zde

L I ST
P O T R AV I N Á Ř S K É
K O M O RY
Č E S K É
R E P U B L I K Y
Potravinářský
FEDERACE
VÝROBCŮ POTRAVIN,
NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ
ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE
zpravodaj
Číslo 6 • Ročník V • 15. června 2004 • Cena 16 Kč
NA STRANĚ 32
uvádíme odpovědi
na aktuální dotazy spojené
s národní a evropskou
potravinářskou tématikou,
zpracované
Ing. Bedřichem Škopkem, CSc.,
odborníkem MZe ČR.
šek, Ing. Trčka, O. Týř, Ing. Vačkář,
MUDr. Vajdík, Ing. Veselý, Ing. Vybíral, Ing. Walter, M. Zobal.
Členové dozorčí rady: V. Buchl,
JUDr. Huml, Ing. Pešková, Ing. Vítů,
M. Zahradník.
Viceprezidenti: Ing. Coufal, JUDr.
Červenka, Ing. Musil, Ing. Steiner,
MVDr. Steinhauser, Ing. Strnad.
Do funkce prezidenta byl opětovně
zvolen Ing. Jaroslav Camplík.
Trh je trendy,
my jsme trendy
Své kolegyni Marii von Winterberg,
spolužačce z pražské zemědělské univerzity, která žije od devětašedesátého roku
v Austrálii posílám pravidelně české noviny. Někdy jsou to ekonomické časopisy, jindy takové ty ženské a vždy přidám
deníky. „Mám vždy velkou radost,“ odpovídá na zásilky Maruška. Vysvětlila mi
v jednom z dopisů, jaký následuje rituál.
Nejdříve noviny vezme a očichá. „Cítím
Evropu a vždy jsem tak trochu naměkko,“ popsala první krok. Potom třídím.
Manželovi Euro nebo Ekonoma, mamince Napsáno životem, Květy a nebo Vlastu, vždy křížovky a sama listuji nejraději deníky,“ svěřuje co následuje po prvním čichovém potěšení. Nedávno popsala
ještě navrch své mírné zděšení. „Co říkají jazykozpytci a učitelé češtiny té hrozné
změti slov přejatých z angličtiny. Necítíte
to, jak se čeština mrší? Dříve to byly rusismy, nyní ne vždy správně přejaté anglické termíny,“ upozorňuje Maruška, která
v Austrálii po tvrdé několikaleté práci si
vydobyla místo manažera velké vodohospodářské společnosti. I když u protinožců žije přes čtyřicet let, má stále brilantní češtinu. Kritika od ní je proto namístě. Na
Marušku jsem si vzpomněla na jedné tiskové konferenci, kde jistý muž zvučného
českého jména i příjmení přivítal novináře
vzletně a neskrýval svůj přízvuk amerického středozápadu. Narodil se sice a žije odjakživa v České republice, ale své studium
na jazykové škole se rozhodl využít. Je už taky manažerem jedné české úspěšné firmy.
„Meeting point je prosím o patro výše,“ vítal zástupce pressu a prstem naznačoval,
kde jsou sekt pointy. „Po velkém drinku
se v laiftailovém stylu seznámíme s výsledky holdingu,“ děl dobrý muž se zářivým
úsměvem svých třiceti let. „Vážení, zjistíte, že jsme trendy,“ posunoval dynamický
brend manažer novináře, jimž od prvého
okamžiku učaroval. Nechyběly pověstné tabulky kde formou titulků bylo řečeno co firma uskutečnila a hodlá vykonat. Přesně po
vzoru amerických poradců deset minut chrlil jeho kompjuter tato stručná sdělení, která dávala tušit velkého analytika a člověka
na svém místě, prostě brend manažera.
Podnikatel Andrej Babiš, který mezi tuzemskými i zahraničními byznismany skutečně něco znamená, mi před časem prozradil, že obdobné tabulky hned několika
amerických poradců jej stály něco milionů, aniž z toho ale firma měla cent profitu. „Vyhnal jsem je svinským krokem,“
i při pouhé vzpomínce na americké poradce šéf Agrofertu nadsedl a jen stěží potlačoval hněv. Dnes právě on řídí nejen obrovský chemický a potravinářský holding
v zemi ,vlastní i velkou chemickou firmu v Německu a učí tamní podnikatele
v branži pořádku. Přestože mluví osmi jazyky tak jako kdyby konverzoval v mateřštině, neosvojil si ani anglický nebo německý přízvuk a vše nazývá v tuzemsku přesnými českými pojmy. „Na nic si nehrajeme,
nepotřebujeme to,“ posunul při tomto konstatování brýle ještě o kousek níž od kořene nosu, až mírně zakolísaly na špičce. Nevím sice zda je trendy a zda v lajfovém stylu
umí přiblížit své podnikání, peníze ve firmě
ale točí od svého „Babišpointu“ zručně v byznismanstylu. A proto si myslím, že trendy
přece jen bude. Optám se ale přece jen raději zmiňovaného brend manažera.
E. Línková
V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR
Z valné hromady PK ČR
Valná hromada Potravinářské komory ČR se konala v úterý 25. 5. za účasti představitele senátu
Ing. Fencla, prezidenta agrární komory Ing. Hlaváčka, náměstka ministra zemědělství Ing. Růžičky, náměstkyně ministra financí Ing. Legierské, náměstka ministra zdravotnictví MUDr. Víta a dalších vysokých představitelů státní správy.
Zprávu představenstva o činnosti přednesl viceprezident PK ČR
Ing. Coufal.
Konstatoval, že rok 2003 znamenal přelom v činnosti PK ČR. Především se podařilo zajistit dobrou
připravenost potravinářů na vstup
do EU.
PK ČR vytěžila z existujících
příležitostí maximum k podpoře
potravinářského průmyslu – do
sektoru bylo investováno celkem
762 207 707 korun. Přesto, že se
toto číslo zdá vysoké, ve skutečnosti představuje jen zlomek vynucených investic, které musely potravinářské podniky s ohledem na vstup
do EU investovat a pouze nevelkou
část podpor přislíbených ministerstvem a zemědělským výborem parlamentu.
Získávání nových členů uvedl
Ing. Coufal jako trvalý a dlouhodobý
úkol. V porovnání našich přímých členů s počtem v evropských federacích
ustavených na srovnatelných principech, dosahujeme v současnosti pouze třetiny jejich členské základny.
PK reprezentuje asi 85 % tuzemského potravinářského průmyslu, má
přes 76 individuálních členů a zahrnuje také 12 společenstev.
Dlouhodobě nedořešeným úkolem zůstává změna statutu komory
na zaměstnavatelský svaz s možností jeho účasti v tripartitě a dalších vyjednávání.
Co se týče finančních zdrojů a možností jejich získávání, i v uplynulém
období platil model, kdy přibližně 35%
nákladů komory bylo kryto platbami
členů, 7% z projektu PHARE a zbytek
z vlastních aktivit a dotací.
V oblasti rozvoje vnějších vztahů je
trvalou prioritou stabilizace a posilování společenského postavení, jak ve
vztahu k české státní správě, tak k evropským organizacím, které je nutným
předpokladem pro efektivní lobování
za zájmy potravinářského průmyslu.
Za samostatnou kapitolu označil
Ing. Coufal, vztahy s ministerstvem
zemědělství, které měly silně kolísavý charakter.
Praktickým řešením, přijatelným
pro všechny strany, se ukázalo komorou navrhované vypracování samostatné koncepce potravinářského průmyslu v rámci státní správy. Po ukončení
připomínkových řízení by měla být
schválena vládou. Pokud se tak stane,
bude možné konstatovat, že se podařilo
posílit postavení potravinářů v ČR.
Zřízení úřadu pro bezpečnost potravin vnímá komora jako jeden ze
zásadních úkolů.
PK ČR se nyní podílí na činnosti Koordinační skupiny pro bezpečnost potravin, nahrazující zatím neexistující úřad.
Plán činnosti PK ČR na příští rok,
jak řekl Ing. Coufal, lze rozdělit na
čtyři hlavní priority:
1. rozvoj služeb ve spolupráci se společností FoodConsult.
2. získávání nových členů
3. dopracování organizační struktury přecházející na systém oddělení
4. trvalé zlepšení vnějších vztahů ve
všech oblastech komunikace
Ze zprávy dozorčí rady, kterou přednesl její předseda Ing. Musil vyplynulo,
že dozorčí rada neshledala žádné vážné nedostatky. Předložila pouze několik doporučení.
Po schválení uvedených materiálů následovala volba členů představenstva, dozorčí rady, viceprezidentů a prezidenta.
Za členy představenstva byli zvoleni:
Ing. Baťha, Ing. Bermann, Ing. Boháč,
F. Čapek, JUDr. Červenka, Ing. Gavenda, Ing. Hlavica, Ing. Hönigová,
M. Hrabcová, J. Husák, Ing. Chlan,
J. Ježková, Ing. Kadlec, Ing. Kasper,
Ing. Kojan, Ing. Kubiska, Ing. Špatina, MVDr. Mates, Ing. Miller, F. Minařík, M. Němec, Ing. Novotný,
Ing. Obermaier, M. Pařík, Ing. Pelech, Ing. Perner, Dr. Pojer, Ing. Popelka, Ing. Průša, Ing. Říha, Ing. Sedlická, Ing. Somberg, Ing. Steiner,
Ing. Strnad, Ing. Sýč, Ing. Šilhavý, Ing. Šíma, MVDr. Šůs, J. Tomá-
V diskusi vystoupil nejdříve náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, který především ocenil vytvoření koncepce potravinářského průmyslu, která bude v dohledné době
předložena vládě. Tato koncepce počítá s vytvořením národního úřadu
pro potraviny. Ten by se měl věnovat
potravinářskému oboru a jeho řízení.
MZe, které by bylo zřizovatelem úřadu, by se pak přejmenovalo na ministerstvo zemědělství a výživy.
Senátor Fencl zdůraznil nutnost
propojení potravinářů se zemědělskou výrobou a nastavení dlouhodobých podnikatelských vztahů mezi
prvovýrobci a zpracovateli. Zvýšení
cen by mělo přinést ochotu spravedlivě se rozdělit o zisk.
Náměstkyně ministra financí Ing.
Legierská informovala o dalším snižování daňové zátěže k 1.1.2005 na
26% a zrychlení odpisování. Zmínila se o novele zákona o DPH, která
by měla být projednána ještě před
prázdninami.
O největším nebezpečí zdraví našich občanů – obezitě, hovořil náměstek ministra zdravotnictví MUDr.Vít.
Přislíbil, že PK bude mít přístup k připomínkování zásadních legislativních
záležitostí, týkajících se potravinářského průmyslu.
Prezidentka svazu obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská přítomné požádala o společné lobování v oblasti potravinářské legislativy
a o konkrétní označování problematických řetězců.
O vytvoření společné organizace, která by prosazovala zájmy našich výrobců a zpracovatelů na evropském trhu a o aktivní účasti při
projednávání v EU a WTO hovořil
předseda agrární komory Ing. Hlaváček.
Na závěr vystoupil znovu zvolený
prezident PK ČR Ing. Camplík, který poděkoval za důvěru a reagoval na
některá diskusní vystoupení.
Jako prioritu číslo jedna označil
prosazení schválené koncepce potravinářského průmyslu ve vládě ČR
a uvedení této koncepce do života.
V té souvislosti požádal Ing. Růžičku o aktivní účast při prosazování této koncepce.
Prezident dále hovořil o připravenosti PK k dialogu se zemědělci
a o svém přesvědčení, že okolnosti nás donutí řešit zásadní problémy
společně.
Směrem k ministerstvu financí
vznesl požadavek o zařazení všech
potravin do 5% sazby DPH.
V závěru Ing. Camplík poděkoval
výkonné radě, řediteli PK ČR a jeho spolupracovníkům za odvedenou
práci v uplynulém období.
PK ČR
(Poznámka redakce – další zpravodajství z valné hromady PK ČR přinášíme na stranách 4–5.)
2 / aktuálně – z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
je v síti pro kontrolu geneticky
modifikovaných potravin
Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas, ředitel SZIF Ing. Jan Höck a ředitel odboru pro marketing SZIF Mgr. Evžen Staněk předávali nově oceněným potravinářským produktům a jejich výrobcům
značku KLASA.
Foto: SZIF
V pondělí 31. května 2004 se odehrálo kou trvanlivostí, určené k okamžité spotřejiž páté slavnostní udílení prestižní znám- bě, při jejichž výrobě navíc byly použity jiné
ky jakosti kvalitním domácím potravinám – již hotové produkty. Dále se jednalo o chlaKlasa. Značku Klasa propůjčil ministr ze- zené, avšak pouze dělené a dále nezpracovamědělství celkem již 439 produktům od 83 né části kuřat.
výrobců. Naposledy – v Planetáriu Praha
bylo takto oceněno 110 výrobků od 19 spoNa propagaci domácích produktů by mělo
lečností.
být vynaloženo až dvě stě miliónů korun v časovém trvání zhruba jednoho roku (tedy v roce
Pro udělování známky Klasa jsou však již 2004 s přesahem do roku 2005).
připravena nová, přesnější a přísnější pravidla.
Nejde však pouze o peníze pro propagaIndividuálně se například posuzují lihoviny a ce známky Klasa, ta je a bude pouze jedním
destiláty, které jsou pro udělování známky citli- z marketingových nástrojů.
vou komoditou. Napříště nebudou do udělováNebude se rovněž jednat pouze o jednorání známek zařazovány také výrobky, které ob- zovou kampaň, ale o soubor navazujících prosahují tzv. separát, neboli strojně oddělované pagačních a marketingových akcí, zahrnující
maso, nebudou zařazovány výrobky s nízkou v první fázi tyto hlavní aktivity:
trvanlivostí, výrobky které vznikly pouhým dělením jinak nezpracovaného produktu bez vyš-  Propagační a reklamní kampaně vybraných
ší přidané hodnoty apod. Dočasně SZIF také
komodit, veletrhy, zahraniční expozice, kapozastavil udělování značky vínům, dokud netalogy výrobků, podpora turistického ruchu
bude hotov nový, již připravovaný legislativní  Obchodní podpora, kontraktační akce
předpis, který se této oblasti týká.
 Podpora metodami Public Relations
 Udělování známky KLASA potravinářským
Při posledním výběru produktů neudělila
produktům, které splní kvalitativní měřítka
výběrová komise známku KLASA 8 produkpro její udělení
tům. V jednom případě se např. jednalo o liMgr. Evžen Staněk,
hovinu, v dalších případech o výrobky s nízředitel odboru marketingu SZIF
Chceme-li pro program Školní mléko unijní
dotace, musíme respektovat pravidla
Vstup do Evropské unie znamenal pro program školní mléko několik změn, a to změn veskrze pozitivních – pro děti i pro dodavatele.
Mléko a mléčné výrobky jsou od 1.května dotovány nejen z národních zdrojů, ale i z peněz
Unie, takže v současné době může každý žák
mateřské nebo základní školy dostávat levné
mléko nebo jiné mléčné výrobky každý školní
den (v předchozím období pouze 2x týdně).
Zároveň s tím, že Unie poskytuje svou dotaci, vyžaduje ale také přístup ke kontrole svých
vynaložených prostředků. S tím, aby se dalo prověřit, zda nebylo překročeno maximální
množství odebraného dotovaného mléka, na
které má každý žák nárok, souvisí požadavek
na evidenci dětí zařazených v programu. Pro
školy, které si dosud jmenné seznamy nevedly, může být tato nová povinnost nepříjemnou
agendou navíc. Zároveň ale toto opatření může
zamezit některým pochybením, která byla při
kontrolách zjištěna a zaručí, že se dotované výrobky dostanou právě a jen k dětem. Účelnost
vynaložených prostředků EU skutečně střeží
a důsledně kontroluje. V případě zjištění nedostatků pak také nemilosrdně trestá a odebírá státu dotace. Respektive o dotace přijde ta
společnost, která si pořádek v evidenci na školách nedokáže zajistit. Kdo tedy nabádá k brojení proti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu jako pomyslnému strůjci byrokratické evidence, pláče nejen na nesprávném hrobě,
ale školám činí skutečně medvědí službu. Připravuje je mimo jiné o čas k vytvoření vyhovujícího distribučního systému a správné evidence.
Prospěšnější by bylo informovat školy pravdivě
o konkrétních podmínkách a zamyslet se nad
pobídkou pro ty zaměstnance, kteří mléčné výrobky distribuují mezi žáky. Vždyť jde o oboustranně výhodné spojení. Je řada mlékáren, které společně s dotovanými svačinami prodávají
ve školách úspěšně i další svůj sortiment. Vlastní administrativu související s programem škol-
ního mléka řeší každá škola po svém. Pomáhá
ji zpřehlednit např. systém stravenek, které školám nabízí společnost Laktea, někde má každý
žák svou osobní kartu, do které se zapisuje, co
si objednal.
Nabídka výrobků zůstává stejně pestrá jako
byla dosud, takže si děti mohou objednat mléko ochucené nebo neochucené, polotučné či plnotučné, jogurt bílý nebo ochucený, jogurtové mléko i smetanový krém. Do budoucna je
možné počítat i s rozšířením sortimentu o produkty, které dosud dotovány nebyly, např. sýry.
Mléčná svačina, kterou školáci mohou dostávat každý den, má být nejen zdravá, ale i chutná. Aby se nestala jednotvárnou, jsou nařízením vlády stanovena pravidla, určující, že není
možné odebírat celý týden jediný výrobek, ale
je nutné výrobky střídat. Takže školák může třeba 3x týdně vypít mléko a k tomu si dát jednou
jogurt a jednou smetánek.
Obyčejné mléko dostávají školáci ve čtvrtlitrovém balení za 3 Kč, ochucené mléko za 3,50
Kč. Stabilita této maximální ceny je garantována až do konce příštího školního roku, tedy do
30. 6. 2005. Jogurtová mléka a smetanové krémy jsou našimi domácími specifiky a vztahuje
se na ně podpora pouze z českých peněz. Jejich cena je pak oproti ostatním vyšší. Nicméně i tak zůstává cena pro školáky – 4,50 Kč za
jogurtové mléko a 4 Kč za smetanový krém –
ve srovnání s cenou běžnou v obchodech velmi atraktivní.
Možnost zvýšit počet odebíraných výrobků
ze dvou až na pět týdně, představuje vyjádřeno v procentech 150% nárůst, což je také novou pobídkou pro samotné příjemce finanční
podpory, tedy pro mlékárny. Záleží na nich, jak
dokáží zaujmout a motivovat školy, aby peníze
určené pro tento program byly vyčerpány a aby
výsledkem byla všestranná spokojenost.
Jitka Sluková,
tiskové oddělení SZIF
BRNO (zub) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se připojila k Evropské síti laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (GMO). Součástí sítě se tak vedle 45 odborných pracovišť
Evropské unie stalo i dalších 24 laboratoří
z přistupujících zemí. „Inspekce má nyní přístup k databázím, referenčním materiálům
a výměně expertů,“ řekla mluvčí inspekce
Daniela Kolejková.
Pracoviště na analýzu geneticky modifikovaných
potravin je v brněnských laboratořích již od roku
2000. Přístrojová technika umožňuje podle mluvčí veškeré množstevní i kvalitativní rozbory. Centrum Evropské sítě laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (ENGL) je v italské Ispře a v souladu s nařízením Evropské komise
sem musejí zasílat příslušný materiál všichni, kteří
GMO produkují, upozornila Kolejková. Evropská
komise v uplynulém týdnu ukončila pětiletý zákaz
prodeje nových geneticky upravených plodin na
jednotném vnitřním trhu. Povolila totiž dovoz konzervované, geneticky modifikované kukuřice BT-11
na základě záruky, že každá povolená plodina byla vědecky dokonale prozkoumána a nepředstavuje
sebemenší riziko pro lidské zdraví. Všichni spotřebitelé, včetně tuzemských, navíc mají možnost volby, zda si tyto potraviny koupí nebo ne. Veřejné mínění v mnoha zemích EU je však šíření GMO málo
nakloněno. Zatím je na evropském trhu 34 geneticky modifikovaných organismů, které byly povoleny
před rokem 1998, kdy moratorium začalo; BT-11 je
tedy třicátý pátý. Na povolení, které se předpokládá
na podzim, čeká dalších čtyřiadvacet GMO. SZPI je
navíc od roku 2002 národním kontaktním místem
pro Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Tato síť zahrnuje Evropskou komisi, členské
státy EU a Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
S její pomocí lze zabránit ohrožení zdraví lidí potravinami či krmivy, které jsou rizikové a byly vyvezeny mimo území státu svého původu.
Evropští veterináři jednali
o sjednocení legislativy
PRAHA – BRNO (vetko) – V sobotu dne 22.
května skončilo v Praze mezinárodní setkání zástupců veterinárních lékařů Evropy,
sdružených Federací evropských veterinárních lékařů (FVE). Více než stopadesát zástupců z třiatřiceti členských zemí Evropy si
během třídenní konference vzájemně vyměňovalo zkušenosti z veterinární praxe v jednotlivých zemích a hovořilo o klíčových problémech současného evropského veterinárního lékařství.
FVE je zastřešující profesní sdružení národních evropských organizací, která sdružuje čtyři hlavní oblasti – praktické veterinární lékaře,
veterinární hygienu, veřejné veterinární lékařství
a výrobce léčiv. Hlavním cílem je ovlivňovat rozhodování o evropských normách se vztahem k veterinárnímu lékařství na půdě evropského parlamentu a Rady Evropy a sdružovat a sjednocovat
všechny státy Evropy z hlediska veřejného zdraví (maso a hygiena potravin), přenosné nákazy ze
zvířat na lidi, veterinárního vzdělávání, dostupnosti veterinárních léčiv a pohody zvířat.
Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů
(KVL) ČR a účastníka konference Jana Bernardy
ho přinesly závěry jednání s kolegy přínos zejména v získání poznatků a argumentů, kterých hodlá
KVL v budoucnu využít při uplatňování a prosazování svých požadavků na ministerstvech a vlá-
dě. „Bude to například při výkladu uplatňování
rozdílné sazby DPH při distribuci veterinárních
a humánních léčiv, která je v dalších evropských
zemích buď jednotná, nebo má přesná a zažitá
pravidla“ upozornil Bernardy. Podotkl, že k dalším velmi aktuálním tématům patřilo chystané
zavedení evropských pasů pro zvířata, které chce
EU uplatnit již od letošního července. „Shodli
jsme se na tom, že tak rychlé uvedení nařízení do
praxe přinese problémy například v systému evidence a kontrol. Není totiž prozatím jednoznačně
stanoveno, kdo a za jakých podmínek bude pasy
evidovat, ani jak se bude případné nedodržení postihovat,“ konstatoval prezident KVE.
K dalším velmi diskutovaným bodům jednání
pro ČR patřila podle Bernardyho i potřeba zlepšení
dostupnosti léků pro malé skupiny zvířat, jako jsou
u nás například ovce, kozy nebo koně. „Vzhledem
k tomu, že nejsou u nás tyto skupiny léků registrovány, kvůli malým počtům zvířat, nejsou vždy dostupné, což by se mělo změnit,“ řekl Bernardy.
Členové konference diskutovali také o porovnání a potřebě jednotného vymezení životních
podmínek při chovu hospodářských zvířat, tzv.
welfare (pohody zvířat), zejména brojlerů. Členové zasedání porovnávali způsoby a diskutovali o dalším postgraduálním vzdělávání veterinárních lékařů na úrovni každého státu a zavedení
bodového systému hodnocení jednotlivých absolvovaných školení.
Veterináři kvůli daním zdražují
Praha (egi) – Kvůli změnám daně z přidané
hodnoty zdražily zatím hlavně větší veterinární praxe, v průměru asi o deset procent. „Veterinární úkony i léčiva se podle nové úpravy přesunuly z pěti do 19procentní sazby DPH,“ řekl
prezident Komory veterinárních lékařů Jan Bernardy. Nadpoloviční většina soukromých zvěrolékařů zatím nedosahuje obratu plátců DPH a daň
za úkony tak neodvádí. „U těchto
malých praxí přijde zdražení zřejmě až koncem května, kdy nakoupí nové léky, již s vyšší daní. Větší
veterinární ordinace pak kvůli konkurenci částečně kompenzují vyšší
zdanění úkonů na svůj úkor a ceny plně nezvyšují. Naplno už ale
zákazníkům účtují zdražení léků,“ uvedl Bernardy.
Konkurenční tlak podle Komory veterinárních
lékařů bude zpočátku držet zdražení veterinární
péče do deseti procent, postupně se ale nárůst cen
může vyhoupnout i na 20 procent. Šéf veterinární komory také upozornil, že změny v DPH mo-
hou zdražit vepřové a drůbeží maso. Na jeho ceně
se asi ze tří čtvrtin podílí krmiva. Polovina z nich
přitom obsahuje nějaká léčiva či medikamenty
a tudíž by měla být s 19procentní sazbou daně.
To by se v cenách drůbežího a vepřového mohlo
projevit až pětiprocentním nárůstem. S tím ale nesouhlasí zemědělci. „Myslím si, že
pan prezident Bernardy přehání.
Léky jsou v celkových nákladech
tak zanedbatelnou položku, že by
se růst jejich cen prakticky nemusel promítnout zdražením masa,“
řekl Jan Veleba, předseda celostátního odbytového družstva pro prasata Centroodbyt. Změny v DPH
provází i zmatky, protože zvířatům
se v některých případech ordinují
medikamenty pro léčení lidí. Ty jsou ve snížené
pětiprocentní sazbě. Když je ale veterinář předepíše zvířeti, měla by být daň 19procentní. Některé
lékárny proto lék raději nevydají, uvedl Bernardy.
Vyšší zdanění léků bude podle propočtů veterinářů znamenat pro chovatele růst výdajů o 150 až
300 milionů korun ročně.
aktuálně – z domova / 3
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Premiér Špidla by si při žádosti o dotace nechal poradit
Praha – Jako studenti do lavic usedli premiér Vladimír Špidla a ministr
zemědělství Jaroslav Palas v budově
Státního zemědělského a intervenčního fondu v Praze ve Smečkách. Státní zemědělský intervenční fond bude
vzhledem k funkci platební agentury
pro správu agrárních dotací hospodařit s podstatně větším objemem peněz
než dosud. Pro letošek počítá s rozpočtem kolem 27 miliard korun proti loňským asi deseti miliardám. Fond získal
zmocnění k činnosti agentury k prvnímu květnu. Prezentace nových funkcí
a informačního systému se zúčastnili
premiér Vladimír Špidla, ministr zemědělství Jaroslav Palas a někteří poslanci. Premiér odcházel podle svých
slov z představení SZIF s dobrými pocity. Při vyplňování žádosti o podpory
by si ale nechal poradit. „Je to precizní systém i když náročný,“ uvedl. Přes
agenturu půjdou veškeré zemědělské
dotace z Bruselu, ale i národní peníze
pro zemědělství. Politici s premiérem
tak odstartovali chod platební agentury, jíž by mělo letos „protéci“ z evropských podpůrných fondů a prostřednictvím přímých plateb desítky
milionů eur. „Je předpoklad, že Státní
zemědělský a intervenční fond, jehož
je platební agentura součástí, vyplatí
v rámci podpor přibližně 16,4 miliardy
korun,“ řekl ministr Palas. Peníze pů-
jdou z Bruselu z Evrospkého zemědělského orientačního a záručního fondu.
„Administrovat se bude 50 různých typů podpor a počet žádostí je v současné době na úrovni 46 tisíc,“ uvedl Palas. Na podání žádostí je ale jen velmi
omezený počet dní a právě to vidí opoziční poslanci jako hrozbu toho, že se
peníze nepodaří zemědělcům uchopit.
„Lhůty jsou velký problém. Zpoždění
způsobené pomalou prací ministerstva
má vliv na to, že na podání žádostí je
pouhých 14 dní. Navíc je teď období
jarních prací. Přitom do 15. května je
konečný termín, který se týká přímých
plateb, což je největší balík peněz z celkového souboru,“ uvedl poslanec. Jiří
Papež, stínový ministr zemědělství za
ODS. „Zemědělci o peníze v žádném
případě nepřijdou,“ reagoval na jeho
slova Palas. Podle státního tajemníka ministerstva zemědělství Miroslava
Tomana, v případě přetlaku žádostí se
zvažuje možnost prodloužení termínu.
Administrativa, která s vyplácením přímých plateb, ale i dalších podpůrných
prostředků z Evropské unie souvisí, není jednoduchá. Proto ministr Palas přislíbil pomoc. „Počítáme s tím, že nyní
výrazně žadatelům při administraci žádostí pomohou regionální agentury,“
řekl. Je proškoleno na 500 odborníků,
státních úředníků. Sám premiér Špidla
připustil, že v některých případech by
při vyplňování žádosti určitě zaváhal
a žádal by poradit. „Je to velmi precizní systém a mám velkou radost, že se
nám podařilo jej včas a v termínu spustit,“ řekl. „Jde o velké peníze a bylo by
na škodu zemědělství, aby se nevyužily,“ dodal. A na dotaz naší redakce,
proč si myslí, že právě po ministerstvu
obrany má právě tento resort největší
podporu, z více než poloviny pocházející z evropských fondů, premiér řekl.
„Považuji zemědělství za součást naší
existence a národní identity a jsem hrdý na to, že naše zemědělství je konkurenceschopné a pokrokové. U toho jistě zůstane. Je sympatické na Evropské
komisi, že chce, aby dlouhodobě evropské zemědělství fungovalo a také je
tak vnímá a podporuje. Je vidět z grafů
a ekonomických podkladů o jakou jde
strategii. Větší část peněz jde totiž na
podporu enviromentálních služeb, které poskytuje zemědělství při ochraně
a rozvoji krajiny. Druhá menší část peněz představuje podporuje produkce.
S tím naprosto souhlasím. Myslím si,
že postupně právě ta první část funkce zemědělství při rozvoji krajiny bude
nabývat na stále větším významu. Dílo, které bylo předvedeno je monumentální, velmi komplexní a vážím si toho,
že jsme je jako jedni z mála kandidátských států dovedli k úspěchu,“ řekl
premiér. Mimo České republiky je to
Premiér ČR Vladimír Špidla, ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas a Ladislav Skopal předseda zemědělského výboru PSP ČR v lavicích SZIF.
totiž jen Estonsko, které z deseti kandidátských států má jako ČR plně akreditovanou platební agenturu. Ani Slovenská republika ještě agenturu nemá, ale
podle zákona Evropské unie o platebních agenturách mohou slovenští zemědělci prostřednictvím naší agentu-
ry (nebo jiné z členských zemí), žádat
o dotace, ne ale o ty, které jsou spojené
s národními kvótami. Žádosti platební
agentuře mohou zemědělci na předtištěném formuláři, který si stáhnou z internetu posílat prostřednictvím mailu.
E. Línková
Perfektnost kontrol je zárukou bezpečnosti potravin
JA R O S L AV CA M P L Í K : Ú Ř A D P R O P O T R AV I N Y S P U S T Í Č I N N O S T K P RV N Í M U L E D N U P Ř Í Š T Í H O R O K U
to ekonomické pravdě připojil i požadavek svého úřadu hlavního
hygienika České republiky. Potraviny musí být nejen kvalitní, ale
měly by odpovídat i modernímu stylu výživy,“ konstatoval Jaroslav
Camplík.
Potravinářské komoře napříště půjde o i osvětu v konzumaci potravin a chystá i kampaň, v níž by měli odborníci vysvětlovat, jak nakládat i s tak zvaně rizikovými potravinami s vyšším obsahem cukru nebo
tuku. „Rozhodně nebudeme tyto potraviny zavrhovat ale doporučíme
v jaké kombinaci je vhodné tato jídla konzumovat. Nesouhlasíme s tím,
aby se tyto druhy potravin s vyšší kalorickou hodnotou označovaly jako
nezdravé nebo méně zdravé. To by bylo zploštění dietologických i kvalitativních skutečností,“ řekl prezident Camplík.
Druhým krokem po uvedení koncepce potravinářství v život je
konstrukce Úřadu pro potraviny, který by měl být plně v činnosti počínaje příštím rokem. „Měl by být zastřešujícím úřadem, který by řídil celý potravinářský průmysl a měl by dbát na bezpečnost
potravin. Jedním z prvních kroků by mělo být sjednocení kontrolních orgánů pod jednoho ředitele, který bude činnost inspekčních
prací koordinovat a řídit. Chceme vyloučit překrývání a dublování
jednotlivých činností,“ uvedl Jaroslav Camplík. Komora chce aktivně bránit tomu, k čemu nezřídka v minulosti docházelo. Některé instituce a firmy totiž mohly kontrole zcela unikat, protože šlo
o tak zvanou terru inkognitu a jiné firmy zase kontrolovalo hned
Praha – Staronový prezident nezní sice libozvučně, ale Jaroslav Camplík byl valnou hromadou znovu instalován do čela
Potravinářské komory. Získal mandát v dalším funkčním období zastupovat potravináře České republiky sdružené v Potravinářské komoře nejen na národních kláních a jednáních, ale
i v zahraničí. Jaroslav Camplík má bohaté zkušenosti nejen
s lobováním v parlamentu, senátu, jedná spolu s ředitelem
komory Miroslavem Kobernou i na ministerstvech, jezdí za
zkušenostmi k partnerům do zahraničí a zastupuje české potravináře v Bruselu v Konfederaci potravinářů Evropské unie.
(Konfederaci tvoří federace potravinářů jednotlivých zemí).
Prioritou Jaroslava Camplíka, jak hned po své inauguraci zdůraznil, je uvést v život novou koncepci potravinářského průmyslu. Komora na ní spolu s útvarem prvního náměstka ministra zemědělství Miroslava Tomana a náměstka pro potravinářství Jiřího
Růžičky pracuje již nějaký čas a nyní by již mělo dojít k postupným krokům při její realizaci. „Rád bych také docílil toho, aby
potravinářství bylo bráno s náležitou vážností. Je to strategický
průmysl. V jakékoliv kritické situaci jsou potraviny strategickým
zbožím a proto je tomuto průmyslu potřeba věnovat patřičnou vážnost,“ uvedl prezident Potravinářské komory. Vysvětlil, že prioritou přestanou být komodity jako takové, kterých je ve světě nadbytek a produkce bude směřovat k vysoce kvalitně zpracovaným
výrobkům. „Pro každý vyspělý stát je velmi důležité prodávat výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou, platí to samozřejmě i pro
potraviny.
Na valné hromadě Potravinářské komory pan náměstek Vít k té-
několik institucí. V prvním případě to byly hospody a maso, které jeden čas nikdo nekontroloval, v druhém zase provozy kde se
zpracovávají živočišné produkty a ty hned braly pod lupu dvě až
tři odlišné kontrolní instance. Druhotným jevem těchto situací potom byly neověřené zprávy, které pronikaly do médií a strach spotřebitelů z potravin. „To vše způsobilo nedozírné problémy,“ řekl
prezident. Upozornil i na to, že dlouhou dobu chyběla jednotná
metodika při stanovení limitů na hygienu a technické parametry
potravinářských provozů. „Kritizovali jsme za to státní zprávu, byla to především oblast veterinární. Sami jsme si tak způsobili zbytečné problémy, jejich vyústěním bylo velké množství uzavřených
potravinářských provozů. Neodpovídaly normám Evropské unie,
proto jejich činnost byla ukončena,“ vysvětlil Camplík. „Pro nás
v té době, kdy se potravinářství připravovalo na vstup do Evropské unie bylo takřka nepochopitelné to, že konečné číslo uzavřených potravinářských provozů se po evropské inspekci ukázalo být
neúplným.Našlo se dalších zhruba 70 provozů, které svým hygienickým a technickým zázemím vybočovaly z norem. To byl určitý
noncens,“ uvedl prezident. Nebylo to zrovna nejlepší vysvědčení
českým kontrolním orgánům a odborníci z potravinářské komory
nechtějí, aby se to opakovalo. Upozorňují na to, že záhy se inspektoři vrátí, není o tom pochyb. Jestli najdou další takové provozy,
které by již neměly vyrábět, mohlo by dojít k horší situaci. „Obáváme se toho, že by našim potravinářům mohly vzniknout určité
těžkosti v přístupu na společný evropský trh. Upozorňujeme na to
jak samotné potravináře, tak veterináře a inspektory z dalších kontrolních institucí. Snížilo by to věrohodnost jejich práce a výstupů
z tohoto odvětví,“ řekl Jaroslav Camplík. Věříme, že až znovu dojde ke kontrolám, mělo by být vše v pořádku.
E. Línková
Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže
byla projednána v zemědělském výboru parlamentu České republiky. Výbor po bohaté
diskusi se dohodl na vypuštění zemědělských
komodit ze zákona o ochraně hospodářské
soutěže a tím chce napomoci zemědělcům
k lepšímu zhodnocení jejich produktů. Dále
se výbor konstatoval, že v zákonu o cenách je
již jasně specifikováno to , že není možné prodávat pod nákladovými cenami. Je pravdou,
že prozatím nedochází k důkladnější kontrole ze strany ministerstva financí a tím ztrácí
tento mechanizmus pomoci naším výrobcům proti velkoobchodním řetězcům na významu. Proto bylo odsouhlaseno , že se vyzve minister-
Vážení čtenáři,
v čísle 7 Potravinářského zpravodaje
Vám přineseme plné znění zákona č. 316
ze dne 29. 4. 2004
– zákon o potravinách
a tabákových výrobcích.
(redakce)
stvo financí k tomu , aby dodalo soupis kontrol , které proběhli podle tohoto zákona a postihy , které byli z toho vyvozeny. Jako dalším
zásadním bodem , který byl schválen v zemědělském výboru bylo stanovení doby splatnosti na maximálně 30 dnů u zboží , které podléhá
rychlé zkáze nebo má právním předpisem stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti a nebo jehož použitelnost a jakost je
biologicky omezena. Novela zákon musí ještě projít hospodářským
výborem a výborem pro evropské záležitosti . Očekává se , že znění
, které bylo navrženo v zemědělském výboře bude schváleno v poslanecké sněmovně a postoupeno Senátu. Účinnost této novely by měla
být od 1. 1. 005.
Ing. Ladislav Skopal,
předseda zemědělského výboru PSP ČR
Vážení čtenáři, oznamujeme Vám, že na adrese
http:// bezpecnostpotravin.cz
jsou zveřejněny všechny naše vydávané tituly tj.
Potravinářský zpravodaj, Řeznicko-uzenářské noviny
a nové periodikum Potravinářská revue.
(redakce)
4 / zpravodajství PK ČR
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Obrazové zpravodajství
Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., Jan Katina a Ing. Jitka Vostatková ve skupině představitelů
ČSZM.
Zleva: Ing. František Sládek, CSc., vrchní ředitel MZe ČR, Ing. Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR, Ing. Helena Pískovská, prezidentka svazu obchodu ČR.
Řekli o valné hromadě Potravinářské komory ČR
I N G . S TA N I S L AV C O U FA L ,
předseda představenstva, Moravia Lacto a.s. Jihlava,
viceprezident PK ČR
Činnost PK ČR probíhala v roce 2003
velmi aktivně, a to plně v souladu s dokumenty „Plán činnosti pro rok 2003“
a „ Akční plán pro léta 2003 a 2004“.
Dosavadní činnost komory hodnotím
pozitivně a stejně ji hodnotí i „Zpráva
představenstva o činnosti za rok 2003“
schválená na této valné hromadě. Za jednu z hlavních priorit považuji získávání
nových členů. Podařilo se vyjednat členství s deseti významnými společnostmi
a dále posílit aktivitu odborných sekcí. PK ČR si stále více získává větší prestiž a vážnost při prosazování zájmů výrobců potravin.
V tomto smyslu je velmi důležité neustálé posilování společenského postavení komory, a to jak ve vztahu k české státní správě, tak
k evropským organizacím. V tom vidím nezastupitelný předpoklad
pro efektivní lobování za naše zájmy. A právě v této oblasti činnosti považuji uplynulý rok za přelomový. Důležitým krokem byl také
vstup PK ČR v roce 2003 do Hospodářské komory ČR. Jako přímý
účastník valné hromady mám dobrý pocit i z účasti významných
přítomných hostů z jednotlivých resortů státní zprávy, Senátu ČR,
Agrární komory ČR, HK ČR a dalších organizací. Účast těchto
zástupců dokumentuje vážnost, s jakou je nyní PK ČR, ale i celé
odvětví potravinářského průmyslu, v hospodářském povědomí vnímáno. K tomu jistě velmi přispěla i připravenost našich podniků
na nové evropské podmínky, v níž je odvedeno nemalé množství
poctivé práce. A já pevně věřím, že současní i budoucí naši členové budou na novém velkém trhu úspěšní a že jim v tom bude nápomocna i Potravinářská komora České republiky.
I N G . M I L O S L AV C H L A N ,
předseda Českého škrobárenského svazu
Potravinářská komora ČR dokázala
průběhem své valné hromady a účastí
mnohých zástupců státní správy na této
valné hromadě, že zaujala nezastupitelné místo mezi lobistickými organizacemi
u nás i v Bruselu.
Zároveň ukázala, že je stále co zlepšovat,
především pokud se jedná o vztahy mezi
jednotlivými svazy a komorami, například
pokud jde o vztah mezi Agrární komorou
ČR a Potravinářskou komorou ČR.
Domnívám se, že právě shora jmenované dvě komory jsou klíčové pro budoucnost našeho zemědělství a potravinářství v rámci rozšířené Evropské unie.
Z jednání valné hromady rovněž vyplynulo, že bude nutné ještě
hodně usilovné práce, abychom zájmy našich potravinářů dokázali
prosazovat i v ústředí Evropské unie v Bruselu.
Právě v této práci vidím jednu zklíčových činností Potravinářské
komory v budoucnu.
ING. JAN FENCL,
senátor
Cítím potřebu poděkovat touto cestou
jménem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale také jménem Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova za
pozvání na Valnou hromadu vaší Potravinářské komory.
Bylo pro mne ctí reprezentovat Senát
Parlamentu ČR při vašem jednání. Analyzoval jsem vaše pozvání jako gesto uznaní dobré spolupráce zákonodárců dosud
i do budoucna s vaším členstvem.
Stali jsme se součásti EU a podle mého názoru úroveň jednotlivých zemí lze hodnotit také podle toho
zda exportují převážně suroviny nebo výrobky s co nevyšší přidanou hodnotou. To platí i pro zemědělskou produkci a proto potravinářství musí být v centru naší pozornosti.
Téma současnosti a především budoucnosti vidím v bezpečnosti potravin, v jejich kvalitě provázanosti s kulturou národa a schopnosti modernizace výroby při respektování tradic.
Potravinářství a to je vaše parketa, je zpracování bohatství země a mělo by být pokud možno propojeno pupeční šňůrou až k základní sedlačině. Nemyslím si, že by to oslabovalo byznys, jiné kroky považuji za chybu.
Přeji vám podnikatelům a také vašemu představenstvu a mému
příteli prezidentu vaší Potravinářské komory Jaroslavu Camplíkovi
řadu dobrých rozhodnutí a především úspěch.
I N G . J A R O S L AV A L B R E C H T,
předseda sekce surovin
a polotovarů pro pekařskou
a cukrářskou výrobu PK ČR
firma KONTINUA, spol. s r.o., Praha
Jakožto hlavní skrutátor valné hromady jsem byl poněkud nepříjemně překvapen relativně nízkou účastí zástupců firem, kteří měli právo hlasovat. Celková účast nakonec dosáhla 52,3% všech
hlasů, což sice stačilo k právoplatnému
průběhu voleb do orgánů PK ČR, ale na
druhé straně svědčí o určité nezodpovědnosti některých členů. Příjemně mě překvapila účast vysoce postavených osob
z různých ministerstev a komor, což je
neklamným důkazem celospolečenského respektu, kterého PK ČR svou činností dosáhla. Osobně mě
velmi potěšilo zvolení Ing. Stanislava Musila jedním z viceprezidentů komory, které považuji mimo jiné za uznání důležitého postavení pekárensko – cukrárenského oboru v rámci celého potravinářského průmyslu. Chtěl bych touto cestou všem nově zvoleným
funkcionářům v čele s prezidentem PK ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem ke zvolení pogratulovat a popřát hodně úspěchů v jejich náročné práci.
ING. ANTONÍN KALINA,
poradce předsedy představenstva
a generálního ředitele SETUZA, a.s.
JAKO GARDENPARTY NA ANGLICKÉM TRÁVNÍKU
Tak Valná hromada Potravinářské komory České republiky ještě nevypadala,
protože jsou jí (tedy PK) přece jenom
pouze něco málo přes čtyři roky. Nicméně už to nebylo pole zarostlé bodláčím
na kterém se náhodně sešlo několik málo
pocestných. Členové i funkcionáři komory a také hosté vědí jaká hra se hraje, ještě si nejsou vždy jisti, pokud jde o některá pravidla hry, ale už se přesvědčili, že
i přes rozporné zájmy v některých oblastech, je spolupráce možná. Pokud to tak bude, myslím, že potravináři nebudou potřebovat oněch příslovečných 300 let na to, aby se
existence a rozvoj potravinářského průmyslu staly v České republice všeobecně vnímaným a podporovaným národním zájmem.
I N G . M I R O S L AV K O J A N ,
předseda představenstva XAVEROV, a.s.
Negativně hodnotím účast na valné
hromadě PK ČR a to jak u členů představenstva, tak i u řádných členů PK
ČR. Negativně také hodnotím vystoupení ředitele marketingového odboru SZIF,
protože s výší finančních prostředků jaké má k dispozici, nemůže rozjet masivní reklamní kampaň na podporu českých potravinářských výrobků. Pozitivně
naopak hodnotím programové prohlášení PK ČR.
I N G . Z D E Ň K A P E Š K O VÁ ,
zástupce ředitele Sdružení drůbežářských podniků
Valná hromada Potravinářské komory
ČR jasně stanovila cíle své činnosti a presentovala postoje jednak směrem ke zpracovatelskému průmyslu, ale i ke státní správě, Vládě ČR i Parlamentu ČR. Důležitost a váhu
vrcholného setkání členů PK podtrhla i účast
hostů mezi něž patřil senátor Ing. J. Fencl,
náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní
hygienik MUDr. Vít, náměstkyně ministra
financí Ing. Legierská. Mezi další významné
hosty patřil president agrární komory Ing. Hlaváček, presidentka svazu
obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská a řada dalších.
Z jednání valné hromady i příspěvků hostů vyplynulo, že zaměření, vnitřní organizace a vazby na státní správu i zahraniční organizace tak jak jsou realizovány Potravinářskou komorou, reprezentují zájmy potravinářských oborů.
zpravodajství PK ČR / 5
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
z valné hromady PK ČR
Senátor Ing. Jan Fencl při projevu.
Pohled do pléna při hlasování. V popředí zprava Milan Zahradník, tajemník a Ing. Tomáš Miller, prezident – oba z Asociace výrobců lahůdek.
I n g . J A N V E S E LÝ ,
prezident Evropské pivovarské konvence,
předseda Českého svazu pivovarů a sladoven,
zástupce společnosti
Plzeňský Prazdroj, a.s.
v představenstvu PK ČR
Pozitivní duch jednání s výhledem do
budoucna. Povznesení se nad tuzemskými spory PK ČR a Agrární komory ČR.
Oba prezidenti odmítli myšlenky konfrontace. Vzhledem ke vstupu ČR do EU
je nutná oboustranná úzká spolupráce.
To jsou mé hlavní postřehy z jednání valné hromady PK ČR.
ING. OLDŘICH OBERMAIER,
tajemník Českého komitétu IDF a jednatel TPK,
spol. s r.o., Hodonín
Patřil jsem vždy k těm, kteří navrhovali, aby Českomoravský svaz mlékárenský,
zastupující zájmy mlékáren (tj. zpracovatelů mléka), vystoupil z Agrární komory
(která zastupuje výrobce mléka), protože
v otázce ceny stojíme na opačných stranách a pozice zemědělců v komoře bude
vždy silnější. Proto vítám činnost Potravinářské komory a zejména vystoupení
ing. Kaliny, protože řekl, co všichni víme: zastupovat zájmy potravinářů znamená hájit i zájmy zemědělců, tam, kde
jsou společné. A společné jsou hodně. A nebát se hájit specifické
zájmy potravinářů jako jednoho z hlavních odvětví průmyslu, i proti zemědělské lobby.
ING. ZDENĚK RŮŽIČKA,
náměstek ministra zemědělství ČR
Moje dojmy z jednání valné hromady Potravinářské komory České republiky jsou velmi příznivé. Aktivní účast členů mě utvrdila v tom, že se komora stává
skutečně stavovskou organizací českých
potravinářů.
Příjemně mě překvapila účast významných představitelů důležitých spolupracujících rezortů a podnikatelských svazů, radost jsem měl z přítomnosti prezidenta Agrární komory České republiky
Ing. Hlaváčka a doufám, že i ve spolupráci obou komor se blýská na lepší časy.
Chtěl bych poblahopřát zvoleným funkcionářům Potravinářské
komory, především viceprezidentům i prezidentovi Ing. Camplíkovi a vyslovit přesvědčení, že i komunikace mezi naším ministerstvem a komorou bude v dalším funkčním období ještě intenzivnější a konstruktivnější.
Pohled za předsednický stůl při volbě představenstva PK ČR. V popředí Ing. Pavel Popelka při vyhlašování výsledků voleb.
Fota: F. Kruntorád
I N G . J A R O S L AV C A M P L Í K ,
nově zvolený prezident Potravinářské komory ČR
Na valné hromadě jsem především
ocenil účast významných hostů, jejichž
přítomnost potvrdila, že PK ČR je respektována jako významný a seriozní
partner pro státní správu. Zvláště jsem
ocenil, že příspěvky hostů nebyly formální a měly svou věcností co říci zástupcům
potravinářského průmyslu.
Potěšilo mě, že jsem dostal důvěru
a byl opět zvolen prezidentem PK ČR.
Všem, kdo mi důvěru projevili, bych rád
i touto cestou poděkoval.
D O C . M V D r. L A D I S L AV S T E I N H A U S E R , C S c . ,
předseda
Českého svazu zpracovatelů masa
Víceprezident Potravinářské komory ČR
Málokdy se v posledním období o našem potravinářském průmyslu na veřejnosti a mezi špičkovými politiky mluvilo tak často, jako před naším vstupem
do EU. Myslím si, že teprve v tuto dobu si všichni uvědomili, že náš potravinářský průmysl není jen největším oborem zpracovatelského průmyslu, ale je
odbytovou základnou pro naše zemědělství nezmenšeného rámce. Dnes již
nikdo nepochybuje o tom, že vznik Potravinářské komory byl správným a dobře načasovaným krokem.
Komora se za poslední období stala opravdovým reprezentantem
našeho potravinářského průmyslu, respektovaným partnerem při
všech jednáních. Myslím si, že všichni přítomní na valné hromadě
si byli při čtení obsáhlé zprávy vědomi množství práce, které museli vynaložit lidé, kteří myšlenku Potravinářské komory oživili.
Nakonec i volby ukázaly, že potravinářská veřejnost nechce v posledním vývoji Potravinářské komory změnu.
OLDŘICH TÝŘ,
předseda podnikatelského svazu pekařů a cukrářů
v České republice, jednatel a generální ředitel
společnosti JAPEK, s.r.o.
Měl jsem velice dobrý dojem z dnešní
valné hromady, protože mi jednání připadalo velmi věcné. V dostatečném předstihu jsme obdrželi projednávané materiály. Velice mě potěšilo zastoupení jednotlivých ministerstev, agrární a hospodářské
komory, hygieniků, atd. což svědčí o tom,
že naše problematika – problematika potravinářů – je těmito složkami považována za důležitou.
Zároveň mě potěšila volba nového vedení, která byla jednoznačná a všem zvoleným bych chtěl tímto poblahopřát. Jsem velice rád, že díky Potravinářské komoře se staly
i jednotlivé firmy připomínkovým místem při tvoření zákonů, které
se potravinářů dotýkají.
ING. JAN HUSÁK,
generální ředitel a člen představenstva
Karlovarské minerální vody, a.s.
Mé dojmy z valné hromady PK ČR:
– především oceňuji vynikající organizaci přípravy a samotného jednání, která
nikdy není jednoduchou záležitostí
– velmi jsem ocenil i to, že se jednání zúčastnili kompetentní zástupci zainteresovaných ministerstev a profesních komor,
což svědčí podle mně o stoupajícím významu Potravinářské komory
– velmi mně zaujal a potěšil brilantní
příspěvek Dr. Víta a dlouho si budu pamatovat jeho větu „ Konkurence = kvalita“
– jsem rád, že drtivá většina přítomných dala svůj hlas k znovuzvolení pana ing. Camplíka presidentem komory
J A N K AT I N A ,
výkonný ředitel ČSZM
ING. ZDENĚK KUBISKA,
ředitel a předseda představenstva společnosti
ZZN Pelhřimov a.s. a předseda dozorčí rady
Českomoravského sdružení ZZN
„Hodnotící zprávy, které byly předneseny na letošní valné hromadě Potravinářské komory, shrnovaly její činnost za
uplynulých 12 měsíců a hovořily o směru, kterým se bude PK dále ubírat. Je patrné, že byl vykonán obrovský kus práce, agenda komory se neustále rozšiřuje
a jednotlivým problematikám je věnován
větší prostor. Z Potravinářské komory se
zkrátka profiluje moderní organizace evropských parametrů. Skutečnost, že valná hromada téměř ve všech případech
znovuzvolila do vedení PK původní představitele, přináší důkaz,
že tento proces má mezi českými potravináři podporu. ČSZM přeje nově zvoleným představitelům PK mnoho úspěchů v jejich záslužné práci.“
Valná hromada probíhala jako obvykle
v poklidné atmosféře. Co mě však mrzí je
to, že potravináři mezi sebe stále nechtějí vzít i společnosti typu ZZN. Myslím
tím do výkonné rady. Ve všech vystoupeních se objevovaly informace o důležitosti a nezbytnosti zajistit výrobu nezávadných potravin. Dle mého názoru
potravináři jsou velice důležitou složkou
v celém procesu této výroby, ale jsou až
na samém konci procesu. Z hlediska celého procesu výroby potravin jsou daleko větší rizika pochybení na
začatku procesu, a to je u prvovýroby a našich podniků, kdy na ně
bezprostředně navazujeme svými dodávkami krmiv, průmyslových
hnojiv, osiv a pesticidů. Z tohoto důvodu si myslím, že by mělo být
naše místo ve výkonné radě.
6 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Evropská komise nepřímo navrhuje zvýšit
minimální spotřební daně z alkoholu
Praha / BRUSEL (egi) – Evropská komise se pozastavila nad škodlivými dopady rozmanitosti spotřebních daní z alkoholických nápojů v Evropské unii pro jednotný vnitřní trh. Zveřejnila k tomu 26. 5.
obsáhlou analytickou zprávu, jež se má
stát podkladem pro celoevropskou debatu o tom, zda více sladit zdanění alkoholu nebo ne.
Zpráva v podstatě dospívá k závěru, že by bylo
v zájmu EU a jejích členských států zdanění trochu lépe sladit, a to směrem vzhůru. Jinak bude
přetrvávat tendence nejen vozit nápoje přes hranice pro vlastní spotřebu, ale také je masově pašovat za účelem zisku, což výrazně poškozuje
producenty a obchodníky v zemích, kde jsou daně vyšší, nehledě na jejich státní pokladnu.
„Za nynějších podmínek je nemyslitelné předkládat přímo návrh směrnice – na to je vinařská
lobby moc silná,“ uvedl mluvčí EK Jonathan Todd. Připomněl, že postoj členských států ke spotřebním daním se různí – některé je pěstují jako důležitý zdroj příjmů, jiné je zase považují za
škodlivé pro domácí ekonomiky.
Směrnice EU stanoví minimální zdanění piva (deset centů na litr), tvrdého alkoholu (1,54
eura na láhev 0,7 litru) a silných vín (31 centů
na láhev). Pro vína a šumivá vína žádná minimální hranice neexistuje. Státy si mohou stanovit jakékoli vlastní daně, které nesmějí být nižší
než unijní.
Například ČR aplikuje minimální hranici na
pivo a na víno. Šumivá vína zatěžuje daní 51 centů na láhev a na tvrdý alkohol aplikuje daň 2,33
eura. Vyjednala si s EU trvalou výjimku, která
umožňuje méně zdaňovat podomácku vyrobenou slivovici.
Česko tak patří mezi země, kde je alkohol nejméně daňově postižen. Nejvyšší daně praktikují
Švédsko, Finsko a Británie. Například k sedmičce destilátu musejí Švédové na spotřební dani připlatit 15,41 eura. V ceně láhve vína v Británii je
započítána daň 1,77 eura.
Evropská komise doufá, že se do debaty zapojí
nejen výrobci alkoholických nápojů a zejména vinaři, ale také spotřebitelé a lékaři. Chce totiž poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu
a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností,
a mírou spotřeby.
Řekli k daňovému
návrhu EU:
VINAŘI
JSOU PROTI ZDANĚNÍ
TICHÝCH VÍN
O těchto tendencích EK víme již nějakou dobu.
Osobně se domnívám, že více zdanit tichá vína by
nebylo rozumné ( šumivá vína a dezertní vína totiž
zdaněna jsou a to poměrně výrazně). Používání vína v rozumných dávkách je zdraví prospěšné o čemž
hovoří mnoho našich i zahraničních studií. Máme
za to, že přechod od tvrdšího alkoholu k vínu je trendem, který by měl být podporován a tudíž nejsme
pro zavádění či zvyšování daní u tichých vín. Jistá
je jedna věc, kvalitní vína mají vyšší cenu již v důsledku vyšších nákladů při výrobě a navyšovat jejich
cenu vyšším zdaněním nevidím jako moudré. Otázku sladění daní u již v současnosti zdaněných alkoholických nápojů je možné diskutovat. Osobně pro
úpravu směrem vzhůru nejsem.
Ing. Jaroslav Machovec,
ředitel Vinařského fondu ČR
PIVAŘI
SE BRÁNÍ
VYŠŠÍMU ZDANĚNÍ
Pokud se týká spotřební daně piva byla poslední daňová úprava provedena stejným způsobem jako je realizována u největšího producenta
piva tj. Německa a její výše dle stupňovitosti piva je odpovídající, takže pokud srovnáme cenové relace výrobců v ČR a v dalších zemích EU je
možno hodnotit, že podíl spotřební daně z realizační ceny je vyšší než v EU a to souvisí s životní
úrovní a celkovou cenou piva, jeho spotřebou a trhem. Mimo to, technologie výroby českého piva je daleko ekonomicky náročnější než u ostatních produkcí v rámci EU a pokud se jedná o historickou technologii tak je zde stále vysoký podíl
lidské práce. Přitom české pivo samozřejmě patří
zvedly daně, došlo by k ekonomickým problémům
řady pivovarů. V České republice je pivo ve srovnání s okolními státy skutečně mnohem levnější
a i proto je turistickým lákadlem. Není to ale z důvodu nižších daní, ale z ekonomických, kdy nízkou
cenu nesou na svých bedrech pivovarníci a doslova se bojí zdražovat, aby neklesla spotřeba. Pokud
proto hovoříme o změnách u daní v případě alkoholických nápojů , měla by si Evropská unie udělat pořádek ve velkých rozdílech danění mezi jednotlivými státy. Finsko má například 13 krát vyšší
daň u alkoholických nápojů než Španělsko. Další disproporce je v rozdílnosti daní u jednotlivých
druhů nápojů. Zásadně jsme ale proti, aby se nám
zvyšovaly daně, státu by to nic pozitivního nepřineslo.
Ing. Jan Veselý,
prezident Českého svazu
pivovarů a sladoven
Je to zvláštní: po bůčku mi nejvíc šmakuje pívo... a po pívu rum!
mezi významné komodity produkce, u kterých je
možno zaznamenat prudký investiční rozvoj, udržení zaměstnanosti, průměrných výdělků a tam
kde byly zachovány i menší pivovary jsou rozhodující firmou, která udržuje zaměstnanost v regionu. Pokud tedy mohu hodnotit z českého hlediska
ve vztahu k realizační ceně je zatížení srovnatelné s Evropou, přitom podílově tato dań znamená výraznou zátěž pro pivovary. Přesto, že se jedná o významný turistický artikl nemá pivo samostatný zákon o spotřební dani, ale je vřazeno mezi
komodity ropa, těžké topné oleje atd. které byly
v minulosti zařazeny mezi rizikové komodity. To
znamená, že řada článků např. skládání kaucí na
spotřební daň, ať už pro vnitřní pohyb či export,
je brzdícím faktorem zcela neopodstatnělým a výrazně postihuje pro státní kasu tento obor, daňové
úniky tak nejsou možné a pokud ano, tak jsou dohledatelné, protože výrobci jsou jednoznační a nemůže je nahrazovat žádný býlí kůň. Rovněž je pivo postiženo proti vínu, kde taková zátěž není.
Radek Pavlík, asistent předsedy
představenstva Pivovar Černá Hora
VELMI NÍZKÝ ZISK A VYŠŠÍ
DANĚ
NEJDOU DOHROMADY
Ve stejném duchu jako zástupce malých pivovarů
mluví i velcí producenti piva.
Zisková marže je totiž minimální a kdyby se
(sch)
ZVÝŠENÍ DANÍ
BY ZNAMENALO RŮST CEN
LIHOVIN
Podle Evropské komise by prospělo zvýšení spotřebních daní z alkoholických nápojů. Evropská komise zveřejnila obsáhlou zprávu, z níž vyplývá že
rozdílnost spotřebních daní alkoholických nápojů v jednotlivých členských zemích je škodlivá pro
jednotný vnitřní trh EU. Navrhuje tedy toto zdanění
sladit, a to směrem vzhůru. Pro ČR by to znamenalo ještě další zvýšení spotřební daně lihovin. Zvýšení
spotřební daně automaticky vyvolá nárůst cen. Pro
státní rozpočet by to navíc znamenalo opět nižší výběr této daně. Směrnice EU stanoví minimální zdanění. Jednotlivé členské státy si pak mohou stanovit
vyšší daňové sazby. Nesmějí být ale nižší než minimální zdanění podle evropské směrnice. Zavedení
tohoto opatření by znamenalo další znevýhodnění
pro české výrobce lihovin, kteří se už nyní potýkají
s řadou administrativních komplikací. Mám na mysli například zákonem stanovenou povinnost zajistit
dopředu kaucí případné nezaplacení spotřební daně a s tím spojené daňové sklady, nebo momentálně
schvalované zavedení povinného kolkování lihovin.
Přitom nedávno již v ČR ke zvýšení spotřební daně
z lihu došlo. Od počátku letošního roku se daň zvýšila z 234 na 265 korun.
Další zvýšení spotřební daně z lihovinu by navíc
nevedlo k posílení příjmů státního rozpočtu. Růst
ceny způsobí pokles spotřeby a poptávka se více za-
měří na černý trh, případně dovozy, například ze Slovenska, kde je spotřební daň ve srovnání s ČR nižší zhruba o třetinu. Pro pohostinství je mnohem výhodnější individuálně si dovézt zboží ze země, kde je
tato daň nižší. Aby si státy zachovaly možnost výběru
této lukrativní daně, naopak ji snižují. Ve Finsku nebo Norsku nedávno právě z tohoto důvodu spotřební daň z lihu snižovali. Evropská komise chce dle své
zprávy poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby. Podle zdravotnických statistik jsou ale případy opilosti, nebo poškození vlastního zdraví spojené především s konzumací piva nebo
vína, což jsou typy alkoholu cenově dostupnější pro
nejširší veřejnost“, uvedl na závěr.
Jiří Janák, ředitel společnosti KB LIKÉR,
ZVÝŠENÍ DANÍ U ALKOHOLU
VEDE K RŮSTU DOMÁCÍHO
PÁLENÍ
Na jednání lihovarníků členských států Evropské unie, které v minulých dnech proběhlo v Bruselu, nic o zvyšování daní u lihu nebylo.
O sjednocování daní se v rámci lihovarnické asociace zatím nejednalo . Jsem ale přesvědčený o tom,
že zvyšování daní u lihu by vedlo k jedinému, ke zvyšování objemu doma vypáleného lihu. myslím si, že
by mělo zůstat na jednotlivých státech, jak si stanoví daňový základ.
V EU stanovuje minimální výši spotřební daně
direktiva č. 92/84/EEC, a to od 1. 1. 1993 - lihoviny
550 Euro za l hl t.j. 100 litrů absolutního alkoholu,
dále pro lihové nápoje s obsahem etanolu méně než
15 % etanolu, které nejsou pivem ani vínem 45 Euro
za 1 hl, pro pivo 187 Euro za 1 hl a pro víno je povolena nulová sazba. Srovnáme-li tyto hodnoty s naší republikou, potom vidíme, že u lihovin se sazbou
26 500 Kč za 1 hl tj. při kurzu 32 Kč za Euro dostáváme 828 Euro, což je o 50 % nad minimální sazbou.
Jestliže porovnáváme poměr sazby za stejný alkoholový obsah u lihovin a piva, pak je současná
sazba u lihovin 4,3 krát vyšší. Z toho plyne rostoucí poptávka po pivu a klesající prodej legálních výrobců lihovin.
Ve výši spotřební daně u lihovin jsme předstihli Španělsko a Italii z původní patnáctky a z nových
zemí EU jsme nad Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem,
Dle mého názoru vede zvyšování spotřební daně
k rostoucímu černému trhu, který se ještě více vyplácí, dále klesá tzv. nepřímý export, což jsou lihoviny,
které si berou čeští turisté do zahraničí nebo si je od
nás odvážejí zahraniční turisté a roste naopak dovoz
lihovin nakoupených v zemích s nižší SD – to je nyní případ Slovenska.
Vladimír Steiner,
prezident Unie výrobců lihovin
NASTAVOVAT
JEDNOTNÉ LAŤKY VŠEM
JE NESMYSL
Nastavit v rámci Evropské unie nějakou jednotnou laťku na zdanění lihovin, vína a piva beru jako
velmi nerozumné. Je to šlápnutí vedle. Nemyslím si,
že by to bylo pozitivní. Víme to z Norska, Finska,
kde je přístup státu k alkoholu na úrovni prohybice.
Když zdaníme u nás třeba ještě víc pivo, bude to katastrofální dopad. A srovnání daní mezi jednotlivými státy je nesmysl a myslím si, že to vzbudí velký odpor.
Ing. Jaroslav Camplík,
prezident Potravinářské komory ČR
Anketu k daním připravila: E. Línková
Kontrola zásob je podle potravinářů přehnaná
Lucemburk/Praha – Kolem zásob zemědělských surovin a potravin začalo být
v Evropské unii dusno. Česká republika
a Polsko podpořily na jednání v Lucemburku slovenský požadavek, aby Evropská komise zkrátila a definitivně ustálila seznam
komodit, u kterých vyžaduje, aby vstupující státy nahlásily stavy existujících zásob. Všechny tři země uvedly, že již zabránily vytváření spekulativních zásob a že by
je EK neměla zatěžovat dodatečnou administrativou.
„Komise neustále vstupuje do seznamu
těchto položek. V českém případě vyškrtli
margaríny a doplnili hovězí maso a mandarinky,“ stěžoval si náměstek českého ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Tyto neustálé změny znemožňují přijetí příslušné vyhlášky, podle níž by se podnikatelé v zemědělském
sektoru řídili.
EK se chce vyvarovat vytváření spekulativních zásob dovážených, ale i domácích potravin před vstupem. Podle její směrnice by členské státy v případě hromadění zásob byly penalizované. „Peníze by šly do státní kasy té
které země. Obáváme se zneužitelnosti,“ uvedl
prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. S určitou nadsázkou se potravináři obávají toho, že by si ministerstvo financí mohlo
přehnaným sankcionováním zvyšovat finanční
rezervy. Unie navíc nutí vstupující země, aby
předkládaly složité statistiky, a na jejich základě půl roku po rozšíření vyhodnotí, nakolik
byl trh EU zasažen spekulací. Pokud usoudí,
že k ní došlo, budou nadměrné zásoby zatíženy zvláštní daní. „Bylo by s tím navíc spojeno
přehnané administrování, jsme proti,“ uzavřel
Camplík.
Česká republika má momentálně sledovat
164 komodit; největší problémy by mohla mít
podle odborníků s cukrem. Požaduje, stejně jako obě další země, aby EK splnila svůj loňský
slib, zvážila reálnou situaci a seznamy podstatně zkrátila. V minulosti se stávalo, že dovozci v zemích vstupujících do EU nakoupili
v poslední chvíli před přijetím velké množství
potravin ze třetích zemí za výhodnějších podmínek, než jaké praktikuje unie. Drželi je v celních skladech a pak je vrhli na vnitřní trh. Tomu chce Evropská komise zabránit tím, že stanoví pro určité produkty limity zásob.
E. Línková
z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Jaroslav Palas: Potravináři by měli obhájit pozici
hlavního dodavatele zboží do evropského spotřebního koše
Měsíc po vstupu České republiky do Evropské unie nelze sice hodnotit změny, které budou citelné až
po půl roce. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se ale pro Potravinářský zpravodaj vyjádřil ke změnám
ve vztahu k politice nezávadnosti potravin ražené Evropskou komisí a k vnitřním změnám v koncepci
českého zemědělsko-potravinářského komplexu.
Jedním z velmi významných postulátů Evropského modelu zemědělství
jsou společná pravidla na ochranu trhu před zdravotně závadnými potravinami. Jak se resort, který řídíte zhostí tohoto úkolu?
Především problémem již není vyrobit dostatek potravin. Prioritou je
zajistit jejich zdravotní nezávadnost
bez ohledu na to, zda si koupíte sýr od
chovatele ovcí v zapadlé horské vesnici baskického Španělska nebo ve Vilniuském supermarketu, nebo si objednáte vepřovou pečeni v české hospůdce. Z hlediska potravinové bezpečnosti
představuje Multifunkční model zemědělství v rámci Společné zemědělské
politiky velmi komplexní společný systém kontroly kvality výroby takříkajíc
„od pole až po vidličku“. Jeho úkolem
je zajistit nezávadnost potravin v maximální možné míře ve všech členských
zemích unie a splnit tak oprávněné nároky evropských spotřebitelů a zamezit
jakýmkoli zdravotním rizikům. V této
oblasti investovali čeští prvovýrobci,
zpracovatelé i samotný stát v posledních letech obrovské finanční prostředky a mnoho lidského úsilí, aby splnili
náročné směrnice Evropské unie. Nyní jde o to, aby domácí výrobci obstáli v otevřené konkurenci především ze
strany nově přijatých členů unie a zůstali v pozici hlavního dodavatele potravin do spotřebního koše obyvatel.
Nepochybuji o tom, že toto si klade nyní za cíl každý prozíravý výrobce. Samozřejmě nelze ztratit ze zřetele ani
skutečnost, že i pro nás se otevírá obří trh s téměř půlmiliardou spotřebitelů, na němž se již naše špičkové firmy
pohybují. Kvalita našich potravin je plně srovnatelná s kvalitou potravin nabízených na trhu evropských zemí. To,
co nyní nejvíce potřebujeme, je masivní podpora kvalitních domácích výrobků pomocí všech myslitelných marketingových nástrojů a strategií, a to na
domácím i zahraničním trhu.
Potravinářská komora hovoří o nutnosti nové koncepce. Jak to s ní vypadá?
Vzhledem k úkolům, které stojí před
potravinářským průmyslem v následujících letech, jsem nařídil zpracovat koncepci potravinářství na období let 2004
– 2013, v níž je zdůrazněna strategická
role výroby potravin v České republice, která spočívá zejména v zabezpečení výživy našeho obyvatelstva výrobou
zdravotně nezávadných, kvalitních, cenově dostupných a bezpečných potravin, a to především z domácích surovin. Vyšší stupeň zpracování a větší
ekonomické zhodnocení produktů zemědělské prvovýroby je jedním z cílů
předkládané koncepce, protože kromě
přímých ekonomických efektů je to základní podmínka ke změně negativní
bilance agrárního obchodu ČR.
Co je se slibovanou činností marketingové agentury?
Abych napomohl dosažení těchto cílů,
rozhodl jsem o zřízení odboru marketingu při Státním zemědělském intervenčním fondu, který funguje od počátku letošního roku. Z tohoto odboru vznikne marketingová agentura, jejímž úkolem bude podpora prodeje zemědělské
produkce a potravinářských výrobků na
společném trhu Evropských společenství i na trzích ostatních zemí. Z hlediska budoucího vývoje hodnotím potravi-
nářský průmysl jako velice perspektivní,
se značným potenciálem dalšího rozvoje.
Toto hodnocení odpovídá stavu v Evropské unii, kde odvětví vykazuje trvalý růst
i při dosažené vysoké úrovni zpracování
zemědělské produkce.
Jak byste pane ministře charakterizoval změny v pohledu Evropské komise na
funkci zemědělství a produkci potravin?
Nesmírně významnou změnu přinese již schválená reforma Společné zemědělské politiky sjednocené Evropy.
Tato změna na dlouhou dobu ovlivní
náš agrární a zpracovatelský sektor. Reforma zcela mění způsob, jakým Evropská unie podporuje zemědělský sektor.
Nová Společná zemědělská politika bude směřovat jednoznačně k uspokojování požadavků spotřebitelů a zároveň
poskytne zemědělcům v unii volný prostor k tomu, abychom produkovali, co
si žádá trh. Do budoucna se naprostá
většina dotací bude vyplácet nezávisle
na objemu výroby, kvalita produkce bude upřednostněna nad její kvantitou.
Poskytování těchto dotací bude vázáno na plnění standardů na ochranu
životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody hospodářských zvířat. V důsledku postupného snižování
přímých plateb naopak porostou farmářům prostředky na programy související se zlepšováním životního prostředí, kvality produkce a rozvoje venkova jako takového. Jednotlivé prvky
reformy vstoupí v platnost již v letošním a v příštím roce. Tato reforma je
přitom zcela v souladu s realizací evropského modelu multifunkčního zemědělství. Zachování kulturní krajiny,
obnovování biodiverzity a ochrana půdy a vody po dlouhodobém působení
industriálně orientovaného zemědělství představují základní dlouhodobé
cíle Evropské unie v této oblasti. Rozvoj venkova se tak stává ve sjednocené
Evropě stejnou prioritou jako rozvoj ze-
mědělské prvovýroby. Musíme však mít
na paměti, že v produkčních oblastech
je třeba udržet vysoce efektivní, konkurenceschopné produkční podnikání.
Reforma počítá s finanční účastí podpůrných programů. Jak hodnotíte jejich
dosavadní činnost?
V souvislosti s využíváním programů na rozvoj venkova bych rád poukázal na skutečnost, že čeští zemědělští podnikatelé dokázali již v období
před vstupem do unie velmi dobře využít podpůrné opatření v rámci programu SAPARD. Na tomto poli se stala
Česká republika dokonce premiantem
mezi kandidátskými zeměmi počtem
akreditovaných opatření a počtem uzavřených smluv na nejrůznější projekty.
A nejsou to jen moje slova. Toto hodnocení bylo opakovaně vysloveno i ze
strany nejvyšších představitelů Evropské komise. Tato dobrá příprava vedla k tomu, že mnoho žadatelů má již
připraveny hotové projekty, které nemohly být spolufinancovány v rámci
programu SAPARD kvůli omezenému rozpočtu. Tito podnikatelé se nyní
ucházejí o podporu z programů rozvoje venkova a je velmi pravděpodobné,
že dojde k převisu poptávky nad nabídkou. S tím souvisí nezbytnost zajistit potřebné finanční toky. Proto věřím,
že Ministerstvo financí dodrží svůj slib
a potřebné prostředky uvolní tak, abychom mohli v maximální možné míře využít kofinancování ze společných
fondů Evropské unie.
Byl by to nepochybně velmi pozitivní signál pro naši zemědělskou a venkovskou veřejnost v tom smyslu, že se
na pomoc státu může spolehnout, když
sama odvede svůj díl.
Jaká je národní vize další činnosti resortu?
Do společné Evropy jdeme s vlastní
vizí s našimi národními zájmy. V první řadě nám jde o zachování rozměru
zemědělství. Tato priorita je samozřejmě propojena s potravinářským průmyslem a s požadavkem vyrábět dostatečné množství potravin z domácích surovin. Tyto zájmy půjde ovšem
těžko obhájit bez zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků
vůči zemím Evropské unie a třetím zemím na základě zvyšování efektivity výroby, kvality samotných výrobků, jejich
přidané hodnoty a regionální pestrosti
produkce. Proto je i vyšší konkurenceschopnost podniků českým národním
zájmem. Do tohoto souboru priorit
přirozeně patří zachování přiměřené
zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace. Toho bychom měli docílit nabídkou
multifunkčního zemědělství, včetně diverzifikace zemědělství do nepotravinářského užití zemědělské produkce
a do nezemědělských činností venkova. Jak vidíte, nelze hovořit o našich
národních zájmech jako o samostatně
stojících cílech, které lze dosáhnout
jeden po druhém. Jsou vzájemně úzce provázané a existuje mezi nimi závislost. Proto je musíme vnímat jako
komplex priorit, kterým musíme věnovat soustavně veškerou naši pozornost,
veškeré naše úsilí. Domnívám se, že jen
touto cestou si dokážeme vydobýt důstojné místo v rodině evropských národů, které nám právem náleží.
Jaké je Vaše osobní poselství zemědělcům a potravinářům?
Česká republika stojí na prahu období, kdy může začít těžit z příležitostí,
které po dlouhá staletí neměla. O tyto
příležitosti je však třeba bojovat a chopit se jich s veškerou osobní iniciativou
každého z nás, a k tomu je zapotřebí
zdravé sebevědomí a rozhled. Nepochybuji o tom, že máme tyto vlastnosti
a že je v plné míře použijeme.
Děkuji za rozhovor: E. Línková
„Delvita. Dobrý obchod“ znamená příslib,
jak zákazníkům tak obchodním partnerům
R O Z H O V O R S G E N E R Á L N Í M Ř E D I T E L E M S P O L E Č N O S T I D E LV I TA , I N G . J I Ř Í M C H A R VÁT E M , M B A
Před několika týdny spustil řetězec Delvita novou kampaň s názvem: „Delvita. Dobrý
obchod“. Zeptali jsme se generálního ředitele, Ing. Jiřího Charváta, o přiblížení této
události. Zajímalo nás mimo jiné i to, jak se nová strategie
dotkne výrobců a dodavatelů
potravinářského zboží.
„Delvita. Dobrý obchod“ , to je hodně široký pojem. Co si
pod tímto spojením máme představit?
Delvita se již dlouhou dobu profiluje jako specialista na
potraviny, které prodáváme za dobré ceny. Kromě toho si
u nás zákazníci pochvalují příjemné a pohodlné prostředí
k nakupování. Hledali jsme tedy způsob jak toto vše shrnout
do jediného a výstižného spojení. Dobrý obchod má dva významy. Jednak je to pro zákazníka dobrá koupě a za druhé
tento slogan označuje naše prodejny, které jsou bezpochyby dobré.
Přesto nemyslíte, že když zákazníci očekávají ten nejlepší
obchod, není příslib dobrého obchodu příliš skromný?
Nemyslím si, že by byl příliš skromný. Udělat z každého
supermarketu vážně dobrý obchod a předložit zákazníkům
vždy takovou nabídku, která pro ně bude dobrým obchodem, je úkol, který si denně žádá ohromné úsilí. Netvrdím,
že se nesnažíme být nejlepší a myslím, že v celé řadě oblastí jsme nejlepší, ne náhodou získala Delvita ocenění Supermarket Roku 2003. Na druhou stranu zákazníkům dáváme
slib, na který se vždy mohou spolehnout. A protože jsou naši zákazníci stále náročnější, musí náš dobrý obchod být na
úrovni, kterou často nikdo jiný nemůže nabídnout.
Jaké čekáte reakce ze strany zákazníků?
Kampaň jsme vytvářeli v těsné spolupráci s nimi. Víme,
že zákazníci netouží pouze po nejnižších cenách, ale oblí-
bili si Delvitu také pro další hodnoty. Celkově naši nabídku
chápou jako „dobrý obchod“ a odtud se zrodil i název. Současné reakce jsou pozitivní a zákazníci vidí, že pro ně připravujeme stále nové věci. Obraz jejich „dobrého obchodu“
tak začíná postupně nabírat stále jasnější rysy a roste i síla
naší značky.
Vynecháme-li nákupní prostředí – tedy supermarket – člověk si pod dobrým obchodem především představí výhodnou
koupi. Znamená to, že se nyní budete orientovat více na ceny?
Cenová realita je v Delvitě velmi dobrá, což víme i z nezávislých průzkumů, horší je to s očekáváním zákazníků, kteří považují Delvitu stále za trochu dražší řetězec, i když neoprávněně. Z očekávání zákazníků víme, že pro ně dobrý obchod znamená nákup všeho, co potřebují, za dobré ceny.
A dobrá cena je přesně to, co jim chceme nabídnout.
Jak je to se zaměřením na kvalitu? Delvitu si lidé spojují
právě s kvalitou a tímto směrem jste výrazně zaměřili aktivity
v minulém roce.
Nejen v minulém roce, zaměření na kvalitu trvá. Je však
nutné říci, že máme kromě dodavatelských značek již více než 600 výrobků pod privátní značkou Delvita. A právě
privátní značka je nejsilnějším spojením vysoké kvality za
dobré ceny. Proto je privátní značka také nosným motivem
v první vlně kampaně. Nikde netvrdíme, že prodáváme naprosto nejlevněji. Naši zákazníci chtějí odpovídající kvalitu
za dobrou cenu, jedině takový obchod je pro ně dobrý.
A co 365? To je přece novinka s maximální orientací na
nízké ceny, kterou Delhaize zavádí nadnárodně.
Projekt 365 je určitě důležitou součástí portfolia našich
produktů. Je zaměřen na výrobky používané každodenně –
tedy 365 dní v roce. Jsou to výrobky, kde zákazníci nechtějí
utratit ani korunu navíc. To je jeden z dalších příkladů dobrého obchodu. Nyní se v supermarketech setkáte s asi dvacítkou těchto výrobků; jejich počet však dramaticky poroste.
Nejen v privátní značce Delvita, ale také u výrobků 365 se
pro naše dodavatele otevírá velký prostor.
Co znamená nová strategie „Delvita. Dobrý obchod“ pro
výrobce a dodavatele společnosti Delvita?
Rád bych zdůraznil, že nejde o novou strategii, ale spíše
o jednoznačné pojmenování toho, o co se již dlouhou dobu
snažíme. Naším cílem je dlouhodobé a kvalitní partnerství.
Stejně jako pro své zákazníky, tak i pro své obchodní partnery, by Delvita měla představovat „Dobrý obchod“. A naopak
i naši partneři se spolu s námi musí snažit o to, abychom
společně pro zákazníky dobrý obchod připravili. Společná
práce na zákazníkově spokojenosti je to, co Delvitě i všem
jejím partnerům přinese dlouhodobou prosperitu. Závěrem
bych chtěl touto cestou poděkovat všem našim partnerům za
dosavadní spolupráci v průběhu první poloviny roku 2004
a popřát jim dobrý obchod i do dalšího období.
Děkuji za rozhovor: Ing. Pavel Veselý
8 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Milkagro a.s. Olomouc – 10. výročí založení
Milkagro a.s. v dnešní podobě je výslednicí destiletého vývoje, kterým tato společnost musela projít. Bylo to období získávání důvěry vlastních akcionářů, ale i budování vztahů a získávání
pozic v oblasti uznání od státních orgánů i zemědělské veřejnosti.
Dnes můžeme konstatovat, že všechny instituce uznávají společnost jako aktivní, životaschopnou organizaci, která
jako jediná v České republice touto formou privatizovala zpracovatelský průmysl v oblasti mléka a jatečných zvířat.
Zemědělci na Moravě prokázali tímto spojením svoji odhodlanost a sílu nejen morální, ale i ekonomickou. Je to
zásadní zlom, který není publikován,
protože to není o žádné korupci, není
to o tunelování, není to rozkrádádní, je
to jen o cílevědomé, každodenní práci
ve vztahu zemědělská výroba, zpracování, prodej.
Dnes je síla společnosti nejen ve
svém složení z akcionářů zemědělské
výroby, ale i v systému rozhodování,
kdy žádný akcionář nemá majoritní podíl, proto je zásadní rozhodování postaveno na vůli nadpoloviční většině hlasů
ve všech orgánech společnosti.
V ekonomické oblasti, kde byly logicky problémy obdobné každé začínající společnosti je v posledních letech,
zejména v roce 2003 vývoj příznivý.
Společnost dosahuje tržby přesahující
jednu miliardu pětset milionů Kč.
Společnost dnes obchoduje nejen
s mlékem, ale významně se podílí na
trhu s ostatními komoditami. Během
své působnosti byla obchodní činnost
zaměřována na komodity, které byly
požadovány od akcionářů. V současné
době jsou dva nosné okruhy obchodní
činnosti. Je to obchodování s pohonnými hmotami, kde je Milkagro a.s. společníkem obchodní společnosti, specializované na tyto produkty. Tato aktivita
byla v roce 2003 velmi úspěšná a pokračuje i v roce 2004. Dalším významným artiklem je obchod s řepkovými
a sojovými šroty. V této oblasti zajišťuje společnost potřeby akcionářů ve vazbě na požadavky kvalitních komponentů do krmných směsí.
Dle požadavků akcionářů společnost
Podnikatelský svaz
zajišťuje potřeby a požadavky i v dalších oblastech. Jde zejména o osiva,
hnojiva, chemické přípravky do zemědělské produkce, mléčné krmné směsi, ale též oleje a pneumatiky pro stroje
a strojní zařízení.
Od letošního roku není Milkagro
a.s. zaměřeno jen na výše uvedené aktivity. V únoru 2004 byl uskutečněn
nákup Masokombinátu Martinov od
správkyně konkursní podstaty společnosti SENA Corporation a.s. Tento významný vstup do oblasti zpracování živočišných produktů zásadně ovlivnil
další činnost. Vliv je dnes zřejmý nejen v oblasti odbytu jatečných zvířat,
ale i v obchodování s výslednými produkty tohoto zpracovatele, který výraz-
ně vstoupil na trh s tradiční značkou.
Za desetiletou působností společnosti jsou nejen výsledky obchodní a společenské, ale i významné změny ve vztazích ekonomických. Aktivní a perspektivní činnost společnosti se projevila zejména ve vztahu k financování. Bankovní
společnosti dnes berou Milkagro a.s. jako
významného a důležitého partnera, který prokázal svoji životaschopnost.
Před deseti roky bylo hybnou sílou
činnosti zemědělců založit společnost,
která dává záruky, že produkce bude
vždy odebrána, zpracována a že za ni
bude zaplaceno. Garance jsou plněny
a dnes nejen v mléce, ale i v jatečných
zvířatech.
Ing. Stanislav Večeřa,
ředitel společnosti Milkagro a.s.
pekařů a cukrářů
v České republice
Pardubice ve znamení chleba
Snad lépe se Pardubice „rýmují“ s hokejem, Velkou pardubickou, ba i perníkem, než chlebem. A přesto se chléb každoročně stává pevným spojníkem mezi tímto městem a naším
každodenním životem. Konají se tu – a letos už jsme tento
svátek slavili podesáté – Dny chleba. Bývají dvoudenní, spojeny s poutavou výstavou v areálu.
Ideon, za účasti široké veřejnosti, zvláště pak mládeže, nebo jen
jednodenní – to když se v Brně konají mezinárodní gastronomické
veletrhy MBK, spjaté s tradiční SALIMOU. Tak tomu bylo letos,
kdy se do Pardubic sjelo více než čtyři stovky odborníků, aby vzdali hold chlebu při tradičním obřadu žehnání – tentokrát jej vykonal
generální vikář Msgre Josef Socha – prohlédli si exponáty 34 vystavujících firem a vyměnili si názory s jejich reprezentanty, zúčastnili
se odborného semináře, na němž vystoupili specialisté z firem Pfahnl Backmittel, Ireks Enzyma, Kontinua a J 4.
Zcela mimořádný byl opět zájem o soutěže, tvořící pevnou součást Dnů chleba. Je jich celkem pět a jsou věnovány chlebu, moukám a výtvarně pojatým výrobkům z pekařského těsta.
Z 25 soutěžních vzorků zaslaných z průmyslových pekáren získal
v přísně anonymní soutěži titul Chléb roku 2004 výrobek pekáren RA-
Spotřebitelské
centrum podá
informace
o evropských
nákupech
Praha (egi) – Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídí v druhé
polovině roku v Praze evropské
spotřebitelské centrum, které bude občanům poskytovat informace o podmínkách nákupu zboží ve
všech zemích Evropské unie. Lidé
v centru získají osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou informace o tom, jaké jsou v zemích EU podmínky nákupu, jak
se bránit proti možným problémům či o poskytování záruk na
nakoupené zboží. „Centrum má
podpořit důvěru spotřebitelů při
nákupu v Evropské unii,“ řekl ředitel sekce ochrany spotřebitelů
a vnitřního obchodu na ministerstvu Josef Tržický.
Podobná spotřebitelská centra
jsou téměř ve všech státech Evropské unie. Provoz centra nebude administrativně náročný, bude
v něm pracovat pár lidí, kteří jsou
schopni kvalifikovaně odpovídat
na dotazy spotřebitelů, podotkl.
Centrum založí ministerstvo
průmyslu a obchodu, na financování se bude podílet Brusel. „Stát
by měl při činnosti centra spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, tak jako tomu je ve většině zemí Evropské unie,“ upozornil Tržický.
CEK, Mader a synové s.r.o. Přerov a ze 13 chlebů vyrobených řemeslně zvítězil chléb běžně pečený v brněnské pekárně HEPEK, která si zopakovala loňský úspěch.
Ze 13 soutěžících mlýnů si v kategorii pšeničná mouka hladká
pekařská speciál odnesl titul Mouka roku 2004 mlýn BEATA s.r.o.
Netolice, nejlepší žitnou mouku chlebovou semleli v mlýnech J. Vo-
ženílek Předměřice nad Labem. Odborná porota, která hodnotila výrobky z pekařského těsta, se plně zaujala prací žáka I. ročníku
Středního odborného učiliště potravinářského ve Smiřicích, nazvanou „Kombajn“, jednoznačně označenou logem „EU 01052004“.
Ostatně prací s tematikou Evropské unie tu bylo více. Druhou cenu
získalo technicky neobyčejně náročné dílko nositele titulu Český pekař roku 2003 Bohumila Kubíčka, nazvané „Bez práce nejsou koláče“ – mj. autora dokonale ztvárněných bochníků chleba se symbolikou EU. Konečně i 3. cenou odměněná práce – roztopená lokomotiva – směřovala „Plnou parou do EU.“
Tak pekařský svátek obrážel 21, května 2004 aktuální, vpravdě
historickou událost. Ještě dovolte větu charakteru jubilejního: Letošní slunečné Dny chleba v Pardubicích se konaly podesáté, a to
v roce 85. výročí založení mlynářského a následně pekařsko-cukrářského odborného školství, jehož poslání dále rozvíjí Střední průmyslová škola potravinářské technologie. A ta má v Pardubicích své
sídlo plných 65 let.
Jaromír Pešek
(Poznámka redakce – Bližší informace z akce Dny chleba Vám přineseme v příštím čísle Potravinářského zpravodaje.)
rozhovor / 9
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
5 otázek pro:
Steve Woodwarda,
generálního ředitele společnosti
Plzeňský Prazdroj, a.s.
válce. Historické pivovary v Plzni a Velkých Popovicích dosáhly
v posledních letech, kdy stabilně roste poptávka po našem pivu
v ČR i v zahraničí, vrcholu své dosavadní kapacity. Proto jsme
se rozhodli investovat do nových výrobních zařízení. V Plzni je
to rekonstrukce a rozšíření varny Pilsner Urquell v hodnotě přes
300 milionů korun, ve Velkých Popovicích pak výstavba cylindro-kónických tanků pro fermentaci v hodnotě přes 100 milionů korun. Obě investice jsou dokončeny a přispějí ke zvýšení kapacity pivovarů: v Plzni o 20 procent, ve Velkých Popovicích až o 50
procent. Rozšiřování varny Pilsner Urquell v Plzni bude ale dále
pokračovat dalšími etapami, které umožní až zdvojnásobit kapacitu výroby tohoto prémiového piva podle očekávané poptávky
na českém a hlavně na mezinárodním trhu.
1. Od dubna loňského roku jste generálním ředitelem společnosti
Plzeňský Prazdroj, a.s. Můžete nám prozradit, s jakými pocity jste nastupoval na Vaši současnou vrcholovou funkci v Plzeňském Prazdroji a seznámit naše čtenáře s Vašimi dosavadními
manažerskými zkušenostmi? A jednu otázku trochu osobní, jak
se Vám pracuje a žije v České republice?
Do České republiky jsem se velmi těšil, vždyť je to země pivu
zaslíbená. Přijížděl jsem do Plzně také s pocitem obrovské odpovědnosti. Přebíral jsem po svém velmi úspěšném předchůdci
firmu, která je českým národním pokladem, symbolem země ve
světě. Je tedy něčím více než pouhým výrobcem nápojů. Navíc
vyrábí produkt, který v sobě obsahuje – kromě výrazných kvalitativních charakteristik – část historického dědictví, symbolizuje vývoj pivovarnictví nejen v Čechách, ale také ve světě, dal
jméno celé velké kategorii piv atd. Uvědomoval jsem si, že můj
úkol jako představitele této firmy bude nejen úspěšně ji vést manažersky a finančně, ale také brát ohled na všechny tyto skutečnosti.
Mám zkušenosti z oblasti řízení lidí, z podnikání v nejrůznějších regionech světa, z výroby a prodeje různých komodit. Podstatným krokem v mé kariéře byl nástup do jedné z nejvýznamnějších jihoafrických firem – SAB. Od té doby jsem spojil svůj
pracovní život s pivovarnictvím, také proto, že jsem typický pivař. Mám pivo ze všech nápojů nejraději a rád trávím čas s přáteli při posezení u piva. Z tohoto pohledu je můj pobyt v České
republice požehnáním. České pivo, především Pilsner Urquell,
a české hospody nabízejí to nejlepší, co si může pivař přát, zážitek z pití piva naprosto nesrovnatelný s ničím jiným v celém
světě.
2. Plzeňský Prazdroj, a.s. se svojí více jak 160 letou tradicí patří
k nejvýznamnějším potravinářským podnikům v České republice.
Mohl byste nás seznámit s celkovým výrobním sortimentem značek piv, které vaše společnost dodává na tuzemský trh a také na
trhy zahraniční?
Plzeňský Prazdroj, a.s. je respektovaným lídrem na českém
trhu pivovarnictví. Společně se sesterskou firmou Pivovar Šariš
na Slovensku tvoří jednu řídicí a podnikatelskou entitu – největší
ve střední Evropě, pokud jde o výstav piva. V České republice vyrábíme a prodáváme čtyři hlavní značky piva – Pilsner Urquell,
Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Pouze pro maloobchodní síť dodáváme lahvové pivo dalších dvou značek – Primus a Klasik. Naše české značky distribuujeme prostřednictvím
Pivovaru Šariš také na Slovensku, přičemž značky Velkopopovický Kozel a Gambrinus se v Šariši vyrábějí licenčně. Jsme přesvědčení, že nabízíme vyvážené portfolio značek, které uspokojí všechny spotřebitelské preference. Od května 2004 jsme uvedli
na trh novinku – mírně alkoholický sladový nápoj Frisco s citronovo-jablečnou chutí. Dnešní trh není v žádném případě izolovaným pivním trhem – je to komplexní trh nápojů, který se dramaticky mění. Využili jsme proto příležitosti v jednom z jeho segmentů, který má podle nás slibný potenciál. Naší strategií je dále
posilovat vedoucí pozici na domácím pivním trhu a ve spolupráci
s mateřskou společností SABMiller pak zejména dále expandovat
do zahraničí. Jakožto leader českého trhu chceme také rozšiřovat své aktivity i do dalších oblastí a nabídnout spotřebitelům zajímavé inovace, například Frisco.
3. Podle našich informací je současná poptávka po vašem pivu tak
vysoká, že současné výrobní kapacity již nestačí. Proto jste přistoupili k rozsáhlým investicím směřujícím k posílení vašich výrobních kapacit. Kde nyní tyto investice do výrobních kapacit
probíhají, jaký je jejich charakter a kdy budou uvedeny do provozu?
Plzeňský Prazdroj, a.s. vyrábí pivo ve třech pivovarech v ČR
– Plzeň, Radegast (Nošovice) a Velké Popovice. Každý je jiný
a každý přispívá svým dílem k úspěchu celé společnosti. Nejméně „problematický“ z hlediska kapacity je Radegast – nejmodernější pivovar v ČR, vlastně jediný postavený u nás po 2. světové
4. Plzeňský Prazdroj, a.s. je již nyní významným vývozcem piv s vysokým podílem výstavu mimo území naší republiky. Od 1. 5.
2004 se „náš bezcelní trh“ zvětší na území ostatních států celé
Evropské unie. Jaké změny to přinese v obchodním chování Vaší
společnosti? A jak jste na tuto změnu připraveni? Bude Váš obchodní zájem namířen také do dalších zemí mimo EU a která teritoria v této oblasti jsou pro Plzeňský Prazdroj prioritou? Mám
na mysli především velký trh Ruska a okolních zemí. Licenčně se
zatím vyrábí na tomto území Velkopopovický kozel. Bude Vaše
úsilí v tomto směru pokračovat?
C U R R I C U L U M V I TA E :
Steve Woodward
Steven James Woodward (44) se narodil v Mombase (Keňa). Má jihoafrické občanství.
Vystudoval univerzitu Witwatersrand v Jižní Africe – bakalářský diplom získal v oboru psychologie a angličtina,
postgraduální studium absolvoval v oboru Marketing a Management. Na londýnské Brunel University pak doplnil studium MBA zaměřené na strategické plánování a situační
analýzy.
Svou kariéru zahájil v oddělení lidských zdrojů společnosti Anglo-American Corporation/De Beers, světového lídra
v těžbě diamantů. Pracoval v namibijské filiálce a vedl oddělení lidských zdrojů filiálky v Botswaně.
Začátkem 90. let nastoupil do Jihoafrických pivovarů –
South African Breweries a tři roky byl regionálním manažerem firmy v oblasti Transkei. Pracoval v oddělení lidských
zdrojů a v oddělení strategického plánování. V roce 1998
stál v čele dceřiné společnosti Traditional Beer Investment,
která se zabývá výrobou čirokového piva – tradičního afrického nápoje. Jako generální ředitel se výrazně zasadil o restrukturalizaci této součásti SAB. Od prosince 1999 byl generálním ředitelem dceřiné společnosti SAB v Rumunsku.
V této zemi vlastní dnešní SABMiller několik pivovarů a se
značkami Ursus, Timisoreana a Keller ovládá přes 15 procent trhu jako druhá nejsilnější společnost po BBAG (dnes
Heineken).
Steve Woodward je ženatý a má dceru.
Vstup ČR do Evropské unie nijak dramaticky neovlivnil naše podnikání, obchod se zeměmi EU je už delší dobu volný, bez
kvót, cel a dalších administrativních překážek. Významnou pomocí je pro nás odstranění celních kontrol na hranicích, takže
se kamiony s našim pivem rychleji a snadněji dostanou k zákazníkům v zahraničí, a to nejen v Evropě a také v zámoří, kam dopravujeme pivo přes německé přístavy. Jako pivovar splňujeme
všechny evropské i mezinárodní normy pro kvalitu a pro ochranu
životního prostředí (ISO 9001 i 14001, IPPC). Díky zázemí globální mateřské společnosti SABMiller spolupracujeme s dodavateli surovin a technologií po celé Evropě a díky centralizovanému
mezinárodnímu systému dodávek jsme schopni s nejvýznamnějšími a nejlepšími dodavateli vyjednávat o efektivních podmínkách. Naše pivo prodáváme ve více než 50 zemích po celém světě a například Spojené státy patří k největším a nejdynamičtěji se
rozvíjejícím trhům, kde prodej Pilsner Urquell roste díky velké
a viditelné marketingové podpoře a také díky distribuci přes obchodní partnery naší sesterské společnosti Miller. Rusko je velmi perspektivním trhem, kde slavíme s licenčně vyráběným Velkopopovickým Kozlem obrovské úspěchy (vyrábí se v pivovaru
Kaluga, 150 km od Moskvy, který také patří SABMiller). Dokončujeme tam zkoušky licenčně vyráběného Pilsner Urquell – podle pilotního modelu osvědčeného v Polsku. Tam se toto prémiové pivo úspěšně vyrábí od září 2002, vlastně poprvé za hranicemi
České republiky i města Plzně.
5. Vašemu předchůdci panu T. van Kralingenovi jsem v č. 7/2002
našeho listu položil otázku, týkající se skutečnosti, že Plzeňský
Prazdroj je společnost vedená a řízená jak zahraničními, tak českými manažery. Jak hodnotíte Vy, na základě svých dosavadních
zkušeností na pozici generálního ředitele, úroveň českých manažerů ve srovnání se zahraničními, resp. je mezi oběma skupinami
manažerů nějaký zásadní rozdíl? A jaký?
Žádný zásadní rozdíl mezi českými a jihoafrickými, nebo jinými zahraničními manažery nevidím. Kolegů z Jižní Afriky je
v naší firmě minimum, naprostou většinu rozhodujících funkcí
obsazujeme českými a slovenskými odborníky, zejména v oblasti
technologie výroby, obchodu a distribuce. Určité rezervy u místních spolupracovníků vidím ve znalosti anglického jazyka, ale ty
se rychle napravují. Práce v Plzeňském Prazdroji znamená pro
mě především skloubit poznatky a požadavky moderního managementu, vlastně exaktní vědu řízení a čísel, s tradičním uměním
českých sládků, skutečných mistrů svého oboru. Není to vždy
jednoduché, ale nám se to velmi dobře daří.
Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
10 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Sezóna zmrzlin
a mražených smetanových krémů je tady
Praha (egi) – S teplými jarními dny
vzrůstá spotřeba zmrzliny. Češi jí v posledních letech stále více holdují a ročně
za ní podle odhadů utratí více než sedm
miliard korun. Zmrzlina přitom v tuzemsku v průměru zlevňuje. Češi ale současnou spotřebou asi osm litrů na hlavu za rok stále zaostávají za průměrem
Evropy. Američané si dopřávají mražené osvěžení dokonce v trojnásobném
množství. „Po poklesu spotřeby v první
polovině 90. let se tuzemský trh se zmrzlinou postupně stabilizoval a od roku
1997 celková konzumace roste, zejména
v posledních čtyřech letech,“ řekl manažer divize zmrzliny a mražených výrobků Unileveru ČR Martin Hejduk. Podle Unileveru, který trh zásobuje zmrzlinami značky Algida je ale stále ještě asi
15 procent pod úrovní roku 1989. „My
zaznamenáváme setrvalý růst spotřeby,“
uvedl bývalý předseda představenstva
firmy Nanuk Zdounky Jaroslav Pukl.
Podle něj se výrobků firmy v průměru na
osobu a rok sní v České republice necelý
Českolipská mlékárna
hledá jiný výrobní program
ČESKÁ LÍPA (zub) – Českolipská
mlékárna, která již zhruba čtyři roky nevyrábí, v nejbližší době neobnoví provoz. Noví majitelé, kteří podnik získali
po konkurzu, zvažují zavedení jiného výrobního programu. Uvedl to ředitel Martin Landa, bližší informace o záměrech
společnosti ale odmítl sdělit. V podniku
zůstává 13 zaměstnanců, ostatní firma
propustila. Na začátku 90. let mlékárna patřila k nejmodernějším v zemi a zaměstnávala 340 lidí.
Mlékárna byla projektována na zpracování 350.000 litrů mléka denně. Výroba se zastavila v polovině roku 2000.
Podnik přitom krátce před tím získal certifikát k vývozu do Evropské unie. Podle odborníků ho na kolena srazila krize
v odvětví a bankovní úvěry. Noví majitelé získali mlékárnu po konkurzu. „Do
podniku jsme ale museli investovat desítky milionů korun,“ uvedl Landa.
Podle původních záměrů měl obnovený podnik při plné výrobě zaměstnávat
až stovku lidí a denně zpracovávat kolem
150.000 litrů mléka. Zaměřit se chtěl na
mléčně produkty, kde budou živočišné
tuky nahrazeny tuky rostlinnými – palmovým olejem. Výrobu v mlékárně chtěli majitelé obnovit letos v únoru. Firma
se ale dostala do finančních potíží a své
záměry musela přehodnotit.
Propuštění zaměstnanci nemají podle Marie Píškové z českolipského úřadu
práce velké šance najít uplatnění v oboru. Podle předběžných informací hledalo
na konci dubna na Českolipsku zaměstnání zhruba 5730 lidí a míra nezaměstnanosti klesla těsně pod deset procent.
K dispozici bylo kolem 700 volných míst,
a to včetně práce v sousedních okresech
Mladá Boleslav a Liberec.
„V současné době je v evidenci 21 pracovníků, kteří mají jako poslední zaměstnání uvedenu právě mlékárnu, a volná
místa pro ně nejsou prakticky žádná,“
řekla Píšková. Českolipská mlékárna
není jediným mlékárenským podnikem
v regionu, který nevyrábí. Už loni v září
ukončila výrobu sýrů ve Velkém Valtinově hodonínská společnost TPK. O práci
tehdy přišlo 178 pracovníků.
Pribina loni zvedla obrat
PŘIBYSLAV (zub) – Mlékárna Pribina v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku
loni zvedla obrat asi o osm procent
na 1,2 miliardy korun. Podnik v posledních třech letech vytváří provozní
zisk a jeho výše roste, řekl bez dalších
podrobností generální ředitel Miroslav
Hošek. Zvýšení výroby firma plánuje
i letos. Má k němu přispět vyšší export
do Evropské unie.
Podnik nyní vyváží asi 12 procent výrobků, především na Slovensko. „Zahájili jsme oťukávání s Polskem a máme připravené projekty pro více zemí,“ přiblížil Hošek. Smetanové krémy, včetně známého Pribináčku, předsmažené sýry nebo výrobky pro gastronomii bude firma
v jiných zemích prodávat pod názvy, které jsou místně obvyklé. To podle něj odpovídá strategii skupiny Bongrain, do níž
přibyslavský podnik patří.
litr, což je osmina celkové spotřeby. „Lidé jsou přes 40 let zvyklí na míšy a další
podobné výrobky. Mají přesně na obalu
deklarované, jaké je složení výrobku. Na
tom bude po vstupu do Evropské unie čím
dál tím víc záležet,“ uvedl. Jelikož mražené krémy obsahují živočišné i rostlinné produkty, podléhají navíc dvojí kontrole a to jak veterinářů, tak státní zemědělské a potravinářské inspekce. To si
pochvalují hygienici, protože u zmrzlin
v cukrárnách a pojízdných zmrzlinových stáncích je u každého druhu jen
označení malinová, vanilková nebo pistáciová, ale složení spotřebitel nevidí.
„Pokud není narušen mrazírenský řetězec a zmrzlina na dřívku nebo v kelímku
neroztaje a znovu nezmrzne, není se při
její konzumaci čeho bát,“ uvedl dietolog
Jiří Syrový. Potvrdil, že jsou ale na místě přísné kontroly výrobců zmrzlin z malých provozoven, protože tam v minulosti docházelo k porušování nejen hygieny,
ale i pozměňování receptury. Přísné postupy státní inspekce ale přispěly k tomu,
Krkonošské sýrárny nesmějí používat
ochrannou známku ementál
PRAHA (kri) – Krkonošské
sýrárny v Jičíně nesmějí používat ochrannou známku Krkonošský ementál. Zakázal jim to Úřad
průmyslového vlastnictví a značku
vymazal z rejstříku. Rozhodnutí
zdůvodnil tím, že se Československo v roce 1976 zavázalo Švýcarsku nepoužívat komerčně jeho zeměpisné názvy. Výrobce s tím nesouhlasí a chystá žalobu. Název
ementál podle něj volně používají i další výrobci mimo Švýcarsko.
Pravý tvrdý sýr s oky ementál pochází z údolí řeky Emme ve Švýcarsku. Od 30. let minulého století se v Kruhu u Jilemnice vyrábí
stejný typ sýra, Krkonošský emen-
tál. Úřad průmyslového vlastnictví zapsal tuto ochrannou známku
v roce 2001, po třech letech ji ale
vymazal s odkazem na smlouvu se
Švýcarskem. „Je pozůstatkem komunistické doby, kdy tehdejší éra
v podstatě nechtěla, aby ementál
a typy západních sýrů a názvů byly vyráběny,“ řekl Václav Polách
z Krkonošských sýráren.
Mlékárně se rozhodnutí úřadu
nelíbí, protože nepravý sýr s oky dál
prodávají pod názvem ementál české obchody. V Rakousku, ve Francii nebo v Německu nepravý ementál pod tímto názvem také vyrábějí.
„Označují to bohužel takovým způsobem, že se sem dnes dováží do ob-
chodních řetězců řada sýrů ementálského typu, které vůbec ementálem
nejsou, ale jmenují se tak,“ uvedl Bohumil Dryák z mlékárny Nový Bydžov.
Výrobce Krkonošského ementálu přiznal, že pět měsíců porušoval zákaz a sýr pod touto ochrannou známkou do poloviny dubna
prodával. Podle Polácha bylo nutné vypotřebovat obalové materiály,
ve kterých měla firma uloženy statisíce až miliony korun. Východočeští výrobci sýrů tvrdí, že by mohli sýr
nazvaný ementál vyrábět dál, ovšem
nikoli pod ochrannou známkou. Nechtějí však riskovat soudní spor se
Švýcarskem.
Jeden z producentů tvarůžků končí
Loštice/Praha (egi) – Již od začátku března nevyrábí olomoucké syrečky
společnost JD Loštice, která je jedním
ze dvou výrobců pravých olomouckých tvarůžků. Dostala se do finančních problémů a má údajně značné
dluhy u hlavního dodavatele mlěkárny z Frýdku-Místku. Podle jednatelky
mlékárny Boženy Kaločové dluží přes
osm milionů korun. Mlékárna majitelce tvarůžkárny Olze Křupkové nabídla splátkový kalendář, tím že odmít-
Podle Hoška se však zatím důsledky
vstupu do unie pro domácí mlékárny nedají odhadnout. „To ukáže až příštích šest
až 12 měsíců,“ odhadl. Klíčovou roli podle něj bude mít aktuální cena mléka, která je v zemích unie rozdílná. V Německu
je mléko dražší, naopak v Polsku je cena
výrazně nižší. Tuzemští výrobci se proto
obávají levných polských dovozů i toho,
že se větší část českých producentů mléka rozhodne dodávat do Německa.
Francouzská společnost Bongrain je
majoritním vlastníkem Pribiny deset let.
V tomto období se podle Hoška do modernizace výrobních technologií investovalo 140 milionů. Dalších 45 milionů
podnik vynaložil na úpravy v souvislosti
s přísnějšími veterinárními a hygienickými podmínkami unie. Společnost, která
vyrábí i plísňové sýry jako Král sýrů, Brie
nebo Géramont, zaměstnává 400 lidí.
Kdepak dárek – to jsou rohlíky. Pečivo se teď musí
prodávat balené!
(sch)
že již vloni byly tyto případy prakticky výjimkou. Obchodníci se shodují na tom,
že v poslední době vzrůstá zájem o rodinné balení. Mezi velmi oblíbené patří
polárkové a v poslední době zmrzlinové
rolády nebo vaničky s exotickou příchutí. Přestože si ale obchodníci slibovali,
že díky těmto výrobkům rodinného balení se konzum zmrzlin rozloží do celého
spektra ročních období, Češi budou zřejmě i nadále konzumovat zmrzlinu sezónně. Přibližně 60 až 65 procent spotřeby se
odehrává v rozmezí čtyř měsíců, od května do srpna. „Asi bychom nenašli mnoho
zemí s větší sezónností, což je jeden z největších rozdílů vůči zemím Evropy,“ uvedl Hejduk. Soustředění konzumace do relativně krátké části roku, kdy stoupá šestkrát až osmkrát, působí podle něho veliké problémy výrobcům i distributorům
zmrzliny. Navíc obchodníci v tomto období zvýšeného konzumu se snaží dostat
ceny co nejníž a to pro producenty není
nic příjemného, zatímco spotřebitel na
tom může jedině vydělat.
Obří syreček nesmí chybět na žádné potravinářské výstavě, kde firma A.W. prezentuje
pravé olomoucké syrečky.
Foto E. Línková
la, prakticky si zpečetila osud. Bývalí
klienti tvarůžkárny se již od března obracejí na dalšího výrobce, jímž je společnost A.W. sídlící v Brně a vyrábějící
mnohem větší množství syrečků v Loštici. Obě firmy jsou v rukách pravnuček původního zakladatele tvarůžkárny Aloise Wesselse. Zatímco Olga
Křupková ale zřejmě dovedla svou firmu do konkurzu, druhá pravnučka Alena Kovářová konkurenční firmu A.W.
dál rozvíjí. „Máme 18 druhů pravých
olomouckých tvarůžků a ročně jich vyprodukujeme na 2 100 tun,“ uvedl Jaroslav Kovář, manžel majitelky. Dodal,
že navyšují výrobu, protože původní klienti konkurence již přešli k nim. Firma
A.W. již vyváží syrečky do Polska, Slovenska a do Maďarska, do zemí Evropské unie ale nesmí ani po vstupu. „Jde
o diskriminaci ze strany Evropské unie,
která z určitých dokumentů vypustila
článek 17, který se vztahoval k chráněnému označení původu,“ uvedl Kovář.
Namísto krátké procedury musí nyní
firma do 31. 8. požádat Úřad průmyslového vlastnictví, aby žádost o chráněné označení prostudoval a postoupil
Evropské unii do data 31. 10. Až teprve potom se bude k olomouckým tvarůžkům vyjadřovat gremium 25 zemí.
Unie zveřejní žádost o uznání chráněného označení původu s odůvodněním
odborníků v evropském věstníku a během 6 měsíců se k ní mohou vyjadřovat členské státy. Pokud nebudou námitky, je procedura schvalování u konce a následně by již známku neměl
a nesměl nikdo zneužít, či jinak poškodit. „Kdyby ale zmíněný článek během
vyjednávání s deseti kandidátskými státy Evropská unie nezrušila, mohli jsme
vesele již od května vyvážet na evropský trh,“ uvedl Kovář.
z domova / 11
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Euro Shopper v Hypernově a Albertovi nahradil značku Koruna
Praha (red) – Na základě velké obliby u zákazníků zavádí společnost AHOLD Czech Republic do
svých prodejen Albert a Hypernova celou řadu dalších produktů pod úspěšnou privátní značkou
Euro Shopper. V České republice, Polsku a na Slovensku se tak
v průběhu května objevilo na třicet nových výrobků se značkou Euro Shopper.
Teprve loni zavedená privátní
značka Euro Shopper, která nahradila dřívější značku Koruna, si u zákazníků prodejen Albert i Hypernova získala velmi rychle výsadní postavení díky vysoké kvalitě, nabízené
v každé prodejně za zaručeně nejnižší ceny ve své kategorii. „Sortiment
výrobků Euro Shopper pokrývá ve
všech třech zemích nejprodávanější
položky ze všech kategorií trvanlivých a čerstvých potravin a spotřebního zboží,“ uvádí Ing. Jiří Soural,
Manager Food, Ahold Central Europe. „Od května dostanou zákazníci
v našich prodejnách už téměř půldruhé stovky produktů s typickým červeným pruhem a symbolem nákupního
vozíku.“
Mezi již zavedené výrobky značky
Euro Shopper patří například džusy,
minerální vody, těstoviny, ale i potrava
pro domácí zvířata, hygienické potřeby
a potřeby pro úklid. Nově se k nim nyní přiřazuje například víno v tetrapakovém balení, čokopiškoty, pěny do koupele, tekutá mýdla, zubní pasta, ocet,
mražené rybí výrobky nebo tvaroh.
„Vždy jde o výrobky, po nichž je
u našich zákazníků velmi vysoká poptávka“ říká Kateřina Černá, Manager
Communication ad interim, AHOLD
Czech Republic.
„Na veškeré procesy, receptury i samotnou výrobu pod privátní značkou
Euro Shopper stále dohlížejí naši specialisté. Pro výrobce z toho pak vyplývá velmi výhodná možnost dodávek
tohoto produktu do všech tří zemí
Aholdu Central Europe (ACE). Například ocet dodává český dodavatel
na český, slovenský i polský trh, za-
tímco tekutá mýdla a pěny do koupele se vyrábějí v Polsku. A na Slovensku pro všechny tři země dělají šlehačku ve spreji. Velké objemy přitom
dovolují i při zachování zajímavé rentability výroby stlačit náklady – a tím
i cenu pro konečného spotřebitele –
na minimum.“
„Zvláště nyní, po vstupu Česka,
Slovenska i Polska do Evropské unie,
a s tím spojeným odbouráním obchodních bariér, mají tuzemští výrobci velkou šanci ještě znásobit své dodávky
produktů pod značkou Euro Shopper i na trhy dalších zemí Evropské
Unie, kde Ahold působí,“ dodává Jiří Soural.
Značka Euro Shopper vznikla v roce 1995 a jejím majitelem je obchodní
sdružení AMS (Associated Marketing
Services), jejímž členem je rovněž společnost Ahold. Se značkou Euro Shopper se kromě zemí střední Evropy tak
můžete již léta potkávat v evropských
sítích Aholdu v Holandsku, Švédsku,
Norsku, Španělsku a Portugalsku.
V České republice se můžete s pro-
dukty Euro Shopper seznámit také
v magazínu „Albert“, v letácích Albert
a Hypernova i na internetových stránkách www.ahold.cz, www.ihypernova.cz a www.ialbert.cz.
AHOLD CENTRAL
EUROPE
V lednu 2003 vznikla společnost
Ahold Central Europe, která sdružila
síly sesterských společností Ahold na
Slovensku, v Polsku a České republice
(ACE). Nyní prodejní sítě ACE zahrnují ve střední Evropě přes 450 supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. V roce 2003 zaznamenaly
společnosti působící v rámci ACE obrat 1,58 miliard euro (bez DPH). Společnost Ahold Central Europe je řízená z Prahy.
AHOLD
CZECH REPUBLIC
AHOLD Czech Republic, a. s., ve
svých více než 220 prodejnách jen za
rok 2003 obsloužil na 133 milionů zákazníků a zaměstnal více než 12.500
lidí. S obratem 924 milionů euro za
rok 2002 (bez DPH) je jednou z nejrychleji se rozvíjejících maloobchodních společností a zároveň sedmým
největším zaměstnavatelem u nás. Není bez zajímavosti, že i řetězce Albert
nabízejí na své prodejní ploše nepotravinářské zboží, a to v rozsahu pět až
šest procent celkového obratu. V Hypernovách se toto zboží podílí na celkovém objemu prodejů více než 30
procenty.
ROYAL AHOLD
Dle maloobchodních výsledků za
rok 2002 je společnost Royal Ahold
největším poskytovatelem potravin
v Holandsku a jednou z největších
společností dodávající hotové pokrmy v USA. Koncem roku 2002 společnost provozovala 5.606 prodejen
a zaměstnal přibližně 278.486 lidí.
Převážně se specializuje na supermarkety. Nicméně také provozuje obslužné hypermarkety, diskonty, speciální
prodejny, prodejny „cash and carry“
a samoobsluhy.
Unilever chce posílit postavení a důvěryhodnost novou strategií
PRAHA (li) – Posílit postavení a důvěryhodnost firmy i jejích
značek si klade za cíl nová komunikační strategie společnosti
Unilever, která patří mezi největší výrobce zboží denní spotřeby na
světě. Firma v rámci ní zavádí nové logo, které se začne od července postupně objevovat na výrobcích. Ty dosud nesly jen logo značky. Na tiskové konferenci to uvedli
zástupci Unilever ČR.
Nové firemní logo tvoří 25 ikon, které souvisí s Unileverem a jeho značkami. Jeho umístění na výrobcích má posílit povědomí o firmě. Tu zná v tuzemsku kolem 20 procent lidí, v jiných
zemích to bude podle generální ředitelky Unilever ČR Cornelie Roettgerové
patrně méně. „Každý zná naše značky,
ale ne každý už ví, že jde o Unilever,“
prohlásila. V některých zemích například pobočky firmy nesou i jiný název.
Na Unilever by se měly všechny přejmenovat k začátku příštího roku.
„Pozorujeme rostoucí zájem spotřebitelů o zdravý životní styl, větší pestrost a kvalitu výrobků a také o úsporu
času,“ uvedla dále Roettgerová. Právě
těmto potřebám má vycházet vstříc nová strategie s názvem Vitalita. Například hodnota trhu se zdravou výživou
podle firmy roste o šest až sedm procent ročně a pohybuje se kolem 130
miliard dolarů.
Unilever celosvětově nabízí 400 značek produktů, které jsou určeny pro výživu, osobní péči a hygienu. Každoročně přitom věnuje dvě procenta obratu,
tedy asi miliardu eur (33 miliard korun), na výzkum a vývoj nových výrobků. Na tuto oblast chce klást nadále
důraz, navíc hodlá posílit diskusi s odborníky i dialog se spotřebiteli o zdravém životním stylu.
Unilever má po celém světě 265
tisíc zaměstnanců. Působí ve 150 zemích a jeho loňský obrat činil 48 miliard eur. V tuzemsku firma vyrábí v po-
Výrobní limity cukrovarů
z loňska budou platit i v EU
Praha (egi) – Výrobní limity, které
stát loni přidělil cukrovarům, budou
platit i v rámci regulačního systému
Evropské unie. Vyplývá to z nařízení,
které schválila vláda. Pro rok 2003/
2004 byl celkový limit domácí produkce téměř 455.000 tun rozdělen mezi
osm cukrovarnických společností.
Podle předsedy Českomoravského
cukrovarnického spolku Stanislava Toboly jde jen o technickou záležitost.
„Těžko mohli odsouhlasit něco jiného.
Nic se ale nemění na tom, že ten způsob rozdělení je pod správními žalobami a stížností u Ústavního soudu, tak-
že tam se dá očekávat do budoucna zase nějaký jiný vývoj,“ řekl.
Objem 415.000 tun byl na základě
nové úpravy mezi cukrovary rozdělen
podle jejich výrobní kapacity. Zbývajících přibližně 40.000 tun tvoří rezerva, kterou stát rozděloval podle dodatečných kriterií, například podle toho,
jak výrobce přispěl ke stabilizaci trhu
nebo snížení zásob cukru.
Novou úpravu cukerního pořádku
vláda schválila loni v březnu. Ústavní
soud již regulaci zrušil dvakrát, a to na
podzim 2002 a v únoru 2001.
Vstupem ČR do EU byla zrušena
minimální cena cukru a maximální
cena melasy. V platnosti zůstala minimální cena cukrové řepy pro kvótový rok 2003/2004 ve výši 980 korun za
tunu. Česko také od května užívá celní
ochranu EU vůči dovozu cukru ze třetích zemích.
Od 1. července, kdy v EU začíná kvótový rok, Česká republika plně převezme unijní regulační systém.
Minimální cena řepy se má zvýšit na
1470 korun za tunu. Podle týdeníku Wochenblatt budou kvóty na cukr včetně cukerního pořádku a s tím
spojenými limity platit minimálně do
roku 2010.
vltavské Nelahozevsi například rostlinné tuky Rama, Flora a Perla, mýdla
Lux a kosmetiku Pond’s a Rexona.
V Zábřehu na Moravě se produkují
především majonézy Hellmann’s a instantní výrobky Knorr. Unilever ČR
má přibližně 1400 zaměstnanců.
ČISTÝ ZISK UNILEVERU
STOUPL
O ČTRNÁCT PROCENT
Potravinářská a kosmetická skupina Unilever ČR vykázala za loňský rok
čistý zisk 521 milionů korun, což je
meziroční nárůst o 14 procent. Hospodářský výsledek byl rekordní od návratu Unileveru na český trh na začátku
90. let, uvádí se ve výroční zprávě firmy. Její tržby se pohybovaly kolem osmi miliard korun podobně jako v předchozím roce vzhledem k téměř nulové inflaci, makroekonomické situaci
a vysoké konkurenci na maloobchodním trhu.
K výsledkům přispěly zejména investice do klíčových značek a řada inovací, uvádí dále zpráva. Dařilo se mimo jiné divizím zmrzliny a cateringu.
Podíl klíčových značek na obratu firmy se zvýšil téměř na 90 procent. Během loňského roku firma dále transformovala výrobní závody v Nelaho-
Na výrobu rostlinných jedlých tuků se specializují v České republice především Povltavské tukové závody. Oblíbené pomazánky Ramy Créme Bonjour či Ramy máslové
250 g se za hodinu vyrobí 21 tisíc kusů, Hery více než polovina z tohoto množství. Na
snímku je balení rostlinných tuků do kartonů.
Foto archiv
zevsi i Zábřehu na Moravě v evropské
dodavatele. Unilever za dobu působení v tuzemsku investoval více než šest
miliard korun. Produkce na export loni
přesáhla 2,3 miliardy korun.
Vstup Česka do EU přinese podle
firmy mnoho výhod v dlouhodobém
pohledu, ale také řadu nových požadavků. Unilever ČR se na členství
v unii s předstihem připravoval, a proto neočekává výrazné dopady do hospodaření.
Společnosti Emco loni stouply tržby,
její zisk ale klesl
Praha (zub) – Tržby potravinářské společnosti Emco loni činily 825 milionů korun, což je meziroční nárůst o 50 milionů korun. Zisk před zdaněním ale klesl
zhruba na 11 milionů korun proti předchozím 27 milionům korun, oznámila firma.
Emco část výrobků ze své nabídky dováží, zbytek vyrábí v provozovnách v Bohumíně, Brně a Dobříši. Z importovaných výrobků loni vykázala největší nárůst prodejů o více než 40 procent značka těstovin Panzani. Spolu s müsli
tyčinkami Corny a čokoládovými výrobky Stollwerck tvoří
nejsilnější dovozové značky v portfoliu firmy.
Prodeje výrobků značky Emco loni činily téměř 300 milionů korun. Nejvýznamnější místo přitom zaujímaly müsli
Emco, které společnost vyrábí v závodě v Brně. Jejich prodej loni zaznamenal dvouciferný nárůst. Emco loni postoupilo v budování výrobní základny. Zvyšující se odbyt müsli
si vynutil výrobu sedm dní v týdnu v třísměnném provozu.
To si vyžádalo strojní investice na konci roku, které zvedly
kapacitu produkce müsli téměř o polovinu.
Společnost Emco patří mezi největší zpracovatele ovesných vloček v tuzemsku. Loni vyrobila 1500 tun ovesných
výrobků a pro letošek plánuje produkci více než 2000 tun.
Nárůst výroby plánuje firma i s ohledem na úspěšný rozvoj vývozu vlastních výrobků v loňském roce, kdy byly müsli, ovesné kaše a další produkty dodány do 12 zemí. Mimo
jiné šlo o Polsko, Spojené státy, Maroko, Rusko, Německo
či Maďarsko.
Delta Pekárny chtějí expandovat
do Rakouska a Německa
Praha (li) – Společnost Delta Pekárny chystá expanzi na rakouský
a německý trh. Uvedl to generální ředitel a spolumajitel největšího
tuzemského výrobce pečiva Marko
Pařík. Podle něj chce firma využít
vstupu Česka do Evropské unie.
„Už tam sice své výrobky vyvážíme
delší dobu. Teď, kdy se uvolnily hra-
nice, hodláme dodávat i čerstvé zboží
dennodenně kamiony,“ řekl. K vývozu
do Rakouska podnik využije své výrobní kapacity v Bratislavě - Petržalce a ve
Znojmě, k proniknutí na německý trh
pak pekáren v Plzni, Strakonicích, případně i v Kladně.
Delta Pekárny sdružují 11 průmyslových pekáren v Česku, čtyři na Slovensku a akvizice mají také v Polsku
a Maďarsku. Do skupiny Delta patří
také společnosti Delta Frozen Products, Lotus Delta, Harry’s Delta, Spojené cestovinárne SK, Vegilife, Eureca Shops a Le Patio. Pekárny zásobují
7000 obchodních míst. Firma zvažuje
fúzi s lucemburskou firmou Bakeries
International Luxembourg S.A.. Návrh
na spojení firem posuzuje Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže.
12 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Maso Planá loni zvýšilo produkci
PLANÁ NAD LUŽNICÍ (Táborsko) (zub) – Společnost Maso Planá
loni vyprodukovala 20.326 tun masa
a masných výrobků, což bylo meziročně o 16 procent více. Tržby firmy, která patří mezi největší tuzemské masokombináty, převýšily 1,3 miliardy korun a zisk vzrostl o 12 milionů na 32,5
milionu korun. Podle výkonného ředitele společnosti Emila Kaspera se do
výsledků příznivě promítla kompletní rekonstrukce výroby, do níž firma
v uplynulých třech letech vložila zhruba 300 milionů korun.
„Tyto rozsáhlé investice, jejichž hlavním cílem bylo splnění norem EU,
však nepůsobí na razantní zadlužení
společnosti. Její cizí zdroje jsou pod
300 miliony korun, tedy zhruba na stej-
né úrovni jako v roce 1998. Přitom výrobní provozy jsou, dá se říci, nové,“ řekl Kasper. Celkovou rekonstrukcí, jejíž
poslední etapa začala loni na podzim,
prošly jatky, bourárna, masná výroba
i chladírenské kapacity. Vedle nové
technologie získaly objekty i nové střechy, rozvody páry, elektřiny a vody.
Na investici 300 milionů korun získala společnost dotaci ministerstva
zemědělství v částce 3,3 milionu, na
některé technologické celky pak prostředky z evropského fondu SAPARD.
Většinu ale hradila z vlastních zdrojů
a zhruba 40 milionů korun z dlouhodobých investičních úvěrů.
Na začátku loňského roku uvedlo
Maso Planá do provozu novou porážecí linku, která umožňuje omračová-
ní vepřů oxidem uhličitým. Technologie za zhruba 100 milionů korun, která je zatím v zemi ojedinělá, eliminuje
stres zvířat, a zvyšuje tak kvalitu masa,
zajišťuje vyšší bezpečnost a produktivitu práce a maximální čistotu. Letos
v březnu byla firma opět schválena EU
jako exportní závod v činnostech vepřová a hovězí porážka, zpracování svrového masa a masná výroba.
Společnost. která je součástí skupiny AGF Trading, od l. dubna uplatňuje
nový systém identifikace hovězího masa, který znamená vyšší standard než
v EU. Každý spotřebitel si na základě
čárového kódu z etikety nebo registračního čísla na produktu může na webových stránkách firmy najít detaily o původu zvířete.
Hamé má mnohamilionovou kampaň v Rusku
Babice (kri) – Potravinářská společnost Hamé vynaložila 27 milionů korun
na televizní kampaň v Rusku. „Z exportních teritorií je pro společnost nejdůležitější Rusko a Rumunsko, kde zejména v Ruské federaci se v 1. čtvrtletí trojnásobně zvedly tržby,“ uvedl generální
ředitel firmy Leoš Novotný. Oproti stejnému období v loňském roce vykázalo
Hamé v prvním čtvrtletí tržby 835 mili-
onů korun, což je o osm procent více než
ve srovnatelném období loňského roku.
Tržby na tuzemském trhu tvoří 74 procent z celkového obratu, zbytek je prodej
ve Slovenské republice a export do ostatních zemí. Nejvíce se na tržbách podílely masové a zeleninové výrobky a produkty z rajčatového protlaku. Výrazná
podpora prodeje na ruských trzích souvisí i se zahájením výroby v nově zbudo-
vaném tamním výrobním závodu, který
zahájí provoz letos v červnu v předměstí Moskvy. Hamé zde zaměstná přibližně 250 lidí. Ročni obrat je plánován na
300 milionů rublů (276 milionů Kč). „V
první fázi začne výroba masových výrobků a paštik. Druhou etapu směřujeme na
výrobu kojeneckých výživ,“ řekl šéf babické firmy, která vloni utržila 3,28 miliardy korun.
Stloukání smetany v dřevěné máselnici.
JARO NA DĚDINĚ
S K V Ě L Á S O B O TA
V E VA L A Š S K É M M U Z E U V P Ř Í R O D Ě
Na první květnovou sobotu připravilo Valašské muzeum v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm program pod názvem „Jaro na dědině“. Pracovníci muzea předváděli tradiční jarní práce a řemesla, prováděné touto dobou na valašských vesnicích. Návštěvníci Valašské dědiny mohli vidět výrobu šindele, březových metel, výroba loubkových a proutěných předmětů, hadrových koberců, zpracování ovčí vlny, kovářské práce, drátování,
sázení brambor, setí ovsa, lnu, … A protože byl začátek května, nemohlo
chybět ani stavění máje.
Zajímavé byly ukázky výroby potravin, mletí obilovin, pečení chleba i příprava tradičních pokrmů. Samozřejmě, že zde nemohla chybět ani prezentace na Valašsku běžného zpracování
mléka. A právě při tom asistovali žáci
VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské
v Kroměříži.
Hned nedaleko vstupu, na Salašnické kolibě z Černé Hory, byla předváděna výroba ovčího sýra, hrudky,
kterou bylo možné ochutnat, případně si i koupit čerstvý nebo prozrálý ovčí a kozí sýr a žinčici.
V domě z Nového Hrozenkova se
vyráběl tvaroh. Po vysrážení se tvarohovina nechala okapat v plachetce
a nakonec dolisoval na dřevěném mechanickém lisu. Vyrobený tvaroh mohli návštěvníci ochutnat s čerstvě upečeným domácím chlebem stejně jako
další, tentokrát mnohem pikantnější
výrobky připravené prozráním tvarohu: starý sýr a formanský sýr.
V Matochově usedlosti z Velkých
Karlovic stloukali žáci společně s pracovníky muzea smetanu. K dispozici
byla již připravená mírně prokysaná
smetana a hned dva typy máselnic. Asi
po půlhodinovém stloukání a pár mo-
zolech vytvořilo máslo na dně máselnice velké hroudy, které po vychlazení
ve studené vodě bylo možné v dřevěné
formě úhledně vytvarovat. Vyrobené
máslo i podmáslí bylo výborné a všem,
kteří okusili, chutnalo.
Na stejném místě předváděli žáci
přeměnu sýrové hrudky v tenká vlákna
pařeného sýra. I v tomto případě žádný vyrobený kousek sýra nezůstal, spíše naopak, na všechny se ani nedostalo.
Během programu zbylo i trochu
času na prohlídku areálu a připravených ukázek starých prací, koupi suvenýru, ochutnávku valašských specialit,
třeba pravé houbové polévky ve stylovém prostředí.
Hlavní však byla skvělá příležitost
vyzkoušet si tradiční postupy, ke kterým se žák běžně v mlékárně ani ve
školním poloprovozu dnes již nedostane. Podle všech těch příjemných setkání s návštěvníky muzea a jejich reakcí
se lze domnívat, že se ukázky zpracování mléka povedly. Velmi rádi s podobnou prezentací pomůžeme i příště.
Ing. Josef Mrázek,
VOŠ potravinářská
a SPŠ mlékárenská Kroměříž
Už seš zase v tom zelí? Ty se halt nemůžeš dočkat,
viď?
(sch)
Brněnské Vinohrady hostily „vinný košt“
BRNO (kri) – Brněnská městská část Vinohrady hostila již 12. Vinohradský vinný košt. „Letos bylo při ochutnávce k dispozici 448 vzorků celkově 35 odrůd bílých
a červených vín,“ řekl Ivan Pitlach z pořádajícího Kulturního, vzdělávacího a informačního centra. Soutěžní
vzorky dodali pěstitelé vína ze 45 obcí, kromě jiných také z Bořetic, Prušánek, Bzence, Čejkovic, Mikulova, Mutěnic, Valtic, Vlčnova či Žarošic, tedy obcí, po nichž jsou
pojmenovány ulice Vinohrad.
Ochutnávku z bohaté nabídky vín odstartoval výstřel
z historického děla. Na zájemce pak čekal na Pálavském
náměstí na Vinohradech i kulturní program. V rámci
koštu vystoupila cimbálová muzika Mládí z Čejče, hudební skupina Nota Bene, folklorní kroužek Vinohraďánek či taneční skupina Honki Tonk. Připravena byla také
autogramiáda se spisovatelem a vinařem Jaroslavem Pátkem, jehož poslední kniha má název Víno je věčné. Odborné posouzení soutěžních vzorků zvládla degustační
komise pod vedením Eduarda Postbiegla. Nejvýše ohodnotila Frankovku kabinet 2002 z Moravína Valtice. Cenu pořádajícího kulturního centra Brno-Vinohrady získal Muškát moravský kabinet 2002 od Blanky Ďurinové
z Bzence. „Vyhlášeno bylo celkem 24 vítězů jednotlivých
kategorií odrůdových vín a směsek,“ uvedl Pitlach. Vinohrady s 16.000 obyvateli patří k nejmladším brněnským
městským částem. Zdejší jižní a jihovýchodní slunné svahy sloužily již v minulosti k pěstování vinné révy, jak napovídá název celé části i místních ulic. Ještě před vstupem do EU stihla městská část letos na jaře vysázet na
svých svazích vlastní vinohrad.
Valtické vinné trhy
nabídly letos rekordní počet vzorků vína
VALTICE (Břeclavsko) (li) – Rekordní počet vzorků vína nabízí letošní 37. ročník Valtických vinných trhů. V zámecké
Jízdárně ve Valticích na Břeclavsku mohli zájemci ochutnat celkem 853 vín, což
je o 56 vzorků více než loni. „Je to největší výstava vín v České republice a navíc
jsou to skutečné trhy vína, neboť každý
výrobce uvádí u vína i množství na skladě,“ řekl Jan Otáhal z organizačního výboru výstavy.
Návštěvníci našli na trzích celkem
685 vín z Česka a vína ze sedmi dalších zemí. Nejvíce byly zastoupeny
vzorky ze Slovenska a Rakouska, lidé
ale ve Valticích mohli ochutnat i vína
z Austrálie, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Španělska.
Valtice už ráno zaplavili zájemci
o hroznový mok. Loni i v předcházejících letech byla návštěvnost trhů kolem 4500 vinařů a milovníků dobrého
vína, uvedl Otáhal. Návštěvníci byli
podle něj většinou z Moravy a z Čech,
ale také ze Slovenska a Rakouska. Jen
ojediněle přijeli i zájemci i z jiných vinařských zemí. Otáhal připomněl, že
trhy mají cíl vytvářet také vhodné prostředí pro setkávání vinařských producentů, obchodníků s vínem a výrobců.
Organizátoři výstavní přehlídky se podle Otáhala snaží, aby se do Valtic dostala jen nejkvalitnější vína. Rostoucí
počty vystavovatelů vysvětluje tím, že
získat medaili na Valtických vinných
trzích je velkým lákadlem a také dob-
Prezentaci Českého rybářského svazu na národní výstavě myslivosti, rybářství a včelařství
NATURA VIVA 2004, která se konala na výstavišti v Lysé nad Labem ve dnech 20. 5. –
23. 5. 2004 navštívil a zahájil ministr zemědělství
ČR Ing. Jaroslav Palas. Pořadí zleva: Ing. Jaroslav Mráček, jednatel ČRS, Ing. Jaroslav Palas,
ministr zemědělství ČR, Prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc., předseda ČRS.
foto a text ČRS
rou a levnou reklamou především pro
menší vinaře. Celkem bylo 137 vystavovatelům uděleno 37 zlatých, 39 stříbrných, 36 bronzových medailí a 180
diplomů, uvedl Otáhal. Rozdalo se také osm pohárů a šampionem letošních
Valtických vinných trhů se stal slovenský Ryzlink vlašský, ročník 2003, výběr z hroznů z Vinohradnické společnosti Modra.
Při letošním ročníku valtických trhů museli mít podle Otáhala vystavovatelé k dispozici nejméně 500 litrů příslušného vína. Ze statistik vyplývá, že
největší zastoupení, 309 vzorků, měla
vína pozdní sběr a téměř sedm desetin
všech vzorků bylo v kategorii vín přívlastkových.
z domova / 13
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Na veletrhu
vín a
destilátů se
představilo
i zahraničí
Praha (egi) – Účast na mezinárodním veletrhu Víno & Destiláty 2004
stoupá. Letošní ročník představil na
260 vystavovatelů, tedy asi o pětinu
více než loni. Plocha byla ve srovnání s předchozím rokem zhruba stejná,
kolem 6500 metrů čtverečních. Přes
95 procent účastníků tvořili vystavovatelé vína, uvedli zástupci firmy Vego Prag s.r.o., která sedmý ročník akce pořádala od 18. do 20. května na
výstavišti v Holešovicích.
K vidění kromě vín, destilátů a dalších lihovin byla také piva, nealkoholické nápoje, káva i řada pochutin.
Podle pořadatelů přitom roste zájem vystavovatelů dovozových vín, protože členství Česka v EU zvyšuje možnosti zahraničních producentů proniknout na domácí trh. Tím, že vstupem odpadla cla, mají dovozci šanci levnějšími
víny zvýšit jejich prodej. Veletrh nabídl
celonárodní expozici rakouských vinařů. Národní stánky mělo zde i Slovensko a Francie.
Z kuchaře špičkovým vinařem
Zastavte se u stánku s dubem, lákala nás zástupkyně vinařské firmy
Livi-Dubňany z mutěnické vinařské oblasti na veletrhu vín a destilátů, který se konal uprostřed května v Praze. Firmu vlastní Miroslav Chytil se synem, s oběma jsme na veletrhu hovořili.
Rakouská vína představil
Christian Jamborek
Krásným moravským přízvukem představoval rakouský vinař z Vídně kolekci rakouských vín. Tajemství jeho češtiny vyzradil hned při představování. Rodiče pocházeli z Hodonínska, ale v roce 1946 museli Československo opustit, protože měli rakouskou příslušnost. Doma se ale mluvilo
dál česky a tak Christian jen výjimečně potřeboval pomoc při upřesnění
nějakého výrazu. Chválil české vinaře a říkal, že takoví odborníci jako je
Martin Půček z Českomoravské vinohradnické a vinařské unie a jemu podobní mají zelenou. Byli totiž v zahraničí na zkušené a dovedou srovnávat, vidí do triků obchodní politiky a hlavně se i snadno domluví německy i anglicky.
„Na veletrhu v Praze představujeme vína typická pro naši zemi. Jsou to odrůdy, co jsou známé na českém trhu. Budeme se porovnávat, vyměňovat zkušenosti a odborně se radit. Předávali jsme vám například zkušenosti s činností našeho
vinařského fondu. Tato organizace má sídlo ve Vídni a zaměstnává pět manažerů.
Peníze na činnost fondu jdou jako v České republice z prodeje vín. „Příspěvky ještě dřív v šilincích byly na úrovni 750 šilinků z hektaru a potom šlo ještě do fondu
z každého litru vyprodukovaného vína 15 grošů. Dnes se to přepočítává na eura.
Je to příspěvek z něhož se potom hradí propagace rakouských vín ve světě,“ uvedl Jaborek. Pochválil změny, k nimž po roce 1990 došlo ve vinařství České republiky a tak jako o technologii řekl, že je srovnatelná s vyspělými vinařskými státy,
tak dával i našim vínům značku vysoké kvality.
Text a foto E. Línková
Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.,
který se 30. května 2004 dožil osmdesáti let, obdržel „Pamětní medaili Jihomoravského kraje“
za celoživotní přínos pro rozvoj moravského vinařství, dále obdržel věcný dar – akvarel malíře
Antonína Vojtka. Ocenění mu předali hejtman
Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek
(první zleva) a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Antonín Kment při zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 20. května
2004.
Profesor Kraus je první osobností, která obdržela Pamětní medaili Jihomoravského kraje. Je
vinařským odborníkem svým dosahem evropského formátu. Jeho význam vyniká zejména z pohledu Jihomoravského kraje, který je jediným vinařským regionem ČR srovnatelným s vinařskými regiony Evropy.
Simona Svitáková
Novým
generálním
ředitelem
společnosti
Vinium je
Pavel
Stefanovič
PRAHA (egi) – Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Vinium je
Pavel Stefanovič (43), který byl
dosud místopředsedou představenstva. Ve funkci generálního ředitele nahradil Radima Štěpánka. Předchozím předsedou
představenstva byl Richard Novák. Vinium, které je předním
tuzemským výrobcem a distributorem moravských vín, to sdělilo mediím.
Nově jmenovaný generální ředitel
potvrdil záměr pokračovat v dosavadní strategii orientované na vína s garantovaným moravským původem
a kvalitou, uvedla firma v tiskové zprávě. „Pokračujeme v budování dlouhodobých vazeb s pěstiteli vinné révy
a v prohlubování vazeb s distribučními partnery. Realizujeme významnou
investici do technologického zařízení
společnosti,“ uvedl Stefanovič.
A. s. Vinium nedávno zvýšila vlastní zdroje o 80 milionů korun. V současnosti společnost zaměstnává 89
pracovníků a její tržby se pohybují kolem 360 milionů korun.
Šebela:
Letošní růst spotřeby vína
už nebude tak vysoký
jako v letech 2002 a 2003
PRAHA (li) – Letošní růst spotřeby vína by měl dosáhnout maximálně
šesti procent a nebude už tak vysoký jako nárůst mezi roky 2002 a 2003,
kdy činil 9,7 procenta. Spotřeba vína se v České republice výrazně zvyšuje
od roku 1997, v průměru o pět procent. Uvedl to Dalibor Šebela, obchodní
ředitel společnosti Bohemia Sekt, která reprezentuje největší českou skupinu vinařských podniků. Podle průzkumu agentury GfK se loni v tuzemsku
prodalo více než 150 milionů litrů vína.
„Také letos bude patrný pokles spo- a dvě pětiny ze zbytku za cenu do tří
třeby lihovin, naopak spotřeba vína – dí- eur,“ uvedl generální ředitel Bohemía
ky příklonu ke zdravému způsobu živo- Sektu Josef Vozdecký.
ta opět poroste,“ dodal. Kategorie jaV České republice se loni prodalo 34
kostních odrůdových vín, která tvořila procent objemu vína v cenách do 30 ko31,5 procenta prodeje, by už letos ne- run za láhev, což ale v tržbách představoměla zaznamenat tak vysoký nárůst ja- valo 17 procent. V pásmu od 30 do 60 koko loni, kdy se meziročně zvýšila o 13,5 run to bylo 31 procent vín. V cenách do
procenta, tedy ze všech nejvíce. „Odrů- 90 korun to bylo 28 procent vína a stejné
dová vína rostla výrazně dva roky po so- procento tržeb. Zbytek tvořila cenová kabě, letos už to tak silné nebude,“ uve- tegorie nad 90 korun.
dl Šebela.
„Podle vývoje kupní síly by měl podíl
Kategorie nejlevnějších stolních vín, stolních vín růst, ale proti tomu působí
kterých se loni v ČR prodalo 32 procent, stejně silný faktor zájmu lidí o víno a jezřejmě nezaznamená letos výraznou ho kvalitu,“ dodal Josef Vozdecký. Bohezměnu. I když bude podle Šebely stále ví- mia Sekt proto nechce tento segment zcece patrnější příklon spotřebitelů ke kva- la opustit, ale nehodlá se na trhu podbízet
litě, bude stále hodně lidí, kteří na draž- cenou. Nejnižší cena, za níž stolní víno
ší produkty nemají nebo nejsou ochotni nabízí prodejcům, je 28 korun za litr.
dát za víno vyšší sumy. Raději tak budou
Podle Šebely se v loňském roce výrazkupovat levná krabicová vína a nápoje ně zvýšil dovoz, který tvořil spolu s nezav PET lahvích.
řaditelnými výrobky asi 11 procent české
Také v Německu se podíl stolních vín spotřeby. Import vzrostl meziročně o 30
drží na úrovni 30 procent z celkové spo- procent, ale 99 procent tvořila podle obtřeby. „Zhruba 60 procent vína je v ka- chodního ředitele Bohemia Sekt stoltegorii do dvou eur (asi 65 Kč za láhev) ní vína.
Vzhledem k tomu, že jsme v nejsevernější evropské oblasti, je u červených vín
absence sluníčka cítit. Jsme firma, která se zabývá většinou zpracováním vín
do kvalitních přívlastkových,“ dal se
do představování svého království Chytil senior, který se po roce 1990 dal do
podnikání v oboru, kde samozřejmě jako správný Moravák byl doma, ale do té
doby to nebylo jeho čisté živobytí. „Jsem
vyučený kuchař a číšník. Od malička
jsem ale ve vinici pracoval. První vinohrad jsem si vysadil, když jsem se vrátil
z vojny v 21 letech. Dál jsem ale vinici již
rozšiřovat nemohl. Dnes je to má hlavní
podnikatelská činnost,“ vyprávěl majitel
firmy. „To víte, že jsem ale musel sáhnout
po odbornících,“ nezakrýval, že pro dokonalost produkce vinných hroznů a výroby skvělých vín musel něco vykonat.
Chtěl obstát, ale vědomosti nebyly špičkové a takové odborníky ale potřeboval
a také sehnal. „Dnes máme ve firmě zaměstnance s vysokoškolským vzděláním
v oboru vinařství a stejně tak i středoškoláky. Vinice je na 50 hektarech, původně
to bylo jen 10 arů. Vše jsem dělal postupně, přikupoval půdu a sháněl odborníky.
V privatizaci jsem nakoupil na 30 hektarů. Byla to bývalá vinice na pozemcích
kde hospodařilo místní družstvo. Byla
v hrozném stavu, po pár letech jsme ji ale
dostali do formy. Dnes produkujeme na
99% přívlastkových vín. Hrozny máme
v nejvyšší kvalitě,“ bez nějaké sebechvály konstatuje Chytil. Přiznává, že červených vín je velice malé procento. Aby ale
jen nemluvil nabízí nahlédnutí do vinice
a zpracovatelských provozů prostřednictvím videa. A právě z této virtuální
exkurze je patrné, jak moc se ve společnosti Livi Dubňany investovalo a modernizovalo. „Díky nejmodernější technologii jsme se během pár let dopracovali ke
špičkovému zpracování vinných hroznů.
Řada Rakušáků by nám mohla závidět
technologie,“ říká Chytil a dává ochutnat Sauvignon, který je skutečně lahodný a z kroužku několika novinářů, zvyklých sem tam něco ochutnat a porovnávat, zněla jednohlasně chvála.
„Co se týče rakouských vín, jsme sousedé, nacházíme se ve stejné zeměpisné
šířce a dnes už mohu říci, že není rozdíl v kvalitě,“ dodává Chytil. „I Německo klade důraz na kvalitní zpracování.
Je to dáno kapitálem. Jsou tam 300 leté tradice. U nás nebyla osvěta ve zpracování vinných hroznů, ani při práci ve
vinicích,“ svěřuje svůj názor. „Dnes stejně jako já i jiní se zapojili do integrované
produkce. Nepoužíváme tak zvanou chemickou motyku, nepálíme trávy chemi-
káliemi. Nikdo se tímto problémem dříve
nezabýval. Vývoj šel ale naštěstí kupředu
i v zemědělství a mnohému jsme se přiučili. Koupily jsme novou zahraniční mechanizaci, která nám umožňuje mechanické hubení plevelů. Byla to velká investice, ale nedalo se nic jiného dělat. Stejně tak jsme vylepšovali i v samotném
procesu zpracování hroznů. Mohl bych
jmenovat řízené kvašení, nebo se vyjadřovat k tomu, jakého používáme chlazení, jak odbouráváme kyselinu jablečnou,
ale to jsou již detaily výrobního procesu.
Já to zkrátím a jen bych uvedl, že používáme nejmodernější prvky ve zpracování hroznu,“ řekl Chytil. Ještě si povzdechl, když se vyjadřoval k dalším záměrům. Rád by měl další plochy vinic a své
hospodářství chtěl rozšířit. „Vzhledem
k tomu, že po vstupu do EU dál vysazovat vinnou révu nemůžeme, zatímco na
Slovensku ano, jsem nejen já rozladěný.
Naši vyjednavači v zemědělství neudělali vše, co bylo v jejich silách. Podcenili to a v okolních zemích byli šikovnější. My můžeme jen vinice obnovovat, ne
dosazovat další vinnou révu,“ po pravdě
dodává Chytil. Čeští a moravští vinaři
skutečně mohou už dnes jen koupit staré, zaregistrované vinice. Mohou potom
tuto vinici znovu osadit, což už dnes není
žádný špás. Zatímco dřív výsadba jednoho hektaru vinohradu přišla na půl milionu korun, v současné době to je 750 tisíc korun. Prodraží se to, přitom dotace
jsou stále stejné 200 tisíc korun na každý hektar.
Společnost Livi Dubňany vsadila na
odrůdy, které do mutěnické a kyjovské
vinařské oblasti patří. Je to Neuburské, Savignon a Veltlínské zelené, u červených především Rulandské modré
a Frankovka. „To jsou odrůdy, které sem
patří,“ vysvětlil vinař. Prozradil ještě, že
dnes již svými víny celoplošně pokrývají celé území České republiky. „Připravujeme nové provozy, chceme současnou
produkci zvednou z jednoho milionu litrů. Miroslav Chytil prozradil i o čem sní
a chce brzy prosadit. Bude mít v jednom
sklepě jakousi mikrovýrobu vín v té nejvyšší kvalitě jaké lze dosáhnout jen selekcí zlatých hroznů, které se budou sklízet jen ručně. „Z padesáti hektarů jsme
schopni vyselektovat zlaté hrozny a ty
ručně sklidit a udělat z nich kolekci s níž
se chceme vypravit do světa na prestižní
výstavy,“ v klidu vypráví o svém předsevzetí Chytil. Dodal, že již dnes pro zájemce pořádají prohlídky ve vinohradu a degustace ve sklípku v jehož vyšším patře
jsou ubytovací prostory s možností ubytovat nocležníky.
E. Línková
Na snímku u stánku Livi-Dubňany je majitel firmy Miroslav Chytil. Foto E. Línková
14 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Značky Plzeňského Prazdroje zvítězily
na pivním mistrovství světa v USA
Meinlův
černoušek
vítal
v prodejně
v centru
Prahy
Praha (egi) – Nedávno proběhla velká sláva v prodejně společnosti Julius Meinl na Václavském náměstí.
Po šest uplynulých týdnu se tam budovalo, přestavovalo a plnily regály.
Prodejna je nově zrekonstruovaná
a bude ještě víc reagovat na zájem
návštěvníků v centru Prahy nakoupit běžné potraviny včetně rychlého
občerstvení. Prodejna je totiž obohacená o pulty s rychlým občerstvením. Přítomné vítali typičtí Meinlovi černoušci , kteří patří ke koloritu
firmy, která již pamatuje pět generací Meinlů. Jednoho z nich jsme
nachytali jak nabízí, co jiného než
proslavenou Meinlovu kávu.
–
Praha (mbo) – Velkopopovický
Kozel slaví výrazné úspěchy také
v prodeji na zahraničních trzích.
Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii „Pilsner českého typu“ si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května
v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Plzeňského Prazdroje.
Vítězi kategorie se staly značky Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel výčepní světlý a Radegast Original. Tyto značky navázaly
na historický úspěch Radegastu z roku
2002, kdy obsadil dvě první místa v této kategorii a navíc získal stříbro mezi nealkoholickými pivy. Soutěž World
Beer Cup je pořádána každý druhý rok
pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers
(Pivovarnická asociace), nezisková
organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje
se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. „World
Beer Cup je považován za olympiádu
mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické
Olympiády v Aténách zvlášť význam-
Pivo se stále více stáčí
do sudů, pije se častěji
v hospodách
PRAHA (zub) – Domácí pivovary stáčejí svou produkci rostoucí měrou do sudů, protože lidé stále více piva vypijí v restauracích. Naproti tomu méně pěnivého
moku míří do skleněných lahví. Spotřeba v domácnosti klesá. V těchto základních dvou druzích obalů firmy distribuují 95 procent domácího výstavu piva, řekl
předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
V loňském roce pivovary stočily do
sudů 48,7 procenta produkce proti 46,9
procenta v roce 1999. Ač se to nezdá,
podle Veselého je takový pohyb během
čtyř let relativně velký. Naproti tomu podíl lahví ve stejném období klesl ze 48,8
na 46,2 procenta. „Je otázka, jak to bude po vstupu do EU,“ podotkl předseda
pivovarníků. Gastronomické služby jsou
podle něj v tuzemsku celkově asi o třetinu levnější, než je průměr unie. Do budoucna je tak velký prostor pro zvyšování
cen, které by zřejmě vedlo k poklesu spo-
–
třeby piva v restauracích. Mezi obaly mírně roste obliba plechovek, které loni měly podíl asi 2,6 procenta. Cena balení je
ale příliš vysoká v porovnání s cenou obsahu. Navíc u konkurenčního skla je 98
procent lahví vratných, takže spotřebitel
zde za obal neplatí. Cenově je tak plech
znevýhodněn. Je to balení pro zvláštní
příležitosti, například na dovolené, a jeho podíl je stále nízký, uvedl Veselý.
Plastové PET lahve podle něj zažily v tuzemsku určitý rozmach kolem roku 2000,
ale pak zájem o ně opadal. „Své zákazníky
si to našlo, ale ne moc. Neodpovídá to naší
tradici,“ řekl. Obal je lehký a uzavíratelný,
ale piva je větší množství, které se po otevření musí rychle vypít. Do PET lahví šlo loni 0,3 procenta českého piva. Tuzemské pivovary loni zvýšily výstav piva o tři procenta na 18,55 milionu hektolitrů. Výstav pro
tuzemsko přesáhl 16,4 milionu hektolitrů,
což představuje zhruba 160 litrů na obyvatele ročně.
Českobudějovická
piva
mají chráněnou značku
Praha/Brusel (egi) – Evropská komise převzala od stálé mise České republiky v Bruselu seznamy a úplné texty specifikací pro ochranu značek
piva vyráběných v Českých Budějovicích, tedy Českobudějovického piva,
Budějovického piva a Budějovického měšťanského varu. Byl tak naplněn
požadavek ustanovený v přístupové smlouvě, který zakotvuje ochranu zeměpisných označení pro piva vyráběná v Českých Budějovicích. „Taková ochrana dává výrobcům piva se specifickým zeměpisným označením
v názvu záruku, že jejich značka nebude zneužita jiným výrobcem,“ řekl
Martin Severa, tiskový mluvčí z ministerstva zemědělství.
–
–
né. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny
oceněné značky představují to nejlepší
v pivovarnickém oboru,“ řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace.
Velkopopovický Kozel se v uplynulém
roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v za-
hraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy Velkopopovického Kozla patří Skandinávie a pobaltské
státy, Velká Británie, Německo, Řecko
a Kanada.
FAKTA O LETOŠNÍM ROČNÍKU
SVĚTOVÉHO PIVNÍHO POHÁRU:
– Produkty přihlášené do World Beer
Cup byly hodnoceny metodou slepé
degustační soutěže.
Panel porotců tvořilo 93 odborníků
z 80 pivovarů, reprezentujících 15
nejvyspělejších „pivních“ zemí celého světa, včetně České republiky.
Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80
kategorii.
Do kategorie „Pilsner českého typu“ bylo přihlášeno celkem 24 značek piva.
Sesterská společnost Plzeňského
Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7
medailemi.
FAKTA O PLZEŇSKÉM
PRAZDROJI
S celkovým výstavem přes 9,5 mil.
hektolitrů piva je Plzeňský Prazdroj,
a.s. lídrem českého trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Skupina Plzeňského Prazdroje zahrnuje
také slovenský Pivovar Šariš, číslo 2
na trhu v SR – dohromady tvoří nejvýznamnější subjekt pivovarnického
průmyslu ve střední Evropě. Je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc,
jedné z největších světových společností. Vlajkovou loď SABMiller představuje značka Pilsner Urquell. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje
v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj vyrábí také pivo značek Primus a Klasik určené do
obchodní sítě.
ÚOHS nepovolil Prazdroji investiční pobídky
formou daňových úlev
Plzeň (li) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil
Plzeňském Prazdroji veřejnou podporu formou úlev na dani z příjmů. Největší středoevropský pivovar o ni požádal ministerstvo průmyslu v souvislosti s dokončovanou
výstavbou nové varny za více než
300 milionů korun, která od června zdvojnásobí kapacitu na výrobu prémiového piva Pilsner Urquell.
Rozhodnutí je pravomocné a nelze proti němu podat rozklad, řekl
předseda úřadu Josef Bednář.
Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin
rozhodnutí ÚOHS odmítl komentovat,
ale akceptuje ho. Zdroj z Plzeňského
Prazdroje, který nechtěl uvést své jméno řekl, že nechápe, proč tak významná investice nejznámější české firmy,
která bude pokračovat dalšími etapami, není alespoň symbolicky státními
pobídkami zvýhodněna.
ÚOHS dospěl k závěru, že narušení soutěže při udělení pobídky převáží
nad výhodami vyplývajícími z uvedené
investice, která nesplňuje předpoklady
žádné z výjimek ze zákazu veřejné podpory, uvedl Bednář. Investice má podle
ÚOHS zvýšit kapacitu plzeňského závodu o 18,5 procenta, ale nemá zajistit
nová pracovní místa.
V důvodové zprávě úřadu se dále
uvádí, že Prazdroj patřící do africko-americké skupiny SABMiller má dominantní postavení na českém trhu piva – 48,2 procent trhu, druhý největší
výrobce piva přitom zaujímá 13 procent. „Další existující a nově vznikající
pivovary jsou malé či střední pivovary,
které jsou převážně tvořeny českým kapitálem,“ uvádí se v odůvodnění.
Podle stanoviska Českého svazu malých nezávislých pivovarů, které je součástí odůvodnění ÚOHS, nejsou malé
pivovary schopny vyrobit běžné druhy
piva za cenu srovnatelnou s velkými.
Proto jsou nuceny vyrábět pouze doplňkový sortiment na lokálním trhu,
který má podobu speciálních piv. „Jejich výroba je díky náročnějším technologiím dražší, a výrobci těžko odolávají cenové konkurenci velkých pivovarů,
které nabízejí pivo za nižší ceny díky
zahraničnímu kapitálu,“ uvádí stanovisko ÚOHS. Posílení pivovarů s dominantním postavením by nenapomohlo
hospodářskému rozvoji regionu a vedlo
by k narušení tržního prostředí v ČR.
Prazdroj zahájil zkušební provoz
varny v polovině března. Největší letošní investice podniku umožní výrobu tří
milionů hektolitrů piva ročně. Podnik
chce v roce 2006 novou varnu ještě rozšířit tak, aby umožnila roční výrobu pěti milionů hektolitrů prémiového piva.
Poté bude plzeňský závod skupiny patřit mezi největší a nejmodernější pivovary v Evropě.
Prazdroj chce mezi mladými prorazit
sladovým nápojem s příchutí
PRAHA (zub) – Plzeňský Prazdroj
chce zejména mezi mladými konzumenty v České republice prorazit
novým nízkoalkoholickým sladovým
nápojem Frisco, který bude podle
plzeňské receptury vyrábět v polské Poznani. Největší středoevropský pivovar plánuje letos prodat několik desítek tisíc hektolitrů tohoto
nápoje s citronovo jablečnou chutí.
Novinářům to řekl manažer značky
Martin Kuděla.
Jde o první produkt Prazdroje mimo
tradiční výrobu piva. „Ve světě je tato produktová kategorie, určená pro mladé lidi
od 18 do 30 let, velmi silně rostoucí,“ dodal Kuděla.
Pivní trh je delší dobu stabilní, spotřeba lihovin klesá a vína mírně roste. Podobná situace je také v Německu a Dánsku, které patří ve spotřebě piva mezi silné země. Právě ve věkové kategorii do 30
let objevila firma silný prodejní prostor.
„V první fázi je tento nápoj určen výhradně pro český trh,“ uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Většina vyspělých zemí
podle něj už takovýto nápoj typu tzv. ciderů na trhu má.
„Frisco není ochucené pivo, přestože část výrobního postupu je podobně jako u vaření piva,“ uvedl Kuděla.
Základem je ječmenný slad, ale místo
chmele se používají přírodní aromata. Nápoj firma zavádí v barech a klubech a distribuuje do obchodních řetězců, postupně ho rozšíří do restaurací a maloobchodů. „Cílová skupina
jsou mladí lidé v klubech a ženy,“ řekl mluvčí.
Polský pivovar, který patří stejně jako Prazdroj do jihoafrické skupiny SAB,
už produkuje tři roky podobný typ nápoje Redd‘s, což je ovocné pivo, které ale
chmel obsahuje. „Tento nápoj je v Polsku
mezi mladými lidmi velmi oblíben,“ dodal Bechtin. Podobný nápoj nyní zavádí
SAB v Rusku.
z domova / 15
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Malé pivovary mohou z rozšíření EU vytěžit vyšší odbyt výroby
Brno (li) – Vstup České republiky do Evropské
unie by neměl ohrozit malé nezávislé pivovary,
naopak jim rozšíření může přinést nové možnosti
odbytu. Prezident Svazu malých a nezávislých pivovarů Jiří Fusek novinářům řekl, že očekává zvýšení počtu turistů, kteří se zaměří na celou zemi,
a ne jen na Prahu. Řada malých pivovarů se tak
už nyní snaží budovat různá společenská centra
nebo ubytovací kapacity, uvedl. Velkou výhodou
je podle Fuska příznivá cena českého piva pro za-
hraniční turisty, a také jeho originální chuť. Malé pivovary mohou lákat zahraniční návštěvníky i
prezentací v cizích zemích. Fusek předpokládá,
že už v příštím roce by se mohli drobní producenti piva ze zahraničí představovat v ČR a české firmy zase v jiných evropských zemích.
Svaz letos usiloval o to, aby se některé ze zahraničních podniků představily na brněnských Radničních dnech s malými pivovary, které se konaly 21. a
22. května.
Radniční dny jsou podle Fuska největší akcí, kde
mohou malé pivovary předvádět své tradiční výrobky i novinky. Reklama je totiž finančně náročná, a
proto se tyto podniky snaží přiblížit lidem, a to i mimo svůj tradiční region.
V Brně se jim to zřejmě daří, protože například loňský 4. ročník akce podle odhadů navštívilo přes 40 000 lidí. Během dvou dnů se vypilo
asi 180 hektolitrů piva, což podle Fuska odpovídá asi 36 000 piv.
Budějovický Budvar
definitivně obhájil
svá práva v Jižní Koreji
Nejvyšší jihokorejský soud zamítl dovolání společnosti Anheuser-Busch a potvrdil práva Budějovického Budvaru k ochranné známce
Budějovický Budvar a právo k užívání obchodní firmy Budweiser
Budvar N.C.
České Budějovice, (bb) – Jihokorejský Nejvyšší soud uznal právo Budějovického Budvaru, n. p. na užívání
ochranné známky Budějovický Budvar
a obchodní firmy Budweiser Budvar
N.C. s odůvodněním, že nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami
Budweiser a Bud společnosti Anheuser - Busch. Definitivně tím zamítl nekalosoutěžní žalobu společnosti Anheuser - Busch.
„Rozhodnutí Nejvyššího jihokorejského soudu je konečné a nelze se
proti němu odvolat,“ sdělil ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Jiří Boček
a dodal: „Velmi se tím posílí nezbytná
právní jistota potřebná k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na korejském poloostrově. Anheuser - Busch
v této zemi již nikdy nemůže napad-
nout naše právo k ochranné známce
Budějovický Budvar a naší obchodní
firmě Budweiser Budvar N.C.“.
V roce 1996 podal Budějovický
Budvar, n. p. přihlášku k Patentovému úřadu v Soulu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar, proti
které společnost Anheuser - Busch podala námitky. Patentový úřad však námitky zamítl a ochrannou známku Budějovickému Budvaru zaregistroval.
Anheuser - Busch poté podal žalobu
u soudu, ve které požadoval výmaz této známky. S touto žalobou neuspěl ani
u odvolacích instancí a podal proto nekalosoutěžní žalobu, v níž požadoval
zákaz užívání známky Budějovického
Budvaru na jihokorejském trhu včetně zákazu užívání obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. Nejvyšší soud jako
poslední a konečná instance jeho žalobu zamítl.
Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek
ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser - Busch ve
Nejstarší plzeňská pivnice
Parkán byla otevřena
po šesti letech
více než 40 soudních sporech a dalších
více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Kromě institucí EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku,
Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na
Novém Zélandu, Japonsku, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku,
Dánsku, Švédsku, Finsku a Rakousku.
Staropramen chce bojovat o trh inovacemi,
říká šéf marketingu
Praha (zub) – Pivovary Staropramen
chtějí bojovat o trh zejména inovacemi.
Firma v současnosti nabízí včetně belgických piv svého majoritního vlastníka Interbrew 19 pivních značek. „Poslední inovací je pivo OSTO6, které je určeno hlavně pro prodej v hudebních klubech,“ řekl marketingový ředitel společnosti Marek Tovaryš. Pivovary Staropramen mají
v tuzemsku asi l4procentní tržní podíl
a jsou domácí pivovarskou dvojkou za
Plzeňským Prazdrojem, který má asi 48
procent trhu.
„Všeobecně platí, že pivovarnická společnost s druhou pozicí na trhu musí být
hodně aktivni, hledat mezery na trhu
a vyvíjet nové produkty,“ uvedl Tovaryš.
Podíl inovací na výstavu je podle něj
obtížné celkově vyčíslit. Například pivo
Staropramen Granát, které v loňském roce provázela silná marketingová podpora, zaznamenalo meziroční nárůst prodeje o 280 procent.
Čeští konzumenti piva jsou poměrně konzervativní a novinkami lze získat
hlavně mladší zákazníky. „Platí, že čím
mladší spotřebitel, tím více je nakloněn
inovacím,“ řekl Tovaryš. Po pivních speciálech Velvet a Kelt, které byly uvedeny na český trh v roce 1997 a 1998, firma předloni obnovila výrobu piva Staropramen Granát. Jeho produkce vychází
z původní receptury piva Smíchovský
Granát, které se v Praze vařilo již v roce 1884.
Na konci loňského roku Pivovary Staropramen přišly s novým pivem Ostravar
Strong a naposledy představily OSTO6,
pivo s jemnou a méně hořkou chutí.
Vstup Interbrew do firmy v roce 2000
znamenal rozšíření počtu nabízených
značek o belgická piva. Z nich Čechům
nejvíce chutná prémiový ležák Stella Artois, jehož prodej se loni zvýšil o 120 procent.
Pivovary Staropramen loni prodaly 2,73 milionu hektolitrů piva. Z toho
371.000 hektolitrů šlo na export.
Staropramen bude stáčet
část světlé desítky do plastových lahví
PRAHA (li) – Pivovary Staropramen začnou stáčet část světlé desítky
do nově vyvinutých plastových lahví
s názvem Q - pack. V tomto obalu, který prý díky speciálnímu materiálu zachovává chuť i říz piva jako skleněná
láhev, hodlají letos prodat 20 až 30 tisíc hektolitrů Staropramenu. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci společnosti. Ta loni prodala 2,73 milionu
hektolitrů pěnivého moku.
Q - pack ve srovnání s klasickým
Cože? Ty jsi tam jezdil na vodních lyžích? Copak móře
je z kopce?
(sch)
Letos se v Radnické ulici představilo 12 pivovarů. Kromě piva se mohli lidé těšit na kulturní program zajišťovaný Kulturním a informačním centrem města Brna. Jan Nováček, který je pověřen
vedením centra, novinářům řekl, že by chtěli každoročně pořádat několik akcí pod názvem Radniční dny. Plánují tak například představení starých řemesel nebo kulinářských specialit. Letos
ale zřejmě obdobná akce nebude, protože je nutné sehnat vždy silného partnera.
PET obalem zabraňuje pronikání kyslíku do nápoje a zároveň udržuje hladinu kysličníku uhličitého v lahvi, čímž
udržuje dlouhodobě kvalitu piva. Mok
tak chutná stejně jako ze skleněné lahve, tvrdí Pivovary Staropramen s tím,
že ve slepých testech rozdíl nerozeznali odborníci ani běžní konzumenti.
Nová láhev je stejně velká jako skleněný půllitrový obal a přes větší objem
má nižší hmotnost. Vzhledem k tomu
má Q - pack podle firmy doprovázet lidi při aktivních příležitostech, jako
jsou pěší a vodácká turistika, rafting,
cyklistika či iybaření. Cílovou skupinou mají být hlavně muži ve věku od
20 do 30 let.
Q - pack vyvinul majoritní vlastník
Pivovarů Staropramen, belgická Interbrew, ve spolupráci s italskou společností na obaly M&G. Interbrew zavádí
tuto láhev například u prémiového ležáku Stella Artois nebo u piva Jupiter.
Plzeň (kri) – Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán se
po šesti letech znovu otevřela veřejnosti v pondělí 17. května. Plzeňský Prazdroj, který areál získal směnou s městem v roce 1997,
investoval do přestavby restaurace
na staročeský šenk, obnovy historických hradeb a rozšíření expozic a depozitářů sousedního Pivovarského muzea celkem 22 milionů
korun. Novinářům to řekla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, která má na starosti péči o historické dědictví a služby návštěvníkům.
„Parkán, hradby i muzeum jsou památkově chráněnými objekty,“ uvedla.
Budova je koncipována jako typický právovárečný dům. Pivnice má navozovat
atmosféru starých plzeňských hospod
z přelomu 19. a 20. století. Staročeský
šenk bude posledním místem expozice
Pivovarského muzea, kterým loni prošlo
téměř 40 000 návštěvníků, z toho 60 procent zahraničních.
Podle mluvčího Prazdroje Alexeje
Bechtina bylo oficiální zahájení naplá-
nováno na 4. června, kdy byly představeny návštěvníkům také nové expozice
muzea včetně staré chmelnice, historie
pivních nádob a rarit a expozice starého zemědělského nářadí. „Díky obnovenému Parkánu se zvýší výstavní plocha o 15 procent a prostory pro depozitáře se zdvojnásobí,“ uvedla vedoucí
muzea Markéta Formanová. Do přízemí objektu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea – funkční model historické varny.
Interiéry Šenku Na Parkánu, o němž jsou první písemné zmínky z roku
1511, nabízejí včetně terasy stovku míst.
Kuchyně nebude nabízet klasická jídla,
ale specifickou staročeskou gastronomii
a studenou pivní kuchyni. Raritou bude
nepasterizované a nefiltrované kvasnicové pivo. „Toto pivo, které chutná zhruba jako za časů našich pradědečků, budeme nabízet jenom na Parkáně,“ uvedla Eliášková.
Parkán, v letech 1966 až 1998 nejoblíbenější restaurace v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí
městské památkové rezervace.
V Uherském Brodě investují
do nové pálenice deset milionů
UHERSKÝ BROD (Uherskohradišťsko) (zub) – Nový víceúčelový objekt,
ve kterém bude pěstitelská pálenice, sušárna ovoce a moštárna, vznikne
příští rok v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Město do jeho výstavby investuje deset milionů korun. Objekt, který zahrádkáři využívají nyní,
totiž město odprodalo tamní mrazírenské firmě. Uvedl starosta Uherského
Brodu Ladislav Kryštof.
„Se společností jsme uzavřeli
smlouvu o smlouvě budoucí. Ta již
nyní využívá první patro objektu, celý objekt bude mít k dispozici od začátku příštího roku,“ uvedl Kryštof
s tím, že za objekt získá město pět
milionů korun. „Společnost chce
rozšířit výrobu a budova staré pálenice byla jediným objektem, kte-
rý tomuto účelu vyhovoval,“ dodal.
Stavbu nového víceúčelověho centra
v lokalitě Močidla již schválilo městské zastupitelstvo. Kromě zahrádkářů by ho mohly využívat i ostatní spolky ve městě. Budova by měla být podle zastupitelů dokončena
do konce srpna, aby mohla pálenice
sloužit už příští sezónu.
Staré myslivecké
se na Slovensku daří
KB LIKÉR startuje na Slovensku
novou kampaň na podporu Staré
myslivecké.
Praha (zub) -- Společnost KB LIKÉR,
jeden z nejvýznamnějších tuzemských
výrobců lihovin, zaznamenala v letošním
roce v prvním čtvrtletí 27% nárůst exportu v porovnání se stejným obdobím roku
2003. KB LIKÉR vyvezl za první kvartál
2004 více než 110 tisíc litrů lihovin.
V zahraničí byl jako obvykle největší
zájem o Starou Mysliveckou. Export tohoto tradičního národního alkoholu stoupl o 36% oproti loňskému roku. V pořadí druhou exportně nejúspěšnější značkou jsou vaječné likéry pod názvem Vaječný Sen. Těch KB LIKÉR letos vyvezl
o 23% více než loni. V loňském roce zahájila společnost na Slovensku komunikační kampaně na podporu prodeje nejsilnějších značek. Letos bude KB LIKÉR
v komunikačních aktivitách v zahraničí pokračovat. „Od května startujeme
na Slovensku novou kampaň na Starou
mysliveckou. Kampaň potrvá až do konce roku a slibujeme si od ní zvýšení znalosti značky a další nárůsty prodejů Staré
myslivecké, který je již nyní velice úspěšný“, uvedl v této souvislosti Jiří Štesl, ředitel KB likér.
„Chystáme se expandovat i na další zahraniční trhy. V tuto chvíli připravujeme
náš vstup na jeden významný západoevropský trh, nyní jsme těsně před podepsáním kontraktu“, dodal.
Rekordní čísla a blížící se léto, které je
tradičně prodejně úspěšné, napovídají, že
letošní rok bude ještě úspěšnější než ten
předcházející a dále upevní pozici likérky
mezi českými exportéry lihovin.
KB likér vznikl v roce 1991 jako samostatná akciová společnost a v roce 1998
převzala výrobní závody a ochranné
známky česká nápojová skupina Drinks
Union z Ústí nad Labem. Dnes je KB likér její samostatnou divizí.
16 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Tržby přední české potravinářské
společnosti překročily
8,7 miliard Kč a vzrostly o 6,4%
oproti předchozímu roku
Moravský „domov“ značky ORION
– olomouckou ZORU – navštívili
zástupci Evropského parlamentu
První pracovní den po vstupu do EU – 3. května dopoledne - navštívila závod ZORA společnosti Nestlé Česko s.r.o. delegace z Evropského parlamentu, která pobývala v ČR na informační cestě. Cílem desetičlenné skupiny EP, která navštívila celkem 13 míst republiky od Ostravy přes Olomouc a Temelín až po Prahu a Ústí nad Labem bylo ukázat českým občanům, že za
konkrétní institucí EU stojí konkrétní lidé a podpořit informovanost o EP jako významném nástroji, kterým mohou občané prostřednictvím volených zástupců ovlivňovat vývoj v EU.
Delegaci vedenou ředitelem divize EP pro rozpočet Bernardem Hellotem přijal ředitel závodu Fabrice Johan a vedení závodu. Návštěvníci
si prohlédli některé výrobní linky na výrobu čokoládových tyčinek, informovali se o výrobním
programu a o záměrech závodu v rámci skupiny
Nestlé po vstupu ČR do EU a také o pracovních
podmínkách zaměstnanců v provozech. Společnost Nestlé podle vyjádření vedení firmy „uvítala příležitost ukázat zástupcům EP, že Nestlé Česko a závod ZORA v Olomouci je moderním potravinářským podnikem, připraveným utkat se na
vnitřním trhu rozšířené EU s konkurenty z ostatních členských zemí“.
Závod ZORA Olomouc společnosti Nestlé
Česko s.r.o. se jako jediný v ČR specializuje na
velkovýrobu plného sortimentu čokoládových výrobků pro celý region střední Evropy. Po úspěšně
dokončeném programu restrukturalizace průmyslové výrobní základny Nestlé v Česku z let 2002
– 2003 se závod ZORA stal symbolickým „domovem“ značky ORION – nejsilnější tuzemské značky čokoládových cukrovinek.
Nestlé, mezinárodní potravinářská společnost
s ústředím ve Švýcarsku, vstoupila do české výroby cukrovinek jako strategický partner počátkem
90. let 20. století. Její investice od té doby přesáhly 5 miliard Kč. V České republice Nestlé vyrábí ve svých závodech ZORA Olomouc a SFINX
Holešov čokoládové a nečokoládové cukrovinky
pod místními značkami jako ORION, BON PARI, DELI, LENTILKY, MODRÉ Z NEBE. Nestlé také uvádí na český trh značkové potraviny
pod mezinárodními značkami – tyčinky KIT KAT
a SVELTESSE, rozpustnou kávu NESCAFÉ, kulinářské výrobky MAGGI, kojeneckou výživu
NESTLÉ, minerální vodu AQUAREL, jakož i snídaňové cereálie NESTLÉ, jako například FITNESS
či NESQUIK a krmiva pro domácí zvířata PURINA, FRISKIES a DARLING. Prostřednictvím společnosti Schöller, která zůstává samostatnou právnickou osobou, spotřebitelé vychutnávají zmrzliny pod značkami NESTLÉ a NESTLÉ
SCHÖLLER jako například MANHATTAN,
CORTINA, MOVENPICK, LA CREMERIA
a řadu dalších.
M. Walter, ředitel vnějších vztahů
Nestlé Česko s.r.o.
Fitness v ulicích
Praha – (red) V ulicích českých, moravských a později i slovenských měst mohli postupně lidé potkávat nezvyklé automobily. Do
speciální promo akce na nové cereální tyčinky FITNESS od Nestlé byly zapojeny atraktivní terénní automobily HUMMER, které sami
o sobě vzbuzují pozornost, nyní podtrženou
efektní výzdobou svých karoserií.
Novinka na trhu, tyčinky FITNESS ve čtyřech
chuťových modifikacích – s fíky, meruňkami, jahodami a přírodními cereáliemi, vyplňují mezeru v nabídce tzv. svačinových potravin. Nahrazují
denní dávku osmi vitamínů, vápníku, minerálů a
vlákniny, které jsou doporučeným množstvím pro
každodenní aktivity.
Cesta speciálních FITNESS HUMMERů ved-
la do těchto měst : Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Děčín, Liberec, Jablonec
nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Brno,
Olomouc, Kroměříž, Ostrava, Bratislava, Nitra,
Trnava, Banská Bystrica, Zvolen, Brezno, Žilina a Martin.
Smyslem celé akce bylo upozornit veřejnost, že
má možnost, pomocí tyčinek FITNESS a jejich
unikátnímu složení nejen chutně svačit, ale také
dodat tělu vitamíny a energii, zcela podle hesla těchto výrobků: S chutí do krásy. Ochutnávky
tyčinek a odborný výklad doprovodných týmů,
je samozřejmostí. Společnost Cereal Partners,
výrobce a distributor tyčinek, považuje osvětu
v tomto směru za svůj vklad do prevence lepší životosprávy a prodloužení věku naší populace.
Další podrobnosti na: www.cerealie.cz
Praha – „Naše výsledky za rok 2003 potvrdily naši schopnost dosahovat růstu a vytvářet
zdravý zisk ve vysoce konkurenčním prostředí. Tyto nadějné výsledky posilují naše postavení
mezi předními českými značkovými potravinářskými společnostmi. Ke konci roku 2003 jsme
úspěšně dokončili restrukturalizaci naší české průmyslové základny. Naše postavení cukrovinkářské společnosti ,nejlepší ve třídě‘ ve střední Evropě nám dodává sebedůvěru v naši
schopnost úspěšně soutěžit v rozšířené EU“, prohlásil Bruno Le Ciclé, generální ředitel Nestlé Česko.
Celkové tržby Nestlé Česko za rok 2003 do- vinky si nacházejí své spotřebitele také ve Velké
sáhly 8.705.012.000.- Kč a čistý zisk dosáhl té- Británii, v Pobaltí, na Ukrajině, v Rusku, v USA
měř 259 milionů korun. Portfolio Nestlé nabí- a Austrálii.
zí řadu kategorií potravinářských výrobků, při„Náš prodej výrobků s mezinárodními značkačemž přibližně 2/3 tržeb Nestlé Česko – přibližně mi Nestlé – NESCAFÉ, tyčinek KIT KAT, výrob5,4 miliardy Kč – pochází z prodeje v Česku vy- ků MAGGI – také významně narostl”, prohlásil
robených čokoládových a nečokoládových cukrovi- Bruno Le Ciclé. Dehydratované polévky, bujóny,
nek určených pro tuzemský trh i pro vývoz. „Náš rozpustná káva a kakaové nápoje, kojenecká výžiexport vzrostl za uplynulý rok o obdivuhodných va, čokoládové oplatky, majonéza, minerální vo26,5% a představuje stále důležitější faktor pro bu- da, krmiva pro domácí zvířata, cereální tyčinky
doucnost našich českých závodů,“ dodal B. Le Ci- – prodeje značkových výrobků od jiných společclé. Vývozy Česka dosáhly téměř 2,3 miliardy Kč ností Nestlé uváděné firmou Nestlé Česko na čes– zatímco nejdůležitějšími exportními trhy zůstá- ký trh dosáhly téměř 3,3 miliard Kč a vzrostly za
vají Slovensko, Maďarsko a Polsko. České cukro- rok o jednu pětinu.
Indikátor (vybrané údaje z účetní závěrky, navzájem se nesčítají)
V 000 CZK
Tržby celkové
8.705.012
Tržby tuzemské celkové
6.408.569
Export
2.296.443
Tržby za prodej dovezených výrobků
3.295.020
Celkové tržby z vlastní produkce
5.409.992
Přidaná hodnota
1.667.580
Zisk po zdanění
258.977
Celková aktiva
4.232.465
Cizí zdroje
3.105.016
Zaměstnanci (průměrný počet osob)
2150
nabídky – informace / 17
��
��
�
��
������������������������������������������
Potravinářský
zpravodaj 6 / 2004
�����������
��������
������ ���
������������������������������
������ ���������� �����������
���� ����������� �� ������� �����
��������������������������
��
�
�
�
���
�
�
�
��
����
�
���� ���������
����
����������� ����� ������������������ �����������������
����� ������������ ���� �����������
�����������������
18 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Výroba mlékárenských výrobků v 1. čtvrtletí 2004
NÁKUP MLÉKA
Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v 1. čtvrtletí 2004 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 614,6 mil. l mléka, což představuje v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 15,2 mil. l, t. j. o 2,4 %.
V hodnoceném období se zvýšil průměrný obsah tuku o 0,053 % ze 4,03 % v roce 2003 na 4,083 % v letošním roce. Průměrný obsah bílkovin se nepatrně zvýšil ze 3,41 % na 3,42 %.
Podíl nakoupeného mléka zařazeného do jakostí Q se meziročně zvýšil ze 43,8 % na 46,9 %. Podíl mléka I. jakostní třídy se snížil z 55,0 % na 51,5 %. Dodávka nestandardního mléka se mírně zvýšila z 1,2 %
na 1,6 %.
CENY
Průměrná realizační cena mléka nakoupeného v 1. čtvrtletí letošního roku se meziročně snížila ze
7,98 Kč/l na 7,92 Kč/l.
Tab. č. 1
Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg
Výrobek
Mléko polotučné trvanlivé karton – 1 l
Mléko odstř. trvanlivé karton – 1 l
Mléko polotučné – sáček 1 l
Mléko polotučné čerstvé karton – 1 l
Jogurt bílý do 4,5 % tuku – 150 g kelímek – 1 kg
Jogurt ochucený smet. 150 g – 1 kg
Máslo čerstvé– 250 g, Al folie,16 % vody –1 kg
Tvaroh měkký 250 g – Al folie,
25 % sušiny -1 kg
Eidamská cihla 30 % – 1 kg
Eidamská cihla 45 % – 1 kg
2003
10,43
10,09
9,89
10,39
30,98
39,90
78,47
43,53
2004
10,84
10,10
9,47
10,13
30,11
40,51
87,67
44,03
rozdíl
0,41
0,01
- 0,42
- 0,26
- 0,87
0,61
9,20
0,60
index
2004/2003
103,9
100,1
95,6
97,5
97,2
101,5
111,7
101,1
81,30
94,67
90,48
94,97
9,18
0,30
111,3
100,3
Obchodní ceny sortimentu konzumních mlék zůstaly na velmi nízké úrovni a pohybují se zhruba kolem 10,-- Kč/l. Výrazný meziroční vzestup ceny vykázalo čerstvé máslo ve spotřebitelském balení ze
78,47 Kč/kg na 87.67 Kč/kg o 11,7 %.
Obdobný vzestup ceny zaznamenal sýr eidamská cihla s obsahem 30 % t. v suš. o 11,3 %.
KONZUMNÍ MLÉKO
Výroba konzumního mléka se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila o 12,22 mil. l – 10,9 % ze 111 771 tis.
l v roce 2003 na 123 991 tis. l v letošním roce.
V rámci tohoto objemu se dále zvýšil podíl trvanlivého mléka ze 68,0 % na 69,5 % na úkor čerstvého
mléka, jehož výroba se snížila z 32 % na 30,5 %.
Tab. č. 2
Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření
Konzumní mléko
Výroba v tis. l
konzumní mléko celkem
z toho pasterované
trvanlivé
Tab. č. 3
podíl v %
2003
2003
2003
2004
111 771
35 799
75 973
123 991
37 864
86 127
100
32,0
68,0
100
30,5
69,5
index 2004/
2003
110,9
105,8
113,4
Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku
konzumní mléko
výroba v tis. l
2003
2004
13 162
14 942
94 562
10 4751
4 047
4 298
111 771
123 991
odstředěné/nízkotučné
polotučné
plnotučné
Celkem
podíl v %
2003
11,8
84,6
3,6
100,0
2004
12,0
84,5
3,5
100,0
index
2004/2003
113,5
110,8
106,2
110,9
V kategorii jak nízkotučného konzumního mléka s obs. tuku do 0,5 %, tak polotučného mléka a i plnotučného mléka se jejich podíl ve výrobě změnil naprosto nevýznamně a dosáhl v 1. čtvrtletí letošního
roku 12,0 %, 84,5 % u polotučného a u plnotučného mléka 3,5 %.
JOGURTY A OSTATNÍ ZAKYSANÉ VÝROBKY
Tab. č. 6
Výrobek
2003
2004
2003
2004
index 2004/
2003
Jogurty celkem
22076
23673
100,0
100,0
107,2
z toho – ochucené
15842
17059
71,8
72,1
107,7
3138
3384
14,2
14,3
107,2
nízkotučné do 0,5 %
Výroba konzumního mléka podle způsobu balení
Konzumní mléko
kartony trvanlivé
kartony pasterované
ostatní
celkem
výroba v tis. l
podíl v %
2003
2004
2003
2004
index 2004/
2003
75973
13948
21850
111771
86127
13339
24525
123991
68,0
12,5
19,5
100,0
69,4
10,8
19,8
100,0
113,4
95,6
112,2
110,9
V průběhu 1. čtvrtletí se zvýšil podíl trvanlivého mléka v kartonech z 68,0 % na 69,4 %, zatím co došlo
k poklesu výroby čerstvého pasterovaného mléka v kartonech z 12,5 % na 10,8 %.
Podíl zbývajícího vyrobeného konzumního mléka plněného do ostatních obalů se mírně zvýšil o 0,3 %
z 19,5 % v roce 2003 na 19,8 % v letošním roce.
Výroba školního mléka se meziročně mírně v 1. čtvrtletí letošního roku snížila o 1,2 %
z 1282 tis. l na 1267 tis. l. Podíl ochuceného mléka z jeho celkové výroby se zvýšil z 86,1 % na 89,2 %.
KONZUMNÍ SMETANY
Tab. č. 5
Výroba konzumních smetan, včetně kysaných
Výrobek
2003
výroba v tis. l
2004
2003
podíl v %
2004
index 2004/
2003
Konz. smetany, vč. kysaných
z toho – kysané
9 210
2 603
9 073
3 057
100,0
28,3
100,0
33,7
98,5
117,4
– s obs. tuku nad 30 %
4 137
3 684
44,9
40,6
89,1
Výroba konzumních smetan, včetně kysaných se celkově snížila o 1,5 % přesto, že se zvýšil podíl kysaných smetan o 17,4 %. Celkový negativní výsledek ovlivnil hluboký pokles výroby smetan s obsahem
minimálně 30 % tuku.
V průběhu 1. čtvrtletí letošního roku se v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížil dovoz
výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a nezahuštěnou smetanu ze 14,7 mil. l na 8,1 mil. l – o 44,9
%. Vývoz ve stejné kategorii výrobků se mírně zvýšil z 3,6 mil. l na 4,5 mil. l – o 24,3 %.
podíl v %
Výroba jogurtů se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila z 22 076 tun v roce 2003 na 23 673 tun v letošním
roce (+7,2 %). Přesto však nedosáhla úrovně předminulého roku 2002, ve kterém bylo vyrobeno 24 635
tun jogurtů. Zvýšení výroby se projevilo rovnoměrně jak u ochucených jogurtů (+7,7 %), tak i u nízkotučných jogurtů do 0,5 % obsahu tuku.
Z dalších tekutých kysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí)
zvýšení výroby o 5,1 % z 5 137 tis. l na 5 603 tis. l.
Výroba kysaného neochuceného podmáslí se snížila o 5,1 % ze 2 465 tis. l na 2 340 tis. l.
Dovoz v rámci CN 0403 zahrnující jogurty a další tekuté zakysané výrobky se snížil z 7 730 tun v roce
2003 na 7 123 tun v letošním 1. čtvrtletí o 7,2 %. Vývoz se naopak mírně zvýšil z 1 756 tun na 2 333
tun o 32,9 %.
VÝROBA MÁSLA
Celková výroba másla dosáhla v letošním 1. čtvrtletí podle statistického bilančního výkazu MZe 6-12,
zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem 16 859 tun, což představuje v porovnání s 1. čtvrtletím minulého roku pokles o 216 tun – o 1,3 %.
Tab. č. 7
Vývoj výroby a zásob másla
Máslo
výroba v tunách
2003
Počáteční zásoba k 1. 1.
Výroba
prodej na vnitřním trhu
rozdíl
2004
index
2004/2003
1 801
1 762
-39
97,8
17 075
16 859
-216
98,7
8 580
9 715
1 135
113,2
vývoz
7 015
5 340
-1 675
76,1
konečná zásoba k 31.3.
2 339
2 645
306
113,1
Zásoby másla se k 31. březnu letošního roku v porovnání se stavem ke konci 1. čtvrtletí minulého roku
zvýšily o 306 tun a dosáhly 2 645 tun (+13,1 %).
Prodej másla tuzemské výroby na vnitřním trhu se meziročně zvýšil z 8 580 tun v minulém roce na
9 715 tun v letošním 1. čtvrtletí o 1 135 tun (+13,2 %).
Tab. č. 8
Hlavní sortiment výroby másla
Druh másla
čerstvé
ostatní (bloky)
pomazánkové
výroba v tunách
2003
2004
7 729
5 661
1 706
8 151
4 488
1 922
rozdíl
index
2004/2003
422
-1 173
216
105,4
79,3
112,7
Výroba čerstvého másla se zvýšila o 422 tun (5,4 %) a výroba pomazánkového másla o 216 tun (12,7 %),
zatímco se produkce másla v blocích na vývoz meziročně výrazně snížila o 1 173 tun (-20,7 %) z 5 661
tun na 4 488 tun.
Dovoz másla, který dosáhl v loňském roce 2 710 tun se v letošním 1. čtvrtletí rapidně snížil o 1 770 tun
– 65,3 % na 940 tun.
VÝROBA TVAROHŮ A TVAROHOVÝCH SPECIALIT
Celková výroba této skupiny výrobků vykázala pokles o 850 tun (- 6,7 %) z 12 621 tun na
11 771 tun.
Tab. č. 9
Tab. č. 4
Výroba jogurtů
výroba v tunách
Výrobek
Výroba tvarohů a tvarohových specialit
výroba v tunách
rozdíl
2003
2004
konzumní tvarohy
8 649
8 312
smetanové krémy
2 696
tvarohové dezerty
1 276
12 621
celkem
index
2004/2003
-337
96,1
2 773
77
102,8
686
-590
53,8
11 771
-850
93,3
Velmi pronikavě se snížila výroba tvarohových dezertů o 590 tun (- 46,2 %), která poklesla z 1 276 tun
na 686 tun.
Meziroční snížení výroby celkového sortimentu tvarohů o 337 tun (-3,9 %) na 8 312 tun ovlivnil pokles
výroby měkkého konzumního tvarohu o 772 tun (-12 %) na 5 658 tun.
Na částečné kompenzaci vzniklého poklesu se podílely zvýšenou výrobou jemný, tučný tvaroh o 157
tun (+12,7 %) na 1 397 tun, dále tvrdý tvaroh o 7 tun (+2,3 %) na 298 tun a výrazně i průmyslový tvaroh o 271 tun (+29 %) na 959 tun.
Výroba smetanových krémů se zvýšila o 77 tun (+2,8 %) na 2 773 tun.
SÝRY
Výroba přírodních sýrů se meziročně zvýšila z 23 023 tun na 24 044 tun o 1 021 tun – 4,4 %.
Výroba tavených sýrů dosáhla 4 935 tun a byla pouze o 25 tun vyšší v porovnání s prvním čtvrtletím
minulého roku (+ 0,05 %).
Výroba sýrů přírodních a tavených celkem se zvýšila o 1 045 tun (+3,7 %) na 28 979 tun tak, jak to uvádí následující tabulka.
Tab. č. 10
Výrobek
sýry přírodní
Vývoj výroby sýrů celkem
výroba v tunách
2003
2004
rozdíl
index
2004/2003
23 023
24 044
1 021
104,4
sýry tavené
4 910
4 935
25
100,5
sýry celkem
27 933
28 979
1 046
103,7
z domova – nabídky – informace / 19
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Sortimentní skladba přírodních sýrů je patrná z následujících údajů.
Tab. č. 11
Sortiment výroby přírodních sýrů
Skupina sýrů
čerstvé nezrající
měkké zrající
bílé v solném nálevu
plísňové
vybrané polotvrdé
tvrdé, extratvrdé
ostatní
výroba v tunách
2003
2004
rozdíl
tuny
1 828
821
3 146
2 624
11 589
2 506
510
1 964
x
2 045
3 230
13 698
1 858
x
136
x
-1 101
606
2 109
- 648
x
index
2004/2003
107,5
x
65,0
123,1
118,2
74,1
x
Nejvyšší nárůst výroby vykázaly vybrané polotvrdé sýry Eidam, Gouda, Madeland, jejichž objem se meziročně zvýšil o 2 109 tun (+18,2 %) z 11 589 tun na 13 698 tun.
Velmi významný nárůst vykázaly plísňové sýry o 606 tun (+23,1 %) na 2 109 tun.
Nevyplněné údaje o výrobě měkkých zrajících sýrů a sýrů ostatních (z důvodů ochrany individuálních
dat) se od údajů za předchozí rok 2003 významněji neliší. Vzhledem k tomu, že jejich součet za 1. čtvrtletí letošního roku činí 1 249 tun v porovnání s 1 331 tunami vyrobenými v předcházejícím roce.
Celkové zásoby přírodních sýrů se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšily z 2 556 tun na 3 019 tun.
Prodej přírodních sýrů se na vnitřním trhu v rámci čtvrtletí meziročně zvýšil o 181 tun (+1 %) z 18 499
tun na 18 681 tun.
V průběhu 1. čtvrtletí se v rámci CN 0406 zahrnující tvarohy a sýry zvýšil dovoz o 1 055 tun (+22 %) ze
4 781 tun na 5 836 tun. Současně se zvýšil vývoz o 651 tun (+17 %) z 3 835 tun na 4 486 tun.
VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA
Tab. č. 12
Výrobek
počáteční zásoba k 1. 1.
z toho SOM
SMT
Výroba celkem
z toho SOM
SMT
Vývoz celkem
z toho SOM
SMT
Konečná zásoba k 31. 3.
z toho SOM
SMT
Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV)
výroba v tunách
rozdíl
tuny
2003
2004
9 370
8 176
1 194
15 326
10 388
4 938
14 565
10 455
4 110
10 101
7 898
2 203
7 307
6 002
1 305
13 058
8 416
4 642
13 957
10 179
3 778
3 864
2 640
1 224
-2 063
-2 174
111
-2 268
-1 972
-296
-608
-276
-332
- 6237
-5 258
-979
index
2004/2003
78,0
73,4
109,3
85,2
81,0
94,0
95,8
97,4
91,9
38,2
33,4
55,6
Mimořádně vysoké zásoby sušených mlék nahromaděné v průběhu roku 2002 do počátku minulého roku 2003 ve výši 9 370 tun, z toho SOM 8 176 tun, se podařilo na základě mimořádných opatření v průběhu roku postupně snížit do jeho závěru na 7 307 tun, z toho SOM na 6 002 tun.
V 1. čtvrtletí letošního roku se před vstupem ČR do EU zásoby sušených mlék dále snížily na 3 864
tun, z toho SOM na 2 640 tun.
Na redukci zásob se podílela i snížená výroba sušených mlék, která poklesla u SOM o 1 972 tun (-19 %)
z 10 388 tun na 8 416 tun a u SMT o 296 tun (- 6 %) z 4 938 tun na 4 642 tun.
Tab. č. 13
(1. čtvrtletí)
Zahraniční obchod ČR s mlékárenskými výrobky v tis. Kč
Ukazatel/rok
vývoz mléka a výrobků
dovoz mléka a výrobků
bilance (saldo)
2003
2004
rozdíl
1 361 951
904 370
457 581
1 527 605
893 874
633 731
165 654
-10 496
176 150
index
2004/2003
112,2
98,8
138,5
Údaje celní statistiky
Celková finanční hodnota dovozu mlékárenských výrobků se v 1. čtvrtletí letošního roku nepatrně snížila z 904 370 tis. Kč na 893 874 tis. Kč – o 1,2 %.
Hodnota vývozu se v hodnoceném období meziročně zvýšila o 165 654 tis. Kč (+12,2 %) z 1 361 951
tis. Kč na 1 527 605 tis. Kč.
Celkově bylo v zahraničním obchodě mlékárenskými výrobky docíleno v průběhu letošního 1. čtvrtletí
pozitivní saldo ve výši 176 150 tis. Kč.
ZÁVĚR
V prvním čtvrtletí letošního roku nakoupily mlékárny po loňském klimaticky velmi nepříznivém roce
o 2,4 % nižší objem suroviny. Nákupní realizační cena se mírně snížila ze 7,98 Kč/l v 1. čtvrtletí loňského roku na 7,92 Kč/l v letošním roce. Realizační obchodní ceny konzumního mléka nedosahovaly úrovně výrobních nákladů. Pouze cena másla a sýra eidamské cihly 30 % t. v s. se zvýšily o 11 %.
Snížil se dovoz konzumního mléka a másla při zvýšené úrovni dovozu sýrů.
Zvýšené zásoby sušených mlék se v období před vstupem země do EU snížily na odpovídající úroveň.
Mlékárenský sektor se na nové podmínky intenzivně připravoval a je připraven je úspěšně zvládnout.
VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V 1. ČTVRTLETÍ 2004
Výrobek
jedn.
Nákup mléka
mil. l
prům. obsah tuku
%
prům. obsah bílkovin
%
prům. nák. cena mléka 1 l
Kč/l
konz. mléko celkem1
tis. l
konz. smetany vč. kysaných
tis. l
jogurty celkem
tuny
konz. tvarohy
tuny
smet. krémy
tuny
tvaroh. dezerty
tuny
máslo celkem
tuny
sýry přírodní
tuny
sýry tavené
tuny
suš. mléko celkem bez KDV
tuny
z toho – odtučněné
tuny
Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR)
výroba 2003
výroba 2004
629 886
4,03
3,41
7,98
111 771
9 210
22 076
8 649
2 696
1 276
17 075
23 023
4 910
153 26
10 388
614 641
4,083
3,42
7,92
123 991
9 073
23 673
8 312
2 773
686
16 859
24 044
4 935
13 058
8 416
index 2004/
2003
97,6
+0,053
+0,01
-0,06
110,9
98,5
107,2
96,1
102,8
53,8
98,7
104,4
100,5
85,2
81,0
M. Křivánek, ČMSM
20 / z domova
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Světový den mléka 2004
publiky – zvládli organizaci a průběh
oslav „na jedničku“. Nezastupitelný podíl na tomto úspěchu měl hlavní koordinátor celé akce pan Ladislav
Likler, který program celé oslavy také
moderoval.
Letošní oslava Světového dne mléka 2004
byla ozdobena přítomností významných
osobností v čele s ministrem zemědělství ČR
Ing. Jaroslavem Palasem a prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem. Přítomni byli i čelní představitelé AK
ČR a dalších zemědělských nevládních organizací. Téměř dvě stě účastníků, především
zástupců výrobních a obchodních mlékárenských společností, byli svědky zajímavého
programu oslav.
V rozhovorech s televizními moderátorkami Stanislavou Lekešovou a Marií Retkovou představili své výrobky zástupci mlékárenských společností ACCOM, spol. s r.o.,
Praha, A.W. spol. s r.o., Pravé Olomoucké
tvarůžky, Loštice, Berglandmilch, reg. GmbH, Pasching, IMCO, spol. s r.o., Praha,
Mlékárna Olešnice, RMD Olešnice na Moravě a PLASTCOM, a.s., provozovna Příšovice.
Na oslavách byly také vyhlášeny výsledky
dvou mlékárenských soutěží. Vítězem Soutěže
o nejlepší sýrovou etiketu roku 2003 se stala
společnost PRIBINA, spol. s r.o. za etiketu výrobku „Sýrové nugety předsmažené“. Zlatým
hřebem slavnostního odpoledne bylo vyhlášení výsledků Soutěže o mlékárenský výrobek
roku 2004. Absolutním vítězem se stal v kategorii jogurty výrobek „Cavalier třešeň“ vyrobený společností OLMA a.s., Olomouc, který získal 94,8 bodu ze 100 možných. Celkový
přehled o výsledcích této významné mlékárenské soutěže je uveden v tabulce na str. 21.
Mediálními partnery letošních oslav Světového dne mléka byl Český rozhlas 2, časopisy
Zboží a prodej a Zemědělec a také náš list Potravinářský zpravodaj.
Ladislav Likler, hlavní koordinátor akce Světový
den mléka 2004.
Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas při
slavnostním projevu.
Praha (fk) – již tradičně se oslavuje „Světový den mléka“ v posledním
květnovém úterý roku. Letos připadl
tento den na 25. květen a oslavy tohoto potravinářského svátku se konaly
v hotelu Parkhotel v Praze 7. Pořadatelé – Ministerstvo zemědělství České
republiky, Českomoravský svaz mlékárenský a Zemědělský svaz České re-
Potravinářský
zpravodaj
M E DIÁLN Í PARTN E R
I závěrečné neformální posezení účastníků oslav na terase hotelu bylo i přes poměrné chladné počasí plně obsazené a příjemně podbarvené evergreeny skupiny RANGERS. Oslavy Světového dne mléka se stávají tradičními a získávají stále větší společenskou, odbornou i nezbytnou lobbyistickou
prestiž. Českým mlékařům tak mohou ostatní potravináři trochu závidět, anebo je třeba
následovat.
Pohled za stůl pořadatelů, zleva Ing. Jiří Gavenda a Michal Němec – vedoucí představitelé ČMSM, Edita
Drápalová, vedoucí protokolu ministra a Ing. František Sládek, vrchní ředitel Mze ČR.
Pohled do sálu. V popředí MVDr. Jana Novotná, ředitelka společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí,
spol. s r.o..
Ing. Jaroslav Kovář z A.W. spol. s r.o. Loštice při rozhovoru s Marií Retkovou.
Vítězové soutěže o nejlepší sýrovou etiketu 2003: zleva MVDr. Václav Žatečka, Pribina spol. s r.o. –
1. místo, Ing. Břetislav Trousil, Pardubice – 2. místo, Ing. Jiří Toman, ředitel závodu Madeta Prachatice –
3. místo.
z domova / 21
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Mlékárenský výrobek roku 2004
Bodové
hodnocení
Pořadí
Olma a.s., Olomouc
Olma a.s., Olomouc
Mlékárna Valašské Meziříčí s.r.o.
94.8
92.9
90.2
1
2
3
Povltavské mlékárny a.s., Sedlčany
Jaroměřická mlékárna a.s.
Jaroměřická mlékárna a.s.
92.2
89.1
84.7
1
2
3
Pribina s.r.o., Přibyslav
Tavírna sýrů Nymburk s.r.o.
Tavírna sýrů Nymburk s.r.o.
85.2
80.7
80.3
1
2
3
Mlékárna Olešnice
NET Plasy s.r.o., Bystřice pod Host.
Mlékárna Olešnice
84.6
84.6
84.3
1
1
3
Bohušovická mlékárna a.s.
Bohušovická mlékárna a.s.
Bohušovická mlékárna a.s.
92.9
90.9
90.4
1
2
3
Výrobek
Přihlašovatel
JOGURTY A ZAKYSANÉ VÝROBKY:
Cavalier třešeň
Cavalier malina
Zdravé osvěžení - pomeranč + karotka
SÝRY PŘÍRODNÍ:
Tartare Snack
Zámecký sýr 45% bloček
Zámecký sýr 45% plátky
SÝRY TAVENÉ:
Král sýrů Créme
Krkonošský tavený uzený sýr se šunkou
Krkonošský tavený uzený sýr 30 % t.v s.
TVAROHY A TVAROHOVÉ VÝROBKY:
Olešnický tvaroh jemný
Fiesta Asie
Olešnický tvaroh měkký
SPECIALITY:
Mr. Sauce smetanová omáčka UHT tomatová Pikant
Mr. Sauce smetanová omáčka UHT sýrová
Mr. Sauce smetanová omáčka UHT houbová
O mlékárenských výrobcích roku 2004 s Ladislavem Liklerem
Co bylo pro Tebe impulzem ke vzniku akce Mlékárenský výrobek roku?
Hledal jsem nějaký způsob, jak mediálně zvýraznit Světové dny mléka, které se téměř vždy povedly, bylo na nich hodně zajímavého, ale ne tak,
aby to vzdudilo větší zájem novinářů. Hodnocení
výrobků samozřejmě není žádná novinka, mám
to i z vlastní zkušenosti. Byl jsem na pařížském
Salon de framage členem komise pro hodnocení
sýra Brie de Meaux a komise navrhla nejlepšímu
sýru medaili, která byla pak přenesena na etiketu
a výrobce si ji velmi cenil.
U nás by asi komise na jeden sýr nebyla možná ....
To samozřejmě ne, ale hodnocení nových
mléčných výrobků by mohlo být oceněním aktivních společností a impulsem pro ostatní k zavádění nových výrobků. Návrh podpořil mlékárenský
svaz a tehdejší samostatné oddělení pro mléko
Ministerstva zemědělství. Zpracovaly se podmínky, které byly rozeslány všem výrobcům.
Byl problém zorganizovat první ročník?
Díky tomu, že se k této akci přijil Ústav technologie mléka a tuků a Ing. Ladislav Čurda se
stal odborným garantem hodnocení proběhl
první ročník hladce. Do komise se podařilo získat, naše významné nezávislé odborníky z oboru
i z marketingu.
Nechal se první ročník považovat za úspěšný?
Podle počtu přihlášených výrobků do druhého ročníku rozhodně ano. Počet přihlášených vý-
umístily na prvních třech místech mohou nést
na obalu označení (logo) ve tvaru kapky mléka s označením pořadí. Výrobek, vyhodnocený
v roce 2004 může nést toto označení do konce
roku 2005.
robků a společností vzrostl o plnou třetinu. To je
samozřejmě potěšující, ale na druhé straně hodnotit 52 výrobků je na hranici zvládnutelnosti
dvou paralelních komisí. Hodnocení probíhalo
celý den a tak bude nutné v případě stejného nebo vyššího počtu výrobků situaci řešit.
Jaké změny přinesl druhý ročník Mlékárenského výrobku roku ze strany organizátora?
Především jsme pracovali na image akce. Bylo
vytvořeno logo akce, které budeme v budoucnu
používat na veškeré korespondenci a informacích
Absolutním vítězem soutěže o „Mlékárenský výrobek roku 2004“ se stal v kategorii jogurty výrobek „Cavalier
třešeň“ vyrobený společností OLMA a.s., Olomouc. Z rukou ministra zemědělství ČR Ing. Jaroslava Palase
přebírá ocenění generální ředitel OLMA a.s., Olomouc Ing. Jiří Gavenda.
o akci. Pro CD s výsledky zpracoval Ing. Ladislav
Čurda přehled charakteristik všech 52 přihlášených výrobků včetně jejich zobrazení. Nosič obdrží všechny přihlášené společnosti, členové hodnotitelské komise, media a obchodní řetězce. Na
CD je uvedeno pouze pořadí prvních tří výrobků
v každé kategorii, kompletní výsledky obdrží pouze zúčastněné firmy.
Jak se ale dozví spotřebitel, že výrobek byl hodnocen jako výrobek roku?
Na to jsme mysleli také. Výrobky, které se
Jaké změny můžeme očekávat v ročníku Mlékárenský výrobek roku 2005?
Budeme muset trochu zpřesnit podmínky, ale
změny nebudou nijak zásadní, aby byla zachována srovnatelnost dosavadních ročníků. Uvažujeme o tom, že při hodnocení bychom utvořili ještě
jednu komisi, složenou ze zástupců obchodních
řetězců a odborných novinářů, aby se s přihlášenými výsledky mohli důkladně seznámit. Prostě
budeme dělat všechno pro to, aby Mlékárenské
výrobky roku přispěly ke zvýšení prodeje českých
mlékárenských výrobků.
(red)
Zleva: Miroslava Splídková, obch. ředitelka ACCOM s.r.o., Antonín Kyjovský, ředitel. spol. NET Plasy
Mlékárna Bystřice pod Hostýnem, Zdeněk Pospíšil, ředitel mlékárny Olešnice RMD, MVDr. Václav Žatečka, jednatel spol. Pribina Přibyslav, Milan Žák, ředitel spol. Povltavské mlékárny a Ing. Jiří Gavenda,
gen. ředitel a.s. Olma při přebírání diplomů „Mlékárenský výrobek roku 2004“.
Fota: redakce
22 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Konference „Perspektivy potravinářského průmyslu
po vstupu do Evropské unie“
D O C . I N G . J A N H R A B Ě , P h . D . , Ú S TAV P O T R AV I N Á Ř S K É H O I N Ž E N Ý R S T V Í A C H E M I E , U N I V E R Z I TA T O M Á Š E B AT I V E Z L Í N Ě
Doc. Ing. Jan Hrabě, Ph.D., odborný garant konference při zahajovacím projevu.
Dnem 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské Unie. Pro
potravinářský průmysl se jedná o významnou událost, která ovlivní bezprostředně jeho budoucnost a perspektivy. Z těchto důvodů uspořádal
Ústav potravinářského inženýrství
a chemie spolu s Ústavem managementu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně konferenci na téma „Perspektivy
potravinářského průmyslu po vstupu
do EU“. Konference se konala dne 20.
května 2004 pod záštitou rektora UTB
ve Zlíně prof. Petra Sáhy a Potravinářské komory ČR. Mediálními partnery
konference byly periodika Potravinářský zpravodaj a „Konkurz a konjuktura“. Účastníky konference byli rovněž
zástupci odborných časopisů „Zemědělec“ a “Kvalita potravin“.
Konference si kladla za cíl:
– zhodnotit současný stav, dále perspektivy potravinářského průmyslu v nadcházejícím období po vstupu do EU,
– seznámit účastníky konference a
širší odbornou veřejnost s novými
pohledy a požadavky potravinové legislativy, dotační politikou, problematikou bezpečnosti potravin, ekologickým zemědělstvím, novinkami
v celním řízení a certifikací systémů
pro zabezpečení jakosti a zdravotní
nezávadnosti potravin a surovin.
Pro dosažení deklarovaného záměru a cílů konference byli pozváni zástupci Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva zemědělství
ČR, celních, certifikačních orgánů aj.
Účastníky konference uvítal rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně prof. Petr Sáha. Informoval o skutečnosti, že od nového školního roku
2003/2004 bylo na UTB ve Zlíně zahájeno studium v programu Chemie
a technologie potravin na Ústavu po-
travinářského inženýrství a chemie.
Na jeho vystoupení navázal ředitel výše zmíněného ústavu prof. Ignác Hoza, s informacemi o zaměření ústavu
a možnostmi studia v akreditovaných
studijních oborech Technologie, hygiena a ekonomika výroby potravin
a Technologie a ekonomika výroby tuků, detergentů a kosmetiky.
Dopolední blok odborných přednášek zahájil viceprezident Potravinářské
komory ČR doc. Ladislav Steinhauser,
který ve svém referátu seznámil přítomné se současným stavem a perspektivami ve svém profesním oboru masném průmyslu. Vyjádřil přesvědčení, že potravinářský průmysl jako celek
byl dostatečně připraven na vstup do
EU a je konkurenceschopný. Nevyloučil však, že v následujícím období může dojít k ukončení činnosti některých
zpracovatelských podniků. Současný
stav výrobních provozů masného průmyslu garantuje výrobu zdravotně nezávadných potravin. Doporučil dále
zintenzívnit marketingovou podporu
prodeje národních a krajových specialit na jednotném trhu EU (například
Marketingovou agenturou při Státní
zemědělském a intervenčním fondu).
Zdůraznil, že pro udržení současné
výše produkce je nutná podpora domácích výrobků ze strany spotřebitelů
v České republice. Další možnosti zvýšit konkurenceschopnost našich zpracovatelských provozů vidí ve vytváření
větších ekonomicky silnějších celků.
O ekonomických perspektivách
a možnostech potravinářského průmyslu hovořil ředitel odboru obchodní politiky a zemědělství na Ministerstvu zahraničních věcí ČR ing. Petr
Blížkovský. V jeho vystoupení zaznělo,
že i když umíme vyrobit kvalitní potraviny, nejsou tyto až na pár výjimek (pivo, Znojemské okurky, Pražská šunka)
mezi spotřebiteli EU dostatečně známy. Souvisí to jednak s malou propa-
gací a obecně nízkou úrovní marketingu. Kladl rovněž důraz na zvýšení exportu výrobků se zvýšenou přidanou
hodnotou. Jako příklad uvedl úspěšný
cílený marketing u francouzského vína
Beaujolais.
Vedoucí odboru potravinářské výroby na Ministerstvu zemědělství ČR
ing. Eva Přibylová ve své přednášce seznámila účastníky s přehledem potravinové legislativy, nejnovějších změn a doplňků. Jako citlivý problém uvedla oblast
značení potravin, který bude postupně
řešen jednak legislativně v návaznosti
dle požadavků EU a technických možností výrobců. Dále podala přehled dotačních titulů, podmínky a možnosti jejich čerpání. Velké možnosti pro zemědělství, potravinářství i pro lesní a vodní
hospodářství skýtají dva programy, a to
Operační program Zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova, jejichž
hlavním cílem je podpora multifunkčního zemědělství včetně zpracování zemědělských produktů a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova.
Ing. Tomáš Zídek z Výzkumného
ústavu zemědělské ekonomiky zdůraznil výrobu bezpečených potravin a seznámil účastníky s hlavními legislativní dokumenty a vyhlášky EU týkající
se této oblasti. Zajímavá a velmi aktuální byla zejména část jeho přednášky
týkající se výroby ekologických potravin, jejichž výrobu považuje v našich
podmínkách za perspektivní zejména z pohledu odbytu (exportu). Informoval o stávající legislativě, podmínkách, značení a požadavcích na ekologické potraviny nejen v rámci ČR ale
i v rámci EU.
Odpolední blok přednášek zahájil prezident Agrární komory ČR
ing. Václav Hlaváček, který hovořil na
téma „Perspektivy zemědělského a potravinářského sektoru v rozšířené Evropě.“ Nastínil možnosti a problémy,
které čekají oba sektory nejen v EU,
ale i globálně v souvislosti s jednáním
Světové obchodní organizace o volném pohybu zboží a požadavcích na
zrušení ochranářských opatřeních EU.
Z jeho vystoupení vyplynulo, že státy sdružené v EU budou v budoucnu
čelit tlaku exportérů potravin například z USA a ze států třetího světa. Jako nutnou podmínku dalšího rozvoje
a konkurenceschopnosti doporučuje
větší propojenost a spolupráci agrárního a potravinářského sektoru.
V navazující části hovořil velmi podrobně o současné platné celní legislativě a vyhláškách důležitých pro oblast
celního řízení náměstek ředitele Celního ředitelství v Olomouci ing. Martin
Brázda. Podal přehled o seznamu základních právních předpisů ČR vztahující se k celní problematice po vstupu do EU, informace kde je možno
Podled do auditoria konference
hledat právní a jiné předpisy. Na konkretních příkladech informoval o průběhu celního řízení, používaných dokladech aj.
Dále následovala vystoupení zástupců organizací zabývajících se problematikou testování, certifikace systémů
jakosti a vyšetřováním potravin. Zástupce Institutu pro technickou kontrolu a certifikaci a.s., (ITC Zlín) ing. Stanislav Mužík seznámil účastníky se
systémy ověřování jakosti a zdravotní
nezávadnosti potravin a surovin, certifikací systémového zabezpečení správné technologické praxe. Společnost
provádí komplexní služby zaměřené
na systém hodnocení bezpečnosti potravin, obalových prostředků a dalších
výrobků přicházejících do kontaktu
s potravinami, pokrmy a pitnou vodou,
včetně certifikace systému HACCP,
rovněž tak certifikaci výrobců podle
ISO norem řady 9000 a 14 000.
S činností a nabídkou služeb Laboratoře pro vyšetřování potravin MVDr. Jan
Šotola a akreditovaného certifikačního
orgánu KS CERT s.r.o. Kroměříž seznámil MVDr. Ladislav Šiška. Uvedl, že vlivem stále náročnějších požadavků trhu
na straně jedné a potřeby maximální garance bezpečnosti produktu na straně
druhé je již standardní součástí nástrojů potřebných v rámci řízení a úspěšné
existence potravinářské firmy důvěryhodné, transparentní a systematické řízení a zabezpečení jakosti a bezpečnosti produktu. Významným nástrojem řízení je v současné době nejen zavedení
systému managementu jakosti podle norem řady ISO 9000 a systému HACCP,
ale především jejich úspěšná certifikace
akreditovaným certifikačním orgánem.
Zcela nezbytnou součástí procesů ověřování je pak laboratorní kontrola prováděná laboratoří pracující ve shodě s požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025
resp. akreditovanou příslušným akreditačním orgánem podle této normy.
fota: redakce
Odpolední blok byl ukončen přednáškou doc. Lubomíra Odehnala, rektora Vysoké školy Karla Engliše v Brně, na téma „Volný pohyb zboží na
jednotném trhu EU se zaměřením na
potravinářské komodity.“ Zdůraznil
některé faktory, které umožňují volný pohyb potravinářského zboží, ale
i vytvářené bariéry, které volnému pohybu zboží brání nebo jej z různých
důvodů omezují. Zdůraznil opodstatněnost výše výdajů EU na společnou
zemědělskou politiku z pohledu jednotného trhu.
Posouzení do jaké míry byl splněn cíl
konference, je na samotných účastnících. Jsem přesvědčen, že pro účastníky byly přednášky zajímavé, měly praktický význam zejména z pohledu závěrů
jednotlivých přednášejících. Vstupem
do EU byl realizován první krok, ty další budou náročnější zejména z pohledu
udržení konkurenceschopnosti našich
potravin na téměř půlmiliardovém trhu
EU a tím i zachování příp. rozšíření objemu produkce potravin a surovin. K tomu je především nutné zajistit vyšší úroveň inovace výrobků a marketingu zejména vzhledem k zahraničí a následně
vyšší export potravin do států EU a dalších oblastí.
Na závěr bych poděkoval všem přednášejícím za jejich účast, kvalitní referáty, které přispěly ke zdaru konference
a vyslovil přání, aby na další akce tohoto
druhu byly ve větší míře zastoupeni výrobci potravin a využili tak přímé možnosti kontaktů a informací od vrcholných odborníků v této oblasti.
V neposlední řadě patří dík rovněž
sponzorům akce, kterými byli MEDI
– AP spol. s.r.o. Zlín, ITC a.s. Zlín, KS
CERT s.r.o. Kroměříž, akreditovaná laboratoř pro vyšetřování potravin MVDr. Jan Šotola Kroměříž, Vysoká škola
Karla Engliše v Brně a Lagris a.s., člen
skupiny Podravka.
Škrobárny Pelhřimov, a.s.,
vyrábí a dodávají
zejména pro potravinářský, papírenský
a textilní průmysl
Město Pelhřimov, nazývané „Brána vysočiny“ nebo „Město kuriozit a rekordů“, je známé i jako
centrum pěstování brambor a výroby škrobu. Škrobárenská a lihovarská tradice je v Pelhřimově a okolí více než stoletá. V současnosti je Pelhřimov sídlem Škrobáren Pelhřimov, a.s., firmy s nejrozsáhlejším škrobárenským výrobním a obchodním sortimentem v České republice.
 bramborový a pšeničný škrob
 pšeničnou vlákninu
 pšeničnou bílkovinu – lepek
 škrobový sirup
 modifikované škroby
 výrobky vhodné jako voduvazné a emulgační látky
 sušenou bramborovou kaši
 surový kvasný líh
Bližší informace získáte na našich webových stránkách: www.skrobarny.cz
Škrobárny Pelhřimov, a.s.,
Křemešnická 818, 393 21 Pelhřimov, telefon: 565 323 394, fax: 565 324 811, 565 322 724, e-mail: [email protected]
Zastoupení pro Slovensko: Amyl Coop, s.r.o., Skladová 3, 917 01 Trnava, Slovenská republika, tel. + fax: +421 335 545 254
ze zahraničí / 23
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Výstava
04
byla přehlídkou všeho v oboru nového!
Na úvod několik faktů. Veletrhu IFFA/IFFA Delicat se zúčastnilo 852 vystavovatelů ze 43 zemí,
z České republiky – Fin-Form Pardubice, Cutisin Jilemnice, Mauting Valtice, Strojírna Pálava.
Veletrh navštívilo 57 538 odborných návštěvníků (v r. 2001 – 53 873) tedy nárůst o 7% ze 100 zemí. Nejvíce návštěvníků bylo ze Španělska – 1 208, Ruska – 1067, Itálie – 1108, Nizozemska 1 062,
Dánska – 934. Z mimoevropských států – Japonsko – 489, USA – 420, Austrálie – 387, Brazílie – 239,
Izrael – 224.
Z České republiky přijelo navštívit veletrh 631 odborných návštěvníků, ze Slovenské republiky
216.
Interval tří roků, které od sebe dělí jednotlivé ročníky výstavy, se při pohledu na výsledky, které zaznamenává,
jeví jako optimální. To platí jak o možnostech, které k dalším krokům vpřed
umožňuje technický a technologický
vývoj v oboru probíhající, dále však
i schopnost masného průmyslu nové
technologie a jim odpovídající zařízení resorbovat.
Pokrok v nabízené technice byl nejpatrnější, pokud máme na mysli řídicí
a programovací jednotky, v provedení
displejových a zobrazovacích panelů,
kde se v tomto roce výrazně prosazovala provedení „touch“, „tutch“ nebo,
jak to vyjadřují Němci „fingergefühl“,
vyjádřeno česky – jedná se o obrazovky s povrchovou citlivostí na kontakt
s prstem obsluhy. Tímto způsobem si
obsluha vlastně potřebné panely a varianty sama na obrazovce vytváří podle vlastní úvahy.
Mělnicí technika jako obvykle poutala na sebe velkou pozornost odborníků. V oblasti řezaček masa se objevila
velkokapacitní zařízení, která jsou nově vybavena nikoli pouze předmíchávacími rameny, ale objevila se i přitlačovací ramena v prostoru násypek.
Podobně jako je tomu v případě i jiných zařízení, jsou jednotlivé přídavné a kompletující prvky připevňovány, pokud to charakter jejich funkce
umožňuje, co možno nejjednoduššími
– bajonetovými rychloúchyty. Nepřekvapuje to, že rozebírání řezaček pro
účely čištění, je usnadňováno na maximální možnou míru – sníženou hmotností stavebních dílů i montážními pomůckami.
Bylo by ovšem omylem domnívat
se, že zařízení, která popisujeme, jsou
určena pouze pro ty velkoprůmyslové
podmínky. Nápadné to bylo právě jak
u řezaček, kde se v naprosto jednoduchém (ovšem dokonalém!) provedení
vyskytovaly řezačky k vybavení prodejen, ale vedle nich také řezačky, které
charakterizuje pojmenování – řemeslné – a znovu, v technicky vynikajícím
provedení.
Rovněž kutry měly mezi sebou své
„liliputy“ a jako příklad uvádím dokonalé strojky, jak je vystavovala firma CUTTEX, s objemem mísy v rozsahu od 10 do 45 l. Jejich určení pro
malé prodejny, kuchyně podnikových
stravování menší řemeslné podniky
je zřejmé.
Lákavou podívanou však byly kutry větších objemových skupin – od
zhruba vyjádřeno, 90 do 500 l objemu mísy. Zde je třeba podotknout, že
na nich bylo nově řešeno takřka všechno. Ovládací panely jsou nabízeny variantně s umístěním na těle stroje nebo jsou vyvedeny rameny mimo kutr.
Stroje menších kapacit nejsou vybaveny standardně maximální počítačovou technikou, i když na požadavek,
jak zástupci firem uvádějí, dodávají
zákazníkovi kutry, které jsou prakticky zmenšeninami těch nejvýkonnějších, alespoň pokud se týká PC a ovládacích panelů.
Vedle tvarů povrchových, kterými
se kutry, jak je to zřejmé, zcela přizpůsobily trendům požadovaným s ohledem na snadnou sanitaci jejich povrchu a současně také prostoru pod nimi, jak napovídalo umístění strojů na
nízkých stavitelných nohou, se projevily i změny konstrukční. Podle vysta-
vovaných typů nožů se zdá, že se vedou diskuse o účelnosti a potřebě nožů s perforacemi těla. Nebyly tolik
vidět. Objevily se nové tvary přepážek
řezných komor u kutrů a rovněž v případě poklopů u vakuových kutrů byly
viděny snahy o optimalizaci prostoru,
kde je dílo evakuováno. Jak se zdá, přestávají být problémem složitosti s vyvažováním nožů při jejich usazování do
hlav. Firmy mají v tomto směru řadu
původních a originálních pomůcek,
které tento postup velmi usnadňují.
Narážečky se dnes představují nikoli pouze jako zařízení k dokonalému
naplnění díla do střev, ale díky svým
početným dalším funkcím, ať již plynoucím z možností daných strojem
samým nebo z funkcí přídavných zařízení se stávají pravou součástí technologického procesu. Dokonalá zařízení
demonstrovala ve své expozici německá firma VEMAG, i když tentokrát bylo její zaměření orientováno velkou
měrou na výrobu hotových nebo předchystaných výrobků, které dnes nesou
pojmenování convenience (výrobky
snadné kuchyňské přípravy). Základem těchto technik jsou extruzní a koextruzní technologie, na něž potom
v praxi navazují jednoduchá i velmi
složitá zařízení pro tepelné opracová-
ní. Příspěvkem do diskuse o vhodnosti
čerpadel lamelových a šroubovicových
může být hledisko požadované síly,
kde jsou přece jen šroubovice ty více
disponované silou.
Mezi narážečkami u firmy VEMAG
se jako exponát ocitlo rovněž „dělo“ s volným narážecím výkonem do
25 000 kg/hod. (verze HS).
Věnujeme–li se dále fázi narážení,
potom nelze vynechat firmu HANDTMANN, FREY, REX, které se výkonově více blíží možnostem našich středních–větších závodů. Objevila se nová,
fyziologická řešení ovládacích panelů
a nejjednodušší provedení pro řemeslné stroje měla tlačítkové systémy. Jinak ovšem – zobrazování funkcí, jejich
průběhu, oznamování (a zaznamenávání chyb a poruch, které právě nastaly), grafická provedení, obrazovky typu „touch“ a nová řešení věncových
čerpadel atd. byla ozdobou expozice
těchto strojů. U věncových čerpadel
firmy předváděly dokonalou dvoufázovou evakuaci vzduchu z díla.
Velkým množstvím zúčastněných
výrobců byl zastoupen sektor udicích
zařízení, kde bylo možno nalézt udírny všech světově a rovněž u nás zná-
mých firem, jakými jsou např. FESSMANN, MAURER, AUTOTERM,
DOLESCHAL, BASTRA a další, ale
vedle nich i firem, které se profilují
pouze na trhu německém nebo prostě o trh u nás nejeví (obyčejně z kapacitních důvodů) zájem, jako je tomu třeba v případě firem KERRES
nebo STEIN.
Pozornost odborných návštěvníků
podobných výstav vždy budí v posledních letech udírny založené na principu použití kapalných kouřů. Úspěšnými zastánci této technologie byla od
samého počátku na českém trhu vždy
firma BASTRA a její odborný vývojový zájem o tento technologický směr
trvá a dále posiluje. Ve hře již nejsou
pouze hlediska ochrany zdraví spotřebitele před kancerogenními látkami,
to je jistě hledisko primární. Přistupují však i hlediska dalšího zdokonalení
technologických vlastností kapalných
udicích preparátů: možnost volby optimálního aroma, barvy výrobku, typu
chutě a vůně výrobku, neobvyklé nebo
výraznější senzorické vlastnosti masných výrobků apod.
Přesto překvapilo, že firma BASTRA přivezla do Frankfurtu rovněž přehlídku udíren pracujících na principu
„tradičního“ vyvíjení kouře, tedy s použitím pilin, a to hned ve dvou úpra-
vách technologie uzení. Jedná se tak
o návrat ke klasickému doutnavému
kouři, pochopitelně na zásadně vyšší
úrovni technického provedení a s vyšší technologií řízení a programování
s pomocí nového mikroprocesorového
řízení TS 800.
Fascinující byl pohled na průmyslové nářezové stroje, které dnes již svými výkony okolo 800–1000 plátků/
min. předurčují velkoprůmyslové využití těchto zařízení. U firmy WEBER
se šlágrem stalo zařízení SLICER 602
s řadou novinek v přísunu a fixování
tyčí, vážení a korekce hmotnosti plátků za provozu, finálního vážení i etiketování hotových balíčků. Výkon – podle typového čísla, v tomto případě 600
plátků / min.
Hovoříme–li o convenience, pak byla v prostorách frankfurtského Výstaviště nepřehlédnutelná holandská firma CFS (CONVENIENCE FOOD
SYSTEMS), která se postupně stává
jednou z technologicky velmi rozlehlých firem v Evropě a ve světě vůbec.
Její zařízení technologicky přebírají
surovinu po jatečním opracování, bourání a dělení. K tomu vyžadují i klasic-
ké stroje typu řezaček a kutrů apod.,
a proto nepřekvapilo, že rodící se „mega–obr“ již zakoupil např. firmu KRÄMER–GREBE, podobně jako se to
stalo již dříve v případě ALFA–LAVAL, TETRA LAVAL apod. Dnes firma CFS disponuje vlastními mělnicími zařízeními a kutry, kontinuálními
i diskontinuálními míchačkami a masírovacími a tenderizačními zařízeními, souborem zařízení pro kompletní
nedestruktivní standardizaci suroviny a technologie ústí do zařízení tvarovacích, formovacích, obalovacích
a panýrovacích, průběžnými stroji pro
tepelné opracování v tekutých mediích, balicími zařízeními apod.
Naproti tomu firma doposud nemá
k dispozici vlastní udírenská zařízení
a narážečky. Ta dosud nebyla „koacervována“ do výrobního programu.
V halách 4 a 6, ale i dalších na Výstavišti, vládly výraznou měrou firmy,
které se na finalizaci masa směrem
ke konzumentovi podílejí, lépe vyjádřeno, masnou surovinu přebírají a dotvářejí do nejlákavějších podob, vůči
nimž nemohl zůstat návštěvník lhostejný. Prim zde vedle dalších sehrávaly
firmy zpracovávající koření, které dnes
svoji aktivitu zaměřují do značné míry
směrem k produkci toho, co nazýváme
hotovými pokrmy. Pojmy, jakými jsou
firmy RAPS, WIBERG, LAY, HELLA
a mnohé další, přesvědčují o pravdivosti německého výrazu: inu – „masné lahůdky“, čímž je myšleno i prvotřídně, kvalitně a chutně upravené a na
stůl připravené maso spolu s přílohami. Opravdu – s přílohami! I ty jsou
součástí tabule a talíře!
Celkový dojem z návštěvy výstavy
IFFA 04 ve Frankfurtu nad Mohanem,
v Německu, poskytl obrázek ozdravujícího se oboru lidské činnosti a je to
pochopitelné neboť – jíst se musí. Zdá
se, že jsou překonána nešťastná období „masných kraválů a skandálů“, kterými závěr minulého století a tisíciletí tak nešťastně poznamenal případ
BSE a chce se věřit, že lidstvo vstoupilo v oblasti stravování výrobky z masa
do „osvícené“ doby (Jez proto, že máš
hlad a chuť, nejez pouze z dlouhé chvíle, jez proto, abys žil, nikoli opačně, zařaď maso ve své výživě na místo, které mu přináleží – ne nadměrně, nikoli málo, ono se ti odmění vyrovnanou
výživou a zdravím atd.). To jsou myšlenky, kterými se bude pravděpodobně ubírat myšlení člověka–konzumenta v tomto tisíciletí. Mělo by.
A letošní ročník výstavy IFFA k tomu přispěl svojí částí.
Příští veletrh se bude konat v květnu
2007.
Petr Gayer
Na dovolenou máme našetřeno dvacet tisíc. To je
buďto týden v Chorvatsku, nebo sedmsetdvacetpět
vepřovejch řízků.
(sch)
24 / ze zahraničí
Telička dokazuje, že mlčeti
nemusí být vždy zlato
BRUSEL (dra) -- Český komisař Pavel Telička cíleným verbálním výpadem na zasedání Evropské komise odzbrojil veterána komisaře Bolkesteina,
prosadil svou a ozdobil se vavřínem prvního bodujícího nového komisaře.
Usadil tak kritiky, kteří mu vyčítají, že všude vyskakuje a planě mluví. Týdeník European Voice na své „společenské“ stránce napsal, že v orgánech
Rady EU ustaly obavy z paralýzy kvůli přítomnosti dodatečných deseti zemí, jakmile Telička odešel z Výboru stálých zástupců (Coreper) do Evropské komise.
„Bývalý český velvyslanec, proslulý tím, že mluví na každé schůzi bez ohledu na téma, byl totiž jmenován do komise,“ píše jedovatě týdeník. A cituje jakýsi zdroj z Rady EU, který škodolibě podotkl, že „nyní bude už na Prodim
krotit Teličkovy projevy“. (Romano Prodi je předsedou EK).
Podle lidí v aparátu komise se však hned na druhém zasedání kolegia zelenáč vytasil s pádnou argumentací ve prospěch změny návrhu směrnice o
nečistých obchodních praktikách, která zapadá do konceptu ochrany spotřebitelů. Přes Bolkesteinův odpor prosadil vyřazení článku, podle něhož se obchodníci při poskytování zboží a služeb přes hranice musejí řídit výlučně právem svého domovského státu.
„Při nepřítomnosti komisaře Davida Byrna (s nímž je Telička na půl roku „spárován“) ho plně zastoupil, dobře postupoval a nakonec získal podporu předsedy Prodiho a většiny komisařů,“ vylíčil klání jeden ze zasvěcených úředníků.
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Spotřebitel a geneticky modifikované potraviny
sy, které jsou poměrně silně proti tomuto kroku. Rád bych se tedy
k těto otázce stručně vyjádřil.
Brusel – V kolegiu komisařů
jsme si společně položili otázku
zda schválit dovoz geneticky modifikované sladké kukuřice do Evropské unie, či nikoliv. Zaznamenal
jsem v této souvislosti některé hla-
Výrobci: Většina krmiv v EU obsahuje
geneticky upravené organismy
LONDÝN (dra) – Naprostá většina krmiva pro hospodářská zvířata v Evropě již obsahuje geneticky modifikované organismy (GMO),
nebo se tak alespoň označuje. Producenti krmiv v Evropě nemají příliš na výběr, protože dodávky sójového šrotu bez GMO rychle docházejí, řekli výrobci.
Výrobci krmiv jsou proto nuceni
označovat téměř všechny své produkty nálepkou „obsahuje GMO“. Pravidla EU o označování a sledování potravin a krmiv s příměsí GMO vstoupila v platnost v půli dubna.
Veškeré zboží, v němž lze vysledovat více než 0,9 procenta GMO,
musí nést nálepku „výrobek obsahuje GMO“. Označení naproti tomu ne-
musejí mít produkty jako maso, mléko a vejce, jež pocházejí ze zvířat krmených produkty s GMO. Ukazuje
se tak, že většinu živočišné produkce EU vyrábí s pomocí GMO, aniž
se o tom spotřebitelé přímo dozvídají. EU většinu sójového šrotu dováží z amerického kontinentu, kde
má geneticky modifikovaná sója velký úspěch. Až dosud byla pro Evropu
zdrojem sóji bez GMO Brazílie, i zde
však biotechnologické plodiny získávají převahu.
„Sójový šrot potřebujeme jako bílkovinnou složku (do krmiv pro zvířata), pokud však pochází od hlavních
vývozců, bude to prostě téměř určitě
s GMO. Musíme proto všechno označovat jako GMO, abychom se chránili,“ uvedl jeden německý výrobce kr-
miv. Neoznačení produktu s GMO
může mít pro výrobce závažné následky.
V USA pochází z geneticky upravených odrůd téměř 80 procent produkce sóji. Podobná situace je v Argentině
a využití GMO u sóji roste každý rok
i v Brazílii. Navíc se při přepravě může organická sója smíchat s geneticky
upravenou, takže označování všeho
sójového krmiva je pro výrobce nejbezpečnější možností.
Ve Francii kupříkladu musí být
označeno jako obsahující GMO asi
90 procent všeho zvířecího krmiva.
„Je jen málo krmiv, které neobsahují GMO,“ řekl prezident francouzského sdružení výrobců krmiv. Dodal, že
zdejší producenti tuto situaci předpokládali a označují své produkty již celé
poslední dva roky.
Evropští spotřebitelé chovají ke geneticky upraveným plodinám značnou
nedůvěru a EU jen pomalu ruší faktické embargo na povolování biotechnologicky vyvinutých plodin. Obavy
z dopadů na lidské zdraví zde přetrvávají i přesto, že je vyvrátilo již přes
80 výzkumných studií, které EU financovala.
Podle řady vědců i činitelů EU mohou být plodiny s GMO dokonce zdravější a šetrnější vůči životnímu prostředí než tradičně produkované plodiny.
Některé jejich druhy totiž nevyžadují
tolik ochrany chemií.
Zatímco ve světě se dnes GMO masově pěstují a používají, v EU vyvolávají podle průzkumů podezření u 70
procent spotřebitelů. Na Evropu se
proto nyní zaměřují kampaně ekologických organizací jako Greenpeace,
které bojují proti GMO.
Oč vlastně jde? Jde o to, aby mohla být do EU dovážena ke konzumaci sladká kukuřice (řady Bt 11), která
je produktem geneticky modifikované
rostliny. Genetická úprava v daném
případě spočívá v tom, že je rostlina
obohacena o bakterii produkující bílkoviny, jež ničí škůdce a hmyz, což ve
svém důsledku přispívá ke snížení používání chemických pesticidů.
Je přirozené, že řada lidí má z využívání vědeckých technologií především v potravinářském sektoru obavy.
Na emocích však nelze stavět. Co je
zásadní, je dopad na zdraví spotřebitele. V tomto případě, stejně tak jako
ve všech ostatních případech, kdy je
na vnitřní trh uvolněna obdobná potravina, byl dopad na zdraví pomocí
nejmodernějších technologií opakovaně vyhodnocován. A drtivá většina
vědeckých výzkumů jakýkoli negativní dopad na lidské zdraví vyvrátila. Připomínám přitom, že současná unijní
legislativa v této oblasti je nejpřísnější na světě.
Geneticky modifikované potraviny
nejsou v Unii ničím novým. Konkrétně
kukuřice této řady se například v Evropě vyskytuje již od roku 1998, avšak
v podobě krmiva či jako jedna z ingrediencí kukuřičného oleje, kukuřičné mouky, cukru apod. Nové je tedy
pouze to, že bude určena přímo ke konzumaci. Kromě toho, ve Spojených státech a řadě dalších zemí je již léta konzumována.
Pokud tedy bude rozhodnutí, jak věřím, pozitivní, budeme se moci v obchodech setkávat s plechovkou sladké
kukuřice, na níž bude zřetelně vyznačeno, že jde o geneticky modifikovanou
potravinu. Rozhodnutí, zda si ji koupíte
či nikoli, záleží pouze na Vaší volbě.
Pavel Telička
EU chce zrušit zemědělské
vývozní subvence
KILLARNEY (Irsko) (dra) – Evropská unie partnerům nabídla, že zruší
štědré subvence, jimiž podporuje vývoz zemědělských produktů. EU tím chce
oživit ustrnulé rozhovory v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Hlavní partneři jako USA však budou muset podporu vývozu rovněž odstranit,
oznámil na schůzce ministrů zemědělství EU v Irsku 10. května evropský obchodní komisař Pascal Lamy.
Lamy spolu s komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem zaslali 147
členům WTO dopis s podrobnostmi nabídky. Jejich návrh přišel těsně před
čtvrtečním setkáním ministrů rozvinutých zemí WTO v pařížském ústředí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Cítíme, že je možný průlom a EU je připravena udělat pro něj, co bude
moci. Na jednacím stole jsou v podstatě všechny naše exportní subvence,“ řekl komisař Fischler. Úspěch však zaručí až „vzájemné odzbrojení“ všech klíčových vývozců, tedy i USA, Austrálie nebo Kanady, dodal k tomu Lamy.
EU je v nynějším jednacím kole WTO pod rostoucím tlakem na zrušení exportních subvencí, zvláště když k tomuto kroku vyjádřil ochotu Washington.
EU vynakládá na zemědělskou politiku zhruba 43 miliard eur ročně, což představuje téměř polovinu celého jejího rozpočtu. Největší část těchto prostředků směřuje do Francie.
Lamy uvedl, že nabídka EU závisí na tom, zda partneři v čele s USA odpoví
v podobném duchu a zruší všechny formy svých podpor vývozu. EU přitom požaduje od jiných i ústupky v otázce přístupu na trhy a u domácí podpory farmářů. „Pokud se objeví přijatelná nabídka týkající se přístupu na trh a domácí podpory, budeme připraveni k posunu u exportních subvencí,“ uvedl Lamy v dopise.
EU kromě toho nabízí zvláštní zacházení s chudšími rozvojovými zeměmi a rozvojovému světu ustupuje i v takzvaných nových obchodních otázkách jako pravidla pro veřejné zakázky, investice nebo hospodářskou soutěž.
Obchodní partneři EU nabídku přivítali, někteří však označili její význam
za omezený, protože unie jen veřejně potvrdila to, co její činitelé říkali soukromě. „Je to samozřejmě dobrá zpráva, až tak velká změna to není,“ řekl obchodní diplomat jedné rozvojové země.
EU je však ochotna ujít „míli navíc“, aby dosáhla v rozhovorech rámcové
dohody do července, řekl Lamy. Tato předběžná dohoda měla být uzavřena na
ministerské konferenci v Mexiku loni v září, tato akce však zkrachovala.
Původně mělo být tzv. Katarské kolo jednání uzavřeno do konce tohoto roku, to se však již nestihne. Zabrání tomu jednak říjnový konec mandátu nynější Evropské komise a listopadové prezidentské volby v USA.
Neochota EU zrušit subvence na zemědělský vývoz byla až dosud hlavní
překážkou dosažení dohody o zemědělství v rámci Katarského kola. Zemědělství je přitom pro řadu zemí podmínkou dohod v dalších oblastech. Ekonomové předpokládají, že úspěšné dovršení kola dá nový impulz světovému ekonomickému růstu a vymaní z chudoby další desítky milionů lidí.
Geneticky upravené plodiny jsou velkým příslibem pro rozvojové země
Řím (dra) – Potravinová agentura
OSN se v polovině května jednoznačně vyslovila ve prospěch dalšího rozvoje geneticky upravených organismů
(GMO) v zemědělství. Těžit z toho by
však měl mnohem více než dosud rozvojový svět, pro který jsou biotechnologie velkým příslibem, uvedla Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Biotechnologicky vyvinuté plodiny
již finančně pomáhají farmářům, vykazují některé prospěšné ekologické
charakteristiky a zdraví nejsou nijak
škodlivé, konstatovala souhrnná zpráva FAO. „Biotechnologie jsou velkým
příslibem pro zemědělství rozvojových
zemí, dosud však z nich měli prospěch
jen farmáři v několika málo zemích této kategorie,“ uvedla FAO.
OSN nijak neakcentuje obavy, rozšířené hlavně v Evropské unii, podle
nichž GMO ohrožují zdraví a narušují
životní prostředí. FAO naopak za hlavní problém u GMO označuje to, že agrární biotechnologie se nešíří tak rychle k chudým farmářům světa a že se zaměřuje spíše na plodiny, na nichž se dá
hodně vydělat.
Biotechnologie může přispět k nasycení dvou miliard lidí, o něž se světová
populace rozroste během 30 let. Kvůli dosud malému zájmu odvětví o chudé a úzkému zaměření na výnosné plodiny se však zatím větší pokrok neodehrává, napsala FAO.
Zpráva FAO zřejmě posune debatu o GMO. Jejich obhájci uvádějí, že
plodiny s vloženými geny, které vzdorují škůdcům nebo herbicidům, nebo
jsou obohaceny o vitaminy, přinášejí prospěch farmářům, spotřebitelům
a jsou novou nadějí pro chudé a hladovějící. Kritici GMO mluví o dosud
neznámých rizicích pro zdraví a životní prostředí. Ekologičtí aktivisté vedou
kampaně proti GMO a firmám, které
je vyvíjejí a prodávají.
FAO uvedla, že transgenní plodiny
na trhu z hlediska lidského zdraví žádné negativní dopady nevykazují. Dále
konstatovala, že vědci se liší v posouzení vlivu na životní prostředí, zvláště v tom, do jaké míry se mohou geny
z GMO přenést na divoce rostoucí rostliny. Vědci přitom nemají jednotný názor na to, zda je to vůbec něco škodlivého, takže tato otázka musí být tématem
dalšího výzkumu, uvedla FAO.
Zpráva nicméně poukázala na některé ekonomické a zdravotní přínosy používání GMO. Snížené používání pesticidů a toxických herbicidů již přineslo
v Číně zaměstnancům farem „prokazatelný zdravotní prospěch“ a čtyřem milionům drobných farmářů ekonomický
zisk. Výnosy u plodin s GMO se jim
zlepšily o 20 procent a spotřeba chemických pesticidů klesla o jednu čtvrtinu, uvedla FAO.
Agentura však upozorňuje, že soukromý sektor se příliš zaměřuje na plodiny, které jsou v ohnisku zájmu velkých producentů a obchodníků, jako
jsou kukuřice, sója a bavlna. Základní
potravinové komodity pro chudé jako
brambory, rýže a pšenice si pozornost
vědců příliš nezískaly, uvedla FAO.
Minulý týden americká biotechnologická společnost Monsanto odložila
vývoj geneticky upravené pšenice, která
měla být první pšenicí s GMO na světě. Společnost k tomu přiměly protesty
zájmových skupin a pokles zájmu producentů o pěstování této plodiny v Severní Americe.
GMO odmítají rovněž některé africké země jako Zambie nebo Zimbabwe.
Ty dokonce v době hrozby hladomoru
v posledních letech odmítaly americké
dodávky obilí ze strachu, že by pak nemohly vyvážet své potraviny do EU.
FAO nicméně vyjádřila lítost nad
dosavadním úzkým výběrem plodin
s GMO. Ty se omezují na čtyři hlavní
plodiny a dva hlavní rysy – odolnost
vůči hmyzu a toleranci na herbicidy.
Kromě toho je 99 procent ploch osetých plodinami s GMO pouze v šesti
zemích – USA, Argentině, Brazílii, Kanadě, Číně a Jihoafrické republice.
„Dalšími bariérami, které brání chudým v přístupu k plnému využití prospěchu z moderních biotechnologií
jsou neadekvátní regulace, složité otázky patentů, špatně fungující trhy a systémy dodávek semen a slabé domácí
šlechtitelské kapacity,“ uvedl šéf FAO
Jacques Diouf.
ze zahraničí / 25
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Poláci se zdražení po vstupu do EU
báli zbytečně, cena cukru padá
VARŠAVA (dra) – Poláci se zdražení zboží v souvislosti se vstupem země do Evropské unie báli zbytečně. Dokazuje to studie, kterou zveřejnila Polská
národní banka. Před květnovým rozšířením patnáctky
se severní sousedé například zásobili cukrem a zvýšená poptávka skutečně vyhnala jeho cenu nahoru. Nyní ale cena cukru opět klesá. „Lidé volající na telefonickou linku, kterou Polská národní banka kvůli obavám z růstu cen zřídila, si nejčastěji stěžovali
na zdražení cukru,“ řekl novinářům guvernér Leszek
Balcerowicz. Před l. květnem, tedy dnem rozšířením
unie, čtvrtina volajících poukazovala na to, že cukr
je stále dražší. Po tomto datu si na cukr stěžovalo
už jen pět procent volajících. Nyní jde dokonce cena
cukru opět dolů. „Zatím poklesla o 1,38 procenta,“
poznamenal Balcerowicz. Ještě stále je ale vyšší než
třeba na počátku dubna. Po květnovém rozšíření Evropské unie v Polsku zdražily rovněž materiály sloužící ke konzervaci domů, cigarety, citrony nebo rýže.
U tohoto zboží se totiž l. května změnila daň z přidané hodnoty nebo dovozní clo.
Zatímco vzrůst cen po vstupu země do Evropské
unie se již podle Balcerowicze odrazil v celé své šíři,
na zlevnění některých produktů si lidé budou muset
ještě počkat. „Snížení cen některého zboží v souvislosti se vstupem do Evropské unie bude způsobeno liberalizací trhu a zvýšením konkurence. Je logické, že
na rozdíl od změny daně z přidané hodnoty či cla, která přichází ze dne na den, musíme na zvýšení konkurenčního tlaku chvíli počkat,“ dodal. Polská národní
banka počítá s tím, že vstup země do Evropské unie
by se měl projevit vzrůstem inflace nejvýše o 0,9 procenta. „Je možné, že tento vliv bude nižší, neboť zvýšení sazby cla nebo daně z přidané hodnoty nemusejí
zákazníci zaznamenat. Obchodníci mohou toto zvýšení kompenzovat snížením své marže,“ poznamenal šéf
polské národní banky. Celková inflační prognóza centrální banky na příští rok pak činí dvě procenta.
Mnohé olivové oleje jsou italské jen podle jména
MASSAROSA (Itálie) (dra) – Pokud chce člověk odhalit tajemství
slavného italského olivového oleje,
který je vyvážen z proslulé oblasti
Lucca, je záhodno vydat se přímo
ke zdroji. Pak ho trochu překvapí, když tu neobjeví kouzelně nekonečné olivové háje, ale spíš kouzla zbavený cisternový vůz dovážející olivový olej ze zahraničí.
Cisterny přijíždějí do místní ultramoderní továrny v Massarose s tunami olivového oleje, který se zde stáčí
do lahví Filippo Berio. Je to oblíbená
exportní značka, která se profiluje jako zavedený favorit ze země, kde olivový olej je národním nektarem.
Ale v lahvičkách Berio, na nichž nápis jasně hlásá „Imported from Italy“
(dovezeno z Itálie) je olivový olej ze
Španělska, Řecka a Tuniska a občas
také ze samotné Itálie, byt‘ ne vždy
z oblasti Lucca, která je proslavená jako olivovníkový kraj. Italský průmysl
olivového oleje je už dlouho postaven
na této iluzi. Zákazníci z celého světa
chtějí italský olivový olej, protože se
předpokládá, že je nejjemnější a prodchnutý sladkým životem – a proto
jim ho místní průmysl dává, tedy svým
způsobem. Ve skutečnosti Itálie neprodukuje dostatek oliv ani na uspokojení vlastní poptávky, natož na vývoz.
V současnosti je největším světovým
producentem oliv Španělsko.
Výsledkem je, že Itálie patří k největším dovozcům olivového oleje. Částečně k vlastní spotřebě a částečně
k reexportu poté, co mu udělí novou
italskou identitu. Výrobci přitom mají
hned po ruce vysvětlení: není důležité,
kde byly olivy sesbírány a lisovány, ale
to, kde se olej čistí a mísí.
Ten olej je italský, tvrdí, protože to
byli zkušení italští odborníci, kteří vybrali olej z celého Středomoří, aby vytvořili směs pro zahraniční trh. „Naším cílem je uspokojit zákazníka bez
ohledu na to, odkud olej pochází,“ říká prezident firmy Salov Alberto Fontana, jehož rodina vyváží Filippo Berio
už pět generací.
Kromě brynzy chtějí ochranné známky EU
i další slovenské výrobky
Zvolen (dra) – Kromě výrobců typické slovenské speciality z ovčího
mléka – brynzy, se ucházejí o zápis do
evropského registru chráněných potravin i výrobci dalších specialit. Je proto
možné, že v dohledné době se budou
ochrannou visačkou tradiční kvality
chlubit například sýry, jako jsou oštěpek, parenica či klenovský syrec, ale
i žitavská paprika, oravská slanina, slovenská šunka (tzv. šoudra) či některé
druhy pivovarnického sladu. Jejich výrobci totiž už o zápis požádali.
„V rámci evropského potravinářského kodexu, kterým se po vstupu do EU
řídí také Slovensko, se potraviny, které
jsou výjimečné v rámci té které země,
musí ucházet o registraci v oddílu tzv.
Politiky kvality,“ řekl Stanislav Šilhár
z Výzkumného potravinářského ústavu
v Modre. Skupina výrobců tak může požádat o ochranné označení v jednom ze
čtyř registrů chráněné označení původu,
chráněné zeměpisné označení, specifický charakter a ekologický produkt.
„Cílem politiky kvality je především
podpora rozvoje a tradic regionů, ale
rovněž podpora zaměstnanosti a kvality života na venkově,“ uvedl Šilhár.
„První, kdo by na Slovensku mohl získat visačku z evropského registru kvality je právě brynza,“ dodal. Ta totiž ve
schvalovacím procesu pokročila nejvíce. Brynzu, kterou již unie uznala jako
typicky slovenský výrobek, zaregistroval nedávno také slovenský patentový
úřad, který ji nyní předá ke schválení
do Bruselu.
Podle Šilhára jsou výhody držitelů
ochranných značek nesporné. Například Francie má takto zaregistrováno
už více než 200 ochranných známek.
„Tradiční potraviny z ochrannou známkou jsou všude v Evropě žádané a jejích cena je o 40 až 100 procent vyšší
než u podobných potravin či napodobenin, které z tradicí mají pramálo společného,“ připomíná Šilhár.
Z A J Í M A V O S T I
NĚMCI SI OBLÍBILI
SPECIÁLNÍ KÁVY
Pražená mletá káva ještě pořád zůstává nejsilnější výrobkovou kategorií německého trhu s kávou, nicméně její prodej klesl v minulém roce
o 2 procenta, protože zájem spotřebitelů se přesunul k zajímavějším variantám jako je Cappuccino a Espresso.
Prodej rozpustných kávových nápojů zaznamenal v průběhu minulého roku nárůst o 17,2 procenta, prodej Espressa vzrostl v objemu o 8,3 procenta, zatímco prodej tradiční rozpustné kávy
pouze o 1,8 procenta. Vyplývá to z nejnovějších
údajů poskytnutých Německou asociací pražíren
kávy Deutscher Kaffee-Verband.
Zvýšený prodej speciálních kávových výrobků
představoval i přes 1,7procentní pokles trhu jako
celku objem 532 030 tun surové kávy. K poklesu
došlo částečně i proto, že loňské mimořádně horké léto nutilo spotřebitele hledat spíše chlazené
než teplé nápoje.
Pokles v celkovém objemu byl výsledkem snížení
maloobchodních cen, které vedlo v celkovém obratu
německého kávového průmyslu k poklesu na 3,5 miliardy eur z 3,6 miliardy v roce 2002. Průměrná cena 500gramového balení pražené mleté kávy spadla
v průběhu roku 2003 z 3,06 na 3,00 eur.
DKV tvrdí, že prodej bezkofeinové mleté kávy v roce 2003 mírně poklesl na 43 000 tun a tvořil tak 9 procent trhu (v roce 2002 10 procent).
V kontrastu s tím normální mletá káva zaznamenala ve stejném časovém období nárůst podílu o 1
procento na 52 procent.
Nárůst prodeje kávy Espresso pokračoval v průběhu roku svižným tempem, byl tažený jednak spotřebou v domácnostech, jednak spotřebou v kávových barech. Toto číslo nezahrnuje speciální kávové
výrobky, jejichž nárůst prodeje byl zdaleka nejvyšší.
Cappuccino představuje 85 procent tohoto tržního
segmentu, Vídeňská směs 5 procent, prodej ledové
kávy podpořený horkým létem tvoří 6 procent.
Káva s průměrnou roční spotřebou 158 litrů na
hlavu je zdaleka nejoblíbenějším nápojem Něm-
Od konce dubna do půli června
prožívá Německo sezónu chřestu
BEELITZ (Německo) (dra) – Pole
kolem vesničky Beelitz poblíž Berlína zakrývají fólie. V teple pod nimi
sílí v půdě křehké stonky chřestu
pro berlínské labužníky. Německá
vášeň pro chřest ožívá každoročně od třetího týdne v dubnu a trvá
zhruba dva měsíce. V té době sní
každý Němec doma nebo v restauracích v průměru přes 800 gramů
chřestu, třeba s máslovou omáčkou
se žloutky – „sauce hollandaise“.
Pěstitelé se ale obávají, že rozšíření
Evropské unie přinese levnou konkurenci z Polska. Už teď se v polském pohraničí chřest německým zákazníkům dobře prodává. Nabídka chřestu na německém trhu kromě toho rostla v posledních
letech rychleji než poptávka.
„V regionu vypěstujeme víc chřestu, než se sní v Berlíně a v Braniborsku,“ řekl Manfred Schmidt, předseda
spolku Beelitzský chřest, který sdružuje 16 místních farem. Rolníci teď založili i společnost, jež hledá odbyt po celém Německu.
Nejvíc chřestu vypěstuje Severní Porýní-Vestfálsko, druhé je Braniborsko
s pověstnou beelitzskou oblastí. Na
zdejší písčité půdě se chřestu daří dobře. O víkendech sem míří stovky rodin,
aby si přímo u rolníků koupily křehkou
bílou pochoutku.
Vášeň pro chřest je v zemi tradiční.
V Beelitzu se v roce 1940 „špargl“ pěstoval na 1000 hektarech. Po válce tento způsob obživy upadl a v roce 1990
patřilo chřestu jen 20 hektarů půdy.
Letos už je to 940 hektarů a po celém Braniborsku pokrývají ochranné fólie 2200 hektarů polí. V sezóně pracuje
na lánech u Beelitzu na 2500 lidí, 90 pro-
cent jsou Poláci. Chřestovou sezónu lze
zužitkovat i turisticky. Místní krajina láká k projížďkám na kole, usedlosti nabízejí vyjížďky na koni. Počátkem června
se v Beelitzu budou slavit tradiční chřestové slavnosti s volbou královny. V nenápadném domě ve Schlunkendorfu je
Muzeum chřestu plné nádob z majoliky
s chřestovými motivy.
Adelheid Reinigová z muzea se ale
do budoucna obává právě levné polské konkurence. Ostatně i braniborský chřest lze podle ní kvůli nižším
mzdám ve východním Německu pěstovat až o třetinu levněji než západoněmecký, což se západním zemím nelíbí. Kilogram chřestu stojí v berlínském
supermarketu necelá tři eura, za čerstvý z pole labužník zaplatí i 5,40 eur.
V roce 2001 snědli Němci 72.471 tun
chřestu. V zemi se ale vypěstovalo jen
52.250 tun této zeleniny, jíž se přičítají léčivé účinky a kvůli falickému tvaru
i příznivý vliv na potenci. Z tuzemských
polí totiž pochází nanejvýš 60 procent
prodaného chřestu. Zbytek se dováží
z Nizozemska, Řecka i z jižní Afriky.
Domácí se snaží konkurovat levným
dovozům čerstvostí. „Naší výhodou je
krátká cesta z pole na stůl,“ vysvětluje Schmidt. Chřest prý má jít „ráno ze
země, do dvou hodin do obchodu a do
dalších dvou hodin má být na stole“.
Čerstvý chřest má ještě sevřenou paličku a stonky musí při úderu o sebe zvučet. Braniborská vláda podporuje prodej
přímo u usedlostí. Zemědělci dostávají
podle Schmidta 45 procent nákladů na
stavbu hospůdky či prodejny, které jsou
tedy u každé farmy. Z těchto 45 procent
je 75 procent z prostředků EU, zbytek od
zemské vlády.
Prazdroj a Delhaize nabízejí pivko
pro každou belgickou rodinu
BRUSEL (dra) – „Rundu pro celou Belgii“ nabízí ve víkendovém tisku
český pivovar Plzeňský Prazdroj spolu s belgickou distribuční firmou Delhaize, které v České republice patří řetězec supermarketů Delvita. Kdo si
vystřihne kupon, dostane v samoobsluze třetinku plzně zadarmo.
V reklamě stojí, že Pilsner Urquell je „jediný pravý pils“, který oplývá „jedinečnou chutí“ a „rafinovanou nahořklostí“. Má se pít pokud možno v originální sklenici na kulaté nožce o teplotě pět stupňů Celsia. Akce se koná, jak jinak, na oslavu vstupu Česka do Evropské unie.
Výměna pivka za kupony funguje dokonale. Delhaize na ní neprodělá. V zemi,
kde se „pils“ kupuje zásadně po bednách, se nikdo nespokojí s jednou lahvičkou.
Z E
S V Ě T A
ců. I přes nespornou dominanci pražené mleté kávy je zde pořád řada příležitostí pro výrobce, zejména v segmentu speciálních káv, kde jsou vyšší marže.
FRIESLAND UPEVŇUJE
SVOJI POZICI
V RUMUNSKU
Friesland Romania, divize holandské společnosti Friesland Coberco Dairy foods, učinila veřejnou nabídku k prodeji zbylých akcií rumunské mlékárenské společnosti Napolact, ve které
již drží 41procentní podíl. Friesland do rumunské mlékárenské společnosti investovala poprvé
v roce 2000 a od té doby v Napolactu stále zvyšovala svůj podíl. Jestliže bude tendrová nabídka
úspěšná, Friesland se stane vůdčí mlékárenskou
společností v zemích východní Evropy. Plány společnosti v Rumunsku jsou zatím dost skromné.
Podle mluvčího společnosti Friesland Coberco
Dairy Foods zatím v Rumunsku neplánuje velkou
expanzi svých operací, chce však posílit a zlepšit
svoje postavení na místním trhu.
Friesland operuje i v několika dalších zemích
střední Evropy. V posledních dvou letech získala podíly v mlékárenských společnostech na Slovensku a v Maďarsku. Obě země se v květnu staly
členy rozšířené EU a společnost si od toho slibuje značný růst zejména v oblasti přeshraničního
obchodu. V Rumunsku, které se podle plánů stane členem EU až v roce 2007, se primární zájmy
společnosti týkají domácího trhu. Fiesland má na
rumunském trhu mléčných výrobků vůdčí pozici,
v Maďarsku je druhou největší společností a na
Slovensku obsadila třetí příčku žebříčku.
Rumunská společnost Napolact operuje v pěti
výrobních závodech, všechny se nacházejí v severozápadním regionu Transylvánie. Společnost zaměstnává 1400 pracovníků a její roční obrat je 27
milionů eur. Produkuje široký sortiment mléčných výrobků, které pomocí vlastní sítě distribuuje po celém Rumunsku.
T. Oldřichová, ÚZPI
26 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
průmyslový úklid
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Firma
s dvanáctiletou
tradicí
v oblasti
zahraničního
obchodu
mlékárenskými
komoditami
a dalšími
zemědělsky
orientovanými
aktivitami
Vám nabízí:
 zajištění exportu
mlékárenských výrobků
mléko
máslo
sýry
sušená a zahuštěná mléka
tvarohy
syrovátka
 různé varianty zhodnocení
mléčné suroviny
 potravinářské emulgátory
a stabilizátory Palsgaard
 lisování řepkového oleje
 dodávky glycerinu
a metylesteru řepkového oleje
 dodávky živých prasat a selat
 skladování zemědělských komodit
a dodávky krmných směsí
Koubkova 13,
120 00 Praha 2 – ČR
Tel.: 222 515 398, 222 518 318
fax: 222 512 951
e-mail: [email protected]
www.interlacto.cz
nabídky – informace / 27
28 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
1. místo
v kategorii tvarohy a tvarohové výrobky
v Soutěži o mlékárenský výrobek
roku 2004
Obchodní kontakty:
NET PLASY , spol. s r.o.
Potravinářský
zpravodaj
M E D I Á L N Í
PA R T N E R
Vážení spotřebitelé a obchodní partneři,
s potěšením Vás informujeme,
že dne 25. května 2004 byly na „Světovém dnu mléka“
v Praze vyhlášeny výsledky soutěže
„Mlékárenský výrobek roku“.
Z 52 přihlášených výrobků,
jsme získali v kategorii
„PŘÍRODNÍ
SÝRY“
2. místo
za Zámecký sýr bloček
a 3. místo
za Zámecký sýr plátky 100 g.
Toto ocenění nám umožňuje používat na obalu logo soutěže
do konce roku 2005. Za ocenění děkujeme.
U mlékárny 1020, 768 61 Bystřice pod Hostýnem
Česká republika
tel.: +420 573 380 411-2, fax: +420 573 381 246
e-mail: [email protected]
www.mlekarna-bystrice.cz
1. místo
v Soutěži o mlékárenský výrobek roku 2004
v kategorii „sýry přírodní“
Povltavské mlékárny, a.s., Církvičská 240, 264 01 Sedlčany
tel: 318 841 466, www.pm-sedlcany.cz
nabídky – informace / 29
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
1. místo
3. místo
BOHUŠOVICKÁ MLÉKÁRNA a.s.
v Soutěži o mlékárenský výrobek
roku 2004 v kategorii tvarohy.
Mlékárna Olešnice, RMD
Tržní 376, 679 74
Olešnice na Moravě
tel.:
516 528 561 – 568
fax:
516 528 572
e-mail: [email protected]
www.ole.cz
3. m
ísto
Soutěž
o mlékárenský výrobek
roku 2004
v kategorii speciality
V soutěži
o sýrovou etiketu roku 2004
získal ing. Trousil 2. místo
za obaly na sýrová klubíčka.
Výrobek je chráněný průmyslovým
a užitným vzorem pro ČR a SR.
JEDINEČNÝ VÝROBEK
S MAXIMÁLNĚ DLOUHOU CHUTÍ.

Vyrábíme ve čtyřech variantách
 klasik  kořeněné  uzené  s uzeninovou náplní
Ing. Trousil Břetislav, výroba sýrů a sýrových specialit,
Brožíkova 431, Pardubice 530 09,
tel/fax 466 412 467, tel 466 412 720,
e-mail: [email protected]
www. stránky v rámci Evropské databanky
1. místo
2. místo
30 / svět potravin
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Odrůdové bohatství našich vinic VI
P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c .
NĚMECKÉ ODRŮDY U NÁS
Do našich vinařských oblastí se dostávaly
odrůdy révy vinné nejen z Burgundska, Rakouska, Balkánu, ale samozřejmě i z bližšího Německa.
Ryzlink rýnský
je tu hlavním představitelem.
RYZLINK RÝNSKÝ
Předpokládá se, že odrůda vznikla
jako semenáč ze samovolného křížení v Porýní. Na jejím zrodu se podílela hunská odrůda Heunisch, která se
zkřížila s některou odrůdou franckou,
pravděpodobně se semenáčem odrůdy
Tramín. V Německu je nejrozšířenější
odrůdou pro bílá vína (21 % z celkové
plochy vinic) a nazývá se tam původním názvem Riesling, který je odvozen
od jeho nevhodné vlastnosti – sprchávání (verrieseln). Někdy se tam užívá i název Weisser Riesling. V některých zemích, kde se pěstuje i Ryzlink
vlašský nese RyzIink rýnský německé
označení Rheinriesling. V Itálii Riesling renano, ve Francii Petit Riesling,
v Maďarsku Rajnai Rizling a v Chorvatsku Graševina. U nás se vyskytují
i starší názvy jako Lipka (Bzenecko),
Řezlík aj.
V Německu se dá prokázat jeho
pěstování od roku 1435 v Rüsselsheimu. Dlouhá století se však pěstoval jen
omezeně a ve smíšené výsadbě s odrůdami Elbling, Sylvánské, Chrupka
a Tramín. Teprve v 18. století se začínají zpracovávat jeho hrozny na samostatná vína, jejichž obliba stoupala až
když se poznalo, že kvalita vína velmi
závisí na pozdní sklizni hroznů Ryzlinku rýnského.
V 18. století vlastnili benediktýni
klášter Johannisberg v Porýní, který
byl založen již v roce 1100. Klášterní
vinice byla vysázena jako monokultura Ryzlinku rýnského, bez příměsi dalších odrůd, jak tomu bylo tenkrát zvykem. Každoročně, když uzrály hrozny, posílali mniši z Johannisbergu po
jízdním kurýrovi vzorek hroznů svému
nejvyššímu nadřízenému do Fuldy, se
žádostí o povolení ke sběru hroznů.
V roce 1775 byl kurýr při zpáteční
cestě zraněn v šarvátce a vrátil se do
kláštera s několikatýdenním zpožděním. Mniši na Johannisbergu čekali
a čekali na povolení ke sběru hroznů.
Část hroznů již byla přezrálá, bobule
začínaly hrozinkovatět a hnít. Když se
konečně zraněný kurýr i s povolením
dostavil, sklidili mniši zelené a zdravé hrozny odděleně od přezrálých
a nahnilých. Jak se potom podivili, že
z přezrálých a ušlechtilou šedou plísní
napadených hroznů vzniklo to nejlepší
víno Ryzlinku rýnského, jaké ještě nikdo v kraji nevytvořil.
Příhoda je pravdivá a současné viniční hospodářství na Johannisbergu ji
využívá k reklamě svých vín. Ale umění vytvářet zvláštní vína z přezrálých
hroznů to bylo známé již v antice.
Ryzlink rýnský má vzpřímený růst,
takže většina letorostů vrůstá do dvojdrátí drátěnky. Růst je střední až bujný, listy jsou středně velké, pevné,
s vrásčitým povrchem. Dřevo začíná vyzrávat brzy, ještě před zaměkáním bobulí a vyzraje každoročně velmi dobře. Je tvrdé a má výbornou mrazuodolnost. Hrozen je malý až střední,
s malou, kulatou bobulí zelenožluté
barvy. Slupka bobulí je pevná, dužnina
jemně aromatická.
Ryzlink rýnský má poměrně dobrou
odolnost proti houbovým chorobám.
Jen třapina hroznů je citlivá na napadení plísní šedou v době před plnou
zralostí hroznů. Třapina se pak láme
a hrozny padají na zem. V polohách,
kde jsou časté podzimní mlhy – v okolí vodních toků a jezer – se na vyzrálých bobulích objevuje ušlechtilá plíseň, která napadá slupku bobule. Tím
se zvyšuje výpar vody z bobulí a obsah
se zahušťuje. Vysoce koncentrované
mošty, které vznikají z takto napadených bobulí, jsou předpokladem pro
tvorbu bobulových výběrů. Ty dosahují
u Ryzlinku rýnského skvělé harmonie
chuti díky dostatečně vysokému obsahu kyselin.
Ryzlink rýnský vyžaduje výborné,
svažité, jižní viniční polohy. Výbor-
ná jakost vína se získává hlavně na
záhřevných půdách s vyšším podílem
kamenitého skeletu. Bývají to půdy
na prvohorních zvětralinách nebo na
druhohorních břidlicích. Na těžkých
půdách bývají sice vína plná, ale širší, méně charakteristická, postrádající plodový charakter a svěžest. Hrozny
se sklízejí velmi pozdě – koncem října,
počátkem listopadu a jsou vhodné pro
zpracování na ledové víno. Plodnost je
pravidelná a středně vysoká.
Vína Ryzlinku rýnského mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí hroznů se objevují i zlatavé odstíny,
u bobulových výběrů až jantarové. Vína vynikají širokou škálou jemných vůní v závislosti na půdním typu, oblasti a ročníku. Vůně mohou být plodové – broskev, nezralé jablko, citrónová
kůra, kdoule, meruňka nebo ananas.
Mohou být kořenité, minerální zemité i kouřové. Při zrání vína se objevuje med, marcipán, mandle, hrozinky.
Z příliš horkých lokalit může víno zavánět i petrolejem a kerosinem. To bývá tehdy, je-li většina bobulí sluncem
opálena do hnědava.
V chuti ryzlinkových vín hraje důležitou úlohu kyselina a její zralost. Vyskytuje se v nuancích od ocelové kyseliny v nezralých ročnících, přes příjemně říznou až po svěže zralou, která
je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a je současně oporou
tvorby buketu a chuťových látek láhvové zralosti. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších
stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti vyprodukovanými ušlechtilou plísní.
Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku. Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná
k lehčím úpravám drůbeže. Kabinetní
vína jsou jedinečným doprovodem ke
studeným předkrmům, pozdní sběry
k pstruhům i jiným rybám. Sladké výběry se hodí k dezertům.
Ryzlink rýnský byl ve 20. století hojně využíván ke křížení s jinými odrůdami severních vinařských oblastí a to
hlavně s cílem dosáhnout nové odrůdy se stejnou jakostí vín, ale s ranějším zráním hroznů a s dobrou mrazuodolností. Tak v Německu vyšlechtil
BIRK v Geisenheimu odrůdu Ehrenfelser křížením Ryzlinku rýnského se
Sylvánským zeleným. Odrůda se pěstuje v Německu na ploše 238 ha. Zrání
hroznů je ranější a cukernatost moštů
vyšší nežli u Ryzlinku rýnského. Vína
však nedosahují tak výraznou eleganci
jakou má původní odrůda.
Stejné křížení, ale s opačným zastoupením mateřské odrůdy – Sylvánské zelené x Ryzlink rýnský udělal SCHEU v Alzey. Jeho Scheurebe se
rozšířila v Německu na 2.948 ha a dává výrazně aromatická vína. Tu a tam
ji pěstují drobní vinaři i u nás. Zrání
hroznů je ranější a při nižším stupni
vyzrálosti se dostavuje aroma připomínající černý rybíz.
Největšího rozšíření – 6.543 ha dosáhl v Německu kříženec odrůd Trolínské x Ryzlink rýnský, vyšlechtěný
HEROLDEM ve Weinsbergu a nazvaný Kerner. Tato odrůda je povolena k pěstování také u nás a pomalu se
rozšiřuje.
V roce 1969 byl Kerner povolen
k výsadbě do všech německých vinařských oblastí a byla mu udělena
ochranná autorská práva. Odrůda je
pojmenována po A. Kernerovi, léka-
ři a básníku z Weinsbergu, který svým
pacientům doporučoval sklenku vína
denně, jako nejlepší přírodní léčebný
prostředek. V současné době je Kerner
na 5. místě co do rozšíření ploch mezi odrůdami pěstovanými v Německu.
Nejvíce se pěstuje v oblastech Pfalz,
Rheinhessen, Mosel, Württemberg.
Růst odrůdy je střední až bujný, list
je středně velký, tmavě zelený, s hrubým povrchem. Středně velký hrozen
je křídlatý, středně hustý, s kulatými,
žlutozelenými bobulemi. Slupka bobulí je tuhá, chuť šťavnatě hutná, sladká,
s ryzlinkově - muškátovou vůní a velmi příjemným projevem. Réví vyzrává brzo a velmi dobře. Na vápenitých
půdách netrpí žloutenkou. Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti
plísni révové je dobrá, proti padlí a
plísni šedé nižší. Letorosty vytvářejí
dlouhé zálistky, které je nutné ve spodní polovině letorostů vylamovat, aby se
keře příliš nezahustily.
Plodnost odrůdy Kerner je dobrá
a pravidelná. Cukernatost moštů je
velmi dobrá a při odpovídajícím způsobu pěstování lze každoročně získávat vína s přívlastkem. Kerner se u nás
dobře hodí do vápenitých půd, do pozdějších poloh a do české vinařské oblasti. Víno je zelenožluté až slámově
žluté, má svěží aromatické látky, které připomínají koncentrovanější vůni
Ryzlinku rýnského, případně i s muškátovými tóny. Tělo vína je plné a při
reduktivní technologii se dociluje svěží
a řízný typ plného, elegantního a pro
běžného konzumenta přitažlivého vína. Předností odrůdy je dobrá jakost
vína i v horších ročnících. Nehodí se
do příliš suchých podmínek. Vína tam
bývají široká a hořknou, stejně jako při
oxidativním školení. U Kerneru, stejně
jako u Ryzlinku rýnského, lze dosahovat vysokou jakost výběrů i bobulových
výběrů. Víno se výborně hodí k různým předkrmům, včetně plodů moře,
ke grilovanému telecímu masu, k rybám i uzeným, ke chřestu i k mnoha
druhům sýrů, zvláště k roztíratelným.
Technologicky správně zvládnutá vína jsou ozdobou slavnostních tabulí, podobně jako vína Ryzlinku rýnského.
B A L E N Í P O T R AV I N – skleněné obaly
DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ
Sklo je tradiční a
osvědčený obalový materiál. Mezi jeho nejvýznamnější užitné vlastnosti zařazujeme vysokou chemickou odolnost, dobrou omyvatelnost a průhlednost.
Výhodou je možnost jeho sterilizace a vícenásobného použití. Nevýhodou je potom vysoká
hmotnost a křehkost. Někdy je negativně hodnocena u skla menší tepelná vodivost a citlivost k teplotovým změnám, především při prudkém ochlazování.
Tepelná odolnost skleněných obalů se zvyšuje s klesajícím koeficientem tepelné roztažnosti a s klesající tloušťkou stěny. Při prudkém zchlazování dochází
totiž k vnitřnímu pnutí a v důsledku zmenšování objemu k namáhání určitých částí obalu tahem. Nízká
pevnost skla v tahu (asi 35 MPa) je potom příčinou
vzniku povrchových prasklin a následné destrukce.
Sklo se naopak vyznačuje vysokou pevností v tlaku,
což umožňuje stohování obalů ve skladech. Skleněné
láhve určené k pasteraci jsou dimenzovány na vnitřní
přetlak 1,2 MPa, ostatní musí odolávat přetlaku minimálně 0,8 MPa, láhve na šampaňské víno až 2 MPa.
Vývoj v oblasti skleněných obalů se v zásadě ubírá dvěma směry: snižováním hmotnosti a zvyšováním odolnosti proti rozbití. Snížení hmotnosti se dosahuje zmenšením tloušťky stěny, tvarovým řešením
(válcovitý tvar je výhodnější než hranatý, úhel hrdla
atd.) a optimalizací mezi velikostí objemu a povrchu
obalu. Zvýšení pevnosti lze dosáhnout již při vlastní technologii výroby skla, povrchovými úpravami
skleněných obalů, povlaky a také konstrukčně. Nežádoucí jsou především ostré přechody, kde hrozí
nebezpečí koncentrace napětí. Pro zmenšení tříštivosti skleněných láhví jsou účinným opatřením tzv.
nárazové pruhy.
Skleněné obaly jsou určeny především pro výrobky kapalné, včetně kašovitých a pastovitých, dále
práškovité, kusovité v nálevu a sušené. Potravinářské skleněné obaly se obvykle rozdělují do dvou
hlavních skupin: na obalové sklo nápojové a obalové sklo konzervové.
Obalové sklo nápojové zahrnuje obaly na pivo, víno, ovocné šťávy, limonády, sirupy, lihoviny, minerální vody, jedlý olej atd. Objem nápojových láhví
obvykle neklesá pod 0,1 l a nepřevyšuje 2,0 l. Běžně
se lze setkat s velikostmi 0,25, 0,33, 0,5, 0,7 a 1,0 l.
V současné době je nejrozšířenějším typem skleněná láhev Euro na pivo. Uzávěry lahví patří k funkčně
nejdůležitějším částem skleněných obalů. Základním požadavkem je, aby dobře těsnily a aby byly hygienické. Dokonalá těsnost se vyžaduje především
u obalů se sterilovanými výrobky a u nápojů sycených kysličníkem uhličitým. Hygieničnost znamená především, že uzávěr má překrýt a chránit před
znečištěním celé ústí láhve, jako například tradiční
korunkový uzávěr, hliníkový odtrhávací a především
šroubovací. Dalším požadavkem je neporušitelnost
láhvových uzávěrů, to znamená zabezpečení záruky
původního plnění. Především u větších balení nabývá na významu požadavek spotřebitelů na možnost
bezpečného vícenásobného uzavírání obalu. Tradič-
ním a klasickým materiálem pro uzavírání láhví je
korek. Používá se jako uzávěr vnitřní nebo také jako
těsnicí materiál. Mezi spotřebiteli jsou na trhu stále
oblíbenější plastové uzávěry šroubovací vnější.
Druhou velkou skupinou skleněných obalů určených pro potraviny je obalové sklo konzervové. Do
této skupiny se zahrnují obaly se širokým hrdlem.
Vyrábějí se v objemech od 0,1 l do 5,0 l. Konzervové sklenice jsou většinou z bezbarvého skla ve tvaru
válce nebo soudku. Mimořádný význam mají u konzervového skla uzávěry. Tendence je využívat stejný druh uzávěru pro různé velikosti. Velké nároky
se kladou na jejich hermetičnost a na snadný a bezpečný způsob jejich uzavírání a otevírání. U některých typů se můžeme setkat, zvláště v poslední době, s pojistkou proti otevření dětmi, tzv. dětskou pojistkou. Pokud jde o způsob uchycení víčka ke sklenici, rozlišují se dvě alternativy. V prvním případu
je víčko k hrdlu sklenice naválcováno nebo přitlačeno čelistmi zavírací hlavy. Přitom dochází k jeho trvalé deformaci. Na tomto principu jsou založena,
u nás dnes ve velké míře používaná, víčka Omnia.
Ve druhém případu není k uchycení víčka na sklenici zapotřebí jeho nevratná deformace. Víčko může
být uchyceno pouhým podtlakem ve sklenici, vzniklým po ukončení procesu sterilizace, tzv. odvzdušněním. Na tomto principu pracovaly, dříve velmi často používané, skleněné uzávěry s těsnicí zavařovací gumou. Dnes sem lze zařadit známá víčka typu
Twist-Off. Z hlediska možnosti odvzdušnění se rozdělují používaná víčka na dvě hlavní skupiny a to na
tzv. dýchající a nedýchající. Jako dýchající označujeme takové uzávěry, které umožňují únik vzduchu,
případně dalších expandujících plynů během sterilizačního záhřevu a teprve při zchlazování se vytváří
potřebný podtlak a tím hermetický uzávěr. Taková
víčka působí vlastně jako jednosměrné ventily, propouštějící plyn ven, ale nikoli dovnitř. Příkladem mohou být víčka Omnia a skleněné uzávěry s těsnicí gumou. Naproti tomu u nedýchajících uzávěrů nemohou plyny unikat po zavírací operaci, takže je nutné
je odstranit těsně před nasazením víčka. Zpravidla
se sklenice naplní za horka, popřípadě se ještě před
uzavřením i s náplní zahřívá a těsně před nasazením
víčka se vstříkne do prostoru nad náplní vodní pára,
po jejíž kondenzaci se vytvoří v uzavřeném obalu potřebný podtlak. Tento postup se někdy nazývá jako
tzv. parovakuové uzavírání.
I když se skleněné obaly používají především jako obaly spotřebitelské, uplatňuje se pro skladování a přepravu vína, ovocných šťáv, koncentrátů, aromatických látek i jiných substrátů, tzv. velké obalové sklo. Tento skupinový název zahrnuje zásobní láhve, demižóny, dupližóny a balóny. Zásobní láhev je
válcový skleněný obal o objemu 2 až 25 litrů. Uzavírá se zátkou. Demižón může být podle velikosti obalem spotřebitelským nebo přepravním. Má kónický
tvar zužující se k plochému dnu. Objem může být od
0,25 až 25 litrů. Demižóny bývají holé nebo oplétané
vhodným materiálem. Dupližón se liší od demižónu
méně kónickým tvarem. Oba se uzavírají obvykle zátkou. Balón je přepravní obal s kónickým tvarem zužujícím se k plochému dnu o objemu 35 až 50 litrů.
Pro přepravu musí být uložen do ochranného obalu,
vyloženého vhodným materiálem. Balón se uzavírá
zátkou nebo šroubovacím uzávěrem.
svět potravin / 31
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Pivo ve starověku
I N G . A N T O N Í N K R AT O C H V Í L E
První část seriálu PIVO informovala, že pivo vzniklo pravděpodobně asi ve 4. století
př. n. l. v bývalé Mezopotamii a že pivem se
zabývala i nejstarší právní památka, zákoník
babylonského panovníka Chammurapiho.
Z Babylonie se pak pivo šířilo do dalších
států tehdejšího světa a to předně do Egypta,
který byl dlouhou dobu považován za kolébku piva. Ze správ, že pivem byli odměňováni i dělníci při stavbách pyramid lze usuzovat,
že tam pivo znali již v dobách vzniku jednotného egypského státu tzv. Staré říše, ve které v období asi 2 600 až 2 500 let př. n. l. je
datována jejich výstavba. Egypťané původně
přisuzovali vznik piva vládci všech bohů Réovi, později pak byla tato zásluha připisována staroegypskému bohu Osirisovi, který byl
bohem slunce a vegetace a který učil lid zemědělským pracem, což bylo možno považovat za vhodné indicie. V nejstarších dobách
pak mělo pivo i svoji bohyni Tenerit, z toho
vyplývá, že Egypťané považovali původ piva
za božskou záležitost. Řecký historik Herodotos ve svém popisu života v Egyptě zaznamenal, že Egypťané „pijí víno, které připravují z ječmene“ a tak se domníval, že v Egyptě nebyla vinná réva známa. Starověké nápisy
na střepech nádob však prokazují, že v Egyptě se vyrábělo i víno, které bylo nápojem bohatých. Přesto na jednom ze zachovaných papyrusů městské rady je zaznamenáno rozdělení vážených osob obdarovávaných městem do
tří skupin, které vedle chleba a zeleniny byly
odstupňované obdarovávány i pivem v množství 45 až 61 džbánů denně. Pivo se stalo
v Egyptě velice rozšířeným nápojem a to zejména v době Nové říše za krále Ramesse II.
(1290 – 1224 př.n.l.). Později za Ramesse III.,
krále 20. dynastie se pivo, vedle chleba a vína, stalo při návštěvě chrámu součástí pravidelných povinných dávek věřících, určených
k zajištění života kněží.
Pivem a chlebem také v Egyptě rodiče podporovali své syny - studenty, kteří po dobu
svých studií bydleli v chrámech. Pivo spolu
s cibulí a chlebem patřilo mezi důležité potraviny občanů Egypta. Tak např. při již zmíněné
stavbě pyramid dostávali stavební dělníci denně tři pecny chleba, dva džbány piva a k úpravě chuti cibuli a česnek. Vlastní výroba piva byla velice rozšířena v domácnostech, ale
vznikaly již i společné výrobny, jakési pivovary. Mezi suroviny pro výrobu piva se v Egyptě
používaly i datle, rohovník, mák a různé jiné
suroviny, ale postupně pšenice a ječmen zcela
převládly. Zajímavá byla výroba pivních chlebů, které se připravovaly z rozdrceného ječmene a pšeničné mouky v poměru asi 2 : 1
a vody. Ze vzniklého těsta se uhnětala kašovitá hmota, která se naplnila do forem, ty se pak
stupňovitě umístily kolem ohně a tak se pivní
chleby pekly. Později v období tzv. Nové říše se již k přípravě pivních chlebů nepoužívaly formy a otevřený oheň, ale pivní chleby se
pekly jako velké placky v pecích. Rozdrcené
pivní chleby se pak smísily s vodou a nechaly prokvasit. Bez zajímavosti není ani zmínka prastarých výrobních postupů, o čistění
zkvašené tekutiny hlínou. A tak se můžeme
jen domnívat, zda toto popisované použití hlíny není primitivním předchůdcem filtračních
křemelin. V Egyptě byla i známa různá místa
kde se připravovalo dobré pivo a nejznámější
bylo místo poblíž nilské delty nazývané Pélusium, snad taková egyptská Plzeň. Obecně se
v egyptských dějinách pokládá období vlády
dynastie ptolemajovců za zlatý věk výroby piva. Pivo bylo v Egyptě nápojem podávaným
jak v královském paláci, tak i v přístavních
krčmách na březích Nilu. Pilo se u stolu bohatých i chudých. Ale také již v těch dobách
byla výroba piva zdaňována a právo vařit pivo
měli jen držitelé koncese, která byla také zpoplatněna. Pro státní pokladnu proto bylo pivo
výnosným příjmem. Tak se např. uvádí, že pivovarníci z města Menfis platili měsíčně pivní
daň 273 100 drachen. Pivo se v Egyptě používalo i v lékařské praxi, předně ve vnitřním lékařství. Pivo bylo doporučováno i jako vhodný nápoj pro rodičky po těžkých nebo komlikovaných porodech, i jako prostředek proti
otravě způsobené bodnutím štíra. Až zábavně
působí zpráva podle které tehdejší zubař doporučoval ke zpevnění uvolněných zubů žvýkání směsi celeru, obilných otrub a piva.
Opěvování piva bylo obsaženo také v pohřebních písních a modlitbách, kterými se
pozůstalí loučili s mrtvými, kterým kromě jimého také přáli „posmrtný život s tisíci nádobami piva“. Proto také např. na slavnostech
egyptského boha Sokara, ochránce zemřelých, bylo k obětem připraveno 5 býků, 3 696
chlebů, 600 koláčů, 905 džbánů piva a 33
džbány vína. Ne však vždy bylo pivo v Egyptě
chváleno a mělo své vyznavače.
Aramejci, původní semitští obyvatelé, kteří žili v oblasti dnešní Sýrie asi v 1. tisíciletí
př. n. l. také znali výrobu piva. To dosvědčuje Xenofon (5. století př. n. l.), řecký spisovatel a žák Sokratův, který chválí aramejské
pivo jako „ječné víno“, ve kterém plavou celá zrna a které se srká z kbelíků pomocí rákosových trubiček. Bylo to prý pivo velmi silné
a lahodné. Varemejštině se pro pivo používalo
označení „parsona“. Obyvatelé starověké Palestiny i oblastí kolem Středozemního a Mrtvého moře dávali přednost vínu, i když pivo
znali a vyráběli.
V talmudu, hebrejském učení, je již zmínka
o pěstování chmele, který je nazýván „kasuta“
a byl v Babylonii pěstovám již v 6. století př.
n. l. jako jedno z koření pro úpravu piva. Hebrejské pojmenování pro pivo bylo „šecher“
a toto pivo Židé pili už v babylonském zajetí a ke kořenění piva vedle chmele používali
také pelyněk, šafrán, ale také kurkumu, která pivu dávala červenou barvu. K výrobě piva
nepoužívali pivní chleby, ale na přímém slunci upražený ječmen. Jistá omezení piva, kvašeného ječného nápoje, u Židů však vyplývala z toho, že v knize Mojžíšové je stanoveno,
že žádná oběť Hospodinu nesmí být kvašená
a také z toho, že ze Starého zákona vyplývá
zákaz pití a pojídání kvašených nápojů a pokrmů v období poutních svátků „pesach“, které jsou připomínkou osvobození židů z egyptského zajetí. Protože pivo nepatřilo u Židů
mezi obětní nápoje a při úlitbě se u oltáře
používalo převážně červené víno, není v bibli o pivu žádná výrazná zmínka.
I krétsko - mykénské kultury, Řekové a později Římané znali výrobu piva, které nazývali
„ojnon krythion“ tj. ječmenné víno. Řekové,
přesto že pivo znali asi v 7. stol. př. n. l. dávali přednost vínu, které považovali za „nápoj
bohů“, protože bylo lahodnější a bylo více alkoholické a tudíž vhodnější pro vážné muže.
Přesto bylo pivo v Řecku a později i v Římě
vyráběno a známe z těch dob pro pivo celou
řadu jmen. Tak Sofokles nazýval pivo „brýton“, Aristoteles jej nazval „pínon“, slabší pivo vařené v Alexandrii se jmenovalo „sitos“
a jeho silnější druh „dfisitos“. Pro slad používali Řekové označené „maza“ a toto slovo později v arabských oblastech přešlo do
obecného označení piva. Podle toho, že Řekové připravovali pivo hlavně z praženého
obilí a méně používali pivní chleby, lze usuzovat že znalost jeho výroby převzali pravděpodobně od Židů. Pro chmel používali
jméno „humule“. Do říše římské se příprava
piva rozšířila z Řecka a Titus Plautus, římský dramatik, pivo nazýval „cereale vinum“.
Ve 2. – 3. století př. n. l. se pivo pilo zejména na počest bohyně Ceres při oslavách polních prací. Jméno pro pivo „cerevisia“ uvádí prvně Gaius P. Plinius, který informuje,
že tento nápoj pění a jeho pěny že římské
ženy používají ke kosmetickým účelům. Ří-
mané také zaznamenali první import piva,
neboť do císařského Říma se dovážela pod
jménem „cerevisia“ piva keltská a také piva
egyptská nazývaná „zythum“. Celkově však
Římané holdovali jak vínu tak i pivu a proto se také v těch dobách tradovalo heslo:
„Editě, bibite – post mortem nulla voluptas“ (= jezte a pijte, po smrti žádné rozkoše nebudou).
Ne však pouze tyto zmíněné kultury znaly již ve starověku pivo, tj. nápoj vyráběný ze
škrobnatých surovin kvašením a ochucovaný různým kořením. Pivo znaly i kmeny žijící v prostoru jižní a západní Evropy tj. např.
Iberové (v oblasti Španělska), Vlámové, Belgové, Galové (žijící přibližně v dnešní Itálii,
Belgii a Francii). V Galii se připravovalo pivo
z ječmene a přidával se do něho i kmín. Jednoduché lidové pivo se jmenovalo „korma“.
Galové také zhotovovali pivo za použití medu a to se podávalo i na hostinách bohatých.
Také Helvétové (Švýcarsko) znali výrobu kvašených nápojů z obilovin, stejně jako Keltové
(obývající části Anglie, Skotska a Irska). Pivo bylo v těch oblastech jistě oblíbeno tak, že
keltským kmenům a jejich válečníkům řecký
historik Polybios (asi 200 let př. n. l) vytýkal
nezřízenou lásku k pití.
Také starověké indoevropské kmeny Thráků obývající v 1. tisíciletí př. n. l. území
dnešního Rumunska a Bulharska znaly výrobu piva, které nazývali podobně jako Římané
„bryton“. V římské provincii Panonie (dnešní západní Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko)
se vyráběné pivo označovalo jmény („sabaja“ nebo „sabajum“, později se také nazývalo „camum“). Obyvatelé Thákie (Tracie) na
jihovýchodě Balkánského poloostrova znali
pivo již v 7. století př. n. l. pod jménem „zy-
thos“, a bylo to prý tak silné pivo, že v něm
i slonovina změkla. Obdobně jako v Panonii
byla výroba piva vyráběného za použití ječmene známa i keltskému kmeni Bojů, který
ve 4 – 3 století př. n. l. osídlil oblast dnešních Čech, nazývanou od 1. století př. n. l.
Boiohaemum.
Římský historik Tacius, žijící v 1. století
př. n. l., popsal že staří Germáni pili nápoj sice podobný vínu, ale vzhledem připomínající
omáčku, který se připravoval z ječmene a pšenice a kterému dávali před vínem přednost.
Staří Germáni opravdu vínem až opovrhovali a vytýkali mu, že je silně opojné a proto za
nápoj odvážných a statečných mužů považovali pivo. V té době Germáni neznali chmel
a chuť jejich tehdejším pivům dodávala přísada dubové kůry, nebo jasanového či olšového
listí. Vynález piva Germáni přisuzovali nordickému bohu Odinovi, kterého také nazývali
Wodan, a ten dle jejich bájí k výrobě piva používal svých slin. Germáni prý pivo pili velice
rádi a při jakékoliv příležitosti, při oslavě narození stejně jako nad hrobem zesnulých, při
setkání, jako při loučení, na oslavu vítězství
v boji, ale také pro útěchu při prohře, pro radost i při zlosti. Staroněmecké názvy pro pivo byly „peor“, ale také „bior“ a „pier“, což
naznačuje možný filologický vývoj k dnešnímu Bier.
Z prvních staletí př. n. l. jsou známy také
zprávy o výrobě obilných nápojů u národů
a kmenů v Pobaltí a na severu Evropy. Dobré
pivo se vyrábělo zejména v Lotyšsku, bylo to
pivo z ječmene, bylo chmelené a mělo jména
„braga“. V severských oblastech se také k výrobě nápojů podobných pivu používalo proso,
a takové nápoje se jmenovaly „sur“.
Žák Platonův, řecký filozof a myslitel Aristoteles potvrdil, že Slované připravovali pivo
již od nejstarších dob a nazývali ho „pino“.
Ještě dřívější zprávy hovoří o ječmenném nápoji Slovanů, který nazývali „kamon“ a také „kamas“. O Slovanech je známo, že vedle ječmene byly pro výrobu obilného kvašeného nápoje používány také oves a pšenice.
Pšeničné pivo bylo považováno za lepší než
pivo z ječmene. Pivo z ovsa se vyrábělo zejména v oblastech obývaných Sasy a Franky.
Příprava nápoje, který byl kořeněn chmelem
byla známa všem slovanským národům.
Na dálném východě připravovali Číňané
kvašený nápoj pod jménem „tarafun“ a to
z pšenice a dalších stéblatých rostlin v té oblasti rozšířených. Obdobně také ve staré Indii a v Japonsku převládala při výrobě podobných nápojů rýže, což později vyústilo ve výrobu „saké“.
Nápoje vyráběné z obilovin a jiných škrobnatých rostlin kvašením a různě kořeněné,
které se ve starověku po světě rozšířily, zcela
oprávněně můžeme označovat za předchůdce piva a s jistým zjednodušením nazývat pivo. V případě uváděných podobných nápojů vyráběných ve starověku v Asii, pak existuje méně konkrétních poznatků a vzhledem
i k odlišným zdrojům surovin a jejich vzniku v jiných klimatických podmínkách, můžeme vyslovit hypotetickou doměnku, že jejich vznik nesouvisí s kontakty a zkušenostmi
z kolébky piva v Mezopotamii. V dalším vývoji se výroba piva z hlediska používaných surovin i vlastních výrobních postupů specifikovala a tak se dostáváme k pivu středověkému,
ale o tom až příště.
32 / zpravodajství MZe
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Aktuální dotazy a odpovědi na problémy
spojené s národní a evropskou legislativou potravin
• Jaké dokumenty budou od 1. 5. 2004 třeba pro
vývoz masných výrobků do zemí EU?
Při expedici masných výrobků (obdobně u mléčných výrobků) do zemí EU (nejedná se o vývoz,
neboť mezi zeměmi EU je volný pohyb zboží) bude vystavováno Státní veterinární zprávou veterinární osvědčení, v souladu se zák. č. 166/1999
Sb., ve znění zák. č. 131/2003 Sb. Toto osvědčení může být namátkově kontrolováno veterinární
službou v místě určení, tj. u konkrétního odběratele v zemi určení.
Obdobně, avšak opačně to platí při expedici těchto výrobků ze země původu (EU) do ČR. Podle
posledního výkladu příslušného ustanovení předpisu ES se veterinární osvědčení vydává pouze na
ty masné výrobky a maso, které pocházejí z oblastí, kde je použití těchto výrobků do určité míry
omezeno, respekt. regulováno. V ostatních případech, s výjimkou masa králičího a zvěřiny, se průvodní obchodní doklad (např. dodací list, faktura) opatří razítkem zdravotní nezávadnosti výrobce těchto výrobků. Označení takovýchto výrobků
značkou zdravotní nezávadnosti (oválné razítko)
se řídí zák. 131/2003 Sb. a příslušnou vyhláškou.
Pro snazší orientaci byl k tomuto problému vydán metodický pokyn č. 12 SVS.
• Budou platit záporné odchylky od deklarovaného
množství na obale, stanovené příslušnou homoditní
vyhláškou po vstupu do EU?
Záporné hmotnostní či objemové odchylky jsou
v legislativě EU řešeny pouze u několika komodit, např. drůbeží maso a výrobky, rostlinné oleje a tuky, u kterých je konkrétní záporná odchylka stanovena v příslušných nařízeních. Tyto odchylky tedy platí obecně v rámci všech zemí EU.
V ostatních případech není tato problematika řešena, a tudíž by žádná záporná odchylka neměla
být tolerována. Zřejmě z toho důvodu je převážná část potravin v zemích EU označena symbolem „e“, přičemž podmínky, za kterých je možno
symbol „e“ použít, stanoví předpis EU, potažmo
vyhláška č. 328/2000 Sb., kterou se provádí zákon
o metrologii.
Pokud jde o záporné tolerance stanovené v příslušných komoditních vyhláškách ČR, jsou platné pouze na domácím trhu, případně po dohodě
s odběratelem či dozorovým orgánem v zemi EU,
kam je potravina expedována. Lze tedy zjednodušeně doporučit výrobcům, aby postupně uplatnili
u svých výrobků systém „e“.
• Jaká pravidla platí pro závaznost národních a evropských předpisů?
Předpisy EU (Evropských společenství) typu nařízení a rozhodnutí (Komise, Rady či Parlamentu) jsou přímo závazné pro všechny státy EU,
bez jejich zapracování do národní legislativy. Zákon o potravinách (poslední jeho novela) ukládá v § 1 povinnost dodržovat tyto předpisy a §
17 ukládá sankci až do 1 mil. Kč za jejich porušení. Naproti tomu předpisy typu směrnice a doporučení nejsou přímo závazné, avšak musí se zapracovat do národní legislativy členských zemí.
Sankce jsou pak uplatněny za nedodržení národního předpisu.
V případě, že národní zákon (např. zákon o potravinách) by byl v určitém ustanovení v rozporu
s příslušným nařízením, platí toto nařízení a zákon se musí v tomto smyslu harmonizovat (sladit s nařízením). Právě proto, aby k takovým případům nemohlo docházet, se nařízení a rozhodnutí do národního předpisu nesmí zapracovávat.
V případě, že by národní předpis byl v rozporu se
směrnicí, platil by pouze pro domácí výrobce či
jiné podnikatele, nikoli pro dodávky potravin ze
zemí EU. Rovněž takovýto předpis by musel být
harmonizován se směrnicí. Poslední případ rozporu našeho národního předpisu s předpisem jiného členského státu je v oblasti, která není upravena žádným předpisem EU, tj. v tzv. neharmonizované sféře. Národní předpis platí vždy pro
domácí trh i pro expedici do zemí EU a samozřejmě i opačně, tj. na našem trhu by platil předpis jiného státu EU. Toto ukládá § 11a novely zákona o potravinách, s cílem zabránit překážkám
volného oběhu potravin.
• Dotaz na zařazení mraženého krému dle vyhlášky č. 77/2003 Sb.
Do platnosti této vyhlášky jsme používali u jednoho
druhu zmrzliny následující označení:
Mražený krém s rostlinným tukem, např. meruňkový: Složení: ... ovocná složka (5 %), ... rostlinný tuk (2 %). Ničemu to nevadilo a bylo to
v souladu s platným předpisem. Jednalo se o tzv.
šerbet. V současné době platné vyhlášky č. 77 ne-
vím, kam zařadit. Mražený krém s rostlinným tukem musí mít min. 5 % tuku, není stanoven minimální podíl ovocné složky, pokud tam ovocnou
složku dám, mohu používat označení např. jahodový, pokud ochutím pouze aromatem, musím použít
s příchutí např. jahodovou? Dávku ovocné složky
mi vyhláška neurčuje.
Pokud bych použila označení Mražený krém ovocný
(druh a skupina), pak mi vyhláška neukládá sice %
tuku, ale nutí mě do 15 % ovocné složky minimálně,
popř. 5 % s. skoř. plodů, jinou možnost v uvedené
tabulce nevidím. Ještě mi ukládá sušinu min. 12 %.
Tento požadavek (Příloha č. 5 k vyhlášce č. 77/
2003 Sb.) mi připadá jednoznačný, nedovoluje mi
jiný výklad. Nemohu jen aromatizovat, nesplnila
bych fyzik. a chemické požadavky na jakost.
Ráda bych znala správný výklad, který bych logicky pochopila a kterému bych věřila, a hlavně by obstál v případném sporu, který snad nikdy nebude.
Pokud by bylo možno i návrh pro označení našeho
výrobku tohoto složení, jestli je vůbec možné ho vyrábět za stávající legislativy. Ve složení je rostlinný tuk
v množství 2 %, ovocná složka 5 %, sušina nad 30 %.
Tazatel chápe vyhlášku č. 77/2003 Sb. celkem
správně. Je třeba k tomu dodat, že podle vyhl.
č. 24/2001 Sb. § 6 – složení, je třeba ve složení,
u složky obsažené v názvu, uvést % podíl, např.
„mraženého krému s rostlinným tukem jahodovým“ je třeba ve složení uvést % jahodové složky.
U mraženého krému s rostlinným tukem, pokud má být takto označen, musí být min. 5 % rostlinného tuku, ovocná složka (jmenovitě dle druhu ovoce) není limitována, ale skutečný použitý % podíl (jahod) je třeba označit ve složení.
• Naše firma má již více než 10 let na trhu nápoj
v prášku, který obsahuje 18 % kakaa. Tento výrobek
si pro svoji vyváženou chuť oblíbila poměrně velká
skupina spotřebitelů. Rádi bychom tento výrobek
na trhu zachovali se stávající recepturou. Víme, že
musíme opustit název „Čokoláda“. Ale nevíme, jak
tento výrobek správně zařadit.
Podle vyhlášky č. 76, § 15, písm. g) a členění
v příloze č. 6 by bylo možné nazvat tento výrobek
jako „směs kakaa s cukrem nebo čokoláda k přípravě nápoje“ jen za podmínky, že bude obsahovat nejméně 25 % kakaa. V případě, že tuto podmínku nelze splnit, je třeba začlenit výrobek do
kategorie „nápoj v prášku“ dle vyhlášky č. 335/
1997 Sb., § 1, písm. h) a přílohy č. 2.
Název výrobku „Nápoj v prášku“ lze doplnit
např.: „Kakaový nápoj v prášku“ nebo „Nápoj
v prášku s kakaem“. V obou případech bude nutno ve složení uvést mj. % obsah kakaa ve výrobku.
Další údaje v označování se pak řídí ustanovením
§ 3 této vyhlášky, rovněž tak další požadavky na
tento výrobek.
• Naše společnost distribuje od výhradních dodavatelů čerstvé bylinky v květináčku a řezané čerstvé
bylinky balené v krabičce do sítí super – a hypermarketů. Jelikož chceme splňovat potřebné standardy kvality výroby, produktu i distribuce v souvislosti se vstupem ČR do EU, rádi bychom se informovali na všechny relevantní právní předpisy
i ustanovení vztahující se k našim produktům, jakož i povinnosti z těchto předpisů a ustanovení vyplývající. Jedná se nám jak o povinnosti vyplývající
z českého právního řádu nyní, tak o povinnosti, které se nás budou týkat po vstupu do EU.
Předně je třeba ověřit, zda vámi uváděné byliny
nespadají do skupiny léčivek, podléhající režimu
zacházení s léky podle Československého lékopisu. Lze ověřit na Státním ústavu pro kontrolu lé-
čiv. Dále je třeba vycházet z doporučeného použití, tj. jako např. bylinné čaje. V případě, že bylinky spadají do skupiny léčivek, je třeba postupovat
podle vyhlášky č. 330/1997 Sb. ac vyhlášky č. 57/
2003 Sb. Označování vašich výrobků musí být dále v souladu s vyhláškou č. 324/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003
Sb. a samozřejmě s § 6, 7, a 8 zákona č. 110/1997
Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.
Požadavky na zdravotní nezávadnost jsou stanoveny ve vyhlášce č. 53/2002 Sb. a 294/1997 Sb.,
v platném znění. Po vstupu do EU nabude účinnosti novela zákona č. 110/1997 Sb. a řada nařízení ES, zejména č. 178/2002, která se budou obecně vztahovat i na vaši činnost.
• Žádáme o upřesnění zařazení výrobků do skupiny dle vyhlášky č. 76/2003 Sb. a jejich správného
označení na obalu. Jedná se o následující výrobky:
1. cukr s přísadami vytvarovaný do formy kostek nebo bridž, 2. přírodní cukr vytvarovaný do formy kostek nebo bridž, 3. přírodní cukr s přísadami (obsah
sacharózy nižší než 97,5 %) vytvarovaný do formy
kostek nebo bridž.
Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. (s účinností
dnem vstupu ČR do EU), § 3 se přírodní sladidla
označují názvem skupiny a podskupiny dle přílohy č. 1. V uvedených případech – výrobků z cukru, se tedy označí názvem:
ad 1) „cukr s přísadami“ (musí obsahovat nejméně 85 % sacharózy stanovené polarimetricky),
ad 2) „tvarovaný cukr“ (nejméně 99,5 % sacharózy), ad 3) dtto ad 1).
Jako informaci o úpravě cukru s přísadami dle
bodu 1 a 3 se v souladu s vyhláškou č. 324/1997
Sb., o označování potravin, uvede způsob této
úpravy, tj. např. bridž, moučka apod.
• Pracuji v potravinářském podniku, který zpracovává suché skořápkové plody. Pro naše zaměstnance je zřízena denní místnost, která slouží i jako jídelna. Jídlo nám vozí podnik stravovacích služeb, který nám ho dodává ve várnicích. U jídelny je
místnost (výdejna jídla), kde se jídlo vydává. Prosím o radu. Jeden náš poradce tvrdí, že výdejna jídla a jídelna se řídí podle vyhlášky č. 451/2002 Sb. –
protože jsme podnik potravinářský. Druhý poradce
tvrdí, že se máme řídit vyhláškou č. 107/2001 Sb.
Prosím o radu, jak tuto výdejnu jídla zařídit a vybavit potřebným vybavením. A podle které vyhlášky se máme řídit (č. 451/2002 Sb. nebo č. 107/
2001 Sb.)?
Uspořádání provozovny, vnější a vnitřní vybavenost apod. jsou z hlediska hygienických požadavků je řešeny ve vyhlášce MZe o hygienických
požadavcích na provozní a osobní hygienu.
Současná vyhláška č. 451/2002 Sb. nabyla plné
účinnosti (s výjimkou otevírání nových provozů,
kde nabyla účinnosti již v červenci 2003) ode dne
vstupu ČR do EU. Z různých důvodů však v současné době probíhá novelizace této vyhlášky, přičemž se řada ustanovení z vyhlášky č. 451 značně
zobecňuje a konkrétní řešení se přesouvá na rozhodnutí výrobce s tím, že musí přesvědčit dozorový orgán o správnosti svého řešení. Nová vyhláška, která
nahradí stávající vyhlášku č. 451, nabyla účinnosti
dnem vstupu ČR do EU.
Konkrétnějším řešením vašeho problému se zabývá vyhláška MZd č. 107/2001 Sb., zejména provozováním stravovacích služeb – vybaveností samotné výdejny jídel a jídelny. Tato vyhláška je
však rovněž v novelizaci s účinností dnem vstupu.
Doporučujeme proto vyčkat na obě uvedené
novely vyhlášek a konkrétní řešení konzultovat
se SZPI (oblasti v její kompetenci) a s orgánem
hygienické služby (v oblasti jeho působnosti).
Vzhledem k tomu, že obě vyhlášky (MZe a MZd)
vycházejí ze stejných předpisů ES, nemohou být
ve vzájemném rozporu.
•1) Existují nějaká právní omezení pro prodej nutričních doplňků stravy (např. že se tyto výrobky
smí prodávat pouze v lékárnách) nebo lze tyto
výrobky volně prodávat v obchodě, v rámci distributorů apod.?
2) V jakém zákoně, popř. vyhlášce je tato oblast
upravena?
Problematika „doplňků stravy“ byla řešena vyhláškou č. 23/2001 Sb., o potravinách pro zvláštní
výživu. Tato vyhláška byla zrušena a nahrazena novou vyhláškou č. 54/2004 Sb., účinnou od 15. 2.
2004. Doplňky stravy byly však z nové vyhlášky vyjmuty s tím, že pro ně bude vydána Ministerstvem
zdravotnictví ČR samotná vyhláška. Tato vyhláška
však zatím není schválena. Doporučujeme proto
obrátit se s tímto dotazem přímo na MZd – odbor
hygieny, epidemiologie a mikrobiologie (HEM).
• Chtěli bychom dovážet od amerického výrobce
potravinové doplňky (vitamíny). Co bychom pro
to měli udělat z hlediska legislativy? Je nutno
mít nějaké povolení nebo schválení?
Předpokládáme, že vámi plánovaný dovoz se
uskutečnil po vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004),
kdy nabývá účinnosti nová legislativa v této oblasti. Rovněž předpokládáme, že tyto potravní
doplňky jsou určeny pro další zpracování v potravinách.
Podle § 11, odst. 2, písm. b) novely zákona
č. 110/1997 Sb. lze uvádět potraviny obsahující potravní doplňky, které nebyly dosud zapracovány do
prováděcí vyhlášky, pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví ČR. V případě, že jsou uvedeny
ve vyhlášce, není třeba žádného schválení, pouze je
nutné dodržet ostatní podmínky vyhlášky.
• Kdy bude vydaná ČSN obsahující pravidlo správné hygienické praxe, jak uvádí vyhláška č. 161/
2004 Sb.
Uvedená vyhláška ukládá, aby pravidla správné hygienické praxe byla zveřejněna ve Věstníku
MZe a v České technické normě (ČSN). Nestanoví však termín, do kdy má být ČSN zpracována. Prakticky to znamená, že do doby zpracování a schválení příslušné ČSN (zřejmě pro každou
komoditu, případně skupinu komodit obdobného charakteru, odděleně – samostatně) výrobci
či prodejci postupují podle pravidel zveřejněných
ve Věstníku MZe.
Využitím ČSN pro tyto účely vyhláška sleduje
uplatňování principů normalizačního řízení dle
zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky, s možností zapojení všech zájmových
skupin i jednotlivců v připomínkovém řízení při
tvorbě ČSN i následujících novelizací. Tím se zajistí větší zobjektivnění. Zatím nebyl zadán normalizační úkol v tomto směru.
• Mám dotaz k vyhlášce č. 264/2003 Sb., § 12,
odstavec 5. Jak má probíhat značení u výrobků
tvořených jedním svalem, např. moravské uzené,
debrecínská pečeně, anglická slanina. Tam se
také musí uvádět procentické zastoupení masa?
Uvedené ustanovení § 12 takovéto případy neřeší. Z toho důvodu předkladatel vyhlášky č. 264/
2003 Sb. – MZe dává toto stanovisko:
U výše uvedených výrobků – možno je charakterizovat jako jednosložkové, není reálné a objektivní uvádět obsah masa v procentech, jak požaduje obecně vyhláška, a proto souhlasí s tím, aby
se na obalu neuváděl. Legislativně bude toto stanovisko zpracováno do právě probíhající novelizace vyhlášky č. 264.
Označení obsahu tuku řeší § 12, odst. 1, písm.
a) – včetně výjimky pro výrobek tvořený jedním
svalem nebo svalovou skupinou.
• Z § 6 vyhlášky č. 259/2003 Sb. vyplývá pro výrobce potravin povinnost uvádět na etiketě procenta složky u výrobku, v jehož názvu je tato složka uvedena.
Tzn. že např. u výrobku s názvem „Šáteček makový“ nebo „Povidlové buchty“ musím na etiketě
uvést množství náplně v procentech.
Musím ale uvádět procenta náplně např. u výrobku „Kobliha“ nebo „Croissant“, když náplň není
v názvu výrobku?
Pokud není složka – náplň uvedena v názvu výrobku či jinak zdůrazněna na obale, nemusí být
vyjádřena v procentech podílu.
Ing. Bedřich Škopek, CSc., MZe ČR
nabídky – informace / 33
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
KLADNO
Poradenství a vzdělávání v oblasti systémů
managementu jakosti, systémů HACCP
a péče o životní prostředí
nabízíme poradenství v oblastech:




systémů zdravotní nezávadnosti potravin (HACCP, GMP, GHP, BRC),
systémů managementu jakosti (ISO 9001),
systémů enviromentálního managementu (ISO 14 001, EMAS),
systémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (OHSAS 18001)
Malé a střední podniky mohou za splnění stanovených podmínek využít
dotovaných služeb našeho Regionálního poradenského centra (RPIC) za
výrazné státní finanční podpory (50%).
Kontaktní spojení:
Huťská 275/3, 272 01 Kladno
tel: 312 645 007, 312 645 512 (RPIC)
fax: 312 662 045 [email protected] www.cert.cz
... česká kvalita
za rozumnou cenu
PRODÁME
šestihlavou zavíračku
na víčka OMNIA

na sklenice 720 ml a 370 ml
(nové zavírací hlavy), částečně nerez.
PO CELKOVÉ GENERÁLCE – JAKO NOVÁ.
cena: 140 000,- Kč – dohoda možná !
tel.: 732 385 599 nebo 417 539 415 všední dny
Potravinářský
zpravodaj
L I S T
P O T R AV I N Á Ř S K É
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
K O M O RY
Č E S K É
R E P U B L I K Y
V obsahu listu najdete aktuální informace:
z oblasti ekonomiky a obchodních podmínek výroby a prodeje potravin,
o legislativních podmínkách výroby, obchodu a oběhu potravin,
z oblasti zásahů státní správy v odvětvích zemědělství a potravinářský průmysl,
o nových technologiích a technice využívané při výrobě potravin,
o trendech směřujících k bezpečnosti potravin a jejich jakosti,
z potravinářské politiky tuzemské a Evropské unie, ale i světa,
o činnosti Potravinářské komory České republiky,
o potravinářských veletrzích a výstavách u nás i ve světě,
o potravinářském školství, vědě a výzkumu, životním prostředí,
ze života odborně sdružených společenstev a svazů vyrábějících potraviny,
o významných osobnostech v potravinářském průmyslu a obchodu,
odborné články a statistické potravinářské informace,
společenská rubrika,
inzerce a PR články.
Vše bližší najdete na
www.agral.cz
34 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 6 / 2004
Kdo se bojí, nesmí do Evropy!
Financujeme vývoz potravin do EU
www.cashreform.cz
Drůbežářský závod Klatovy a.s.,
ul. 5. května 112, 339 54 Klatovy
nabízí k prodeji:
Parní kotel
Výrobce:
Výrobní číslo:
Typ:
Rok výroby:
Jmen. tlak/konstr. přetlak:
Zkušební přetlak:
Jmen. výkon:
Palivo:
Regulace napájení:
Regulace spalování:
Henschel-Rheinstahl Kassel
3652
HK 30/400
1970
1,6 MPa
2,1 MPa
2,26 MW (3,2 t/hod.)
LTO
samočinná
samočinná
INFORMACE:
Miroslav Smolík – technický náměstek, č. tel.: 376 353 306, fax 376 353 316
Jiří Červenka – energetik závodu, č. tel.: 376 353 320
·
···
···
·
( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202
El. * [email protected] , www.infak.cz
* Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4
revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje
na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/
1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb.,
poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech,
školení pracovníků z hygienického minima,
podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin,
profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz),
další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka,
POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o.,
úspěšná česko-belgická firma nabízející svá řešení svým zákazníkům nejen v masozpracujícím,
ale i v ostatních oborech potravinářského průmyslu, vyhlašuje výběrové řízení na pozici
ACCOUNT MANAGER
– který bude odpovědný za prodej funkčních potravinářských ingrediencí a potravinářských obalů,
podporován vysoce kvalifikovaným týmem product managerů a technologů
Požadujeme:
 VŠ/SŠ vzdělání a praxi v oboru potravinářské technologie, biochemie, marketingu
 rozvinuté kontakty s producenty potravin jsou výhodou
 organizační schopnosti a smysl pro týmovou spolupráci
 odpovídající znalost anglického jazyka slovem i písmem
 předpoklady k úspěšnému obchodnímu vyjednávání
 řidičský průkaz skupiny B a ochotu cestovat
 znalost práce s PC (MS Office, Outlook, PowerPoint)
Nabízíme:
dobře honorovanou práci v dynamicky se rozvíjejících oblastech potravinářského průmyslu,
služební auto, notebook, mobil a další moderní prostředky komunikace.
Zájemci zasílejte své nabídky formou strukturovaného životopisu na adresu:
DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o., k rukám Jana Budiga, ředitele,
Maříkova 36, PSČ: 621 00 BRNO, tel. (420) 602 502 927, fax: (420) 541 423 636,
e-mail: [email protected], web site: www.dera.cz
Specializovaný informační systém
pro výrobce a distributory potravin
Distributoři
• mlékárny • pekárny • masokombináty
Software pokrývá celou oblast činnosti firmy
Zásobování – výroba – distribuce – sklady – ekonomika –
– manažerské nadstavby.
Využijte naše dlouholeté zkušenosti s implementací a
provozem tohoto typu software v desítkách aplikací ve
středních a velkých potravinářských firmách ČR a SR.
Kanceláře firmy a servis po celé ČR a SR
www.milsoft.cz
Kontaktujte nás: Tel.: 376 361 511, fax: 376 361 512
e−mail: [email protected]
MILSOFT a.s., Kpt. Jaroše 50, 339 01 Klatovy I
Revue
POTRAVINÁŘSKÁ
Váš dodavatel potravinářských surovin
již od roku 1992
Zajišťujeme dodávky potravinářských surovin,
technologické poradenství a servis s tímto spojený.
 Škroby a další stabilizátory
 Glukózové sirupy
a krystalická glukóza
 Maltodextriny
 Sladidla
 Aromata
 Barviva
 Vitaminy, minerální látky a premixy
 Želatina
 Nutraceutická aditiva
 Sušené maso
 Sušená zelenina
 Deriváty mléka a syrovátky
a mnoho dalších
Barentz spol. s r.o., Za Tratí 752, 339 01 Klatovy, tel.: +420 376 321 612, fax: +420 376 321 510
www.barentz.cz
[email protected]
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 280,- Kč
Potravinářský
zpravodaj
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 360,- Kč
LIST
ČESKÉHO SVAZU
ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 276,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO
Jméno (název podniku): ..............................................................................................................................
Adresa: .........................................................................................................................................................
Město: ........................................................................... PSČ: .....................................................................
IČO: ............................................................................... DIČ: ......................................................................
Číslo účtu/kód banky: .................................................................................................................................
Počet výtisků: ..............................................................................................................................................
Datum objednávky: .....................................................................................................................................
Jméno objednávajícího: ..............................................................................................................................
Telefon: .........................................................................................................................................................
Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat.
Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době.
Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o.,
Chlumova 17, 130 00 Praha 3
Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.:
222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada.
Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.