Jak oznamovat průkaznost důkazů - ECHA

Jak oznamovat průkaznost důkazů - ECHA

Praktický průvodce 2:
Jak oznamovat průkaznost důkazů
PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ
Informace uvedené v tomto praktickém průvodci nepředstavují právní poradenství a nemusí z právního
hlediska nutně představovat oficiální postoj Evropské agentury pro chemické látky. Evropská agentura
pro chemické látky nepřebírá žádnou odpovědnost za obsah tohoto dokumentu.
PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI A ZÁRUK
Toto je pracovní překlad dokumentu, který byl původně zveřejněn v anglickém jazyce. Originální
dokument je k dispozici na internetových stránkách agentury ECHA.
Praktický průvodce 2: Jak oznamovat průkaznost důkazů
Referenční číslo:
ISBN-13:
ISSN:
Datum vydání:
Jazyk:
ECHA-10-B-05-CS
978-92-9217-023-3
1831-6549
24/03/2010
CS
© Evropská agentura pro chemické látky, 2010
Titulní strana © Evropská agentura pro chemické látky
Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje ve znění: „Zdroj: Evropská agentura
pro chemické látky, http://echa.europa.eu/“ a za předpokladu, že tato skutečnost bude písemně
oznámena oddělení pro komunikaci agentury ECHA ([email protected]).
Tento dokument bude dostupný v těchto 22 jazycích:
v angličtině, bulharštině, češtině, dánštině, estonštině, finštině, francouzštině, italštině, litevštině,
lotyštině, maďarštině, maltštině, němčině, nizozemštině, polštině, portugalštině, rumunštině,
řečtině, slovenštině, slovinštině, španělštině a švédštině.
Máte-li otázky nebo připomínky týkající se tohoto dokumentu, zašlete je prosím (s uvedením
referenčního čísla a data vydání) prostřednictvím formuláře žádosti o informace. Formulář s
žádostí o informace je k dispozici na internetové stránce „Kontaktujte agenturu ECHA“:
http://echa.europa.eu/about/contact_cs.asp
Evropská agentura pro chemické látky
Poštovní adresa: Box 400, FI-00121 Helsinki, Finsko
Adresa pro osobní návštěvu: Annankatu 10, Helsinki, Finsko
OBSAH
1. ÚVOD................................................................................................................................... 1 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE .................................................................................................... 2 2.1. Co je to průkaznost důkazů? ................................................................................................... 2 2.2. Právní základ pro použití průkaznosti důkazů podle nařízení REACH ................................ 2 2.3. Proč je koncept průkaznosti důkazů výhodný? ..................................................................... 3 3. FAKTORY PŘISPÍVAJÍCÍ K PRŮKAZNOSTI DŮKAZŮ .................................................... 4 3.1. Spolehlivost, přiměřenost, relevantnost a kvantita ............................................................... 4 4. KROKY K VYTVOŘENÍ PŘÍPADU ZALOŽENÉHO NA PRŮKAZNOSTI DŮKAZŮ .......... 5 4.1. Shromáždění všech relevantních informací ........................................................................... 5 4.1.1. Informace z příruček a databází .................................................................................................... 5 4.1.2. Existující studie – staré údaje ....................................................................................................... 6 4.1.3. Analogický přístup (read-across) ................................................................................................. 7 4.1.4. (Q)SAR ............................................................................................................................................ 7 4.1.5. Metody in vitro a nově vyvinuté zkušební metody ...................................................................... 7 4.1.6. Historické údaje o účincích na člověka ........................................................................................ 8 4.2. Posuzování všech informací k vyvození závěru týkajícího se sledované vlastnosti ......... 8 4.2.1. Kumulativní průkaznost: „Sdružování“ informací....................................................................... 8 4.2.2. Jak postupovat při protichůdných výsledcích studií .................................................................. 9 4.2.3. Odborný posudek........................................................................................................................... 9 4.3. Jak předkládat informace v nástroji IUCLID ......................................................................... 10 5. PRŮKAZNOST DŮKAZŮ V PRAXI .................................................................................. 13 5.1. Hlavní prvky průkaznosti důkazů .......................................................................................... 13 5.2. Zkušenosti s registračními dokumentacemi ........................................................................ 13 5.3. Případová studie 1: přiměřené použití přístupu průkaznosti důkazů................................ 14 5.4. Případová studie 2: nepřiměřené použití přístupu průkaznosti důkazů ........................... 18 6. ZÁVĚR............................................................................................................................... 20 DALŠÍ INFORMACE ............................................................................................................. 21 POUŽITÁ LITERATURA ....................................................................................................... 22 2
1. ÚVOD
Tento průvodce představuje koncept průkaznosti důkazů a vysvětluje, jak jej lze použít
při vyvozování závěrů týkajících se vlastností látky. Uvádí praktické vysvětlení, jak krok
za krokem připravit souhrn průkaznosti důkazů v souladu s přílohou XI 1.2 tak, aby splnil
požadavky na informace uvedené ve sloupci 1 příloh VII - X nařízení REACH (ES)
č. 1907/2006.
Informace uvedené v tomto praktickém průvodci nepopisují požadavky pro úspěšné
splnění kontroly technické úplnosti, které jsou uvedeny v Příručce pro předkládání údajů
(č. 5 – Jak vyplnit technickou dokumentaci pro registrace a oznámení o výzkumu a vývoji
zaměřeném na výrobky a postupy).
Tento průvodce je výsledkem kampaně na podporu informovanosti o fórech SIEF. Je
určen žadatelům o registraci, kterým má pomoci se zvážením a uplatněním tohoto
přístupu, aby při plnění požadavků na informace podle nařízení REACH použili (kde je to
možné) průkaznost důkazů, a zabránili tak zbytečným zkouškám na zvířatech.
1
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE
2.1. Co je to průkaznost důkazů?
Pojem průkaznost důkazů nepředstavuje ani vědecky jasně definovaný pojem ani
schválený formalizovaný koncept charakterizovaný definovanými nástroji a postupy
(Weed, 2005). Přístup založený na důkazech zahrnuje posouzení relativní hodnoty/váhy
různých dostupných informací, které byly získány a shromážděny v předchozích krocích.
Za tímto účelem musí být každé informaci přiřazena určitá hodnota. Tyto váhy/hodnoty
lze přiřadit buďto objektivně použitím formalizovaného postupu, nebo použitím
odborného posudku. Průkaznost/váha, která je dostupným důkazům přiřazena, bude
ovlivněna faktory jako například kvalita údajů, nerozpornost výsledků, povaha a
závažnost účinků, relevantnost dané informace pro daný regulační parametr.
Jedna z definic průkaznosti důkazů je: „proces posuzování silných a slabých stránek
různých informací při přijímání a zdůvodňování závěrů týkajících se vlastnosti látky.“
V rámci nařízení REACH je takzvaný přístup založený na průkaznosti důkazů součástí
postupu rozhodování o vlastnostech látky, a proto tvoří důležitou součást posuzování
chemické bezpečnosti. V právním textu se použití přístupu založeného na průkaznosti
důkazů uvádí v příloze XI jako možnost, jak splnit požadavky na informace příloh VII až
X.
Způsob, jakým je průkaznost důkazů použita, závisí na jednotlivých případech. Tento
způsob je ovlivněn vztahem mezi množstvím potřebných informací a důležitostí
rozhodnutí, jež je potřeba učinit, stejně tak jako pravděpodobností, že by rozhodnutí
založené na těchto informacích bylo chybné, a jeho možnými následky. Je důležité
spolehlivě, podrobně a transparentně zdokumentovat a sdělit, jak byl přístup založený
na důkazech použit. Je-li uvedeno odůvodnění prokazující, že příslušné údaje
dostatečně popisují danou vlastnost sledovanou v nařízení REACH, další informace pro
tento určitý sledovaný parametr již nemusí být potřebné.
Průkaznost důkazů úzce souvisí s integrovanými strategiemi zkoušek/informací (ITS), a
sice v tom, že dostupné důkazy mohou pomoci určit možný postup následného
zkoušení.
2.2. Právní základ pro použití průkaznosti důkazů podle
nařízení REACH
Průkaznost důkazů se v nařízení REACH zmiňuje v příloze XI jako možnost, jak splnit
požadavky na informace (přílohy VII-X).
OBECNÁ PRAVIDLA PRO PŘIZPŮSOBENÍ STANDARDNÍHO REŽIMU ZKOUŠEK
PODLE PŘÍLOH VII AŽ X:
2
ZKOUŠKY SE NEJEVÍ VĚDECKY NEZBYTNÉ:
„1.2. Průkaznost důkazů
Z důkazů z několika nezávislých informačních zdrojů je možné vyvodit průkazné důkazy
vedoucí k domněnce nebo závěru, že látka má nebo nemá určitou nebezpečnou
vlastnost, ačkoli informace z jednotlivých zdrojů se pro takovýto závěr považují za
nedostatečné.
Mohou existovat průkazné důkazy na základě použití nově vyvinutých zkušebních metod
dosud nezahrnutých do zkušebních metod uvedených v čl. 13 odst. 3 nebo
mezinárodních zkušebních metod uznávaných Komisí nebo agenturou za rovnocenné
a vedoucí k závěru, že látka má nebo nemá určitou nebezpečnou vlastnost.
Existují-li dostatečně průkazné důkazy, že látka má nebo nemá určitou nebezpečnou
vlastnost,
— je možné upustit od dalších zkoušek na obratlovcích pro tuto vlastnost,
— je možné upustit od dalších zkoušek, které se neprovádí na obratlovcích.
Ve všech případech je nutné poskytnout přiměřenou a spolehlivou dokumentaci.“
Tento text z nařízení REACH zdůrazňuje právní základ pro možnost použití případu
průkaznosti důkazů ke splnění požadavků na informace. Specificky poukazuje na použití
důkazů z několika zdrojů, kdy by informace z každého takového jednotlivého zdroje
mohly být považovány za nedostačující. Existují-li dostatečně průkazné důkazy, je
možné upustit od zkoušek na zvířatech.
2.3. Proč je koncept průkaznosti důkazů výhodný?
Koncept průkaznosti důkazů umožňuje využít méně spolehlivé informace/studie v
případě, že jsou sdruženy s dalšími informacemi. Tento koncept je užitečný při vytváření
integrované strategie zkoušek. Usoudí-li se, že jsou tyto informace užitečné, další
zkoušky nemusí být nutné.
3
3. FAKTORY PŘISPÍVAJÍCÍ K PRŮKAZNOSTI DŮKAZŮ
3.1. Spolehlivost, přiměřenost, relevantnost a kvantita
Kritéria, pro něž jsou podstatné důkazy, se týkají jejich spolehlivosti, relevantnosti a
přiměřenosti (viz Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické
bezpečnosti, kapitola R.4).
Spolehlivost se měří kvalitou studie, použitou metodou, uvedením výsledků a závěry.
Klimisch a kol. ji v roce 1997 definoval tak, že „hodnotí vnitřní kvalitu zprávy ze zkoušky
nebo publikace a vztahuje se na pokud možno standardizovanou metodologii a způsob,
jakým jsou popsány experimentální postup a výsledky tak, aby podaly důkaz jasnosti a
hodnověrnosti nálezů.“
Ke sdělení spolehlivosti by mělo být použito Klimischovo skóre:
1 = spolehlivá bez omezení,
2 = spolehlivá s určitými omezeními,
3 = nespolehlivá
4 = nelze přiřadit.
Další příklady nástrojů, které slouží k určování kvality, zahrnují Hillsova kritéria pro
hodnocení kauzality epidemiologických údajů (Hill 1965), klasifikaci chemických látek
podle jejich endokrinního potenciálu (Calbresse a kol., 1997), hodnocení ekologického
rizika (Menzie a kol., 1998).
Relevantnost se týká rozsahu, v jakém jsou údaje a zkoušky vhodné pro určení
konkrétního nebezpečí nebo pro charakterizaci rizik. Mezi otázky, které je při posuzování
důležitosti třeba zvážit, patří:
- relevantnost zkoušeného materiálu: měl by být shodný s identitou předkládané
látky,
- relevantnost metody a podmínek zkoušky: neměly by se příliš lišit od
mezinárodně schválených doporučení, látka by měla spadat do oblasti
použitelnosti této metody atd.,
- relevantnost sledované vlastnosti: účinky zkoumané ve studii by se měly jasně
týkat toxicity dané látky (relevantní nejsou např. fyzikální účinky, účinky
způsobené komplikujícími faktory),
- relevantnost alternativních metod: např. při použití modelu (Q)SAR, analogického
přístupu nebo kategorií či přístupu in vitro by mělo být ověřeno, že je lze pro
danou látku použít (např. okruh platnosti modelů (Q)SAR, konzistentnost
kategorie, relevantnost účinků in vitro).
Přiměřenost je v podstatě užitečnost informací pro účely posuzování nebezpečnosti a
rizik. Dostupné údaje by měly umožnit jasné rozhodnutí, zda daná látka splňuje kritéria
pro klasifikaci a měly by pro posouzení rizik umožnit odvození příslušných hodnot
DNEL/PNEC.
4
Kvantita je také kritérium, které je třeba při posuzování silných stránek důkazů zvážit.
Celková průkaznost důkazů se týká více než jedné studie / jedné informace – čím více,
tím lépe – zejména narazí-li se na vzájemně si odporující informace.
4. KROKY K VYTVOŘENÍ PŘÍPADU ZALOŽENÉHO NA
PRŮKAZNOSTI DŮKAZŮ
4.1. Shromáždění všech relevantních informací
Na začátku vytváření případu založeného na průkaznosti důkazů by měl žadatel o
registraci shromáždit všechny informace ze všech možných zdrojů včetně: publikované
literatury, analogických přístupů vycházejících z chemických analogií/homologií,
předpovědi (Q)SAR, údajů z existujících studií, studií in vitro, epidemiologických
údajů/zkušeností s látkou u člověka atd. Všeobecně platí, že čím více informací, tím
lépe.
V souladu s nařízením REACH jsou žadatelé o registraci povinni ověřit každou
relevantní informaci o fyzikálně chemických vlastnostech a (eko)toxikologických účincích
látky.
Užitečné informace mohou přinést následující zdroje:
•
příručky
•
databáze
•
analogický přístup (read-across)
•
(Q)SAR
•
studie s Klimischovým skóre (2), 3 a 4
•
nově vyvinuté zkušební metody
•
epidemiologické studie a další údaje o účincích látky na člověka
Žadatel o registraci je povinen ověřit, zda má právo použít tyto údaje pro účely registrace
na základě článku 10 nařízení REACH (viz také Pokyny pro sdílení údajů REACH).
4.1.1. Informace z příruček a databází
V případě dobře prostudovaných chemických látek může být přijatelné pro fyzikálněchemické, toxikologické a ekotoxikologické parametry použít hodnoty získané z odborně
přezkoumaných údajů. Při zvažování spolehlivosti je vhodné přiřadit těmto zdrojům
odborně přezkoumaných údajů kód spolehlivosti (2), „platné s určitými omezeními“,
protože se předpokládá, že byly brány v potaz nejrůznější zdroje údajů, že byla
zhodnocena metodologie zkoušky a identita zkoušené látky a že pro danou sledovanou
vlastnost byly vybrány spolehlivé a reprezentativní hodnoty. Zda bylo takové hodnocení
provedeno, by mělo být uvedeno v úvodu k dané příručce, nebo by to mělo být
obsaženo v souhrnu informací pro on-line databázi.
5
Užitečné referenční knihy a kompilace údajů, které obsahují odborné fyzikálně-chemické
údaje, jsou uvedeny v Pokynech k požadavkům na informace a posuzování chemické
bezpečnosti, v kapitole R7a, tabulce R.7.1-2 Zdroje fyzikálně-chemických údajů.
On-line databáze, jako je například databáze dostupná přes eChemPortal OECD na
adrese
http://webnet3.oecd.org/echemportal/Home.aspx,
jsou užitečnými zdroji údajů, zejména uvádějí-li také zdroje, odkud byla převzata
vybraná hodnota. Protože tyto databázové zdroje jsou obvykle samy sekundárními zdroji
údajů, měl by se vždy ověřit a citovat původní zdroj údajů, a nikoliv přímo daná databáze
(nebo sekundární zdroj údajů, aniž by se nahradil). Databáze jako tyto jsou cennými
zdroji, které by měly být primárně používány jako zdroj upozorňující na to, kde jsou
údaje dostupné.
Při používání údajů výhradně ze sekundárních zdrojů je nejdůležitější vybudovat přístup
průkaznosti důkazů, aby bylo možné stanovit, že byla pro příslušnou sledovanou
vlastnost zvolena správná hodnota. Obvykle není přijatelné použít jeden odborný
sekundární zdroj bez použití dalších podpůrných důkazů. Technická dokumentace by
měla uvádět hodnoty převzaté z více různých spolehlivých zdrojů údajů společně s
podpůrnými údaji, jako jsou výrobní údaje, spolehlivé odhady QSAR a/nebo údaje ze
zdrojů, které nebyly odborně recenzovány. Hodnotám pro fyzikálně-chemické vlastnosti
převzatým z bezpečnostních listů materiálu (BLM) a jiným technickým údajům
společnosti lze vždy přiřadit pouze skóre spolehlivosti (4) nelze přiřadit, pokud nejsou
poskytnuty podrobné informace, jako například údaje o experimentální metodologii a
zkoušené látce, které umožní přípravu (rozšířeného) souhrnu studie a nezávislé
zhodnocení spolehlivosti této studie.
Je třeba zdůraznit, že je obtížné vyvozovat obecné závěry týkající se spolehlivosti
každého zdroje údajů pro určitý jednotlivý parametr a jejich posuzovatelé by měli
vyvinout veškerou snahu, aby zajistili spolehlivost identity zkoušené látky, metody
zkoušky a výsledků.
4.1.2.
Existující studie – staré údaje
Neexistuje žádná definice „staré studie”, ale je možné rozlišovat mezi studiemi, které
byly provedeny v souladu se zásadami správné laboratorní praxe (GLP) uvedené ve
směrnici 2004/10/ES a studiemi, které byly provedeny před stanovením tohoto schématu
GLP (1987). Spolehlivost studií, které nebyly provedeny v souladu s GLP, by měla být
hodnocena individuálně pomocí Klimischova skórovacího systému a bude velmi záviset
na kvalitě zprávy ze studie. Dále lze rozlišovat také mezi studiemi, které byly provedeny
v souladu s nejnovějším nařízením Komise nebo nejnovějšími pokyny OECD, a
studiemi, které byly provedeny podle dřívějších verzí pokynů. Ekvivalence s novými
pokyny by se měla posuzovat na základě jednotlivých případů.
Podle oddílu 1.1 přílohy XI lze považovat použití existujících údajů za platné
zdůvodnění, že zkoušení je vědecky neodůvodněné, pokud jsou splněny stanovené
podmínky.
Údaje ze starších studií, které nebyly provedeny v souladu s nejnovějšími pokyny pro
zkoušky, mohou být méně spolehlivé či významné, protože dodržované pokyny/metody
6
nemusí být v souladu s těmi nejnovějšími, zejména může být nedostatečné oznamování
a zajištění kvality. Z tohoto důvodu může být spolehlivost takových studií nižší, a
předkládat je jako hlavní studie proto může být považováno za nepřiměřené. Mohou
však být dostačující pro přístup průkaznosti důkazů nebo jako podpůrné studie.
Aby mohla agentura ECHA tyto nestandardní údaje zhodnotit, měl by žadatel o registraci
uvést co nejvíce dostupné dokumentace, která by měla zahrnovat podrobný popis dané
studie, její zkušební metodu a zkoušený materiál, jakékoliv odchylky či abnormality atd.
Pokud neexistuje dostatek informací, které jsou zapotřebí ke zdokumentování úplného
rozšířeného souhrnu ze studie v nástroji IUCLID, studie by se měla předložit spíše jako
studie podpůrná.
4.1.3. Analogický přístup (read-across)
V souvislosti s průkazností důkazů je možné věnovat pozornost použití analogického
přístupu využívajícího analogickou chemickou látku nebo chemickou kategorii (viz
Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti, kapitola R.6 a
Praktický průvodce 6: Jak oznamovat analogický přístup a kategorie).
4.1.4. (Q)SAR
Platný odhad (Q)SAR může být dalším důkazem, který je možné v rámci přístupu
průkaznosti důkazů zvážit. Další pokyny k použití údajů (Q)SAR poskytuje agentura
ECHA (viz Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti,
kapitola R.6 a Praktický průvodce 5: Jak oznamovat (Q)SAR).
Jedním z příkladů použití (Q)SAR v rámci přístupu průkaznosti důkazů je screeningové
kritérium pro identifikaci perzistentních látek (P a vP) na základě (Q)SAR. K určení, zda
je pravděpodobné, že bylo splněno kritérium P, lze použít kombinované výsledky ze tří
volně dostupných modelů pro odhad BIOWIN™ 2, 6 a 3 ze softwaru EPI suite (US-EPA
2000). Další informace o tomto přístupu jsou k dispozici v tabulce R. 11-2 a na straně 23
Pokynů k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti: Kapitola R.11:
Posouzení PBT.
4.1.5. Metody in vitro a nově vyvinuté zkušební metody
Zkoušky in vitro mohou být zdrojem důkazů v rámci případu průkaznosti důkazů. Více
podrobností k použití zkoušek in vitro je uvedeno v „Praktickém průvodci 1: Jak
oznamovat údaje ze zkoušek in vitro“.
Oddíl 1.2 přílohy XI nařízení REACH zmiňuje, že nově vyvinuté zkušební metody, které
nejsou dosud zahrnuty do zkušebních metod uvedených v čl. 13 odst. 3 a které mohou
být zatím v prevalidační fázi, je možné zvážit v rámci přístupu průkaznosti důkazů.
7
4.1.6. Historické údaje o účincích na člověka
V souladu s přílohou XI 1.1.3 je možné použít historické údaje o účincích na člověka ke
zdůvodnění, že zkoušky jsou vědecky neodůvodněné, pokud jsou splněny stanovené
podmínky.
Do přístupu průkaznosti údajů může být užitečné zahrnout epidemiologické údaje a další
zkušenosti s expozicí člověka, jako jsou náhodné otravy a pracovní expozice, klinické
studie nebo kazuistiky. Je třeba poskytnout přiměřenou a spolehlivou dokumentaci
týkající se kritérií přílohy XI 1.1.3 pro posouzení přiměřenosti údajů.
4.2. Posuzování všech informací k vyvození závěru týkajícího
se sledované vlastnosti
4.2.1. Kumulativní průkaznost: „Sdružování“ informací
Dostupné údaje, které samy o sobě nemusí být přiměřené ke kvalifikaci jako hlavní
studie, mohou poskytnout dostatek informací, jsou-li použity v kombinaci s dalšími
studiemi, tzn., umožní provedení analýzy průkaznosti důkazů.
Příklady studií, které jsou samy o sobě nedostačující jako hlavní studie, zahrnují:
-
Problematické zkoušky: Pokud nelze určit přiměřený odhad koncentrace
expozice, pak by měl být výsledek zkoušky posuzován opatrně, není-li pouze
součásti přístupu průkaznosti důkazů.
-
Studie s Klimischovým skóre (2), 3 a 4
-
Studie provedené podle nestandardních pokynů
Použitím kumulativní průkaznosti informací může být možné splnit specifické požadavky
na informace podle nařízení REACH.
Pro stejnou zkoušenou látku a stejnou sledovanou vlastnost může být k dispozici několik
studií, které nejsou považovány za zcela spolehlivé. Pokud se však použijí společně,
výsledky těchto studií mohou naznačovat účinek látky při přibližně stejné koncentraci a
ve stejném čase. V takových případech může být použití těchto studií společně
zdůvodněné, aby bylo možné učinit závěr o určité specifické sledované vlastnosti.
Příklady:
1) Platné údaje o toxicitě pro ryby jsou dostupné pouze pro režim krátké expozice (např.
24 h). Zkoušky pro expozici přes 96 h by mohly být k dispozici, ale nelze je považovat za
spolehlivé (např. kvůli špatné dokumentaci). Tyto zkoušky však uvádí informaci, že
hlavní účinek se objevuje v prvních 24 hodinách. V tom případě by mohla být použita
hodnota stanovená pro 24 h.
2) Údaje o toxicitě jsou dostupné pro několik časových bodů ze 72h zkoušky. V takovém
případě by křivka čas-účinek mohla umožnit extrapolaci hodnoty pro 96 h.
Je běžné, že při hodnocení existujících údajů nebudou k dispozici všechny informace o
studii, aby bylo možné kompletně a podrobně zhodnotit všechny výše uvedené úvahy.
Studie může mít dobrou kvalitu, její výsledky však mohou být zvažovány pro použití jako
8
součást přístupu průkaznosti důkazů. Za těchto podmínek by měly být k dispozici klíčové
informace, na základě kterých se zabezpečí, aby měly použité základní údaje dobrou
kvalitu. Pokud takové okolnosti existují, je nejdůležitější vědět, že zkouška byla
provedena podle standardizovaných pokynů pro zkoušky. Měla by být uvedena metoda
této zkoušky. Důležité informace by měly být uvedeny také v technické dokumentaci
(další pokyny jsou uvedeny v oddílu 8 Pokynů pro registraci). Těmito informacemi jsou 1)
identifikace zkoušené látky, 2) čistota vzorku, 3) testované druhy a 4) délka trvání
zkoušky.
4.2.2. Jak postupovat při protichůdných výsledcích studií
Pokud je k dispozici několik studií s protichůdnými výsledky, měl by být použit přístup
průkaznosti důkazů. Průkaznost přidělená každé studii bude posuzována individuálně a
bude záviset na zkušební metodě, kvalitě údajů a posuzované sledované vlastnosti. Ví
se například, že zkouška snadné biologické rozložitelnosti je striktní zkušební metodou.
Pokud máte k dispozici šest studií špatné kvality, které prokazují, že látka není snadno
biologicky rozložitelná, a jednu studii dobré kvality, která používá zkušební metodu
doporučenou v nařízení REACH a která naznačuje snadnou biologickou rozložitelnost
látky, obvykle se použije závěr o snadné biologické rozložitelnosti vzhledem ke
striktnosti této zkušební metody.
4.2.3. Odborný posudek
Při vytváření a hodnocení všech informací v rámci průkaznosti důkazů je odborný
posudek velmi důležitý. Při zvažování spolehlivosti, relevantnosti a přiměřenosti, při
spojování a srovnávání různých informací a při přidělování určitého stupně průkaznosti
každé informaci je použití důvěryhodného odborného posudku důležité. Osoba, která
toto odborné posouzení provádí, musí mít zkušenosti v oblasti příslušné sledované
vlastnosti/sledovaných vlastností a zkušebních metod. Odborník bude muset zhodnotit
spolehlivost, relevantnost a přiměřenost dostupných údajů a posoudit, zda jsou
kombinované důkazy dostatečné k vyvození závěru týkajícího se vlastností nebo
možných účinků dané látky.
Podle kroku 1 přílohy VI nařízení REACH lze při postupu hodnocení všech dostupných
informací použít v rámci průkaznosti důkazů údaje ze zdrojů jiných, než jsou zkoušky,
které se specificky týkají sledované vlastnosti a které jsou popsány v přílohách VII-X.
Když údaje ze zkoušek podle požadavků nařízení REACH nejsou k dispozici nebo
neumožňují vyvození jasného závěru, je možné dojít k závěru, použijí-li se jiné
informace (ze zdrojů jiných než jsou zkoušky, které se týkají specificky sledované
vlastnosti a které poskytují cenné informace) a odborný posudek.
Aby byl tento odborný posudek jasný a srozumitelný, je hlavní, aby byly v technické
dokumentaci kompletně zdokumentovány a zdůvodněny všechny použité informace,
všechny kroky provedené v rámci postupu hodnocení a všechny vyvozené závěry.
Příklad odborného posudku
Níže je uveden příklad závěru učiněného na základě odborného posudku přístupu
založeného na průkaznosti důkazů pro podráždění očí u králíků in vivo:
9
- Zhodnocení existujících studií na zvířatech (zkoušky in vivo): zkoušky akutní
dráždivosti pro kůži u krys a králíků byly negativní; studie LLNA u myší naznačuje, že
látka může být možných senzibilizátorem kůže
- Jiné dostupné údaje (z bezpečnostních listů, databází a internetového vyhledávání)
naznačují negativní dráždivost pro kůži, pozitivní podráždění očí a senzibilizaci pro kůži
- Analýza SAR (za použití programu DEREK 1 ): struktura nenaznačuje možnost
podráždění očí;
- Zkouška podráždění očí in vitro – negativní
- Jeden případ expozice člověka – pozitivní
- Fyzikálně-chemické vlastnosti – hydrolyticky nestabilní
Po zhodnocení důkazů byl učiněn závěr, že látka má potenciál způsobovat podráždění
očí u lidí, takže další zkoušky pro podráždění očí in vivo nejsou považovány za nutné.
4.3. Jak předkládat informace v nástroji IUCLID
Po provedení předcházejících kroků je dalším krokem při použití průkaznosti důkazů ke
splnění požadavků na informace pro určitou sledovanou vlastnost předložení daného
případu založeného na průkaznosti důkazů do oddílu této sledované vlastnosti v
dokumentaci systému IUCLID 5. Pro každý důkaz by měl žadatel o registraci vytvořit
samostatný záznam studie sledované vlastnosti. Každý záznam by měl označit jako
„weight of evidence” (průkaznost důkazů) a poté uvést informace ve formě rozšířených
souhrnů studií (= vyplnit stejná pole jako v případě hlavní studie). Doporučuje se to také
pro dokumentace pro 1–10 tun, i když to právním textem není nařízeno.
Každý záznam studie sledované vlastnosti předložený jako součást průkaznosti důkazů
musí být vyplněn v souladu s pravidly pro kontrolu technické úplnosti (TCC), jinak touto
kontrolou neprojde (viz Příručka pro předkládání údajů 5 Jak vyplnit technickou
dokumentaci pro registrace a oznámení výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a
postupy, verze 2.2).
Pokud je úroveň dokumentace dostupné pro studii, kterou chcete zahrnout do přístupu
průkaznosti údajů, nedostatečná pro splnění požadavků rozšířeného souhrnu studie,
můžete zvážit přípravu souhrnu studie obsahujícího podrobnosti, jež máte k dispozici, a
označit jej jako vedlejší studii namísto průkaznosti důkazů. (Upozorňujeme, že není
dostatečné předložit pro sledovanou vlastnost pouze vedlejší studie). Pokud není možné
vyplnit ani minimální množství polí nástroje IUCLID, které se vyžadují pro standardní
souhrn studie (viz Příručka koncového uživatele nástroje IUCLID), může žadatel o
registraci alternativně zvolit jako „purpose flag” (značku účelu) průkaznost údajů a
zároveň jako „Data waiving” (upuštění od údajů) zvolit: vědecky není studie odůvodněna.
V tom případě musí žadatel o registraci vyplnit „Justification for Data waiving”
(zdůvodnění upuštění od požadavků na údaje): například „informace nepocházejí ze
zprávy ze zkoušky a nelze vyplnit minimální množství požadovaných polí”. Co nejvíce
údajů by mělo být uvedeno v ostatních polích v blocích „administrative data”
(administrativní údaje) (například „study result type” (typ výsledku studie) a „reliability”
1
Deduktivní odhad rizika ze stávajících znalostí (Deductive Estimation of Risk from Existing
Knowledge), počítačový program, který na základě analýzy chemické struktury předpovídá, zda
je chemická látka toxická pro lidi, další savce a bakterie.
10
(spolehlivost)), „data source” (zdroj údajů), „materials and methods” (materiál a metody)
a „results and discussions” (výsledky a diskuse).
Další informace naleznete v oddílu 4.4.3 na stranách 47-50 Příručky pro předkládání
údajů 5 Jak vyplnit technickou dokumentaci pro registrace a oznámení výzkumu a vývoji
zaměřeném na výrobky a postupy (verze 2.2).
Pro vytvoření záznamu studie sledované vlastnosti přejděte na strom oddílů dané látky,
klikněte na oddíl příslušné sledované vlastnosti. Klikněte na něj pravým tlačítkem a
zvolte „New endpoint study record“ (Nový záznam studie sledované vlastnosti).
Vložte název záznamu sledované vlastnosti a vyberte „ok“.
Jako značku účelu zvolte „weight of evidence” (průkaznost důkazů), na liště s menu
zvolte v indikátoru míry podrobnosti „all fields“ (všechna pole) a zaškrtněte políčko
„robust study summary” (rozšířený souhrn studie). Po vyplnění všech nezbytných polí
pro rozšířený souhrn studie vše uložte a pokračujte vytvořením nového záznamu
sledované vlastnosti pro další studii/zdroj informací, který vytváří tento případ
průkaznosti důkazů. Pokračujte ve vytváření záznamů sledované vlastnosti pro každý
důkaz tvořící součást všech informací pro danou sledovanou vlastnost. Pokud není
možné vyplnit všechna požadovaná pole pro rozšířený souhrn studie, buď jako značku
účelu zvolte „supporting study” (vedlejší studie) místo průkaznosti důkazů, nebo jako
značku účelu vyberte „weight of evidence" (průkaznost důkazů) a „Data waiving: study
not scientifically justified” (Upuštění od požadavků na údaje: studie není vědecky
odůvodněná) s uvedením zdůvodnění.
Nakonec vytvořte „Endpoint study summary“ (Souhrn studií sledované vlastnosti), kde
zhodnotíte všechny informace uvedené v různých záznamech studií sledované
11
vlastnosti, které byly označeny jako „weight of evidence“ (průkaznost důkazů) a uvedete
podrobnosti k úvahám, které byly základem pro vyvození závěru z těchto důkazů.
Žadatel o registraci by měl pro případ průkaznosti důkazů použít všechny informace
dostupné v rámci záznamů studií sledované vlastnosti. Vše by mělo být dobře
zdokumentováno a pro zdůvodnění konečného závěru by měly být vzaty v úvahu
všechny studie.
Pokyny, jak technicky vyplnit souhrny sledovaných vlastností, jsou uvedeny v oddílu E
Příručky koncového uživatele nástroje IUCLID, pod pokyny „záznam souhrnu sledované
vlastnosti”, které jsou pro každou sledovanou vlastnost specifické. Je třeba poznamenat,
že informace obsažené v souhrnu sledované vlastnosti v systému IUCLID5 lze
automaticky převzít do specifických oddílů zprávy o chemické bezpečnosti pomocí
použití doplňku CSR.
Pole „Key value for chemical safety assessment“ (Hlavní hodnota pro posuzování
chemické bezpečnosti) by mělo být vyplněno minimálně u těch sledovaných vlastností,
které se používají jako významné vstupní parametry při posuzování chemické
bezpečnosti.
12
5. PRŮKAZNOST DŮKAZŮ V PRAXI
Cílem tohoto oddílu je poskytnout rekapitulaci a širší porozumění tomu, co agentura
ECHA od žadatelů o registraci zejména očekává při použití přístupu založeného na
průkaznosti důkazů, a zhodnotit naše dosavadní zkušenosti.
5.1. Hlavní prvky průkaznosti důkazů
Od žadatelů o registraci bude agentura ECHA očekávat mimo jiné tyto základní aspekty:
- Že pro každý důkaz vytvoří samostatný záznam studie sledované vlastnosti a
následně správně předloží celek průkaznosti důkazů v rámci dokumentace.
Záznamy musí být „úplné“ z hlediska pravidel kontroly technické úplnosti (TCC),
tj. musí splňovat požadavky pro rozšířený souhrn studie, jinak je zde možnost, že
dokumentace v kontrole technické úplnosti (TCC) neuspěje. Žadatel o registraci
by měl také připravit souhrn studií sledované vlastnosti, ve kterém shrne nálezy
pro každou sledovanou vlastnost a také důvody, pro které dospěl žadatel o
registraci k uvedenému závěru.
-
Že pro každou součást průkaznosti důkazů bude uveden dostatek údajů
umožňující agentuře ECHA zhodnotit celkové důkazy a že kombinované
informace
umožní
racionální
posouzení
fyzikálně-chemických,
ekotoxikologických a toxikologických (nebezpečných) vlastností látky.
-
Že názor žadatele o registraci je jasně dokumentován a uveden tak, aby mohla
agentura ECHA nezávisle posoudit všechny uvedené důkazy.
5.2. Zkušenosti s registračními dokumentacemi
Na základě našich dosavadních zkušeností v souvislosti s použitím průkaznosti důkazů
lze říci, že žadatelé o registraci ve snaze o co nejlepší využití několika zdrojů ne zcela
dostačujících dostupných informací prozatím tento přístup nevyužívají správným
způsobem.
Někteří žadatelé o registraci překládají pro svůj případ průkaznosti důkazů pouze jeden
záznam studie sledované vlastnosti. Agentura ECHA akceptuje přístup založený na
průkaznosti důkazů pouze tehdy, je-li podložen několika záznamy studií sledované
vlastnosti současně s vhodnou dokumentací různých zdrojů důkazů.
Obecně je míra podrobností, které žadatelé o registraci uvádějí, nedostačují k podpoření
uvedených důkazů. V mnoha případech je tedy pro agenturu ECHA nemožné zhodnotit
závěry žadatele o registraci.
Žadatelé o registraci často záznam studie sledované vlastnosti nesprávně označují jako
„weight of evidence” (průkaznost důkazů) namísto „Data Waiving” (upuštění od údajů),
aby vysvětlili, že zkouška nebyla provedena na základě sloupce 2 příloh VII-X. Zejména
13
pokud je možné použít pádné argumenty pro zdůvodnění neprovedení zkoušky na
základě nulové expozice, neměli by žadatelé o registraci záznam studie sledované
vlastnosti označovat jako „weight of evidence“ (průkaznost důkazů), ale místo toho by
měli uvést upuštění od požadavku na údaje a zvolit důvod „exposure considerations“
(úvahy o expozici). Poté by měli uvést dostačující kvantitativní zdůvodnění vycházející
z expozičních scénářů vytvořených ve zprávě o chemické bezpečnosti (CSR).
5.3. Případová studie 1: přiměřené použití přístupu průkaznosti
důkazů
Níže uvedená případová studie znázorňuje situaci, kdy agentura ECHA považuje použití
přístupu založeného na průkaznosti důkazů za úspěšné.
Toto znázornění je přesněji založeno na dvou záznamech studií sledované vlastnosti,
které jsou uvedeny pro sledovanou vlastnost rozpustnost ve vodě a také na
doprovodném souhrnu studií sledované vlastnosti.
První záznam sledované vlastnosti (a) je experimentální výsledek pro strukturální
blízkou látku (analogický přístup), označení účelu je průkaznost důkazů, je zaškrtnuto
políčko rozšířený souhrn studie a ve znázorněném poli pro míru podrobnosti je zvoleno
„all fields” (všechna pole). V tomto případě byla vyplněna všechna příslušná pole, která
je potřeba vyplnit pro rozšířený souhrn studie (RSS), včetně interpretace a závěru
žadatele o registraci. Žadatel o registraci si může do záznamu souhrnu sledované
vlastnosti přát připojit také doprovodný dokument či zprávu.
14
Záznam studie sledované vlastnosti (b) se týkal odhadu (Q)SAR. Značka účelu byla opět
zvolena jako průkaznost důkazů a byla vyplněna všechna pole vyžadovaná pro
rozšířený souhrn studie.
15
16
Byl vytvořen souhrn sledované vlastnosti, který zahrnoval hlavní nálezy jednotlivých
záznamů studií sledované vlastnosti. Žadatel o registraci zde byl schopen dále
dokumentovat, jak pro látku na základě použití průkaznosti důkazů zjišťoval tuto určitou
vlastnost.
17
5.4. Případová studie 2: nepřiměřené použití přístupu
průkaznosti důkazů
Níže uvedená případová studie znázorňuje situaci, kdy agentura ECHA považuje použití
přístupu založeného na průkaznosti důkazů za neúspěšné. Všimněte si, že zde nejsou
uvedeny všechny snímky obrazovky nástroje IUCLID, protože mnoho polí zůstalo
prázdných.
V tomto případě byl pouze jeden záznam označen jako průkaznost důkazů a uváděl
experimentální studii s Klimischovým skóre 4.
18
Tato studie nebyla postačující pro hodnocení a nebyla by přijatelná ani pro splnění
požadavků na informace. V tomto případě by se žadatel o registraci vystavoval
nebezpečí, že bude požádán, aby provedl zkoušku za podmínek předepsaných
agenturou ECHA. Je proto důležité, aby žadatel o registraci vytvořit silný celek důkazů
vyvozených z doplňujících zdrojů informací a aby lépe dokumentoval jednotlivé důkazy a
odůvodnění závěru vyvozeného pro danou sledovanou vlastnost.
19
6. ZÁVĚR
Průkaznost důkazů je užitečným přístupem, jak splnit požadavky na informace a vyhnout
se zbytečným zkouškám. Využívá pro sledovanou vlastnost veškeré dostupné informace
a zvažuje všechny možné důkazy. Na začátku vyžaduje shromáždění dostupných
informací, čím více, tím lépe. V dalším kroku je vyžadován odborný posudek – ke
zhodnocení shromážděných informací a zvážení, zda je možné vytvořit případ
průkaznosti důkazů. Měly by se použít odborné znalosti v oblasti dotyčné sledované
vlastnosti. Každý případ bude jiný. Průkaznost nebude vždy dostačující, aby se žadatel
o registraci vyhnul dalšímu zkoušení, ale mohla by alespoň pomoci zvolit nejvhodnější
zkoušku (tj. integrovaná strategie zkoušení).
Před zveřejněním těchto pokynů se průkaznost důkazů obvykle používala nevhodně
nebo nepřiměřeně. Agentura ECHA bude nadále kontrolovat odkazy na tento přístup a
bude očekávat, že žadatelé o registraci jej použijí k předkládání různých důkazů v
systému IUCLID s dostatečnou mírou podrobnosti a dostatečnou dokumentací. Jasná a
přehledná dokumentace a argumentace je základem, který agentuře ECHA umožní
vyhodnotit určující důkazy.
20
DALŠÍ INFORMACE

Pokyny REACH k požadavkům na informace a posuzování chemické
bezpečnosti
http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance document/information requireme
nts en.htm?time=1259066690
Zejména:
 Část 1: Část B Posouzení nebezpečnosti
 Část 3: Kapitola R.4 Hodnocení dostupných informací
 Část 4: Kapitola R.7a Pokyny specifické pro sledované vlastnosti
v případě fyzikálně-chemických vlastností a vlastností důležitých pro
lidské zdraví
 Část 5: Kapitola R.7b Pokyny specifické pro sledované vlastnosti
v případě vlastností důležitých pro životní prostředí
 Část 6: Kapitola R.7c Pokyny specifické pro sledované vlastnosti

Prezentace z webinářů – Průkaznost důkazů – internetové stránky agentury
ECHA http://www.echa.europa.eu/news/webinars presentations cs.asp

Příručka pro předkládání údajů 5: Jak vyplnit technickou dokumentaci pro
registrace a oznámení výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy
(verze
2.2)
–
internetové
stránky
agentury
ECHA
http://echa.europa.eu/doc/reachit/compl tech dossier manual.pdf

Příručka OECD o zkoumání chemických látek HPV, kapitola 3 Hodnocení
údajů
http://www.oecd.org/dataoecd/60/46/1947501.pdf

Praktické průvodce agentury ECHA o požadavcích na informace
šest praktických dokumentů o požadavcích na informace bude publikováno na
internetových stránkách agentury ECHA do konce března 2010.

Pokyny pro registraci
http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance document/registration en.pdf?ver
s=28%2008%2009

Pokyny a návody k nástroji IUCLID: Příručka pro koncové uživatele
http://iuclid.echa.europa.eu/index.php?fuseaction=home.documentation&type=pu
blic
21
POUŽITÁ LITERATURA
Příručka pro koncové uživatele nástroje IUCLID
http://iuclid.echa.europa.eu/index.php?fuseaction=home.documentation&type=public
Příručka pro předkládání údajů 5: Jak vyplnit technickou dokumentaci pro registrace a
oznámení výzkumu a vývoji zaměřeném na výrobky a postupy (verze 2.2)
http://echa.europa.eu/doc/reachit/compl tech dossier manual.pdf
Pokyny REACH k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti,
Část 3: kapitola R.4 Hodnocení dostupných informací
http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance document/information requirements en.
htm?time=1259066690
Pokyny REACH Část 4, kapitola R7a, tabulka R.7.1-2 Zdroje fyzikálně-chemických
údajů
http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance document/information requirements en.
htm?time=1259066690
Nařízení REACH (ES) č. 1907/2006
http://echa.europa.eu/legislation/reach legislation cs.asp
Pokyny REACH ke sdílení údajů
http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance document/data sharing cs.pdf
Praktické průvodce agentury ECHA o požadavcích na informace
šest praktických dokumentů o požadavcích na informace bude publikováno na
internetových stránkách agentury ECHA do konce března 2010.
Weed, Douglas L., Weight of Evidence: A Review of Concept and Methods. Risk
Analysis, Vol. 25, No. 6, str. 1545-1557, prosinec 2005
Hill, A. B. (1965). The environment and disease: Association or causation? Journal of the
Royal Society of Medicine, 58, 29530
Edward J. Calabrese, Edward J. Stanek, Robert C. James, and Stephen M. Roberts;
Soil Ingestion: A Concern for Acute Toxicity in Children. Environmental Health
Perspectives Volume 105, Number 12, str. 1354-1358 prosinec 1997
Menzie CA, Henning MH, Cura J, Finkelstein K, Gentile J, Maughan J, Mitchell D, Petron
S, Potocki B, Svirsky S, Tyler P. Special report of the Massachusetts weight-of-evidence
workgroup: A weight-of-evidence approach for evaluating ecological risks. Hum Ecol
Risk Assess 1996; 2(2):277–304.
Klimisch, H.-J., Andreae, M., Tillmann, U. 1997. A systematic approach for evaluating
the quality of experimental toxicological and ecotoxicological data. Regulatory
Toxicology and Pharmacology, 25, 1-5.
OECD 2004 ENV/JM/TG 2004 26 Rev 1 OECD Guideline for Testing of Chemicals:
Principles and strategies related to the testing of Degradation of Organic Chemicals
22