výpočetní technika a specializované programy pro podporu vav

Transkript

Modul: Exaktní metody řešení projektů VaV
Předmět: Výpočetní technika a specializované
programy pro podporu VaV činností II
VÝPOČETNÍ TECHNIKA
A SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY
PRO PODPORU VAV ČINNOSTÍ II
Květoslav Bártek
Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s.
Olomouc 2010
Projekt
„Aplikovatelný
systém
dalšího
vzdělávání
ve
VaV“
(dále
jen
APSYS)
OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/09.0134 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
rozpočtem České republiky.
Text neprošel jazykovou úpravou.
© Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s.
Autor:
Mgr. Květoslav BÁRTEK, Ph.D.
Recenzovali:
prof. Dr. Ing. Miroslav POKORNÝ
prof. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc.
Mgr. Antonín SEDLÁČEK
Olomouc 2010
ISBN 978-80-87240-32-8
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................... 4
1
Software určený pro zpracování textu....................................................................................... 5
Cíl ................................................................................................................................................... 5
1.1
Základy vytváření textových dokumentů ........................................................................... 5
1.2
Alternativy k MS Office .................................................................................................... 10
1.3
Technologie OCR ............................................................................................................ 10
Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 11
Literatura ke kapitole .................................................................................................................... 12
2
Aplikace zaměřené na statistické zpracování dat .................................................................. 13
Cíl ................................................................................................................................................. 13
2.1
Specializovaný statistický software ................................................................................. 13
3
Tvorba grafů, diagramů a myšlenkových map ....................................................................... 20
Cíl ................................................................................................................................................. 20
3.1
Základní pojmy počítačové grafiky .................................................................................. 20
3.2
Vyhledávání souborů obrazového charakteru v Internetu .............................................. 23
3.3
Vkládání obrazové dokumentace do textů ...................................................................... 25
3.4
Tvorba diagramů pojmových a myšlenkových map ........................................................ 26
3.5
Tvorba grafů v MS Excel 2003 ........................................................................................ 28
4
Citační manažery........................................................................................................................ 46
Cíl ................................................................................................................................................. 46
4.1
Základy vytváření textových dokumentů ......................................................................... 46
4.2
Citační manažer Zotero ................................................................................................... 46
4.3
Citační manager v prostředí MS Office Word 2007 ........................................................ 48
4.4
Použití www.citace.com .................................................................................................. 49
Literatura ................................................................................................................................................. 53
Seznam obrázků ..................................................................................................................................... 55
Seznam tabulek ...................................................................................................................................... 57
Úvod
Význam informací stále roste, ať se již pohybujeme ve světě vědy, businessu či v soukromém
životě. Stejně tak roste i význam svobodného a snadného přístupu k nim. Dostupnost relevantních
informací se stává každodenní nutností a samozřejmostí. Tento "informační hlad" se projevuje
i rostoucím množstvím informačních zdrojů. Pryč jsou doby, kdy v celé republice vycházely tři deníky
a vysílala jedna televize. Nabídka dříve "klasických" informačních zdrojů se rozšířila na tisíce. Relativně
novým typem informačního zdroje je WorldWideWeb a další elektronické informační zdroje. Jedná se
o dynamicky se rozvíjející systémy, např. rozsáhlost internetu se odhaduje na systém čítající podle
některých odhadů až 20 miliard webových stránek 1, výstižnější pohled je optikovou datové velikosti
Internetu. Podle jedné z nejnovějších studií2 provedené firmou IDC se dnes množství dat na internetu
pohybuje kolem 487 miliard gigabajtů informací. Pokud bychom všechna data z internetu vytiskli
a svázali do knih, vytvořily by pás desetkrát delší než vzdálenost Pluta od Země. Podle studie
společnosti Cisco bude provoz na internetu ke konci roku 2013 dosahovat hodnoty 56 exabajtů
za měsíc. To přibližně odpovídá obsahu 10 miliard DVD3. Pro dokreslení situace - počet uživatelů
Internetu čítá zhruba 1,75 miliardy lidí4. Vyhledat v této záplavě informací ty správné se může zdát být
(a někdy také je) velmi obtížné, stejně tak jako využití potenciálu, který nabízejí dnešní moderní
technologie a dostupný software.
Studijní text je rozdělen do dvou tematických celků. Cílem první části textu je seznámit čtenáře
se základními pojmy, základními i pokročilými principy vyhledávání a získávání informací z různých
typů informačních zdrojů a tím přispět ke zkvalitnění jeho vědecko-výzkumné práce. Čtenář se
seznamuje s rozdílnými přístupy vyhledávacích aplikací k prohledávání databází a internetu.
Ve druhé části se budeme zabývat specializovanými aplikacemi využitelnými ve vědeckovýzkumné práci. Připomeneme základní principy práce s textovými editory, představíme aplikace
pro práci s grafickým materiálem a možnosti jejich použití při vytváření odborných textů. Budeme se
také věnovat statistickému software, který sehrává ve výzkumné praxi nezastupitelnou roli.
Ohromná dynamika s jakou se Internet vyvíjí i jeho hypertoxtová struktura klade na uživatele
obrovské nároky jak po straně technologické, tak i po stránce řekněme osobnostní. Dokumenty, které
jsou dnes dostupné na určité URL, tam již zítra být nemusí. Pro ilustraci, za dobu potřebnou k sepsání
tohoto textu se jistý článek přemístil v rámci jednoho serveru minimálně třikrát. A vyhledat jej následně
v novém, aktuálním umístění již vyžadovalo určitou míru trpělivosti, nemluvě o udržení aktuálnosti
všech odkazů použitých v textu. Ale trpělivý čtenář po prostudování textu jistě nebude mít problém
takto "ztracený" dokument dohledat. Proto také text obsahuje minimální množství úkolů, neboť
předpokládáme, že si všechny pro Vás zajímavé odkazy projdete.
Nezbývá nám než všem čtenářům popřát mnoho trpělivosti a ať se nenechají pohltit informační
lavinou, již Internet představuje.
1
The size of the World Wide Web [on line]. [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: <www.worldwidewebsize.com/>.
2
Internet
data
heads
for
500bn
gigabytes
[on line].
[cit.
<www.guardian.co.uk/business/2009/may/18/digital-content-expansion>.
3
Deset
překvapivých
čísel
o
internetu
[on line].
[cit.
2009-12-01].
<www.chip.cz/clanky/trendy/2009/12/deset-prekvapivych-cisel-o-internetu>.
4
2009-12-01].
Dostupný
z WWW:
Dostupný
z WWW:
Internet usage statistics [on line]. [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: <www.internetworldstats.com/stats.htm>.
-4-
1 Software určený pro zpracování textu
CÍL
Po prostudování kapitoly budete schopni:





definovat pojmy týkající se formátování textů a písem,
rozlišit patková, bezpatková nebo proporcionální a neproporcionální
písma,
pracovat se styly a vytvářet obsahy dokumentů,
vyjmenovat některé alternativní kancelářské programy,
editovat naskenované dokumenty.
KLÍČOVÁ SLOVA
Formátování textu, styly, font, řez písma, , patková písma, bezpatková písma,
proporcionální písma, MS Word, Open Office, Google Docs, technologie OCR.
1.1 Základy vytváření textových dokumentů
V této části shrneme základní pravidla pro vytváření textů a připomeneme
velmi časté chyby, kterých se někteří autoři často dopouští. Předpokládáme alespoň
základní znalosti a zkušenosti čtenáře při práci s textovými editory.
Hlavní zásadou při úpravách textu, je vytvoření nezformátovaného textového
materiálu, jemuž dodatečně definujeme vlastnosti. Formátování textu již v průběhu
jeho psaní bývá v konečném důsledku z časového hlediska neekonomické.
Aby bylo možné hrubý text upravovat, je třeba programu nejprve určit, s jakou
částí textu budeme pracovat. K tomuto účelu slouží tzv. bloky. Blokem se ohraničuje
určitá část textu. Velikost bloku není ničím omezena. Může se jednat o znak, slovo,
větu, odstavec ad. K oddělení odstavce se používá klávesa Enter, tou také
oddělujeme nadpisy od ostatního textu. Označení bloků můžeme provést několika
způsoby. Nejznámějším je zřejmě označení tažením myší. Tento způsob označení
bývá pro mnohé uživatele nepohodlný, neboť může klást vyšší nároky na jemnou
motoriku. Další způsoby označení jsou uskutečňovány poklepem levým tlačítkem
myši. Dvojité klepnutí na slovo vybere do bloku dané slovo, trojité pak vybere celý
odstavec. K výběru celého řádku je možné dospět nastavením kurzoru - šipky (ta se
ovšem musí automaticky přepnout, tak aby ukazovala doprava nahoru, běžně je
orientována vlevo nahoru) na počátek řádku a následným kliknutím. Nedojde však
k označení věty. Trojitým kliknutím pak vybereme celý dokument. To je také možné
docílit pomocí klávesové zkratky CTRL+A. Další používanou možností je použití
klávesových šipek. Umístěte kurzor na počátek řádku, od nějž chcete text začít
označovat, zmáčkněte a držte klávesu SHIFT a pomocí šipek začněte text
-5-
označovat.
1.1.1
Písmo
Tuto část věnujeme terminologii týkající se písma a problematice práce
s písmy. Změna typu písma (fontu) a velikosti je zřejmě nejběžnější grafickou
úpravou textu. Jakákoliv změna je možná po označení textu do bloku přes nabídku
Formát (ve verzi 2007 v položce Domů). Je však třeba jakoukoli změnu provádět
uvážlivě.
Rozlišujeme typy písem patková (serif) a bezpatková (sans-serif). Patková
písma se vyznačují výrazným zakončením tahů jednotlivých písmen, bezpatková
písma pak přirozeně „patku“ postrádají. Další možnost dělení typů písem je
na proporcionální a neproporcionální. Rozdíl mezi nimi je v zachování resp.
nezachování proporcionality mezi jednotlivými literami. Typy písem, které
nezachovávají proporcionalitu, mají všechny litery o stejné šíři bez ohledu na jejich
skutečnou šíři. Jedním z nejpoužívanějších typů písma je Times New Roman (tzv.
knižní typ, patkový, proporcinální) a Arial (bezpatkový a proporcionální). Příkladem
patkového, neproporcionálního fontu je Courier. Při výběru písma je nutné v prvé
řadě myslet na to, aby daný typ byl plně lokalizován do češtiny (obsahuje diakritiku)
jinak se může stát, že chybějící písmeno je nahrazené jiným fontem nebo dokonce
symbolem, což nepůsobí dobře. I při používání více typů písem je nutné volit
obezřetně a doporučuje se používat nejvýše dva, ve výjimečných případech tři různé
fonty. Pamatujte také na to, že pokud zvolíte atypický font, nemusí být k dispozici
na jiném počítači. Word (ale i jiné aplikace) totiž používá sadu fontů, která je
naistalována v operačním systému.
Dalším důležitým pojmem a samozřejmě i možností odlišení písma je řez
písma. Ve Wordu máme k dispozici tři nejpoužívanější – tučné, kurzíva, podtržené.
Změna je opět možná po označení textu a kliknutím na příslušnou ikonu nebo
pomocí klávesových zkratek. Pro ztučnění se používá zkratka CTRL+B, kurzívu
CTRL+I a podtržení CTRL+U. Samozřejmostí je použití více řezů zároveň.
1.1.2
Styly
Relativně málo používanou, nicméně užitečnou možností Wordu je práce se
styly. Styl je definován jako soubor formátovacích charakteristik, mezi něž patří
písmo, odsazení okrajů, odsazení a předsazení prvního řádku, řádkování, nastavení
tabulátorů a další charakteristiky.
Použití stylu umožňuje jedním kliknutím myši nastavit mnoho různých
vlastností odstavce najednou v závislosti na tom, jak je daný styl definován. Při práci
na rozsáhlém textu možnost použití stylů jistě oceníte. Word poskytuje mnoho 5
5
verze 2003 jich obsahuje sto
-6-
předdefinovaných stylů, dovoluje specifické styly i definovat. Ve verzi 2007 jsou styly
přístupné přímo z nabídky Domů. Práce s vlastními styly je snadná, stačí vybrat styl
z nabídky a klepnutím myší jej aplikovat na vybraný text. A jak zjistíte, jaký styl je
na text aplikován? Možností je jako vždy více. Prostřednictvím klávesové zkratky
SHIFT+F1 se buď rovnou (ve verzi 2007) otevře vpravo ve zpracovávaném
dokumentu sloupec Zobrazit formátování, čímž zpřístupníte informace o aplikovaném
stylu (viz obrázek). Je možno získat informace o formátování písma, odstavce nebo
oddílů (jsou-li použity). Ve verzi 2003 se po stisknutí klávesové zkratky u kurzoru
objeví ikona otazníku a po kliknutí do textu je již chování programu stejné.
Pro identifikaci stylu je ještě nutné v dolní části zobrazeného okna zatrhnout položku
Rozlišit zdroj stylu.
Obrázek 1.1
Styly v MS Word
Styly nabízí i další možnosti usnadnění práce s textem. Pokud máte již
vytvořen text a například na nadpisy jste použili jednotný styl, není vůbec obtížné styl
později libovolně pozměnit. Změna se projeví u každého textu v daném dokumentu,
na nějž byl daný styl aplikován.
Pokud nevyberete žádný z nabízených stylů, je na text použit předdefinovaný
styl Normální. Změnu stylu provedete kliknutím na zvolený styl ve výběru stylů
na kartě Domů (verze 2007).
-7-
Výběr stylu v MS Word 2007
Obrázek 1.2
Další možností je otevření okna Použít styl klávesovou zkratkou
CTRL+SHIFT+S a následně provést stylu z rozbalovací nabídky. Ani změna či
vytvoření vlastního stylu není nic složitého. Zformátovaný odstavec vyberte, klepněte
do nabídky stylů na tlačítko Změnit a zde styl libovolně přejmenujte resp. upravte
jeho charakteristiky. V nabídce stylů již bude váš nový styl uložen.
Okno pro úpravu stylu
Obrázek 1.3
-8-
1.1.3
Vytvoření obsahu
Problematika stylů je úzce spjata s problematikou automatického generování
obsahu dokumentu. To je právě na použitých stylech závislé. Proto je nutné používat
styly pro formátování nadpisů a jejich úrovní. Vytvoření obsahu i pro rozsáhlý
dokument je pak dílem několika okamžiků a také změna obsahu v případě změny
rozsahu celého dokumentu je otázkou několika kliknutí myši. Ve verzi 2007 se obsah
vkládá prostřednictvím karty Odkazy-Obsah.
Vytvoření obsahu dokumentu
Obrázek 1.4
Zde je možný výběr z předdefinovaných stylů zobrazení obsahu a úrovní
položek v něm závislých na použitém stylu podnadpisů kapitol. Pokud dojde
ke změně v textu, je vždy nutné pro jistotu aktualizovat i vytvořený obsah. I jeden
přidaný řádek může změnit počet stránek, posunout nadpis na další stranu apod.
Aktualizace se provádí tlačítkem Aktualizovat tabulku, jeho aktivací se zpřístupní
volba buď mezi aktualizací čísel stran v obsahu, nebo celé tabulky. Doporučuji volit
druhou možnost.
Obrázek 1.5
Aktualizace obsahu
-9-
1.2 Alternativy k MS Office
Asi nejrozšířenějším alternativním kancelářským balíkem k MS Office je
OpenOffice6 a jak již název napovídá je tento systém možný na počítači provozovat
zdarma. Obsahuje kompletní kancelářský balík od aplikace určené pro editaci textu
(Writer), přes tabulkový kalkulátor Calc, databázovou komponentu Base, modul
pro vytváření vektorových kreseb Draw až po prezentace v modulu Impress. I styl
práce s uvedeným balíkem programů je obdobný programům MS Office.
Další z alternativ (odlišná přístupem k věci, nikoliv však tím, že je také zdarma)
je služba Google Dokumenty (Google Docs). Rozdílná od předchozí možnosti je tím,
že nevyžaduje instalaci. Je totiž přístupná přes web, tudíž z libovolného počítače
po přihlášení do systému Google. Práce probíhá ve standardním grafickém prostředí
dnešních WYSIWYG editorů.
Stránka Google Docs
Obrázek 1.6
Máte zde možnost dokumenty (texty, tabulky, prezentace) nejen vytvářet nebo
importovat již vytvořené v jiném prostředí, ale hlavně je možné dokumenty sdílet
s kolegy. Podmínkou je že mají na Google vytvořený a aktivní účet. Můžete jim
povolit úpravu nebo aktualizaci sdílených dokumentů nebo nahlížet do svého
kalendáře. Dokumenty se však ukládají přímo na web, což může být vnímáno jako
určitá nevýhoda. Z uvedeného faktu plyne, že tato služba asi není úplně nejvhodnější
pro vytváření dokumentů vyžadující určitou úroveň utajení či bezpečnosti.
1.3 Technologie OCR
Jistě jste se již také setkali s problémem, že máte k dispozici naskenovaný
nebo pouze ofocený textový dokument a potřebovali jste jej převést na text digitální.
Manuální opisování textu je mírně řečeno ztrátou času. Technologie OCR neboli
optické rozeznávání znaků (Optical Charakter Recognition) umožňuje převádět obraz
6
OppenOffice [on line]. [cit. 2009-12-15]. Dostupný z WWW: <www.openoffice.cz/>.
- 10 -
na znaky7. Jedním z velmi dobře hodnocených OCR programů je FineReader
(v současnosti poslední verze nese označení FineReader10 8 komerčně distribuovaný
software ruské firmy ABBYY. Pro představu, cena tohoto software se pohybuje kolem
€140.
Po uskutečněném převodu z obrázku na text lze uložit nově vzniklý soubor
jako dokument ve formátu TXT nebo wordovském DOC. Kvalita převodu je však
do veliké míry závislá na kvalitě předlohy. Ta musí být maximálně ostrá, kontrastní
a jasná. Při troše dobré vůle je možno převádět i předlohy focené digitálním
fotoaparátem. Problematika snímání předlohy pomocí fotoaparátu je podrobněji
řešena na http://www.digineff.cz/jaknato/ocr/ocr.html.
Pro převod naskenovaného dokumentu na text můžeme využít i program
Microsoft Office Document Imaging9, který je součástí balíku MS Office (2003
i 2007). Pomocí programu Microsoft Office Document Imaging můžete skenovat
tištěné dokumenty a převádět je na digitální obrázky, které je možné ukládat
ve formátu TIFF (Tagged Image File Format - grafický formát s vysokým rozlišením
založený na značkách). Formát TIFF se používá k univerzálnímu přenosu digitální
grafiky. Použít můžete také formát MDI (Microsoft Document Imaging Format).
Výsledky OCR provedené tímto programem jsou vesměs dobré, rozdíl mezi výsledky
mezi verzemi je minimální (ve verzi 2007 je lépe zachováváno formátování
původních textů, formátování písma samozřejmě není zachováno ani v jedné
z verzí).
SHRNUTÍ KAPITOLY
Hlavní zásadou při úpravách textu, je vytvoření nezformátovaného textového
materiálu, jemuž dodatečně definujeme vlastnosti. Formátování textu již v průběhu
jeho psaní bývá v konečném důsledku z časového hlediska neekonomické.
Aby bylo možné hrubý text upravovat, je třeba programu nejprve určit, s jakou částí
textu budeme pracovat. K tomuto účelu slouží tzv. bloky.
Změna typu písma (fontu) a velikosti je zřejmě nejběžnější grafickou úpravou textu.
Rozlišujeme typy písem na patková (serif) a bezpatková (sans-serif). Další možnost
dělení typů písem je proporcionální a neproporcionální.
Při výběru písma je nutné v prvé řadě myslet na to, aby daný typ byl plně lokalizován
do češtiny (obsahuje diakritiku). Pamatujte také na to, že pokud zvolíte atypický font,
nemusí být k dispozici na jiném počítači. Dalším důležitým pojmem a samozřejmě
i možností odlišení písma je řez písma. Ve Wordu máme k dispozici tři
7
OCR se nezaměřuje pouze na textové znaky. Dnes jsou již k dispozici i programy rozeznávající
také notový zápis a ukládající jej do formátu MIDI nebo do notového souboru.
8
ABBYY FineReader [on line]. [cit. 2009-12-20]. Dostupný z WWW: <finereader.abbyy.com/>.
9
Program Microsoft Office Document Imaging [on line]. 2010 [cit. 2010-01-05]. Dostupný z WWW:
<office.microsoft.com/cs-cz/onenote/HP010771031029.aspx>.
- 11 -
nejpoužívanější – tučné, kurzíva, podtržený.
Styl je definován jako soubor formátovacích charakteristik, mezi něž patří písmo,
odsazení okrajů, odsazení a předsazení prvního řádku, řádkování, nastavení
tabulátorů a další charakteristiky. Styly nabízí i další možnosti usnadnění práce
s textem. Pokud máte již vytvořen text a například na nadpisy jste použili jednotný
styl, není vůbec obtížné styl později libovolně pozměnit. Změna se projeví u každého
textu v daném dokumentu, na nějž byl daný styl aplikován. Problematika stylů je úzce
spjata s problematikou automatického generování obsahu dokumentu. To je právě
na použitých stylech závislé.
Asi nejrozšířenějším alternativním kancelářským balíkem k MS Office je OpenOffice.
Tento systém možný na počítači provozovat zdarma.
Další z alternativ je služba Google Dokumenty (Google Docs).
Technologie OCR neboli optické rozeznávání znaků (Optical Charakter Recognition)
umožňuje převádět obrázek, tedy i naskenovaný text uložený např. ve formátu TIFF,
na znaky.
ÚKOLY
1.
Vyzkoušejte si uvedené postupy v aplikacích MS Word 2003 nebo 2007.
2.
Seznamte se s popisovanými alternativními aplikacemi k MS Office.
3.
Převeďte naskenovaný text pomocí OCR modulu MS Office Document
Imaging.
LITERATURA KE KAPITOLE
Základní literatura:
[1]
PÍRKOVÁ, K. Microsoft Office Word 2007. Podrobná uživatelská příručka.
Brno: Computer Press, 2007. 368 s. ISBN 978-80-251-1571-8.
[2]
PECINOVSKÝ, J. Word 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80247-1958-0.
[3]
PECINOVSKÝ, J. Word 2003. Podrobný průvodce začínajícího uživatele.
Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-0791-4.
[4]
Typografie: Dero.name [on line]. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW:
<typografie.dero.name/>.
- 12 -
2 Aplikace zaměřené na statistické zpracování dat
CÍL


vyjmenovat některé používané systémy pro vyhodnocování dat,
orientovat se v základní nabídce jednotlivých statistických systémů.
KLÍČOVÁ SLOVA
Statistický software, modulární systémy
2.1 Specializovaný statistický software
Statistický software patří neodmyslitelně k moderním způsobům vědecké
práce. Tyto specializované systémy jsou v dnešní době natolik komplikované
a cenově náročné, že běžný uživatel - jednotlivec (a mnohdy ani organizace) nemá
šanci software využít v plném rozsahu. Tento fakt vedl firmy produkující tyto
specializované programy k nové strategii v distribuci svých produktů. Začali
přecházet k modulovým statistickým systémům, kdy si zákazníci pořizují pouze
základní verzi systému a k němu si pak vybírají moduly přesně dle svých potřeb.
Další firmy naopak zařazují statistické moduly do svých ekonomických systémů.
2.1.1
STATISTICA
Jedná se o modulární systém určený pro zpracování dat vyvinutý společností
StatSoft. Velkou výhodou systému je jeho kompletní česká lokalizace. Pro vysoké
školy je rovněž zajímavý univerzitní program, v jehož rámci je software školám
poskytován za zvýhodněných licenčních podmínek. Projekt již realizovaly pro své
studenty například Česká zemědělská univerzita v Praze, Masarykova univerzita,
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Vysoké učení technické Brno,
VŠCHT, Univerzita Karlova - 1. lékařská fakulta a další10. Společnost také v rámci
projektu realizuje vzdělávání pedagogů a studentů prostřednictvím cenově
zvýhodněných kurzů. Kurzy směřují do oblastí ovládání programu, základních kurzů
statistiky, pokročilým metodám zpracování dat, řízení kvality, data miningu a oborové
specializace.
10
Řešení
–
obsah
[on line].
[cit.
<www.statsoft.cz/reseni/reseni/reseni-obsah>.
2010-01-17].
- 13 -
Dostupný
z WWW:
Vybrané moduly systému STATISTICA a jejich popis11:
STATISTICA Base Cz je základní modul systému. Nabízí obsáhlou sadu dnes
již nezbytných statistických nástrojů, které pokrývají nejčastější základní statistické
analýzy, má jednoduché intuitivní ovládání a plný výkon technologií společný
pro všechny produkty STATISTICA.






Grafické nástroje produktů STATISTICA
Základní statistiky a tabulky
Prokládání rozdělení
Vícerozměrná lineární regrese
Analýza rozptylu
Neparametrické statistiky
STATISTICA Pokročilé lineární a nelineární modely Cz - přídavný modul.
Obsahuje široký výběr nejpokročilejších nástrojů modelování a tvorby předpovědí, jež
lze na dnešním trhu získat, obsahuje také možnost automatického výběru modelu či
rozsáhlé interaktivní nástroje vizualizace.










Vícerozměrné
průzkumné
techniky
Shluková analýza
Faktorová analýza
Analýza spolehlivosti/prvků
Klasifikační stromy
Korespondenční analýza
Vícerozměrné škálování
Diskriminační analýza
Obecné metody diskriminační analýzy
STATISTICA Analýza síly testu Cz přídavný modul. Jedná se o přesný
a snadno ovladatelný specializovaný nástroj pro analýzu veškerých aspektů
11
Pokročilé
lineární
a nelineární
moduly
Obecné lineární modely
Zobecněné lineární a nelineární modely
Obecné regresní modely
Obecné modely metody nejmenších čtverců
Komponenty rozptylu
Analýza přežívání
Nelineární odhady
Pevná nelineární regrese
Log-lineární analýza kontingenčních tabulek
Časové řady a předpovědi
STATISTICA Vícerozměrné průzkumné techniky Cz – přídavný modul.
Obsahuje nabídku průzkumných technik pro nejrůznější typy dat s rozsáhlými
interaktivními nástroji vizualizace








Base
Obecné
analytické
nástroje
[on line].
[cit.
2010-01-20].
<www.statsoft.cz/produkty/2-obecne-analyticke-nastroje/>.
- 14 -
Dostupný
z WWW:
Analýza síly
testu
spojených s pojmem statistické síly a s výpočty velikosti vzorků.




2.1.2
Výpočet síly testu
Výpočet velikosti vzorků
Odhad intervalů spolehlivosti
Kalkulátory statistických rozdělení
Modulární systém SAS software
Příkladem firmy implementující statistické moduly do svého systému je firma
SAS. Společnost12 se profiluje na trhu nabízejícího software a služby pro novou
generaci business intelligence, která poskytuje komplexní pohled na činnost
organizace. Orientuje se především na vývoj řešení pro finanční instituce
a telekomunikační organizace. Produkty této firmy však využívají i mnohé univerzity
po celém světě mj. i prostřednictvím programu SAS Academic Initiative. Program se
uskutečňuje na základě zakoupení určitého počtu licencí (na úrovni katedry, fakulty
nebo celé univerzity), nicméně SAS nabízí v rámci Academic Initiative následující
služby:




poskytnout instalaci a řešení technických problémů,
zdarma automaticky poskytovat nové verze SAS software,
dokumentaci a informace,
zdarma poskytovat konzultace, hotline (mail, telefon),
poskytovat speciální školení pro univerzity, součástí jsou zpracované
materiály připravené pro výuku SAS.
Univerzita se na oplátku zavazuje vyučovat za pomoci SAS software
(v oblasti informačních technologií, statistiky, BI, dolovaní dat, matematických metod,
apod.).
Vybrané moduly systému SAS a jejich popis:
BASE SAS ® - základní modul, datový a výpočetní engine SAS, jedná se
o povinný základ instalace SAS
SAS/ASSIST - uživatelské rozhraní pro dotazování a reporting,
SAS/ETS® - analýza časových řad, ekonometrie (možnosti automatického
importu ekonomických i jiných časových řad z mnoha externích zdrojů - FAME,
OECD, MMF, Citibase, CRSP, S&P, …), množství funkcí pro finanční výpočty v čase,
celou škálu klasických modelů časových řad a mnohé další.
SAS/GRAPH ® - generování grafických výstupů, v nabídce jsou různé typy
obchodních grafů (sloupcové, koláčové, hvězdicové, mnoho variant, 2D interpolace),
3D grafy (ortogonální zobrazení, vrstevnicové grafy, 3D interpolace, 4D interpolace)
12
Společnost SAS informuje o možnostech využití SAS software v univerzitním prostředí [on line].
[cit. 2009-12-11]. Dostupný z WWW:
<www.sas.com/offices/europe/czech/academic/sas_ap_popis.pdf>.
- 15 -
Vybrané
moduly
systému SAS
SAS/INSIGHT® - interaktivní vizualizace a analýza dat,
SAS/STAT® - kompletní statistika zahrnuje např. nástroje:
 Popisná statistika
 Analýza kontingenčních (frekvenčních) tabulek, i stratifikovaná
 Regresní analýza, korelační a kovarianční analýza
 Logistická regrese (obecné lineární modely)
 Obecné regresní modely (nestranné odhady pro jiná než normální
rozdělení)
 Analýza rozptylu
 Analýza kategoriálních dat
 Testování hypotéz
 Vícerozměrné metody (analýza hlavních komponent, faktorová
analýza)
 Diskriminační analýza, kanonické korelace
 Shluková analýza (clustering)
2.1.3
Systém IBM SPSS
Dalším významným producentem v oboru statistického software je společnost
SPSS. Od roku 2009 je součástí společnosti IBM13. SPSS se soustřeďuje také
na prediktivní analýzu14. Software SPSS využil v amerických prezidentských volbách
i volební tým Baracka Obamy, jmenovitě firma Strategic Telemetry podílející se
na organizaci kampaně15.
Systém SPSS se také řadí mezi modulární systémy. V současnosti však
může být každý modul systému IBM SPSS Statistics nainstalován a spouštěn
samostatně nebo v kombinaci s dalšími moduly. Ve verzi 18 můžete používat
libovolný modul, aniž by bylo zapotřebí, abyste měli zakoupenou licenci IBM
SPSS Statistics Base. Ke každému modulu budou dodávány funkce pro datový
management a možnosti grafického výstupu. Společnost tím sleduje větší
flexibilitu celého systému.
IBM SPSS Statistics Base, coby základní modul systému, je ovšem
i nadále k dispozici. Tvoří obsáhlou základnu statistických testů a běžných
analytických procedur jak pro reportování, tak pro tvorbu jednoduchých
13
Novým vlastníkem společnosti SPSS je IBM [on line]. 2009 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW:
<www.spss.cz/press09.htm>.
14
Prediktivní analýza se zabývá předvídáním chování populace v budoucnosti na základě analýzy
současných nebo historických dat.
15
SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu. In Strategie č. 46. [cit. 200912-11]. Dostupné z WWW: <www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.
- 16 -
i sofistikovaných závěrů16. Celý systém je tvořen cca dvaceti moduly
a rozšířeními umožňující mj. vyvíjet další nástroje a používat pokročilé analýzy.
Přehled a charakteristika vybraných modulů:
Advanced Statistics – orientuje17 se především na metody jednorozměrné
a vícerozměrné analýzy z oblastí průmyslu (posuzování výrobního procesu) nebo
výzkum trhu (stanovení úrovně zájmu o produkt).
Custom Tables – určený pro uživatele, kteří pravidelně vytvářejí nebo
aktualizují své tabulkové zprávy z oblastí:






pravidelné zprávy o stavu nebo procesech,
výzkumná výběrová šetření,
výzkum trhu,
sociální vědy
databázový a přímý marketing,
výzkum v organizacích.
Rozhraní zobrazuje uživateli vzhled tabulky již při jejím zadávání, a tak přesně
vidí, jak bude tabulka ve výstupech vypadat. Do finální tabulky lze nakonec přidat
dodatečné informace, jako jsou popisné statistiky, nebo upravit uspořádání tak, aby
bylo pro adresáty naprosto srozumitelné18.
Forecasting nabízí velký počet způsobů, kterými uživatelé rychle vytvoří
spolehlivé předpovědi v časových řadách 19.
Decision Trees umožňuje vytvářet klasifikační, rozhodovací a asociační
stromy, identifikuje skupiny, nachází vztahy mezi skupinami a predikuje budoucí
hodnoty. Asociační interpretace stromů použijete pro tvorbu i ověřování hypotéz
o kauzálních vazbách mezi proměnnými a pro explorační post hoc seskupení
průměrů v jednoduché ANOVA a řádků v kontingenční tabulce 20.
16
IBM
SPSS
Statistics
[on line].
<www.spss.cz/ibmspss_statistics.htm>.
17
IBM SPSS Advanced Statistics [on line]. 2010 [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW:
<www.spss.cz/sw_madv.htm>.
18
IBM SPSS Custom Tables
<www.spss.cz/sw_mtab.htm>.
19
IBM SPSS Forecasting
<www.spss.cz/sw_mtre.htm>.
20
IBM SPSS Decision Trees
<www.spss.cz/sw_mcla.htm>.
2010
[on line].
[on line].
[on line].
[cit.
2010
2010
[cit.
[cit.
2010
[cit.
- 17 -
2010-01-20].
2010-01-20].
2010-01-20].
2010-01-20].
Dostupný
z WWW:
Dostupný
z WWW:
Dostupný
z WWW:
Dostupný
z WWW:
Moduly IBM
SPSS
Neural Network poskytuje možnosti vyhledávat v datech netriviální či skryté
vztahy. Objevují se komplexní datové vazby reprezentující přenos informace a tím je
možné budovat přesnější predikční modely21.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Statistický software patří mezi specializované systémy pro zpracování
a vyhodnocování dat. V dnešní době jsou již natolik komplikované a cenově náročné,
že běžný uživatel - jednotlivec (a mnohdy ani organizace) nemá šanci software využít
v plném rozsahu. Tento fakt vedl firmy produkující tyto specializované programy
k nové strategii v distribuci svých produktů. Začali přecházet k modulovým
statistickým systémům.
STATISTICA
Velkou výhodou systému je jeho kompletní česká lokalizace. Pro vysoké školy je
rovněž zajímavý univerzitní program, v jehož rámci je software školám poskytován
za zvýhodněných licenčních podmínek.
Společnost také v rámci projektu realizuje vzdělávání pedagogů a studentů
prostřednictvím cenově zvýhodněných kurzů.
SAS software
Společnost22 se profiluje na trhu nabízejícího software a služby pro novou generaci
business intelligence, která poskytuje komplexní pohled na činnost organizace.
Orientuje se především na vývoj řešení pro finanční instituce a telekomunikační
organizace. Produkty této firmy však využívají i mnohé univerzity po celém světě mj.
i prostřednictvím programu SAS Academic Initiative.
IBM SPSS
V současnosti však může být každý modul systému IBM SPSS Statistics
nainstalován a spouštěn samostatně nebo v kombinaci s dalšími moduly.
Ke každému modulu budou dodávány funkce pro datový management a možnosti
grafického výstupu. Společnost tím sleduje větší flexibilitu celého systému.
21
22
IBM SPSS Neutral Networks
<www.spss.cz/sw_mneu.htm>.
[on line].
2010
[cit.
2010-01-20].
Dostupný
z WWW:
- 18 -
[1]
SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu.
In Strategie č.
46.
[cit.
2009-12-11].
Dostupné
z WWW:
<www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.
[2]
Společnost SAS informuje o možnostech využití SAS software v univerzitním
prostředí
[on line].
[cit.
2009-12-11].
Dostupný
z WWW:
- 19 -
3 Tvorba grafů, diagramů a myšlenkových map
CÍL






definovat pojem rastrová grafika, vektorová grafika, pixel,
rozlišit mezi rastrovou a vektorovou grafikou,
vyjmenovat základní grafické formáty určené pro vektorovou
a rastrovou grafiku,
vyhledat na Internetu grafický objekt splňující určité základní
parametry,
vložit grafický objekt do textu, komprimovat jej nebo upravit jeho
rozměry,
vytvořit základní typy grafů v aplikaci MS Excel.
KLÍČOVÁ SLOVA
Rastrová grafika, vektorová grafika, pixel, rozlišení, velikost grafického objektu,
komprimace, grafické formáty.
3.1 Základní pojmy počítačové grafiky
V této kapitole z vás rozhodně neuděláme počítačové grafiky, chceme pouze
představit některé elementy, s nimiž se můžete ve své práci setkat. Určitě se při
zpracovávání publikačních výstupů či v jiných pracech setkáváte s nutností vložit
do textu obrazovou dokumentaci, graf, schéma a další grafické prvky. Vzhledem
k tomu, že pro tvorbu grafických výstupů jsou používány drahé, profesionální
programy omezíme se v tomto úvodu do počítačové grafiky na využití dostupných
programů (freeware, součásti kancelářských balíků apod.)
Pro naši potřebu bude dostačující, pokud oblast počítačové grafiky rozdělíme
na dvě hlavní oblasti – rastrovou a vektorovou.
3.1.1
Rastrová grafika
Někdy se též můžete setkat s pojmem bitmapová grafika. Jedná se o způsob
vytváření a ukládání obrazových dat. Základem rastrové grafiky je rozložení obrazu
na síť bodů (buněk, pixelů), každý bod je charakterizován svou barvou. Princip práce
spočívá v tom, že se zabarvují buňky definovanou barvou a tím dochází k vytváření
obrazu. Pro představu si můžeme uvést příklad mozaiky. Ta se skládá z množství
- 20 -
malých čtverců, z nichž každý nese jednu barvu. Omezení tohoto způsobu zobrazení
jemných detailů je velikost těchto čtverečků. V terminologii počítačové grafiky
představuje jeden mozaikový čtvereček jeden pixel. Příklad s mozaikou je možno
využít k přiblížení dalšího pojmu, a tím je bitová hloubka. Bitovou hloubkou je počet
barev, které máme při skládání takové mozaiky k dispozici. V případě bitové hloubky
1 bit máme k dispozici pouze barvy dvě (většinou bílou a černou). Pokud již
použijeme bitů 8, dostáváme se na barevnou paletu mnohem širší a to až 256 barev
(28=256). V režimu stupně šedi pak máme k dispozici celkem 256 odstínů šedé,
od bílé po černou. Tento režim je již dostačující pro kvalitní vykreslování přechodů
monochromatických obrázků. Nás budou zajímat hlavně datové formáty, s nimiž se
můžeme setkat.
3.1.2
Rastrové formáty
Jak již bylo uvedeno, ukládají obraz jako posloupnost grafických elementů,
bodů, pixelů (pixel = picture element). Každý pixel má jako svůj atribut barvu – nese
sobě vlastní obrazovou informaci. Podle počtu možných barev rozlišujeme formáty:






BMP - (Microsoft Windows Bitmap) mono, 4, 8, 24 bity; vytvořen pro
Microsoft Windows, chybí mu výtečné kompresní schéma, nehodí se
pro ukládání dat s velkou barevnou hloubkou a pestrostí (je velký).
GIF - (Graphics Interchange Format) univerzální, hojně využíván
v internetu, 16–256 barevné obrázky, rychlý, snadno čitelný, umí
„průhlednou“ barvu.
JPEG, JPG - (Joint Photographic experts Group) metoda pro přenos
grafických údajů a současně i název formátu, zejména pro programy
manipulující s grafikou, užívaný v internetu, ztrátová komprimační
metoda.
TIFF - užití v typografii, příliš nezávisí na platformě, generují ho
scannery, rozmanitý formát někdy přináší problémy (mnoho různých
verzí).
CPT– soubor Corel PhotoPaint
PSD – soubor Adobe Photoshop
Jedním z nejrozšířenějších programů, používaných pro tvorbu a úpravy
rastrové grafiky pro internet a pro tisk, je v současné době Adobe Photoshop. Jeho
nativní formát PSD podporuje ukládání rastrové grafiky ve vrstvách spolu
s vektorovými objekty a editovatelným textem. Pro kvalitní přenos fotografií se
nejčastěji používá rastrový formát TIF (příp. TIFF), který je však, stejně jako většina
bezztrátových rastrových formátů, pro svou datovou náročnost nevhodný pro použití
na webu. Na webu je nejrozšířenějším rastrovým formátem GIF a JPEG.
Za pozornost stojí i formát PNG, který se, pro své dvojrozměrné prokládací schéma
(přenášená informace je rozdělena do několika skupin. Obraz je díky tomu zobrazen
nejprve v hrubých rysech a poté vykreslován v jemnějších detailech) stále více
- 21 -
prosazuje ve webových aplikacích23.
Hlavní nevýhodou bitmapové grafiky je její datová náročnost. Kvůli skutečnosti,
že každý bod obrazu musí nést informaci o svém jasu (v případě černobílých
bitmap), své barvě (v případě barevných bitmap), případně ještě další informaci
o průhlednosti, zabírají rozměrné bitmapy na disku velký datový prostor.
Druhou nevýhodou bitmapové grafiky je, že ji nelze bez snížení kvality
zvětšovat. Při zvětšování dochází k interpolaci, kdy se pixely roztahují a vyhlazují.
V případě kvalitního zvětšovacího algoritmu u specializovaných programů lze
dosáhnout zvětšení kvalitních rastrových podkladů (např. fotografií) až o 30 % bez
výrazné degradace obrazu, ale spolu s klesající kvalitou zdrojových dat výrazně
klesá i možnost dalšího zvětšení 24.
3.1.3
Vektorová grafika
Nepopisuje prostor pomocí jednotlivých bodů, Obrázek je složen z vektorů,
křivek – čar spojujících tzv. kotevní body. Tyto křivky mohou mít barevnou výplň
formou jednolité plochy nebo barevného přechodu (gradientu).
Hlavní výhodou vektorové grafiky je možnost v podstatě libovolného
zvětšování již vytvořeného obrázku, a to bez sebemenší ztráty na kvalitě. Zatímco
z rastrových obrázků máme po zvětšení jen hromádku různobarevných čtverečků,
vektorový obrázek se přepočítává a přizpůsobuje.
Neméně důležitá je i možnost neustále pracovat odděleně s jednotlivými
objekty obrázku. Lze tedy při jakémkoli zvětšení upravovat tvar i barevnost dílčích
objektů.
Obecně lze říci, že vektorová grafika je vhodná pro tvorbu log, diagramů,
sazbu, animace a jednoduché ilustrace. Fotku nikdy nenakreslíte a je tedy potřeba
pracovat s určitou stylizací a výtvarnou zkratkou.
Editorů na tvorbu vektorové grafiky je poměrně dost, ale mezi nejpoužívanější
programy rozhodně patří Adobe Illustrator, Corel DRAW a v neposlední řadě i stále
oblíbenější Macromedia Freehand. Významnou roli hraje vektorová grafika při
animacích v populárním prostředí Macromedia Flash. Vektorové objekty si však
budují stále silnější pozici i v dříve čistě bitmapových editorech jako Adobe
Photoshop.
Každý počítačový program na zpracování vektorové grafiky může exportovat
různé typy souborů. Standardně exportují své nativní soubory většinou s konkrétní
příponou jako např. CDR (pro Corel DRAW) nebo AI (pro Adobe Illustrator). Některé
programy umějí číst i soubory s cizími příponami, ale v zásadě je lepší mít data
23
Bitmapová
grafika
[on line].
[cit.
<www.symbio.cz/slovnik/bitmapova-grafika.html>.
2010-02-05].
Dostupný
z WWW:
24
Bitmapová
grafika
[on line].
[cit.
2010-02-05].
Dostupný
z WWW:
- 22 -
uložena v nějakém univerzálním souboru, jakým je nepříklad EPS (Encapsulated
PostScript), který byl speciálně vytvořen pro přenos obrazových dat určených pro
tisk. Velmi populární je pro vektorový přenos dat také komplexněji pojatý formát PDF.
Rozlišení a velikost obrázku jsou pojmy, které bývají často zaměňovány.
Pouhá znalost dpi (což je počet obrazových bodů na palec = 2,54 cm) ještě nic
nenapovídá o tom, jak je obrázek skutečně velký. Pro ilustraci – údaj 300 dpi (což je
rozlišení dostatečné pro kvalitní tisk) informuje, že tiskové zařízení použije při
zpracování obrázku celkem 300 bodů na délku 2,54 cm. V ideálním případě je pro
posouzení velikosti obrázků dobré znát jeho rozměr v jednotlivých bodech neboli
pixelech. Například šířka 1800 pixelů znamená, že fotografii můžeme při
požadovaném rozlišení 300 dpi vytisknout v šířce 15,24 cm. Jak jsme dospěli
k tomuto výsledku? Výpočet probíhá následovně. Šířku v pixelech vydělíme
požadovaným rozlišením a tím získáme rozlišení v palcích. Pro následný převod
na centimetry pak stačí vynásobit hodnotou 2,54.
3.1.4
Vektorové formáty
AI – formát pro Adobe Illustrator.
CDR – výchozí formát editoru Corel Draw
EPS – používá se pro přenos kreseb mezi aplikacemi v jazyce PostScript.
Podporuje jak vektorovou, tak rastrovou grafiku
SVG – formát vektorové grafiky určený zejména pro webové aplikace.
SWF – animovaná grafika pro dynamické webové a multimediální aplikace.
Dokáže pracovat jak s vektorovou, tak s rastrovou grafikou.
3.2 Vyhledávání souborů obrazového charakteru v Internetu
Rozhodneme-li se vložit obrazový soubor do vytvářeného dokumentu, musíme
jej buď vytvořit, nebo získat jiným způsobem. Nejsnazší je vyhledat a uložit obrázek
z Internetu. V tomto případě je dobré ověřit, zda se na obrázek nevztahují autorská
práva. S vyhledáváním obrázků na Internetu nám může opět velmi pomoci již
důvěrně známý vyhledávač Google, který přímo umožňuje vyhledávat grafické
objekty. Jak na to? Na hlavní stránce vyhledávače zvolte položku Obrázky
a do vyhledávacího pole zadejte hledaný výraz.
- 23 -
Rozlišení
a velikost
obrázku
Modul Obrázky v Google
Obrázek 3.1
Pokud hledáte konkrétní formát, využijeme nám již známou vyhledávací
syntaxi. Např.: cube filetype:bmp, vyhledává obrázky krychlí ve formátu BMP.
Zde ale možnosti Google nekončí. Výsledky můžeme dále filtrovat, můžeme si
zvolit datovou velikost vyhledaných obrázků, můžeme dokonce vybrat konkrétní
výšku i šířku v pixelech (viz obrázek), typ obrázku – fotografie, klipart, kresba atd.,
resp. výběr barev.
Výsledky vyhledávání a možnosti filtrování výsledků
- 24 -
Obrázek 3.2
Nevýhodou však zůstává, že k vyhledání obrázku je třeba, aby stránka, na níž
se obrázek nachází, obsahoval vyhledávané slovo.
Umístění obrázků na webových stránkách lze rozdělit do dvou hlavních skupin.
1) Obrázky umístěné přímo na webových stránkách – je jich největší
množství, jsou součástí webových stránek a jak jsme již naznačili, jejich
vyhledání bývá někdy dosti složité. Problém spočívá v jejich ne vždy
přesném pojmenování, takže vyhledávače je buďto nemusí vůbec
nalézt nebo se musí spoléhat na textový doprovod na dané webové
stránce. Také jejich kvalita může být značně různorodá.
2) Utříděné galerie – zde se jedná o mnohdy profesionálně sestavené
soubory fotografií, tematicky tříděné ale s různou kvalitou.
V souvislosti se stahováním obrázků (ale i dalších souborů) z Internetu je
nutno připomenout, že některé obrázky mohou podléhat autorskému zákonu a při
jeho používání je třeba prostudovat přiložené texty (copyright)25.
3.3 Vkládání obrazové dokumentace do textů
Jakmile disponujeme vhodným obrazovým materiálem, zůstává před námi
poslední problém – vložení objektu do dokumentu. Postup budeme demonstrovat
v programu MS Office Word, neboť se jedná o jednu z nejrozšířenějších aplikaci
k vytváření textových dokumentů.
Postupů, kterými je možné vložit obrázek do dokumentu je několik. Popíšeme
a ukážeme si pouze pár základních možností. Prvním je přetažení vybraného
obrázku do dokumentu přímo na místo, kde je umístěn kurzor. Druhou možností je
zkopírování obrázku do dokumentu. Stačí pouze vybraný obrázek vyhledat ve složce
kde je uložen a vybrat jej. Použitím kombinace kláves CTRL+C jej zkopírujeme
do schránky, přesuneme se do rozpracovaného textového dokumentu, a obrázek
vložíme stiskem CTRL+V na aktuální pozici kurzoru. Další možností je
prostřednictvím menu Vložit (ve verzi 2007 na kartě Vložení) zvolit položku Obrázek,
zadat umístění souboru a opět nechat vložit na místo aktuální pozice kurzoru
v dokumentu.
Mnohdy je ovšem nutné vybrané fotografie či jiný obrazový materiál před
vložením do textu nebo prezentace upravit. Úprava velikosti (rozměrů) nebývá
problém, tu je možno provádět většinou přímo v dané aplikaci, v níž má být obrázek
použit. Důležitější a nutnější úprava se většinou týká datové velikosti obrázku.
Ta může být různá od několika desítek kB až po několik MB. Prezentace nebo text,
v níž autor použije deset fotografií o velikosti 3 MB se pak stává datově velmi
náročnou.
25
HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu, s. 167.
- 25 -
Datovou velikost zjistíte nejjednodušeji najetím kurzoru myši nad označenou
ikonu příslušného obrázku nebo pravým kliknutím na ikonu obrázku a informaci pak
naleznete v poslední položce – Vlastnosti. Pokud je soubor datově příliš velký
(v rámci MB), pak je nutné soubory tzv. komprimovat. Pro tyto účely existuje mnoho
specializovaných nástrojů, ale komprimaci lze provést i v aplikacích MS Office 2007
(v aplikaci Word funkci naleznete na kartě Formát v Nástrojích u vybraného obrázku).
Kompresi je možno také provést v programu Malování, který bývá příslušenstvím
operačních systémů Windows.
Velice jednoduchý freeware nástroj pro komprimaci a zmenšování rozměrů
obrázků se nazývá PhotoResize400 a je dostupný z WWW: www.rwdesigner.com/picture-resize. Jak již bylo zmíněno, jeho základní použití je velmi
jednoduché. Po stažení programu a jeho umístění např. na Plochu počítače stačí
pouze vybrané fotografie či obrázky ve formátu JPEG uchopit myší, přenést je nad
ikonu programu a pustit (viz obrázek 3.3).
Postup zmenšování souborů JPG nástrojem PhotoResize400
Dojde k úpravě obrázků na šířku 400 pixelů (výška je proporcionálně
upravena). Obrázky jsou pojmenovány tak, že původní název je rozšířen o „-400“ aby
nedošlo k přepsání původního obrázku, a jsou uloženy do stejného adresáře jako
předloha.
3.4 Tvorba diagramů pojmových a myšlenkových map
Odborné texty, výklady, prezentace či výukové texty je vhodné a žádoucí
doplňovat grafickými elementy - grafy, diagramy a pojmovými nebo myšlenkovými
mapami. Díky těmto grafickým prostředkům je možné téma a odpovídající pojmy
- 26 -
Obrázek 3.3
přehledně a logicky uspořádat, doplnit vazbami mezi pojmy či jevy. V aplikaci MS
Word 2003 je možné použít pro tvorbu diagramů či pojmových map nástroj
Organizační diagram, ve verzi 2007 pak ke stejnému účelu slouží nástroj SmartArt
na kartě Vložení.
Komu by nevyhovovaly nainstalované nástroje MS Office, ten může vyzkoušet
aplikaci CmapTools. Tento skvělý nástroj sloužící k tvorbě pojmových
a myšlenkových map je k dispozici zdarma a má rozsáhlé možnosti nejen v oblasti
tvorby pojmových a myšlenkových map, kde je možné vytvářet nové pojmy, vazby
mezi pojmy a tyto vazby libovolně pojmenovávat. Aplikace také obsahuje vlastní,
nicméně anglický tezaurus. Pojmy je možné uchopením a tažením myší jednoduše
přesunovat a s pojmem i přidanou vazbu. Výslednou mapu je možné samozřejmě
exportovat do rastrových grafických formátů. Před vlastním exportem je dobré mapě
přiřadit metadata např. autora a organizaci, e-mailový kontakt, klíčová slova nebo
problematiku, kterou má zpřehlednit. Software navíc umožňuje vzniklé mapy sdílet
prostřednictvím Internetu.
Skvělým nástrojem je tzv. Záznamník Cmapy. Díky této funkci (viz obrázek)
můžete v krocích zaznamenávat tvorbu pojmové či myšlenkové mapy, čímž dáte
mapě nový rozměr a dynamiku a tím ji zpřehledníte. Možností je i export záznamu
do prostředí textového editoru.
Vytvořená myšlenková mapa v aplikaci CmapTools
Představený software samozřejmě není jediným volně dostupným k tvorbě
pojmových a myšlenkových map. Dnešním trendem v oblasti pojmového
a myšlenkového mapování navíc již není vytváření klasických 2D map. Pozornost se
pozvolna přenáší ke zpracování map v prostředí 3D.
- 27 -
Obrázek 3.4
3.5 Tvorba grafů v MS Excel 2003
Pro tuto subkapitolu jsme zvolili ukázku vytvoření několika druhů grafů
v programu MS Office 2003 – Excel, jelikož se jedná o jeden z nejrozšířenějších
a nejdostupnějších kancelářských programů na zpracování a vyhodnocování dat
a také proto, že vytvoření grafu není v Excelu vůbec složité. Pokusíme se o to
v následujícím jednoduchém příkladě.
Základem bude příklad s finanční výkonností fiktivních provozoven fiktivní
společnosti. Sledujeme podíl celkových tržeb jednotlivých prodejen na celkovém
objemu tržeb (obr. 3.5). Nejlépe bude data prezentovat „koláčový“ - výsečový graf.
Souhrnné tržby v provozovnách
3.5.1
Obrázek 3.5
Výsečové grafy
Pro srovnání obou sledovaných roků vytvoříme dva výsečové někdy též zvané
„koláčové grafy“. Nejprve vybereme oblast „A1:B9“ a spustíme Průvodce grafem
z Panelu nástrojů. Spustí se první okno Průvodce grafem, v němž zvolíme
příslušný typ grafu (výsečový) a jeho vhodný podtyp (obr. 3.6).
- 28 -
Průvodce grafem – výběr typu
Obrázek 3.6
V dalším kroku se vloží oblast znázorňovaných dat, pokud již nebyla předem
označena. Zápis „=List8!$A$1:$B$9“ tedy bude znamenat, že se pracuje s daty
umístěnými na listu pojmenovaném List8 a nacházejícími se v oblasti A1:B9 (obr.
3.7). Záměnu datových řad můžeme provést na stejné kartě přepnutím „ Řady tvoří:
řádky – sloupce“, tato změna je však v tomto případě nevhodná.
Průvodce grafem- výběr oblasti zpracovávaných dat
Na kartě Řada je pak možno přidávat či odebírat další datové řady,
- 29 -
Obrázek 3.7
pojmenovávat je a zadávat oblasti, z nichž se datová řada tvoří a také vybíráme
oblasti, z nichž se čerpají popisky jednotlivých kategorií (obr. 3.8).
Průvodce grafem – pojmenování, přidání či odstranění řady
Obrázek 3.8
Zadání těchto základních nastavení stiskneme tlačítko Další a přesuneme se
k dalšímu kroku tvorby grafu (obr. 3.9). Zde nalezneme tři karty, které si postupně
představíme. Na kartě Názvy graf pojmenujeme a označíme. Můžeme zde
pojmenovávat hlavní i vedlejší osy grafu, tato možnost však vzhledem k typu grafu
zpřístupněna není. Je dostupná u sloupcových či bodových a křivkových grafů.
Průvodce grafem – pojmenování grafu
Obrázek 3.9
Na kartě Legenda určíme, zda zobrazit či nezobrazit legendu a pokud ano,
- 30 -
kde bude umístěna (obr. 3.10).
Průvodce grafem – umístění legendy ke grafu
Obrázek 3.10
Poslední použitelnou kartou je nastavení možnosti popisků dat. V našem
příkladě jsme zvolili zobrazení popisků k jednotlivým kategoriím dat ve formě jejich
názvů a počtu procent ve vztahu k celku. Pro zlepšení přehlednosti jsme také nechali
zobrazit vodící čáry k popiskům (obr. 7. 11).
Průvodce grafem – pojmenování kategorií, procentuální vyčíslení
Posledním krokem Průvodce grafem je rozhodnutí o umístění grafu (obr. 3.12),
zda bude umístěn na samostatném listě nebo jako objekt libovolného, tedy
- 31 -
Obrázek 3.11
i aktuálního listu s tabulkou.
Průvodce grafem – umístění grafu na list
Obrázek 3.12
Tlačítkem Dokončit dojde k vygenerování „surového grafu“, který dle potřeby
můžeme dále upravovat (obr. 3. 13). Dvojitým poklepáním na jednotlivé segmenty
grafu je otevíráme pro další úpravy. Můžeme upravovat font a řez písma, jeho
velikosti, přemisťovat popisky a měnit barevné provedení prvků i další parametry.
Stejným postupem pak vytvoříme i graf pro rok 2007.
Vykreslený graf
Obrázek 3.13
Tímto jsme prošli základní kroky při tvorbě grafů. Další typy grafů však nabízejí
rozdílné možnosti doplnění dalších funkcí a prvků zvyšujících výpovědní hodnotu
grafu. Rozhodnutí o využití určitého typu grafu závisí na charakteru zobrazovaných
- 32 -
dat a na otázkách, na něž má poskytovat odpovědi.
S výběrem vhodného grafu nám může pomoci následující orientační tabulka.
Typy grafů
Co má graf znázorňovat
-průběh změny hodnot v čase
-stav (hodnoty) v daném bodě
-delší popis kategorií
-relativní podíly na celku
-relativní vzájemné podíly
-vztahy mezi proměnnými
-symetrie kolem počátku
-prezentační
-tři proměnné
-datové řady s rozdílnými hodnotami
Tabulka 3.1
Možný typ grafu
-spojnicový, sloupcový, plošný,
pruhový
-sloupcový, pruhový
-pruhový
-výsečový, prstencový, procentní graf
-skládaný graf – plošný, sloupcový,
pruhový
-XY bodový, sloupcový
-sloupcový, pruhový
-výsečový 3D, válcový, kuželový,
kombinované
-bublinový
-graf s vedlejší osou y, výsečový s dílčí
výsečí nebo pruhy
Pokud data tvoří měnící se hodnoty v určité časové řadě, je vhodné využít typ
grafu spojnicový, sloupcový – histogram apod. Jeho použití s dalšími možnostmi jeho
rozšíření ukážeme na následujícím příkladu.
3.5.2
Spojnicový graf
Sledujeme pohyb akcií společnosti XYZ a.s. na burze. Hodnoty za posledních
8 týdnů jsou znázorněny v tabulce obr. 3. 14.
- 33 -
Zdrojová data
Obrázek 3.14
K vytvoření grafické reprezentace tohoto typu dat se dá použít graf spojnicový.
Pokud bychom měli k dispozici podrobnější data o pohybu ceny akcie v průběhu
jednotlivých dnů, tj. pokud bychom znali jejich denní minimální a maximální ceny,
mohli bychom využít graf burzovní. Pro naši základní analýzu vystačíme se
zmiňovaným typem grafu.
Otevřeme Průvodce grafem a zvolíme typ grafu Spojnicový se značkami
(obr. 3.15).
- 34 -
Výběr typu grafu
Obrázek 3.15
Pokud ještě nemáme vybranou oblast dat, zadáme ji ve druhém kroku (obr.
3.16); v náhledu vidíme budoucí podobu grafu.
Úkol:
Úkol
Zkuste zaměnit řádky za sloupce. K čemu došlo, jak se to projevilo v grafu?
Výběr oblasti dat
Obrázek 3.16
Dále graf pojmenujte a nakonec jej vložte buď na nový list nebo na list stávající
(obr. 3.17).
- 35 -
Vytvořený spojnicový graf
Obrázek 3.17
Tím bychom měli základní graf hotový. Excel ale disponuje dalšími nástroji
pro grafickou analýzu dat. Můžeme např. využít vložení spojnice trendu. Abychom
v našem příkladě mohli znázornit spojnici trendu, je vhodné změnit typ grafu např.
na bodový. Tuto úpravu provedeme tak, že v grafu klikneme pravým tlačítkem myši
kamkoliv na zobrazenou křivku či hodnoty a otevřeme místní nabídku. Zde vybereme
typ grafu a změníme jej na bodový. Můžeme volbou Formát datové řady také
upravovat styl, barevné provedení značek apod. Upravený graf by mohl vypadat
následovně (obr. 3.18).
Změněný graf na bodový
3.5.3
Obrázek 3.18
Spojnice trendu
Opětovným kliknutím pravým tlačítkem myši na hodnoty vynesené v grafu se
zpřístupní místní nabídka, z níž vybereme Přidat spojnici trendu. Otevře se
dialogové okno (obr. 3.19) v němž zvolíme typ spojnice. Pokud nám postačí přímka,
zvolíme Lineární. Pro výstižnější znázornění průběhu vývoje ceny můžeme volit
- 36 -
Polynomický různého stupně.
Výběr zobrazení spojnice lineárního trendu
Obrázek 3.19
Na obr. 3.20 jsme vložili spojnici trendu lineární (černá barva), a polynomickou
stupně 5. (oranžová resp světlá křivka). Vidíme, že polynomická spojnice 5. stupně
„věrněji“ propojila diskrétní hodnoty v křivku. Nicméně je možné sledovat, že křivka
resp. přímka u obou typů zobrazení spojnice trendu rostou. Ve složitějších případech,
kdy jsou data více „rozházená“ není vůbec na škodu vykreslit více trendů najednou.
Zobrazení dvou trendů v grafu
Obrázek 3.20
cena
Název grafu
1159
1158
cena akcie
1157
1156
Polynomický (cena akcie)
1155
1154
1153
Lineární (cena akcie)
1152
1151
1150
1149
22.2.2008
13.3.2008
2.4.2008
22.4.2008 12.5.2008
datum
Při analýze se často využívá klouzavých průměrů. Jedná se o posloupnost
průměrů vypočítaných za určitou konstantní periodu. Periodou myslíme počet členů
- 37 -
řady (hodnot) z nichž se klouzavé průměry počítají. Například KP s periodou 5 se
počítá ze současné hodnoty a 4 předchozích naměřených hodnot. Při vykreslování
hodnot KP se křivka posune o jednu periodu, protože pro první čtyři hodnoty nelze
klouzavé průměry vypočítat. Přidání klouzavých průměrů je možné opět
po poklepání pravým tlačítkem na vykreslené hodnoty v grafu, v dialogovém okně
vybereme Přidat spojnici trendu a dále zvolíme Klouzavý průměr s periodou
5 (obr. 3.21).
Přidání klouzavého průměru s periodou 5
Obrázek 3.21
Pro srovnání můžeme vložit stejným způsobem i klouzavý průměr s periodou 10.
Výsledek je zobrazen na obr. 3.22.
- 38 -
zobrazení dvou klouzavých průměrů
Obrázek 3.22
cena
Název grafu
1159
1158
1157
1156
1155
1154
1153
1152
1151
1150
1149
cena akcie
Klouzavý průměr/5 (cena
akcie)
Klouzavý průměr/10 (cena
22
.2
.2
00
8
3.
3.
20
08
13
.3
.2
00
8
23
.3
.2
00
8
2.
4.
20
08
12
.4
.2
00
8
22
.4
.2
00
8
2.
5.
20
08
12
.5
.2
00
8
akcie)
datum
3.5.4
Spojnice trendu a predikce
V dalším příkladě si ukážeme vykreslení dvou datových řad, spojnice trendu
a predikce.
Nejprve vytvoříme tabulku obsahující počty vyrobených kusů jisté součástky
v jistém výrobním úseku (obr. 3.23).
Zdrojová data
Obrázek 3.23
Vykreslíme dva grafy – spojnicový a sloupcový pro stejná data. Je nutné
zkopírovat hodnoty do dalšího řádku. Vybereme oblast A3:M6 (tedy i se
zkopírovaným řádkem) a vytvoříme spojnicový graf (obr. 3.24).
- 39 -
Vytvořený graf
Obrázek 3.24
výroba Dílna 4
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
Graf je sice zobrazen resp. viditelný pouze jednou, ale vzhledem k tomu, že
druhý graf je totožný s prvním, jsou zobrazeny oba. Klikneme pravým tlačítkem myši
na jeden z nich. Vybereme Typ grafu…(obr. 3.25) a zvolíme Sloupcový (obr. 3.26).
Výběr položky v místním menu
Obrázek 3.25
- 40 -
Výběr typu podgrafu
Obrázek 3.26
Obdržíme graf viz obr. 3.27.
Vytvořený graf
Obrázek 3.27
výroba Dílna 4
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
3.5.5
Spolehlivost odhadu
Dále se pokusíme na základě údajů za celý rok předpovědět vývoj na první tři
měsíce dalšího roku. Nejprve doplníme spojnici trendu. Označíme datovou řadu
kliknutím pravým tlačítkem a přidáme spojnici trendu – logaritmický typ, na kartě
Možnosti zadáme dopředu – tři periody a můžeme také Zobrazit hodnotu
spolehlivosti R (obr. 3.28). Nakonec křivku zformátujeme (zde zelená obr. 3.29).
Formátování probíhá po označení spojnice trendu kliknutím pravým tlačítkem myši
- 41 -
a nastavením patřičných parametrů.
Nastavení odhadovaného období
Obrázek 3.28
Vložená predikční křivka
Obrázek 3.29
výroba Dílna 4
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
R² = 0,5068
Hodnota R představuje spolehlivost odhadu. Je-li 0 pak se jedná
o nespolehlivý odhad, blíží – li se 1, můžeme odhad považovat za věrný či velmi
spolehlivý. Uspokojivou hodnotou považujeme R větší než 0,6.
Celý postup zopakujeme, nyní však přidáme odhad - spojnici trendu např.
polynomickou stupně 2. Výsledný graf bude vypadat přibližně takto (červená – horní
křivka obr. 3.30).
- 42 -
Vložení další křivky odhadu
Obrázek 3.30
výroba Dílna 4
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
R² = 0,5816
R² = 0,5068
Vidíme, že polynomický odhad nám poskytuje mírně věrohodnější obraz
budoucího vývoje. Logaritmickou spojnici můžeme proto odebrat a pokusit se nalézt
odhad ještě věrnější (obr. 3.31). Zde jsme zobrazili polynomickou spojnici trendu
4. stupně s koeficientem Ri s rovnicí regrese. Možné je i použití polynomické spojnice
trendu 3. stupně.
Nalezení „věrohodnějšího“ odhadu
Obrázek 3.31
výroba Dílna 4
y = -21,035x4 + 690,74x3 - 7238,4x2 + 28738x +
100 000
16602
R²
= 0,7992
80 000
R² = 0,5816
60 000
40 000
20 000
0
- 43 -
SHRNUTÍ KAPITOLY
Základem rastrové grafiky je rozložení obrazu na síť bodů (buněk, pixelů), každý bod
je charakterizován svou barvou. Princip práce spočívá v tom, že se zabarvují buňky
definovanou barvou a tím dochází k vytváření obrazu. Pro představu si můžeme
uvést příklad mozaiky. Hlavní nevýhodou bitmapové grafiky je její datová náročnost.
Kvůli skutečnosti, že každý bod obrazu musí nést informaci o svém jasu (v případě
černobílých bitmap), své barvě (v případě barevných bitmap), případně ještě další
informaci o průhlednosti, zabírají rozměrné bitmapy na disku velký datový prostor.
Druhou nevýhodou bitmapové grafiky je, že ji nelze bez snížení kvality zvětšovat.
Vektorová grafika nepopisuje prostor pomocí jednotlivých bodů, Obrázek je složen
z vektorů, křivek – čar spojujících tzv. kotevní body. Tyto křivky mohou mít barevnou
výplň formou jednolité plochy nebo barevného přechodu (gradientu). Hlavní výhodou
vektorové grafiky je možnost v podstatě libovolného zvětšování již vytvořeného
obrázku, a to bez sebemenší ztráty na kvalitě. Obecně lze říci, že vektorová grafika
je vhodná pro tvorbu log, diagramů, sazbu, animace a jednoduché ilustrace. Fotku
nikdy nenakreslíte a je tedy potřeba pracovat s určitou stylizací a výtvarnou zkratkou.
Umístění obrázků na webových stránkách lze rozdělit do dvou hlavních skupin.


Obrázky umístěné přímo na webových stránkách
Utříděné galerie
Často bývá nutné vybrané fotografie či jiný obrazový materiál před vložením do textu
nebo prezentace upravit. Úprava velikosti (rozměrů) nebývá problém, tu je možno
provádět většinou přímo v dané aplikaci, v níž má být obrázek použit. Důležitější
a nutnější úprava se většinou týká datové velikosti obrázku. Pokud je soubor datově
náročný (v rámci MB), je nutné soubory tzv. komprimovat. Pro tyto účely existuje
mnoho specializovaných nástrojů, ale komprimaci lze provést i v aplikacích MS
Office 2007 (v aplikaci Word funkci naleznete na kartě Formát v Nástrojích
u vybraného obrázku). Kompresi je možno také provést v programu Malování, který
bývá příslušenstvím operačních systémů Windows.
Odborné texty je vhodné a žádoucí doplňovat grafickými elementy - grafy, diagramy
a pojmovými nebo myšlenkovými mapami.
V aplikaci MS Word 2003 je možné použít pro tvorbu diagramů či pojmových map
nástroj Organizační diagram, ve verzi 2007 pak ke stejnému účelu slouží nástroj
SmartArt na kartě Vložení. Komu by nevyhovovaly nainstalované nástroje MS Office,
ten může vyzkoušet aplikaci CmapTools. Dnešním trendem v oblasti pojmového
a myšlenkového mapování již není vytváření klasických 2D map. Pozornost se
pozvolna přenáší ke zpracování map v prostředí 3D.
Pro vytváření grafů poslouží aplikace MS Excel, využít můžete také v předchozí
kapitole popsané statistické programy.
- 44 -
ÚKOLY
1.
Projděte si popisované příklady a vyzkoušejte i další, nepopisované možnosti
tvorby grafů v Excelu.
[1]
BARČÍK, T. Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2.
Brno: Computer Press, 2007. str. 155. ISBN 978-80-251-1757-6.
[2]
Bitmapová grafika [on line]. [cit. 2010-02-05].
[3]
HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. 2.vyd. Brno:
Computer Press, 2004. ISBN 80-7226-759-0.
[4]
HASHIMOTO, A. Velká kniha digitální grafiky a designu. Brno: Computer
Press, 2008. str. 384. ISBN 978-80-251-2166-5.
[5]
Rastrová grafika [on line]. 2004 [cit. 2010-02-14]. Dostupný z WWW:
<skola.amoskadan.cz/s_pp/s_pp_pg/pg6.htm>.
[6]
ŠARMAN, A., NĚMEC, M. Základy počítačové grafiky [on line]. Ostrava: VŠB
– TUO, 2007 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW:
<www.elearn.vsb.cz/archivcd/FEI/ZPG >. ISBN 978-80-248-1497-1
[7]
TŮMA, T. Počítačová grafika a design. Průvodce začínajícího grafika. Brno :
Computer Press, 2007. str. 156. ISBN 978-80-251-1784-2.
- 45 -
Dostupný
z WWW:
4 Citační manažery
CÍL


definovat pojem citační manažer,
spravovat citace v prostředí MS Word 2007, Firefox a pomocí
webového správce citací.
KLÍČOVÁ SLOVA
Citační manažer.
4.1 Základy vytváření textových dokumentů
Citační manažery jsou specializované systémy pro zadávání, aktualizaci,
sdílení a správu publikací a citací. Většinou umožňují ukládání dokumentů
z webových stránek a z jiných zdrojů. Z vložených dokumentů jsou následně
získávána metadata – jména autorů, vydavatel, rozsah, datum publikování atd.
Metadata lze následně exportovat jako bibliografické údaje, čímž usnadňují
a zrychlují generování citací korektně dle norem. Na trhu existují citační manažery,
které jsou zcela zdarma, buď jako doplněk jiné služby nebo jako webová aplikace.
Naopak existují také aplikace placené např. RefWorks, EdNote apod. Budeme se
věnovat těm, které jsou zdarma, nebo jako součást jiných aplikací.
4.2 Citační manažer Zotero
Pokud používáte internetový prohlížeč Firefox, máte cestu k citačním
manažerům jednoduchou. Pro tento prohlížeč si můžete zdarma nainstalovat citační
manažer Zotero jako doplněk. Obrovskou výhodou je česká lokalizace (alespoň
částečná) a webový tutoriál pro zvládnutí základních funkcí Zotera 26. Jak jsme již
zmínili, aplikace běží ve webovém prohlížeči, takže je nutné jej mít pro jakoukoliv
práci v manažeru spuštěný. Neznamená to však, že byste museli být připojeni
k internetu, s programem a s vytvořenými složkami již uložených dokumentů (zde
pojmenovaných „kolekce“). Musíte samozřejmě počítat s tím, že nové dokumenty
nebude možné z webu přidat.
Samotná instalace doplňku má datovou velikost necelé 3 MB a vyžaduje
26
Zotero [on line]. 2009 [cit. 2010-02-25]. Dostupný z WWW: <www.zotero.org>.
- 46 -
nainstalovaný Firefox verze 3.0.
V okně Zotera můžete spravovat celou vaši kolekci: bibliografické
reference, celé dokumenty a soubory, vaše osobní poznámky a další položky
jako obrázky a snímky webových stránek.
Klikněte na ikonu “zotero” v pravém dolním rohu vašeho prohlížeče –
otevře se okno aplikace (obr. 4.1).
Citační manažer je zobrazen v dolní části prohlížeče Firefox
Levý sloupec obsahuje vaši kompletní knihovnu (hlavní adresář “Moje
knihovna”) a vaše jednotlivé kolekce - podadresáře, které jsou její podmnožinou;
prostřední sloupec ukazuje položky v kolekci, která je zvolena ve sloupci levém;
pravý sloupec ukazuje informace o položce, která je zvolena v prostředním sloupci.
Důležitou vlastností Zotera je schopnost rozpoznat, kdy si na webové stránce
prohlížíte nějakou uložitelnou položku (nebo položky). Pokud se například díváte
na záznam knihy v online katalogu knihovny, objeví se v pravém rohu lišty navigace
ikonka knihy (napravo od vaší aktuální URL adresy). Stačí na ikonu knihy kliknout
a Zotero uloží veškeré citační informace o této knize do vaší knihovny (nemusíte
vůbec otevírat okno Zotera). Pokud si prohlížíte více záznamů naráz (například
výsledky vyhledávání z Google Scholar nebo LexisNexis), objeví se ikonka složky.
Po kliknutí na ni se vytvoří seznam položek se zaškrtávacími boxy; vyberte ty, které
chcete uložit a Zotero se o zbytek postará. Uložený záznam přemisťujete
do vytvořených kolekcí pomocí myši. Kliknutím na vytvořený záznam pravým
tlačítkem standardně otevřete místní nabídku. Zde mimo jiné nacházíme možnost
exportovat bibliografický záznam podle mezinárodně uznávaných standardů.
Formáty pro export bibliografie jsou dostupné od HTML, přes RTF či je přímo
- 47 -
Obrázek 4.1
prostřednictvím schránky vkládat do aplikací MS Word nebo OpenOffice (obr. 4.2).
Volba formátu pro export citačního záznamu
Obrázek 4.2
Aplikace dovoluje uživatelům psát poznámky (pravý sloupec aplikace)
k jednotlivým záznamům. K tomuto účelu je určen jednoduchý textový editor podobný
zjednodušenému MS Word.
Další výbornou službou je archivace webových stránek. Uložená stránka tak
zůstává dostupná v přesně takové podobě, v jaké jste ji navštívili a uložili, i když je
po čase přesunuta nebo odstraněna.
4.3 Citační manager v prostředí MS Office Word 2007
Na potřeby vědecké komunity a softwarového trhu se Microsoft odhodlal
do MS Office Word přidat modul Odkazy snažící se uživateli ulehčit práci s citačním
a poznámkovým aparátem. Uživatel má možnost vytvářet seznamy pramenů
a použité literatury, ukládat ji ve vybraném citačním stylu a pak je vkládat do textu.
Menu pro správu citací v MS Word 2007
Obrázek 4.3
Na obr 4.4 je znázorněn otevřený správce citací. Záznamy můžete seřazovat
podle několika parametrů. Autor, název, rok a značka. Značku si přidává správce ke
každému záznamu sám. V levém okně jsou patrné všechny záznamy uložené
v Hlavním seznamu. Tlačítkem Kopírovat lze označené záznamy z Hlavního
seznamu vložit do Aktuálního seznamu a vytvářet výběrové seznamy citovaných
- 48 -
publikací. V dolní části dialogového okna vidíme v náhledu vygenerovaný citačnímu
záznam v závislosti na zvoleném citačním formátu.
Správce referencí v MS Word 2007
Obrázek 4.4
Vytvoření nového záznamu možnost výběru typu dokumentu a možné položky
Obrázek 4.5
Obr. 4.5 detailně ilustruje položky k vyplnění. Položky jsou závislé na vybraném
typu pramene a citačním formátu.
4.4 Použití www.citace.com
Tento užitečný projekt, jehož partnery jsou mj. Masarykova Univerzita nebo
Vysoká škola ekonomická, může autorům pomáhat při generování citací dle normy
- 49 -
ISO – 690. Výběr z druhů citovatelných dokumentů ukazuje obr. 4.6.
Výběr modulů pro tištěné dokumenty
Obrázek 4.6
Zadání nutných údajů
Obrázek 4.7
Stačí zadat nutné (červeně označené) údaje (obr. 4.7) a tlačítkem vygenerovat
citaci, provedete akci (obr. 4.8).
- 50 -
Vygenerovaný citační záznam
Obrázek 4.8
Vygenerovaný citační záznam můžete buď znovu upravovat přímo přes
webové rozhraní, nebo zkopírovat do vytvářeného dokumentu a tam dle potřeby
upravovat.
Aplikace také umožňuje Správu citací, s funkcemi sdílení citací, export a import
citací. Tato možnost je však dostupná po registraci.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Citační manažery jsou specializované systémy pro správu publikací a generování
citací. Z vložených dokumentů jsou následně získávána metadata. Metadata lze
následně exportovat jako bibliografické údaje, čímž usnadňují a zrychlují generování
citací korektně dle norem. Pokud používáte internetový prohlížeč Firefox, máte cestu
k citačním manažerům jednoduchou. Pro tento prohlížeč si můžete zdarma
nainstalovat citační manažer Zotero. V okně Zotera můžete spravovat celou vaši
kolekci: bibliografické reference, celé dokumenty a soubory, vaše osobní poznámky
a další položky jako obrázky a snímky webových stránek.
Microsoft se rozhodl do MS Office Word 2007 přidat modul Odkazy snažící se
uživateli ulehčit práci s citačním a poznámkovým aparátem. Uživatel má možnost
vytvářet seznamy pramenů a použité literatury, ukládat ji ve vybraném citačním stylu
a pak je vkládat do textu.
[1]
Citace.com
[on line].
<www.citace.com/>.
2010
[2010-02-25].
[2]
Citační normy [on line]. 2009 [cit. 2010-03-04].
<www.infogram.cz/article.do?articleId=1235>.
- 51 -
Dostupný
Dostupný
z WWW.
z WWW:
[3]
Nadstavbové služby pro elektronické informační zdroje s použitím
technologie SFX [on line]. 2009 [cit. 2010-03-09]. Dostupný z WWW:
<www.inforum.cz/pdf/2009/fabian-ondrej-cze.pdf>.
[4]
Nástroje pro ukládání a sdílení dokumentů [on line]. 2010 [cit. 2010-03-08].
Dostupný
z WWW:
<knihovny.cvut.cz/veda/ukladani-a-sdilenidokumentu/citacni-manazery.html >.
[5]
NĚMEČKOVÁ, L. Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 [cit. 2010-06-25]. Dostupný z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/nemec.htm>. ISSN 1801-5948
[6]
Využití textových editorů pro tvorbu výukových materiálů [on line]. [cit. 201003-15]. Dostupný z WWW:
<sites.google.com/site/zs1bpdit1informantechnologie1/t%C3%BDden-7-8>.
- 52 -
Literatura
[1]
BARČÍK, T. Retušování a úpravy fotografií v Adobe Photoshop CS/CS2. Brno: Computer Press,
2007. str. 155. ISBN 978-80-251-1757-6.
[2]
HASHIMOTO, A. Velká kniha digitální grafiky a designu. Brno: Computer Press, 2008. 384 s.
ISBN 978-80-251-2166-5.
[3]
HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. 2.vyd. Brno: Computer Press, 2004.
ISBN 80-7226-759-0.
[4]
NĚMEČKOVÁ, L. Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu. Knihovna plus [online].
2009,
č.
1
[cit.
2010-06-25].
Dostupný
z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/nemec.htm>. ISSN 1801-5948.
[5]
PÍRKOVÁ, K. Microsoft Office Word 2007. Podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer
Press, 2007. str. 368. ISBN 978-80-251-1571-8.
[6]
PECINOVSKÝ, J. Word 2007. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1958-0.
[7]
PECINOVSKÝ, J. Word 2003. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada
Publishing, 2004. ISBN 978-80-247-0791-4.
[8]
ŠARMAN, A., NĚMEC, M. Základy počítačové grafiky [on line]. Ostrava: VŠB –
TUO, 2007 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: <www.elearn.vsb.cz/archivcd/FEI/ZPG>. ISBN
978-80-248-1497-1.
[9]
SOCHOR, V. Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu. In Strategie č. 46. [cit.
2009-12-11]. Dostupné z WWW: <www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=388012>.
[10]
TŮMA, T. Počítačová grafika a design. Průvodce začínajícího grafika. Brno : Computer Press,
2007. str. 156. ISBN 978-80-251-1784-2.
Doporučená literatura:
[11]
Bitmapová
grafika
[on line].
[cit.
[12]
Citace.com [on line]. 2010 [2010-02-25]. Dostupný z WWW. <www.citace.com/>.
[13]
Citační
normy
[on line].
2009
[cit.
<www.infogram.cz/article.do?articleId=1235>.
[14]
Nadstavbové služby pro elektronické informační zdroje s použitím technologie SFX [on line].
2009 [cit. 2010-03-09]. Dostupný z WWW: <www.inforum.cz/pdf/2009/fabian-ondrej-cze.pdf>.
[15]
Nástroje pro ukládání a sdílení dokumentů [on line]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW:
<knihovny.cvut.cz/veda/ukladani-a-sdileni-dokumentu/citacni-manazery.html>.
[16]
Rastrová
grafika
[on line].
2004
[cit.
<skola.amoskadan.cz/s_pp/s_pp_pg/pg6.htm>.
- 53 -
2010-02-05].
2010-03-04].
2010-02-14].
Dostupný
Dostupný
Dostupný
z WWW:
z WWW:
z WWW:
[17]
[18]
Typografie: Dero.name [on line]. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: <typografie.dero.name/>.
[19]
Využití textových editorů pro tvorbu výukových materiálů [on line]. [cit. 2010-0315]. Dostupný z WWW: <sites.google.com/site/zs1bpdit1informantechnologie1/t%C3%BDden7-8>.
- 54 -
Seznam obrázků
Obrázek 1.1: Styly v MS Word ................................................................................................................... 7
Obrázek 1.2: Výběr stylu v MS Word 2007 ................................................................................................ 8
Obrázek 1.3: Okno pro úpravu stylu .......................................................................................................... 8
Obrázek 1.4: Vytvoření obsahu dokumentu............................................................................................... 9
Obrázek 1.5: Aktualizace obsahu .............................................................................................................. 9
Obrázek 1.6: Stránka Google Docs ......................................................................................................... 10
Obrázek 3.1: Modul Obrázky v Google .................................................................................................... 24
Obrázek 3.2: Výsledky vyhledávání a možnosti filtrování výsledků ........................................................ 24
Obrázek 3.3: Postup zmenšování souborů JPG nástrojem PhotoResize400 ......................................... 26
Obrázek 3.4: Vytvořená myšlenková mapa v aplikaci CmapTools.......................................................... 27
Obrázek 3.5: Souhrnné tržby v provozovnách ......................................................................................... 28
Obrázek 3.6: Průvodce grafem – výběr typu ........................................................................................... 29
Obrázek 3.7: Průvodce grafem – výběr oblasti zpracovávaných dat ...................................................... 29
Obrázek 3.8: Průvodce grafem – pojmenování, přidání či odstranění řady ............................................ 30
Obrázek 3.9: Průvodce grafem – pojmenování grafu .............................................................................. 30
Obrázek 3.10: Průvodce grafem – umístění legendy ke grafu ................................................................ 31
Obrázek 3.11: Průvodce grafem – pojmenování kategorií, procentuální vyčíslení ................................. 31
Obrázek 3.12: Průvodce grafem – umístění grafu na list ........................................................................ 32
Obrázek 3.13: Vykreslený graf ................................................................................................................. 32
Obrázek 3.14: Zdrojová data .................................................................................................................... 34
Obrázek 3.15: Výběr typu grafu ............................................................................................................... 35
Obrázek 3.16: Výběr oblasti dat ............................................................................................................... 35
Obrázek 3.17: Vytvořený spojnicový graf ................................................................................................ 36
Obrázek 3.18: Změněný graf na bodový.................................................................................................. 36
Obrázek 3.19: Výběr zobrazení spojnice lineárního trendu ..................................................................... 37
Obrázek 3.20: Zobrazení dvou trendů v grafu ......................................................................................... 37
Obrázek 3.21: Přidání klouzavého průměru s periodou 5 ....................................................................... 38
Obrázek 3.22: Zobrazení dvou klouzavých průměrů ............................................................................... 39
Obrázek 3.23: Zdrojová data .................................................................................................................... 39
Obrázek 3.24: Vytvořený graf .................................................................................................................. 40
Obrázek 3.25: Výběr položky v místním menu ........................................................................................ 40
- 55 -
Obrázek 3.26: Výběr typu podgrafu ......................................................................................................... 41
Obrázek 3.27: Vytvořený graf .................................................................................................................. 41
Obrázek 3.28: Nastavení odhadovaného období .................................................................................... 42
Obrázek 3.29: Vložená predikční křivka .................................................................................................. 42
Obrázek 3.30: Vložení další křivky odhadu .............................................................................................. 43
Obrázek 3.31: Nalezení „věrohodnějšího“ odhadu .................................................................................. 43
Obrázek 4.1: Citační manažer je zobrazen v dolní části prohlížeče Firefox ........................................... 47
Obrázek 4.2: Volba formátu pro export citačního záznamu..................................................................... 48
Obrázek 4.3: Menu pro správu citací v MS Word 2007 ........................................................................... 48
Obrázek 4.4: Správce referencí v MS Word 2007 ................................................................................... 49
Obrázek 4.5: Vytvoření nového záznamu možnost výběru typu dokumentu a možné položky .............. 49
Obrázek 4.6: Výběr modulů pro tištěné dokumenty ................................................................................. 50
Obrázek 4.7: Zadání nutných údajů ......................................................................................................... 50
Obrázek 4.8: Vygenerovaný citační záznam ........................................................................................... 51
- 56 -
Seznam tabulek
Tabulka 3.1: Typy grafů............................................................................................................................ 33
- 57 -

výpočetní technika a specializované programy pro podporu vav

Transkript

Podobné dokumenty

výpočetní technika a specializované programy pro podporu vav

vyšší brod - Obec Lipno nad Vltavou

část druhá - Katedra obecné lingvistiky

Metodika - MigraceOnline.cz

IBM SPSS Statistics Developer

Noviny ezotera 4_2014 - Festival Miluj svůj život

Citační manažery 1

Návrh konceptu optimalizace české sítě knihoven podle Finska

pojmové mapy ve vzdělávání - Další vzdělávání pedagogických

IHMC Pensacola 2013