Radniční listy 06/2015

ZPRAVODAJ
MĚSTA PLZNĚ
ROČNÍK XX
červen 2015
Senior Expres
Stadion
Živá ulice
strana 3
strana 5
strana 7
využívá stále více
starších lidí
ve Štruncových sadech
byl otevřen před 60 lety
letos nabídne
stovky umělců
Peníze z přestupu hráčů dostane město
Představitelé sportovních klubů podepsali na magistrátu memorandum
Kluby FC Viktoria Plzeň, HC Plzeň 1929
a Házená Plzeň, které svými výkony
získávají prestižní ocenění a vychovaly
a vychovávají řadu vynikajících sportovců, budou v následujících čtyřech letech
odvádět do městské pokladny peníze
z přestupní ceny svých hráčů. Zástupci
sportovních klubů o tom podepsali v květnu na plzeňském magistrátu memorandum. Město získané prostředky použije
výhradně pro rozvoj a výchovu talentovaných dětí a mládeže a handicapovaných
sportovců. „Je to poprvé v historii, kdy se
tak úzce propojily respektované sportovní subjekty a město,“ vysvětluje mluvčí
magistrátu Eva Barborková.
Podpis memoranda bere FC Viktoria
jako další potvrzení mimořádně úspěšné
spolupráce mezi klubem a městem. „Pevně věřím, že budoucí příspěvky z přestupů
hráčů pomohou rozvoji mnoha mladých
talentů nejrůznějších sportovních odvětví.
Jsme hrdí na to, že můžeme i touto cestou
ukázat výjimečnost spojení mezi Plzní
a fotbalovou Viktorií,“ uvádí Adolf Šádek,
statutární ředitel FC Viktoria Plzeň.
„Jako klub máme určitě dlouhá léta jeden z nejnižších rozpočtů v celé extralize.
Musíme umět hospodařit s málem a daří
se nám to. Na rozdávání určitě nemáme. Přesto si myslím, že v Plzni musíme
všichni táhnout za jeden provaz. Peníze
vydělané profesionálním sportem lze
účinně vrátit těm, kteří v životě či sportu
neměli tolik štěstí nebo stojí na počátku
své kariéry,“ říká Martin Straka, generální manažer HC Škoda Plzeň.
Martin Šafránek a Pavel Drobil, jednatelé Házené Plzeň, považují memorandum za skvělý nápad. Shodují se, že
se konečně našla jiná forma poděkování
městu nežli slovní a výsledková a navíc
sloužící k rozvoji talentované mládeže
a handicapovaných sportovců.
Memorandum, které už platí, upravuje přesně příspěvky sportovních
klubů. FC Viktoria se v něm zavazuje,
že poskytne peněžní prostředky ve výši
jednoho procenta z čisté přestupní ceny
každého hráče, který byl registrován
v období mezi 6. a 18. rokem věku po
dobu minimálně jednoho roku v Registračním systému Fotbalové Asociace
České republiky jako kmenový hráč FC
Viktoria a který za dobu účinnosti memoranda přestoupil z FC Viktoria do jiného klubu, ať v tuzemsku nebo zahraničí. Jedno procento z přestupní ceny
každého svého registrovaného hráče
poskytne také HC Plzeň 1929.
V případě Házené Plzeň to jsou tři procenta z přestupní ceny každého hráče,
jenž byl registrován u klubu SSK Talent
a který za dobu účinnosti memoranda
přestoupil do jiného klubu v České republice nebo zahraničí.
(red)
Radnice podpoří koncert místních legendárních kapel
Bigbít – Plzeň sobě, takový má podtitul
zakončení festivalu Živá ulice, během
něhož se 23. srpna na náměstí Republiky představí plzeňské legendy. Na dvou
scénách zahrají Burma Jones, Katapult,
Odyssea či Semtex, skupiny, které ač jsou
velmi známé, ještě nikdy pohromadě nevystupovaly.
„Snažíme se, aby byla Živá ulice
festivalem nadregionálního významu,
aby byla multižánrová, a věříme, že
Cenu 1. června
získal Rudolf Battěk
Filozof, sociolog a bývalý politik
Rudolf Battěk dostal in memoriam
Cenu 1. června, kterou uděluje město
Plzeň. Převzala ji jeho vnučka Ester
Glasová. Během pražského jara byl
poslancem České národní rady a aktivistou Klubu angažovaných nestraníků, za normalizace ho ale komunistický režim odstavil z politických
funkcí a pronásledoval. V roce 1989
po sametové revoluci se stal politikem
obnovené Československé sociální
demokracie a předsedou Sněmovny
lidu Federálního shromáždění, působil též jako publicista a politolog.
Cena byla předána při slavnostním
zasedání Zastupitelstva města Plzně
1. června 2015 jako vzpomínka na
veřejné vystoupení Plzeňanů proti
totalitnímu režimu v roce 1953, respektive proti měnové reformě. Uděluje se zejména za významný přínos
k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti
a za důslednou obhajobu lidských
práv a svobod prostřednictvím tisku,
rozhlasu a televize.
(red)
se nám to daří. Myslíme však na to, že
jsme festivalem města, a proto na Živé
ulici vždy měly a budou mít plzeňské
kapely dveře otevřené. Jen letos na
něm zahraje přes 30 plzeňských kapel,
tvoří tak přibližně jednu třetinu všech
koncertů,“ říká Jakub Vedral, ředitel
festivalu Živá ulice.
Na uspořádání koncertu plzeňských
legend schválili zastupitelé města Plzně
dotaci ve výši 190 tisíc korun. Hudební
dramaturgii koncertu sestavili Jiří Sláma,
Míša Leicht a Jan Košťál. Moderátorem
akce bude hudebník Míša Leicht, jehož
kapela COP působí na plzeňské scéně
více než 35 let. Mezi hosty, které si pozve
v průběhu dne k sobě na pódium, budou
například legendární rockový DJ Petr
Březina, Ladislav Rott, divadelník Přemek Kubišta, zpěvák a kytarista Jaroslav
Samson Lenk, režisér a milovník přírody
Václav Chaloupek.
(red)
Plzeňská zoologická a botanická zahrada otevřela unikátní expozici jedovatých plazů,
která se jmenuje Království jedu. Foto: Martin Pecuch
ROZHOVOR
Jiří Trávníček: Královstvím jedu jsem si splnil klukovský sen
Království jedu se jmenuje nová expozice
v plzeňské zoologické a botanické zahradě,
která představuje nejjedovatější hady světa
a vznikla ze starého pavilonu bývalé šlechtitelské stanice skotu. Budovala se přes půl
roku nákladem zhruba tři miliony korun
a přispělo na ni i město Plzeň. Pro veřejnost je
otevřená od 29. května. „Nebudou v ní však
jenom hadi, ale například i žáby nebo drobní savci a ptáci,“ upozorňuje ředitel zoologické a botanické zahrady Jiří Trávníček.
Které plazy návštěvníci uvidí?
Expozice je rozdělena do několika částí
a přináší pohled na 12 druhů jedovatých
hadů čtyř kontinentů, kteří jsou v jedenácti teráriích. V těch jsme se snažili vytvořit
téměř autentické prostředí, ve kterém
plazi žijí. Takže tam je originální písek
i rostliny. Austrálii, ve které žijí vůbec nejjedovatější hadi na světě a je jich tam tisíc
až jedenáct set druhů, zastupuje smrtonoš zmijí a taipan velký. Afriku pak mamba černá a kobra červená, plivající had.
Z amerických plazů se mohou návštěvníci podívat třeba na křovináře ostnitého či
němého. A v expozici z Asie je například
kobra královská, která má nyní čtyři metry.
Dorůstá až do pěti metrů a říká se jí lovec
hadů, protože se jimi živí.
Co jí v plzeňské zoo naservírujete a co
ostatním exemplářům?
Náhradní potravu, speciální směs. Jinak
to bude klasika, myši a potkani.
Nehrozí návštěvníkům nějaké nebezpečí?
Rozhodně ne. Terária jsou zabezpečena podle nejpřísnějších bezpečnostních
kritérií. Všechno je za nerozbitnými skly
a zajištěno speciálními zámky. Navíc se
o hady budou starat špičkoví chovatelé
Aleš Zíka, a otec a syn Dohnalovi. Starší
z nich je zároveň předsedou karlovarského klubu teraristů. Některé exempláře
nám do expozice zapůjčil zmíněný klub.
Osobně jsem moc rád, že se nám podařilo
takové odborníky získat.
Ale kdyby náhodou, séra proti uštknutí
máte?
Jsou v ústavu hadích sér v Praze a docent Jiří Valenta, český odborník na hadí
uštknutí, je připraven kdykoli pomoci.
Ale neobávám se, že bychom něco podobného museli řešit. Za posledních čtyřicet
let jsou v České republice, tuším, zaznamenána dvě úmrtí po hadím jedu.
Na snímku Jiří Trávníček s irbisem.
Foto: Jaroslav Vogeltanz
Mají české nebo světové zoologické zahrady podobné expozice?
Troufám si říci, že naše je největší
v České republice a možná i v Evropě.
Expozici jedovatých hadů má ještě zoo
v Praze a ve Dvoře Králové. Ve světě jsou
i specializované zoologické zahrady na
chov hadů, například v Austrálii, která
v tom patří ke špičce.
V pavilonu nebudou pouze jedovatí
hadi, zmínil byste se i o dalších živočiších?
Část pavilonu je věnována ptákům
a savcům, kteří žijí výhradně na Filipínách a zvolna vymírají. Jsou tam třeba
vzácní výrečci filipínští, kakadu nebo
zoborožci rýhozobí. Většinu těchto druhů chová, rozmnožuje a vrací do přírody
Záchranné centrum Talarak přímo na
Filipínách. U jeho zrodu stál náš bývalý
zaměstnanec Pavel Hospodářský. Království jedu jsme zase věnovali zakladateli chovu a výzkumu jedovatých hadů
v České republice Petru Voženílkovi, který bohužel v 59 letech zemřel.
Pokud vím, i vy jste kdysi choval jedovaté hady. Je to tedy vaše srdeční záležitost?
Choval jsem některé druhy zmijí,
chřestýše a ploskolebce. Takže se mi
vlastně otevřením expozice jedovatých
hadů splnil klukovský sen.
(an)
S T R ANA 2 / červen 2015
Registrace svozu odpadu začíná
Majitelé nemovitostí se musí přihlásit do konce letošního července
Čistotu, efektivitu a poskytnutí co nejkvalitnější služby s co nejmenšími náklady k maximální spokojenosti svých
občanů si dalo za úkol zajistit město
Plzeň. Proto začne od letošního 1. září
zajišťovat svoz odpadu společnost Čistá
Plzeň, kterou založilo město Plzeň, tedy
bývalé Plzeňské komunální služby.
Registrace majitelů nemovitostí do
nového systému svozu komunálního
odpadu začala 1. června a končí posledního července. Většiny obyvatel města
se změna v systému svozu komunálních
odpadů nijak nedotkne, protože registrace je povinná pro vlastníky nemovitých věcí, tedy domů, společenství vlastníků bytových jednotek, rekreačních
objektů a podobně.
Všechny, kteří by se měli do nového
systému svozu komunálního odpadu
zaregistrovat, oslovuje Magistrát města
Plzně dopisem. V něm naleznou potřebné informace, pokyny i registrační formulář. Informace o činnosti Čisté Plzně
lze už nyní najít na webových stránkách
www.cistaplzen.cz. Lidé je také naleznou včetně registračního formuláře na
www.plzen.eu.
Město Plzeň prosí vlastníky nemovi-
Město podpořilo
Festival sportu
Festival sportu, který město podpořilo finančně, se uskuteční 18. června
v Obchodním centru Plaza nebo
v nedalekém amfiteátru a parku. Jeho
součástí bude podle organizátorů i rozcvička pro děti, povídání se sportovní
střelkyní Kateřinou Emmons a koncerty. Celý den na zájemce čeká zhruba 30
sportovních stanovišť, která nabídnou
různá sportovní vyžití.
(red)
Radnice chystá
bezbariérový přístup
Výtah a bezbariérové toalety by měly
vzniknout v příštím roce v památkově
chráněném objektu radnice na náměstí
Republiky. Město se na projekt za zhruba 18 milionů korun včetně DPH pokusí získat státní podporu. Záměr schválilo zastupitelstvo. Představitelé města se
dohodli, že projekt realizují, i když nedostanou státní podporu.
(red)
tostí, aby včas splnili svoji registrační
povinnost, vyplnili všechny náležitosti
prohlášení plátce poplatku za odpad,
a umožnili tak co možná nejsnazší přechod na nový systém.
„Plzeň je Evropským hlavním městem
kultury, i průmyslovým městem, bylo
by hezké, kdyby se o ní psalo také jako
o jednom z nejčistších měst u nás. Tento
systém není o zisku, je o službě,“ schodují se představitelé Plzně.
Čistá Plzeň bude mít zhruba 80 zaměstnanců, přibližně 25 svozových
vozů různých kategorií. Pro svoz zajistí
23 tisíc odpadových nádob, celkem se na
území města postará o zhruba 35 tisíc
tun odpadu ročně.
Město Plzeň má i novinku, mobilní
aplikaci, kterou připravila Správa informačních technologií města Plzně, a to
Vojevůdce Patton má v Plzni památník
včetně hlášení závad. Opuštěný autovrak,
nefunkční či zničené dopravní značení,
rozbité lavičky, neuklizené odpadky a podobně budou moci lidé nahlásit prostřednictvím této aplikace městské společnosti
Čistá Plzeň. Aplikace je určena pro občany, kteří vlastní chytrý telefon, a má několik užitečných funkcí. „Vlastní hlášení
závad je pouze jednou z nich, další umožňují získat například informace z dopravy, zjistit kontakty na různé městské instituce, či se přímo objednat na úřad,“ říká
Jan Šneberk z Čisté Plzně.
Použití je podle něho velmi jednoduché, uživatel si aplikaci nainstaluje do
svého mobilního telefonu a v případě
hlášení závad, například černé skládky,
pouze popíše, o co se jedná, případně
připojí pořízenou fotografii. Přidá na
sebe kontakt ve formě e-mailu, na který
bude následně vyrozuměn o způsobu řešení závady.
Aplikace se jmenuje „Plzeň pro občany“ a je možné si ji nainstalovat prostřednictvím Obchod Play, kde je pod označením „Plzeň-občan“ a je optimalizována
na všechny platformy chytrých telefonů.
Aplikace je plně funkční už nyní a je zcela zdarma.
(an)
Děti budou mít vlastní město i peníze
Rodiče, kteří budou mít své děti v Plzni
kdykoli během prvních tří prázdninových
týdnů, jim mohou zdarma zajistit ojedinělé, hravé, ale i zábavně poučné vyžití.
Vůbec poprvé ožije část Plzně projektem,
který se v České republice ještě nikdy nekonal. Městská hala TJ Lokomotiva na
Slovanech bude hostit Mini-Plzeň neboli
hru na město.
Mezi 29. červnem a 17. červencem se
stanou děti městskými občany se všemi
právy i povinnostmi. Budou si hrát samy,
bez rodičů. Až pět set dětí denně ve věku
osm až 15 let bude společně vytvářet reálný městský život. Vznikne městský úřad,
univerzita, úřad práce, banka, řemeslné
dílny, restaurace nebo kino. Bude se v něm
vařit, psát, tančit, pracovat i odpočívat
a umělecky tvořit. Do projektů se zapojují
lidé z plzeňských organizací a společností
(Envic, Animánie, Europe Direct, SVČ
Radovánek, Knihovna města Plzně, MFF
Juniorfest, Johan, Dům digitálních dovedností, Spolek neslyšících Plzeň a další)
a také ochotní jednotlivci. Mini-Plzeň přivítá i několik politiků a umělců a bude prvním městem dětí v České republice.
Pedagogická koncepce projektu vznikla v roce 1979 v Mnichově a Mini-München, největší komunální volnočasová
akce pro neorganizované děti a mládež,
se stala vzorem pro více než 200 podobných projektů v různých městech světa,
například v Káhiře nebo Jokohamě.
Děti budou mít do haly TJ Lokomotiva přístup od pondělí do pátku mezi
10. a 17. hodinou. Mohou přicházet
a odcházet samy podle svého rozhodnutí.
Za svou práci a dokonce i za studium dostanou zaplaceno, se speciálními herními
penězi budou samy nakládat.
Během jara už některé děti soutěžily
o nejlepší návrh Mini-Plzeňské bankovky. Autorkou vítězného návrhu sady bankovek je Anička z Plzně.
Při hře bude mít každé dítě svůj herní
pas. Organizátoři budou jejich vydávání
regulovat podle aktuálního počtu zúčastněných dětí.
Jakmile se kapacity Mini-Plzně, což
bude 500 dětí, naplní, nové pasy už nebudou k dispozici. Více podrobností, nejen o principu hry, lze najít na webových
stránkách www.miniplzen.eu.
(red)
Památník legendárnímu vojevůdci byl odhalen v rámci oslav osvobození Plzně americkou armádou.
Foto: Martin Pecuch
Legendární vojevůdce a generál 3. americké armády G. S. Patton, pod jehož
vedením byla v květnu 1945 osvobozena západočeská metropole, má v Plzni
památník. Téměř deset metrů vysoké
dílo, obsahující zdvojenou siluetu portrétu slavného generála, navrhli sochař
Lubomír Čermák a architekti Tomáš
Beneš a Václav Zůna. Památník se nachází v sadovém okruhu historického
jádra u Divadla Josefa Kajetána Tyla
a je součástí nově zrekonstruovaných
divadelních teras.
„Památník není věnován jen mému
dědečkovi, je pro všechny, kteří v druhé světové válce nosili americkou uniformu,“ uvádí vnuk generála Pattona,
George Patton Waters. Silueta portrétu
generála je vyobrazena do obou proti
Plzeňské archivářky získaly třetí místo za publicistiku
Za série článků pro čtvrtletník příznivců
přírody, památek a lidí s názvem Vítaný host v Plzeňském kraji získaly Jitka
Janečková a Alena Skalová z Archivu
města Plzně třetí místo v kategorii publicistika v 18. ročníku celostátní soutěže
Média na pomoc památkám za rok 2014.
Ani jedna z nich takové ocenění nečekala
a velmi je potěšilo.
Jitka Janečková (na snímku) se
v nich zabývala popravou Jana Sladkého
Koziny a plzeňskými tradicemi spojenými
s jeho jménem. Například
není
příliš známé
pojmenování Kozinových kasáren
ani
snaha
o vybudování pomníku či další
připomínky
jeho života.
V článku
o Kozinovi upozorňuje na mnoho zajímavostí kolem exemplární popravy v Plzni.
Kozinovi se věnovala už ve své bakalářské práci a výsledky bádání uveřejnila ve
sborníku Minulostí západočeského kraje
v roce 2006, 2007 a 2011.
„Vstoupil ve všeobecnou proslulost
hlavně díky románu Aloise Jiráska Psohlavci. Mnoho lidí má o těchto událostech, zejména díky různým legendám,
zkreslené informace. Třeba kat se prý
jmenoval Kvíčala, ale přitom v matrikách je uváděn jako Bartoloměj Křiček, Kříž či Křič. Kozina jako bojovník
za práva Chodů byl osobně bezesporu
velmi statečný, ale tehdy už byly jejich
středověké výsady dávno překonané,
v pobělohorské době neplatné a podle tehdy platných zákonů bojoval on
i Chodové za zcela ztracenou věc,“ uvádí Jitka Janečková, která se tyto stále
opomíjené skutečnosti snaží popularizovat i formou přednášek.
„Na jedné z nich jsem poznala potomky rodu Sladkých. Pozvali mne na 7. sjezd
rodáků a přátel chodské obce Draženov,
který se uskutečnil letos v květnu. V Plzni
je díky různým připomínkám Kozinova
poprava nesmazatelně vepsána do její
historie, ale je třeba držet se dobových
pramenů, nikoliv pověstí a legend,“ vysvětluje Jitka Janečková, která se nyní ve
Vítaném hostovi chystá přiblížit činnost
dámských i dalších spolků v Plzni.
O zapomenutých osobnostech, které
působily v Plzni, zase píše Alena Skalová
(na snímku). „Nejprve jsem se věnovala
malířům,
potom vlastivědným
pracovníkům a v letošním roce
pedagogům.
Nestačím
se mnohdy
divit, co ti
lidé
dokázali a stihli
za
svého
života vykonat. Fascinuje mne jejich houževnatost
a pracovitost. Například Josef Rous učil
na ekonomických školách, pracoval jako
účetní, byl členem zkušební komise, spolupodílel se na osnovách pro ekonomické
školy, napsal jedenáct knih o účetnictví,
zabýval se také hydrologií, klimatologií
a dokonce psal verše a knihy s regionální tematikou, propagoval turistiku. A to
není zdaleka všechno,“ popisuje Alena
Skalová.
Právě o takových lidech je potřeba informovat. „Jsou málo známí a nedocenění. Pro mne samotnou je úspěch v soutěži velmi příjemným povzbuzením do
další práce. Pomáhá nám popularizovat
archivnictví a lidi, kteří se jím zabývají.“
Stejný názor má také Jitka Janečková.
Soutěž nazvaná Média na pomoc památkám se koná každoročně, určena je
pro novináře a žurnalisty. Akci pořádá
občanské sdružení Pro Bohemia spolu
se Syndikátem novinářů České republiky. Smyslem je povzbudit a ocenit nejvýznamnější publicistické počiny, které
se snaží vyvolat spoluodpovědnost veřejnosti za kulturní dědictví a probouzet povědomí občanů o kulturní minulosti naší
země.
Oceňována jsou publicistická díla dokumentující péči o kulturní historii, dále
se hodnotí původní články, rozhlasové
i televizní relace a internetové portály,
které byly zveřejněny vždy od 1. ledna do
31. prosince příslušného roku.
(an)
sobě stojících tenkých stél, tedy vztyčených plochých desek.
Zobrazení v nadživotním měřítku odkazuje k velikosti generála G. S. Pattona,
spojení obou desek pak připomíná motiv
vítězného oblouku. Na výrobu památníku byl použit takzvaný corten, zvláštní
druh oceli, jež má volně upomínat na
materiál pancíře generálových tanků.
Podle týmu autorů má volba materiálu
i další asociace. Základní charakteristikou kovu je, že jej nelze snadno utvářet
a vyjadřovat v něm subtilní psychologické odstíny jako v bronzu, naopak působí
přímo, autenticky, je pevný, drsný, tvrdý.
Kresba v něm je ostrá, pádná, odkazuje
k vlastnostem tvrdého a nekompromisního vojevůdce, který se musí umět rozhodovat.
(red)
V Lochotínském parku
je Artušův stůl
Artušův stůl je novým objektem, který je
k vidění v Lochotínském parku. „V historických dokumentech o Lochotínském
parku je o Artušově stolu zmínka, ale nikde
nebyla nalezena dokumentace jeho ztvárnění. Proto byla na zhotovení vypsána
soutěž a na základě jejích výsledků umělecké dílo zhotovil klatovský sochař Václav
Fiala,“ říká Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně. Obelisk se stal
součástí rozsáhlé revitalizace parku, která
začala v srpnu 2012. Park byl otevřen letos
2. června. V rámci stavby byl zrekonstruován hudební pavilonek, který byl v areálu
amfiteátru, ale nyní je přístupný. Nejdůležitější částí obnovy parku se stala zeleň.
„Vysázeli jsme 130 nových stromů, půdopokryvné keře a trvalky. Výrazně by se
měla projevit obnova travnatých ploch,“
vysvětluje Hana Hrdličková.
Dokončená část obnovy Lochotínského
parku stála 29 milionů korun včetně DPH.
Stavba je financována z Regionálního
operačního programu NUTS II Jihozápad. Město Plzeň uhradí 15 procent ceny
stavby.
(red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Službu Senior Expres si lidé velice oblíbili
Starší a handicapovaní obyvatelé města mají o přepravu dvěma vozidly velký zájem
Obliba dopravní služby Senior Expres
u dříve narozených Plzeňanů stoupá. Vyplývá to z analýzy, kterou má k dispozici
Odbor sociálních služeb Magistrátu města
Plzně. Ke komfortní a flexibilní přepravě seniorům a handicapovaným lidem
slouží od loňska dva vozy, které přijedou
na zavolání od 6 do 22 hodin. „Aktuálně
máme k dispozici data, která vyhodnocují roční provoz a jednoznačně dokladují
nárůst zájmu a obliby Senior Expresu.
V průměru je každý měsíc přepraveno 500
cestujících, nejexponovanější je doba mezi
6. až 16. hodinou. Počet ujetých kilometrů za rok provozu atakuje hranici 53 tisíc
a nejdelší jednorázová jízda na objednávku činila 254 kilometrů do Rychnova nad
Kněžnou,“ říká Alena Hynková, vedoucí
magistrátního odboru sociálních služeb,
který službu garantuje. Jediný údaj, který
není zcela optimistický, je podle ní počet odmítnutých zájemců, představuje
v průměru 130 osob měsíčně. „I při časově
plně vytížených dvou vozech nelze bohužel uspokojit všechny. To je pro nás důvod
k zamyšlení,“ uvádí Alena Hynková s tím,
že tyto informace budou zpracovány pro
vedení města.
Město Plzeň se rozhodlo radikálně změnit systém dopravy pro seniory
a zdravotně postižené před více než ro-
Plzeňská architektura
se představí před knihovnou
Plzeňská architektura v novém tisíciletí,
to je název výstavy, která na začátku léta
zpestří prostor před Studijní a vědeckou
knihovnou Plzeňského kraje. Od pondělí
29. června do čtvrtka 23. července tam
budou k vidění příklady toho, co v Plzni
v posledních patnácti letech vzniklo. Očima profesionálních fotografů se zájemci
budou moci podívat nejen na stavby určené ke kulturnímu či sportovnímu vyžití,
ale i na zajímavé rodinné a bytové domy,
sídla firem či na mosty a lávky. Chybět nebudou ani vybrané interiéry. Vernisáž se
uskuteční 29. června v 17 hodin.
(red)
Z dopisů čtenářů
Všem, kteří se podíleli na zajištění
oslav osvobození Plzně americkou
armádou k 70. výročí ukončení války,
patří veliký dík. My, co jsme prožili
nálety, přišli o své drahé buď popravou, nebo umučením v koncentračních táborech, nemůžeme popsat
slovy, co jsme prožívali při příchodu
amerických vojsk. Děkování, děkování a zase děkování a štěstí, když
jsme si s nimi podávali ruce. Setkání
s americkými veterány, které musíme
obdivovat, že i v tak vysokém věku se
každoročně vydají na cestu do Plzně
na oslavy osvobození, působilo letos
opět emotivně. V konvoji, který projížděl Klatovskou třídou, jeli i veteráni a my jsme si s některými mohli
podat ruku. Tisíce lidí jim při jejich
cestě mávaly. Na setkání u pomníku „Díky, Ameriko!“ jsem měla slzy
v očích, protože s některými z nich
se už nesetkáme. Buď odejdeme my
starší, nebo některý z veteránů. Proto ještě jednou veliké díky všem, kteří
se oslavám věnovali, byly krásné.
Bohumila Šmolíková
předsedkyně Krajské rady Svazu
důchodců České republiky
Ani dvě vozidla určená pro službu Senior Expres na pokrytí zájmu nestačí Foto: archiv
kem. Odbor sociálních služeb magistrátu
ve spolupráci s Plzeňskými městskými
dopravními podniky provedl opakovaná
šetření a měření efektivity provozu linky
Z 72 a zpracoval novou koncepci, která
přenastavila služby s důrazem na zvýšení přepravního komfortu, zejména pro
seniory starší 70 let, invalidní důchodce
a držitele průkazů ZTP a ZTP/P. Vedle
pořízení dvou nových vícemístných vozů
Renault Master, určených pro přepravu zdravotně handicapovaných dětí do
a z plzeňských škol, přineslo schválení
koncepce i pravidelnou kyvadlovou dopravu osob se zdravotním postižením
do Centra pobytových a terénních služeb Zbůch, za níž město v tomto roce
obdrželo i prestižní cenu Mosty 2014,
udělovanou Národní radou osob se
zdravotním postižením České republiky. Největší zájem veřejnosti ale vzbudil projekt pod názvem Senior Expres,
který v nové koncepci města vystřídal
neefektivní, minimálně využívanou au-
tobusovou linku Z 72 a plzeňským seniorům nabídl dopravu na zavolání. Jeho
součástí je nonstop dispečink, dostupný na jednom telefonním čísle, tedy na
601 381 381.
Senior Expres vyjel poprvé 1. dubna
2014 a už po měsíci provozu bylo evidentní, že jedním vozem poptávku nebude možno uspokojit. „V době příprav
nebylo možno odhadnout, nakolik bude
vůz vytížen. Vyplývalo to ze skutečnosti,
že služba je určena seniorům starším 70
let, což je kategorie, která v prostředcích městské hromadné dopravy cestuje
v Plzni zdarma. Navíc město je velmi hustě protkáno sítí dopravních linek, spoje
jsou většinou nízkopodlažní, tedy vstřícné potřebám dříve narozených. I přesto
byl zájem plzeňských seniorů o přepravu
od počátku enormní, takže po třech měsících provozu bylo jasné, že je nezbytné
posílit službu o další vůz,“ vzpomíná Alena Hynková.
Služba začínala s jedním vozem Škoda
Fabia Combi. „To s ohledem na potřeby
cílové skupiny nebylo úplně optimální
vozidlo. S důrazem na komfort přepravy
cestujících jsme proto ve shodě s odborem sociálních služeb rozhodli o vypsání
výběrového řízení na nákup vozů, které
lépe odpovídají požadavkům na pohodlí
dříve narozených, zejména při nastupování a vystupování z vozidla. Aktuálně
tak máme dvě nová vozidla Volkswagen
Caddy určená pro tuto službu,“ konstatuje Jiří Ptáček, provozní ředitel Plzeňských
městských dopravních podniků. (red)
Pátá naučná říční stezka povede údolím Úhlavy
Projekt naučných říčních stezek na území města Plzně míří do finále. V úterý
23. června v 17 hodin se za plzeňským
Škoda sport parkem otevře už pátá stezka, tentokrát údolím Úhlavy.
Součástí akce bude křest tradičního tištěného průvodce, který bude zájemcům
zdarma k dispozici, i hudební vystoupení
vokální skupiny Tutti Voci a komentovaná
prohlídka proti proudu Úhlavy až do Hradiště v doprovodu autorky textu průvodce
Kateřiny Caisové.
Informační tabule podél řeky připravil
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně ve
spolupráci se Správou veřejného statku
města Plzně v rámci mezinárodního projektu REURIS.
Úhlava je jedinou řekou na území města
Plzně, která nebyla nikdy stavebně regulována, a zůstala tak přirozeným tokem. Je
zdrojem pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko i celou plzeňskou aglomeraci.
„Žijí v ní dokonce larvy chrostíků, což je
významný indikátor čistoty vody. Neskutečně bohaté biotopy a proměna řeky od
horské bystřiny na úpatí Pancíře přes lužní řeku po meandry a peřeje před Plzní se
staly dokonce inspirací pro expozici Česká
řeka v plzeňské zoologické zahradě. Řeka
je zajímavá rovněž velkým množstvím mlýnů, které se zde v minulosti nacházely. Dva
z nich, v Černicích a Radobyčicích, jsou
v provozu ještě dnes jako malé vodní elektrárny,“ vysvětluje autorka průvodce Kateřina Caisová z Krajského centra vzdělávání
a Jazykové školy v Plzni.
„V rámci komentované prohlídky, která naváže na otevření naučné stezky, se s
průvodkyní vydáme od soutoku Radbuzy
s Úhlavou přes příkopy a valy pravěkého
halštatského hradiště do původní obce
Hradiště. Zájemci si budou moci samostatně prodloužit výlet dále do Černic a Radobyčic až k vrchu Valík. Procházka po celé
trase naučné říční stezky dlouhé 5,5 kilometru zabere příjemné dvě hodinky chůze,“ láká k toulkám říční krajinou Úhlavy
vedoucí ateliéru životního prostředí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Pavlína
Valentová.
Průvodce naučnou stezkou je k dispozici
v elektronické podobě na webových stránkách města www.plzen.eu/obcan/o-meste/multimedia/ebook/knihy/ebook-naucna-stezka-udolim-uhlavy.aspx.
Tištěná verze bude zájemcům distribuována po akci prostřednictvím Turistického
informačního centra na náměstí Republiky. Všechny stezky jsou vhodné pro pěší,
cyklisty i maminky s kočárky.
(red)
Teplárna i letos rozšiřuje síť horkovodů
Čtyři sta kilometrů potrubí, tedy jako
vzdušnou vzdálenost z Plzně například
do Lublaně, obhospodařuje ve městě Plzeňská teplárenská.
Každoročně se snaží tyto rozvody udržovat, ale ještě k nim nějaký kilometr přidat a připojit další zákazníky, kteří chtějí
využít cenových a provozních výhod centrálního zásobování teplem v Plzni. Vzhledem k tomu, že na okrajích Plzně už řadu
let není rozsáhlejší výstavba, soustřeďuje
se rozvoj teplárenské sítě spíše na střed
města. V posledních pěti letech byla na
teplárnu připojena budova krajského
ředitelství policie, část areálu univerzity, Úřadu městského obvodu Plzeň 3,
atletický stadion, pojišťovna Kooperativa, Nové divadlo a radnice na náměstí
Republiky. Letos bude položen horko-
vodní řad a přípojky k němu například
v Koperníkově ulici, kde náklady dosáhnou pěti milionů, pak v ulicích Poděbradova a Karlova za 3,45 milionu
a v Částkově ulici za čtyři miliony korun.
Už začátkem letoška byl připojen areál
DEPO2015 v Cukrovarské ulici nákladem 1,3 milionu korun a ulice Barrandova za 0,8 milionu korun. Celkově investuje Plzeňská teplárenská v roce 2015 do
rozvoje sítě 30 milionů korun.
Dalších 30 milionů si vyžádají rekonstrukce technologií předávacích stanic
neboli výměníků. Například předávací
stanice v ulici Růženy Svobodové bude
rekonstruována kompletně, takže v uvolněném prostoru vzniknou parkovací místa pro vozy záchranného sboru. Úspěšné
získávání nových zákazníků a s ním spojené rozšiřování horkovodní a teplovodní
sítě, která už měří přes 400 kilometrů, je
jednou z cest, jak udržovat výrobu tepla
v Plzeňské teplárenské na dosavadní
úrovni, což má významný vliv na ekonomiku provozu podniku.
(PI)
Pokládání horkovodů v Koperníkově ulici
sice znepříjemňovalo život řidičům, ale
obyvatelům přinese levnější teplo už v příští topné sezóně a všem Plzeňanům v centru
čistější ovzduší.
Foto: archiv
Hasiči předvedou
vyproštění tonoucího
Už 7. ročník Plzeňského dne s Integrovaným
záchranným
systémem
připravují hasiči, policisté, strážníci,
zdravotnická záchranná služba, vodní záchranná služba, Český červený kříž, policejní klub MuSaDo, BESIP a magistrátní
odbory bezpečnosti a prevence kriminality
a odbor krizového řízení. „Návštěvníci se
mohou těšit na bohatý program, například
dobrovolní hasiči ve spolupráci s vodní záchrannou službou předvedou vyproštění
tonoucího, k vidění budou ukázky likvidace
požáru nebo slaňování a Správa informačních technologií města Plzně provede ukázky letu dronů. K vyzkoušení bude simulátor
nárazu i převracení a možnost změření
sil při zkoušce zručnosti. Pro školáky jsou
připraveny vědomostní a zkušenostní soutěže,“ říká Aleš Průša, vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu
města Plzně. Akce se uskuteční v prostoru
za Obchodním centrem Plaza 24. června
a jako každoročně ji zahájí vystoupení mažoretek.
(red)
VÝMĚNA
PLZEŇSKÉ KARTY
Už více než šest a půl tisíce žádostí o výměnu Plzeňské karty evidují pracovníci
Plzeňských městských dopravních podniků. V červnu bude probíhat výměna
karet s čísly 15 000 až 24 999 a v červenci
s čísly 20 000 až 29 999.
Dopravní podnik také upozorňuje,
že nyní lze pomocí bezkontaktní bankovní karty koupit jízdenku ve všech
autobusech a trolejbusech městské
hromadné dopravy. Vozidla jsou vybavena vždy jedním zařízením (Cardmanem), které pracuje nejen s bezkontaktní bankovní kartou, ale i se všemi
verzemi Plzeňské karty.
Do konce června by měl být takto
vybaven celý vozový park. „Nákup jízdenky prostřednictvím bezkontaktní
bankovní karty vnímáme jako vhodný
doplněk k systému Plzeňské karty,“
vysvětluje Michal Kraus, předseda
představenstva Plzeňských městských
dopravních podniků. „Zároveň tím zvýšíme dostupnost jízdného především
pro mimoplzeňské nebo zahraniční zákazníky,“ dodává.
(red)
Na olympiádě rozdělí
150 sad medailí
Letošní Hry VII. letní olympiády dětí
a mládeže bude hostit od 14. do 19.
června Plzeň. Přijede na ně 2300 mladých sportovců, kteří se utkají v 18
sportovních disciplínách a budou mezi
sebou zápolit o více než 150 sad medailí.
Zahajovací ceremoniál se odehraje
na zimním stadionu, tedy v Home Monitoring Aréně, která je domovským
stánkem plzeňských hokejistů. „Diváci i mladí sportovci se mohou těšit na
hudební, taneční a pohybovou show
plnou intergalaktických efektů,“ zve
na zahajovací ceremoniál jeho režisér
David Cody. Po úvodním představení
maskota Olyho, sportovního nadšence,
který po odhalení českého sportovního
potenciálu na své pouti vesmírem přistane právě na plzeňském stadionu za
doprovodu nečekaných efektů, bude
následovat defilé krajských výprav,
slib sportovců a rozhodčích či zapálení
olympijského ohně.
Slavnostním večerem bude provázet
populární sportovní komentátor a moderátor Petr Svěcený. Zahajovací ceremoniál hudebně doprovodí orchestr Tremolo z Třemošné pod vedením dirigenta
Dalibora Bárty. Závěr večera pak bude
patřit koncertu oblíbeného českého zpěváka Marka Ztraceného. (red)
S T R ANA 4 / červen 2015
PLZEŇ 2015
Centrum města obsadí španělské obří loutky
Součástí třídenní akce budou unikátní představení, akrobacie, originální hudba a tvůrčí dílny
Ohromující show španělských obřích
loutek Carros de Foc uvede letošní mimořádný ročník festivalu Skupova Plzeň, pořádaný u příležitosti projektu
Plzeň – Evropské hlavní město kultury
2015. Při přípravě unikátního festivalu,
oslavujícího světové loutkářství v celé
jeho šíři, spojily síly Divadlo Alfa, společnost Plzeň 2015 a ArtProm.
„První část festivalu bude věnovaná
produkcím pod širým nebem, druhá
přehlídce současných špičkových inscenací ze čtyř kontinentů. Festival
zahájí open – air víkend loutkářského
umění od pátku 28. srpna do neděle
30. srpna s unikátním hostem, katalánským souborem obřích průvodových
loutek Carros de Foc. Společně s nimi
se sejdou v ulicích Plzně nizozemské
zvířecí loutky divadla La Pavana, francouzský loutkářský stan Divadla Risorius, domácí mistři z Divadla V boudě
a řada dalších loutkářských souborů,“
slibuje ředitel Divadla Alfa Jakub Hora.
Centrum Plzně bude ve znamení loutkového divadla od dopoledních hodin
až do večera. Každou hodinu začne na
jedné ze scén na náměstí, v sadovém
okruhu nebo v Muzeu loutek předsta-
vení. V dílnách v sadovém okruhu si
budou moci malí i velcí vyrobit loutky.
V centru města budou během dne přítomny i španělské obří loutky, k večeru
pak postavy ožijí a začnou vyprávět svůj
příběh. „Vzniká unikátní představení,
které je jedinečné a už se nikde na světě
nebude opakovat. Připravuje ho mezinárodní tým a hlavní roli v něm hrají nejen loutky. Kolem nich bude ještě zhruba stovka lidí,“ vysvětluje Jakub Vedral,
hlavní režisér příběhu.
Loutky, které diváci potkají po tři dny
v ulicích města, budou mluvit česky
a poprvé v historii souboru se předvede
všech osm najednou. Je to také jejich
premiéra v České republice. Projek doplní originální hudba, akrobacie či práce se světlem.
Představení se odehraje celkem třikrát, každý den se stejným příběhem,
aby se diváci mohli vystřídat. Menší
loutky budou k vidění již během dne
na náměstí a v Křižíkových sadech,
večer se pak odehraje hlavní program
v DEPO2015.
Více informací je na webových stránkách www.plzen2015.cz/obriloutkyvplzni
a www.skupovaplzen.cz.
(mr)
Na Rock for People Europe vystoupí i Motörhead
Hudební legendy i progresivní jména
současné evropské scény v kombinaci
s nenapodobitelnou atmosférou industriálního prostředí DEPO2015 nabídne od
3. do 5. července festival Rock for People Europe jako součást projektu Plzeň
- Evropské hlavní město kultury 2015.
Hlavním lákadlem bude proslulá britská rock'n'rollová kapela Motörhead. Ze
sousedního Rakouska přijedou pionýři
elektroswingu Parov Stelar, kteří na velkém pódiu předvedou taneční show. Mezi
dalšími taháky festivalu jsou například
Guano Apes z Německa, kytarista a skladatel Fink, hitmakeři The Ting Tings či
enfant terrible ostrovní scény, muzikant
a zpěvák Peter Doherty. Milovníky indie
rocku potěší držitelé ceny European Border Breakers Awards za nejlepší nový evropský hudební počin roku 2013, finská
parta French films. Celkem se lze těšit na
bezmála stovku kapel a DJs z celé Evropy.
Zastoupení budou mít na Rock for
People Europe i stálice české hudební
scény. Například Vojta Dyk s jeho B-Side
Bandem, Skyline, Vladimir 518 a další.
Součástí budou také vystoupení plzeň-
ských kapel, které vzešly z otevřené výzvy
pořadatelů festivalu. Z bezmála čtyř desítek přihlášených vybrala porota v čele
s ředitelem festivalu Michalem Thomesem kapely Donnie Darko, Johnny Survived a Love Earth. „Rock for People Europe bude kultivovanou oslavou evropské
hudby a kultury. Věříme, že se obyvatelé
Plzně stanou součástí tohoto výjimečného svátku – festivalu s mnoha podobami
a pestrou třídenní náplní,“ vzkazuje za
pořadatele Michal Thomes.
Konání festivalu bude mít dopad i na
okolí areálu DEPO2015, který se v té době
otevře jen návštěvníkům akce. Uzavřou
se ulice Černická, Presslova, Cukrovarská
a Heldova. Pro obyvatele budou připravena
místa pro náhradní parkování. Pořadatelé
se obyvatelům zmíněných ulic omlouvají
za dočasný snížený komfort a jako formu
kompenzace nabízejí volné vstupy na celý
festival. Zájemci s trvalým bydlištěm v ulicích, jichž se omezení týkají, mohou napsat do 20. června na e-mailovou adresu
[email protected]. Více informací
o programu a vstupenkách je na webových
stránkách www.rockforpeople.cz.
(mr)
Obří loutky budou moci obdivovat obyvatelé i návštěvnící Plzně.
Sokolská župa zve
na slavnosti pohybu
Do „Plzeňských slavností pohybu“, který přihlásila Sokolská župa Plzeňská do
projektu Plzeň - Evropské hlavní město
kultury 2015 s myšlenkou propojit kulturu s pohybovými aktivitami, se lze zapojit 27. a 28. června. Součástí bude účast
v pódiových a stadionových skladbách,
i bohatý kulturní program v různých částech města. „Usilujeme o to, aby se Plzeňské slavnosti pohybu staly propagací
sportu pro všechny od rekreačních forem
a aktivit až po vrcholový sport. Chceme
veřejnosti přiblížit a ukázat nejen naší
činnost, ale i zdravý životní styl,“ zve náčelník župy Pavel Strejček.
Program začíná v pátek 26. června
v Lochotínském amfiteátru stužkováním
praporů, ukázkami pohybových skladeb.
Skončí koncertem operní pěvkyně Evy
Urbanové a Petra Dvorského. V sobotu se
mimo jiné konají pohybová cvičení a v neděli si pak zájemci ověří vlastní fyzickou
zdatnost. U Tyršova mostu v Doudlevcích
Sokolové odhalí znovuobnovenou desku
Miroslava Tyrše.
(mr)
Foto: archiv
Špičky taneční scény
se představí na festivalu
Mezinárodní festival současného tance
a pohybového divadla Tanec Praha, který
do České republiky již od roku 1989 přiváží špičky světové taneční a pohybové
scény, zavítá od 15. do 25. června i do
Plzně.
Poprvé přijede proslulý německý
soubor Sasha Waltz & Guests, který 15. června v DEPO2015 představí legendární inscenaci Travelogue
I – Twenty to Eight. Toto dílo vyneslo
Sashu Waltz mezi nejvýraznější světové
choreografické osobnosti. 25. června
se diváci mohou těšit na vrcholné dílo
Histoire de l’imposture valonské dvojice Mossoux-Bonté
Festival do programu zapojuje plzeňské partnery a umělce, konat se bude
především ve veřejném prostoru v centru města. 17. června se v DEPO2015
odehraje oceňované představení One
Step Before the Fall Markéty Vacovské, Lenky Dusilové, Spitfire Company
a Damúzy. Ve spolupráci s Divadelním
létem pod plzeňským nebem uvede choreografka Adéla Laštovková–Stodolová
ten samý večer inscenaci Malá smrt.
Festival nabídne i sérii představení
pro děti. Více na webových stránkách
www.tanecpraha.cz.
(mr)
Japan Fest předvede tradiční a moderní umění
Mezinárodní festival japonské kultury,
který představuje řadu vynikajících japonských umělců z oblasti hudby, tance,
divadla, výtvarného a digitálního umění,
se koná v Plzni i díky podpoře japonské
nadace EU Japan Fest. Na výstavě Sho
- Mistři současné japonské kaligrafie budou k vidění díla nositelů nejprestižnějších ocenění z kaligrafických soutěží. Vedle klasických stylů je možné se seznámit
také s moderními a avantgardními formami tohoto umění, které v Japonsku považují za disciplínu nadřazenou malířství.
Japonským románem Písečná žena
se inspirovalo vystoupení tanečního
souboru Nanohach. V rámci festivalu
Tanec Praha navštíví Plzeň experimentální japonští tanečníci Yukio Suzuki
s představením „Licking the dust“. Do
podstaty tance butó přijede Plzeňany zasvětit hostující profesor katedry
asijských a afrických studií Univerzity
v Lublani Ryūzō Fukuhara s vystoupením Dotek života. Kompletní program je na webových stránkách www.
plzen2015.cz/japanfest či v katalogu,
který je zdarma v Meeting pointu Plzně
2015 na náměstí Republiky. Vstupenky
na všechny akce jsou v předprodeji v síti
Plzeňská vstupenka.
(mr)
Japan Fest 2015
• 1. 6. - 5. 7.
• 13. 6.
• 16. 6., 17. 6.
• 18. 6.
• 20. 6.
• 21. 6.
• 22. 6. - 26. 6.
• 2. 7. - 11. 8.
Sho – Mistři současné japonské kaligrafie, Galerie Jiřího Trnky
NANOHACH – Suna No Onna (Písečná žena) a
Yukio Suzuki - Licking The Dust, Zámek Kozel – Anglický park
Yukio Suzuki - Licking The Dust, Mlýnská strouha
Yukio Suzuki - Licking The Dust, okolí kaple sv. Anny, Nečtiny
Ryuzo Fukuhara – Dotek života, Zámek Kozel – Anglický park
Ryuzo Fukuhara – Dotek života, DEPO2015
Ryuzo Fukuhara – Semena tance, kaple sv. Anny, Nečtiny
Ryoji Ikeda – Test Pattern [N°7], Nové divadlo – Black Box
ROZHOVOR
Jiří Bubeníček: Kvůli Pianu jsme s bratrem odjeli na Nový Zéland
První sólista baletu Semperopery v Drážďanech Jiří Bubeníček spolu se svým bratrem, dvojčetem Ottou, který je prvním
sólistou Hamburského baletu, působí
nejen na světových scénách, ale věnují
se svému souboru Les Ballets Bubeníček. Právě s ním se představí v červenci
v Novém divadle v Plzni. Bude to unikátní vystoupení, které zatím v Evropě nikdo neviděl a v Plzni se odehraje třikrát.
V závěru května přijeli oba bratři do Plzně domluvit podrobnosti a prohlédnout
si prostory. A Jiří Bubeníček si našel i čas
na rozhovor.
Proč jste si vybrali právě Plzeň?
Oslovil mě kamarád Petr Forman, který je uměleckým ředitelem projektu Plzeň
- Evropské hlavní město kultury 2015.
Známe se už dlouho, občas za mnou přijede. Vím, že dělá hezké a zajímavé akce.
Už jsme spolupracovali na projektu při
zahájení předsednictví České republiky
v Evropské unii. Tak jsem do toho šel znovu.
Nač se tedy diváci mohou těšit?
Na taneční představení, které bude
mít tři části. První se jmenuje L'Heure
Bleue. Dovolím si ho označit za elegantní a legrační. Tančíme na hudbu Johana
Sebastiana Bacha. Kostýmy jsou inspirovány dobou rokoka. Vytvářel je bratr
Otta stejně jako scénu. Podobné vystoupení vzniklo před dvěma lety pro Ameriku, ale v Plzni v Novém divadle bude mít
evropskou premiéru.
Druhá část se jmenuje Piano a je volně
inspirovaná stejnojmenným filmem, který se odehrává na Novém Zélandě. Máme
jej moc rádi. Kvůli představení jsme se vypravili až tam, abychom nasáli atmosféru.
Pobyli jsme na Novém Zélandě deset dní
a pořídili spoustu snímků včetně videa.
Část nahrávek bratr využil pro scénické zpracování, budou se promítat přímo
na jevišti. Hudební doprovod z filmu
jsme ale nevyužili, vystoupení doprovodí
například hudba Dmitrije Šostakoviče.
Kostýmy dělala francouzská návrhářka
Jiří Bubeníček
Foto: Rebecca Hoppeü
Elsa Pavonel. Piano mělo premiéru letos
v únoru v německém Dortmundu.
A v třetí části večera zatančíme s bratrem, ale to si necháváme pro plzeňské
diváky jako překvapení.
Dočetla jsem se, že představení bude
vytvářet mezinárodní tým?
Jsou v něm lidé ze Spojených států
amerických, Japonska, ale hlavně z Německa, třeba z Dortmundu, osvětlovač
je z Drážďan. Jeden tanečník je například člen Královského švédského baletu.
Jak se daří skloubit práce v divadle
s provozem vlastního souboru?
Je to náročné, strašně práce, musíme
dobře plánovat. Otto má na starosti navrhování kostýmů, komponování hudby
a scénografii. Já se věnuji choreografii,
všechny tři části představení jsou mé
kreace, a vedu zkoušky. Starám se také
o organizační a finanční záležitosti. Ale
práce nás moc baví, a to je nejdůležitější.
Vy žijete v Drážďanech, bratr v Hamburku. Kdy se potkáváte?
Vždyť je to jen čtyři hodiny vlakem,
takže žádná velká dálka. Trávíme spolu
třeba hodně často soboty a neděle. A já
mám cestování rád. Zrovna za chvíli
vyrážím do Drážďan, zítra tam tančím
v baletu Impressing The Czar od Wiliama Forsytha.
Jste v Plzni poprvé?
Nejsem, ale byli jsme tady s Ottou
předtím jen jednou. Podívat se na baletní
představení Popelka.
A líbilo se?
Líbilo.
Můžete srovnat podmínky pro balet
v Novém divadle v Plzni s některými
scénami, na kterých jste vystupoval či
vystupujete?
To se nedá srovnávat, divadlo v Drážďanech je tuším největší v Německu. Nelze to srovnat ani s Prahou, která má například krásnou Státní operu. Ale ta má
menší hlediště i jeviště. V Novém divadle
v Plzni je však moc příjemná atmosféra
i podmínky pro tanečníky. Všichni byli
moc milí. Jsme spokojeni a líbilo se nám
tady.
(an)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Stavbu stadionu ve Štruncových sadech hnaly spartakiády
Populární sportovní stánek lidé poprvé navštívili před šedesáti lety, v současné době se už chýlí ke konci jeho rekonstrukce
Právě před šedesáti lety v roce 1955 mohli sportovní nadšenci poprvé navštívit
stadion ve Štruncových sadech v jeho
původní, ale ještě nedokončené podobě.
A utkáním Evropské ligy mezi mistrovskou plzeňskou Viktorií a německým
Schalke 04 se 16. února 2012 otevřela
nová etapa již ryze fotbalového stadionu.
Na svém bývalém místě zůstala jen monumentální tribuna a také brána borců,
která je památkově chráněna. Celé období výstavby stadionu je nedílnou součástí
historie Viktorie Plzeň, která v roce 2011
oslavila sto let od svého založení.
Škoda se mění na Spartak
Ještě v roce 1952 se Viktoria jmenovala
Závodní sokolská jednota Škoda Plzeň,
na několik měsíců přijala název ZSJ Závody V. I. Lenina Plzeň, ale počátkem
roku 1953 už bylo všechno jinak. 30. ledna se konala v sokolovně ve Štruncových
sadech konference tělovýchovné jednoty,
na níž byl přijat nový název TJ Spartak
ZVIL Plzeň. Stavební komise měla za
úkol připravit výstavbu nového stadionu.
Měla 15 členů ze všech oddílů jednoty
a jejím prvním úkolem bylo rozhodnout,
kterou z mnoha alternativ podoby nového stadionu přijmout.
Konečně se začalo budovat
Stavební komise nakonec doporučila
návrh, který předložili architekt Zbyněk
Tichý a skupina Krpejš - Jílek - Fořt. Bylo
rozhodnuto a za nejvyšší podpory vedení tehdejšího podniku ZVIL dostala celá
výstavba sportovního areálu ve Štruncových sadech zelenou. Práce začaly
1. září 1953 a za pomoci nejmodernějších
strojů národního podniku Armastav bylo
dovezeno a přemístěno 41 tisíc kubických
metrů zeminy, položeno 1 500 metrů kanalizačního řadu a tři tisíce metrů drená-
Výstavba stadionu ve Štruncových sadech.
ží. Celá stavba byla nejdřív zařazena jako
akce „Z“, tedy měla se stavět brigádně za
účasti obyvatelstva, ale později se ukázalo, že tak náročná práce musí být zajištěna dodavatelským způsobem. Velkou
konkurencí brigádnických prací byla totiž v té době i výstavba přírodního divadla
na Lochotíně. Podle původního návrhu
měla být na novém stadionu i klopená
dráha pro cyklisty, ale ta byla vypuštěna
a zůstal jen atletický ovál. Také kolem
brány borců bylo hodně návrhů, až nakonec zvítězil ten, který počítal s masovými
vystoupeními, jako jsou spartakiády.
Práce urychlila první spartakiáda
Nový stadion sice vyrůstal, nikoliv ale
tak rychle, jak se předpokládalo. Připravovala se I. Československá spartakiáda
v roce 1955 a její krajské vyvrcholení
mělo být právě na něm. Proto byla hlavní
pozornost věnována především dobudování ochozů, plochy a přístupovým cestám. V místech, kde je dnes brána borců,
bylo jen velké oraniště, a proto bylo zamaskováno provizoriem. Z lešenářských
trubek se postavila malá tribunka pro 300
diváků. Hlavní tribuna ještě nestála, nebyl položen ani trávník, přesto se krajská
spartakiáda konala. 5. a 6. června 1955
na plochu nového, ale nedostavěného
stadionu nastoupilo sedm tisíc cvičenců
a po oba dny se na jejich vystoupení přišlo podívat vždy zhruba 30 tisíc diváků.
Krajskou spartakiádou v roce 1955 byl
stadion ve Štruncových sadech oficiálně
otevřen.
Trávník z Hradce u Stoda
Po spartakiádě pokračovaly práce na
dokončení stadionu položením trávníku
na fotbalové hřiště. Jakou trávu a jak to
udělat, navrhl František Wienfurter. Dojednal v Hradci u Stoda bezplatné dodání
Foto: archiv autora
Brána borců je památkově chráněna.
7 500 čtverečních metrů trávníku. Ráno
narýpaný trávník v Hradci byl ještě téhož
dne položen a odvážný záměr se podařilo
naplnit bezezbytku. Hradecký drn byl velice kvalitní, ani při deštích nikde nestála
voda, kterou stačily pobrat i velmi dobře
udělané drenáže. Fotbalová hrací plocha
byla jednou z nejlepších v celé republice.
Zatím se na ní hrála jen druhá liga, ale
brzo okusila i první.
Tribuna z Vítkovic
Velká tribuna byla v tehdejší době ojedinělá a nejlepší v celém Československu. A slouží velmi dobře dodnes. Už
v roce 1953 odborníci podniku ZVIL vypracovali návrh, který jen v črtách viděli
v německém odborném časopise. Autory
konečného projektu dvoupatrové tribuny
byli B. Kavan a J. Brabec z plzeňského
Stavoprojektu. Zhruba 450 tun ocelové
konstrukce dodaly Vítkovické železárny
a vlastní montáž provedli montéři Škodovky. Na to, jak se tehdy šetřilo s každým kilogramem oceli, to byl hodně
mistrovský kousek. Práce však opět nešly
takovým tempem, ale popohnala je Československá spartakiáda, tentokrát druhá v pořadí, která se konala v roce 1960.
Velké úsilí stavební komise jednoty a pracovníků podniku vyvrcholilo tím, že těsně před krajskou spartakiádou bylo vše
hotovo. Kapacita stadionu byla 35 tisíc
diváků, z toho 7 600 sedících na tribuně.
4. až 6. června 1960 se na travnaté ploše
vystřídaly tisíce cvičenců a na tribunách
Foto: archiv autora
dohromady 54 tisíc diváků.
Konečná kolaudace a slavné duely
Přestože již v roce 1960 sloužil nový
stadion svému účelu a v srpnu 1961 na
jeho trávník nastoupil Spartak Plzeň
k prvnímu prvoligovému utkání proti Nitře (2:2), drobné dokončovací práce pokračovaly. Trvaly až do 10. srpna 1963 do
kolaudačního řízení. Tak skončilo 10 let
výstavby a tělovýchovná jednota vlastnila
objekty za 27 milionů korun. Na stadionu
se konalo utkání s brazilským Flamengem v roce 1962, kvalifikační souboj Československa s Francií pro postup na OH
v Tokiu v roce 1963, duel s Bayernem
Mnichov v Evropském poháru PVP
v roce 1971 a další významná střetnutí.
Umělé osvětlení
Den 28. říjen 1969 byl svátkem nejen
pro republiku, ale i pro plzeňský fotbal.
Ve Štruncových sadech se při přípravném
utkání Škoda Plzeň - ČSR (reprezentace
jen České republiky, zvaná též Český lev)
poprvé rozsvítilo umělé osvětlení. Bylo
jedno z nejlepších v republice, dodala ho
západoněmecká firma R. A. Ott z Wiesbadenu a bylo nainstalováno na dva 75
metrů vysoké stožáry, které vyrobila Škodovka. Celkem 130 osvětlovacích těles
zářilo intenzitou 800 luxů. Český lev pod
vedením legendárního trenéra Rudolfa
Vytlačila tehdy zvítězil 4:2.
Úpravy a přestavba stadionu
Trávník z Hradce u Stoda se několikrát
měnil, a vždy, když byla hrací plocha ve
špatném stavu a čekala rekonstrukci, museli hrát fotbalisté na původním stadionu
Viktorie v Luční ulici. Od kolaudace stadionu ve Štruncových sadech v roce 1963
to bylo několikrát. Hrací plocha ve Štruncových sadech dostala postupně umělé
zavlažování, umělé vytápění. To už byl
stadion po rozpadu Tělovýchovné jednoty Škoda v majetku města Plzně, z jehož
rozpočtu se hradily veškeré další úpravy. V letech 2002 až 2003 se uskutečnila
rozsáhlá rekonstrukce tak, aby stadion
vyhovoval směrnicím Českomoravského
fotbalového svazu. Kapacita se snížila na 7 425 míst k sezení. Uvažovalo se
o výstavbě nového stadionu Viktorie Plzeň. Vedení města to však zavrhlo a přijalo variantu přestavby stadionu. S bouráním starých betonových ochozů se začalo
1. dubna 2011. V průběhu rekonstrukce
stačili na stadionu získat fotbalisté první
mistrovský titul, vybojovat Superpohár,
postoupit do play off Ligy mistrů. Vstup
do fotbalové Evropy se rodil už po zrušení atletické dráhy, posunutí hrací plochy
blíže k hlavní tribuně a na novém trávníku, který přivezlo do Plzně 15 chladících
kamionů. Specializované firmě z Nizozemska stačil na položení pásů dlouhých
15 metrů a širokých 2,4 metru jediný den.
V srpnu 2011 se začaly na nové tribuny
montovat sedačky. Stadion byl hotov
a ještě byla v poslední době prodloužena
tribuna u sokolovny. Dnes má Doosan
Arena kapacitu 11 700 míst k sezení,
z toho 5 500 sedaček je na hlavní tribuně.
Pavel Hochman,
Viktoria Plzeň
Rekonstrukce stála
už 420 milionů korun
Ještě letos se Plzeň pustí do dokončení opravy hlavní tribuny stadionu ve
Štruncových sadech, který postupně
přestavuje od jara 2011. Rekonstrukce komplexu si vyžádala včetně DPH
zhruba 420 milionů korun, pro letošní
investici je připraveno 45 milionů korun včetně DPH. Současně s ní by měla
Viktoria Plzeň - fotbal, z.s. podle dohody začít stavět na vlastní náklady dvě
rohové věže za desítky milionů korun.
Hlavní práce by měly začít o přestávce
mezi soutěžemi a pokračovat budou
minimálně do konce roku. To by měla
být hotova také první z věží.
(red)
Náves ve Lhotě čeká na podzim rozsáhlá revitalizace za téměř tři miliony korun
Radniční listy
na návštěvě
Náves ve Lhotě, která je původní částí
obce a na níž se často setkávají místní
obyvatelé, letos zkrásní. Tamní obvodní
úřad totiž plánuje rozsáhlou revitalizaci za
zhruba tři miliony korun.
Lhota na akci vyčlenila ze svého rozpočtu dva a půl milionu korun a město Plzeň
poskytlo dotaci 430 tisíc korun, které poslouží na výsadbu nových stromů, květinové záhony, zatravnění a vytvoření pěšin
z přírodního materiálu.
„Naše náves je takový středobod dění.
Konají se tam téměř všechny důležité
akce, naposledy třeba májka. Je tam kaple,
dětské hřiště, hospoda, a tak bychom chtěli tento prostor upravit, aby se tam lidem
líbilo,“ říká úřednice odboru životního
prostředí ve Lhotě Blanka Strejcová.
Součástí projektu je také vytvoření parkovacích míst, které na návsi chybějí. „Nepočítáme ale s žádným betonováním nebo
asfaltováním. Parkovací místa budou ze
zatravňovací dlažby, také tam vzniknou
Na návsi ve Lhotě budou květiny i nová parkovací místa.
na komunikaci zpomalovací prvky, aby se
celá oblast zklidnila,“ vysvětluje Blanka
Strejcová.
Foto: Alena Nová
V současnosti je podle ní na revitalizaci vydáno územní rozhodnutí, během
léta by měl obvod získat stavební povo-
lení a současně se uskuteční výběrové
řízení, aby se akci podařilo dokončit
v průběhu letošního podzimu.
Místní starousedlíci i noví obyvatelé
Lhoty, kteří se za posledních pět let dávají dohromady a spolupracují na mnoha akcích, tak získají důstojný prostor
k setkávání. „Společných programů
přibývá. A podílejí se na nich staro i novousedlíci. Dělají třeba bály, drakiády
nebo obnovili tradici masopustu,“ pochvaluje si Blanka Strejcová.
Ve Lhotě působí mimo Mušky - malá
umělecká školička i klub maminek, Sokol a Divadelní spolek Tadeáš guláš,
který připravuje řadu představení nebo
programů pro velké i malé obyvatele.
„Pracujeme už více než deset let. Každý
rok nacvičíme novou divadelní hru, kterou si i sami napíšeme. Letos pohádku
o Honzovi, který se našel,“ říká Miroslav Petr, který je principálem spolku
a píše ochotníkům scénáře.
Dodává, že letos v červnu s pohádkou, v níž si najdou své děti i dospělí,
vystoupili na zahájení Mezinárodního
folklorního festivalu v Plzni. Divadel-
• Městský obvod Plzeň 10 - Lhota
vznikl 1. ledna 2003 na základě Dohody o připojení obce Lhota k městu
Plzeň.
• Rozkládá se v jihozápadním okraji
Plzně na 389 ha.
• V roce 2008 zde již žilo celkem 900
obyvatel, dnes 1 147.
• Ještě v roce 2002 měla Lhota kolem
400 občanů, což dokazuje na vysokou dynamiku stavebního rozvoje
zdejšího území a předpokládaný trvalý růst počtu obyvatel.
ní spolek v posledních letech stmeluje
starousedlíky s novými obyvateli Lhoty,
kteří žijí například v lokalitě zvané podle majitele pozemků Polívkov.
Tadeáš guláš také pořádá ve Lhotě
každoročně dětský den, lampionový
průvod či živý betlém.
Neobvyklé jméno divadelní spolek
podle Miroslava Petra získal po kocourovi paní ze Lhoty, která byla kamarádkou zakladatelky spolku.
(an)
S T R ANA 6 / červen 2015F OT OS T R A N A
Speciální maorský rituál uvedl v Plzni výstavu malíře novozélandských Maorů a plzeňského rodáka Gottfrieda Lindauera. Portréty
maorských válečníků, vládců, právníků i běžných lidí jsou na Novém Zélandu součástí národního kulturního dědictví.
Foto: Martin Pecuch
Slavný cyklus Venuší plzeňského rodáka a designéra Ladislava Sutnara představuje
Galerie města Plzně. Ženských aktů je k vidění celkem 26.
Foto: Martin Pecuch
Desítku unikátních bronzových soch vystavuje v centru Plzně světově proslulá kanadská
sochařka českého původu Lea Vivot.
Foto: Eva Kriegerová
Nové Plzeňské lavičky zdobí Smetanovy sady v Plzni. Výtěžek z charitativní akce podpoří sdružení Help Me pečující o mladé lidi postižené dětskou mozkovou obrnou v plzeňském regionu a nově také občanské sdružení ProCit, jež pomáhá rodičům dětí s autismem.
Projekt už desátým rokem organizuje Rotary Club Plzeň Beseda, výtvarné návrhy laviček i jejich realizaci zajišťuje Fakulta designu
a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Foto: Michal Böhm
Lochotínský amfiteátr, který podstoupil rozsáhlou rekonstrukci za desítky milionů korun, čeká výjimečná událost. 26. června od 20 hodin
tam Divadlo Josefa Kajetána Tyla pořádá akci Noc s operou, během níž se představí špičkoví sólisté, sbor a orchestr opery společně
s legendami české opery Evou Urbanovou a Miroslavem Dvorským. Zazní nejkrásnější a nejefektnější české i zahraniční operní melodie,
například z Rusalky, Toscy, Carmen, Prodané nevěsty a dalších.
Foto: Michal Böhm
Stavba poříčního parku Vodní plochy Lobezská louka se chýlí ke konci. V údolní nivě řeky
Úslavy budou čtyři tůně. Vznikne zde i vodní svět s herními prvky pro děti. Veřejnosti by
měl být areál přístupný příští léto.
Foto: Michal Böhm
kulturní dění R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Na největší Živé ulici vystoupí stovky umělců
Centrum krajské metropole ožije o prázdninách hudbou, pouličním divadlem i výtvarným uměním
Multižánrový festival Živá ulice se bude
konat 22 dní. Radnice finančně podpoří
závěrečný koncert plzeňských kapel.
Centrum Plzně opanuje pouliční divadlo, koncerty, dětský program, food festival, Plzeň Fashion Days a mnoho dalších
akcí. Do západočeské metropole přijede
Miro Žbirka, Ivan Hlas, DVA, ale i zahraniční interpreti. Festival je jako každý rok
zdarma. „Letos bude zatím největší, co do
počtu festivalových dní i účinkujících,“
upozorňuje za organizátory Dominika
Antonie Skalová.
Živá ulice bude rozdělena do tří programových bloků. 13. až 19. července se lidé
mohou těšit na pouliční divadlo, které oživí Mlýnskou strouhu. V rámci divadelní
části se představí čeští interpreti a zahraniční performeři. Své umění předvedou
například soubory z Francie, Španělska
či Polska. Srpnový programový blok bude
patřit především hudbě. Od 10. do 23.
srpna se na sedmi scénách vystřídají Miro
Žbirka, Ivan Hlas, The Tap Tap či Čankišou. „Program letošního ročníku Živé
ulice bude hodně pestrý. Zvučná jména
Jako loni i v letošním roce vystoupí na festivalu Živá ulice řada kapel.
Opera Libuše zazněla po devětadvaceti letech
Po devětadvaceti letech uvedlo 9. května Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni
operu Bedřicha Smetany Libuše. Titulní roli ztvárnila Eva Urbanová a mohli
ji sledovat v přímém přenosu i televizní
diváci.
„Režisér, který má rád Smetanu a zejména jeho Libuši, může považovat za
štěstí, když se k režii tohoto titulu jednou
za život dostane. V oblastních divadlech
se Libuše po revoluci v podstatě nehrála,
také proto, že Smetana si přál, aby toto
dílo bylo uváděno pouze ve slavnostních
okamžicích českého národa. A my jsme
s vedením opery dospěli k závěru, že
v roce 2015, kdy je Plzeň Evropským
hlavním městem kultury, je pro nás významný každý okamžik. Takže jsme
naplánovali Libuši a budeme ji hrát
v běžném abonentním cyklu,“ říká ředitel
divadla Martin Otava.
Dodává, že on i šéf opery jsou režiséři, a proto se dohodli, že Smetanovo
veledílo ztvární společně. „Chceme tím
vyslat určitý signál, že jsme divadlo týmových hráčů. Je nám jedno, co kdo
konkrétně vymyslel, důležité je, aby to
c hyst á se
Nepřístupné zahrady
se otevřou veřejnosti
Běžně nepřístupné zahrady budou
13. a 14. června výjimečně otevřené pro veřejnost. Zájemci mají
možnost navštívit Luftovu zahradu
v Doudlevcích, ve které se nově představí obnovený historický altán, arboretum Sofronka, zahradu dominikánského kláštera na Jiráskově
náměstí, hřbitov Všech svatých na
Roudné. Bude možné navštívit i některé zahrady mateřských škol, které
se mohou pyšnit ekologickým programem. Za zajímavou zahradou si
lze udělat výlet i mimo Plzeň, třeba
do staré školy v Prusinech, kde se
o bylinkovou a zeleninovou zahradu
stará Občanské sdružení Ametyst.
Na střechu v Plzni pozve ENVIC.
Nadační fond Zelený poklad pořádá ve vybraných zahradách veřejnou sbírku, jejíž výtěžek je určen
na obnovu navštívených lokalit. Program je na internetových stránkách
www.vikendotevrenychzahrad.cz,
www.zelenypoklad.org nebo také na
www.svsmp.cz.
(red)
sloužilo Smetanovu i našemu společnému dílu,“ uvádí ředitel.
O režijní výklad Martina Otavy a Tomáše Pilaře opírá své scénografické řešení architekt Daniel Dvořák. „K mé obrovské radosti konečně prolomili inscenační
praxi jánošíkovských opasků a dalšího
pseudoslovanského balastu. Zdůrazňují
téma mýtu, rituálu, historické nezřetelnosti. Smetanova hudba je nesmírně živá
a barvitá. Z ní vychází i odpovídající dynamika scény a režijní akce. Oba režiséři
důsledně prosazují noblesní scénickou
důstojnost a nehmotnou monumentalitu plynoucí z umělecké závažnosti díla,“
míní Daniel Dvořák. Věří, že se podaří
vrátit Libuši z muzea voskových figurín
na soudobé operní jeviště.
Ústřední dvojici Libuše a Přemysla
ztvární kromě Evy Urbanové a Vratislava Kříže, kteří tyto role nastudovali již
v inscenaci Národního divadla v roce
1995, také letošní plzeňská držitelka Ceny Thálie Ivana Veberová a Martin Bárta.
Všechna představení Libuše budou vzhledem k délce trvání této opery začínat vždy
v 18 hodin.
(red)
Foto: archiv
V Plzni zazpívá
Suzanne Vega
Americká písničkářka Suzanne Vega
vystoupí 7. července v rámci projektu
Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015 v Měšťanské besedě. Autorku
a interpretku hitů Tom´s Diner, Luka,
Marlene on the Wall, Queen and Soldier doprovodí kytarista Gerry Leonard. Autorka, producentka, kytaristka a zpěvačka patří k nejvýraznějším
postavám neo-folkového hnutí z druhé
poloviny osmdesátých let.
Ráda svůj původ spojuje s New
Yorkem, kde začala ve druhé polovině sedmdesátých let vystupovat ve
folkových klubech, ovlivněna především Bobem Dylanem, Leonardem
Cohenem, Joni Mitchell, ale také třeba Lou Reedem. Její debutové album
z roku 1985 nadšeně přijala kritika.
Suzanne Vega aktivně spolupracuje
s Amnesty International, účinkuje
pravidelně na charitativních akcích
a pořádá také dobročinné koncerty
podporující děti.
(red)
doplníme o výrazné osobnosti současné
hudební scény, jakým je například uskupení DVA, jenž letos dostalo cenu Anděl
a má za sebou koncertní turné od Spojených států amerických přes Norsko až po
Rumunsko,“ říká Matěj Halaš, dramaturg
festivalu. Kromě hudby zaplaví centrum
města Plzeň Fashion Days, které se budou
konat od 20. do 21. srpna. Dva dny budou
věnovány food festivalu národnostních
menšin. Stejně jako každý rok bude scéna Proluka patřit dětskému programu.
Novinkou je projekt Živá galerie, který do
centra města přiveze výtvarné umění, objekty a instalace od studentů a absolventů
plzeňských uměleckých škol.
Akci už tradičně zakončí Festival polévky, a to v neděli 6. září. Budou je ve
čtyřicetilitrových kotlích vařit před zraky
diváků kuchaři z restaurací, začínajících
bister i neziskových organizací.
Zájemci mohou poznat nejrůznější
chutě a vůně a rozhodnout, kdo vaří nejlepší polévku v Plzni. Více informací je
možné nalézt na internetových stránkách
www.zivaulice.eu.
(red)
V Měšťanské besedě
začne zahradní sezona
Letošní „zahradní“ sezona v Měšťanské
besedě začíná 21. června, a to komedií
Na útěku v nastudování Divadla Ungelt,
v níž září Zlata Adamovská a Jana Štěpánková. František Němec a Petr Kostka
se předvedou 27. srpna v tragikomedii
Pan Halpern a pan Johnson. 3. srpna dorazí oblíbení Komici s.r.o. Tentokrát přijedou Miloš Knor, Iva Pazderková a Ruda
z Ostravy. O týden později Pavel Liška,
Tatiana Vilhelmová a další dorazí s oblíbenou Commedií dell´arte.
V polovině srpna zahrada Měšťanské
besedy propadne vančurovské atmosféře. Postarají se o to 16. srpna herci Divadelního spolku Kašpar a jejich Rozmarný
večer. Diváci se mohou těšit také na Krokovy Vary i hospodu U čtrnácti pomocníků, která bude o pauze otevřená i pro
ně. Co vše musí podstoupit prostá žena,
aby dostala k oltáři boháče, předvede Simona Stašová se Svatoplukem Skopalem
2. srpna ve hře Filumena Marturano aneb
Manželství po italsku.V případě nepřízně
počasí se akce přesouvají do sálu. Kompletní program je na webových stránkách
www.mestanska-beseda.cz.
(red)
Historický víkend ukáže Návrat panovníků
Historický víkend aneb Strašidla a mumraje plzeňské patří mezi už tradiční
akce, v letošním roce ji uspořádá v historickém centru od 12. do 14. června Nadace 700 let města Plzně v rámci projektu
Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015.
„Tentokrát se vše ponese v duchu
oslav 720. výročí založení Plzně,“
upřesňuje ředitel Nadace 700 let města
Plzně Miloslav Raboch. „Město navštíví
panovníci, jejichž jméno je s ním spjato,
budou mít scény s bohatým programem
na náměstí Republiky i v sadovém okruhu od Branky až po Mlýnskou strouhu.
Návštěvníci se mohou těšit na desítky
rytířů v plátové zbroji, historické automobily, rekonstrukci atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda
d´Este, průvod účinkujících včetně rytířů ve zbroji v sobotu v 11 hodin či obnovené představení Madona v plzeňské
katedrále. Dominanta města bude také
důležitou součástí večerních a nočních
programů. Pro děti bude opět připravena interaktivní dětská scéna a v sobotu
i v neděli se budou moci vydat na zábav-
nou cestu se soutěžemi i poučením – Pohádkové putování za panovníky,“ uvádí
Miloslav Raboch.
Zajímavostí budou také komentované prohlídky katedrály, budovy U Červeného srdce na náměstí Republiky
a historické budovy České spořitelny ve
Františkánské ulici. Sobotní večer bude
patřit tradičně strašidlům. Ve 21 hodin se
vydají na svůj oblíbený Vejšlap. Otevře se
i historické tržiště, budou bojovat šermíři, zazní dobová hudba. Program zakončí
vždy večer komponované představení
z historie Plzně nazvané Návrat panovníků a poté následuje audiovizuální show
Oživlá katedrála, kdy znovu zazní všechny zvony. V sobotu udělá za bohatým programem tečku ohňostroj.
Novinkou letošního roku budou i odpolední programy U Branky v týdnu
před samotným Historickým víkendem.
Vystoupí tam Skupina historického šermu Abaddon, ZUŠ B. Smetany, divadelní soubor Sebranka, ZUŠ Chválenická
a Pilsner Jazz Band. Podrobný program celé
akce je k dispozici na webových stránkách
www.nadace700.cz.
(red)
Pavel Batěk si zahraje detektiva Sherlocka Holmese
Jeden z nejznámějších příběhů Sherlocka
Holmese chystá na tuto sezonu festival
Divadelní léto pod plzeňským nebem.
Hororová detektivka Pes baskervillský se
v divadelní úpravě Petra Svojtky a Jiřího
Janků změní v komedii.
V hlavní roli proslulého anglického detektiva se představí plzeňský rodák Pavel
Batěk. Ten právě končí své úspěšné jedenáctileté působení v Divadle na Vinohradech a od 1. srpna se stává členem činohry
Národního divadla.
Na divadelních prknech v Plzni se objeví po velmi dlouhé době. „Než jsem šel studovat činoherní herectví na DAMU, hrál
jsem v amatérských souborech Okřídlený
vůl, Dialog a Spodina. Naposledy jsem tu,
myslím, vystupoval v roce 2004 ve hře To
i ono v divadle Dialog. Plzeňané mě také
mohli vidět v Divadle Alfa s projektem Salome, což je pásmo písní Karla Kryla,“ říká
Pavel Batěk.
Těší se i na spolupráci s režisérem Petrem Svojtkou, šéfem Městských divadel pražských, v jehož inscenaci Kráska
z Leenane hrál v Divadle na Vinohradech.
Pavel Batěk má na svém kontě řadu
zajímavých rolí a úspěchů. Například za
ztvárnění titulní úlohy v Büchnerově dramatu Vojcek získal nominace na činoherní
Herec Pavel Batěk a produkční Tereza Dubničková na čtené zkoušce.
Foto: Mirek Chaloupka
Cenu Thálie za rok 2009 a Cenu Alfréda
Radoka. Zahrál si v mnoha televizních
seriálech, mimo jiné První republika, Or-
dinace v růžové zahradě či Kriminálka
Anděl. Teď ho tedy čeká inscenace Prokletí
rodu Baskervillů aneb Pozor, zlý pes!
V roli Holmesova přítele dr. Watsona
bude Pavlu Baťkovi sekundovat Zdeněk
Velen, úlohu Henryho Baskervilla si zahraje Zdeněk Rohlíček, který patří ke
stálicím Divadelního léta.
V dalších rolích se objeví Marek
Adamczyk, Zdeněk Mucha, Michal
Štěrba a také umělecký šéf Divadelního
léta Vilém Dubnička. V jediné ženské
roli se představí Marta Dancingerová.
8. ročník festivalu se tradičně uskuteční v historickém centru Plzně. Divadelní léto se letos vrací do Proluky, kde
se v roce 2008 odehrálo úplně první
představení festivalu – Don Juan. Letošní premiéra Prokletí rodu Baskervillů tam bude k vidění od 29. června do
9. července. Po sedm dalších večerů pak
diváci v Proluce zhlédnou reprízy velmi
úspěšné loňské komedie Lhář s Romanem Zachem v titulní roli.
Ve spolupráci s Tancem Praha chystá
Divadelní léto do Proluky i dvě mimořádně zajímavá taneční a pohybová představení, Malá smrt se uskuteční 17. června
a NOs se odehraje 23. až 25. července.
Vstupenky na akce jsou k dostání prostřednictvím internetových stránek na
www.plzenskavstupenka.cz a také na
TicketArt .
(an)
S T R ANA 8 / červen PSALO SE
PŘED 26 LETY
„Jsme pro rázná opatření“
V průběhu letních měsíců roku
1989 se v tiskovém orgánu Krajského výboru KSČ v Plzni Pravda
v hojné míře objevovaly články
a především provolání nižších organizačních složek komunistické
strany nebo „pracovních kolektivů“ odsuzující manifest Několik
vět zveřejněný na konci června.
Manifest, který požadoval svobodu a demokracii, podepsaly
v krátké době tisíce občanů, proti
nimž režim rozpoutal hysterickou
kampaň.
„Kolektivy pracujících“ samozřejmě neměly ani potuchy, o čem
se v manifestu píše, protože jeho
text nebyl oficiálně publikován
a kusé informace se ke značné
části občanů dostávaly pouze prostřednictvím uvedených odsuzujících článků.
I proto se na schůzích nechali
někteří mladší členové KSČ slyšet,
že „kousek pravdy na tom pamfletu je“, a řada komunistů požadovala zveřejnění textu, protože
„bojovat proti výzvě může ten, kdo
zná její konkrétní obsah“.
Adam Skála
Archiv města Plzně
P R O V OL N Ý Č A S
Známí i zapomenutí lidé plzeňské opery
První česká Alžběta v Tannhäuserovi byla Marie Chlostíková
Marie Körbrová se narodila 29. června
1860 v Praze. Její herecká dráha začala
v útlém dětství. Když se rodina v roce
1868 přestěhovala na Zderaz, její spolužačka, pozdější plzeňská a brněnská
operní subreta Albína Haislerová, provdaná roku 1886 za kapelníka Engelberta Engelbertha, ji přivedla k herci
Chramostovi, který řídil v Prozatímním
divadle hry pro děti. Sotva desetiletá
Maruška debutovala ve hře Slepá tetička od Františka Pravdy. Začala navštěvovat hodiny zpěvu u svatovojtěšského
regenschoriho, profesora Josefa Foerstra. V 15 letech ji přijal do souboru Pavel Švanda ze Semčic pro obor naivních
a sentimentálních milovnic v činohře
s povinností zpívat v operním sboru.
V roce 1876 s ním přišla do Plzně.
Její první plzeňskou inscenací byla veselohra Julia Rosena Jako v nebi. V roce
1878 se v 18 letech provdala za o 10 let
staršího basistu plzeňské opery Josefa Chlostíka. V roce 1879 se rozhodla
studovat zpěv u pražského hudebního
pedagoga, někdejšího operního pěvce,
Gustava Appého, a následně u dramatické pěvkyně Terezy Boschettiové. 13. září
1879 vystoupila ve smíchovské aréně
v roli Lidunky v Blodkově opeře V studni
a ředitel Švanda ji přijal pro koloraturní obor a obor operní subrety. Zpívala
i v operetě a hrála v činohře, takže bývala
na jevišti téměř denně.
Magistrát nabízí
prostor v mázhauzu
Magistrát města Plzně nabízí k zapůjčení výstavní prostor v mázhauzu radnice
na rok 2016. Je vyhrazen pro neziskové organizace, školy či fyzické osoby.
Upřednostněna budou témata významných výročí či událostí vztahujících se
k Plzni. Informace včetně žádosti a pokynů jsou k dispozici na webových stránkách www.plzen.eu nebo na telefonním
čísle 378 032 509, kontakt Kristýna
Svátková, [email protected]. Žádosti je možné podávat do 31. července 2015.
(red)
M. Chlostíková Foto: Archiv města Plzně
Po sedmiletém manželství 16. května 1885 ovdověla. V té době stála na
vrcholu kariéry. 30. prosince 1885 se
stala první plzeňskou Carmen. Kapelník
Engelberth připravil operu poctivě, 50
zkoušek u klavíru, 11 společných a pět
ansámblových. To nebyla běžná praxe.
Překvapivou byla i volba Marie Chlostíkové pro hlavní roli. Carmen je určena
pro mezzosoprán a Chlostíková byla sopranistka. Dokázala však roli vdechnout
hluboký prožitek a u publika zvítězila.
Ač v soukromí po úmrtí manžela neprožívala nejšťastnější období, na jevištích
zářila. V roce 1886 zpívala v Národním
divadle Bětušku v Dvořákově opeře Šelma sedlák a dostala nabídku okamžitého
angažmá. Pavel Švanda ovšem požadoval v Plzni čtvrtletní výpověď, a tak ze
skvělé nabídky sešlo.
Po rozpuštění Švandovy společnosti přijala Marie Chlostíková angažmá
u ředitele Pištěka v Plzni. Roku 1887 se
znovu provdala, tentokrát za činoherce Jana Poláčka. Téhož roku excelovala
jako Milada v prvním plzeňském provedení Smetanova Dalibora. Po pěti letech
opět ovdověla. 16. ledna 1888 se konala
v Plzni česká premiéra Wagnerova Tannhäusera a v této opeře se stala první, a velmi úspěšnou, českou Alžbětou. V letech
1888 až 1891 a pak 1896 až 1897 působila v brněnské opeře. K hostování v Národním divadle dostala nabídku i v roce
1893, kdy za onemocnělou pěvkyni narychlo přebrala úlohu Jitky ve Smetanově
Daliborovi, a kritiky nešetřily chválou.
Roku 1896 se potřetí provdala za basistu Aloise Kunze, s nímž působila v Budilově divadelní společnosti v letech 1898
až 1900. V tom roce její manžel ukončil
angažmá. Z divadla odešla i Marie Chlostíková a zřídila si soukromou hudební
operní školu. Její manžel zemřel v roce
1916. Až do smrti 28. května 1943 žila
v ústraní v domku číslo 59 v Nové Huti.
Štěpánka Pflegerová,
Archiv města Plzně
H R A J E M E SI S PL ZNÍ ( 6.)
V předminulých a minulých Radničních
listech hledali nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky Hlavního nádraží v Plzni
a Velké synagogy od kreslíře a ilustrátora
Vhrsti. Obrázky nádraží se lišily v nápisu
hlavní, v semaforu, v kolejích, výšce hromosvodů a oknech v průčelí budovy. Mezi
obrázky synagogy byl rozdíl v nápise na
stánku s občerstvením, autě, semaforu
u silnice, oblacích a ve velikosti okna vedlejšího domu. Při losování měli nejvíce
štěstí Věra Ernestová a Miroslav Štolle,
kteří získávají po čtyřech vstupenkách
do zoologické a botanické zahrady a dal-
ší zajímavé ceny. Výhry jsou připraveny
v informační kanceláři radnice.
Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky
Černé věže. Poslouží jako omalovánky,
ale opět je mezi nimi pět rozdílů. Malí čtenáři mohou jejich seznam poslat s pomocí
dospělých do 26. srpna na adresu redakce. K dispozici je také e-mail [email protected]. Je třeba připsat heslo
Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte
a adresu. Výherce získá čtyři vstupenky
do Zoologické a botanické zahrady města
Plzně a další odměny. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou
automaticky zařazeny do speciálního slosování. Posílat je mohou do redakce postupně nebo najednou s poslední kresbou
na konci letošního roku.
Černá věž je pozdně gotická vodárenská věž, která bývala údajně součástí
opevnění města Plzně. Zásobovala město
vodou, když jí byl na začátku 16. století
nedostatek. Říční voda se čerpala do nádrže ve špici věže, odkud samospádem
stékala do kašen na náměstí. Podzemní
část veže je součástí prohlídkového okruhu plzeňského podzemí, do kterého je
vstup z Perlové ulice číslo 4.
(red)
V í me , k u d y
c ho d í me ? ( 6 . )
Soutěž inspirovaná názvy plzeňských ulic dnes pokračuje další
pěticí.
První dvě z nich jsou zároveň odpověďmi na naše soutěžní otázky
z minulého a předminulého čísla.
• Rychtaříkova – Jan Rychtařík,
plzeňský pedagog a pěvec, se narodil 1. května 1819 a zemřel 11. září
1902. Byl prvním ředitelem České
hlavní školy v Plzni.
• Boettingerova – Hugo Boettinger, malíř a karikaturista počátku
20. století, se narodil 20. dubna
1880 v Plzni a zemřel v prosinci
1934. Svá díla podepisoval pseudonymem Dr. Desiderius.
• Houškova – JUDr. Karel Houška
byl plzeňský purkmistr. Žil v letech
1833 až 1889.
• Kaplířova – Kašpar Kaplíř ze
Sulevic, český šlechtic, se narodil v roce 1541, byl popraven 21.
června 1621. Šlechtic pocházel
ze starého východočeského rodu,
byl to purkrabí Hradce Králové
a nejvyšší zemský písař. Skončil
na popravišti za účast na stavovském povstání.
• Karla Panušky – Karel Panuška,
divadelní ochotník a válečný odbojář, žil v letech 1900 až 1943.
SOUTĚŽ: Výherci čtvrté a páté
části naší soutěže se stali Hana
Švábová a Josef Brychcín. Každý
z nich získává fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Stejnou
knihu obdrží také jeden z vylosovaných, který zašle správnou odpověď na šestou soutěžní otázku,
jež je spojena se Strnadovou ulicí.
Víte, po kom byla tato ulice pojmenována? Odpovědi je možné posílat do 26. srpna na adresu redakce.
K dispozici je také e-mail [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?,
své jméno a adresu.
Zdroj: Encyklopedie ulic západních
Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: [email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy
Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 •
Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 10. června 2015