50 let státního reálného Gymnázia Hostinné, 1922.

50 let státního reálného Gymnázia Hostinné, 1922.

1872
1922
50 let
Státního reálného gymnázia
Hostinné
Friedrich Dworžak
1872−1878
Johann Dassenbacher
1878−1884
Dr. Theodor Stieglitz
1885−1906
Franz Mühlstein
1912
Wenzel Mottl
1915/16, 1919/20
Čestný předseda:
Předseda:
Zapisovatel:
Zástupce:
Karl Petrasek
1884−1885
Ředitelé
a vedoucí
Gymnázia
v Hostinném
Andreas Trum
1906−1912
Dr. Andreas Rebhann
1916−1919
Dr. Josef Gößl
od r. 1920
Johann Arbes
1912−1915
Slavnostní výbor
Andreas Trum, ředitel gymnázia ve výslužbě.
Dr. Josef Gößl, ředitel gymnázia.
Anton Blaschka, redaktor.
Dr. Gustav Link, kandidát na notáře
Zástupci okresní správní komise:
Paul Anzenbacher, vrchní radní zemského soudu, jako předsedající okresní správní komise.
Anton Nagel, vrchní učitel v Čermné, jako člen okresní správní komise.
Tiskový zpravodaj:
Josef Teichert, profesor
Předseda:
Členové:
Předseda:
Členové:
Finanční výbor:
Ignaz Janetschek, radní města.
Dr. Georg Oesterreicher, advokát.
Rudolf Pfefferkorn, továrník.
Johann Ullrich, vrchní učitel.
Výbor pro zábavu:
Mag.Phram. Max Jwonski, lékárník.
Friedrich W. Fries, profesor.
Robert Hanke jun., učitel.
Alfred Knipper, spisovatel.
Johann Knipper, učitel zpěvu a dirigent sboru.
Emil Kuhn, pokladník na poště.
Eduard Mieth, vrchní poštovní úředník.
Gustav Rücker, major mimo službu.
Eduard Schönherr, profesor.
1
Slavností řeč,
pronesená pro slavnostním shromáždění v tělocvičně p. Dr. Josefem Jatschem, profesorem na
Teologické fakultě Německé univerzity v Praze, někdejšího žáka Gymnázia v Hostinném
v letech 1881−1889.
Vážené slavnostní shromáždění!
Vážení slavnostní hosté!
Milí žáci!
Kdybychom měli slavit slavnosti, tak jak připadnou, pak bychom museli dnešní slavnost
slavit 28. ledna tohoto roku; neboť tento datum to bylo právě 50 let od té doby, řečeno
tehdejším úředním stylem: „Jeho Veličenstvo vyjádřilo nejvyšší rozhodnutí, zřídit
v Hostinném státní nižší gymnázium s povinným vyučováním výtvarné výchovy a zajištění
vyučování francouzského jazyka − tedy nižší reálné gymnázium, pod podmínkou, že obec
Hostinné připraví a bude udržovat nezbytnou lokalitu pro zřízení a možnou přestavbu školy,
obstará první pořízení učebních pomůcek i zařízení a každý rok setrvání školy dodá potřebné
topivo.“ Město Hostinné přistoupilo ochotně na tyto podmínky. Císařským rozhodnutím se
mu splnil dlouze vytoužený sen mít střední školu ve svých hradbách. Tehdejší starosta Dr.
Kopf a celý obecní výbor se o to snažili již více let. Pro Hostinné bylo radostným dnem, když
přišla zpráva o císařském rozhodnutí. Nejraději by obyvatelé Hostinného začali se stavbou
gymnaziální budovy ještě tentýž den, ale přeložili to z téhož důvodu, stejně jako i my jsme
přesunuli vzpomínkovou slavnost na onen den − bylo příliš chladno. Sotva nastalo jaro,
začalo se se stavbou a již 7. října následujícího roku mohla být nová, pěkná, veliká budova
předána svému účelu. Stalo se tak neobyčejným slavnostním způsobem v přítomnosti městské
správy, okresního hejtmana a mnohých čestných hostů z Hostinného a okolí. Tehdejší okresní
školní inspektor, děkan Weber z Vrchlabí, provedl církevní křest budovy, a pak starosta
Bukowsky předal okresnímu hejtmanovi Kromerovi z Vrchlabí klíče od budovy, aby tak
symbolizoval předání státu. Dům, v němž se dnes budova gymnázia prezentuje, láká ke
srovnání s onou slavnostní fasádou, jíž tenkrát vynikal. Tehdy měl úplně nový sváteční šat,
jímž se tehdy honosil, nyní odřený, roztrhaný a nespravovaný všední šat! Zároveň se
slavnostním předáním budovy byl otevřen druhý školní rok. První byl zahájen stejného dne
rok před tím, a sice dvěma ročníky, z nichž první čítal 30 a druhý 5 žáků. Umístěny byly tyto
třídy až do dokončení gymnaziální budovy ve františkánském klášteře. (Ten je v Hostinném
útočiště, když se jedná o provizorní umístění většího množství lidí. Ostatně také tady to svádí
ke srovnání s dřívějškem − kulturou blažené republiky a „vojenského“ císařského státu. … −)
Dle norské pověsti o bozích sedí pod Yggdrasilem, stromem světa, tři bohyně osudu a
času, sudičky Urd, Werdhandel a Skult − minulé, nastávající a mající být − a předou vlákno
času. Avšak musí to být dlouhé vlákno, jestliže vezmeme v úvahu, od kdy lidé obývají zemi.
Aby nám byla tato dlouhá, předlouhá niť přehledná, měříme ji a míra, jíž tak činíme, je století.
Ve starém Římě zatloukl vždy, když uběhlo století, tzv. „summus magistratus“ hřebík do
Jupiterova chrámu na Kapitolu. Zaraženy byly vedle sebe, poslední ještě třpytící se, právě tak,
jak se vycházelo z míry, jiné začerněné a první porušené rzí a všechny vyprávěly o válkách a
bitvách domova a v zemích barbarů, o vítězstvích a porážkách, o srdcem umocněné hrdinské
odvaze a hanebné zradě, o obětavé občanské ctnosti a malicherné samolibosti, slavných
činech konzulů a vojevůdců stejně jako o skromnějších činech mudrců a umělců, řemeslníků a
rolníků. Křesťanský Řím slavil onen přelom století poutní cestou křesťanů ze všech částí
světa k hrobům apoštolů Petra a Pavla. Stalo se tak, počínaje rokem 1300, kdy byl počet
poutníků tak velký, že jak říká Schiller: „Zdálo se, jako by lidstvo bylo na putování, procesím
do nebeského království.“ Přece ale při rychlé pomíjivosti života lidí začala brzy církev
zkracovat čas; spokojila se částmi 100, s 50 a 25 lety, aby mohla slavit taková jubilea, a tento
2
zvyk našel nápodobu v občanském životě. Neslaví se jen stoletá výročí, nýbrž i taková jako
50, 25, dokonce i 10 let.
Máme v současné době vůbec slavit výročí? Hodí se citová atmosféra, v níž se my jako
příslušníci německého lidu nacházíme, ne tak nevhodně ke svátku radosti jako zevnějšek
budovy gymnázia v Hostinném k jubileu? Nebudou znovu rozjitřeny sotva zacelené rány,
jestliže myslíme na minulou dobu? V době, kdy bylo toto gymnázium založeno, byl německý
lid na vrcholu svého respektu ve světě. Již dávno vážený jako národ básníků a myslitelů, se
stal v poslední době také politicky úspěšný. Splnil se vytoužený sen, sjednocení všech
německých rodů nejméně uvnitř hranic německé říše k jedinému mocnému státu. Brzy se také
ukázaly hospodářské úspěchy tohoto velkého skutku. Německá píle a německá technika
zaplnily zemi s obchodními produkty všeho druhu, pokračovalo-li by to ještě jedno nebo dvě
desetiletí, ovládl by německý lid, jak důrazně vysvětlil prezident Wilson v Římě, světový
obchod. I když my Němci v Rakousku jsme se bezprostředně neúčastnili požehnání
německého sjednocení, padli na nás některé paprsky vycházejícího slunce Německa. Také
mezi národy Rakouska, jsme my Němci měli, vážené, přece vedoucí postavení. A dnes?
Roztříštěný a rozbitý leží německý lid na dně. Osamocen leží zde, většinou odcizený,
mnohými považovaný za zločince lidstva. Jeho nepřátelé založili spolek národů, v němž
najdou přijetí i ty nejmenší státy, s obecným cílem, udržet německý lid na desetiletí tam, kde
je to možné navždy, v bezmocnosti. K tomu byl roztržen národnostně, oproti slibům, jež mu
byly dány. Místo toho, aby mu, stejně jako jiným národům bylo ponecháno právo sebeurčení
k jednomu státu, byl rozdělen do dvou států a kromě toho část jeho lidu hozena sousedům
jako válečná kořist. Vně bezmocný, v jeho vnitřku rozvrácený do nejhlubšího jádra, nabízí
německý lid dnes pohled, jež dnes ladí s Nänie [žalozpěvem F. Schillera] než s hymnem.
A přesto chceme slavit dnešní svátek! Ano ještě více, řeknu: Právě proto, že se nacházíme
v tak stísněné atmosféře, chceme slavit. Naše výročí není jedním z oněch slavností, jež
přivádí na několik hodin do smyslového opojení, z něhož se člověk probouzí s těžkou hlavou,
ale prázdným duchem a srdcem a ještě prázdnějšími taškami, nýbrž je oslavou ducha,
slavností, jež je vhodná, zvýšit naši odvahu tím, že nás poukazuje na hluboké zdroje síly
německého lidu v minulosti a dává nám radostnou naději, že prokáže i v budoucnu svým
životem a silou darované působení. A co je tím pramenem? Naše německá kultura. Dnešní
jubileum mně ukládá mluvit z velmi důležité pozice, která vedle mnohých jiných činí celek
německé kultury, myslím tím
vyšší vědecké vzdělání,
jak jej zprostředkovává gymnázium. Jakou hodnotu a jaký význam má pro celkový život lidu?
Řecký řečník předstoupil před lidové shromáždění a slíbil pronést pochvalnou řeč na
poloboha Herakla. Tu zvolal hlas ve shromáždění: „Nikdo jej nehaněl“. Musím se obávat
téměř podobného zvolání z Vašeho středu. Neznamená to vyrazit otevřené dveře, když ve
století, jež je tak hrdé na vzdělání jako to naše, ve státě, jež vychází z kulturní přívětivosti
jako československém, chceme hovořit o hodnotě vyššího vzdělání? Tedy není to přece tak
zcela zbytečné. Dovolte mi prosím, abych poukázal na časové jevy, z nichž se nedá usuzovat
zvláštní ocenění vyššího vzdělání. 15. a 16. května se konal v Praze kongres slovanských
učitelů vysokých škol Československa, v němž předsedající ve své úvodní řeči připomněl, že
duchem doby je nahlížení některé strany na vysoké školy s nedůvěrou; je jim předhazováno,
že utváří určitý
privilegovaný stav inteligence.
To, co je zde o vysokých školách řečeno, platí i o gymnáziích, vždyť jsou předstupněm
vysokých škol. Jako další důkaz pro malou vážnost, jaké se dnes těší vědecké vzdělávání,
uvedu skutečnost, že v nově zřízených státech nemají úředníci s akademickým vzděláním
skoro žádnou přednost, co se týče platu a postupu, před ostatními, kteří toto vzdělání
postrádají. Berlínský vtip z poslední doby vystihuje tento fenomén doby − zajisté trochu
3
přehnaně: „Řekni tedy, jak jsi inteligentní, a já ti řeknu, jak málo si zasloužíš.“ Zažili jsme
v posledních týdnech více zasedání akademicky vzdělaných úředníků německé a české
národnosti, na nichž si tito trpce stěžovali nad „rovnoprávností“, jež znamená se zřetelem
k hodně delší době studia odstrčení akademicky vzdělaných. Vyzvali proto vládu a parlament
k brzkému odstranění tohoto nespravedlivého stavu. V českých novinách jsem před nějakou
dobou četl článek, v němž se autor zasazoval o zrušení doktorského titulu, poněvadž vytváří
určitou nerovnost podobně jako šlechtický titul.
A tím jsme se dostali k myšlence, z níž vychází nedůvěra naší doby proti vyššímu vzdělání
a jeho pramalé uznání. Je to určité pojetí pojmu
„demokracie“.
Rozumí se tím obecné a úplné rovnostářství. To ale není nutně obsahem tohoto pojmu.
Nebyla to demokracie, když Perikles v Athénách vedl otěže demokracie? Musí to být právě
Kleon, který ve jménu demos − lidu − vládne? Ne, demos znamená sice lid, ale lid ve svém
celém rozsahu a zde patří k lidu rovněž přece také lidé s vyšším stejně tak i s obecním
vzděláním. Ano, chci říci, právě tito jsou páteří sboru lidí, právě tito mohou demokracii
ochránit před tím, že se nestane ochlokracií, vládou lůzy, načež podle přirozeného zákona
přijde opět vláda šavle. Také demokracie potřebuje ke své existenci ušlechtilost, když ne
ušlechtilost narození, tak přece šlechetnost ducha.
Když mluvím o ušlechtilosti ducha, nemělo by v ní naprosto zůstat podceňování velké části
lidu, jež nevykonává práci hlavou, nýbrž
práci mozolnatých rukou.
Samotná práce hlavou nestačí, nejednou k zachování života pracujícího, tím spíše
k vytvoření zdravého a silného života lidu. Kdyby měl učenec žít ze svých latinských a
řeckých slovíček nebo z matematických a chemických vzorců, tak by i se svou duševní
ušlechtilostí brzy vyhladověl. Práce mozolnatých rukou musí doplnit práce hlavou, kterou lze
vykonat těmito osvícenými úkoly. Poté dosáhne plného působení a dojde k jejímu plnému
užitku pro samotného pracujícího. Na jižním hřbitově v Mnichově je pochován velký chemik
Justus von Liebig. Na jeho pomníku je docela obyčejný náhrobní kámen s nápisem: „Justus
Liebig 1803−1873“. Nedaleko odkud je okázalé mauzoleum s nápisem: „Tady je pochován
městský pivovarnický mistr Anton Sedlmayer“. V životě byl tento patrně bohatým, zatímco
Justus Liebig zemřel chudý. A přece by nemohl městský pivovarnický mistr tak zbohatnout,
kdyby učený chemik nevymyslel učené vzorce, se kterými pracuje moderní pivovarnictví.
V bajce o slepém a chromém, kteří se chtěli dostat přes řeku, si slepec, jež má velkou tělesnou
sílu, vezme chromého na svá ramena a chromý, jež má ostrý zrak, převede slepého vlnami;
tak se dostanou oba šťastně do cíle. Musí být vztah duševního a tělesného pracovníka:
nezávidět si sobě navzájem a vzájemně se nehádat, nýbrž si společně podat ruky ke společné
činnosti. Pak se stane práce požehnáním pro ni samotnou a pro její celý lid. Neboť kde se
střetává přísné a jemné, podílí silné a mírné, existuje dobrý zvuk. Dobře, slyšel jsem, jak se
hovoří, že vyšší vzdělání má svoji hodnotu, ale měli bychom se pak učit jen věci, jež můžeme
uplatnit v praktickém životě. To se ale z dobré části na gymnáziu nestává. Co má například za
smysl, že se mladí chlapci v délce tak mnoha semestrů trápí se
studiem latiny
nebo vůbec na humanitních gymnáziích s řečtinou. Ano, mohou poté více či méně dobře číst
Vergilia a Homéra, Cicera a Demosthena, Horáce a Sofokla. Ale co z toho mají pro život?
Kdy se dostanou do situace, mluvit latinsky nebo řecky? Když už chceme poznat ony staré
autory, protože to jednou patří k obecnému vzdělání, pak bychom je mohli číst v překladech.
Ostatně nám dětem 20. století mají staří pánové skutečně co říci, že se moříme s jejich spisy
celý úsek svého života? Žili přece v ideologii, jež je od naší dalece rozdílná. Pomysleme na
řecké tragédie s vírou na „ananke“, slepě a neúprosně vládnoucí osud, jež je nad lidmi a
4
bohy. Jako křesťané věříme na prozřetelnost všemilujícího Božího Otce. Tedy docela cizí svět
se vzpírá našim jinochům a dívkám, a sami neobratní vstupují poté do života.
Co bych na to měl říci? − Nejprve to, že jsou dva od základů rozdílné pohledy o hodnotě a
cílu vzdělání. Představme si, že by se Platon přel s americkým miliardářem. Co by Platon
řekl? Cíl vzdělání je ten „aner kalos agathos“, člověk, jež má vnímavý smysl pro vše pěkné a
dobré. Američan by řekl: „Obchod je vše.“ Tyto dva pohledy jsou od sebe navzájem odlišné
jako učenec od nějakého zbohatlého podomka. Protiklad lze vyjádřit dvěma slovy:
idealismus − materialismus
Musíme ovšem říci, že materiální pojetí světa a života začalo bohužel v naší době vládnout.
Jestli ale k skutečnému blahu lidstva, je otázkou. Co by se stalo z lidí, kdyby pokaždé onen
idealismus z ní zmizel? Idealismus potřebují nepochybně ony pracovní třídy, jež svoji
průpravu získávají na gymnáziu. Ideálně by měl vyniknout svým povoláním kněz. Drží-li
v levé ruce kalich, připraven k oběti na oltáři, měl by natáhnout pravou ruku svému lidu,
pomoci mu v duševní a tělesné nouzi.Chybí-li mu tento idealismus, je přednášejícím na
mítincích a ne pastýřem. Idealismus potřebuje lékař. Jeho úřad od něj vyžaduje ze dne na den
přistoupit k lože nemocného, pomoci a uzdravit, zmírnit bolest a utěšit. Není-li ideál lidské
lásky hluboce zakotven v jeho duši, musí se mu stát jeho úřad nesnesitelnou zátěží. A soudce
je ztělesněné právo. Ve své ruce drží Themidiny váhy spravedlnosti bez toho aby shlížel na
osobu, musí každému vyměřit jeho právo. Umí vykonat pro lidskou společnost skutečně
nezbytný úřad, když nenosí hluboce smysl pro právo a spravedlnost ponořený ve vlastním
srdci? A co mám říci o učiteli? Jeho povolání je zvláště těžké a často skutečně nevděčné.
Nevidí často nic z toho, co nejprve sklidí, to je často bodláčí a trny nevděku a neuznání.
Nepotřebuje skutečně mnoho idealismu, když má lehce unést vážnost svého úřadu? − A četba
starých klasiků je škola idealismu. To je to, co pojetí antického života označuje, že to
neodhadne dle zisku a ztráty okamžiku, nýbrž získá široký přehled.
Nacházíme-li u starých klasiků idealismus, vyrůstaje na půdě čisté lidskosti, tak se nám
zrcadlí
náboženství,
ozářeno světlem Božského. Že v evangeliích obraz mravně dokonalého, tedy ideálního
člověka zazáří v osobě Ježíše v Božském světle, to nevyslovil nikdo nepatrnější než Goethe.
Ne dlouho před svou smrtí se vyjádřil v rozhovoru s Ackermannem: „Skláním se před
Ježíšem jako Božím zjevením nejvyššího principu mravnosti. Zlepšuje-li se duševní kultura,
rozrůstají se přírodní vědy ve stále širším rozsahu a hloubce a lidský duch se zvětšuje, jak
chce − nepřekoná vznešenou a morální kulturu křesťanství, jak se v Evangeliích leskne a
září.“ − Vím to, je to dnes dalece rozšířený pohled, že věda a umění jsou dostačující náhradou
pro náboženství a proto náboženství vzdělaní nepotřebují. Odvolávají se přitom na Goethova
slova: „Kdo vlastní vědu a umění, má také náboženství,/ kdo je obě nevlastní, má
náboženství.“ Při vší cti ke Goethovi musím říci, že nesouhlasím se zde vysloveným názorem
o možnosti, náboženství nahradit vědou a uměním. Sám si ostatně odporoval na onom místě
v „Heřmanovi a Dorotce“, kde radí: „Držte se pevně víry a pevně tohoto smýšlení!/ Neboť vás
činní vědomé štěstí a jisté, v neštěstí/ stačí překrásné útěše a oživuje nádhernou naději.“
Potřebuje tato útěcha a naděje také vzdělané? A dá ji člověku věda nebo umění? Poukáži
pouze na jev v moderním duševním životě, na vzrůstající pesimismus, to je oné ohodnocení
světa a života, jež je vysloveno ve verších: „Vše co existuje, je tak vzácné, že přijde nazmar.“
Přirozeným důsledkem toho je sebevražda a tato je právě nejčastější ve vzdělaných vrstvách
společnosti. A poté, dovede dát věda odpověď na velké otázky bytí, jež hýbou onou lidskou
myslí: Odkud pocházím? Kam jdu? Co je účelem mého života? A Hamleta zaráží: „strach
z něčeho po smrti, neobjevené země, z jehož oblasti se poutník vrací“ (Hamlet III,1)
Jakou informaci nám o tom dává věda? Ignoramus [nevědomé] − my to nevíme. Taková
odpověď ale nemůže dostačovat vzdělanému člověku. Musí se tedy uvážit odpověď, jakou
5
náboženství dává pro záhadu života. Bylo by nedostatkem i jeho pokrokem, kdyby z plánu
učiva vyšších vzdělávacích institucí bylo náboženství škrtnuto. Žákům by nebyl umožněn
nejbohatší proudící pramen idealismu. Nebylo by to rovněž přínosem pro vzdělávání, kdyby
chlapec v letech svého duševního vzdělání ne pro život, odpovídaje jeho ostatnímu vzdělání,
byl vyučován odborníkem na existenci a význam tak důležitého faktoru v duševním životě
minulém a současném, tak jak se vyučuje v náboženství.
Uvedení studující mládeže do řecko-římského kulturního světa je za účelem, proč jsou na
gymnáziu vyučovány a učeny klasické jazyky, to ale není jediným cílem. Jiným důležitým je
úvod do porozumění naší kultuře.
Je skutečností, že naše duševní kultura má jako historický i vnitřní předpoklad římskou a ta
zase řeckou. V roce 451 př. Kr., kdy byla na katalánských polích v dnešní Francii, nedaleko
dějiště bitev u Marne ve světové válce svedena bitva mezi vojsky římského místodržícího
Aetia a vojskem Hunů a germánských kmenů pod vedením Attily, jež byla jedna
z nejstrašnějších ve světových dějinách. Ještě dlouho poté vyprávěli obyvatelé oné oblasti, že
v noci slyšeli vzájemně zápasit stíny bojujících. Bitva zůstala sice nerozhodnuta, ale
směřovala k zániku Západořímské říše. Více kultivovaní Římané podlehli pronásledovaným
svěžím národům severu. Podlehla ale římská kultura? Ne, zůstala vlastně vítězkou v oněch
zápoleních. Národy severu, které přemohly zbraněmi Římany, byly konečně poraženi jejich
kulturou. Převzaly v následujících staletích od mezitím pokřesťanštěného Říma nejen jeho
náboženství, ale také vzdělání, jeho právo, ano dokonce i jeho jazyk. Latina se stala ve
středověku písemným spisovným jazykem severních národů. Jí psaly své dějiny, jejich
smlouvy, jejich vědu, v ní zpívaly a modlily se při svých bohoslužbách. Problém
mezinárodního oficiálního jazyka, tak jak jej křečovitě hledáme v současnosti − vzpomenu si
na volapük a esperanto − vyřešil středověk zavedením latiny do celé duchovní oblasti. Kdo
chce studovat kulturní památky naší minulosti dalece do novověku, musí latině rozumět. Bez
studia minulosti není možné správné porozumění současnosti. Mělo by tedy gymnázium své
žáky připravit k účasti na duševním životě vlastního lidu a podpořit jej dle míry jeho sil a
postavení, tedy musí přijmout latinský jazyk do svého plánu učiva také nyní, ačkoli přestala
být latina jazykem vzdělaných a učenců, jak to bylo v případě středověku. Jak velmi ovlivnila
latinská kultura naši − a to nemyslím pouze německou, nýbrž celou západoevropskou kulturu,
to vidíme na mnohých latinských slovech, jež vstoupily do našeho jazyka a tím buď nalezly
plné občanské právo − vzpomenu si na slova, jež nyní platí za německá, jako: rasa, okno,
klášter, dóm a jiná, nebo jako cizí slova užívají domovského oprávnění. Abychom rozuměli
těmto cizím slovům a uměli je použít, musíme mít elementární znalost latiny a řečtiny. Vždyť
k tomu je lexikon cizích slov, říká se. Za prvé nemáme lexikon cizích slov vždy při ruce a
poté můžeme sice někomu slovo vysvětlit, ale ne naučit správné použití. Vždy můžeme odlišit
při určité komunikaci klasicky vzdělaného od toho, kdo není, aniž by měl onen jinak skutečně
mnoho vědomostí. − Měli bychom vůbec z jazyka odstranit cizí slova, bylo mi řečeno. − S tím
docela souhlasím. Češi to již učinili v mnohem větším měřítku než Němci. Ale zcela bez
cizích slov rovněž se nevystačí, zvláště ve vědě, a to že je věda mezinárodní, mají zde tak cizí
slova svůj užitek, protože usnadňují mezinárodní porozumění ve vědě, poté co je
nepřevedeme do mezinárodního světového jazyka nebo ne přinejmenším tak brzy. Právě pro
zastávání svého povolání potřebují přinejmenším latinu: katolický duchovní, neboť se jedná o
kulturní jazyk římsko-katolické církve ve světě; lékař, neboť odborné výrazy lékařství jsou
skoro všechny latinské nebo řecké; právník, neboť právní listiny minulosti jsou většinou
formulovány latinsky; a samozřejmě profesor jako zprostředkovatel klasického vzdělání.
Nehledě ale na studium k povolání nabízí výuka latiny žákům gymnázia, ať se později
chopí kteréhokoli povolání, některé výhody, jež nelze podcenit. Je to zcela zdomácnělý
pohled na existenci a účel vyučování vůbec a zvláště gymnaziální výuky, když se stále ptáme:
6
„Co si za to koupím.“ Přitom se zapomíná, že se ve škole naučí mnohé, co nemusíme
v pozdějším životě přímo použít, co ale musí být naučeno
kvůli procvičování.
Právě to vyjadřuje slovo „gymnázium“. U starých Řeků byl gymnasion cvičiště, původně
přednostně určené k výcviku těla − ve slově „gymnastika“ je obsažen pojem „gymnazein“ −
„cvičit“; − v našem jazykovém pojetí je upřednostněn význam „cvičiště pro vzdělání ducha“.
Duch žáků by měl být procvičován v myšlení. Musí ale osvědčit svou sílu na něčem, co ne
vždy potřebuje bezprostředně pro svůj život. Není to tak i při výuce tělesné výchovy? Dělá se
množství tělesných cviků, jež žáci ve svém životě nebudou muset předvést. Jsou ale přesto
nepotřebná? Ne, slouží k posílení svalů, ohýbání končetin pro pěkné držení těla. Podobným
způsobem pěstuje vyučování na gymnáziu ducha žáka a připravuje jej pro vysokoškolské
studium tím, že jej procvičuje na některé učební látce, jež nemůže bezprostředně přeměnit
v praxi. Kdo se to chce naučit, ať navštěvuje odbornou školu. Studium latinského jazyka je
tedy výborným prostředkem zbystřit myšlení, totiž přísnou logikou, jež vystupuje dnes tak
jasně v umělecké výstavbě latinské skladby najevo; také je paměť procvičována učením
slovíček. Ano, ale musíme se právě učit latinská slovíčka? − Jsou především ta nejvděčnější,
protože se částečně navrací do moderních kulturních jazyků. A tím se dostávám i k jiné
výhodě, jež poskytuje práce s latinou na gymnáziu všem žákům bez rozdílu:
Latina usnadňuje učení se moderním světovým jazykům.
Francouzština, italština, španělština a portugalština jsou dceřinými jazyky a angličtina nemá o
mnoho méně kmenových slov než ostatní germánské jazyky. Jestliže potřebujeme latinu právě
někde a někdy k mluvení, tak není ztracena doba a úsilí použité k jejímu naučení. Učitelé
středních škol, kteří působili jak na reálných školách, tak i na gymnáziích, potvrzují jako jistý
pokrok, že žáci gymnázia i přes svoji latinu vedle francouzštiny nebo angličtiny, dělají
v moderních jazycích rychlejší pokroky než žáci reálných škol a tyto konečně přestihnou i
v moderních jazycích. Ale také
německý jazyk získává
z práce s latinou. Goethe má ve svých „Rčeních v próze“ jedno, jež o studiu cizích jazyků
říká: „Kdo nezná cizí řeči, neví nic o své vlastní.“ Když tedy každé jazykové studium vlastní
řeči stačilo k používání, chtěl bych to docela zvláště tvrdit o studiu latiny. Srozumitelnost,
přísná zákonitost a precizní stručnost, jimiž se vyznačuje jazyk Lácia, je vštěpován i
německému stylu žáku gymnázia. V každém případě je pozoruhodné, že naši velcí myslitelé a
básníci, Lessing, Herder, Goethe, Schiller, Kant, Schleiermacher, Fichte, politici, prošli
latinskou školou.
Neučinil jsem mnoho při chvále klasického vzdělání, zvláště při chvále latinského jazyka?
− Nemyslím; jen neúplný by byl můj výklad, přehlédli bychom hlavní bod, kdybych nešel
dále a neřekl:
vyšší vzdělání musí být také národní.
Nejedná se tedy o buď a nebo, nýbrž o jak − tak. Není otázkou, jestli mají naše gymnázia
vzdělávat mladé Řeky a Římany nebo mladé Němce. Naši studující chlapci a dívky vycházejí
ze základů německého lidu a proto jsou povoláni účastnit se na ideálních statcích německého
lidu a jsou aktivní pro jejich zachování a podporu v pozdějším povolání v životě. Zajisté kultura žádného národa neprocitla k životu vlastní příčinou a také její úspěch pokaždé závisí na
vládnoucím ovzduší. Proto musí více vzdělaný Němec poznat kultury, jež byly před ním, a ty,
které jsou okolo něho. Tomuto účelu slouží gymnázium právě vyučováním cizích jazyků,
klasickým a moderním. Přitom nesmí žák zapomenout, že to vše není jen samoúčel, nýbrž
prostředek účelu, totiž k cíly, získat hlubší nahlédnutí do duševního života svého vlastního
národa, aby jej mohl později podpořit mírou svých sil a svého postoje. Ne v latině, nebo
řečtině by měli mladí Němci, kteří čerpají z pramene klasického vzdělání, naučit se myslet a
cítit, nýbrž v němčině. Proto jsou jim rozvíjeny duchovní poklady německé minulosti a sou7
časnosti, proto jsou s mnohostí a velikostí obeznámeni s tím, co německá věda, německé
umění, německý duch vynalézání, německá práce prokázala a vykonává. Když naši chlapci a
dívky při studiu s údivem poznají, jak němečtí myslitelé lidstva otevírají nové cesty, němečtí
umělci rozvíjí nové oblasti ducha a mysli, němečtí vynálezci odkryli nové prostředky čerpající z přírody a německá práce je neúmorně účinná, dát světu nové hodnoty, pak je nevyhnutelné, že z jejich mladých srdcí, jež jsou pro vše velké a krásné pochopitelné, plamen vnitřní
lásky ožije v jejich překrásném lidu a to, že chválí užití svých sil pro blaho a prospěch národa.
To neznamená, uzavřít se proti dobrému, co se nachází i v jiných národech − to by byla malichernost −, nýbrž to znamená chuť do života a důvěru vycházející z prýštivého pramene německého ducha a německé mysli. A to, vážené slavnostní shromáždění, by mělo být ovocem
v komunikaci naší studující mládeže s mistry ve všech oblastech německé kultury. Současný
básník Hans von Wolzogen to vyjadřuje duchaplně a svérázně, když říká: „Zavítáš-li ke svým
mistrům/ tak, abys získal sílu/ být opravdu německým/ od hlavy až k patě.“
Je-li naše studující mládež tímto duchem zanícena, pak se nepotřebujeme obávat, že
budoucí generace ztratí duchovní souvislosti s
velkou německou národní pospolitostí,
ať jsou již Němci několikanásobně odděleni politickými hraničními kůly, není-li na nové
mapě Evropy Wilsonův princip: „Jeden národ − jedno právo.“ Nepřátelé německého lidu
jsou posedlí šíleným strachem, spoutaný německý obr by mohl rozbít svá pouta na rukou a
tlouci jimi okolo hlav. Zajisté nemůže národ ochoten, doživotně pracovat pro jiné národy jako
otrok; musí usilovat dostat světlo a vzduch do života. Ale to se nemusí dít právě ozbrojenou
mocí. Dějiny světa se sice opakují, ale ne jednotvárně. Všechny znaky doby naznačují, že ne
jak před sto lety německý meč, nýbrž tentokráte německé kladivo budou prostředky
k osvobození a novému vzestupu. Jestliže konference v Ženevě přinesla lidstvu poznatek, tak
je to ten, že bez německé práce není možná obnova Evropy. Radostně a plodně pracovat pro
sebe a jiné nemůže ale nikdo, kdo nosí pouta otroka. Tak je nejvíce pravděpodobné, že
tentokráte vyšší kultura uvolní otrocká pouta německému lidu. Kdyby všichni Němci ve
všech státech spolupracovali duševně a tělesně k tomuto cíli, tak by vzniklo „Všeněmecko“,
jež nepotřebuje zastrašovat jiný národ. Ale také v tomto slova smyslu bude vyšší vzdělání
působit
sociálně,
jež si je vědomé toho, že za nejlepší a nejkrásnější děkuje spolupůsobení duševního a
tělesného celého národa. Takový národní, vysoce vzdělaný Němec by neřekl slovy římského
básníka hrdého na svého ducha: „Odi profanum vulgus et arceo“ − „Nenávidím obyčejný lid,
držte mně jej od těla“ −, nýbrž se bude cítit jako jeden s německými pracujícími, německým
řemeslníkem, německým sedlákem, protože v nich rozezná syny tatáž rodinného lidu, tedy
jeho bratry. Jako byl nepřekonatelný obr řecké pověsti, Antaios, syn bohyně Země Gáie,
protože kdykoli upadl v zápase, získal novou sílu dotykem se svoji matkou, Zemí, tak i pravý
vzdělanec národa pro svůj duševní zápas získává novou sílu z komunikace se svými druhy
lidu a vlasti, jež mají stejnou matku jako on − německý lid, německou zemi. Pozná, že s nimi
utváří duševní a pracovní společenství a že jeho blaho a žal souvisí nejniterněji s jeho druhy
všech vrstev; pozná, že jeho povolání, ať již platí v obecné vážnosti jako „vyšší“, ostatně mu
není uložen žádný krásnější a vyšší úkol než ten, sloužit druhům svého lidu. Právě
my Němci v Československu
všichni máme příčinu, upnout se na národní kulturu jako na naši záchranou kotvu v nouzi
současnosti. Nazývají nás „imigranty“, přistěhovalci do této země, a z toho chci odvodit, že
nesmíme uplatnit stejné právo s prvorozenými, nýbrž se s tím musíme spokojit, co nám onen
přiděluje. Mezi znalci dějin existuje právě nyní názorová různorodost na to, jestli naši
předkové v těchto zemích měli potomky starých Markomanů, jež tu byli před Slovany, nebo
přistěhovalci z Německé Říše, povoláni Přemyslovci, aby zalidnili zemi chudou na
8
obyvatelstvo. Z existujících historických pramenů nelze jasně dokázat ani jedno ani druhé.
Ale stále je jako vždy jisté, že naši předkové, kdyby se také přistěhovali, si nedobyli svá sídla
násilím, nýbrž je právoplatným oprávněním k držbě ve světě získali svým potem, svou prací.
Když se někdo ptá Němců v tomto státu na jejich domovský list, neodkazujeme na vybledlý
pergament, jež byl snad vystaven životním podmínkám, které dávno již neplatí, nýbrž na
zelených pláních, které naši předkové vytvořili z lesů a bažin, na malé osady, vesnice a města,
jimiž oživili liduprázdnou pustinu. Na našem území jsme v tomto případě byli původními
obyvateli, i když jsme přišli později než Slované, jednoduše proto, protože jsme to zúrodnili.
Naše pilná práce ve všech oblastech kultury v sudetských zemích nám vytvořila naše
postavení a z něj se nenecháme vytlačit, ať již světová politika, aniž by se nás zeptala, jaké
škrty jsou vedeny na mapě. Nedopouštíme se bezpráví, troufalosti vůči jinému lidu, vedle
kterého žijeme v této zemi. Německá práce, německé umění a německé vědění se staly
v minulosti tisícinásobným požehnáním, a měly by se stát i v budoucnu, když nám bude
ponecháno stejné právo a svoboda.
Vážené slavnostní shromáždění!
Nutí mě, vyjádřit se na konci s radostí nad tím, že mi bylo dopřáno, při této krásné
slavnosti, promluvit k Vám, druhům lidu v tak hojném počtu zblízka i zdaleka bez rozdílu
politické strany v tomto sále.Těšil jsem se, že k Vám promluvím jako Němec k Němcům.
Je potřeba povinnost projevení
vděčnosti.
Poděkovat se musí oněm statečným občanům Hostinného, kteří se před 50 lety tak přičinlivě
snažili, zachovat pro Hostinné gymnázium. Ale také všem oněm rodinám, kteří v průběhu
těchto 50 let peněžitými dary a volnými místy umožnili chudým žákům, vykonávat studium
na této škole. Často ne zvláště požehnaného darem štěstí, otevřeli pohostinně své dveře
žákům gymnázia a nabídli levný a příjemný domov. Dík patří i všem profesorům, kteří
působili na této škole, za jejich lásku a snahu, s níž vykonávali svůj trnitý úřad. Mnohé z nich
zakrývá již země. V posledních týdnech jeden z nich, jež působil v této škole a který byl i
mým učitelem, přešel do věčnosti, Prof. Karel Kaplan, naposledy ředitel v Žatci. Díky mu a
čest jeho památce!
A nyní ještě pár slov k Vám, mladí přátelé, jež jste právě žáky této školy. Současnost je
pochmurná. Bylo by ale chorým pesimismem nedoufat v lepší dobu. Jak můžete přijít? Slovy
Goetheho: „Zlatá doba je asi pryč, samotní dobří lidé ji navrací zpět.“ Měli byste být těmito
dobrými lidmi. Jste rodem budoucnosti. Měli byste nástroj kultury vzít do svých rukou, když
klesá náš. Buďte silní a dobří! Pijte plnými doušky z pramene klasického a národního
vzdělání, ale neutvářejte pouze svého ducha, nýbrž i vaše srdce! Staňte se šlechetnými,
nápomocnými a dobrými! A zůstaňte, pamětliví otců, nepohnutě věrní svému lidu! Bůh
požehnej i vám! − Nejniternější vřelé přání mého srdce platí i této škole, tomuto městu,
tomuto lidu. Abych jej vyjádřil, zvolám: Sláva našemu německému gymnáziu! Sláva našemu
německému městu Hostinné! Sláva našemu německému lidu!
9
Dějiny Státního reálného gymnázia v Hostinném
od 1872 do 1922
od p. prof. Josefa Teicherta.
Velký je počet středních škol v sudetských zemích, které v tomto desetiletí uskutečnily
sváteční oslavy své 50tileté existence. K nim se řadí i v letošním roce také Státní reálné
gymnázium v Hostinném, jehož založení proběhlo v roce 1872. Setkání těchto
středoškolských jubileí není náhodné, neboť vznik těchto škol spadá do doby, když se střední
školství rychle rozvíjelo, aby vyhovělo potřebám tehdejších poměrů,.
Říšským zákonem ze dne 14. května 1869 bylo obecní školství zakotveno na pevném
základě, na kterém se mohlo slibně rozvíjet. Obce, okresy a země soupeřily v zakládání
nových škol nebo ve výstavbě a rozvoji již existujících. Tento pokrok v lidové osvětě se
nezastavil ale u nižšího typu školy, nýbrž přesáhl střední školství. Dle staršího
humanistického směru se přistoupilo k reorganizaci již existujících gymnázií, většinou starých
řádových škol, nebo vznikaly nové ústavy; ty všechny byly více či méně myšleny jako
předstupeň vysokoškolského vzdělávání. Bezprostředně praktická potřeba doby opět
vyžadovala další utváření reálného školství, jež mělo vyhovět nové politice obchodu,
důležitého rozvoje celého dopravního systému a rychlého růstu průmyslu. Netrvalo ale
dlouho, uskutečnilo se vytvoření jednotné střední školy, jež by postačovala humanitním a
realistickým požadavkům: reálnému gymnáziu. S nařízením ze 17. dubna 1872 uznala
předběžně i školská správa tento nový typ střední školy a prohlásila jej jako „takové nižší
gymnázium, jež ve všech čtyřech třídách povinného vyučování poskytuje kreslení a žákovi třetí
a čtvrté třídy umožňuje volbu vyučování řeckému nebo francouzskému jazyku.“
I. Založení1
Mezi městy, která tehdy s hrdostí vlastnila takové reálné gymnázium a také s nejzašším
vypětím všech finančních prostředků, se nacházelo i Hostinné, v jehož čele stál statečný
starosta Med.Dr.Johann Kopf. Ten přednesl na zasedání obecního výboru 9. února 1871 návrh
usilovat o zřízení reálného gymnázia, popřípadě vyššího gymnázia v Hostinném u Školské
správy. Takový podnět byl jednohlasně přijat: stejně tak byly povoleny prostředky ke stavbě
odpovídající budovy a jejímu vytápění. Dr.Kopf odcestoval 21. února do Vídně, aby osobně
předal a nejsrdečněji doporučil příslušnou žádost ministrovi pro kulturu a vyučování Dr.
Josefu Jirečkovi, jež ji vlídně přijal a vyjádřil naději na příznivé vyřízení pod podmínkou, že
se obec zaváže k výstavbě budovy a objednání obvyklých učebních pomůcek z prostředků
obce. Městské zastupitelstvo to také vzalo 24. března na sebe a doplnilo dřívější ministerskou
žádost v tomto smyslu.
Vavříny, které Hostinnému teprve nyní vanuly z dáli, nenechala obě sousední města
Vrchlabí a Trutnov spát. Najednou poznalo každé z nich, že by mělo větší nároky na novou
školu. Přece však jen Trutnov podnikl vážné kroky, aby předstihl Hostinné. Když žádost
Hostinného dorazila v průběhu dubna na Zemskou školskou radu pro Čechy k posouzení,
měla právě již k dispozici žádost města Trutnova o zřízení gymnázia. Na zasedání nemohlo
být dosaženo dohody v této otázce, přesto se většina vyslovila pro Trutnov. V této kritické
situaci sepsal Dr. Kopf novou žádost na ministerstvo 30. dubna 1871, ve které poukázal
především na zvláště pro Hostinné výhodnou polohu ve středu krkonošského kraje a jeho klid
a ticho, jež jsou dalece vhodnější pro zřízení budoucí školy než hlučný průmyslový Trutnov.
To způsobilo, že nejen ministr, ale i přednášející dvorní rada Dr. Ficker a ředitel úseku
Hostinné Fiedler souhlasili. Mezitím se rozhodnutí ale vlivem politických poměrů zpozdilo.
1
Tento odstavec je převzat s nepatrnými změnami z „Dějin c.k. Státního vyššího gymnázia v Hostinné, od 1872−1897“ od Prof. Josefa
Bräunla. Výroční zpráva. Hostinné 1896/97. Také v následujících odstavcích je jmenovaná stať častěji přibírána.
10
25. listopadu 1871 přešlo podle ústavy Ministerstvo Auersperg na Ruder, místo Dr. Jirečka
nastoupil Dr. V. Stremayr do vedení Správy vyučování. Ten váhal delší dobu, zda dát
přednost Hostinnému nebo Trutnovu. Mluvčí Trutnova mu naznačili, že jejich město
zasluhuje přednost před Hostinným kvůli většímu počtu obyvatel, jejich bohatším finančním
prostředkům a zvláště proto, že vlastní již více škol. Konečně se ale ministr rozhodl pro
Hostinné, z větší části právě proto, že se našly dvě význačné osobnosti, jež se zasazovaly o
naše město. Byli to pánové Dr. Groß, generální ředitel Severozápadních drah a ministerský
rada Tandler rytíř z Tanningen. Získali si nepatrnou zásluhou blaho Hostinného a oprávnění
neustálých díků.
Ustanovením z 28. ledna 1872 povolil císař František Josef I. založení reálného gymnázia
s vyučovacím jazykem němčinou v Hostinném s postupným otevřením 4 tříd ve školním roce
1872/3, 1873/4, 1874/5 za předpokladu, že obec vytvoří a zachová pro zřízení, eventuelně
pro rozšíření školy nutné lokality dle povoleného stavebního plánu ministerstvem vyučování,
obstará první nákup veškerého zařízení a učebních pomůcek a v onom roce vzniku školy
poskytne potřebné palivo.
Dle císařského rozhodnutí uzavřela obec Hostinné se Zemskou školskou radou pro Čechy
jako zástupcem státní správy právoplatnou smlouvu, přičemž se zavázala: 1. zřídit do 1. října
dle rozšířeného stavebního plánu povoleného ministerstvem vyučování vlastní budovu a v ní
všechny potřebné místnosti, přitom také možnost pozdějšího rozšíření školy s ohledem na
úplné gymnázium, 2. zaplatit vnitřní zařízení těchto prostor s vyloučením obou naturálních
bytů a stejně tak 3. pořízení prvních učebních pomůcek a 4. převzetí nákladů na vytápění
školních prostor.
Neprodleně byla stavba budovy gymnázia započata. Při zasedání výboru 4. dubna 1872
byly radou města navrženy dva stavební plány, tzv. Švýcarská zahrada naproti
Františkánskému klášteru a louky na Sejfském potoku na konci dnešní Poštovní ulice. Po
delší diskusi, v níž se projednaly klady a zápory obou míst, se přistoupilo ke jmennému
hlasování. Výsledkem byl stejný počet hlasů pro oba projekty. Poněvadž starosta Dr. Kopf
měl pochybnosti, zajistit rozhodnutí svým hlasem, bylo zasedání na tři dny přerušeno a poté
provedeno opětovné hlasování. Přitom starosta pronesl vysvětlení, že by se pro tentokráte
rozhodl pro místo na loukách; i více jiných pánů vysvětlilo, že změnili svůj názor ve prospěch
tohoto místa, pro něž se konečně rozhodla značná většina. Ze získaných stavebních plánů byl
přijat na zasedání obecního výboru 23. května 1872 předložený plán stavitele Josefa Kavana
z Jilemnice, přičemž byly odhadnuty náklady stavby na 57.000 guldenů a předložen
ministerstvu, jež jej také povolilo. Uskutečnění stavby bylo nato zadáno oběma zednickým
mistrům Josefu Fischerovi a Wenzelovi Tschöpovi z Hostinného a dozor převeden na
stavebního mistra Josefa Kavana. V září bylo započato se stavbou, jež se měla stát
znamenitou ozdobou města a pomník obětavosti tehdejších občanů. Městu bylo ulehčeno
břímě závazků, jež si vzalo na sebe, jednotlivými soukromými dary. Tak věnoval p. Karl v.
Bergenthal, vlastník statku Fořt u Hostinného, 3000 fl., paní Getruda Fibingerová 100 fl., pan
Johann Haschel a pan Dr. R. Schwarz po 50 fl. Výbor spořitelny a záložny v Hostinném
povolil roční příspěvek na učební pomůcky na 300 fl. Jaké další dary přišly pro knihovnu a
přírodovědný kabinet, poskytlo nový německý důkaz pro vřelé sympatie, jež prokázaly
všechny okruhy obyvatel nové škole. Z darů přibylo − zmíníme alespoň jedno − 369 svazků
do knihovny (skoro vše hodnotná díla).
Nesmí zůstat nepoznamenáno, že také ochotně pomohla městu státní správa, tím že zaslala
pro rok 1872 peněžitou podporu v hodnotě 3000 guldenů. Dále přispěl „Spolek pro dějiny
Němců v Čechách“ vlastními silami k dílu, když nejen z prvního, ale také druhého dílu knihy
„Dějiny města Hostinné“ od Dr. Leedera bezplatně poskytnul 500 kusů, jež byly k dobru nové
školy sníženy o cenu 30 krejcarů.
11
Aby bylo zajištěno otevření školy 1. října 1872 byla ještě na jaře toho roku vypsána
zemskou školní radou místo ředitele i nutná učitelská místa a požádáno na biskupském
ordinariátu v Hradci Králové k ustanovení výpomocné síly pro výuku náboženství. Obec
učinila opatření pro vytvoření vhodných lokalit pro dvě třídy. Takové se nabízely ve
františkánském klášteře a byly pronajaty.
II. Období reálního gymnázia (1872−
−1878)
Ministerstvo pro kulturu a umění jmenovalo skutečnými učiteli školy: Dr. Adolfa
Bachmanna, výpomocného učitele německého reálného gymnázia v Praze na Malé Straně, pro
zeměpis a dějiny a Karla Petraschka, výpomocného učitele reálného gymnázia ve Fryštátu pro
přírodopis jako hlavní a matematiku a fyziku jako vedlejší předmět. Místo ředitele školy bylo
císařským rozhodnutím z 12. září 1872 propůjčeno skutečnému učiteli a prozatímnímu řediteli
Reálného gymnázia a vyšší reálné školy v Lokti Friedrichu Dworžakovi. Ten měl působit
rovněž jako učitel latinského a řeckého jazyka. Výuka náboženství byla převedena na
představeného františkánského kláštera v Hostinném P. Ludwiga Böhma, výuka kreslení
vrchnímu učiteli zdejší obecné školy Antonu Klementovi. Volitelné předměty čeština a
tělocvik převzal Prof. Petraschek a Dr. Bachmann.2
Při zápisu provedeném na počátku září se přihlásilo do první třídy 32, do druhé třídy 5
žáků, přesto museli být 2 z první třídy odmítnuti na základě přijímacích zkoušek.
5. října byla sloužena ve františkánském kostele zahajovací bohoslužba, jíž se účastnilo
kromě učitelského sboru a žáků také městské zastupitelstvo na pozvání ředitelství.
Slavnostnímu rázu přispěla veselá společenská hostina v Glaserově vinárně. 7. října začalo
pravidelné vyučování.
O prvním roku školy, jež byl ukončen 31. července, byla vydána výroční zpráva, stejně tak
o druhém; třetí výroční zpráva vyšla teprve opět na konci školního roku 1881−82.
Pro začátek druhého školního roku (1873−74) a sice 4. října bylo plánováno slavnostní
vysvěcení a předání budovy gymnázia; mohlo se uskutečnit ale až 7. října. Stavba tehdy
netrvala mnoho přes jeden rok; přece jen byl předběžný návrh nákladů překročen o
významnou část, neboť náklady se zvýšily na 91.091 fl. 69 kr.
Jmenovaný den se konala v 9 hodin ráno slavnostní mše, jíž se účastnil učitelský sbor
obecní školy s mládeží, všichni státní úředníci města, všechny spolky apod. Následoval
průvod k vlajkami vyzdobené nové budově školy, jejíž vnější vysvěcení provedl děkan
Weber. Pak se lidé přemístili do slavnostně vyzdobeného sálu pro kreslení a následovalo
vysvěcení vnitřních prostor. Po proslovu městského děkana Webera následovalo symbolické
předání zástupcům vlády, radě místodržících a okresnímu hejtmanovi Kromerovi z Vrchlabí
starostou Bukovskym; klíče byly předány řediteli gymnázia, jež to opětoval proslovem.
Ukončení slavnosti tvořil mužským pěveckým spolkem přednesený sbor.
Zástupce školského úřadu, zemský školní inspektor Michael Achtner, jež přislíbil svoji
účast na oslavě telegraficky, přijel vlivem špatné náhody po oslavě. Prohlédl si novostavbu a
vyjádřil pěkné poloze, vysokým, světlým prostorům a širokým průchodům budovy velkou
pochvalu.
O 1 hodině se v Kühnlsově velkém sále konala slavnostní tabule. Starosta Bukovsky
pronesl povinný hold císaři, zatímco zemský školní inspektor Achtner oslavil v přípitku
Hostinné a jeho statečné, obětavé obyvatelstvo a tím vzbudil velké nadšení. Pochod
s pochodněmi na počest starosty Bukovského, jehož energii lze děkovat za včasné dokončení
stavby v prvé řadě, ukončil večer pěknou oslavu.
2
S ohledem ke změně učitelského sboru a počtu žáků v následujících letech srovnejte dále dole připojené tabulky.
12
V tomto školním roce se přihlásilo při zápisu do první třídy 44 žáků, z toho 2 byly
odmítnuti z důvodu nedostatečné přípravy, do 2. třídy 23, do 3. 4 žáci.2
Vypsané místo učitele výtvarné výchovy nebylo z důvodů nedostatku uchazečů obsazeno,
francouzština zůstává ze stejného důvodu volná. V důsledku to nemělo žádné nevýhody,
neboť se na francouzštinu nepřihlásil žádný žák. Učitel obecné školy Josef Rumler převzal
výuku tělesné výchovy; také se mohlo vyučovat zpěvu, neboť v germanistovi, Prof.
Mendemu, se nabízela velmi schopná síla; ten ostatně vedl chrámový zpěv a hru na varhany.
2. prosince, stejně jako v následujících školních letech, se slavil nástup vlády císaře. Tento
den uctilo městské zastupitelstvo a jednotlivé soukromé osoby založením nadace pro chudé
děti školy. Městské zastupitelstvo dalo podnět k založení „Nadace Františka Josefa“, přičemž
věnovalo 300 fl. stříbrné renty; příspěvky spořitelny a záložny v Hostinném (500 fl.), pánů Fr.
Hraběte Deyma (200 fl.), Moritz Oesterreicher (200 fl.), Franz a Heinrich rytíři z Lorenz (po
100 fl.) a W. E. Weidtmanna (100 fl.), byl základní kapitál navýšen na 1500 fl. Kromě toho
darovali Karl rytíř z Bergenthal 2000 ft. k založení dvou „Bergentálských nadací“ a Friedrich
Steffan 300 fl. stříbrné renty pro „Nadaci císaře Františka Josefa.“ V zakládajících dopisech
všech těchto nadací bylo podotknuto, že mají být každoročně 2. prosince vyplácena stipendia.
Mimoto byl v průběhu školního roku vytvořen k podpoře chudých žáků školy ředitelem Fr.
Dworžakem „Spolek pro podporu studentů“. Také zde se prokázala sympatie občanů
Hostinného pro školu opět v pěkném světle, neboť se ihned v prvním roce přihlásilo 105
členů, jejich příspěvky dosáhly výše 334 fl.
Pro vybavení sbírek učebních pomůcek povolilo městské zastupitelstvo přibližně 1800 fl.,
spořitelna a záložna přispěla 500 fl.; kromě toho soukromé osoby zanechaly mnohé dary.
20. a 21. dubna 1874 následovala první inspekce školy zemským školním inspektorem M.
Achtnerem, jež se účastnil vyučování všech předmětů a prohlédl si sbírky učebních pomůcek.
29. července se konal v Kühnlsově sále za podpory mužského pěveckého spolku první
koncert žáků pod vedením Prof. Mendeho. Čistý výtěžek (120 fl.) byl přidělen podpůrnému
spolku.
V následujícím školním roce (1874−75) se přihlásilo ze žáků 3. třídy 9 na řecký a 7 na
francouzský jazyk, tedy muselo být půleno vyučování. 4. třída nebyla ještě otevřena, neboť se
do ní nepřihlásili žáci.
Pro rozšíření učebních pomůcek vydala obec v tomto roce 1369 fl. Další výlohy jí
způsobilo založení botanické zahrady, jež stálo 224 fl. 26 kr.
Také podpora se zvětšila; místní stipendia se podařilo poprvé dělit. Podpůrný spolek, jež
nyní disponoval většími prostředky, sloužil především k nákupu učebnic pro chudé žáky. Že
také soukromá dobročinnost držela krok, dokazuje vysoké číslo 1397 obědů, jež byly
studentům bez finančních prostředků poskytnuty.
28. února se opět konal pod vedením Prof. Mendeho a za spoluúčasti mužského pěveckého
spolku druhý žákovský koncert, jehož čistý výdělek byl tentokráte použit k pořízení harmonia
(170 fl.).
Školní rok končil 15. července, neboť pokynem ministerstva byly určeny prázdniny na
dobu od 15. července do 15. září.
Ve školním roce 1875−76 bylo reálné gymnázium otevřením IV. třídy konečně úplné. Pro
sbírky učebních pomůcek vydalo město tentokráte 1500 fl. „Existující sbírky jsou,“ jak se
vyjádřil ředitel Dworžak na konci školního roku, „pro nižší reálné gymnázium více než
dostačující, jmenovitě fyzikální a přírodovědné sbírky.“
Od 19. do 22. května 1876 byla škola podrobena druhé inspekci zemského školního
inspektora Achtnera.
Od školního roku 1876−77 lze poznamenat, že obec pozastavila odvolávajíce se na
smlouvu se státem platby na sbírky učebních předmětů, stát nepovolil žádné příspěvky. K této
13
povinnosti se odvážil teprve v dalším školním roce a povolil 230 fl. Také město věnovalo
dobrovolně ještě jednou obnos 50 fl. k rozšíření učitelské knihovny.
III. Období nižšího reálního gymnázia (1878−
−1882)
V létě roku 1878 provedla škola převratnou změnu: přeměnu v čistě Nižší reálné
gymnázium. Totiž počet žáků III. a IV. třídy, kteří se hlásili na francouzštinu, nepřekročil 8,
opačně ve IV. třídě klesl na 3 nebo 4. Protože v důsledku toho nebylo zapotřebí dělení výuky,
stanovilo ministerstvo pro kulturu a vyučování výnosem z 28. června 1878 „pod podmínkou
souhlasu obce Hostinné, že bude na zdejší škole vyjmuto rozdělení III. a IV. třídy a že při
zachování povinné výuky kreslení v nižších třídách ve všech předmětech od školního roku
1878−79 se uplatní čistě pro gymnázium předepsaný plán učiva. Ve školním roce 1878−9
provedený přechod z dosavadního do nového složení učiva lze provést zachováním rozdvojení
ve IV. třídě, jestliže to vyžaduje frekvence, stejně tak zemskou školní radou případné rozdělení
přírodovědného vyučování, jež vstupují ve školním roce 1879−80 dlouhotrvajícími
ustanoveními bez výjimky v platnost.“ Protože městské zastupitelstvo vydalo bez dalšího
potřebný souhlas, provedla se změna bez onoho zpomalování: francouzština odpadla; jen ve
IV. třídě byla ještě rok ponechána, neboť se přihlásili 4 žáci.
Druhá změna spočívala ve změně vedení školy. Dosavadní ředitel Friedrich Dworžak byl
jmenován ředitelem Státního vyššího reálného gymnázia v Krumlově, zatímco tamní ředitel
Johann Dassenbacher byl přeložen do Hostinného. Odcházející ředitel se velice zasloužil o
mladou školu; příhodně ji zařídil a šikovně ji vedl v prvních letech její existence. Také u
obyvatel se těšil velké oblibě.
12. září 1878 převzal ředitel Johann Dassenbacher vedení školy a podpůrného spolku.
Nový ředitel se podivil nad tím, že místní stipendia jsou oproti výslovnému určení
zakládajících listin vyplácena teprve v lednu nebo únoru, když jsou splatné úroky. Dohodl se
s obcí, že poskytne vždy jen nutné peníze. Proto bylo již 2. prosince 1878 za přítomnosti
učitelského sboru, starosty Wenzela Kühnela a rady města uskutečněno předání stipendií.
V následujícím roce byl na patriotické půdě učiněn další krok, když učitelský sbor stanovil 2.
prosince jako slavnostní den a školní volno.
Na podnět ředitele školy se uskutečnil po víceleté přestávce opět žákovský koncert ve
prospěch podpůrného spolku.
Na tuto dobu připadá i pořízení praporu gymnázia; prostředky k tomu byly získány
dobrovolnými příspěvky žáků. Zlatou výšivku, jež zdobí vlajku, zajistil bezplatně tamější
konvent voršilek, obraz sv. Aloise, jež zdobí jednu stranu vlajky, byl dar profesora
náboženství P. L. Böhma. Na Bílou sobotu se konalo v sále gymnázia vysvěcení praporu
gymnázia kanovníkem Weberem za přítomnosti městského rady a delegací různých spolků,
jež se dostavily se svými prapory. 24. července 1879 byl prapor poprvé použit při příležitosti
stříbrné svatby císařského páru. Stejného dne se účastnil učitelský sbor a žáci slavnostního
vysázení tzv. „Císařské aleje“, jež věnoval pan Theodor Eichmann jako vzpomínku na tuto
oslavu.
Sbírka učebních pomůcek obdržela v tomto roce značný přírůstek, neboť Karl rytíř
z Bergethal daroval 100 fl., zatímco B. E. Weidtmann věnoval knihovně řadu vzácných,
většinou francouzských děl.
Prostřednictvím žádosti z 31. března 1879 se obec obrátila na Ministerstvo kultury a
vyučování, aby dosáhla převzetí gymnaziální budovy státní správou a škola byla rozšířena o
vyšší gymnázium. Stran první žádosti mohla prokázat enormní náklady, jež narostly městu
s tak málo prostředky do té doby školou − odvolali se na 104 360 fl. 74 kr. −, dále na to, že
město bylo přinuceno k novostavbě obecné školy, jež zapříčinilo výdaje 42 069 fl. 94 kr; a
konečně strašlivou katastrofou, jíž byla zasažena tamní spořitelna a záložna v březnu 1878,
otřásla blahem obyvatel, přičemž tisíce občanů ztratili svůj často krušně získaný ušetřený
14
pfennig. Na podporu druhé prosby mohlo být uvedeno, že samotné ministerstvo svého času
nařídilo, zohlednit při stavbě gymnázia jeho pozdější rozšíření; vyšší gymnázium je skutečně
potřeba, neboť cesta mezi Libercem a Broumovem, kde se takové školy nacházejí, je příliš
dlouhá, mimo to Liberec příliš drahý a Broumov těžko dostupný; a konečně frekvence
zdejšího gymnázia − průměrně 114 žáků ve 4 třídách je odpovídající a po rozšíření by se
rozhodně ještě zvýšila.
Úspěch tohoto kroku byl pouze poloviční. Na základě císařského rozhodnutí 24. srpna
1879 bylo město osvobozeno od dalšího udržování, zařizování a vytápění budovy gymnázia,
avšak druhé prosbě o doplnění školy nebylo vyhověno s poukazem na nešťastný stav státních
financí. Nicméně se člověk na čas spokojil s dosaženým a očekával od příští budoucnosti
veliký úspěch. Všeobecná radost nad naléhavě nutným odlehčením rozpočtu obce, byla
vyjádřena na zasedání obecního výboru 24. září 1879, přičemž ministr spravedlnosti a ředitel
Ministerstva pro kulturu a vyučování Dr. v. Stremayr byl jednohlasně jmenován čestným
občanem města.3
Ve školním roce 1879−80, a sice od 23. do 26. května provedli inspekci zemský školní
inspektor Theodor Wolf ve výuce humanitních a zemský školní inspektor Dr. Ignaz Mache
v realistických předmětech.
Rozšíření školy na vyšší gymnázium neztratila obec, v jejímž čele nyní stál Johann
Podhaiský, ze svého dohledu. Jmenovaný starosta se nebál žádné námahy a nenechal nic
nevyzkoušené, aby mohlo být splněno srdečné přání obyvatel. Vystoupil především s oněmi
muži, kteří se již dříve o školu zasloužili, jako Dr. Kopf, který nyní žil v Praze, ministerský
rada R. v. Tandler ve Vídni, generální ředitel Dr. Groß ve Vídni, vrchní zemský soudní rada
P. Bibus v Praze, poslanec Hermann Hallwich, do úzkého korespondenčního styku a našel
také podporu, jež si přál. Na jejich radu byla vytvořena nová žádost a před shromážděním
sestávajícím se z poslance Hallwische, starosty Podhaiského a městského rady Raucha
předána ministrovi vyučování. Poté získal i člena panské komory knížete Schaumburg-Lippe
v Náchodě, poslance Fr. Hraběte Deyma v Nových Zámcích a biskupského ordinariátu
v Hradci Králové jako nakloněné přímluvce. Předběžně zůstala žádost na ministerstvu
nevyřízená. Teprve v následujícím školním roce (1880−1) byla sice odmítavě rozhodnuta,
avšak výslovně řečeno, že ministr vyučování (nyní svobodný pán Conrad v. Eybesfeld)
rozhodne opětovně v příštím roce (výnos z 3. prosince 1880). Tím byla jednoznačně
poskytnuta záruka k naději.
2. prosince 1880 se zvláště slavnostně oslavovalo, neboť před sto lety se uskutečnil nástup
na trůn lidového císaře Josefa II. Sňatek korunního prince Rudolfa s princeznou Stephanií
z Belgie 10. května 1881 nabídl učitelům a žákům příležitost vyjádřit své patriotické pocity.
Od 16.do 18. května provedl zemský školní inspektor Dr. Ignaz Mache opět v realistických
předmětech.
14. července se pod vedením učitele zpěvu Knippera konal koncert v sále gymnázia. Od
doby existence gymnázia podnikli žáci každoročně společný výlet. Takový zvyk byl v tomto
školním roce přerušen, neboť se přitom ukázaly určité svízele. Od nynějška se výlety konaly
po třídách.
Ve školním roce 1881−2 byla oslava nástupu na trůn Františka Josefa I. na základě
rozhodnutí učitelského sboru přeložena na 28. ledna 1882, den císařského rozhodnutí, jímž
vznikla škola před 10 lety.
9. března stejného roku následovalo opět císařské rozhodnutí, v než se uvádí, „že v případě
povolení podle ústavy potřebných úvěrů pro zdejší Státní nižší gymnázium by měly být čtyři
třídy vyššího gymnázia, a sice postupně začínaje od školního roku 1882−3, pod podmínkou, že
obec Hostinné uhradí náklady otevření a udržování páté třídy gymnázia ve školním roce
3
Ad. : Josef Bräunl a.a. O. S. 14, 15 a 17.
15
1882−3 státnímu pokladu a dále se zavazuje poskytnout pro vyšší třídy potřebné lokality
v současné budově gymnázia trvale a bezplatně k užívání.“ Tím se splnil dlouze hájený sen a
městské zastupitelstvo zmocnilo na svém zasedání 1. května 1882 městskou radu, bez
meškání vyzvednut požadovaná prohlášení. Do Vídně byla zaslána delegace poděkovat císaři
za prokázanou milost, a oni pánové, kteří přispěli ke šťastnému výsledku této záležitosti, byli
jmenováni čestnými občany města Hostinné: Ministr Conrad von Eybesfeld, Franz Graf
Deym a poslanec Dr. Hermann Hallwich. (Vrchní zemský soudní rada P. Bibus, Dr. Groß, Dr.
Kopf, a rytíř v. Tandler byly takto oceněni již dva roky předtím). Zasloužilému starostovi
Johannu Podhaiskému bylo vedle práva čestného občana přiděleno ještě jedno vyznamenání,
přičemž mu byl předán umělecky zhotovený pohár. Jmenované důkazy díků byly přijaty a
poslanec Dr. Hallwisch je nadto oplatil 300 fl. stříbrné renty do studentské nadace, jejichž
úroky mají být propůjčeny každoročně žáku 5. třídy.
Na počátku května provedl na škole inspekci zemský školní inspektor Th. Wolf. Na konci
tohoto školního roku byla vydána třetí výroční zpráva.
IV. Období vyššího reálního gymnázia (1882−
−1909)
Na počátku školního roku 1882−83 proběhlo otevření 5. třídy. Také byla zavedena výuka
stenografie; ovšem odpadla již v příštím školním roce z důvodu nedostatku vyučujících a byla
opět navázána ve školním roce 1892−93. Dalším následkem rozšíření bylo poskytnutí
mimořádné dotace pro učební pomůcky v hodnotě 522 fl; s připočtením vlastních příjmů
školy byl k dispozici značný obnos. Sbírka přírodnin byla obohacena darovanou krásnou
kolekcí kameně solných minerálů od ředitelství důlních závodů v Ischl.
Ve školním roce 1883−84, který s sebou přinesl otevření 6. třídy, byla výuka navštěvována
zemským školním inspektorem Th. Wolfem ve více třídách.
V následujícím roce (1884−85) byla otevřena 7.třída. Ředitel Joh. Dassenbacher byl
přemístěn jako profesor na Německé státní reálné gymnázium v Praze na Malé Straně.
Prozatímním vedením byl pověřen Prof. Karl Petraschek. Vedení podpůrného spolku převzal
v tomto školním roce Prof. Freisleben. Protože po Dassenbacherově odchodu nebyl
k dispozici žádný učitel pro francouzštinu, musela odpadnout. Vyučování nabylo rozhodující
změny, neboť vstoupilo v platnost nařízení Ministerstva pro kulturu a vyučování z 26. dubna
1884 „týkajíce se více změn učebních plánů gymnázií a vydání pokynů pro vyučování na
gymnáziích.“
Od 11. do 15. května následovala inspekce školy zemským školním inspektorem Th.
Wolfem.
Počátkem tohoto školního roku byly pravidelně vydávány výroční zprávy školy.
Ve školním roce 1885−86 bylo uzavřeno rozšíření školy otevřením 8. třídy. Vedení převzal
nový ředitel Dr. Theodor Stieglitz, jež byl doposud ředitelem Státního gymnázia
v Prachaticích. Na jeho přání byly stanovy podpůrného spolku změněny v tom, že jeho vedení
připadne spolkem svobodně zvolenému členu. Jako předseda byl zvolen Prof. Freisleben.
Od 21. do 23. července se konala za předsednictví zemského školního inspektora Th.
Wolfa první maturitní zkouška.
O školních letech 1886 až 1890 není potřeba nic pozoruhodného zmínit, kromě
„Uhlandovy slavnosti“ 26. dubna 1887 jako oslavy stoleté vzpomínky na narození velkého
švábského básníka. Pro školní rok 1887−8 bylo dáno k dispozici výjimečně 8 stipendií po 50
fl. od obce Hostinné pro potřebné žáky.
Od 17. do 27. ledna 1890 muselo být vyučování přerušeno z důvodu šíření chřipky.
Ve školním roce 1890−91 dosáhl počet místních stipendií rozšíření Johannem Podhaiským,
jež skoro 12 let zaujímal čestný úřad starosty a získal si velké zásluhy rozkvětem našeho
16
města. 7. dubna 1891 složil svůj úřad a daroval 300 fl. stříbrné renty do „Podhaiského
studentské nadace“.
Jako ostatní školy Čech se podílelo i naše gymnázium na zemské výstavě zasláním
výkresů.
Dle výnosu ministerstva z 15. září 1890 byla stanovena měřítka míry k tělesnému posilnění
mládeže. Na zdejším koupališti a plovárně, založené okrasným spolkem, se nabízela žákům
vítaná možnost brát hodiny výuky plavání. Dále byly zavedeny hry pro mládež, kterých se
mohli účastnit všichni žáci pod vedením učitele tělesné výchovy.
Ve výuce ve školním roce 1891−92 se do té míry uskutečnila změna, když byl český jazyk
od nynějška vyučován ve 4 (místo jako dříve ve 3) odděleních.
Náhlým skonem Prof. Fr. Drechslera 1. dubna 1892 utrpěla škola ztrátu. Učitelský sbor
vyzdobil konferenční místnost obrazem zesnulého a ustanovil nařízení, že jeho hrob bude
každoročně na Všech Svatých ozdoben věncem.
Vedení podpůrného spolku převzal na počátku roku 1892 Prof. Jos. Bräunl. Na jeho popud
byl pod vedením učitele zpěvu J. Knippera uspořádán žákovský koncert, jehož vynikající
úspěch přiměl předsednictví podpůrného spolku, pořádat žákovská představení do budoucna
každým druhým rokem.
Obec, jež pro školu přinesla tak velkou obět, vzala na sebe v tomto školním roce nové
břímě − založení internátu, aby podpořila svůj úspěch. Mělo se tak předejít obtížím, neboť
žákům často chyběl nutný dohled. V žádném případě nechtělo město vyjít vstříc jen synům
majetných rodičů, také se nepočítalo zcela se ziskem; proto byly měsíční platby co možná
nejnižší, stanoveny na 26 fl. Bohužel byly ušlechtilé motivy městského zastupitelstva leckdy
neuznány, často také z osobních důvodů úmyslně podvodně napodobovány; zařízení, jež bylo
určeno k používání městu a gymnáziu, nezůstalo ušetřeno zlomyslných útoků a bylo samotné
blízkými kruhy spíše ničeno než podporováno. Nezbylo ostatně nic jiného než přečkat dobu,
než internát samotný prokáže svoji oprávněnost a vyvrátí rozsetá bezdůvodná podezření.
Naštěstí to netrvalo dlouho. Neboť vrchnímu dohledu Prof. Bräunlovi se podařilo získat
nejprve ve zkušebních kandidátech gymnázia v Dr. Antonu Kirschnekovi vynikajícího
prefekta, jež znamenitě internát zorganizoval a chovance přiměl v krátké době k tomu, že se
smířili s přímým pořádkem a cítili se skutečně útulně a spokojeně. Bohužel již po půl roce Dr.
Kirschnek odešel; ale jeho dílo setrvalo a bylo následovníky, pány Ignazem Hausnerem a
Jakobem Morchnerem s porozuměním a obětováním se šťastně pokračováno a stále lépe
vybavováno.4
Tělesnému vzdělání mládeže byla rok od roku věnována zvýšená pozornost. Tělovýchovný
spolek podpořil tyto snahy, přičemž pro hry mládeže poskytl k užívání vhodné místo.
Před počátkem školního roku 1892−93 musely být provedeny větší úpravy a částečná
přestavba vnitřku gymnázia. Gymnastický sál v 1. a sál pro kreslení ve 2. patře, byly
přemístěny nad tělocvičnu. V sále pro kreslení byla vybourána okna na severní stranu, ze
zbytků původního sálu pro kreslení a z původního kabinetu modelů byla vytvořena učebna
pro 5. třídu a v 1. patře ze zbytků původního sálu a přilehlých místností získána chemická
laboratoř.
Na od roku 1883 vynechané vyučování stenografie bylo navázáno. Od 14. do 17. června se
uskutečnila ve škole inspekce zemského školního inspektora W. Kloučka, 18. června se
konala inspekce kreslení odborným inspektorem A. Friebelem.
O prázdninách 1893−4 byly dokončeny úpravy budovy. Dovnitř byly vtaženy mnohé nové
stropní překlady, vnější strana byla renovována a připevněn nápis „c. k. Státní gymnázium“.
K jiným patriotistickým slavnostem přibyl v tomto roce (24. duben 1894) čtyřicetiletý
památný den sňatku císařského páru.
4
Ad. : Josef Bräunl a.a. O. S. XXVI.
17
Ve školním roce 1894−95 odešel učitel tělesné výchovy ze školy, a protože se nenašla
žádná vhodná náhrada, musel tento předmět, v létě také hry mládeže, odpadnout.
21. září 1894 se účastnil učitelský sbor a žáci přijetí místodržícího Franze knížete ThunHohensteina, který si rovněž prohlédl prostory a sbírky učebních pomůcek školy. 28. února
následujícího roku se konala při příležitosti úmrtí polního maršála arcivévody Albrechta
smuteční školní mše.
10. května provedl inspekci odborný inspektor Prof. U. Friebel ve výuce kreslení.
Se školním rokem 1895−6 byla výuka tělocviku a hry pro mládež obnovena; k posledně
jmenovaným se připojil postupně provoz zimních sportů. Pro chudé cizí žáky byla zřízena
studentská ubytovna, jež byla otevřena 1. listopadu. 5 studentů obdrželo během zimních
měsíců bezplatné ubytování, snídani a oběd. 14. června vytvořili učitelé a studenti
maturantovi Karlu Grundmannovi z Bernatic poslední průvod. Stal se pár dnů před maturitní
zkouškou obětí epidemie tyfu.
Od 26. do 30. dubna 1897 podnikl odborný inspektor Prof. A. Friebel školní inspekci ve
vyučování kreslení, od 31. května do 4. června probíhala inspekce zemského školního
inspektora W. Kloučka.
Na konci tohoto školního roku −25. rok od vzniku školy − upozornil Prof. Richard Tölg
žáky v proslovu na onen význam, načež byla sloužena slavnostní děkovná mše svatá. Městské
zastupitelstvo upustilo sice od slavností podoby jubilea gymnázia, ustanovilo avšak na
shromáždění 9. července 1897 založení jubilejního stipendia a věnovalo k tomuto účelu obnos
500 fl.
V následujícím roce 1897−98 truchlilo gymnázium nad skonem dvou mužů, jež se velice
zasloužili o školu a Hostinné, p. MUDr. Johanna Kopfa a Johanna Podhaiského, kteří si
zajistili jako bývalí starostové města svou úspěšnou snahou o založení a rozšíření školy
dlouhotrvající památku. Také jeden z nejlepších a nejnadanějších žáků gymnázia byl učiteli a
spolužáky veden k hrobu, Franz Ulrrich z Chotěvic (7. třída).
Ve školním roce 1898−9 se 2. prosince uskutečnila žákovská oslava 50tiletého jubilea
císařského nástupu na trůn, po které byla členům učitelského sboru udělena jubilejní medaile.
Vedení podpůrného spolku převzal Prof. Karl Jüthner jako předseda, jež byl v následujícím
roce nahrazen Prof. Karlem Wankem.
Vyučování tělocviku nemohlo být uděleno z důvodu nedostatku vyzkoušeného vyučujícího
v následujících tří letech; hry mládeže, jež se konaly na hřišti vedle městského parku, byly
přeloženy na hřiště, neboť jej pan továrník Theodor Eichmann děkovným způsobem
přenechal školní mládeži. Záslužným působením hlavního vedení německé studentské a
žákovské ubytovny ve Vrchlabí bylo umožněno mnohým žákům školy přenechání průkazů
k návštěvě pěkných pohoří v Sudetech mimo jiné o prázdninách.
30. dubna 1900 se uskutečnila inspekce výuky kreslení školským radou Antonem
Friebelem, od 11. do 13. června pobýval ve škole zemský školní inspektor.
Ve školním roce 1900−1 byla učitelské knihovně povolena mimořádná dotace 550 fl.
Místo předsedy podpůrného spolku převzal Prof. Franz Mühlstein − 16. února 1901 zemřel
hodný a pilný žák školy, Josef Heimlich z Hostinného (7. třída).
Ve školním roce 1901−2 se konala trojnásobná inspekce školy, a sice inspektory W.
Kloučkem, Dr. Josefem Muhrem a školským radou Antonem Friebelem. 4. února byl pilný
žák 8. třídy Wendelin Fischer z Černého Dolu doprovázen k místu posledního odpočinku.
V podzimních slavnostech se uskutečnilo zavedení Auerského plynového osvětlení do
budovy gymnázia.
Počátkem roku 1902−3 bylo znovu započato s pravidelnou výukou tělesné výchovy.
Zemský školní inspektor Dr. Josef Muhr navštěvoval v průběhu roku školu. 24. března byl
jeden z nejpilnějších žáků, Josef Langner z Chotěvic (4. třída) uložen do hrobu.
18
Na podzim 1903 bylo v budově zavedeno vodní potrubí. S koncem roku 1903 bylo
zavedeno 5hodinové dopolední vyučování. Inspekci kreslení provedl školský rada Anton
Friebel.
Ve školním roce 1904−5 nastoupilo do 1. třídy 64 žáků, nutností bylo rozdělení této třídy.
Tato byla ministerstvem povolena a provedena přijetím dvou výpomocných učitelů 24.
prosince 1904. Dělení této třídy muselo být dodrženo i v následujícím školním roce.
Na počátku a konci března navštívili oba zemští školní inspektoři W. Klouček a Dr. Josef
Muhr školu.
9. května 1905, stoletém výročí úmrtí Friedricha Schillera, byla uspořádána Prof. Karlem
Schönwetterem ve vyzdobeném sálu gymnázia školní slavnost, přičemž Prof. Franz Himml
poukázal na význam Schillera jako vychovatele svého lidu a příkladu ideální snahy. K tomu
se řadí přednáška o Schillerově „Písni o zvonu“ od žáka oktávy Egona R. v. Steffeka. Mezi
jednotlivými přednáškami a na konci slavnosti bylo zpíváno žáky pod vedením učitele zpěvu
Johanna Knippera více chórů.
24. června 1906 následovalo slavnostní odhalení německo-polským spolkem v Hostinném
zřízeného pomníku lidového císaře Josefa II. Samozřejmě byl pozván učitelský sbor a žáci
gymnázia, ale účast na slavnosti musela být kvůli vyšším obecním směrnicím ukončena.
V srpnu roku 1906 předal ředitel Dr. Theodor Stieglitz, jež vedl školu od 20. srpna 1885,
svoji žádost o odchod do penze. V prosinci předcházejícího roku byl již jmenovaný povýšen
do 6. hodnostní třídy. Jeho žádosti o penzi bylo vyhověno a byl mu vysloven zemským
školním inspektorem dík a pochvalné uznání. Dosavadním vedením školy byl pověřen Prof.
Andreas Trum, který 1. září 1906 převzal úřední agendu. Nový ředitel vstoupil již v roce 1883
jako výpomocný učitel pro matematiku a fyziku do učitelského sboru zdejšího gymnázia.
V květnu 1890 byl jmenován okresním školským inspektorem vrchlabského okresu, toto
místo zaujímal do svého jmenování ředitelem.
V tomto školním roce provedl inspekci školy zemský školní inspektor Josef Trötscher, a
účastnil se vyučování latiny, řečtiny, němčiny a dějepisu ve více třídách. Školní rok 1907−8
přivedl poprvé dívčí přírůstek. Ke složení přijímací zkoušky se přihlásily 2 dívky do 1. třídy,
jedna do 3. třídy. Byly přijaty jako privátní žákyně a směly se s povolením ministerstva
účastnit vyučování hospitačně ve všech povinných předmětech.
28. května 1908 uspořádal učitelský sbor jubilejní slavnost u příležitosti 60tileté vlády
císaře Františka Josefa I.
20. června utonul žák 5. třídy Anton Hawel z Čisté při koupání v Labi. 24. června zemřel
žák 6. třídy Artur Pitsch z Hostinného. Obou pohřbů se účastnili učitelé a žáci.
31. srpna 1908 zesnul v Prachaticích bývalý ředitel Dr. Theodor Stieglitz. Bohužel nebyla
možná účast ze strany učitelského sboru na jeho pohřbu, neboť zpráva o jeho skonu dorazila
do Hostinného teprve večer před dnem pohřbu.
Ve školním roce 1908−9 bychom zmínili inspekci výuky kreslení inspektorem Prof.
Kirschnerem 12. června. 12. července se učitelský sbor účastnil s katolickými žáky školy na
slavnostním přivítání biskupa z Hradce Králové Dr. Josefa Doubrawy, který pobýval
v Hostinném u příležitosti biřmování. Biskup s družinou si prohlédl školu.
Tento školní rok byl posledním čistého gymnázia, neboť v následujícím školním roce
začala postupná přeměna gymnázia.
V. Období reálného gymnázia (1909−
−1922)
Výnos Ministerstva pro kulturu a vyučování z 19. ledna 1909 nařídil, že Státní gymnázium
v Hostinném bude změněno v osmileté reálné gymnázium a ve školním roce 1909−10 bude
otevřena 1. třída této školy, zatímco ve 2. až 8. třídě bude vyučováno podle plánu gymnázia.
19
Změny oproti dosavadnímu plánu učiva spočívají pro první ročník v tom, že tělocvik je
zaveden jako povinný předmět a v některých předmětech je dosavadní počet hodin omezen.
Další změny budou probíhat způsobem, že v každém následujícím roce bude zřízena další
třída jako třída reálného gymnázia a ve školním roce 1916−17 bude celá škola změněna
v reálné gymnázium. Žákům absolvujícím tuto novou školu je zajištěno přijetí na univerzity a
technická studia; jen obezřele k přijetí na teologickou fakultu budou následovat ustanovení.
Tento řád vstoupil v platnost ve školním roce 1909−10 otevřením 1. třídy jako třídy
reálného gymnázia; další proměna v reálné gymnázium proběhla programově rok od roku, až
byla dokončena rokem 1915.
Od 7. do 13. dubna 1910 provedl inspekci školy zemský školní inspektor Josef Trötscher a
účastnil se vyučování humanitních předmětů ve všech třídách.
2. května 1910 byl katecheta školy, Prof. Richard Tölg ve svém bytě nalezen mrtvý.
Srdeční mrtvice ukončila jeho život. Následného pohřbu zemřelého 4. května, jež měl teprve
49 let, se účastnil učitelský sbor a všichni studenti školy, velký počet jeho bývalých žáků,
zástupci středních škol ve Vrchlabí, Trutnově a Broumově, zástupci mnoha obecních a
národních škol okolí, zástupci duchovenstva a další.
29. prosince téhož roku zemřel bývalý člen našeho učitelského sboru, penzionovaný
profesor Karl Petrasek, jež ve škole působil 33 let a tu vedl od 28.srpna 1884 do 22. srpna
1885. Jeho pohřbu konaného 31. prosince se účastnili v Hostinném přítomní žáci a učitelé
gymnázia.
3. prosince 1910 provedl zemský školní inspektor Josef Muhr inspekci realistických
předmětů na škole.
Ministerský výnos ze 30. března 1911 se týkal nového uspořádání s ohledem k hlavním
prázdninám. Tyto měly trvat od 16. července do 15. září. Aby byl získán potřebný čas pro
nerušený průběh zkoušek zralosti, zkoušek privatistů a přijímacích zkoušek, jakož i jiných
závěrečných prací, měla odpadnout výuka 10 dnů před začátkem prázdnin.
17. října 1911 oslavil ředitel gymnázia, Andreas Trum, své 40tileté služební
jubileum; výnosem ze 28. června 1912 mu byla místodržitelstvím uznána čestná medaile za
40letou věrnou službu.
28.1.1912 se blížil po čtyřicáté den, v němž se událo císařské rozhodnutí zřízení „Nižšího
reálného gymnázia se zaměřením reálné gymnázium“ v Hostinném. Pro tuto příležitost byla
budova školy ověnčena vlajkami a sloužena slavnostní mše svatá.
11. a 12. dubna provedl inspekci školy zemský školní inspektor Josef Trötscher a účastnil
se výuky humanitních předmětů.
Na základě ministerského výnosu 25. 11. 1911 byla zavedena žákům 7. a 8. tříd výuka
lyžování; instruktorem byl pověřen Prof. Josef Preywitch. Vyučování bylo zakončeno 15.
června uspořádaným střílením na terč. O pedagogické hodnotě výuky na lyžích panovaly od
počátku v odborných kruzích rozdílné pohledy; bez pochybností ale patří tato inovace
k tichých bolestem 1. světové války, jež ve svým předtuchách pronikla i do školství.
Pravidelná výuka střelby byla zavedena jen v následujícím roce 1912−13.
Počátek školního roku přinesl změnu školy. Ředitel Andreas Trum byl na svoji žádost
přeložen do penze a předal 8. září školní agendu Prof. Franzi Mühlsteinovi. Odcházející
ředitel se mohl poohlédnout za 41 lety služby, klid, který nyní hledal, byl tedy naprosto
zasloužený. Ředitel Thrum si uměl svoji dobromyslností, svým laskavým bytím a smířlivým
tónem získat lásku a pozornost všech kruhů, jež s ním přišly do styku. Žije, všeobecně ctěn a
milován, ještě dnes v našem středu, a my hovoříme jménem všech z duše, jež jej znají, když
jej oslovujeme: ad multos annos [na mnoho let!]
30. října předal Prof. Mühlstein školskou agendu novému řediteli Johannu Arbesovi, který
již ve škole působil ve školním roce 1891−92.
20
Tento školní rok byl bohatý na patriotické oslavy, 2. prosinec, památný den nástupu na
trůn, byl oslaven školní slavností; kromě toho bylo tohoto dne uděleno 14 studentům lokální
stipendium v hodnotě od 24 do 200 K, zatímco 5 studentům byly povoleny dary po 10
K z obecních prostředků. Předtím, 4. října, se uskutečnila oslava jmenin císaře slavnostní
bohoslužbou. 80. narozeniny císaře velebil ředitel Arbes jednou z jeho známých vzletných
básní. 6. února 1913 se konala u příležitosti úmrtí velkovévody Rainera smuteční bohoslužba.
19. dubna se uskutečnila interní školní slavnost při příležitosti dvěstěletého vzniku
Pragmatické sankce.
Také více inspekcí se uskutečnilo tento rok: v únoru navštívil zemský školní inspektor Dr.
Robert Lieblein realistické předměty, v dubnu zemský školní inspektor Josef Trötscher
předměty humanitní, v tom samém měsíci provedl inspekci odborný inspektor Prof. Josef
Kirschner ve výuce kreslení a v červnu odborný inspektor Josef Schantin ve výuce tělocviku.
Zemský školní inspektor dvorní rada Josef Trötscher zemřel krátce na to (25. května) a
učitelský sbor stejně jako žáci se účastnili smuteční bohoslužby.
Na tělesné vzdělávání mládeže byla dle příslušného výnosu kladena větší pozornost. Pan
továrník Raoul Eichmann, který již dříve přenechal v pro školu přátelském přesvědčení hřiště,
jej rozšířil v probíhajícím roce a následujících letech o 2000 m2.
Ve školním roce 1913−14 bylo na základě ministerské vyhlášky zavedeno vyučování
českého jazyka jako relativně povinného předmětu vzestupně a dle tříd s 3 hodinami týdně.
18. října se uskutečnila interní školní slavnost jako vzpomínka na bitvu u Lipska. Prof. Dr.
Paul Deutsch líčil tehdejší poměry a ozřejmil rakouskou účast v neosvobozujícím boji.
2. prosince následovalo opět rozdělení lokálních stipendií chudým žákům; opět
zastupitelstvo města povolilo 640 K z obecních prostředků, které si rozdělilo 8 žáků.
20. března provedl inspekci školy zemský školní regionální rada Moritz Strach ve výuce
humanitních předmětů.
23. května si prohlédlo přibližně 100 žáků pod vedením ředitele a Prof. Mottla a
Preywische elektrotechnickou výstavu v Trutnově.
28. června 1914 zasáhla i Hostinné zpráva o zavraždění následnického páru; 3. července se
konala smuteční bohoslužba školy.
Nyní vypuklá válka se vyznačovala ve školním roce 1914−15 mnohými zřeteli. Tři členové
učitelského sboru narukovali ihned při vypuknutí války do vojenských služeb; jejich
vyučovací hodiny byly částečně převzaty náhradními silami, částečně rozděleny ostatním
učitelům. Také v 8 případech se uplatnila tzv. válečná maturita.
Od 11. do 15. května uskutečnil inspekci školy zemský školní regionální rada Moritz
Strach.
Školní rok 1915−16 byl již zcela ve znamení války. Předčasné zkoušky zralosti byly na
denním pořádku a mnohé výnosy předsedajících úřadů byly zpoplatněny mimořádným
dobovým poměrům; vztahovaly se mimo jiné na následující použití žáků středních škol při
různých zemědělských pracích; předčasné připouštění k opravným zkouškám a zkoušce
zralosti; předčasnému vystavení ročního vysvědčení; výjimečným ustanovením pro
domobranu žáky středních škol; dodatečné přijetí žáků, kteří se vrátili z vojenské služby;
doporučení k účasti na kresbě vojenských obligací; působení mládeže ve prospěch
„Červeného kříže“.
Počet bývalých žáků školy, kteří padli v tomto roce pro vlast, připadl v tomto roce dle
výroční zprávy na 10. Vítězství spojených vojsk byly samozřejmě oslavovány jako všude
v německých zemích. Žáci a učitelé se účastnili dobrovolně na poli lásky k vlasti a bližnímu.
19. října 1915 se konalo za účasti světských a duchovních slavnostních hostů v sále
gymnázia slavnostní založení „Jugendwehr“ (obrany mladých).
Uprostřed listopadu vykonal inspekci školy zemský školní regionální rada Moritz Strach.
21
17. listopadu převzal Prof. W. Mottl provizorní vedení za ředitele Joh. Arbese na dovolené,
který 1. dubna 1916 na vlastní žádost odešel do penze. 17. března převzal vedení od
ministerstva s dosavadním vedením školy obeznámený profesor Státního gymnázia
v Litoměřicích, Dr. Andreas Rebhann školskou agendu.
Na počátku června navštívil odborný inspektor Josef Schantin tělesnou výchovu.
Vyučování tohoto předmětu a mnoho jiného se proměnilo vzhledem k vojenskému. Mělo
tvořit, odpovídaje názoru a výnosům ministerstva, základ pro vojenskou přípravu zralé
školské mládeže. Aby byly dostatečně pěstovány zvláště důležité hry na ploše, byl kromě
dvou volných odpolední také při vhodných povětrnostních poměrech jednou v měsíci celý den
použit ke cvičení a procházce. Vojenská cvičení byla prováděna také zčásti v rámci „Obrany
mladých“. K té přistupovali žáci všech tříd; počet členů, kteří dovršili 14. roku života, činil na
konci školního roku 58. Cvičení Obrany mladých byla do února vedena vojenskými
instruktory, které opatřilo staniční velení v Trutnově, od února učitelem tělocviku školy,
Josefem Stoklasem. Do února bylo příležitostně cvičeno 29 žáky 4. až 8. třídy střílení ruční
puškou.
V tomto školním roce nastoupil Prof. Franz Mühltstein, který byl ze zdravotních důvodů
uvolněn z vedení Studentského podpůrného spolku. Stál 15 let jako předseda v jeho vedení a
zajistil si svojí činností trvalé uznání v Letopisech podpůrného spolku. Po něm převzal místo
předsedy Prof. náboženství Josef John, jež zaujímal a zaujímá až do dnešního dne.
S počátkem školního roku 1916−17 byla škola postoupena referátu a z humanistického
pohledu také inspekci zemského školního rady ke službám přidělenému řediteli trutnovské
reálné školy Dr. Josefu Kailovi, který již v únoru provedl první inspekci.
Ředitelem školy byl jmenován dosavadní zastupující ředitel Dr. Andreas Rebhann.
Na tento školní rok připadá skon císaře Františka Josefa I. a odstoupení vlády císaře Karla
I. (21. listopadu.)
Do aktivní vojenské služby narukovalo celkem 21 žáků; 5 bývalých žáků gymnázia našlo
hrdinskou smrt.
15. prosince byl dán do provozu státem v budově internátu zřízený Konvikt pro uprchlé
žáky středních škol, třebaže již 15. září následujícího roku proběhl převod vlastnických práv
tohoto domova, nebyl internát jako takový otevřen, nýbrž pravděpodobně pod tlakem
všeobecné nouze o byty pronajmout na 6 let soukromě. Zůstává jen v zájmu školy, že budova
po uplynutí této nájemné smlouvy bude vrácena zpět svému původnímu účelu.
Počátek 2. semestru se opozdil z důvodu nedostatku uhlí o přibližně 8 dnů. Cvičení Obrany
mladých v tomto roce rovněž pokračovala.
Ve školním roce 1917−18 byli povoláni opět 4 žáci do vojenských služeb.
23. února byl jmenován referent školy, ředitel Dr. Josef Kail, zemským školním
inspektorem. V květnu provedl inspekci výuky kreslení Prof. Josef Kirschner.
Výroční zpráva 1918−19 píše: „Uběhlý školní rok byl ve znamení násilných převratů.
Přinesl pád rakousko-uherské monarchie a vznik nových států na téže půdě. 28. října 1918
byla prohlášena v Praze pro oblast Sudetských zemí a Slovenska Československá republika.
V současné době se ve Francii uvažuje připravit konec strašlivé světové války.“
S pozastavením bojů se vrátili učitelé a žáci ke svým původním povoláním. Právě ze zajetí
vracející se maturant Johann Pauer z Pilníkova podlehl 8. dubna malárii.
S převratem vstoupily v platnost nové řády. Byla nově upravena délka prázdnin (28.
červen až 1. září). Také byly nově stanoveny volné dny. Jako svátky platily od nynějška
28.říjen a 1. květen. Dále byly zrovnoprávněny dosavadní privatistky se žáky a zařazeny tak,
že v obcích, kde nevzniknou dívčí střední školy, musí být přijaty v neomezeném čísle.
K volitelným předmětům v předchozích letech přibylo kreslení pro vyšší třídy s oddělením 3
hodin týdně. Výuka náboženství je od 6. třídy nezávazná a náboženská cvičení nezaujímají
důležitou část výuky.
22
Žáci si zajistili část nových demokratických svobod; žáci vyšších gymnázií se 17. ledna
sloučili do žákovské rady a nejvyšší dvě třídy převzaly dohled o přestávkách.
Nedostatek uhlí byl citelný i v toto roce a vedl k omezení vyučovacích hodin od poloviny
listopadu do 1. prosince a k prodloužení vánočních prázdnin.
V únoru se žáci a učitelé podrobili očkování s ohledem na v Hostinném a okolí panujícímu
nebezpečí neštovic.
V březnu a květnu byla zřízena v přízemí vojenská ubytování.
Ve školním roce 1919−20 odešel ředitel Dr. A. Rebhann z důvodu svého jmenování
ředitelem Státní reálné školy v Trutnově z učitelského sboru. Prof. W. Mottl převzal
prozatímní vedení a 1. června nastoupil ředitel Dr. Josef Götzl do vedení školy.
Hry mládeže mohly být docela zvláště pěstovány od tohoto roku, neboť město Hostinné
poskytlo k užívání šlechetným způsobem zprovozněné dětské hříště za 50 000 K.
Ve školním roce 1920−21 bylo zavedeno s ohledem k číslu žákyň povinné vyučování
tělocviku pro dívky a povinné vyučování ženských ručních prací 2 hodiny týdně.
11. a 12. června se účastnilo 48 žáků školy s pěkným úspěchem tělovýchovných a herních
slavností v Jablonci.
12. července 1921 zemřel na cestě po Itálii žák 5. třídy, Jaromir Czernin. Smuteční mše za
vynikajících žáka se účastnili učitelé a studenti 6. září.
Ve školním roce 1921−22 utrpěl učitelský sbor ztrátu 2 kolegů. 12. ledna se rozloučili žáci
a učitelé s bývalým učitelem tělocviku Josefem Stoklasem. Vedl i před svůj velký věk přes 4
roky tělocvik vzorovým způsobem. Zdaleka veliké množství lidí následovalo rakev statného
turisty po Krkonoších až do posledního úseku jeho života. 16. ledna zemřel nečekaně
prozatímní Prof. Emil Fischl, jež působil teprve 8 dnů jako učitel kreslení ve škole.
10. a 11. června se na dětském hřišti konala velká slavnost her a sportu žáků školy, na
kterém se podílely i školy Vrchlabí a Trutnova.
Tak bychom dorazili do cíle při jubilejním roku naší školy, nejstarší v Krkonoších.
Na konferenci konané 5. prosince 1921 přijal zároveň učitelský sbor jednohlasně usnesení
oslavit 50tileté výročí existence s jinými školami a požádalo zastupitelstvo města Hostinné,
všechny přítomné žáky, stejně tak přátele a příznivce školy, aby činně přispěli ke zdaření
oslav. Chvályhodně lze vyzdvihnout, že tato myšlenka nalezla všestranně živý souhlas, a že
zastupitelstvo města bylo ihned připraveno, nést velkou část materiálních nákladů jubilejní
slavnosti, a prokázalo tak opětovně laskavost, jež ustavičně projevovalo staré důstojné škole.
Přípravné práce různých výborů začaly již v lednu a je potřeba zmínit, že slavnost bude mít
vhodný a umocněný průběh. Mnohé a se srdečnými slovy řečené přísliby bývalých žáků
svědčí o lásce a věrnosti, kterou dřívější žáci lpí na škole; toto a skutečnost, že mnoho
zdatných mužů, kteří se uchránili v tvrdém životním boji, děkují za základy svého vzdělání,
jejich vůle a dovednosti, jsou výstižným důkazem toho, že naše reálné gymnázium celou dobu
svého trvání splnilo svoji úlohu plně a zcela, bylo místem výchovy a vzdělávání pro velkou
část německé východočeské země. Aby Hostinné, přátelské, klidné a velké město, vlastnilo
dalších 50 let pro vzdělávání a lid hodnotné místo výchovy: to, ať řídí Bůh!
23
Seznam
statí, jež vyšly ve výročních zprávách školy
Sestaven p. Profesorem WenzelemMottlem
1873: K dosavadnímu vývoji psychologie národů a jejímu vztahu k dějinám, od Dr. Adolfa
Bachmanna.
1874: Obecně kritické úvahy jako příprava k dějinám stěhování národů kromě pohledu na
národy Dácie v době Trajána, od Dr. Johanna Křikavy.
1882: Označení barev u Homéra s ohledem k otázce barvosleposti, od Johanna Lorze.
1884: Přípěvek k otázce o pravosti tetralogie řečníka Antifona, od Dr. Josefa Kohma.
1886: Příspěvek k otázce o pravosti tetralogie řečníka Antifona (závěr), od Dr. Josefa
Kohma.
1887: Německá četba na rakouských gymnáziích od r. 1849, od Josefa Bräunla.
1888: Tetralogie Antifona, německy od Dr. Josefa Kohma.
1889: K použití starších německých literárních děl v „Zimní zahradě“ Ludwiga Achima von
Arnim, 1. část od Dr. Antona Reichla.
1890: K použití starších německých literárních děl v „Zimní zahradě“ Ludwiga Achima von
Arnim, 2. část od Dr. Antona Reichla.
1891: K některých otázkách z analytické geometrie, od Dr. Antona Schlossera.
Zevšeobecnění jednoduchých pravidel dělitelnosti, od Dr. Antona Schlossera.
K Senekově rétorice, Franz J. Drechsler.
1892: O dopisech se jménem Aischina Theofrasta, od Dr. Antona Kirchneka.
1893: Ke Kronice světa Rudolfa von Emse, od Karla Jüthnera.
1894: Prvky ústředního dění v pravidelných etapách, od Josefa Fidlera.
1895: Lexikografické poznámky, od Dr. Heinricha Löwnera.
1896: Přínos k paralelní gramatice němčiny, řečtiny a latiny, od Josefa Bräunla.
1897: 1. Dějiny c.k. Gymnázia v Hostinném 1872−1897, od Prof. Josefa Bräunla.
2. Nauka o ústředním dění v základním vylíčení, od Dr. S. Oppenheima.
1898 a 1899: Katalog knihovny učitelů.
1900 a 1901: Překlad Gudrun (1. a 2. část), od prof. Benno Krichenbauera.
1902: Tzv. fragmenty sofisty Antifona u Jamblicha. Kriticko-exegetická studie Karla
Töpfera.
1903: K věrohodnosti Historia Hierosolymitana Alberta Aguensia, od dr. Karla Partische.
1904: Oboustranné příbuzenstvo v pravidelných etapách, od Prof. Andrea Truma.
1905: K tzn. “Knížecí knize Rakouska a Štýrska” Jansena Enenkela, od Prof. Franze
Himmla.
1906: Nauka o transcendentním idealismu I. Kanta a A. Schopenhauera, od ředilele Dr.
Theodora Stieglitze.
1907: Nejdůležitější myšlenky kinetické teorie plynů, od Josefa Wernera, c. k. výpomocný
učitel.
1908: Vliv E.T.A.Hoffmanna na Friedricha Hebbela, od Karla Wittmanna.
1909: Škola a učitelé v povídkových spisech Otty Ernsta, od Karla Wittmanna.
1910: Seizmická geografie českých sudetských zemí, od Dr. Paula Krčmářika.
1911: Vznik sedmileté války a poslední kontroverze o této otázce, od Dr. Paula Deutsche.
1912: Škola a učitelé v povídkových spisech Otty Ernsta, od Karla Wittmanna.
1913: Pěstování řečnictví a výmluvnosti na středních školách, od Arthura Fischera.
1914: Význam lípy pro německý národ, od Ludwiga Schellbergera (1. část)
1916: Význam lípy pro německý národ, od Ludwiga Schellbergera (2. část)
24
Seznam učitelů školy v letech 1872−
−1922
Sestaven p. Profesorem Karlem Weeblem
Č.
Jméno:
1
Arbes Johann
2
3
M, Nl
Artel Anton
Auer Karl
učitel gymnázia,
ředitel
profesor
učitel gymnázia
4
Dr. Bachmann Adolf
5
Barborka Wenzel
6
Beil Adolf
7
8
P. Böhm Ludwig
Bräunl Josef
9
Dassenbacher Johann
10
11
12
Dr. Deutsch Paul
Drechsler Franz
Dworžak Friedrich
13
Emptmeyer Klemens
14
Dr. Epstein Oskar
15
služba
současný charakter služby
a místo pobytu
ukončení
učil
nástup
služební
charakter
na škole
L, Gd
Ngmnl
1891
1912
1887
1906
1892
1915
1915
1907
učitel gymnázia
Gg Gs
1872
1873
učitel gymnázia
L Gd
1885
1900
prozatímní
profesor
profesor
výpomocný
učitel,
profesor
ředitel
L, Gd
1919
R
Dl, G, St
1872
1883
L, Gd
1885
1878
profesor
profesor
ředitel
Gg, Gs
L, Gd
L, Gd
1910
1888
1872
Zge
1892
D, Frl
1914
1917
Fidler Josef
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel
učitel gymnázia
M, Nl
1892
1896
16
Fischer Artur
učitel gymnázia
L, Gd
1911
1919
17
Flora Gottfried
Dlg, St
1884
1891
18
Freisleben Josef
výpomocný
učitel
profesor
Gg, Gs
1876
1898
19
Friedl Franz
L, Gd
1909
1911
20
Fries Friedrich
učitel
gymnázia
profesor
T, St
1909
21
Goldmann Friedrich
profesor
Gg, Gs, St
1920
22
Dr. Gößl Josef
ředitel
1920
23
Himml Franz
Ch, Ng, St
H A II.
Dlg
profesor
25
1902
ředitel v Praze Smíchově,
Dienzenfoferský park, 5
zemřel
profesor na Státním
reálném gymnáziu ve
Vídni VII, Kandelova
ulice 39
zemřel jako univerzitní
profesor v Praze
profesor ve výslužbě,
Praha VII
profesor školy
do dnes
(tj. 1922)
1888
zemřel 1897
1884
ředitel Státního reálného
gymnázia v Bruntálu
1898
1884
zemřel jako ředitel
ve výslužbě
do dnes profesor školy
1892
zemřel 1892 v Hostinném
1878
zemřel jako ředitel
ve výslužbě
1894
Není známo
profesor Státního reálného
gymnázia na Smíchově
zemřel jako profesor ve
výslužbě 6.12. 1915 v
Litoměřicích
Profesor Státního vyššího
reálného gymnázia v
Těšíně
Oblastní rada ve výslužbě
v Innsbrucku
zemřel jako profesor ve
výslužbě 23.8.1908
v Hostinném
profesor Státního reálného
gymnázia v České Lípě
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
do dnes profesor školy
(t.j.1922)
do dnes ředitel školy
(t.j.1922)
1907
zemřel 1.5.1911 v Liberci
24
P. Hopfinger Josef
25
Hubaček Ludwig
26
Dr. Huemer Kamillo
27
Msgr. John Josef
28
Jüthner Karl
29
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel
učitel
gymnázia
profesor
R
1909
1910
B
1876
1878
L, Gd
1896
1900
R
1910
profesor
Dlg
1891
Kaplan Karl
profesor
L, Gd
1886
30
Kausek Friedrich
profesor
Z
1921
31
Kirschnek Anton
zkušební
kandidát
L, Gd
1891
32
Dr. Klieba Anton
prozatímní učitel
na gymnáziu
L, Fdg
1911
33
Dr. Kohm Josef
L, Gd, Ph
1884
34
Dr. Kostlivy Alois
prozatímní učitel
na gymnáziu
profesor
Dlg
1903
35
Dr. Krčmařik Paul
učitel
gymnázia
Gg, Gs
1908
36
Krichenbauer Benno
profesor
Dlg
1898
37
Dr. Křikava Johann
profesor
Gg, Gs
1873
38
Dr. Kriß Joseph
Ph, Gld
1906
39
Kyovsky Karl
L, Gd
1886
40
P. Langer Alois
prozatímní učitel
na gymnáziu
prozatímní učitel
na gymnáziu
profesor
R
1888
41
Lazak Rudolf
Dlg
1908
1909
42
Liebreich Leopold
Dlg
1909
1910
43
Linke Eugen
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel
profesor
Z
1911
1921
44
Lipp Johann
profesor
L, Gd
1883
1886
45
Dr. Löwner Heinrich
L, Gd
1879
1893
1880
1912
46
Lohvene Wenzel
výpomocný
učitel,
profesor
výpomocný
učitel
L ,G
1878
1879
26
převor a farář v Hajnicích
u Frýdlantu v Čechách
přestoupil do jiného
povolání
profesor na Státním
gymnáziu v Salzburku
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1899
ministerský rada a zemský
školní inspektor v Praze
1893
zemřel jako ředitel
Státního reálného
gymnázia v Žatci
26.5.1922 ve výslužbě
do dnes profesor školy
(t.j.1922)
1891
zemřel jako ředitel
Státního reálného
gymnázia 1.12.1910
v Jablonci
1912
ředitel Státního
reformovaného reálného
gymnázia ve Vídni VIII,
Albertova ulice
1888
regionální rada ve Vídni
ve výslužbě
do dnes profesor školy
(t.j.1922)
1910
profesor Státního reálného
gymnázia ve Vídni XIX,
Grinzingská ulice
1901
profesor Státního reálného
gymnázia ve Vídni V,
Reinerova ulice 39
1876
zemřel jako profesor ve
výslužbě 5.11.1884 ve
Stříbře
1911
profesor Státního reálného
gymnázia v Bregenz
1890
Školní rada v Praze
Vinohradech ve výslužbě
1892
zemřel
Profesor Státního reálného
gymnázia v Duchcově
profesor Státního reálného
gymnázia v Břeclavi
profesor Státního reálného
gymnázia v Karlových
Varech
zemřel jako učitel ve
výslužbě 13.3.1911
v Innsbrucku
profesor ve výslužbě ve
Vídni IX, Latschkova
ulice 7
není známo
47
Lorz Johann
učitel
gymnázia
není známo
L, Gd
1879
1886
48
Mair Georg
Dlg
1886
1887
49
Meisel Josef
výpomocný
učitel
L, G, St
1880
1883
50
Mende Albin
L, Gd
1873
1889
51
Mottl Wenzel
učitel
gymnázia
profesor
M, Nl
1907
52
Dr. Moudry Franz
profesor
Gg, Gs
1907
53
Mühlstein Franz
profesor
L, Gd
1892
54
Mühlstein Johann
L, Gd
1904
Z
1894
1902
Dlg
1901
1903
M, Nl
1896
1899
Dlg
1899
1901
Gg, Gs
1901
1903
prozatímní učitel
na gymnáziu
učitel
gymnázia
M, Nl
1900
1901
L, Gd
1901
1905
učitel
gymnázia
učitel
gymnázia
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel
Ngmnl
1872
1905
Zge
1908
1911
Ngmnl St
1904
1905
Ngmnl
1914
1917
Ngmnl
1907
Gg, Gs
1915
L, G, D, St
1886
55
56
57
58
59
učitel
gymnázia
Nawratil Hugo
učitel
gymnázia
Nekvapil Franz
učitel
gymnázia
Dr. Oppenheim Samuel prozatímní učitel
na gymnáziu
Palme Josef
prozatímní učitel
na gymnáziu
Dr. Partisch Karl
prozatímní učitel
na gymnáziu
60
Pedoth Alois
61
Dr. Penzl Johann
62
Petrasek Karl
63
Pinkava Anton
64
Pohl Oskar
65
Prelicz Friedrich
66
Preywisch Josef
67
Dr. Rebhann Andreas
68
Dr. Reichl Anton
69
Riedl Sigmund
70
Romanowsky Max
učitel
gymnázia
ředitel
výpomocný
učitel,
učitel na
gymnáziu
výpomocný
učitel,
učitel
gymnázia
učitel gymnázia
1888
zemřel jako zemský
školní inspektor v Praze
není známo
školní rada ve výslužbě,
Vídeň XVIII,
Ladenburská ulice 13
zemřel 6.2.1905
v Karlových Varech
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1908
profesor Státního reálného
gymnázia ve Vídni VIII
1915
zemřel jako profesor ve
výslužbě v Mašťově
17.11.1916
1906
není známo
profesor ve výslužbě
v Linci, Maltézská ulice 5
profesor Státního reálného
gymnázia v Mostu
univerzitní profesor
v Praze
zemřel 28.12.1919
profesor Státní reálné
školy, Vídeň IV,
Walterova ulice
zemřel 1918
ředitel Státního gymnázia
ve Vídni XVI,
Maroltingerova ulice 69
zemřel 29.12.1910
v Hostinném
profesor Státního reálného
gymnázia v Bratislavě
padl 13.9.1914 v San
prozatímní profesor na
Státním reálném
gymnáziu v Břeclavi
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1919
ředitel Státního reálného
gymnázia v Trutnově
1887
profesor na Státním
gymnáziu
1890
v Teplicích
L, Gd
1891
1892
zemřel 24.5.1920
v Karlových Varech
L, Gd
1905
1909
profesor Státního reálného
gymnázia ve Vídni XVII.,
Hora Kalvárie 31
27
71
Rosenthal Otto
výpomocný
učitel
učitel
gymnázia
učitel
gymnázia
výpomocný
učitel
L, Gd, St
1909
1911
72
JUDr. Schebella Alois
Gg, Gs
1903
1907
73
Schellberger Ludwig
L, Gd
1912
1921
74
Dr. Schlosser Anton
M, Nl
1890
1891
75
Schnabl Josef
výpomocný
učitel
učitel
gymnázia
profesor
L, Gd
1875
1879
76
Schnee Karl
Zge
1906
1908
77
Schönherr Eduard
L, Fr
1919
78
Schönswetter Karl
učitel
gymnázia
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel
učitel gymnázia
Zge Mod
1902
79
Schubert Johann
L, Gd
1904
80
Dr. Schwarz Bernhard
M Nl
1889
81
Schweizar Rudolf
Gg Gs
1898
1901
82
Schwertassek Franz
výpomocný
učitel
L, Gd
1889
1890
83
Dr. Stieglitz Theodor
ředitel
Gg Gs
1885
1906
84
Teichert Josef
profesor
Dlg
1920
85
Tölg Richard
profesor
R
1892
86
Töpfer Karl
učitel gymnázia
L, Gd
1900
1902
87
Dr. Treschnak Johann
L, Fr
1917
1919
88
Trum Andreas
M, Nl
1883
1906
1906
1912
89
Trunschka Karl
výpomocný
učitel
výpomocný
učitel a profesor,
ředitel
profesor
D, Fr
1912
90
Tuch Johann
profesor
M Dg
1919
91
P. Vyeudilik Cyril
R
1909
92
Walda Moritz
výpomocný
učitel
učitel na
gymnáziu
L, Gd
1900
93
Wanke Karl
L, Gd
94
Weebl Karl
výpomocný
učitel
profesor
L, Gd
1882
1890
1919
95
Dr. Weiser Karl
L, Gd
1919
96
Werner Josef
prozatímní
profesor
výpomocný
učitel
M, Nl
1906
28
profesor Státního reálného
gymnázia v Prachaticích
profesor Státního reálného
gymnázia v Novém Jičíně
profesor Státního reálného
gymnázia v Chomutově
profesor Státního vyššího
reálného gymnázia
v Těšíně
zemřel
profesor Státního
gymnázia v Brně
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1906
profesor Státní reálné
školy v Salzburku
1906
zemřel v r. 1917
v Podmoklech
1893
není známo
profesor Státního reálného
gymnázia na Smíchově
ředitel Státního reálného
gymnázia v Brně, uvolněn
z funkce v Tanvaldu
zemřel 31.8.1908 jako
ředitel ve výslužbě v
Prachaticích
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1910
zemřel 2.5.1910
profesor Státního
gymnázia ve Vídni VI.,
Amerlingská ulice 6
profesor Státního reálného
gymnázia v Jihlavě
ředitel ve výslužbě
v Hostinném
do dnes profesor školy
(t.j.1922)
do dnes profesor školy
(t.j.1922)
1910
katecheta v Trutnově
1914
profesor Státního vyššího
reálného gymnázia v
Těšíně
školní rada ve výslužbě v
Opavě
profesor školy
1886
1900
do dnes
(t.j.1922)
do dnes prozatímní profesor školy
(t.j.1922)
1907
profesor českého Státního
reálného gymnázia v
Lučenci
97
Wilke Franz
98
Wittmann Karl
99
Wohnig Karl
100 Wolletz Karl
101 Zeleuka Konrad
102 Ziselsberger Georg
[Zkratky:
A
B
D
Dg
Dl
Dlg
Ch
L
Fdg
Fr
Frl
G
Gd
Gg
učitel gymnázia
Z
1874
profesor
Dlg
1907
výpomocný
učitel
učitel
gymnázia
výpomocný
učitel
Ngmnl St
1905
M Nl
1909
Ngmnl
1884
učitel gymnázia
L, Gd
1914
aritmetika
botanika
německý jazyk
dějiny německa
německá literatura
dějiny německé literatury
chemie
latina
morfologie německé gramatiky
francouzština
francouzská literatura
zeměpis
gramatika němčiny
matematicko-fyzikální geografie
Gld
Gs
M
Ng
Ngmnl
Nl
Ph
R
St
T
Z
Zge
Zge Mod
29
1893
zemřel jako profesor ve
výslužbě
profesor školy
do dnes
(t.j.1922)
1906
ředitel Státní reálné školy
v Kašperských Horách
1910
zemský školní inspektor,
Vídeň I., Pánská ulice 23
1885
profesor ve výslužbě,
přidělen Státnímu
reálnému gymnáziu
v Olomouci
1919
profesor Státního reálného
gymnázia ve Vídni I.
deskriptivní geometrie
speciální geografie
matematika
přírodopis
přírodopis, mineralogie
fyzika
filosofie
náboženství
písmo
tělocvik
kreslení
dějepis, události doby
moderní dějiny
Pomocní a externí učitelé
Klement Anton, ředitel obecné školy v Hostinném, 1872−1874, kreslení, zemřel 1913
Rumler Josef, učitel obecné školy, 1873−1876, tělocvik, zemřel ve Vroutku
Knipper Johann, dirigent sboru, místní učitel hudby, zpěv, od 1879−1893 a 1899 dodnes
Spatschek Franz, učitel obecní školy v Hostinném, 1890−1894, tělocvik, zemřel
v Budějovicích
Schremmer Theodor, učitel obecní školy v Hostinném, zpěv 1893−1898, zemřel 1904
v Hostinném
Bader Jakob, rabín v Trutnově, Mojžíšovo náboženství od r. 1894
Ullrich Johann, vrchní učitel v Hostinném, písmo 1899-1911 a 1917/18, tělocvik 1903−1909
Stoklas Josef, soukromý úředník, tělocvik 1914−1918, zemřel 9. ledna 1922 v Hostinném
Steckert Hermann, evangelický farář v Heřmanových Sejfech, evangelické náboženství od r.
1909
Hertach Marie, vdova po vrchním učiteli, ženské domácí práce od 15. března 1921.
Školníci
1. Florian Rindt, od 5. listopadu 1872 do 20. srpna 1897, zemřel 20. srpna 1897.
2. Josef Herlt, 1898−1920, zemřel 26. července 1920.
3. Josef Reischl, od 16. prosince 1920.
30
Stipendia
sestavena Mons. Prof. Josefem Johnem, předsedou nadačního spolku
1874/5
1875/6
1876/7
1877/8
1878/9
1879/80
1880/1
1881/2
1882/3
1883/4
1884/5
1885/6
1886/7
1888/9
1889/90
1890/1
1891/2
1892/3
1893/4
1894/5
1895/6
1896/7
1897/8
ředitel
Dassenbacher
Prof.
Freisleben
Jednorázová
výpomoc
Náklady
a ubytování
Výdaje v guldenech rakouské měny pro
Léky
ředitel
Dworžak
Vlastnictví
spolku v
guldenech
rakouské
měny
Knihy
1873/4
Příjmy guldenech
rakouské měny
Školní
pomůcky
Ředitel
Počet členů
Školní rok
105
382
95.96
−
36.85
−
−
11
119
127
133
131
119
985,72
799,63
602,64
469,18
487,47
260.49
302.27
394.86
481,26
611,28
2.64
98.70
192.48
150,52
251
68.11
94.72
90.67
87,46
50,70
165.94
209.10
94
45,75
−
−
2.80
−
1,66
−
16
12
20
12
18,20
113
105
101
106
92
88
396,94
342,46
490,56
687,35
535,70
504,60
698,68
786,29
874,30
981,30
1079,10
1182,20
174,60
44
70,88
401,40
186
350,20
27,04
−
4,19
7,68
−
1
25,40
39,73
25,54
92,19
145,80
36,78
2,81
1,04
1
−
−
−
14
−
8
12
95
9
388
303,40
380
300
225
266,57
397,77
580,51
505,18
709,80
283,86
191,71
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
87,22
37,97
46,96
18,96
69,30
38
71,73
53,49
61,77
20,63
25,84
93,64
4
2,22
−
−
6,54
−
−
8,21
2
4,69
3.18
−
87,10
109,90
82,50
68,50
−
−
−
−
−
−
−
226,50
544,18
−
56,66
7,66
486
Prof.
Mühlstein
120
965,42 1276,66
605,04 1363,40
538,48 1506,05
597,11 1601,81
539,95 1661,36
780,47 1735,30
677 1787,73
940,64 1865,96
790,61 1922,42
944,86 2000,73
661,29 2173,36
1328,35 2989,86
v korunách
1538,06 5979,72
1899/1900
1900/1
1901/2
1902/3
1903/4
1904/5
1905/6
1906/7
1907/8
1908/9
1909/10
Prof.
Mühlstein
1910/1
117
124
137
152
138
161
153
163
150
152
148
1730,62
1400,68
2206,32
1708,29
1693,97
1833,88
2073,26
1683,65
2064,96
1648,48
2034,21
6383,28
7417,22
8471,69
8926,09
9441,78
11275,66
10491,61
10889,30
11411,70
11567,92
12417,76
708,96
715,16
831,44
840,56
910,02
1248,55
871,95
976,50
1181
1126
866,70
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
101,52
167,84
78,75
173,33
−
−
213,83
45
53,36
152,99
54,10
3,28
0,60
1,66
−
28,26
−
9,71
9,10
15
15,63
7,54
120
200
200
200
200
200
200
200
200
200
200
142
1904,11 12902,42
1014
−
140,40
17,32
200
1898/9
Prof. Bräunl
90
97
97
101
92
79
95
109
112
126
118
113
31
1911/2
1912/3
1913/4
1914/5
1915/6
1916/7
1917/8
1918/9
1919/20
1920/1
Prof. John
142
138
141
137
115
104
137
113
143
146
1662,94
1643,53
2144,59
1631,45
1428,46
2800,72
2158,05
1279,56
3715,82
4301,77
14565,36
14882,30
15619,59
15609,06
13981,37
14420,52
15524,28
15828,04
17386,49
19442,54
1052,39
1065
1165,80
1371,70
996
2007,60
767,20
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
32
72
32
42
32
62,91
13,47
−
−
1000
−
23
54
20
−
−
20,74
−
−
−
Poznámka: Ve vlastnictví nadace je zahrnuta skoro polovinou zapůjčená válečná obligace 20 800 korun.
50 let
Gymnázia Hostinné
Státní reálné gymnázium v Hostinném.
(Pohled z roku 1914.)
32
200
200
200
239
220
200
200
768,30
1880
2050
Přehled
sestaven Mons. Prof. Josefem Johnem, předsedou nadačního spolku
Třída
Školní rok
1872/3
1873/4
1874/5
1875/6
1876/7
1877/8
1878/9
1879/80
1880/1
1881/2
1882/3
1883/4
1884/5
1885/6
1886/7
1887/8
1888/9
1889/90
1890/1
1891/2
1892/3
1893/4
1894/5
1895/6
1896/7
1897/8
1898/9
1899/1900
1900/1
1901/2
1902/3
1903/4
1904/5
1905/6
1906/7
1907/8
1908/9
1909/10
1910/11
1911/12
1912/13
1913/14
1914/15
1915/16
1916/17
1917/18
1918/19
1919/20
1920/21
1921/22
I.
30
42
52
44
43
50
43
44
38
46
37
40
42
43
43
49
51
47
46
40
42
55
43
48
37
34
46
43
39
39
38
39
64
55
48
49
48
52
43
27
32
452
28
41
46
44
34
40
50
45
II.
5
23
30
32
34
26
29
35
33
28
36
27
32
30
33
40
35
37
41
39
26
29
38
37
37
28
27
41
39
28
30
40
27
61
40
41
34
38
40
33
21
212
42
26
43
33
42
29
32
42
III.
−
4
16
23
29
31
18
22
26
30
22
31
20
26
28
32
31
26
30
38
33
28
25
34
34
28
21
30
27
26
26
31
38
26
53
38
36
29
29
30
28
232
21
39
30
38
28
34
231
31
IV.
−
−
−
16
18
16
22
18
14
17
25
14
25
19
19
20
29
26
22
18
27
23
23
26
27
21
24
16
22
20
23
17
24
34
27
45
29
29
24
28
28
214
20
17
42
23
33
221
30
21
Celkem
V.
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
15
14
5
18
13
17
6
20
27
14
12
19
15
20
18
15
10
20
11
15
15
20
17
16
35
18
26
20
25
16
24
171
15
16
17
27
22
22
141
17
33
VI.
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
13
11
5
13
11
10
8
16
21
12
14
20
12
19
14
15
13
9
10
13
17
19
17
15
35
19
25
16
22
11
173
16
13
12
10
24
15
161
141
VII.
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
15
12
4
14
11
11
9
14
17
13
11
18
11
16
10
15
13
12
8
13
16
20
16
12
28
19
22
13
20
11
16
13
16
9
13
201
14
17
VIII.
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
16
12
5
14
11
12
8
11
16
12
11
19
12
14
13
12
11
13
9
14
17
19
17
10
28
17
21
15
171
11
9
12
12
8
131
18
13
35
69
98
115
124
123
112
119
111
121
135
139
150
169
165
187
187
186
203
192
180
197
187
206
202
168
166
191
172
169
166
186
219
246
253
255
230
240
216
190
179
187
169
174
218
196
204
198
200
201
Poznámka
Školní
rok
Předseda
den zkoušky
1885/6
c.k. zemský
školní
inspektor
Theod. Wolf
21.,22. a 23.
červen
1886/7
Dr. J. Walter,
ředitel
gymnázia v
Praze,
Novém
Městě
21. a 22.
červen
1887/8
c.k. zemský
školní
ispektor
Theod. Wolf
20. a 21.
červen
1888
Dr. Hackspiel
ředitel
gymnázia
22. a 23.
červen
1888/9
Číslo
Seznam
oněch žáků, kteří v době trvání školy s úspěchem složili zkoušku zralosti
sestaven p. Dr. Josefem Gößlem, ředitelem
Jméno maturujicího
Místo narození
Datum
narození
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
Baudisch Maximilian
Berger Heinrich
Brath Jos. Alexander
Cohorna Josef
Hak Gottlieb
Kartin Hugo
Kubik Josef
Kukla Johann
Osterreicher Ernst
Pauer Josef
Rücker Josef
Schubert Leopold
Voděrek Alois
Zirm Johann
Bischof Johann
Braun Alfred
Eichholz Johann
Falge Karl
Fischer Alois
Hantschel Johann
Hermann Rudolf
Holmann Franz
v. Ivonski Emil
Just Ernst
Mach Ludwig
Rudlof Karl
Bartosch Josef
Dittrich Franz
Kerschkenz Jaroslav
Schenk Franz
Markoušovice
Hostinné
Prosečné
Černilov
Jaroměř
St. Marein, Štýrsko
Horní Mostek
Smiřice
Hostinné
Čermná
Heřmanovy Sejfy
Čeká Kamenice
Chlumec
Dolní Lánov
Bernatice
Toužim
Vídeň
Mladé Buky
Čermná
Hostinné
Dvůr Králové n.L.
Studenec
Hostinné
Hostinné
Praha
Žacléř
Hostinné
Souvrat
Praha
Hostinné
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Bilek Julius
Delhaes Georg
Enge Friedrich
Exner Otto
Ficker Franz
Hoffmann Wladislav
Hofhausl Johann
Jatsch Josef
Materna Karl
Möller Josef
Narovec Julius
Pich Franz
Pick Max
Wick Johann
Otovice
17.4.1870
Teplice
14.6.1870
Hostinné
3.12.1870
Vrchlabí
15.7.1868
Vlčice
15.7.1868
Trutnov
1.6.1870
Pilníkov
27.8.1867
Fořt
20.1.1870
Hostinné
31.6.1869
Čermná
25.8.1871
Rokytnice n. Jizerou 14.8.1868
Kocléřov
17.10.1870
Stará Boleslav
14.12.1868
Pilníkov
22.10.1867
34
Rodný
jazyk
22.3.1865 němčina
„
6.12.1866
„
9.51866
18.5.1866
čeština
24.9.1966
„
9.10.1866 slovinština
2.11.1866 němčina
čeština
11.6.1867
20.11.1865 němčina
„
11.6.1865
27.3.1866
„
22.11.1866
„
17.12.1865
čeština
9.12.1865 němčina
8.2.1868 němčina
8.6.1865
„
16.2.1865
„
20.4.1867
„
5.10.1866
„
„
12.12.1867
19.9.1869
„
10.5.1865
čeština
19.1.1868 němčina
12.12.1866
„
18.11.1868
„
„
4.1.1867
25.12.1869 němčina
15.1.1866
„
18.11.1867
„
26.10.1868
„
čeština
němčina
„
„
„
Stupeň
zralosti
prospěl
vyznamenání
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
prospěl
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
1889/
90
c.k. zemský
školní
ispektor
Theod. Wolf
20. a 21.
červen
1890
1890/1
Dr. Walter
ředitel
gymnázia
22. a 23.
červen
1891/2
c.k. zemský
školní
ispektor
Theodor
Wolf
4. červen
1892
1892/3
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
24. a 25.
červen
1893
1893/4
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
28. a 30.
červen
1894
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1
Erben Alois
Forkarth Hubert
Jebavy Emil
Kamitz Wenzel
Kubernatsch Karl
Mimler Franz
Steffan Franz
Stump Vinzenz
Vlašek Anton
Weinert Hans
Baudisch Heinrich
Bittner Anton
Hintner Franz
Hollmann Rudolf
Kerner Benjamin
Langner Franz
Österreicher Oskar
Rzehak Wilhelm
Weinlich Hugo
Černy Karl
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Hrabě Deym Konst.
Gerstmann Hugo
Hurdalek Friedrich
Kostial Ernst
Novak Heinrich
Rotter Gustav
Beckmann Hugo
Driak Friedrich
John Josef
Kiesling Ernst
Kulhanek Bohumil
Lorenz Franz
Pauer Johann
Peisker Augustin
Rumler Franz
Simbriger Friedrich
1
2
3
4
5
6
7
8
Chvalovsky Karl
Jaksch August
Janny Heinrich
Kraus Gustav
Kuhn Emil
Liemann Eduard
Meisner Andreas
Pick Wilhelm
9
10
11
12
13
14
Pleplar Anton
Schubert Albert
Seidel Josef
Tünkl Rudolf
Wenzel Franz
Wihan Josef
Svoboda nad Úpou
Hostinné
Dolní Branná
Ždár
Dolní Vlčkovice
Trutnov
Hostinné
Dolní Vlčkovice
Česká Skalice
Vinohrady
Janské Lázně
Dolní Lánov
Arnultovice
Vídeň
Čermná
Hostinné
Pardubice
Pilníkov
Hostinné
Glogow (Hlohov),
Galície
Meran, Tirolsko
Brno
Rokytnice n. Jizerou
Vrchlabí
Hostinné
Žackéř
Jaroměř
Dvůr Králové
Hostinné
Jihlava
Vrchlabí
Hostinné
„
Lažany
Čermná
Bistřice,
Sedmihradsko
Skuteč
Ratibořice
Wien
Dolní Olešnice
Hostinné
Litoměřice
Čermná
Hradiště u Dvora
Králové
Dolní Kralovice
Hostinné
„
Trutnov
Velká Zdobnice
Kocléřov
35
6.6.1867
10.11.1870
5.7.1871
4.10.1870
8.9.1869
8.1.1872
18.7..1870
4.9.1869
16.2.1869
17.9.1869
23.1.1872
21.8.1872
25.1.1871
8.4.1870
18.11.1871
8.8.1872
26.8.1874
3.7.1870
20.4.1872
3.4.1874
němčina
„
„
„
„
„
„
„
čeština
němčina
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
čeština
prospěl
„
„
vyznamenání
„
prospěl
vyznamenání
„
prospěl
„
prospěl
vyznamenání
„
prospěl
„
„
„
„
„
vyznamenání
6.1.1873
21.11.1872
6.2.1872
27.12.1873
15.9.1872
25.2.1872
8.11.1874
6.8.1873
11.2.1874
30.1.1875
10.7.1874
24.7.1872
25.1.1873
17.1.1873
19.11.1873
23.5.1876
němčina
„
„
„
„
„
němčina
čestina
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
vyznamenání
„
prospěl
„
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
16.5.1876
2.7.1874
9.7.1874
15.3.1873
4.1.1875
16.9.1875
28.11.1874
10.1.1875
němčina
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
7.10.1875
4.4.1875
13.1.1874
20.3.1876
29.12.1874
26.7.1874
čeština
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
1894/5
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
21. a 22.
červen
1895
1895/6
zemský
školní
ispektor
W. Kloček
25. a 26.
červen
1895
1896/7
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
31. června,
2. a 3. srpna
1897
1897/8
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
20. a 21.
červen,
1898
1898/9
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
24. a 25.
červen 1899
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Einhorn Hugo
Kießling Julius
Kohn Rudolf
Österreicher Georg
Pečeny Jaroslav
Pohl Viktor
Steffan Josef
Stransky August
Sturm Anton
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Sturm Johann
Ahlt Karl
Kober Karl
Kosel Rudolf
Lath Bathasar
Pollak Hugo
Schalek Robert
Schembera Alois
Stieglitz Theodor
Urbanec Karl
Bily Anton
Blaschka Franz
Erben Josef
Grünert Josef
Hampel Johann
Hellriegel Viktor
Lerch Karl
Lion Karl
Müller Franz
Rettl Edmund
Pohl Hugo
Porsche Karl
Rößler Franz
Rozum Jaroslav
Storm Anton
Sturm Josef
Barth Wenzel
Hüttl Oswald
Knauer Josef
Langner Anton
Lichtenstein Ludwig
Pfob Otto
Richter Wenzel
Schick Georg
Schwanda Albin
Ulrich Johann
Urbanec Max
Zineker Karl
Baudisch Franz
Eichmann Rudolf
Klein Erwin
Krystan Josef
Mahrla Johann
Pirchau Gustav
Protivenski Artur
Schmidt Rudolf
Schwarz Franz
Hostinné
Jihlava
Trutnov
Hostinné
Jeníkovice
Trutnov
Hostinné
Svoboda n.Úpou
Borovnice u Staré
Paky
Janské Lázně
Hostinné
Hořejší Vrchabí
Staré Buky
Javorník
Beroun
Praha
Česká Třebová
Prachatice
Trutnov
Kocléřov
Hostinné
„
Most
Velká Úpa
Hostouň
Hořička
Arad
Heřmanovy Sejfy
Čáslav
Hostinné
Most
Mimoň
Česká Skalice
Hostinné
Dolní Lánov
Pilníkov
Jablonec
Horní Olešnice
Hostinné
Staré Buky
Most
Vlčice
Žireč
Dolní Lánov
Stupná
Trutnov
Hostinné
Chotěvice
Hostinné
Nový Bydžov
Dolní Štěpanice
Hostinné
Wien
Hostinné
Ústí nad Labem
Hradiště u Dvora
Králové
Brno
Leopold (Rudník)
10 Weiß Egon
11 Zirm Wenzel
36
14.8.1876
27.7.1876
27.6.1876
21.9.1875
4.7.1876
26.2.1875
9.3.1876
13.9.1873
17.1.1875
němčina
„
„
„
čeština
němčina
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
vyzmanenání
prospěl
9.12.1873
12.2.1877
28.2.1878
21.7.1875
3.12.1874
25.12.1876
20.3.1877
10.6.1872
17.6.1877
7.6.1876
28.10.1876
19.7.1875
19.5.1877
6.2.1876
18.3.1878
26.6.1878
22.9.1878
24.10.1879
27.2.1879
18.7.1878
31.7.1876
18.4.1877
16.5.1878
8.9.1877
23.4.1877
15.8.1876
2.6.1876
9.2.1879
31.5.1877
5.8.1876
22.7.1879
25.1.1879
30.12.1878
17.8.1880
28.2.1879
11.1.1877
6.8.1878
21.3.1879
23.7.1880
1.3.1879
2.7.1880
30.5.1879
3.5.1879
3.2.1881
8.12.1879
30.4.1880
12.5.1878
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
čeština
němčina
„
čeština
němčina
„
němčina
čeština
němčina
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
čeština
němčina
„
„
„
„
„
prospěl
„
vyzmanenání
prospěl
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
1.7.1880
26.8.1877
„
„
prospěl
„
1899/
1900
Fr. Nestler
ředitel
gymnázia
17. a 18.
června 1900
1900/1
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
22. a 23.
června 1901
1901/2
zemský
školní
ispektor
W. Klouček
30. črvna a 1.
července
1902
1902/3
1903/4
regionální
rada
Dr. Friedrich
Schubert
23., 24. a 25.
června 1903
regionální
rada
Dr. Friedrich
Schubert
15. a 16.
června 1904
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
2
3
4
5
Benda Georg
Hinz Friedrich
Lang Ferdinand
Lorenz Franz
Pauer Friedrich
Reeh Otto
Rilk Julius
Schranil Rudolf
Zirm Franz
Demuth Josef
Epstein Karl
Klement Ottomar
Kousal Rudolf
Langner Friedrich
Löwner Max
Mohorn Rudolf
Pompe Gustav
Roßlav v.Rosenthal H.
Schröter Alois
Fischer Josef
Haller Johann
Hanke Franz
Korn Adolf
Link Josef
6 Nettl Paul
7 Peitzker Alfred
8 Spitschan Wenzel
9
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Wiesner Gustav
Walenta Vinzenz
Böck Waldemar
Götzl Leopold
Grundmann Otto
Herlt Josef
Hübner Richard
Lorenz Arthur
Löw Edgar
Löw Erich
Mahler Philipp
10
11
12
13
14
Maywald Josef
Österreicher Otto
Pathy Theodor
Scharf Franz
Vatter Josef
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Borth Johann
Erben Josef
Ettel Albert
Hanke Albert
Lustinetz Emil
Nettel Hugo
Nowak Robert
Pfefferkorn Otto
Wipler Richard
Malé Svatoňovice
Praha
Hostinné
Prostřední Olešnice
Hostinné
Starý Sedloňov
Prostřední Lánov
Běleč
Prostřední Olešnice
Bohuslavice
Karlovy Vary
Hostinné
Harrachov
Prostřední Lánov
Cheb
Velká Úpa
Sezenice
Hohohlavy
Maršíkov
Prosečné
Hostinné
Klášterská Lhota
Teplá
Borovnice u Staré
Paky
Trutnov
Žďár
Borovnice u Staré
Paky
Vrchlabí
Taliza, Rusko
Litoměřice
Vyškov (Morava)
Hořice
Šenov
Jablonec
Olbramov
Hostinné
„
Olešnice
v Orlických horách
Nové Záboří
Hostinné
Podhůří
Borovnice u Staré
Paky
Krásná Lípa
Dolní Olešnice
„
Vrchlabí
Hostinné
„
Velká Bukovina
Litíč
Hostinné
Felixdorf, Dolní
Rakousko
37
10.6.1882
29.7.1881
7.2.1881
4.12.1880
21.4.1880
16.1.1880
22.1.1881
11.7.1880
18.7.1879
31.10.1881
26.12.1880
16.11.1881
9.2.1883
11.2.1880
23.1.1882
29.5.1881
19.12.1882
24.10.1881
17.12.1881
12.1.1882
5.2.1884
18.1.1882
26.8.1881
23.12.1882
němčina
„
„
„
„
„
„
čeština
němčina
němčina
„
„
„
„
„
„
„
čeština
němčina
němčina
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
14.9.1883
7.7.1882
7.11.1881
„
„
„
„
„
„
23.11.1876
17.8.1882
10.5.1884
10.2.1884
11.11.1884
12.5.1882
19.12.1884
23.7.1881
13.12.1885
2.10.1884
4.1.1883
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
4.11.1889
30.6.1884
10.11.1882
21.5.1881
„
„
„
prospěl
„
„
16.4.1881
16.5.1884
6.1.1885
6.4.1884
8.4.1885
2.12.1884
6.10.1884
14.6.1886
22.11.1886
27.12.1883
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
1904/5
regionální
rada
Dr. Friedrich
Schubert
17., 18. a 19.
června 1905
1905/6
Josef Grünes
ředitel
gymnázia
9., 10., a 11.
června 1906
1906/7
Gustav
Essenberger
ředitel
gymnázia
8., 9. a 10.
června 1907
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Borth Franz
Braun Wilhelm
Dirschmidt Alfred
Fiedler Josef
Hanusch Franz
Hüttel Friedrich
Knipper Alfred
Korda Gustav
Langner Andreas
Linka Johann
Reichenbach Edmund
Rindt Ernst
Schlesinger Karl
Steffek Ritter v., Egon
15
1
2
3
Ružička Alois
Barton Heinrich
Freisleben Viktor
Herzog Josef
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
1
2
Hofer Richard
Kaiser Guido
Klose Gustav
Kowarzik Rudolf
Krößing Ludwig
Materna Max
Nagel Franz
Ruth Oskar
Schild Rudolf
Weihrauch Anton
Wolff Alfred
Wonka Georg
Branberger Friedrich
Brunner Ferdinand
Vestřev
Trutnov
Liberec
Nové Zámky
Slemeno
Frýdlant
Hostiné
„
Chotěvice
Trutnov
Altgersdorf, Sasko
Hostinné
Dolní Dvůr
Královské
Vinohrady
Löchau
Hloubětín
Hostinné
Dolní Rokytnice
n.Jizerou
Velká Úpa
Hostinné
„
údolí Jizery
Praha
Hostinné
Zdíkov
Krakov
Hostinné
Veltrusy
Peterwardein
Hostinné
Liberec
Linz, Horní
Rakousko
Hostinné
Borovnice u Staré
Paky
Nedař
Maršov
Čistá
Velká Borovnice
Slaný
Josefov
Teplice
Zdíkov
Hostinné
Prosečné
Arnutlovice
Dolní Dvůr
Hostinné
Kláštěrská Lhota
Hostinné
3 Čistecky Franz
4 Endt Wenzel
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
Fiedler Rudolf
Gall Johann
Ježek Rudolf
Kaudel Christian
Kohm Ferdinand
Ludwig Emil
Mendl Otto
Nagel Lambert
Rumler Julius
Schöbel Johann
Schwarz Heinrich
Seidel Josef
Smolik Wenzel
Stiller Josef
Volkmann Karl
38
2.8.1885
26.8.1886
29.12.1885
6.12.1885
23.1.1885
1.5.1884
21.12.1885
28.7.1885
8.5.1883
14.4.1885
25.12.1884
14.7.1885
10.6.1885
21.4.1887
němčina
„
„
„
čeština
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
21.6.1885
7.11.1886
22.7.1888
26.10.1885
„
němčina
„
„
prospěl
prospěl
„
„
9.3.1887
10.9.1886
30.10.1886
27.10.1887
2.5.1887
5.2.1887
12.7.1887
11.1.1886
15.1.1887
22.11.1885
6.12.1887
21.10.1886
15.12.1886
12.5.1886
„
„
„
„
„
čeština
němčina
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
prospěl
vyznamenání
1.4.1888
28.5.1885
„
„
prospěl
vyznamenání
22.8.1888
24.8.1886
2.9.1887
4.1.1886
29.7.1887
5.10.1887
29.12.1884
30.4.1889
30.10.1887
13.10.1886
21.10.1887
8.9.1885
13.7.1888
1.5.1887
27.1.1888
„
„
„
čeština
němčina
„
„
„
„
„
„
„
čeština
němčina
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
vyznamenání
1907/8
Josef Grünes
ředitel
gymnázia
11.−13.
června 1908
1908/9
Gustav
Essenberger
ředitel
gymnázia
12. a 13.
června 1907
1909/
10
zemský
školní
ispektor
J. Trötscher
4.−7.června
1910
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Brener Josef
Čech Erich
Cermann Johann
Glaser Johann
Glaser Josef
Hylmar Karl
Kral Friedrich
Langner Anton
Leeder Ferdinand
Lichtenstein Kurt
Löwi Oskar
Nettl Paul
Patzak Franz
Raimund Rudolf
Schneider Heinrich
Schörnich Gustav
Wertheimer Peter
Baier Alois
Kuhn Emil
Kuhn Franz
Langner Emil
Maiwald Leopold
Matzer Richard
Nettl Georg
Schreier Vinzenz
Schrimpl Hubert
Stebich Friedrich
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Baudisch Hubert
Breuer Franz
Eisner Karl
Falta Karl
Gahler Rudolf
Grimme Bruno
Grof Fridolin
Henschel Oskar
Hesse Karl
Holasek Otto
Jan Jaroslav
Korda Alois
Lahr Rudolf
Link Franz
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Machka Franz
Müller Reinhold
Nagel Josef
Nettl Otto
Nittner Rudolf
Patzelt Emil
Pawel Josef
Petzal Josef
Ries Alois
24 Rolf Josef
25
26
27
28
Rücker Heinrich
Sander Otto
Scholz Richard
Schreier Johann
Svoboda n.Úpou
Wien
Hostinné
Zaslav, Rusko
„
Vrchlabí
Nové Zámky
Chtěvice
Dolní Olešnice
Staré Buky
Pecka
Vrchlabí
Hradec Králové
Zvičina
Hostinné
Žatec
Pardubice
Čermná
Přední Mostek
Horní Brusnice
Hostinné
„
Horní Olešnice
Hostinné
Dolní Lánov
Trutnov
Dvůr Králové
n.Labem
Hostinné
Svoboda n.Úpou
Graz
Bernatice
Liberec
Zurawiza, Galície
Zadní Ždírec
Huntířov u Dvoravé
Slaný
Hostinné
Nejdek
Hostinné
„
Borovnice u Staré
Paky
Zvičín
Hranice u Aše
Čermná
Hostinné
Widach
Hostinné
„
Hajnice
Gleink, Horní
Rakousko
Borovnice u Staré
Paky
Žackéř
Trient
Hostinné
Slemeno
39
31.8.1888
30.1.1890
14.5.1889
28.9.1880
4.8.1887
16.12.1888
12.4.1889
26.10.1889
26.9.1887
16.9.1889
26.3.1888
10.1.1889
10.3.1888
29.8.1889
6.8.1888
13.5.1890
11.2.1890
4.3.1888
25.2.18892
2.6.1888
17.12.1889
27.6.1889
20.4.1888
3.10.1889
7.4.1887
30.6. 1890
1.9.1889
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
„
„
prospěl
„
„
„
„
prospěl
vyznamenání
„
prospěl
„
„
„
„
„
vyznamenání
26.10.1889
12.6.1891
19.10.1890
4.3.1890
8.7.1890
10.1.1891
9.4.1890
10.3.1891
12.2.1891
30.8.1891
21.3.1891
10.2.1890
14.4.1890
2.1.1889
němčina
„
„
„
„
„
čeština
němčina
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
vyzmanenání
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
vyznamenání
10.3.1890
29.1.1891
6.1.1889
18.4.1891
18.4.1890
24.5.1889
26.8.1890
29.11.1889
26.8.1889
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
4.2.1890
„
„
„
„
„
čeština
vyznamenání
prospěl
„
„
21.5.1891
8.10.1891
10.11.1890
23.6.1890
1910/1
1911/2
1912/3
B. Maiwald
ředitel
gymnázia
13.−15.
června 1911
Dr. Hugo
Ostermann
ředitel
gymnázia
9.−11. června
1912
regionální
rada
Josef Grünes,
ředitel
gymnázia
7. a 8. června
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Bradler Wenzel
Feist Georg
Flögel Julius Paul
Hoffmann Franz
Kaudel Siegfried
Kuhn Hubert
Linek Alois
Löwy Leo
Nittner Vinzenz
Nossek Emanuel
Novotny Raimund
12
13
14
15
16
17
1
2
Scharf Josef
Schmidt Franz
Schmidt Gustav
Sommer Alois
Wähner Heinrich
Wonka Josef
Auer Konrad
Endt Franz
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Köhler Friedrich
Laner Walter
Lederer Ludwig
Link Gustav
Mahrla Alois
Mahrla Franz
Mahrla Josef
Metzl Oskar
Müller Walter
Nittner Josef
Nittner Otto
Pohl Ernst
15
16
17
18
19
20
21
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Rumler Josef
Scholz Franz
Stiller Edmund
Stransky Johann
Sturm Friedrich
Waclavec Johann
Weihrauch Johann
Blaschka Anton
Chladek Theodor
Ettrich Richard
Haller Kurt
Kindler Josef
Kober Johann
Marx Max
Nossek Alexius
Patzelt Adolf
Niedel Adolf
Schenk Franz
Schober Adolf
Scholz Franz
Köhler Erwin
Wipler Ludwig
Velká Úpa
19.11.1889
Hostinné
16.5.1892
Lanškroun
4.7.1891
Hostinné
8.7.1892
Vítkovice
9.2.1892
Trutnov
3.11.1891
Hostinné
19.7.1892
„
26.1.1890
Widach
6.11.1891
Hostinné
24.12.1889
Borb
29.12.1889
Borovnice u Staré
Paky
16.2.1891
Liberec
4.4.1892
Jílové
31.7.1893
Klášterská Lhota
8.11.1890
Horní Chřibská
9.4.1889
Čistá
12.4.1890
Hostinné
21.9.1893
11.1.1891
Borovnice u Staré
Paky
25.6.1892
Mladé Buky
23.10.1892
Vrchlabí
10.11.1894
Hostinné
1.6.1893
„
2.7.1891
Chotěvice
22.8.18912
„
29.6.1892
Kláštěrská Lhota
17.10.1893
Frýdlant
4.12.1892
Heřmanovy Sejfy
Souvrať
4.9.1892
24.2.1893
Widach
19.2.1893
Karlovka
(Chotěvice)
12.1.1891
Kocléřov
22.4.1892
Česká Lípa
4.3.1894
Kláštěrská Lhota
13.5.1892
Podhůří
Dolní Lánov
27.5.1892
23.6.1891
Hostinné
7.12.1893
„
Horní Brusnice
7.10.1892
Vysoké Mýto
30.4.1895
Špindlerův Mlýn
30.7.1894
Hostinné
19.9.1895
Dolní Olešnice
24.3.1893
Vrchlabí
7.6.1894
Hostinné
30.11.1891
Arnultovice
12.10.1891
Čermná
27.6.1893
Heřmanovy Sejfy
23.1.1893
Huntířov u Dvoravé
1.10.1893
Čermná
25.2.1893
Kocbeře
4.7.1893
Dětřichov
21.2.1894
Felixdorf, Dolní
15.4.1893
Rakousko
40
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
1913/4
Dr. A. Bernt,
ředitel
gymnázia
8.−10.června
1914
1914/5
Johann
Arbes,
ředitel
gymnázia
23.10.1914
26.2.1915
18.3.1915
24.3.1915
9.4.1915
26.6.915
1915/6
Johann
Arbes,
ředitel
gymnázia
6.10.1915
27.10.1915
Dr. A.
Rebhann,
prozatimní
ředitel
4.5.1916
3.7.1916
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
1
2
Adolf Johann
Blaschka Alfred
Ettel Rudolf
Ettel Walter
Fomann Alexander
Großmann Felix
Hartmann Julius
Nagel Alois
Pfohl Gustav
Richter Artur
Rösel Walter
Schreier Josef
Steindler Karl
Studnitzka Max
Tins Rudolf
Trausel Karl
Beith Otto
Wagner Herta
Kubina Josef
Mach Otto
Schreier Anton
Hostinné
Dvořáčky
Hostinné
Vrchlabí
Plzeň
Trutnov
„
Čermná
Trutnov
Hlinsko
Kocbeře
Podhůří
Vrchlabí
Dolní Lánov
Dolní Vlčkovice
Mimoň
Horní Rokytnice
Temný Důl
Trutnov
Hostinné
Fořt
24.1.1891
11.7.1894
2.2.1895
11.11.1895
2.12.1893
23.3.1896
7.11.1892
10.9.1893
22.6.1895
28.3.1895
21.7.1895
15.3.1894
21.2.1895
16.8.1895
27.5.1895
24.10.1894
18.10.1893
8.5.1895
9.10.1887
3.3.1894
1.5.1894
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
„
„
prospěl
„
1
2
1
1
2
1
1
2
3
1
1
1
Baudisch Gustav
Rücker Josef
Metzl Wilhelm
Gold Gustav
Hofmann Gustav
Petřik Gustav
Hanke Johann
Rumler Rudolf
Sommer Leo
Kohn Ernst
Jenisch Viktor
Rosenbaum Gerhart
Hostinné
Čermná
Frýdlant
Hostinné
„
Klášterská Lhota
Hostinné
Nové Zámky
Čistá
Ústí n.Labem
Dobřichov
Hostinné
22.5.1895
5.4.1895
18.10.1896
13.2.1896
6.10.1896
20.4.1896
24.6.1895
14.4.1895
1.11.1894
29.10.1897
24.10.1896
4.5.1898
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
„
prospěl
„
vyznamenání
1
2
3
4
5
6
Klug Josef
Mohr Franz
Pinsker Karl
Wanka Josef
Adelt Margarete
Fiedler Hermine
Heřmanovy Sejfy
Jablonec
Budějovice
Mostek
Staré Buky
Hostinné
11.1.1896
19.8.1897
12.10.1897
18.3.1895
19.8.1897
17.1.1896
„
„
„
„
„
„
prospěl
vyznamenání
„
prospěl
vyznamenání
„
41
1916/7
Dr. A.
Rebhann,
ředitel
gymnázia
12.10.1916
20.10.1916
27.10.1916
10.11.1916
10.11.1916
12.12.1916
21.12.1916
8.1.1917
29.1.1917
1.2.1917
1917/8
1918/9
22.2.1917
18.5.1917
2.7.1917
Dr. A.
Rebhann,
ředitel
gymnázia
20.10.1917
16.11.1917
20.12.1917
15.1.1918
30.1.1918
5.2.1918
8.3.1918
12.4.1918
15.4.1918
31.5.1918
1.7.1918
Dr. A.
Rebhann,
ředitel
gymnázia
1.10.1918
12.12.1918
11.2.1919
18.6.1919
u zkoušek
2., 4., 5., 7.
Prof. Josef
Preywisch
Dr. A.
Rebhann,
ředitel
gymnázia
4.10.1919
1
1
1
1
2
1
1
2
3
1
1
1
2
Rummler Otto
Thamm Wenzel
Heidenreich Johann
Fiedler Ernst
Klimesch Johann
Link Adolf
Hanke Robert
Kaufmann Josef
Link Erwin
Schlee Franz
Wagner Paul
Brandes Gerschen
Patzak Josef
1 Kaufmann Emma
1 Sommer Adalbert
1 Meißner Gertrud
Hostinné
Záboří
Souvrať
Hostinné
„
„
„
„
„
Trutnov
Hostinné
Gurahumora,
Bukovina
11.9.1898
17.6.1896
13.3.1898
7.12.1897
1.11.1896
5.4.1896
8.3.1898
11.1.1898
15.9.1898
10.2.1899
14.6.1895
5.6.1898
29.6.1898
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
„
vyznamenání
prospěl
„
„
Hajnice
Čistá
Žacléř
16.10.1896
23.7.1897
30.4.1898
„
„
„
„
„
„
Žacléř
Hostinné
Dolní Lánov
Markoušovice
Pilníkov
Hajnice
Horní Vlčkovice
Vlčice
Smržovka
Hostinné
Rtyně
v Podkrkonoší
Vestřev
Wien
Benešov
Hostinné
6.7.1890
14.6.1899
26.2.1897
17.9.1897
3.4.1897
30.8.1896
20.2.1900
11.11.1896
18.5.1898
7.7.1898
14.3.1899
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
27.6.1898
1.1.1899
20.3.1899
11.6.1899
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
„
„
„
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Meißner Alfred
Kittler Hermann
Schreier Wenzel
Rücker Erwin
Schirmer Theodor
Munser Rudolf
Selisto Otto
Pieschel Josef
Dwořak Johann
Adolf Wilibald
Bergmann Josef
2
3
4
5
Hampel Oskar
Geitner Amalia
Holzer Hedwig
Schmidt Margarete
1
1
1
1
2
Nagel Adolf
Bogt Josef
Wanka Ernst
Feder Friedrich
Festa Friedrich
Čermná
Trutnov
Hostinné
„
Arnultovice
1.10.1896
19.8.1899
3.9.1897
21.6.1900
6.7.1900
3
4
5
6
7
1
Irmann Karl
Köhler Gertrud
Lest Hugo
Purr Josef
Rebhann Margarete
Kuhn Alfred
Kvasiny
Mladé Buky
Stupná
Prode
Liberec
Trutnov
29.4.1900
13.6.1899
8.1.1900
9.2.1899
23.9.1900
5.8.1898
42
1919
/20
Dr. A.
Rebhann,
ředitel
gymnázia
4.10.1919
8.10.1919
Ministerský
rada
zemský
školní
inspektor
Dr. Josef
Kail
3.−5.
července
1920
1920/1
Dr. Josef
Gößl,
ředitel
gymnázia
8. března
1921
24. a 25./ 6.
1921
1921/2
Dr. Josef
Gößl,
ředitel
gymnázia
14./10. 1921
20. a 21./6.
1922
1 Richter Bruno
1
2
3
1
2
3
4
5
6
7
8
Ekstein Paul
Altschul Ernst
Romann Friedrich
Illner Walter
Jirasek Johann
John Walter
Kindler Franz
Klug Alois
Lorenz Ernst
Neumann Leopold
Plechatsch Hermann
Liberec
28.8.1900
13.9.1900
1.12.1899
18.11.1900
6.7.1900
28.8.1897
13.8.1901
2.10.1899
2.6.1899
7.4.1899
10.4.1899
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
vyznamenání
prospěl
vyznamenání
prospěl
„
27.3.1900
20.2.1901
30.7.1900
9.12.1898
1.10.1899
10.7.1901
1.6.1902
2.8.1895
29.11.1902
23.2.1901
4.8.1903
17.11.1901
11.7.1902
24.5.1902
31.7.1901
10.10.1902
3.12.1902
20.4.1901
2.6.1901
20.6.1899
16.4.1901
23.7.1901
8.4.1901
20.8.1901
9.6.1900
14.6.1896
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
němčina
„
„
vyznamenání
prospěl
„
„
„
prospěl
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
„
prospěl
„
vyznamenání
„
„
prospěl
„
prospěl
24.10.1903
12.4.1903
9.3.1903
17.10.1903
22.8.1903
28.10.1903
27.8.1901
22.9.1903
14.3.1902
30.11.1903
14.7.1903
4.2.1902
5.12.1900
9.6.1902
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
„
vyznamenání
„
prospěl
„
„
„
„
vyznamenání
„
prospěl
vyznamenání
prospěl
9
10
11
12
13
14
1
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
1
Richter-Jäschke Herm.
Rumler Leopold
Schlosser Friedrich
Stein Erich
Steppan Karl Manfred
Scheufler Walter
Menschel Friedrich
Bachtik Emil
Blaschka Walter
Czernin Wolfgang
Czernohous Walter
Fiedler Hildegard
Freund Walter
Großpitsch Franz
Haberzettl Josef
Müller Franz
Patzak Ernst
Peter Benno
Sommer Alois
Sommer Gustav
Steffan Leopold
Stransky August
Süß Oswald
Vaniček Franz
Lorenz Hans
Trutnov
„
„
Prkenný Důl
Weihled
Hostinné
Arnultovice
Heřmanovy Sejfy
Maršov
Jirský Důl (Staré
Buky)
Klášterská Lhota
Varnsdorf
Chotěvice
Hostinné
Lučina
Dušníky
Hrádek nad Nisou
Čistá
Hostinné
Vrchlabí
Hlušice
Hostinné
„
Teplice nad Metují
Trutnov
Hostinné
Žireč
Jirský Důl
Dubenec
Klášterská Lhota
Bernatice
Hostinné
Mladé Buky
Bernatice
Mostek
Dolní Lánov
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Flögel Erich
Hampel Johann
Hertach Walter
Illner Erich
Kluge Rudolf
Langner Hermann
Messner Ernst
Petřik Bruno
Reymund Otto
Schwarzkopf Otto
Stein Manfred
Sturm Alois
Sturm Vinzenz
Kleiner Berthold
Poříčí
Trutnov
Heřmanovy Sejfy
Prkenný Důl
Krumlov
Hostinné
„
Klášterská Lhota
Zvičín
Linz
Trutnov
Huntířov u Dvoravé
Trutnov
„
43
Seznam žáků školy od 1872 do 1922
A.
Abeles Alois, Předměřice, 1879−80; Abeles Robert, Třebechovice pod Orebem, 1892−93; Ackermann Josef,
Tilovice, 1910−12; Adamovič Egid, Dobříš, 1872−77; Adelt Margarete, Staré Buky, 1908−16; Adelt Rosa, Staré
Buky, 1912−16; Adelt Walter, Pilníkov, 1900−01, Adler Ludwig, Elmshorn (Holstein), 1878−79, Adolf Alfred,
Hostinné, 1921−22; Adolf Heinrich, Hostinné, 1872−74; Adolf Johann, Hostinné 1890−91; Adolf Johann,
Hostinné, 1906−14; Adolf Philipp, Špindlerův Mlýn, 1908−9; Adolf Willibald, Hostinné, 1910−19; Ahlt Ernst,
Wien, 1915−16; Ahlt Johann, Hostinné, 1917−22; Ahlt Karl, Hostinné, 1888−96; Ahlt Karl, Maršíkov, 1901−05;
Ahlt Walter, Hostinné, 1920−22; Albrecht Gabriele, Heřmanovy Sejfy, 1920−22, Albrecht Heinrich, Heřmanovy
Sejfy, 1904−08; Albrecht Ottokar, Heřmanovy Sejfy,1912−16; Almus Alfred, Hostinné, 1895−96; Almus Kurt,
Hostinné, 1919−22; Almus Oskar, Hostinné, 1897−1901; Almus Otto, Hostinné, 1919−22; Ambrosch Friedrich,
Nová Ves (Čechy), 1921−22; Ambrožy Karl, Žacléř, 1893−94; Amler Gustav, Chotěvice, 1876−77; Amler
Heinrich, Hostinné, 1883−84; Amler Josef, Vlčice, 1898−1902; Amler Karl, Vlčice, 1913−17; Amler Max,
Arnutlovice, 1907−10, Anderle Ilse, Hostinné, 1909−12; Anderlik Karl, Hohenbruck, 1888−93; Anders Hugo,
Görlitz (Zhořelec), 1874−77; Andersch Anton, Arnultovice, 1887−88; Anzenbacher Margarete, 1915−20; Arleth
Adolf, Heřmanovy Sejfy, 1876−77; Arleth Wenzel, Heřmanovy Sejfy, 1878-80; Aschenbrenner Anton, Hořice,
1877−79; Aschenbrenner Josef, Hořice, 1875−79, Auer Josef, Hostoun u Horšovského Týna, 1894−97; Auer
Konrad, Hostinné, 1906−12, Augst Johann, Čistá, 1880−86; Augst Ignatz, Vrchlabí, 1893−95; Augst Vinzenz,
Prosečné, 1875−76.
B.
Babel Franz, Lampertice, 1883−87; Bacher, Felix, Wien, 1899−1900; Bachtik Emil, Hostinné, 1913−21;
Bachtik Josef, Dolní Branná, 1878−81; Bachtik Karl, Hostinné, 1907−12; Bachtik Paul, Hostinné, 1918−22;
Baentsch Erich, Sorau [Sasko], 1904−08, Baentsch Anneliese, Sorau, 1908−09; Baier Alfred, Olešnice-Debrné,
1907−11; Baier Alois, Čermná, 1901−1909; Baier Anton, Hostinné, 1883−85; Baier, Ernst, Hostinné, 1917−18;
Baier Franz, Hostinné, 1906−10; Baier Robert, Dvůr Králové n.Labem; 1879−80; Barborka Emanuel, Plzeň,
1895−1900; Bareš Johann, Rasoška; 1883−84; Barta Alfred, Terezín (Rudník), 1913−18; Barth Emil, Staré
Buky, 1905−08; Barth Franz, Nové Zámky, 1917−18; Barth Heinrich, Hostinné, 1894−96; Barth Josef, Vrchlabí,
1905−11; Barth Wenzel, Pilníkov, 1889−98; Barton Heinrich, Hloubětín, 1898−06; Barthosch, Josef, Hostinné,
1880−88; Baudisch Adolf, Trutnov, 1881−87; Baudisch Arnold, Markoušovice, 1874−76; Baudisch Emil,
Hostinné,1889−93; Baudisch Ernst, Hostinné, 1893−97; Baudisch Franz, Hostinné, 1883−8; Baudisch Franz,
Chotěvice, 1891−99; Baudisch Friedrich, Mnichovo Hradiště, 1898−99; Baudisch Gustav, Hostinné, 1907−15;
Baudisch Gustav, Hostinné, 1911−14; Baudisch Heinrich, Janké Lázně, 1882−91; Baudisch Hubert, Hostinné,
1902−10; Baudisch Johann, Zlatá Olešnice, 1911−16; Baudisch Johann, Horní Staré Město, 1917−22; Baudisch
Josef, Hostinné, 1914/15−17; Baudisch Josef, Janské Lázně, 1877−78; Baudisch Josef, Kyje, 1881−86; Baudisch
Karl, Hostinné, 1893−94; Baudisch Max, Markoušovice, 1884−85; Bauer Alfred, Šenov, 1920−22; Bauer Paul,
Hostinné, 1915−17; Bausek Karl, Lanškroun, 1888−89; Bayer Hermann, Litoměřice, 1915−17; Bayer Johann,
Kroismark (Štýrsko), 1882−88; Bayer Robert, Liberec, 1893−95; Bayer Wenzel, Pilníkov, 1884−86; Bär
Johannes, Nový Bydžov, 1892−97; Beck Alfred, Heřmanovy Sejfy, 1915−19; Beck Walter, Heřmanovy Sejfy,
1917−19; Beckmann Hugo, Jaroměř, 1887−93; Bedrnik Josef, Dolní Lánov, 1909−11; Beigel Josef, Velká
Bukovina, 1900−1902; Benda Georg, Malé Svatoňovice, 1892−1900; Bendl Emil, Podhůří, 1918−20; Bendl
Franz, Kačzyka, 1918−20; Bendl Karl, Zastawna, 1919−20; Bendl Marie, Kačzyka, 1918−20; Beran Kurt,
Kunčice, 1921−22; Berger Franz, Mostek, 1873−77; Berger Gustav, Mostek, 1884−87; Berger Heinrich,
Hostinné, 1879−85; Berger Johann, Dvořáčky, 1875−79, Berger Josef, Vlčice, 1913−14; Berger Karl, Mostek,
1877−80; Berger Paul, Miletín, 1878−79; Berger Samuel, Hořice, 1875−78; Bergmann Heinrich, Praha, 1907−8,
Bergmann Josef, Rtyně v Podkrkonoší, 1909−18; Becke Franz, Bauschnitz, 1916−17; Bernas Johann, Lemberk,
1917−19; Beyer Josef, Lampertice, 1913−16; Beyer Josef, Volanov, 1912−13; Beyer Rudolf, Lampertice,
1914−19; Bibel Gustav, Hostinné, 1886−90; Bibel Wilhelm, Hostinné, 1873−77; Biefel Emil, Kleindressel,
1890−93; Biemann Wilibald, Hostinné, 1898−1905; Bilek Julius, Otovice, 1888−89; Bily Anton, Kocléřov,
1888−97; Bily Franz, Kocléřov, 1885-87; Bily Josef, Kocléřov, 1917−21; Bischof Hans Friedrich, Hostinné,
1921−22; Bischof Johann, Bernatice, 1879−87; Bischof Johann, Bernatice, 1890−91; Bischof Konrad, Vižnov,
1896−98; Bittner Anton, Dolní Lánov, 1883−91; Bittner Franz, Karlovka (Chotěvice), 1916−19; Bittner Josef,
Karlovka (Chotěvice), 1920−22, Blaha Wenzel, Zvyslau, 1895−96; Blaschka Alfred, Dvořáčky, 1906−14;
Blaška Anton, Miletín, 1914−17; Blaschka Anton, Hajnice, 1905−13; Blaschka Franz, Karlovka (Chotěvice),
1904−08; Blaschka Franz, Hostinné, 1889−97; Braschka Franz Chotěvice, 1894−97; Blaschka Josef, Borovnice
u Staré Paky, 1894−1900; Blaschka Leopold, Chotěvice, 1915−18; Blaschka Walter, Vrchlabí, 1918−21;
44
Blaschke Johann, Hostinné, 1919−22; Blüml Otto, Heřmanice, 1911−15; Bock Franz, Čistá, 1890−92; Boenecke
Walter, Aschersleben, 1921−22; Bojer Eugen, Trutnov, 1882−84; Borth Franz, Vestřev, 1897−1905, Borth
Johann, Dolní Olešnice, 1896−1904; Boruska Franz, Zálesní Lhota, 1876−78; Böck Ferdinand, Litoměřice,
1906−7; Böck Waldemar, Litoměřice, 1902−3; Böhm Alois, Černý Důl, 1906−10; Böhm Ottokar, Žacléř,
1888−91; Böhm Heinrich, Heřmanovy Sejfy, 1881−83, Böhnisch Richard, Mladé Buky, 1888−90; Böhnisch
Wenzel, Mladé Buky, 1885−89; Bönisch Emil, Hostinné, 1894−1896; Bönisch Emil, Svoboda n.Úpou, 1903−05;
Bönisch Josef, Mladé Buky, 1883−86; Bönisch Josef, Karlovka (Chotěvice), 1919−20; Bradel Emanuel, Vlčice,
1909−10; Bradler Alois, Arnultovice, 1908−12; Bradler Josef, Pec pod Sněžkou, 1913−14; Bradler Wenzel,
Velká Úpa, 1903−11; Brandes Gerschen, Gurahumora, 1916−17; Brath Franz, Svoboda n.Úpou, Svoboda
n.Úpou, 1887−91; Brath Gustav, Prosečné, 1881−84; Brath Josef, Prosečné, 1878−85; Brath Josef, Trutnov,
1912−15; Branberger Friedrich, Liberec, 1904−07; Braun Alfred, Toužim, 1885−87; Braun Franz, Krakov
(Kraków), 1877−81; Braun Wilhelm, Truntov, 1898−1905; Brausewetter Viktor, Liberec, 1892−93; Breuer
Alfred, Svoboda n.Úpou, 1883−87; Breuer Berthold, Žacléř, 187478; Breuer Franz, Svoboda n.Úpou, 1902−10;
Breuer Johann, Královec, 1888−90; Breuer Josef, Svoboda n.Úpou, 1899−1905; Breuer Ludwig, Svoboda
n.Úpou, 1888−94; Brožek Franz, Prosečné, 1920−21, Brožek Paul, Hostinné, 1917−22; Brunner Ferdinand,
Linz, 1903−07; Brunst Rudolf, Vrchlabí, 1879−82, Bukač Ferdinand, Velká, 1893−97; Buliček Vinzenz, Velký
Osek, 1893−97; Burian Josef, Litoměřice, 1874−77; Burkert Berthold, Mladé Buky, 1909−11; Busse Friedrich,
Svatoňovice, 1880−83, Busse Karl, Svatoňovice, 1881−82; Buxbaum Franz, Rybáře/ Mýto, 1906−09.
C.
Cejnar Rudolf, Maršov, 1898−1902; Celle Max, Praha, 1909; Cermann, Franz, Hostinné, 1909; Cermann
Johann, Hostinné, 1900−08; Cermann Johann, Borovnice u Staré Paky, 1905−08; Cermann Josef, Prosečné,
1890−93; Cistecký Franz, Hostinné, 1899−1907; Chadim Udalrich, Branná, 1887−90; Chladek Theodor, Vysoké
Mýto, 1905−13; Chválovský Karl, Skuteč, 1893; Císař Franz, Miletín, 1876−81; Cohorna Josef, Bohuslavice (v
Čechách), 1877−85; Culík Wenzel, Lipoň, 1877; Czech Erich, Wien, 1900−02, 1904−08; Czepelak Otto,
Olomouc, 1904−7; Czernin Edler von Dirkenau, Alfred, Terezín (Rudník), 1891; Czernin Anna, Královo Pole,
1919−22; Czernin Edler von Dirkenau, Arthur, Graz, 1891; Czernin Edmund, Sofia, 1918−22; Czernin
Franziska, Göding, 1920−22; Czernin Jaromir, Carnigliano, 1918−21; Czernin Johannes, Hodonín, 1920−22;
Czernin Paul, Řím, 1918−22; Czernin Wolfgang, Hlušicem 1919−21; Czernohous Alfred, Hostinné, 1910−16;
Czernohous Anna, Hostinné, 1921; Czernohous Elisabeth, Hostinné, 1919−22; Czernohous Franz, Hostinné,
1915−21; Czernohous Hildegard, Hostinné, 1917−22; Czernohous Walter, Hostinné, 1913−22; Czerwený
Heinrich, Miškolec, 1887−92; Czerwený Karl, Vrchlabí, 1892−96; Czeřovský Ferdinand, Zadní Mostek,
1895−97; Čeřovský Heinrich, Hostinné, 1921; Czihak Alfred, Heřmanovy Sejfy, 1892−96; 1898−1900;
Cyprzirsch Alois, Wratislaw, 1892; Čáp Johann; Pecky, 1909; Černoch Wenzel, Chotěvice, 1879−82; Černý
Karl, Glogów (Galície), 1884−92; Černý Rud., Glogów (Galície), 1889−93; Černý Zdenko, Glogów (Galície),
1886−93; Čerwenka Rudolf, Světlá, 1889; Čížek Gottfried, Stará Voda, 1910.
D.
Dankner Karl, Radautz [Bukovina], 1917−18; Dassenbacher Gustav, Olomouc, 1878−80; Dec Franz,
Mnichovo Hradiště, 1887−91; Delhaes Georg, Teplice, 1887−89; Demuth Franz, Javorník, 1918−22; Demuth
Josef, Baunitz, 1893−1901; Deutsch Daniel, Diatkowce, 1916−17; Deym Konstantin, hrabě, Meran, 1883−92;
Deym Franz, hrabě v Nových Zámcích, Praha, 1881−88; Deym Johann, hrabě, Wien, 1891−93; Deym Josef,
Wien, 1893−96, Dickenhorst Anna, Prosečné, 1919−22; Diehl Rudolf, Varnsdorf, 1896−97; Dienelt Karl,
Čáslav, 1887−91; Dirschmidt Alfred, Liberec, 1904−5; Dittrich Franz, Souvrať, 1879−88; Dittrich Franz, Zvičín,
1902−5; Dittrich Josef, Hostinné, 1879−81; Dittrich Josef, Zadní Mostek, 1906−9; Dittrich Rudolf, Zvičín,
1907−8; Ditz Anton, Trutnov, 1882−84; Ditz Johann, Hostinné, 1921−22; Dlabač Friedrich, Dvůr Králové
n.Labem, 1877−78; Dlouhý Franz, Hostinné, 1877−80; Dobler Friedburg Max, Heřmanovice, 1908−11; Doctor
Arthur, Pardubice, 1887−88; Dočekal Rudolf, Trutnov, 1893−94; Doktor Emanuel, Hořice, 1880−83; Doktor
Salomon, Hořice, 1875−76; Doležal Robert, Hostinné, 1888−92; Donth Ernst, Hořice, 1874−78; Donth Josef,
Vestřev, 1893−95; Döring Franz, Jilemnice, 1880−81; Dörfler Franz, Zadní Mostek, 1905−8; Dörfler Getrud,
Hostinné, 1918−22; Dörfler Karl, Hostinné, 1921−22; Dörfler Veit, Hostiné, 1918−19; Drescher Wenzel,
Heřmanovy Sejfy, 1874−75; Dresler Josef, Dolní Kalná, 1903−9; Driák Friedrich, Dvůr Králové n.Labem,
1885−93; Drucker Leo, Černovice, 1916−17; Dub Leo, Rovereto, 1904−6; Dubitzký Josef, Račice, 1875−78;
Duchač Hedwig, Trutnov, 1910−11; Dvorschak Hans, Smržkovka, 1912−16; Dzerowicz Wladimir, Wien,
1899−1900.
45
E.
Ebenhöch Hermann, Rokytnice n.Jizerou, 1890−93; Ebenhöch, Richard, Rokytnice n.Jizerou, 1888−93;
Ebner Richard, Lemberg, 1912−13; Efler Josef, Mezilesí, 1883−84; Efler Karl, Hostinné, 1895−97; Ehinger
Adalbert, Horní Lánov, 1880−83; Ehinger Max, Horní Lánov, 1881−83; Ehrenteil Berthold, Hořice, 1876−77;
Eichholz, Adolf, Skály, 1886−91; Eichholz Emanuel, Bzenec, 1884−86; Eichholz Johann, Wien, 1884−87;
Eichmann, Friedrich, Chotěvice, 1920−22; Eichmann Ingeborg, Chotěvice, 1917−22; Eichmann Theodor
Rudolf, Chotěvice, 1890, 1892−99; Einhorn Felix, Hostinné, 1891−95; Einhorn Hugo, Hostinné, 1887−95;
Einhorn Karl, Trutnov, 1893−94; Einhorn Karl, Hostinné, 1890−93; Eisner Karl, Graz, 1909−10; Elsner Anton,
Dolní Lánov, 1892−93; Elsner Ernst, Hostinné, 1905−8; End Emil, Dolní Olešnice, 1913−20; End Franz,
Mostecké Lázně, 1900−6; End Heinrich, Vrchlabí, 1905−7; End Josef, Mostek, 1877−81; Endt Alfred, Dolní
Brusnice, 1892−94; Endt Franz, Borovnice, 1904−13; Endt Wenzel, Borovnice, 1899−1907; Enge Friedrich,
Hostinné, 1881−84; Engler Siegmund, Černovice, 1916−17; Epstein Paul, Karlovy Vary, 1899−1901; Erben
Albert, Trutnov, 1887−91; Erben Alfred, Chotěvice, 1904−8; Erben Alois, Svoboda n.Úpou, 1881−84; Erben
Anton, Čistá, 1881−84; Erben Ernst, Hostinné, 1888−89; Erben Ernst Puletschnei, 1903−5; Erben Franz,
Hostinné, 1874−79; Erben Franz, Hostinné, 1884−86; Erben Franz, Dolní Olešnice, 1896−1901; Erban Franz,
Zálesní Lhota, 1900−1; Erben Gustav, Hostinné, 1874−75; Erben Gustav, 1920−22; Erben Johann, Heřmanovy
Sejfy, 1881−82; Erben Johann, Heřmanovy Sejfy, 1896−98; Erben Josef, Hostinné, 1899−97; Erben Josef,
Hostinné, 1900−5; Erben Josef, Heřmanovy Sejfy, 1872−73; Erben Josef, Dolní Olešnice, 1896−1903; Erben
Josef, Kunčice, 1873−74; Erben Josef, Prosečné, 1898−99; Erben Robert, Vrchlabí, 1877−78; Erben Rudolf,
Kocléřov, 1899−1905; Erben Tobias, Prosečné, 1896−1908; Erben Vinzenz, Kalná, 1877−80; Erben Wenzel,
Heřmanovy Sejfy, 1880−81; Erlebach Bruno, Vrchlabí, 1900−5; Erlebach Franz, Horní Nová Ves (Zboží),
1873−77; Erlebach Robert, Dolní Dvůr, 1879−82; Ertel Karl, Hostinné, 1890−92; Erwerth Vinzenz,
Olešnice−Debrné, 1918−19; Eschner Maximilian, Prosečné, 1917−22; Esselbach Karl, Bělohrad, 1900−6; Ettel
Albert, Vrchlabí, 1896−1904; Ettel Karl, Leopoldov, 1907−14; Ettel Rudolf, Hostinné, 1906−14; Ettel Walter,
Vrchlabí, 1906−14; Ettel Karl, Trutnov, 1889−95; Ettrich Heinrich, Hostinné, 1873−77; Ettrich Richard,
Špindlerův Mlýn, 1905−13; Exner Ernst, Hostinné, 1891−97; Exner Ernst, Vrchlabí, 1881−83; Exner Johann,
Arnultovice, 1896−99; Exner Otto, Vrchlabí, 1881−84.
F.
Fabinger, Herta, Trutnov, 1907−10; Fäuler, Josef, Hostinné, 1872−73; Falge Alois, Jablonec n.Nisou,
1917−22; Falge Karl, Mladé Buky 1879−87; Falge Otto, Arnultovice, 1920−22; Falta Karl, Bernatice, 1902−10;
Feder Friedrich, Hostinné, 1911−19, Feder Robert, Zbraslav, 1901−2; Feest Walter, Krammel, 1918−22;
Feichtinger Adolf, Zlatá Olešnice, 1898−1902; Feigl Wenzel, Josefov, 1886−87, Feist Albert, Hostinné,
1874−78; Feist Friedrich, Hostinné, 1873−76; Feist Friedrich, Horní Lánov, 1904−7; Feist Georg, Hostinné,
1903−11; Feist Otto, Dolní Branná, 1902−7; Feist Stefan, Voletiny, 1887−95; Feist Valerie, Hostinné, 1909−13;
Feldscharek Hugo, Wien, 1891−92; Felix Ernst, Jaroměř, 1905−8; Ferbus Emil, Hostinné, 1916−19; Festa
Friedrich, Arnutlovice, 1911−19; Feuerstein Egon, Hořice, 1881−84; Fiala Vlad. Cerekvice, 1876−77; Fialka
Alois, Herlíkovice, 1893−94; Ficker Franz, Vlčice, 1882−89; Fiedler Alfons, Javorník, 1919−22; Fiedler Emil,
Trutnov, 1917−18; Fiedler Ernst, Hostinné, 1909−17; Fiedler Erwin, Hostinné, 1909−10; Fiedler Franz,
Hostinné, 1886−87; Fiedler Franz, Trutnov, 1914−15, Fieder Gustav, Horní Olešnice, 1905−6; Fiedler Herbert,
Trutnov, 1915−16; Fiedler Hermine, Hostinné, 1908−16; Fiedler Hilda, Hostinné, 1913−21; Fiedler Hugo,
Arnultovice, 1890−94; Fiedler Josef, Nové Zámky, 1897−1906; Fiedler Josef, Horní Olešnice, 1913−15; Fiedler
Josef, Čermná, 1887−89; Fiedler Raimund, Prosečné, 1899−1900; Fiedler Rosa, Hostinné, 1920−22; Fiedler
Rudolf, Nedař, 1899−1907; Fiedler Wenzel, Jaroměř, 1890−92; Finger Albert, Králíky, 1898−1900; Finger
Johann, Svoboda n.Úpou; 1896−1902; Fink Johann, Arnultovice, 1875−77; Fischer Alois, Chotěvice, 1904−8;
Fischer Alois, Čermná, 1878−87; Fischer Arthur, Úštěk, 1892−94; Fischer Eduard, Nové Zámky, 1904−6;
Fischer Franz, Prosečné, 1891−92; Fischer Friedrich, Holovousy, 1908−9; Fischer Hermine, Chotěvice,
1921−22; Fischer Josef, Prosečné, 1894−1901; Fischer Rudolf, Hostinné, 1906−10; Fischer Wendelin, Černý
Důl, 1893−1901; Fischer Wenzel, Prosečné, 1875−78; Fischer Richard, Jablonec, 1906−9; Fitzinger Ferdinand,
Bílá Voda, 1897−98; Flegel Franz, Záboří, 1877−80; Fleischer Georg, Leopoldov, 1920−22; Fleischer Julius,
Chvaletice, 1890−93; Fleischer Viktor, Chvaletice, 1890−91; Fleischmann Friedrich, Hora Svatého Štěpána,
1917−22; Fleischmann Johann, Hodkovice nad Mohelkou, 1915−22; Flisowski W., Lopuszka mala [Polsko],
1914−15; Flögel Al., Štětí, 1890−91; Flögel Erich, Poříčí, 1914−22; Flögel Rudolf, Hostinné, 1910−12; Flögel
Rudolf, Trutnov, 1898−1900; Flögel Jul. Paul, Lanškroun, 1910−11; Flögel Walter, Poříčí, 1916−22; Folta Josef,
Pecka, 1887−89; Fomann Alexander, Plzeň, 1910−14; Forkarth Franz, Hostinné, 1884−88; Forkarth Friedrich,
Hostinné, 1880−83; Forkarth Hubert, Hostinné, 1882−90, Forkarth, Josef, Nové Zámky, 1872−76; Forkarth
Karl, Hostinné, 1876−77; Fortelka Rudolf, Heřmanovy Sejfy, 1914−16; Förster Gustav, Hostinné, 1880−84;
46
Frank Jarmil, Humpolec, 1910−11; Franz Ernst, Jaroměř, 1888−89; Freier Rosa, Romanowo-Fielo,1917−18;
Freisleben Leo, Hostinné, 1897−1901; Freisleben Viktor, Hostinné, 1898−1907; Freund Hugo, Mysli, 1894−96;
Freund Rudolf, Lysá n.Labem, 1891−94; Freund Walter, Teplice nad Metují, 1917−21; Firdel Wendel, Fundal,
1916−17; Friedrich August, Božanov, 1888−89; Fries Friedrich, Heřmanovy Sejfy, 1909−13; Fries Robert, Nové
Zámky, 1878−79; Frieß Emil, Nové Zámky, 1882−86; Frieß Josef, Hostinné, 1915−19; Fritsch Georg, Trutnov,
1906−9; Fritsch Herta, Hostinné, 1919−22; Fritsch Max, Hostinné, 1918−22; Fritsch Rudolf, Hostinné, 1918−22;
Fritz Max, Lampertice, 1913−16; Fröhlich Arnold, Tanwald, 1882−84; Fröhnel Josef, Hostinné, 1874−75;
Furhmann Ernst, Smržovka, 1905−9; Fuhrmann Franz, Olešnice − Debrné, 1897−1901; Fuhrmann Josef,
Hostinné, 1901−6; Fuhrmann Rudolf, Mnichovo Hradiště, 1907−11; Fuhrmann Wilhelm, Vrchlabí, 1913−20;
Futter Filomena, Trutnov, 1907−10.
G.
Gaber Gustav, Hostinné, 1877−81; Gaber Josef, Hostinné, 1878−80; Gaberle Alois, Olešnice−Debrné,
1919−22; Gabriel Johann, Jilemnice, 1882−84; Gahler Franz; Víska [u Frýdlantu], 1914−16; Gahler Rudolf,
Liberec, 1909−10; Gall Berta, Hostinné, 1916−18; Gall Franz, Trutnov, 1872−76; Gall Heinrich, Vrchlabí,
1883−86; Gall Johann, Chotěvice, 1910−11, Gall Johann, Marchendorf, 1890−1907; Gall Johann, Prosečné,
1872−73; Gall Josef, Mnichovo Hradiště, 1892−93; Gall Josef, Dolní Lánov, 1917−19; Gans Anna, Trutnov,
1908−10; Ganz Fritz, Trutnov, 1909−10; Gansel Josef, Liebenau 1889−92; Gapp Anton, Wien, 1902−3; Gaudl
Johann, Bělá, 1875−79; Gaudl Franz, Borovnice, 1879−84; Gansel Josef, Svoboda n.Úpou, 1877−80; Gebauer
Franz, Nedař, 1910−14; Gebert Franz, Rokytnice n.Jizerou, 1873−75; Geiger Robert, Praha, 1895−96; Geiger
Ferdinand, Karlín, 1895−96; Geisler Karl, Trutnov, 1904−7; Geitner Amalie, Wien, 1912−18; Gerl Franz,
Vrchlabí, 1881−82; Gernert Franz, Hostinné, 1890−94; Gernert Gustav, Hostinné, 1875−76; Gernt Wenzel,
Hostinné, 1883−84; Gerstmann Hugo, Brno, 1889−92; Gersabek Emanuel, Hostinné, 1906−7; Geyer Ernst,
Budapešť, 1897−98; Glaser Anton, Hostinné, 1886−89; Glasser Christ. Joh., Čáslav, 1899−1906; Glaser Franz,
Hostinné, 1902−7; Glaser Josef, Čáslav, 1899−1903; Glaser Paul, Horní Rokytnice, 1907−8; Gleißner Johann
Velká Úpa, 1900−7; Glos Alois, Dolní Olešnice, 1903−5; Glos Johann, Nedař, 1899−1901; Gloß Wilhelm,
Hostinné, 1901−5; Glöckner Rudolf, Chlumec, 1889−92; Gold Ernst, Hostinné, 1910−14; Gold Gustav,
Hostinné, 1907−15; Gold Karl, Hostinné, 1917−20; Gold Rudolf, Hostinné, 1905−8; Gold Thomas, Lhotka
n.Labem, 1902−7; Goldbach Rudolf, Česká Lípa, 1905−6; Goldfinger Franz, Hořice, 1878−80; Goldhacker
Ephraim, Sadagora, 1916−17; Goldmann Josef, Radvanice, 1881−83; Goldreich Bronneck Walter, Praha,
1907−8; Goldschmidt Alf., Hořice, 1874−75; Goldschmidt Arthur, Vrchlabí, 1887−88; Goldschmidt Guido,
Vrchlabí, 1891−92; Goldschmidt Wilhelm, Vrchlabí, 1881−82; Goliasch Heinrich, Velké Opatovice, 1897−98;
Goll Hans, Petrovice u Chrabařovic, 1920−21; Korup-Besany Ferdinand, svobodný pán, Wien, 1915−16;
Gottermeier Rudolf, Stráž nad Nisou, 1899−1900; Gotschlich Wilhelm, Starkoč, 1899−1901; Gottstein Josef,
Lánov, 1901−6; Gottwald Herbert, Pilníkov, 1913−17; Göldner Adolf, Hostinné, 1898−99, Göldner Alexander,
Hostinné, 1894−98; Göldner Friedrich, Nejdek, 1921−22; Göldner Hermann, Nejdek, 1917−20; Göldner Otto,
Neu-Lerchenfeld (dolní část Německa), 1885−89; Göldner Walter, Praha, 1914−20; Göldner Wilhelm, Praha,
1915−20; Göldner Alfred, Dolní Olešnice, 1904−8; Göllner Josef, Čistá, 1896−98; Gößl Herbert, Trutnov,
1921−22; Götz Ernst, Jelení, 1907−8; Götzl Adolf, Čistá, 1888−1902; Götzl Leopold, Vyškov, 1894−1903; Graf
Emil, Kunčice, 1877−78; Graf Julius, Kunčice, 1873−78; Graf Viktor, Kunčice, 1873−76; Grafek Josef, Kalná,
1884−88; Grimm Bruno, Zurawitz (Galícíe), 1902−10; Grimmich Anton, Jaroměř, 1889−90; Grof Fridolin,
Dolní Olešnice, 1902−10; Grof Jaroslav, Prostřední Olešnice, 1915−22; Grof Otto, Horní Olešnice, 1915−22;
Grof Vinzenz, Zálesní Lhota, 1907−10; Grossmann Felix, Trutnov, 1906−14; Großmann Franz, Hostinné,
1883−85, Großmann Josef, Velká Úpa, 1882−83; Großmann Josef, Jaroměř, 1890−94; Großmann Josef, Dolní
Olešnice, 1913−19; Großmann Stefan, Dolní Olešnice, 1907−8; Großpitsch Franz, Trutnov, 1913−21; Gruber
Wilhelm, Trutnov, 1895−96; Grundmann Karl, Bernatice, 1888−95; Grundmann Otto, Hořice, 1896−1903; Gruß
Karl, Královské Vinohrady, 1909−16; Grünert Josef, Most, 1896−97; Gubser Alois, Zürich, 1887−89; Gundel
Karl, Jilmová, 1874−76; Guth Arthur, Přeslice, 1895−97; Guth Mathais, Přeslice, 1896−98; Guth Wenzel,
Přeslice, 1895−97.
H.
Haas Karl, Vrchlabí, 1898−1902; Haberzellt Josef, Hostinné, 1913−21; Haberzellt Karl, Liběšice u
Litoměřic, 1900−01, Hackel Herbert, Horní Staré Město, 1907−08; Hackel Johann, Arnutlovice, 1900−01; Hackl
Anton, Stadl (Horní Rakousko), 1921−22; Hadwinger Viktor, Praha, 1891−95; Häckel Heinrich, Javorník,
1905−8; Haina Karl, Hostinné, 1886−89; Haina Rudolf, Hostinné, 1894−97; Hák Gottlieb, Jaroměř, 1883−85;
Hakl Franz, Pertovice, 1885−89; Hallamassek Franz, Ullrichskirchen [Dolní Rakousko], 1896−1908; Haller
Johann, Hostinné, 1894−1902; Haller Kurt, Hostinné, 1905−13; Hallwirth Ferdinand, Vrchlabí, 1917−19;
47
Halmer Adalbert, Josefov, 1886−87; Hawa Gustav, Svoboda n.Úpou, 1883−85; Halwinger Anton, Vrchlabí,
1876−78; Hamaček Ottokar, Roztoky, 1883−86; Hamatschek Reinhold, Zálesní Lhota, 1921−22; Hamatschek
Ernst, Arnutlovice, 1907−9; Hammerl Franz, Studénky (Radvanice), 1903−6; Hampel Heinrich, Hostinnné,
1892−93; Hampel Johann, Velká Úpa, 1889−97; Hampel Johann, Kocléřov, 1920−22; Hampel Johann, Trutnov,
1914−22; Hampel Josef, Hutnířov, 1904−8; Hampel Oskar, Veštřev, 1910−18; Hampel Walter, Huntířov,
1920−22; Hampl Josef, Dvůr Králové n.Labem, 1880−81; Hanausch Josef, Žireč, 1916−18; Hanka Franz,
Mnichovo Hradiště, 1893−1902; Hanka Heinrich, Hořejší Vrchlabí, 1874−78; Hanka Josef, Hostinné, 1881−86;
Haneschka Daniel, Trutnov, 1880−84; Hanke Albert, Hostinné, 1896−1903; Hanke, Fridrich, Hostinné, 1905−9;
Hanke Johann, Hostinné, 1907−16; Hanke Karl, Hostinné, 1877−78; Hanke Robert, Hostinné, 1909−17; Hanke
Rudolf, Lánov, 1883−86; Hantschel Heinrich, Hostinné, 1877−81; Hatschel Johann, Hostinné, 1879−87;
Hantscher Franz, Čermná, 1904−6; Hatscher Josef, Čermná, 1905−9; Hanusch Franz, Slemeno, 1897−1905;
Hanusch Karl, Slemeno, 1901−1903; Hanus, Prokop, Jilemnice, 1886−87; Hanušek Johann, Hostinné, 1879−80;
Hartel Johann, Trmice, 1917−21; Hartmann Josef, Martinov, 1896−97; Hartmann Julius, Hostinné, 1906−14;
Hasenöhrl Friedrich, Horní Vrchy, 1883−88; Hasenöhrl Josef, Horní Vrchy (dolní část Německa), 1880−84;
Hausmann Leon, Synowodzsko, 1916−17; Hausner Alfons, Wien, 1912−13; Havel Anton, Čistá, 1903−7;
Hawelka Adalbert, Bernatice, 1874−77; Hawlitschek Hugo, Vlčice, 1911−15; Häusgen Friedrich, Hostinné,
1887−91; Häusgen Karl, Hostinné, 1881−85; Häusgen Otto, Hostinné, 1883−87; Heusgen Kurt, Bukurešť,
1916−17; Hedbabný Franz, Nýrsko, 1899−1902; Heidenreich Johann, Souvrať, 1913−17; Heidenreich Josef,
Souvrať, 1907−11; Heimlich Josef, Hostinné, 1893−1900; Heindl Emil, Dvůr Králové n.Labem, 1881−82;
Heinzel August, Vlásenka, 1894−95; Heisinger Franz, Loket, 1878−79; Hejl Adalbert, Vrchlabí, 1895−1900;
Heller Emil, Vršany, 1911−13; Hellriegl, Karl, Hostoun u Horšovského Týna, 1894−97; Hellriegl Viktor,
Hostoun u Horšovského Týna, 1894−97; Hentschel Josef, Bernatice, 1872−76; Hentschel Oskar, Huntířov,
1903−10; Herlt Josef, Pěkná, 1901−3; Hermann Anton, Vestřev, 1909−10; Herrmann Eduard, Hostinné,
1879−81; Herrmann Franz, Hostinné, 1888−89; Herrmann Paul, Janiwitz (Prusko), 1886−87; Hermann Rudolf,
Dvůr Králové n.Labem, 1879−87, Heršalek Josef, Královec, 1889−97; Hertach Erwin, Heřmanovy Sejfy,
1918−22; Hertach Walter, Heřmanov Sejfy, 1914−22; Hettslreich Franz, Komárno, 1915−22; Herzog Herbert,
Františkov, 1907−8; Herzog Josef, Dolní Rokytnice, 1902−6; Hesse Karl, Slaný, 1903−10; Heyn Heinrich,
Lemberk, 1909−10; Hicke Edmund, Litoměřice, 1906−7; Hiebsch Herbert, Habartice, 1911−12; Himml Franz,
Litoměřice, 1904−7; Hintner Franz, Arnultovice, 1883−91; Hinz Friedrich, Praha, 1897−1906; Hirsch Salo,
Wyznitz [Bukovina], 1916−17; Hirt Robert, Vrchlabí, 1900−1903; Hladik Josef, Tříč, 1876−78; Hlava Ludwig,
Praha, 1883−86; Hochsteller Herbert, Wien, 1900−1903; Hochweiß Simon, Storozynetz, 1916−17; Hofer
Richard, Velká Úpa, 1898−1906; Hoffer von Sillmthal Norbert, Temesvár, 1884−88; Hoffmann Franz, Hostinné,
1903−11; Hoffmann Friedrich, Horní Brusnice,, 1884−88; Hoffmann Gerhard, Hostinné, 1908−9; Hoffmann
Gustav, Hostinné, 1907−15; Hoffmann Herbert, Dolní Olešnice, 1900−3; Hoffmann Hubert, Žiřeč, 1912−15;
Hoffmann Josef, Wien, 1913−16; Hoffmann Karl, Liberec, 1911−12; Hoffmann Ladislaus, Trutnov, 1881−89;
Hoffner Norbert von Eulental, Temesvár, 1893−94; Hofhansel Johann, Pilníkov, 1881−89; Hofmann Alfred,
Trutnov, 1916−22; Hoffmann Hugo, Březiny, 1875−76; Hofmann Paul, Hostinné, 1919−20; Hofmann Viktor
Franz, Heizendorf, 1902−10; Hofmeister Stanislaus, Josefov, 1891−97; Hojer Anton, Mariánská Hora, 1891−95;
Holasek Felix, Hostinné, 1916−18; Holasek Otto, Hostinné, 1902−10; Hollmann Benjamin, Špindlerův Mlýn,
1877−84; Hollmann Josef, Karlovka (Chotěvice), 1915−18; Hollmann Rudolf, Wien, 1880−91; Hollmann
Wenzel, Špindlerův Mlýn, 1893−95; Holmann Franz, Studenec, 1878−87; Holman Josef, Studenec, 1885−91;
Holub Karl, Chotěvice, 1895−96; Holub Ludwig, Maršov, 1878−80; Holzer Hedwig, Benešov, 1910−18; Honzu
Franz, Mrklow, 1877−79; Horowitz Martin, Lemberk, 1901−2; Hosak Josef, Hostinné, 1908−9; Hönig Franz,
Vítkovice, 1895−1900; Hönig Johann Víktovice, 1908−11 Hörbe Josef, Jeřmanice, 1897−1900; Hraba Theodor,
Křislice, 1877−78; Hrabě Josef, Praha, 1898−1900; Hrnčíř Josef, Prostřední Pavlov, 1876−78; Hřibal Johann,
Linz, 1886−89; Hubaček Gustav, Štětí, 1872−74; Hubáček Josef, Chotěboř, 1888−90; Hubert Karl, Mladkov,
1883−87; Huder Wilhelm, Německá Brusnice, 1876−77; Hudalek Friedrich, Dolní Rokytnice, 1890−92; Hutter
Johann, Čermná, 1909−10; Huttmann Bernhard, Wama, 1916−17; Huttmann Kurt, Gurahumora, 1916−17;
Hübel Wenzel, Trutnov, 1894−95; Hübl Johann, Dolní Rudná, 1906−7; Hübner Alfred, Vrchlabí, 1884−88,
Hübner Friedrich, Jablonec, 1898−1902; Hübner Karl, Vrchlabí, 1882−85; Hübner Richard, Jablonec,
1895−1903; Hübner Romuald, Trutnov, 1900−5; Hübner Wenzel, Trutnov, 1888−1891; Hüttel Friedrich,
Frýdlant, 1903−5; Hüllt Oswald, Jablonec, 1897−98; Hylmar, Karl, Vrchlabí, 1900−8.
I.
Illner Erich, Prkenný Důl, 1914−22; Illner Karl, Kocléřov, 1906−12, Illner Roman, Prkenný Důl,1921−22;
Illner Walter, Prkenný Důl, 1911−20, Illner Wenzel, Bernatice, 1877−78; Indrák Karl, Liběšice u Litoměřic,
48
1895−96; Irmann Adolf, Kvasiny, 1914−18, Irrmann, Karl, Kvasiny, 1914−19; Iwonski Egon, Hostinné,
1915−22; Ivonski Emil v., Hostinné, 1878−87; Ivonski Max v., Hostinné, 1887−95.
J.
Jahn Julius, Elbergassing, 1879−81; Jakob Karl Nýrsko, 1887−91; Jaksch Adolf, Žiželice, 1890−94; Jaksch
ugustin, Ratibořice, 1886−94, Jakubez Johann, Nymburk, 1895−97; Ján Jaroslav, Nejdek, 1906−10; Janata Josef,
Karlov, 1876−77; Janata Ladislaus, Kruh, 1875−79; Janata Wenzel, Liběšice u Litoměřic, 1875−79; Janda
Johann, Kalná, 1893−94; Janda Johann, Wien, 1882−83; Janetschek Edwin, Hostinné, 1915−18; Janiček Karl,
Wien, 1900−02; Janko Josef, Liběšice u Litoměřic, 1879−80; Janko Karl, Nový Bydžov, 1877−80; Jantsch Karl,
Dvůr Králové n.Labem, 1899−1901; Jany Heinrich, Wien, 1885−94; Jarosch Bohuslav, Hořice, 1880−81;
Jarosch Johann, Broumov, 1886−87; Jatsch Johann, Fořt, 1917−22; Jatsch Johann, Čistecký Bolkov, 1917−21;
Jatsch Josef, Fořt, 1881−89; Jäger Heinrich, Karlovka (Chotěvice), 1885−92; Jäger Josef, Pilníkov, 1889−90;
Jebavý Emil, Dolní Branná, 1882−90; Jebavý Franz, Dolní Branná, 1872−76; Jebavý Wenzel, Dolní Branná,
1879−83; Jedek Aloisia, Hostinné, 1919−22; Jedek Helmut, Hostinné, 1918−21; Jenisch Viktor, Dobřichov,
1907−16; Jeraček Friedrich, Čáslav, 1879−81; Jerie Karl, Vrchlabí, 1888−94; Jerie Willibald, Vrchlabí,
1887−89; Jeschek Franz, Stupná, 1886−93; Jeschke Konrad, Leopoldov, 1892−93; Ježek Rudolf, Čistá,
1899−1907; Jirasek Johann, Vyhlídka, 1910−20; Jirschik Herbert, Olešnice − Debrné, 1919−22; Jiřička Johann,
Dolní Kalná, 1874−78; Jiřička Wenzel, Bělohrad, 1891−92; Jochmann Anton, Arnultovice, 1888−91; John
Anton, Hostinné, 1893−1900; John Eleonora, Hostinné, 1919−22; John Ferdinand, Hostinné, 1875−79; John
Franz, Prosečné, 1918−20; John Franz, Trutnov, 1891−92; John Friedrich, Trutnov, 1886−93; John Johann,
Mnichovo Hradiště, 1917−21; John Johann, Trutnov, 1897−1900; John Josef Vinzenz, Hostinné, 1885−93; John
Otto, Judenau [Dolní Rakousko], 1918−22; John Rudolf, Trutnov, 1882−83; John Stefan, Prostřední Olešnice,
1887−90; John Walter, Hostinné, 1912−20; Just Adolf, Zhořelec [Polsko], 1913−14; Just Adolf, Meziměstí,
1912−13; Just Ernst, Hostinné, 1879−87; Just Ernst, Maršíkov, 1882−83; Just Eugen, Ostroměř, 1909−14; Just
Franz, Svoboda n.Úpou, 1888−90; Just Hugo, Třebechovice pod Orebem, 1905−8; Just Karl, Bernatice,
1872−77; Just Vinzenz, Hostinné, 1874−78; Jüngling Alois, Karlovka (Chotěvice), 1918−22; Jüther Hugo,
Skleny, 1891−93; Jütner Ludwig, Skleny, 1895−96; Jüstel Herta, Jablonec, 1920−22.
K.
Kaar Theodor, Wien, 1884−86; Kabelač Johann, Chrudim, 1895−96; Kadlec Blahoslav, Kolín, 1907−11;
Kahl Edgar, Vrbno pod Pradědem, 1913−18; Kahl Gustav, Hostinné, 1877−78; Kahl Wilhelm, Liberec,
1911−12; Kahler Oskar, Meziměstí, 1895−97; Kačer Johann, Chvaletice, 1891−94; Kaiser Ernst, Mostek,
1880−83; Kaiser Julius, Staká Paka, 1878−79; Kaiser Guido, Hostinné, 1899−1906; Kalb Karl, Miletín,
1876−80; Kalb Simon, Černovice, 1916−17; Kalensky Wenzel, Kalná, 1876−77; Kamitz Wenzel, Žďár,
1883−1900; Kammel Karl, Hostinné, 1921−22, Karg Heinrich von (baron), Hostinné, 1876−79; Kartin Hugo, St.
Marein [Štýrsko], 1885−86; Kasper Ernst, Mladé Buky, 1909−11; Kasper Walbert, Hostinné, 1893−96; Kasper
Alexander, Staré Buky, 1875−79; Kasper Josef, Hostinné, 1887−89; Kasper Otto, České Vernéřovice, 1892−93;
Kaudel Christian, Borovnice u Staré Paky, 1899−1907; Kaudel Siegfried, Vítkovice, 1903−11; Kaufmann Hans,
Hajnice, 1906−09; Kaufmann Josef, Hostinné, 1909−17; Kaufmann, Leopold, Hostinné, 1913−19; Kaufmann
Walter, Hajnice, 1907−08; Kaulich Hugo, Rokytnice n.Jizerou, 1914−17; Kämpf Karl, Wien, 1900−1; Keil
Eduard, Žireč, 1874−5; Keil Franz, Plzeň, 1913−17; Keil Friedrich, Horní Vlčkovice, 1915−19; Kern Alfred,
Mladá Boleslav, 1884−85; Kern Anton, Mladá Boleslav, 1882−85; Kern Hugo, Aš, 1879−83; Kerner Benjamin,
Čermná, 1883−91; Kerschkreuz Jaroslav, Praha, 1883−88; Keßler Alfred, Wiener Neustadt, 1897−99; Khistler
Wilhelm, Lemberk, 1888−89; Kießling Ernst, Jihlava, 1889−93; Kießling Julius, Jihlava, 1889−95; Kindler
Augustin, Hostinné, 1904−8; Kindler Franz, Arnultovice, 1888−94, Kindler Franz, Hostinné, 1918−22; Kindler
Franz, Arnultovice, 1911−20; Kindler Josef, Hostinné, 1889−94; Kindler Josef, Nevesinje (Hercegovina),
1921−22; Kindler Franz, Hostinné, 1889−94; Kindler Josef, Dolní Olešnice, 1905−13; Kindler Maxinilian,
Heřmanovy Sejfy, 1915−19; Kindler Vinzenz, Hostinné, 1883−85; Kirsch Adolf, Čistá, 1913−16; Kirsch Alfred,
Mnichovo Hradiště, 1912−13; Kirsch Franz, Arnultovice, 1910−11; Kirsch Johann, Bernatice, 1886−88; Kirpal
Rudolf, Trutnov, 1877−78; Kittler Hermann, Hostinné, 1910−18; Kittler Johann, Zálesní Lhota, 1876−78; Kittler
Josef, Zálesní Lhota, 1873−77; Kittler Otmar, Hostinné, 1913−16; Kittler Rudolf, Hostinné, 1895−97; Klapka
Anton, Kolín, 1889−90; Klauz Anna, Loučim, 1920−21; Klebinder Ludwig, Praha, 1891−92; Klein Erwin, Nový
Bydžov, 1895−99; Klein Franz, Smiřice, 1909−10; Kleiner Josef, Trutnov, 1903−6; Kleinwächter Josef, Libotov,
1907−11; Klement Anton, Hostinné, 1872−75; Klement Ernst, 1901−3; Klement Gustav, 1876−80; Klement
Ottomar, Hostinné, 1893−1901; Klenner Eduard, Nová Paka, 1882−83; Klenner Rudolf, Horní Debrné,
1916−19; Klimesch Anton, Hostinné, 1903−5; Klimesch Johann, Hostinné, 1908−15; Klimt August, Tulln
[Dolní Rakousko], 1916−18; Klose Gustav, Hostinné, 1898−1906; Klose Johann, Hostinné, 1910−11; Klose
49
Karl, Malý Rohozec, 1900−1; Klose Max, Hostinné, 1916−19; Kluch Franz, Mnichovo Hradiště, 1901−5; Klug
Adolf, Heřmanovy Sejfy, 1904−7; Klug Adolf, Vrchlabí, 1886−88; Klug Alois, Fořt, 1908−10; Klug Alois,
Heřmanovy Sejfy, 1876−79; Klug Anton, Javorník, 1879−86; Klug Balthasar, Heřmanovy Sejfy, 1885−90; Klug
Franz, Varnsdorf, 1896−97; Klug Fritz, Hostinné, 1898−1900; Klug Heinrich, Hostinné, 1905−6; Klug Johann,
Pilníkov, 1883−91; Klug Josef, Heřmanovy Sejfy, 1908−15; Klug Karl, Hostinné, 1901−5; Klug Reinhold,
Javorník, 1905−9; Klug Rudolf, Pilníkov, 1886−90; Kluge Alfred, Heřmanovy Sejfy, 1888−92; Kluge Alois,
Heřmanovy Sejfy, 1912−20; Kluge Friedrich, Trutnov, 1904−7; Kluge Josef, Heřmanovy Sejfy, 1881−82; Kluge
Josef, Prosečné, 1913−17; Kluge Josef, Olešnice − Debrné, 1912−16; Kluge Leopold, Hostinné, 1886−88; Kluge
Margareta, Heřmanovy Sejfy, 1918−20; Kluge Rudolf, Krumlov, 1915−22; Kluge Wenzel, Krumlov, 1918−19;
Kluger Josef, Prosečné, 1896−97; Knahl Josef, Heřmanovy Sejfy, 1918−20; Knahl Josef, Čistecký Bolkov,
1875−79; Knappe Franz, Františkov, 1900−1; Knappe Robert, Sklenařice, 1892−95; Knauer Andreas, Horní
Olešnice, 1897−98; Knauer Josef, Horní Olešnice, 1890−98; Kneisel Karl, Bělohrad, 1894−95; Kneißler Emil,
Hostinné, 1872−73; Kneißler Friedrich, Hostinné, 1872−76; Knesch Otto, Liberec, 1908−10; Knipper Alfred,
Hostinné, 1896−1905; Knižek Oskar, Liberec, 1899−1900; Knoll Erich, Poříčí, 1909−10; Knöchel Fritz, Wien,
1897−99; Kober Franz, Dolní Branná, 1888−92; Kober Johann, Vrchlabí, 1905−13; Kober Karl, Hořejší
Vrchlabí, 1888−96; Kocian Johann, Dolní Olešnice, 1904−7; Kocourek Friedrich, Brno, 1913−14; Kohl Alfred,
Vrchlabí, 1892−93; Kohl Anton, Hostinné, 1913−14; Kohl Fritz, Úpice, 1874−76; Kohn Ernst, Pist, 1896−97;
Kohn Ernst, Krásné Březno, 1911−16; Kohn Ferdinand, Slaný, 1902−7; Kohn Gustav, Ounětice, 1885−88;
Kohn Hans, Mladá Boleslav, 1911−14; Kohn Rudolf, Trutnov, 1890−95; Kohn Rudolf, Trutnov, 1907−8;
Kohout Leopold, Horní Vrchy, 1885−88; Koláčný Eduard, Žďár, 1916−18; Kolarski Chlodwig, Liberec,
1912−13; Kollarz Adolf, Josefov, 1882−83; Kopper Rudolf, Trutnov, 1890−91; Kopper Stefan, Trutnov,
1882−93; Korda Alois, Hostinné, 1902−10; Korda Augustin, Slemeno, 1874−79; Korda Emil, Hostinné,
1872−73; Korda Gustav, Hostinné, 1897−1906; Korda Karl, Hostinné, 1907−8; Korda Leopold Hostinné,
1899−1901; Korn Adolf, Teplá, 1893−1902; Kosel Rudolf, Staré Buky, 1888−96; Kostka Josef, Stolatz
[Rakousko], 1899−1902; Kostial Ernst, Vrchlabí, 1886−92; Kostial Johann, Dolní Branná, 1889−1892; Kotland
Emil, Dolní Olešnice, 1912−13; Kotzian Franz, Víktovice, 1884−86; Koudelka Jaroslav, Slemeno, 1895−98;
Koudelka Josef, Slemeno, 1893−96; Kousal Rudolf, Harrachov, 1895−1901; Kowarzik Rudolf, Jizerské Údolí,
1905−6; Koza Josef, Čáslav, 187983; Kozak Franz, Hostinné, 1920−22; Köhler Fritz, Mladé Buky, 1904−12;
Köhler Gertrud, Mladé Buky, 1911−19; Köhler Richard, Mladé Buky, 1901−5; Köhler Richard, Tachov,
1904−6; König Rudolf, Liberec, 1897−1900; Kratzik Franz, Hostinné, 1891−95; Kracik Josef, Vidonice,
1876−78; Kral Friedrich, Nové Zámky, 1899−1908; Krapf Ernst z Landekum 1903−1905; Krapf Erwin von
Spital [Rakousko], 1905−6; Krapf Robert von Landeck, Tyrolsko, 1903−5; Kratzmann Marie, Koštany,
1920−22; Kraus Anton, Dolní Olešnice, 1907−9; Kraus Benedikt, Dolní Kralovice, 1887−88; Kraus Ernst,
Hostinné, 1895−97; Kraus Georg, Hostinné, 1917−22; Kraus Georg, Borovnice, 1873−74; Kraus Gustav, Dolní
Olešnice, 1886−94; Kraus Robert, Prosečné, 1886−88; Krause Ernst, Lovosice, 1905−8; Krause Josef, Maršíkov,
1880−83; Krauß Emil, Hostinné, 1873−77; Kreisel Rudolf, Liberec, 1895−96; Kremke Ernst, Pilníkov, 1912−13;
Krczka Walter, Budějovice, 1894−98; Kretschy Erich, Česká Kamenice,1918−19; Kreutzberg Karl, Filadelfia,
1886−87; Kreuzig Eduard, Hradec Králové, 1892−95; Kreuziger Johann, Hronov, 1918−22; Kreuziger Walter,
Radowenz, 1921−22; Kriegel Ernst, Bernatice, 1908−15; Kriegler Rudolf, Dolní Vlčkovice, 1920−22; Kröhn
Anton, Janské Lázně, 1895−96; Krötzing Ludwig, Praha, 1903−5; Krystan Josef, Dolní Štěpanice, 1892−96;
Kuba Fritz, Heřmanovy Sejfy, 1917−21; Kubarth Alfred, Ava, 1913−14; Kubat Jaromir, Vrchlabí, 1878−81;
Kubelka August, Proruby, 1890−91; Kubelka Erhard, Prohruby, 1900−3; Kubelka Ewald, Nové Sedlnice,
1887−91; Kube Oswald, Ruprechtice, 1898−99; Kubik Anton, Hostinné, 1903−5; Kubik Franz, Zadní Mostek,
1897−1901; Kubik Josef, Zadní Mostek, 1878−86; Kubina Josef, Trutnov, 1898−99; Kubsky Alfred, Hostinné,
1917−21; Kučera Josef, Puchlovice, 1888−89; Kudernatsch Karl, Dolní Vlčkovice, 1882−90; Kudernatsch
Margarete, 1915−22; Kuhn Alfred, Trutnov, 1882−86; Kuhn Alfred, Trutnov, 1913−19; Kuhn Anton, Přední
Mostek, 1909−10; Kuhn Emil, Hostinné, 1886−94; Kuhn Emil, Přední Mostek, 1901−9; Kuhn Franz, Horní
Brusnice, 1903−9; Kuhn Gustav, Dolní Olešnice, 1899−1900; Kuhn Hubert, Trutnov, 1903−11; Kuhn Ignaz,
Trutnov, 1899−1900; Kuhn Josef, Dolní Olešnice, 1876−80; Kuhn Josef, Dolní Olešnice, 1890−93; Kugla
Johann, Smiřice, 1881−86; Kulhanek Bohumil, Vrchlabí, 1886−93; Kupfermann, Motio, Sergie (Bukovina),
1916−17; Kurzweil Bruno, Josefov, 1901−2; Kuták Vinzenz, Úpice, 1873−74; Kuklik Cyrill, Křižlice, 1880−82;
Kutlik Theodor, Křižlice, 1875−78; Kutzer Berthold, Česká Lípa, 1883−85; Küffer Albrecht von Asmanvilla,
Brno, 1893−95; Kühnel Franz, Hostinné, 1877−80; Kühnel Gustav, Čistá, 1906−9; Kühnel Rudolf, Svoboda
n.Úpou, 1881−90; Künzel Josef, Hostinné, 1877−80; Künzel Karl, Hostinné, 1872−75; Kwapil Rudolf, Kačanov,
1903.
L.
50
Lahmer Friedrich, Javorník, 1889−92; Laher Wenzel, Mladé Buky, 1877−81; Lahr Rudolf, Hostinné,
1902−06; Lampa Karl, Chválenice, 1888−91; Lampert Rudolf, Voletiny, 1906−11; Lang Ferdinand, Hostinné,
1892−1900; Langer Hildegard, Hostinné, 1919−22; Langer Vinzenz, Místo (Hronov), 1873−76; Langhammer
Getrude, Hostinné, 1920−22; Langhammer Josef, Prosečné, 1921−22; Langhammer Otto, Polná, 1887−88;
Langhammer Wilhelm, Drahotuše, 1899−1900; Langner Alois, Hostinné, 1890−92; Langner Andreas,
Chotěvice, 1896−1905; Langner Anton, Hostinné, 1890−98; Langner Anton, Chotěvice, 1900−08; Langner
Anton, Chotěvice, 1920−22; Langner Emil, Hostinné, 1887−91; Langner Emil, Hostinné, 1901−09; Langner
Erich, Fořt, 1917−22; Langner Franz, Hostinné, 1883−91; Langner Franz, Chotěvice, 1887−88; Langner Franz,
Prostřední Olešnice, 1916−22; Langner Franz, Žacléř, 1891−92; Langner Friedrich, Prostřední Lánov,
1893−1901; Langner Heinrich, Hostinné, 1885−93; Langner Heinirch, Verstřev, 1908−10; Langner Hermann,
Hostinné, 1914−22; Langner Josef, Chotěvice, 1897−1902; Langner Josef, Chotěvice, 1895−96; Langner Josef,
Vestřev, 1879−84; Langner Josef, Pecka, 1874−76, Laš Anton, Chvalkovice, 1875−79; Laš Wilhelm,
Chvalkovice, 1873−77; Lath Balthasar, Javorník, 1888−96; Lath Heinrich, Nová Ves (Zboží), 1895−96; Lauber
Emilie, Hostinné, 1913−20; Lauber Richard, Hostinné, 1911−14; Lauber Robert, Hostinné, 1918−22, Lauer
Elfriede, Vítkovice, 1917−21; Lauer Walter, Vrchlabí, 1904−12; Leber Max, Německý Brod, 1891−92; Leder
Stefan, Prosešné, 1878−80; Lederer Franz, Praha, 1893−94; Lederer Ludwig, Hostinné, 1904−12; Leeder Alois,
Pohruby, 1876−79; Leeder Ferdinand, Dolní Olešnice,1900−8; Leeder Franz, Hostinnné, 1874−76; Lehner Rolf,
Kelsterbach a.M. (Německo), 1921−22; Lehrer Tyra, Frankfurt a.M., 1920−22; Leidar Josef, Prosečné, 1892−93;
Leeder Johann, Prosečné, 1909−10; Lengsfeld Erwin, Hostinné, 1914−22; Lengsfeld Friedrich, Hostinné,
1911−12; Lerch Karl, Hořička, 1893−97; Lernbaß Maximilian, Osek, 1921−22; Lest Anna, Stupná, 1911−15;
Lest Franz, Trutnov, 1881−86; Lest Hugo, Stupná, 1911−19; Lest Robert, Trutnov, 1885−87; Lesky Johann,
Hostinné, 1872−76; Letzel Leopold, Hostinné, 1903−6; Leuzendorf Albert, rytíř z Vídně, 1881−83; Leuzendorf
Friedrich, rytíř z Vídně, 1881−83; Lewith Franz, Náchod, 1921−22; Libersky Marie, Hostinné, 1919−22;
Liehmann Eduard, Litoměřice, 1886−91; Liehmann Viktor, Litoměřice, 1888−92; Lichtenstein Kurt, Staré Buky,
1900−8; Lichtenstein Ludwig, Staré Buky, 1890−98; Lichtenstein Waldemar, Staré Buky, 1895−98; Lieball
Ernst, 1883−86; Lieball Friedrich, Podbořany, 1885−86; Lieball Gustav, Podbořany, 1883−86; Liechtenstein
Alexander, Hostinné, 1886−91; Liechtenstein Erna, Hostinné, 1920−22; Liechtenstein Hilde, Hostinné,
1920−22; Liechtenstein Leo, Hostinné, 1880−84; Litt Alfons, Inzersdorf [Vídeňská česká čtvrť], 1900−1;
Lindebner−Hubai, Edwin, Suczawa [Polsko], 1891−96; Linek Alois, Hostinné, 1903−11; Linek Anton,
Hostinné, 1895−96; Linek Franz, Hostinné, 1891−96; Linke Adolf, Hostinné, 1908−15; Link Anton, Borovnice,
1904−8; Link Emanuel, Kyje, 1907−10; Link Erwin, Hostinné, 1909−17; Link Franz, Borovnice, 1902−6; Link
Gustav, Hostinné, 1901−12; Link Josef, Borovnice, 1894−1902; Linka Adolf, Trutnov, 1903−6; Linka Johann,
Trutnov, 1898−1906; Lion Karl, Arad [Rumunsko], 1894−97; Litochleb Miloslav, Horní Nová Ves (Zboží),
1885−89; Litochleb Otto, Lán, 1880−84; Litterbach Eduard, Vysoké Mýto, 1888−91; Litterbach Viktorin,
Vysoké Mýto, 1884−85; Litz Emil, Unterkochen [Německo], 1903−9; Lorenz Albert, 1885−86; Lorenz Arthur,
Wolsersdorf, 1899−1903; Lorenz Ernst, Maršíkov, 1912−20; Lorenz Franz, Hostinné, 1884−93; Lorenz Franz,
Prostřední Olešnice, 1892−1900; Lorenz Gustav, Pilníkov, 1878−80; Lorenz Johann, Dolní Lánov, 1907−9;
Lorenz Maximilian, Pilníkov, 1893−96; Lorenz Rudolf, Hostinné, 1873−77; Lorenz Rudolf, Hostinné, 1917−21;
Lorenz Walter, Berlin, 1916−19; Löbker Wilhelm, Wien, 1902−6; Löber Ernst, Podbořany, 1895−97; Löw
Edgar, Hostinné, 1895−1903; Löw Erich, Hostinné, 1895−1903; Loew Georg, Jankovice, 1916−20; Loewi
Oskar, Pecka, 1900−8; Loewi Paul, Vestřev, 1897−98; Loewi Richard, Nové Město n.Metují, 1893−96; Loewi
Rudolf, Nové Mesto n.Metují, 1891−94; Löwik Arthur, Žackéř, 1881−82; Löwik Hugo, Žackéř, 1880−82; Löwit
Otto, Žacléř, 1873−75; Löwner Ernst, Cheb, 1894−98; Löwner Max, Cheb, 1893−1901; Löwy Leo, Hostinné,
1902−11; Luckmann Melanie, Ljubljana [Slovinsko], 1911−13; Luckmann Viktoria, Laibach, 1911−13; Ludiwg
Emil, Josefov, 1899−1907; Ludwig Gregor, Bohuslavice, 1906−7; Luwig Gustav, Josefov, 1902−9; Ludwig
Karl, Bernatice, 1890−93; Lukas Franz, Wien, 1917−22; Lukas Julius, Hostinné, 1889−93; Lustinetz Emil,
Hostinné, 1896−1904; Lustinetz Johann, Hostinné, 1898−99; Luxer von Morfeld, Peter, Hrochův Týn, 1879−80.
M.
Machl, Rudolf, Hostinné, 1878−79; Mach Alois, Staré Buky − Debrné, 1907−09; Mach Franz, Zaloňov,
1904−10; Mach Ludwig, Praha, 1886−87; Mach Otto, Hostinné, 1905−10; Mach Otto, Hostinné, 1913−15; Mach
Otto, Vrchlabí, 1876−80; Machka Josef, Zvičín, 1874−78; Machill Franz, Brno, 1899−1901; Machka Franz,
Zvičín, 1902−10; Macoun Josef, Nová Paka, 1886−87; Mahler Marie, Černý Důl, 1915−16, Mahler Otto, Černý
Důl, 1915−16; Mahler Philipp, Olešnice v Orlických horách, 1895−1903; Mahrla Alois, Chotěvice, 1904−12;
Mahrla Franz, Chotěvice, 1904−12; Mahrla Ignaz, Prosečné, 1876−77; Mahrla Johann, Hostinné, 1891−99;
Mahrla Josef, Hostinné, 1920−21; Mahrla Josef, Arnutlovice, 1886−88; Mahrla Josef, Kláštěrská Lhota,
1904−12; Maiwald Ernst, Hostinné, 1905−06; Maiwald Fridolin, Hostinné, 1874−78; Maiwald Josef, Hostinné,
51
1896−97; Maiwald Josef, Hostinné, 1898−1900; Maiwald Leopold, Hostinné, 1901−09; Maiwald Otto, Josefov,
1921−22; Makovsky Josef, Trutnov, 1906−08; Malburg Udo, Smiřice, 1895−1900; Malý Alois, Beroun,
1883−84; Malik Vinzenz, Hostinné, 1875−80; Maly Jaroslav, Hořice, 1914−15; Mannich Franz, Chotěvice,
1918−19; Mannich Richard, Chotěvice, 1921−22, Marischka Josef, Hostinné, 1880−82; Marischka Josef,
Hostinné, 1915−19; Markus Paul, Poříčí, 1904−8; Marschner Gratiano, Karlov, 1919−22; Marschner Margarete,
Karlov (Morava), 1921−22; Martinetz Josef, Čáslav, 1883−88; Martinek Konstantin Maximilian, Česká Skalice,
1880−82; Martinetz Rudolf, Hostinné, 1907−12; Maržik Oswald, Svatoňovice, 1874−80; Marx Max, Hostinné,
1905−13; Mastaliř Rudolf, Kuklena, 1894−97; Mateasko Adalbert, Horní Lánov, 1884−85; Mateasko Anton,
Branná, 1876−77; Materna Franz, Hostinné, 1895−1900; Materna Karl, Hostinné, 1881−90; Materna Max,
Hostinné, 1898−1906; Materna Rudolf, Hostinné, 1895−99; Matt Ludwig, Šternberk, 1892−94; Mattausch
Johann, Mnichovo Hradiště, 1901−2; Mattausch Wenzel, Kocléřov, 1885−88, Matter Rudolf, Hostinné,1898−99;
Matzer Adalbert, Lánov, 1873−75; Matzinger Rudolf, Pilníkov, 1888−91; Matzner Richard, Horní Olešnice,
1901−3; Matzer Rudolf, Hradiště u Dvora Králové, 1897−1901; Mayer Franz, Trutnov, 1916−22; Mayer
Konrad, Hostinné, 1913−14; Mayer Karl, Hostinné, 1910−13; Mayer Ludwig, Dvůr Králové n.Labem, 1877−78;
(Soukromě): Mayer Vinzenz, Hostinné, 1885−88; Maywald Josef, Nové Záboří, 1895−1903; Macak Marie,
Dubí, 1920−22; Mazatsch Josef, Nová Plesná, 1904−8; Medig Ottokar, Hernals (Dolní Rakousko); 1885−86,
Meduna rytíř z Riedburku, Edmund, Praha 1881; Meergang Johann, Pec pod Sněžkou, 1893−94; Meisl
Friedrich, Královské Vinohrady, 1907−9; Meißner Alfred, Trutnov, 1910−18; Meisner Andreas, Čermná,
1886−88; Meißner Elfriede, Hostinné, 1921−22: Meißner Artur, Arnultovice, 1910−11; Meißner Edith,
Hostinné, 1919−22; Meißner Erwin, Hostinné, 1921−22; Meißner Franz Albert, Hostinné, 1885−88; Meißner
Gertrud, Žacléř, 1909−17; Meißner Josef, Hostinné, 1887−89; Meixner Otto, Duragesa (Chorvatsko), 1921−22;
Melion Oskar, Brno, 1910−11; Mendl Otto, Teplice, 1899−1903; 1906−7; Menschel Emil, Čistá, 1916−21;
Menschel Friedrich, Čistá, 1907−15; 1920−21; Menzel Heinrich, Ústí n.Labem, 1898−1900; Mertlik Johann,
Hajnice, 1920−22; Meßner Ernst, Hostinné, 1913−22; Meßner Walter, Heřmanovy Sejfy, 1913−19; Meßner
Richard, Svoboda n.Úpou, 1886−89; Meßner Rudolf, Arnutlovice, 1921−22; Meth Norbert, Kimpolung,
1916−17;Metzl Oskar, Frýdlant, 1905−12; Metzl Wilhelm, Frýdlant, 1907−15; Meyer Josef, Trutnov, 1908−10;
Michel Alois, Staré Buky − Debrné, 1879−83; Michel Gustav, Prosečné, 1887−90; Michel Josef, Debrné,
1876−80; Mieth Else, Litoměřice, 1920−22; Mikessič Eugen von, Sudovice, 1886−87, Mitsch Ernst, Pilníkov,
1882−83; Mimler Franz, Trutnov, 1882−1900; Mladek Josef, Praha, 1876−77; Mohorn Rudolf, Velká Úpa,
1893−1901; Mohr Franz, Jablonec, 1908−15; Mohr Karl, Bělohrad, 1886−92; Mohr Wilhelm, Jablonec,
1910−14; Moravetz Theodor, Úpice, 1878−81; Möcke Johann, Jiříkov, 1908−9; Möhwald Josef, Hořejší
Vrchlabí, 1887−88; Möhler Adolf, Čermná, 1889−92; Möller Alois, Čermná, 1887−90; Möller Josef, Čermná,
1881−89; Mražek Karl, Baillonwille [Belgie], 1899−1900; Mucha Alois, Nové Zámky, 1872−76; Munser
Alfred, Nová Kocbeř, 1921−22; Munser Franz, Hostinné, 1918−21; Munser Hermann, Mostek, 1908−12;
Munser Rudolf, Nová Kocbeř, 1916−17; Munser Rudolf, Hajnice, 1909−15; Munzar Bohuslav, Bělohrad,
1885−86; Muschick Josef, Lázně Kynžvart, 1881−83; Müksch Wenzel, Arnutlovice, 1889−92; Mühl Ernst,
Hostinné, 1895−97; Mühl Franz, Heřmanice, 1910−14; Mühl Josef, Hostinné, 1889−92; Mühl Leopold, Hostiné,
1904−1906; Mühl Max, Hostinné, 1894−98; Müksch Anton, Hostinné, 1895−97; Müksch, Josef, Hostinné,
1875−76; Müksch Wenzel, Arnutlovice, 1918−20; Müller Augustin, Horní Kalná, 1910−15; Müller Edwin,
Mnichovo Hradiště, 1920−22; Müller Franz, Heřmanovy Sejfy, 1889−97; Müller Franz, Vrchlabí, 1891−96;
Müller Franz, Říčky v Orlických Horách, 1921−22; Müller Franz, Žireč, 1915−21, Müller Friedrich, Lysá
n.Labem, 1896−97; Müller Gottlieb, Heřmanovy Sejfy, 1904−6; Müller Gustav, Ratibořice, Horubovice,
1890−92; Müller Hans, Winsen [Německo], 1872−75; Müller Josef, Heřmanovy Sejfy, 1872 −76; Müller Josef,
Heřmanovy Sejfy, 1895−97; Müller Josef, Slatina, 1883−86; Müller Karl, Heřmanovy Sejfy, 1881−82; Müller
Karl, Heřmanovy Sejfy, 1903−6; Müller Max, Hranice u Aše, 1898−99; Müller Reinhold, Hranice u Aše,
1902−10; Müller Rudolf, Prorubym, 1882−1883; Müller Oskar, svobodný pán z Klingspor, Schönau,
1897−1900; Müller Walter, Heřmanovy Sejfy, 1904−12; Müller Walter, Hostinné, 1905−6; Müllner Karl,
Pöchlarn (Dolní Rakousko), 1915−19.
N.
Nagel Josef, Čermná, 1910−16; Nagel Alois, Čermná, 1906−13; Nagel Anton, Arnultovice, 1875−79; Nagel
Ferdinand, Čermná, 188586; Nagel Franz, Arnutlovice, 1880−83; Nagel Franz, Zdíkov, 1898−1906; Nagel
Guido, Prosečné, 1908−10; Nagel Hugo, Velká Bukovina, 1903−04; Nagel Hugo, Čermná, 1902−03; Nagel
Johann, Čermná, 1873−75; Nagel Johann, Čermná, 1901−03; Nagel Josef, Čermná, 1903−05; Nagel Josef,
Čermná, 1902−06; Nagel Josef, Čermná, 1916−17; Nagel Lambert, Zdíkov, 1899−1907; Nagel Otto, Zdíkov,
1903−07; Nagel Rudolf, Gloggnitz [Dolní Rakousko], 1909−10; Nagel Vinzenz, Čermná, 1917−22; Narovec
Julius, Horní Rokytnice, 1887−89; Nagy, Karl von Vtelno, 1877−78; Nagy, Otto von Vtelno, 1877−79;
52
Nechanitzky Josef, Pelhřimov, 1875−76; Nejedly Vinzenz, Pecka, 1887−90; Nettel Georg, Jaroměř, 1886−92;
Nettel Hugo, Velká Bukovina, 1895−1903; Nettel Rudolf, Jaroměř, 1889−93; Nettel Viktor, Svoboda n.Úpou,
1887−90; Nettel Anton, Vrchlabí, 1907−09; Nettel Arthur, Trutnov, 1892−93, Nettel Edmund, Čáslav, 1889−97;
Nettel Georg, Hostinné, 1901−09; Nettel Georg, Jaroměř, 1886−92; Nettel Hans, Dvůr Králové, 1902−07; Nettl
Max, Rožmitál u Broumova, 1898−99; Nettl Otto, Hostinné, 1902−10; Nettl Paul, Vrchlabí, 1901−08; Nettl
Paul, Liberec, 1898−99; Nettl Paul, Trutnov, 1894−1902; Neudörfer Alfred, Graz (Štýrsko), 1883−85;
Neukirchner Richard, Karlovy Vary, 1904−08; Neumann, Eisig, Stanestie [Bukovina], 1916−17; Neumann
Emanuel, Markoušovice, 1884−87; Neumann Franz, Železný Brod, 1913−17, Neumann Friedrich, Hostinné,
1886−1900; Neumann Georg, Borovnice, 1916−19; Neumann Karl, Hostinné, 1888−92; Neumann Leopold,
Jirský důl, 1915−20; Neumann Max, Hostinné, 1898−02; Neumann Rudolf, Kovač, 1888−90; Neumann Walter,
Chotěvice, 1921−22; Neustadtl Karl, Trutnov, 1918−22; Niedel Johann, Hostinné, 1889−94; Nitsch Franz, Dolní
Olešnice, 1919−20; Nitsch Gustav, Hostinné, 1875−77; Nitsch Rudolf, Kocléřov, 1916−20; Nittner Ernst,
Souvrať, 1900−01, Nittner Josef, Souvŕať, 1904−12; Nittner Norbert, Chotěvice, 1916−22; Nittner Otto, Widach,
1904−12; Nittner Rudolf, Widach, 1902−10; Nittner Stefan, Čermná, 1919−20; Nittner Vinzenz, Čermná,
1878−81; Nittner Vinzenz, Widach, 1903−11; Nittner Wenzel, Čermná, 1873−77; Nosek Anton, Kalná,
1886−88; Nossek Alexius, Arnutlovice, 1904−13; Nossek Alois, Heřmanovy Sejfy, 1905−06; Nossek Emanuel,
Hostinné, 1903−11; Novak Heinrich, Hostinné, 1884−92; Novák Josef, Liběšice u Litoměřic, 1883−85; Novak
Ladislav, Lačetín, 1885−88; Novotny Friedrich, Hostinné, 1887−88; Novotny Raimund, Bobr, 1903−11; Nowak
Robert, Litíč, 1901−04; Nykliček Franz, Úpice, 1872−74.
O.
Oehlinger Siegfried, Gahl (Korutany), 1918−21; Ongel Johann, Dolní Adršpach, 1885−89; Orgeich Josef,
Perlovice, 1890−93; Orgeich Karl, Hostinné, 1905−07; Ottenfeld, Otto Max v., Náchod, 1875−78; Otto Rudolf,
Nové Město na Moravě, 1904−07; Oesterreicher, Alfred, Pardubice, 1879−84; Oesterreicher E., Hostinné,
1876−86; Oesterreicher Eugen, Hostinné, 1884−92; Oesterreicher Georg, Hostinné, 1886−95; Oesterreicher Leo,
Hostinné, 1890−91; Osterreicher Oskar, Hostinné, 1893−97; Osterreicher Oskar, Pardubice, 1884−91;
Osterreicher Otto, Hostinné, 1901−03.
P.
Pachner Moritz, rytíř z Eggendorfu, Krumlov, 1878−79; Paiska Anton, Klášterská Lhota, 1917−19, Palme
Gustav, Trutnov, 1881−82; Palme Johann, Horní Rokytnice, 1907−12; Paschke Eduard Hostinné, 1897−98;
Pathy Theodor, Podhůří, 1895−1903; Patzak Adolf, Huntířov u Dvoravé, 1920−22; Patzak Alfred, Hostinné,
1920−21; Patzak Alois, Vestřev, 1916−20; Patzak Augustin, Chotěvice, 1888−92; Patzak Ernst, Huntířov u
Dvoravé, 1913−21; Patzak Ernst, Dolní Olešnice, 1918−22; Patzak Franz, Dolní Olešnice, 1921−22; Patzak
Friedrich, Kocléřov, 1915−19; Patzak Franz, Hostinné, 1909−11; Patzak Franz, Hradec Králové, 1900−8; Patzak
Heinrich, Libotov u Dvora Králové, 1910−14; Patzak Johann, Hajnice, 1893−96; Patzak Josef, Hajnice,
1909−17; Patzak Karl, Kocbeře u Dvora Králové, 1904−8; Patzak Ludwig, Dolní Olešnice, 1914−21; Patzak
Otto, Hostinné, 1919−22; Patzelt Adolf, Čermná, 1905−13; Patzelt Alois, Dolní Olešnice, 1908−15; Patzelt
Anna, Hostinné, 1920−21; Patzelkt Anton, Nové Zámky, 1906−8; Patzelt Emil, Hostinné, 1902−10; Patzelt
Johann, Čermná, 1874−78; Patzelt Johann, Čermná, 1891−93; Patzelt Josef, Hostinné, 1907−11; Patzelt Karl,
Kuks, 1886−90; Patzelt Ottokar, Hostinné, 1917−22; Patzelt Rudolf, Hostinné, 1909−11; Pauer Friedrich,
Hostinné, 1892−1900; Pauer Franz, Vlčice, 1916−17; Pauer Johann, Hostinné, 1885−93; Pauer Johann, Pilníkov,
1910−17; Pauer Josef, Čermná, 1877−86; Paul Leo, Podmokly, 1917−20; Paul Michael, Wien, 1875−77;
Paulitschke Eguen, Trutnov, 1912−13; Pawel Gustav, Nové Město, 1889−91; Pawel Josef, Hostinné,
1902−1910; Pawel Leopold, Hostinné, 1911−14; Pawlik Martin, Rapotín, 1898−1901; Pecanek Anton,
Heřmanovy Sejfy, 1891−98; Pečený Jaroslav, Jenikovice, 1890−95; Peiper Edmund, Hradec Králové, 1907−8;
Peiker Augustin, Lachov, 1885−93; Peißler Alfred, Žďár, 1894−1902; Petr Josef, Vidonice, 1876−77; Petru
Johann, Bílý Mlýn, 1888−91; Petřik Bruno, Mnichovo Hradiště, 1914−22; Petřik G., Mnichovo Hradiště,
1907−15; Petřik Johann, Mnichovo Hradiště, 1893−94; Petřik Vinzenz, Mnichovo Hradiště, 1885−89; Petter
Benno, Dubenec, 1912−21; Petzak Josef, Hajnice, 1902−10; Petzak Robert, Nové Město n.Metují, 1888−91;
Peukert Al., Jablonec, 1915−16; Pfaff Alois, Horní Olešnice u Nového Města, 1904−6; Pfaff Stefan, Chotěvice,
1877−83; Pfefferkorn Rudolf, Hostinné, 1893−97; Pfefferkorn Oskar, Červený Kostelec, 1881−89; Pfefferkorn
Otto, Hostinné, 1896−1904; Pfeifer Franz, Chotěvice, 1916−18; Pfeil Josef, Heřmanovy Sejfy, 1920−22; Pfob
Otto, Most, 1897−98; Pfohl Emil, Teplice, 1909−11; Pfohl Gustav, Trutnov, 1906−14; Pfluger Anton, Teplice,
1905−10; Pich Franz, Kocléřov, 1888−89; Pick Gustav, Karlín, 1911−12; Pick Johann, Miletín, 1887−90; Pick
Max, Brandýs n.Labem − Stará Boleslav, 1886−89; Pick Wilhelm, Hradiště u Dvora Králové, 1886−94; Pieschel
Josef, Vlčice, 1909−11; Pieschel Josef, Vlčice, 1913−18; Pietsch Arthur, Hostinné, 1902−6; Pietsch Gustav,
53
Hostinné, 1903−6; Pietsch Rudolf, Žacléř, 1889−91; Pilz Alfred, Vrchlabí, 1887−91; Pilz Rudolf, Těšín,
1915−17; Pilz Walter,Machnín, 1919−22; Pilz Wilhelm, Těšín, 1915−16; Pinster Karl, Budějovice 1908−16;
Pirchan Gustav, Wien, 1895−99, Pitanic Wenzel, Stod, 1876−77; Pitanitz Josef, Déba (Sedmihoří), 1882−86;
Pitsch Eduard, Hostinné, 1872−73; Pitsch Heinrich, Jankovice, 1895−99; Pitsch Rudolf, Jankovice, 1896−99;
Pittasch Ernst, Dolní Olešnice, 1919−21; Pittermann Josef, Hostinné, 1909−10; Pittermann Josef, Branná,
1883−88; Pitzek Anton, Trutnov, 1885−87; Plech Roland, Vrchlabí, 1900−4; Plechač Hermann, Mnichovo
Hradiště, 1912−20; Plechač Josef, Hostinné, 1903−4; Plechač Johann, Pecka, 1909−14; Pleplar Anton, Dolní
Kralovice, 1890−94; Pleßner Johann, Jablonec, 1921−22; Plischka Johann, Olešnice − Debrné, 1893−94; Pohl
Andreas, Karlovka (Chotěvice), 1886−91; Pohl Anton, Olešnice u Nového Města, 1903−9; Pohl Anton, Dolní
Chřibská, 1921−22; Pohl Emilian, Liberec, 1904−12; Pohl Ernst, Karlovka u Chotěvic, 1904−12; Pohl
Hieronymus, Heřmanovy Sejfy, 1911−16; Pohl Hugo, Hostinné, 1889−97; Pohl Josef, Hostinné, 1880−81; Pohl
Josef, Heřmanovy Sejfy, 1878−80; Pohl Josef, Mnichovo Hradiště, 1911−15; Pohl Marie, Kraslice, 1920−22;
Pohl Viktor, Trutnov, 1887−95; Pokorny Viktor, Nagelberg (Dolní Rakousko), 1884−85; Polaczek Eugen,
Kirlibaba [Bukovina], 1916−17; Polak Theodor, Meziměstí, 1901−2; Pollak Hugo, Beroun, 1893−96; Pollak
Johann, Chotěvice, 1878−79; Pollak Johann, Heřmanovy Sejfy, 1919−22; Pollak Karl, Chotěvice, 1874−85;
Pollak Rudolf, Hostinné, 1912−13; Pompe Gustav, Sezenice, 1893−1901; Pompe Karl , Praha, 1911−12; Pompe
Karl Sezenice, 1887−91; Pompe Wilhelm, Sezenice, 1893−97; Popolniker Chaim, Kuty, 1916−17; Popper Ernst,
Hořice, 1882−84; Popper Ernst, Pecka, 1883−86; Popper Otto, Hajnice, 1884−88; Porak Arthur, Trutnov,
1877−80; Porkert Franz, Prosečné, 1900−1; Porkert Friedrich, Hostinné, 1874; Porkert Gustav, Králíky,
1913−16; Porkert Josef, Prosečné, 1915−18; Porkert Leopold, Prosečné, 1919−22; Porkert Rudolf, Vysoké
n.Jizerou, 1920−22; Porsche Karl, Most, 1896−97; Posner Karl, Velká Bukovina, 1897−1900; Pour Arnold,
Vinohrady, 1887−88; Prasch Karl, Gloggnitz [Dolní Rakousko], 1891−96; Prášil Franz, Slaný, 1897−1901;
Prášil Gustav, Křetín, 1898−99; Preidel Franz, Slaný, 1897−1901; Preller Friedrich, Velká Úpa, 1917−21; Preuer
Friedrich, Pest, 1882−83; Preuß Arthur, Karlín, 1915−18; Procházka Emil, Nové Zámky, 1875−76; Procházka
Ferdinand, Smidary, 1875−77; Prochaska Vladimir, Jilemnice, 1879−83; Prokop Josef, Říkov, 1887−88; Prokop
Karl, Libňatov, 1879−81; Protiwensky Franz, Opočno, 1877−80; Protivenski Arthur, Hostinné, 1891−99;
Protivensky Richard, Vrchlabí, 1888−95; Prouza Josef, Suchovršice, 1881−85; Prußinsky Johann, Verjprty,
1918−22; Pultar Johann, Černilov, 1874−75; Pultar Josef, Černilov, 1877−80; Pulz Anton, Biberstein, 1912−14;
Pulz Hugo, Fukov, 1915−19; Purmann Franz, Čermná, 1879−81; Purmann Johann, Terezín (Rudník), 1921−22;
Purmann Josef, Čermná, 1881−82, Purr Josef, Prodem 1911−19; Puschner Adolf, Velká Úpa, 1896−97; Putzker
Dawid, Hořice 1874−78.
R.
Raab Otto, Polička, 1872−74; Raabe Reinhod, Hostinné, 1912−13; Raffius Oskar, Liberec, 1896−97;
Raimund Georg, Horní Olešnice, 1874−78; Raimund Rudolf, Zvičín, 1900−08; Rais Heinrich, Bělohrad,
1876−77; Rauch Franz, Hostinné, 1890−95; Rebhann Gertrud, Litoměřice, 1917−20; Rebhann Margarete,
Liberec, 1916−19; Rebhann Marianne, Litoměřice, 1918−20; Reeh Otto, Starý Sedloňov, 1892−1900; Reich
Markus, Tarnobrzek, 1920−21, Reichenbach Edmund, Kejhartice/ Mezihoří, 1897−1905; Reifegerste Alfred
Johann, Weißenborg [německé Krušnohoří], 1898−99; Reifegerste Moritz, Bahren, 1903−04; Reil Josef, Dolní
Vrchlabí, 1915−22; Reimann Albrecht, Prkenný Důl, 1920−22; Reimann Friedrich, Prkenný Důl, 1916−19;
Reimann Alfred, Kyje, 1876−80; Reinwarth Josef, Královec, 1899−1902; Reiß Karl, Nymburk, 1916−20;
Reisinger Franz, Wien, 1904−06; Renner Andreas, Olešnice − Debrné, 1893−97; Renner Hubert, Heřmanovy
Sejfy, 1891−92; Renisch Rudolf, Frýdlant, 1897−98; Reitler Fritz, Karlovy Vary, 1905−8; Rehak Karl, Vlčice,
1885−89; Řehoř Josef, Dolní Štěpanice, 1888−89; Reymund, Otto, Zvičín, 1914−22; Řezniček Rudolf, Trutnov,
1891−4; Richter Albert, Hostinné, 1898−1902; Richter Arthur, Hlinsko, 1906−14; Richter Emanuel, Kohoutov,
1915−17; Richter Ernst, Nové Zámky, 1906−09; Richter Franz, Svoboda n.Úpou, 1890−91; Richter Franz, Nové
Zámky, 1878−81; Richter Herbert, Ústí n.Labem, 1912−13; Richter Hermann, Hostinné, 1911−14; Richter
Johann, Rosenheim [Německo], 1895−96; Richter Maximilian, Těšín, 1913−15; Richter Otto, Terezín (Rudník),
1915−20; Richter Richard, Hostinné, 1912−19; Richter Rudolf, Hostinné, 1921−22; Richter Rudolf, Bubeneč,
1921−22; Richter Rudolf, Svoboda n.Úpou, 1880−84; Richter Viktor, Hilden [Německo], 1918−20; Richter
Wenzel, Volanov, 1887−88; Richter Wenzel, Vlčice, 1890−98; Richter-Jäschke, Hermann, Varnsdorf, 1913−20;
Richter-Jäschke Walter, Hostinné, 1918−22; Riedel Adolf, Arnutlovice, 1879−81; Riedel Anton, Čistá, 1878−80;
Riedel Franz, Heřmanovy Sejfy, 1917−20; Riedel Heinrich, Arnultovice, 1882−86; Riedl Adolf, Heřmanovy
Sejfy, 1905−13; Riedl Josef, Hostinné, 1899−1903; Rieger Rudolf, Vernéřovice, 1891−92; Ries Alois, Horní
Debrné, 1909−10; Riese Rudolf, Vrchlabí, 1896−1901; Riesner Emil, Velká Zdobnice, 1884−85; Rikirsch Ernst,
Chotěvice, 1916−21; Rikirsch Karl, Nová Kocbeř, 1919−22; Rikirsch Vinzenz, Chotěvice, 1916−17; Rilk
Johann, Javorník, 1888−89; Rilk Julius, Porstřední Lánov, 1892−1900; Rind Anton, Heřmanovy Sejfy, 1876−80;
54
Rindt Adolf, Hostinné1889−1893, Rindt Ernst, Hostinné, 1916−19; Rindt Karl, Vrchlabí, 1889−99; Rindt Paul,
Podhůří, 1893−95; Ringel Rudolf, Nové Zámky, 1914−1916; Rinke Theodor, Teplice n.Metují, 1904−06; Ritter
Karl, Vrchlabí, 1892−98; Rolf Edwin, Hořejší Vrchlabí, 1910−14; Rolf Josef, Borovnice, 1902−10; Rong
August, Hostinné, 1884−88; Rong Johann, Arnultovice, 1880−83; Rong Paul, Chotěvice, 1914−15; Rones
Simon, Pánka, 1916−17; Roscher Otto, Trutnov, 1890−95; Rose Albert, Prosečné, 1909−13; Rose Gustav, Říčky
v Orlických Horách, 1920−22; Rose Vinzenz, Velká Úpa, 1885−91; Rosenbaum G. Lothar, Hostinné, 1912−16;
Rosenbaum G. Paul, Hostinné, 1908−16; Rosenberg Moses, Komarestie [Bukovina], 1916−17; Mosslav
v. Rosenthal, Holohlavy, 1893−1901; Roth Otto, Trutnov, 1912−16; Rott Adolf, Doupovské Mezilesí, 1901−05;
Rotta Wilhelm, Vrchlabí, 1878−82; Rotter Ferdinand, Králíky, 1877−81; Rotter Franz, Králíky, 1882−83; Rotter
Friedrich, Hořejší Vrchlabí, 1907−11; Rotter Gustav, Žacléř, 1890−92; Rotter Karl, Hořejší Vrchlabí, 1879−83;
Rotter Paul, Hořejší Vrchlabí, 1904−6; Rotter Viktor, Králíky, 1880−84; Rotter Wenzel, Skalka, 1884−85;
Roubiček Leo, Hořice, 1878−83; Rousek Richard, Hostinné (Kladruby/ Kohoutov), 1912−15; Rozum Jaroslav,
Česká Skalice, 1889−97; Röhr Anton, Kvasiny, 1874−75; Rösel Emilie, Kladruby (Kohoutov), 1909−13, Rösel
Walter, Kocbeře, 1906−14, Rößler Hermann, Hradiště u Dvora Králové, 1890−97; Rößler Wilhelm, Hradiště u
Dvora Králové, 1884−91; Rößler Franz, Mimoň, 1894−97; Rößler Karl, Zdaras, 1876−89; Rößler Wilhelm,
Mimoň, 1894−98; Ruckmich Gustav, Hostinné, 1873−74; Ruckmich Karl Albert, Hostinné, 1876−83; Rudlof
Karl, Žacléř, 1879−87; Rudolf Leo, Žacléř, 1911−12; Rumler Adalbert, Královec, 1874−77; Rumler Adolf,
Hostinné, 1912−14; Rumler Alfred, Hostinné, 1913−19; Rumler Anton, Hostinné, 1880−83; Rumler Anton,
Hostinné, 1908−11; Rumler Ernst, Hostinné, 1909−11; Rumler Felix, Chotěvice, 1920−22; Rumler Franz, Dolní
Olešnice, 1906−7; Rumler Franz, Čermná, 1885−93; Rumler Friedrich, Hostinné, 1890−93; Rumler Josef,
Hostinné, 1880−83; Rumler Josef, Hostinné, 1905−8; Rumler Josef, Hostinné, 1906−09; Rumler Josef,
Kocléřov, 1904−12; Rumler Julius, Hostinné, 1899−1907; Rumler Karl, Kosmonosy, 1885−89; Rumler Leopold,
Chotěvice, 1910−20; Rumler Maximilian, Hostinné, 1884−88; Rumler Otto, Hostinné, 1909−17; Rumpler
Robert, Hostinné, 1873−74; Rumler Robert, Hostinné, 1913−15; Rumler Robert, Dolní Branná, 1898−1901;
Rumler Rudolf, Nové Zámky, 1906−15; Rumler Viktor, Chotěvice, 1913−15; Rumler Vinzenz, Vroutek,
1894−98; Rummel Christian, Borovnice, 1873−77; Rummel Reinhard, Tabulové Boudy u Vrchlabí, 1914−16;
Rummler Franz, Hostinné, 1893−96; Rumler Peter, Voletiny, 1916−1918; Ruß Ernst, Hostinné, 1919−20; Ruß
Johann, Horní Staré Město, 1919−22; Ruß Walter, Prosečné, 1919−20; Ruß Wilhelm, Hostinné, 1872−76; Ruß
August, Řečice, 1894−95; Ruth Oskar, Krakov (Kraków), 1901−1906; Ruth Wratislav, Litoměřice, 1897−98;
Rücker Adalbert, Dolní Heřmanovy Sejfy, 1875−79; Rücker Erwin, Markoušovice, 1910−17; Rücker Gustav,
Čistá, 1889−96; Rücker Gustav, Čistá, 1893−98; Rücker Heinrich, Žacléř, 1902−10; Rücker Johann, Heřmanovy
Sejfy, 1892−93; Rücker Johann, Čistá, 1890−94; Rücker Johann, Čistá, 1907−8; Rücker Josef, Heřmanovy
Sejfy, 1891−93; Rücker Josef, Heřmanovy Sejfy, 1878−84; Rücker Josef, Čermná, 1907−15; Rücker Robert,
Dolní Lánov, 1907−9; Rücker Robert, Horní Olešnice, 1921−22; Rührich Alois, Leopoldov, 1910−12; Rührich
Anton, Leopoldov, 1915−22; Rührich Josef, Leopoldov, 1913−14; Rührich Georg, Leopoldov, 1912−14; Rykr
Ottokar, Jedlersdorf (dolní část Německa); 1885−86, Ržehak Franz, Pilníkov, 1877−79; Ržehák Wilhelm,
Pilníkov, 1883−91.
S.
Sacher Friedrich, Jablonec, 1906−07; Sallmann August, Šumperk, 1906−09; Salwender Franz, Malá Úpa,
1901−07; Salwender Josef, Malá Úpa, 1900−03; Sander Josef, Čermná, 1885−86; Sander Wenzel, Čermná,
1880−84; Sarcletti, Georg, Wien, 1910−15; Sattinger Ignaz , Zadová, 1916−17; Schaffer Karl, Moldavitza
[Bukovina], 1916−17; Schaffer Karl, Jilemnice, 1884−88; Schaffer Rudolf, Mnichovo Hradiště, 1890−92;
Schalek Josef, Praha, Královské Vinohrady, 1906−09; Schalek Robert, Praha, 1893−96; Schandera Josef,
Hořice, 1875−9; Scharf Ferdinand, Borovnice, 1898−1902; Scharf Franz, Borovnice, 1895−1903; Scharf Josef,
Borovnice, 1903−11; Scharf Josef, Josefshöhe, 1893−97; Scharm Franz, Javorník, 1904−08; Schaschek Anton,
Josefov, 1886−88; Schaffel Herbert, Hradiště u Dvora Králové, 1910−11; Schaumburg-Lippe Albrecht, prinz
Ratibořický, 1884−85; Schaumburg-Lippe Max, prinz Ratibořický, 1884−85; Schäfer Rudolf, Zvíkov, 1907−11;
Šec Franz Bělohrad, 1880−81; Schell Bruno, Arnultovice, 1896−97; Schembera Alois, Česká Třebová, 1888−96;
Schenk Christoph, Hostinné, 1877−81; Schenk Franz, Hostinné, 1880−88; Schenk Franz, Huntířov, 1905−13;
Schenk Johann, Huntířov, 1901−2; Schenk Martin, Huntířov, 1899−1906; Schenk Viktor, Hostinné, 1912−13;
Schenkendorf Otto, Chvalec, 1882−84; Scherbach Franz, Hostinné, 1887−88; Schick Eduard, Hostinné,
1920−22, Schick Georg, Žireč, 1890−98; Schick Josef, Heřmanovy Sejfy, 1875−79; Schick Oskar, Vrchlabí,
1907−09; Schieber Benno, Kimpolung [Rumunsko], 1916−17; Schier Adolf, Vrchlabí, 1881−83; Schier Robert,
Vrchlabí, 1879−83; Šima Franz, Schwaden, 1900−05; Schild Friedrich, Hostinné, 1892−98; Schild Getrud,
Hostinné, 1920−22; Schild Rudolf, Hostinné, 1898−1907; Schimek Josef, Kalná, 1881−83; Schimek Vinzenz,
Kalná, 1881−82; Šimek Vinzenz, Kalná, 1882−84; Schinkmann Wenzel, Hradiště u Dvora Králové, 1905−09;
55
Schirmer Bruno, Františkov u Liberce, 1915−19; Schirmer Josef, Svor, 1885−87; Schirmer Theodor, Pilníkov,
1909−18; Schirmer Theodor, Pilníkov, 1916−8; Schirutsche Ernst, Hostinné, 1914−18; Schlechta (von Hrochov,
řytíř z W.) Karl z Hrochova-Týniště, 1886−88; Schlee Franz, Trutnov, 1911−17; Schlesinger Karl, Dolní Dvůr,
1897−1905; Schlosser Friedrich, Hostinné, 1910−20; Schlosser Paul, Hostinné, 1913−15; Šmejkal Josef,
Jablonec, 1882−83; Schmid Anton, Nové Zámky, 1887−92; Schmid Edwin, Staré Buky, 1913−15; Schmidt
Artur, Wiznitz [Bukovina], 1916−17; Schmidt Franz, Bernatice, 1878−81; Schmidt Franz, Liberec, 1903−11;
Schmidt Gustav, Jílové, 1908−11; Schmidt Margarete, Hostinné, 1909−18; Schmidt Robert, Německé
Vernéřovice, 1886−89; Schmidt Rudolf, Ústí n.Labem; 1890−99; Schmidt Rudolf, Teplice nad Metují, 1886−89;
Schmidt Wilhelm, Rokytnice n.Jizerou, 1874−75; Schmitt Benno, Praha, 1881−84; Schmitt Georg, Ruprechtice
u Frýdlantu, 1914−15; Schnatzer Heinrich, Hostinné, 1896−99; Schneider Augustin, Smržovka, 1880−81;
Schneider Bruno, Heřmanovy Sejfy, 1920−21; Schneider Heinrich, Hostinné, 1900−05; Schneider Richard,
Hostinné, 1898−1902; Schnürmacher Oskar, Liberec, 1899−1900; Schober Adolf, Čermná, 1905−13; Schober
Anton, Chotěvice, 1896−97; Schober Franz, Arnutlovice, 1904−08; Schober Gustav, Dolní Olešnice, 1921−22;
Schober Wenzel, Heřmanovy Sejfy, 1879−81; Schieber Siegmund, Kimpolung, 1916−17; Schost Ernst,
Hostinné, 1903−07; Schost Ernst, Hostinné, 1921−22; Schost Josef, Dolní Rychnov, 1918−22; Schost Rudolf,
Hostinné, 1912−14; Schost Stefan, Chotěvice, 1879−81; Schost Wenzel, Hostinné, 1880−81; Scholz Gustav,
Hořejší Vrchlabí, 1897−1900; Scholz Emil, Hostinné, 1886−95; Scholz Franz, Česká Lípa, 1904−12; Scholz
Franz, Kocbeře u Dvora Králové, 1905−13; Scholz Friedrich, Nový Bydžov, 1884−85; Scholz Richard,
Hostinné, 1902−10; Scholz Rudolf, Heřmanovy Sejfy, 1909−13; Schorm Erich, Černá Voda, pošta Žacléř,
1911−14; Schorm Franz, Vrchlabí, 1917−18; Schorm Franz, Mysli, 1879−81; Schorm Johann, Hostinné,
1872−76; Schorm Josef, Hostinné, 1872−76; Schotola Walter, Černá Voda, 1920−21; Schotola Werner, Černá
Voda, 1920−21; Šolavy Karl, Vrchlabí, 1816−20; Schöbel Alfred, Hostinné, 1916−21; Schöbel Alois, Hotinné,
1920−22; Schöbel Franz, Prosečné, 1876−80; Schöbel Johann, Prosečné, 1899−1907; Schöbel Josef, Kralovec,
1916−22; Schöbel Wilhelm, Mysli, 1918−22; Schönhöfer Irene, Chomutov, 1914−16; Schönhöfer Wilhelm,
Terezín (Rudník), 1916−19; Schörnich Gustav, Žatec, 1905−08; Schöps Wenzel Čistecký Bolkov, pošta
Heřmanovy Sejfy, 1909−11; Schöwel Emil, Hostinné, 1874−78; Schöwel Franz, Wien, 1892−94; Schöwel Otto,
Heřmanovy Sejfy, 1873−75; Schranil Rudolf, Beleč, 1897−1900; Schreiber Alois, Trutnov, 1888−92; Schreiber
Ferdinand, Hostinné, 1902−05; Schreiber Friedrich, Čistá, 1881−85; Schreiber Johann, Rumburg 1901−07;
Schreiber Josef, Hostinné, 1891−96; Schreiber Rudolf, Hostinné, 1900−03; Schreirer Anton, Fořt, 1907−15;
Schreier Franz, Slemeno, 1892−97; Schreier Friedrich, Svoboda n.Úpou, 1884−90; Schreier Gustav, Prosečné,
1916−22; Schreier Johann, Fořt, 1916−19; Schreier Johann, Slemeno, 1902−10; Schreier Josef, Podhůří,
1907−15; Schreier Oskar, Bernatice, 1898−99; Schreier Vinzenz, Dolní Lánov, 1901−9; Schreiber Vinzenz,
Poříčí, 1909−13; Schreier Wenzel, Dolní Lánov, 1913−17; Schremmer Rudolf, Hostinné, 1893−97; Schreuer
Ludwig, Benešov, 1896−97; Schreyer Franz, Dolní Lánov, 1875−79; Schreyer Josef, Dolní Lánov, 1876−80;
Schreyer Rudolf, Horní Brusnice, 1890−95; Schripmf Franz, Praha, 1916−22; Schrimpl Hubert, Trutnov,
1901−0; Schrimpl Otto, Vrchlabí, 1906−9; Schröfel Emanuel, Dvořáčky, 1912−14; Schröter Alois, Maršov,
1893−1901; Schrötter Erdmann,Wien VI., 1909−10; Schubert Albert, Hostinné, 1892−94; Schubert Anton,
Bernatice, 1879−81; Schubert Fridolin, Dolní Branná, 1909−11; Schubert Johann, Bernatice, 1872−76; Schubert
Josef, Bernatice, 1883−87; Schubert Leopold, Česká Kamenice, 1885−86; Schubert Oswald, Poříčí, 1921−22;
Schubert Ottomar, Lampertice, 1888−91; Schubert Rudolf, Poříčí, 1921−22; Šubrt Josef, Slemeno, 1879−83,
Schuhof Heinrich, Praha, 1917−19; Schulz Heinrich, Bělohrad, 1888−90; Schulz Wenzel, Pecka, 1873−77;
Schüller Rudolf, Staré Buky, 1894−96; Schütz Ernst, Josefov, 1916−20; Schütz Walter, Liberec, 1921−22;
Schwanda Albin, Dolní Lánov, 1890−8; Schwarz Adolf, Terezín (Rudník), 1894−1900; Schwarz Franz, Hradiště
u Dvora Králové, 1891−99; Schwarz Heinrich, Arnultovice, 1899−1907; Schwarz Theodor, Chleny, 1898−1900;
Schwarzkopf Otto, Linz, 1917−22; Schwejda Edmund, Trutnov, 1895−1900; Seger Camill, Hořice, 1888−1891;
Seger Oskar, Hořice, 1887−91; Sehnal Wenzel, Bělohrad, 1892−95; Seidel Alois, Hostinné, 1894−96; Seidl
Johann, Horka u Staré Paky, 1888−89; Seidl Josef, Hostinné, 1885−94; Seidel Josef, Dolní Dvůr, 1899−1907;
Seidel Karl, Hostinné, 1901−06; Seidel Heinrich, Hostinné, 1876−80; Seidl Josef, Nové Zámky, 1920−22;
Seilder Leo, Černovice, 1916−17; Seidler Rudolf, Dolní Nemojov, 1921−22; Seifert Adolf, Heřmanovy Sejfy,
1885−86; Seifert Johann, Svoboda n.Úpou, 1895−1900; Selinger Alfred, Královec, 1902−07; Selisto Otto, Horní
Vlčkovice, 1916−17; Sgustav Max, Aš, 1879−80; Sgustav Viktor, Aš, 1879−80; Sieber Alois, Heřmanovy Sejfy,
1905−09; Sindermann Viktorin, Broumov, 1895−96; Simbriger Friedrich, Bystřice u Benešova, 1891−93; Šimek
Peter, Jilem, 1891−92; Singer Karl, Nové Zámky, 1874−77; Singer Richard, Miletín, 1889−90; Stach Zdenko,
Hradiště u Dvora Králové, 1891−92; Skarnitzel Emil, Benešov, 1896−97; Sklenař Thomas, Horní Beřkovice,
1879−80; Slawik Heinrich, Mostek, 1904−06; Sluka Karl, Český Dub, 1880−84; Sluka Karl, Český Dub,
1913−17; Smejkal Wilhelm, Jihlava, 1909−11; Smolik Eugen, Dřísy, 1895−99; Smolik Johann, Praha, 1903−05;
Smolik Wenzel, Hostinné, 1898−1907; Sokol rytíř z Jaladol, Alfred, Praha, 1888−90; Sokol Franz, Roudnice,
56
1888−91; Sokol, Josef, Roudnice, 1887−91; Sommer Adalbert, Čistá, 1908−17; Sommer Albin, Mnichovo
Hradiště, 1892−96; Sommer Alois, Bernatice, 1912−13; Sommer Alois, Mnichovo Hradiště, 1903−11; Sommer
Alois, Mnichovo Hradiště, 1912−21; Sommer Franz, Mnichovo Hradiště, 1887−91; Sommer Gustav, Bernatice,
1913−21; Sommer Johann, Mnichovo Hradiště, 1892−97; Sommer Leo, Čistá, 1906−15; Sommer Stefan,
Mnichovo Hradiště, 1885−88; Sonnabend Johann, Heřmanovy Sejfy, 1876−78; Souček Svatopluk, Všestary,
1880−2; Soudek Hugo, Trutnov, 1887−8; Soudek Richard, Trutnov, 1887−92; Spaček Otto, Trutnov, 1892−94;
Sperber Hans, Wien, 1897−98; Spiegel Friedrich, Praha, 1903−05; Spiegel Werner, Trutnov, 1915−22;
Spitschan Anton, Borovnice, 1884−88; Spitschan Wenzel, Borovnice, 1894−02; Spitschan Wenzel, Borovnice,
1906−13; Sprblik Adolf, Horní Pohubný, 1893−97; Springer Johann, Prosečné, 1893−96; Srna Anton, Slemeno,
1881−85; Stach Hans, Olešnice v Orlických Horách; 1908−09; Staffa Adalbert, Hostinné, 1891−92; Staffa Josef,
Hostinné, 1875−77; Staffel Franz, Dvůr Králové n.Labem, 1909−11; Stanislav Johann, Horní Nová Ves (Zboží),
1884−87; Stanislav Josef, Horní Nová Ves (Zboží), 1882−83; Staud Ernst, Dolní Dvůr, 1873−74; Steckert
Hermann, Jablonné v Podještědí, 1915−22; Stebich Adolf, Hertvíkovice, 1874−77; Stebich Alois, Vlčice,
1884−87; Stebich Friedrich, Dvůr Králové n.Labem, 1901−09; Stebich Richard, Dvůr Králové n.Labem,
1904−07; Stefan Josef, Pecka, 1872−75; Steffan Ernst, Hostinné, 1893−97; Steffan Franz, Hostinné, 1882−90;
Steffan Franz, Hostinné, 1893−97, Steffan Franz, Hostinné, 1914−19; Steffan Georg, Hostinné, 1897−99;
Steffan Josef, Hostinné, 1887−95; Steffan Josef, Hostinné, 1904−08; Steffan Heinrich, Hostinné, 1884−88;
Steffan Leopold, Hostinné, 1913−21; Egon v. Steffek, Královské Vinohrady, 1903−05; Stehle Friedrich,
Kirchgarten (Baden), 1884−85; Steidler Zdeněk, Malá Skalice, 1874−78; Stein Erich, Lučina, 1916−20; Stein
Leo, Praha, 1895−96; Stein Manfred, Trutnov, 1914−22; Steindler Karl, Vrchlabí, 1906−7; Steindler Franz,
Olešnice − Debrné, 1899−1900; Steiner Johann, Olešnice − Debrné, 1893−94; Steinmann Rudolf, Čermná,
1902−05; Steinmann Rudolf, Teplice, 1921−22; Steppan Karl, Dušníky, 1912−20; Stěpán Heinrich, Pecka,
1872−75; Sterba Johann, Wien, 1892−93; Sternberg Leib, Samuszyn, 1916−17; Steuer Friedrich, Heřmanovy
Sejfy, 1917−21; Stiastny Herbert, Berlin, 1916−17; Stieglitz Otto, Hostinné, 1901−06; Stieglitz Theodor,
Prachatice, 1888−96; Stiepel Wilhelm, Liberec, 1921−22; Stiller Augustin, Horní Staré Město, 1883−97; Stiller
Edmund, Mnichovo Hradiště, 1904−12; StillerEdmund, Špindlerův Mlýn, 1906−09; Stiller Franz, Heřmanovy
Sejfy, 1873−77; Stiller Franz, Čermná, 1919−20; Stiller Josef, Arnutlovice, 1874−78; Stiller Josef, Arnutlovice,
1891−98; Stiller Josef, Mnichovo Hradiště, 1899−1907; Stiller Wenzel, Horní Heřmanovy Sejfy, 1880−84;
Storm Anton, Hostinné, 1889−97; Storm Anton, Prostřední Olešnice, 1916−22; Stracke Josef, Jablonec,
1913−17; Stransky August, Svoboda n.Úpou, 1887−95; Stransky August, Mladé Buky, 1913−21; Stranský
Franz, Ždireč, 1872−73; Stransky Johann, Podhůří, 1904−12, Stranský Johann, Ždireč, 1877−8; Stransky
Johann, Přední Ždireč, 1884−87; Stransky Josef, Hostinné, 1898−1903; Stranský Josef, Kalná, 1875−76;
Streitzig Heinrich, Praha, 1892−93; Stříbrný Ottomar, Hostinné, 1872−76; Strihavka Johann, Bernatice,
1918−20; Stuchlik Adolf, Arnutlovice, 1882−86; Studnička Heinrich, Hostinné, 1874−80; Studnitzka Johann,
Dolní Lánov, 1901−02; Studnitzka Max, Lánov, 1906−14; Stump Vinzenz, Dolní Vlčkovice, 1882−90; Stumpe
Johann, Rokytnice n.Jizerou, 1883−84; Stupmf Herbert, Slotov, 1913−18; Sturm Alois, Hradiště u Dvora
Králové, 1914−22; Sturm Anton, Borovnice, 1887−95; Sturm Emil, Mnichovo Hradiště, 1921−22; Sturm Franz,
Prosečné, 1919−22; Sturm Friedrich, Horní Lánov, 1904−12; Sturm Johann, Hradiště u Dvora Králové,
1913−16; Sturm Johann, Janské Lázně, 1887−95; Sturm Johann, Trutnov, 1883−84; Surm Josef, Arnultovice,
1908−13; Surm Josef, Dolní Lánov, 1889−1897; Sturm Julius, Vlčice, 1886−90; Sturm Vinzenz, Trutnov,
1916−22; Suchanek Josef, Dačice, 1879−80; Suste Karl, Vrchlabí, 1894−95; Süßmut Georg, Ullersdorf, Prusko,
1915−19; Süß Oswald, Úpice 1913−21; Svět Bohumil, Mrklov, 1874−75.
T.
Tarant Anton, Dolní Dvůr, 1897−98; Tasler Franz, Kocléřov, 1885−87; Tauchen Emanuel, Horní Lánov,
1885−88; Tauchmann Gustav, Hostinné, 1875−77; Tauchmann Hugo, Dvůr Králové n.Labem, 1913−18;
Tauchmann Johann, Fořt, 1881−86; Tauchmann Zdenko, Jilemnice, 1887−91; Taussig Franz, Karlovy Vary,
1921−22; Tenschert Friedrich, Těšín, 1899−1900; Thamm Franz, Hostinné, 1905−08; Thamm Josef, Babí,
1892−94; Thamm Ladislaus, Prostřední Olešnice, pošta Nové Město, 1909−11; Thamm Wenzel, Záboří
z Kocléřova, 1909−17; Thomas Karl, Dolní Hamry, 1890−92; Tichy Johann, Dolní Kalná, 1903−09; Tichy
Wenzel, Hostinné, 1891−93, Tins Rudolf, Horní Vlčkovice, 1906-14; Tippelt Ernst, Staré Buky – Debrné,
1899−1900;Tippelt Julius, Svoboda n.Úpou, 1884−86; Tippelt Rudolf, Horní Staré Město, 1895−1900; Tippelt
Wenzel, Velká Úpa, 1921−22; Tischer Ernst, Nová Paka, 1898−1900; Tischer Franz, Benešov nad Ploučnicí,
1920−22; Tischer Theodor, Benešov nad Ploučnicí, 1916−22; Tluchoř Anton, Višenovice, 1890−92; Totzauer
Adolf, Jarohňovice, 1895−97; Tost Wilhelm, Hostinné, 1905−06; Triausel Karl, Mimoň, 1910−14; Traxler
Heinrich, Josefov, 1895−97; Trägner Alfred, Hora Svatého Štěpána, 1898−1902; Treutler Karl, Broumov,
1895−96; Trousil Karl, Wien, 1903−08; Trunschka Harry, Kopenhagen [Kodaň], 1919−22; Trum Oskar,
57
Ungerndorf [Dolní Rakousko], 1908−09; Tschapka Rudolf, Verneřice, 1893−98; Tschertner Josef, Prosečné,
1905−08; Tschöp Eduard, Hostinné, 1873−77; Tschöp Friedrich, Hostinné, 1876−78; Tschöp Hugo, Hostinné,
1873−76; Tschöp Franz, Hostinné, 1884−85; Tschötsch Karl, Hostinné, 1874−79; Tuma Emil, Kuřívody,
1884−88; Turek Karl, Wien, 1877−80; Turnwald Emil, Praha, 1908−09; Tužil Josef, Praha, 1889−90; Tünkl
Rudolf, Trutnov, 1886−94.
U.
Uhl Fritz, Nejdek, 1896−97; Uhl Hans, Nejdek, 1896−97; Ullmann Anton, Čermná, 1879−83; Ullrich Emil,
Čistá, 1878−80; Ullrich Erhard, Hostinné, 1920−22; Ullrich Eva, Hostinné, 1917−22; Ullrich Ferdinand,
Heřmanovy Sejfy, 1919−22; Ullrich Franz, Chotěvice, 1895−97; Ullrich Franz, Stupná, 1898−1901; Ullrich
Hugo, Horní Lánov, 1890−93; Ullrich Reinhold, Prosečné, 1919−22; Ullrich Vinzenz, 1880−2; Ullmer Albert,
Zálesní Lhota, 1885−90, Ulrich Johann, Stupná, 1890−98; Unger Ernst, Hejtmánkovice, 1889−92; Unger Hugo,
Hejtmánkovice, 1889−92; Urban Franz, Kohoutov, 1916−20; Urbanec Karl, Trutnov, 1888−96; Urbanec Max,
Trutnov, 1890−98; Urbann Franz, Králíky u Nového Bydžova, 1883−86.
V.
Vacek Ottokar, Čistá, 1876−78; Vanicek Johann, Theresienfeld (Dolní Rakousko), 1883−85; Vaniček Franz,
Mostek, 1913−21; Vávra Johann, Hořice, 1880−81; Vedral Franz, Lomnice, 1876−78; Vedral Georg, Liběšice u
Litoměřic, 1884−89; Veit Leo, Benešov nad Ploučnicí, 1901−1905; Veith Otto, Horní Rokytnice, 1906−14;
Veselý Alfred, Trutnov, 1916−18; Vidale Friedrich, Wien, 1891−92; Vidalé Julius, Praha, 1876−78; Višňák
Karl, Trutnov, 1881−82; Vlačiha Eduard, Smíchov, 1894−98; Vlášek Anton, Česká Skalice, 1884−86;
Vogelgesang Moritz, Starý Harcov, 1883−85; Vogl Adalbert, Triest, 1889−90; Vogt Josef, Trutnov, 1910−18;
Volkmann Karl, Hostinné, 1899−1907; Volkmann Johann, Nové Mitrovice u Jilemnice, 1906−10; Voseček
Josef, Hořice, 1892−93; Völpel Ewald, Neu-Itzkany (Bukovina), 1915−22; Boděrek Alois, Chlumec, 1878−86.
W.
Waclawec Johann, Hostinné, 1902−12; Waclawik Johann, Vrchy, 1874−76; Waclavik Karl, Hostinné,
1900−02; Wagner Erich, Maršíkov, 1914−15; Wagner Franz, Arnultovice, 1915−20; Wagner Franz, Hostinné,
1872−76; Wagner Herta, Temný Důl, 1908/9−14; Wagner Paul, Hostinné, 1908−17; Wagner Paul, Chotěvice,
1916−20; Wagner Udalrich, Bělohrad, 1877−81; Walda Franz, Komárno, 1912−14; Walda Heinrich, Hostinné,
1912−13; Waldek Karl, Vimperk, 1890−91;Walenta Vinzenz, Taliza, 1899−1900; Walenta Wilhelm, Česká
Skalice, 1887−88; Walsch Heinrich, Borovička, 1898−1901; Walsch Reinhold, Poříčí u Trutnova, 1916−1917;
Walter Paul, Hostinné, 1918−22; Waněk Wilhelm, Broumov, 1897−1900; Wanka Adalbert, Vrchlabí, 1894−97;
Wanka Ernst, Hostinné, 1909−1917; Wanka Franz, Heřmanovy Sejfy, 1904−06; Wanka Friedrich, Dvůr Králové
n.Labem, 1907−11; Wanka Friedrich, Pilníkov, 1903−06; Wanka Johann, Dolné Olešnice, 1874−79; Wanka
Johann, Brusnice, 1877−81; Wanka Josef, Hostinné, 1905−12; Wanka Josef, Mostek, 1908−16; Wanka Karl,
Praha, 1898−1900; Wascha Josef, 1876−77; Watzek Friedrich, Markoušovice, 1878−1880; Wögerer Karl,
Pilníkov, 1906−07; Wähner Heinrich, Horní Chřibská, 1909−11; Weihrauch Adalbert, Arnutlovice, 1880−84;
Weihrauch Anton, Veltrusy, 1898−1906; Weihrauch Johann, Hostinné, 1904−12; Weiner Leib, Storozynetz
[Bukovina], 1916−18; Weinert Hans, Vinohrady, 1886−90; Weinert Karl, Buda [Maďarsko], 1884−86; Weiniger
Ernst, Wien, 1899−1900; Weinlich Hugo, Hostinné, 1883−91; Weintraub Albert, Lemberk, 1916−17; Weiseles
Hans, Liberec, 1904−06; Weiskopf Camill, Sowinka, 1885−87; Weiß Egon, Brno, 1895−99; Weiß Ernst,
Hostinné, 1909−11; Weiß Ernst, Brno, 1899−1900; Weiß Franz, Heřmanovy Sejfy, 1883−87; Weiß Herbert,
Hostinné, 1912−1919; Weiß Johann, Jevišovice, 1882−83; Weiß Otto, Brno, 1898−99; Weiß Sigmund, Čistá,
1921−22; Wenzel Emil, Velká Zdobnice, 1890−91; Wenzel Ernst, Broumov, 1890−91; Wenzel Franz, Velká
Zdobnice, 1890−94; Werner Franz, Josefov, 1891−92; Werner Karl, Josefov, 1890−92; Werner Richard,
Vrchlabí, 1877−78; Wertheimer Peter, Pardubice, 1904−06; Wetzer Julius, Hostinné, 1879−82; Wichtel Adolf,
Hostinné, 1872−76; Wick Anton, Královec, 1918−22; Wick Johann, Pilníkov, 1881−89; Wick Josef, Heřmanovy
Sejfy, 1915−22; Wick Vinzenz, Královec u Chotěvic, 1904−06; Wick Wenzel, Pilníkov, 1874−78; Widensky
Walter, Kocléřov, 1920−22; Wiesner Alois, Dolní Kalná, 1908−14; Wiesner Gustav, Vrchlabí, 1894−1902;
Wihan Franz, Huntířov, 1921−22; Wihan Josef, Hostinné, 1891−95; Wihan Josef, Kocléřov, 1887−94; Wihan
Karl, Hostinné1893−97; Wilke Karl, Hostinné, 1889−92; Willer Josef, Horní Žďár, 1915−22; Wilfinger Ottokar,
Zeleznice, 1883−84; Wimmer Rudolf, Jáchymov, 1899−1903; Winkler Getrud, Hostinné, 1920−22; Winkler
Friedrich, Kuklena, 1887−92; Winkler Karl, Pořící u Trutnova, 1887−90; Winternitz Emil, Cerekvice, 1877−79;
Winternitz Richard, Josefov, 1886−91; Winterstein Maximilian, Graz, 1878−79; Wippler Johann, Pilníkov,
1884−88; Wipler Ludwig, Felixdorf (Dolní Rakousko), 1912−13; Wippler Alois, Vestřev, 1916−17; Wippler
Franz, Veskřev, 1900−01; Wirant Josef, Dolní Kounice, 1919−22; Witak Ferdinand, Dvůr Králové n.Labem,
58
1907−08; Witanowsky Josef, Krakov (Kraków); 1900−01; Witek Alois, Hořice, 1875−79; Wittiger Karl,
Hostinné, 1881−85; Wittmann Georg, Praha, 1917−22, Wittmann Wolfnang, Praha, 1921−22; Wachowsky
Johann, Moravské Budějovice, 1887−89; Wohlan, Otto, Jičín, 1877−79; Wolff Alfons, Poříčí u Trutnova,
1897−99; Wolff Alfred, Peterwardein [Petrovaradin, býv. Jugoslávie], 1898−1906; Wonka Ernst, Vrchlabí,
1878−81; Wonka Ferninand, Olešnice, 1872−73; Wonka Franz, Dolní Olešnice, 1892−95; Wonka Georg,
Hostinné, 1897−1902; Wonka Georg, Hostinné, 1904−06; Wonka Gustav, Heřmanovy Sejfy, 1876−77; Wonka
Josef, Čistá, 1903−11; Wonka Kamill, Hostinné, 1901−04; Wonka Otto, Horní Lánov, 1910−11; Woprschalek
Otto, Hradiště u Dvora Králové, 1905−08; Wowes Franz, Nové Zámky, 1888−91; Wrabetz Alois, Přezovice,
1877−78; Wrba Adolf, Fogaras [Maďarsko], 1875−77; Wurmfeld Richard, Votice, 1889−90.
Z.
Zábřeský Karl, Královské Vinohrady, 1909−10; Zajiček Josef, Dolní Štěpanice, 1874−78; Zakrejs Zdenko,
Hostinné, 1915−22; Zarbock Josef, Praha III., 1909−11; Zaruba Franz, Hostinné, 1885−87; Zaruba Gustav,
Hostinné, 1873−77; Zaruba Josef, Suchovršice u Úpice, 1906−07; Zeiß Johann, Horní Planá, 1877−78; Zelfel
Anton, Jičín, 1907−11; Zelfel Hubert, Radeč, 1908−12; Zemanek Gustav, Liberec, 1893−96; Zeschitz Ernst,
Světlá,1892−96; Zeschitz Ernst, Horní Nové Město, 1916−21; Zeschitz Max, Vrchlabí, 1888−96; Zeschitz
Maximilian, Horní Nové Město, 1916−21; Ziegler Paul, Svatý Pankrác, 1906−07; Ziegler Richard, Mohelnice,
1894−95; Zika Alfred, Vrchlabí, 1873−77; Zikesch Arwed, Praha, 1891−92; Zikesch Josef, Lánov, 1874−78;
Zimmermann Josef, Stráž nad Nisou, 1898−99; Zineker Karl, Hostinné, 1890−98; Zineker Oskar, Hostinné,
1895−98; Zirm Franz, Dolní Olešnice, 1892−1900; Zirm Franz, Dolní Olešnice, 1916−22; Zirm Heinrich,
Prostřední Lánov, 1895−99; Zirm Johann, Dolní Lánov, 1878−86; Zirm Josef, Dolní Olešnice, pošta Nové
Město, 1900−04; Zirm Wenzel, Leopoldov, 1891−99; Zlatnik Anton, Jičín, 1872−74; Zocher Friedrich, Hony,
1897−98; Zuber Paul, Litoměřice, 1874−75; Žuliani Friedrich, Jilemnice, 1874−78; Žuliani Josef, Jilemnice,
1875−78; Žuraw Siegmung, Černovice, 1916−17; Zwicker Emanuel, Hostinné, 1873−76; Zwicker Friedrich,
Těšín, 1872−77.
59
Obálka a světlotiskové přílohy tohoto oslavného
sborníku byly provedeny Grafickým uměleckým
ústavem bratří Stiepelových GmbH. v Liberci; Tisková
sada byla vyrobena v tiskárně A. Cermann GmbH.
v Trutnově.
60