Kniha předků Aloise Sassmanna

Transkript

Kniha předků
rodiny Sassmannovy
z Českých Budějovic – Čtyř Dvorů
Husova 60/504, dříve Masarykova 108
L. P. 2009
MOTTO:
Hořely vesnice, padaly kroupy, hřměly blesky, plály požáry a vášně,
řítily se domy, lidé se rodili a umírali,
ale jméno zůstalo a rod stál.
Řetězce rukou, mužů se ženami a mrtví se živými,
krev v žilách, šepot srdce
a jména na náhrobcích vesnických hřbitovů
vázala se s názvy statků.
Bíle omítnuté chalupy s doškovými střechami a s černými krovy,
dubové stoly, bílé lavice, kůže na zdech,
barevné truhlice s kroužky,
bible s rodokmenem
přecházely z jednoho pokolení na druhé.
Pradědové, prababičky, lásky jara a podzimu,
životy smazané smrtí a dávnem,
činy pokryté rzí, práce zarostlé v prach,
těla rozpadlá v popel a srdce rozsvěcená v hvězdytoť historie selských rodů .
2
Výskyt příjmení Sassmann ve světě
Příjmení, které nosí naše rodina, se vyskytuje v různých dobách po celém světě a nemá jednotný
vznik. Dle současného stavu bádání mohu rozdělit vznik a výskyt příjmení Sassmann takto:
Označení příslušníka národa Sasů – již roku 1420 je uváděn v Duderstadtu v jižním Sasku
jistý Heinrich SASMAN, pak např. r. 1668 narozen ve Zwickau v Sasku Christian Sassmann,
1692 narozen Franss Henrich Sassman, luterán ve Vestfálsku,
Zkrácením příjmení Sassmannshausen v jižním Vestfálsku – rod Gilberta
Sassmannsahausena (*1550) vede až do pol. 16. století – jejich potomci v SRN a USA, kde
založili město Sassamannsville
Příjmení Sassmann u ruské židovské komunity – v Rusku a Londýně (roku 1913 připlul do
USA 25 letý Žid Chann Sasman ze Skaterinopolu v Rusku), 1904 žije v Londýně Žid Zise
Sasman
Sassmannové ve Velké Británii: roku 1806 pokřtěna v Londýně Martha Sasman, dcera
Thomase Sasmana a Marthy, roku 1822 pokřtěn Thomas Sasman v Suffolku, syn Williama
Sasmana a Mary Ann; dle sčítání lidu z roku 1881 žilo v Londýně 9 nositelů příjmení
Sasman
Sassmannové na ostrově Barbados: mezi anglickými osídlenci na ostrově Barbados z 16371800 (dle internetu) je uvedena i rodina Sasmanova
Příjmení Sassmann u Židů v USA (židovská vysoká škola v Kansas City, zde učitelkou
(1999) Židovka Kristina Sassmann
Sasmanové na ostrově Oahu v soustroví Hawaii: noviny Bulletin Staff z října 1998 uvádí, že
v běhu na 5 kilometrů – vyhrála 17 letá Shuana Sasman z města Kailua z ostrova Oahu
Příjmení Sassmann u Židů v Argentině – dle webové stránky argentinské židovské
genealogické společnosti je na hřbitově v Liniers pochován Saksman a Sasman
Sassmannové, reformovaní luteráni v USA: 1765 narozena v Pensylvánii Catherina Sassman
atd.
Sasmanové v Austrálii – dle australských novin Sunday Times byl r. 1899 nejužitečnějším
basketbalistou v Sydney 18 letý Shadley Sasman
Sassmannové v Brazílii – evangelíci v polovině 19. století; Anna Saßmannshausen, *1861 in
Hilchenbach oo 11. Nov 1881: Wilhelm Krämer (*1851 in Grund/Hilchenbach?,
Baumeister/Architekt aus Petropolis/BRAZILIE - po sňatku odsešel pár do Brazílie; listopad
1891: loď Tijuka z Hamburgu do Rio de Janeiro, Schlachter Ernst Saßmannshausen, *1863 in
Hilchenbach; roku 1894 se narodil v osadě Rolant a v evangelickém sboru v Taquara byl
pokřtěn Rudolf Jungton, syn osadníka Rudolfa Jungtona z Ruska a jeho ženy Huldy Emmy
Sasmann
Sassmannové v Mexiku (r. 1908 cestuje do New Yorku 30letá Němka Susanna Sassmannová,
bydlící v Mexiko City).
Příjmení Sasma, Zaszman, Sasman u Rumunů, Maďarů neznámého původu (roku 1909
cestuje do USA 24letý Josif Sasman, Rumun z Maďarska, bydlící ve Vasand. Maďarský
Rumun byl také na pč. 20. století 33letý Miklos Sasmann, bytem v Olandalya (?) v Maďarsku.
Příjmení Sassmann v Polsku: v diecézi Gliwice ve farnosti sv. Kamila v Zabrze (roku 1999)
kněz Meiczyslaw Sasman, člen kongregace kamiliánů, nar.1961. (+2008), v polských
Katowicích 1999 Bartosz Sasman.
Příjmení Sassmann v Nizozemsku – roku 1769 pokřtěn v Arnhermu Christian Sasman – jeho
rodina byla členem Nederlands Herrormde Kerk (Nizozemské reformované církve); roku 1750
oddán v Oestgeest – jižní Holandsko – Pieter Sasman s Pieterje Verhoef z Oeg. Roku 2003
uvádí telefonní seznam J.A. Sasmana v Tielu a S. Sasmana v přístavní městě Rotterdam.
Příjmení Sassmann v jižní Africe (Jihoafrická republika, Namibie) – při pátrání předků
Maneula Abduraghmana Sasmana jsem zjistil, že tito Sasmanové pocházejí z Malajsie a
Indonézie a dostali své příjmení po r. 1652, kdy byli jako otroci kolonizátora Kapského Města
Sasmanna (z Nizozemska) pojmenováni po svém pánovi; tito barevní Sasmanové jsou svým
vyznáním většinou muslimové;
V Jihoafrické republice jsou však ještě Sasmanové „bílí“. Jejich potomek – ekolog Mark Ian
Sasman se mi roku 2003 ozval e-mailem a sdělil mi, že se narodil v Bulawayo ve Rhodesii
(nyní Zimbabwe). Jeho otec i děd se narodili v Jihoafrické republice. Jeho pradědeček se
jmenoval Abraham Sasman a dle rodinného vyprávění připlul do Kapského Města kolem roku
1840. Jeho předci prý byli ze Skotska a Židé! Podal jsem dotaz na židovskou rodopisnou
společnost v jižní Africe a ta mi sdělila, že mezi Židy žádný Sasman není, ale že jde patrně o
3
přepis příjmení Susman na Sasman (Susman se čte Sasman). A Susmanů – Židů je již
mnoho. Tedy: další způsob vzniku našeho příjmení.
Roku 2005 mi Mark Sasman poslal tyto své rodopisné údaje:
Abraham Sasman x NN, jenž měl syna Frederika Jacobuse Hendrika Sasman, který byl ženatý
s Christinou Marií Elisou GERTENBACHOVOU. Těmto manželům se narodily děti: Frederik
Jacobus Johannes * 21.2.1840 Kaapstad, Christiaan Frederik Petrus * 21.2.1840 Kaapstad ,
Marthinus Frederik Willem * 24.1.1842 Kaapstad, Maria Florentina Rebecca * 23.6.1844
Kaapstad, Frederik Jacobus Cornelis * 26.5.1846 Kaapstad, Rachel Cecilia Elizabeth *
15.8.1848 Kaapstad, Christina Georgina Petronella * 21.8.1850 Kaapstad
Příjmení Sassmann v Dánsku – r. 1810 narozen Niels Sassmann, oddaný v Kodani 1836
s Hedevigou Catrine
Příjmení Sassmann ve Švédsku – dne 13. 4. 1699 se ve Stockholmu narodil Christopher
Nilsson Sassmann, syn Nilse Sassmana a Heleny Olofsdoter, člen švédské luterské církve
Zkomolením českého jména Sazyma-Sazma na Sassmann – Sazymové z Třeboňska se na
Novohradsku stávají Sasmany. Poprvé v této formě naše příjmení roku 1632 ve Štiptoni na
Novohradsku.
Na území historického Vitorazska na česko-raskouských hranicích se vyskytuje v urbáři
panství Weitra (Vitoraz) k roku 1499 v osadě Beinhöfen (Dvory nad Lužnicí) osedlý
Sazmann.
Výskyt příjmení Sassmann v České republice
Díky poválečnému vyhnání Němců se počet členů našeho rodu na území dnešní ČR radikálně snížil.
Noviny Budweiser Zeitung z roku 1919 (článek o spisovateli Hansi Sassmannovi z Horní Stropnice)
píší: „Sassmannové se vyskytují v každé vesnici na Novohradsku“. A měly pravdu. Sassmannové byli
v téměř každé vsi okresu Nové Hrady.
Vyhnání členů naše rodu bylo však tak důsledné, že ke dni 1. 8. 2002 žilo dle údajů MV ČR v naší
České republice jen 48 žen nositelek příjmení Sassmannová (15276. místo v pořadí četnosti) a jen 38
mužů nositelů příjmení Sassmann (17764. místo v pořadí četnosti).
Roku 2007 (květen) byl stav následující: mužů Sassmann bylo 35 (19.273.místo) a žen
Sassmannových 47 (15. 544), celkem tedy 82 osob.
Rodinné pověsti o našich předcích
Rodinné pověstí se o naší rodině dochovaly dvě. Obě dvě měly – stejně jako většina mýtů – pravdivý
základ. Tu první – tu jsem slýchával od mého otce již jako malé dítě.
Často mi při dlouhých zimních večerech, sedíc na své stoličce u kamen, vyprávěl, že jako malý
chlapec měl ve škole paní učitelku, která měla chytrou knížku, ze které otci vyčetla, že jakýsi dávný
Sassmann byl kolonizátorem v Africe. Věřil jsem tomu a hledal v různých knihách o cestovatelích,
zda tam něco není o Sassmannovi. Nic jsem nenašel a přestal jsem tomu věřit. Až roku 2002 se mi
ozvali Sasmanové z Jihoafrické republiky, že nesou jméno po holandském (či německém)
kolonizátorovi Kapského Města – Sasmanovi.
O druhé pověsti, která na Novohradsku kolovala o našem rodě, jsem se dočetl až z dopisu paní prof.
Dr. Marie Sassmannové z Vídně v roce 1992. Ta mi napsala: „Dle vyprávění mého otce připutovali na
Novohradsko s hrabětem Bukvou z Belgie“.
I tato legenda o počátku rodu má svůj pravdivý základ: naši předci přišli na Novohradsko skutečně „s
Bukvou“, tj. hrabětem Buquoyem v době 1618-1620. Ale nebylo to z Belgie, ale z Hrdlořez. Předkové
si však předávali z generace na generaci, že to bylo současně s Buquoyem. Ano, s Buquoyem jsme na
Novohradsko přišli a s Buquoyem jsme byli i vyhnáni.
Prosba za předky
Nebeský Otče,
Mnoho pokolení odešlo, než jsem vznikl
Z tvého ducha a jejich krve.
Od svých předků jsem zdědil mnohé povahové rysy,
Možná i svou tvář, v mých žilách koluje jejich krev,
Odkaz jejich života.
4
Proto tě prosím, Otče můj, zachraň jejich duše
A přijmi je k sobě.
Odešli přece k tobě, do nebeského domova.
Ať se setkají s tvojí slávou a láskou.
Odpusť jim, prosím, čím se provinili
Proti tobě a svým bližním.
Zkrať jejich touhu po splynutí s tebou,
Vyslyš moji prosbu, vždyť jim vděčím za svůj pozemský život.
Prosím tě o jejich život věčný.
Amen.
Náš genetický rodokmen po meči
Moje otcovská linie patří k haploskupině R1a1. Tato skupina lidí se původně vyskytovala
nejspíše na sever od Černého a Kaspického moře, kde existovala asi před 5000 lety. Byla to
tzv. kurganová kultura (kurgan=mohyla; tato kultura stavěla mohyly nad hroby a dle nich se
nazývá).
Potom se jedna její část přesunula zřejmě přes střední Evropu na sever Evropy. V současné
době nemáme dost dat, abychom mohli říci více, než že naše podskupina R1a,
charakterizovaná hodnotou markeru DYS 388=10 vznikla zřejmě v prostoru jižní
Skandinávie.
Vliv této podskupiny zasahoval na jedné straně do Holandska a na druhé straně můžeme najít
haplotypy této skupiny až v Estonsku (vyskytuje se v jižním Norsku-Dánsko-Švédsku-FinskuEstonsku-severním Německu).
A ještě další podskupina těchto podskupin, nazvěme ji Drakeovská, se vyskytuje v Anglii,
kam se dostala nejspíše přes Dánsko (vzhledem ke známým historickým událostem v této
oblasti). Tato podskupina je specifická tím, že má hodnoty markerů: 388=10 a DYS19=15 a
DYS 464=12,14,14,17.
Drakeovská ji nazývám podle velké anglické rodiny, u níž byla tato haplogrupa prokázána.
Nositelem této haplogrupy byl pravděpodobně i známý anglický korzár Sir Francis Drake (asi
1540-1596). Dva členové tohoto rodu mají zatím se mnou nejbližší shodu 60/67. Také má se
mnou blízkou shodu rodina Michaelsen (33/37) z Hamburku (dle příjmení patrně z Dánska).
Dále je to Dr. Sparrow z Anglie, z Ipswiche, hrabství Suffolk shoda 34/37). S těmito
rodinami máme společného předka, který žil již během středověku.
Z těchto oblastí se potom - pro nás prozatím neznámým způsobem - objevila tato podskupina
na Novohradsku v jižních Čechách (ať již s doprovodem a úřednictvem hraběte Buquoye, ve
vojsku za třicetileté války či později anebo sňatkem cizince na Novohradsku v 18. století2
apod.) a jeden člen tohoto klanu se stal nemanželským otcem mého prapradědy Jakuba
Sassmanna, narozeného roku 1842 v Byňově u Nových Hradů, který přijal příjmení po matce.
Alois Sassmann, 27.5.2009
V šeru dávných věků
Kolébkou rodu Sassmannů ze Čtyř Dvorů 504/60 je ves HRDLOŘEZY, ležící na bývalých českorakouských hranicích, dnes v okrese Jindřichův Hradec. Poprvé se tato ves připomíná roku 1390 v
"Purkrabských účtech novohradského purkrabího Jana Zúbka", kde je u ní uvedeno: "Vybral ve vsi
Hrdlorzez plat 58 grošů a 2 denáry." Dle odborníků lze vznik této vesnice datovat mezi léta 1380 1390.
V 15. století měla ves Hrdlořezy ještě druhý, alternativní název a sice SUCHDOLEC MALÝ či
MALÝ SUCHDOL, což bylo v té době obvyklé. To, že nakonec převládlo označení Hrdlořezy, by
mohlo nejspíše souviset s jednoznačnější identifikací dvou sousedních stejně či takřka stejně
nazvaných vesnic (2 km vedle ležela ves Suchdol, dnes městys Suchdol nad Lužnicí).
Ves zvaná Malý Suchdol či Suchdolec je doložena pro takřka celé 15. století. Poprvé je zmiňována ve
svatohavelském pololetním úročním rejstříku z roku 1424 pod jménem Suchdol Parvum, kdy místní
usedlíci zaplatili z polí 1 českou kopu 37 grošů a 1 peníz platu.
Podruhé se tato ves objevuje pod stejným jménem ve Výběrčím rejstříku třeboňského panství ze září
roku 1433, jenž vznikl z potřeby zjistit stav na panství po ničivém tažení Sirotků pod vedením Čapka
ze Sán v březnu 1433, které bylo uzavřeno příměřím 22. března 1433. Za základ rejstříku sloužil
5
výběrčí rejstřík svatohavelského termínu z roku 1432, odkud písař Vilan (rožmberský služebník a
později písař na hradě Dobronicích) opsal jména plátců a případně i výměry poplatných pozemků.
V té době byla vesnice Malý Suchdol tvořena 10 usedlostmi. Na jedné z nich hospodařil pololáník
ZAZEMA, který platil pánu na Třeboni pololetní plat 10 grošů.
V úročním rejstříku, pocházejícím z poloviny 15. století (cca 1450) se jméno vsi upřesňuje jako
Suchdolec (přesně SUCHDOLEC MINUS), což má rovněž význam Malý Suchdol. Nacházíme v něm
další přehled místních hospodářů: V něm je uváděn pololáník SAZEMA, který platil pololetní plat 9
grošů 5 denárů.
Urbář třeboňského panství z roku 1518 podává zpřesňující informace také o naší rodové usedlosti.
Připomíná hospodáře, jménem SASMA , který měl půl lánu rolí, z nichž odváděl pololetní plat: 9
grošů a 5 denárů
V urbáři je poznámka, že hrdlořezští hospodáři dávali plat z pastvy o sv. Jánu - 10 grošů. To byl
poplatek poddaných za to, že směli pást dobytek v lesích a na panských pozemcích. Z přehledu
hospodářů je patrné, že ze starých usedlostních jmen z 15. století se v Hrdlořezích zachovala pouze
dvě: Divoký a Sasma.
Úroční rejstříky a urbáře dokladují, jak jméno našich předků kolísalo – 1433 ZAZEMA potom 1450
SAZEMA a roku 1518 SASMA.
Důvodem, proč se naše usedlostní jméno zachovalo, byla patrně jeho neobvyklost. Jména vznikla z
potřeby identifikovat souseda, člena pospolitosti. A označení SAZEMA či SAZMA (SASMA) stačilo.
Již si ho nešlo ve vsi s nikým splést. U držitelů jmen typu Vít, Jakub atd. byla situace jiná a vznikla
potřeba je rozlišit dalším přízviskem.

Dalším zachovaným archivním pramenem, přibližujícím a odhalujícím nám další jména a
fakta o nejstarších nositelích příjmení Sazyma, je Urbář třeboňského panství z roku 1557,
sepsaný za významného člena Pánů z Růže - Viléma z Rožmberka. Je to skvost mezi
třeboňskými urbáři a podává nám přebohaté zprávy o Hrdlořezích a naší usedlosti v polovině
16. století. Urbář je velmi obsáhlý a tak nyní uvedu jen informace o naší rodové usedlosti dnes Hrdlořezy čp.2: S A Z Y M A
při svatým Jiří platí úrok z půl lánu dědiny .... 9 grošů 5 den.
též v Mláce má 4 a půl jitra ......................... 4 a půl groše
též na vitorazským panství má 6 jiter, z nich platí Pánu na Vitorazi (Weitra):
Při svatým Havle platí úrok z půl lánu dědiny..9 grošů 5 den. Urbář uvádí, že z pastvy odváděli
hospodáři každoročně při svatým Janě 14 grošů. Měli též obecní rybníček, v němž bylo násady na 4
strychy plodů.

Dalším důležitým pramenem pro poznání našich předků je Urbář třeboňského panství z konce
16. století. Na deskách urbáře je supralibros s jezdeckým znakem rožmberským a nápisem:
„Petr Vok Volf z Rožmberka MDXXXV (1585).“ Dle Dr. A. Kubíkové, vedoucí SOA v Českém
Krumlově, odbornice na rožmberské hospodaření, se do těchto univerzálních rožmberských urbářů
začalo psát až na počátku 90. let 16. století, cca roku 1593. Lze tedy předpokládat dataci tohoto urbáře
kolem roku 1593 – 1595. Tento urbář uvádí na rodové usedlosti v Hrdlořezích již našeho přímého
pokrevního prokazatelného předka Šimona SAZMU, který platil z půl lánu gruntu svatojiřského
úroku 19 grošů a 3 denáry a ze 14 jiter luk 28 grošů. Tentýž plat odváděl i na podzim o sv. Havlu.
Jeho usedlost (dnes čp.2) byla oceněna k berni na 75 kop grošů. Faráři suchdolskému platil desátek ve
stejné výši, jako je uvedeno v urbáři z roku 1557.

SAZMANOVÉ NA VITORAZSKÉM PANSTVÍ
Roku 1499 se naše příjmení – již ve formě SAZMANN objevuje v sousední vsi Beinhöfen (tehdy
v Rakousku, roku 1920 Německé v Československu, od 1948 Dvory nad Lužnicí) v urbáři panství
Weitra. Tento urbář Vitoraze připomíná v osadě Beinhöfen osedlého SAZMANNA ! Snad jde o
příbuzného se SAZMY ze sousedních Hrdlořez, neboť tyto dvě obce spolu katastrálně sousedí.
6
Dalším zajímavým pramenem z rakouského vitorazského panství jsou dva urbáře panství Weitra
uložené na zámku v rakouské Weitře:
1. Urbář panství weitra z roku 1571:
Poddaní pana Viléma Rožmberka ve vsi Pernschach (Hrdlořezy):
Johani Schäsma dient der herrschafft Weytra, von drey tagwerck Wismadt
Michaelis 1 šilink 26 denárů, též jeden sýr
2. Urbář panství Weitra z roku 1585
Poddaní pana Viléma Rožmberka ve vsi Pernschach (Hrdlořezy):
Hanns Schaßma dient der herrschaft weitra von drei tagwerk wiesmadt
Michaeli 1 šilink 31 denárů též jeden sýr.
Urbář vitorazského panství z roku 1571, kde jsou záznamy o Janu Sasmovi
14. a 13. pokolení:
ŠIMON a ALENA SAZYMOVI
Náš nejstarší přímý pokrevní prokazatelný předek ŠIMON SAZYMA (psán někdy i ŠIMEK SAZMA)
se narodil cca roku 1565, patrně v Hrdlořezích. Kolem roku 1593 se přiženil k Aleně, vdově po
zemřelém Bartoši SAZYMOVI, bývalém hospodáři v Hrdlořezích, dnes čp. 2. Šimon se ujal syna své
ženy z prvního manželství, Matěje Sazmu, a poctivě ho vyplácel - prakticky až do své smrti.
Prvním úředním dokumentem, sdělujícím nám informace o našem praotci, je Urbář třeboňského
panství z let 1593 - 1595. V něm je "Šimek SAZMA" uveden jako hrdlořezský pololáník, který platil
pololetní úrok o sv. Jiří a o sv. Havlu 19 grošů a 3 denáry z polí a 28 grošů ze 14 jiter luk. Odhad jeho
usedlosti k berni byl 75 kop grošů (bez příslušenství).
Nejstarší dochovaná gruntovnice pro Hrdlořezy, pocházející z roku 1611 a navazující na gruntovnici
starší (která se - bohužel - zničila již v 17. století), nám podává informace o tom, jak se náš prapředek
ujal hospodaření na SAZYMOVSKÉM gruntu v Hrdlořezích a jak na něm hospodařil :
VES HRDLOŘEZY, Dvůr ŠIMKA SAZYMY.
"ŠIMEK SAZYMA, jakž v knihách starých folio 96 ukazuje, po smrti Bartoše Sazymy přiženil se k
Alyně, vdově, měl dvůr pošacovaný (odhadnutý) za 80 kop, kterýž i s podílem manželky svý zouplna
zaplatil.."
7
Téměř posvátným je pak pro nás zápis TESTAMENTU našeho prapředka, uložený v této
gruntovnici. Pro jeho vzácnost a starobylost uvádím přesný opis:
"Léta Páně 1616 v úterý masopustní (to bylo dle výpočtů 16. února), Šimek Sazyma, leže na smrtedlné
posteli a jsa při dobré paměti učinil kšaft a pořízení o statečku svém v přítomnosti rychtáře
sukdolského, konšelů odtuž a konšelů hrdlořezských a to takové: odkázal tento grunt se vším k němu
příslušenstvím, kterýž sám položil ve 100 kopách 30 groších míšeňských, VONDROVI, synu svému,
kterýž to má Alynu, matku svou, při sobě do smrti schrániti zouplna... a je povinen výše psanou sumu
podle odkazu po vejruncích vyplatiti a též voli a krávy vyprati níže poznamenaným.."
Poté následuje popis celé Šimonovy rodiny, kterou musel nový hospodář Ondřej SAZMA vyplatit:
matka ALENA a sourozenci: JAKUB, PAVEL, ŠTĚPÁN, JAN již ženatý (pokračovatel naší rodové
linie, později u něho připsáno V BYŇOVĚ), MARJANA a BARBORA. Matce měl Vondra zaplatil za
1 krávu, Jakubovi, Pavlovi, Štěpánovi a Václavovi 1 pár volčat a sestrám po 1 krávě. Bratr Jan byl již
ženatý a tak ho takto "vypravit" nemusel.
Vondra SAZMA začal poctivě vyplácet svou rodinu: roku 1616 o Vánocích vyplatil bratra JANA,
ženatého, 4 kopami vejruňku doma před rychtářem, roku 1617 vyplatil téhož bratra Jana - též doma
před rychtářem 4 kopami grošů.
Náš předek Jan byl jediným vyplaceným sourozencem. Přišel totiž tragický rok našich národních
dějin: 1618, kdy začala tzv. Česká válka, kterou začala i celá Třicetiletá válka.
Zápis na grunt Šimka Sazymy z roku 1611 ve švamberské gruntovnici
Rodina našich předků v letech 1618 - 1630 za třicetileté války
Roku 1618 vypuklo stavovské povstání proti Habsburkům.Důvod byl náboženský: Císař Ferdinand II.
totiž zrušil tzv. Rudolfský majestát z roku 1609, který zaručoval možnost tří církví: katolické
podjednou, katolické podobojí (kališnické) a evangelické. Habsburk nařídil vyznávat jen víru
římskokatolickou. Začala tzv. Česká válka. Majitelem třeboňského panství byl tehdy rytíř pan Petr ze
Švamberka, jeden z hlavních vůdců tohoto povstání. Proto se stala Třeboň opěrným bodem a
útočištěm domácí armády.
Silnice, vedoucí k Třeboni byly zasekány dřívím, aby byl znesnadněn přístup k pevnosti. Vesnice
měly povinnost stavět tyto záseky nebo-li pasy a opatřovat lidmi k hájení. Dle dokumentu v
třeboňském archivu bylo kolem Třeboně několik ochranných srubů na silnicích, které museli poddaní
společnou prací vystavět. Čtvrtý srub stával v hustě zalesněném místě u Majdaleny a obstarávaly ho
vesnice Cep, Hrdlořezy, Bor a někteří jednotlivci, tedy i naši předkové.
8
Celé Třeboňsko a jeho obyvatelstvo válkou nesmírně trpělo. Pohybovala se zde vojska Thurnova,
Hohenlohova a Buquoyova. Vojáci byli rozloženi po vesnicích kolem Třeboně a vydírali sedláky.
Důstojníci se nechali od sedláků hostit vínem, pivem, jídlem. Hrozbami na nich vymáhali peníze.
Kradli jim dobytek, drůbež, některé sedláky fyzicky napadli, některé i zabili. Poddaní se snažili před
nelítostnými vojáky zachránit to nejnutnější v lesních skrýších, kam shromažďovali svůj majetek. Ale
i tam je vojáci vyslídili a všechno jim sebrali. K dovršení útrap vypukla v roce 1619 tyfová epidemie,
což znamenalo další výdaje na ošetřování jednak vlastních členů rodiny a potom na ošetřování
nemocných vojáků.
Sedláci v mnoha případech utíkali ze zničených živností a nechávali se najmout do vojska. Jiní
poddaní prchali pryč z panství. Za krátkou dobu se vyprázdnila většina osad úplně. Podle zprávy
třeboňského hejtmana, šel-li prý kdo po vypálených vesnicích, zřídka se mu stalo, že spatřil nějakého
člověka. Španělský Turek (tak se říkalo Buquoyovi) prý dovolil své vojenské chase pych nejhorší:
koho pod šavli nebo na halapartnu dostali („ať mladý nebo starý“), životem nevyvázl. Uši kleštěmi
trhali, hlavy provazy a "knitly" zatahovali a se ženami ohavně nakládali. Loupili kostely,kradli zvony
a všechnu loupež posílali do Budějovic. Místy prý i mrtvoly z hrobů vykopávali a oloupené po hlavě
do země zase strkali (pramen: archiv Třeboň, relace z 1.7.1619).
Velké utrpení našich předků na Třeboňsku se neskončilo ani bitvou na Bílé hoře (1620), ani pádem
třeboňské pevnosti (až 1622), neboť císařská vojska se zde zdržovala i nadále. Když se však neválčilo,
mohlo se obyvatelstvo při všech potížích alespoň vrátit nerušeně ke svým živnostem. Zle bylo v
městech a nekonečná bída vládla po venkově !!
V postní dobu roku 1625 se sjeli na třeboňské panství komisaři: Bedřich Brodský z Labouně a Jiří
starší Kořenský z Terešova. Ti měli očitě shlédnout toto panství. Jak uvedl jejich písař Václav
Kolidius z Doubravičan ve své relaci císaři, našli vesměs pustá spáleniště a lidí málo, někde zcela
žádné.
Následky České války byly na Třeboňsku hrozné: 32 vesnice byly úplně pusté, v ostatních bylo
usedlých úžasně málo. Podle komisarní zprávy byli roku 1625 v Hrdlořezích pouze dva osedlí !!!
Na panství bylo zničeno celkem 949 usedlostí, lidí ve vsích byla jedna desetina oproti roku 1616. Po
České válce se zdržovalo na celém třeboňském a borovanském panství jen 160 lidí!!
Kněz Adam Putschär psal 10. 8. 1625 z Třeboně do Vídně: " Žádné panství v Čechách není tak
zpustošené, vypálené a liduprázdné jako třeboňské."
Na třicetiletou válku doplatil i náš rodový grunt v Hrdlořezích: z gruntovnice vyplývá, že hospodář
Ondřej SAZMA nebyl schopen v letech 1618 - 1637 - tedy téměř 20 let - žádné platby podílů.
Aby jeho bratr Jakub SAZMA mohl hospodařit v Hrdlořezích na své usedlosti U Maroušků, místo
peněz mu Ondřej dal jednu zachovanou komoru z gruntu, kterou si bratr Jakub rozebral a přistavěl ke
svému stavení. Tím Ondřej SAZMA cele svého bratra vyplatil! (dle zápisu v gruntovnici)
O zničení naší rodové usedlosti vypovídá i záznam v Berní rule kraje bechyňského z roku 1654, kde je
"Ondřej SEZMA" uveden jako rolník na živností zkažený, mající 30 strychů rolí. V rule je poznámka
o hospodářích v Hrdlořezích: "Plátnem a předivem se živí."

Mezi poddanými, kteří prchali z třeboňského panství, byli i členové našeho rodu Sazymů z Hrdlořez.
Jaké měli ve Třicetileté válce osudy synové Šimona SAZMY?
Ondřej SAZMA zůstal na rodném statku, kde se celý život potýkal s bídou. Jemu vděčí grunt za
záchranu.
Jan SAZMA je roku 1620 uváděn ve Štiptoni. Roku 1620 se zakoupil na gruntu Jandů v Byňově (dnes
čp. 10). Odešel tedy na novohradské panství.
Pavel SAZMA se kolem roku 1619 přiženil na grunt Nestů ve Štiptoni (čp.14). I on odešel na
novohradské panství .
Jakub SAZMA zůstal v Hrdlořezích, kde se roku 1631 ujal živnosti Maroušků (dnes čp. 26). Jeho syn
Florián se později odstěhoval do Suchdola nad Lužnicí a stal se Harazymem, syn Matěj odešel do
Slavošovic.
Václav SAZMA odešel též do Štiptoně, kde mu umírající bezdětný bratr PAVEL SAZYMA odkázal
roku 1626 svůj nestovský grunt (čp. 14).
Štěpán SAZMA se zakoupil roku 1632 na Krejčovském gruntu ve Štiptoni (dnes čp. 13). I on tedy
odešel na Novohradsko.
Dva synové ŠIMONA SAZMY tedy zůstali v rodné vesnici, zbylí tři bratři se v rozmezí let 1619 1632 zakoupili na gruntech na Novohradsku - v Byňově a ve Štiptoni.
-- Část rodu tedy zůstala na panství třeboňském a vždy se považovala za Čechy
-- část rodu se odstěhovala na panství novohradské a byla poněmčena.
9
Ti, co zůstali v "rodném" panství třeboňském se nadále jmenovali SAZMOVÉ. Většinou však přešli
na jiné hrdlořezské grunty a chalupy a dostali jejich jména, (Korbel, Maroušek...). Na rodový
Sazymovský grunt přišly rodiny úplně jiné a cizí (Kamišovi a potom Homolkovi), které dostaly po
střeše jméno SAZMA-SASMA. I jejich potomci odešli na Novohradsko (Gregor Sasma, panský
šindelář, *1745, +1820 Hranice u NH čp. 47) jako osadníci do nově vzniklé vsi Julienheim (Hranice) a
také dostali příjmení Sassmann, ale s námi (kromě příjmení) nemají nic společného.
Ti, co odešli na Novohradsko, byli německými obyvateli a úředníky přejmenováni na SASMAN či
SÁZMAU (potom také SÄSMO, SÄSMON, SASMON, SAßMAN, nakonec – kol 1880 bylo naše
jméno úředně psáno SASSMANN). Ale jedině tito Sassmannové jsou pravými pokrevními potomky
Šimona Sazmy. Ti ostatní, dnes žijící v České republice jsou právě potomky více uvedeného Řehoře
Sazmy řeč. Sassmanna (1745-1820), kteří se z Hranic u N. Hradů rozrodili do celé ČR a někteří po
druhé světové válce zůstali v Čechách a nebyli odsunuti. Někteří však byli místo toho nasazeni do
uranových dolů.
U Sazmů, Hrdlořezy čp. 2 (asi 1925)
DĚTI ŠIMONA A ALENY SAZMOVÝCH:
1. JAN SAZYMA (SAZMA-SASMA-SASMAN),
řečený JANDA
Pokračovatel naší hlavní rodové linie.
Narodil se cca roku 1595 v HRDLOŘEZÍCH (dnes čp.2) a křtěn utrakvistickým farářem v Suchdole.
Roku 1616 je v gruntovnici uveden již jako ženatý.
V letech 1619-1620 se uskutečnil kupní zápis na usedlost Cypriána ve Štiptoni (uveden jako „Jan z
Hrdlořez"), ale na grunt patrně vůbec nenastoupil anebo jen na velmi krátkou dobu, protože Cypriánův
grunt pak ležel ladem několik desetiletí (35 let)a Jan SAZMA se zakoupil 31. března 1620 na gruntu
JANDOVĚ v Bynově (čp.10) v ceně 150 kop grošů. V kupním zápise je uveden jako JAN ZE
ŠTIPTONĚ. Platbu vejruňků začal Jan JANDA-SASMAN- provádět až na jaře roku 1623.
Že Jan příliš peněz neměl a že zde stále ještě byly podmínky Třicetileté války potvrzuje fakt, že
splácel podíly takto: roku 1623, pak 1629, 1631, 1637, 1638, 1638 a potom až roku 1651 - tedy za 13
let!!
Dne 12. ledna roku 1654 předal pro stáří grunt svému synu Hansovi v ceně 150 kop, neboť "sám již
nebyl schopen hospodařit." Gruntovnice uvádí, že předal svou usedlost se všemi poli, jedním párem
volů, jednou krávou a se vším příslušenstvím synovi při příležitosti jeho svatby.
Ačkoli byl tento náš předek celá léta zván po gruntu JANDA (ještě v gruntovnici roku 1652), v
posledních dvou letech jeho hospodaření (1653-4) zvítězilo jeho původní příjmení a je v gruntovnici
zapsán jako Johann SASMON.
10
Tím se naše původní rodové příjmení (byť v poněmčené formě) zachovalo, jinak se dnes všichni
jmenujeme Jandové.
JAN SAZMA-SASMON žil na výměnku na hospodářství svého syna ještě 4 roky.
Svou manželku SÁRU (ASSRU), jejíž bližší původ se mi nepodařilo zjistit, pochoval náš předek již
15. září 1648.
Jan SAZMA řečený JANDA a pak SASMON zemřel koncem října 1658 a byl pochován u
novohradského kostela 26. října 1658 (tedy letos před 340 lety).
DĚTI JANA A SÁRY SASMANOVÝCH :
a) Johann (HANS) SASMAN, řečený JANDA
narozen cca 1620 v Byňově 10
--pokračovatel naší hlavní rodové linie, o něm viz nížeb) Urban SÄSZMAN
narozený cca 1625 Byňov čp. 10,
někde psán jako JANDA, jinde jako SÄSZMAN
pastýř v Byňově
1. manželka Anna (+ 21. 3. 1653)
2. manželka Barbora
od roku 1673 chalupníkem v Kondrači
c) Kunigunda (Kunhuta) SÄSZMOVÁ
narozena 3. března 1631 v Bynově (dnes čp.10)
je to nejstarší člen našeho rodokmenu, u kterého známe přesně datum narození, neboť novohradské
matriky byly pro pokřtěné vedeny od roku 1631; dle buquoyského archivu tato členka rodokmenu
spáchala sebevraždu.
d) Barbara SÄSZMANOVÁ
narozena 30. listopadu 1634 v Byňově (dnes čp. 10)
oddána 29.1.1661 v N. Hradech s Matthiasem HOFFBAUREM z Veveří
Poznámka: Všechny děti Jana SAZMY-JANDY-SÄSZMANA- jsou zapsány v novohradských
křestních matrikách pod křestním příjmením JANDA.
Teprve v době jejich sňatku zvítězilo původní příjmení SASMA-poněmčené na Sazman-SasmanSassmann.
Nobilitovaná rodinná větev Filipa Jakuba Sassmann
Velmi zajímavě se vyvíjela větev potomků Urbana Säszmana, byňovského pastýře. Jeho syn
Purkart Sassmann (narozený 6. ledna 1640 v Dyňově) byl zakladatelem velmi rozvětvené
větve našich „vlastníků“) v Rychnově u Nových Hradů. Od roku 1676 byl sedlákem
v Rychnově u Nových Hradů čp. 75, zemřel 1694 tamtéž.
1. oddán 20. 10. 1667v Benešově nad Černou
m: Dorota, dcera Andrease Eibensteinera z Hartruňkova (Hardetchlag)
s ní měl děti:
1. Melchior SÄßMAN
narozen 29.12. 1668 Hartruňkov
2. Maria SASMON
narozena 20.8. 1670 Hartruňkov
3. Thomas, narozen 1674 Hartruňkov
2. oddán 19. 11. 1675 v Rychnově u Nových Hradů
m: Magdalena, dcera Simona Trilsama, sedláka z Rychnova u Nových Hradů
jejich děti:
4. Judith, nar. 9. 12. 1676 Rychnov u Nových Hradů 75
5. Joseph, nar. 19.3. 1678 Rychnov u Nových Hradů 75
6. Mathäus, nar. 3. 9. 1679 Rychnov u Nových Hradů 75
7. Katharina, nar. 21. 11. 1681 Rychnov u Nových Hradů 75
8. Dorothea, nar. 28. 12. 1682 Rychnov u Nových Hradů 75
9. Mariana, nar. 24.3. 1684 Rychnov u Nových Hradů 75
10. Justina, nar. 21.5.1688 Rychnov u Nových Hradů 75
11
11. Rosina, nar. 20.2.1690 Rychnov u Nových Hradů 75
12. Klara, nar. 11. 8. 1691 Rychnov u Nových Hradů 75
13. Philip Jakub Sassmann, nar. 28. 4. 1693 Rychnov u Nových Hradů
1717 panským pokladníkem na hradě Rožmberku
1718-1720 kontribučním písařem u hraběte Buquoye
v Nových Hradech na hradě
1728 výběrčím nápojové daně v Českém Krumlově,
kde kupuje dům v Kostelní ulici č. 169 za 600
zlatých. V krumlovských matrikách je uváděn od 30.
let 18. století jako „urozený a statečný pán“. Patrně
nobilitován od palatina Pálfyho (byl bratr
Buquoyové, Filipovi paní).
1733 kupuje dva dvory, pole a louky od
českokrumlovského měšťana Antonína Ondřeje
Břeskýho z Birkenfelsu za 1750 zlatých
+31. 12. 1735 v Písku jako „c.k. berní úředník pro
nápojovou daň a vrchní představený c.k. solního
úřadu v Písku.“ Pochován v píseckém děkanském
kostele P. Marie.
Erb Filipa Jakuba Sassmann
Jeho syn Jan Bartoloměj Sassmann, *14. 6. 1719 na Nových Hradech-hradě byl roku 1738
imatrikulován svým strýcem Bartolomějem Josefem Trillsambem na vídeňskou univerzitu
jako jurista.
Jeho syn P. Karel Sassmann byl r. 1771 farářem v Krásné Hoře na Havlíčkobrodsku.
2. ONDŘEJ SAZYMA (SASMA, SEZMA)
Narodil se podle Soupisu poddaných podle víry roku 1597 v Hrdlořezích, dnes čp.2. Roku 1616 se ujal
gruntu po otci Šimonovi v ceně 100 kop 30 grošů míšeňských.
Roku 1651 V Soupisu poddaných je již uváděn jako vdovec a jméno jeho ženy neznáme.
Berní rula kraje bechyňského z roku 1654, kdy bylo třeboňské panství zástavním majetkem arciknížete
Leopolda Viléma, udává tohoto Ondřeje jako hrdlořezského hospodáře: Ondřej SEZMA, rolník na
živnosti zkažený, hospodařící na 30 stryších rolí (cca 9 ha).
Zemřel po roce 1654.
DĚTI ONDŘEJE SASMY:
a) Matouš SAZMA
narozen roku 1631 v Hrdlořezích (čp. 2)
Měl děti JIŘÍKA a ALENU, které jsou uváděny v podílech v gruntovnici roku 1683
b) Janek SAZMA
narozen roku 1633 v Hrdlořezích (čp. 2)
V letech 1655 - 1661 hospodářem na rodovém sazymovském gruntu po otci v Hrdlořezích (dne čp. 2),
manželka: MARIANA
V gruntovnici je zápis:" Vondřej SAZMA prostředkem smrti z tohoto světa vykročil, po jehožto smrti
ujal se tohoto gruntu Jan Syrotek a počal na něm hospodařiti, a v tom mu manželka na ruku ochromla,
pročež v létě 1661, 1. září z nařízení urozeného a statečného rytíře pana Frantz Eliáše Gatermaira z
Gaterburku, panství tohoto vrchního hejtmana, jest puštěn Jiříkovi podruhu Korbelovýmu (Jankův
bratránec Jiřík SAZMA) za 50 kop 39 grošů..." Snížená cena oproti 100 grošům roku 1616 ukazuje,
jak byl grunt po Třicetileté válce poničen. S manželkou Marianou měl Janek SAZMA dvě děti.
c) Petr SAZMA
narozen roku 1635 v Hrdlořezích (2)
roku 1661 u něho ve sčítacím aparátu poznámka: "Chce se ženiti"
Jako jeho děti a podílníci jsou v gruntovnícj knihách uváděni:
12
d) Voršila SAZMOVÁ
narozena roku 1637 v Hrdlořezích (čp.2)
Roku 1666 (jako 29 letá) uvedena v "Extraktu forotním " jako služebná u třeboňského pana hejtmana.
Roku 1683 její podíly náležely panu knížeti Schwarzenbergovi, neboť byla "zmrhaná" - to je mravně
zvrhlá, padlá dívka - měla nemanželské dítě (že by pozůstatek služby u pana hejtmana?)
3. PAVEL SAZYMA
Narozen cca roku 1600 v Hrdlořezích (čp.2).
Roku 1619 se přiženil a ANEŽCE NESTOVÉ do Štiptoně u Nových Hradů na starodávný dvůr
dvořáků NESTů (Anežčin tatínek Michal NEST byl r. 1619 zraněn od vojáků, kteří dvůr zplundrovali
a ležel u svého bratra Šimona Šrámka v Trhových Svinech, smrtelně zraněn).
Ale Pavel Sazyma zemřel již roku 1626.
Jak uvádí gruntovnice, byl bezdětný a tak v závěti odkázal grunt NESTů (čp.14) svému bratrovi
VÁCLAVOVI SAZYMOVI - o tom viz níže!!
4. JAKUB SAZYMA řečený MAROUŠEK
Tento náš praprastrýc se narodil (dle Soupisu poddaných podle víry a Soupisu sirotků) roku 1601 v
Hrdlořezích (čp.2).
Rodné příjmení SAZYMA používal jen do doby, než si koupil 18. března 1631 grunt MAROUŠKů v
Hrdlořezích - dnes čp. 26. Od té doby byl on i téměř všechny jeho děti psány MAROUŠKOVÉ a
tímto Jakubem se tedy naše příjmení ztratilo. Přesto však naše sazymovská krev koluje v rodě
Maroušků (usazeném i v Rakousku) dodnes.
Obraz jeho rodiny nám podává Soupis poddaných podle víry pro třeboňské panství z roku 1651:
"Jakob Maroušek, sedlák - 50 let
Judit, manželka - 40 let
děti: Franta 23 let
Jíra
20 let
Florián 18 let
Matěj
13 let."
Jakubova manželka se tedy jmenovala Judita.
Berní rula z roku 1654 uvádí o Jakubovi tato fakta: Jakub MAROUŠEK, 15 strychů rolí.
Jakub Maroušek zemřel roku 1669 v HRDLOŘEZÍCH (dnes čp. 26).
5. MARJÁNA SAZYMOVÁ
Tato dcera Šimona a Aleny SAZMOVÝCH se narodila v Hrdlořezích (dnes čp.2) neznámého data. Při
úmrtí otce roku 1616 je uváděna ještě jako sirotek a svobodná.
Hrdlořezská gruntovnice uvádí k roku 1641, že Jiljí...(nečitelné příjmení), manžel Marjanin, před
knihami učinil jisté prohlášení, na jehož základě se jeho švagru Ondřejovi Sazmovi, hospodáři v
Hrdlořezích 2 odepsalo z vyplácení 10 kop 53 groše.
6. BARBORA SAZYMOVÁ
Narozena v Hrdlořezích (čp.2) neznámého data.
Roku 1616 uváděna jako sirotek a svobodná.
Zemřela roku 1631 jako svobodná na rodném gruntu.
7. VÁCLAV SAZYMA – SAZMAN -, řečený NEST
Tento další syn Šimona a Aleny SAZYMOVÝCH, se narodil roku 1609 v Hrdlořezích (dnes čp.2).
Roku 1626 mu bratr Pavel SAZYMA odkázal grunt NESTů ve ŠTIPTONI u Nových Hradů (čp. 14),
ale Václav se ho ujal (patrně pro mladý věk) až roku 1629 při příležitosti své svatby, s blíže neznámou
ZUZANOU.
Když se Václav SAZYMA Nestovského dvora, zplundrovaného od vojáků, ujímal, zavázal se vyplatit
sirotka po Michalu Nestovi, Tomandla Nesta, pozdějšího zakladatele rodu Janečků v Bukové. Dále
musel dát kostelu novohradskému jednu krávu, sousedům štiptoňským 4 vědra piva a Jírovi, mlynáři
2 svině ("jednu krmnou a jednu hladovitou").
Grunt byl odhadnut na 75 kop grošů míšenských.To byl obrovský úbytek z ceny dvora, který ještě ve
zlaté éře rožmberské měl roku 1598 cenu 300 kop grošů.
13
V Berní rule kraje bechyňského z roku 1654, je Václav uveden jako štiptońský sedlák takto:
"Václav SASMAHN, rolník, 45 strychů rolí (největší rozloha ve vsi), choval 4 voly, 5 krav, 7 jalovic,
3 ovce a 4 svině."
Je bez diskuze, že Václav SASSMANN - NEST tento dvůr značně zvelebil, jistě těžkou a úmornou
prací svých rukou - spolu se ženou Zuzanou a dětmi.
28. prosince 1671 předal Václav Nest neboli SÄSSMAN kvůli vysokému věku a tělesné slabosti svůj
grunt, značně zlepšený se vším příslušenstvím (= jedním beranem, párem volů a jednou krávou na
druhé hospodaření, dále s vysetým obilím a s polovičním dílem zbylého obilí), to vše v ceně 120 kop
grošů svému synovi Andreasovi SASSMANNOVI.
Prodávající Václav NEST neboli SÄSSMAN si vymínil pro sebe a svou ženu svobodné bydlení a
stravu. Nový hospodář je musí nechat bydlet v jedné malé místnosti a ročně mu přidávat 4 strychy
žita, 1 věrtel hrachu, 2 věrtele ječmene a 1 věrtel pšenice a rovněž 1 věrtel mouky. K držení 1 krávy
mu má přidávat 2 fůry sena a slámu.
30. března 1674 se v novohradském kostele Václav SÄSSMAN rozloučil se svou manželkou
ZUZANOU a pochoval ji vedle kostela v Nových Hradech.
Václav SÄSSMAN zemřel v listopadu 1677 ve Štiptoni (14) a byl pochován 10. listopadu 1677 v
Nových Hradech.
Výhostní list pro Václava Sasmu.
V říjnu 2005 jsem při návštěvě třeboňského archivu objevil (s pomocí archiváře Dr. Dudáčka)
výhostní list pro Václava Sasmu, vydaný správcem třeboňského panství Adamem Putschärem 16.
ledna1626. S tímto listem se Václav mohl přestěhovat na Novohradsko.
Výhostní list Václava Sazmy – Sassmann z roku 1626
14
DĚTI VÁCLAVA A ZUZANY SÄSSMANOVÝCH:
a) MARIE SASMANOVÁ
narozena roku 1630 Štiptoň (14)
oddána 5. 2. 1652 v Nových Hradech s HAVLEM STANGLEM ze Štiptoně
b) KATHARINA SASSMANNOVÁ
narozena 31. 10. 1631 Štiptoň (14)
c) APOLONIA SASSMANNOVÁ
narozena 7. 2. 1634 Štiptoň (14)
oddána 24. 11. 1654 v Nových Hradech s PHILIPPEM ZUMGROSSLEREM
d) PHILIPP SASSMANN
narozen 21. 4. 1636 ve Štiptoni (14)
oddán 15. 10. 1662 v Nových Hradech s Elisabethou BŘEZINOVOU z Byňova (17), 30. května 1662
koupil grunt v Byňově (10) od svého bratránce Jana SASMANA, zvaného JANDY, v ceně 150 kop
grošů míšeňských. Byl byňovským sedlákem a rychtářem. Pohřben byl 22. 6. 1702 v Byňově (10).
V "Odhadní knize pro výměnkáře na panství Nové Hrady" je 27. 6. 1702 projednána jeho pozůstalost
("Závěť Philippa Sassmanna, rychtáře"). Jeho celkový majetek byl odhadnut na 856 zlatých, což byl
tehdy obrovský majetek.
e) ALBRECHT SASSMANN
Další dítě Václava SASMANA a jeho ženy ZUZANY, syn Albrecht (psán i Albert), se narodil 6.
dubna 1638 ve Štiptoni (14). Byl sedlákem ve Štiptoni (21).
1. oddán 5. 7. 1664 v Nových Hradech s Agnethou PEŠKOVOU (zemřela 16. 7. 1668),
2. oddán 22. 1. 1669 v Žumberku s MAGDALENOU NEUDORFEROVOU.
Zemřel 9.4. 1709 ve Štiptoni (21).
Podle "Odhadní knihy pro výměnkáře na panství Nové Hrady" měl při smrti majetek v ceně pouhých
36 zlatých.
Za zajímavost stojí fakt, že na usedlosti, kde hospodařil (Štiptoň 21), se za 200 let (1868) narodil náš
(pra)dědeček Matěj SASSMANN.
Albrecht SASSMANN byl ve Štiptoni (21) sedlákem v letech 1664 - 1709. V době jeho smrti byly
naživu jeho dcery: Marie, Magdalena, Marie, Justýna, Žofie a Kateřina. Soupis ukazuje, že bylo
zvykem dávat dětem i dvě stejná jména (v tomto případě Marie).
Je velmi zajímavé, že jeho dcera Kateřina se provdala 6. 3. 1707 v Nových Hradech za Lorenze
Opfoldera, kameníka z Wildman v diecézi Salisbury (buď Anglie nebo u Salzburgu). Tito manželé pak
spolu žili ve Štiptoni a manžel tam provozoval i nadále kamenické řemeslo.
f) ANDREAS SÄSMO (SASMANN)
Toto šesté dítě Václava a Zuzany NESTOVÝCH- SASMANNOVÝCH, syn Ondřej, se narodil 20. 12.
1640 ve Štiptoni (14).
Oženil se 3. 11. 1671 v Nových Hradech s ROSINOU SIGMUNDTOVOU z Byňova (5).
Gruntu ve Štiptoni (14) se ujal po svém otci Václavovi SASMANNOVI-NESTOVI dne 28. prosince
1671, při příležitosti svatby, v ceně 95 kop grošů míšeňských.
Hospodářem ve Štiptoni (14) byl v letech 1671 - 1703, tedy 32 let.
Pozemková kniha uvádí: "Poté, co Ondřej SASSMAN upadl do nebezpečné nemoci a nejevila se
žádná naděje na jeho zotavení, nařídil on v přítomnosti rychtáře Ondřeje FUXE a Albrechta
SASSMANA, svého bratra, dále následující opatření, týkající se jeho majetku, rovněž schválené od
vrchnosti..."
K zaplacení dluhů a zaplacení nákladů na jeho pohřeb (celkem 48 zlatých) věnoval 4 voly, čímž dluh
zaplatil.
Rodovou usedlost předal ženě Rosině.
Ondřej SASSMANN byl pohřben v Nových Hradech dne 19. ledna 1703, tedy zemřel na svém statku
ve věku 62 let.
Ondřejův syn, Pavel SASSMANN (nar. 1674 ve Štiptoni 14) byl ve 20. letech 18. století mlynářem na
Havraním mlýně (Grabmille) u Horní Stropnice, ke kterému se váže hodně pověstí. I tohoto syn,
15
Leonard SASSMANN (nar. 1724 na Havraním mlýně), byl mlynářem a to na mlýnu Hammermill u
Světví.
g) DANIEL SAZMA (SASMA, SAZYMA)
O jeho osudech není v novohradských matrikách žádná zpráva - ani o jeho úmrtí.
Snad se jedná o Daniela SAZYMU, který se 17. 6. 1672 zakoupil na KLOMFAROVSKÉ chalupě v
Radomyšli u Strakonic, v ceně 68 kop grošů.
Významným členem tohoto rodu radomyšlských Sazymů byl MUDR. František SAZIMA, narozený
1.4. 1787 v Radomyšli 4 jako syn řezníka Josefa SAZYMY. Ten byl nejdříve léíkařem ve Strakonicích
(1814-1823), od roku 1823 lékařem v Písku a od roku 1827-1858 krajským lékařem v Budějovicích.
Tento doktor František SAZIMA měl se svou ženou Kateřinou KALZROVOU 13 dětí.
Všechny děti měly významné postavení a skrze ně se potomci Sazymů z Radomyšle dostali na
Slovensko, do Rakouska, Itálie, Anglie a dokonce Číny !! Mnozí z nich si brali za manželky nevěsty
šlechtického původu. Byli okresními hejtmany, generály, vrchními policejními inspektory, lékaři,
vrchními finančními rady atd.
POZNÁMKA: Všechny děti Václava SAZYMY, řečeného NESTA,a jeho ženy ZUZANY jsou v
novohradských křestních matrikách uvedeny pod příjmením NEST.
V době jejich sňatků však již převážilo původní příjmení SASMA v poněmčené formě SAZMAN,
SASMAN, SÄSMO, SÄSZMAN apod.
8. ŠTĚPÁN SAZYMA (SASMA, SASMAN)
Osmé dítě Šimona a Aleny SAZMOVÝCH, syn ŠTĚPÁN, se narodil roku 1611 v Hrdlořezích, tedy v
době, kdy třeboňské panství prožívalo vpád Pasovských. V době otcovy smrti mu bylo pouhých 5 let a
otce si tedy již příliš nepamatoval.
I on se odstěhoval na Novohradsko.
Poprvé se oženil 17. února 1632 v Nových Hradech s Magdalenou MOURITCOVOU (Mořicová) ze
Štiptoně (čp. 1) z tzv. Maurizthofu. Ta měla se Štěpánem 6 dětí, ale pak zemřela 26.1. 1658 ve
Štiptoni 13.
Dne 8. května 1632 se Štěpán Sazma zakoupil na gruntu ve Štiptoni, pozdější číslo popisné 13. Koupil
jej od Jíry, psaného později Georg Schulter, za 60 kop grošů míšeňských.
Na tomto gruntu byl Štěpán SAZMA-SASMAN hospodářem plných 41 let!!
Berní rula z roku 1654 o něm uvádí: "Štiepán SAZMAN, má 45 stryců rolí a chová 4 voly, 3 krávy, 5
jalovic, 4 ovce a 3 svině."
Podruhé se Štěpán oženil 2. 10. 1661 v Nových Hradech s MARIÍ SCHLEGLOVOU ze Štiptoně.
Zemřel 19. 9. 1673 ve Štiptoni (13) a byl pohřben v Nových Hradech.
DĚTI ŠTĚPÁNA SASMANA A JEHO DVOU MANŽELEK:
a) ANDREAS SASMANN
Tento nejstarší Štěpánův syn Ondřej je nejstarším křtěným Sassmannem v novohradských farních
matrikách, který má opravdu uvedeno příjmení SASMAN.
Je to tedy patrně i nejstarší člen rodu s příjmením SASMAN v Čechách.
Narodil se 21. 11. 1632 ve Štiptoni (13),
zemřel 16. 1. 1633 ve Štiptoni (13).
b)TOMANDL (Thomas) SASMAN
narozen 11. 12. 1633 ve Štiptoni (13),
oženil se 21. 11. 1677 v Nových Hradech s BARBOROU FUXOVOU ze Štiptoně.
c) ŘÍHA (GREGOR) SÄSZMAN (SAZMAN, ZASMAN)
narozen 26. 2. 1636 ve Štiptoni (13),
oženil se 10. 2. 1669 v Nových Hradech s ELISABETHOU HAMMEROVOU.
Říha SASMA bydlel nejdříve ve Štiptoni (1669-1670). Koncem roku 1670, jak uvádí
dlouhostropnická gruntovní kniha, koupil dům v obci ŠEJBY (Scheiben) od Mathiase STRANDLA, v
ceně 17 kop grošů míš. Splácel jej do roku 1689. Zakladatel Sassmannů v Šejbech.
Roku 1697předal s panským dovolením svůj dům synovi URBANOVI SASZMANOVI za 30 kop
grošů. Urban splácel otci do roku 1711, kdy celý obnos 30 kop grošů zaplatil. Otec Říha byl v té době
ještě živ a dožil se na tu dobu vysokého věku. +8.1.1713 ve věku 77 let.
16
Říhova žena Elisabetha zemřela 8. 1. 1713 a dle matriky jí bylo 105 let! Pokud je to pravda, byla by
to nejstarší členka našeho rodokmenu.
d) JOSEF SASSMAN
Čtvrté dítě Štěpána Sasmana, syn Josef, se narodil 7. 3. 1643 ve Štiptoni (13).
Poprvé se oženil 27. 10. 1669 v Nových Hradech s HELENOU ZAGENFELDTOVOU z Údolí u
Nových Hradů.
Podruhé se oženil cca 1678 s Magdalenou ... neznámého příjmení a původu. Josef byl tkalcem v
Údolí u Nových Hradů. Zemřel roku 1683 v Údolí
e) Martin SASSMANN
f) JOHANN SASMAN
g) MATTHIAS SASMAN
zemřel 22. 3. 1665 ve Štiptoni (13)
h) GALLUS SASMAN
Poslední dítě Štěpána Sasmy-Sasmana, hospodáře ve Štiptoni (13), syn Havel, se narodil 9. 10. 1666
ve Štiptoni (13),
oddán byl cca roku 1691 s Margarethou ...
Tento HAVEL SASSMANN zemřel velmi mladý - 18. 6. 1693 ve věku 26 let - ve Štiptoni. Měl
s ženou Markétou syna Adama (*1692) a Joana (*+1693)

12. a 11. pokolení:
HANS SASMAN (SÄSZMAN),
sedlák ve Veveří a jeho rodina
Tímto nejstarším dítětem JANA SAZMY, řečeného JANDY, hospodáře v BYŇOVĚ (10) a jeho
manželky SÁRY, pokračuje naše hlavní rodová linie.
HANS SASMAN se narodil cca roku 1620 v Byňově u Nových Hradů, na gruntu U Jandů, dnes čp.
10.
Podle gruntovní knihy se oženil koncem roku 1653. Nezjistil jsem však kde (nebylo to určitě va
farním obvodu Nové Hrady, Horní Stropnice a Žumberk). Jeho manželka se jmenovala ŽOFIE
(Sophia).
Dne 12. ledna roku 1654 se při příležitosti svatby ujal otcova gruntu U Jandů. Otec mu předal živnost
v ceně 170 kop grošů - usedlost tedy značně zlepšil. Ke gruntu patřily "velké louky a les".Otec Jan
"JANDTA" si vymínil pro sebe bydlení v malé místnosti v domě s tím, že mu syn zajistí obživu.
Berní rula, sepsaná na novohradském hrabství k 17. 7. 1654, za hraběte Karla Albrechta Bukvoje,
uvádí ve vsi Byňov o našem předku tyto údaje:
"JAN SAZYM, celý osedlý, má 38 strychů rolí, z toho osívá na zimu 13 strychů a na jaro 15 strychů,
chová 4 voly, 5 krav, 4 jalovice, 7 ovcí a 2 svině." Vidíme, že ještě roku 1654 figurovalo zde příjmení
SAZYMA !!
Roku 1654 uvádí gruntovnice první Janovu splátku a je zde zapsán jako Joann SASMON. Do roku
1658 nezaplatil Jan pak nic. Roku 1658 mu zemřel otec "JOANN JANDA" a otcův díl 38 kop byl
rozpočítán mezi děti po 9 kopách 30 groších: Janovi, hospodáři, Urbanovi, Kunhutě a Barboře.
Roku 1659 a 1660 je Jan uváděn v gruntovnici jako Joannes JANDA.
Dne 30. 5. 1662 s povolením novohradské vrchnosti prodal Jan SASMAN svůj grunt v Byňově (dnes
čp.10) U JANDů svému synovci (syn od bratra Václava NESTA ze Štiptoně 14) Filipovi Sasmanovi v
17
ceně 105 kop grošů míšeňských. Novohradská pozemková kniha udává i důvod prodeje: "Kvůli
chudobě, způsobené válkou, ho již nemůže spravovat."
Dne 8. 2. 1663 se "HANS SASMAN" s povolením vrchnosti zakupuje na chalupě ve vsi VEVEŘÍ,
která patřila Andreasovi KRENAUEROVI. Celá chalupa měla i s příslušenstvím cenu 20 kop grošů.
Dne 24. 4. 1675 učinil "JOHANES SÄSMAN" smlouvu s Frantzem STIGLEREM z VEVEŘÍ a
vyměnili si své chalupy. Chalupa Frantze STIGLERA byla odhadnuta na 56 kop grošů.
Dne 28. 4. 1676, opět kvůli chudobě, prodává tento svůj grunt HANS SASMAN svému nejstaršímu
synovi URBANOVI SASMANOVI v ceně 56 kop grošů.
Protože syn Urban Sasman se zakoupil ve Veveří na ještě jiném gruntu, podstoupil 29. 6. 1677 tuto
chalupu opět svému otci Hansi Sasmanovi za 34 kop grošů.
Hans zaplatil svému synovi roku 1678 5 kop grošů, ale roku 1679 a 1680 nezaplatil (kvůli chudobě)
opět nic.
Proto Urban Sasman 21. 6. 1680 tuto chalupu od svého otce HANSE opět koupil - cena byla již jen 29
kop grošů. Chalupu pak prodal 24. 3. 1681 Mathiasovi Gaistlovi za 25 kop míšeňských.
Veveří v revizitaci berní ruly novohradského panství 1676,
kde je uveden náš předek Johanes Sazman (7. řádek odshora)
Jak je patrné z majetkových převodů, HANS SASMAN (psán potom i Johannes SÄSMAN), zápasil
celý svůj život s chudobou.
Tento náš přímý předek je zapsán v revizitaci berní ruly roku 1676 jako hospodář ve Veveří. Je tam o
něm napsáno:
Usedlost calculus 7/16
hospodář zde roku 1654: Waczlaw HOFFBAUER
hospodář zde roku 1676: Johannes SAZMAN
výměra polí: 25 strychů
louky: 3 fůry
rybník pod 1 a ½ kopy násady
lesy (dřevo) 5 sch.
Nakonec zemřel v únoru roku 1683 a pochován byl v Horní Stropnici u kostela sv. Mikuláše, dne 21.
2. 1683. Bylo mu asi 63 let.
18
V matrice je uveden jako "obyvatel" z Veveří, takže v době smrti již nevlastnil nic a bydlel patrně u
svého syna Urbana.
DĚTI HANSE A SOPHIE SÄSMANOVÝCH:
1. URBAN SÄSMAN
Narozen 10. 5. 1654 v Byňově (10).
Hospodář ve VEVEŘÍ.
Dne 14. 3. 1680 převzal od svého otce chalupu za sumu 29 kop grošů, ale hospodařil i na jiném gruntu
ve Veveří.
Oženil se 24. 1. 1674 v Horní Stropnici (psán URBAN SASMA) s MARIÍ BACHINGEROVOU,
dcerou zemřelého Laurentze Bachingera z Veveří.
Z pozemkové knihy č.VI pro ves BÜBERSCHLAG (Veveří) z let 1659-1771, se dozvídáme, že
Urban SASZMAN koupil grunt po MATHIASOVI GRÄSLOVI za 18 kop 17 grošů a 1 denár. Roku
1693 již měl vše zaplaceno.
Dne 20. 1. 1703 byla projednána pozůstalost po Urbanovi SASMANOVI, v ceně 24 kop grošů. Ty
byly rozděleny po 6 groších těmto pozůstalým: vdově Marii a dětem: Adamovi a Barboře a jakémusi
Simonovi (patrně schovanec). Gruntu se ujal syn ADAM za 24 kop grošů.
DĚTI URBANA A MARIE SÄSMANOVÝCH:
a) BARBARA SASMANOVÁ
narozena 30. 11. 1680 ve Veveří
b) ADAM SÄSMAN
narozen cca 1682 ve Veveří
Roku 1703 se ujal gruntu po otci v ceně 24 kop.
Roku 1705, 32. 12. je v gruntovnici poznámka: "Protože ADAM SASMAN špatným hospodářem byl,
z nařízení milostivé vrchnosti se ujal chalupy Jakob SCHEIMBER za 29 kop."
Tímto povinným předáním gruntu na jiného poddaného, mizí naše rodová linie ze vsi Veveří.
Ve Veveří se objevili Sassmannové zanedlouho, ale byla to jiná rodová větev (viz str. 23).
2. JOHANN SÄSSMANN
POKRAČOVATEL NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE
ANEB SASSMANNOVÉ OPĚT V BYŇOVĚ
Tímto druhým dítětem JANA SASMANA a SOPHIE pokračuje naše hlavní rodová linie.
JOHANN SÄSMANN se narodil 17. dubna 1658 v Byňově (10).
Jako pětiletý chlapec se stěhuje roku 1663 s otcem do nového světa - do vesnice VEVEŘÍ pod horou
Mandelsteinem, na samých hranicích s Rakouskem (ves dnes již neexistuje, byla po 2. svět. válce
zbourána a zbyla jen stará škola, ačkoli v roce 1930 zde stály 52 domy s 250 obyvateli !!).
Ve Veveří bydlel Jan až do své svatby, kdy se vrátil do vesnice svých předků, do Byňova.
Oženil se 30. dubna 1690 v Nových Hradech s EVOU WALTSCHLÄGEROVOU ze vsi ŽÁRU u
Žumberka.
Za svědky ze strany ženicha byli Matěj HOFFBAUER z Veveří a Pavel PRINTZ z Byňova, za svědky
ze strany nevěsty byli Blažej Christary a Ambrož Schwartz ze Žáru.
Berní rula kraje bechyňského pro panství novohradské udává ve vsi ZAHOŘ (=SOHORS=ŽÁR)
sedláka na 24 stryších rolí BLAŽEJE WOLTSCHLÄGERA. Z této rodiny manželka našeho předka
pocházela. Nic bližšího o této rodině však nemáme.
Dne 20. 2. 1690 se Johann SASSMANN zakoupil na chalupě TRILLSAMA v BYŇOVĚ (dnes čp.
21). Ta v té době patřila byňovské obci a stála 16 kop grošů.
Dne 10. 4. 1703, s laskavým souhlasem vrchnosti, mění tento svůj domek Johann Sassmann za grunt
BALTASARA WAGNERA v BYŇOVĚ - dne čp. 17. Wagnerovi byl povinen doplatit 63 kop grošů.
Datum 10. duben 1703 je historický!
19
Byňov 17 „Hofbauer“ foto z roku 1965
Od tohoto dne drželi Sassmannové tento grunt (roku 1771 označen číslem popisným 17) až do roku
1945, kdy byli z něho vyhnáni. Sídlili zde tedy 242 let !
Dle pozemkové knihy velkostatku Nové Hrady zemřel Johann Sassmann roku 1733.
Zápis o jeho pohřbení jsem v matrikách nenašel.
DĚTI JOHANNA A EVY SASSMANNOVÝCH:
a) ANNA SASSMANNOVÁ
narozena 25. 7. 1691 v Byňově (21)
zemřela 6. 8. 1705 v Byňově (17) jako 14 letá.
b) MATTHIAS SASSMANN
Pokračovatel naší hlavní rodové linie - o něm viz níže !!
c) MARIA SASSMANNOVÁ
narozena cca 1696 v Byňově (21)
Roku 1738 jí ještě bratr Matthias splácel podíly.
3. GEORG SÄSSMANN
narozen 28. 2. 1656 v Byňově (10)
O tomto bratru našeho prapředka nenacházíme v pozdější době žádné zprávy.
4. JAKOB SÄSSMANN
narozen 12. 7. 1661 v Byňově (10)
I o tomto členu rodu nemáme žádné další zprávy.
5. MATTAJ SÄSZMAN
narozen již ve Veveří a to 28. 8. 1666,
za kmotra při křtu mu byl Vith Schmutrmayer ze Stropnice
6. GALLUS SÄSZMAN
narozen 15. 10. 1669 ve Veveří,
20
při křtu stejný kmotr jako u bratra Matěje,
žádné další zprávy o tomto členu rodu nemáme.

10. pokolení:
RODINA MATTHIASE SASSMANNA z Byňova 17
v letech 1724-1760
Jediným synem Johanna SASSMANNA a jeho ženy Evy, rozené WALTSCHLÄGEROVÉ,
MATTHIASEM, pokračuje naše hlavní rodová linie.
Matthias SASSMANN (SASMON) se narodil jako druhé dítě 4. února 1694 v Byňově (21).
Křestní zápis v 2. novohradské matrice zní (překlad):
"Dne 4. února léta Páně 1694 jsem pokřtil já, důstojný pán Valentin Maria, dítě jménem MATTHIAS,
zákonného syna JOHANNA SASMONA ze vsi BYŇOV a jeho ženy Evy. Kmotry byli Georg Keiser
a jeho žena Cecílie."
Dne 7. dubna roku 1725 předal Matějův otec, Jan Sassmann, svůj zaplacený grunt v Byňově (dnes
čp.17) s příslušnými pozemky, loukami a lesíkem s laskavým povolením vrchnosti, tomuto svému
jedinému synu.
Ke dvoru čp. 17 náležely: 2 okované vozy, pluh se želízky, 2 páry železných bran a ostatní malé
domácí nářadí. To vše za sumu 100 kop grošů míšeňských.
Kupec, Matthias Sassmann, se ve smlouvě zavazuje, že dá svému otci Janovi a své matce doživotně
svobodné přístřeší v komůrce, kde si mohou topit dřívím nového hospodáře.
Ročně jim musí k tomu nasypat: 4 strychy žita, 2 věrtele ječmene, 1 věrtel hrachu. Vedle toho musí
dát 1 mandel žita, půl mandele ječmene a 1 fůru slámy, 1 věrtel lněného semene, které musí sám zasít
a k tomu ještě 3 akry zelí.
Vidíme, jak ve starých kupních smlouvách bylo na vše pamatováno a jak buquoyská vrchnost dbala,
aby se výminkářům dařilo dobře.
Splátky platil Mates svému otci do roku 1733, kdy je v pozemkové knize uvedeno, že otec zemřel. Do
roku 1743 pak splácel podíly své matce Evě. Ke dni 21.5. 1743 splatil vše: 116 kop grošů, 40 grošů.
Soupis novohradských poddaných z roku 1752 jej uvádí jako robotníka na Niederthalenhofu, tedy na
panském dvoře v Údolí.
Matěj SASSMANN byl celkem třikrát ženatý:
Poprvé se oženil 28. května 1724 v Nových Hradech se SOPHIÍ STANGLOVOU ze Štiptoně čp. 20
(zemřela mu 5.10. 1735).
Podruhé se oženil 22. června 1736 v Nových Hradech s Marií SASSMANNOVOU, narozenou 5. 1.
1706 v Byňově.
Potřetí se oženil 23. května 1758 v Nových Hradech s Marií HOFEROVOU (ta se po jeho smrti
znovu provdala a jmenovala se RADLEROVÁ, žila v dobrovodské farnosti).
Naše hlavní rodová linie pokračovala synem JANEM, kterého Matěj měl s první manželkou Žofií
STANGLOVOU.
DĚTI MATTHIASE SÄSSMANNA
A JEHO DVOU MANŽELEK SOPHIE A MARIE
(se třetí ženou již děti neměl):
1. JOSEF SASSMANN
narozen 22. 1. 1725 v BYŇOVĚ (17)
Roku 1752 uveden s otcem robotou náležející k panskému dvoru v Údolí
Roku 1761 již nežil.
21
2. MARIA SASSMANNOVÁ
narozena 9. 3. 1727 v BYŇOVĚ (17)
Roku 1752 uváděna při otci u Niederthalenhofu.
Roku 1761 již nežila.
3. KATHARINA SASSMANNOVÁ
narozena 10. 8. 1733 v BYŇOVĚ (17)
zemřela 3. 4. 1734 v Byňově (17)
4. JOHANN SASSMANN
POKRAČOVATEL NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE – viz níže
5. ADAM SASSMANN
Narodil se 22. 12. 1736 v Byňově 17. Sedlák v Byňově čp. 15. Dne 4.3. 1806 předal Adam
byňovskou usedlost svému synu ADALBERTOVI SASSMANNOVI (psán i Albert) v ceně 800
zlatých (začala inflace po napoleonských válkách).
Tento náš praprastrýc Adam Sassmann zemřel 10. 2. 1818 v Byňově čp. 14.
DĚTI ADAMA A MAGDALENY SASSMANNOVÝCH:
a) EVA SASSMANNOVÁ
narozena 19. 12. 1772 v Byňově 15
b) JOSEF SASSMANN
narozen 15.3. 1774 v Byňově 15
oddán 26. 4. 1796 v Hradech s ALŽBĚTOU SASSMANNOVOU, dcerou Johanna Sassmanna z
Veveří, která jako vdova BENDLOVÁ hospodařila v Byňově 12.
Hospodářem v Byňově čp. 12 se stal od 27. 6. 1796, za 600 zlatých .
Dne 6. 11. 1821 předal hospodářství synu Johannovi Sassmannovi, ale ten cca roku 1825 zemřel a tak
se Josef Sassmann ujal hospodaření v Byňově 12 podruhé.
Dne 31. 12. 1836 předal grunt v Byňově pod čp.12 svému druhému synovi Antonovi Sassmannovi za
500 zlatých.
c) ROSALIA SASSMANNOVÁ
narozena 24. 5. 1775 v Byňově čp. 15
d) KATHARINA SASSMANNOVÁ
narozena 23.9. 1776 v Byňově čp. 15
e) ANNA SASSMANNOVÁ
f) MATTHIAS SASSMANN
narozen 25. 2. 1780 v Byňově 15
oženil se 10. 11. 1805 v Hradech s Rosinou SCHWARTZMÜLLEROVOU z Byňova čp. 6. Byl
hospodářem v Byňově čp. 6, když se dne 24.3. 1806 ujal hospodaření po svém tchánovi Matthiasovi
Schwartzmüllerovi.
g) ADALBERT (ALBERT) SASSMANN
narozen 3. 4. 1782 v Byňově čp. 15
oženil se 10. 11. 1805 v Nových Hradech s Magdalenou SCHWARTZMÜLLEROVOU z Byňova čp.
6
Od 24. 3. 1806 hospodářem v Byňově čp. 15, kdy mu otec předal hospodaření a dům, vše za 336
zlatých
6. ADALBERT SASSMANN
tento syn Matthiase Sassmanna a jeho ženy Marie, hospodářů v Byňově 17, se narodil 20. 3. 1739 v
Byňově 17.
V letech 1761 a 1767 je uváděn jako VOJÁK.Roku 1787 již byl uveden jako bydlící v Byňově.
22
7. MARIA KATHARINA SASSMANNOVÁ
narozena 15. 8. 1744 v Byňově 17.
9. pokolení:
Rodina Jana a Roziny Sassmannových z Byňova 17
Zápis o jeho křtu v novohradské matrice není. V té době byli totiž v Byňově dva hospodáři Matějové
SASSMANNOVÉ (na čp. 10 a čp. 17) a oba měli v té době manželky Marie a oba měli ve stejném
roce syna Johanna.
Farář zapsal roku 1735 křest JOHANNA SASSMANNA, syna Mathiase z Byňova (10) a jeho
manželky Marie. Náš předek JOHANN se měl dle Soupisu poddaných z roku 1752 narodit v témže
roce 1735. Je tedy pravděpodobné, že zapisující do matriky (dle lístečků) se domníval, že jde o tentýž
křest téhož dítěte a křest našeho předka již nezapsal.
Jan SASSMANN se oženil dne 18. ledna 1761 v Nových Hradech s ROSINOU
SCHWARTMÜLLEROVOU z BYŇOVA 11 ( o jejím rodě viz níže).
Dne 31. 3. 1761 se po svatbě ujal hospodaření na statku po zemřelém otci Matějovi v Byňově 17, v
ceně 180 zlatých .
V době, kdy se Jan Sassmann statku čp. 17 ujímal, měl toto příslušenství: 2 okované vozy, pluh se
želízky, 2 páry železných bran a ostatní malé domácí nářadí
- vše ve výše uvedené ceně 180 zlatých. Vejruňk činil 5 zlatých ročně.
Jan Sassmann se v kupní smlouvě zavazuje, že vyhradí své maceše - vdově Marii (pak zase vdané
Radlerové) doživotní komůrku a ročně jí bude dávat:
2 strychy žita, 2 strychy ječmene, 2 věrtele hrachu, 1 akr zelí a potom: 2 sáhy dřeva . Dále se náš
prapředek Jan zavázal, že zajistí svého svobodného bratra ADAMA Sassmanna (byl to bratr nevlastní)
až do doby jeho svatby. Stejně tak, že zajistí svobodnou sestru KATEŘINU.
Bude také vyplácet podíly své maceše a svým sourozencům: ALBERTOVI, vojákovi, ADAMOVI a
KATEŘINĚ.
Žádný jiný sourozenec v té době již nežil !!
Smlouva byla podepsána na Nových Hradech dne 31. 3. 1761.
Jan Sassmann vyplatil ihned 28 zlatých a pak splácel podíly (vejruňky) v letech 1762 (3 zlaté) a 17631767 (po 5 zlatých).
A pak je v pozemkové knize napsáno : "VYKROČIL DO VEČNOSTI".
Vdova po něm, Rozina Sassmannová, se již 8. června 1767 vdala v Nových Hradech za LORENZE
PORSCHE z Byňova.
Tento Lorentz PORSCH (psán i PARSCH či BORSCH) se po smrti Jana Sassmanna ujal gruntu v
Byňově 17 (U Hofbaurů) - a to 3. března 1767 - v celkové sumě 180 zlatých. Na gruntu v Byňově 17
pak hospodařil 31 let - až do roku 1798, kdy grunt předal dědicovi z rodu SASSMANNů - našemu
předku Filipovi SASSMANNOVI - o tom viz níže.
Jan Sassmann zemřel po 12. 3. 1767 (patrně v květnu), ve věku 32 let. Údaj o jeho smrti je
zaznamenán pouze v gruntovnici. V novohradské matrice pohřbených není !!
Buďto nebyl pohřben ve farní kolatuře anebo zemřel někde mimo Byňov. Prohlédl jsem sousední
farnosti (Žumberk, Rychnov u Nových Hradů, Suchdol) a nikde záznam o jeho pohřbu není. Nebýt
gruntovních knih a zápisu o jeho sňatku v matrice oddaných, matrika křestní i matrika pohřbených by
nám o existenci tohoto našeho předka nic neřekly.
DĚTI JANA SASSMANNA A JEHO ŽENY ROSINY:
1. MARTIN SASSMANN
zemřel v kojeneckém věku
2. MICHAEL SASSMANN
zemřel v kojeneckém věku
23
oddána 16. 7. 1793 v Nových Hradech s ANTONEM STRANDLEM z Jedlice čp. 39
4. PHILIPP SASSMANN
Pokračovatel naší hlavní rodové linie, o něm viz níže !!

8. a 7. pokolení:
Filip Sassmann, sedlák v Byňově 17 a jeho rodina
Nejmladším dítětem manželů Jana a Rosiny Sassmannových, synem Filipem, pokračuje naše hlavní
rodová linie.
Filip SASSMANN se narodil 2. května 1767 v BYŇOVĚ čp. 17.
Pokřtěn byl tentýž den v kostele sv. apoštolů Petra a Pavla v Nových Hradech od servitského kněze P.
Rudolfa M. Ratta. Za kmotra mu byl Albert Tonko z Byňova se svou manželkou Marií.
Philipp SASSMANN se oženil dne 24. 1. 1796 v Nových Hradech s ROSINOU OPPOLZEROVOU,
dcerou Johanna OPPOLZERA, sedláka ve Štiptoni a jeho ženy
Rosiny.
Snoubence oddal novohradský pater převor, P. Prokopius Maria Krütziger. Za svědky jim při sňatku
byli sedláci Mathias Glaszer a Josef Gubi.
Dne 14. 5. 1798 se náš předek Filip SASSMANN ujal gruntu v Byňově čp. 17 (v Byňově zavedena
popisná čísla v květnu 1771) od svého otčíma Lorenze PORSCHE, který mu statek předal v ceně 210
zlatých.
Cena hospodářské usedlosti od čp. 17 v Byňově měla cenu 180 zlatých, zbytek ceny bylo domácí
nářadí (50 zlatých), 20 zlatých se přičetlo k dobru Filipovi místo podílu a zbylo mu tedy celkem
zaplatit 210 zlatých.
Filip Sassmann se v předávacím kontraktu zavazuje, že svému otčímovi a matce vyhradí na své
usedlosti jednu komůrku, kterou bude muset udržovat v dobrém stavu a každoročně výměnkářům musí
nasypat šest strychů žita, jeden strych ječmene, jeden věrtel hrachu, jeden strych ovsa, dva věrtele
lněného semene. Vedle toho se zavazuje nový hospodář vypěstovat výměnkářům 3 akry zelí, 3 akry
jablek a jeden akr mrkve , vše na vlastní zahradě.
Dále se Filip Sassmann mimo jiné zavázal k vydržování dojné krávy dávat výměnkářům 3 mandele
žita a jeden mandel ječmene, jednu fůru sena a jednu fůru trávy - to vše musí výměnkářům přivézt k
domku.
Pokud by výměnkáři zemřeli, musí Filip Sassmann dát jejich komůrku jejich synovi Matthiasovi,
svému nevlastnímu bratrovi a jeho budoucí manželce.
Další dvě děti odstupujícího hospodáře musí dovést ke sňatku a vystrojit jim na statku svatbu.
Kontrakt podepsali: Josef Mariska, sirotčí úředník
a dále: Philip Sasmann, nastupující hospodář
Lorentz Porsch, odstupující hospodář
Martin Porsch, rychtář byňovský, jako svědek.
Náš předek Filip SASSMANN, hospodář v Byňově čp. 17 v letech 1798 - 1820, zemřel dne 1.
prosince 1820 v Byňově čp.1 na mrtvici.
Pohřben byl dne 3. 12. 1820 v Nových Hradech P. Prokopem M. Stimplem.

DĚTI FILIPA SASSMANNA A JEHO ŽENY ROSINY:
1. JOHANN SASSMANN
24
Narodil se jako spurius (to je nemanželský syn) Filipa a Rosiny, 23. 12. 1793 ve Štiptoni čp. 22,
zemřel ještě v kojeneckém věku.
2. JAKOB SASSMANN
Narodil se jako „spurius“ (nemanželský), půl roku před svatbou rodičů - 15. 7. 1795 ve Štiptoni čp. 22.
Oženil se 27. 11. 1821 v Nových Hradech s Marií WAGNEROVOU ze Štiptoně čp. 31.
Dne 20. 7. 1823 se ujal statku v BYŇOVĚ čp. 17 po otci, jako jediný zbylý žijící syn,
v ceně 2 086 zlatých (velká inflace).
Zemřel 31. 10. 1858 v Byňově čp. 17.
DĚTI JAKUBA A MARIE SASSMANNOVÝCH:
a) MATTHIAS SASSMANN
zemřel jako kojenec
b)MARIA SASSMANNOVÁ
c) THERESIA SASSMANNOVÁ
d) THOMAS SASSMANN
pokračovatel v držení usedlosti čp. 17 v Byňově: podle pozemkové knihy se usedlosti ujal kol roku
1855.
Oženil se 9. 8. 1859 v Nových Hradech s JULIANOU SASSMANNOVOU, narozenou 12. 2. 1829 v
Byňově čp.3, (zemřela 27.2. 1888 v Byňově čp.17), dcerou Alberta SASSMANNA, sedláka v Byňově
čp.3 a jeho ženy Marie Anny rozené Ruppové.
Zemřel 18. 7. 1879 v Byňově čp. 17.
e) PETR SASSMANN
narozen 3. 6. 1832 v Byňově 17 z dvojčat,
oženil se 9. 8. 1859 v Nových Hradech s JOHANNOU PRUMKOVOU, dcerou + Andrease PRUMKA
z Hranic u N. Hradů čp.41, narozenou roku 1822.
asi od roku 1860 byl sedlákem v Byňově čp. 7
f) PAUL SASSMANN
narozen 3. 6. 1832 v Byňově 17 z dvojčat
zemřel jako kojenec
g) EVA SASSMANNOVÁ
s v o b o d n á m a t k a: její syn Johann Nepomuk SASSMANN, se narodil 9. 2. 1859 v Byňově čp.
17, zemřel 9. 2. 1881 v Byňově 17, ve věku 22 let
3. SOPHIA SASSMANNOVÁ
zemřela v kojeneckém věku
POKRAČOVATELKA NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE – viz níže
5. JOHANN SASSMANN
zemřel 29. 7. 1802 v Byňově čp. 17
6. EVA SASSMANNOVÁ
narozena 11. 12. 1803 v Byňově čp.17
zemřela 22. 1. 1806 v Byňově čp. 17
25
7. KATHARINA SASSMANNOVÁ
s v ob o d n á m a t k a : měla dceru Rosinu SASSMANNOVOU, narozenou 9.3.1831 v Byňově čp.
17
8. ROSALIA SASSMANNOVÁ
zemřela 17. 2. 1812 v Byňově čp.17
9. EVA SASSMANNOVÁ
zemřela 22. 1. 1812 v Byňově čp. 17
10. JOHANNA SASSMANNOVÁ
zemřela 19. 12. 1835 v Byňově čp. 17, ve věku 22 let, na epylepsii
11. ROSALIA SASSMANNOVÁ
oddána 14. 2. 1843 v Nových Hradech s LORENZEM PRUMKEM z Hranic u N.Hradů.
7. POKOLENÍ
SVOBODNÁ MATKA MARIE SASSMANNOVÁ I.
Naše rodová linie pokračuje skrze tuto druhou dceru Filipa a Rosiny Sassmannových. Nevíme, s kým
měla své děti, a tak nelze u nás de facto vytvořit rodokmen po meči. Tím spíše, že náš rod pokračuje
její dcerou Marií, opět svobodnou matkou.
Marie SASSMANNOVÁ se narodila 29. ledna 1800 v Byňově čp. 17.
Celý život prožila na statku svého otce, v Byňově 17.
Zemřela jako svobodná 17. 2. 1874 v Byňově čp. 17, ve věku 74 let, na sešlost stářím.
DĚTI SVOBODNÉ MARIE SASSMANNOVÉ:
1. ADALBERT SASSMANN
dne 3. 5. 1853 mu byl vydán z novohradského farního úřadu křestní list za účelem jeho svatby. Místo,
kam byl list vydán, není uvedeno.
2. MARIA SASSMANNOVÁ II.
POKRAČOVATELKA NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE - O NÍ VIZ NÍŽE
Scholion: O svobodných matkách
Dr. Alexandra Navrátilová ve své knize Narození a smrt v české lidové kultuře (Vyšehrad 2004) uvádí
zajímavá fakta o svobodných matkách. A protože naše rodová linie je de facto linií svobodných matek,
uvedeme si některé údaje z výše jmenované knihy.
Pro svobodné matky měla lidová mluva řadu názvů, často i pejorativních (dopuščalka, zmrhalka
apod.). O dívce se říkalo, že se nezachovala, dopustila, poklesla, padla do hanby, ztratila věnec apod.
Neprovdané matce bylo třeba všemi prostředky ukázat (taková byla snaha církve), jak těžko se jí bude
žít, jestliže připustila styk, který nebyl založený na perspektivě vzniku manželství. Vedle posměšků,
morálního a veřejného odsouzení podstupovaly i nadávky a bití v rodině.
Svobodné matky byly také vyřazeny ze života mládeže, v kostele nesměly stát mezi děvčaty a
nemohly chodit k muzice. S veřejným ostouzením byly spjaty i fyzické tresty. Na celém našem území
byl až do poloviny 19. století praktikován obyčej, podle kterého musely stát takové „hříšnice“ v době
bohoslužeb před vchodem do kostela /bylo i v Nových Hradech!/ a oslovovat vcházející lidi slovy
„Vítám vás do kostela, já jsem se zlého dopustila (provinila)“, někde ještě „vítám vás slovem božím,
na koho tu hanbu složím, snad je to soudem božím.“ Někde přitom musely dívky držet v rukou housle
a říkat „Vítám vás slovem božím, kam já ty housle složím.“ Pravděpodobně šlo o pozůstatek staršího
obyčeje, zvaného „panenské housle“, které tvořila deska s otvory na hlavu a ruce, do které vsazovali
provinilou dívku po dobu bohoslužeb. Někde trestali provinilé budoucí matky stáním či dokonce
26
„pardusem“ na pranýři, ostříhali jim vlasy, přivázali je ke kůlu u obecní studny poblíž kostela apod.
Také je vozili na trakaři, vlasy pomazané kolomazí a posypané peřím, bičovali je a honili s bubnem po
vsi.
Fyzické tresty začaly být u nás rušeny za vlády Josefa II. a od té doby (zvláště za zbourání pranýřů od
roku 1788) se trestání svobodných matek stalo mírnější. Ale obyčej stát před kostelem nebo v jeho síni
se však praktikoval ještě kolem poloviny 19. století a dlouho potom zůstával v paměti obyvatel.
Církev vystupovala proti svobodným matkám z pozic morálního odsouzení, neboť uznávala jen
legitimní manželství. Světská správa se bránila především nezajištěnému potomstvu. Obecní řády
proto obsahovaly kromě fyzických trestů i ustanovení o pokutách, odváděných do obecní pokladny – a
to nejen od otce svedené dívky, ale někde i od jejího svůdce.
Prameny nasvědčují tomu, že postoj ke svobodným matkám nebyl všude stejný – někde přísnější,
jinde shovívavější. To zvláště tehdy, když dítě bylo následně legitimované sňatkem rodičů a získalo
stejná majetková a společenská práva jako ostatní potomci. Byla-li dívka zdravá a pracovitá, někteří
mínili, že je alespoň jistota, že nebude bezdětná. Tam, kde byla obětí panské zvůle, se často
vyskytoval spíše soucit a někde dokonce i závist, neboť na nemanželské děcko s „pánem“ dostávala
matka alimenty. Na dívčin „poklesek“ se spíše zapomnělo, když dítě zemřelo. Pokud zůstaly svobodné
matky se svým dítětem v rodině, trpěli je jako nevítané vetřelce a jejich děti byly vystaveny mnoha
ústrkům.
Svobodným šestinedělkám, jak se říkalo, vdaným na půl kola, lidé neradi chodili za kmotry. Když už
se kmotrovství přijalo, poslaly se obyčejně odrostlé děti, často šla s dítětem babka sama a kmotry
nechala jen zapsat. Neprovdané matky nesměly ani rozhodovat o jméně dítěte, které jim kněz pokřtil.
Většinou se však křtily (alespoň na Novohradsku) jak bývalo všeobecně zvykem – tj. dle jmen světců,
na které se narodily.
Síle sankcí odpovídal i institut vynuceného přiznání otcovství. Dělo se tak veřejným označením otce
prostřednictvím obyčeje zvaného rodeník donešnej. To byla z těsta upečená figurka dítěte, kterou
rodiče svobodné matky poslali prostřednictvím posla označenému otci. Jestliže ho nakrojil a kousek
pojedl, přiznával se k otcovství a projevil ochotu o dítě se starat. Když se nechtěl ženit, posly vyhodil
a dbal, aby mu figurku nepoložili na práh domu, jinak se stal terčem posměchu. Rozšířený byl tento
zvyk na Doudlebsku a v části Šumavy, osídlené německy mluvícím obyvatelstvem a měl různé
varianty. V Českém Krumlově posílali otci chléb se sýrem, v Jiříkově Údolí na Novohradsku kulatou
buchtu a chudší jen bochník či krajíc chleba. Uvedený obyčej se praktikoval kolem poloviny 19.
století, doklady o jeho existenci ze starší doby zatím nejsou známy Patrně jde o pozůstatek staršího
zvykového práva.
27
Vývod předků pradědy Matěje Sassmanna (1868 – 1949),
kde jsou svobodné matky („N“ = neznámý otec):
Matěj Reichenauer legitimovaný Sassmann (1868 – 1949)
se oženil roku1902 s Marií Sassmannovou,
svobodnou matkou (r. 1890 se jí narodila dcera Barbora,
která byla původně také svobodnou matkou,
než se vdala za Rudolfa Čapka)
oo 1871 Nové Hrady
Jakub Sassmann
1842 – 1910
Anna Reichenauerová
1845 – 1910
původně svobodná matka;
měli s Jakubem dvě děti,
než se vzali: Matěje (*1868)
a Evu (*1870)
↑
↑
„N“
Marie Sassmannová
(1825 - 1896)
později vdaná Wagnerová
„N“
↑
„N“
(1767 – 1820)
↑
Marie Sassmannová
(1800 – 1874)
nikdy se nevdala;
bydlela v Byňově 17
jako svobodná matka se
synem Vojtěchem (*1819)
a dcerou Marií (*1825);
+ svobodná 1874 Byňov 17
Filip Sassmann Rosina Oppoltzerová
(1774 – 1847)
Kateřina Reichenauerová
(1821 – 1903);
později vdaná Tonková
„N“
Marie Reichenauerová
(1791 - ?)
Vojtěch Reichenauer Kateřina Jouzková
(1757 – 1821)
*1758
6. POKOLENÍ:
MARIA SASSMANNOVÁ, selská dcera z Byňova čp. 17
(1825 - 1896)
Naše rodová linie pokračuje dále skrze původně velmi mladičkou svobodnou matku (syna Jakuba
měla v pouhých 17 letech) - Marii SASSMANNOVOU II., narozenou 31. ledna 1825 v Byňově 17.
Ona sama byla dcerou svobodné Marie SASSMANNOVÉ, selské dcery Filipa Sassmanna a jeho ženy
Rosiny, žijící na selské usedlosti čp. 17 v Byňově.
Dceru postihl stejný osud jako matku a sama se stala v 17 letech svobodnou matkou. Na rozdíl od své
matky se však později vdala, a sice za Johanna Wagnera, který byl zedníkem v Byňově 17.
Dne 21. ledna 1854 se Marie vdala v Nových Hradech za Jana WAGNERA, zedníka v Byňově 17,
který pocházel z Janovky čp. 14 a byl synem + Antona Wagnera, domkáře v Janovce 14 a jeho + ženy
Marie roz. Kollmannové.
Její manžel Jan Wagner zemřel 5. března 1872 v Byňově 17.
Marie II. Sassmannová zemřela 15. 10. 1896 ve Štiptoni 28 na sešlost stářím. Pohřbena byla 17. 10.
1896 v Nových Hradech. Zemřela zaopatřena (4. 10. 1896 P. Kazimírem Tůmou).
28
DĚTI MARIE SASSMANNOVÉ ZA SVOBODNA:
1. JAKUB SASSMANN
narozen 20. 7. 1842 v Byňově čp.17
POKRAČOVATEL NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE - O NĚM VIZ NÍŽE
2. THOMAS SASSMANN
zemřel 7. 3. 1848 v Byňově čp. 17, na souchotě
DĚTI PO PROVDÁNÍ:
3. Theresia Wagnerová
zemřela 6. 10. 1854 v Byňově čp. 17, na zauzlení střev
4. Maria Wagnerová
5. Rosalia Wagnerová
6. Franz Wagner

5. pokolení:
JAKUB SASSMANN,
(1842 – 1910)
zedník v Byňově 17 a jeho rodina
Skrze syna svobodné Marie SASSMANNOVÉ, Jakuba, který se matce narodil v jejích 17 letech,
pokračuje naše hlavní rodová linie.
Jakub SASSMANN se narodil 20. 7. 1842 v Byňově čp. 17.
Nejdřívě byl zednickým tovaryšem, patrně se učil u svého otčíma Jana Wagnera, zedníka v Byňově
17. Potom byl sám zedníkem.
Ve Státním rakouském archivu, v oddělení válečného archivu, se nachází vojenský "Grundbuch" z
roku 1863, kde je uvedena Jakubova vojenská služba.
Jakubovi bylo tehdy 21 let a byl odváděn v Kaplici na vojnu. Odveden byl k 11. infanterii Korunního
prince Alberta von Sachsen (později tzv. 11. Písecký pěší pluk), který sídlil v Písku, na 8 let řadových,
2 roky zálohy v blízkosti domova. Povinen byl 12 letou vojenskou službou, z toho 3 roky jako řadový
voják, 7 let v záloze a 2 roky v domobraně.
30. 12. 1868 byl přeřazen do 3. ročníku vlastních záloh, v šarži: pěšák,
31. 12. 1869 byl odeslán k c.k. 2. ženijnímu pluku do vojenského stavitelství (asi proto, že byl
zedníkem). V té době měl však doma již dvě děti - o tom níže.
Uvedený "Grundbuch" uvádí však také velmi cenný materiál a sice tzv . "Popis osoby Jakuba
Sassmanna" z uvedeného roku 1863.
Ačkoli nemáme Jakubovu fotografii, můžeme si ho alespoň částečně představit z následujícího popisu:
Postava: štíhlá
Vlasy: blond
Oči: hnědé
obočí: hnědé
nos: široký
29
ústa: zašpičatělá
brada: kulatá
obličej: podlouhlý
hovoří: německy
boty: 66 1/2 coule - to je 24, 4 cm - dle velikosti bot můžeme usuzovat na jeho výšku cca 175 cm.
Tento 11. pěší pluk, tzv. Písecký, se zúčastnil roku 1866 prusko-rakouské války, známé bitvou u
Králového Hradce (Sadská).
Jakubovi SASSMANNOVI se během jeho vojenské služby narodily dvě děti (Matěj a Eva), které
jsou v matrice narozených zapsány jako REICHENAUEROVÉ, po matce. Teprve po svatbě
přirozených rodičů byly děti legitimovány a dáno jim příjmení SASSMANN po přirozeném otci.
Jakub Sassmann se oženil jako zednický tovaryš a rezervista 11. ck. pluku Alberta Saského, dne 14. 2.
1871 v Nových Hradech s Annou REICHENAUEROVOU, narozenou 20. 7. 1845 ve Štiptoni 22.
Ohlášky jejich svatby se konaly 29. 1., 5. 2. a 12. 2. 1871.Sňatek se konal- jak bývalo běžně zvykem v úterý.
Oddávajícím knězem byl P. Maria Klement, servita, farní administrátor. Za svědky svatby jim byli:
Thomas Saßmann, sedlák v Byňově čp. 17 a Josef Syneker, obchodník s cukrovinkami ve Štiptoni.
Jakub SASSMANN zemřel v Byňově čp. 5, dne 5. 8. 1910 na srdeční záchvat. V době smrti je
uveden jako dělník v Byňově čp. 5. Jeho manželka Anna rozená Reichenauerová byla ještě naživu.
Pohřben byl 7. 8. 1910 v Nových Hradech.
Jeho manželka Anna nedokázala dlouho bez něho žít a zemřela měsíc po něm: 20. září 1910
v Byňově 5 (u Zikmundů).
Je to zatím poslední náš předek Sassmann, pochovaný na území dnešní České republiky: jeho syn
Matěj Sassmann zemřel jako uprchlík v Rakousku (1949) a toho syn Jan Sassmann zemřel jako
válečný zajatec v Jugoslávii (1945). Zároveň je to jediný předek Sassmann v přímé rodové linii, který
zemřel na území našeho státu ve 20. století !!
DĚTI JAKUBA A ANNY
SASSMANNOVÝCH:
A) DĚTI PŘED MANŽELSTVÍM:
1. Matěj REICHENAUER, legitimovaný SASSMANN
narozen 21. 2. 1868 ve Štiptoni čp. 21
POKRAČOVATEL NAŠÍ HLAVNÍ RODOVÉ LINIE - O NĚM VIZ NÍŽE
2. EVA REICHENAUEROVÁ, legitimovaná
SASSMANNOVÁ
narozena 18. 12. 1870 ve Štiptoni čp. 21
oddána 4. 5. 1909 v Nových Hradech s Martinem MRÁZEM, nádeníkem v Byňově 5, synem Alberta
Mráze z Kropšláku (Mýtiny) čp. 28
zemřela 30. 9. 1939.
Ačkoli tato Eva SASSMANNOVÁ byla sestrou našeho pradědečka a její potomci jsou tedy naši
nejbližšími příbuznými, nemáme o její rodině žádné zprávy !!!!
Dle novohradských matrik však víme, že tato prateta Eva Sassmannová byla původně také svobodnou
matkou – dne 28. 2. 1896 se jí v Byňově čp. 4 (kde sloužila) narodil nemanželský syn Josef
Sassmann. Ten – pravděpodobně – zahynul ve 2. světové válce.
B) DÍTĚ PO SVATBĚ:
narozena 12. 9. 1873 ve Štiptoni čp. 20
zemřela 4. 10. 1873 ve Štiptoni 20.
30
Byňov čp. 17 roku 1905
(zcela vpravo prababička Marie Sassmannová 1868-1955 se svou matkou Julií;
malý chlapec před první ženou zleva je děda Jan 1902-1945)

4. POKOLENÍ:
Matěj SASSMANN
1868 - 1949
dělník z Byňova čp. 17 a jeho rodina
Pradědeček Matěj Sassmann se narodil 21. února 1868 ve Štiptoni čp. 21 jako nemanželské dítě Anny
REICHENAUEROVÉ. Do svých tří let se jmenoval Matthias Reichenauer. Pod tímto jménem je
uveden i v novohradské křestní matrice. Po sňatku přirozených rodičů dostal roku 1871 otcovo
příjmení SASSMANN.
Pokřtěn byl též 21. února 1868 a za kmotra mu byl Karl Schneiberg.
V době sňatku (1902) pracoval jako nádražní dělník, roku 1930 je uveden jako dělník na pile v Jakuli,
později byl výhybkářem na byňovském nádraží (železniční zastávka Nových Hradů).
Oženil se 17. června 1902 v Nových Hradech s MARIÍ SASSMANNOVOU, nádenicí v Byňově 17.
Oddal je P. Manettus M. Kugler, novohradský farář. Za svědky jim byli Petr Saßmann a Martin
Saßmann, sedláci v Byňově.
V době sňatku (roku 1902) je Matěj uváděn bydlištěm v Byňově čp. 15 a jeho žena Marie bytem v
Byňově čp. 17.
31
Ta zde bydlela se svou nemanželskou dcerou BARBAROU SASSMANNOVOU, která se jí
narodila 29. 11. 1890 v Byňově čp. 11. Za kmotra byl Barboře Johann Sassmann, tesař v Byňově 6.
Barbora se vdala 12.10. 1916 v Nových Hradech za Rudolfa Čapka z Českých Budějovic. Barbara
Sassmannová (sestra našeho dědy Jana) byla původně však také svobodnou matkou: dne 26. 3. 1913
se jí v Byňově 17 narodil syn Rudolf Sassmann, kterého si však přirozený otec Rudolf Čapek
legitimoval dnem svatby a on se pak jmenoval Rudolf Čapek. Oženil se 17. 2. 1940 v Praze – Nuslích
s Anežkou Křemenovou.
Po svatbě žil Matěj se svou ženou Marií a
její dcerou Barborou, které se ujal jako
otčím, v Byňově čp. 6, kde také bydleli
Sassmannovi. Později bydleli v Byňově čp.
17. Zde měli v pravém křídle statku jednu
světnici. Tam žili ve velmi chudých
poměrech. Měli kozu a krávu. O Vánocích
bylo u nich doma toto štědrovečerní jídlo:
oukropová polévka a šišky s mákem nebo
vdolky s mákem. Stavěli si obyčejný
papírový betlém.
Děda Matěj Sassmann chodil v létě brzy
ráno sít trávu, rád kouřil fajfku (za což ho
manželka hubovala), vždy ráno vyšel ven,
podíval se na Brindl (Dobrovu Vodu) a
znaleckým okem odhadl, jaké bude počasí.
Matěj Sassmann měřil 174 cm, měl modré
oči, stejně jako jeho žena Marie.
Byli se také podívat v České Vrbném , kde
syn Jan sloužil a bydlel. Také navštívili
Čapkovi (rodina dcery Barbory) na
Masarykově, dnes Husově třídě, naproti
našemu domu. Cesta do Budějovic pro ně
byla životním zážitkem.
Pak přišla 2. světová válka!
Syn a vnuci museli narukovat do německé
armády. Když se po válce (1945) blížilo vyhnání Němců, nečekali: v noci, s peřinou na zádech a se
svou dcerou Marií a jejími dětmi Kathynou a Hansem , utekli přes Pyhrabruck přes hranice do
Rakouska.
Dle svědectví Marie RODLEROVÉ, rozené Sassmannové z Byňova 17, (zvaná Ritschi, dnes bytem ve
Vídni), byla situace v Byňově 17 následující:
Hospodář usedlosti, Johann Sassmann, byl po válce v lágru. Pak se dostal do Německa a odtud k
rodině do Rakouska.
Mladá Ritschi a Kathi (otcova sestřenice, dcera Marie, sestry dědy Jana Sassmanna), chtěly odejít,
utéci samy - šly k Sassmannům-Nestům do Štiptoně čp. 14, že s nimi utečou. Ale přišel náš praděda
Matěj Sassmann a řekl jim:"Máte přijít domů. Kvůli Vám týrají matku". Tak se Ritschi a Kathina
vrátily- řekly, že byly u zubaře. Na naší rodové usedlosti v Byňově 17 bylo ubytováno 16 Rusů. Byli
však lepší než někteří čeští obyvatelé Byňova (kteří mnozí za války kolaborovali s fašisty). Když chtěl
jistý Zlamšídlo na Ritschi, aby mu přistrojila koně, ruský vojín ji hájil.
Pak její matka, selka Sassmannová, jim přinesla v noci peřinu a říká: "Jdeme". Přišel pak náš
pradědeček Matěj Sassmann (tehdy již 77 letý) a povídá: "Co budeme dělat my? My jsme tak sami!"
Rodina hospodáře z Byńova 17 dne 28.9.1945 utekla do Rakouska.
Matěj a Marie Sassmannovi však zůstali v Byňově dále. Bydleli v hostinci na cestě u Byňovského
rybníka. Byli určeni na odsun do Říše – do Německa. Těsně před odsunem – na počátku července
1946 však utekli přes Pyhrabruck také do Rakouska. S peřinou šla jejich dcera Máry (matka Kathiny).
Nejdříve bydleli všichni v Pürbachu, ale pak se pradědeček Matěj s prababičkou Marií, dcerou Máry a
jejími nemanželskými dětmi Kathi a Hansem přestěhovali do Hoheneichu. Tam jejich dcera Marie
32
(„Máry") umývala v místní hospodě „U Schmutze" nádobí. Její dcera Kathi sloužila v Hoheneichu
u sedláka, Hans, její syn, pracoval na pile.
Matěj Sassmann zemřel 5. 7. 1949 v Hoheneichu čp. 169. Příčinou jeho smrti byl srdeční záchvat.
Umíral v hrozné životní situaci: vůbec nevěděl, co se stalo s jeho synem Janem (naším dědečkem) a
jeho rodinou. Přitom jeho vnukové František a Jan žili několik desítek km od něho...ve Čtyřech
Dvorech!
Matějova manželka Marie zemřela na sešlost stářím 25. 9. 1955 v rakouském Hoheneichu čp.169 v
požehnaném věku 87 let. Poslední dny prý již jen tiše ležela a usnula navěky...
Děti Matěje a Marie SASSMANNOVÝCH:
1. JAN SASSMANN
narozen 17. 10. 1902 v Byňově čp. 17 - náš děda
Pokračovatel naší hlavní rodové linie - o něm viz níže.
svobodná matka
roku 1946 utekla do rakouského Pürbachu se svými rodiči a dětmi. Pak se přestěhovali do
Hoheneichu, kde sloužila v hostinci U Schmutzů, aby všechny uživila.
Zemřela 21. září 1981 ve Vídni.
Za svobodna měla (s pekařem Fialou) tyto děti:
a) Johann SASSMANN
narozen 25. 6. 1927 v Byňově čp. 17,
církevně oddán 25. 11. 1950 ve Waldensteinu s Emmou KOPPENSTEINEROVOU, narozenou 26. 5.
1920 ve Waldensteinu 4.
Zemřel v prosinci 1989 ve Waldensteinu 4.
Byli bezdětní, ale Jan měl nemanželskou dceru. Tato větev celá vymřela.
b) Katharina SASSMANNOVÁ (Kathi)
narozena 19. 9. 1930 v Byňově čp. 17.
Roku 1946 utekla s matkou do Rakouska.
Vdala se 28. 7. 1956 v Gmündu za Franze KOLLERA (1928 v Klein-Eibensteinu 39, zemřel asi
2002). Žili v Hoheneichu, později ve Vídni.
Zemřela 19. 5. 1969 ve Vídni na srdeční záchvat.
Jejich syn - Wolfgang KOLLER se narodil 21. 8. 1965 v Gmündu a oženil se 25. 9. 1987 ve
Schweiggels s Gerlindou DICHLEROVOU ze Schweiggls. Žije ve Waldensteinu čp.4. Mají spolu dva
syny: Bernard (1987) a Stephan (1995).

33
3. POKOLENÍ
Jan SASSMANN 1902-1945
dělník a prodavač
Dědeček Jan SASSMANN se narodil 17. října 1902 v Byňově u Nových Hradů čp. 17.
Dle pracovní knížky byl zaměstnán v letech 1917 - 1927 jako hospodářský pracovník (nádeník).
Na školní fotografii z 29. 4. 1916 uvedl, že bydlel v Byňově čp. 6. Na tomto statku tedy ve svých 13
letech sloužil a patrně tam i měl své bydlení a bral stravu. V Byňově čp. 6 totiž bydlel a tesařil Jan
Sassmann, dědův prastrýc.
Sám v pracovní knížce uvedl, že dělal "všechny práce". Nádeničil potom také v Českém Vrbném (u
Fenclů), naposledy ve Čtyřech Dvorech čp. 27 u štábního kapitána Aloise Špaka.
Dle sčítání lidu z roku 1921 bydlel v obci Čtyři Dvory od roku 1920.
Roku 1921 byl nádeníkem ve Čtyřech Dvorech 27 a udal jako svou národnost německou.
Spolu s ním sloužila již tehdy na tomtéž statku „u Křiváčků“ jeho budoucí žena, babička Terezie
Nováková, u níž je napsána česká národnost.
Dne 15. května 1927 se oženil v Českých Budějovicích, v katedrále sv. Mikuláše s TEREZIÍ
NOVÁKOVOU, narozenou 30. 9. 1901 v Innzersdorfu bei Wien v Rakousku.
Jan a Terezie Sassmannovi
Od 3. 9. 1928 do 8. 11. 1939 dělal prodavače cukrovinek u firmy Žida Karla Bluma v Českých
Budějovicích.
Když Blum byl transportován do koncentračního tábora a prodejnu zavřeli, pracoval v letech 1939 1942 jako obchodní dělník ve válečném stravovacím úřadě v Českých Budějovicích.
Od 1. 9. 1935 bydlel Jan Sassmann se svou rodinou ve Čtyřech Dvorech, v Branišovské ulici čp. 77,
jako nájemník u majitelky domu, paní Marie Vaněčkové. Do té doby měl bydliště Čtyři Dvory čp. 27
(jednota U Křiváčků, dnes zbořená, ležící v místech sídliště Vltava, kde je konečná trolejbusu).
Ze Čtyř Dvorů byl odhlášen 25. 2. 1943, kdy odešel do "Wehrmachtu" do války.
Jeho syn, náš otec František Sassmann, o něm píše:
„Můj otec Jan byl veselé, skromné, poctivé a pracovité povahy. Nevydržel být nečinným. Stále něco
kutil. Uměl vše, co mu přišlo do ruky. Ať už to bylo ze dřeva nebo ze železa. Pletl košíky a se zálibou
choval domácí zvířata. Sám si zabil prase, udil maso a všechny práce při zabijačce dělal spolu se svou
manželkou. Jeho specialitou byli králíci "belgičáci". Měl jich asi čtyřicet.
Sám si zhotovil nábytek do dvou místností. Rád si prozpěvoval a hrál na harmoniku. Měl různé záliby.
Též rád psal a kreslil. Pěstoval mnoho květin - jak v zahradě, tak i v bytě.
Původní povolání neměl žádné. Chtěl se sice vyučit kolářem, ale jeho rodiče na to neměli finance.
Dělal tedy od dětství čeledína u sedláka v Byňově. Zde též bydlela maminka Terezie u svých pěstounů
Pavlíků. S otcem se vzali 15. května 1927 v Českých Budějovicích.
Matka potom sloužila ve Čtyřech Dvorech u štábního kapitána Aloise Špaka a otec pracoval od roku
1928 jako prodavač u firmy Karel Blum v Českých Budějovicích. Karel Blum byl Žid a vlastnil
obchod s cukrovinkami. Otce si velmi oblíbil. Říkal mu Johannes. Později mu svěřil samostatnou
prodejnu v dnešní třídě 5. května (Krajinská).
34
Zde otec pracoval až do roku 1939, protože Karel Blum byl poslán do koncentračního tábora.
Pracoval tedy ve vojenské zásobárně jako dělník ve skladu.
25. února 1943 byl otec povolán k německé armádě. Rukoval do Jihlavy, kde byl několik dní. Odtud
byl převelen do Českého Krumlova, kde prodělával šestinedělní výcvik. Tam jsme jej také s matkou a
bratrem Janem navštívili.
Potom nastalo putování světem.
Byl přeložen do Wiener-Neustadt a později do Amstetten v Horním Rakousku. Za krátký čas změnil
pobyt znovu: dostal se do Trevíru u lucemburských hranic a dále potom do Záhřebu v Chorvatsku a
později do Bělehradu v Srbsku. Tam však také dlouho nepobyl. Dostal se do Soluně v Řecku, kde byl
přidělen k pancéřovému vlaku, který byl později v Lamii a Larisse (Řecko). Všude vykonával funkci
písaře u velitele zmíněného vlaku.
V roce 1944 po jeden a půl roční frontové službě přijel se svým kamarádem panem Tuschlem z
Dubného na 14 denní dovolenou. Oba přijeli s plnou polní a samopalem. Plnou polní měl místo
šatstvem napěchovanou tabákem, kterým chtěl matce a nám ulehčit nákup potravin (tabák byl totiž ve
válečných letech velmi drahým platidlem). Během této návštěvy navštívil s matkou její sestru ve
Vídni. Byl to velmi odvážný kousek.
To bylo jeho poslední shledání se svojí rodinou na této zemi.
Vrátil se do míst, kde měla být jeho jednotka, ale tu již nenalezl. Sběrnými vojenskými jednotkami byl
přeřazen do Athén. Zde byl stižen malárií. Byl tedy vrácen do zázemí do polního lazaretu. Pro
nepokoje s partyzány byl lazaret zrušen a on byl odeslán do lázní Neuhausen. Tam se léčil několik
měsíců a po zdánlivém vyléčení byl znovu vrácen do Řecka, kam však již nedojel. Po cestě byl znovu
postižen záchvaty malárie a musel být přepraven do nejbližšího lazaretu, kde dlel až do konce války.
Při ústupu a později jako zajatci byli nuceni pochodovat němečtí vojáci mnoho desítek kilometrů.
Nemocní nebyli respektováni.
Mnozí nedošli a byli pochováni po cestě. Mezi nimi byl i můj otec. Byl patrně zastřelen jako
nepohodlná přítěž.
To se stalo koncem května 1945. Pan Tuschl, který jej pochovával, mu na hrobě vztyčil kříž a na něj
pověsil helmu. Na kříž vyryl iniciály JS. Hrob leží někde poblíž jugoslávské vesnice Toršov (či
Tošrov). Za úřední datum smrti bylo stanoveno 30. září 1945."
Faktem je, že poslední dopis, který se zachoval a který Jan Sassmann rodině posílal, byl psán 24. 3.
1945 (pořadové číslo dopisu 22.) z Brodu (bývalá Jugoslávie). V dopise píše, že mu z domova nepřišla
ještě žádná pošta a že nemá žádné zprávy o rodině a domu ...
Jan Sassmann měřil 164 cm, vážil 60 kg.
Barva očí: modrá, číslo hlavy: 53, číslo bot: 8.
Oblíbené jídlo: vepřové, knedlík, zelí.
Oblíbená píseň: V údolí malá chaloupka.
Na Vánoce se v rodině Jana Sassmanna nikdy stromek nedělal, to až tajně v noci, aby děti dostaly
dárky na Boží hod vánoční ráno. Vyřezával figurky do betléma a měl rád vánoční zvyky: třásl bezem,
aby pes zaštěkal, překrajoval jablka, lil olovo do vody, svíčky nechal plout na skořápkách ve vodě.
Dělal u firmy s cukrovinkami Karla Bluma a tak dostával na Vánoce krásné veliké figurky, celé
plněné čokoládou.
Na Štědrý den měla jeho rodina v poledne oukrop a večer kapr s bramborovým salátem. Ke stromku se
chodilo dle toho, jak se kdo narodil. Oblíbená rodinná koleda byla „Radostnou novinu, křesťané
milí...". Na půlnoční se chodilo zpočátku do kláštera, pak do katedrály. Když bydlel s rodinou v
Českém Vrbném, chodili každou neděli kolem řeky na mši svatou do katedrály, kde měli místo na
židlích u oltáře sv. Barbory. Potom, když bydleli ve Čtyřech Dvorech, chodili na mše svaté do
kláštera.
35
DĚTI JANA A TEREZIE SASSMANNOVÝCH:
1. JAN ALOIS SASSMANN
narozen 8. 7. 1927 ve Čtyřech Dvorech čp. 27,
oženil se 30. 4. 1949 v Českých Budějovicích s Irenou MÍKOVOU ze Čtyř Dvorů (1931-1993);
zemřel 25. 10. 1966 ve věku 39 let v Českých Budějovicích na zápal mozkových blan.
Strejda Jan Sassmann s tetou Irenou (1949)
DĚTI JANA A IRENY SASSMANNOVÝCH:
a) IRENKA SASSMANNOVÁ
manžel: Petr Lutter
děti: Petr (1970), Zbyněk (1974)
b) JAN SASSMANN
+ 2003 Litvínovice
manželka Ludmila Tomanová
Děti: Jan (1973 - 1973), Jana (1975), Radek (1977 – 2003)
2. FRANTIŠEK SASSMANN
Narozen 24. září 1928 Byňov čp. 17
Pokračovatel hlavní rodové linie - viz níže- náš otec
Jak jsem se dozvěděl teprve až v roce 2003 z novohradské matriky zemřelých, narodily se babičce
Terezii Sassmannové, rozené Novákové, za svobodna tyto děti:
Marie Nováková, * 10. 8. 1924 Byňov 17, + 27. 8. 1924 Byňov 17 na uskřísnutí střev. Pochována
byla 29. 8. 1924 v Nových Hradech knězem Vojtěchem Suchanem. Nevíme, s kým tuto dceru babička
měla. Bylo to čtyři roky před svatbou s dědou. Bydlištěm byla tehdy v Byňově 17. Fakt je, že od roku
1921 jsou s dědou uváděni jako čeledíni ve Čtyřech Dvorech čp. 27 „U Křiváčků“ a hrob platil do
poslední chvíle před vyhnáním její tchán Matěj Sassmann.
Alois Novák, + 15.7.1926 České Budějovice-Čtyři Dvory č. 27 (U špaků) ve věku 17 let.
Příčina smrti: vrozená slabost následkem předčasného porodu.

36
2. a 1. pokolení:
FRANTIŠEK A MARTA SASSMANNOVI
ze Čtyř Dvorů 504/60
FRANTIŠEK SASSMANN, narozen 24. září 1928 v
Byňově čp. 17, jako druhé dítě Jana a Terezie
Sassmannových.
Truhlář, později technolog výroby u TOZ Potraviny.
Oddán civilně 29. 4. 1950 na MNV ve Čtyřech Dvorech,
církevně oddán 30. dubna 1950 v českobudějovické
katedrále sv. Mikuláše s MARTOU KHODLOVOU,
narozenou 1931 ve Čtyřech Dvorech 108.
Zemřel 27. 6. 2007 v Prachaticích.
Pohřben 2. 7. 2007 v Č. Budějovicích – U Otýlie.
Děti:
1. Mgr. MARTA SASSMANNOVÁ
manžel: Zdeněk Hronek
děti: Jana, Martin, Jiří
2. FRANTIŠEK SASSMANN
manželka: Vladislava Koukolová
děti: Anna, Marie, Kristýna, Jakub
3. JANA ANEŽKA SASSMANNOVÁ
svobodná
4. Mgr. ALOIS SASSMANN
manželka: Alena Kropáčková
děti: Marie (1994), Vojtěch (1996), Ondřej Alois (2002)
Alois Sassmann
Malšice u Tábora, 3. října 2009

Kniha předků Aloise Sassmanna

Transkript

Podobné dokumenty

Počátky hradeckého školství - ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121