podzim 2012 - Centrum pro transfer technologií

interface
Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity
Masaryk University Technology Transfer Office’s Newsletter
autumn 2012
01
Celebrio Software:
Inspirativní spolupráce studentů,
akademiků i podnikatelů
Celebrio Software:
Inspirational cooperation of students,
academics and entrepreneurs
03
Projekt zaměřený na transfer technologií
pomůže výzkumným týmům MU
A project focused on technology
transfer will help research teams at MU
04
CAVER: Praktický komerční výsledek
mezioborové spolupráce vědců
CAVER: A practical commercial
application of interdisciplinary
cooperation of scientists
06
Projekt Platforma průmyslové
spolupráce: Základ pro kooperaci
v aplikovaném výzkumu
Platform for Industrial Cooperation
Project: Basis for cooperation in applied
research
Konference stanovila strategické
priority regionu CENTROPE
Strategic priorities of the CENTROPE
region established by conference
07
Inovační vouchery už počtvrté
podporují spolupráci firem a vědců
Innovation vouchers support cooperation
of scientists and companies
for the fourth time already
08
Antonín Hlaváček: Program MCC může
pomoci chemikům, fyzikům i ekonomům
Antonín Hlaváček: The MCC program can
help chemists, physicists and economists
10
Slovníček pojmů: Neztraťte se ve světě
duševního vlastnictví!
Glossary: Don’t lose yourself
in the world of intellectual property!
12
Získané patenty, zapsané užitné vzory
a podané přihlášky
Patents awarded, utility models
registered and applications submitted
www.ctt.muni.cz
interface
Celebrio Software:
Inspirativní spolupráce studentů, akademiků
i podnikatelů
Inspirational cooperation of students,
academics and entrepreneurs
Na počátku výzkumu uplatnitelného v praxi musí stát dobrý nápad, nadšení a ochota věnovat
projektu hodně práce. Nebývá však běžné, aby toto vše nabídli studenti bakalářského programu,
přesvědčili akademické pracovníky k podpoře a společně s nimi vizi dotáhli do podoby spin-off
firmy. Že to jde, dokazuje projekt Celebrio Software z Fakulty informatiky MU, u jehož zrodu
stál studentský tým Bc. Martina Nováka a doc. Tomáš Pitner.
At the beginning of research applicable in practice, there must be a good idea, enthusiasm and
willingness to devote much of your time to a project. It is however rare for this all to be offered
by bachelor-grade students, who persuaded academics to lend them support and together they
developed the initial vision into a spin-off company. The Celebrio Software projects from the
Faculty of Informatics proves that it is possible. The project was created by the student team of
Bc. Martin Novák and Associate Professor Tomáš Pitner.
Bc. Martin Novák: „Chtěli jsme
pracovat na projektu
s praktickými výsledky.“
Bc. Martin Novák: „We wanted to
work on a project
with practical results.“
K čemu systém Celebrio slouží?
Jedná se o operační systém určený především
pro seniory. Jeho posláním je nabídnout možnost
pracovat s počítačem i lidem, kteří mají specifické potřeby, preferují jednoduchost a přehlednost a jde jim hlavně o funkčnost – bez nutnosti
se učit komplikované ovládání. Díky Celebriu si
i lidé bez zkušeností s počítačem rychle mohou
on-line povídat s přáteli, hledat informace, číst
knihy nebo hrát hry. What is the Celebrio system for?
It is an operational system designed especially
for seniors. Its mission is to offer the possibility
of working with computer to people with specific needs, who are preferring simplicity, easy
orientation and above all, functionality – without the need to learn complicated controls.
Thanks to Celebrio, people with no computer
experience can chat with friends, search for information, read books or play games quickly. Jak vznikla myšlenka takového produktu?
S kamarádem Petrem Kuncem podnikáme už od
osmnácti let. Když jsme nastoupili do 1. ročníku
How did you come up with that idea?
Me and my friend Petr Kunc were involved in
entrepreneurship since we were eighteen. When
autumn 2012
01
bakalářského studia na
FI, chtěli jsme pokračovat v práci, jejíž výsledky se dají využít v praxi.
Na základě debat a průzkumů jsme se rozhodli
pro projekt, který seniorům umožní jednoduše ovládat počítač.
Kdy jste oslovili pedagogy z FI s žádostí
o spolupráci?
Prakticky ihned. Měli jsme vůli se rozvíjet, pracovat na Celebriu a dělat vedle studia něco
navíc. A měli jsme velké štěstí, že jsme narazili právě na doc. Tomáše Pitnera a Dr. Jaroslava
Škrabálka. Zásadní byl především vstřícný postoj
doc. Pitnera, který po vyslechnutí našich argumentů řekl, že projektu věří a chce ho podpořit. V té době na FI vznikala Laboratoř softwarových architektur a informačních systémů
(LaSArIS). Náš tým do ní byl začleněn, získali jsme možnost využívat její zázemí, vybavení i know-how, dokonce jsme několikrát mohli
čerpat finanční podporu. Kde jste získávali znalosti nutné pro start
podnikání?
Vstoupili jsme do kontaktu s Jihomoravským
inovačním centrem (JIC), kde jsme úspěšně prošli prvním českým akcelerátorem pro start-upy
StarCube. To nás hodně posunulo – učili jsme
se vytvářet business plán, chápat finanční toky
apod. Navíc jsme díky úspěchu v akcelerátoru
získali i inkubaci a dnes jsme jednou z inkubovaných firem v rámci JIC.
Systém Celebrio ještě před dokončením finální verze zpopularizovaly soutěže.
S prototypem jsme zvítězili v českém kole
Microsoft Imagine Cupu, v celosvětovém finále v New Yorku jsme v nejprestižnější kategorii postoupili do TOP 18. V ČR jsme obsadili 1. místo také v soutěžích Vodafone Nápad
roku a Ekonom Student Podnikatel. Tyto úspěchy nám velmi pomohly např. při hledání partnerů. Zároveň náš tým, jehož jádro se rozrostlo na osm lidí, vnitřně motivovaly. A motivace
je nutná – vždyť tito kolegové byli ochotní na
projektu téměř dva roky pracovat bez mzdy.
V jaké fázi se Celebrio nachází nyní?
Uvědomili jsme si nutnost spojení s investorem.
V zimě jsme zahájili jednání s několika firmami
a nakonec jsme našli společnou řeč s Petrem
Zámečníkem. Jeho důvěra nás posunula opět
dále a díky investici na Celebriu nyní pracují již
téměř dvě desítky lidí. Aktuálně se chystáme
začít Celebrio prodávat, jedním z brzkých kroků
bude také založení spin-off s Masarykovou
univerzitou.
Váš tým již působí pod hlavičkou firmy
Celebrio Software, s.r.o. Spolupracovali jste
zde i s Centrem pro transfer technologií MU?
CTT MU nám pomohlo ve finální fázi – mělo
ústřední roli při zprostředkování a vyjednávání
konkrétních podmínek mezi námi a FI. Ceníme si
i jeho administrativní podpory a právních služeb.
Těší nás, že zůstaneme ve spojení s MU – jednak
jí chceme vrátit něco z toho, co nám poskytla,
jednak náš tým akademická sféra baví, máme
rádi technologie a chceme se dále vzdělávat.
02
doc. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D.:
„Celebrio je dobrý příklad pro ostatní
studenty.“
Čím vás Martin Novák v 1. ročníku přesvědčil, že jste se tehdy neznámý tým studentů rozhodl na FI podpořit?
Za prvé mě zaujal zápal, s nímž přišel – takové
nadšení pro věc a cílevědomost se často nevidí.
A za druhé nepřišel sám, už tehdy existovalo jádro
týmu Celebrio – tehdy Albireo – jehož členové
se znali a měli na co navazovat. Bylo zřejmé, že
chtějí na něčem užitečném pracovat, jejich projekt navíc zapadal do koncepce zakládané laboratoře LaSArIS. A možnost podílet se na budování
základů budoucí spin-off byla i pro mě výzvou. Jakou konkrétní pomoc laboratoř Celebriu
poskytla?
Dali jsme týmu k dispozici prostory, v nichž mohl
projekt rozvíjet, nabídli jsme mu také prostor
ve výuce – nejprve jednorázově v seminářích,
v poslední době i na
regulérních cvičeních.
Projekty děkana umožnily Celebrio podpořit
i finančně. Já sám jsem
se členům týmu snažil předávat i prospěšné kontakty – např. na Univerzitu třetího věku, s jejímiž
posluchači mohli produkt zkoušet.
Co bylo podle vás pro dosavadní úspěch
Celebria klíčové?
To, že se Martinu Novákovi podařilo tým napojený na projekt udržet a rozvinout. Vytvořil odhodlané jádro a dokázal s ním expandovat do velikosti nutné pro fungování životaschopné firmy.
Dobře motivovaný tým je v IT projektech nejdůležitější. Je třeba si uvědomit, že kvalitní odborník v tomto oboru může získat výborně placené
zaměstnání v mezinárodní firmě, zatímco u podobných projektů jde do podstatně většího rizika. Zde nestačí být expert, ale také nadšenec,
který si věří. Mají členové týmu čas i na akademické
aktivity?
Těší mě, že v týmu, který má komerční ambice, jsou zároveň výborní studenti. Vedle podnikatelských aktivit se vzdělávají, zvládají s akademiky psát články atd. Je to dobrý příklad pro
ostatní studenty, že studium a byznys lze zajímavě skloubit.
Co byste poradil studentům s podobnými
ambicemi jako Celebrio?
Stavět na motivovaném týmu. Dále neváhat a hledat si institucionální podporu – potřebná infrastruktura je na FI vybudována a nadaným studentům-podnikatelům k dispozici. Vedle podpory
univerzity je klíčová třeba podpora JIC a časem
také investora – to posune projekt z fáze start-upu do reálného světa podnikání.
Jak bude spolupráce FI a Celebria pokračovat?
Po podpisu smlouvy o spin-off a finančním vyrovnání se završí počáteční fáze. Dále hodláme
s Celebriem spolupracovat obdobně jako s ostatními firmami ve Sdružení průmyslových partnerů.
Tzn. stabilní kooperaci, výzkumné projekty, možnost pro studenty pracovat ve firmě na diplomových pracích apod. autumn 2012
we enrolled into 1st year of bachelor study at
FI, we wanted to continue in work that can be
used in practice. Based on discussions and surveys, we decided for a project that allows seniors to use computer easily.
When did you contacted the FI pedagogues, asking for cooperation?
Virtually immediately. We had the will to develop, to work on Celebrio and to do something else besides study. We were very lucky
to encounter Assoc. Prof. Tomáš Pitner and
Dr. Jaroslav Škrabálek. Truly fundamental was
the helpful attitude of assoc. prof. Pittner, who,
after hearing our arguments, declared that he
trusts the project and wants to support it. Just
in that time, the Lab of Software Architectures
and Information Systems (LaSArIS) was being
created. Our team was incorporated into it,
we get to use its equipment and know-how,
we even managed to gain financial support
several times. Where did you get the knowledge necessary for starting your own business?
We got in touch with South Moravia Innovation
Centre (SIC), where we successfully went through the first Czech start-up accelerator StarCube.
That gave us a big boost – we learned how to
create a business plan, get a grasp of financial
flow, etc. Moreover, thanks to the success in
accelerator, we secured an incubation, and now
we are one of the JIC-incubated companies.
The Celebrio System was popularized even
before finishing the final version, thanks to
competitions.
We won the Microsoft Imagine Cup with the
prototype, and in the world finals in New York,
we managed to place in the TOP 18 in the most
prestigious category. In the Czech Republic, we
finished 1st in the Vodafone Idea of the Year
and Economist Student Entrepreneur competitions. These successes helped us greatly e.g. in
search for partners. At the same time, our core
team (that grew to 8 people in the meantime)
got great inner motivation. And it was much
needed – these colleagues were willing to work
on the project for two years with no salary. What phase is Celebrio in now?
We realized the necessity of joining with investor. We started negotiations with several
companies and finally we found a common
ground with Petr Zámečník His trust helped us
to move forward again, and thanks to the investment, almost twenty people are working
on Celebrio now. Currently we want to start
selling Celebrio, one of the first steps will be
establishing a spin-off company with Masaryk
University.
Your team now works under the company
Celebrio Software, Ltd. Have you cooperated
with the Technology Transfer Office of MU?
TTO MU helped us in the final phase – it played a crucial role in mediation and negotiations of specific conditions between us and FI.
We highly appreciate its administrative support
and legal services. We are glad to be still have
ties to MU – we want to repay for something
we got from it, and our team likes the academic field, we like technologies and we want to
continue our education.
interface
Assoc. Prof. RNDr. Tomáš Pitner,
Ph.D.: „Celebrio is a good example
for other students.“
What interested you in the 1st year student
Martin Novák’s offer, so that you decided to
support the then-unknown team of students
at FI?
First of all, I was taken by the enthusiasm he came
with – such ardour and sense of purpose is rare
to be seen. Second, he did not come alone – the
core of the Celebrio – Albireo that days – team
already existed. Its members knew each other,
and there was a lot of work to tie-in. It was clear
that they want to work on something useful, and
their project fitted into the concept of the LaSArIS
lab that was just being established. The possibility to participate in building the fundaments of
a future spin-off was a challenge for me as well.
What specific kind of help the lab offered to
Celebrio?
We lent them premises to work and develop the
project in, we also offered them a place in teaching courses – first one-shot seminars, recently
also in regular practices. The dean’s projects helped us to support Celebrio also financially. I have
personally tried to share useful contacts with
the team – e.g. the Third Age University, whose
attendees helped to test the product.
In your opinion, what was crucial for the success of Celebrio so far?
Definitely the fact that Martin Novák managed
to keep and further develop the project team. He
created a determined core and was successful in
expanding it to the size needed for functioning of
a viable company. A well-motivated team is crucial for IT projects. It is necessary to be aware that
a high-quality expert in this field can get a royally paid job in international company, whereas
such projects are far more risky. Being an expert
is not enough here, you must be an enthusiast
who believes in oneself. What advice would you give to students with
ambitions similar to Celebrio?
To build on a motivated team. To not hesitate
and to search for institutional support – the necessary infrastructure is available at FI and fully
at disposal to talented students-entrepreneurs.
Besides the school’s support, the support of JIC
and eventually investor is crucial as well – it will
help to move the project from a start-up to a real
business world.
How is the Celebrio – FI cooperation going
to continue?
After signing the spin-off contract and financial compensation, the initial phase will be closed. We intend to cooperate with Celebrio in
the same vein as with other companies in the
Industrial Partners Association – i.e. stable cooperation, research projects, possibility for students to work on their theses there, etc. Celebrio Software, s.r.o.
www.celebriosoftware.com
LaSArIS
http://lasaris.fi.muni.cz
Projekt zaměřený na transfer technologií
pomůže výzkumným týmům MU
A project focused on technology transfer
will help research teams at MU
Profesionální pomoc při konkrétním uplatňování výsledků výzkumu v praxi, čerpání zkušeností od renomovaných zahraničních pracovišť, podpora připravenosti týmů na efektivní aplikovaný výzkum… To vše vědcům Masarykovy univerzity přinese projekt Transfer technologií na MU
realizovaný Centrem pro transfer technologií (CTT).
Professional help in transforming results of research into practical applications, exchanging experience and knowledge with renowned foreign institutions, support of teams in effective, applied
research…all these will be made available by the project Technology Transfer at MU realized by
the Technology Transfer Office (TTO).
Na MU působí desítky špičkových výzkumných
týmů, které pracují na projektech s atraktivními
výstupy pro praxi a komerční uplatnění. Časová
vytíženost vědců i jejich koncentrace na odborné
vyřešení problému či úkolu však často způsobí,
že tento potenciál zůstane nevyužit. Všestranně
zvýšit šance na uplatnění vědeckých výsledků
v praxi umožní právě projekt Transfer technologií na MU, na nějž univerzita získala 55 milionů korun z evropského Operačního programu
Výzkum a vývoj pro inovace. Realizace projektu byla zahájena 1. června
2012 a pracoviště MU tak z něj mohou těžit již
nyní. Tým CTT si je dobře vědom, že projekt
představuje výjimečnou příležitost pro rozvinutí a stabilizaci aktivit spojených s transferem
technologií, na které se CTT zaměřuje již od roku
2005. Proto si pro projekt stanovil tři vzájemně
propojené cíle: 1) zvýšit připravenost vybraných
výzkumných skupin MU na aplikovaný výzkum
a přímý transfer jejich výstupů do praxe, 2) celkově profesionalizovat proces transferu technologií na univerzitě a 3) stabilizovat služby v této
oblasti – včetně jejich rozložení mezi interní pracoviště a dodavatele. Všechny tyto činnosti směřují ke společnému výsledku: uplatňování vědeckých výstupů a navazování užší spolupráce mezi
pracovišti MU a podnikatelskou sférou.
Eva Janouškovcová
ředitelka Centra pro transfer technologií MU
Director of Technology Transfer Office MU
Masarykova univerzita prochází výjimečným
obdobím. Pokračují rekonstrukce univerzitních
budov a laboratoří a probíhá nebo je zahajována
výstavba dalších objektů,
často s nejmodernějším
přístrojovým vybavením
a špičkovým zázemím
pro generování nových znalostí a výstupů.
I proto se MU stává stále atraktivnějším
partnerem pro vnější subjekty. Nejčastěji
soukromé společnosti cíleně vyhledávají
spolupráci s univerzitou v konkrétní oblasti. Může jít o jednorázový servis či službu,
mnoho firem však upřednostňuje dlouhodobější spolupráce spočívající ve společném hledání nových postupů a zlepšení.
Spolupráce má různou podobu – od nezávislých konzultací přes zadávání témat studentských prací či společné VaV projekty
(financované s veřejnou podporou či zcela
bez ní) až po převod výstupů a duševního
vlastnictví nebo vznik spin-off společností, které výstupy dále uchopí a rozvedou.
Spolupráce s tzv. aplikačními partnery
je pro univerzitu zajímavá a v mnoha směrech přínosná i potřebná. A Centrum pro
transfer technologií MU je zde proto, aby
se stalo vaším průvodcem ve spleti souvisejících problémů a překážek. Masaryk University is going through an extraordinary period. Reconstructions of university buildings and labs are running and/
or new objects are being built, quite often
with state-of-the-art technical equipment
and top quality background for generating
new knowledge and results.
This is one of the reasons why MU is becoming more and more attractive partner
for outer subjects. Most often, private companies seek collaboration with the university in a particular field of interest. This may
consist of a one-time service, many companies however prefer longer-term collaboration, characterized by joint search for new
procedures and improvements. The collaboration may take many forms – from independent consulting through setting the
topics for student works or joint R&D projects (financing supported by public funds
or without their support) to transfer of outcomes and intellectual property or founding spin-off companies that further develop the outcomes.
Collaboration with the so-called application partners is interesting for the university, and in many cases also beneficial
and needed. And the Technology Transfer
Office of MU is here to be your guide
through the tangle of related problems and
hindrances. autumn 2012
03
V jednotlivých případech budou výzkumníkům pomáhat speciálně vyškolení pracovníci CTT, stejně jako zkušenosti dlouhodobě
úspěšných zahraničních pracovišť zaměřených
na transfer technologií.
Projekt, který bude završen v květnu 2015,
vychází nejen z tradičního výzkumného zaměření MU, ale i z konkrétních praktických potřeb
samotných vědců. Pracovníci CTT jsou připraveni jim poskytnout všestrannou odbornou podporu a poradenství. Centrum pro transfer technologií MU
bylo založeno v lednu 2005
zaměřuje se na ochranu duševního vlastnictví
zaměřuje se na podporu uplatnění
a komerčního využití výsledků VaV
pracovišť MU
spolupracuje s 50 výzkumnými týmy
spravuje 70 patentových přihlášek,
udělených patentů a užitných vzorů
Kontaktní osoba projektu TT na MU
Mgr. Lenka Zemanová
e-mail: [email protected]
The Masaryk University employs tens of high-quality research teams working on projects
with outcomes attractive for practical and commercial use. The busyness of scientists and
their concentration on the scientific solution
of problem or task however sometimes hinders the transfer to application and causes
that the potential remains often unfulfilled.
An overall increase of chances of applying research results in practice is enabled by the project Technology Transfer at MU, where the
university gained a 55 million CZK of support
from the Operational Program Science and
Development for Innovations.
The project was started on June 1st, 2012
and MU teams can already reap its rewards.
The TTO team is fully aware of the fact that the
project embodies an exceptional opportunity
to develop and stabilize the technology transfer activities the TTO is working on since 2005.
Therefore, they defined three objectives of the
project: 1) to increase the readiness of selected
MU research groups for applied research and direct transfer of their outputs to practice, 2) to
professionalize globally the process of technology transfer at the university and 3) stabilize the
offered services in this field, including their allocation between internal teams and contractors.
All these activities have a common result: utilizing the scientific results and establishing closer
cooperation between MU teams and entrepreneurial field. In specific cases, the researchers
will be helped by specially trained TTO employees, as well as by experience of long-term successful foreign TT institutions and teams.
The project, ending in May 2015, draws
upon both from the traditional research focus
of MU and from the practical needs of the scientists themselves. The TTO team is prepared
to offer expert support and counsel in all ways
possible. Technology Transfer Office of MU
Established in January 2005
Focused on protection of intellectual
property
Focused on support of application and commercial utilization of MU R&D
outcomes
Cooperates with 50 research teams
Manages 70 patent applications,
patents and utility models awarded
Contact: www.ctt.muni.cz
CAVER: Praktický komerční výsledek
mezioborové spolupráce vědců
CAVER: A practical commercial application
of interdisciplinary cooperation of scientists
Software CAVER Viewer, který slouží k pokročilé analýze a vizualizaci proteinových struktur,
si ve světě vědy i podnikání získává zasloužené renomé. U zrodu společnosti CaverSoft s. r. o.,
která se zabývá jeho vývojem a prodejem, stála mezioborová spolupráce vědců z Fakulty informatiky a Přírodovědecké fakulty MU.
The CAVER Viewer software that serves for advanced analysis and visualization of protein
structures, gathers deserved reputation in both scientific and business world. At the birth of the
CaverSoft, Ltd. was an interdisciplinary cooperation of scientists from the Faculty of Science and
Faculty of Informatics of MU.
Projekt CAVER má za sebou již šestiletou historii. Jeho iniciátorem byl profesor Jiří Damborský
z Loschmidtových laboratoří, které se na PřF
MU věnují konstrukci proteinů pro biotechnologie. „Prostřednictvím docenta Jiřího Sochora,
vedoucího Katedry počítačové grafiky a designu FI MU, oslovil nás studenty – s tím, zda bychom se nechtěli podílet na řešení zajímavého
vědeckého problému. Ten se týkal analýz molekul proteinu obsahujícího dutiny. Pokud se do
těchto dutin podaří dopravit specifickou malou
molekulu, může proběhnout chemická reakce,
jejíž produkty nacházejí široké praktické uplatnění ve farmaceutickém, chemickém a biotechnologickém průmyslu. Trojice studentů FI, mezi
nimi i já, se rozhodla do projektu zapojit a věnovali jsme souvisejícímu výzkumu své diplomové práce,“ vzpomíná na počátky Dr. Barbora
Kozlíková, spoluzakladatelka CaverSoftu.
Tým studentů z FI se seznámil s dosavadním ne zcela uspokojivým řešením a přišel s nápadem, který se ukázal jako správná cesta.
Asi po roce práce byla první verze programu
04
otestována. Vědci z PřF s ní byli spokojeni, což
položilo základ další spolupráce. „Naše trojice pokračovala ve vývoji softwaru i v doktorském studiu a postupně vzniklo několik verzí.
Protože jsme především počítačoví grafici, časem
nás napadlo, že bychom výzkumníkům proteinů mohli nabídnout vytvoření vizualizační nadstavby softwaru. Tak se zrodil CAVER Viewer,
který po bouřlivém vývoji a překonání řady vývojových potíží dospěl do dnešní plně fungující podoby,“ uvádí Kozlíková. Po celou dobu
tým podporovali a podporují oba zmínění akademici. Barbora Kozlíková doplňuje: „Profesor
Damborský vývoji softwaru udává správný směr,
neboť se dobře orientuje v trendech v této oblasti. Zejména při vývoji a testování nám významně pomohla i spolupráce s jeho kolegy
Dr. Antonínem Pavelkou, Dr. Evou Chovancovou
nebo Dr. Janem Brezovským. Docent Sochor je
nositelem klíčových vizí týmu, přináší do něj
znalosti důležitých algoritmů a technik z oblasti počítačové grafiky a interakce člověka
s počítačem.“ autumn 2012
Kromě samotného softwaru prošel vývojem
i tým podílející se na jeho tvorbě. Před třemi
lety se jeho součástí stali další doktorští studenti FI včetně Mgr. Viléma Šustra. „Jak práce
pokračovaly, začalo být zřejmé, že původně
čistě akademický projekt má komerční potenciál. Signálem byla skutečnost, že základní verzi,
kterou si z našeho webu lze zdarma stáhnout,
začaly používat renomované firmy i univerzitní
pracoviště. Abychom komercializaci napomohli, rozhodli jsme se v roce 2011 založit spin-off
firmu CaverSoft. Společníky ve firmě jsou profesor Damborský, docent Sochor a jejich někdejší či současní studenti: Barbora Kozlíková, Petr
Beneš, Ondřej Strnad a já,“ vysvětluje Šustr.
Při zakládání spin-off vědcům výrazně pomohlo Centrum pro transfer technologií MU.
Poskytlo jim především právní služby a jeho
pracovníci připravili smlouvu o odkupu duševního vlastnictví od univerzity. Také dnes s tímto
pracovištěm tým CaverSoftu konzultuje některé
otázky. Barbora Kozlíková dodává: „Spolupráce
s univerzitou je oboustranně prospěšná a určitě
v ní budeme pokračovat. Někteří studenti pod
naším vedením pracují na svých závěrečných
pracích – a my tak poznáváme nadané lidi s potenciálem rozšířit náš tým. Navíc pro akademická pracoviště – potenciální klienty CaverSoftu –
je naše alma mater zárukou kvality.“
Po založení společnosti následovaly dva klíčové milníky pro nastartování komercializace.
Prvním se stala úzká spolupráce s Dr. Ondřejem
Valinou, který se zasloužil o dotažení byznys
interface
Dr. Barbora Kozlíková, Mgr. Vilém Šustr
plánu do současné podoby a položení základů marketingu. Stal se tak plnohodnotným členem týmu. Druhý mezník představovalo další
rozšíření spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem a zapojení do akcelerátoru start-upů StarCube. Mentoři JIC vědcům poskytují
know-how z oblasti byznysu, pomáhají jim mapovat konkurenční prostředí apod. Vilém Šustr
dodává: „Ondřej Valina nás oslovil na základě
článku, který si o CAVERu přečetl v médiích.
Z toho je vidět, že i publicita v rámci ČR je důležitá. Zapojení do StarCube nám pak v mnoha
ohledech otevřelo oči.“ A v jaké fázi se software i CaverSoft nacházejí dnes? „Připravujeme zahájení prodeje komerčních licencí – pro nekomerční výzkum však
i nadále bude základní verze k dispozici zdarma.
Náš potenciální trh zahrnuje především farmaceutické a biotechnologické firmy, jako perspektivní se jeví zřejmě i oblasti zemědělství,
potravinářství a kosmetiky. Platícím uživatelům
softwaru připravujeme nabízet všestrannou uživatelskou podporu, zaostávat nebude ani vývoj
nových verzí,“ vypočítává Vilém Šustr. Projekt CAVER má aktuálně asi 4500 registrovaných uživatelů převážně z USA, Japonska
a Německa. Program byl již citován v bezmála
190 odborných publikacích a médiích. The CAVER project is already six years old. The
originator of the project was prof. Jiří Damborský
from the Loschmidt Laboratories from FSc MU,
that focus on protein construction for biotechnology. “He asked us students - through Assoc.
Prof. Jiří Sochor, the head of Department of
Computer Graphics and Design of FI MU - whether we would like to participate in solving an interesting scientific problem. The problem was
an analysis of protein containing hollow spaces caves. If it is possible to transport a small molecule into these caves, a reaction can occur whose
products finds great use in pharmaceutical, chemical and biotechnological industry. A trio of FI
students, including me, decided to join the project and focus our diploma theses on related research,” reminisces Dr. Barbora Kozlíková, co-founder of CaverSoft
The FI student team learned about the current,
not quite satisfactory solution, and came up with
an idea that proved to be on the right track. After
approximately a year, first version of the program
was tested. The scientists from FSc were satisfied
with it, so the cooperation continued. “Our trio
continued in developing the software during our
doctoral studies and several versions were born.
Because we are computer graphic designers, we
came up with the idea that we can offer the protein researchers some visualization add-ons for
the software. So the CAVER Viewer was born,
and after turbulent development and overcoming
of many development difficulties, it reached the
current, fully functional status,” states Kozlíková.
During all the time, the team was supported by
the mentioned academics. “Professor Damborský
helps to maintain the right direction of development, because he is well oriented in trends in the
field. When developing and testing the program,
the cooperation with his colleagues Dr. Antonín
Pavelka, Dr. Eva Chovancová or Dr. Jan Brezovský
helped us significantly. Associate Professor Sochor
is the vision creator and bearer of the team, he
brings the knowledge of important algorithms
and techniques of computer graphics and man-computer interaction.”
Besides the software itself, the team also went
through development. Three years ago, further
doctoral students from FI joined it – including
MSc. Vilém Šustr. „As the work went, it became apparent that the project has commercial potential. A clear signal was that the basic version,
downloadable for free from our web, started to
be used by renowned companies and university
research teams. To help the commercialization, we
decided to found a spin-off company CaverSoft
in 2011. The partners in the company are prof.
Damborský, assoc. prof. Sochor and their current
or former students: Barbora Kozlíková, Petr Beneš,
Ondřej Strnad and me,” explains Šustr.
During the founding of the spin-odd, the
Technology Transfer Office of MU helped the
scientists a lot. Primarily it offered legal services
and its experts prepared the agreement of purchasing the intellectual property from the university.
Nowadays the CaverSoft team also consults some
questions with TTO. “Cooperation with university is mutually beneficial and we certainly want to
continue in it. Some students work under our supervision on their theses – therefore we meet talented people with the potential to join our team.
And for the academic users – potential CaverSoft
clients – our alma mater’s name guarantees quality,“ adds Kozlíková.
After the company was founded, two crucial milestones for starting the commercialization
followed. The first was a close cooperation with
Dr. Ondřej Valina, who helped to finalize the business plan and founded the marketing. He became a full-fledged member of the team. The second milestone was broadening the cooperation
with South Moravia Innovation Centre and joining the StarCube accelerator. The SMIC mentors offer the scientists the know-how from business field, to map the competition etc. “Ondřej
Valina contacted us when he read an article on
CAVER in media. This shows that publicity, even
at Czech Republic level, is important. Joining the
StarCube then opened our eyes in many ways”,
adds Vilém Šustr.
And in what phase is the software and
CaverSoft now? “We are preparing to start selling commercial licenses – but for non-commercial research, the basic version will still be available
free of charge. Our potential market encompass
pharmaceutical and biotechnological companies,
other prospective fields are agriculture,food and
beverage industry and cosmetics. We prepare to
offer full user support to paying customers, and
we will definitely develop new versions, “ Vilém
Šustr lists.
The CAVER project has approximately 4500
registered users, mainly from USA, Japan and
Germany. The software was cited in almost 190
publications and media.
CaverSoft s. r. o.
www.caver.cz
Loschmidt Laboratories
http://loschmidt.chemi.muni.cz
autumn 2012
05
Projekt Platforma průmyslové spolupráce:
Základ pro kooperaci v aplikovaném výzkumu
Platform for Industrial Cooperation Project:
Basis for cooperation in applied research
Projekt Platforma průmyslové spolupráce (PPS)
vznikl na Fakultě informatiky MU a je financován ze strukturálních fondů EU. Od svého
počátku v červenci 2011 je realizován za podpory Laboratoře softwarových architektur a informačních systémů (LaSArIS). Hlavním cílem
PPS je stabilizovat spolupráci s průmyslovými
partnery, soustředit tyto aktivity do tematicky příbuzných uzlů a vytvořit solidní platformu pro další rozvoj výzkumu.
Těžištěm projektu je tzv. dvoufázový model
stáží, který propojuje snahy zapojit odborníky
z firem do dění na FI, zvýšit povědomí studentů o problémech z praxe a harmonizovat požadavky průmyslu a akademické sféry. V první
fázi se studenti seznámí s trendy v technologiích již na FI – v předmětech navržených ve
spolupráci s firmami. Tato výuka je projektová
a zadání pochází buď od firem samotných, nebo
z konzultací s nimi. Studenti tak mají možnost
dozvědět se od specialistů o aktuálním vývoji v komerční praxi a nabyté znalosti si osvojit
řešením reálného projektu. Úspěšné projekty
jsou dále rozvíjeny ve formě závěrečných prací,
mohou též zvýhodnit řešitele při přihlášce na
stáž do firmy. Tento formát je úspěšně zaveden v kurzu Pokročilé Java technologie: JBoss
a bude aplikován i na další předměty.
Samotná stáž ve firmě již tvoří druhou fázi
modelu. Díky předběžnému seznámení s oblastmi zájmu konkrétní firmy sem studenti nastupují dobře připraveni. Po absolvování stáže
vypracují studii, která může sloužit firmě jako
inspirace pro další aktivity. Některé poznatky
jsou zohledněny ve výuce prostřednictvím konzultantů PPS.
Do obou fází se zapojují hlavní partneři
projektu: Red Hat Czech, IBM Česká republika a Microsoft. Spolupráce však není omezená pouze na ně. Jednou z klíčových oblastí
podpory je pomoc začínajícím firmám (tzv.
start-upy). Proto byl přizván čtvrtý partner –
Jihomoravské inovační centrum (JIC). V předmětu Inovace a podnikání v IT pořádaném JIC
ve spolupráci s PPS jsou účastníci vedeni k vytvoření podnikatelského záměru, který je pak
rozvíjen ve funkční podnikatelský model a vlastní start-up. JIC též nadějným firmám umožňuje
zapojit se do programu podpory start-upů, tzv.
StarCube. Jednou z úspěšně podpořených firem
je i Celebrio Software (viz článek na straně 1).
Studenti se účastní také stáží u těchto nově
založených společností a získávají zkušenosti v projektovém managementu v IT. Díky JIC
má PPS možnost zapojit do spolupráce i malé
dynamické firmy, které doplňují portfolio průmyslových partnerů pro ustálení spolupráce
v oblasti aplikovaného výzkumu. Konference stanovila strategické
priority regionu CENTROPE
Strategic priorities of the CENTROPE
region established by conference
Projekt CENTROPE CAPACITY, jehož kořeny sahají do roku 2003, se zaměřuje na rozvoj a růst
přeshraničního znalostního regionu ležícího na
území Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska.
Cílem projektu podporovaného programem
Evropské unie CENTRAL EUROPE je posilovat
v rámci CENTROPE konkurenceschopnost, kreativitu a udržitelný růst i prohlubovat úspěšně
probíhající evropskou integraci. Pro letošní rok
jsou hlavními body spolupráce nejdůležitější iniciativy v oblasti znalostního regionu, lidského
kapitálu, územní integrace, cestovního ruchu
a kultury. Na tato témata se zaměřila i konference CENTROPE Summit 03, kterou 21. května
2012 hostilo Brno a Jihomoravský kraj.
Nejvyšší političtí představitelé, hejtmani a primátoři regionů a měst CENTROPE se zde zavázali, že budou pracovat na společném cíli stát
se atraktivním znalostním regionem mezinárodního významu, který bude všestranně podpořen výbornou konektivitou a dostupností.
Ústředním bodem strategické vize CENTROPE
pro nejbližší roky se stalo položení základů konkurenceschopnosti a prosperity. Pro dosažení tohoto cíle zde Politická rada CENTROPE schválila čtyři hlavní priority. První je vysokokapacitní
dopravní infrastruktura jako základní předpoklad hospodářského růstu. Společným nástrojem
06
rozvoje dopravy se stane především dokument
CENTROPE Infrastructure Vision 2030. Druhou
prioritou jsou uživatelsky přívětivé služby veřejné dopravy, resp. integrovaný systém přeshraniční dopravy s účinným plánem koordinace.
Třetí priorita – mezinárodně viditelná spolupráce v oblasti výzkumu – se opírá o 25 univerzit,
stovky výzkumných institucí, podnikatelské aktivity a inovační centra. Poslední z priorit představují udržitelné struktury řízení. The CENTROPE CAPACITY project, that has
its early roots in 2003, is focused on development and growth of trans-national knowledge
region lying at the borders of Austria, Slovakia,
Hungaria and Czech Republic. The objective of
the project, supported by the European Union
programme CENTRAL EUROPE is to reinforce
the competitiveness, creativity and sustainable growth in CENTROPE framework, and to
deepen the successfully proceeding European
integration. The main fields of cooperation
for this year are initiatives for knowledge region, human resources, territorial integration,
tourism and culture. These points were the topics of the CENTROPE Summit 03 congress,
hosted on May 21st 2012 by Brno and South
Moravian region.
autumn 2012
The top political representatives, governors and lord mayors of regions and cities of
CENTROPE made an obligation here to work
together towards the joint objective of becoming an attractive knowledge region of international importance, supported by overall excellent connectivity and easy access.
The central point of the strategic vision of
CENTROPE in the following years became
the building of fundaments for competitiveness and prosperity. In order to achieve this
objective, the Political Council of CENTROPE
agreed on four primary priorities. The first is
a high-capacity traffic infrastructure as the
basic premise of economic growth. A joint traffic development tool will be provided by the
CENTROPE Infrastructure Vision 2030 document. The second priority is user-friendly public transport system, resp. integrated system
of cross-border traffic with effective coordination plan. Third priority – internationally visible research cooperation – is supported by
25 universities, hundreds of research institutions, entrepreneurial activities and innovation centers. The last priority is sustainable management structures.
www.centrope.com/cz
interface
Kontaktní osoba projektu PPS
Mgr. Jana Bartáková,
tel.: 549 495 357
e-mail: [email protected]
www.fi.muni.cz/projects/pps
The project Platform for Industrial Cooperation
(PIC) originated at the Faculty of Informatics
of MU and it is financed from the EU structural funds. Since its start in July 2011, the project is realized with support of the Lab of
Software Architectures and Information Systems
(LaSArIS). The main objective of the PIC is to
stabilize cooperation with industrial partners,
concentrate these activities in thematically related nodes and create a solid platform for further development of research.
The core of the project is the so-called two-phase stay model that interconnects the efforts
to get experts from companies involved in activities at FI, to increase the students’ awareness
of practical problems and to harmonize the requirements of industry and academic field. In
the first phase, the students become acquainted with trends in technologies already during
their FI study – in courses designed in cooperation with companies. These courses are project-based and the tasks come either from the
companies themselves, or from consulting the
companies. The students therefore have an
opportunity to learn from specialists about the
current development in commercial field and
hone their acquired skills by solving a real project. The successful projects are further developed in the form of graduate theses, they can
also form an advantage for their solver if he
or she applies for a stay in the company. This
format is already successfully employed in the
Advanced Java Technologies: JBoss course and
it will be applied to further courses.
The stay in the company itself embodies the
second phase of the model. Thanks to the preliminary experience with fields of interest of the
company in question the students enter the stay
well-prepared. After the stay ends, they write
out a study that can serve the company as inspiration for further activities. Some of the findings are even accounted for in the educational courses by PIC consultants.
The main partners of the project are involved in both phases: Red Hat Czech, IBM Czech
Republic and Microsoft. The cooperation is nevertheless not limited to them. One of the key
areas of support is helping the companies in
their beginnings (so-called start-ups). Therefore,
a fourth partner was invited to participate: the
South Moravian Innovation Centre (SMIC). In
the Innovation and Entrepreneurship in IT course held by SMIC in cooperation with PIC, the
attendees are led to creation of their own business plan that is developed into functional entrepreneurial model and their own start-up. The
SMIC also allows the prospective companies
to enter the start-up support programme, the
StarCube. One of the supported companies is
Celebrio software (see article on Page 1). The
students participate also in stays in these newly
created companies and through them gain experience with IT project management. Thanks
to SMIC, the PIC can bring in also small, dynamic companies that complement the portfolio
of industrial partners for stabilizing the cooperation in applied research field. Contact person of the PIC project
Mgr. Jana Bartáková,
tel.: 549 495 357
e-mail: [email protected]
www.fi.muni.cz/projects/pps
Inovační vouchery už počtvrté
podporují spolupráci firem a vědců
Innovation vouchers support cooperation of scientists
and companies for the fourth time already
V letošním roce měla brněnská vědecko-výzkumná pracoviště díky projektu inovačních
voucherů už počtvrté možnost získat prostředky
na zahájení spolupráce s firmami. Inovační vouchery představují dotaci až 100 tisíc Kč (kryjící
75 % hodnoty zakázky) určenou na nákup znalostí podnikatelským subjektem právě od těchto institucí. Cílem podpory je umožnit firmě se
plně soustředit na byznys, zatímco výzkumníci
dodají znalosti potřebné pro inovace. Inovační
vouchery tak podporují transfer technologií
a napomáhají k odbourání bariér mezi podnikateli a akademiky.
Ve výzvách z let 2009–2011 bylo rozdáno
celkem 145 inovačních voucherů v hodnotě přes
20 milionů Kč. Letošní výzva přinesla významnou novinku – poprvé mohly podávat žádosti
o vouchery firmy z celého světa. Celkem se jich
o dotaci ucházelo 180, nejčastěji ze stavebnictví a strojírenství. Losování 17. května 2012 určilo 43 firem, které na inovativní práci podpořenou výzkumníky získají 4 miliony Kč. S vědci
z MU bude díky inovačnímu voucheru spolupracovat např. společnost Retap. Její projekt se
zaměřuje na topný radiátor, který umožní – na
principu fotokatalýzy – současně topit a čistit
vzduch od mikrobů, virů a pachů. Na MU pracovištím, která jsou zapojena do projektů spolufinancovaných inovačními vouchery, poskytuje všestrannou podporu Centrum pro transfer
technologií. This year meant the fourth time that the scientific-research organizations in Brno had opportunity to receive financial means to start cooperating with companies through innovation
vouchers. The innovation vouchers represent
grant money up to 100 000 CZK (covering
75% of the value of the contract) designated
to purchasing knowledge by the entrepreneurial subject from these institutions. The aim
of this kind of support is to allow the company to focus fully on business, whereas the researchers provide knowledge needed for innovation. Innovation vouchers therefore support
technology transfer and help to eliminate the
barriers between entrepreneurs and academics.
In the 2009-2011 calls, a total of 145 innovation vouchers were awarded, in a total value over
20 millions of CZK. This year’s call has brought
an important novelty – for the first time, companies all over the world have been eligible to
apply for vouchers. A total of 180 companies
applied, mostly engineering and construction
companies. The draw on May 17th determined
43 companies that are going to receive four million CZK. An example of cooperation of MU scientists and a commercial company is the project
of the Retap company. The project focuses on
heating radiator, that enables – utilizing photocatalysis – simultaneous heating and elimination of microbes, viruses and smells from air. The
MU departments and teams participating in the
innovation voucher projects are fully supported
by the Technology Transfer Office. www.inovacnivouchery.cz
autumn 2012
07
Antonín Hlaváček: Program MCC může pomoci
chemikům, fyzikům i ekonomům
Antonín Hlaváček: The MCC program can help
chemists, physicists and economists
Ačkoliv výzkum mateřského pracoviště patří mezi priority všech vědců Masarykovy univerzity,
někteří z nich si při něm dokážou udělat čas také na další zajímavé aktivity prospěšné pro širší
vědeckou komunitu. A přesně to je případ Mgr. Antonína Hlaváčka, Ph.D. – autora specializovaného programu Monte Carlo Calculator.
Although the research performed for their mother group is a priority for all MU scientists, some
of them are able to make time for some other interesting activities beneficial for broader scientific community. This is exactly the case of Antonín Hlaváček, Ph.D. – an author of a specialized
program Monte Carlo Calculator.
Metoda Monte Carlo má široké použití v různých oborech – např. ve fyzice, chemii nebo
ekonomii. Konkrétně je používána pro simulaci experimentů (např. difuze molekul), počítání integrálů či řešení diferenciálních rovnic.
Historicky poprvé ji využili američtí jaderní fyzici ve 40. letech k výzkumu chování neutronů
při vývoji atomové bomby.
Dr. Antonín Hlaváček z Výzkumné skupiny
Nanobiotechnologie Středoevropského technologického institutu CEITEC se zabývá přípravou a modifikacemi nanočástic, jejich separacemi a charakterizacemi. Uvedenou metodu při
své práci již delší dobu využívá pro výpočty nejistot měření. „Koncept nejistot umožňuje kvantitativně vystihnout, jak moc můžeme věřit výsledku měření. Poprvé jsem se s ním seznámil
při svém magisterském studiu. Vadilo mi však,
že výslednou nejistotu experimentu bylo nutné
poměrně komplikovaně počítat ručně nebo v tabulkovém procesoru, a cítil jsem potřebu jednoduchého a uživatelsky nenáročného softwaru pro tyto účely. Později jsem se začal zajímat
08
také o jiné aplikace počítačů v chemii a při studiu
na Fakultě informatiky MU jsem získal i základy
programování. Výsledkem bylo mé rozhodnutí vytvořit program, který především analytickým chemikům – ale i výzkumníkům z dalších
oborů – pomůže metodu Monte Carlo jednoduše a efektivně využívat při výpočtech nejistot měření,“ popisuje Antonín Hlaváček. Programování první verze Hlaváčkovi trvalo
asi tři roky, jeho výsledek dal nejprve posoudit
svým kolegům. Výsledkem této iniciativy i testování je program MCC – Monte Carlo Calculator,
který je v současnosti k dispozici zdarma ke stažení na webové stránce www.uncertainty.cz.
Antonín Hlaváček k hlavní výhodě programu
říká: „Existují i jiné programy, které se zaměřují
na tuto problematiku, avšak jsou zpravidla příliš
komplikované. MCC je ve srovnání s nimi uživatelsky mnohem příjemnější – např. proto, že pro
zadávání výpočtu používá běžnou matematickou syntaxi. A pokud by i tak měl uživatel nějaké potíže, na zmíněném webu nalezne tutoriál a návodné screenshoty.“ Uživatelské rozhraní
autumn 2012
MCC je tvořeno jediným oknem, které graficky
připomíná skutečný kalkulátor – s tím rozdílem,
že uživatel zde nenalezne tlačítka s číslicemi, ale
s operátory, funkcemi a generátory náhodných
čísel. „Program též upozorňuje vědce na chyby
v syntaxi – pokud nějakou zaznamená, displej
kalkulátoru zčervená, je-li vše v pořádku, má zelenou barvu. Když MCC takto hlásí chybu a uživatel ji nemůže nalézt, má k dispozici nápovědu,
která např. ukáže neznámý identifikátor. MCC
také umí ukládat zadané proměnné pro použití v následujících výpočtech a nabízí možnost
k výpočtu doplnit textový komentář,“ popisuje
Hlaváček další funkce programu.
Důležitou výhodu MCC představuje přehledné zpracování výsledků simulace. Prvním typem
výsledku výpočtu je grafický výstup (funkce hustoty pravděpodobnosti), druhým statistické vyhodnocení – průměrná hodnota, medián a směrodatná odchylka, nechybí ani intervaly pokrytí.
Uživatel si může zobrazit také numerickou analýzu, která mu např. sdělí, jestli nedošlo k chybě
způsobené reprezentací reálných čísel v počítači
nebo vygenerováním náhodných čísel mimo definiční obor dané funkce. Všechny výstupy jsou
pak v MCC shrnuty do dialogu, který obsahuje zadání, výpočet, výsledek i statistické údaje,
přičemž vše lze uložit jako textový soubor pro
další práci. V porovnání s Excelem, v němž lze
nouzově s metodou Monte Carlo pracovat také,
pak MCC vedle jednoduchosti přináší i mnohem větší výkonnost. U metody Monte Carlo
je totiž generováno velké množství náhodných
interface
čísel. A zatímco v tabulkových procesorech lze
generovat řádově maximálně statisíce až miliony číslic, v MCC stovky milionů – a to v průběhu pouhých několika sekund nebo minut.
Nyní se Monte Carlo Calculator nachází ve
fázi praktického používání a šíření první plné
verze – článek popisující jeho možnosti byl nabídnut i odbornému časopisu Analytical and
Bioanalytical Chemistry. Vývoj MCC však rozhodně nekončí – jak sám Antonín Hlaváček
konstatuje, vždy existuje prostor pro zkvalitňování např. uživatelského rozhraní. Ve spolupráci s Centrem pro transfer technologií MU
pak autor také zvážil možnosti komercializace. „Nebráním se ani situaci, kdy bych se zapojil do tvorby dalšího vědeckého softwarového
nástroje ve spolupráci s jinými skupinami,“ uzavírá Antonín Hlaváček. Uživatelské rozhraní MCC
User interface MCC
The Monte Carlo method is widely used in
many fields – e.g. physics, chemistry or economy. In particular it is used for simulations
of experiments (molecular diffusion), integral
calculations or solving of differential equations. Historically it was used for the first time
in the 40’s by American nuclear scientists for
research of neutron behavior when developing
the atomic bomb.
Dr. Antonín Hlaváček from the Nanobiotechnology Research group from the Central
European Institute of Technology is working
on preparation and modifications of nanoparticles, their separation and characterization. He uses the said method for some time already, for the calculation of uncertainty of his
measurements. “The concept of uncertainty
allows for quantification of how much we can
trust in a result of measurement. I met it for
the first time during my master degree study.
However, I did not like that the resulting uncertainty of the measurement had to be calculated in a rather complicated way manually
or by a spreadsheet application, and I felt that
a simple and user-friendly software for this
purpose is needed. Later, I became interested in other applications of computers in chemistry, and during my studies on the Faculty
of Informatics of MU, I learned basics of programming. The result was a decision to create a program that helps analytical chemists –
but also researchers from other fields – to use
the Monte Carlo method easily and effectively
for calculation of uncertainty of measurement,”
describes Antonín Hlaváček.
Programming the first version took three
years for Hlaváček, and he asked his colleagues for the first evaluation. The result of his
initiative is the MCC program – Monte Carlo
Calculator, currently available for free download at the webpage www.uncertainty.cz.
As for the main advantages of the program,
Antonín Hlaváček says: “There are other programs focused on this problematics, but they
are usually too complicated. Compared to them,
the MCC is far more user-friendly, e.g. because
the user can use standard mathematical syntax
for putting in the calculation. And if he or she
runs into any problems anyway, there is a tutorial and instruction screenshots at our web.” The
user interface of MCC is a single window that
resembles an actual calculator – differing in the
fact that instead of numbers, the user finds keys
with operators, functions and random number
generators. “The program also points out syntax errors to the user – the display turns red in
case of error, whereas it is green if everything
is OK. If MCC reports an error in this way and
the user cannot find any, there is a system of
help that e.g. points out an unknown identifier. MCC is also able to save defined variables
in order to use them in follow-up calculations
and also offers the possibility to add a text comment,” dr. Hlaváček continues to describe the
program’s functions.
A significant advantage of MCC is a clear
overview of results of the simulation. The first
type is a graphical output (probability density
function), the second is a statistical evaluation average value, median and standard deviation,
confidence intervals. The user also can select to
have a numerical analysis displayed that can tell
him e.g. whether there was not an error caused
by real number representation in the computer
or by generating a random number out of the
domain of the function in question. All outputs
are then summarized into a dialogue that contains the input, calculation, result and statistical data, where everything can be saved for further work in text format.
Compared to Excel, that can serve as an
emergency Monte Carlo calculator, the MCC
brings far simpler and far more efficient solution. In the Monte Carlo method, many random
numbers are generated, and whereas the spreadsheet applications can generate these random
numbers in amounts of hundreds of thousands
to millions, in MCC these are hundreds of millions – done in a time of a couple of seconds or
minutes.
Now, the Monte Carlo Calculator is the phase
of practical use and distribution of the first full
version – an article describing its features was
offered to the scientific journal Analytical and
Bioanalytical Chemistry. The development of
MCC is however far from finished – as Antonín
Hlaváček himself says, there is always a space for
improving the quality - e.g. improving the user
interface. In cooperation with the Technology
Transfer Office of MU, he also considered the
possibilities of commercialization. “I am not
against participating in the development of
other scientific software in collaboration with
other groups,” Antonín Hlaváček concludes. Tým CTT / TTO Team
RNDr. Eva Janouškovcová,
Ph.D., LL.M.
ředitelka
tel.: +420 549 49 4654
e-mail: [email protected]
Mgr. Jan Alán
business development manažer
tel.: +420 549 49 3495
e-mail: [email protected]
Mgr. Olga Bohuslavová
projektová manažerka
tel.: +420 549 49 3287
e-mail: [email protected]
Mgr. Markéta Vlasáková, Ph.D.
projektová manažerka
tel.: +420 549 49 3512
e-mail: [email protected]
Mgr. Lenka Zemanová
projektová manažerka
tel.: +420 549 49 3268
e-mail: [email protected]
prof. RNDr. Jan Slovák, DrSc.
akademický konzultant
tel.: +420 549 49 7308
e-mail: [email protected]
JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.
právník
tel.: +420 549 49 4171
e-mail: [email protected]
Mgr. Radek Ruban
právník
tel.: +420 549 49 6273
e-mail: [email protected]
Ing. Martina Šiborová
ekonomka
tel.: +420 549 49 3988
e-mail: [email protected]
Eva Syslová
účetní
tel.: +420 549 49 6879
e-mail: [email protected]
Monika Suchyňová
asistentka
tel.: +420 549 49 2887
e-mail: [email protected]
www.uncertainty.cz
autumn 2012
09
Slovníček pojmů: Neztraťte se ve světě
duševního vlastnictví!
Glossary: Don’t lose yourself in the world
of intellectual property!
V oblasti duševního vlastnictví a jeho ochrany se užívá množství odborných termínů. Přinášíme
vám přehled těch nejčastějších, seřazených podle abecedy.
There are many technical terms used in the field of intellectual property and its protection. We
bring you a glossary of the most frequently used.
Autor: fyzická osoba, která dílo vytvořila.
V případě díla souborného jako celku i fyzická
osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo
uspořádala.
Autorské dílo: dílo literární, jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem
tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické (a to trvale nebo dočasně), bez
ohledu na rozsah, účel nebo význam. Autorskými
díly jsou např. díla slovesná, hudební, dramatická
a hudebně dramatická, choreografická a pantomimická, fotografická, audiovizuální, výtvarná,
architektonická, díla užitého umění a kartografická, ale také počítačový program, dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (včetně překladu do dalšího jazyka), sborník či databáze.
Duševní vlastnictví (DV): jakýkoliv produkt
nebo forma vyjádření vytvořená vlastním intelektem, která je nová a unikátní. Specifickým
druhem je průmyslové vlastnictví, druhou skupinu tvoří právo autorské a práva příbuzná.
Know-how: soubor poznatků, dovedností,
zkušeností a zběhlostí výrobní, technické, provozní, obchodní, vědecké, výzkumné nebo jiné
povahy, které nejsou všeobecně známé či dostupné. Dále jsou podstatné, popsatelné (existují v objektivně vnímatelné podobě) a komerčně využitelné.
Komerční využití DV (komercializace): finanční zhodnocení DV MU např. prostřednictvím prodeje licencí, podílu MU ve spin-off či
formou služeb využívajících DV MU.
Licence: právo užívat chráněné technologie nebo know-how. Díky nastavitelným
10
podmínkám představuje flexibilní a hojně užívaný nástroj poskytnutí práv k DV. Mezi nejdůležitější parametry licenčních smluv patří exkluzivita, vymezení teritoria, způsob finančního
vyrovnání (např. procenta z prodeje, fixní poplatky), doba trvání a možnosti uzavíraní sublicenčních smluv.
Nabyvatel: subjekt (fyzická či právnická
osoba), který získá právo k DV MU na základě
smlouvy uzavřené s MU.
Náklady na komerční využití DV: veškeré
náklady spojené se zhodnocením tržního potenciálu DV (např. průzkum trhu, odměny externích odborníků), náklady spojené s ochranou
DV (patentové poplatky, odměny patentových
zástupců atd.), náklady spojené s prodejem licencí (např. právní služby) apod.
Obchodování s předměty DV: zejména
úplatné poskytování licencí k využívání DV MU.
Nejde o případy příležitostného jednorázového
prodeje.
Ochranná známka: jakékoliv označení schopné grafického znázornění – zejména slova (včetně osobních jmen), barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo obal, pokud je toto
označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby
jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.
Patent: forma ochrany vynálezu. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným
osobám (např. licencí) i převést patent na jinou
osobu. Vynález, na nějž byl udělen patent,
nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji či využíván třetí osobou pro průmyslové/komerční účely.
autumn 2012
Podnikový vynález: vynález, který původce
vytvořil při plnění úkolů plynoucích z pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k MU.
Průmyslové vlastnictví: výsledky duševní činnosti, které jsou nové a průmyslově (hospodářsky) využitelné. Jde o vynálezy, technická řešení chráněná užitným vzorem, průmyslové vzory,
topografie polovodičových výrobků, zlepšovací návrhy, odrůdy rostlin, biotechnologické vynálezy či ochranné známky.
Průmyslový vzor: vzhled výrobku nebo jeho
části spočívající ve znacích linií, obrysů, barev,
tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného (případně jeho zdobení).
Původce: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném obdobném pracovněprávním vztahu k MU, která se podílela na vytvoření předmětu DV.
Spin-off (též spin-out): firma založená za
účelem využití a rozvoje DV univerzity až do
formy produktu nebo služby uplatnitelné na
trhu. DV (většinou výsledek výzkumu) je firmě
poskytnuto prostřednictvím licenční smlouvy či prodejem. MU může (ale nemusí) získat
v spin-off majetkový podíl, společnost se naopak může s univerzitou dohodnout na využívání jejích laboratoří či poskytování služeb. Na
činnosti firmy se obvykle podílejí i původci DV.
Většinou jde o malé a střední firmy, které nedisponují dostatečnými prostředky pro realizaci vlastních investičních záměrů, proto nabízejí
možnost vstupu investora.
Školní dílo: autorské dílo, které student MU
(nebo účastník celoživotního vzdělávání) vytvořil ke splnění studijních povinností.
Užitný vzor: forma ochrany pro technická
řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé
odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Představuje nižší úroveň ochrany než
patent.
interface
graphic or sculptural work, an architectonic
work including a town-planning work, a work
of applied art, cartographic work, computer
program, a work which is the outcome of the
creative adaptation of another work, including
its translation into another language, a collection or a database.
Intellectual property (IP): any product or
form of creation of one’s intellect that is new
and unique. A specific type is an industrial property, the other group is copyright and related rights.
Know-how: a sum of knowledge, experience, skills and findings of producing, technical,
operational, research, scientific or other nature that are not widely known or available. Also,
they have to be substantial, describable (they
exist in objectively perceivable form) and commercially usable.
Commercial use of IP (commercialization):
a financial valorization of IP of MU, e,g. by selling licenses, share of MU in spin-offs or by
form of services using the IP of MU
Vynález: technické řešení, které je nové, je
výsledkem vynálezecké činnosti, je průmyslově
využitelné a chránitelné patentem nebo užitným vzorem. Za vynálezy se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody,
estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby
vykonávání duševní činnosti, počítačové programy či podávání informací. Patent nemůže
být udělen na odrůdy rostlin a plemena zvířat,
biologické způsoby pěstování rostlin a chovu
zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování, diagnostické metody používané na lidském či zvířecím těle a vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku či
dobrým mravům.
Zaměstnanecké dílo: individuální i kolektivní autorské dílo, které autor/autoři vytvořil/i z podnětu a pod vedením MU ke splnění
povinností vyplývajících z pracovněprávního
vztahu k MU.
Zlepšovací návrh: technické, výrobní
nebo provozní zdokonalení (též řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví a životního prostředí při práci), s nimiž má zlepšovatel
právo nakládat. Author: The author is the natural person who
has created the work. (2) The author of a collection in its entirety is the natural person who
has selected the components or arranged them
in a creative manner.
The work (as subject of copyright): a literary work or other work of art or a scientific work which are the unique outcome of the
creative activity of the author and are expressed in any objectively perceivable manner
including electronic form, permanent or temporary, irrespective of their scope, purpose
or significance A work shall be namely a literary work expressed by speech or in writing,
a musical work, a dramatic work or dramatico-musical work, a choreographic work and pantomimic work, a photographic work, an audiovisual work, a work of fine arts like a painting,
License: the right to use protected technologies or know-how. Thanks to adjustable
conditions, it is a flexible and often used tool
for providing IP rights. The most important
parameters of license agreements are exclusivity, defining territories, financial compensation (fixed fees, share of sales), period of protection and possibilities of signing sub-license
agreements.
Acquirer: a subject (natural or artificial person), that acquires the rights to IP of MU based
on an agreement signed with MU.
Costs of commercial use of IP: all costs related to valorization of the IP market potential
(market survey, paychecks of external experts),
costs related to IP protection (patent fees, paychecks of patent representatives), costs related
to selling licenses (e.g. legal services), etc.
Trading with IP subjects: especially commercial provision of licenses to IP of MU. Not the
cases of one-time sale.
Trademark: any distinctive sign able to serve
as graphical representation – especially words
(including names), colors, drawings, letters,
numbers, shape and form of product, that is
able to distinguish the products of said entity
from products or services from those of other
entities
Patent: a form of protection of an invention.
The patent holder has an exclusive right to use
the protected invention, to provide agreement
to use the invention to other persons (e.g. by
license), or to transfer the patent to other person. The invention for that has been a patent
awarded cannot be manufactured, offered for
sale or used by a third party for industrial/commercial purpose without the consent of the
patent holder.
Invention belonging to an enterprise: an
invention created by the originator when fulfilling work tasks coming from a work contract
or similar employment relationship with MU
Industrial property: outcomes of intellectual activity that are new and industrially (economically) utilizable. This means inventions,
technical solutions protected by utility model,
industrial designs, topographies of semiconductor products, rationalization proposals,
plant cultivars, biotechnological inventions of
trademarks.
Industrial design: appearance of the product or its parts, including lines, shapes, colors,
structure or material of the product itself (eventually its decoration)
Originator: any natural person employed by
MU or in other employment relationship with
MU that participated in the creation of the subject of the IP
Spin-off (also spin-out): a company founded for the purpose of utilization and development of the IP of the university towards the
form of marketable product or service. The IP
(usually a research outcome) is provided to the
company by license agreement or sale. MU can
(but needn’t) to gain a property share in the
spin-off, the company can agree with the university on using its labs or services. The originators of the IP usually participate in running
the company. Usually these are small and medium-sized companies that do not have enough means to realize their own investment intents, therefore they offer the possibility of
investor participation.
School work: an (author) work that a MU
student (or a lifelong education participant)
created to fulfill his studying duties.
Utility model: a form of protection for technical solutions that are new, beyond the frame
of simple skill and are industrially usable. It is
a lower form of protection than a patent.
Invention: a technical solution that is novel,
a result of inventive activity, that is industrially usable and protectable by patent or utility
model. The following are not considered inventions: discoveries, scientific theories and mathematical methods, aesthetic creations, plans,
rules and ways of performing intellectual activity, computer programs and information transfer. A patent cannot be awarded to plant and
animal varieties, biological essential methods
of animal breeding and plant cultivation, ways
of surgical or therapeutic treatment, diagnostic
methods used on human or animal bodies and
inventions whose use would be against public
order or morality
Employee work: individual or collective
author work that the author(s) created at the
incentive and under the supervision of MU to
fulfill the work duties coming from an employment relationship with MU.
Rationalisation proposal: A rationalisation
proposal shall be any technical improvement
of a manufacturing or operational nature and
any solution to a problem of safety, protection
of health at work or protection of the environment the rationalisator shall have the right to
dispose of his proposal. autumn 2012
11
interface
Newsletter Masarykovy univerzity
s pololetní periodicitou. Listopad 2012.
Vydává Masarykova univerzita, CTT.
Sídlo vydavatele: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno
Evidenční číslo: MK ČR E 18490 ISSN: 1803-5248
Masaryk University Newsletter of biannual
publication periodicity. November 2012.
Published by Masaryk University, TTO.
Seat of publisher: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno.
Náklad 2 000 ks Impression 2 000 copies
Šéfredaktor: Lenka Zemanová Redaktor: Miroslav Mašek
Redakční rada: Eva Janouškovcová, Jan Slovák,
Lenka Zemanová, Olga Bohuslavová, Jan Alán Design a sazba: Jakub Vémola (cube-studio.cz) Foto: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka a archiv MU Anglický překlad: Jan Adam Tisk: TISKÁRNA KNOPP
Photo: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka and MU archive
Translation: Jan Adam Printed by: TISKÁRNA KNOPP
Editor-in-chief: Lenka Zemanová Editor: Miroslav Mašek
Editorial board: Eva Janouškovcová, Jan Slovák,
Lenka Zemanová, Olga Bohuslavová, Jan Alán Graphic Design and setting: Jakub Vémola (cube-studio.cz) Contact:
tel. +420 549 49 8016, e-mail: [email protected],
www.ctt.muni.cz
Kontakty:
tel. +420 549 49 8016, e-mail: [email protected],
www.ctt.muni.cz
Získané patenty, zapsané užitné vzory a podané přihlášky
Patents awarded, utility models registered and applications submitted
V období prosinec 2011–říjen 2012 byl MU udělen český patent na vynález s názvem Způsob
tvorby aerosolu vzorků pro atomové spektrometrické techniky (doc. Jan Preisler z Ústavu chemie PřF). Zahraniční patenty v Izraeli a Kanadě
se podařilo získat na vynález související s degradací sulfidického yperitu (doc. Zbyněk Prokop
z Ústavu experimentální biologie PřF), u kterého již dříve došlo k udělení patentů v ČR, Rusku,
Austrálii, USA, Japonsku a na Novém Zélandu
a je k němu udělena licence.
V uvedené době bylo též zapsáno deset
užitných vzorů: Kultivační půda pro identifikaci
a kultivaci Pseudomonas aeruginosa, Sada pro
barvení a detekci biofilmpozitivních mikroorganizmů (oba Dr. Veronika Holá z Mikrobiologického
ústavu LF), Výztuha incizální dlahy, Materiál pro
vyplnění prostoru mezi čepem kořenové nástavby a zubem (oba doc. Lenka Roubalíková ze
Stomatologické kliniky LF), Totální náhrada části
dolní čelisti (Dr. Ondřej Liberda z Kliniky ústní,
čelistní a obličejové chirurgie LF), Vzorkovač atmosférické depozice, Vzorkovač volného ovzduší (oba Dr. Pavel Čupr, RECETOX PřF), Umělá
půda pro testy ekotoxicity (doc. Jakub Hofman,
RECETOX PřF), Zařízení pro sledování pohybu
zvířat (Dr. Tomáš Bartonička z Ústavu botaniky
a zoologie PřF) a Litorální sonda (Dr. Jan Sychra
z Ústavu botaniky a zoologie PřF).
Za účelem získání průmyslově-právní ochrany bylo na MU v daném období podáno 27
přihlášek.
Dvě patentové přihlášky rozšiřují ochranu
vynálezu do zahraničí – tzv. PCT přihláška byla
podána na vynález zaměřený na charakterizaci
ledvinových kamenů, který vznikl ve spolupráci s univerzitou v Barceloně (prof. Josef Havel
z Ústavu chemie PřF). Pouze český je pak vynález způsobu stabilizace proteinů (prof. Damborský
z Ústavu experimentální biologie PřF), jehož
ochrana je rozšiřována do USA.
Třináct podaných přihlášek tvoří žádosti o udělení patentu v ČR – devět je z oblasti tzv. udržitelné chemie (doc. Pavel Pazdera
z Ústavu chemie PřF), ostatní české patentové přihlášky souvisejí s novým způsobem identifikace kvasinek (doc. Filip Růžička
z Mikrobiologického ústavu LF), novými inhibitory pro léčbu B-buněčné chronické lymfocytární leukémie (Dr. Vítězslav Bryja z Ústavu
experimentální biologie PřF), novými poznatky v oblasti slizniční imunity kojenců (Dr. Julie
Bienertová Vašků z Ústavu patologické fyziologie LF) nebo novým antistafylokokovým léčivem (doc. Roman Pantůček z Ústavu experimentální biologie PřF ve spolupráci se
společností Imuna CZ).
12
Přihlášek se žádostí o zápis užitného vzoru
bylo podáno sedm, přičemž technické řešení s názvem Průtokový reaktor s ultrasonikačním zdrojem (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF)
na zápis stále čeká, zatímco u zbývajících šesti
technických řešení k zápisu užitných vzorů již
došlo (viz součást přehledu zapsaných užitných
vzorů). Univerzita netradičně zažádala i o zápis
pěti průmyslových vzorů souvisejících se vzhledem dentálních implantátů (Dr. Patrik Prachár ze
Stomatologické kliniky LF). Between December 2011 and September 2012,
a Czech patent was granted to Aerosol sample
preparation for atomic spectrometry techniques
(assoc.prof. Jan Preisler from the Institute of
Chemistry, FSc). International patents in Israel
and Canada were granted for Degradation of
sulphidic yperite (Assoc. Prof. Zbyněk Prokop
from Institute of Experimental Biology, FSc),
that has been previously patented in in Czech
Republic, Russia, Australia, USA, Japan and
New Zealand, and where a license has been
awarded.
In the same period, ten utility models were
registered as well: Cultivation media for identification and cultivation of Pseudomonas aeruginosa, Set for dying and detection of biofilm-positive microorganisms (MSc. Veronika
Holá from the Institute of Microbiology, FMed),
Reinforcement of incisial splint, Material for
filling the space between the root extension
and tooth (Assoc. Prof. Lenka Roubalíková,
Department of Stomatology, FMed), Total
replacement of part of lower jaw (Dr. Ondřej
Liberda from Department of Oral, Jaw and
Facial Surgery, FMed), Sampler of atmospheric deposition, Sampler of open air (Dr. Pavel
Čupr, RECETOX FSc), Artificial media for ecotoxicity tests (Assoc. Prof. Jakub Hofman,
RECETOX FSc), Equipment for tracking of animal movements (Dr. Tomáš Bartonička from
the Institute of Botanics and Zoology, FSc) and
Lithoral probe (Dr. Jan Sychra from the Institute
of Botanics and Zoology, FSc).
In order to receive industrially-legal protection, 27 applications were submitted by MU in
this period of time.
Two of those were international extension applications: a so-called PCT application
was submitted for an invention for characterization of renal calculi (kidney stones) that
was created in collaboration with University
of Barcelona (MU represented by Prof. Josef
Havel, Institute of Chemistry, FSc). The other
invention is purely Czech: Procedure of Protein
Stabilization (Prof. Damborský from the Institute
of Experimental Biology, FSc.), whose protection is being extended to USA.
Thirteen applications were submitted for
Czech patent: nine from the field of so-called
sustainable chemistry (Assoc. Prof. Pavel Pazdera
from the Institute of Chemistry, FSc), the rest
include the New procedure of yeast identification (Assoc. Prof. Filip Růžička from the Institute
of Microbiology, FMed), Inhibitors for the treatment of B-cell chronic lymphocytic leukemia, (Dr. Vítězslav Bryja from the Institute of
Experimental Biology, FSc.) and B-cell activating
factor for increasing the immunity of mucous
membranes in babies (Dr. Julie Bienertová Vašků
from the Institute of Pathological Physiology,
FMed), and a new antistaphylococcal drug
(Assoc. Prof. Roman Pantíček from the Institute
of Experimental Biology in collaboration with
the Imuna CZ company)
There were seven applications for registration of utility model. The technical solution “Flow
reactor with ultrasonic source” (Assoc. Prof.
Pavel Pazdera from the Institute of Chemistry,
FSc) is still waiting for registration, whereas the
six others were already registered (see the overwiew of registered utility models). Quite unconventionally, the university applied also for registration of five industrial designs, related to the
look of dental implantates (Dr. Patrik Prachár
from the Department of Stomatology, FMed).
Statistiky MU: prosinec 2011–říjen 2012
MU Statistics: Dec. 2011 to Sep. 2012
Udělené patenty v zahraničí
International patents awarded
2
Udělené patenty v ČR
Czech patents awarded
1
Zapsané užitné vzory v ČR
Utility models registered
in the Czech Republic
10
Patentové přihlášky zahraniční
International patent applications
2
Patentové přihlášky v ČR
Czech patent applications
13
Přihlášky užitných vzorů v ČR
Czech applications for
registration of utility model
7
Přihlášky průmyslových vzorů
Applications for registration
of industrial design
5