KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGIONŮ FLORA OF REGIONS OF THE

Pavel V a l t r
KVĚTENA
SVĚTOVÝCH REGIONŮ
v ekologických souvislostech
Encyklopedie
SVĚTOVÝ PŘEHLED
FLORA OF REGIONS
OF THE WORLD
in ecological connections
Encyclopaedia
WORLD OVERVIEW
Aktualizace 1. 2. 2016
1
Motto:
Pokud nezvládneme poušť, poušť zvládne nás. Svět je více propojený, než si většinou zatím
uvědomujeme. Pokud podlehneme primitivnímu ideologismu „příroda si sama pomůže“ v našich
civilizačně výrazně pozměněných podmínkách se vzrůstajícími stresovými faktory a rychle
pokračující dezertifikaci Země, povyšovanému na „moderní vědecký přístup“ (jež je blízký
animismu), místo skutečně moderního ekosystémového asistenčního přístupu, můžeme reálně
sledovat přibližování se ke klimatu naší sesterské planety Venuše, která je známa vysokým
skleníkovým efektem, jedovatými metanovými dešti, orkánovitými větry a permanentním
tornádem, který vyrovnává vysoké rovníkové teploty s polárními. Závěrem pak bude možno
přeživšími vytesat na pamětní desku jména „hrdinných“ zločinných hrobařů života na Zemi, kteří
„vědecky“ naoktrojovali bezzásahové „posvátné“ přírodní procesy suché revoluce“ proti vůli
většiny „nerozumných“ obyvatel ! V kosmopolitním společenství je nutné vznikající globální
konflikty prioritně iniciativně řešit ekonomicky silnými a rozvojovými zeměmi, ale i rychle se
rozvíjejícími megapolemi.
Členění jednotlivých dílů publikace Květena světových regionů v ekologických souvislostech
2
OBSAH / CONTENTS
str.:
Úvod / Introduction
5
Globální ekologické souvislosti / Global ecological connections
9
1. Stav, vývoj a ekologické vazby přírody a lidí / State, evolution and ecological connections
between human and humans
9
1.1. Biogeografické členění / Biogeographic classification
10
1.2. Příroda a původní obyvatelé / Nature and original inhabitants
19
1.3. Domestikace rostlin / Domestication of plants
29
1.4. Růst počtu obyvatel a zajišťování potravin /
Population growth and food providing
31
1.5. Současný překotný demografický a urbanistický vývoj světa /
Current precipitous demographic and urban evolution of the world
34
1.6. Zemské systémy a přírodní katastrofy /
Spheres of the Earth and Natural disasters
39
1.7. Vlivy neuvážené lidské činnosti, ničení přírodních zdrojů, fatální omezení
biodiverzity, vymírání druhů a problematika zpouštnění (desertifikace) /
Effects of reckless human activities, destruction of natural resources,
fatal loss of biodiversity, species extinction and desertification
55
1.8. Problematika zdrojů vody a energie /
Issue of water and energy resources
66
1.9. Klima a klimatické změny / Climate and climate change
75
1.10. Biodiverzita, ekologická stabilita ochrana přírody: ekosystémová
asistenční péče versus ideologie bezzásahovosti k „výrobě divočiny“
ve zkulturněných biotopech / Biodiversity, nature conservation:
ecosystem assistance care versus ideology of non-intervention heading
for “production of wilderness” in the cultivated biotopes,
ecological stability
84
1.11. Ekologická validita, expanzivnost a invazivnost /
Ecological validity, expansiveness and invasiveness
1.12. Spolupráce s přírodou, nezbytnost celkové ekologické obnovy planety /
Cooperation with nature, need for an overall ecological recovery
3
133
of the planet
133
1.13. Novodobé stěhování národů / Modern migration of Nations
138
1.14. Poučení, pro ty kteří chtějí se poučit z minulosti a vývojových trendů /
Edification for those who want to learn from the past and
developmental trends
144
Přehled rostlin / Survey Plants
148
2. Poznámky k seznamu rostlin / Comments to Checklist
148
3. Výtrusné rostliny / Pteridophyta (Sporophyta)
153
3.1. Plavuně / Lycopodiophyta
153
3.2. Přesličky / Equisetiophyta
153
3.3. Kapradiny / Polypodiophyta
154
4. Nahosemenné rostliny / Gymnospermae
161
4.1. Cykasy / Cycadophyta
161
4.2. Jinany / Gingkophyta
161
4.3. Liánovce / Gnetophyta
161
4.4. Jehličnany / Pinophyta
164
5. Krytosemenné rostliny / Angiopsermophyta
165
5,1. Jednoděložné rostliny / Monocotyledonopsida
165
5.2. Dvouděložné rostliny / Dicotyledonopsida
215
Výběr literatury / Bibliography
368
4
ÚVOD / INTRODUCTION
Je velmi opovážlivé sestavovat „lidový“ přehled květeny světa a dokonce se snažit charakterizovat
trajektorie vývoje přírody ve vazbě na místní i širší ekologické vlivy a měnící se stanovištní a
klimatické podmínky. Nezbytně musím vycházet z dlouholetých osobních zkušeností. Prvotní
podmínkou je dobrá fyzická a zdravotní kondice a zejména nutnost poznat co největší území pěšky
(na otázku dnešním vysokoškolským studentům, kdo pěšky byl dále než 10 km od sídla univerzity,
bývá pouze několik rozpačitých odpovědí - v době mých studií gymnázia jsem ze Železných hor
denně docházel jednu cestu tam v délce 14 - 18 km a to pěšky, na kole či na běžkách, neboť autobus
na dřevoplyn začínal teprve jezdit). Nezbytné je dodat, že je potřebné i dobré trávení mimo domácí
Evropu (které mám velmi dobré, neboť jsem v mládí v početné a chudé rodině mnohdy hladověl,
v otevírané Evropě jsem měl kdysi pouze problém v rámci slušnosti v pohostinné domácnosti sníst
dvě misky oliv - černých a zelených v oleji, neboť opak byl neslušným projevem).
Za komunistické minulosti byla většina světa fyzicky i informačně zcela uzavřena (omezené
příležitosti byly na socialistický „Východ“), takže základní možností bylo poznávání tehdejšího
Československa, omezeně „východních“ zemi (NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko,
Jugoslávie a velkého SSSR), příp. filatelie a sběr pohlednic. Protože tehdy zdaleka nebyl internet,
„západní“ publikace byly nedostupné, tak ojedinělou možností bylo periodikum Sovětskije knigy
(Sovětské knihy), z něhož byla možnost si objednat ruské překlady některých západních publikací.
Proto v prvotním poznání jsem podrobně poznal nejen dnešní Česko, ale zejména Slovensko, kde
byla možnost vstřebat zejména úžasnou horskou květenu. V Česku jsem s hlavním značkařem a
vydavatelem map KČT Ing. J. Rohlíkem spolupracoval nejen na aktualizaci nejvíce vydávaných
map Krkonoš, ale i na vzniku nových map Mělnicka, Kokořínsko-Liběchovska a Českého
Středohoří. Když jsme pak s kolegou K. Uzlem vytvořili místopisnou názvoslovnou komisi, byli
jsme stranicky rozprášeni (pro zajímavost Tramtárie je býv. mokřadní území na soutoku Labe a
Vltavy), stejně tak dopadla celostátní organizace ochrany přírody - TIS.
Později pak došlo k poznávání chráněných území, botanických zahrad a návštěvám zahradnických
výstav po celé Evropě a tehdejším celistvém Sovětském svazu. Tam jsem např. s Dr. Čeřovským
navštívil některé jejich přírodní rezervace. Ve Tbilisi jsem s kamarádem utekl do uzavřených oblastí
pouště Gobi (soukromým autem) či do pohoří Tan-Šan (veřejnými dopravními prostředky). No a po
„něžné revoluci“ došlo při připravovaných studijních cestách (z velké části s kolegou z univerzity)
k poměrně dobrému poznání jedinečné jv. Asie vč. Číny, dále severní Ameriky a omezeně Afriky,
Arábie, Austrálie s Novým Zélandem a střední Ameriky. V rámci efektivního využívání cest jsem
míval zpracovaný nejen podrobný itinerář, ale i seznam předpokládaných významných zajímavých
míst a rostlin v území.
Uváděný seznam byl původně tvořen jako osobní odezva na někdejší situaci, kdy tehdy většina naší
planety byla pro běžného obyvatele "východního bloku" fyzicky i informačně zcela nepřístupná.
Těžko je dnes možno popsat situaci, kdy jsem hltal zcela ojedinělou, velmi skromnou informaci od
botanika doc. Šmardy o "kytičkách" v tehdejší Jugoslávii v časopise Lidé a země, a později, pak
jsem konečně měl možnost vícekráte prožívat a poznávat bohatou středozemní květenu, nejprve
alespoň v Chorvatsku (Plitvická jezera, Paklenice, Velebit, Biokovo a sv.Jura) a pak ve
zpřístupněných jedinečných vápencových Julských Alpách ve Slovinsku (v tehdejší Jugoslávii) a
následně po celém světě.
5
To vše je „prehistorie“, současnost nastolila zcela nové problémy. Světově se zvyšují sociální
rozdíly a mnohde se vyhrocují jak problémy sociální, tak etnické a náboženské. Vedle prvořadých
současných válečných problémů (už i v Evropě), zásadní současné problémy vyvstaly v domácí,
resp. evropské současně uskutečňované ochrany přírody. Podobně jako v politické sféře dochází
k sofistikovaným mediálním fabulacím, mlžení, vnucovaným reklamám a nepravdám, ale i
korumpování či zastrašování a dokonce i existenčním postihům. Místo pravdivých údajů jsou
vytvářeny ideologie „pavědecky“ opodstatňované a bohatě dotované z našich společných
finančních prostředků, např. na „výzkumné úkoly“ podporující vznik „divočiny“, na činnost
Hnutí Duha, která ve spolupráci se sofistikovanou mediálním mlžením dlouhodobě trvale
programově zneklidňuje společnost lživými tvrzeními a nepřipouštějícími odlišné racionální
pohledy či oponenturu.
Po předchozích dvou zločinných ideologiích „civilizačního“ fašismu a komunistického
„kolektivismu“ (vč. Lysenkovsko-Lepešinské ideologie a zamítání genetiky) jsou naši obyvatelé
nuceni potýkat se s další morovou ránou – „anticivilizačního naturismu / hlubinné ekologie“.
Ideologové bezzásahových přírodních procesů požadují kolonizovaná, civilizačně zkulturněná
(„odpřírodněná“) území odcivilizovat, postupně vymístit obyvatele a přenechat území přírodním
procesům. Mezi ty patří povodně, požáry, sucha, vichřice, eroze, epidemie chorob a škůdců. Takto
„vyrobená divočina“ při rozsáhlých a rychlých proměnách je pouze virtuální, přičemž v nich
dochází k fatální ekologické degradaci a nestabilitě, zejména biologické diverzity a
vodohospodářských funkcí. Tato nezodpovědná „moderní ideologie suché revoluce“ nereflektuje
negativní přírodní změny a vzrůstající stresové faktory v civilizačně nepříznivě pozměněných
územích, prosazujíc heslo „příroda si sama pomůže“ (aneb „Alláh dal Alláh vzal“). Příbuznou
ideologií je rastafariánství náboženské sekty vzniklé na Jamaice, která požaduje pouze přírodní
procesy a bezzásahovost (její představitel a zakladatel rockové hudby reggae Bob Marley, protože
neschvaloval zásahy do lidského těla, zemřel ve věku 36 let). Napomáhání rozšiřování přírodního
činitele - kůrovce ke vzniku „přírodní divočiny“ může připomínat revoluční Maův „Velký skok“
násilné komunistické revoluce, při níž zemřely miliony lidé a došlo k rozsáhlé likvidaci kulturních
hodnot. Bez znalosti ekologických principů a zákonitostí biofyzikálních, biochemických a
sociálních a jejich vědoucího využívání dochází nejen k rozsáhlým škodám, ale zejména
k degradaci biotopové, ale i biomové - přechodu ke ke stepním, polopouštním a pouštním biomům.
Svět nám poskytuje dostatek příkladů degradačního bezzásahového přírodního vývoje. Po opuštění
obhospodařování někdejších koloniálních plantáží - před více než půl stoletím, jak v Asii (Cejlon /
Srí Lanka, Barma / Myanmare aj.), tak na Kubě aj., nedošlo tam k návratu „původní hodnotné“
přírody. Došlo však ke „zdivočení“ přírody degradovanými porosty, zejména nálety expanzivních a
invazních rostlinných taxonům (např. akácií) ale i nebezpečnými patogeny. Ve středozemní
subtropické Evropě po likvidaci někdejších stálozelených lesů z dubů, vavřínů, cedrů či
borovic, (např. v Dinárském pohoří v býv. Jugoslávii, středomořských ostrovech, např. Sicílii,
Korfu a dalších), došlo v lepším případě ke vzniku trnitých křovinatých porostů macchií a garrigue,
v horších ke zpolopouštnění až zpouštnění, při fatálním zhoršení hydrické situace a nepříznivým
změnám stanovištních biotických podmínek. K návratu žádoucí přírody nedošlo po likvidaci lesa
např. na Velikonočním ostrově, Islandu či Haiti bezzásahovými přírodními procesy k obnově
kvalitní přírody (možno porovnat s vedlejší Dominikánskou republikou na stejném ostrově). Pouze
díky osvíceným jedincům je možno v některých lokalitách sledovat cílevědomou výsadbu
některých žádoucích stromů, např. cedrů na Krétě (ne však díky současným úředníkům EU). Krásné
letité stromy zůstávají pouze mementem pozitivní racionální lidské činnosti, např. v parcích a
ojedinělých lokalitách. Na Šumavě byla většina pralesových torz s nevyčíslitelnou genetickou
hodnotou, zlikvidována záměrným rozšíření, kůrovcové kalamity pro výrobu virtuální divočiny
6
bezzásahovými přírodními procesy. Bez skutečně vědecké ekosystémové asistence, tj. koncepční
lidské pomoci, vycházející z poznání a uplatnění ekologických vazeb a zákonitostí, nedochází
k žádoucí obnově zlikvidovaných lesních porostů !
Překvapivě nové přírodovědecké poznatky dokládají, že podoba celosvětově uctívaných tropických
deštných amazonských pralesů není pouhým výsledkem „posvátných“ přírodních procesů, ale do
značné míry dlouhodobým antropogenním vlivem starých indiánských kultur Mayů před několika
staletími (než byli zdecimováni španělskými dobyvateli a zavlečenými chorobami). Jedná se nejen
o zachované mohutné staleté „užitečné“ stromy, které obvykle jako přírodně posvátné programově
posilovali a ponechávali jako přírodní zdroje (např. Ficus, Ceiba, Cedrela, Dipterix, Howea aj.) a
také, že jimi vytvořené prosvětlené otevřené plochy a umělé mýtiny významně pozitivně podmínily
jak bylinnou flóru, tak faunu savců, ptáků aj. živočichů. V Karibiku často dochází k disturbancím
tropických, mnohdy pralesových lesů, vlivem opakovaných hurikánů (Portoriko, Grenada aj.). Díky
tomu si pralesní stromy dokázaly vytvořit strategii přežití, např, rozsáhlým vzájemným
propletencem kořání různých druhů stromů, z kterého se obnovují (díky tamní rychlé destrukci
odumřelé organické hmoty). Řada organizmů však zaniká, nebo se populačně blíží zániku, a je
obnovována jen díky asistenční lidské pomoci, některé ptačí druhy přelétají na místa se
zachovanými potravními možnostmi, přičemž se konstatuje, že i v tomto vegetačně výborném
tropickém prostředí, pokud by se velké disturbance opakovaly v intervalu kratším než 50 let,
nedokáží se již lesní porosty samovolně obnovit. I přesto, že mangrovy, působící jako vlnolamy, a
poskytující ochranu mnoha organismům, nebývají závažně poškozeny, dochází v některých
případech k jejich nevratnému zániku.
Žádoucí bezzásahový návrat někdejší „přírody“ se tedy nekoná podle iracionální ideologie hlubinné
ekologie opuštěním zcivilizované krajiny a její ponechání přírodním procesům, vzhledem k rychle
se měnícím globálním a narůstajícím stresovým podmínkám se tedy nekoná. Tzv. bezzásahovost
v odpřírodněné / zkulturněné krajině přispívá k degradačním procesům odlesnění –
deforestraci, zpouštnění – desertifikaci a dalšímu odpřírodnění – denaturaci. Proto je naprosto
scestné požadovat bezzásahovost ve zkulturněných porostech Šumavy či jinde, neboť bez
vědoucího asistenčního ekosystémového přístupu řízené sukcese již nemůže vzniknout
druhově, věkově a prostorově různorodý „přírodní“ les či jiné společenstvo. Pokud byla
dlouhodobá přírodní skladba lesních biotopů významně antropogenně pozměněna, není
samovolnými přírodními procesy již možný návrat bez lidské ekosystémové asistence. Bez
koncepční lidské pomoci, vycházející z poznání a uplatnění ekologických vazeb a zákonitostí,
nedochází k žádoucí obnově někdejších zlikvidovaných lesních porostů. Žádoucí pozitivní návrat
„přírody“ se tedy nekoná, resp. iracionální ideologie hlubinné ekologie opuštění zcivilizované
krajiny a její ponechání přírodním procesům, vzhledem k rychle se měnícím místním i globálním
podmínkám a vzrůstu stresových faktorů je fatálně škodlivá. Tam kde byl obvykle člověkem zničen
les, nastupuje postupně převážně lesostep, step a polopoušť. Bezzásahovost ve zkulturněné krajině
přispívá k degradačním procesům odlesnění – deforestraci, zpouštnění – desertifikaci a dalšímu
odpřírodnění – denaturaci. Proto je naprosto scestné požadovat bezzásahovost v kulturních
porostech Šumavy či jinde, neboť bez vědoucího asistenčního ekosystémového přístupu již nemůže
vzniknout druhově, věkově a prostorově různorodý „přírodní“ les či jiné společenstvo. U nás
postupně vznikla propagační kariérní skupinka, podporovaná nezkušeným mládím (hnutí DUHA) a
nevědoucími medii, vnucující ideologii vytvoření bezzásahové divočiny ze zkulturněných území
Šumavy (a následně i v dalších chráněných územích ČR, příp. Evropy). To je ale v rozporu s
požadavky biosférické rezervace UNESCO, jejíž podstatou je harmonické, vyvážené soužití
obyvatel s přírodou, ale i ochranou biodiverzity a biotopů EVL Natura 2000. Sofistikované
ideologické nezodpovědné mlžení při vnucování bezzásahového navrácení někdejších přírodních
biotopů přírodními procesy ve zkulturněné, „civilizované“ přírodě Šumavy, ale v rámci EU již v
7
celé Evropě, je zcela zcestné a lživé. Protože již mohu oprávněně posoudit vývojové trajektorie
domácí i světové, vím, že bez asistenční ekosystémové pomoci nelze dosáhnout zlepšení
odpřírodněných biotopů – jak v opuštěných plantážích světa, tak významně lidsky změněných
biotopech či zlikvidovaných stálezelených lesích Středozemí, tak na Šumavě. Díky opuštěni
extenzivního obhospodařování travních porostů – pastvy a kosení (nejen na Šumavě), došlo k
výraznému ochuzení biodiverzity, což ještě umocňuje sukcesní zalesňování bezlesí, takže dnešní
nechráněné Pošumaví je cennější než devastovaná Šumava, kde postupně nebude co chránit, kromě
„posvátných přírodních procesů“. V důsledku vynucované bezzsásahové kůrovcové disturbance,
došlo po rozpadu hřebenových smrčin v délce 40 km k urychlenému vysychání a fatálnímu omezení
živých rašelinišť a zhoršení všech ekosystémových služeb - vodní režim, ukládání „C“, mezoklima,
biodiverzita, suché smrčiny jsou na 20 000 ha, základní škody činí 100 mld. Kč. Zde kupodivu
netřeba vycházet z principu předběžné opatrnosti, netřeba vycházet z vědecky podložených údajů,
zde stačí vynucovaná ideologie , která však spouští řetězec škodlivých dopadů ! Šumava
v porovnání s ostatními evropskými horami se stala lidsky a přírodně vybydleným územím,
s dlouhodobě nepříznivou perspektivou.
Problematiku výroby virtuální „kulisové“ divočiny sleduje rozsáhlá encyklopedická práce Šumava a
její perspektivy I.II, Květena světových regionů v ekologických souvislostech I-VIII a webové
stránky Hnutí Život. V blízkém Středozemí s bývalými stálozelelenými lesy (vavřínovými,
dubovými, cedrovými či borovými) můžeme on line sledovat bezzásahovou realizaci polopouští
i pouští, Navrhujeme vyvézt ideology bezzásahovosti na ostrov svobody - Kubu (pro místní lidi
doposud ostrovní vězení), ať si užívají současnou převládající bezzásahovost a zažívají reálný
bezzásahový vývoj. Sofistikované ideologické nezodpovědné mlžení při vnucování
bezzásahového navrácení biodiverzity přírodními procesy nejen ve zkolonizované kulturní a
„civilizované“ přírodě Šumavy, ale i v rámci bývalé východní Evropy, je zcestné a lživé dochází pouze k rozvrácení křehké ekologické stability !
Naše humidní území přechází vnucovaným bezzásahovým rozpadem lesa (větrnou a kůrovcovou
disturbancí) v subxerotermní lesostep s trendem přibližujícím se polopouštním areálům. Věcí
politiků je včasně a zodpovědně reagovat na expanzivní strategické či destruktivní zájmy různých
exponentů, poškozující naši kulturní krajinu i její obyvatele. Zkušení lidé dokáží předvídat
vznikající ohrožení a případně jít jim naproti. Potřebujeme ekologicky, ekonomicky i potravinově
vyváženou stabilní republiku.
Závěrem prosba: nevěřte ideologickým slibům či hrozbám nezodpovědných kariérních ideologů či
nezkušených, obvykle mladých lidí (zejména Hnutí Duha s rozpočtem více než 15 mil. Kč), věřte
jen ověřené realitě.
Současná geopolitická situace umožňuje obdivovat a poznávat bohatství přírody většiny území
světa, kromě neklidných území a k tomu má pomoci i následující floristický přehled. Od roku 2015
se však lidské vlny z ekologicky rozvrácených území začínají valit zejména do Evropské unie a svět
se stává stále nebezpečnější !
Pavel V a l t r
8
GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ SOUVISLOSTI / GLOBAL ECOLOGICAL
CONNECTIONS
1. STAV, VÝVOJ A EKOLOGICKÉ VAZBY PŘÍRODY A LIDÍ / STATE, EVOLUTION AND
ECOLOGICAL CONNECTIONS BETWEEN HUMAN AND HUMANS
Motto:
Mým měřítkem jsou obyčejní lidé.
Bohumil Hrabal
Vzhledem k dlouhodobému vzrůstu ekologické nestability a stresových faktorů lidskou
činností, je zcela nezbytné obnovit přirozené podmínky ekosystémovou asistenční činností
řízené sukcese, vycházející z ekologických principů a zákonitostí, jinak velká část území spěje
k dezertifikací s nepříznivými dopady pro většinu organismů i člověka. Živé organismy
naštěstí nejsou ideologové, takže je jim jedno, zda příznivé podmínky jim připraví příroda nebo
člověk. Tedy příroda, až na světlé výjimky skutečné divočiny, si dnes již sama dnes nepomůže !
Uplatnění ideologie bezzásahovosti v lidsky narušených biotopech, resp. spoléhání na přírodní
procesy a přenechání vývoje „Matce přírodě“ by v globálním měřítku znamenalo rozvoj
dezertifikace, resp. zpouštnění a následně postupné zrušení obytnosti Země pro lidi.
Obdobný obrázek nám poskytuje satelitní snímek hustoty rozšíření rostlin na Zemí, registrující jejich zelené
barvivo / chlorofyl. Dlouhodobý denní průměr srážek /zdroj: Wikipedia
Proč jihoamerické Andy, s vysokou biodiverzitou, mají dnes největší ohroženost druhů a biotopů ?
„Problém tkví v tom, že podobně jako všude jinde na světě vstupuje do této hry karbaník
s rychlou rukou a bez špetky pudu sebezáchovy – člověk. Lidské aktivity v oblasti vysokých
And můžeme vystopovat již v době před 5 000 lety. Člověk dokázal místy změnit tvář krajiny
k nepoznání. Dokud je ovšem jeho působení spíše lokální, může mít na biodiverzitu paradoxně
pozitivní vliv. Tím, že lidé vytvářejí drobné paseky, malá políčka a osady, druhovou početnost spíše
stimulují. Místní kácení a vypalování totiž dávají vznik různověké vegetační mozaice a právě ta
umožňuje soužití různě specializovaných druhů, z nichž mnohým ten „pravý“ vysokokmenný les
9
nevyhovuje.
L. Vaicenbacher, T. Grim In: Příroda 3/2014
V průběhu lidského vývoje byl vegetační kryt (botanicky) / vegetační pokryv (lesnicky) základním
formulujícím elementem jeho vývoje, zejména poskytováním potravy a úkrytu, podobně jako pro
celou faunu. Posléze, s rozvojem lidské společnosti, došlo převážně k narušení zejména bohaté lesní
vegetace, přičemž její obnova, směřující k obnovení homeostáze, za současně stále vzrůstajících
stresových faktorů, bez lidského pozitivního vkladu již není možná - tedy příroda si již sama
nepomůže !
1.1. Biogeogeafické členění / Biogeographic classification
Motto:
Potřebujeme ochranu přírody vnímající dynamiku života s následnými potřebnými dynamickými odezvami,
vycházející z ekologických principů a zákonitostí, zpětných a širších vazeb. Živé organismy nejsou
ideologové a je jim jedno, zda jim příznivé podmínky připraví příroda či člověk. Zdravá příroda je nutnou
podmínkou zdravých obyvatel !
Země vytváří biofyzikální a biochemický systém.
Vegetační usazení jednotlivých skupin rostlin bylo primárně podmíněno členěním
prakontinentu Pangea („celá Země“) v praeoceánu Panthalassa na jednotlivé litosférické
tektonické desky Země (cca od doby před 150 miliony let).
Pro holistické pojetí bioty Země jsou rámcově vymezeny následující hlavní biomy světa:
I.
tropické deštné lesy
II.
tropické fakultativní sucholesy
III.
mediteránní tvrdolesy
IV.
travnaté savany, stepi a polopouště
V.
suché pouště
VI.
listnaté opadavé lesy mírného pásma
VII.
jehličnaté lesy mírného pásma
VIII. jehličnaté boreální lesy
IX.
studené polopouště
X.
polární pouště
XI.
antropické megapole (s více než 10 mil.ob.)
XII.
vodstvo
XIII.
mangrovy (graficky vzhledem k měřítku nevymezeny)
10
11