Alpine Rockfest Winner takes all

Transkript

Alpine Rockfest Winner takes all
ski alpine sport
Text: Ondřej Katz Foto: Pierre Teyssot a Christophe Pallot/AGENCE ZOOM
Alpine Rockfest Winner takes all
„Hej, vy, co si takhle před
Vánocemi zajet do Paganelly
na pořádnou lyžařskou
party?“ Tak nějak by asi
pozvánku na Alpine Rockfest
formuloval Američan. Co má
lyžařskou exhibicí v Trentinu
společného?
Nic moc, vymyslel ji.
Winner takes all – Ted Ligety
Alpine Rockfest je tak trochu americkou akcí
hned z několika důvodů. Zaprvé její formát je
ušitý tak, aby se co nejlépe prodávala. Sponzorům, divákům a v neposlední řadě samotným
Ondřej Bank
aktérům lyžařského závodu. Na prvním místě
je při organizovaní Alpine Rockfestu atraktivita
a věci, které by ji mohly jakkoliv snižovat, například pravidla FIS, jdou prostě stranou. Nemáte
pocit, že to je tak trochu americký přístup
k pořádání zábavy? To prosím není myšleno
pejorativně, Američané zábavu umí.
Zadruhé, Alpine Rockfest před lety vymyslel tehdejší kouč amerického ski teamu Phil
McNichol. Aby to pak nebyla «americká akce»,
že? Američané si tehdy v Trentinu na zimu vy-
24
budovali svůj hlavní stan, bydleli tu, když se nevraceli za oceán, trénovali, regenerovali a docela
se se zdejším prostředím sžili. Není známo, zda
to bylo na baru nebo v sauně, nicméně jednoho
večera tam někde zazněla myšlenka, že když ne
všechny, tak alespoň spousta závodů Světového
poháru (o nižších úrovních ani nemluvě), jaksi
postrádá ten pravý divácký náboj.
Američané dobře vědí, jak berou Rakušané,
Němci nebo Švýcaři Světový pohár vážně.
Na samotném zapálení pro závody a touze
skimagazin.cz
dosáhnout v nich co nejlepšího výsledku jistě
není nic špatného, jenomže výsledkem jsou až
příliš vystresovaní závodníci a nervózní atmosféra, v níž by se jeden bál požádat svůj lyžařský
idol o podpis, pokud tedy idol zrovna nevyhrál.
Světový pohár, znovu podotýkáme s výjimkou
několik málo závodů, není show. Určitě ne taková, jakou by si představovali Američané. A tak
si udělali jeden závod posvém a vznikl Alpine
Rockfest.
Ingrediencí, z nichž Phil McNichol společně se
zástupci regionu Trentino a lyžařského střediska
Paganella vaří, není moc. Patří mezi ně lyžařské
hvězdy zvučných jmen, atraktivní formát závodu
a pohodu navozující muzika. Jednou z hvězd
Alpine Rockfestu je totiž vedle známých lyžařů
vždy také rocková kapela, která hraje na stadionu v Andalu večer po závodě. A pak je tu ještě
jedna podstatná věc. Koření, bez kterého by
to nebylo ono. Prize money. Velmi tučné prize
money. Kvůli 70 000 EUR totiž před Vánocemi
na Paganellu rádi přijedou všichni, na koho
organizátoři ukáží. Winner takes all! Celých
sedmdesát tisíc euro bere vítěz závodu, ostatní
se musí spokojit se startovným a někteří jen
s možností být u toho.
Samotný závod má podobu sprint-slalomu
o délce cca 35 sekund. Vyřazovacím způsobem
se dvacítka lyžařů utkává ve čtyřech kolech,
přičemž pět nejpomalejších jde z kola ven.
Posledních pět pak jede o největší cash bonus,
sport
jaký lze v současnosti v lyžování vyhrát. Má to
hned několik výhod. «Diváci nás na svahu vidí
opakovaně hned několikrát, navíc v přímém
porovnání s největšími soupeři. To je přece
mnohem atraktivnější, než závody Světového
poháru, kdy nás na vlastní oči vidíte pár vteřin
a dost,» říká o Alpine Rockfestu jeho loňský vítěz
Ted Ligety. Má úplnou pravdu, navíc závodníci
se v Paganelle evidentně dobře baví. Komunikují s diváky i mezi sebou a nikdo jim to nemá
za zlé. Jednoduše ale popravdě řečeno, chcete-li
se vyfotit s Ligetym, Svindalem nebo Jonem
Olssonem, jeďte na Alpine Rockfest. Tady se
vám to podaří, na svěťáku nemáte šanci.
Velká sranda o velké peníze
Ale co si budeme povídat, jakkoliv je Alpine
Rockfest pohoda a legrace, tím, co zúčastněné
závodníky baví možná ze všeho nejvíc, jsou
nevídané prize money. Sedmdesát tisíc euro si
nevyjedou na žádném, třeba sebevíc váženém
závodu Světového poháru. «No money, no fun,»
řekl by zase protivně komerční Američan, ale
měl by pravdu. Legraci a pohodu si totiž Marcel
Hirscher a spol. o Vánocích může užít doma,
navíc s rodinou a přáteli, které přes zimu moc
často nevidí. I tak by se mohl nejeden profesionální lyžař dívat na pozvánku na party jménem
Alpine Rockfest. Štědrá odměna pro vítěze jeho
pohled rychle změní a má určitě na svědomí i tu
správnou motivaci k vysokému nasazení v každé
jednotlivé jízdě. Kdo je příliš pomalý, končí.
Bez nasazení a vůle po vítězství nemá žádný
závod smysl. Je to slabé místo tolika sportovních exhibic. Nejdou-li si hokejisté v exhibičním
Startovní listina
Alpine Rockfest 2012
(platná na konci listopadu)
1. Cyprien Richard – FRA 2. Davide Simoncelli – ITA
3. Ted Ligety – USA
4. Aksel Lund Svindal – NOR
5. Jon Olsson – SWE
6. Philpp Schoerghofer – AUT
7. Ondrej Bank – CZE
8. Max Blardone – ITA
9. Bode Miller – USA 10. Christof Innerhofer – ITA
11. Marcel Mathis – AUT 12. Warner Nickerson – USA
13. Adam Zampa – SVK 14. Marcel Hirscher – AUT
O zbylá místa ve finální 20 se dopoledne jede open kvalifikace.
zápase hvězd do těla, je to nuda. Nahrává-li
McEnroe Connorsovi na smeč proto, aby mu ji
vzápětí vybral sedě na židli čárového rozhodčího, baví nás to jen chvíli. Nic takového se ale
na Alpine Rockfestu naštěstí neděje, závodí
se doopravdy a naostro. Pokud jsme v úvodu
použili výraz exhibice, berte to s rezervou,
protož to, že je všude kolem pohoda a večer
se jde na kocert, nijak nesnižuje nasazení, se
kterým se pozvaní lyžaři pouští do poměrně
zhusta nasázených branek. Potvrzuje to Max
Blardone: «Poslední dva roky jsem Alpine
Rockfest sledoval v televizi. Nikdy jsem pozvaný
nebyl, což mělo různé důvody, ale pěkně mě to
štvalo. Letos už jsem pozvánku dostal a klidně
řeknu, že jsem na to hrdý. Hodně se na tu akci
těším a do závodu dám všechno.» Blardone
je známý svojí extrémně vysokou soustředěností a nabuzením na každý závod, ve kterém
startuje. Alpine Rockfest nebude výjimkou,
přestože se nepojede o body do klasifikace Světového poháru. «Formát toho závodu je dobře
vymyšlený. Trať je krátká a přehledná, což je
pro diváky atraktivní, ale na druhou stranu je to
taky pro nás bezpečnější než paralelní závody.»
Na otázku, zda jede do Andala jenom na party,
nebo si také dělá ambice na vítězství, Blardone
odpověděl vtipně, ale zcela jasně: «Party si
můžou klidně užívat všichni ostatní, protože
peníze si odvezu já, to je bez diskuse. Jsme snad
v Itálii, nebo ne? Nechci ponechat nic náhodě,
na Alpine Rockfest se svědomitě připravuju
a přizpůsobil jsem tomu i trénink. Nic mě
nezastaví. Ligety? To se mám jako bát?» Loňské
překvapení Alpine Rockfestu, mladý Rakušan
Marcel Mathis, prohrál až ve čtvrtfinále právě
s pozdějším vítězem Ligetym. Také on na letošní
ročník přijíždí s ultimativní taktikou: «Myslím, že
nejlepší strategie asi bude vyhrát úplně každou
jízdu a nestarat se o to, jak jedou ostatní a kolik
by mi mohlo stačit na postup. Všechno vyhraju,
porazím Ligetyho, Svindala, Italy… Prostě
všechny.» Dost odvážné na mladíčka, který si
ještě ani nezasloužil místo v rakouském áčku.
Jenomže formát závodu právě takovým překvapením přeje. Ve stejné roli, jakou hrál na úvod
loňského Rockfestu Mathis, se letos představí
mladý Slovák Adam Žampa. Zazáří?
Jediným českým závodníkem na startovní
listině Alpine Rockfestu je Ondřej Bank. Vloni
dostal Bany příležitost možná i díky tomu, že
měl po vleklých zdravotních komplikacích velký
hlad po závodění a krátká trať mu s ohledem
na výpadek v tréninku vyhovovala. Pořadatelé
jeho pozváním rozhodně neprohloupili. Ukázalo
se, že Bank je pro podobné akce vhodným typem, přesně tím správným bláznem. O vítězství
Peter Fill
Helmu BRIKO PHOENIX
SRXåtYDMt
O\åDĜLVYČWRYpãSLþN\
3HWHU)LOO
0D[%ODUGRQH
D/LQVH\9RQQRYi
QRYêHVKRS
www.briko.cz
se rval až do poslední chvíle a přestože z toho
nakonec bylo «jen» čtvrté místo, jeho vystoupení na Alpine Rockfestu se dá označit za parádní.
V každém případě si svým výkonem vysloužil
pozvánku na letošní ročník.
Necháte si tohle utéct? Pokud nevyrazíte
do Andala a nepodpoříte Ondru Banka svými
hlasivkami přímo pod sjezdovkou (vstup je
zdarma), zasedněte 20. prosince odpoledne
k televizi, nalaďte Eurosport, otevřete si pivo
a popcorn a podívejte se, jak se dělá lyžařský
závod «poamericku».
www.alpinerockfest.com
www.paganella.net
j
The Bastard Sons of Dioniso
Vítězové italského X-Factoru si působením
v soutěži taletnů a následným koncertování
v Itálii vysloužili velkou popularitu. „Na koncert
určitě půjdu, konečně na to budu mít čas. Jinak
je sleduju je alespoň na Twitteru a na Facebooku. Kytara, basa, bicí, dobrý zpěvák… Mně
se to fakt líbí, doporučuju,“ říká o letošních
hudebních hvězdách Alpine Rockfestu italský
specialista na GS Davide Simoncelli. Na startu
ani na koncertě prý nebude chybět.
www.tbsod.com
25

Podobné dokumenty

Měřitelné množství 14C ve zkamenělých

Měřitelné množství 14C ve zkamenělých specifickou kontaminaci, která se opakuje u několika jednotlivých lastur a dírkonožců v některých sedimentárních vrtech. Různé pročišťovací techniky se ukázaly jako neefektivní, a dokonce ani účině...

Více

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika.

Stáhnout aktuální číslo Valašského chemika. O\åDĜVNêYêFYLNSURGČWLYLWDOVNpPVWĜH GLVNX3DJDQHOODSRGYHGHQtPO\åDĜVNpKR LQVWUXNWRUD-HGQDORVHRQHMYČWãtGČWVNRX ~þDVW]DSRVOHGQtþW\ĜLURN\/\åDĜVNêYê FYLNE\OUR]GČOHQêQDGRSROH...

Více

Homerske Recko. Nabozenstvi starych Reku

Homerske Recko. Nabozenstvi starych Reku  psána časoměrným daktylským hexametrem  obsahuje 24 zpěvů a přes 15 000 veršů  líčí padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje

Více

Stáhnout soubor - Česká zemědělská univerzita v Praze

Stáhnout soubor - Česká zemědělská univerzita v Praze Praha, Česká republika – 14. října 2015 – Velkou cenu LSFF2015 spojenou s finanční odměnou 3000 Eur získal americký film “Na obranu jídla” (In Defense of Food) režiséra Michaela Schwarze. Proč by m...

Více

Roman Horký: Ryvola pro mě byl naprostý génius

Roman Horký: Ryvola pro mě byl naprostý génius gibsonku. Když jsem si nástroj prohlédl, poznal jsem, že je to ta na nádraží ukradená gibsonka. Kamarád mi pak řekl, že ji sehnal v jednom bazaru. Já si dal tu práci, šel jsem do toho bazaru a podl...

Více