Restrukturalizace a pracovní vztahy ve zdravotnictví v České

Restrukturalizace a pracovní vztahy ve zdravotnictví v České

Restrukturalizace a pracovní vztahy ve
zdravotnictví v eské republice, N mecku, Polsku
a Rakousku
Ulrike Papouschek
Nils Böhlke
15. 09 2008
Forschungs- und Beratungsstelle Arbeitswelt
A-1020 WIEN, Aspernbrückengasse 4/5
Tel.: +431 21 24 700
Fax: +431 21 24 700-77
[email protected]
http://www.forba.at
Ver.di Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko
Koordinace projekt EU
Dráž any 16. 10. 2008
P edmluva pro vydání studie institutu FORBA
Milé kolegyn , milí kolegové,
v meziregionální koopera ní síti odborových svaz p sobících ve zdravotnictví a
sociálních službách už od roku 2003 spolupracují Odborový svaz zdravotnictví a
sociální pé e eské republiky, n mecký Sjednocený odborový svaz služeb (ver.di),
obvod Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko, s t žišt m v regionech Východní Sasko a
Krušnoho í, sekce zdravotnictví polského odborového svazu NSZZ „Solidarno “,
regiony Dolní Slezsko a Jelení Hora, a rakouský odborový svaz Vida.
Jedná se už o t etí projekt zam ený na zm ny ve zdravotnictví a jeho vývoj v Evropské
unii. Na dosavadních projektech realizovaných s finan ní pomocí Evropské komise
v rámci podpory evropského sociálního dialogu, jimiž byly jednak d ív jší „Budoucnost
služeb“ a „Nadnárodní dialog ve zdravotnictví“, ale i nyn jší „TRANSFORMACE ve
zdravotnictví“, se podíleli i etní další partne i, jako nap . N mecký svaz odbor
(DGB), obvod Sasko, Meziregionální odborová rada (MEROR) Labe-Nisa, Nadace
Friedricha Eberta a Evropská federace odborových svaz ve ejných služeb (EPSU), ale
také rozsáhlá sí zapojených nemocnic ze všech ty ech zú astn ných zemí.
Abychom mohli vést kvalifikovanou diskusi o procesu transformace, zadali jsme
Výzkumnému a poradenskému pracovišti pro sv t práce (FORBA) ve Vídni studii
s názvem „Restrukturalizace a pracovní vztahy ve zdravotnictví v eské republice,
N mecku, Polsku a Rakousku“, kterou vypracovali auto i Ulrike Papouschek a Nils
Böhlke.
Studie byla zpracována díky podpo e poskytnuté Evropskou komisí a Nadací Friedricha
Eberta ve Varšav a je dobrým základem pro další diskuse v rámci meziregionální
koopera ní sít , zejména na konferenci v Praze ve dnech 24. a 25. 11. 2008.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální pé e R jakožto nositel projektu a partnerské
odborové svazy zformulovaly v následujícím prohlášení své stanovisko k probíhajícímu
procesu transformace a k poznatk m ze studie.
D kujeme autor m studie, p ekladatel m, Evropské komisi a Nadaci Friedricha Eberta
ve Varšav .
V Praze 15. listopadu 2008
RNDr. Ji í Schlanger
p edseda OSZSP R, nositel projektu
Tiráž:
Vydavatel: Odborový svaz zdravotnictví a sociální pé e R, RNDr. Ji í Schlanger,
Kon vova 54,
130 00 Praha 3
P eklad: Robert Slová ek a Michał Scheuer
Náklad: 600 kus (300 v n meckém, 150 v eském a 150 v polském jazyce)
Tisk: JAFA, Ellnerové 3104/4, 106 00 Praha 6
Realizováno s podporou Evropské komise a Nadace Friedricha Eberta
! " ! #! $% & ' ( ) *
+ & ' ( % ! , -*
"&'(
*
+ & ' ( , -*
"&'(
, #-, " ! .
0 !* 1 !
/
2 -
/
3
4+ !'
5
6
*
3
7
3
*
+ 4%
3>>7
3
8
1"%9: + ; % *
+ < " * % -' " 9 % ! 2 = 1 * ! = % 1
-" -, ' !
33
0 !* 1 !
2 -
33
3 3
4+ !'
33
3 6
*
37
3 7
6
*
37
+ 1 % 4 , -" -, " % < *
" * % -' " 9 " ! #! $% < ( * !
6
0 !* 1 !
; , #-, " ! . " ! " & = % < + % ! 2
#! " 1 ? % < +
3/
2 -
3/
6 3
4+ !'
38
6 6
*
3@
6 7
7
*
35
; -' < #9
; ";= ! A "1 %9 " ,. * ?!2 )$
% # '(;%4 )B - "< * ?2 ;)
, " 1 ? " < * ? 2 ; ) * ! - -, ' ! ) < 1 % ) 2
#! % ! 2 + % C ! + ! %
3
D
3
D E
' ( % , + 4 * % % ' . #-
3
0 !* 1 !
2 -
F
DG
!2 %9 %! *'(
E
H
% * -, + 4* % " ! !
35
66
66
66
3
3
4+ !'
67
3
6
*
6
3
7
*
6
3 3
$-I 4 % 9
' " % 9' ( + 9* J ' ( %
#! " &
"4 9
6/
3 6
% - " < ! % , -$% 9 #- $-I 4 % 9
7>
3 7
"!A
+ 4A "1%9
73
2 -
73
3 7
0 !* 1 !
3 7 3
4+ !'
77
3 7 6
*
7/
3 7 7
*
3
78
' "%9", (;
3
0 !* 1 !
75
2 -
75
3
3
4+ !'
>
3
6
*
3
3
7
*
3 /
6
6
! * % 1 % 9";2 "! %9
E
K
6
D H0
1 ";) ! *
6 3
$! % *
6 3
7
-!
*-
"&
,;
" -4
' - " $! %
(
7 3
$-I 4 % 9 * ' -1 % 9' ( " & (
7 6
(
;
%- "< +
7 7
(
;
* ' -1 % 9' ( " & (
@
/>
E
;
B
FK D O
"4
1 " , + 4 * % % ' . #- #! "
,(
!'(
/6
%- .
/6
! % , -$% 9+ P #-Q $-I 4 % 9 , + 4 * % % ' .
1'(
, + 4* % %'! %
!2 %9 %! *'(
"1%9, + 4* % %'. "
" 1 % 9 , 1 $+ . , + 4 * % % ' .
N H K
M
/
' ( % , + 4 * % % ' . #-
*
* ; " % < % ! + ' % -= % 9 < = !
-" & ' ( * 1 ! ' (
7
7 8
8
5
N
7 /
M
' -! % .
7
7
E L
,(
/
% - "< B "% -
% * -, + 4* % " ! !
" ' 9' (
C1 %! '( *
!=% * 9
//
/5
/5
8
88
2
=
R S
= ; % ! + ' % -' " 0
2
=
R3 S
&" $
2
=
R6 S
+ 4%; *
3>>/
=
% ! + ' % -'
R7 S
2
=
R S
, 4 !%9 .?!
2
=
R/S
= ! % ! + ' % -'
? 3>>/
2
=
R8 S
&" $
2
=
R@S
2
=
R5S
R >S
$. % ! + ' % -' "
! + ' % -' ! "
=
*
! " $"
! " $"
= ;
3>>/
R 3S
;= !%4%<
2
= 3R S
2
= 3 R3 S
2 1,! =
R7 S
2 1,! = 3R S
2 1 , ! = 3 R3 S
" ! ! ' ( 55
= ;
7
3>>/
+ <
1"%9: + ; " ! !'( 3>>>
/
3 > > / ! " $"
* "9
" * %9 .
/
= ; . ? ! T 55> R
" ,;
$! $-' ( . ? !
*
-% *
" % -' " 9) . + 4 % <
;
" ! ! ' ( 55
9 , #9, ! % 9) . ? !
#! = ! % & ' (
, #-, " ! ! " ' ! 3 > > / P" U Q
, "! !%9
= ; .,% &'(
=!
37
' -% C
6
+ , ; ,
3>>/
77
!
<
#.
3 > > / P" U Q
' "%9 . P
Q ! : + ;
3
V* P3 > > 6 W > > Q
36
1 " % 9' ( : ! + " ! #! $% & ' ( % ! + ' % -'
3@
; % $! % (
.+ 4 %&
;
3
' -% C
#-, " ! < % ! + ' % -' " 4 + ! '
+ 4%;
! *
" % 9 < = ! " ! ! ' ( 555 ? 3 > > /
3>>7 J
' "%9 . "! ,
=
,* (
% * - ! -" % 9' ( * + " " % ! + ' % -= % 9+ * !
, #-, " ! . ) " , ? ! % & % " I ! ' ( % ; , + 4 * % % ' ! * " & $-+
1
?
3>>/
+ 4%; =
* & ' ( % ! + ' % -'
" * % 9 . ) 55> R3 > > /
=
R6 S
5
5
2
2 1,! =
* "9"
* & ' ( % ! + ' % -' ) *
-" -, " % 1 , #9, ! % 9 ,
R3 S
* "9 "
= ! % ! + ' % -' " ! ! ' ( 3 > >
R S
2 1,! =
@
% ! + ' % -= % 9' ( . ? !
=
R S
! , #-, " ! !
4+ !'
! " ! #! $% < % ! 2 *
2
2 1,! =
'-
>
=
=
"1
! , #-, " ! ! " ! ! ' ( 558 R3 > > 8
1 % 9' ( B
2
2
$! $-' ( . ?
#!
= !%<(
I ! # " ' 9' ( % 9 %
' "%9
#!
" % ! + ' % -' 9' ( P3 > > /Q
= !%<(
' "%9
P3 > > /Q
7/
Stejn jako v ostatních oblastech ve ejných služeb probíhají i ve zdravotnictví ve všech
evropských zemích liberaliza ní a privatiza ní procesy. A koliv zdravotnictví spadá do
výlu né politické p sobnosti lenských stát , má politika Evropské unie pom rn
výrazný vliv na politiku v oblasti zdravotnictví (Streissler 2005:124). Jsou to p edevším
maastrichtská kritéria Hospodá ské a m nové unie, které národním stát m ponechávají
stále menší volnost p i úprav ve ejných výdaj , z nichž zna nou ást p edstavují práv
výdaje na zdravotnictví. V rámci Lisabonské strategie a sociální agendy EU jsou lenské
státy pod heslem „Modernizace sociální ochrany“ vyzývány ke konsolidaci svých
systém zdravotnictví (Urban 2003). Krom toho se k Evropskému soudnímu dvoru
dostává stále více žalob na prosazování základních svobod vnit ního trhu (volný pohyb
osob, volný pohyb zboží, volnost poskytování služeb a volný pohyb kapitálu) i v oblasti
zdravotnictví (Lamping 2007). Judikatura ESD uplynulých let v oblasti zdravotnictví už
vedla k n kterým zm nám na trhu práce, farmaceutickém trhu, v oblasti zdravotního
pojišt ní a investic do nemocnic (Streissler 2005:124, Hofbauer:2007).
Od 90. let minulého století jsou nemocnice v celé Evrop následkem reforem systém
zdravotnictví konfrontovány se zm n nými požadavky. Technologické a organiza ní
inovace, decentralizace, pot eba nových kvalifikací a rostoucí pov domí o právech
pacient hrají velkou roli p i reform zdravotního sektoru. Nejd ležit jším motorem
zm n však byl cíl spo ívající ve snížení náklad .
Pozadí: Všechny evropské státy – a už státy se systémy zdravotnictví financovaného
z daní, nebo státy s povinnými p ísp vky na sociální zajišt ní1, jako je nap . Rakousko –
m ly potíže s financováním rostoucích výdaj na zdravotnictví (Saltman/Dubois 2004,
McKee et al. 2002, Schulten 2006, Hermann 2007).2 „Sv tová hospodá ská krize v 70.
letech minulého století zp sobila, že r st náklad , vyvolaný stále dražším a stále
rychleji zastarávajícím p ístrojovým vybavením a rostoucími nároky obyvatel na
zdravotnictví, p evýšil r st hrubého domácího produktu. M lo to za následek, že stále
v tší ást ve ejných rozpo t se musela vynakládat na zdravotní pé i“ (Hermann
2007:7). Zavedení primátu ekonomické kázn , nejd íve jen v n kterých státech a asto
v kombinaci se snižováním daní, avšak poté také v Evropské unii, vedlo v dalším
pr b hu k vyost ení krize financování ve ejné zdravotní pé e. Toto vyost ení situace
však nepostihlo pouze státy se systémy financovanými z daní, nýbrž také státy
s povinnými p ísp vky na sociální zabezpe ení. Ve státech s povinnými p ísp vky na
sociální zabezpe ení zpravidla obce, v . m st, regiony, resp. spolkové zem a státy
financují nemocni ní infrastrukturu, zatímco b žné náklady hradí zdravotní pojiš ovny.
Tím se vytvá í p edevším na státy/zem /regiony/obce tlaky na snižování výdaj na
nemocnice. Ale i samotné zdravotní pojiš ovny se potýkají s velkými problémy, protože
1
2
Pozn. p ekl.: Tímto širším pojmem se myslí nejen sociální zabezpe ení ve významu užívaném v R,
ale nap . i zdravotní pojišt ní apod.
Bližší údaje o pozadí krize v oblasti financování zdravotnictví lze najít mj. u Hermanna (2007),
Brandta et al. (2008), Böhlkeho/Schultena (2008).
jejich p íjmy klesají vinou vysoké nezam stnanosti, flexibilizace pracovních pom r
(zam stnanci na áste ný úvazek, OSV „nového typu“ apod.) a stagnujících mezd.
Nap íklad podíl mezd (a plat ) k vytvo enému hrubému národnímu d chodu vykazuje
už adu let nejen v Rakousku klesající tendenci (Guger/Materbauer/Walterskirchen
2007).
Jako další významnou hybnou sílu zm n je v sou asnosti nutno uvést také nadnárodní
zdravotní koncerny. Vzdor krizi ve ejných rozpo t se p edpokládá, že sektor
zdravotnictví poroste i v budoucnosti. „Co je pro soukromé investory na zdravotnictví
obzvláš zajímavé, je absence cyklické povahy. Jiné sektory trpí poklesem poptávky, ale
pacienti pot ebují zdravotní pé i bez ohledu na konjunkturní prognózy. To d lá ze
sektoru zdravotnictví pom rn jistou p du pro investory“ (Hermann 2007:8).3
Argumenty uvád né ve ve ejném diskurzu ve prosp ch vyššího podílu soukromých
poskytovatel služeb ve zdravotní pé i jsou ve všech zemích ve své podstat stejné.
Standardním argumentem je bezesporu tvrzení, že soukromé nemocnice jsou údajn
efektivn jší a že nabízí lepší kvalitu pé e (Maarse 2006:1003). Organizace práce a
management ve ve ejných nemocnicích samoz ejm nejsou perfektní, avšak dle
Buchana/O’Maye (2002:226) skute ná výhoda v nákladech na stran soukromých
provozovatel nemocnic nespo ívá v efektivn jší organizaci nemocnic, nýbrž jednak
v odložené pot eb investic ve ve ejných nemocnicích, kterou je t eba dohnat, a jednak
v nižších mzdách a v horších pracovních podmínkách zam stnanc soukromých
nemocnic. Podíl osobních náklad zpravidla iní dv t etiny až t i tvrtiny celkových
náklad (viz také Hermann 2007).
Dalším – rovn ž asto uvád ným argumentem – je údajný pozitivní vliv konkurence ve
zdravotní pé i. Vychází se z p edpokladu, že konkurence nutí poskytovatele pojišt ní
zvyšovat úrove pojistného pln ní a zárove snižovat výši p ísp vk . Ze srovnání
ve ejných a soukromých systém pojišt ní však vyplývá, že administrativní výdaje
soukromých pojiš oven jsou podstatn vyšší než u ve ejných pojiš oven (Mossialos/
Thomson 2004:100). Soukromé pojiš ovny4 nabízejí levné smlouvy pro ur ité skupiny
osob tím, že výši pojistného p izp sobují individuálnímu riziku a klient m s nižším
rizikem onemocn ní nabízejí výhodn jší podmínky.. Je t eba souhlasit s názorem
Hermanna (2007:9), když tvrdí: „Ze statistik víme, že lidé s vyššími p íjmy jsou
zdrav jší, ili ti, kte í beztak lépe vyd lávají, navíc profitují i z nižšího pojistného“.
P i popisu restrukturalizace ve zdravotnictví n kte í auto i rozlišují liberalizaci a
privatizaci. Zatímco liberalizace znamená zavád ní hospodá ské sout že ve smyslu
umožn ní p ístupu n kolika poskytovatel m, privatizací se chápe p enesení podíl na
3
4
Rostoucí význam zdravotní pé e jakožto „výnosného místa pro investice“ lze dle Mosebacha (2003) a
Hermanna (2007) ukázat mimo jiné také na tom, že zdravotnictví se stalo d ležitým tématem p i
jednáních WTO. Zatímco zdravotní koncerny z USA se pokoušejí rozší it svou obchodní innost do
Evropy, protože trh v USA je omezený vinou absence povinného zdravotního pojišt ní, mají evropské
podniky velký zájem o rozší ení své obchodní innosti v rozvojových zemích.
Na tomto míst bychom ješt rádi poznamenali, že expanze soukromého financování zásadn nic
nem ní na r stu výdaj na zdravotnictví; pouze náklady jsou hrazeny individuáln a tudíž nejsou
relevantní z hlediska maastrichtských kritérií.
firmách, resp. spole nostech z ve ejného vlastnictví do vlastnictví soukromého. Zatímco
p echod z ve ejného do soukromého vlastnictví se nazývá „materiální privatizace“,
ozna uje se p evod na soukromou právní formu jako „formální privatizace“.
McDonald/Ruiters (2006) však shledávají v liberalizaci a v privatizaci „dva extrémy
jednoho velmi komplexního a prostupného procesu, v n mž dochází ke zm n povahy a
poskytování ve ejných služeb“ (citováno podle: Hermann 2007:9). Dle McDonalda/
Ruiterse (2006) to je z etelné zejména v sektorech, které nefungují podle normálních
tržních princip , a takovým sektorem je i sektor zdravotnictví. Privatiza ní procesy
v sektoru zdravotnictví sice lze najít – v podob r zn výrazných tendencí – v mnoha
zemích, vesm s však (zatím ješt ) nelze mluvit o všeobecném trendu.5 Jeden trend však
lze najít ve všech státech, a sice trend ekonomizace. Pod pojmem ekonomizace se
rozumí ú ast soukromého kapitálu, zavád ní tržních mechanizm a zavád ní princip
managementu a efektivity (p i emž efektivita je ztotož ována se ziskovostí) ze
soukromého hospodá ství (viz Hermann 2007, Schulten 2008). Ve srovnání s procesy
zm n v jiných ve ejných službách se zm ny ve zdravotnictví vyzna ují rozmanit jším
spektrem svých podob a jednotlivých aktivit, resp. opat ení. Dalším specifikem sektoru
zdravotnictví je duální charakter transformace se zm nami jak v oblasti financování, tak
i v oblasti poskytování zdravotní pé e.
Zm ny ve financování zdravotní pé e, a koliv nemusí nutn zahrnovat p echod od
ve ejného systému k systému soukromému, zp sobily zásadní zm nu ve zp sobu
poskytování zdravotní pé e v EU (Hermann 2007). Co se toho týká, shrnul Thorsten
Schulten (2006:14) situaci v N mecku takto: „Zám rem zm n v systému financování
nemocnic bylo vystavit nemocnice zna nému racionaliza nímu tlaku s cílem dosp t tak
k nabídce efektivn jších a levn jších zdravotnických služeb. Nové formy financování
nemocnic opravdu rozpoutaly dalekosáhlý restrukturaliza ní proces v n meckém
nemocni ním sektoru, jehož nejzjevn jšími výsledky je snižování po tu nemocnic a
nemocni ních l žek, zkrácení pr m rné doby pobytu v nemocnicích a privatizace
ve ejných nemocnic.“
Cílem této zprávy je popsat a srovnat restrukturalizaci a pracovní vztahy ve
zdravotnictví ve všech ty ech zú astn ných státech – eské republice, N mecku,
Polsku a Rakousku. Z d vodu komunální struktury l žkové zdravotní pé e v t chto
ty ech zemích a nar stající fragmentalizace struktur kolektivních smluv, rovn ž ve
všech ty ech státech, je však tém nemožné zpracovat celkové p ehledy o všech
nemocni ních sektorech fungujících na úrovni jednotlivých stát . Pokus o srovnání se
krom toho potýká s mnoha dalšími problémy. Jako p íklad lze uvést rozdíly
v disponibilit údaj a v systémech jejich kategorizace, rozdílné užívání n kterých
pojm a zejména odlišné tradice jednotlivých stát , resp. spole ností, zvlášt když
p ihlédneme k okolnosti, že u dvou z p edm tných zemí se jedná o tzv. „transforma ní
5
V této souvislosti ješt jednou odkazujeme na dokumenty zpracované v projektu PIQUE: PIQUE
Policy Paper 1: Varieties and Variations of Public Service Liberalisation and Privatisation, PIQUE
Policy Paper 2: The Impact of Liberalisation and Privatisation on Labour Relations (2008), atd.
Všechny dokumenty z projektu PIQUE relevantní pro sektor zdravotnictví jsou uvedeny v seznamu
použité literatury a jsou k dispozici na adrese: www.pique.at
státy“, resp. „transforma ní ekonomiky“. Významným p edpokladem pochopení vývoje
systém zdravotnictví – které coby ve ejné služby ve všech ty ech státech úzce souvisí
i se zm nami ve ejné správy a pop ípad také územn správního uspo ádání – jsou
poznatky a v domosti o kontextu jednotlivých zemí. Vzhledem k omezeným asovým a
rozpo tovým zdroj m pro zpracování této zprávy tudíž tato srovnávací studie
nep edstavuje více než pouhý první krok, v jehož rámci jsme se pokusili popsat n které
spole né a rozdílné rysy restrukturalizace a pracovních vztah v nemocni ním sektoru.
Podstatné ásti této zprávy – týkající se N mecka, Rakouska a z ásti také Polska – se
zakládají na výsledcích projektu PIQUE (Privatisation of Public Services and the Impact
on Quality, Employment and Productivity), který je realizován s podporou Evropské
komise a koordinován Výzkumným a poradenským pracovišt m pro sv t práce
(FORBA). V rámci projektu PIQUE je nemocni ní sektor jednou ze ty oblastí, v nichž
byly zkoumány dopady privatizace.
Jak už bylo nazna eno v úvodu, je t eba rozlišovat r zné formy privatizace. Zatímco
p echod z ve ejného na soukromého z izovatele je nazýván „materiální privatizací“,
jedná se u zm ny právní formy na soukromoprávní formu o „formální privatizaci“.
Všechny ty i srovnávané zem se nacházejí v r zných stadiích procesu privatizace.
Zatímco v N mecku je t eba zkonstatovat rostoucí význam soukromých nemocni ních
koncern , je materiální privatizace v Rakousku pouze marginálním jevem. Naopak
v eské republice a v Polsku je v sou asnosti t žišt m „formální privatizace“. Zárove
však v obou státech dochází také k materiální privatizaci, a už v podob prodeje
nemocnic soukromým subjekt m nebo v podob z izování nových nemocnic, ur ených
hlavn pro soukromé pacienty. Avšak nap íklad v eské republice je podíl t chto nových nemocnic pro soukromé pacienty minimální a mimo to se soust edí pouze na n kolik málo vybraných oblastí zdravotnictví. Proto se tomuto vývoji zatím v nuje jen malá
pozornost, což vysv tluje i nedostatek p ístupných informací o této problematice.
Druhým faktorem zt žujícím srovnávání forem privatizace v uvedených ty ech státech
je krom r zného stadia v procesu privatizace také rozdílné užívání samotného pojmu
„privatizace“. V eské republice a v Polsku se pod pojem privatizace zahrnuje celá ada
navzájem odlišných zm n, aniž by se rozlišovalo mezi privatizací formální a materiální.
Mezi soukromými nemocnicemi se nerozlišují nemocnice obecn prosp šné, tj.
neziskové, a nemocnice ziskové, tj. zam ené na tvorbu zisku. Tato okolnost se odráží
také v disponibilních údajích. V eské republice a Polsku je kategorizace nemocnic
provád na na základ jejich právní formy, nikoliv na základ struktury vlastnictví, jak je
tomu nap íklad v Rakousku. V eské republice neexistují žádné neziskové, resp. obecn
prosp šné nemocnice a oficiální statistiky zahrnují do kategorie „jiné právní formy“
všechny nemocnice, jejichž z izovateli jsou obchodní spole nosti, a koli n které z nich
mohou být ve 100% vlastnictví obcí nebo kraj .
Lze však najít také rysy spole né všem ty em zemím. Ve všech zemích lze nap íklad
pozorovat vy le ování jednotlivých provoz do samostatných subjekt . Zejména oblasti
nezdravotnických služeb, jako je logistika, kuchyn , úklidové služby a prádelna, asto
pat í k první dot eným provoz m, vy le ovaným bu to do dce iných spole ností ve
vlastnictví dané nemocnice, nebo do externích firem. Stále ast ji se však z jednotlivých
nemocnic vy le ují také oblasti, které si vyžadují vyšší stupe zdravotnické
specializace. K postiženým provoz m už pat í nap íklad i nemocni ní lékárny, odd lení
sterilizace, laboratorní provozy, ale i celá odd lení následné pé e a také správa a ízení
nemocnic.
!"#$
%&%'%(
)*+,-." "/*+,)%01
. "&*+, ." "/*+,
01
. "&*+,0'1
0"& %$
2
V dalším textu následuje popis struktur nemocnic v jednotlivých zemích. Nejd íve je u
každé zem uveden stru ný popis vývoje zdravotnictví v uplynulých letech, poté
následuje bližší popis jednotlivých struktur, p i emž se odkazuje na formy financování
zdravotnictví. Procesy privatizace jednak probíhají také na stran financování, a jednak
mají zm ny forem financování nikoliv ne zcela zanedbatelný dopad na aktuální zm ny
v poskytování zdravotnických služeb.
3%. 4 %! 5$
1
P ed rokem 1989 bylo zdravotnictví v eské republice p edm tem centrální státní
správy. Zdravotnictví se obecn vyzna ovalo byrokratickou formou organizace,
financováním ze státního rozpo tu a neexistencí soukromých zdravotnických služeb.
Nárok na bezplatnou zdravotní pé i m li všichni ob ané (srov. Filipic 1998).
Od 90. let minulého století je systém zdravotnictví vystaven dalekosáhlým zm nám: Na
stran poskytování zdravotnických služeb k nim pat í pluralizace spektra poskytovatel
zdravotnických služeb prost ednictvím p ipušt ní soukromých ordinací, ale i soukromých nemocnic, ale také možnost zakládat a spravovat soukromé nemocnice. Cíl
pluralizace spo íval v decentralizaci zdravotnictví, p i emž regionální ve ejné instituce
m ly obdržet v tší regula ní a kontrolní pravomoci (srov. Pot ek 1993, uvedeno ve:
Filipic 1998). Právní základ tvo í zákon .. 160/1992 Sb., o zdravotní pé i v nestátních
zdravotnických za ízeních.
Tento zákon m l závažné následky: jednak ohledn struktury z izovatel , ale také co se
týká struktury nemocnic. Nap íklad z velkých nemocnic byla vytvo ena menší za ízení,
což m lo za následek nár st po tu nemocnic; mimo to bylo založeno n kolik
soukromých nemocnic. Zatímco ke konci roku 1992 v eské republice existovalo 180
státních nemocnic s 85 117 l žky a 3 nestátní nemocnice (s 289 l žky), bylo ke konci
roku 1993 z celkového po tu 189 nemocnic 157 státních nemocnic a 32 nemocnic
nestátních. Z nestátních nemocnic bylo 23 spravováno m stem i obcí a 9 nemocnic
bylo v soukromém vlastnictví.
Tato první vlna zm n ve zdravotnictví vyvrcholila v letech 1993 až 1995.
V následujících letech nedošlo k výrazným zm nám a na konci roku 1998 bylo v eské
republice 216 nemocnic s 69 450 l žky, z nichž bylo:
27 ízeno ministerstvem zdravotnictví (21 234 l žek),
9 nemocnic (3 305 l žek) mimo resort zdravotnictví (nap . ministerstvo obrany,
ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti apod.),
82 spravováno okresními ú ady (32 626 l žek),
43 spravováno m stem nebo obcí (9 121 l žek) a
64 nemocnic (6 468 l žek) m lo soukromého z izovatele.
Další dalekosáhlé zm ny struktury zdravotnictví za aly probíhat až od roku 2002
v d sledku velké reformy územn správního uspo ádání eské republiky. Bývalých 77
okresních ú ad , které byly do roku 2002 sou ástí státní správy, bylo zrušeno a ke dni
1. 1. 2003 bylo na základ zákona . 290/2002 Sb. všech 82 okresních nemocnic
p evedeno p evážn do vlastnictví a kompetence 14 samosprávných kraj z ízených
v roce 2000 v rámci první velké reformy územn správního uspo ádání, v ojedin lých
p ípadech do kompetence obcí. Ve státních za ízeních z stalo jen zhruba 30 % celkové
nemocni ní l žkové kapacity.
Vzhledem k asto vysoké zadluženosti bývalých okresních nemocnic se v krajích za aly
projevovat tendence p evést tyto nemocnice na soukromoprávní formu, zpravidla na formu obchodních spole ností, které však z staly ve 100% vlastnictví kraje. V roce 2005
se na obchodní spole nosti za aly p evád t i nemocnice spravované m sty a obcemi.
Ke zm nám došlo rovn ž na stran financování zdravotnických služeb : K 1. lednu 1993
nabyly platnosti a ú innosti rozsáhlé zm ny zdravotního pojišt ní na t ech úrovních:
financování zdravotního pojišt ní, odvád ní plateb pojistného a p izp sobení
zdravotního pojišt ní novému da ovému systému (Filipic 1998:408) Zatímco do té doby
probíhalo financování ze státního rozpo tu, je zdravotní pojišt ní od té doby systémem
pojišt ní financovaného z p ísp vk pojišt nc . Pojistné na zdravotní pojišt ní jsou
povinni hradit zam stnanci a zam stnavatelé.
V eské republice se zákonná povinnost zdravotního pojišt ní vztahuje na všechny
obyvatele. Toho asu existuje dev t zdravotních pojiš oven.6 Pro zdravotní pojiš ovny
v eské republice platí zákaz podnikat s prost edky ve ejného zdravotního pojišt ní za
ú elem dosažení zisku. P evážná v tšina obyvatel eské republiky – zhruba 70 % –
však je pojišt na ve Všeobecné zdravotní pojiš ovn R (VZP), která je ve ejnoprávní
finan ní institucí, resp. tzv. ve ejnoprávní korporací. Mimo to mají vlastní pojiš ovny
Ministerstvo vnitra R a Ministerstvo obrany R, ostatních 6 pojiš oven jsou
zam stnaneckými pojiš ovnami; nap íklad spole nost ŠKODA AUTO, a. s., má vlastní
zdravotní pojiš ovnu pro své zam stnance.
Výše pojistného na zdravotní pojišt ní je v eské republice upravena právními p edpisy.
Základní výkony hrazené zdravotními pojiš ovnami jsou vymezeny zákonem a jsou u
všech pojiš oven tém totožné. Rámcový rozsah výkon zdravotní pé e hrazené
pojiš ovnami zahrnuje bezplatnou ambulantní lé ebnou pé i na základ principu
volného výb ru léka e, bezplatnou ústavní lé ebnou pé i, poskytování lék /lé iv,
stomatologickou lé ebnou pé i s výjimkou protéz a preventivních výkon .
V eské republice se nemocnice lení dle právní formy na státní a nestátní. Z izovateli
státních nemocnic jsou ministerstva (nap íklad Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo
obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo dopravy).
6
Po reform zdravotnictví to bylo p vodn 27 zdravotních pojiš oven, mnohé z nich však z trhu
zmizely v d sledku fúzí nebo konkurz . Krom toho byla pro zdravotní pojiš ovny zavedena
minimální velikost. K zákonem stanoveným podmínkám pat í mj. požadavek na nejmén 50 000
pojišt nc . Z t chto d vod po et zdravotních pojiš oven v letech 1995 až 2000 poklesl na nyn jších
dev t pojiš oven.
V nestátním sektoru se rozlišují ve ejné a soukromé nemocnice. Za ve ejné jsou v eské
republice považovány ty nemocnice, jejichž z izovateli jsou kraje a obce, resp. m sta.
Do sektoru soukromých nemocnic spadají jednak nemocnice, jejichž z izovateli jsou
obecn prosp šné organizace, jako nap . církve, jednak také ostatní nemocnice, jejichž
z izovateli jsou soukromoprávní subjekty. Nemocnice posledního typu mohou být ve
vlastnictví kraj /obcí nebo fyzických osob, obchodních spole ností, spole ností
s ru ením omezeným apod. Na základ disponibilních údaj o eské republice bohužel
nelze zpracovat kategorizaci rozd lující nemocnice na soukromé obecn prosp šné, tj.
neziskové, a soukromé nemocnice ziskové, tj. zam ené na tvorbu zisku.
V roce 2007 bylo v eské republice 192 nemocnic s celkem 63 622 l žky.7 25 nemocnic
– zhruba 13 % všech nemocnic v R – je i nadále spravováno státem. Jejich podíl na
celkové l žkové kapacit všech nemocnic v R však iní zhruba 30 %.
Kraje a obce/m sta provozují 45 nemocnic, což odpovídá 23,4% podílu všech nemocnic
a 22% podílu na celkovém po tu l žek. Krom toho p ipadá 122 nemocnic – aneb 63 %
všech nemocnic – v eské republice na kategorii soukromých nemocnic. Jejich kapacita
iní 48 % celkového po tu l žek. Z t chto 122 nemocnic však je 50 nemocnic ve
výlu ném, ili 100% vlastnictví kraj nebo obcí/m st. T chto 50 nemocnic zase
disponuje tém dv ma t etinami l žkové kapacity všech soukromých nemocnic (viz
Tabulka . 1-1). Proto lze p edpokládat, že u nemocnic, které jsou ve vlastnictví církví
nebo fyzických osob / soukromých spole ností se jedná spíše o menší nemocnice
s menšími po ty l žek.
!" # #
$%
&
('
'
)
-$%
*
+
* .,
,
!
"
# "
%
$
&
'
( !
) &
,
*
-
.
/ %
0
+
$ 12
Záv rem je t eba poznamenat, že i v eské republice, stejn jako v jiných evropských
státech – po et nemocnic poklesl z 226 v roce 1997 na 192 v roce 2007. Naopak po et
soukromoprávních nemocnic se zdvojnásobil ze 60 v roce 1997 na nyn jších
122.Tabulka . 1-2 ukazuje v detailu vývoj po tu nemocnic dle jejich právní formy.
7
Krom toho existovalo ke konci roku 2007 ješt 153 odborných lé ebných ústav s celkem 22 191
l žky.
/
:&
01
#
'
223
225
222
/4 4 4
7
42
49
48
+
223 /4 4 3
/4 4
46
/4 4 /
/4 4 6
/4 4 7
/4 4 8
/4 4 9
/4 4 3
4
2
2
2
2
/8
*
*
*
*
4
52
35
92
78
*
*
34 $
0 ' # 1 *
&
+,
*
*
*
76
76
63
67
6/
( !
:
1
;<-=<>
,
-
6
.
6
*
*
94
97
94
97
94
97
99
56
28
25
//
//9
//8
/ /
/
/4 6
/4 6
/4
23
28
2
2/
/ %
0
$ 12
7/%+ "
Nemocni ní sektor v N mecku8 už po n kolik let prod lává rozsáhlé zm ny. N mecký
nemocni ní sektor je strukturován p evážn regionáln . Pouze p t vojenských nemocnic
spolkové armády (Bundeswehr) je provozováno spolkovou úrovní a 35 univerzitních
nemocnic (s výjimkou privatizované univerzitní nemocnice v Gießenu a Marburku)
provozují spolkové zem . Všech ostatních 2 104 nemocnic (údaj za r. 2006) spadá na
základ principu subsidiarity do kompeten ní sféry komunálních subjekt (pozn. p ekl.:
jimiž jsou v N mecku zemské okresy a m sta/obce), resp. m st/obcí, které jsou zárove
spolkovými zem mi (tzv. m stské státy v SRN). Avšak ne všechny nemocnice jsou
provozovány samotnými p íslušnými komunálními subjekty. Zatímco p i klesajícím
celkovém po tu nemocnic z stal podíl soukromých neziskových (takzvaných nestátních
obecn prosp šných, n mecky: „freigemeinnützig“) provozovatel (z izovatel ) tém
konstantní, byl zaznamenán výrazný r st podílu nemocnic provozovaných soukromými
nemocni ními koncerny na úkor podílu za ízení provozovaných ve ejnoprávními
subjekty. Ale i v sektoru ve ejných nemocnic byla už více než polovina za ízení
transformována na soukromoprávní formu (Böhlke a Schulten 2008).
Na rozdíl od jiných evropských stát , jako jsou nap . Velká Británie a Švédsko, které
své výdaje na zdravotnictví financují tém výlu n z daní, je n mecký systém
zdravotnictví financován v první ad z p ísp vk , resp. poplatk . Pouze investi ní
náklady nemocnic jsou financovány z da ových p íjm spolkových zemí.
8
*
S více než jedním milionem zam stnanc (Spolkový statistický ú ad SRN, 2007a) je nemocni ní
sektor jednou z nejd ležit jších oblastí hospodá ství v N mecku.
Zatímco v zemích se systémy zdravotnictví financovanými z daní byly nemocnice
dlouhou dobu spravovány tém výlu n ve ejným sektorem, existovala v zemích se
systémy financovanými z p ísp vk už tradi n sm s ve ejných a soukromých za ízení a
také vysoký podíl soukromých neziskových z izovatel (Brandt/Schulten 2007). Od 90.
let minulého století však všechny evropské státy provedly reformy svých systém
zdravotnictví (Sen 2003). V N mecku – ale nejen tam – p itom bylo v centru pozornosti
snižování výdaj za ú elem stabilizace výše p ísp vk na zdravotní pojišt ní.
Nejzjevn jším dopadem tohoto reformního procesu je klesající celkový po et nemocnic
a l žek. Výsledkem t chto 15 let bylo, že v pom ru k po tu obyvatel poklesl po et
nemocni ních l žek o více než tvrtinu. Zárove dochází k rapidnímu poklesu pr m rné
ošet ovací doby pacient p i rostoucím po tu ošet ení-vyšet ení (viz Tabulka . 1-3).
6
( ?
( ?
224
& +
@
#$
/4 4 9
)?
22
22
/4 4 9
5
22 /4 4 9
6
5
7
9 7
&' 8
6
&' 8
$
&
9 7
!
' : &
;
94 < 7
/ < 7
<
' :< 4 < 7
9 7
A 4
C A 4
D #&
-
: $A 4
6
* *
#
$ =>?@ ;
**
<
6
* *
;
6*
B
$
%
$"8
,
( ?
% /4 4 9
6
&
= A 4
6 *
&' 8
6*
E
%
F"
:E < &
/
/ 34
E25; &
< < 7 $
Mimo to je t eba konstatovat rostoucí význam soukromých nemocni ních koncern .
Zatímco v roce 1991 bylo v N mecku ješt 665 565 l žek ve 2 411 nemocnicích,
poklesl po et nemocnic do roku 2006 o 12,7 % na 2 104 a po et l žek o 23,3 % na
510 767. Podíl soukromých ziskových nemocnic stoupl na úkor ve ejných nemocnic ze
14,8 % na 27,8 %, zatímco podíl nemocnic soukromých neziskových z izovatel z stal
p ibližn nezm n n (viz Obrázek . 1-1) (Statistisches Bundesamt 2007a).
&
('
A
)?
22
/4 4 9 * .,
50,0
46,0
45,0
39,1
40,0
38,2
34,1
35,0
30,0
27,8
25,0
20,0
14,8
15,0
10,0
5,0
0,0
ve ejné
soukromé neziskové
soukromé ziskové
1991
,
-
E
%
F"
:E < &
/
/ 34
E25; &
2006
< < 7 $
Jelikož spolkové zem plní sv j úkol spo ívající v hrazení investi ních náklad
nemocnic pouze v nedostate né mí e, narostla pot eba investic dle údaj N mecké
federace nemocnic (Deutsche Krankenhausgesellschaft - DKG) zhruba na 50 mld. €
(DKG 2007). Jiné studie vycházejí z ástky ve výši 30 mld. € (Hess 2005) nebo dokonce
100 mld. € (Simon 2008). Na kompenzaci této pot eby se už dokonce ásti investi ních
náklad financují z p ísp vk na zdravotní pojišt ní. Tento schodek je nejd ležit jším
motorem materiálové privatizace v N mecku. Mnoho komunálních subjekt se pokouší
vyplnit tyto mezery v investicích pomocí nových soukromých investor .
Privatizace n meckých nemocnic dosud probíhala ve dvou vlnách. První vlna se
rozb hla po znovusjednocení N mecka a postihla p edevším menší nemocnice ve
východním N mecku. Druhá vlna za ala po roce 2000 a zasáhla i v tší nemocnice na
celém území SRN. Dosavadním vyvrcholením tohoto vývoje byla privatizace zemského
podniku Hamburské nemocnice (Landesbetrieb Krankenhäuser Hamburg AöR9 – LBK
Hamburg) v roce 2005, která byla zatím nejv tší privatizací v Evrop , a v roce 2006
první privatizace univerzitní nemocnice v Gießenu a Marburku (Schulten 2006).
Navzdory t mto p ípad m se u privatizovaných nemocnic i nadále zpravidla jedná o
menší nemocnice ve venkovských oblastech. Proto je relativní podíl po tu l žek i po tu
zam stnanc nemocnic soukromých ziskových z izovatel nižší než jejich podíl na
celkovém po tu nemocnic (viz Obrázek . 1-2).
9
N mecká zkratka „AöR“ znamená „Anstalt des öffentlichen Rechts" – ve ejnoprávní instituce.
&
/
+
'+ +B $ %
/4 4 9 * .,
'
1
+ $ *
<,
C
'
70
57,7
60
51,1
50
38,2
40
35,3
34,1
30,3
27,8
30
20
13,6
11,9
10
0
Nemocnice
L žka
ve ejné
,
-
8
E
%
F"
:E < &
/
P epo tení pracovníci (FTE)
soukromé neziskové
/ 34
E25; &
soukromé ziskové
< < 7 $
"$
."
P ed rokem 1989 byl systém zdravotnictví v Polsku – stejn jako v eské republice –
centralistický. P ístup k výkon m zdravotní pé e byl bezplatný. Zdravotnická st ediska
byla pod ízena státní správ a financována ze státního rozpo tu. Po roce 1989 bylo
zdravotnictví v Polsku nejd íve v kompetenci m st/obcí a vojvodství, financování
probíhalo ze státního rozpo tu.
Zásadní zm nu p inesla transformace systému financování ze státního rozpo tu na
systém zákonného zdravotního pojišt ní financovaného z p ísp vk pojišt nc podle
Bismarckova modelu. Pro všech 16 vojvodství byly vytvo eny nezávislé regionální
zdravotní pojiš ovny s vlastní samosprávou, jimž všichni zam stnanci museli odvád t
p ísp vky ve výši 7,5 % hrubé mzdy. P ísp vek zam stnavatel na zdravotní pojišt ní
v Polsku neexistoval a nadále neexistuje. Pojišt nci mají možnost volného výb ru
pojiš ovny. Pojiš ovny na druhé stran uzavíraly p ímé smluvní vztahy s poskytovateli
zdravotní pé e. Tyto smluvní dohody mezi zdravotními pojiš ovnami a nemocnicemi,
resp. odbornými léka i byly sjednávány dle zásady úhrad za poskytnuté úkony zdravotní
pé e a stanovovaly také maximální po ty hrazených úkon .
Už krátce po jeho zavedení se ukázaly velké slabiny tohoto modelu. Neexistoval
nap íklad žádný jednotný katalog výkon platný pro všech 16 pojiš oven. Po protestech
pacient a stávkách špatn placených léka a ostatních pracovník ve zdravotnictví
došlo v roce 2003 ke druhé reform . Zdravotnictví bylo op t sjednoceno a úkoly
zdravotních pojiš oven p evzal Národní fond zdraví („Narodowy fundusz zdrowia“ –
NFZ), který se lení na 16 regionálních útvar pod ízených centrále. Samotný NFZ je
pod ízen Ministerstvu zdravotnictví, které schvaluje jeho finan ní plán. Zatímco do
roku 2003 Ministerstvo zdravotnictví zastávalo pouze úkoly v oblasti koordinace, došlo
v rámci druhé reformy k výraznému rozší ení jeho kompetencí. Ministerstvo
zdravotnictví nap íklad rozhoduje o rozsahu zdravotní pé e hrazené NFZ a také o tom,
které léky, resp. lé ivé p ípravky budou hrazeny. NFZ uzavírá smlouvy s poskytovateli
zdravotní pé e a tímto zp sobem má zajistit pé i o pojišt né. Pro všech 16 vojvodství
existují plány zdravotní pé e, které na základ pot eby a finan ní situace daného
vojvodství podrobn popisují druh a rozsah hrazené zdravotní pé e.
Na stran poskytovatel zdravotní pé e je vývoj v Polsku podobný vývoji v eské
republice, p i emž bývalé státem centráln spravované nemocnice byly v Polsku
p evedeny do p sobnosti samosprávných vojvodství už v roce 1993. Díky tomu bylo
v pravomoci jednotlivých vojvodství ídit nemocnice a tudíž také pop ípad dosadit
nový management, poskytovat záruky za p ípadné úv ry, ale také jednotlivé nemocnice
prodat, resp. zrušit. Dle Kozekové (Kozek 2006) m li ve ejní vlastníci v praxi pouze
zna n omezený vliv na to, jak bude dosazený management jednotlivé nemocnice
spravovat. Autorka v této souvislosti poukazuje na mezeru v platné právní úprav
ohledn smluvních dohod ve ejných vlastník s managementy. D sledkem bylo, že
managementy p ivedly nemocnice pom rn asto do dluh tím, že po ídily nové
vybavení, aniž by disponovaly pot ebnými finan ními zdroji. N které z t chto vysoce
zadlužených nemocnic byly posléze prodány soukromým subjekt m, jiné byly, stejn
jako v eské republice, transformovány na soukromoprávní formu, avšak nadále z staly
ve 100% vlastnictví vojvodství.
P i azení k ve ejnému nebo soukromému nemocni nímu sektoru funguje v Polsku na
stejném základ jako v eské republice. Rozhodující není majetkoprávní struktura
z izovatel , nýbrž právní forma nemocnice. Stejn jako v eské republice nejsou ani
v Polsku k dispozici žádná data, která by umož ovala diferencovat mezi jednotlivými
soukromoprávními formami. Znamená to, že nelze rozlišovat mezi nemocnicemi
soukromými obecn prosp šnými, tj. neziskovými, a soukromými nemocnicemi
ziskovými, tj. zam enými na tvorbu zisku.
Ke konci roku 2006 v Polsku existovalo 742 nemocnic se 176 673 l žky. 153 nemocnic
– 20,6 % z celkového po tu 742 – bylo provozováno v soukromoprávní form , p i emž
t chto 153 nemocnic m lo jen o n co více než 5 % všech nemocni ních l žek (9 318).
Znamená to tudíž, že se jedná zpravidla o malé nemocnice. Kozek (2006) uvádí, že
jejich pr m rný po et l žek se pohybuje v rozmezí 50 až 100 l žek.
Podíl nemocnic se soukromoprávní formou však vykazuje zna né regionální rozdíly, jak
vyplývá z následující tabulky.
7
0 #
)
+
#
+
' # A
A
/4 4 9
' # A
D & G &H
I" J
K"
.
*
=9
A
*
*
&
* *
K" "
*
LM
*
N < &
J
*
C < &
9
<
*
9 &
*
9
*
O &H
OJ P
Q
R
Q
& < &
,
%
;
,
$
*
=
<
"
*
*
*
852
*
86
32B65 .
/4 B9/ .
-
Totéž platí i pro podíl l žek v soukromých nemocnicích (viz Tabulka . 1-5).
.
8
0 #
"
?
+ $%
+
#
+
/4 4 9
' # A
A
' # A
.
A
.
D & G &H
I" J
K"
=9
&
*
K" "
* *
*
LM
* *
*
*
N < &
*
J
*
*
C < &
9
<
*
9 &
*
*
**
*
*
9
*
O &H
*
OJ P
*
$
Q
R
Q
& < &
,
%
*
*
=
"
*
*
<
*
;
,
*
93 688
26 5
*
27B36
8B/3
-
Na rozdíl od evropského trendu byl v Polsku v letech 2000 až 2004 zaznamenán nár st
po tu nemocni ze 754 na 790. Od roku 2004 však také v Polsku dochází k poklesu po tu nemocnic, a sice ze 790 v roce 2004 na 742 v roce 2006. V meziro ním srovnání let
2005 a 2006 byl poprvé zaznamenán také pokles po tu soukromých nemocnic (o 8,38 %).
9
( '+
' # A
+
/4 4 4
E <
& <" &
;
E <
&
: 4
<" &
;
:
2
E
+C
/4 4 4 % /4 4 9
/4 4 7
/4 4 8
/4 4 9
*
4
#
387
-
/4 4 6
&
#
;
,
A
$ $
$ S TE
993
:E
324
U
7
354
V&
%
37/
#%
34 ";
Po et nemocni ních l žek v soukromém sektoru ve stejném období let 2005 a 2006
naopak stoupl zhruba o 15 %, avšak vycházeje ze zna n nízké úrovn (viz Tabulka .
1-7).
3
01
D
#
+
/4 4 8
4
$%
/4 4 9
( ?
#
6
"
#
*
;
32 7 8
,
39 936
B86
-
Zm ny po tu nemocnic dle vojvodství v letech 2005 a 2006 jsou uvedeny v následující
tabulce (Tabulka . 1-8).
5
0 #
/4 4 8 /4 4 9
+
/4 4 8
/4 4 9
#
*>
+
D & G &H
I" J
K"
6
=9
6
&
6*
K" "
6
LM
*
N < &
6
6
J
*
*
6
C < &
6* *
9
<
*
9 &
9
O &H
*
OJ P
Q
R
Q
& < &
,
%
;
,
$
6
=
"
6
*
<
354
-
6
37/
7B53
+
?
,
9
" ."
V Rakousku sice oficiáln vládne všeobecný konsensus o tom, že poskytování
zdravotnických služeb postavené na principech tržního hospodá ství je neslu itelné s cíli
státu blahobytu (Hofmacher/Rack 2006:209). P esto dochází ve stále v tší mí e
k ekonomizaci zdravotnictví a lze pozorovat rovn ž první privatiza ní tendence.
Zejména nemocni ní sektor byl v uplynulých letech prost ednictvím reforem nastaven
tak, aby byl výrazn kompatibiln jší s tržním prost edím, aniž by to vyvolalo v tší
pozornost širší ve ejnosti.
V Rakousku byly reformy zdravotnictví v uplynulých 15 letech zam eny primárn na
utlumení r stu náklad
prost ednictvím zp ístupn ní a využívání rezerv
v hospodárnosti, zvýšení p íjm zavedením regula ních poplatk , zlepšení v oblasti
plánování nemocni ní kapacity, kooperace aktér a koordinací finan ních tok
(Hofmacher/Rack 2006:XVIII). P íjmy z pojistného byly pr b žn navyšovány a výše
pojistného r zných skupin pojišt ných se vyrovnávala, aniž by došlo k zásadní zm n
p íjmové základny (dtto.). Za ú elem financování p íjm došlo také k navýšení
spoluú asti, poplatk za recept, r zných regula ních poplatk , resp.p íplatk , jako nap
za brýle, a sazby dan z tabáku (Hofmacher 2006:233).
V roce 1997 bylo financování nemocnic nastaveno na systém „výkonového
financování“. Do roku 1996 probíhalo financování nemocnic v podob
nediferencovaných denních paušálních plateb, od roku 1997 je (polovina) b žného
provozu nemocnic hrazena na základ „výkonového systému financování nemocnic“
(n mecky: „Leistungsorientiertes Krankenanstaltenfinanzierungssystem“; LKF-System).
Pokud to neposta uje k pokrytí náklad nemocnice, musí ztráty hradit jejich z izovatelé
(spolkové zem a m sta/obce).10 Výkonový systém financování nemocnic (LFK) je
systém plateb za diagnózu (takzvaný systém DRG – Diagnosis Related Group) a
umož uje vyú tování skute n provedených výkon ve fondovních nemocnicích.
Od roku 2002 probíhá podle výkonového systému financování nemocnic (LFK) také
financování tzv. ziskových soukromých nemocnic, které nejsou obecn prosp šné, a
lé ebných ústav , a sice z prost edk tzv. Fondu na financování soukromých nemocnic
(n mecky: Privatkrankenanstalten-Finanzierungsfonds – PRIKRAF). Tento fond
(PRIKRAF) je vyrovnávacím fondem pro výkony poskytované soukromými
nemocnicemi, které jsou p edm tem povinnosti pln ní ze sociálního zdravotního
pojišt ní, a je financován z plateb oblastních, zam stnaneckých (podnikových) a
zvláštních pojiš oven pro p íslušníky n kterých povolání (BMGF 2005:114).
Zavedení výkonového systému financování nemocnic (LKF) by m lo být zvláštní
pobídkou pro nemocnice ke zvýšení jejich efektivnosti. Zatímco nap íklad v d ív jším
systému byly nemocnice stimulovány, ponechat si pacienty co nejdéle, je te v jejich
zájmu propustit je co nejd íve do ambulantní pé e (Hermann 2007).
10
Takzvané právo ve ejnosti nemocnic zahrnuje zákonem p edepsané dotace ve ejného sektoru na b žný
provoz (Hofmacher/Rack 2006:136). V tšina ve ejných nemocnic jsou takzvané fondovní nemocnice
financované zemskými fondy. Rovn ž neziskové (non-profit) nemocnice mohou být vybaveny právem
ve ejnosti a mohou tak mít právo obdržet dotace ve ejného sektoru (Hofmacher/Rack 2006:XVII).
Pokud jde o strukturu vlastník , existují t i typy nemocnic: 1) ve ejné nemocnice
(vlastníci: m sta/obce, spolkové zem nebo sociální pojiš ovny), 2) soukromé
neziskové (obecn prosp šné) nemocnice, tj. takové, které nejsou zam ené na tvorbu
zisku (vlastníci: p evážn církevní ády, obecn prosp šné spolky, tj. ob anská sdružení)
a 3) soukromé ziskové nemocnice, tj. nemocnice zam ené na tvorbu zisku (vlastníci:
fyzické osoby, akciové spole nosti, spole nosti s ru ením omezením atd.). Zárove je
pro nemocni ní sektor v Rakousku charakteristický velký po et malých nemocnic
(Spolkové ministerstvo zdravotnictví a záležitostí žen (BMGF) 2005:55).
Ke konci roku 2006 bylo v Rakousku 264 nemocnic s celkem 63 354 l žky, což iní
765 l žek na 100 000 obyvatel.11 Zhruba 45 % všech rakouských nemocnic tvo í ve ejné
nemocnice, jejichž podíl na celkové l žkové kapacit však iní zhruba 64 %. Sociální
pojiš ovny provozují 40 nemocnic, což odpovídá 15,2% podílu na celkovém po tu
nemocnic a 9% podílu všech nemocni ních l žek. Mimo to je v Rakousku 53 (20,1 %)
soukromých neziskových nemocnic, tj. obecn prosp šných nemocnic nezam ených na
tvorbu zisku, jejichž podíl na celkové l žkové kapacit iní 18,8 %. Podíl soukromých
ziskových nemocnic, jichž je celkem 54, na celkovém po tu nemocnic iní 20,4 %.
Jejich podíl na celkovém po tu nemocni ních l žek inil v roce 2006 8,7 % (viz
Tabulka . 1-9).
11
Hustota pokrytí l žek ústavní pé e však vykazuje velké rozdíly mezi jednotlivými spolkovými
zem mi. Nadpr m rn vysoké pokrytí nemocni ními l žky vykazovaly spolkové zem Korutany
s 935, Salcbursko s°901, Štýrsko s°874 a Víde s 795 l žky na 100 000 obyvatel. Podpr m rné
hodnoty vykazovaly spolkové zem Tyroly s 689, Dolní Rakousy s 667, Vorarlbersko s 598 a rovn ž
Burgenland s 584 l žky na 100 000 obyvatel. Horní Rakousy s 744 l žky na 100 000 obyvatel byly
rovn ž pod spolkovým pr m rem (Statistik Austria 2007).
2
1
B
+ $
224
+
$%
E 224 /4 4 9
/4 4 6
.
+
/4 4 9
.
+
.
)
4
#
*
U& <
"
#
"
#
AW
*
$
#
*
#
-$%
4
#
U& <
,
"
#
"
#
-
V
*
AW
$
#
#
E
X"
+
+
+
+
+
+ *
+
+
+*
+
+
+
+ *
+
+
V 0
% (2
-
V 0 "
&
< < 7 $
*
Tabulka . 1-10 jsou uvedeny zm ny po tu nemocnic a po tu l žek v letech 1996 až
2006. Obzvlášt výrazné bylo snížení po tu sídel nemocnic u ve ejných nemocnic
(-28,2 %), za nimiž následují soukromé neziskové nemocnice (-13,5 %). Naopak po et
privátních ziskových nemocnic lehce stoupl (8 %).
Pokles po tu l žek v rakouských nemocnicích v letech 1990 až 2006 inil celkem
13,6 %.12 Obzvlášt výrazný byl op t u ve ejných nemocnic (-19,8 %, resp. 9 931
l žek). U soukromých neziskových (obecn prosp šných) nemocnic pokles inil 13,5 %
(resp. 1 854 l žek). Na rozdíl od všech ostatních z izovatel byl u po tu l žek
ziskových soukromých nemocnic zaznamenán od roku 1990 r st (o 65,8 %, resp. 2 179
l žek). P i celkovém pohledu z údaj vyplývá rostoucí význam privátních nemocnic
zam ených na tvorbu zisku (a koliv vycházeje z pom rn nízké úrovn ).
12
S cílem zachovat i nadále vysokou úrove zdravotní pé e došlo zárove ke zkrácení pr m rné
ošet ovací doby na l žku, ili doby hospitalizace pacient . Nap íklad v celostátním pr m ru se
pr m rná ošet ovací doba v Rakousku zkrátila z 17,9 dní v roce 1980 na 8,0 dní v roce 2003.
4
( ?
1
# #
$%
+ $ B 224 /4 4 9
( ?
224 % /4 4 9
)
*
)
-$%
+,
* .,
*
-$%
* .,
+
,
0
+
4
# "
$
U& <
"
#
"
#
AW
6
$
6
# "
# "
$
$
) &
,
-
E
6
X"
&
6*+*
6 *
6
6
*
6
6
6 +
B
B
B + *
B
6
6
6
6
+
6
6
< < 7 $
Z uvedených údaj je z ejmé, že v nemocni ním sektoru v Rakousku došlo v uplynulých
letech ke zm nám. Krom všeobecného snížení po tu l žek a rostoucího podílu
soukromých ziskových nemocnic jde také o skute nost, že s výjimkou Vídn jsou už ve
všech ostatních spolkových zemích ve ejné nemocnice provozovány spole nostmi, které
jsou subjekty práva soukromého (viz blíže kapitolu 1.3). Organiza ní formy t chto
spole ností jsou r zné; jejich spole ným rysem však je, že jejich vlastníci, u nichž se
jedná o (vyšší) územní celky, v tšinou p ebírají ru ení za p ípadné výpadky v pln ní.
Rovn ž soukromé neziskové (obecn prosp šné) nemocnice, které jsou z p evážné ásti
pov eny poskytováním služeb ve ve ejném zájmu, se ve stále v tší mí e sdružovaly ve
form provozních spole ností. Pro definované soukromé ziskové nemocnice mimo to
platí, že jejich provoz je financován dle výkonového systému vycházejícího ze systému
úhrad pro ve ejné nemocnice. Ústavní zdravotní pé i tudíž poskytují hlavn ve ejné
nemocnice provozované v podob soukromoprávních spole ností, soukromé neziskové
nemocnice, které jsou z ásti vybaveny právem ve ejnosti,13 a soukromé ziskové
nemocnice14 (Hofmacher/Rack 2006:136/137).
13
Takzvané právo ve ejnosti nemocnic zahrnuje zákonem p edepsané dotace ve ejného sektoru na b žný
provoz (Hofmacher/Rack 2006:136). V tšina ve ejných nemocnic jsou takzvané fondovní nemocnice
financované zemskými fondy. Rovn ž neziskové (non-profit) nemocnice mohou být vybaveny právem
ve ejnosti a mohou tak mít právo obdržet dotace ve ejného sektoru (Hofmacher/Rack 2006:XVII).
14 Od roku 2002 probíhá podle „výkonového systému financování nemocnic“ (LFK) také financování
soukromých nemocnic, které nejsou obecn prosp šné, a lé ebných ústav , a sice z prost edk tzv.
Fondu na financování soukromých nemocnic (PRIKRAF). Tento fond PRIKRAF je vyrovnávacím
fondem pro výkony poskytované soukromými nemocnicemi, které jsou p edm tem povinnosti pln ní
ze sociálního zdravotního pojišt ní, a je financován z plateb oblastních, zam stnaneckých
(podnikových) a zvláštních pojiš oven pro p íslušníky n kterých povolání (Spolk. min. zdravotnictví a
záležitostí žen - BMGF 2005:114). Pro ve ejné a obecn prosp šné soukromé nemocnice platí
„výkonový systém financování nemocnic“ (LKF-System) už od roku 1997. Pokud to neposta uje na
pokrytí náklad nemocnice, musí ztráty hradit jejich z izovatelé (spolkové zem a m sta/obce).
Výkonový systém financování nemocnic (LFK) je systém plateb za diagnózu (takzvaný systém DRG –
‚Diagnosis Related Group’) a umož uje vyú tování skute n provedených výkon ve fondovních
nemocnicích.
6
/7) ! 4&):;
" /<) ." "/=&$.)1
+&:)%5">4.%>)4! 1
& 1
0 +%"#
" 6??9
Bližší informace o zm n právní formy na soukromé vlastnictví, resp. o áste né
privatizaci jsou k dispozici pro N mecko a Rakousko. Na rozdíl od N mecka však je
materiální privatizace, ale také áste ná privatizace v Rakousku pouze marginálním
jevem. P i pokusu popsat situaci v eské republice a v Polsku jsme narazili na problém
nedostate né disponibility údaj , protože chyb la data umož ující diferenciaci
soukromých právních forem. Znamená to, že disponibilní údaje neumož ují rozlišovat
ani mezi soukromými neziskovými a soukromými ziskovými nemocnicemi, ani mezi
soukromoprávními nemocnicemi, které jsou ve vlastnictví kraj nebo m st/obcí, a t mi,
které jsou skute n v soukromém vlastnictví. Stru n e eno: nejsou možné žádné
výroky ohledn vývoje materiální privatizace ve smyslu prodeje ve ejných nemocnic
soukromým investor m, ani o výstavb nových soukromých nemocnic.15 Je známa
pouze skute nost, že v nových lenských státech EU ve st ední a východní Evrop se
vyskytuje trend výstavby soukromých nemocnic pro soukromé pacienty.
6
3%. 4 %! 5$
1
Jak už bylo uvedeno v oddíle 1.1.1, ze 122 nemocnic provozovaných v soukromoprávní
form jich je 50 ve 100% vlastnictví obce i kraje, zbývajících 72 nemocnic je ve
vlastnictví soukromých z izovatel (viz Tabulka . 1-1). Podrobn jší údaje nebyly p i
zpracování této studie k dispozici.
66
7/%+ "
Jak už bylo uvedeno, dochází od roku 2000 k privatizaci nebo áste né privatizaci stále
v tších nemocnic. Tento trend ješt zesílil po celoplošném zavedení systému plateb za
diagnózu – tzv. systému DRG (Diagnosis Related Groups) – v roce 2004. Po et
soukromých nemocnic v letech 2003 až 2006 sice stoupl pouze o 7,2 %, ale po et l žek
v soukromých nemocni ních za ízeních vzrostl o 29 %. Pr m rný po et l žek na jedno
za ízení ústavní zdravotní pé e u ve ejných nemocnic poklesl o 0,3 %, zatímco u
soukromých nemocnic vzrostl o 20,2 % (Obrázek . 1-3). P esto je pr m rná soukromá
nemocnice stále menší než t etina velikosti pr m rné ve ejné nemocnice (Statistisches
Bundesamt (Spolkový statistický ú ad SRN) 2007a).
15
Týká se to rovn ž informací poskytnutých projektovými partnery. Na rozdíl od eské republiky však
byly pro Polsko dostupné alespo ojedin lé informace o nemocnicích v soukromém vlastnictví.
&
6
( ?
+ D "F G */4 4 6 H 4 4 ,
140
130
120
Ve ejná za ízení celkem
Soukromá nezisková za ízení celkem
Soukromá zisková za ízení celkem
Ve ejná l žka celkem
Soukromá nezisková l žka celkem
Soukromá zisková l žka celkem
L žka na 1 ve ejné za ízení
L žka na 1 soukromé neziskové za ízení
L žka na 1 soukromé ziskové za ízení
110
100
90
80
70
2003
,
-
2004
E
%
F"
2005
:E < &
/
2006
/ 34
E25; &
< < 7 $
Jak už bylo zmín no, byly áste né privatizace zemského podniku Hamburské
nemocnice (LBK Hamburg) a univerzitní nemocnice Gießen/Marburg vyvrcholením
tohoto vývojového trendu. Ob privatizace se setkaly se zna ným odporem
zam stnanc , opozi ních stran a ástí ob anské spole nosti. V Hamburku zorganizoval
odborový svaz služeb ver.di referendum proti rozhodnutí o privatizaci majoritního
podílu, jehož výsledek však pravicov -konzervativní vláda ignorovala, a koliv bylo
úsp šné (76,8 % voli hlasovalo proti privatizaci) (Greer 2006).
V neposlední ad také práv z d vodu velikosti a s tím související významnosti obou
nemocnic z hlediska poskytování zdravotní pé e pro v tší regiony si jejich d ív jší
provozovatelé – spolkové zem Hesensko a Hamburk – ponechaly jistý podíl na
privatizovaných nemocnicích. V Hamburku tento podíl inil 25,1 %, spolková zem
Hesensko si jakožto bývalý z izovatel a majitel univerzitní nemocnice Gießen/Marburg
ponechala pouhých 5 %.
Zpracované studie p edpokládají, že podíl privatizovaných nemocnic nadále poroste.
Po ítá se s tím, že 40 % (Hess 2005, Bähr/Fuchs et al. 2006) až 50 % (Schmidt/Gabbert
et al. 2003) všech nemocnic v N mecku budou v budoucnosti provozovat soukromé
koncerny.
68
"$
."
K situaci v Polsku jsou k dispozici p inejmenším n které díl í informace. Jak uvádí
Kozek (2006), jsou soukromé nemocnice v tšinou specializovány na jednotlivé
odbornosti. Krom toho jsou pom rn malé – jejich kapacita se zpravidla pohybuje
v rozmezí 50 až 100 l žek (Kozek 2006). P evážná v tšina soukromých nemocnic se
snaží uzav ít smlouvy s Národním fondem zdraví (NFZ), existují však i nemocnice,
které od smluvního vztahu rad ji upustí a p ijímají pouze soukromé pacienty. Je to
nap íklad Zdravotní st edisko „Damian" ve Varšav a Zdravotní st edisko Certus
v Poznani nebo zdravotní st edisko Carolina Medical Center, rovn ž ve Varšav .
V samotném regionu Varšava existují plány na výstavbu p ti nových soukromých
nemocnic (Kozek 2006:8-9).
Jak dále uvádí Kozek (2006), v Polsku se zárove projevuje trend, s nímž se lze setkat i
v Rakousku, a sice že soukromé nemocnice nabízejí pouze specializované zdravotnické
služby a že se usidlují v blízkosti velkých ve ejných nemocnic. Tímto zp sobem
profitují ze stávající infrastruktury, protože v p ípadu nouze je nablízku velká –
nespecializovaná – všeobecná nemocnice.
Jak uvádí Baatzsch (2008), bylo v letech 1999 až 2006 privatizováno 171
zdravotnických za ízení (v tomto po tu jsou zahrnuty i nemocnice, které jsou ve
vlastnictví ve ejného sektoru, ale mají soukromoprávní formu), 119 z nich z podn tu
ve ejnoprávních subjekt (m st/obcí); v p evážené v tšin se však jednalo o ambulance.
Vojvodství a okresy privatizovaly p edevším nemocnice a/nebo jednotlivá nemocni ní
odd lení, zatímco m sta a obce p evážn ambulance. Podrobný p ehled je uveden
v Tabulka . 1-11.
&
'+
+
+ A
222 % /4 4 9
(
) &
/ %
/ < 7
&
% ***
/ %
4
<
?
$
2
6
(
63
5
5
7
X
,
//
!&
"&
-
69
*
F
94
%
" ."
V p edchozím odseku už bylo poukázáno na skute nost, že v Rakousku už n kolik let
ídí soukromoprávní spole nosti provoz ve ejných nemocnic. Jedná se ale o takzvanou
„organiza ní privatizaci“, tj. o privatizaci formální a nemateriální (viz blíže 1.3)
K materiální privatizaci nebo i áste né privatizaci dochází v Rakousku – na rozdíl od
N mecka – jen z ídka.
V Rakousku byly doposud prodány soukromým firmám jen dv nemocnice (Kitzbühl,
Kapfenberg) (Rümmele 2007:87). V p ípad nemocnice v Kitzbühelu však nemocnice
po p ti letech p ešla zp t do ve ejného vlastnictví, poté, co soukromý provozovatel
ukon il další provoz, protože gynekologicko-porodnická klinika byla vyškrtnuta ze
zemského plánu nemocnic. Mezitím už byla celá nemocnice zrušena (Rümmele
2007:40, Hofbauer 2007).
Zprivatizováno bylo také rehabilita ní st edisko (specializovaná nemocnice) Sociální
pojiš ovny zem d lc (Sozialversicherung der Bauern – SVB). Sociální pojiš ovna
SVB se však nadále podílela na tomto zdravotnickém za ízení minoritním podílem ve
výši 26 procent. Podle tohoto modelu by m l prob hnout i prodej ostatních ty
zdravotnických za ízení sociální pojiš ovny SVB soukromým investor m v rámci
vypsané ve ejné sout že (Rümmele 2007:55).
Hned n kolikrát propukly diskuse o privatizaci v souvislosti s Hanuschovou nemocnicí
(Hanusch-Krankenhaus), která pat í Víde ské oblastní zdravotní pojiš ovn (Wiener
Gebietskrankenkasse – WGKK). Hanuschova nemocnice byla také v programu innosti
vlády na rok 2007 uvedena jako „kandidát na zm nu“ (Rümmele 2007/38). Tato
nemocnice funguje jako referen ní nemocnice a kompeten ní centrum pro všechny
ostatní pojiš ovny za ú elem studia b žného nemocni ního provozu a s ním
souvisejících pracovních postup , resp. proces . Zastánci prodeje, p edevším zástupci
vlády, nemocnici považují za hospodá skou zát ž pro všechny zdravotní pojiš ovny a za
hlavní p í inu enormního deficitu Víde ské oblastní zdravotní pojiš ovny (WGKK)
(Rümmele 2005:24).
Vesm s lze v Rakousku v sektoru zdravotnictví pozorovat tendenci, p i níž si soukromí
poskytovatelé služeb vybírají jen ty nejlepší kousky. Mají sklony provád t selekci
pacient a vybírat si jen p ípady s menším rizikem. Ukazují to také data rakouského
„výkonového systému financování nemocnic“ LKF (Streissler 2005:128). Soukromí
poskytovatelé zdravotní pé e se v tšinou omezují na standardizovatelnou a tudíž
lukrativní pé i, zatímco rizikové úkony a drahé kapacity akutní pé e nadále hradí
spole nost (Rümmele 2005:15). Krom toho využívají ve ejnou infrastrukturu, když se
p ednostn usazují v blízkosti nejlepších ve ejných nemocnic. Nap íklad v blízkosti
Víde ské všeobecné nemocnice (Wiener Allgemeines Krankenhaus – AKH) existuje
nejv tší po et soukromých zdravotnických za ízení v celém Rakousku,16 protože
v nouzových p ípadech je nablízku jedna z nejlepších nemocnic Rakouska (dtto.:29).
Hodn léka z AKH má své ordinace také v soukromých nemocnicích v okolí AKH
nebo se podílejí na soukromých ústavech (dtto.:30) (Hofbauer 2007:18).
Zastánci privatizace argumentují tím, že soukromí poskytovatelé služeb jsou údajn
efektivn jší. Opravdu jsou n kdy levn jší, ale hlavním d vodem není jejich vyšší
16
Areálu v okolí Víde ské všeobecné nemocnice (Wiener Allgemeines Krankenhaus) se lidov
„zlatá míle“.
íká také
efektivita, nýbrž nižší personální náklady. Na soukromé nemocnice se vztahuje
kolektivní smlouva soukromých nemocnic, která je z pohledu provozovatel nemocnic
výhodn jší. Krom toho soukromí provozovatelé asto nevzd lávají žádný vlastní
personál a využívají služeb flexibilních agenturních zam stnanc (Streissler 2005:127).
Na druhé stran vede rostoucí koncentrace v oblasti soukromých zdravotnických služeb
k tomu, že soukromí poskytovatelé mohou hnát ceny stále výše, zejména u vy len ných
inností, resp. provoz (Rümmele 2005:133).
8
" /4$
)70! 1
& 1
0"& )=.
<0'1
0"& %$
2&%&*$>)=/ )%5"
!'%&4@)=/ &$.)1
+&:&%'%(
)=,".% "
Ve všech ty ech státech lze najít formáln privatizované struktury z izovatel ve výlu ném nebo p evážném vlastnictví ve ejného sektoru. Ale jak už bylo popsáno v úvodu,
mají formáln privatizované struktury z izovatel rozdílný význam v diskusích o privatizaci vedených v jednotlivých státech. Zatímco v eské republice a v Polsku jsou
v centru pozornosti práv formáln privatizované struktury z izovatel , což je také
zjevné z p i azování jednotlivých nemocnic k ve ejnému nebo soukromému sektoru na
základ právní formy z izovatel , spo ívá t žišt diskurzu v N mecku a Rakousku na
materiální privatizaci.
Obecn lze formální privatizaci považovat za první krok k p íprav materiální
privatizace. Zkušenosti získané v N mecku a v Rakousku s tím, zdali pak opravdu, a
pop . jak rychle, budou následovat další kroky zam ené na materiální privatizaci, jsou
pon kud odlišné. Zdá se, že situace v eské republice a v Polsku je zatím otev ená. Jisté
však je, že formální privatizace je ve všech zemích pokusem p inutit nemocnice k tomu,
aby jednaly hospodárn .
8
3%. 4 %! 5$
1
Jak už bylo popsáno v oddílu 1.1, prob hly od roku 2002 v d sledku druhé reformy
územn správního uspo ádání
eské republiky dalekosáhlé zm ny ve struktu e
zdravotnictví. Bývalých 77 okresních ú ad , které byly do roku 2002 sou ástí státní
správy, bylo zrušeno a ke dni 1. 1. 2003 bylo všech 82 okresních nemocnic p evedeno
p evážn do vlastnictví a kompetence 14 samosprávných kraj . Vzhledem k vysoké
zadluženosti bývalých okresních nemocnic však v krajích za alo asto docházet
k p evodu nemocnic na soukromoprávní formy, zpravidla na obchodní spole nosti, které
však z staly ve 100% vlastnictví kraje.
Transformace krajských nemocnic probíhala postupn v letech 2003 až 2007.
V n kterých krajích se nemocni ní obchodní spole nosti sdružily do holding bývalých
krajských nemocnic. V roce 2007 existovalo 50 nemocni ních spole ností ve 100%
ve ejném vlastnictví. V 11 ze 14 kraj už neexistují žádné ve ejnoprávní nemocnice
(v právní form p ísp vkových organizací).
Obdobný vývoj jako u krajských nemocnic nastal také v oblasti m stských/obecních
nemocnic: nejd íve p ešly bývalé státní okresní nemocnice do vlastnictví obcí a m st a
posléze byly p evedeny na obchodní spole nosti. Na rozdíl od krajských nemocnic se
však nejedná výlu n o akciové spole nosti, nýbrž je mezi nimi také n kolik spole ností
s ru ením omezeným.
86
7/%+ "
V N mecku je z pohledu mnohých komunálních subjekt transformace právní formy,
v níž jsou nemocnice provozovány, prvním krokem k p íprav materiální privatizace
(Schulten 2006:8, Trümmer 2004:93). áste n ale z stávají nemocnice, jako je tomu
nap íklad u spole nosti Vivantes GmbH v Berlín , po delší dobu sice v podob obchodní
spole nosti, avšak ve vlastnictví ve ejného sektoru, aniž by se plánovala jejich další
privatizace. Každopádn je formální privatizace pokusem p inutit nemocnice k hospodárn jšímu jednání.
V tšina n meckých nemocnic byla dlouhou dobu provozována ve ve ejnoprávní form a
za len na do struktur ve ejné správy. Toto za len ní bylo intenzivn jší u organizací
typu Regiebetrieb (pozn. p ekl.: forma ve ejnoprávních subjekt , která p ibližn
odpovídá d ív jším rozpo tovým organizacím v R) a pon kud mén intenzivní u
organizací typu Eigenbetrieb (pozn. p ekl.: samostatn hospoda ící podnik, resp.
organizace bez právní subjektivity; forma ve ejnoprávních subjekt , která p ibližn
odpovídá p ísp vkovým organizacím v R). V této struktu e se i detailní aspekty
projednávají na ve ejných zasedáních orgán komunální samosprávy. Krom t chto
forem jsou ve ejnoprávní nemocnice provozovány také ve form ve ejnoprávní
korporace (užívané u univerzitních nemocnic), ú elových sdružení, nadací nebo
ve ejnoprávních institucí. V p ípad p evodu na jednu z forem soukromého práva se
orgány ve ejné správy mají možnost rozhodnout mezi spole ností s ru ením omezeným
nebo akciovou spole ností. N kdy však dochází také k volb modelu obecn
prosp šných spole ností, jimiž jsou tzv. obecn prosp šné s. r. o. (gGmbH) nebo tzv.
obecn prosp šné a. s. (gAG). Takový p evod na soukromoprávní formy má za následek
nezávislost vedení nemocnice na orgánech daného územního celku v oblasti
operativních inností.
Zatímco p ed rokem 2002 byla ješt více než polovina ve ejných zdravotnických
za ízení provozována v nesamostatné ve ejnoprávní form , došlo v období do roku 2006
k obrácení tohoto pom ru ve prosp ch soukromoprávních forem. Ve druhém roce po
zavedení DRG´s bylo 51,2 % ve ejných nemocnic provozováno v soukromoprávní
form (Obrázek . 1-4).
&
7
$
1
&
+
C
' # 1
900
800
700
600
465
431
279
371
220
500
130
140
400
ve ejnoprávní (nesamostatné)
ve ejnoprávní (samostatné)
soukromoprávní
122
120
300121
200
245
231
100
0
2002
,
-
88
2003
E
%
F"
2004
:E < &
367
332
287
2005
/
/ 34
2006
E25;
"$
."
Jak bylo uvedeno už v odseku 1.1.3, byly v Polsku bývalé státní nemocnice,
provozované centráln státní správou, už v roce 1993 p evedeny do kompetence
samosprávných region
(vojvodství). V mnoha p ípadech byl dosazen nový
management a poskytnuty úv rové záruky. Kozek (2006) poukazuje ohledn smluvních
dohod mezi ve ejnými vlastníky a managementy nemocnic na mezeru v zákonné úprav ,
která m la za následek, že ve ejní vlastníci m li v praxi pouze malý vliv na
managementy nemocnic. V d sledku tohoto stavu docházelo nez ídka k tomu, že
managementy nemocnice p ivedly do dluh . Krom prodeje n kterých vysoce
zadlužených nemocnic byly n které další nemocnice transformovány na soukromoprávní formy, v Polsku zpravidla na obchodní spole nosti, avšak z staly ve 100%
ve ejném vlastnictví (viz rovn ž odsek 1.2.3) Tyto soukromoprávní nemocnice se
mezi asem sdružily do asociace zvané „Svaz soukromých nemocnic samosprávných
celk “ a samoz ejm spole n prosazují politiku své zájmové skupiny: soukromoprávní
formy jsou propagovány jako jediná možná varianta pro nemocnice, která má ve
st edn dobém horizontu zajistit poskytování ústavní zdravotní pé e a zárove je
schopna zabezpe it ur itý standard kvality.17 O vlivu typu z izovatele na provozování
polských nemocnic však nejsou k dispozici žádná šet ení, resp. studie a tudíž ani žádná
data.
89
" ."
Rovn ž v Rakousku vznikaly od 80. let minulého století tém ve všech spolkových
zemích nemocni ní koncerny, které pat í spolkovým zemím. Mnohé obce prodaly své
nemocnice spolkovým zemím, které je pak slou ily do nemocni ních spole ností, resp.
holdingových spole ností. Jako p íklad lez uvést spole nost Kages – Štýrská
nemocni ní spole nost s r. o. (Štýrsko), Vorarlberskou nemocni ní provozní spole nost
(Vorarlberger Krankenhausbetriebsgesellschaft) nebo Sdružení víde ských nemocnic
KAV (Wiener Krankenanstalten-Verbund). Tato seskupení nemocnic asto pat í
k nejv tším zam stnavatel m v dané spolkové zemi. V tší spole nosti ve Vídni nebo ve
Štýrsku jsou tém stejn velké jako soukromé americké nebo n mecké nemocni ní
koncerny (Rümmele 2005:82). Soub žn s vytvá ením v tších nemocni ních jednotek
docházelo také k p evodu nemocnic na soukromoprávní spole nosti. V sou asnosti už
jsou ve ejné nemocnice ve všech spolkových zemích s výjimkou Vídn provozovány
spole nostmi organizovanými podle soukromého práva. A koliv se u t chto spole ností
co do jejich organizace jedná o subjekty soukromého práva, p ebírají jejich vlastníci
(územní celky) zpravidla i nadále záruky pro p ípad výpadk v pln ní (dtto.:80).
Znamená to tedy, že se jedná v první ad o formální, nikoliv o materiální privatizaci,
ili o tzv. ‚organiza ní privatizaci’18 (Hofmacher/Rack 2006:61).
9
<!1
+ =!':$#<&<>$
%A"&4):! "&"02 .$@%5-( ") !' +,<)7B$
1
#"&=.$@5<-"0&4@ "&=.$@5<-.%1
$
1
0 +%-$
= 4) -$5" "'%)%5"
/ ) C%/%)
Ve všech ty ech státech bylo v rámci restrukturalizace nemocni ního sektoru
realizováno mnoho p ípad vy le ování provoz , a už v nemocnicích ve ejných
z izovatel nebo z izovatel soukromých obecn prosp šných nebo ziskových.
Jednotlivé dot ené provozy byly vy len ny bu to do servisních firem ve vlastnictví
z izovatele nemocnice (tzv. insourcing neboli interní outsourcing) nebo p evedeny na
„cizí“ externí firmy, resp. na jiné nemocnice (outsourcing ve smyslu externího
outsourcingu). Zpo átku se jednalo o vy le ování tzv. sekundárních služeb neboli
17
Jedná se o d v rn známé, b žné argumenty zastánc privatizace: vyšší rentabilita, ziskovost místo
ztrátovosti, vysoce kvalifikovaný léka ský personál, vysoký standard zdravotní pé e, efektivní
administrace díky nové kvalit managementu a zárove lepší zdravotní pé e, krátké ekací doby a
vysoká spokojenost pacient , ale také výhody pro zam stnance v podob stabilního rozvržení pracovní
doby, v asného odm ování, výkonových p íplatk , školení, dobrých pracovních podmínek, p ív tivé
pracovní atmosféry atd. (citováno dle: Baatsch 2008) Protiargumenty si lze p e íst v úvodu této studie.
18 Pozn. p ekl.: N mecký pojem „Organisationsprivatisierung“ popisuje v této souvislosti obvykle stav,
p i n mž dochází k odd lení zdravotní pé e od administrativních a ídících inností, které jsou
vy len ny do separátního subjektu vedeného zpravidla ve form obchodní spole nosti.
*
obslužných provoz , jako je provozování úklidu, prádelny nebo stravování.
Salfeld/Hehner et al. (2008:100) to nap íklad pro N mecko od vod ují tím, že je
snadn jší vysv tlit a od vodnit úsporná opat ení v nezdravotnických provozech a proto
se vy le ování služeb v mnoha nemocnicích soust e uje na tyto provozy. V sou asností
však už jsou vy le ovány i n které zdravotnické – tzv. primární – služby, jakou jsou
laborato e, dialýzy, CT apod., v Polsku mimo to také další služby, jako t eba zdravotní
poradenství, gastroskopie, koloskopie nebo anestezie.
V Rakousku se krom toho uplat uje specifická forma vy le ování ve ejných úkol , a
sice v podob partnerství ve ejného a soukromého sektoru – PPP (Public Private
Partnerships). Tento pojem se obecn vztahuje na formy spolupráce ve ejných subjekt
a soukromých podnik /firem za ú elem financování, výstavby, renovace, provozování
a/nebo údržby infrastruktury nebo poskytování služeb. Partnerství ve ejného a soukromého sektoru jsou dlouhodob nastavené koopera ní vztahy ve ejného a soukromého
sektoru p i plánování, zpracování, financování, provozování a/nebo hospodá ském
zužitkování (doposud) ve ejných úkol s p im eným rozd lením rizik a odpov dnosti.
Jednou z oblíbených variant PPP v Rakousku je p evedení ízení provozu nemocnic (ve
smyslu managementu) soukromým firmám specializovaným na management nemocnic.
Nejmén ve dvou nemocnicích (Neurologické rehabilita ní st edisko Rosenhügel a
Nemocnice v Neunkirchenu) byl management p eveden na soukromé firmy. V roce
2003 se spolková zem Štýrsko pokusila p evést management všech svých 24 nemocnic
(Kages; viz 1.3.4) na soukromého provozovatele nemocni ních služeb. Tento pokus
ztroskotal na odporu léka
a ve ejnosti a rovn ž na požadavcích stanovených
spolkovou zemí. Zájemci, mezi nimiž byla i n mecká skupina Helios Gruppe, nakonec
shledali p íliš malé možnosti pro realizaci svých plán , a své nabídky stáhli (dtto.:87).
Rakouská Sociální živnostenská pojiš ovna (Sozialversicherungsanstalt der
gewerblichen Wirtschaft – SVA) rovn ž p enese ízení svého rehabilita ního st ediska
soukromé firm . V budoucnosti bude management st ediska v rukou skupiny
Humanomed-Gruppe. Tato firma bude mít také 49% podíl na provozovatelské
spole nosti. Samotné rehabilita ní st edisko z stane nadále ve vlastnictví SVA
(zpravodaj „Kranke Geschäfte“ 09/2007).
M sto Oberndorf (Flachgau) ve spolkové zemi Salcbursko ídí svou nemocnici od roku
2007 spolu se soukromým poskytovatelem služeb pro nemocnice Vamed. M sto má
majoritní 51% podíl na manažerské firm , 49 % bylo prodáno spole nosti Vamed. V tšinovým vlastníkem akciové spole nosti Vamed je n mecký koncern Fresenius, podnikající v oblasti léka ské techniky a v nemocni ním sektoru, k n muž pat í také soukromý provozovatel nemocnic Helios. Konkrétn by m la spole nost Vamed investovat –
v etn dotací spolkové zem – zhruba 22 až 24 milion eur do modernizace nemocnice.
Spole nost Vamed by m la nemocnici nejen p estav t a rozší it, nýbrž krom toho se
uvažuje také o výstavb rehabilita ního st ediska a zdravotního st ediska s ordinacemi
odborných léka (zpravodaj „Kranke Geschäfte“ 01/2008).
V rámci modelu PPP je v rostoucí mí e využíváno služeb soukromého sektoru na
financování investic. V nejmén p ti nemocnicích byly s podporou soukromého sektoru
p estav ny stávající nebo postaveny nové nemocnice, resp. se takto zam ené projekty
realizují (dtto.:86n.). V p ípad Všeobecné nemocnice (AKH) ve Vídni je v rukou
soukromého sektoru ízení technického provozu nemocnice. Soukromá spole nost
všeobecnou nemocnici postavila a dnes zajiš uje ízení veškerého technického provozu.
Další variantou je vy le ování primárních – zdravotnických – služeb, jako nap .
laborato í, RTG, nebo dialýzy. Nap íklad skupina víde ských nemocnic KAV (Wiener
Krankenanstaltenverbund) založila spole n s Víde skou zdravotní pojiš ovnou
(Wiener Krankenkasse) a s jednou soukromou, ale neziskovou víde skou nemocnicí
spole nost, která má postavit nové dialyza ní st edisko. Jelikož partner ze soukromého
sektoru (by do projektu vložil nejmenší kapitálový podíl) p evezme management
st ediska, bude se na zam stnance vztahovat pro n nevýhodn jší kolektivní smlouva
pro soukromé nemocnice (Rümmele 2007:40).
Ve prosp ch vy le ování tohoto typu se ve všech ty ech státech argumentuje
p edevším úsporou náklad . V žádné z t chto zemí však nejsou k dispozici údaje o
nákladech na vy len né služby.
Vesm s je t eba konstatovat nedostatek údaj v jednotlivých státech o vy len ných
provozech, resp. službách. Podrobn jší informace jsou k dispozici pouze pro N mecko.
Ze zjišt ní N meckého nemocni ního institutu (Deutsches Krankenhausinstitut)
vyplývá, že od roku 2004 vy lenila zhruba jedna t etina nemocnic provozy/služby
v rámci externího outsourcingu a zhruba jedna tvrtina v rámci interního outsourcingu
(tzv. insourcingu). Zatímco první model se vyskytuje spíše v menších nemocnicích,
uplat uje se v tších nemocnicích spíše interní outsourcing ( ili tzv. insourcing).
P ibližn 8 % p evážn malých nemocnic (50 – <300 l žek) uplatnilo oba p ístupy
(Blum/Offermanns et al. 2007:26n.). P i rozd lení dle provoz /služeb lze konstatovat,
že insourcing se uplat uje zejména u úklidových (ve 33,6 % nemocnic) a stravovacích
služeb (22 %), zatímco outsourcing je nej ast ji uplat ován u laborato í (24 %)
(Tabulka . 1-12).
/
0
? A
/4 4 7 I
E
.
U "<
" %$Y
3 &
*
< U
&
U8
# &" 8 $
3<
&' 8
&
4
*
& Z
*
*
,
-
F &" (C 00
&+
-
J
E
.
Existují odlišné názory na to, zdali jsou hybnou sílou tohoto vývoje v N mecku spíše
ve ejné nemocnice (Wendl 2008:44) nebo nemocnice soukromé (GröschlBahr/Stumpfögger 2008:172). Jaehrling (2007) se zase domnívá, že outsourcing souvisí
spíše se sociální strukturou regionu, v n mž má nemocnice své sídlo, než se
z izovatelem, protože dobré p íjmy díky soukromým pacient m s dobrými výd lky
umož ují také odm ování zam stnanc podle kolektivní smlouvy vyššího stupn pro
ve ejnou službu v SRN (Tarifvertrag für den öffentlichen Dienst – TVöD) (2007:183).
Pro eskou republiku, Polsko a Rakousko nejsou k dispozici žádné údaje.
+
6
D
E
+
F
Podrobnost informací o pracovních podmínkách v jednotlivých ty ech státech, které
jsou k dispozici, je zna n rozdílná. V dalším textu následuje popis pracovních
podmínek v jednotlivých zemích na základ osnovy studie definované v zadání.
6
+, ) 0 /7.) )+2!'1!$ %5):)%.+,"!)".10 /7.) & %$
%
Jak se dalo o ekávat, jsou si právní p edpisy upravující ochranu zam stnanc p i
platební neschopnosti zam stnavatele v jednotlivých státech ve svých st žejních bodech
podobné.19 Podstatný rozdíl mezi N meckem a Rakouskem na stran jedné a eskou
republikou a Polskem na stran druhé spo ívá v tom, že v N mecku a Rakousku p i
zahájení insolven ního ízení nastupuje na místo zam stnavatele insolven ní správce
(v Rakousku takzvaný správce podstaty), zatímco v Polsku a v eské republice m že
soud ponechat správu majetkové podstaty a nakládání s ní zam stnavateli pod dohledem
soudu a zam stnavatel tak neztratí právo disponovat svým majetkem. V eské republice
však po prohlášení úpadku p echází rovn ž oprávn ní výkonu práv a povinností
zam stnavatele na insolven ního správce. Druhý rozdíl spo ívá v tom, že v N mecku a
Rakousku není úpadek spole nosti ve form ve ejnoprávního subjektu z právního
hlediska možný, zatímco v eské republice možnost úpadku ve ejnoprávního
zam stnavatele ze zákona možná je, a koli to je jen velmi málo pravd podobné. Pokud
tento p ípad nastane, p edpokládá právní úprava, že v p ípad úpadku bude ztráta
vzniklá zam stnanc m uhrazena ve ejnoprávním z izovatelem dot eného subjektu.
6
3%. 4 %! 5$
1
V eské republice p edpokládá zákoník práce pro p ípad, že zam stnavatel už není
schopen dostát svým závazk m v i zam stnanc m, mj. tato ochranná ustanovení pro
zam stnance:
možnost zrušit pracovní pom r s okamžitou platností, jestliže zam stnavatel
nevyplatí zam stnanci mzdu/plat nebo jeho ást do 15 dní ode dne splatnosti.20
U zam stnavatel ve ve ejné sfé e, kte í mají ve ejnoprávní formu p ísp vkové
organizace, je p ípadná ztráta vyrovnána z izovatelem. V tomto sm ru je tudíž – až na
n které výjimky spadající do oblasti trestné innosti – riziko platební neschopnosti
ve ejnoprávního zam stnavatele velmi nízké. Soukromí zam stnavatelé mohou
v p ípad p edluženosti prohlásit úpadek.21 V takovém p ípad mohou zam stnanci
využít ochranných ustanovení daných zákonem . 118/2000 Sb., o ochran zam stnanc
p i platební neschopnosti zam stnavatele. V p ípad , že zam stnavatel je v platební
19
Všechny ty i státy jsou leny Evropské unie a proto se na n vztahuje jednotná právní úprava EU
v oblasti ochrany zam stnanc p i platební neschopnosti zam stnavatele.
20 § 56 zákoníku práce
21 Zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon). Insolven ní zákon se
nevztahuje na stát a územní samosprávné celky.
+
+
neschopnosti a byl v i n mu podán insolven ní návrh, mohou zam stnanci požádat o
náhradu mzdy/platu za nejvýše 3 m síce p ed podáním insolven ního návrhu. Nároky se
uplat ují v i p íslušnému ú adu práce, který je také uspokojí.
6 6
7/%+ "
V N mecku se v p ípad úpadku zam stnavatele zásadn uplat uje insolven ní ád
(Insolvenzordnung – InsO), podle n jž nastupuje po zahájení insolven ního ízení na
místo zam stnavatele insolven ní správce (§ 80 odst. 1 ins. ádu). S výjimkou n kterých
zvláštních úprav nadále platí veškeré smlouvy, podnikové dohody a kolektivní smlouvy.
Tyto zvláštní úpravy zahrnují mj. výpov dní lh tu, která iní pouhé t i m síce (§ 113
InsO) a lh tu pro podání žaloby proti výpov di v trvání t í týdn . Krom toho mohou
být vypov zeny podnikové dohody zat žující majetek pat ící do podstaty, a sice rovn ž
s výpov dní lh tou t í m síc (§ 120 ins. ádu) a výše prost edk na sociální plán je
omezena na celkovou ástku ve výši 2,5-násobku m sí ních mezd a plat zam stnanc
ohrožených výpov dí a jedné t etiny celkového majetku (§ 123 ins. ádu). Krom toho
mají v N mecku zam stnanci nárok na náhradu mzdy/platu za poslední t i m síce p ed
zahájením insolven ního ízení ve výši istého p íjmu od ú adu práce, pokud b hem
tohoto období neobdrželi sv j plat/mzdu (§ 183 a násl. sociálního zákoníku, kniha III –
SGB III). Další mzdové pohledávky jsou považovány za b žné pohledávky
v insolven ním ízení a musí být hrazeny z disponibilního majetku (§ 28 odst. 1, § 174,
§ 175 insolven ního ádu).
Podle § 12 odst. 1 insolven ního ádu není možný úpadek spole nosti konstituované ve
form ve ejnoprávní spole nosti. V p ípad p edluženosti nebo platební neschopnosti
však mohou zam stnanci požadovat stejné pln ní podle sociálního zákoníku, kniha III
(SGB III), na které by m li nárok v p ípad insolven ního ízení (§ 12 odst. 2 ins. ádu).
Podle § 7 a § 14 zákona o zlepšení podnikového zabezpe ení ve stá í (Gesetz zur
Verbesserung der betrieblichen Altersversorgung – BetrAVG) p evezme v p ípad
úpadku platby podnikových d chod (penzí) tzv. vzájemný pojiš ovací spolek pro
zajišt ní penzijního p ipojišt ní (Pensions-Sicherungs-Verein auf Gegenseitigkeit –
PSVaG). Problematika tzv. dlouhodobých kont pracovní doby je upravena jak u v tšiny
ve ejných provozovatel (§ 10 odst. 1 v ta 1, odst. 6 v ta 1 kolektivní smlouvy vyššího
stupn pro oblast ve ejné služby – TVöD), tak i u soukromých provozovatel
(nap íklad: § 18 odst. 10 v ta 2 kolektivní smlouvy (KS) spole nosti HELIOS)
prost ednictvím tzv. podnikových dohod (u podnikatelských subjekt ), resp. tzv.
služebních dohod (u nepodnikatelských subjekt ). Povinná jsou také ustanovení
ošet ující jejich zabezpe ení p i platební neschopnosti, resp. úpadku zam stnavatele
(§ 10 odst. 6 v ta 2 TVöD, § 18 odst. 10 v ta 3 KS HELIOS). V rámci této studie však
nebylo možné zjistit, jak vypadá konkrétní úprava t chto ustanovení v jednotlivých
podnikových dohodách.
+
6 8
+
"$
."
Polská insolven ní legislativa a zákon o reorganizacích p edpokládají upravují
konkurzní ízení, umož ující bu to vyrovnání, nebo likvidaci majetku dlužníka, nebo
restrukturalizaci dlužníka podle vzoru „Chapter 11“ – hlavy amerického zákona o
úpadku upravující ochranu p ed v iteli. Nejd ležit jším ustanovením je, že konkurzní
ízení se zahajuje pouze tehdy, není-li vyrovnání na základ objektivních kritérií možné.
Pokud je konkurz a exekuce na majetek dlužníka jedinou možností ešení, m lo by být
zpen žení díl ích ástí majetku dlužníka pouze výjimkou. Od odd lené právní úpravy
konkurzu a vyrovnání, která se v Polsku dlouho uplat ovala, bylo upušt no.
V sou asnosti je možný p echod mezi ob ma druhy ízení. Návrh na zahájení
konkurzního ízení m že podat jak dlužník, tak v itelé; ízení m že trvat dva až ty i
roky. Dlužník musí uvést, zdali podává návrh na rozhodnutí o úpadku s možností
vyrovnání nebo s likvidací svého majetku. Jak už bylo uvedeno, podstatný rozdíl v i
konkurzním ád m platným v N mecku nebo v Rakousku spo ívá v tom, že v p ípad
prohlášení v itele o úpadku – s možností vyrovnání – m že soud zam stnavateli
p enechat správu svého majetku pod dohledem soudu a dlužník tak neztrácí oprávn ní
disponovat svým majetkem.
6 9
" ."
Ustanovení na ochranu zam stnanc obsažená v insolven ním zákon se i v Rakousku
vztahují výlu n na zam stnance v soukromém sektoru. Pro ve ejný sektor se možnost
úpadku (insolvence) nep edpokládá.
Úpadek nemá zásadn žádný vliv na pracovní pom ry. V konkurzním ízení trvá
pracovní pom r dále, p i emž práva a povinnosti zam stnavatele p echázejí na správce
podstaty. Pouze správce podstaty (ve své funkci zam stnavatele) m že zrušit stávající
pracovní pom r. Krom pracovn právních ustanovení existují také specifická
ustanovení pro rozvázání pracovních pom r v p ípad konkurzu. Rovn ž zam stnanec
m že v konkurzním ízení prohlásit rozvázání pracovního pom ru pouze ve vztahu v i
správci podstaty. Na rozdíl od této konstelace si dlužník ve vyrovnacím ízení zachová
zp sobilost k právním úkon m a nadále je „kontaktním subjektem“ pro zam stnance.
Zam stnavatel je tudíž dlužníkem ve vyrovnacím ízení, který po zahájení vyrovnání
plní práva a povinnosti vyplývající z pracovního pom ru. Nad inností dlužníka však
vykonává dohled tzv. vyrovnací správce. Právní úkony zásadní povahy, mj. také
výpov
podaná zam stnanci, si vyžadují souhlas vyrovnacího správce. V p ípad
zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu z stává pracovní pom r beze zm n v platnosti
a lze ho ukon it pouze na základ pracovního práva.
Po zahájení konkurzního ízení se pracovní pom ry zpravidla neukon ují
z pracovn právních d vod , nýbrž ze zvláštních d vod pro jejich rozvázání (§ 25
konkurzního ádu). Dojde-li k vydání rozhodnutí, jímž se na izuje, povoluje nebo
zjiš uje zrušení podniku nebo jeho ásti a ke zve ejn ní této skute nosti v tzv.
insolven ní databázi (www.edikte.justiz.gv.at), m že správce podstaty dle konkurzního
+
ádu do jednoho m síce podat zam stnanci výpov
rozvázání pracovního pom ru ízení.
+
, resp. zam stnanec prohlásit
Zam stnanci mají nárok na náhradu mzdy/platu v p ípad platební neschopnosti
zam stnavatele, pokud zam stnavatel z jednoho z d vod uvedených v insolven ní
legislativ není schopen uspokojit otev ené pohledávky zam stnanc . Nárok na náhradu
mzdy/platu mají všichni zam stnanci (v etn u ) a tzv. domá tí pracovníci, ale i
jejich poz stalí, resp. d dicové. Pracovníci na základ dohody o pracovní innosti jsou
v p ípad úpadku zam stnavatele od 1. 1. 2008 postaveni narove zam stnanc m
v ádném pracovním pom ru.
Bez nároku na náhradu mzdy/platu jsou:
pracovníci na základ dohody o provedení práce a ostatní atypi tí pracovníci bez
pracovní smlouvy (tzv. OSV „nového typu“),
zam stnanci ve služebním pom ru se spolkovou republikou, spolkovou zemí, obcí
nebo se sdružením obcí,
spole níci s rozhodujícím vlivem na spole nost.
Zam stnanci obdrží náhradu mzdových nárok ve výši b žných odm n za práci (mzdy,
platy, p es asy atd.), zvláštní p ísp vky/prémie (p ísp vek na dovolenou a váno ní
p ísp vek), p ípadné odstupné z d vodu výpov di a náhradu za nevy erpanou dovolenou až do výše 7 860 € brutto m sí n (od 1. 1. 2008). Z této náhrady jsou odvád ny
p ísp vky zam stnance na sociální zajišt ní (sociální zabezpe ení v . zdravotního
pojišt ní) a p edb žná paušální da ze mzdy ve výši 15 %. Za zákonný nárok na
odstupné obdrží zam stnanci náhradní p ísp vek za každou m sí ní ástku odstupného
až do výše 3 930 € hrubého(od 1.1.2008) bez krácení nároku. V p ípad vyššího nároku
obdrží zam stnanci nad rámec této ástky polovinu vzniklého rozdílu, avšak nanejvýš
5.895 € hrubého,- (od 1. 1. 2008).
Tyto pohledávky musí zam stnanci v as oznámit p íslušnému insolven nímu soudu
(v soudem stanovené oznamovací lh t ) a podat ve lh t , ili do šesti m síc , žádost o
uspokojení nároku spole nosti IEF Service GmbH (která spravuje fond mzdových
náhrad pro p ípad platební neschopnosti zam stnavatel ).
66
(
1
G7):! +"&):
+,/:
. H "+, ) !'%#&*!"&7#:
Nejv tší rozdíly v ochran p ed výpov dí mezi zam stnanci ve ejných nemocnic a
zam stnanci soukromých nemocnic existují v Rakousku. Souvisí to s tím, že
zam stnanci ve ve ejném zdravotnickém sektoru mají zpravidla status „ú edník “ (ve
ve ejnoprávním služebním pom ru) nebo tzv. „smluvních zam stnanc “
(v soukromoprávním pracovním pom ru). Dát výpov
zemským zam stnanc mú edník m je v Rakousku tém nemožné, a také tzv. smluvní zam stnanci požívají
zvláštní ochranu p ed výpov dí (dle zákona o smluvních zam stnancích
(Vertragsbedienstetengesetz - VBG) lze dát zam stnanci po jednoletém trvání
pracovního pom ru ve ve ejné služb výpov pouze písemn s uvedením d vod (§ 32
VBG)). Kolektivní smlouva vyššího stupn pro oblast ve ejné služby v N mecku
(Tarifvertrag für den öffentlichen Dienst – TVöD) sice také upravuje zvláštní ochranu
+
+
p ed výpov dí, avšak až po patnáctiletém trvání zam stnání: zam stnanci lze dát
výpov
pouze ze „závažného d vodu“, ili v p ípad hrubého porušení povinností
(§ 34 TVöD).
Ochrana zam stnanc p ed výpov dí je pro zam stnance v soukromém nemocni ním
sektoru v Rakousku upravena zákonem o zam stnancích22 (Angestelltengesetz) a v N mecku zákonem o ochran zam stnanc p ed výpov dí. Tato ustanovení jsou v zásad
podobná jako v eské republice a v Polsku, a koliv se n které aspekty pon kud liší.
V eské republice je ukon ení pracovního pom ru výpov dí upraveno zákoníkem práce
(ust. § 50–54). P edn zákon íká, že výpov musí být písemná. Zam stnavatele m že
ukon it pracovní pom r výpov dí jen ze zákonem vyjmenovaných d vod (tj.
organiza ní d vod (nap . rušení podniku, p emíst ní nebo rušení pracovního místa),
zdravotní d vod, nespl ování stanovených p edpoklad a porušování pracovních
povinností). Výpov dní doba je dvoum sí ní, p i emž m že být prodloužena. V p ípad
výpov di z organiza ních d vod náleží zam stnanci odstupné ve výši nejmén
3násobku pr m rného m sí ního výd lku a p i skon ení pracovního pom ru výpov dí
ze zdravotních d vod v d sledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží
odstupné ve výši 12násobku pr m rného m sí ního výd lku. Výše odstupného m že být
nap íklad v kolektivní smlouv navýšena, p ípadn i odstup ována podle doby trvání
pracovního pom ru. Výpov musí být zam stnavatelem p edem projednána s odbory,
v p ípad výpov di lenu odborového orgánu je nezbytný p edchozí souhlas odborové
organizace (§ 61 zákoníku práce). V p ípad hromadného propoušt ní zam stnanc má
zam stnavatel další povinnosti informování a projednání s odbory i radou zam stnanc
(§ 62 zákoníku práce).
V R existuje tzv. ochranná doba, ve které, až na n jaké výjimky, nem že být
zam stnanci dána výpov . Jsou to závažné životní situace jako t hotenství, erpání
rodi ovské dovolené, nemoc, uvoln ní pro výkon ve ejné funkce (§ 53 zákoníku práce).
V N mecku zásadn platí pro všechny zam stnance, kte í pracují v podniku s více než
deseti zam stnanci déle než šest m síc , ustanovení zákona o ochran zam stnanc p ed
výpov dí (Kündigungsschutzgesetz – KSchG). Tento zákon p edevším stanovuje, že
výpov musí být „sociáln opodstatn ná“ a tudíž spl ovat ur itá stanovená kritéria, a
že zam stnanc m v p ípad výpov di z organiza ních d vod náleží odstupné (§ 1, § 1a
KSchG). Zmín ná kritéria zahrnují zejména dodržení práva zastupitelského orgánu
zam stnanc na spolurozhodování, a to jak u ve ejnoprávních, tak i u soukromoprávních
subjekt , a zohledn ní délky trvání pracovního pom ru zam stnance, jeho v ku,
p ípadné vyživovací povinnosti v i t etím a t žkého zdravotního postižení (§ 1 odst. 2
v ta 1 až 3, odst. 3 v ta 1 a 2 KSchG). Také v p ípad privatizace toto právo nadále
platí, a koliv zam stnanci už nepracují ve stejném podniku. Podle § 613a odst. 4
ob anského zákoníku SRN (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB) je výpov
z d vodu
p evodu podniku, což se vztahuje také na privatizaci, právn neú inná a ustanovení
22
Poznámka: Myslí se tím tzv. „z ízenci“ jakožto ned lni tí zam stnanci, na rozdíl od ú edník a d lník
(obdobné kategorie pracovník jako v d ív jší eskoslovenské služební pragmatice, vycházející
z pragmatiky rakouské).
+
+
dosavadní kolektivní smlouvy (zpravidla se jedná o TVöD) z stávají podle odst. 1
zmín ného paragrafu nadále v platnosti.
Jak už bylo e eno úvodem, stanovuje TVöD pro p ípad výpov di výpov dní doby
odstup ované podle délky trvání pracovního pom ru zam stnance. V prvních 15 letech
trvání pracovního pom ru se po skon ení zkušební doby výpov dní doba prodlužuje
z jednoho m síce postupn až na šest m síc . Po uplynutí patnáctileté doby trvání
pracovního pom ru lze zam stnanci dát výpov
pouze ze „závažného d vodu“, ili
v p ípadech hrubého porušení povinností (§ 34 TVöD). Tyto stanovené doby byly
p evzaty i do n kterých jiných kolektivních smluv uzav ených v nemocni ním sektoru.
V koncernové kolektivní smlouv spole nosti Helios-Kliniken GmbH jsou tyto doby
upraveny zhruba o jeden stupe nevýhodn ji z pohledu zam stnanc , a horní mez
z stává i po 15 letech trvání pracovního pom ru u šesti m síc (§ 29 odst. 4 KS
HELIOS). Pro zam stnance vy len ných servisních spole ností však tato ustanovení
neplatí. V jejich p ípad mají být výpov dní doby vyjednány na místní a regionální
úrovni se z etelem na ekonomickou situaci. Z pohledu zam stnanc se m že jednat spíše o zhoršení jejich postavení (odst.1 bod c provád cí dohody k rámcové KS HELIOS –
dohoda o uplatn ní KS na servisní spole nosti). A koliv jsou jednotlivé stupn
upraveny rozdíln , zásadn platí postupné zvyšování z jednoho až na šest m síc .
Krom toho jsou tém u všech p ípad privatizace sou ástí kupních smluv mezi
komunálními samosprávnými celky a soukromými nemocni ními koncerny také
ustanovení, které po jistou dobu vylu ují možnost výpov dí z organiza ních d vod .
P esto dochází v dot ených nemocnicích ke snižování stavu zam stnanc , protože
uvoln ná místa se už neobsazují novými zam stnanci (Gröschl-Bahr/Stumpfögger
2008:170).
V Polsku musí být výpov podána písemn a v p ípad pracovního pom ru na dobu
neur itou je nutno uvést také d vod výpov di. Hromadné propoušt ní (podle zákona o
hromadném propoušt ní) je možné, avšak zásadn je pot ebný p edešlý souhlas
odborové organizace, zahájení oficiálních administrativních postup a postiženým pracovník m náleží odstupné. Rovn ž v Polsku se uplat uje systém výpov dní doby
odstup ované podle délky trvání pracovního pom ru. U pracovní smlouvy na dobu
neur itou iní výpov dní doba:
dva týdny u pracovních pom r s délkou trvání od jednoho do šesti m síc ,
jeden m síc u pracovních pom r s délkou trvání od šesti m síc do t í let,
t i m síce u pracovních pom r s délkou trvání delší než t i roky.
Také v Rakousku se délka výpov dní doby ídí délkou trvání pracovního pom ru a pro
zam stnance (dle zákona o zam stnancích v ned lnických povoláních) iní:
p i délce trvání pracovního pom ru v rozmezí 0 až 2 léta – šest týdn ,
p i délce trvání v rozmezí 2 až 5 let – dva m síce,
p i délce trvání v rozmezí 5 až 15 let – t i m síce,
p i délce trvání v rozmezí 15 až 25 let – ty i m síce a
u pracovních pom r s délkou trvání více než 25 let – p t m síc .
+
+
Ohledn ochrany zam stnanc p ed výpov dí je t eba poznamenat, že v Rakousku není
výpov
daná zam stnanci zásadn podmín na existencí (závažných) d vod . P esto
však v Rakousku existují ustanovení na ochranu p ed výpov dí, které umož ují
napadnutí podané výpov di.
Stejn jako v N mecku, Polsku a eské republice musí být také v Rakousku p ed každou zamýšlenou výpov dí podanou zam stnavatelem neprodlen informována podniková rada zam stnanc , která m že do p ti dní od vyrozum ní ze strany zam stnavatele
požadovat projednání plánované výpov di. Podniková rada zam stnanc m že v této
lh t vyjád it své stanovisko k plánované výpov di. Výpov podaná p ed uplynutím
této lh ty, resp. p ed podáním stanoviska podnikové rady zam stnanc je neplatná a
neú inná. P ípustné je vyslovení výpov di v tom p ípad , když podniková rada
zam stnanc v pr b hu p tidenní lh ty prohlásí, že k výpov di nepodá žádné vyjád ení.
Zam stnavatel musí o vyslovení výpov di informovat podnikovou radu zam stnanc .
Poté jsou možné tyto varianty:
Podniková rada m že explicitn vyjád it sv j nesouhlas se zamýšlenou výpov dí.
V tom p ípad m že podniková rada na žádost zam stnance, jemuž byla dána
výpov , platnost výpov di soudn napadnout, a sice do jednoho týdne od
vyrozum ní o podané výpov di. Pokud podniková rada zam stnanc žádosti
zam stnance nevyhoví, má právo soudn napadnout výpov i sám postižený, a sice
do jednoho týdne od uplynutí lh ty pro podnikovou radu zam stnanc .
Pokud podniková rada do p ti dn nepodala k výpov di žádné stanovisko, m že
zam stnanec výpov soudn napadnout do jednoho týdne od jejího doru ení.
Pokud podniková rada prohlásila ve zmín né lh t sv j výslovný souhlas s plánovanou výpov dí, m že zam stnanec výpov soudn napadnout do jednoho týdne od
jejího doru ení. V tomto p ípad m že zam stnanec jako d vod pro napadnutí
výpov di uvést pouze nep ípustný motiv, nikoliv sociální nep ípustnost výpov di.
Pokud v podniku, v n mž by zásadn m la p sobit podniková rada zam stnanc ,
podniková rada nebyla z ízena, m že postižený zam stnanec napadnout výpov
sám, a sice ve lh t jednoho týdne od jejího doru ení.
Obdobn jako v eské republice a Polsku existuje i v Rakousku a v N mecku zvláštní
ochrana p ed výpov dí pro ur ité skupiny zam stnanc . T mto zam stnanc m lze dát
výpov
pouze za ur itých ztížených podmínek, nap íklad se souhlasem soudu nebo
Spolkového sociálního ú adu. Ustanovení o ochran p ed výpov dí pro jednotlivé
skupiny zam stnanc , které jsou p edm tem zvláštní ochrany, se však výrazn liší.
Zvláštní ochrana se vztahuje nap íklad na:
t hotné zam stnankyn a matky a otce, kte í jsou z d vodu porodu na rodi ovské
dovolené nebo využívají možnost kratší pracovní doby,
leny podnikové rady zam stnanc a osoby jim postavené narove ,
zam stnance ve výkonu základní vojenské služby nebo civilní služby, zam stnankyn
v dobrovolném výkonu p ípravné vojenské služby,
*
+
+
zvýhodn né zam stnance se zdravotním postižením (nejmén s 50% zm n nou
pracovní schopností) a p íjemce dávek a pln ní dle zákona o pé i o ob ti,
smluvní zam stnance,
domovníky a ,
u n .
68
"#)1"&=!%)01
(
):!'1
!"(
1
G7):
Pouze v N mecku jsou systémy dodate ného podnikového zabezpe ení ve stá í (tzv.
podnikové i zam stnavatelské penzijní p ipojišt ní nebo také zam stnanecké penzijní
pojišt ní) sou ástí sociálních standard ve zdravotnictví, zajišt ných obvykle
kolektivními smlouvami. Ani v eské republice, ani v Polsku nebo v Rakousku nejsou
systémy podnikového (zam stnaneckého) penzijního pojišt ní obvyklé. V Rakousku se
však v jednotlivých spolkových zemích aktuáln p ipravuje systém podnikového
zabezpe ení ve stá í pro zam stnance ve ejných nemocnic.23 Jako p íklad lze uvést
plánované z ízení zvláštní pojiš ovny pro zam stnanecké penzijní pojišt ní zam stnanc m sta Víde , které se vztahuje také na Sdružení víde ských nemocnic KAV a tudíž
zahrnuje rovn ž zam stnance víde ských ve ejných nemocnic.24
Právní normy umož ující podnikové penzijní p ipojišt ní existují ve všech ty ech
státech, a koliv jsou konkrétní úpravy pon kud odlišné.
Struktura podnikového zabezpe ení ve stá í ve ve ejných nemocnicích v Rakousku se
ídí p edpisy upravujícími (dodate né) podnikové d chody (penze).25 Podnikové
penzijní pojišt ní je zásadn financováno výlu n zam stnavatelem. U p íslibu
poskytování p ísp vk na penzijní pojišt ní daných zam stnavatelem existuje také
možnost, aby se zam stnanec podílel formou dodate ných vlastních p ísp vk
(individuální zabezpe ení). P edpokladem pro vznik nároku na podnikový d chod
(penzi) je p íslib zam stnavatele daný zam stnanci, že mu bude krom zákonného
pojišt ní p ispívat i na dopl kové zabezpe ení (v podob p ísp vku na penzijní
p ipojišt ní). Znamená to tudíž, že tento nárok nevzniká „automaticky“ a že bez
p íslušného p íslibu zam stnavatele není zam stnancem jednostrann vymahatelný.
23
Podnikové penzijní p ipojišt ní zatím není upraveno ani v kolektivních smlouvách pro soukromé
neziskové (obecn prosp šné) nemocnice, ani v kolektivních smlouvách pro soukromé ziskové
nemocnice.
24 Základní model tohoto podnikového penzijního p ipojišt ní p edpokládá základní p ísp vek ve výši
cca. 20 € a 1 % p íjmu až do výše maximálního vym ovacího základu dle zákona o všeobecném
sociálním zabezpe ení (ASVG), který iní zhruba 3 900 €, a 2 % té ásti p íjmu, která tento maximální
vym ovací základ p evyšuje. Pro p ípad, že si bude i zam stnanec sám p ispívat v podob vlastních
p ísp vk , zavazuje se zam stnavatel, že zdvojnásobí 1% ást svého p ísp vku (v podob „dodate ného p ísp vku“).
25 Zákon o podnikovém penzijním pojišt ní (Betriebspensionsgesetz – BPG), který je v platnosti od
1. 7. 1990, tvo í právní rámec pro možnosti poskytování p ísp vk na zam stnanecké penzijní
pojišt ní. Zákon upravuje zajišt ní pln ní a nabytých nárok z p íslib podnikových penzí, u in ných
zam stnavatelem ve vztahu k zam stnanci v rámci soukromoprávního pracovního pom ru. Možnost
podnikových penzí už n kolik let existuje také pro ve ejný sektor.
+
+
P íslib penzijního p ipojišt ní m že krom zabezpe ení ve stá í (penze jako dopln k
starobního d chodu) zahrnovat i jiné druhy nárok na d chod, jako jsou nap . invalidní
nebo
áste né invalidní penze a tzv. poz stalostní penze (zahrnující
vdovskou/vdoveckou a sirot í penzi). P íslib penze (resp. p ísp vk na penzijní
p ipojišt ní) m že být zásadn dán na základ individuální pracovní smlouvy (smluvní
p íslib; dohoda mezi zam stnavatelem a zam stnancem), na základ podnikové dohody
(dohoda mezi zam stnavatelem a podnikovou radou zam stnanc ) nebo kolektivní
smlouvy (jak je to v Rakousku obvyklé v sektoru bankovnictví a pojiš ovnictví).
Celoplošný systém zam stnaneckého (podnikového) zabezpe ení ve stá í se zatím
v eské republice neuplat uje ani mimo sektor zdravotnictví. Jednotliví zam stnanci
však mohou uzav ít penzijní p ipojišt ní, na které jim mohou poskytovat p ísp vky také
jejich zam stnavatelé, a už z ve ejného sektoru (vyhláška . 114/2002 Sb.) nebo ze
sektoru soukromého. Jedinou podmínkou da ové uznatelnosti p ísp vk poskytovaných
zam stnavateli v soukromé sfé e je sjednání t chto benefit v kolektivní smlouv ,
vnit ním p edpise nebo v individuální smlouv se zam stnancem. Tyto formy
p ipojišt ní jsou – stejn jako nap . v Rakousku – státem zvýhod ovány v podob úlev
na daních, a sice jak na stran zam stnavatele, tak i na stran zam stnance.26
Jak už bylo uvedeno v úvodním odstavci, je podnikové zabezpe ení ve stá í v N mecku
v tém
všech nemocnicích sou ástí sociálního standardu upraveného v tšinou
kolektivní smlouvou (Vollmer 2003:59). Jak kolektivní smlouva vyššího stupn pro
oblast ve ejné služby (Tarivvertrag für den öffentlichen Dienst – TVöD), tak i jednotlivé
podnikové kolektivní smlouvy uzav ené mezi Sdruženým odborovým svazem služeb
ver.di a soukromými nemocnicemi upravují podnikové zabezpe ení ve stá í na základ
ustanovení kolektivní smlouvy o podnikovém zabezpe ení ve stá í pro zam stnance
ve ejné služby (Tarifvertrag Altersversorgung – ATV). Tato KS (ATV) upravuje
podnikové zabezpe ení ve stá í pro všechny zam stnance, jejichž zam stnavatelé se
podílejí na D chodové pojiš ovn spolkové republiky a spolkových zemí
(Versorgungsanstalt des Bundes und der Länder – VBL) (§ 1 ATV). Jelikož je p echod
od VBL k jiné pojiš ovn zabezpe ující podnikové penzijní p ipojišt ní spojen se zna nými náklady, z stávají n které soukromé nemocnice, jako nap . Univerzitní nemocnice
Gießen/Marburg, i nadále u VBL. Církevní z izovatelé nemocnic jsou v tšinou
smluvními partnery církevních pojiš oven nabízejících p ipojišt ní.
P esto se pr m rné výdaje na zabezpe ení ve stá í výrazn liší v závislosti na form z izovatele. U soukromých (ziskových) z izovatel tyto výdaje v roce 2006 inily 1 082 €
na p epo teného pracovníka, zatímco u soukromých neziskových (obecn prosp šných)
z izovatel to bylo 2 414 € a u ve ejných z izovatel 3 110 € (Augurzky et al.
2008:103n.).
Krom toho stanovuje TVöD také poskytování dalších benefit v podob tzv.
kapitálotvorných pln ní (§ 23 odst. 1 TVöD). Tyto benefity zam stnanc m poskytují i
n kte í soukromí z izovatelé, nap íklad privatizované nemocnice v Hamburku – spole 26
U zam stnanc jsou tyto nepen žní p íjmy osvobozeny od dan z p íjmu a pojistného až do výše
24 000 K ro n .
+
+
nost Asklepios Kliniken Hamburg GmbH, avšak není to pravidlem. T eba kolektivní
smlouva koncernu Helios (KS HELIOS) a kolektivní smlouvy spole nosti Rhön
Kliniken AG, které byly p edm tem šet ení, takovéto benefity nestanovují. Spole nost
Rhön-Kliniken AG se ve v tšin uzav ených podnikových kolektivních smluv zavazuje
pouze k uzav ení p ímého pojišt ní podle § 2 odst. 2 zákona o zlepšení podnikového
zabezpe ení ve stá í (Gesetz zur Verbesserung der betrieblichen Altersversorgung –
BetrAVG). V univerzitní nemocnici Gießen/Marburg to platí dodate n k zabezpe ení
ve stá í zajiš ovanému D chodovou pojiš ovnou spolkové republiky a spolkových zemí
(VBL). Koncernová kolektivní smlouva uzav ená se spole ností Helios Kliniken GmbH
rovn ž p edpokládá zavedení podnikového penzijního p ipojišt ní; o výši s tím
spojených výdaj probíhá vyjednávání v rámci separátní kolektivní smlouvy upravující
oblast pé e o zam stnance (§ 21 KS HELIOS).
69
"&%A"#/7A"&4):
Absolutní úrovn p íjm v jednotlivých státech se zna n liší, p i emž oblast
zdravotnictví není žádnou výjimkou. P i pohledu na relativní výši p íjm – nap . p i
srovnání s pr m rnou výší plat a mezd v jednotlivých zemích – však tyto rozdíly
nejsou až tak velké. Výjimkou v tomto ohledu je Polsko. V Polsku jsou mzdy/platy
v nemocnicích, a už ve ve ejných nebo v soukromých, vyložen nízké. Spole ným
trendem v eské republice, N mecku a Rakousku je vyšší úrove odm ování
zam stnanc ve ejných nemocnic. Jak výrazné jsou tyto rozdíly v reálných p íjmech ve
skute nosti, závisí v neposlední ad do zna né míry na schopnosti jednotlivých
odborových svaz , resp. organizací prosadit se ve vyjednáváních. Dalším spole ným
rysem t chto t ech zemí je i to, že p íjmy profesní skupiny léka
iní zhruba
dvojnásobek p íjm neléka ských zdravotnických pracovník .
V další ásti následuje popis situace v jednotlivých zemích v oblasti odm ování
zam stnanc nemocnic.
69
3%. 4 %! 5$
1
V eské republice garantují právní p edpisy všem zam stnanc m minimální mzdu. Výši
minimální mzdy stanovuje a navyšuje vláda eské republiky právním p edpisem
(v sou asné dob to je na ízení vlády . 567/2006 Sb.).27
Právní úprava odm ování diferencuje mezi tzv. platovým systémem uplat ovaným ve
ve ejném sektoru a mzdovým systémem v podnikatelské sfé e.
Systém odm ování ve ejných zam stnavatel poskytujících plat: Platový systém
uplat ovaný ve ve ejné sfé e je jasn definovaný a nep ipouští tém žádné odchylky.
Pro zam stnance to znamená v tší jistotu a stabilitu v odm ování.
27
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v sou asné dob
48,10 K (2,02 €) za hodinu nebo 8 000 K (337,05 €) za m síc.
iní
+
+
Právní p edpisy upravující platovou oblast jsou zákoník práce (zejména § 109-112 a
§ 113-121) a na ízení vlády . 564/2006 Sb., o platových pom rech zam stnanc ve
ve ejných službách a správ , a na ízení . 567/2006 Sb.
Zákoník práce a provád cí p edpisy upravují systém odm ování zam stnanc , jejich
za azování do jednotlivých platových t íd a stup a výši platových tarif podle druhu
vykonávané práce, dosaženého vzd lání a délky zapo itatelné praxe. Krom toho jsou
v zákoníku práce stanoveny také jednotlivé složky odm ování za práci a jejich výše,
zejména:
platové tarify a jejich výše (pro ur ení výše základního platu za m síc práce);
p íplatky za práci p es as, práci v noci, o víkendech a ve svátky a jejich procentuální
výše ze základního platu;
p íplatky za vedení, za práci ve ztíženém pracovním prost edí apod.;
osobní hodnocení zam stnanc a odm ny.
Systém odm ování u zam stnavatel poskytujících mzdu: Naopak systém odm ování
v podnikatelské sfé e, založený na mzd , je ve srovnání s platovým systémem mnohem
flexibiln jší. Právní p edpisy upravující systém odm ování založený na mzd definují
pouze nepodkro itelná minima (zákoník práce, zejména § 109-112 a § 122-137, a
na ízení vlády . 567/2006 Sb.).
Právními p edpisy jsou garantovány jen n které povinné složky odm ny za práci v etn
jejich výše a p íplatky za p es asy, za no ní práci, za práci o víkendu a ve svátek apod.
Také u t chto p íplatk jsou však stanoveny jen jejich minimální výše. Záleží na
uvážení zam stnavatele, zdali bude poskytovat také další p íplatky, nap . p íplatky za
vedení, za výkon práce ve sm nách, osobní ohodnocení a zvláštní odm ny apod.
Znamená to tudíž, že zatímco v platovém systému ve ve ejné sfé e je úprava
odm ování jednozna ná, jsou v podnikatelské sfé e stanoveny pouze minimální mzdy
a minimální výše n kterých povinných p íplatk .28 Nejv tší problémy proto nastávají
tam, kde dochází k p evodu zdravotnického za ízení z platového na mzdový systém.
V rámci této transformace se noví zam stnavatelé obvykle pokoušejí zásadním
zp sobem zm nit systém odm ování:
Bývalé platové tarify uplat ované ve ve ejných za ízeních jsou snižovány na úrove
„základních mzdových tarif “ se zd vodn ním, že rozdíl bude p esunut do variabilní
motiva ní složky mzdy za ú elem dosažení vyšší zainteresovanosti zam stnanc na
chodu zam stnavatele.
P íplatky jsou rovn ž snižovány na zákonem garantované minimum, jelikož výše
p íplatk ve ve ejných službách uplat ujících systém plat je vyšší než minimální
výše p íplatk stanovená pro podnikatelskou sféru uplat ující systém mezd.
28
Odm ování proto bývá hlavní kapitolou kolektivního vyjednávání.
+
+
Výše p íjm : ve ejné nemocnice a soukromé nemocnice
V roce 2006 bylo v l žkových zdravotnických za ízeních v eské republice zam stnáno
145 300 pracovník , z toho 19 165 léka a 56 964 všeobecných sester a porodních
asistentek.
Pr m rný plat zam stnanc ve zdravotnictví v platové sfé e inil v roce 2006 22 058 K
42 287 K (1 761,30 €), u všeobecných sester a porodních
(929,3 €),29 u léka
asistentek 21 298 K (897,32 €). Naproti tomu pr m rná mzda zam stnanc ve
zdravotnictví v podnikatelské sfé e inila 18 254 K (769,07 €), u léka 39 962 K
(1 683,76 €), u všeobecných sester a porodních asistentek 17 023 K (717,21 €).
Pro srovnání: pr m rná mzda v celém národním hospodá ství R inila v roce 2006
20 845 K (878,23 €). Znamená to, že zam stnanci v platové sfé e vyd lávali v roce
2006 v pr m ru o 1 213 K (51,1 €) více, než byl pr m r R, a naopak p íjmy
zam stnanc odm ovaných mzdou byly pr m rn o 2 591 K (109,16 €) nižší, než byl
pr m r celé R.
/
+ $
=
+
+ $
,
*
,
U
4
+
&#
*
&
&' 8
4
A
*
#
& CA
**
$
$ ?
A
? 1
/4 4 9
:* *
I7
[;
:
I7
[;
/4 4 9
$
: *
$
? &
/4 4 9
?
!" /4 578 =
*535B/6 K,
+
+
I7
[;
:
I7
[;
6
:6
* I7
* [;
I7
[;
:*
I7
* [;
:
I7
[;
I7
[;
: *
I7
[;
6
:6
I7
[;
U
4
<
+B
$
$
*
* I7
:* * [;
**
:
:
*
K dispozici jsou už také údaje za první m síce roku 2007, z nichž vyplývá, že pom r
výše odm ování v platové sfé e ve ve ejném sektoru a ve mzdové sfé e v soukromých
nemocnicích z stává nezm n n.
696
7/%+ "
Stejn jako v oblasti zajišt ní pracovních míst se rovn ž v oblasti odm ování – tj.
mezd – a dovolené da í tém ve všech p ípadech prodeje nemocnic dohodnout další
platnost p vodních ustanovení sjednaných v kolektivních smlouvách na období delší
než je povinná minimální doba stanovená ustanovením § 613a ob anského zákoníku
SRN (BGB). Která další ustanovení KS z stanou zachována pro zam stnance privatizo29
Sm nný kurs ze dne 28. 7. 2008 (m nový p evodník Spolkového svazu n meckých bank).
+
+
vaných nemocnic, závisí hlavn na možnostech a schopnostech zam stnanc (a jejich
zástupc ) prosadit se ve vyjednávání se svým zam stnavatelem, na p ejímajícím soukromém koncernu a na postavení jednotlivých zam stnanc v rámci nemocnice.
Jak už bylo zmín no, uzav ela spole nost Helios Kliniken GmbH s odborovým svazem
služeb ver.di za átkem roku 2007 koncernovou kolektivní smlouvu, podle níž by do
konce roku 2009 m lo dojít v rámci celého koncernu k vyrovnání jednotlivých (dosud
rozdílných) úrovní odm ování a jiných kolektivn smluvních úprav v r zných podnicích a regionech. Ohledn úrovn odm ování však zatím bylo dohodnuto pouze to, že
výd lky léka se zvýší o 100 € m sí n . Mzdové za azení ostatních zam stnanc do
mzdových tarif zatím ješt neprob hlo; tato ást bude pravd podobn dojednána až
koncem roku 2009. Dle názoru autor Gröschla-Bahra a Stumpföggera je snahou koncernu kompenzovat vícenáklady zp sobené koncernovou kolektivní smlouvou prost ednictvím za azení r zných skupin zam stnanc do co nejnižších mzdových tarif
(2008:175n.).
Stejn jako nap íklad v p ípad kolektivní smlouvy se spole ností Asklepios Kliniken
Hamburg GmbH, uzav ené na úrovni spolkové zem Hamburk, se poda ilo vyjednat
úrove odm ování p ibližn na úrovni ve ejného sektoru i v n kterých tzv.
odm ovacích ádech30 (tj. interních p edpisech) v rámci koncernu Helios Kliniken
GmbH (ve Wuppertalu, Schwelmu, Schwerinu, Bad Schwartau a v nemocnicích
v Bádensku-Württembersku) (ver.di 2008) a v kolektivní smlouv vyjednané mezi
spole ností Rhön-Kliniken AG a OS ver.di pro univerzitní nemocnici Gießen/Marburg. I
v t chto p ípadech to však zpravidla platí pouze pro kmenové zam stnance, nikoliv pro
zam stnance vy len ných servisních spole ností.
Obecn jsou náklady na p epo teného pracovníka v soukromých nemocnicích nižší než
ve ve ejném sektoru. Platí to v první ad pro oblast ošet ovatelské pé e a pro tzv.
zdravotnicko-technickou službu (ozna ení pro zam stnance v profesích jako radiologický asistent, laboratorní asistent, fyzioterapeut, masér, logoped, farmaceutický asistent,
nutri ní asistent, …). Výd lky léka v soukromých (ziskových) nemocnicích jsou
zhruba stejné jako ve ve ejných nemocnicích. Vyšší p íjmy léka v soukromých neziskových nemocnicích lze od vodnit tím, že tento typ nemocnic má v tší význam ve
starých spolkových zemích (kde je úrove odm ování vyšší než v celon meckém pr m ru). Rovn ž úrove odm ování ve ve ejných nemocnicích je ve starých spolkových
zemích všeobecn vyšší než celon mecký pr m r (Obrázek . 2-1).
30
Dne 16. ledna 2007 sice byla uzav ena všeobecná rámcová kolektivní smlouva v etn rámcové KS o
odm ování, avšak zatím neexistuje jednotný odm ovací ád pro spole nost Helios Kliniken GmbH
s platností pro celé území SRN.
+
&
/
)&
#
'
A
+
+
+
*/4 4 9,
100.000 €
88.677 €
85.713 €
85.275 €
90.000 €
80.000 €
70.000 €
60.000 €
50.000 €
47.339 46.057
€
€
43.027 €
45.615 44.599
€
€
43.137
€
ošet ovatelská pé e
zdrav.-tech. služba
ve ejné
soukromé neziskové
soukromé ziskové
40.000 €
30.000 €
20.000 €
10.000 €
0€
léka i
,
-
698
E
%
F"
:E < &
/
/ 34
E25; &
< < 7 $
"$
."
Také v Polsku existuje– stejn jako v eské republice – minimální mzda upravená právními p edpisy. V roce 2006 výše minimální mzdy inila 899 zlotých (cca. 230 €)31 a
k 1. 1. 2007 byla navýšena na 936 zlotých (cca. 250 €).32
Pr m rná mzda v Polsku inila v roce 2006 2 611 zlotých (cca. 700 €).
31
32
Sm nný kurs ze dne 15. 8. 2008 (m nový p evodník Spolkového svazu n meckých bank).
Zásady a postupy p i ur ení výše minimální odm ny za práci (minimální mzdy) upravuje zákon ze dne
10. íjna 2002 o minimální odm n za práci (ustawa o minimalnym wynagrodzeniu za prac ) (Sb. zák.
. 200, poz. 1679 v platném zn ní). Výše minimální mzdy se každoro n stanovuje na základ jednání
v rámci tzv. Trojstranné komise (tripartity) pro sociální a hospodá ské záležitosti (Trójstronna
Komisja do Spraw Społeczno-Gospodarczych). Do 15. zá í kalendá ního roku se stanoví výše
minimální mzdy na p íští rok. Uvedená výše minimální mzdy se vztahuje na osoby zam stnané na plný
úvazek. V p ípad kratší pracovní doby dochází k pom rnému snížení této ástky. Výše minimální
mzdy zahrnuje všechny složky mzdy s výjimkou p íplatk za p es asy, odm n u p íležitosti výro í a
odstupného p i odchodu do d chodu nebo penze. Nedosáhle-li pracovníkova mzda v kalendá ním
m síci výše minimální mzdy z d vodu rozdílných termín pro výplatu jistých složek mzdy nebo
rozvržení pracovní doby, má zam stnanec nárok na to, aby mu zam stnavatel vzniklý rozdíl vyplatil
spolu se mzdou. Zam stnavatel m že zam stnanci stanovit i odm nu za práci nižší než je povinná
minimální mzda, ale pouze v prvním roce pracovního pom ru. Výška této odm ny za práci nesmí být
nižší než 80 % minimální mzdy stanovené právními p edpisy.
+
+
Pr m rný hrubý m sí ní p íjem v nemocnicích inil v ervnu 2006 v závislosti na
vykonávané práci (a na dosaženém vzd lání) u
léka
léka
bez specializace 1 300 zlotých (390 €),
s jednou specializací 1 800 až 1 900 zlotých (555,60 €),
léka
se dv ma specializacemi 2 500 zlotých (750 €),
primá
od 3 500 do 4 000 zlotých (1 051 až 1 201 €),
zdrav. sester / por. asistentek se SŠ vzd láním 1 000 až 1 100 zlotých (315,40 €),
zdrav. sester / por. asistentek s VOŠ/VŠ vzd láním 1 200 zlotých (360,40 €),
pomocných ošet ovatel 900 až 1 000 zlotých (285 €).
Údaje o odm ování u soukromých z izovatel nejsou pro Polskou republiku
k dispozici. Srovnání hrubých m sí ních p íjm jednak s minimální mzdou a jednak
s pr m rnou mzdou v Polsku ukazuje, že zejména p íjmová situace pracovník
v ošet ovatelské pé i je prekérní. Jedním z následk tohoto stavu je vysoká pracovní
migrace ve zdravotnictví. Dle odhadu polské léka ské komory pracovalo v roce 2006
více než 20 000 polských léka v zahrani í. Po et zdravotních sester a ošet ovatelek,
které pracují v západoevropských lenských státech EU, se odhaduje asi na trojnásobek,
ili na 60 000. Tomu odpovídá dramatický nedostatek personálu, p edevším
v nemocnicích ve velkých m stech.
699
" ."
Zásadní rozdíl v oblasti odm ování zam stnanc za práci ve ve ejných nemocnicích na
stran jedné a v soukromých neziskových a soukromých ziskových nemocnicích na
stran druhé spo ívá v tom, že mzdová úrove sjednaná v kolektivních smlouvách jak
v soukromých neziskových, tak v soukromých ziskových nemocnicích je zhruba o 20 %
nižší než mzdová úrove vyjednaná ve ve ejných (zemských) nemocnicích.33 Každoro n sjednávané navyšování mezd pro soukromé neziskové i soukromé ziskové nemocnice
se ídí navyšováním mzdové úrovn ve ve ejných (zemských) nemocnicích.
Aby si soukromé neziskové i soukromé ziskové nemocnice zajistily a udržely
dostate ný po et kvalifikovaných pracovník , byly v podnikových dohodách
jednotlivých nemocnic stanoveny formy dodate ných p íplatk v podob tzv. „p eplatk “, jednak v podob „otev ených p eplatk “, ale také v podob r zných skrytých „p eplatk “, jako jsou nap . paušální náhrady za p es asy, aniž by za n bylo nutno
vykonávat p es asovou práci, ale také r zné formy p íplatk . Zde existuje celá ada
33
Pro Rakousko je charakteristická fragmentace v oblasti kolektivních smluv v nemocni ním sektoru.
Jsou to jednak kolektivní smlouvy pro ve ejné (zemské) nemocnice – nejmén jedna KS pro každou
spolkovou zemi – se 100% pokrytím, ale také kolektivní smlouva pro nemocnice sociálních pojiš oven
s vysokým stupn m pokrytí, kolektivní smlouva pro soukromé neziskové nemocnice a kolektivní
smlouva pro soukromé ziskové nemocnice, p i emž ob dv posledn jmenované smlouvy se
vyzna ují vysokým pokrytím (viz také Schulten 2007). S fragmentací systému kolektivních smluv
souvisí také fragmentace odborových a zam stnavatelských svaz p íslušných pro vyjednávání
kolektivních smluv.
+
+
r zných variant: p íplatky za zdravotnickou pé i na opera ních sálech nebo za práci
v ned li nebo ve svátek i v p ípad výkonu služby na jiných pracovištích nebo v rámci
b žné pracovní doby, nebo zvýšené p íplatky za pracovní pohotovost konanou mimo
pracovišt . V kone ném d sledku se výše p íjm p iblíží k úrovni odm ování
v zemských nemocnicích. Platí to zejména pro všechny zam stnance v oblasti
ošet ovatelské pé e (diplomované sestry i pomocné ošet ovatele) a tzv. zam stnance
vyšší zdravotní služby (fyzioterapeuti, ergoterapeuti, nutri ní asistenti, , …).
Situace v oblasti odm ování léka je trochu komplikovan jší a ‚nepr hledn jší’.
Vycházeje z minima sjednaného v kolektivních smlouvách se tém ve všech soukromých neziskových i soukromých ziskových nemocnicích uzavírají s léka i individuální
smlouvy. Z pohledu odborových svaz se tato nep ehlednost jeví jako velice problematická.
Vývoj v soukromých neziskových i soukromých ziskových nemocnicích se však v uplynulých letech vyzna uje snahami o snížení objemu skrytého „p eplácení“ a ostatních
p íplatk , zam enými na snížení osobních náklad . Nástrojem na prosazení nižších
náklad jsou výpov di pracovních smluv podávané s návrhem na uzav ení smlouvy
nové.
Údaje o p íjmech pracovník dle struktury z izovatel nejsou v Rakousku k dispozici.
Všeobecn však lze konstatovat, že hrubé m sí ní p íjmy zam stnanc ve zdravotnictví,
veterinárních a sociálních innostech (což odpovídá oddílu OKE /NACE 85) je zhruba
o 300 € nižší než pr m rná mzda. Vyplývá to i z pohledu na rozd lení m sí ních p íjm
na kvartily34 dle výše p íjmu. Ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních innostech má
tvrtina zam stnanc m sí ní p íjem nižší než 1 100 €, zatímco pro celé národní
hospodá ství tato hodnota iní 1 356 €. Polovina zam stnanc v tomto odv tví má hrubý
m sí ní p íjem nižší než 1 677 €. Naproti tomu v celém národním hospodá ství iní
hodnota hrubého m sí ního p íjmu, která odd luje spodní polovinu p íjemc p íjm ze
závislé innosti od horní poloviny, 1 944 €. St ední p íjem a mediánový p íjem jsou
tudíž v pr m ru všech odv tví o 300 € vyšší než v pr m ru zdravotnictví, veterinárních
a sociálních inností. Rovn ž v oblasti nejvyšších p íjm je zachován tento odstup ve
výši zhruba 300 €: horní kvartil p íjemc p íjm vyd lává ve zdravotnictví,
veterinárních a sociálních innostech více než 2 365 €, p i pohledu na všechna odv tví
NH však jsou p íjmy horních 25 % vyšší než 2 655 € (Statistik Austria 2005).
Tato podpr m rná úrove odm ování kauzáln souvisí se skute ností, že se jedná o
typické „ženské odv tví“. Podíváme-li se na odstupy v p íjmech žen a muž pracujících
v tomto odv tví v i pr m rným p íjm m žen a muž ve všech odv tvích, nejsou
zjevné tém žádné rozdíly (až na dolní kvartil p íjm muž ). Avšak všeobecný odstup
mezi p íjmy žen a muž je velmi velký: dolních 25 % p íjm muž leží pod mezní
hodnotou 1 761 € a je tudíž o více než 700 € vyšší než mezní hodnota pro dolních 25 %
p íjm žen, která iní 1 058 €. Mediánový p íjem muž iní 2 273 €, zatímco u žen to
jsou 2 124 € (Statistik Austria 2005). Tato propast se pak odráží také ve výši
34
Kvartily jsou hodnoty, které d lí uspo ádaný statistický soubor na ty i ásti, p i emž každá ást
obsahuje 25 % jednotek.
+
+
pr m rného p íjmu ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních innostech. Jelikož podíl
žen v tomto odv tví iní 75 %, mají nízké p íjmy žen velmi velký vliv na výši
pr m rného p íjmu za celé odv tví. Tato okolnost stojí za povšimnutí o to více, když si
uv domíme, že jsou v tom zahrnuty i léka ky jakožto nezanedbatelná skupina s pom rn
vysokými p íjmy.
6I
+"&):&0 ,<
Ohledn pracovních vztah jsou k dispozici r zn podrobné informace, které se z ásti
vztahují na rozdílné aspekty pracovních vztah . Nap íklad pro eskou republiku jsou
k dispozici spíše informace o aspektech pracovního práva, zatímco oddíl popisující
situaci v N mecku se zabývá spíše situací v oblasti kolektivních smluv a kolektivn právních úprav.
6I
3%. 4 %! 5$
1
V eské republice jsou pracovní vztahy ve zdravotnictví upraveny zákoníkem práce.
Právní situace je až na n kolik rozdíl v zásad stejná pro všechny zam stnance ve
zdravotnictví – ve ve ejných i soukromých zdravotnických za ízeních – bez ohledu na
majetkoprávní formu zam stnavatele. Jedna odchylka se týká nap íklad sociálních
výhod a benefit poskytovaných zam stnanc m. P ísp vkové organizace, jak státní, tak
organizace územní samosprávy, z izují coby ve ejná za ízení pro své zam stnance fond
kulturních a sociálních pot eb (FKSP). Právní p edpis stanoví, na která pln ní mají
zam stnanci nárok. Naproti tomu v soukromých za ízeních není z izování sociálního
fondu pro zam stnance stanoveno právním p edpisem. Jedná se o dobrovolný p ísp vek
zam stnavatele, který m že být upraven ve stanovách spole nosti nebo kolektivní
smlouvou. O jeho z ízení m že rozhodnout také p edstavenstvo.
Zákoník práce rozlišuje postavení zam stnanc , kte í jsou odm ováni „platem“
(ve ejný sektor), a zam stnanc odm ovaných „mzdou“ (soukromý/podnikatelský
sektor). Toto rozd lení se týká také zam stnavatel . Zam stnavatelé odm ující platem
jsou vymezeni v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce a jsou to: stát, územní
samosprávné celky (obce, kraje), p ísp vkové organizace, ve ejné školské právnické
osoby a ve ejná nezisková ústavní zdravotnická za ízení, která však dosud nebyla v R
z ízena.
Vyjma rozdíl ve výši odm ování (viz 2.4.1) zákoník práce stanoví mj. n kolik
odchylek v oblasti pracovních vztah pro zam stnance soukromé sféry na stran jedné a
pro zam stnance ve ejné sféry na stran druhé:
rozdíly v délce dovolené za kalendá ní rok: Zam stnanci v podnikatelské sfé e mají
nárok na dovolenou v trvání minimáln 4 týdn za kalendá ní rok. Pro zam stnance
odm ované platem iní délka dovolené 5 týdn v kalendá ním roce bez možnosti
jejího prodloužení.
Zam stnanci odm ovaní mzdou mohou v kolektivní smlouv sjednat tzv. zkrácenou
týdenní pracovní dobu, aniž by toto zkrácení m lo vliv na výši mzdy; u zam stnanc
*
+
+
v platové sfé e to možné není. V obou systémech odm ování však je možno
individuáln sjednat kratší pracovní dobu, samoz ejm s odpovídajícím krácením
mzdy nebo platu.35
Zam stnavatelé v soukromé sfé e mohou na rozdíl od subjekt ve ejné sféry zavést
tzv. konta pracovní doby.
Zam stnavatelé v soukromé sfé e mají také širší možnosti v úprav cestovních
náhrad zam stnanc .36
Obecn je v eské republice v sou asné dob patrný p íklon k v tší liberalizaci i
v pracovn právních vztazích. Od 1. 1. 2007 došlo k rozvoln ní úpravy
pracovn právních vztah a jejich ú astníci získali v tší možnosti pro individuální
úpravu vzájemných vztah , což zam stnavatel m umožnilo p izp sobit jednotlivé
aspekty pracovních vztah svým specifickým individuálním podmínkám a pot ebám.
Na podnikové úrovni mohou být pracovn právní vztahy upravovány kolektivními
smlouvami a vnit ními jednostrannými akty zam stnavatele, ímž lze p izp sobit
platnou právní úpravu pro pot eby zam stnavatele. Kolektivní smlouva i vnit ní
p edpisy zam stnavatele mohou zam stnanc m garantovat vyšší práva, než stanoví
právní p edpisy, ale nesmí být v rozporu s právní úpravou zákoníku práce ve smyslu
zhoršení postavení zam stnanc . Znamená to, že pracovn právní p edpisy stanovují
nepodkro itelné minimální podmínky. V n kterých oborech bývají uzavírány i
kolektivní smlouvy vyššího stupn zahrnující nap íklad celá odv tví, ve zdravotnictví
však v sou asné dob není uzav ena žádná kolektivní smlouva vyššího stupn .
6I6
7/%+ "
Rozdíly v pracovních vztazích v závislosti na r zných formách z izovatel se
v N mecku odráží zejména v rozdílné situaci v oblasti kolektivních smluv. Zatímco na
p evážnou v tšinu zam stnanc ve ejných nemocnic se stále ješt vztahuje kolektivní
smlouva vyššího stupn pro ve ejnou službu spolkových zemí (TVöD/TVL), jeví se
situace v oblasti soukromých neziskových a soukromých ziskových nemocnic zcela
odlišn . Jen n kolik málo z izovatel soukromých neziskových nemocnic uzavírá
kolektivní smlouvy. Zejména církevní z izovatelé se ídí pouze sm rnicemi pro
pracovní smlouvy (specifický právní p edpis pro církve a jejich za ízení). Tyto sm rnice
nabývají z pohledu pracovního práva praktické ú innosti pouze v p ípad uzav ení
p íslušné pracovn právní smluvní dohody (Kreutzer 2005:154). Vyjednávání o
odv tvové kolektivní smlouv pro soukromé zam stnavatele v nemocni ním sektoru
ztroskotala v roce 2006. Spolkový svaz n meckých soukromých nemocnic
(Bundesverband Deutscher Privatkliniken e.V. – BDPK) vzáp tí uzav el kolektivní
smlouvu s N meckým svazem pomocných pracovník v pr myslu a obchod
(Deutscher Industrie- und Handelsgehilfenverband – DHV), který je lenskou organizací
tzv. K es anské odborové konfederace (Christlicher Gewerkschaftsbund – CGB). Tam
kde m l OS ver.di v kolektivním vyjednávání dostate n silnou pozici, vyjednal na
35
36
Viz § 80 zákoníku práce.
§ 173-181 zákoníku práce.
+
+
úrovni spolkových zemí, koncern nebo jednotlivých podnik lepší kolektivní smlouvy.
Ze t ech velkých nemocni ních koncern p sobících v N mecku (Helios Kliniken
GmbH, Rhön-Kliniken AG a Asklepios Kliniken GmbH) byla koncernová kolektivní
smlouva uzav ena pouze se spole ností Helios Kliniken GmbH. O koncernové KS se
spole ností Asklepios vede OS ver.di jednání od zá í 2007, krom toho uzav el
v Hamburku kolektivní smlouvu na zemské úrovni, která platí mj. i pro ve ejnou
univerzitní nemocnici. Spole nost Rhön-Klinken zatím uzavírá pouze podnikové
kolektivní smlouvy (Gröschl-Bahr/Stumpfögger 2008:173nn.). Možnost uzavírat na
podnikové úrovni kolektivní smlouvy v p ípadech krize nebo finan ní tísn vedla
k tomu, že platnost TVöD už není celoplošná. Kolektivní smlouvy pro p ípad krize nebo
finan ní tísn byly v roce 2007 v platnosti zhruba v 11 % nemocnic na území SRN a
dokonce v 18 % na území východního N mecka. V dalších 8 % nemocnic se tyto
kolektivní smlouvy plánují (Blum/Offermanns et al. 2007:69).
//
"
+
%
1
L
+
?
1#
' # A
4
U &" 8
<
#
:? \D (?
&
&U A
< U
&
,
-
$B
'$
A
A
A
A
K;
& " $
&
A
'
6
& " $
3<
$
%
%
6
6
& " $
F &" (C 00
&+
-
Podstatné prvky pracovních vztah však nejsou definovány jen majetkoprávní formou
z izovatele, nýbrž také právní formou p íslušné nemocnice. Ohledn rozdíl v právních
úpravách tzv. zákona o personálním zastoupení a tzv. zákona o organizaci pracovních
vztah v podniku odkazujeme zejména na oddíl 4.7.2.
Z rozhovor vedených v rámci projektu PIQUE krom toho vyplynulo, že k prvním
opat ením nových provozovatel pat í zm na kultury komunikace vedení podniku
s orgány spolurozhodování zam stnanc . U n kolika nemocni ních koncern prob hly
volby zástupc do paritn obsazené dozor í rady teprve se zna ným zpožd ním.
Poda ilo se je prosadit až na zna ný nátlak odbor (z ásti až na základ soudního
rozhodnutí) a v neposlední ad díky tomu, že špatná pov st jednotlivých koncern by
byla konkuren ní nevýhodou v boji o akvizice nových nemocnic.
37
38
V etn odv tvové KS vyššího stupn s tzv. K es anskou odborovou konfederací (CGB).
Z ásti se jedná pouze o všeobecné rámcové kolektivní smlouvy s ustanoveními dlouhodob jší povahy
(n mecky: Manteltarifverträge). Jelikož však asto chybí p íslušné KS upravující oblast odm ování
nebo tzv. odm ovací ády, je situace zam stnanc spadajících do této kategorie v podstat podobná
situaci zam stnanc v za ízeních bez jakékoliv platné KS.
+
+
Za nejhoršího zam stnavatele z ad nemocni ních koncern je považována spole nost
Asklepios, mj. také proto, že provozuje vlastní soukromou agenturu práce, která
zam stnává a prop j uje zam stnance ze všech profesí s výjimkou léka .. Dle autor
Gröschl-Bahr a Stumpfögger (2008:176n.) si mnozí lenové podnikových ad
zam stnanc st žují také na potíže ve své každodenní innosti. Naopak spole nost
Rhön-Kliniken AG odborové svazy kritizují zejména pro její strategii separátních
podnikových kolektivních smluv. Bezprost edn po p evzetí nemocnice koncern zahájí
vyjednávání o podnikové kolektivní smlouv , v níž jsou v zásad zachovány podmínky
a standardy, jak tomu bylo t eba v p ípad univerzitní nemocnice Gießen/Marburg, ale
v základní rámcové kolektivní smlouv upravující pracovní podmínky v podob ustanovení dlouhodob jší a všeobecn jší povahy (tzv. „zast ešující“ kolektivní smlouva,
n mecky: Manteltarifvertrag) se za ínají prosazovat první tendence ke zhoršení stavu.
Díky této strategii se vedení spole nosti poda ilo prosadit navyšování mezd pod
pr m rnou úrovní a zvýšení pracovního vytížení nad úrovní celého odv tví (GröschlBahr/Stumpfögger 2008:175). Ve srovnání se svými nejd ležit jšími konkurenty je
spole nost Helios-Kliniken GmbH kritizována pom rn málo, v neposlední ad ur it
také z d vodu existence koncernové kolektivní smlouvy, ale i kv li paritnímu obsazení
dozor í rady, které bylo vytvo eno bez jakýchkoliv ve ejných konflikt (GröschlBahr/Stumpfögger 2008:175n.).
6I8
"$
."
Dle Kozekové (2007) je pro pracovní vztahy v nemocni ním sektoru v Polsku
charakteristické, že se uzavírá jen málo podnikových kolektivních smluv. Argumentem
zam stnavatel je nejistota v oblasti smluv uzavíraných s Národním fondem zdraví
(NFZ), a proto údajn nelze uzavírat kolektivní smlouvy, jelikož není zajišt no
financování nemocnic (Kozek 2007).
Avšak už v roce 1998 prob hla první jednání o uzav ení celoplošné kolektivní smlouvy
vyššího stupn . Jak uvádí Kozek (2007), byla vypracována kolektivní smlouva, jejíž
podepsání ztroskotalo na blokád ze strany zástupc n kterých zájmových profesních
skupin, v tomto konkrétním p ípad na odporu léka . Odborové svazy (s výjimkou
Celopolského odborového svazu léka ; polsky: Ogólnopolski Zwi zek Zawodowy
Lekarzy – OZZL) to s odstupem asu považují za velký neúsp ch, protože takováto
smluvní dohoda by nejenže obsahovala ustanovení upravující pracovní pom ry a podmínky a odm ování zam stnanc , ale byla by rovn ž zárukou sociální jistoty.
V sou asnosti se podnikové kolektivní smlouvy uzavírají v tšinou ve zdravotnických
za ízeních, která mají nap . díky specializované nabídce svých služeb pom rn
zajišt nou pozici na trhu. Naopak v oblasti ve ejných za ízení uzavírání kolektivních
smluv zt žuje vysoká zadluženost mnoha nemocnic (viz Kozek 2007).
V roce 2005 byla z ízena meziresortní pracovní
ú elem zpracování návrhu zákona, který by zam
nemocnic) zajistil zvýšení p íjm o 30 %. Návrh
implementaci do praxe však ke zvýšení p íjm
skupina na úrovni ministerstev za
stnanc m ve zdravotnictví (v etn
zákona byl také schválen. P i jeho
zam stnanc o 30 % došlo pouze
+
+
v n kolika málo nemocnicích. R st p íjm se pohyboval zpravidla pod hranicí 20 %.
Dle Kozekové (2007) spo ívala p í ina v tom, že Národní fond zdravotnictví neposkytl
nemocnicím dostate né prost edky na plánované navýšení mezd. Tento návrh zákona se
týkal výlu n zam stnanc ve ejných nemocnic. Byl zpracován rovn ž návrh zákona
upravujícího zvýšení mezd zam stnanc soukromoprávních nemocnic, který však byl
zamítnut. Další informace o situaci v Polsku ohledn rozdíl v pracovních vztazích
v závislosti na právní form z izovatele bohužel nejsou k dispozici.
6I9
" ."
V Rakousku jsou rozdíly v pracovních vztazích v závislosti na r zných formách
z izovatel podmín ny jednak rozdílným pracovn právními p edpisy pro zam stnance
ve ve ejné služb a zam stnance soukromých subjekt , a jednak také rozdílnou situací
v oblasti kolektivních smluv. Jak bylo uvedeno už ve „Zpráv o transformaci pracovních vztah ve ve ejných službách“ – „Report on the transformation of labour relations
in public services“ (Schulten 2007), je pro Rakousko charakteristická rozt íšt nost
systému kolektivních smluv v nemocni ním sektoru. Existuje kolektivní smlouva vyššího stupn (KSVS) pro ve ejné (zemské) nemocnice, KSVS pro soukromé neziskové
nemocnice, KSVS pro soukromé ziskové nemocnice a KSVS pro nemocnice sociálních
pojiš oven. S fragmentací systému kolektivních smluv souvisí také fragmentace
odborových a zam stnavatelských svaz p íslušných pro vyjednávání kolektivních
smluv. V Rakousku zastupují zam stnance nemocnic ty i r zné odborové svazy.
Jak už bylo popsáno, je postavení zam stnanc soukromých neziskových a soukromých
ziskových nemocnic ve srovnání s ú edníky a tzv. smluvními zam stnanci ve ve ejném
sektoru horší p edevším v oblasti úpravy ochrany zam stnanc p ed výpov dí a také
ohledn výše p íjm . Dalším aspektem je z hlediska zam stnanc nevýhodn jší úprava
náhrady mzda v p ípad nemoci. Pro ú edníky a tzv. smluvní zam stnance je platná
úprava náhrady mzdy/platu v p ípad nemoci podstatn výhodn jší (nanejvýš 182 v plné
výši p íjmu, poté nanejvýš stejný po et dní ve výši poloviny p íjmu), než je tomu u
zam stnanc v soukromém sektoru (zákon o zam stnancích stanovuje náhradu ve výši
plné mzdy po dobu nanejvýš 12 týdn , poté po dobu 4 týdn ve výši 50 % mzdy). Tato
nevýhoda však je výrazn kompenzována díky dávkám nemocenského.
Zásadn platí jak pro tzv. smluvní zam stnance, tak i pro zam stnance v soukromém
sektoru jen nízká úrove ochrany p ed p eložením na jiné pracovní místo. Avšak
podnikové rady zam stnanc ve vy len ných – soukromoprávních – za ízeních mají ve
srovnání s právní úpravou obsaženou ve spolkovém zákon o personálním zastoupení
(Bundes-Personalvertretungsgesetz) v této oblasti podstatn v tší možnosti vlivu (právo
veta podnikové rady zam stnanc v p ípadech trvalého p eložení a zhoršení mzdových
nebo jiných pracovních podmínek – § 101 zákona o pracovních smlouvách – ArbVG).
Mimo to existují právní p edpisy, které platí pro oba sektory, jako nap . zákon o úprav
pracovní doby v nemocnicích (Krankenanstalten-Arbeitszeitgesetz – KA-AZG), na
jehož základ je od roku 1997 pr m rná týdenní pracovní doba „zdravotnických
pracovník v nemocnicích a ústavech sociální pé e“ omezena na 48 hodin. Týdenní
+
+
pracovní doba m že být v n kterých týdnech prodloužena až na 60 hodin, pokud se
zajistí, že pr m rná pracovní doba za referen ní období nep ekro í 48 hodin. Krom
toho nesmí délka denní pracovní doby p ekro it 13 hodin. Existuje však dodatek, podle
n jž lze v podnikové dohod sjednat možnost p ekro ení horní meze. V tom p ípad
zákon stanovuje omezení maximální délky týdenní pracovní doby na 60 hodin a
v jednotlivých týdnech až na 72 hodin. Zejména v nemocnicích dochází asto
k p ekra ování p ípustné pracovní doby. Dle zjišt ní inspekce práce (Adam 2008)
dochází v sedmi z deseti rakouských nemocnic k systematickému porušování zákona o
úprav pracovní doby v nemocnicích z d vodu úspor v oblasti osobních náklad . Dle
dostupných informací se m že jednat až o 100 hodin týdn . Nápadné je, že k t mto
p ípad m p ekra ování p ípustné pracovní doby dochází p edevším ve ve ejných
nemocnicích. Inspekce práce to od vod uje tím, že na rozdíl od soukromých nemocnic
neexistují pro ve ejné nemocnice žádné možnosti finan ních postih za porušování
právní úpravy pracovní doby.
6J
%.")4$
):&<5 &%):
K problematice personálního vybavení jsou za všechny ty i státy k dispozici pouze
sporé informace. Zatímco v N mecku a Rakousku neexistují žádné p edpisy upravující
minimální vybavení kvalifikovaným personálem, je minimální personální vybavení
v eské republice stanoveno Ministerstvem zdravotnictví R.39 V p íloze této vyhlášky
jsou upraveny požadavky na minimální personální vybavení pro jednotlivá odd lení
l žkových zdravotnických za ízení v závislosti na po tu l žek. Je definováno, kolik
léka a ostatních zdravotnických pracovník a s jakou kvalifikací musí být na kterém
odd lení zam stnáno. Napln ní t chto minimálních personálních požadavk je
podmínkou pro úhradu poskytované zdravotní pé e ze strany zdravotních pojiš oven.
Pojiš ovny jsou rovn ž oprávn ny dodržování požadavk na personální vybavení
l žkových zdravotnických za ízení kontrolovat.
Co se týká požadavk ne personální vybavení, nerozlišuje se v eské republice podle
majetkoprávní struktury zam stnavatele. Provozovatelé zdravotnických za ízení jsou
povinni zajistit odpovídající personální vybavení. Zam stnání dostate ného po tu
kvalifikovaných a zp sobilých zam stnanc je jednou z podmínek pro ud lení registrace
nestátního zdravotnického za ízení dle zákona . 160/1992 Sb.
Naopak v N mecku – stejn jako v Rakousku – neexistuje žádná právní úprava
minimálního vybavení kvalifikovaným personálem. Tento stav umož uje nemocnicím
reagovat na rostoucí tlak na snižování náklad , obzvlášt osobních náklad , po zavedení
systému DRG v podob rozd lování práce na malé úkony (taylorismus). Zam stnavatelé
zam stnávají stále více špatn odm ovaných pomocných pracovník , na které se
p enáší co nejvíce pracovních inností (Gröschl-Bahr/Stumpfögger 2008:172).
39
Vyhláška MZ R . 134/1998, kterou se vydává seznam zdravotních výkon s bodovými hodnotami.
+
+
Zárove roste intenzita pracovního zatížení také u kmenových pracovník . Platí to
zejména pro soukromé ziskové a soukromé neziskové nemocnice. Zatímco ve ve ejných
nemocnicích v roce 2006 p ipadalo na jednu neléka skou zdravotnickou pracovnici
v oblasti ošet ovatelské pé e v pr m ru 450 ošet ovacích dní,40 musela její kolegyn 41
v soukromé nemocnicích zajistit celkem 515 ošet ovacích dní. Ješt výrazn jší jsou
rozdíly u léka (v tzv. léka ské služb ) a u pracovník v tzv. zdravotnicko-technické
služb (vysv tlení pojmu viz. 2.4.2). Léka 42 v soukromé nemocnici má v pr m ru o
29,2 % více ošet ovacích dní než léka ve ve ejné nemocnici a u pracovník v tzv.
zdravotnicko-technické služb (mj. zdravotnicko-technické asistentky, fyzioterapeutky,
sociální pracovnice apod.) to je dokonce o 45,1 % více. Je zajímavé, že u posledních
dvou zmín ných skupin pracovník je po et ošet ovacích dní na jednoho pracovníka
v soukromých neziskových nemocnicích ješt vyšší než v soukromých ziskových
nemocnicích (Obrázek . 2-2).
&
//
$ ?
1
L '
+
+
'
A
+
*/4 4 9,
1 800
1 542
1 600
1 351
1 400
1 394
1 314
1 200
1 017
961
1 000
800
600
450
502
515
400
200
0
léka i
ošet ovatelská pé e
ve ejné
,
-
E
%
F"
:E < &
/
/ 34
zdrav.-tech. služba
soukromé neziskové
E25; &
soukromé ziskové
< < 7 $
Jak už bylo uvedeno, chybí také v Rakousku právní úprava minimálního vybavení kvalifikovaným personálem. Existují sice doporu ení pro jednotlivá odd lení, nap íklad pro
40
Ošet ovací den je nemocni ní l žko obsazeno pacientem jeden den nebo jednu noc.
Jelikož pom r po tu žen a muž pracujících v oblasti ošet ovatelské pé e je aktuáln zhruba 6 : 1, byl
zde pro lepší ilustraci této okolnosti zám rn zvolen ženský rod. Viz také Spolkový statistický ú ad
SRN (Statistisches Bundesamt 2007a).
42 U léka
je pom r muž a žen zhruba 1,5 : 1 ve prosp ch pracovník -muž , proto zde byl zvolen
mužský rod. Viz také Spolkový statistický ú ad SRN (Statistisches Bundesamt 2007a).
41
+
+
jednotky intenzivní pé e, ale jejich nedodržování se nijak nepostihuje. Dle informací
odborových svaz se sice v n kterých nemocnicích v Rakousku uplat ují systémy, resp.
modely na stanovení personálního vybavení, ale nejsou o tom k dispozici žádné ve ejn
p ístupné informace.
Stejn jako v N mecku roste také v Rakousku vinou absence právní úpravy intenzita
pracovního ztížení pracovník v nemocnicích. K dispozici jsou bohužel pouze údaje o
neléka ských zdravotnických pracovnících v oblasti ošet ovatelské pé e ve ve ejných
nemocnicích. Z t chto dat vyplývá, že v roce 1994 p ipadalo na 1 000 l žkových pobyt
17,9 diplomovaných zdravotních sester a 5,0 pomocných ošet ovatel . V roce 2005 to
bylo už jen 16,3 diplomovaných zdravotních sester a 2,9 pomocní ošet ovatelé
(Rakouský spolkový ústav zdravotnictví – ÖBIG 2008). Na rozdíl od N mecka však
v Rakousku ve ve ejných nemocnicích stoupl podíl diplomovaných zdravotních sester
na celkovém po tu pracovník v ošet ovatelské pé i. Dle tzv. zprávy o ošet ovatelské
pé i (Pflegebericht 2008) inil podíl diplomovaných pracovník na celkovém po tu
pracovník v ošet ovatelské pé i ve ve ejných nemocnicích v roce 2005 85 %, zatímco
v roce 1994 to bylo jen 78 %.
=
8
F3
+ A
K
#
$
L
Na téma kvality poskytované pé e a jejího zajišt ní se ve všech ty ech zemích
diskutuje už n kolik let. Byly z ízeny pracovní skupiny, vypracovány návrhy opat ení
atd. Co se týká stavu vývoje a stupn právní úpravy opat ení na zajiš ování kvality
zdravotní pé e, existují mezi jednotlivými zem mi zna né rozdíly. Nejv tších pokrok
bylo zatím dosaženo v N mecku, poté následují Rakousko a eská republika. Polsko je
na posledním míst . N mecko je zatím jediným z t chto ty stát , v n mž mají všechny
nemocnice povinnost zve ej ovat jednou za dva roky na internetu tzv. strukturované
zprávy o kvalit poskytovaných služeb.
V N mecku bylo v uplynulých letech zaznamenáno neustálé zvyšování stupn regulace
v oblasti zajiš ování kvality v sektoru l žkové zdravotní pé e. Zatímco ješt za átkem
90. let minulého století to byly jen jednotlivé nemocnice, které dobrovoln zve ej ovaly
sporé informace, jedná se v sou asnosti o rozsáhlý systém zajiš ování kvality (Böhm
2008:57). Tento systém má zcela jasn nastavenou strukturu. Zásadní požadavky
definované legislativními orgány jsou konkretizovány v tzv. Spole ném spolkovém
výboru (G-BA) a poté musí být implementovány na úrovni jednotlivých nemocnic
(Böhm 2008:65). Spole ný výbor (G-BA) jakožto samosprávné grémium (§ 91
sociálního zákoníku) je složen z p ti delegovaných zástupc poskytovatel služeb a
z p ti zástupc nositel náklad a ze t ech nestranných len . Existuje však více aspekt
posuzování, resp. hodnocení kvality. Krom objektivní perspektivy založené na
objektivních kritériích je pro nemocnice d ležitá také subjektivní perspektiva pacient .
Krom toho je t eba rozlišovat kvalitu výstup a kvalitu proces (postup ). Zatímco
kvalita výstup je m ena celkovým výsledkem všech diagnostických a terapeutických
snah na základ tvrdých kritérií, chápe se pod procesní kvalitou dodržování standard
zdravotní pé e.
V Rakousku bylo v roce 2005 podpo eno a financováno zna né množství (projektových)
aktivit zam ených na oblast kvality, mj. na problematiku vykazování kvality (reporting)
orientace na pacienty, optimalizace užívání antibiotik, na strukturální kritéria kvality,
optimalizaci spot eby krevních komponent , hygienu, kvalitu výstup , zajišt ní kvality
v mikrobiologické diagnostice, bezpe nost pacient a p edcházení nežádoucím
událostem. V roce 2005 byla v rámci spolkového zákona o reform zdravotnictví
schválena také rozsáhlá právní úprava problematiky kvality zdravotnických služeb. Tím
byl vytvo en právní rámec pro vytvo ení cílené strategie kvality a sjednocení do té doby
rozt íšt ných aktivit v oblasti zajiš ování kvality. Základními principy zákona jsou
orientace na pacienty, transparentnost, hospodárnost, efektivnost a bezpe nost pacient .
Zákon p edpokládá vypracování jednotných celostátních norem pro poskytování
zdravotnických služeb a jejich implementaci. Týká se to všech sektor zdravotnictví,
mj. také ve ejných a soukromých nemocnic, ale také ambulancí, léka a ostatních
zdravotnických profesí. Funkce spolkové úrovn spo ívá v koordinaci a harmonizaci
spole ného postupu.
=
+ A
#
$
Zákon definuje také povinnost vytvo it systém pravidelného výkaznictví o kvalit ,
v jehož rámci mají být podávány výkazy o všech oblastech a profesích, a sice na základ
jednotných celostátních kritérií. Tento nástroj má jednak zajistit úplnou transparentnost
a jednak p isp t k zavedení metody systematického zlepšování inností v oblasti
zajiš ování a ízení kvality. Zákon p edpokládá vytvo ení podp rných opat ení a
pobídkových mechanizm pro zlepšování a zajiš ování kvality inností ve
zdravotnictví. Krom toho zákon stanovuje povinnost z ídit Spolkový ústav pro kvalitu
ve zdravotnictví za ú elem podpory ministerstva zdravotnictví zejména v oblasti
vypracování norem jakosti a zásad zajiš ování kvality a koordinování aktivit na území
Rakouska. Zárove byla problematika kvality a ízení p echodu mezi extramurální a
intramurální pé i upravena v separátních láncích dohody o organizaci a financování
zdravotnictví na období let 2005-2008, uzav ené ve smyslu lánku 15a Spolkového
ústavního zákona (B-VG). Krom toho byly innosti v oblasti ízení a zajiš ování
kvality a ízení p echodu mezi intramurální a extramurální pé i definovány jako
explicitní úkoly Spolkové agentury pro zdravotnictví (Bundesgesundheitsagentur) a tzv.
platforem pro zdravotnictví fungujících na úrovni spolkových zemí.
V eské republice byla v roce 2000 na základ usnesení vlády R . 458/2000, o
Národní politice podpory jakosti R, z ízena p i Ministerstvu pr myslu a obchodu Rada
R pro jakost, složená ze zástupc ministerstev, profesních sdružení, odborových svaz
a nestátních neziskových organizací. V souvislosti s touto iniciativou byla na Ministerstvu zdravotnictví ustavena Rada pro kvalitu ve zdravotnictví za ú elem integrace a
koordinace existujících program kvality a jejich za len ní do systému podpory kvality
ve zdravotnictví v souladu se st edn dobou koncepcí MZ R a programu Evropského
regionu WHO „Zdraví 21“. Rada pro kvalitu ve zdravotnictví byla pov ena
vypracováním základ pro sledování kvality a efektivnosti a navržením témat projekt
podpory jakosti poskytované zdravotní pé e. Konkrétní výsledky innosti Rady nebyly
v rámci zpracování této studie k dispozici. Byla však vytvo ena možnost podpory
projekt zlepšování kvality ve zdravotnictví. Podle Legido-Quigley et al. (2008) bylo
v roce 2005 podáno 53 žádostí o podporu projekt , zam ených mj. na zpracování
p íru ek ízení kvality v nemocnicích, vypracování systému ukazatel /indikátor pro
kontinuální sledování kvality atd.
V Polsku bylo už v roce 1994 založeno Národní centrum pro zajišt ní kvality ve
zdravotnictví (NCQA – National Center for Quality Assurance). Cílem bylo vytvo ení
základ pro zajiš ování kvality a podpora iniciativ zam ených na zlepšení kvality. Jak
uvádí Legido-Quigley et al. (2008), tohoto cíle bylo dosaženo jen áste n . Jako p í ina
jsou uvád ny jednak nedostate né finan ní zdroje, ale také nedostate ný zájem vlády o
oblast zajiš ování kvality, resp. chyb jící motivace k zavád ní p íslušných opat ení do
praxe (viz rovn ž Puringer et al. 2001).
8
! 4&<-%.! &* 0<" & $
17!". <"& )=)%/"+)1
>):!=>%
Jak už bylo uvedeno, mají všechny nemocnice v N mecku povinnost zve ej ovat na
internetu jednou za dva roky tzv. strukturované zprávy (výkazy) o kvalit (§ 137 odst. 3
=
+ A
#
$
v ta 1 bod 4 sociálního zákoníku SRN, kniha V – SGB V). Má tak být zajišt na jednak
transparentnost poskytovaných služeb a jednak poskytnuty informace o kvalit pé e.
N mecko se tak dle názoru Salfelda/Hehnera et al. stalo pr kopníkem v oblasti
výkaznictví o kvalit (2008:12). Pro celkem 20 ukazatel se stanovují indikátory
kvality, vycházející mj. z indikátor výstup a z procesních indikátor , pro které se
ur ují referen ní oblasti umož ující provést hodnocení. V p ípad p ekro ení mezních
hodnot referen ních oblastí jsou nemocnice požádány o podání stanoviska a pop .
vyzvány ke zlepšení kvality. Z výsledk vyplývá vesm s vynikající kvalita, avšak ve
srovnání jednotlivých nemocnic lze zjisti zna né výkyvy v úrovni kvality
(Salfeld/Hehner et al. 2008:12).43
Roz len ní kvality podle r zných majetkoprávních struktur z izovatel se v rámci
výkaznictví o kvalit neprovádí. Platí to také pro tzv. „Teplom r ošet ovatelské pé e“
N meckého institutu pro aplikovaný výzkum v ošet ovatelství (DIP). V rámci „teplom ru“ byli dotazováni samotní pracovníci ohledn relevantních indikátor a jejich dodržování. Krom toho byla p edm tem šet ení etnost tzv. „nežádoucích událostí v ošet ovatelské pé i“. Výsledky tohoto anketního šet ení ukazují podstatn horší obraz situace
než výkazy o kvalit zpracované jednotlivými nemocnicemi (Isfort/Weidner 2007).
Také v Rakousku zve ej ují n které nemocnice zprávy (výkazy) o kvalit , avšak pouze
na dobrovolném základ . Vytvo ení systému periodického výkaznictví o kvalit , stanovené v rámci zákona o reform zdravotnictví v roce 2005, zatím ješt nebylo ukon eno.
86
!" "(
%)". ! +1
%)2
Nové studie ke spokojenosti pacient s nemocni ní pé í jsou k dispozici pouze pro
N mecko. T ch n kolik málo dostupných rakouských studií pochází ješt z 90. let
minulého století. V Rakousku sice n které nemocnice provádí anketní šet ení
spokojenosti pacient , ale p evážná v tšina t chto výsled nebyla zve ejn na, a mimo to
jejich výsledky nejsou srovnatelné. Pro eskou republiku a Polsko nebyly k dispozici
žádné studie.
K dispozici však jsou výsledky posledního zvláštního pr zkumu ve ejného mín ní
Eurobarometr k oblasti zdravotnictví (2007) ohledn t ech otázek týkajících se
nemocnic. Tyto t i dotazy se vztahují ke kvalit nemocnic v jednotlivých lenských
státech EU, k dostupnosti nemocni ní pé e a k její dosažitelnosti ve smyslu finan ní
dostupnosti („affordability“). Nejedná se však o výsledky dotazování pacient , nýbrž o
názory a mín ní vzorku obyvatel. Samoz ejm že v této souvislosti vždy vyvstává
otázka, co p esn lze pomocí takových dotaz m it, na druhé stran se však jedná o
jediné informace, na jejich základ lze porovnat všechny ty i státy.
43
*
Komise spolkové vlády pro otázky monopolu tyto výkazy o kvalit velmi kritizuje a vytýká jim, že
nevytvá ejí dostate nou transparentnost, protože pouze 25 z celkem 270 indikátor výstup a
procesních indikátor je zve ej ováno v neanonymizované podob (2008:372).
=
+ A
#
$
Kvalita nemocnic: 15 % ob an EU považuje kvalitu nemocnic ve svých zemích za
velmi dobrou a 56 % za docela dobrou. Nicmén 20 % dotazovaných uvedlo, že
považuje kvalitu nemocnic za špatnou, a 5 % ji považuje za velmi špatnou.
V Rakousku považuje kvalitu nemocnic 92 % Rakušan za velmi dobrou nebo docela
dobrou, což je druhá nejvyšší hodnota za Belgií. V eské republice považuje 80 %
obyvatel kvalitu nemocnic za docela dobrou nebo velmi dobrou, v N mecku to je 79 %
a v Polsku 42 %. Polsko je spolu s Rumunskem na posledním míst všech stát EU.
Dostupnost („availability and access“) nemocni ní pé e: Co se týká snadné dostupnosti
nemocni ní pé e, resp. p ístupu k ní, považuje v Rakousku 92 % dotazovaných p ístup
k pé i za snadný. V N mecku to je 87 %, v eské republice 86 %, a v Polsku 69 %
obyvatel. Polsko sice op t vykazuje nejnižší podíl této skupiny ze všech ty ech stát
srovnávaných v této studii, avšak ve srovnání všech 27 stát EU se pohybuje n kde na
nižších st edních p í kách. Nap íklad Ma a i považují p ístup k nemocni ní pé i za
ješt t žší. Pouhých 54 % ob an Ma arska považuje dostupnost nemocni ní pé e za
snadnou.
Dosažitelnost, neboli finan ní dostupnost („affordability“) nemocni ní pé e: U poslední
otázky, zdali si mohou dovolit nemocni ní ošet ení/vyšet ení, se ukázalo, že 24 % obyvatel N mecka považuje nemocni ní pé i za tém nedosažitelnou nebo zcela nedosažitelnou. V Polsku to je 21 %, v Rakousku 11 % a v eské republice 8 % obyvatel. Pro
srovnání s ostatními státy EU: Na Malt je 57 % obyvatel názoru, že je pro n
nemocni ní ošet ení/vyšet ení tém nebo zcela nedosažitelné, v Bulharsku to je 52 % a
naopak v Dánsku pouhé 1 %.
86
#1
%".1 +1& (
%#)"$
1
&*+,.4%+,
Jak už bylo uvedeno, jsou studie o situaci v jednotlivých státech k dispozici p edevším
pro N mecko. Krom mezinárodních studií, v nichž je prost ednictvím anketních šet ení
porovnávána spokojenost pacient všech n meckých nemocnic s pacienty v jiných
státech (zejména Schoen/ Osborn et al. 2005), existuje také n kolik studií zabývajících
se výlu n N meckem, v nichž je p edm tem šet ení spokojenost v závislosti na
r zných formách z izovatel (Braun/Müller 2006, Denk/Schweitzer 2006).
Ve srovnání se státy jako Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie a USA
obstály n mecké nemocnice vesm s pom rn dob e. V žádném jiném stát nem li
pacienti pocit tak dobré informovanosti o rizikách a nikde nebylo tolik pacient , kte í
byli názoru, že se pracovníci nemocnice navzájem informují o pr b hu lé by a
uzdravení pacient . Krom toho byl v N mecku nejnižší výskyt p ípad op tného p ijetí
pacient po ukon ení nemocni ní pé e a jejich propušt ní z d vodu vzniklých
komplikací. Pouze aspekt ízení procesu propoušt ní pacient z nemocni ního ošet ení
(se z etelem na kontinuitu zdravotní pé e) byl hodnocen podstatn h e než v jiných
státech (Schoen/Osborn et al. 2005:513).
Tento vcelku dobrý výsledek n meckých nemocnic mohou potvrdit také studie
zpracované v N mecku. Projevuje se to nejd íve zejména u kvality proces . 85 %
dotazovaných pacient chválí „vzornou a individuální starostlivost personálu o zdraví
=
+ A
#
$
pacient “ (Braun/Müller 2006:36). Podíváme-li se však na výsledky v závislosti na
právní form z izovatele a zohledníme-li vývoj v uplynulých letech, dosp jeme
k diferencovan jšímu obrazu situace. Aspekt pocitu dostate né informovanosti je – jak
to vyplývá i ze srovnání stát popsaném v p edešlém odstavci – s hodnotou 86,1 %
v roce 2005 (v i 86,7 % v roce 2002) i nadále hodnocen velmi pozitivn . Avšak u
pacient soukromých nemocnic hodnota „pocitu dobré informovanosti“ od roku 2002
poklesla zhruba o 7,5 %, zatímco ve ve ejných nemocnicích tato hodnota ve stejném
období stoupla o 1 % (Braun/Müller 2006:52n.) P i celkovém pohledu se u n kolika
aspekt konstatuje zhoršení situace, a u soukromých nemocnic je tento pocit zhoršení
situace podstatn výrazn jší. V soukromých nemocnicích vzrostla zejména hodnota
„dojmu, že v nemocni ní pé i hrají rozhodující roli peníze,“ zatímco poklesl pocit
pacient , že s nimi bylo zacházeno ohledupln (Braun/Müller 2006:39).
Z analýzy kvality výsledk /výstup vyplývá nejednotný obraz situace u r zných
onemocn ní. Nap íklad došlo k poklesu etnosti vylé ení a zlepšení zdravotního stavu
pacient s rakovinou v soukromých neziskových a soukromých ziskových nemocnicích,
které v tomto ohledu vykazují nejhorší hodnotu. Zárove roste etnost vylé ení a zlepšení zdravotního stavu ve ve ejných a univerzitních nemocnicích. Jinak to vypadá u
kardiovaskulárních nemocí, kde zaznamenaly nejvýrazn jší zlepšení soukromé neziskové a soukromé ziskové nemocnice, které jsou zárove v tomto srovnání nejlepší. U
ve ejných nemocnic se tyto hodnoty zlepšily pouze nepatrn a u univerzitních nemocnic
se dokonce zhoršily (Braun/Müller 2006:57).
P i ízení procesu propoušt ní pacient z nemocni ního ošet ení (se z etelem na
kontinuitu zdravotní pé e) je obraz situace mnohem jednotn jší. Všechny podstatné
služby v rámci procesu propoušt ní pacient (pou ení pacient o lécích a závažných
varovných signálech, o tom, jak a kdy lze za ít vykonávat b žné každodenní aktivity, a
jak mohou být nápomocni samotní pacienti a jejich p íbuzní) byly v roce 2005
v soukromých nemocnicích poskytovány mén asto než v roce 2002. Naopak ve
ve ejných nemocnicích byly tyto služby poskytovány ast ji (s výjimkou pou ení o
varovných signálech) (Braun/Müller 2006:68).
Je zajímavé, že jiné pr zkumy dosp ly k odlišným výsledk m. Denk a Schweitzer
dosp li p i celkovém hodnocení i p i vyhodnocení jednotlivých dotaz položených
v rámci své studie „Pacientský barometr 2006“ k výsledku, že soukromé ziskové nemocnice jsou lepší než soukromé neziskové nemocnice, které jsou zase lepší než
nemocnice ve ejné (2006:56nn.). V rámci tohoto pr zkumu však v soukromých
nemocnicích tvo ili vyšší podíl dotazovaných pacienti se soukromým zdravotním
pojišt ním nebo s p ipojišt ním nadstandardní nemocni ní pé e, takže zhruba trojnásobek pacient v t chto nemocnicích byl hospitalizován v jednol žkových pokojích
(Denk/Schweitzer 2006:55). Zdá se tudíž, že tento výsledek popisuje spíše rozdíly
v nemocni ní pé i o pacienty se soukromým a s tzv. „zákonným“ (ve ejným) zdravotním pojišt ním než rozdíly v kvalit pé e v závislosti na r zných formách z izovatel .
V Rakousku nejsou k dispozici studie, které by srovnávaly spokojenost pacient
v závislosti na majetkoprávní struktu e z izovatel . Za zmínku však stojí skute nost, že
a koliv je spokojenost se systémem zdravotnictví, zejména s ústavní zdravotnickou
pé í, dost vysoká, hrají v oblasti „obav z budoucnosti“ u Rakušan velkou roli zejména
aspekty rušení nemocnic a omezení nabídky zdravotní pé e (IMAS 2004). Také jeden
=
+ A
#
$
reprezentativní pr zkum z 90. let minulého století (Gottschlich/Gallup 1995) „obraz
spokojenosti“ diferencuje: 37 % dotazovaných uvedlo, že léka i nev nují dostatek asu
pacient m, 39 % dotazovaných si st žuje na nedostate nou d v ru v léka e (z toho
15 % nemá žádnou d v ru; 24 % má pochybnosti) a 44 % dotazovaných uvedlo, že mají
pocit, že jsou v nemocnici vydáni napospas jiným a situaci nemohou ovlivnit. Naopak
35 % dotazovaných m lo pocit, že jsou bráni vážn a že mohou spolurozhodovat.
%
9
M
D
& +
L
Jak bylo podrobn popsáno už v 1. kapitole, formy privatizace v jednotlivých státech se
navzájem liší a priority odborových svaz se proto zam ují na odlišné formy
privatizace. Materiální privatizace je v nemocni ním sektoru v Rakousku pouze marginálním jevem a p i dosavadních formáln -právních privatizacích se pracovní vztahy
zpravidla zm nily pouze okrajov . Proto se odbory tématem požadavk na úpravu
p evod podnik nezabývají. Jak už bylo uvedeno na n kolika místech, situace
v N mecku je úpln odlišná. A situace v eské republice a v Polsku je zase zcela
specifická. V obou zemích je d ležitým tématem p evod ve ejných za ízení na formáln
privatizovaná za ízení (ve 100% vlastnictví) ve ejného sektoru, protože p inejmenším
v eské republice tato transformace znamená podstatnou zm nu pracovních vztah
z hlediska zam stnanc (viz oddíl 2.5.1). Informace o požadavcích na právní úpravu
p evod však byly k dispozici pouze v omezené mí e. Z toho také vyplývá zam ení
n kterých kapitol, resp. oddíl studie na situaci v N mecku.
9
","#<"B! &7! 4& 0 /7.) )+2!'1!'%&"#%+,!"#)12
Téma dohod o úprav p evod podnik pro zam stnance je d ležité zejména v N mecku. V Rakousku jsou p ípady materiální privatizace pouze marginálním jevem. Pro
eskou republiku je k dispozici n kolik informací zásadní povahy, zatímco pro Polsko
nebyly p ístupné žádné informace.
V eské republice jsou ustanovení o p evodech podnik upravena v obchodním
zákoníku (§ 476-488a).44 Obchodní zákoník obsahuje úpravu nejen p echodu
vlastnického práva k podniku, ale i p echodu jednotlivých práv a závazk souvisejících
s podnikem, v etn práv vyplývajících z pr myslového nebo jiného duševního
vlastnictví. Ohledn pracovních vztah obchodní zákoník pouze stanoví, že „práva a
povinnosti vyplývající z pracovn právních vztah k zam stnanc m podniku p echázejí
z prodávajícího na kupujícího.“45 Tato zásada se uplat uje i v p ípad smluvního vztahu
k nájmu podniku.
Základní úprava práv zam stnanc p i p evodu podniku je obsažena v zákoníku práce.46
Zákoník práce stanoví, že p evád jí-li se innosti nebo úkoly zam stnavatele nebo jejich
ásti k jinému zam stnavateli, p echázejí také práva a povinnosti z pracovn právních
vztah v plném rozsahu na p ejímajícího zam stnavatele. Toto ve svém d sledku
znamená, že dochází-li k p evodu podniku, jednotlivých zam stnanc by se tato zm na
nem la dotknout. Dochází pouze ke zm n jednoho subjektu pracovního vztahu – ke
zm n zam stnavatele. Ale zásadn není ukon en stávající pracovní pom r, ani navázán
nový pracovní pom r. Zam stnanc m tudíž z stávají zachována jejich práva vyplývající
44
zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Viz § 480 obchodního zákoníku.
46 Viz § 338 zákona . 262/2006 Sb., zákoníku práce.
45
%
& +
z právních p edpis a pracovní smlouvy a nároky vyplývající z kolektivní smlouvy.
Zam stnanci tedy vykonávají stejný druh práce na stejném míst výkonu práce. Dále by
jim m ly z stat zachovány mzdové podmínky a jiné pracovní podmínky, jakož i r zné
výhody, nap íklad v oblasti sociální.
P ed uskute n ným p evodem podniku je zam stnavatel povinen informovat zástupce
zam stnanc – odborovou organizaci (pop . p ímo zam stnance) – o n kterých
rozhodných skute nostech, jako je nap . datum uskute n ní p evodu a jeho d vody, a
zejména právní, ekonomické a sociální d sledky pro zam stnance. Tyto skute nosti je
zam stnavatel povinen projednat rovn ž se zástupcem zam stnanc za ú elem dosažení
vzájemné dohody.
Pro N mecko, ale nejen pro N mecko, lze konstatovat, že v rámci privatizace zdravotnictví je jednou z nejpodstatn jších zm n p i transformaci z ve ejné majetkoprávní
formy na soukromou majetkoprávní formu z hlediska sociálních partner práv p echod
z oblasti p sobnosti zákona o personálním zastoupení (ve ve ejném sektoru) do oblasti
p sobnosti zákona o organizaci pracovních vztah v podnicích (v podnikatelské sfé e).
K tomuto p echodu m že dojít jednak v souvislosti s „materiální“ privatizací, ale i
nezávisle na ní. P ed privatizací by m la personální rada zam stnanc vnést do „procesu
vyjednávání“ n kolik aspekt , jako je nap . úprava ochrany jednotlivých zam stnanc a
práva zam stnanc (jakožto pospolitosti, resp. kolektivu všech zam stnanc coby celku)
na ú ast. Tyto aspekty by m ly být upraveny nejen v p ípadech formální privatizace, ale
také v p ípadech materiální privatizace, protože mnohé p íklady z jiných odv tví
ukazují, že materiální privatizace m že mít závažné a citelné dopady na po ty
zam stnanc , pracovní a mzdové náklady, pracovní podmínky a zastupování zájm
zam stnanc odborovými orgány (Atzmüller/Hermann 2004).
Podle § 613a ob anského zákoníku SRN (BGB) v N mecku v p ípadech p evodu podnik , k nimž pat í také privatizace, zásadn platí právo zam stnance vyjád it sv j nesouhlas. Tato forma ochrany však má zna né mezery, protože v d sledku uplatn ní tohoto
práva zam stnanci hrozí výpov
z organiza ních d vod , která nep ichází v potaz
pouze v p ípadech, v nichž byly u in ny speciální dohody v rámci kolektivní smlouvy
nebo právního p edpisu. P ejímající zam stnavatel samoz ejm nem že jen tak vyhodit
zam stnance privatizovaného za ízení na ulici. Zam stnanci jsou p inejmenším po dobu
jednoho roku chrán ni p ed výpov dí ustanovením zmín ného paragrafu. Krom toho
jsou v kupních smlouvách, jak už bylo popsáno v oddílu 2.2.2, asto obsažena ustanovení zakládající dalekosáhlejší ochranu.
V n kolika ve ejných nemocnicích vyjednaly odbory s komunální samosprávou pro
zam stnance právo návratu k p vodnímu zam stnavateli v p ípade, že dojde k p evzetí
za ízení soukromým provozovatelem. V p ípad zemských nemocnic v Hamburku (LBK
Hamburg) byla toto právo sjednáno v rámci transformace právní formy z „p ísp vkové
organizace“ (n mecky: „Eigenbetrieb“) na formu tzv. ve ejnoprávní instituce (n mecky:
„Anstalt des öffentlichen Rechts") v roce 1995. Tehdy bylo v rámci zákona o z ízení
ve ejnoprávní instituce dohodnuto, že dosavadní zam stnanci v p ípad privatizace
v tšinového podílu mají právo návratu do zam stnání v rámci ve ejné služby za stejných
odm ovacích podmínek a se stejnou pracovní dobou (§ 17 zákona o z ízení instituce
%
& +
„Zemský podnik Nemocnice Hamburk“ – LBKHG). Po definitivní materiální privatizaci
nemocnic v roce 200747 prohlásilo tém 2 000 pracovník , že v budoucnosti cht jí op t
pracovat pro m sto Hamburk. Pro nového provozovatele to sice znamenalo
pošramocenou image, ale zárove to pro n j bylo vítanou p íležitostí, jak snížit osobní
náklady. Z d vodu stanoveného vylou ení možnosti výpov dí z organiza ních d vod
by asi propušt ní v t chto dimenzích nebylo možné. Provozovatel sice musel uhradit
m stu Hamburk kompenza ní platby ve výši 15 milion €, ale odstupné pro zam stnance by bylo ur it mnohem vyšší než tyto náklady (Böhlke 2007). V Gießenu a Marburku
existuje z d vodu statusu privatizované univerzitní nemocnice specifikum spo ívající
v tom, že léka i v bec nep ešli k novému provozovateli, nýbrž z stávají zam stnanci
spolkové zem Hesensko s vlastní personální radou zam stnanc .
96
(
1
G7):."+1
4$
):
+,&*,"#
Stejn jako u kapitoly 4.1 jsou informace o zajišt ní sociálních výhod k dispozici pouze
pro N mecko. Ustanovení § 613a ob anského zákoníku SRN (BGB) jsou spíše nástrojem ochrany p ed zhoršením pracovních podmínek než nástrojem ochrany p ed
samotným p evodem (podnik ). Veškerá ustanovení kolektivních smluv a dohod platí
p inejmenším po dobu jednoho roku také pro p ejímajícího zam stnavatele. Tento
závazek je možno zrušit pouze vyjednáním nových smluv a/nebo smluvních dohod.
Ustanovení s platností nad stanovený rámec jednoho roku musí být vyjednána mezi
sociálními partnery nebo sjednána v kupní smlouv .
Ve zkoumaných privatizovaných nemocnicích se kmenovým zam stnanc m v oblasti
zdravotní pé e poda ilo zajistit své výhody také prost ednictvím kolektivních smluv a
dohod, avšak až na nátlak odbor . Jak už bylo popsáno v kapitole 1.4, zpravidla se to
nevztahuje na zam stnance v oblasti obslužných (tzv. sekundárních) provoz . Zejména
v p ípadech vy len ní t chto provoz dochází ke zhoršení mzdové úrovn až o 40 %.
98
","#<"!"#)1"&=/ !%)01
(
):
/N
!'1
O
!"(
1
G7):0 /7.) )+2
Dodate né podnikové zabezpe ení ve stá í (zam stnavatelské neboli zam stnanecké
neboli podnikové penzijní p ipojišt ní) je pouze v N mecku obvyklou sou ástí
sociálních standard v nemocnicích, zajišt ných v tšinou kolektivními smlouvami. Ani
v eské republice, ani v Polsku nebo Rakousku nejsou systémy podnikového penzijního
pojišt ní v nemocni ním sektoru obvyklé. Proto se také popis dohod o zabezpe ení
zam stnanc na podnikové úrovni omezí pouze na situaci v N mecku.
V N mecku zásadn platí, že i úpravy podnikového zabezpe ení zam stnanc jsou ve
stanoveném období p edm tem ochrany § 613a ob anského zákoníku SRN (BGB). Jak
47
Privatizace ve ejnoprávní nemocnice „Zemský podnik Nemocnice Hamburk“ (LBK Hamburg AöR)
prob hla ve dvou krocích. V roce 2005 p ešel na spole nost s r. o. Asklepios Kliniken GmbH 49,9%
podíl a obchodní vedení, v roce 2007 následoval další 25 % podíl (Bürgerschaft 2004).
%
& +
už bylo popsáno v oddílu 2.3.2, mají krom toho provozovatelé, ili také podnikatelské
subjekty, zpravidla vlastní úpravy podnikového zabezpe ení zam stnanc ve stá í. Tyto
úpravy jsou stanoveny v kolektivních smlouvách, obdobn jako nap . v kolektivní
smlouv o podnikovém zabezpe ení ve stá í pro zam stnance ve ejné služby (ATV),
a/nebo v podnikových p edpisech, resp. dohodách. V n kterých p ípadech je formální
a/nebo materiální privatizace spojena s p echodem z pr b žného dávkov definovaného
systému (paygo db) na kapitálov financovaný systém (p i)pojišt ní a s vystoupením ze
systému D chodové pojiš ovny spolkové republiky a spolkových zemí (Versorgungsanstalt des Bundes und der Länder – VBL). Práv v t chto p ípadech by si m li
zam stnanci dávat pozor na to, aby nedošlo ke snížení výše podílu zam stnavatele.
99
","#<"."+1
4$
):
+,&*,"#4+,! "0 /7.) )+%) !"#)1"&=B "&)1
K oblasti vyjednávání sociálních výhod pro zam stnance na podnikové úrovni byly
k dispozici informace o situaci v eské republice a v N mecku. Popis situace v eské
republice se však soust edí na rozdíly mezi úpravou sociálních výhod pro zam stnance
na podnikové úrovni v závislosti na právní form zam stnavatele.
V eské republice byla pro státní zam stnavatele už v 60. letech minulého století
zavedena povinnost vytvá et pro zam stnance Fond kulturních a sociálních pot eb
(FSKP). Výše p ísp vk a jednotlivé ú ely využití byly upraveny právními p edpisy. O
konkrétních pln ních poskytovaných pracovník m rozhodovaly do roku 1990 odbory.
Z ízení a tvorba Fondu kulturních a sociálních pot eb (FSKP) je u zam stnavatel ve
ve ejném sektoru (tedy organiza ní složky státu, státní p ísp vkové organizace, územní
samosprávné celky a jejich p ísp vkové organizace, a státní podniky) nadále povinné.
V sou asnosti rozhodují o využití prost edk z FKSP odborové organizace spolu se
zam stnavatelem v rámci kolektivního vyjednávání.
Pln ní financovaná z FKSP jsou zam ena jednak na zlepšení pracovních podmínek
zam stnanc a jednak na podporu jejich mimopracovního vyžití (sportovní aktivity,
kulturní zájmy, rekreace).48 Ke stanovený možnostem použití fondu pat í mj.:
náklady na provoz kulturních, rekrea ních a sportovních za ízení,
poskytování pracovních od v apod.,
p j ky na po ízení domu nebo bytu, na provedení zm ny stavby domu nebo bytu, ale
také na koupi bytového za ízení,
rekrea ní pobyty a rehabilitace, zájezdy v tuzemsku i v zahrani í,
stravenky pro závodní stravování,
p ísp vky na penzijní p ipojišt ní,
vstupenky na kulturní a sportovní akce,
48
V Rakousku jsou tato pln ní z ásti pokrývána z tzv. fondu podnikové rady zam stnanc (Betriebsratsfonds), který je tvo en z p ísp vk zam stnanc . Zam stnavatel m že do fondu rovn ž p ispívat.
ádné využívání fondu v Rakousku kontrolují p íslušné komory d lník a (ned lnických)
zam stnanc , tzv. d lnické komory.
%
& +
p ísp vek odborové organizaci, která v za ízení p sobí,
v cné nebo pen žní dary u p íležitosti pracovních a životních výro í, ale také za
mimo ádnou aktivitu ve prosp ch zam stnavatele p i poskytnutí osobní pomoci p i
požáru, živelních událostech a jiných mimo ádných událostech apod.
Zákon se z etelem na FKSP stanovuje také
výši prost edk na tvorbu fondu (2 % z ro ního objemu náklad na platy a náhrady
plat );
povinný p íd l zam stnavatele (možné jsou také pen žní a jiné dary);
hospoda ení s fondem. Jelikož jsou prost edky fondu považovány za tzv. jiné pen žní
prost edky státního rozpo tu, je jejich neoprávn né použití považováno za porušení
rozpo tové kázn .
Nevy erpané prost edky fondu koncem roku nepropadají, ale p evád jí se do
následujícího roku. Krom toho právní p edpis umož uje, aby prost edky fondu byly za
stanovených podmínek využity i rodinnými p íslušníky zam stnanc , nap íklad na
rekreace, vstupenky na kulturní a sportovní akce apod.
Na rozdíl od FKSP je z izování sociálního fondu u soukromoprávních subjekt a firem49
na rozhodnutí zam stnavatele, tj. jedná se o dobrovolný krok z jeho strany. Z ízení
sociálního fondu m že být upraveno ve stanovách nebo jiných základních dokumentech,
v kolektivní smlouv , i rozhodnutím statutárního orgánu.
Z hlediska odbor (OSZSP R 2008) spo ívá zásadní rozdíl mezi ob ma typy fond –
krom fakultativnosti, resp. obligatornosti jeho z ízení a tvorby – v tom, že u pln ní
poskytovaných ze sociálního fondu v soukromém sektoru se už nejedná o sociální
pln ní ve vlastním smyslu slova, nýbrž o opat ení v rámci personální strategie a rozvoje
lidských zdroj , jejich cílem je zvýšení výkonnosti a efektivity zam stnanc a posílení
loajality zam stnanc (coby lidských zdroj ) v i zam stnavateli. Ke konkrétním
ú el m použití sociálního fondu, které jsou nastaveny sm rem k dosažení t chto cíl ,
pat í nap íklad vzd lávací kurzy/školení, zájezdy v podob firemních víkend (na
posílení a vytvá ení image a tzv. firemní kultury zam stnavatel ), dary k životním a
jiným výro ím, ale také poskytování služebního vozidla nebo notebooku na soukromé
ú ely atd.
Druhý zásadní rozdíl mezi ob ma typy fond spo ívá v tom, že sociální fond
v soukromém sektoru se asto používá na p esunutí n kterých složek mezd do oblasti
sociálních výhod a benefit , které jsou pak vypláceny s da ovým zvýhodn ním, a sice
jako pro zam stnavatele, tak i pro zam stnance. D je se tak nap íklad formou p ísp vk
zam stnavatele na životní pojišt ní, penzijní p ipojišt ní a stavební spo ení nebo
vydáváním zam stnaneckých akcií. Tím však dochází k úplné zm n p vodního
zam ení fondu. Nedochází k navyšování odm n zam stnanc za práci, nýbrž jednotlivé
složky mzdy jsou s využitím institutu sociálního fondu vypláceny s da ovým
zvýhodn ním.
49
V této souvislosti je t eba mít na pam ti, že pro posouzení, zdali se jedná o ve ejného nebo
soukromého zam stnavatele, je rozhodující pouze právní forma subjektu, nikoliv kdo je jeho
vlastníkem, resp. z izovatelem.
%
& +
Na záv r ješt uvádíme t i ilustra ní p íklady ustanovení navržených zam stnavateli do
kolektivních smluv ohledn z ízení sociálního fondu (OSZSP R 2008):
P íklad . 1: Spole nost m že z ídit i další fondy (nap . sociální nebo investi ní fond).
O jejich z ízení rozhoduje valná hromada a o jejich použití p edstavenstvo. Tyto fondy
se tvo í ze zisku spole nosti. O rozd lení zisku, bude-li vytvo en, rozhoduje valná
hromada na návrh p edstavenstva. Není vylou eno, aby valná hromada rozhodla, že ást
zisku použije na zvýšení základního kapitálu, nebo o tom, že ást zisku nerozd lí.
P íklad . 2: Sou ástí pé e o zam stnance je motiva ní program, kterým zam
bude podporovat pracovní aktivity zam stnanc … s d razem na
prozákaznického chování zam stnanc …Zam stnavatel bude ve spolupráci
prosazovat taková opat ení a motivaci, která budou zam ena na … celkovou
atmosféru na pracovištích.
stnavatel
podporu
s odbory
pozitivní
P íklad . 3: Zam stnavatel bude financovat opat ení na zvyšování pracovní motivace
zam stnanc , mj. dary, resp. odm ny za odpracování ur itého po tu let v za ízení, ale
také stravenky. Zamítá se hrazení p ísp vk na sportovní a kulturní akce, na rekreace
atd.
Situace v N mecku vypadá takto: krom nepen žních pln ní popsaných v oddíle 2.3.2 a
podnikového zabezpe ení ve stá í je v KS vyššího stupn pro ve ejnou službu (TVöD)
upravena také problematika vyplácení úmrtného, cestovních náhrad a pop . p ísp vku na
náklady na st hování.
Ve ejné nemocnice mají z ásti vlastní sociální za ízení, jako jsou nap . podnikové
mate ské školky p izp sobené – i co se týká otevírací doby –specifickým pot ebám
zam stnanc nemocnic. V nemocnicích, které byly p edm tem výzkumu, se komunální
samospráva, vedena snahou zabránit r stu výdaj ze svého komunálního rozpo tu –
snažila na základ smluvních dohod zajistit pokra ování provozu t chto za ízení.
Jelikož však pln ní tohoto typu nemohou být hrazena prost ednictvím systému plateb za
diagnózu, znamená to pro nemocnice zna nou zát ž. Nap íklad od zam stnanc
z Hamburku máme informace o tom, že dochází ve stále v tší mí e k omezování
otevírací doby p edškolních za ízení pro d ti. Tyto mate ské školky tak ztrácejí sv j
smysl, protože zam stnanci si beztak musí hledat jiné možnosti ešení
V rámci privatizace univerzitní nemocnice Gießen/Marburg byl mimo to sou ástí kupní
smlouvy i takzvaný sociální fond ve výši 30 mil. €. V tomto fondu je ur itá ástka
vyhrazena na další vzd lávání a rekvalifikaci zam stnanc a na kompenzaci p ípadné
újmy zp sobené p echodem na podnikovou kolektivní smlouvu. Zejména skute nost, že
soukromý provozovatel provedl zm ny v koncepci nemocnice, má za následek p ebyte nost jisté ásti dosavadních služeb, což pro postižené zam stnance znamená hrozbu
propušt ní. Prost ednictvím nabízených rekvalifikací by m ly být i u nového zam stnavatele vytvo eny p edpoklady pro další uplatn ní t chto zam stnanc .
%
9I
& +
+, ) 0 /7.) )+2!'1!$ %5):)%.+,"!)".10 /7.) & %$
%
Obecn platí veškerá právní ustanovení insolven ní zákon , které byly z ásti
p edstaveny v kapitole 2.1. Ani v eské republice, ani v Polsku neexistuje právní
institut, který by umož oval zam stnanc soukromoprávních z izovatel návrat
k p vodnímu z izovateli, jimž byl ve ejnoprávní územní celek.
Naopak v N mecku existuje institut práva navrácení p edm tu k p vodnímu majiteli,
tzv. „právo návratu k p vodnímu oprávn nému“ (n mecky: „Heimfallrecht“). Jelikož je
v zájmu komunální samosprávy, aby v p ípad úpadku soukromého majitele nemocnice
m la možnost nemocnici dále provozovat, stanovují mnohé smlouvy o prodeji nemocnic
pro tento p ípad mimo jiné také tzv. „právo návratu k p vodnímu oprávn nému.“ Dle
údaj n kolika dotazovaných ve zkoumaných privatizovaných nemocnicích p ejdou
nemocnice a jejich zam stnanci v p ípad úpadku nemocni ního koncernu op t do
kompeten ní oblasti ve ejného sektoru.
9J
!"$ "0,"#"&4):0 /7.) )+2& "0,"#"& +:
+," C4)%+,.!"$
%>)".:
Ve všech ty ech zemích mají zam stnanci své zastoupení také ve statutárních orgánech
spole ností/podnik – bu to v celém hospodá ství nebo p inejmenším ve ve ejném
sektoru (pozn. p ekl.: pojem „ve ejný“ se v tomto kontextu vztahuje na aspekt
vlastnictví, nikoli na aspekt ve ejnoprávní formy subjekt ).
V N mecku, Rakousku a eské republice jsou zam stnanci ve ejných i soukromých
podnik /spole ností zastoupeni v orgánech spole ností. V N mecku, Rakousku a eské
republice jsou zástupci zam stnanc v mnoha spole nostech leny dozor ích rad, které
kontrolují innost p edstavenstev. V Polsku jsou zástupci zam stnanc leny vedení
v n kterých státních a v n kterých nestátních podnicích, které byly nedávno zprivatizovány. Zásadn však v Polsku zam stnanci v soukromém podnikatelském sektoru nemají
obecn platné právo na zastoupení na úrovni orgán spole ností. V podnicích
privatizovaných teprve nedávno a v podnicích, v nichž privatizace momentáln probíhá,
ale i v podnicích s menšinovým podílem státu jsou zástupci zam stnanc
leny
dozor ích rad.
K volb zástupc zam stnanc je t eba poznamenat, že v Rakousku tvo í zástupci
zam stnanc volení podnikovou radou zam stnanc z ad svých len jednu t etinu
len dozor í rady u všech akciových spole ností, u všech ostatních kapitálových
spole ností s více než 300 zam stnanci a u spo itelen. V eské republice mají
zam stnanci jednu t etinu hlas v dozor í rad v akciových spole nostech s více než 50
zam stnanci a ve státních podnicích. Své zástupce zam stnanci volí bu to p ímo nebo
prost ednictvím volitel . V N mecku tvo í zástupci zam stnanc v kapitálových
spole nostech s nejmén 500 zam stnanci jednu t etinu a ve spole nostech s nejmén
2 000 zam stnanci jednu polovinu len dozor í rady. Zástupci zam stnanc jsou,
stejn jako v eské republice, voleni všemi zam stnanci bu to p ímo, nebo
prost ednictvím volitel . V Polsku tvo í zástupci zam stnanc volení všemi
zam stnanci ve spole nostech, které byly státními podniky a u nichž je nadále 100%
*
%
& +
podíl akcií v rukou státu, dv p tiny len dozor í rady. V privatizovaných
spole nostech s menšinovým podílem státu m že být po et zástupc zam stnanc
v dozor í rad r zný. Krom toho volí zam stnanci v áste n privatizovaných nebo
státních spole nostech s více než 500 zam stnanci jednoho lena p edstavenstva.
Ve všech zemích mají zástupci zam stnanc v dozor í rad stejná práva jako její ostatní
lenové. V Rakousku se však jedná o neplacenou innost. I co se týká funkce dozor í
rady, je situace ve všech ty ech státech podobná. Dozor í rada vykonává dohled nad
inností p edstavenstva, a výkon n kterých d ležitých rozhodnutí p edstavenstva je
vázán na její p edchozí souhlas. V N mecku dozor í rada volí a odvolává
p edstavenstvo a schvaluje ro ní ú etní záv rku.
Ohledn požadavk na sociální partnery je t eba se z etelem na N mecko úvodem
poznamenat, že zejména tam, kde v komunální politice dlouhá léta dominovali sociáln demokrati tí politici, jako nap íklad v Hamburku nebo také v Dortmundu, odborá i a
lenové rad zam stnanc využili svých dobrých kontakt s politickými rozhodovacími
subjekty v zájmu prosazení zájm zam stnanc . Tato cesta už v mnoha p ípadech
možná není; jednak vinou politiky preferující privatizaci, ale také z d vodu zm n ných
p edstav mnoha politik o pot ebnosti zásah politiky do fungování spole nosti.
V sou asnosti už sice byly ve všech nemocni ních koncernech z ízeny paritn obsazené
dozor í rady, z ásti i proti zna nému odporu zam stnavatel .50. Avšak okolnost, že
odborový svaz ver.di to musel v n kterých p ípadech prosadit soudní cestou, ukazuje, že
n kte í soukromí provozovatelé se po prob hlé privatizaci snaží napadnout institut
spolurozhodování zam stnanc na úrovni orgán spole ností. Zástupci zam stnanc na
tuto výzvu reagovali r znými strategiemi. Nap íklad odborá m a len m podnikových
rad zam stnanc v Hamburku a Gießenu/Marburku se díky zvýšené mobilizaci
zam stnanc poda ilo prosadit kolektivní smlouvy na úrovni kolektivní smlouvy
vyššího stupn pro oblast ve ejné služby (TVöD) a dalekosáhlé uznání institutu
spolurozhodování zam stnanc na úrovni orgán spole nosti ze strany zam stnavatele.
Tato strategie se uplat uje také ve ve ejných nemocnicích. Ve Stuttgartu se tak dokonce
poda ilo zabránit zamýšlené formální privatizaci. Obtížn jší je situace v p ípadech, když
je schopnost mobilizovat zam stnance p íliš nízká k prosazení této strategie, zejména
vinou vysoké nezam stnanosti, jako nap íklad v Erfurtu. V takových p ípadech
odborá m asto nezbývá nic jiného, než apelovat na sociální cít ní a doufat, že dojde
k uzav ení koncernové kolektivní smlouvy.
V Rakousku je odborový svaz vida, zodpov dný za soukromé neziskové a soukromé
ziskové nemocnice, konfrontován s problémem, že jednotlivé soukromé neziskové
nemocnice se stále více sdružují v provozovatelských spole nostech. Tyto spole nosti
dle vyjád ení odborá a len podnikových rad zam stnanc 51 operují jako koncerny: o
veškerých podstatných strategických aspektech se rozhoduje v centrále. Týká se to jak
strategií snižování náklad , tak i technologických novinek apod. Zárove však tyto
provozovatelské spole nosti nejsou ani akciovými, ani jinými kapitálovými spole nost50
51
Viz kapitolu 2.5.
Tyto rozhovory prob hly v rámci projektu PIQUE.
%
& +
mi a proto nemají dozor í rady. Z d vodu této konstrukce provozovatelských spole ností jsou však na úrovni centrály jen st ží uplatnitelná práva zam stnanc na spolurozhodování.
Pro ilustraci uvádíme exemplární p íklad nemocnice, která byly p edm tem pr zkumu
v rámci projektu PIQUE. Jedná se soukromou neziskovou nemocnici, která se stala
sou ástí provozovatelské spole nosti (holdingu). „Od za len ní nemocnice do holdingu
se zhoršily možnosti uplatn ní vlivu ze strany podnikové rady zam stnanc . Strategická
rozhodnutí týkající se nap . zam ení nemocnice, ale také zavád ní informa ních
systém , jako je nap . SAP, te iní p edstavenstvo holdingu. lenové rad zam stnanc
v jednotlivých nemocnicích do t chto rozhodovacích proces nejsou v bec zapojeni.
Holding nemá žádnou dozor í radu. Pokusy len podnikových rad zam stnanc v jednotlivých nemocnicích o vytvo ení dozor í rady, která by jim prost ednictvím
zastoupení zam stnanc umožnila dosp t do stadia spolurozhodování na úrovni
holdingu, obchodní vedení opakovan odmítlo. V rámci „odvetné strategie“ se lenové
rad pokusili sdružit se v jakési koopera ní síti v podob pravidelných setkání a
pravidelné vým ny informací. V rámci jednotlivých nemocnic se dle údaj len rad
zam stnanc v sou asnosti rozhoduje už jen o záležitostech malého rozsahu a dosahu.
Tento vývoj však m l za následek zm nu a vyhrocení spor a konflikt mezi radami
zam stnanc a managementem. D íve se o rozhodnutích diskutovalo a byla u in na
spole n „ve smyslu zásad sociálního partnerství“. Te se za ínají množit p ípady,
v nichž zam stnavatelé ignorují i právní p edpisy. V d sledku tohoto stavu roste po et
pracovn právních proces iniciovaných leny rad zam stnanc . P íkladem je teprve
nedávno úsp šn ukon ené soudní ízení, v n mž byl podán odpor proti rozhodnutí, dát
jedné zam stnankyni výpov .“ (Papouschek 2007:24) Mezitím se už poda ilo prosadit
a delegovat jednu zástupkyni zam stnanc do p edstavenstva.
9P
. !"&4):04(
/20 /7.) )+2
Ve všech ty ech státech existují struktury pro zastupování zam stnanc na podnikové
úrovni i na úrovni orgán spole ností, avšak jejich formy a pravidla jejich innosti se
liší. Zatímco v N mecku a Rakousku probíhá zastupování zam stnanc na podnikové
úrovni p edevším prost ednictvím rad zam stnanc , pro jejichž innost jsou v obou
zemích vytvo eny právní základy, které jim zaru ují velmi rozsáhlá práva, plní tento
úkol v oblasti zastupování zam stnanc v eské republice a v Polsku v první ad
odbory.
Nicmén jak v Polsku, tak v eské republice lze pozorovat erozi monistického systému
zastupování zájm . V Polsku stanovuje zákon ze dne 13. b ezna 2003 pro p ípady
hromadného propoušt ní, že pokud u zam stnavatele nep sobí odborová organizace,
p echázejí práva na informace a projednání v souvislosti s hromadným propoušt ním na
zástupce zam stnanc , kte í musí být jmenováni se souhlasem obchodního vedení. Toto
by se dalo považovat za první legislativní krok sm rem k duálnímu systému zastupování
zájm zam stnanc . Krom toho za ali v Polsku n kte í (velcí) zam stnavatelé se
zakládáním dobrovolných „nezávislých“ rad zam stnanc bez ú asti odbor . Situace
%
& +
v Polsku jako taková se zásadn vyzna uje rozt íšt ností odborového zastupování
zam stnanc , což p irozen znamená také pom rn slabé postavení odborových svaz .
Krom toho došlo v Polsku k vytvo ení n kolika profesních sdružení na principu
odborových svaz . Ve zdravotnictví se jedná nap íklad o léka e.
Rovn ž v eské republice zákonodárce zavedl dualizmus zastupování zájm
zam stnanc na podnikové úrovni, kdy od 1.4.2008 m že u jednoho zam stnavatele
vedle sebe existovat jak volená rada zam stnanc , tak odborová organizace. V eské
republice tradi n p evládají (monistické) podnikové, resp. základní odborové
organizace, které mají právo vést kolektivní vyjednávání se zam stnavatelem a uzavírat
kolektivní smlouvy pro všechny zam stnance (tudíž de jure také pro ne leny odbor ).
Proto se nerozlišuje mezi kolektivními smlouvami a podnikovými dohodami, nýbrž,
obdobn jako v Polsku, pouze mezi podnikovými kolektivními smlouvami a
kolektivními smlouvami vyššího stupn (které jsou pak platné na celostátní úrovni).
V roce 2000 v eské republice došlo ke zm n a dopln ní zn ní „starého“ a mezi asem
už zrušeného zákoníku práce (zákon . 65/1965 Sb.) v tom smyslu, že v podnicích m že
být zvolena také rada zam stnanc nezávislá na odborech. K 1. lednu 2001 nabyl
ú innosti zákon . 155/2000 Sb., kterým se m ní „starý“ zákoník práce. Tímto zákonem
se mj. zavádí možnost vytvo it za ur itých okolností radu zam stnanc . Na základ
ustanovení novelizovaného „starého“ zákoníku práce byla vytvo ena možnost zvolit u
zam stnavatele, u n hož nep sobí odborová organizace, radu zam stnanc , pokud
zam stnavatel zam stnává více než 25 zam stnanc . Právo odborového orgánu
zastupování zájm zam stnanc uzavírat se zam stnavatelem kolektivní smlouvy však
na radu zam stnanc nebylo p eneseno. Krom toho z stávají i n která další d ležitá
práva na informace, konzultace a sou innost výlu nou doménou odborových organizací
v podnicích (nap íklad informace o vývoji mezd nebo plat , konzultace o ekonomické
situaci zam stnavatele a jejím dalším vývoji, o vývoji nabídky volných pracovních míst
apod.). Rada zam stnanc má tudíž pouze n která práva na informace a projednání.
Jako rakouské specifikum v oblasti zastupování zam stnanc na tomto míst uvádíme
také Spolkovou komoru d lník a zam stnanc (tzv. d lnická komora). V kontextu
sociálního partnerství v Rakousku se jedná o zákonný orgán zastupování zájm všech
zam stnanc ve vztahu v i hospodá ské sfé e a vlád . K nejd ležit jším prioritám
innosti komory pat í krom pracovn právní a sociáln právní problematiky a ochrany
spot ebitel také zam stnanost, další vzd lávání, zvyšování kvalifikace a reintegrace
pracovník na trhu práce. Krom bezplatného poradenství a právního zastupování
zam stnanc spo ívá další d ležitý úkol d lnické komory v p ipomínkování návrh
zákon a v p íprav nových návrh zákon .
Co se týká nových požadavk na zástupce zájm zam stnanc , je spole ným
problémem všech ty ech stát , že postupující fragmentace a rozt íšt nost
majetkoprávních struktur z izovatel v nemocni ním sektoru zt žuje také zastupování
zájm zam stnanc . Tato situace se dále vyhrocuje, když na stran zam stnavatel
nedochází k vytvá ení svaz zam stnavatel , a tudíž neexistuje odpovídající prot jšek
na vyšší úrovni. D je se tak nap íklad v eské republice, kde tato okolnost tém úpln
znemož uje uzavírat odv tvové kolektivní smlouvy vyššího stupn . Na druhé stran
%
& +
dochází k fragmentaci také na stran odbor , a už v Rakousku na základ p i azení
vytvo eného v historickém vývoji, nebo v Polsku vinou fragmentace celého sektoru
zdravotnictví, což lze obecn považovat za charakteristický rys vývoje po roce 1989. Je
nabíledni, že tato rozt íšt nost na stran odbor nem že mít pozitivní vliv ani na jejich
pozici ve vyjednávání, ani na jejich spole enskou moc a vliv.
Mimo tyto obecné požadavky jsou pro N mecko k dispozici také podrobn jší informace.
Z d vodu velkého po tu r zných zemských zákon o personálním zastoupení
(LPersVG)52 vznikl na území N mecka v otázce práv participace zástupc zam stnanc
v rámci probíhajících privatiza ních proces jakýsi slepenec r zných p edpis , v n mž
se dá sotva vyznat. Nap íklad skutková podstata privatizace je upravena (a tudíž známa)
pouze v osmi z celkem 16 zemských zákon o personálním zastoupení (BádenskoWürttembersko, Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Hesensko, Dolní Sasko,
Porýní-Falcko, Sársko a Sasko). V ostatních zákonech se na tento proces nahlíží
nap íklad jako na p ípady „zrušení útvaru, resp. organiza ní složky“ (Trümner
2004:93n.). Každopádn má personální rada právo na ú ast v rámci tohoto procesu,
pokud o to požádá. Konkrétní podoba tohoto práva však závisí na legislativní situaci
platné v daném míst ( ili v dané spolkové zemi). Spektrum t chto práv sahá od
omezeného53 práva na spolurozhodování dle zákona v Sársku (§ 84 bod 7 SPersVG),
p es pouhé právo na projednání v Bádensku-Württembersku (§ 80 odst. 3 bod 6 LPVG
Bd.-Wü.) až po „v bec nic“ (Trümner 2004:97). V každém p ípad musí být orgány
spolurozhodování a zam stnanci o takových procesech p inejmenším informování,
p i emž je t eba uvést termín/datum, d vod, hospodá ské a sociální d sledky a
p ipravovaná opat ení (§ 613a ob . zákoníku SRN – BGB). Pokud by povinnost
informovat nebyla spln na, byla by privatizace nezákonná.
Když už privatizace probíhá, je podle Trümnera z hlediska odborá pot ebné, aby co
nejrychleji zajistili vytvo ení podnikové nebo koncernové rady zam stnanc a
požadovali vytvo ení paritn obsazené dozor í rady jakožto orgánu spolurozhodování.
Krom toho Trümner doporu uje, aby formy ú asti zástupc zam stnanc byly zajišt ny
v podob tzv. dohody o zajišt ní práv na spolurozhodování (2004:118n.). Zatímco ve
velkých nemocnicích, zkoumaných v rámci této studie, se poda ilo bez problém zajistit
zastupování zájm zam stnanc , vyskytují se v menších nemocnicích i ve vy len ných
servisních spole nostech vytvo ených z bývalých obslužných provoz ob as problémy
se zachováním t chto orgán zastupování zájm zam stnanc po prob hlé privatizaci
a/nebo vy len ní.
52
Zemské zákony o personálním zastoupení (Landespersonalvertretungsgesetze – LPersVG)
v jednotlivých 16 spolkových zemích se navzájem liší a odlišují se také od spolkového zákona o
personálním zastoupení (Bundespersonalvertretungsgesetz – BPersVG).
53 Podle jednoho rozsudku Spolkového ústavního soudu SRN (Bundesverfassungsgericht – BverfG) nesmí být rozhodnutí, která jsou – jak je tomu v p ípad privatizací – podstatnou sou ástí ve ejné moci
vlády, odejmuta orgán m výkonné moci a p enesena na nezávislé subjekty (BVerfG 27. 4. 1959,
BVerfG E 9, s. 268 a násl.). Právo spolurozhodování je tudíž v rámci takovýchto proces , resp.
událostí beztak zna n omezené.
%
& +
Jak už bylo zmín no, je po provedení privatizace v p ípad transformace právní formy
nutno p evést rovn ž dosavadní personální radu zam stnanc na podnikovou radu.
Mimo to m že v d sledku vy len ní jednotlivých provoz , resp. ástí podnik
pop ípad dojít k rozší ení dosavadního rozsahu úkol orgán spolurozhodování
zam stnanc na mnohem v tší a zárove i mnohem nep ehledn jší spektrum. I v tomto
ohledu tudíž o ekávají zástupce zájm zam stnavatel nové výzvy.
Zásadn jsou oba zákony – zákon o personálním zastoupení (PersVG) i zákon o
organizaci pracovních vztah v podniku (BetrVG) – založeny na do zna né míry
stejných principech uspo ádání kolektivních pracovn právních vztah . Rovn ž cíle
legislativy personálního zastupování ve ve ejné služb a zákona o organizaci pracovních
vztah v podniku (BetrVG) jsou si velmi podobné, protože spolkový zákon o
personálním zastoupení (BPersVG) z roku 1955 byl vytvo en po vzoru BetrVG z roku
1952. Krom toho následovaly po zm nách BetrVG z roku 1972 a 1988 s krátkým
asovým odstupem revize BPersVG (1974 a 1989).54 Tím je zajišt na podobná základní
osnova obou zákon . Jedná se zejména o principy volby zástupc a zastupování
zam stnanc , povinnost snažit se p edejít kolektivnímu sporu a zásada spolupráce
založené na d v e. A koliv jsou cíle obou zákon a n které jejich základní principy
kongruentní, p ece jen se oba zákony zna n liší co do konkrétní úpravy jednotlivých
ustanovení. Tyto rozdíly byly ješt posíleny, protože po poslední zm n BetrVG v roce
2001 zatím ješt nedošlo k p evzetí pozm n ných zásad do BPersVG.
Nejd ležit jší rozdíly mezi ob ma zákony se týkají rozsahu platnosti,55 konkrétních
formulací v ustanoveních o volb zástupc zam stnanc (zejména principy skupin
pracovník ), ustanovení o rozhodování se z etelem na jednotlivé skupiny zam stnanc a
ustanovení o uvoln ní zvolených zástupc (v etn kvót a režim uvoln ní pracovník ).
V praktické innosti se mohou projevovat zejména rozdíly v jednotlivých díl ích
právech na informace, spolurozhodování, projednání, sou innost a v oblasti dalších
forem ú asti zástupc zam stnanc . Nap íklad ve ve ejné služb platí delší postup
k dosažení ízení p ed tzv. smír ím orgánem („Einigungsstelle“; pozn. p ekl.: obdoba
„zprost edkovatele“ v oblasti p sobnosti BetrVG), obecn omezené spolurozhodování
p i opat eních týkajících se ú edník a v n kterých p ípadech také právo nad ízeného
orgánu vynést kone né rozhodnutí ve v ci. Další dopady na praktické aspekty
spolurozhodování v praxi m že mít také ve srovnání s podnikatelskou sférou omezené
právo personální rady zam stnanc podávat vlastní návrhy (tzv. iniciativní právo).
54
Zemské zákony o personálním zastoupení (LPersVG) musí dodržovat rámcové legislativní podmínky
stanovené spolkovým zákonem o personálním zastoupení (BPersVG). V rámci t chto rámcových
podmínek („mantinel “) však mezi jednotlivými zem mi existují, jak už bylo popsáno, z ásti také
podstatné rozdíly.
55 Zde se jedná v první ad o právní formu organizace, která je kritériem pro vymezení mezi
jednotlivými zákony. A koli to pro nemocni ní sektor není až tak podstatné, je vylou ení nejmenších
podnik a za ízení (tzv. mikropodnik ) z oblasti p sobnosti zákona o organizaci pracovních vztah
v podnicích (BetrVG) nejpodstatn jším rozdílem se z etelem na rozsah platnosti. V zákon o
personálním zastoupení (PersVG) jsou zahrnuty také nejmenší útvary, a sice prost ednictvím
odstup ovaného modelu zastupování zam stnanc . Další rozdíly se týkají nap íklad u
nebo
vedoucích pracovník .
%
& +
Krom toho jsou personální rady zam stnanc , které mají hierarchickou strukturu,
organizovány jinak než podnikové rady zam stnanc a také interní organizace
personální rady zam stnanc je založena na jiných principech. Velmi d ležité jsou také
omezené možnosti uzavírat tzv. služební dohody („Dienstvereinbarungen“; pozn. p ekl.:
obdoba tzv. „podnikových dohod“ v oblasti p sobnosti BetrVG) mezi personální radou
zam stnanc a vedením daného služebního útvaru. Naproti tomu v podnikatelské sfé e
neplatí pro podnikové dohody žádná zásadní omezení. V kone ném d sledku tedy
personální a podnikové rady zam stnanc vyvíjejí svou innost v jiných rámcových
právních podmínkách, ale zásadní cíle jejich innosti jsou stejné.
Problém provozovatelských spole ností (holding ), virulentní z pohledu odborového
svazu vida, který je v Rakousku zodpov dný za oblast soukromých neziskových a
soukromých ziskových nemocnic, byl vysv tlen už v p edešlé kapitole.
-
M F
Andersson, M. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the Swedish healthcare
sector/hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation of
Public Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE),
URL: www.pique.at
André, Ch. (2007): Privatisation and the Reforms of the European Health Care Systems. Paper
zpracováno pro workshop Presom „The Privatisation of Health Care in Europe“,4. ervna
2007, Wien
Atzmüller, R./Hermann, C. (2004): Liberalisierung öffentlicher Dienstleistungen in der EU und
Österreich. Auswirkungen auf Beschäftigung, Arbeitsbedingungen und Arbeitsbeziehungen. Wien
Augurzky, B. et al (2008): Krankenhaus Rating Report 2008. Qualität und Wirtschaftlichkeit.
RWI, Essen
Bähr, C./Fuchs, P. et al. (2006): Kliniken-Privatisierungswelle. Frankfurt am Main, DZ Bank
AG
Blum, K./Offermanns, M. et al. (2007): Krankenhaus Barometer. Deutsches Krankenhausinstitut (DKI), Düsseldorf, URL:
http://dki.comnetinfo.de/PDF/Bericht%20KH%20Barometer%202007.pdf
Böhlke, N. (2007): Die Kliniken gehen am Stock! Das Privatisierungsdesaster in Hamburg als
Lehrstück für Auswirkungen von Privatisierungen im Krankenhausbereich, Sozialismus
34, 10/2007, s. 21-24
Böhlke, N./Schulten, T. (2008): Krankenhäuser unter Privatisierungsdruck; in: Die Mitbestimmung, . 6/2008, s. 24-27
Böhm, K. (2008): Politische Steuerung des Gesundheitswesens. Die Rolle von Korporatismus
und Wettbewerb im Krankenhaussektor. Diskussionspapiere des Instituts für Medizinische Soziologie, 2008-1, Frankfurt am Main,
URL: http://www.klinik.uni-frankfurt.de/zgw/medsoz/Disk-Pap/Diskussionspapier20081-W.pdf
Brandt, T./Schulten, T. (2007): Liberalisation and privatisation of public services and the
impact on labour relations: A comparative view from six countries in the postal, hospital,
local public transport and electricity sectors. WSI in der Hans-Böckler-Stiftung, Düsseldorf, URL: http://www.pique.at/reports/pubs/PIQUE_028478_Del8.pdf
Brandt, T./Schulten, T./Sterkel, G./Wiedemuth, J. (Hg.) (2008): Europa im Ausverkauf. Liberalisierung und Privatisierung öffentlicher Dienstleistungen und ihre Folgen für Tarifpolitik. VSA Verlag, Hamburg
Braun, B./Müller, R. (2006): Versorgungsqualität im Krankenhaus aus der Perspektive der Patienten. Ergebnisse einer wiederholten Patientenbefragung und einer Längsschnittanalyse
von GEK-Routinedaten. Gmünder Ersatzkasse – GEK, Schwäbisch Gmünd, URL:
http://media.gek.de/downloads/magazine/GEK-Studie-VersorgungsqualitaetKrankenhaus.pdf
Buchan, J./O’May, F. (2002): The Changing Hospital Workforce in Europe; in: McKee,
M./Healy, J. (Hg.), Hospitals in A Changing Europe. Open University Press, Buckingham-Philadelphia
-
Bundesministerium für Gesundheit und Frauen (2005): Das Gesundheitswesen in Österreich.
Wien
Bürgerschaft (2004): Teilprivatisierung des LBK Hamburg. Bürgerschaft. Drucksache, 18/849,
07.09.2004
Denk, N./Schweitzer, A. (2006): Patienten-Barometer 2006. psychonomics AG in Kooperation
mit der Initiative Neue Qualität der Arbeit (INQA), URL:
http://www.inqa.de/Inqa/Redaktion/TIKs/Gesund-Pflegen/PDF/patientenbarometer2006,property=pdf,bereich=inqa,sprache=de,rwb=true.pdf
DKG (2007): Konzept für die Ausgestaltung des ordnungspolitischen Rahmens. Deutsche
Krankenhausgesellschaft e.V., Berlin, URL: http://www.dkgev.de/media/file/2460.DKGKonzept_Ordnungspolitischer-Rahmen-ab-2009.pdf
Filipic, U. (1998): Soziale Sicherung in Tschechien, in: Tálos, E. (ed.): Soziale Sicherung im
Wandel, Österreich und seine Nachbarstaaten – Ein Vergleich (Wien/Köln/Weimar:
Böhlau), s. 365-437.
Freeman, R. (2000): The Politics of Health Care in Europe. Manchester University Press, Manchester
Freeman, R./Moran, M. (2000): Reforming Health Care in Europe; in: West European Politics
Vol. 23 No 2
Greer, I. (2006): Social Movement unionism and the breakdown of neo-corporatist industrial
relations: the case of Hamburg’s hospitals. Researching Contemporary Cities international e-conference
Gröschl-Bahr, G./Stumpfögger, N. (2008): Krankenhäuser; in: Brandt, T./Schulten, T./Sterkel,
G./Wiedemuth, J.: Europa im Ausverkauf – Liberalisierung und Privatisierung öffentlicher Dienstleistungen und ihre Folgen für die Tarifpolitik., VSA-Verlag, Hamburg, s.
165-180
Guger, A./Materbauer, M./Walterskirchen, E. (2007): Alternative Ansätze zur Finanzierung des
öffentlichen Gesundheitswesens; in: Kurswechsel 2/2007
Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger (r zné ro níky do roku 2004):
Statistisches Handbuch der österreichischen Sozialversicherung. Wien
Hellowell, M./Pollock, A. (2007): Private finance, public deficits. A Report on the cost of PFI
and its impact on health services in England, The Centre for International Public Health
Policy, University of Edinburgh, URL:
www.health.ed.ac.uk/CIPHP/Documents/CIPHP_2007_PrivateFinancePublicDeficits_He
llowell_000.pdf
Hermann, Ch. (2007): Die Privatisierung der Gesundheit in Europa; in: Sozialpolitik in Diskussion, . 5 2007
Hess, W. (2005): Krankenhäuser im Spannungsfeld zwischen Reformdruck und Finanznot.
Economic Research. Allianz Group, Dresdner Bank. 49, URL:
http://www.allianz.com/images/pdf/saobj_972318_krankenh_user_06_20051.pdf
Hofbauer, I. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the Austrian healthcare
sector/hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation of
Public Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE),
URL: www.pique.at
-
Hofmacher, M. (2006): Gesundheitspolitik seit 2000: Konsolidierung gelungen – Umbau tot?
in: Talos E. et al.: Schwarz-Blau. Eine Bilanz des Neu-Regierens. LIT-Verlag, Wien
Hofmacher, M./Rack, H.M. (2006): Gesundheitssysteme im Wandel. Österreich 2006. WHO
Regionalbüro für Europa im Auftrag des Europäischen Observatoriums für Gesundheitssysteme und Politik, Kopenhagen
HOSPEEM/EPSU (2008): Social Dialogue structures in the hospital and healthcare sector in
the EU 27
IMAS (2004): IMAS-International. Ängste als Wegbegleiter der Zukunft, Umfrage 0409 (19),
Linz, URL: http://www.imas.at/report/2004/19-10.pdf
Isfort, M./Weidner, F. (2007): Pflege-Thermometer 2007. Eine bundesweite repräsentative Befragung zur Situation und zum Leistungsspektrum des Pflegepersonals sowie zur Patientensicherheit im Krankenhaus. Deutsches Institut für angewandte Pflegeforschung e.V.,
Köln, URL: http://www.dip.de/material/downloads/Pflege-Thermometer2007.pdf
Jaehrling, K. (2007): Wo das Sparen am leichtesten fällt – Reinigungs- und Pflegehilfskräfte im
Krankenhaus; in: Bosch, G./Weinkopf. C.: Arbeiten für wenig Geld. Niedriglohnbeschäftigung in Deutschland. Campus Verlag, Frankfurt am Main/New York, s. 175-210
Komise Evropských spole enství (2002): Návrh spole né zprávy: Zdravotní prevence a
geriatrická pé e: Podpora národních strategií k zajišt ní vysoké úrovn sociální ochrany
Kozek, W. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the Polish healthcare sector/
hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation of Public
Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE), URL:
www.pique.at
Kreutzer, S. (2005): Vom „Liebesdienst“ zum modernen Frauenberuf. Die Reform der Krankenpflege nach 1945. Campus Verlag, Frankfurt am Main/New York
Lamping, W. (2007): Europäische Integration und Gesundheitspolitik. Vom Paradiesvogel zum
Prestigeobjekt; in: Kurswechsel 2/2007, s. 6-17
Legido-Quigley, H./McKee, M./Nolte, E./Glinos, I.A. (2008): Assuring the Quality of Health
Care in the European Union. A case for action. European Observatory on Health Systems
and Policies, by MPG Books Ltd, Bodmin, Cornwall
Leys, C. (2007): The Privatisation of the National Health Services in the UK. Paper, p ipraveno
pro workshop Presom The Privatisation of Health Care in Europe, 4. ervna 2007, Wien
Maarse, H. (2006): The Privatisation of Health Care in Europe: An Eight-Country Analysis; in:
Journal of Health Politics, Policy and Law, Vol. 31, No. 5
Maarse, H./Meulen, R.T. (2006): Consumer Choice in Dutch Health Insurance after Reform; in:
Health Care Anal, No 14
McDonald. D./Ruiters, G. (2006): Rethinking Privatisation. Towards a Critical Theoretical Perspective; in: Public Service Yearbook 2005/6
Mills, R.J./Bhandari, S. (2003): Health Insurance Coverage in the United States 2002. US
CENSUSBUREAU, URL: www.census.gov/prod/2003pubs/p60-223.pdf
Monopolkommission (2008): Weniger Staat, Mehr Wettbewerb – Gesundheitsmärkte und staatliche Beihilfen in der Wettbewerbsordnung. Monopolkommission, Bonn
Mosebach, K. (2003): Gesundheit als Ware? Managed Care, GATS und die „Amerikanisierung“ des deutschen Gesundheitssystems; in: Prokla 132
*
-
Mossialos, E./Thomson, S. (2004): Voluntary Health Insurance in the European Union. European Observatory on Helath Systems and Policies, Brussels
Oliver, A./Mossialos, E. (2005): European Health Systems Reforms: Looking Backward to See
Forward? in: Journal of Health Politics, Policy and Law, Vol. 30, Nos. 1-2
OSZSP R (2008): Information about hospitals and labour regulations in the Czech Republic,
nezve ejn né podklady zpracované pro tuto studii
Papouschek, U. (2008): Konfessionelles Krankenhaus mit Öffentlichkeitsrecht – Teil eines konfessionellen Konzerns. Österreichische Fallstudie im Rahmen des PIQUE-Projekts,
nezve ejn ná zpráva
Pollock, A.M. (2003): NHS PLC. The Privatisation of Our Health Care. Verso Books, London
Pond, R. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the UK healthcare sector/hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation of Public Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE), www.pique.at
Puringer, U./Abbuhl, B./Dezsy, J. (2001): Quality policy in the health care systems of the EU
accession candidates. Austrian Federal Ministry of Social Security and Generations,
Wien
Rokosová, M./Háva, P. (2005): Health Care Systems in Transition – Czech Republic. WHO
Regional Office for Europe on behalf of the European Observatory on Health Systems
and Policies, Kopenhagen
Rümmele, M. (2005): Kranke Geschäfte mit unserer Gesundheit. Symptome. Diagnosen und
Nebenwirkungen der Gesundheitsreformen. NP Buchverlag, St. Pölten/Wien/Linz
Rümmele, M. (2007): Die Privatisierung von Gesundheitseinrichtungen und ihre Folgen; in:
Kurswechsel 2/2007, s. 36-45
Salfeld, R./Hehner, S. et al. (2008): Modernes Krankenhausmanagement. Konzepte und Lösungen. Springer-Verlag, Berlin/Heidelberg
Saltman, R.B./Dubois, H.F.W. (2004): The Historical and Social Base of Health Insurance Systems; in: Saltman, R.B./Busse, R./Figueras, J. (Hg.), Social Health Insurance Systems in
Western Europe. Open University Press, London
Schmidt, C./Gabbert, T. et al. (2003): Krankenhausmarkt im Umbruch – Welche Kliniken profitieren von der aktuellen Situation? in: Gesundheitsökonomie & Qualitätsmanagement
8(05), s. 294-9
Schoen, C./Osborn, R. et al. (2005): Taking The Pulse Of Health Care Systems: Experiences Of
Patients With Health Problems In Six Countries; in: Health Affair, s. 509-525
Schulten, T. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the German healthcare sector/hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation of Public
Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE), URL:
www.pique.at
Schulten, T./Brandt, T./Hermann, Ch. (2008): Liberalisation and privatisation of public services
and strategic options for trade unions, Transfer 2/08
Sen, K. (Hg.) (2003): Restructuring Health Services: Changing contexts and comperative perspectives. Zed Books, London
Shaoul, J./Stafford, A./Stapleton, P. (2007): The Cost of Using Private Finance to Build,
Finance and Operate the First Twevle NHS Hospitals in England. Nezve ejn ný rukopis
-
Simon, M. (2008): Das Gesundheitssystem in Deutschland. Eine Einführung in Struktur und
Funktionsweise. Verlag Hans Huber, Bern
Special Eurobarometer 283 (2007): Health and long-term care in the European Union.
Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities
Statistisches Bundesamt (2007a). Grunddaten Krankenhäuser 2006. Statistisches Bundesamt,
Wiesbaden
Statistisches Bundesamt (2007b). Kostennachweis der Krankenhäuser 2006. Statistisches Bundesamt, Wiesbaden
Streissler, A. (2004): Das österreichische Gesundheitswesen. Eine ökonomische Analyse aus
interessenspolitischer Sicht; in: Kammer für Arbeiter und Angestellte Wien: Materialien
zu Wirtschaft und Gesellschaft 89, Wien
Streissler, A. (2005): Gesundheitsdienstleistungen; in: Kammer für Arbeiter und Angestellte.
Zur Zukunft Öffentlicher Dienstleistungen. Zwischen Staat und Markt- Aktuelle Herausforderungen der Öffentlichen Dienstleistungserbringung . 6, s. 120-133
Tholen, J./Hemmer, E. (2004): Gemeinsamkeiten und Unterschiede der Arbeitsbeziehungen in
Polen, Tschechien und der Slowakei mit dem Schwerpunkt der Betriebs/Unternehmensebene. Kurzfassung, Bremen
Trümner, R. (2004). Beteiligungsrechte und Handlungsmöglichkeiten der Personalräte bei
Privatisierungen; in: Lorenz, F./Schneider, G.: Wenn öffentliche Dienste privatisiert
werden. Herausforderungen für Betriebs- und Personalräte. VSA-Verlag, Hamburg,
s. 92-121
Urban, H.-J. (2003): Perspektiven der Gesundheitspolitik im Neuen Europäischen Sozialmodell; in: Prokla 123, s. 433-454
ver.di (2008). Tarifinfo für die Helios Akutkliniken, Arbeitgeber lenken ein: Tarifergebnis
öffentlicher Dienst wird in „TVöD-Kliniken“ umgesetzt. Flugblatt, Berlin, URL:
http://gesundheit-soziales.verdi.de/tarifpolitik/private_konzerne/helios/data/TarifinfoHelios-Akut-0708
Verhoest, K./Sys, J. (2006): Liberalisation, privatisation and regulation in the Belgian healthcare sector/hospitals. Report produced for the EU funded research project Privatisation
of Public Services and the Impact on Quality, Employment and Productivity (PIQUE),
URL: www.pique.at
Vollmer, R. (2003): Studie über die betriebliche Altersversorgung in Unternehmen der Gesundheitsbranche; in: Lemppenau, J.: Mut zur Weichenstellung – Eine neue betriebliche Altersversorgung in der Gesundheitswirtschaft. WIKOM-Verlag, Wegscheid, s. 59-67
Wendl, M. (2008): Die Krankenhäuser in der „Lohnnebenkostenfalle“ – Über die Transformation öffentlicher Krankenhäuser in kapitalistische Unternehmen; in: Sozialismus 35 (0708), s. 41-47
WHO (2000): Sv tová zdravotnická organizace (SZO). Improving health system performance.
The World Health Report 2000. Genève, URL: http://www.who.int
WHO (2004): Gesundheit im Schlaglicht: Österreich 2004. Kopenhagen, URL:
http://www.euro.who.int/document/chh/aut_highlights_ger.pdf
WHO (2006): Databáze „Zdraví pro všechny“. Kopenhagen, URL: http://www.who.dk/hfadb