leden 2015 - Městys Křemže
Transkript
leden 2015 - Městys Křemže
KŘEMEŽSKO 2015 Ročník 25 leden 2015 Ohlédnutí za rokem 2014 Vážení a mílí spoluobčané, máme za sebou již pár dní nového roku 2015 a já bych se s Vámi rád ohlédl za nejvýznamnějšími událostmi roku uplynulého. V roce 2014 se zúročila mravenčí a dosud neviditelná příprava projektů na zateplení Základní školy ve Křemži a Mateřské školy v Chlumu. Obec byla díky tomu úspěšná v získání dotačních prostředků ze Státního fondu životního prostředí (národní a evropské peníze). Díky nim byla kompletně zateplen areál základní školy a nyní již září novotou. Stejným způsobem byla zateplena i mateřská škola v Chlumu, kde navíc proběhla kompletní rekonstrukce střechy, změna otopného systému z elektrického akumulačního na moderní plynový kondenzační kotel. Současně byla provedena i rekonstrukce pobočky knihovny v Chlumu a myslím, že nyní můžou být Chlumáci na školku i knihovnu pyšní. Cena Kč 10,- a i přes počáteční výhrady některých v počátku diskusí o této stavbě myslím, že je velmi využívané a potřebné. Samozřejmě přineslo řadu omezení do zaběhlých, ale nevyhovujících pořádků, někteří se s tím dosud těžko vyrovnávají, řada občanů snáší své důvody, proč zrovna jeho by se omezení týkat nemělo. Pokud ale chceme, aby parkoviště plnilo svůj účel, měl by se každý zamyslet nad důležitostí svých potřeb, jestli je opravdu problém udělat navíc pár kroků a malým omezením přispět k větší bezpečnosti. Znovu připomínám, že budou i nadále probíhat namátkové kontroly ze strany Policie ČR. Další významnou a pokračující akcí je revitalizace prostoru hřbitova. Prakticky dokončena je obvodová zeď, nově je opraven objekt márnice a každý musí jistě uznat, že i nově rekonstruovaný tzv. “legionářský hrob“ je nyní krásným a důstojným místem. V průběhu rekonstrukce tohoto prostoru jsem se také setkával s některými nepříjemnými reakcemi. Tak jak je ale obvyklé, dnes už nikdo nezmíní, jaký je výsledný stav. V této souvislosti stojí za zmínku, že proběhlo vyhodnocení úspor dosažených zateplením mateřské školy v Křemži, jejichž dosažení je podmínkou dotace, a očekávaných úspor bylo dosaženo. V revitalizaci hřbitova se bude pokračovat, připraven je projekt odstavného parkoviště pod hřbitovem, E-ON bude provádět nové připojení hřbitova na el. energii, následovat bude osvětlení vnitřních prostor a zadláždění hlavní komunikace ke kapli sv. Voršily. Z dalších významných akcí bylo vybudování záchytného parkoviště v ul. Školní pro návštěvníky školy, školky a lékařů a pro zklidnění dopravní situace a zvýšení bezpečnosti v ul. Školní. V současné době probíhá ověřování jeho fungování v provozu Neméně potřebnou akcí byla úprava hlavního kontejnerového stání za benzinovou pumpou, které dnes funguje daleko praktičtěji a hlavně není smetištěm u hlavní komunikace. Stejně bych rád revitalizoval i ostatní kontejnerová hnízda. V loňském strana 1 KŘEMEŽSKO 2015 a letošním roce budou postupně nahrazeny zvonové kontejnery za adekvátní počet klasických tzv. “bobrů“. Důvodem je, že ani po letech se někteří z pohodlnosti nenaučili vkládat odpad do zvonů, je to totiž moc „pracné“ strkat odpad po částech do vhazovacího otvoru, když je snažší pytel položit vedle, protože „on to někdo uklidí“. Z drobnějších akcí bych chtěl jmenovat „neviditelné“ práce na rekonstrukcích kanálů a vodovodů a z inženýrských sítí i nové veřejné osvětlení v osadě Loučej. Ale nejenom o stavění a budování je život v obci. Bez společenského a kulturního života by obec byla jen chladnou noclehárnou. Díky spoustě ochotných a činorodých spoluobčanů tomu však není a myslím, že v roce 2014 probíhal v obci čilý kulturní, společenský a sportovní život. Rád bych zmínil činnost mateřského klubu Křemílek a o. s. Kamínky. Počet akcí jimi pořádaných by zabral celý článek a každý, kdo čte naše informační media o nich ví. Velmi rád bych zmínil i činnost naší knihovny, která díky paní knihovnici naplňuje svoji kulturní roli více než vrchovatě. Knihovna byla v roce 2014 oceněna jako nejlepší knihovna Jihočeského kraje a byla oceněna i v celorepublikovém hodnocení. Rád se zmíním i o činnosti našich dobrovolných hasičů. Dělají fantastický kus práce nejenom ve své profesi, ale především ve společenském životě svých osad. SDH Chlum a Chmelná navíc velmi úspěšně prezentují naši obec v požárním sportu. Já osobně si jich za to velmi vážím a již mnohokrát jsem se přesvědčil, že v nelehkých chvílích se na ně člověk může vždy spolehnout. Velmi krásné a důstojné oslavy 110. výročí v roce 2014 zorganizovali hasiči ve Chmelné a v Chlumu, stejně jako připomínku začátku 1. světové války a roli legionářů naší obce. Nemůžu nezmínit bohatou činnost sportovních klubů naší obce ať již pod hlavičkou Tělocvičné jednoty Sokol, Tělovýchovné jednoty Sokol a Fotbalového klubu Křemže. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout úspěch Petra Berana na Mistrovství Evropy v badmintonu, který ve Křemži loni oslavil 40 let své existence. Nesmím ale zapomenout i na činnost jiných aktivních spolků. Zejména pak MO Českého svazu zahrádkářů, který je pod vedením Marušky Mikešové velmi aktivní a každý jistě vzpomene na již tradiční nádhernou podzimní výstavu v sále radnice. Velmi si vážím i činnosti Společnosti žebříkového kamene, který ve Křemži zastupuje zejména Ing. Jan Mezlík a Václav Bürger. Díky jejich aktivitě bylo loni zrealizováno nové zavěšení a lineární pohon zvonu Michal ve věži kostela. Trochu stranou, a tím pro řadu občanů i neznámé, je fungování zříceniny hradu Dívčí kámen. Díky kastelánce Ing. Tučkové bylo v loňském roce dokončeno několik konzervačních prací pro bezpečnost návštěvníků, podotýkám jen z dotačních peněz bez příspěvku obce, a zároveň jako každý rok proběhla řada kulturních akcí, což vnímám jako velmi dobré zviditelnění a propagaci obce. Z kulturních akcí nemohu zapomenout na Křemežský veletrh, který v loni proběhl již po 23. Všichni jistě cítíme, že původní strana 2 obchodní role veletrhu je v dnešní době neudržitelná, a je na nás, jakou novou tvář veletrhu vtisknout, aby zůstal pro návštěvníky atraktivní a byl dobrou vizitkou obce. Ze společenských akcí na závěr zmíním tradiční setkání seniorů, velmi oblíbené, které v loňském roce proběhlo i za příjemně vysoké návštěvnosti, což svědčí o oblibě této akce. Loňský rok byl významný i z toho důvodu, že na podzim proběhly komunální volby. Jejich výsledek je známý, já jen mohu poděkovat za vaší podporu a důvěru. Protože mě za uplynulá léta znáte, víte, co ode mne čekat, jaké mám názory, je pro mě, stejně jako by byla pro každého, velmi důležitá zpětná vazba, zda práci, kterou pro svoji obec dělám, dělám dobře a zodpovědně. A co hlavního nás čeká v roce letošním? Jen krátce zmíním ty nejdůležitější. V závěru loňského roku se rozběhla dlouho připravovaná a velmi nutná rekonstrukce ČOV Křemže. Dva roky jsme čekali na slíbenou dotaci z Ministerstva zemědělství, která byla loni uvolněna a mohli jsme proto stavbu zahájit. Při nákladech cca 18 milionů korun bychom takovou stavbu bez dotačních peněz těžko zvládali. V letošním roce nás čeká další etapa zateplování obecních objektů. Nyní je na řadě dům služeb, kde jsme po projektové přípravě byli úspěšní se získáním dotace ze SFŽP a zateplení a rekonstrukce může být na jaře zahájena. Dalším v pořadí je nyní projektově připravovaný dům s pečovatelskou službou a následně pak kulturní dům ve Chmelné. Vážení a milí spoluobčané, v loňském roce a bohužel i v prvních dnech tohoto roku odešlo na věčnost několik mých opravdu dobrých přátel. To člověka vždy vede k pokornému zamyšlení. A tak Vám ještě jednou, jak jsem činil na stránkách prosincového Křemežska, přeji hlavně pevné zdraví v novém roce, štěstí jen na setkávání s dobrými lidmi, spokojenost v rodině a žádné existenční starosti. S úctou Ing. Josef Troup, starosta KŘEMEŽSKO 2015 Vzpomínka na Honzu Mejzlíka Je vánoční sobotní odpoledne 3. ledna a jako každá žena v okolí jsem ráda, že uklidím kuchyni a v klidu si s kávou sednu k rozečtené knize. Vše se však mění příchodem SMS od místního faráře Otce Ondřeje: „Dnes v poledne zemřel Jan Mejzlík.“ Pouze holá oznamovací věta. Pro mě a většinu Křemežšťáků však znamená odchod někoho, kdo byl půl století nepostradatelným a nepřehlédnutelným člověkem a kamarádem. Napadá mě, že v dubnu 1951 muselo být oznámeno, jistě jinou formou: „Dnes se nám narodil druhý syn Jan.“ Na to si ale já nepamatuji. Jsem o rok mladší a vnímala jsem Jendu, tak mu maminka říkala, vždy jako kluka od sousedů a syna varhaníka s krásným hlasem. Pocházím z věřící rodiny, a tak chrámová hudba a zpěv ke mně patřily od narození. Jednoho nedělního rána varhaník s krásným hlasem nečekaně zemřel. U Mejzlíku zůstala vdova a dva nezletilí synové. Starší Josef byl středoškolák a Honza teprve dvanáctiletý. Poručníkem obou se stal pan Sarauer, který měl u Mejzlíků krejčovskou dílnu a pohotově se snažil vyřešit smutnou situaci. V Českém Krumlově působil kněz a vynikající varhaník páter Boudal. Honza, který do té doby nikdy na varhany nehrál a nedosáhl ani na pedály, spolu s dcerou pana Sarauera Marií začali jezdit na intenzivní „varhanické hodiny. “První píseň, která v kostele po 14 dnech výuky zazněla, byla Ježíši Králi. Na to nikdy s Maruškou Sarauerovou nezapomeneme. Od toho dne se stal KŘEMEŽSKÝM VARHANÍKEM. Tři osudy V období od května do listopadu 1945 na celém území Křemežska pobývala americká armáda, zpočátku 26. divize, později 94. Celá řada místních mladých dívek byla okouzlena elegancí hochů v americké uniformě. Některé byly dokonce tak odvážné, že se za nimi za oceán vydaly. Před Vánocemi 1946 připlula do newyorského přístavu loď George W. Goethals a na palubě mezi novými přistěhovalci i Marie, narozená 25. 05. 1919, s půlročními dvojčata. Sedmadvacetiletá žena, dcera posledního křemežského obecního policajte Matouše Krátkého a Marie, rozené Zimmermannové. Dosud sloužila ve Mříčí a z rodného hnízda ještě nevytáhla paty a teď přeplula Atlantik s černým staromódním kočárkem od rodiny sousedů Krausových z Hradu. Očekával je Mariin manžel a otec dětí Edward A. Ziemba, bývalý voják americké armády, která osvobodila Křemži. V listopadu 1945 se Američané přesunuli do Bad Aiblingu v Německu. Začátkem nadcházejícího roku Ziemba přijel do Křemže, aby se 11. 02. 1946 s těhotnou Marií oženil, oddával je Štěpán Pařízek. 07. 06. 1946 přišla na svět dvojčátka Anna Marie a Edward Matouš Ziembovi. Otec zařídil zatím v USA formality potřebné k vycestování. Po příjezdu se v místních novinách objevil článek a fotografie „Veteránova žena s dvojčaty Obdivovala jsem ho. Byl pilný, vstával každé nedělní ráno na mši svatou do kostela v době, kdy jeho vrstevníci ještě vyspávali po sobotních oslavách. „Varhaničil“ celých 51 let od dob hlubokého komunismu až do letošních Vánoc. Díky Honzovi se ve zdejším kostele při jakékoli příležitosti nepřestalo nikdy zpívat a hrát. Bude mi chybět. Bude mi chybět jako soused, ten kluk od vedle, který se svým bratrem jezdil na dvojkole ke Křemežšťáků a občas mě svezl. Ten, který byl vždy po ruce, když jsem něco potřebovala. Bude mi chybět již příští neděli v kostele jeho pravidelná věta. „Jakou nábožnou píseň dáme nakonec?“ Napadl mě žalm: „Budu Ti hrát, Hospodine, před anděly.“ Asi si ho s ním v duchu zazpívám. Marie Hotařová z Československa“. Rodina se usadila ve městě Syrakuse, kde děti postupně vystudovaly střední i vysokou školu. Po tragické události, která rodinu postihla, se Marie do Křemže za svými rodiči, třemi sestrami a dvěma bratry nikdy nepodívala. Dnes už zřejmě nežije. V roce 1947 hezká sedmnáctiletá blondýnka Jaroslava Bumbová, dcera truhláře Jana Bumby a porodní asistentky Otylie, rozené Švecové, přesně takový typ, jaký si vojáci vylepovali na své skříňky jako „pin up girl“ vycestovala lodí do Ameriky. Vzala si tam G. Dolloffa, který v Křemži působil jako vojenský kurát, a měla s ním syna Paula. Brzy se všakrozešli a roku 1949 se vrátila bez syna do Československa. Stala se manželkou Oty Nechanského z Křemže, žili v Karlových Varech a měli syna Otíka. Také toto manželství skončilo rozchodem, stejně jako další s Františkem Troupem ze Slavče. Po čtvrté se vdala za Němce Manfreda Konrada, žili v Porůří u Essenu, později se přestěhovali k našim hranicím do Furth in Waldu. Když manžel zemřel, pořídila si Jaroslava byt v Praze, kde žije dodnes. Když do Křemže v roce 2013 přijela skupina bývalých strana 3 KŘEMEŽSKO 2015 vojáků 26. Yankee divize, byl mezi nimi jediný Američan, který sloužil ve Křemži a Borku za Stupnou, Tehdy měl na starosti požární techniku a ještě dnes s nadšením vzpomínal na Miss Bumbovou. Lída Čermáková, narozená 1929, dcera místního dentisty, vystudovala gymnázium, uměla anglicky a byla jednou z křemežské studentské „zlaté mládeže“. V roce 1949 odjela do Států, na filadelfské univerzitě získala titul Ph.D. (doktorát filosofie) a začala tam učit. Provdala se za B. H. Freemana a měli syna Johna, který dnes pracuje v lékařském výzkumu. Po smrti manžela vedla rodinnou firmu, v roce 1980 ji prodala a vrátila se na univerzitu. Dnes žije se synem v městě Bryn Mawr ve filadelfské oblasti. Paní Lida Freeman o sobě uvádí, že je poměrně zdravá, lituje, že nezvolila kariéru umožňující dobrovolné práce, třeba v nemocnicích, hodně čte, zajímá se o ekonomiku, politiku, vědecký pokrok, cizí kultury. Není příliš spokojená se současnou situací v USA i ve světě. Také milovaný tenis už hrát přestala. Udržuje korespondenci s přáteli a mnohokrát navštívila Česko po roce 1990, samozřejmě i Křemži. F. Sarauer Vydání knihy Kleť a Blanský les – obraz krajiny a krajina v obrazech u příležitosti 25. výročí založení CHKO Blanský les Autoři: Svatomír Mlčoch a kolektiv Správy CHKO Blanský les, s využitím textů Vojtěcha Storma z výše uvedené knihy Chráněná krajinná oblast Blanský les Chráněná krajinná oblast Blanský les (CHKO) byla vyhlášena v roce 1989, před dvaceti pěti lety, k ochraně zachovaných smíšených lesních porostů, floristicky bohatých lokalit na hadcovém a vápencovém podloží a charakteristického krajinného rázu. Leží v Jihočeském kraji na území okresů Český Krumlov, Prachatice a České Budějovice. Celé území je hodnotné po stránce přírodovědecké, což je kromě geologickomineralogické pestrosti území dáno mimo jiné i jeho polohou. Blanský les leží ve srážkovém stínu Šumavy, v jehož důsledku je zde kromě menšího množství srážek i teplejší klima. Na poměrně velkých plochách jsou zde zachována lesní společenstva, jejichž druhové složení a struktura se blíží předpokládanému původnímu stavu vegetace. Velmi cenná je lesní a nelesní vegetace na vápencových a hadcových podkladech. Kromě přírodních krás je území bohaté na historické památky a lidovou architekturu. Zájemci o podrobné informace o přírodních hodnotách Blanského lesa mohou navštívit informační středisko v Holubově nebo internetové stránky AOPK ČR (www.blanskyles.ochranaprirody.cz). Přírodní poměry Blanského lesa CHKO Blanský les je od okolní krajiny výrazně geomorfologicky oddělena. Vysoké hřbety Kletě, Bulového a Buglaty na jihu strana 4 a západě a Kluku na severu uzavírají Křemežskou kotlinu. Zatímco na hřbetech má krajina lesní charakter, v Křemežské kotlině a v okrajových částech CHKO se jedná o zemědělskou krajinu, již tvoří mozaika lesíků, luk, polí a sídel, místy s poměrně dobře dochovanou původní urbanistickou strukturou a často také s hodnotnou lidovou architekturou. Převážnou část horninového podloží CHKO tvoří granulitový masiv Blanského lesa, v jeho centrální části jsou rozšířeny hadce, jižní a jihovýchodní část CHKO je budována horninami pestré tzv. českokrumlovské série, v níž převažují krystalické vápence. Lesy v Blanském lese zaujímají plochu přibližně 12 200 ha, což odpovídá asi 55 % rozlohy CHKO. Patří mezi ně cenné komplexy listnatých a smíšených podhorských lesů s převahou buku. Zcela specifické jsou reliktní bory podél Křemežského potoka s typickou hadcovou květenou. Neopominutelným fenoménem je rovněž kaňon Vltavy se svými reliktními skalními bory a typickou flórou i faunou. Nejcennější nelesní společenstva, která byla ušetřena zemědělské intenzifikace a rozpínající se zástavby, jsou dnes vesměs všechna součástí maloplošných zvláště chráněných území. Mezi nejvýznačnější patří NPR Vyšenské kopce, pozoruhodný komplex lesních, křovinných a semixerotermních travinobylinných společenstev vázaných na vápencové podloží, s řadou vzácných a chráněných teplomilných druhů rostlin a živočichů. Poměrně vzácnými biotopy v celé CHKO jsou oproti KŘEMEŽSKO 2015 minulosti i biotopy vlhkých a podmáčených luk a mokřadů. Na území CHKO Blanský les se vyskytují typické druhy živočichů podhorských lesů a luk. Ukázkově je vyvinutá zejména lesní fauna ptáků. Významná je přítomnost řady nelesních druhů hmyzu (zejména motýlů) a měkkýšů vázaných na vápencový podklad. Bez povšimnutí nemohou zůstat ani živočichové vodních toků od ryb a mihulí přes hmyz až po drobné savce. 250 let krajinomalby a 25 let CHKO Blanský les Podkletí, Kleť a Blanský les, je krajinou malebnou a proto i často malovanou. Málokterá jihočeská hora byla během dvě stě padesáti let historie krajinomalby tak často námětem výtvarných děl jeko Kleť. Krajinomalba jižních Čech má svá velká i zapomenutá jména. Tato krajina po celé generace inspirovala a stále inspiruje malíře odborně vzdělané i amatéry. Mnozí byli „zasaženi“ atmosférou krajiny, jejím geniem loci a ve svých dílech zachytili i ducha své doby. To bylo pro editory knihy nabídkou ke zpracování tématu propojení hodnot přírody a krajiny a jejího inspiračního potenciálu se zobrazováním přírodních krás ve výtvarných dílech. Dalším důvodem této aktivity byl souběh několika výročí – v době příprav knihy oslavil pětaosmdesáté narozeniny malíř Jan Cihla, v lednu 2015 uplyne padesát let od úmrtí Adolfa Trägera, a konečně na konci roku 2014 si připomeneme dvacet pět let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blanský les a třicáté páté výročí vzniku Českého svazu ochránců přírody, který také tuto knihu, vzniklou z iniciativy Svatomíra Mlčocha, vydává. Obraz krajiny a krajina v obrazech Téma knihy si samo vybralo své autory. Byly jimi desítky výtvarníků dlouho před námi. Oni jsou hlavními tvůrci vydávané publikace. Jejich díla jsou dnes příliš často ukryta před zraky diváků v prachu a zapomnění, proto je náplň knihy vedena i snahou je připomenout a dát milovníkům Kletě a Podkletí k dispozici v ucelené podobě. Kniha v obrazové zkratce nabízí čtenáři významné přírodněestetické hodnoty krajiny Blanského lesa i proměnu krajiny člověkem. Právě prolnutí estetických, přírodních a ekologických hodnot poukazuje na vzájemné vztahy a souvislost mezi estetikou a krajinnou ekologií, světem ochrany přírody a světem výtvarným. Cílem knihy je laicky srozumitelným způsobem přiblížit tyto světy všem, kteří je vyhledávají i těm, kdo se s nimi setkávají v takovém rozsahu poprvé. Příkladem inspirace krásami přírody a krajiny může být časté zobrazování panoramatu Blanského lesa s dominující horou Kleť. Blanský les je utvářen oválným věncem kopců okolo Křemežské kotliny a je součástí Prachatické hornatiny, která tvoří severovýchodní podhůří Šumavy. Protože je Blanský les vysunutý k okraji mohutného šumavského masivu, je rozhled z Kletě a i pohled zpět na ni mimořádně atraktivní. Za dobré viditelnosti je z vrcholu Kletě možné spatřit i Rakouské Alpy s Dachsteinem, jak zachycuje dílo s názvem Výhled z rozhledny na Kleti od Ferdinanda Runka (z let 1825 – 1830). Na obraze je rovněž vidět, jak jsou sídla obvykle situována v terénu. Většinou bývají skryta nebo chráněna před větrem, jiná sídla jsou vsazena do svahů. Krajinu Blanského lesa lze dobře vnímat přímo uprostřed Křemežské kotliny, ale i z jejího předpolí, což bývají pohledy nejvýznamnější. Při tom téměř vždycky dominuje monumentální masiv hory Kleť. Především je hora pozadím pro panoramatické pohledy na České Budějovice, jak dokládá obraz Oty Matouška Jihočeská blata s Kletí (1937). Blanský les s Kletí ale lze pozorovat i přes rybník Bezdrev od Hluboké nad Vltavou, ze zámecké zahrady v Českém Krumlově, od Ktiše i Lhenic a z mnoha dalších míst. Zajímavý je pohled ze vzdálenosti téměř dvaceti pěti kilometrů, jak jej zachytil snad nejvýznamnější z jihočeských malířů, Karel Valter, na svém obraze Krajina – Kleť od Velešína (1953). Z každého pohledu mění Kleť tvar od strmé hory k rozložitému masivu, kdy jen díky romantické rozhledně a posléze 170 m vysokému radiokomunikačnímu stožáru má hora zřetelný vrchol. Stožár vysílače je příkladným pozitivním technickým dílem v krajině a je i identifikačním prvkem na jinak téměř abstraktním obraze Jana Cihly Kleť z roku 1992. Když se podíváme na vrstevnicovou mapu Kletě, udiví nás, jak bohatě je hora členěná řadou strží, údolí a výběžků a jak ji na úpatí doprovází množství menších samostatných kopců. Není to prostá hora, ale seskupení, vytvářející bludiště se spoustou překvapení. Členitost Kletě je na vrcholu umocněna skupinami mrazových srubů (obraz Ferdinanda Hochstettera Žebříková skála z roku 1854). Přehlídku děl zobrazujících přírodní fenomény Blanského lesa může uzavřít obraz Antonína Bednáře strana 5 KŘEMEŽSKO 2015 Mlha v Kleti (1943), který poukazuje na častý klimatický jev, výskyt mlh vlivem teplotní inverze, či kresba kněžny Pavlíny ze Schwarzenbergu Dívčí kámen – trosky, zachycující divoký romantický charakter kaňonu Vltavy – viz níže. Prostřednictvím obrazů může čtenář vstoupit do krajiny, kterou mnohdy zná důvěrně a jindy jen letmo, jinýma očima a z jiného pohledu, než s kterým by se setkal přímo v krajině nebo na fotografiích. Zveřejněná výtvarná díla z Blanského lesa jsou nejen pohledem do vývoje výtvarných stylů a směrů, ale také dokumentem stavu a proměny této krajiny v posledních dvou a půl stoletích. Na obrazech je zachycen, i když ne v chronologickém pořadí, osud krajiny Blanského lesa. Jako každá atraktivní krajina v blízkosti větších měst je vystavena slovem, jež sbližuje světy výtvarného umění, ochrany krajiny i přírodních věd. V jednotlivých kapitolách se představuje fenomén krajiny, příroda a geomorfologie Blanského lesa, vliv člověka na zdejší krajinu v průběhu historie, na který navazuje současná péče Správy CHKO o nejcennější lokality. Pohled z druhé strany přestavuje kapitola mapující historický vývoj krajinomalby. Jádro publikace pak tvoří kapitoly věnované jednotlivým oblastem Blanského lesa (panoramatické pohledy, hora Kleť, údolí Vltavy, Brložsko, Křemže a okolí) s představením výtvarníků a jejich děl vztahujících se k dané oblasti. Vše je doplněno profily několika pro Blanský les nejvýznamnějších výtvarných umělců a úvahou nad nejnovější tvorbou vztahující se k tématu. Editoři přitom dbali na maximální zachování osobitosti stylů autorů jednotlivých kapitol, proto se zde sešly příspěvky psané záměrně laicky srozumitelným jazykem, některé dosti subjektivní pohledy i pasáže terminologicky odborné. Texty do knihy vedle kolektivu Správy CHKO Blanský les a JUDr. Svatomíra Mlčocha poskytli Akad. arch. Vojtěch Storm, Ing. František Urban a Mgr. Hynek Rulíšek. Vybrané kapitoly knihy doprovázejí krajinářské minieseje Ing. arch. Kamily Žifčákové. Pro vysvětlení některých odborných termínů je do publikace začleněn “Slovníček pojmů z ochrany krajiny“, přehled výtvarníků a jejich děl pak obsahuje “Rejstřík výtvarníků“, jehož autorem je Miloš Minařík. hrozbám a rizikům, přesto stále je co uchovat. Některé krajinné scenérie nelze již vidět a zažít, buď proto, že jsou znehodnoceny novou zástavbou nebo v průběhu let zarostly. O to větší je dokumentární hodnota dochovaného obrazu zmizelého kousku světa. K takovým dílům patří například obraz Rozhledna na Kleti od Ferdinanda Runka z 20. let 19. století, ještě před výstavbou Tereziiny chaty nebo kresba kněžny Pavlíny ze Schwarzenbergu, zachycující pohled z vltavského kaňonu na zříceninu hradu Dívčí kámen v době, kdy ještě okolní vegetace hrad zcela nezakrývala. Také obraz Adolfa Trägera Žně pod Klukem z období před druhou světovou válkou dokumentuje dnes již téměř zapomenutou krajinu, v níž dominují malá políčka s obilím složeným do panáků. Jiným dokladem zachycení změn v krajině je obraz Borise Čepka Chvalšiny, který je parafrází na mapy stabilního katastru ze 30. let 19. století. Kniha o Kleti a Blanském lese Ačkoliv je kniha věnována výtvarnému zobrazení nevelkého území na jihu Čech, sešlo se k tématu velké množství různorodého materiálu. Ten je představen pokud možno v reprezentativním záběru (kniha obsahuje 101 reprodukcí výtvarných děl a historickou i současnou mapu Blanského lesa) v proměnách času i malířských stylů a doplněn průvodním strana 6 Kniha si neklade za cíl ukázat ta nejlepší díla podle přísných umělecko – historických kritérií ani proniknout hlouběji do dějin umění či estetických teorií. Proto se vedle sebe ocitá tvorba různé umělecké kvality. Jejím spojujícím tématem je Blanský les a pestrost stylů. Za každým obrazem či grafikou je příběh krajiny i příběh díla autora. Několik málo z nich se podařilo vynést na světlo. Samozřejmě nebylo možno najít a ani do nevelké publikace umístit všechna nám známá díla, někdy i proto, že nebyla dostupná nebo prostě zmizela v toku času. V tom je výzva čtenáři k další aktivitě – informační, sběratelské či výstavní, neboť už sama příprava knihy vedla k novým lidským kontaktům a spolupráci. Doufáme, že k tomu bude inspirovat i své čtenáře. – Ing. K. Zifčáková – KŘEMEŽSKO 2015 25 let CHKO Blanský les Je 18. prosince 2014, 16.00 hod. Společenský sál v budově radnice v Holubově se plní do posledního místečka. Obec Holubov jej nabídla, protože infocentrum by svojí kapacitou nestačilo. Místa kolem stolů jsou již obsazena. Pro návštěvníky se nabízí pexeso vydané Správou chráněné krajinné oblasti Blanský les (dále CHKO Blanský les) a vlastnoručně vyrobené perníčky s logem. Ti, co přicházejí později, si sedají na židle rozestavěné podél stěn. Není divu. Při příležitosti 25. dvanáct středisek AOPK ČR v rámci republiky, která se podařila zřídit. Potěšitelné je, že na pokračování jeho provozu jsou zajištěny finanční prostředky na dobu dalších pěti let. Jako druhý promluvil starosta Holubova Jaroslav Franěk. Zmínil se o původních „bojích“, které musel jako starosta s nově vzniklou správou podstoupit. Vzpomínal, že začátky byly pro obě strany náročné. Uznal, že po letech spolupráce se ukázalo, že práce správy je užitečná pro všechny. Nakonec řekl, že si uvědomuje, že kdyby se pustili lidé „z uzdy“, kdyby si každý dělal, co by chtěl, že by to rozhodně nebylo dobře jak pro přírodu, tak pro krajinu. výročí založení CHKO Blanský les se zde sešlo mnoho pozvaných. Této příležitosti je také využito k prezentaci nové knihy, kterou vydal Český svaz ochránců přírody (dále ČSOP) ve spolupráci se správou. Úvodního slova se ujímá ředitel správy RNDr. Jan Flašar. Po krátkém přivítání přítomných se v kostce zmínil o historii vzniku a peripetiích, které správu během jejího působení provázely. Jako zajímavost lze označit skutečnost, že vznik správy se datuje na 8. prosinec 1989, tedy do konce pětidenního trvání tehdejší dočasné vlády. Ta byla v úřadě od 5. do 9. prosince. 10. prosince pak nastupuje nová vláda pod vedením premiéra Čalfy. Správa spadala pod krajské středisko památkové péče vedené Ministerstvem kultury. Od roku 1990 pod Český ústav ochrany přírody, který pracuje pod hlavičkou nově vzniklého Ministerstva životního prostředí (dále MŽP). V roce 1995 se instituce rozděluje na Agenturu ochrany přírody a krajiny (dále AOPK) coby poradní a odborný orgán, a centrální Správu chráněných krajinných oblastí ČR s výkonem státní správy. Za deset let nato se obě instituce opět slučují pod společným názvem AOPK ČR. Podle nejnovějšího zákona, platného od 1.1.2015, je nyní AOPK ČR jednotným úřadem státní správy. Kruh se uzavřel, takže dnes je správa začleněna tam, kde před čtvrtstoletím začínala. Na konci svého projevu ředitel správy vyzdvihl otevření informačního střediska správy v budově radnice. Patří mezi Dalším bodem programu bylo představení nové knihy, kterého se zhostil Dr. Svatomír Mlčoch, člen ČSOP a vědecké rady MŽP ČR. Kniha „Kleť a Blanský les, obraz krajiny a krajina v obrazech“ obsahuje příspěvky sedmi autorů textu a obrazy jedenačtyřiceti výtvarníků. Je tištěna na křídovém papíře a obsahuje nejenom statě o historii Podkletí, ale i další texty a je doplněna přibližně stovkou reprodukcí obrazů, které se k této oblasti vážou. Jedná se převážně o krajinomalby autorů z dob minulých i současných. Součástí prezentace bylo čtení úryvku z příspěvku pracovnice správy, při kterém zavládlo v sále neobvyklé ticho. Když byla po skončení četby položena otázka, kdože je autorem ukázky, opakovaně se ozvalo jméno autora trilogie Země zamyšlená, Ladislava Stehlíka. Tipující se mohli snadno zmýlit, protože pozoruhodný sloh silně připomínal poetickou prózu zmíněného autora. Příspěvek je důkazem toho, že zaměstnanci správy nejsou jenom pouhými úředníky, ale i vnímavými milovníky tohoto kraje. Ing. František Urban, mimo jiné bývalý viceprezident Rady Světového svazu ochrany přírody IUCN, který stál u zrodu správy (a Národního parku Šumava), byl dalším přednášejícím. Připomenul, že první národní park na kontinentě vznikl ve Švédsku a to již roku 1909. Přítomným sdělil, že správa, jejíž vznik se datuje od prosince 1989, vycházela z návrhové studie, která byla vyhotovena již v roce 1973. Byla to další chráněná krajinná oblast po CHKO Jizerské hory, CHKO Moravský kras a dalších. Zpočátku správy CHKO neměly žádné pravomoci státní správy, byly pouze poradními orgány, kterými se instituce a obce mohly, ale nemusely řídit. Tento stav se změnil až po roce 1992, kdy začal platit Zákon o ochraně přírody a krajiny. strana 7 KŘEMEŽSKO 2015 Genius loci. Tak se jmenoval příspěvek, který přednesl bývalý pracovník správy architekt Vojtěch Štorm. Příspěvek měl několik úhlů pohledu na přírodu a krajinu. Jedním z nich byl o tom, jak příroda dotváří lidské snažení. Jako příklad uvedl vysazení aleje nebo založení rybníku. Zpočátku převládá rukopis člověka, ale estetickou hodnotu jim po čase vtiskne až sama příroda. Akademická malířka Renata Štolbová (o které již byla ve zpravodaji zmínka v článku o nových křížkách v Podkletí), autorka několika obrazů otištěných ve zmíněné knize, vzpomínala na své dětství, které prožila v blízkosti železniční stanice Jižní zastávka v Českých Budějovicích. Odtud se svými rodiči často jezdila na Křemežsko, které ji postupně přirostlo k srdci. I když ji později osud zavál na různá místa Čech a Moravy, nyní se vrátila do jižních Čech. Zde nedávno koupila domek v Holubově, kde se v současnosti věnuje své tvorbě. Setkání ukončil Dr. Flašar poděkováním těm, kteří svými příspěvky slavnost obohatili a přítomným za účast a pozornost. Nakonec všechny pozval na pohoštění, které bylo mezitím připraveno. Možná, že si někteří čtenáři při čtení těchto řádků položí otázku, proč se v tomto zpravodaji píše o události, která se týká poměrně malého okruhu úzce zaměřených odborníků. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří dbají na ochranu přírody a krajiny, nám na jedné straně mohou bránit v uskutečňování některých našich záměrů (přiznejme si, že ne všechny jsou v souladu s principem trvalé udržitelnosti), ale na druhé straně pomáhají Zapomenuté příběhy Dnešní příběh bude tak trochu studený, ale k lednu zima patří. Nevím jak dlouho je v Chlumu u Bednářů hospoda, asi již mnoho let. V době, o které budu psát, se do hospody chodilo průjezdem přes dvůr a po pár schodech rovnou do výčepu. Hospoda musí mít toalety a ty tam bývaly v takovém přístavku na opačné straně dvora. Nebylo to tak nóbl jako je to teď, ale hospoda byla každý den více obsazená a živější než dnes. Možná to bylo také tím, že pivo točené stálo 1,20 Kčs. Často jsem sedával se starším pánem, který chodil večer na čtyři piva s pětikorunou a šenkýři nechával 20 haléřů diškereci. Jak bývalo tenkrát obvyklé, tak jednou napadlo více sněhu. Hostinský musel uklízet sníh ze dvora, aby mohli hosté do hospody a potom i na záchody. Sníh shrnul na velkou hromadu vedle záchodů. Toho využila jeho vnoučata. Do hromady sněhu vydlabali díru a měli eskymácké iglú. Druhý den to vylepšili a udělali seshora otvor, celé to pokropili vodou a měli ledovou klouzačku, takový minitobogán. Toho si všiml známý hecíř Honza a když se vrátil ze záchodu do šenku, tak povídá: „Kdo proleze tím ledovým bunkrem, dostane ode mě metr piv.“ Hospoda ztichla, ne však na dlouho. Lákavá nabídka nadzvedla pána středních let a povídá do placu: „Já to beru.“ Tak jsme hromadně zatleskali, napili strana 8 Prezentovaná kniha plnit jednu z našich nejpřednějších povinností: předat našim dětem krajinu, ve které žijeme, když už ne v lepším stavu, tak alespoň v takovém, v jakém jsme ji zdědili po našich předcích. A v tomto snažení popřejme zaměstnancům správy CHKO Blanský les do dalších let mnoho úspěchů. Děkuji Ing. arch. Kamile Žifčákové za laskavé upřesnění některých informací použitých v článku. Text a fota PeRe jsme se a šli všichni na dvůr se na to podívat. Když jsme došli k ledovému objektu, tak to vyzyvatel vylepšil tím, že povídá: „Aby sis zasloužil metr piv, tak to musíš prolézt, ale obráceně, to znamená ze zdola nahóru a jenom v trenkách.“ Udata chvilku váhal a pak povídá: „Beru.“ Sundal oblečení a jenom v trenkách klekl na kolena a vlezl do otvoru, jenomže zjistil, že se tak neohne, aby mohl pokračovat. Vylezl, otočil se a soukal se tam po zadečku a patama se odstrkoval. Když už měl hlavu a ruce venku, tak mu začaly paty na ledu klouzat a nešlo to nikam. Po malé chvilce dostával modrou barvu jako měly jeho trenýrky. Bylo nám jej líto, a tak jsme přiskočili a za ruce ho vytáhli z ledového vězení. Venku byl co by dup, ale bez trenýrek, ty zůstaly v iglú. Než jsme mu je podali, aby si je oblékl, tak jeden šprýmař z těch čumilů mu povídá: „Franto, ty si tam lezl jako kluk a teď je z tebe ženská.“ Promrzlý aktér mu odpověděl: „Ty, kdyby si byl takovou dobu v ledu, tak by ti taky frantík zalezl až do břicha.“ Po návratu do šenku přišel metr piv do placu, ale vítěz se zahříval grogem, že sázku přežil bez následků, a štamgasti měli dlouho na co vzpomínat a o čem povídat. Sláva Lhoták KŘEMEŽSKO 2015 Starosta s duší hajného Řekněte nám nejdříve něco o sobě. Z jaké rodiny pocházíte? Kde jste strávil dětství? Jsem kluk z Třísova, měli jsme malý statek na kraji vsi, políčko, krávu a další domácí zvířectvo tak, jak to bylo dříve na vesnici běžné. Mám 2 sourozence, starší sestru a mladšího bratra. Měl jsem krásné dětství, moji rodiče byli hodní a pracovití, milovali nás, ale bohužel už dlouho nejsou na světě. Tatínek byl tesařem, ale celý život jezdil s náklaďákem. Střech ale v okolí udělal spoustu, včetně té mojí. Maminka pracovala v zemědělském družstvu a na poště. Do které jste chodil školy? Jakým jste byl žákem? Do školy jsme chodili do Holubova, do malotřídky, bylo to dříve stejné, vždy dvě třídy spojené. Ráno jsme jeli autobusem a odpoledne jsme často chodili i pěšky přes les. Od 6. třídy jsem pak chodil do Křemže. Chodil jsem kupodivu do školy rád, do základní i do těch dalších. Kantoři byli pro nás velkými autoritami, i o prázdninách jsme měli služby na školní zahradě. Byl jste tedy vzorným hochem nebo si pamatujete nějakou klukovinu, kterou jste v dětství provedl? Byl jsem jako každý kluk, taky jsem zlobil. Pamatuji si příhodu z první třídy, psali jsme plnicími pery, a když někomu došel inkoust, šel si ho doplnit do velké pětilitrové nádoby ke katedře. O přestávce jsme se s kluky honili ve třídě, a co se nestalo. Do nádoby jsme drbli a dokážete si asi představit, jak vypadala třída s pěti litry vylitého inkoustu a co jsme schytali od pana ředitele Švece. Také cestou ze školy, když nás šla skupinka Třísováků domů, jsme vyváděli různé rošťárny. Když se nějaká lumpárna provalila, tatínek byl nekompromisní dostal jsem vařečkou nebo měrkou na mléko, která se obvykle při exekuci zlomila, a tatínek musel vyřezávat novou. Jaká je Vaše současná rodina, kolik jste zasadil stromů a kolik máte synů? Patří do vaší rodiny také nějaké zvíře? Doma máme vesnickou kočku, která je pátým členem rodiny, říkám, že je spolehlivou antikoncepcí, neboť spává mezi mnou a manželkou. Stromů jsem zasadil nepočítaně. Za manželku jsem si vzal dívku, která je původem z Krásetína, kde mám po mamince také polovic krve. Když jsem za ní někdy nemohl jít, aspoň jsem vylezl za vsí na skálu, které se říká V kamejku, odtud bylo vidět až do Krásetína a alespoň jsem se na ni díval dalekohledem, co u nás doma při útěku za války nechali Maďaři, jak obrací seno. Dnes je lékařkou v českobudějovické nemocnici na oddělení radiodiagnostiky, dělá vyšetření magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií a ultrazvukem. Syny máme dva, jednomu je 24, ten vystudoval informační technologie na ČVUT, a mladšímu je 22, ten se pomamil a studuje medicínu na Univerzitě Karlově. Čím jste chtěl jako kluk být? Kdy se to zlomilo a kdy vás poprvé napadlo, že byste mohl být starostou? Přál jsem si být hajným. Nejvíc času jsem jako kluk asi strávil v lese. Hrozně rád jsem četl knížky Jana Vrby, kterého asi dnes už nikdo nezná, ale já mám celou jeho bibliografii, kde byl vždy nějaký hajný a pytlák. Také jsem rád vše v přírodě poznával, sbíral brouky, nerosty, dělal herbáře. A tak jsem si říkal, že jediné povolání, kde bych mohl být celý den v lese, je dělat hajného. Jenže tatínek byl jiného názoru, řekl, že vždy lidé potřebovali stavět a potřebovat budou, tak mě nasměroval na průmyslovku, z té jsem logicky šel na stavební fakultu ČVUT, i když jsem si ještě v tu dobu přál jít studovat nějaký přírodovědný obor. Potom jsem dělal projektanta v Koh-inooru a pak jsem se dostal na Stavební úřad v Křemži, kde jsem dělal vedoucího. Ta práce mne moc bavila a na kandidování do zastupitelstva jsem nikdy nepomýšlel. Jednou za mnou ale přišli známí a přemlouvali mne, abych souhlasil s kandidátkou za jejich stranu. Nechtěl jsem, a pamatuji si, že byl zrovna pátek a my jsme odjížděli s rodinou na Šumavu a já měl za úkol koupit chleba. A oni mi řekli, že mne pro ten chleba nepustí, dokud nekývnu. Ten chleba jsem potřeboval a bál jsme se, že už nebude, tak jsem se nakonec na té kandidátce objevil. Že mi bude tolik lidí důvěřovat a že mne zvolí, jsem ani v nejmenším nepředpokládal. A tak jsem se v roce 1998 stal starostou. Měl jste nějaké předsevzetí, když jste zasedal na starostenské křeslo? O funkci starosty jsem měl jen mlhavou představu, a to hlavně díky tehdejšímu starostovi, Ing. Podholovi, který mi v začátcích také moc pomohl. Díky své dosavadní práci na stavebním úřadě jsem měl příležitost setkávat se s lidmi a slyšet, co je trápí. A tak jsem šel do starostenské funkce s přesvědčením dělat pro naši obec maximum pro to, aby se tady lidem dobře žilo, cítili se tady jako doma a byli na svoji obec hrdí. Mnozí si obec představují jako nějaký abstraktní úřad, ale já vnímám obec jako takovou širší rodinu. A pro tu chce člověk přece to nejlepší. Bylo to očekávání něčeho nového a jen neznalost, co všechno funkce starosty obnáší, asi způsobila, že jsem hned nevzal do zaječích. První půl rok jsem se děsil každého telefonátu a zaklepání na dveře, protože jsem nevěděl, co vše budu muset řešit a že nedokáži pomoct. Starostování je hodně o kontaktech, o tom, se zorientovat, vědět, kde co je, či kde to zjistit. A to chvíli trvá. V životě to většinou chodí tak, že věci dobré a pozitivní se přijímají trochu jako samozřejmost a naopak když něco není nebo se nepovede, tak se na to hodně nadává a žehrá. Máte nějaký příklad, co se povedlo a co vás v poslední době ve funkci starosty potěšilo? Každý starosta vám jistě potvrdí, že to, co se podaří, je opravdu většinou vnímáno jako samozřejmost. Málokdy se dočká poděkování, spíš vynadání za něco, co se ještě nepodařilo. Uznání člověk zaslechne spíše od návštěvníků, kteří mají možnost posoudit obec s odstupem a vidí, co se změnilo. Osobně mě těší, že jsme zvládli velké investice do školské infrastruktury, hřbitova, vodohospodářského zařízení, komunikací, prostě toho, co potřebujeme ke každodennímu životu. Ale kromě toho je v obci velmi důležitá atmosféra lidského společenství. Vždy jsem se snažil podporovat všechny, kteří něco dělají mimo své povinnosti, ať jsou to dobrovolní hasiči, sportovci atd. Na začátku svého působení jsem měl také pocit, že obyvatelé našich osad se cítí být méněcenní proti nám, Křemežšťákům. A protože, jak už jsem řekl, jsem kluk z vesnice, snažím se, aby i oni se cítili jako plnohodnotní občané naší obce. Kdo konkrétně mne potěšil, to byli naposledy rakouští turisté, kteří se v Křemži ptali na cestu. Říkali, že jsme asi nějaké lázeňské městečko, když je to tady pěkně upravené a čisté. Od Rakušanů, kteří jsou na to zvyklí, to byla opravdu pochvala. strana 9 KŘEMEŽSKO 2015 Věřím, že i povolání starosty občas přinese nějakou veselou historku, podělíte se s námi o nějakou? Jednou, v začátcích mi přišla do kanceláře paní a vedla kozu. „Tak tady ji máte,“ oznámila mi, když vešla do dveří kanceláře, „a ještě mi dlužíte pět korun.“ Dopátral jsem se vysvětlení, že paní našla zatoulanou kozu, která okusovala v květinářství muškáty, chytila ji, a protože věděla, že obec má povinnost postarat se o zatoulané psy, řekla si, že určitě i o kozy, a kráčela s ní rovnou na úřad. Koza jí cestou k úřadu stihla sníst 5 rohlíků z tašky s nákupem, co měla v druhé ruce, proto těch 5 korun dluhu. Myslím, že zatoulanou kozu jen tak někde v kanceláři starosty neměli. Koza byla tulačka až z Krásetína, které se asi doneslo, že muškáty v Křemži chutnají znamenitě. Máte nějakou oblíbenou osobnost? Žijící nebo historickou. Nějaký vzor? No, jednu konkrétní asi ne, vážím si lidí, kteří něco umí, něco dokázali pro ostatní, a přesto zůstali skromní. Fascinuje mne vědění spojené s pokorou a schopností předávat je dál. Jaké máte koníčky, nebo jste měl a zase se k nim třeba chcete vrátit? Dříve určitě entomologie, mám dodnes ve skříni sbírky brouků, a pak knihy. To je moje celoživotní vášeň, asi to máme i v genech, děda prý také přečetl, na co přišel, dokonce mu museli až z Budějovic půjčovat knížky, protože vše v knihovně tady přečetl. Já jsem se naučil číst ve 4 letech a od té doby jsem pořád četl. Knih mám plný dům. Rád se také hrabu v hlíně na zahrádce. Ještě bych měl zmínit myslivost, i když moc nestřílím, rád pozoruji přírodu a také se sejdu s ostatními, kde vážně probíráme nevážná témata, jako je to v Hrabalových Slavnostech sněženek, a jsem mezi svými. Jsem taky dobrovolný hasič třísovského sboru. A vaše oblíbené jídlo? Co vy a zdravá strava? Mám rád všechna jídla, vybíravý nejsem. Momentálně asi vede ryba a bílý jogurt (zvlášť). Zdravou stravu mám rád i si na ní pochutnám. Všimla jsem si, že kouříte dýmku. Jak jste se k tomu dostal? Možná díky dědečkovi, já si ho nepamatoval, ale na fotce měl dýmku, dával si na náustek, gumovou podložku z pivní lahve, protože neměl zuby, tak aby mu nevypadla. Také možná proto, že správný hajný měl vždy fajfku, a dílem proto, že každá dýmka, to je umělecký kus. Má svou historii. Vyřezat ji z vřesovce nebo z kořenů olše, vůbec najít ten správný a hezký kus… (pozn.: pan starosta by na toto téma dokázal hovořit hodiny, proto je opouštíme s tím, že o dýmkách snad brzy napíše do Křemežska samostatný článek). Jaké místo na Křemežsku máte nejraději? Kam byste si šel třeba rád sednout a přemýšlet? No, hezkých míst je tu spousta, borový les na hadcích u Holubova, mám rád údolí k Jaronínu. Je to zvláštní a trochu morbidní, ale rád chodím i na hřbitov, cítím, že je tam koncentrovaný klid, důstojnost a moudrost všech, kteří tam spočinuli… Co rád čtete? Jaké 3 knihy byste si vzal na opuštěný ostrov (předpokládám, že jedna by byla málo)? Rád čtu historické knihy, které spojují dokument s beletrií, na oddych Kinga nebo Mc Carthyho, ale v podstatě všechno. Jenom ty knihy jsou hrozně drahé, ještě že máme tak skvěle vybavenou knihovnu. A ty 3 knihy? Asi Jack Kerouac: On the Road, Jan Vrba: Nejsilnější vášeň a Chevallier: Zvonokosy. Asi každý starosta si přeje, aby v jeho obci přibývalo obyvatel, aby zde bylo dost dětí a dveře školy otevřené. Myslíte ale, že Křemže může udržet i mladé lidi? Doufám, že ano, je zde vše, co člověk k životu potřebuje - základní služby - lékaři, škola, školka, pošta, banka, obchody… Myslím, že žijeme v obci, která má výbornou vybavenost a přitom žijeme na krásném a klidném venkově. A co je třeba trochu navíc, jako třeba plavecký bazén, divadlo nebo kino, za tím se celkem dobře dá 15 km dojet do Krumlova nebo Budějovic. Počet obyvatel naší obce také stále roste a tomu jsem rád. Chtěl byste něco obyvatelům Křemže a přilehlých osad vzkázat? Přijde mi, že v dnešní době vládne všude ještě pořád tzv. “blbá nálada“, jak to nazval prezident Havel, vše je špatné, marné, negativní. Přál bych lidem, aby si více všímali toho dobrého, pozitivního, toho, že žijeme v podstatě v blahobytu, že tak, jak se máme dnes, se český národ nikdy v historii neměl... Také bych se rád dožil chvíle, kdy budeme cítit národní hrdost na to, že jsme Češi. Vždyť z českého národa vzešlo tolik významných vědců, sportovců, umělců. A přitom jsme tak malý národ! Máme být na co hrdí. Děkuji za rozhovor. Vacková I. MO ČESKÉHO RYBÁŘSKÉHO SVAZU KŘEMŽE Výdej povolenek a známek na rok 2015 byl zahájen na nové adrese: - Budějovická 100, Křemže (prodejna nábytku) výdejní doba: leden – duben 2015: středa – 17:00 – 18:00 hodin sobota – 11:00 – 12:00 hodin nebo po telefonické domluvě, mobil: 728 261 806 – Španinger František strana 10 KŘEMEŽSKO 2015 ZŠ a MŠ KŘEMŽE Základní škola a Mateřská škola Křemže Školní 182, 382 03 Křemže Tel.: 380 742 170, fax: 380 741 208 e-mail: [email protected] V souladu se zákonem. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění novely č. 472/2011 Sb. v y h l a š u j i z á p i s pro školní rok 2015/16 na pátek 16. 1. 2015 v době od 14,00 do 18,00 hodin v budově základní školy Křemže. Vzhledem k počtu předškoláků se zápis koná pouze jeden den, a proto se v mateřských školách mohou rodiče zapsat do připraveného pořadníku, aby zbytečně nečekali. Pro ty, kteří se ze závažného důvodu nemohou dostavit, je stanoven po předchozí domluvě termín pátek 23. 1. 2015. Podle výše uvedeného ustanovení se zápis týká všech dětí narozených v období od 1. 9. 2008 do 31. 8. 2009 a dětí, kterým byl v loňském roce povolen odklad povinné školní docházky o jeden rok. K zápisu přineste s sebou: rodný list dítěte zápisový list ( k vyzvednutí v MŠ a ZŠ) očkovací průkaz dítěte rozhodnutí o odkladu z předchozího roku K doložení trvalého bydliště předložte u zápisu občanský průkaz rodiče. Těšíme se na Vás! V Křemži 28. 12. 2015 Mgr. Jiří Tham ředitel ZŠ a MŠ Křemže SDH Loučej V pondělí 21. 12. 2014 se opět v klubovně SDH v Loučeji tvořilo. Děti vyráběly vánoční věnečky a ozdoby. O tuto činnost projevily velký zájem nejenom děti, ale i dospělí. Rádi jsme přivítali na této akci i přespolní. Do budoucna se připravují další podobné akce, a to pod vedením naší nové vedoucí mládeže a hasičky našeho sboru Martiny Čeloudové. Jménem celého sboru dobrovolných hasičů v Loučeji přeji všem šťastný nový rok 2015. starosta SDH Loučej Pavel Rubenvolf strana 11 KŘEMEŽSKO 2015 MC Křemílek - program na leden Náměstí 7, Křemže, Bc. Alena Nováková 603 586 747 [email protected] www.kremilek-kremze.cz Klub pro maminky s dětmi je otevřen každý čtvrtek od 9.00 do 11:30. Přijďte si pohrát, zacvičit s písničkou, malovat a tvořit. Vstupné: 20,- Kč dospělý, děti zdarma. První návštěva zdarma! www.kremilek-kremze.cz Hernička pro nejmenší každé úterý Hernička pro nejmenší bude v MC Křemílek otevřenakaždé úterý dopoledne od 9:00 do 11:00. Herna je vhodná pro rodiče s nejmenšími dětmi. Přijďte si pohrát! Vstupné 30,-Kč za rodinu. Výtvarný program klubu 8. 1. 2015 čtvrtek Ptáčci na krmítku – vymalujeme obrázek s krmítkem a ptáčky a dosypeme ptáčkům lahodná semínka 15. 1. 2015 čtvrtek Zasněžené chaloupky – z tvrdého kartonu vyrobíme stínítko na čajovou svíčku ve tvaru chaloupky, tu dozdobíme umělým sněhem a třpytkami 22. 1. 2015 čtvrtek Ledové květy – jaké mráz dokáže namalovat krásné květy na okna! I my se po to opět pokusíme, tentokrát použijeme savý papír a budeme zapouštět barvy. Vezměte si zástěrku na malování. 29. 1. 2015 čtvrtek Sype se snížek – pomocí papírové mozaiky vytvoříme obrázek se zasněženou krajinou a sněhuláky strana 12 KŘEMEŽSKO 2015 Oddíl badmintonu TJ Sokol Křemže Sestup z Kletě Závěrečnou akcí, kterou pořádali členové oddílu badmintonu TJ Sokol Křemže, byl tradiční „Sestup z Kletě“. Během odpoledne se účastníci scházeli na vrcholu Kletě, aby se po krátkém občerstvení vydali na společný sestup do údolí. Jejich cílem byla v Holubově „Restaurace Pod Kletí“, kde se v místním salonku sešli s ostatními účastníky akce. Sešlo se téměř čtyřicet hráčů bývalých i současných, příznivců oddílu i sponzorů. Mezi zúčastněnými byli nejen zakládající členové oddílu, ale i hráči teprve na začátku slibné badmintonové kariéry. Byli tam současní nejlepší hráči, účastnící současných mistrovských (i mezinárodních soutěží), dále zkušení veteráni, účastníci veteránského Mistrovství světa. Byli tam i rodiče hráčů, kteří jsou nezbytnou součástí týmů kolem nich a kteří mají obrovské zásluhy na úspěších jak hráčů, tak i celého oddílu. V neposlední řadě tam byli i milí hosté (až z Kladna) či zástupci „hobby hráčů“ zúčastňující se pravidelných turnajů neregistrovaných. Při setkání byla pobrány úspěchy posledního roku. Ať už vynikající výsledky mladých juniorů, vzpomenuty byly skvělé výsledky na celostátních soutěžích na mezinárodní scéně či skvělé tituly Mezinárodního mistra Kypru Petra Berana či jeho výborná vystoupení na mnoha Mezinárodních juniorských mistrovstvích. Oceněny byly i jeho medaile z Mistrovství Evropy. Nezapadly ani výborné výsledky těchto mladých hráčů - Beran, Kukač, Matoušková – na soutěžích dospělých. Vzpomenuty byly i vynikající výsledky dospělých v soutěžích družstev – opětovné získání titulu Krajský přeborník. Došlo i na poděkování realizačním týmům (= rodiny hráčů), které mají obrovskou zásluhu na úspěších hráčů z Křemže. Ocenění zásluh o činnost oddílu se dostalo i Petru Pirtyákovi za vedení oddílových internetových stránek, které jsou vynikající prezentací současného dění v oddíle. Vzpomenuto bylo stále očekávané vydání spisu o čtyřicetileté historii oddílu. Uznání se dostalo i MUDr. Koudelkovi za dlouholetou práci pro oddíl a jeho hráče. Zapomenuta nezůstala ani letitá práce pro oddíl, při níž zanechal hlubokou stopu Zdeněk Podpěra. P. Beranovi a Z. Matouškové předvedly ten nejkvalitnější badminton, který se na místních kurtech hrál. Desítky minut pak zabrala prezentace fotografií z uplynulých deseti let zachycující předchozí turnaje mixů či Sestupů z Kletě. A bylo co porovnávat – fotografie svědčí o tom, že badmintonisté nestárnou, naopak díky svému oblíbenému sportu jsou čím dál krásnější. A až se setkají koncem roku 2015, bude to jistě ještě o něco lepší. I proto se těšíme na rok 2015 a na setkání na příštím sestupu. Takže hodně zdraví všem, hodně úspěchů a pohodový příští rok přejí badmintonisti Sokola Křemže. MUDr. V. Koudelka Vánoční mixy 2014 Již sedmatřicátý ročník Vánočního turnaje smíšených dvojic uspořádali badmintonisté TJ Sokol Křemže. V tělocvičně místní Základní školy se na druhý svátek sváteční sešlo šest startujících párů – převážně z domácího oddílu, ale představili se i hráči z Kladna, Českých Budějovic, ale i hráč ligové Dobrušky. Nejmladší hráčkou byla domácí Lucie Koudelková, Kladeňák Pavel Homolka byl hráčem nejzkušenějším. Sehráli soutěž v systému každý s každým. Každá z dvojic hrála s chutí, pohodová vánoční nálada provázela hráče, pořadatele i diváky celou dobu turnaje. V průběhu se vykrystalizovaly dvojice, které se v závěrečných kole utkaly o umístění na jednotlivých příčkách závěrečného hodnocení. V zápase o pátou příčku se lépe dařilo Matějkovým ze Sokola České Budějovice, kteří porazili domácí pár Bednář J.sen. a Lucie Koudelková (ta teprve poznávala atmosféru takového turnaje). Matějkovým jen těsně unikla možnost bojovat o třetí příčku. Tu jim po napínavém souboji sebrala dvojice Homolka, Rokůsková. Ti pak statečně, ale marně bojovali se silnou dvojicí Bednář jun. (Dobruška) a domácí Jana Mejzlíková. V tomto páru partnerka prokázala opakovaně badmintonový talent, když byla zkušenému ligovému hráči výbornou spoluhráčkou. Tedy třetí příčka připadla domácím odchovancům. Došlo i vzpomínky na obtížné začátky činnosti oddílu, kdy v sedmdesátých letech minulého století nebyly k sehnání ani kvalitní rakety, kdy se muselo pro plastové míče Schwalbe dojíždět do tehdejší NDR a prakticky je pašovat přes hranice. Vzpomenuty byly i mimosoutěžní aktivity, ať již putování lodí po Dunaji, řekách v Rumunsku či Polsku, nebo vyjížďky s koňským spřežením. V čerstvé mysli všech zúčastněných pak byla letošní soutěž „Vánočních mixů“. Připomenuti byli nejen všichni startující a jejich výkony, ale zvláštní pozornost byla věnována finálovému zápasu domácích dvojic. V něm páry Mi. a Mi. Koudelkovi proti Účastníci po turnaji strana 13 KŘEMEŽSKO 2015 Vítězi s pohárem Vítězná dvojice O konečné vítězství se utkaly dvě favorizované dvojice. Zkušení Michal a Michaela Koudelkovi a velice nadějný mladý pár Petr Beran (český juniorský reprezentant) a mladičká Zuzana Matoušková. A podle očekávání se hrál velmi kvalitní badminton, plný dlouhých výměn, badmintonových fines, skvělých úderů a nezměrné bojovnosti. Dlouho to vypadalo na vítězství dravého mládí. Po vítězství v prvním setu vedli mladíci i ve druhém postupně 16:13 i 20:17. Pak se přece jen rozehrál zkušenější pár a své zkušenosti a odhodlání zvítězit přetavil v zisk druhého setu 25:23. A ve třetím setu se zdálo, že otřesené mládí ztrácí půdu pod nohama a od začátku byli Koudelkovi ve vedení. Ale nakonec i oni museli o své vítězství ještě zabojovat, když nadějné vedení 18:12 jim Beran s Matouškovou zlepšenou hrou postupně snižovali až na 20:18. Vypětí v koncovce zápasu pak utnulo špatné podání mladých ve snaze odvrátit již čtvrtý mečbol. strana 14 Z vítězství se tedy po utkání vynikající úrovně radoval Michal a Michaela Koudelkovi. Radost z podařeného dne si kromě drobných věcných cen odnesli ale všichni účastníci turnaje – nejen hráči, ale i pořadatelé a diváci. MUDr. V. Koudelka KŘEMEŽSKO 2015 strana 15 KŘEMEŽSKO 2015 strana 16 KŘEMEŽSKO 2015 strana 17 KŘEMEŽSKO 2015 strana 18 KŘEMEŽSKO 2015 strana 19 KŘEMEŽSKO 2015 strana 20 Měsíc LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN Číslo týdne 1 2 3 4 5 5 6 7 8 9 9 10 11 12 13 14 14 15 16 17 18 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 1 8 7,5 6 13 20 27 3 10 17 24 5 12 19 26 2 9 16 23 30 4 11 18 25 1 8 15 22 29 6 13 20 27 3 4 10 11 17 18 24 25 31 1 7 8 14 15 21 22 28 29 2 9 16 23 30 2 3 4 9 10 11 16 17 18 23 24 25 5 6 7 12 13 14 19 20 21 26 27 28 prac. dnů Po Út St Čt Pá So Ne 2 16 15 3 24 22,5 4 32 30 1 2 3 4 1 8 9 10 11 5 15 16 17 18 5 22 23 24 25 5 29 30 31 5 1 0 5 6 7 8 5 12 13 14 15 5 19 20 21 22 5 26 27 28 5 1 0 5 6 7 8 5 12 13 14 15 5 19 20 21 22 5 26 27 28 29 5 2 2 3 4 5 3 9 10 11 12 4 16 17 18 19 5 23 24 25 26 5 30 4 1 2 3 0 7 8 9 10 4 14 15 16 17 5 21 22 23 24 5 28 29 30 31 5 4 5 6 7 5 11 12 13 14 5 18 19 20 21 5 25 26 27 28 5 2 Týden Pracovních dnů: Počty hodin: ČERVEN 5 40 37,5 6 5 4 3 2 1 Číslo Čtvrtletí 6 48 45 22 7 56 52,5 + 2* 19 21 + 1* 22 20 21 + 1* 8 64 60 165 176 142,5 157,5** 152 168** 157,5 165** 168 176** 165 176 150 160 157,5 165** 168 176** 9 72 67,5 (7,5 hod.) 465 487,5** 496 520** (8 hod.) 62 +3* II. (7,5 hod.) 472,5 480** 504 512** (8 hod.) 63 + 1* I. Prac. dnů Prac. hodin Dnů a hodin Měsíc Měsíc ČERVENEC SRPEN ZAŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD Číslo týdne 27 28 29 30 31 31 32 33 34 35 36 36 37 38 39 40 40 41 42 43 44 44 45 46 47 48 49 49 50 51 52 53 Po Út St Čt Pá So Ne 2 3 9 10 16 17 23 24 30 1 7 8 14 15 21 22 28 29 5 6 12 13 19 20 26 27 3 4 10 11 17 18 24 25 31 1 7 8 14 15 21 22 28 29 6 7 13 14 20 21 27 28 prac. dnů Dny v týdnu 1 2 3 4 5 3 8 9 10 11 12 4 15 16 17 18 19 5 22 23 24 25 26 5 29 30 31 5 1 2 0 5 6 7 8 9 5 12 13 14 15 16 5 19 20 21 22 23 5 26 27 28 29 30 5 1 2 3 4 5 6 4 9 10 11 12 13 5 16 17 18 19 20 5 23 24 25 26 27 5 30 2 1 2 3 4 2 7 8 9 10 11 5 14 15 16 17 18 5 21 22 23 24 25 5 28 29 30 31 4 1 0 4 5 6 7 8 5 11 12 13 14 15 5 18 19 20 21 22 4 25 26 27 28 29 5 1 2 3 4 5 6 4 9 10 11 12 13 5 16 17 18 19 20 5 23 24 25 26 27 3 30 31 4 Týden 12 11 10 9 8 7 Číslo Čtvrtletí 21 +2* + 1* 20 21 + 1* 21 + 1* 21 22 + 1* 157,5 172,5** 168 184** 150 157,5** 160 168** 157,5 165** 168 176** 157,5 165** 168 176** 157,5 168 165 172,5 ** 176 184** (7,5 hod.) 465 495** 496 528** (8 hod.) 62 +4* IV. (7,5 hod.) 480 495** 512 528** (8 hod.) 64 + 2* III. Prac. dnů Prac. hodin Dnů a hodin Měsíc Rok má celkem 251 pracovních dnů: 2008 (8 hodin) pracovních hodin 1882,5 (7,5 hodin) pracovních hodin * Placený svátek (10 dnů) ** Fond pracovní doby včetně placených svátků PROSINEC Dny v týdnu KŘEMEŽSKO 2015 strana 21 KŘEMEŽSKO 2015 Svacinka u „„FLEKA„” Provozovna Chlum č. 69 • 382 03 Křemže mob. tel. : 722 296 327 http://flek.webmium.com/ strana 22 KŘEMEŽSKO 2015 Jiří Cába | 776 744 375 Kancelář | 602 130 873 www.jica.cz | e-mail: [email protected] Naše prodejna v Litvínovicích č. p. 319 České Budějovice Realizace staveb Rekonstrukce a demolice Fasády a zateplení Pronájem lešení Přeprava materiálu do 18t Skládání nákladu do 3,5t hydrau. rukou Vám nabízí: Pastovité-strukturované omítky Fasádní a interiérové barvy Lazury na dřevo Sopro stavební chemii Míchání odstínů dle přání na počkání Jitka Cábová | 602 130 617 e-mail: [email protected] strana 23 KŘEMEŽSKO 2015 Akce v lednu ve Skiareálu Lipno 1.1. 10 – 16h 1.1. 15 – 16h 2.1. 15 – 16h 3.1. 14 – 16h 4.1. 19 – 20h 5.1. 15 – 16h 6.1. 15 – 16h 7.1. 15 – 16h 8.1. 15 – 16h 9.1. 15 – 16h 10.1. 10.1. 14 – 16h 11.1. 19 – 20h 12.1. 15 – 16h 13.1. 15 – 16h 14.1. 15 – 16h 15.1. 15 – 16h 16.1. 15 – 16h 17.1. 14 – 16h 17. - 18.1. 18.1. 19 – 20h 19.1. 15 – 16h 20.1. 15 – 16h 21.1. 15 – 16h 22.1. 15 – 16h 23.1. 15 – 16h 24.1. 14 – 16h 24.1. 24. - 25.1. 25.1. 9 – 20h 26.1. 15 – 16h 27.1. 15 – 16h 28.1. 15 – 16h 29.1. 15 – 16h 30.1. 15 – 16h 30.1. 31.1. 14 – 16h 31.1. - 1.2. Novoroční výstup Veselá školička lišáka Foxe Lipenská krasojízda Koleda lišáka Foxe Show lišáka Foxe Sněhové království Zimní radovánky lišáka Foxe Lišácká koulovačka Veselá školička lišáka Foxe Lipenská krasojízda Den s handicapem Apres Ski Show lišáka Foxe Sněhové království Zimní radovánky lišáka Foxe Lišácká koulovačka Veselá školička lišáka Foxe Lipenská krasojízda Apres Ski - Velbloud na sněhu Hvězdy na sněhu Show lišáka Foxe Sněhové království Zimní radovánky lišáka Foxe Lišácká koulovačka Veselá školička lišáka Foxe Lipenská krasojízda Apres Ski - Sněhulákománie Den Lipno bez bariér Rossignol Demo Tour Show lišáka Foxe Sněhové království Zimní radovánky lišáka Foxe Lišácká koulovačka Veselá školička lišáka Foxe Lipenská krasojízda Jedničkáři lyžují za 20,- Kč, na Stezku korunami stromů mají vstup zdarma Apres Ski Ski Tour - testování lyží Scott KŘEMEŽSKO – měsíčník | VYDÁVÁ – Městys Křemže, Náměstí 35, 382 03 Křemže, www.kremze.cz, DIČ: CZ00245950 ZODPOVÍDÁ – J. Troup, J. Boršovský, J. Cipínová, P. Resch, J. Mejzlík a P. Brtínský | MK ČR E 11574 | UZÁVĚRKA –23 12. 2014 tisk – Josef Posekaný, tel.: 387 312 242, www.posekany.cz | Počet výtisků – 450 kusů strana 24