh, který po čase
jednorožci opět doroste.
14
Jiř sold
Vývar z bambusových výhonků.
Kluběnka
Nejvíce ze všeho jsou podobné chlupaté hořčičně zbarvené kouli. Díky svojí nenáročnosti na chov
jsou nejen velice oblíbeným mazlíčkem, ale také se s nimi experimentuje v nejrůznějších odvětvích
magie. Do lektvarů se nejčastěji přidává její srst.
Kořen hiurt
Tvarem připomíná bramboru, ale je kulatější a pravidelnější. Má světle zelenou barvu s drobnými
tmavě zelenými skvrnami. Používáme v čerstvém i sušeném stavu.
Kořen phoyer
Vzhledem připomíná o něco sytěji zbarvenou mrkev. Výrazný rozdíl uvidíme po rozříznutí – vevnitř je
velmi světlý až bílý.
Lidožravý dvourožec
Lidožravý dvourožec se nejvíce podobá koni s mufloními rohy. Má velmi tmavě modrou srst, jejíž
chomáčky se používají jako afrodisiakum. Nejvíce jsou na něm ceněny jeho rohy, které mají vysoce
magické účinky. Lidožravý dvourožec je, paradoxně k názvu, nesmírně krotké zvíře. Má však krvavě
rudé oči, takže vypadá poněkud démonicky. Existují legendy, které praví, že své červené oči mají
dvourožci proto, že požírají turisty, kteří zabloudí až do vysokých hor, kde dvourožci žijí.
Med
Med v lektvarářství zůstává poněkud spornou přísadou. Jsou lektvary, které využívají některé z jeho
léčivých účinků, ale do dalších se přidává jen pro zlepšení chuti (je ze sladidel nejvhodnější pro tělo),
což ale mnohdy vyžaduje úpravu postupu, pokud chceme zachovat plný účinek lektvaru. Někteří
kouzelníci ho proto zatracují, jiní na něj zase nedají dopustit.
Murtlapa heln
Tekutina z vajíček okamie (dvounohý opeřený a okřídlený tvor s hadím tělem), která slouží k výživě
plodu.
Svítivka ovíjivá
Rostlina podobná břečťanu (avšak výrazně menší), jejíž květy po několik dní svítí teplým bílým
světlem. Zvláštní na ní je, že po odkvětu mateřská rostlina uhyne a ze vzniklého semene vyroste zcela
nová svítivka. Dá se poměrně dobře pěstovat ve skleníku, v přírodě ji najdeme obzvláště v hlubších
lesech, kde parazituje na kůře stromů.
15
Třaskavá světluška
Na první pohled k nerozeznání od ostatních světlušek, ale při delším pozorování zjistíme, že jí od
zadečku čas od času odlétne sprška jisker. Obrazně můžeme říct, že jí zadeček vybuchuje nebo třaská.
Je to dáno vzácnou látkou, kterou umí vyrobit jen několik málo živočichů, proto je velmi oblíbenou a
takřka nenahraditelnou součástí mnoha lektvarů. Najít ji můžeme především na loukách, které jsou jí
každé léto plné.
Vrba mlátivá
Vzácný strom rostoucí mimo jiné i na pozemcích Bradavické školy. Poznáme ji poměrně snadno podle
toho, že bez varování napadá cokoli a kohokoli, kdo se dostane příliš blízko k ní. Používáme z ní
hlavně listy, ale také kůru a velmi vzácně i květy. Můžeme užít i vrbu bílou, ale mlátivá je
mnohonásobně účinnější.
Will ynojo
Sušené lístky šeříku rostoucího v Koreji, Číně a Japonsku.
Žába
Žáby se ukázaly jako velmi vděčnou přísadou do mnoha lektvarů. Obzvláště oblíbené jsou ropuchy.
Pokud jde o druh žáby, pokud recept neříká jinak, orientujeme se spíše podle velikosti a vlastních
sympatií. Pozor však musíme dát na jedovaté druhy žab, které by mohly zcela změnit charakter
lektvaru. Používáme prakticky všechny části těla.
16
Úvod
Drazí studenti,
následující část učebnice je věnovaná pro starší ročníky studentů školy- od 3. ročníku. Zde se jedná již
o lektvary pro pokročilé. Samozřejmě zájem o samostudium chápu, přesto je důležité upozornit, že
následující lektvary studenti nedokáží sami připravit.
V tomto pokračování se seznámíte snad s těmi nejzajímavějšími poznatky z oblasti lektvarů. Naučíte
se, jak pracovat s jedy, protijedy a školními obědy. S těmi posledními však doporučeji pracovat
nanejvýš opatrně, nikdy nevíte, co v nich je.
Jak řekl slavný experimentátor na poli lektvarů Blemcokaz Matlavý: „Ke studiu lektvarů jest zapotřebí
vůle ocelová a zadnice olověná.“ Přeji vám tedy pevné zdraví v místech, kde se tělo setkává se židlí. A
doufám také, že na rozdíl od něj neskončíte jako potrava pro své vlastní oživlé experimenty.
1. Pravidla kombinace lektvarů
V této kapitole se seznámíme s tím, jaká pravidla je nutné při smíchávání lektvarů dodržovat. Pokud
má někdo pocit, že se obejde bez nich, měl by si urychleně rezervovat místo na hřbitově.
Pravidlo teploty nám říká, že nelze kombinovat lektvary zastudena. Nejnižší teplota, při které je
možno kombinaci provést, je 35 stupňů Celsia. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze lektvary s
dlouhou dobou zrání, které by zahřívání mohlo znehodnotit. Maximální teplota dosud není
stanovena.
Teorie hustoty nám říká, že řidší lektvar vždy přiléváme do lektvaru hustšího. V opačném případě by
nám mohl lektvar z kotlíku vystříknout, což by například u jedu či kyseliny nebylo nic příjemného.
Zásada postupného míchání nás nabádá, abychom při kombinaci lektvarů nikam nespěchali.
Postupně přiléváme, pokud možno a není-li uvedeno jinak, tak ideálně za stálého pomalého míchání.
Je také důležité rovnoměrně rozlít nově přidávaný lektvar po celé hladině kotlíku.
Pravidlo postupu hovoří o tom, že přiléváme vždy lektvar s méně náročným postupem přípravy do
toho, jehož příprava je komplikovanější; jinak řečeno, lektvar, jehož příprava obsahuje méně kroků,
přiléváme do lektvaru, jehož příprava obsahuje kroků více. V případě tohoto pravidla se ale velice
často dostaneme do konfliktu s teorií hustoty, a proto je bezpodmínečně nutné vědět, že teorie
hustoty má před pravidlem postupu vždy přednost. To znamená, že toto pravidlo přichází na řadu jen
ve chvíli, kdy spolu mísíme dva stejně či velmi podobně složité lektvary.
Efektivita výsledku bude o dost vyšší, pokud výchozí lektvary mají podobné složení. Nesourodé
lektvary se kombinují poměrně špatně, ošemetná je také kombinace dvou podobně silných lektvarů.
Existují i lektvary, jejichž účinek by se zkombinováním vyrušil, pokud by vám rovnou nevybouchly.
Velice nerady se v tomto ohledu mají jedy, které na sebe reagují velice agresivně. Pokud jste se
rozhodli tuto radu ignorovat, odpočívejte v pokoji.
17
2. Nauka o jedech
Co je to jed?
Toxikón - řecké slovo jed, do této kategorie látek patří všechny látky, které mají výrazný škodlivý
účinek na organismus již při malých dávkách.
Toxikologie - věda o jedech, zabývající se nežádoucími bilogickými vlastnostmi látek. Za zakladatele
toxikologie je považován Paracelsus, jeden z nejdůležitějších čarodějů 16. století. Dnes se také rozšířil
obor ekotoxikologie, která zkoumá jedy v rámci životního prostředí, o něco starší věda je tzv.
průmyslová toxikologie, zabývající se toxikologií v oblasti průmyslu. Čarodějové mají zvláštní vědu
magitoxikoligii, která se zabývá ochranou a kategorizací čarodějných jedů.
Jedy můžeme porovnávat dle 4 základních vlastností:
fyzikální - vzhled, pach, hustota, barva, apod.
chemické - způsob projevu, reaktivita, apod.
biologické - sledování biologických účinků (např.: alergické reakce)
čarodějné - nejrůznější účinky kouzel (nečekané samovolné výpady na člověka, sršení jisker, neustálé
změny barev)
Co je to letální dávka?
Toxické účinky každé látky zjišťuje Magitoxilologický obor Ministersterstva Čar a Kouzel pomocí
speciálních odhalovacích kouzel. Mudlové k tomuto účelu používají zvířata, což už je u nás
nemyslitelné. Míra toxicity se uvádí v tzv. letální dávce, což je dávka smrtelná, označuje se LD50,
uvádí se v gramech, nebo miligramech na 1 kilogram živé hmotnosti. Číslo 50 značí, že při požití
daného množství látky uhyne 50% živých organismů a 50% přežije. Pro jeden organismus to tedy
znamená smrt. (např.: Ethanol - LD50=21g • kg-1)
Může se objevit případ, kdy je pro určitého jedince nebezpečná dávka látky, která je obecně
pokládána za bezproblémovou. Takovému jevu se říká alergie. V čarodějném světě se s ní málo kdy
stekáte, neboť alergie jsou ve velké většině odstraňovány hned po narození. O vynález lektvarů
způsobujících odstranění alergií se zasloužil slavný magizoolog a magitoxiolog profesor Grant Edley.
Dělení jedů
Podle původu:
- jedy přírodní
- jedy uměle vytvořené, nepoužíváme je do lektvarů!
Podle skupenství:
- pevné jedy
18
- kapalné jedy
- plynné jedy
Podle vniknutí jedu do organismu:
- vdechnutím
- styk s kůží
- požití
- přímé vniknutí do krve
Podle účinku:
- jedy napadající nervový systém
- jedy napadající oběhový systém a srdce
- jedy napadající jednotlivé orgány
- jedy způsobující změnu vlastností krve
- jedy způsobující poškození kůže
Podle doby působení:
- okamžitě působící
- postupně působící
- dlouhodobě působící
Nyní krátce rozvedeme dělení jedů podle původu:
Přírodní jedy
* mikrobní - nejjedovatější je botolinustoxin, vyskytující se v otevřených a špatně skladovaných
paštikách.
* rostlinné - bývají méně jedovaté, než mikrobní toxiny. Hojně se vyskytují například v houbách
(falloidin, muskarin).
* živočišné - jedy, které používají zvířata ke své obraně. (Např.: chřestýš - crotalustoxin, ropucha bufotoxin.)
Průmyslové jedy
Průmyslové jedy se nazývají pesticidy. Jsou vyráběny za účelem ničení různých škůdců, jsou to
biologicky aktivní látky, které brání účinku nejrůznějších škůdců a snižují jejich životnost. Většinou se
jedná o přímý zásah do jejich metabolismů.
19
Rozdělení pesticidů:
1. baktericidy - jsou zaměřeny na ničení bakterií, jde v podstatě o antibiotika, např. penicilín
2. fungicidy - proti houbám, různé druhy antimykotik
3. herbicidy - proti plevelům, např. Travex, blokuje hemoglobin, při požití může následně dojít k
selhání funkce ledvin.
4. kyseliny - při požití dochází ke ztuhlosti pohybového ústrojí, pocity žízně, ochrnutí respiračního
systému, následně udušení.
5. insekticidy - proti hmyzu, halogen-uhlovodíky, mají vliv na nervovou soustavu, při požití dochází k
poškození jater, vznik dermatóz, dále organofosfáty např.: paration, fosfanion, jsou velmi jedovaté,
při požití dochází k ochrnutí nervové soustavy.
6. akaracidy - proti roztočům
7. neumaticidy - proti červům, jde o antihelmetika (z chem. hlediska se jedná o sloučeniny antimonu)
8. moluskicidy - proti hlemýžďům a měkkýšům
9. rhodenticidy - proti hlodavcům, např. kumariny, mají vliv na nervový systém hlodavců, ti se mezi
sebou začnou kousat, zraní se až do krve, přičemž je zabráněné srážení krve a tudíž vykrvácejí.
3. Přehled nejznámějších přírodních jedů
Rostliny
na rostlinách může být jedovaté snad cokoliv – listy, stonek, kořeny, plody, květy... Některé jsou tak
důmyslné, že jsou jedovaté už na pouhý dotyk. Každopádně, pro nás jsou důležité ty části rostlin.
Když je používáme jako přísady do lektvarů, tak je nejlépe je použít čerstvé. A pokud chceme co
nejvíce jedu, pak je nejlepší jednotlivé části rozmačkat, aby z nich mohlo do lektvaru vytéct co nejvíce
šťávy s jedem.
Blín černý
(Hyoscyamus niger)
Nepříjemně páchnoucí bylina se špinavě žlutými květy s tmavě fialovými žilkami. Jedovatá je celá
rostlina, nejvíce její kořen. Otrava se projevuje skoro stejně jako u rulíku zlomocného.
SMRTELNĚ JEDOVATÁ BYLINA
Bolehlav plamatý
(Conium maculatum)
Bylina, která dorůstá až 2,5 m. Má charakteristický zápach po myšině. Můžete ji najít snad na každém
kontinentu. Nejvíce jedovaté jsou z ní plody a nejméně kořen. Sušením se snižuje obsah jedovatých
20
látek. Při otravě dochází k obrně kosterního svalstva a později se dostavuje zástava dechu. V
kombinaci s dalšími přísadami se z něj dá vyrobit velmi účinný smrtící lektvar.
Ďáblík bahenní
(Calla palustris)
Bíle kvetoucí rostlina, která patří mezi ohrožené druhy. Jedovatá je celá. Vařením nebo sušením
dochází ke ztrátě jedovatých účinků, proto přidáváme do zchladlých lektvarů až na závěr, pokud
vyrábíme jed.
Durman obecný
(Datura stramonium)
Rostlina s bílými nebo světle fialovými trubkovitými květy. Má nepříjemný zápach a je SMRTELNĚ
JEDOVATÁ. Smrt nastává v těžkém bezvědomí, pokud není zahájena protiléčba.
Do lektvarů se obvykle přidává stonek, nakrájený nebo rozmačkaný a také drcená semínka, méně
obvyklé jsou lektvary s přidáním kořenů.
Kýchavice černá
(Veratrum nigrum)
Kriticky ohrožená rostlina, která páchne po shnilém ovoci a má černě purpurové až tmavě fialové
květy velké max. 1cm. Otrava se projevuje už při pouhém nadýchání prášku z kýchavice, který je také
používán při výrobě jedů. Smrt nastává zástavou dechu a srdce a to asi za 3 až 12 hodin po požití
samotného prášku, může být rychlejší nebo pomalejší podle toho do jakého lektvaru je použit.
Oměj šalamounek
(Aconitum plicatum)
Je až 1,5 m vysoká rostlina s chlupatými květy modré až modrofialové barvy. Patří mezi ty jedovatější
byliny. K přípravě lektvarů se používají listy a hlízy.
Jedovaté houby
Smrtelně jedovaté: například muchomůrka zelená.
Houby způsobující otravu: například muchomůrka červená nebo límcovka měděnková.
Zvířata
Zvířata používají svůj jed k obraně nebo lovu. Většinou jde o kousnutí nebo plivnutí.
Hadi: Jed vstřikují prodlouženými zuby. Nejsilnější jed má had zvaný taipan. Dále si zapamatujme
kobru indickou, mambu černou, bojgu hnědou či zmiji obecnou a mořské hady; ti jsou jedovatí
všichni.
21
Ještěři: Zde zejména korovec jedovatý a korovec mexický, dále varan komodský. Do lektvarů
získáváme jejich sliny.
Pavouci: akromantule, sklípkani. Do lektvarů získáváme jejich sliny.
Některé druhy štírů.
Pralesnička strašná, jedovatá žába.
Jed vznikající na kůži jihoamerických žab je prudce jedovatý!
4. Základní protijedy
V této kapitole se podíváme na základní protijedy.
PROTIJED UŠTKNUTÍ (UNIVERZÁLNÍ)
Přísady: výluh z mandragory, 2 dcl krysího tonika, 2 listy pelyňku, 10 kapek dračí krve, 5 slz fénixe,
špetka nastrouhaného rohu jednorožce, pět kapek jedu hada či pavouka, který pacienta pokousal.
Příprava: Do kotlíku nalejeme čerstvé krysí tonikum a uvedeme ve var. Přidáme deci výluhu z pekřínu
a opět přivedeme k varu za stálého a pomalého míchání proti směru hodinových ručiček. Jakmile
změní barvu letvar do ruda, v okamžiku přidáme nastrouhaný roj jednorožce a zamícháme pětkrát po
směru ručiček. Necháme přesně jednu minutu odstát a sundáme kotlík z ohně. Přikalené pomalu
dračí krev a slzy fénixe. Jakmile lektvar změní barvu do černa, přidáme jed z hada či pavouka, který
pacienta pokousal. Jakmile lekvar změní barvu na čirou, můžeme pacientovi podávat.
Účinek: pomáhá ve většině případů uštknutí a pokousání pavoukem. Důležité je opravdu mít jed
daného tvora, pokud tak není, lektvar nebude účinkovat a spíše urychlí smrt pacienta.
ODVAR Z MANDRAGORY
Přísady: kořen mandragory, 10 listů z mandragory.
Příprava: Nastrouhaný celý kořen dospělé přesazené mandragory nasypeme do litru vroucí vody a
povaříme jednu hodinu. Přidáme deset listů mandragory a povaříme ještě jednu minutu. Zamícháme
desetkrát proti směru ručiček a následně patnáctkrát po směru ručiček a odvar přecedíme tak, aby
nám zbyla jen zelenkavá čirá tekutina.
Účinek: pomáhá při zkamenění, účinkuje na silné bolesti hlavy a v některých případech účinkuje i na
hadí uštknutí a pavoučí pokousání.
22
BEZOÁR
Kde se vytvářejí: v předžaludcích, žaludcích i střevech nejčastěji přežvýkavců
Vzhled a složení: většinou se jedná o kulovité útvary, jejichž základem jsou nestravitelné části
potravy jako větévky, pryskyřice, srst olizovaná a spolknutá s potravou apod. Nejprve jsou vláknité,
ale časem se díky pohybu žaludečních stěn zakulatí nebo získají mírně válcovitý tvar. Na tomto
základu se usazují další organické složky a anorganické soli, z nichž se uvolňuje vápník, který vytvoří
na povrchu tělesa pevný hladký povlak. V našich podmínkách jsou tyto kameny velikosti čočky až
holubího vejce, někdy je jich i několik.
Původ názvu: bezoár vznikl z perského slova bazahar, což znamená protijed. Bezoárový kámen se v
Orientu pokládá za látku, která má magickou a léčivou moc
Působí jako velice silný protijed proti většině jedů.Je velice vzácný.
Historie: - sahá až do pravěku, kdy se vnitřnosti zvířat (ale někdy i lidí) pokládaly za zdroj božských
informací. Ze stavu a z obsahu vnitřností věštili kněží primitivních národů, ale i římští haruspikové,
budoucí události. Každý nález bezoárové koule se vysvětloval jako šťastný pokyn božské bytosti.
Použití: Roztlučené bezoárové kameny se používají jako lék proti otravám všeho druhu, proti
nevolnosti, bolestem, poruchám trávení, proti epilepsii a dokonce proti zlým duchům.
Výskyt: nejznámější je koza bezoárová, která v Orientu rozšířená v několika geografických odrůdách,
v jejichž orgánech byly často nalézány.
Ve střední Evropě jsou dostupnější bezoárové kameny z kamzíka (odtud název kamzičí koule) a
především z kozorožce. Vysoká poptávka po nich ohrozila koncem středověku kozorožce téměř
vyhubením. O bezoárových koulích kozorožců se tvrdilo, že umožňují průhled zdí a tomu, kdo je nosí
u sebe, zabezpečují ochranu proti zranění sečnou, bodnou i střelnou zbraní.
5. Receptář pokročilých lektvarů
KRYSÍ TONIKUM
Přísady: dvacet chlupů z černé krysy, krysí ocásek, krysí očička
Příprava: Chlupy krysy vložíme do prázdného kotlíku a na ohni chlupy v kotlíku spálíme na popel.
Poté zalejeme třemi deci vody a přivedeme k varu za stálého míchání proti směru ručiček. Jakmile
odvar z chlupů zcela zčerná, vhodíme celý ocásek a počkáme, dokud se nerozpustí a odvar
nezhnědne. Poté v prstech rozmačkáme obě očička a vhodíme do lektvaru. Lektvar zcela zmodrá a
zabublá. Jakmile dobublá, odstavíme z ohně a necháme vychladnout. Pak lektvar zrůžoví.
Efekt: Léčebný odvar pro krysy, používá se také jako součást některých lektvarů.
23
LEKTVAR NEPOUŽITELNOSTI
Přísady: kořen scvrklofíku, odvar úponice jedovaté, sedmikráskové kořínky, kůže z hřímala
Příprava: Do odvaru z úponice jedovaté nasypeme nasekané sedmikráskové kořínky a nastrouhanou
kůži hřímala. Necháme tři hodiny vařit a přidáme kořen scvrklofíku (celý). Pak necháme hodinu
odstát.
Efekt: Způsobuje nepoužitelnost hůlky na dobu dvou hodin. Při špatném postupu může hůlka
prasknout a být nenávratně poničená. Toto se nedá nijak napravit.
LEKTVAR PRO ODHALENÍ STÁŘÍ PŘEDMĚTU
Přísady: stonek úponice jedovaté, vlas víly, hipogryfí dráp, slza fénixe
Příprava: Do decilitru vody dáme stonek úponice jedovaté a přivedeme k varu. Poté přidáme vílí vlas
a zamícháme třikrát po směru a třikrát proti směru hodinových ručiček. Necháme deset minut vařit,
potom přidáme hipogryfí dráp a ztlumíme oheň. Lektvar má teď temně zelenou barvu. Necháme vařit
dalších deset minut, pětkrát zamícháme po směru hodinových ručiček a poté přilijeme jednu slzu
fénixe. Hned, jak dopadne na hladinu, lektvar by měl začít nabývat medově oranžové barvy.
Necháme deset minut vařit a odstavíme. Po dovaření a vychladnutí jej nalijeme do fioly, kterou
nebudeme zavírat, ale přehodíme přes ni slabou látku, aby se do lektvaru nedostal prach a jiné
nežádoucí věci. Fiolu potom dáme na nějaké místo, kde k ní může vzduch a necháme ji měsíc stát.
Lektvar vyschne a stane se z něj drolivá hmota. Tu následně vyškrabeme z fioly a rozemeleme na
prášek. Skladujeme ve skleněné dóze.
Použití: Tento lektvar se používá, když chceme určit stáří nějakého předmětu (nejvíce se uplatní
například při ověřování toho, zda jde o originál či falzifikát). Předmět posypeme odhalovacím
lektvarem, či spíše práškem a posypané místo se zabarví. Existuje celá barevná škála, která určí s
přesností plus mínus deset let, jak starý předmět je. Zabarvení do půl hodiny mizí a nezanechává
žádné stopy.
LEKTVAR ZAPOMNĚNÍ
Přísady: odvar z paměťovky (devět lístků paměťovky jasnozřivé, voda, půl lžičky cukru a chlup z
mizenky), dvě zrnka kávy, dikobrazí osten a hadí ocásek
Odvar z paměťovky: Naplníme kotlík vodou, její množství bude poloviční než množství paměťového
lektvaru, které chceme získat. Vodu přivedeme k varu a pak přesně (!) po minutě vzhazujeme celé
lístečky paměťovky, pěkně po jednom. Tento postup dodává odvaru sílu. Lístků paměťovky přidáme
celkem devět. Poté přidáme půl lžičky cukru, promícháme a odstavíme z ohně. Necháme chvilku
odstát, až dokud se po zamíchání neusadí lístečky u dna. Nakonec vhodíme chlup z mizenky a
24
počkáme, až dokud se chlup zcela nerozpustí a odvar nezíská tmavě zelenou barvu. V tu chvíli je zcela
hotový.
Příprava: V hmoždíři si rozdrtíme na menší kousky zrnko kávy a smícháme ho s nadrobno
nakrouhaným hadím ocáskem, až dokud nám nevznikne hmota podobná trusu. Vše to pak vsypeme
do kotlíku, kde jsme si už připravili druhou polovinu vody. Maličko promícháme a přidáme dikobrazí
osten. V tu chvíli by měl lektvar začít trochu pěnit. Počkáme tedy, až vypění, přilijeme odvar z
paměťovky a jako poslední vhodíme do kotlíku zbylé druhé zrnko kávy. V tu chvíli by to mělo maličko
začít sršet - nelekejte se ale, tak na dosavadní lektvar účinkuje kofein z kávy. Asi po třech až šesti
sekundách to přestane syčet a výsledný světlounce žlutý lektvar je konečně hotový.
Efekt: Po vypití zapomenete vše, co se událo v posledních čtyřiadvaceti hodinách. Pokud se budete
během vaření lektvaru plně soustředit na jednu jedinou myšlenku, kterou chcete zapomenout,
můžete lektvar aplikovat na zapomenutí oné jediné vzpomínky. Ovšem účinek není zaručen a můžete
defakto zapomenout cokoli, pokud nejste velice bystrý kouzelník.
Varování: Proti tomuto lektvaru neexistuje žádný neutralizující lektvar! Veškeré účinky tohoto
lektvaru, ať už vedlejší či nechtěné jsou nezvratné!
MATOUCÍ LEKTVAR
Přísady: kořen hiurt, dračí šupina, výluh z pelyňku, mločí oko, list vrby mlátičky
Příprava: Na dno prázdného kotlíku vhodíme mločí oko a rozmačkáme. Zasypeme nastrouhaným
kořenem hiurt a zalijeme dvěma deci výluhu z pelyňku. Povaříme na mírném ohni pět minut a
zamícháme sedmkrát proti směru hodin. Rozlomíme dračí šupinu na dvě poloviny a jednu vhodíme
do lektvaru, ten by měl změnit barvu na světle zelenou a zasyčet. Poté vhodíme list vrby mlátičky,
necháme pět minut odstát a vhodíme druhou půlku šupiny. Lektvar by měl být průzračně modrý.
Efekt: Po vypití způsobuje naprostou dezorientaci a pomatené chování po dobu dvou hodin. Při
špatném dávkování (maximálně dva doušky) či přípravě způsobuje trvalé poškození řeči a způsobuje
koktavost.
Účinky tohoto lektvaru neutralizuje: dvakrát silnější uklidňující lektvar v dávce jednoho litru
podávaný po deseti minutách celou hodinu. Protinápoj se musí začít podávat do deseti minut po
projevení vedlejších účinků či pokud po dvou hodinách přesně nepřestane matoucí utrejch účinkovat.
ODHALOVACÍ LEKTVAR
Přísady: šťáva ze dvou středně velkých pomerančů, špetka prášku rohu jednorožce, výluh z poupavky
jednolisté, hipogryfí dráp, vlas víly
Příprava: Ručně vymačkanou šťávu z pomerančů zahřejeme na padesát stupňů a přidáme špetku
prášku rohu z jednorožce. Dvakrát zamícháme po směru ručiček a necháme deset minut vařit.
Mezitím zahřejeme výluh z poupavky jednolisté na 35°C. Do kotlíku s pomerančovou šťávou přidáme
25
vlas víly, třikrát zamícháme po směru hodinových ručiček a přimícháme výluh z poupavky jednolisté.
Ztlumíme oheň a necháme pět minut vařit. Nakonec vhodíme hipogryfí dráp a vypneme plamen.
Lektvar by měl mít temně fialovou barvu, po vychladnutí zesvětlá na světle fialovou. Voní po
pomerančích.
Efekt: Lektvar se používá k odhalení skrytých nápisů či například zviditelnění otisků prstů. Lektvar se
obvykle plní do skleněných fiol s rozprašovačem, lze jej ale také nanést na štětec a skrytý text jím
potřít.
PAMĚŤOVÝ LEKTVAR
Přísady: šest sovích per, šest hadích oči, listy paměťovky jasnozřivé
Příprava: Do deci horké vody natrháme listy paměťovky jasnozřivé a povaříme tak dlouho, dokud
nebude voda brčálově zelená a listy zcela rozpuštěné. Poté přihodíme šest hadích očí a zamícháme
po směru ručiček sedmnáctkrát. Jakmile odvar změní barvu na fialovou, přihodíme šest sovích per ze
sovy ne starší tří let. Lektvar zasyčí a změní barvu na indigovou modř a jeho konzistence bude
připomínat kaši. Lektvar necháme vychladnout a pak jej můžeme podávat.
Efekt: Tento lektvar dopomáhá vybavit si zapomenuté vzpomínky.
Účinek: Pokud někdo zapomněl nějakou vzpomínku nebo mu byla upravena paměť, tento lektvar
pomůže si vzpomenout. Ovšem pozor! Maximální dávka je jen jedna malá lžička a to jednou za rok,
jinak hrozí úplná ztráta paměti! Tento lektvar není možno skladovat a poživatelný je jen deset minut.
Pak se stává prudkým jedem, proti němuž nepomůže žádný protijed.
Pokud má lektvar vedlejší účinky, pomohou proti němu jen dvě kapky veritaséra podané do deseti
hodin od prvních příznaků.
POSILŇUJÍCÍ LEKTVAR
Přísady: nadrcené kopyto hipogryfa, prolouhované listy madragory, dračí kůže
Příprava: Všechny přísady vhodíme do vařící vody a počkáme, dokud voda samovolně nevychladne.
Přísady nevytahujeme, lektvar je den ode dne silnější a proto je určen k okamžité spotřebě po
vychladnutí. Lektvar znovu neohříváme! Pije se studený.
Efekt: Používá se proti nachlazení. Pijeme v malém množství.
POVZBUZUJÍCÍ LEKTVAR
Kategorie: Vnitřní lektvar
Přísady: dvě celé detraxy gier, výluh z mateřídoušky, špetka prášku z rohu dvourožce, dvě žabí oči,
voda z lesní studánky
26
Příprava: Asi tři decilitry vody z lesní studánky přivedeme k bodu varu a vhodíme dvě celé detraxy
gier. Zamícháme dvakrát po směru hodinových ručiček a přidáme dvě rozmačkané žabí oči. Necháme
pět minut vařit a přimícháme výluh z mateřídoušky. Lektvar by teď měl být zelenooranžový. Necháme
pět minut vařit a přidáme špetku prášku z rohu dvourožce. Lektvar trochu „vybuchne“ a zvedne se z
něj oblak oranžového dýmu. Dvakrát zamícháme proti směru hodinových ručiček a odstavíme.
Lektvar má teď mléčnou barvu a třpytí se.
Efekt: Tento lektvar podporuje schopnost soustředit se, lehce zlepšuje náladu a funguje také proti
bolesti hlavy. Účinná dávka jsou dva doušky. Pozor, je návykový!
PROVĚŘOVACÍ LEKTVAR
Přísady: kousek rohu jednorožce velký zhruba jako kulička hrášku, hipogryfí dráp, vlas víly, půl litru
vody
Příprava: Do vařící vody nasypeme rozemletý hipogryfí dráp, přidáme roh jednorožce a počkáme,
dokud lektvar nezmodrá. Potom přidáme vílí vlas a vaříme, dokud lektvar nebude zelený.
Efekt: Tento lektvar se používá ke zjištění toho, zda hůlka nějakého kouzelníka někdy zakouzlila
zakázanou kletbu. Hůlku polijeme lektvarem. Pokud lektvar zčervená, seslala zakázanou kletbu,
pokud ne, lektvar zezelená.
SRŠÍCÍ ROZTOK
Přísady: pět bomb hnojůvek, krysí tonikum, jedna třaskavá světluška
Příprava: Krysí tonikum uvedeme do varu a přihodíme pět bomb hnojůvek. Pokud lektvar zasmrádne
a zhnědne, přidáme rozdrcenou třaskavou světlušku a budeme míchat sedmkrát ve směru ručiček.
Poté lektvar zčervená. Namíříme na lektvar hůlku a proneseme: Periculo! Z hůlky vystřelí červené
jiskry a lektvar zežloutne. Lektvar se dávkuje do malých flakónků.
Efekt: Po hození flakónku s tímto lektvarem a jeho rozbití funguje jako zábavná pyrotechnika (Veselý
granát). Po nárazu vybuchne a všude se rozsrší červené a zlaté jiskry.
6. Slovníček přísad pokročilých lektvarů
V této kapitole se blíže seznámíme s přísadami, které používáme v pokročilých lektvarech.
Bomba hnojůvka
Žertovný předmět ve tvaru malého míčku či váčku. Po jejím hození se všude rozlyne nepříjemný
zápach.
27
Černá krysa
Podobná obyčejné kryse; její chlupy mají ovšem o trochu magičtější účinek. Bezpečně ji poznáte
podle esovitého zahnutí drápků.
Divoká máta
Jedná se vlastně o mátu rolní, což je planě rostoucí odrůda máty. Neobsahuje tolik silice jako uměle
pěstované odrůdy. Při jejím použití se tedy riziko ovlivnění účinků dalších přísad lektvaru
minimalizuje.
Durman
Prudce jedovatá bylina, která se vyskytuje v nižších nadmořských výškách od tropů po mírné pásmo.
Ďáblovo osidlo
Nebezpečná rostlina s mnoha úponky. Daří se jí na tmavých a vlhkých místech, nesnese světlo.
Fénix
Rudozlatý pták, který se rodí ze svého popela, do lektvarů používáme především jeho slzy.
Hipogryf
Jedna polovina těla tohoto magického zvířete připomíná koně, ta druhá zpravidla orla. Velmi vzácně
se však můžete setkat i s podobou jiného dravce. Hipogryf se dá poměrně dobře ochočit, do lektvarů
se proto využívají hlavně přísady z umělých chovů.
Hřímal
Tvor podobný růžové ještěrce chodící po zadních nohách. Dorůstá výšky až jeden metr. Při námluvách
vydává charakteristický hromu podobný zvuk.
Kořen asfodelu
Asfodel je bíle kvetoucí bylina rostoucí v oblasti středomoří. Kořeny bývají vláknité a do lektvarů se
používají celé (tedy celý svazek kořínků).
Mandragora
Jedovatá rostlina, jejíž kořeny připomínají lidské tělo. Svým křikem dokáže zabít člověka, je tedy třeba
s ní zacházet velmi opatrně.
Mateřídouška
Nízká rostlina s vysokým obsahem silic ve své nadzemní části. Mimo oblast lektvarů se některé druhy
používají též jako koření pod názvem tymián.
28
Mizenka
Popelavě zbarvené prase bradavičnaté se schopností neviditelnosti žijící v Kongu a v Zairu. Pro
člověka je nebezpečná; s výjimkou samic s mláďaty však neútočí bez vyprovokování.
Mlok
Mlok neboli salamandr je označení pro velkou skupinu tvorů. Pro lektvary se hodí zejména mlok
skvrnitý (černý se žlutými skvrnami), často se používá též magický ohnivý salamandr.
Paměťovka jasnozřivá
Popínavá rostlina se srdcovými listy a světle růžově zbarvenými květy. Požadované účinky má pouze
natrhaná za úplňku, kdy se její květy slabě rozzáří.
Pelyněk
Do lektvarů nejčastěji přidáváme pelyněk pravý, což je asi 120 cm vysoká žlutě kvetoucí rostlina. Má
nepříjemně hořkou chuť, která se bohužel v mnoha lektvarech nedá ničím potlačit.
Poupavka jednolistá
Tropická rostlina dorůstající výšky až tří metrů. Zvláštností je, že z kořene vyrůstá jen jediný jasně
zelený podlouhlý list, který je zespodu pokryt červenými trny. Kvete jednou ročně drobnými bílými
kvítky po dobu dvou až tří dnů.
Scvrklofík
Rostlina podobná vlčímu máku. Poznáme ho podle toho, že jeden okvětní plátek má vždy o něco větší
než ty ostatní. Používáme její podzemní část – hlízu, která je velmi podobná sušeným fíkům.
Sedmikráska
Malá běžná rostlina zaměnitelná se vzácnou detraxou gier. Oproti ní ale nemá tak silné magické
účinky a roste téměř na každém kroku. Po naříznutí jejího stonku nevytéká červená tekutina.
Úponice jedovatá
Rostlina s velmi houževnatými kořeny. 20 – 40 cm dlouhé listy má pokryté váčky s jedem, který je pro
člověka smrtelně nebezpečný. Při styku s ní je třeba obzvláštní opatrnosti, protože je nejen jedovatá,
ale dokáže člověka sevřít a tím ho uškrtit nebo rozmačkat hrudník.
Víla
Kouzelná bytost v podobě nezvykle krásné ženy se světlými vlasy. Jejich zpěv má přímo omamné
účinky na mužské pohlaví.
Voda z lesní studánky
Používána pro své magické účinky. Použít lze téměř jakoukoli studánku, nejsilnější jsou však ty v
magických lesech.
29
7. Hic Salta
V této kapitole si povíme o kouzlu Hic Salta.
Latinský kořen: Ukaž, co umíš.
Formule: [HicSal-Tá] Slabiky hic a sal spojíme dohromady a poté protáhneme slabiku TÁ.
Inkantace: Lehce obkroužíme kotlík proti směru ručičkových hodin a při protáhnutí poslední slabiky
prudce švyhneme hůlkou směrem nahoru a ihned poté zpátky dolů do pomyslného středu kotlíku.
Pokud máme lektvar již ve flákonku, obkroužíme jeho obvod a počínáme si jak u kotlíků.
Efekt: Při pronesení kouzla se lektvar v kotlíku rozsvítí, zelenou barvou, pokud je správně uvařen a
červenou, pokud je v něm chyba. Může se stát, že lektvar zazáří i jiným odstínem těchto barev, pokud
je to jakákoliv zelená, lektvar se dá použít a logicky, pokud se rozzáří i tou nejsvětlejší červenou,
lektvar je nepoužitelný.
Historie: Toto kouzlo vymyslel, jistý Constantine de Nicolsburg na sklonku své smrti. Celý život se
zaobíral lektvary a formulemi. Rád eperimentoval a kvůli tomu také nesčetněkrát skončil s vážnými
zraněními. Kouzlo mu trvalo jedenáct let, kostru měl již po sedmi, ale po zbylá léta dolaďoval jeho
efekt a vedlejší účinky, které celkově odstranil. Tento kouzelník byl velice chamtivý a nechtěl se
podělit o své kouzlo. Po jeho smrti byly všechny zápisy rozděleny mezi členy rodiny. Valnou část získal
jeho dědic Matthew. Tomu se podařilo všechny spisy shromáždit, ale tak jako jeho děd, tak i on se
nechtěl s nikým podělit a tak kouzlo zůstalo výhradně v rodině. Až na sklonku roku 2077 objevil
pergameny o tomto kouzlo profesor naši školy Alessandro de Nicolsburg, který je tak laskav, že nám
toto kouzlo předal, abychom jej mohli vyučovat.
30
Úvod
Vařit lektvary je umění, které musí kouzelník získávat neustálým studiem této velice náročné vědy.
Připravovat pokročilé lektvary není nic jednoduchého. Vyžaduje to bystrou hlavu, ochotu se
lektvarům věnovat a potřebné nadšení.
Věříme, že kniha, která se vám dostává do rukou, vám bude vítaným rádcem při přípravě užitečných
lektvarů. Nezapomeňte pečlivě dodržovat postup, jinak vám místo kýženého lektvaru vznikne cosi na
škále beztvará šedá hmota - trhavina.
1. Zapovězené lektvary
Podle vyhlášky Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů Ministerstva kouzel Velké Británie (viz
Zákon o registraci kouzel z roku 1856) musí každý nově vzniklý lektvar před oficiálním uvedením
projít testováním Ministerstva kouzel. Testuje se zejména bezpečnost jeho výroby a použití,
nežádoucí účinky, deklarovaný efekt, ale také nutnost použití některých přísad a celková variabilita
receptury. Pokud Ministerstvo nezjistí závažné problémy, obvykle se lektvar uvolní k volnému prodeji
nebo k vyučování do škol. Existují však lektvary, které sice vyhovují všem testovaným kritériím, přesto
je z různých důvodů nežádoucí, aby se dostaly mezi širší kouzelnickou veřejnost. Takovým lektvarům
se přezdívá Zakázané a jsou uvedeny na Seznamu zakázaných a omezených lektvarů MK.
Jelikož se k dnešnímu dni jedná už o poměrně silnou knihu, pro snazší orientaci v seznamu se používá
dělení do několika obecných kategorií. V rámci kategorie je potom seznam členěn dle abecedy.
1. Lektvary způsobující bolest nebo smrt
Sem se řadí většina lektvarů černé magie. Jmenovitě můžeme uvést Krvácivý lektvar, který otevírá
všechny cévy v těle a způsobuje tak rozsáhlé vnitřní krvácení. Zajímavý je i Adamsův lektvar, který
dokáže otevřít všechny zhojené rány na těle.
2. Lektvary pro ovládání mysli
Další skupina široce zastoupená lektvary černé magie. Namátkou můžeme vybrat Naslouchací lektvar,
který funguje podobně jako kletba Imperius. Obrazně se dá říct, že se dostaneme do hlavy oběti a
můžeme ji tak přimět udělat naprosto cokoli. Nejhorší na něm však je, že oběť získá pocit, že čin
spáchala zcela vědomě a ze své vůle.
3. Lektvary zesilující schopnosti
Tady najdeme lektvary zesilující fyzické i psychické schopnosti. Nejedná se přitom o pouhé
povzbuzení nebo postrčení – zesílená vlastnost působí doslova nadlidsky. Spadá sem například
Vševědoucí lektvar. Po požití tohoto lektvaru si člověk zapamatuje cokoli, s čím se setká. Může se to
zdát skvělé, ale lidská paměť má určitou omezenou kapacitu a schopnost zapomínat je doslova
životně důležitá. Dříve nebo později se kapacita paměti zaplní a mozek vlivem přepětí začne velice
rychle stárnout a odumírat.
31
4. Lektvary obsahující vzácné přísady
Tato kategorie se ještě vnitřně člení na lektvary opravdu zakázané a lektvary kontrolované. Mezi ty
první patří Lektvar pro přežití, který využívá krev jednorožce. Mezi druhé pak lektvary, u kterých už
byla dostatečně spolehlivě nahrazena některá vzácná přísada, přesto se však jejich receptury
uchovávají pro případ nouze. Zmínit můžeme obyčejný Čistící lektvar, který v minulosti obsahoval
velké množství dračí krve.
5. Lektvary podléhající povolení MK
To jsou lektvary, které sice samy o sobě nejsou tak nebezpečné, ale v nevhodných rukou by se jimi
mohly stát. Každá připravená dávka musí být písemně povolena Ministerstvem kouzel – tomu
předchází odůvodněná žádost. Najdeme tu Veritasérum, které donutí člověka mluvit pravdu nebo
Rychlohojící lektvar, který sice dokáže okamžitě vyléčit jakkoli vážné zranění, má ale tolik
nežádoucích účinků, že je jeho použití dovoleno jen několika nejlepším lékouzelníkům světa.
2. Felix Felicis
Přísady: 3 květy detraxy gier, 7 květů vřesu obecného, květ kosmatce (obsahuje serotonin), 3 páry
křídel duhového motýla, špetka pravého kakaa, žíně jednorožce, nehet víly, deci nektaru z květů
šafránu, lžíce borůvkového medu
Příprava: Celá příprava tohoto lektvaru trvá 179 dní (tedy přibližně 6 měsíců) a je opravdu velmi
důležité dodržovat na den přesně postup – doporučuje se vést si podrobný kalendář a přípravě se
věnovat vždy ve stejnou denní dobu.
První den přípravy si připravíme odvar z jednoho květu detraxy gier a dvou květů vřesu – dáme si
pozor, abychom květy vhodili až do vroucí vody (které by mělo mít asi tak dvě deci) a povařili je
přesně 9 minut a 19 vteřin – pak je musíme vylovit z vody ven. Odvar dobře uložíme do neprůhledné
lahve a necháme 7 dní uzrát.
Po této době slijeme odvar do kotlíku (zráním by měl získat olivově zelenou barvu) a k němu přilijeme
nektar z šafránu. Směs prohřejeme a sledujeme, jak pomalu ztrácí barvu, až zůstane stříbřitá. V této
chvíli kotlík stáhneme z ohně a přihodíme do něj špetku kakaa. Opět slijeme do lahve a uložíme,
tentokrát na 28 dní.
Lektvar tentokrát neprohříváme, ba naopak, zchladíme ho na 4 – 5 °C a opravdu velice pomalu do něj
ponoříme žíni jednorožce. Lektvar je v této chvíli velmi nestálý a každý prudší pohyb by mohl způsobit
výbuch, takže si dáváme načas. Polotovar opět uložíme, ale tentokrát ho dáme naopak do průzračné
sklenice a postavíme na místo, kde je hodně světla, a to na 35 dní. Ovšem pozor! Po celou dobu
uložení musíme hlídat teplotu lektvaru, která nesmí přesáhnout 9 °C (lépe je tedy naplánovat tuto
část na zimu).
32
Po uplynutí doby zrání lektvar opět slijeme do kotlíku a tentokrát přivedeme k varu (snažíme se bodu
varu dosáhnout co možná nejrychleji). Jakmile se nám to povede, přilijeme do kotlíku přibližně půl
litru vody, ve které jsme předtím rozmíchali borůvkový med. Udržujeme pod kotlíkem mírný plamen,
lektvar by měl jen lehce probublávat, a opatrně do něj položíme květ kosmatce. Ideální je uložit ho na
hladinu a počkat, až se sám potopí. Vaříme 9 minut, po které by lektvar měl měnit barvu na světle
fialovou a měla by z něj spirálovitě stoupat stříbřitá pára. Kotlík odstavíme z ohně, necháme
vychladnout a na 3 dny odložíme v neprůhledné lahvi vyzrát.
Lektvar necháme v lahvi a jen do ní přidáme zbylé květy detraxy gier. Opět řádně uložíme, tentokrát
na 13 dní.
Po uplynutí této doby přelijeme lektvar do kotlíku a prohřejeme ho na 30 – 35 °C. Mezitím si
rozdrtíme nehet víly na prášek, který po prohřátí nasypeme do lektvaru. Tuto teplotu udržujeme 55
vteřin a po celou dobu mícháme proti směru hodinových ručiček. Potom přidáme na plameni a rychle
uvedeme lektvar do varu. Po 5 minutách probublávání je ten pravý čas přidat tři květy vřesu a hned
po nich jeden pár křídel motýla. Opět necháme vychladnout a v neprůhledné lahvi odložíme na 42
dní.
Lahev dobře uzavřeme a několikrát jí prudce zatřeseme – případný kal nebo usazeniny by se měly
zcela rozpustit a lektvar bude po přelití do kotlíku krvavě rudý. Zahřejeme ho až těsně pod bod varu
(ze dna kotlíku se budou zvedat drobné bublinky) a stáhneme z ohně. Zamícháme třikrát proti směru
hodinových ručiček a sedmkrát po směru a přidáme zbylé dva páry motýlích křídel. Barva by měla
zůstat stejná, avšak z lektvaru se začne linout vůně podobná višním v čokoládě. Opět zahřejeme a
tentokrát ho necháme na 33 vteřin projít varem. Odstavíme, necháme vychladnout a přidáme jeden
květ vřesu. Jednou zlehka promíchneme po směru hodinových ručiček a dáme naposledy odpočinout
do neprůhledné lahve - na 51 dní.
Po této době přidáme poslední květ vřesu a necháme ještě několik hodin odpočinout. Lektvar
zezlátne a získá svou typickou vůni – bude taková, jaká je každému nejpříjemnější. Plníme do malých
lahviček a skladujeme v suchu a temnu.
Účinek: Dokonale šťastný den – lektvar bude něco jako průvodce, který vás vždy navede na cestu,
která pro vás bude nejlepší. Účinek trvá 20 – 22 hodin.
Dávkování: Jedna polévková lžíce, ale už pouhá kapka vám na několik minut zajistí štěstí.
Upozornění: Při častém používání způsobuje závislost. Při předávkování nastupují stavy totální
euforie, které se mohou zvrtnout až v bláznovství. Je přísně kontrolován ve všech loteriím, soutěžích
a sportovních kláních a jeho zneužití pro tyto účely se přísně trestá.
Použití pod přísnou kontrolou Ministrestva kouzel.
3. Mnoholičný lektvar
33
Přísady: výluh z dračí kůže, výluh z mandragory, roh jednorožce, 3 chlupy dlaždičouna a kousek těla
osoby, ve kterou se chceme proměnit
Příprava: Do kotlíku položíme chlupy dlaždičouna a roh jednorožce. Tyto dvě přísady spolu rády
reagují a způsobují slabé jiskření. Nemusíme se však bát – jiskry jsou studené. Každopádně je vhodné
použít ochranné brýle. Chlupy a roh zalijeme dva týdny starým výluhem z dračí kůže. Kotlík postavíme
na oheň a pomalu zahříváme. Je velmi důležité kontrolovat teplotu, ta totiž nesmí přesáhnout 90°C a
to ani na dně kotlíku! K měření teploty je nejlepší použít kouzlo, protože se po celou dobu nesmí s
lektvarem vůbec pohnout – hrozí výbuch.
Jakmile lektvar dosáhne teploty mezi 85 a 90°C, je lektvar už bezpečný a můžeme ho zamíchat třikrát
po směru hodinových ručiček. Potom okamžitě stáhneme z ohně a co nejrychleji vychladíme na
pokojovou teplotu. Polotovar slijeme do neprůhledné lahve a uložíme na týden do místnosti se stálou
teplotou mezi 12 a 16°C. Mezitím si připravíme výluh z mandragory, který v oddělené nádobě
uložíme k základu lektvaru.
Po týdnu lektvar nalijeme do kotlíku a přidáme do něj malý kousek kůže z hřímala. V této fázi je
důležitá maximální obezřetnost a doporučuje se použít ochranné rukavice a brýle. Lektvar je totiž v
tuto chvíli kyselinou, která by nám mohla nevratně poškodit kůži nebo oči. Jakmile lektvar zmodrá,
toto nebezpečí pomine a můžeme pokračovat. Zapálíme pod kotlíkem oheň a přivedeme lektvar k
varu. Po celou dobu s ním mícháme vždy třikrát proti směru hodinových ručiček a sedmkrát po
směru. Vaříme, dokud lektvar nezhnědne, což by mělo nastat nejpozději po dvaceti minutách. Poté
kotlík odstavíme z ohně ještě teplý lektvar nalijeme do lahve a opět na další týden uskladníme.
Po této době nalijeme do kotlíku nejprve odvar z mandragory a k němu pak po lžících přidáme zbytek
lektvaru. Uvedeme k varu a ihned potom stáhneme z ohně. Jak bude lektvar chladnout, bude lektvar
houstnout až do konzistence hustého sirupu. Teď je lektvar téměř hotov – stačí už jen přidat něco z
těla osoby, v niž se chceme proměnit.
Použití: Vypijeme několik doušků lektvaru.
Efekt: Přibližně na hodinu nás promění v jiného člověka. Jakmile začne efekt slábnout, musíme si dát
další dávku, jinak se proměníme zase zpátky.
Upozornění: Nikdy se tímto lektvarem nesnažíme proměnit ve zvíře!
Anabell Rohatá
Anabell byla čarodějka žijící na přelomu 19. a 20. století na anglickém venkově. Ač byla v umění
kouzel zběhlá, stala se jí krátce po jejích 28. narozeninách nehoda, která ji poznamenala po zbytek
života. Ve snaze otestovat věrnost svého manžela se pomocí mnoholičného lektvaru chtěla proměnit
ve svou kamarádku, nedopatřením jí však do připravené sklenice lektvaru spadl chlup jednoho z jejích
kozlů. Bohužel si ničeho nepovšimla a lektvar poklidně vypila. Získala tím napůl podobu kamarádky
napůl podobu kozla – i po opakovaných snahách jí už navždy zůstaly na hlavě rohy a na levé noze
kopýtko.
34
4. Doušek živé smrti
Přísady: kořen asfodelu, výluh z pelyňku
Příprava: Kořen asfodelu rozdrtíme čepelí stříbrné dýky a rozmícháme v sedm dní odstátém výluhu z
pelyňku. Pokud lektvar zmodrá, byli jsme úspěšní.
Efekt: Jeden doušek zajistí až měsíc trvající hluboký spánek. Lze použít i na uspání zvířete, ale v tomto
případě může mít lektvar jiný efekt (např. kratší nebo delší doba působení, nepříjemné vedlejší
účinky) a i dávkování je obvykle potřeba upravit. Je dobré před použitím nahlédnout do
ministerského seznamu zvířat, na nichž byl již lektvar úspěšně otestován.
Protilék: Při smíchání povzbuzujícího lektvaru, vody a šťávy z pijavic v poměru 1:2:1 vznikne nápoj,
který ze spánku okamžitě probouzí.
Bezpečnostní zásady při výrobě a použití lektvaru:
Při samotné výrobě se doporučuje použít roušku nebo si alespoň uvázat šátek přes ústa a nos – hrozí
totiž vdechnutí velkého množství výparů, které už samy o sobě mohou způsobit uspání.
Před použitím je dobré informovat některého ze známých, co se chystáte udělat. Bylo popsáno
několik případů, kdy si lidé (převážně mudlové, kouzelník obvykle tuto možnost prověří) spícího
spletli s mrtvým a pohřbili ho zaživa. Odhaduje se však, že podobných záměn se událo mnohem více
(některé odhady mluví i o stovce případů), jenže při nich bohužel neměl daný kouzelník v hrobě svou
hůlku...
Není dobré tento lektvar využívat příliš často. Ač se to může v některých životních situacích zdát jako
úlevné řešení, při častém použití hrozí poškození některých funkcí mozku a u starších nebo méně
odolných lidí i celkové selhání organismu.
5. Vlkodlačí lektvar
Přísady: vlkodlačí chlupy, výluh z měsíčku rolního (natrhaného za úplňku), blána z dračího srdce, žíně
jednorožce, pero ptáka fénixe, voda z půlnočního jezera
Příprava: Pomocí hmoždíře nebo mlýnku vytvoříme z blány z dračího srdce, žíně jednorožce a malého
množství vody z půlnočního jezera hustou kaši. Vzniklou hmotu vymícháme dohladka a poté
rozředíme výluhem z měsíčku. Uvedeme do varu, sedmkrát zamícháme po směru hodinových ručiček
a odstavíme z ohně. V následujících devíti dnech musíme vždy po třech hodinách lektvar opět přivést
k varu a sedmkrát zamíchat. (v původním receptu je „devět dní vařit“, ale to je docela pitomost, když
si uvědomíme, co se stane se zapomenutým hrncem vody na kamnech...) Lektvar by během té doby
měl zhoustnout asi jako rozšlehané vejce. Barva by měla být mechově zelená a vůně asi jako
35
podzimní tlející listí. Nakonec přidáme devět vlkodlačích chlupů, necháme vyhladnout a plníme do
neprůhledných lahviček po jednotlivých porcích (každý kontakt se vzduchem totiž způsobí rychlejší
kazivost lektvaru).
Efekt: Zmírňuje nebezpečné chování vlkodlaka ve vlčí podobě. Při pravidelném dlouhodobém
podávání dokáže v některých případech plně zamezit proměně.
Použití: Podáváme několik dní před úplňkem dvakrát denně sklenici. Lektvar však nesmí přijít do
kontaktu s cukrem, protože po něm ztrácí účinek – doporučuje se tedy ve dnech podání vynechat z
jídelníčku sladká jídla.
Vlkodlak
Člověk, který se za úplňku mění do podoby vlka. Svou proměnu nemůže nijak ovládat, pouze vlkodlačí
lektvar mu může pomoci potlačit nepříjemné a nebezpečné průvodní jevy proměny. Od běžného vlka
se vlkodlak odlišuje zejména odlišným tvarem čumáku, většíma ušima a celkově robustnější stavbou
těla. Vlkodlačí nákaza se šíří kousnutím a ve vzácných případech přechází z rodičů na děti.
6. Neviditelný lektvar
Přísady: prášek z rohu jednorožce, okvětní lístek černé lilie, 1 kapka šťávy z listu mandragory, dračí
kůže, 3 kapky vody ze sahary, 5 drcených švábů, 3 kapky dračí krve
Příprava: Kotlík naplníme vodou, kterou přivedeme k varu. Dračí kůži nakrájíme na drobné kousky a
vhodíme ji do lektvaru. Přidáme roh jednorožce a zamícháme třikrát proti směru jedenkrát po směru
hodinových ručiček. Vyčkáme, až lektvar získá sytě fialovou barvu a přidáme šváby a hned nato kapku
mandragory. Lektvar lehce promíchneme a poté necháme bez míchání dvacet minut vařit.
Sledujeme, jak barva lektvaru světlá, až zůstane lehce narůžovělá. Opatrně vložíme do lektvaru lístek
černé lilie a zamícháme ho čtyřikrát proti směru hodinových ručiček. Stáhneme z ohně a na dva týdny
uložíme na tmavém místě. Pokud možno s lektvarem po tuto dobu nijak nemanipulujeme, mohlo by
dojít k výbuchu.
Po uplynutí uvedené doby přidáme do lektvaru dvě kapky dračí krve a zamícháme třikrát po směru
hodinových ručiček jedenkrát proti směru. Po přidání poslední kapky krve provedeme pouze půl
obrátky ve směru hodinových ručiček. Výsledný lektvar by měl mít barvu i konzistenci podobnou krvi.
Efekt: Po vypití způsobí neviditelnost. Účinkuje až šest hodin a je vhodný i pro časté použití. Jeho
nevýhodou je, že nedokáže zneviditelnit oblečení, takže se pro úplný efekt musíte svléct donaha.
36
7. Nápoj lásky
Kategorie: Vnitřní lektvar
Přísady: narcis, autencia, ambrozie, amarylka, acéna, arcissili quastrum, roh jednorožce.
Příprava: Nejprve připravíme výluh z kořene acény. Kořen zbavíme vrchní slupky a zalijeme slabým
roztokem alkoholu. Necháme odstát v chladu dva měsíce, poté kořen vyjmeme. Zároveň s výluhem
acény si nachystáme i roh jednorožce. Ten je třeba nahrubo nasekat a zalít šťávou z plodů arcissili
quastrum. Potřebná doba odstátí je rovněž dva měsíce.
Vodu v kotlíku přivedeme k varu. Z jedné rostliny narcisu odřízneme kořínky. Pozor, nejedná se o
cibulku, ale opravdu jen ty jemné kořínky. Z těch vymačkáme šťávu. Zbytek narcisu nejdříve zvážíme a
potom přidáme do kotlíku. Vaříme jedenáct minut bez míchání. Mezitím si odvážíme květy autencie.
Musí jich být přesně polovina hmotnosti narcisu. Je tedy velmi vhodné používat přesné váhy.
Nyní je třeba lektvar přesně čtyřikrát doleva, třikrát doprava a osmkrát doleva zamíchat. Poté již bez
míchání vaříme deset minut.
Navážíme okvětní lístky ambrozie – dvojnásobné množství než kolik bylo narcisu. Vaříme třicet minut
bez míchání a pak dvacet minut mícháme. Dvanáctkrát doprava, osmkrát doleva, třikrát doprava a
dvanáctkrát doleva. Kotlík stáhneme z ohně a na dvacet dní uložíme na tmavé chladné, kde by měl
postupně získat mléčně růžovou barvu.
Lektvar ohřejeme na 30 - 32°C a přidáme do něj šťávu z kořínků narcisu. Pokračujeme v prohřívání a
důsledně kontrolujeme teplotu. Po dvaceti minutách (nemělo by to být o mnoho méně ani více) by
měl lektvar začít vřít. Mícháme osm minut pětkrát doleva, třikrát doprava a třikrát doleva.
Přidáme stonek amarylky a vaříme patnáct minut bez míchání. Přidáme polovinu připraveného
množství výluhu z acény. Pokračujeme dvaceti minutami vaření a mícháme dvanáctkrát doprava,
osmkrát doleva a čtyřikrát doprava. Pak lektvar odstavíme z ohně a necháme sedm dnů odpočinout.
Měl by získat temně modrofialovou barvu.
Přilijeme zbytek acény a mícháme po dobu dvaceti minut pětkrát doleva, osmkrát doprava a
dvanáctkrát doleva. Teprve potom postavíme kotlík na oheň, přivedeme lektvar k varu a mícháme
deset minut – čtyřikrát doprava, třikrát doleva a čtyřikrát doprava. Barva může mírně zesvětlat.
Přidáme podrcené plody arcissili quastrum a dvanáct minut bez míchání vaříme. Stáhneme z ohně a
zatímco lektvar chladne, kapeme do něj roh jednorožce smísený se šťávou arcissili quastrum –
každou minutu přikápneme jednu kapku. Výsledná barva lektvaru by měla být jemně růžová s
perleťovými odlesky a jeho vůně velmi příjemná. Trochu květinová, trochu ovocná a trochu jako
vánoční cukroví. Zkrátka taková esence příjemnosti.
Efekt: Navodí pocit zamilovanosti vůči člověku, který lektvar podal. Efekt není trvalý, jeho délka záleží
na povaze vztahu mezi oběma aktéry. Obecně lze udat rozmezí 1 – 20 dnů.
37
8. Slovníček přísad
Acéna drobnolistá
5 – 10 centimetrů vysoká rostlina s bílo-červenými květy a drobnými listy s bronzovým odleskem.
Amarylka
Cibulovitá rostlina s květy podobnými lilii. Mudlové ji často pěstují jako okrasnou pokojovou květinu.
Ambrozie
Bylina, která může dosahovat vzrůstu až 360 centimetrů. Má tmavě zelené listy a žluté květy. Největší
magickou energii má utržená za soumraku.
Arcissili quastrum
Nízký keřík s narůžovělými listy a bílými květy. Za svůj životní cyklus utvoří pouze čtyři květy a pak
uhyne. Do lektvarů se používají především její plody, které jsou podobné granátovým jablkům. Rozdíl
je na první pohled patrný po rozkrojení, kdy plody začnou uvolňovat velké množství kyselé fialové
tekutiny.
Asfodel
Asfodel je bíle kvetoucí bylina rostoucí v oblasti středomoří. Kořeny bývají vláknité a do lektvarů se
používají celé (tedy celý svazek kořínků). Mimo oblast lektvarů nachází široké využití v lékařství.
Autencia
Strom vyskytující se převážně v tropických lesech. Dosahuje výšky až 15 metrů, má velké modré květy
a srdcovité listy. Poznáme ho podle toho, že kvete téměř neustále – odkvetlé květy rychle nahrazují
nové na jiné části stromu.
Bolehlav
Jedovatá bylina s bílými květy dorůstající výšky dva a půl metru.
Borůvkový med
Med vyrobený z květů borůvčí. Pro potřeby lektvarů se téměř výhradně používá med získávaný od
uměle chovaných včel, ten přírodní však mívá o něco lepší účinky.
Černá lilie
Druh magické lilie s velmi tmavými fialovými květy. Kouzelníci ji velmi často pěstují jako okrasnou
květinu, ve volné přírodě se však vyskytuje jen velmi zřídka.
Ďáblovo osidlo
Nebezpečná rostlina s mnoha úponky. Daří se jí na tmavých a vlhkých místech, nesnese světlo.
38
Detraxa gier
Sedmikrásce podobná bylina. Od sedmikrásky ji liší odlišnosti ve tvaru listů a také nažloutlé
zabarvení. Stonek obsahuje vzácnou červenou tekutinu, kterou můžeme do lektvarů použít v
syrovém stavu, vhodnější je ale z detraxy udělat odvar, aby nebyla až příliš silná.
Dlaždičoun
Stvoření podobné přerostlé fretce, která ale umí mluvit – převážně ze sebe chrlí vulgární fráze.
Zdržuje se hlavně v podzemí na území Británie, Irska a Severní Ameriky. Nejčastěji používáme jeho
chlupy.
Duhový motýl
Dosud málo probádaný druh motýla s průsvitnými perleťovými křídly. Vyhledává počasí, kdy se tvoří
duha, a tehdy vylétá z hnízd v lesích. Byly popsány i případy, kdy jich byly spatřeny celé stovky.
Kakao
Prášek ze semen kakaovníku, stromu rostoucího v rovníkových oblastech. V přirozené podobě je
kakao velmi hořké, používá se především při výrobě čokolády.
Kosmatec
Nízký keřík s bílými, růžovými či červenými květy. Dá se snadno pěstovat uměle, přesto je pro
lektvary nejlepší jeho divoká podoba.
Malamějka
Cibulovitá rostlina s namodralými listy a ostře oranžovými kvěy. Při naříznutí stonku nebo listu z ní
vytéká modrá lepkavá tekutina.
Měsíček rolní
Nízká bylina se žlutými květy. V některých případech lze bez problému vyměnit za měsíček lékařský,
na rozdíl od něj však nemá léčivé účinky.
Odvar z muchomůrek
Jedná se o směs několika druhů muchomůrek a vody z horské studánky. Nejjednodušší je koupit ho
už hotový, protože příprava může zabrat i několik měsíců.
Oměj
Až 150 centimetrů vysoká jedovatá rostlina s modrými nebo fialovými květy. Roste hlavně na vlhkých
místech.
Rmen
Sedmikrásce nebo heřmánku podobná nízká rostlina. Roste jako plevel po celé Evropě.
39
Šafrán
Nízká kulturní bylina s fialovými květy. Pro účely lektvarů bývá pěstována uměle. Mimo oblast kouzel
je používán jako cenné koření.
Víla
Kouzelná bytost v podobě nezvykle krásné ženy se světlými vlasy. Jejich zpěv má přímo omamné
účinky na mužské pohlaví.
Vlkodlačí chlupy
Vlkodlak je člověk nedobrovolně se o úplňku proměňující ve vlka.
Voda z půlnočního jezera
Jezero nacházející se na hřebenech několika světových hor. Pokud do něj za úplňku zasvítí měsíc,
začne uvolňovat velké množství energie a voda nabraná z něj v tento okamžik je v mnoha lektvarech
zcela nezastupitelnou přísadou.
Vřes obecný
Keříkovitá bylina s drobnými fialovými kvítky. Má silné zastoupení v léčitelství.
Pelyněk
Do lektvarů nejčastěji přidáváme pelyněk pravý, což je asi 120 cm vysoká žlutě kvetoucí rostlina. Má
nepříjemně hořkou chuť, která se bohužel v mnoha lektvarech nedá ničím potlačit.
9. Průřezový test ke zkoušce OVCE
Která z následujících přísad nepatří mezi vzácné?
a) blána z dračího srdce
b) kořen mandragory
c) krev jednorožce
d) kořen hiurt
Do kterého z následujících lektvarů se nepřidává dračí krev?
a) Čistící lektvar
b) Protijed proti uštknutí
40
c) Paměťový lektvar
d) Neviditelný lektvar
Do kterého z následujících lektvarů se přidává vlas víly?
a) Krysí tonikum
b) Doušek živé smrti
c) Nápoj lásky
d) Prověřovací lektvar
Podle pravidla teploty pro kombinaci lektvarů musíme jednotlivé lektvary určené k
smíchání zahřát nejméně na:
a) 34°C
b) 35°C
c) 44°C
d) 45°C
Co to znamená „letální dávka“?
a) smrtelná dávka
b) doporučená dávka
c) sociální dávka
d) dávidlo na bázi letaxu
Do Lektvaru zapomnění se dávají následující přísady:
a) odvar z paměťovky jasnozřivé, čtyři zrnka kávy, dračí dráp, štíří ocásek
b) výluh z paměťovky jasnozřivé, čtyři zrnka kávy, dračí dráp, hadí ocásek
c) odvar z paměťovky jasnozřivé, dvě zrnka kávy, osten dikobraza, hadí ocásek
41
d) výluh z paměťovky jasnozřivé, dvě zrnka kávy, osten dikobraza, štíří ocásek
Útočný lektvar účinkuje pouze při vypití:
a) ano
b) ne
Vyberte pravdivé tvrzení:
a) O obranných a útočných lektvarech obecně platí, že se jejich recepty dají velice dobře
upravovat – poradí si s tím i méně zkušený kouzelník.
b) Vlkodlačí lektvar patří k nejstarším známým lektvarům, kouzelníci ho umí vařit už od
starověku.
c) Obranné lektvary smí používat pouze dospělí kouzelníci, jejich použití dětmi je přísně
zakázáno Ministerstvem kouzel.
d) Životabudič navozuje uvolnění celého organismu a dodává energii.
Který z následujících lektvarů nepatří mezi zakázané (tedy není registrován na seznamu
zakázaných lektvarů na Ministerstvu kouzel)?
a) Felix Felicis
b) Veritasérum
c) Lektvar přežití
d) Krvácivý lektvar
Jaký je správný poměr Povzbuzujícího lektvaru, vody a šťávy z pijavic (v tomto pořadí) v
protiléku na Doušek živé smrti?
a) 2:3:2
b) 1:1:2
c) 1:2:1
d) 3:2:1
42
10. Možnosti dalšího studia lektvarů
Jelikož právě končíte poslední ročník studia na Škole čar a kouzel v Bradavicích, jistě jste si už
nejednou pohrávali s myšlenkou, co budete v životě dělat dál. Někteří z vás nastoupí do zaměstnání,
někteří budou chtít studovat. Ať už si vybíráte kterýkoli obor studia, vezměte prosím v úvahu i četná
odvětví lektvarů, která se vám následující kapitola pokusí přiblížit.
Obecné lektvarářství
Ti, kdo se nechtějí ještě vyhranit, mají široké možnosti v oblasti obsahující poznatky ze všech
lektvarových oborů. Stačí si najít školu, obchod nebo jakéhokoliv znalce a vaše další výuka může začít.
Je velice vhodná průprava pro budoucí učitele nebo jako příprava pro studium kteréhokoli ze
specializovaných oborů. Tento typ vzdělání také musí absolvovat všichni testovači nových lektvarů, se
kterými se můžete potkat zejména v komisích pro schvalování nových lektvarů. Průprava pro každého
samostatného výrobce lektvarů touto formou učení je více než vhodná.
Lektvarové léčitelství
Lektvarové léčitelství je poměrně dynamický obor. Vyvíjel se ve stínu dosavadní léčitelské praxe jako
reakce odborníků na lektvary, kteří nebyli spokojeni s dodnes převládající praxí, kdy se dávala
přednost kouzlům s vedlejšími účinky před bezpečnějšími, ale složitějšími lektvary, které velké
množství léčitelů nebylo schopno zvládnout. Čelní moderní propagátor Frederik Horsby tedy vychoval
první generaci takzvaných lektvarových lékouzelníků, kteří se odklonili od tradiční cesty arkánové
magie a začali léčit téměř výhradně pomocí lektvarů. Díky tomuto osvícenému kroku se dnes v
nemocnicích mohou používat některé lektvary se složitými recepturami, které na rozdíl od svých
hůlkových alternativ nemají tak závažné vedlejší účinky. Jedná se především o lektvary napravující
poruchy paměti nebo celé množství lektvarů celkově posilujících organizmus. Pokud se chcete stát
lektvarových lékouzelníkem, čeká vás několik let studia, které bývá realizováno většinou hlavních
kouzelnických nemocnic.
Jedy a protijedy
Jeden z nejstarších oborů lektvarů, jehož kořeny sahají až k počátkům civilizace. Odedávna se lidé
jedy učili znát a používat je. Kromě množství přírodních jedů, které ale patří spíše do oblasti
bylinkářství, můžeme jmenovat nespočet jedovatých lektvarů.
Studium jedů a protijedů v praxi je obtížné, neboť jen málo mistrů lektvarů toto nabízí. Je však
možnost studovat toto mezi bylinkáři či v prostorách Oxfordské univerzity a množství mistrů v celé
Evropě. Lze je studovat jako celek i jako úzce specializovaný okruh (například povolání kouzelného
zahradníka vyžaduje podrobné znalosti postřiků na hubení škůdců). Absolventi těchto oborů většinou
nachází poměrně snadno uplatnění v široké škále zaměstnání – od kontrolorů potravin až po poradce
bystrozorů.
43
Přísady a jejich užití
Obor čerpající z lektvarů, bylinkářství a nauky o kouzelných tvorech. Předmětem studia jsou znalosti o
přísadách do lektvarů, jejich získávání, kombinování a nahrazování. V rámci této vědy se vymezuje
několik profesí. Jednak jsou to prodavači přísad, kteří mnohdy bývají zároveň sběrači a výrobci přísad.
Jejich úkolem je přísady neomylně najít, připravit k použití (například správně usušit, připravit odvary
atd.) a dál distribuovat mezi lektvarářskou veřejnost. Dalším možným povoláním je testovač přísad.
Jedná se o člověka, který zkoumá vzájemné působení přísad, podobné účinky několika přísad a má za
úkol upravovat receptury lektvarů tak, aby v nich nedocházelo ke zbytečnému plýtvání vzácnými
přísadami. V Británii se s těmito lidmi můžete setkat výhradně na Ministerstvu kouzel, kde také
probíhají speciální kurzy připravující na toto povolání. Podmínkou však je vystudování základů
lektvarů a k nim buď bylinkářství, nebo vědy o kouzelných tvorech.
Pražské apatyky
Společenství kouzelníků zabývající se přírodní magií, nacházející se v samotném srdci Evropy. Působí
zde nejrůznější kapacity přírodní magie, mimo jiné z oblasti lektvarů, u nichž se lze vzdělávat pomocí
praxe s připravováním a testováním lektvarů pod odborným dohledem.
Alchymistický institut v Newcastlu
Podobně jako u Pražských apatik zde působí sdružení několika mistrů lektvarů, žijící v městě a okolí, u
nichž se lze vzdělávat a kteří jsou po celém světě známi jako velcí dodavatelé kvalitního zboží.
Lektvary a bystrozoři
Speciální obor určený především budoucím bystrozorům nabízí Ministerstvo kouzel. Na rozdíl od
obecného lektvarářství získají absolventi tohoto oboru mimo jiné hlubší přehled o obranných a
útočných lektvarech. Obor kombinuje znalosti lektvarů a obrany proti černé magii. Kromě takzvaných
soubojových lektvarů se zabývá také rozpoznáváním lektvarů černé magie, jedů, utajovacích a
přestrojovacích lektvarů a dokonce zabezpečováním kouzelnických obydlí. Kromě již zmíněného
bystrozorství nacházejí absolventi oboru uplatnění i v bezpečnostních agenturách nebo jako lektoři
kouzelnických soubojů.
Lektvary a domácnost
Dnes už se jedná o respektovaný obor lektvarů, o který, narozdíl od dob minulých, mají stále větší
zájem i muži. Zaměření v této oblasti umožní prohloubit znalosti o nejrůznějších lektvarech pro
údržbu, úklid, péči o zahradu, ale také některé jedy a léky. Dříve býval velmi oblíben u matek v
domácnosti, dnes se bez něj neobejdou zejména vlastníci pohostinství, pracovníci veřejné údržby
nebo zahradníci.
Domácí škola
Nenechte se zmást názvem, nejedná se o školu, kterou studujete doma, nýbrž o vyšší kouzelnickou
školu ve Skotsku. V minulosti to byla škola určená pro dospívající dívky, které se zde učily, jak pečovat
o domácnost, dnes nabízí širokou škálu oborů týkajících se takzvané domácí magie.
44
45
46

Lektvary (1028828) - Vítejte ve světě čar a kouzel

Transkript

Podobné dokumenty

fakta a fikce o lykantropii

1.8. ()

poslední menu na titanicu

Klegováček 2014-15 č.3

Vánoční a silvestrovská menu