Rostlinolékařské problémy při zakládání a údržbě zeleně.

Rostlinolékařské problémy při
zakládání a údržbě zeleně.
Hlavní účel zeleně v intravilánu,
parků a historických zahrad,
soukromých zahrad atd. je estetické
působení – jen zdravé rostliny mohou
tento účel naplnit.
Legislativní rámec:
• Zákon o rostlinolékařské péči 326/2004 Sb.,
doprovodné vyhlášky (změna asi do roka)
• Seznam registrovaných přípravků a dalších
prostředků na ochranu rostlin 2009
• Navazující zákony
Získávání informací:
• Registr přípravků– povolení na plodinu a škodlivého činitele
např. okrasné rostliny – mšice
• Dle nové zákonné úpravy bude i omezení na prostory „veřejně
přístupné“ ( v jiných zemích – např. Německo, Holandsko –
zvláštní povolení pro veřejnou zeleň a sportoviště). Zpřísnění
poskytování statistických údajů o použití pesticidů
• Sledování internetových stránek Mze a SRS
• Zvláštní omezení pro aplikaci biologické ochrany – musí se
zamezit únikům do přírody (problém sluníček Harmonia v
Německu).
Součást biologické ochrany – slunéčka Harmonia – varování z
německého tisku
Rostlinolékařská problematika - postupy
• Průběžná kontrola rostlin a jejich zdravotního stavu
• Stanovení diagnózy včetně anabióz
• Návrh opatření integrované ochrany včetně aplikace pesticidů
a biologických prostředků
• Podle výsledků následných kontrol případná změna a doplnění
zásahů
Předpokladem je dokonalá znalost
- nároků druhů a odrůd
- pesticidů včetně jejich vlivu na rostliny
- vytváření optimálních podmínek pro rostliny
Výzkumná pracoviště u nás se okrasnými rostlinami nezabývají
(nejvýše diagnozou učitého problému, ochranu neřeší)
Prevence ještě před výsadbou
• Vhodné druhy a odrůdy pro danou lokalitu – např.
mrazuvzdorné druhy v mrazových kotlinách, výsadba
rhododendronů jen v lokalitách bez Ca v zálivkové
vodě
• Z nabídky odrůd vybírat odolné k nejčastějším
chorobám a škůdcům pro danou lokalitu příklad –
sortimenty růží
• Kombinace hostitelských rostlin (rzi, mšice aj)
• Dostatečný prostor pro rostliny – již v projektu bývají
naplánované přehuštěné výsadby, přebytečné
rostliny nebývají zavčas odstraněné.
Juniperus – rez hrušková
Prevence je nejdůležitější
Nákup zdravého materiálu!
• Podrobná kontrola při nákupu rostlin a opět před
výsadbou (správná péče o rostliny mezi tím)
• Znalosti o nejproblematičtějších chorobách a
škůdcích pro daný druh (znalost počátečních příznaků
hlavních chorob a škůdců)
• Zadokumentování stavu (fotografie) i při
pochybnostech o původu poškození
• Určení problému na odborném pracovišti (?)
Rakovina kůry kaštanovníku na stromcích brzy po
výsadbě
Rakovina kůry kaštanovníku Cryptonectria parasitica
Dovoz thují s přídavkem obaleče Dichelia histionica
Thuja – detail napadení
Zvýšená péče prvních 3 – 5 let po výsadbě
• Prohlídky rostlin a sledování výskytu chorob a škůdců –
správná diagnóza
• Analýza důvodů špatného zdravotního stavu – např.
nevhodné hnojení, substrát, mokro nebo sucho, hustý porost,
zastínění, vysazení napadených partií rostlin aj.
• Nemá smysl dělat postřik, pokud je nevhodné prostředí
důvodem špatného zdravotního stavu!
• Běžný škůdce nebo choroba může u mladého stromu zničit
značnou část listové plochy - v prvním roce po výsadbě jde o
přežití – nutnost zásahu.
• Naplánovat metodu ochrany a udělat účinný zásah v pravou
chvíli
Návrhy opatření ochrany rostlin:
• Úprava podmínek (systém hnojení, zálivky, zastínění
aj.)
• Změna technologie – spon, tvarování, mulchování,
• Ošetření chemickými nebo biologickými přípravky
• Podle výsledku dalších prohlídek rostlin upravovat
ošetření průběžně – změna hnojení, opakování
postřiků podle napadení rostlin, dokonce i přemístění
rostlin
• Nic není v zeleni samo a navždy – všechno vyžaduje
péči a pozornost!
Metodiky ochrany rostlin
Znalost působení přípravku- kontaktní, systémové, juvenoidy,
u herbicidů ve kterém období a na které druhy plevelů působí
apod. – nebezpečí poškození některých druhů a odrůd
• Stanovení termínu postřiku na základě stadia vývinu choroby
nebo škůdce, kdy je zásah nejvíce efektivní.
• Prostudování všech vlastností přípravků – rizika vlivu na
okolní prostředí – uvedeno v Registru, etiketě přípravku aj.)
např. postřik v okolí vodních ploch.
• Technické provedení musí odpovídat mnoha ohledům
(lokalita, výška rostlin, hustota porostu, frekvence návštěv lidí,
vlastnostem škodlivého organismu, povětrnostním
podmínkám aj.)
Pro okrasné rostliny se metodikami nikdo nezabývá
Poškození stromků jabloně housenkami
Napadení mšicemi, plevele – na jaře sázeno (foto 30.5.)
Mera – nevýznamný škůdce na dubech- u mladých
stromků je nutno zasáhnout
Příklad ošetření rostlin v prvních letech po výsadbě:
• Metodika zásahů proti lalokonosci Othiorhynchus
spp. Po výsadbě náchylných druhů (Taxus, Acer,
Hydrangea, Rhododendron,Heuchera, aj.) se často
objeví příznaky napadení – okus listů, některé druhy
(tis) viditelné poškození nemají a je nutno prohlížet
okolní rostliny.
- Postřiky systémovými insekticidy na brouky během
úživného žíru – obvykle duben-květen -červen,
-v srpnu a září aplikaci dravých hlístic Heterorhabditis
do půdy (teplota v půdě 15 – 25 o C, vysoká vlhkost).
• Nutná znalost životního cyklu škůdce !
Cyklus – lalokonosec (Othiorynchus sulkatus)
Lalokonosec je domácí – vyskytuje se běžně v přírodě a napadá
nově vysázené rostliny (nelétá)
•
•
•
•
-přezimuje larva nebo brouk (brouci vylézají dříve už v II.)
- kuklí se na jaře (III. - IV.)
-úživný žír 30 – 50 dní před začátkem kladení vajec – nejvhodnější doba na
postřik proti broukům systémovými pesticidy – nutno opakovat v dalších
týdnech – podle doby účinnosti přípravku
- kukly a vajíčka jsou téměř nezasažitelná
- dravé hlístice – největší účinnost proti nejmenším larvám. Zůstávají v
půdě po omezenou dobu, jsou ničeny suchem, slunečním ozářením, vyšší
teplotou v půdě, mrazem, aplikaci nutno opakovat v dalších letech.
Othiorhynchus sulcatus
Ochrana rostlin ve stabilizovaných výsadbách
• Přímé zásahy jsou ojedinělé – např. klíněnka jírovcová
Cammeraria ochridella - postřik insekticidem v době, kdy jsou
dorostlé listy a dochází ke kladení vajíček (asi 7 – 10 dní po
výletu prvních samečků). Během žíru housenek v listech jsou
postřiky méně účinné (asi 3 týdny), opakování postřiku
přichází do úvahy asi po 5 týdnech po prvním ošetření.
• Růže – královna, která vyžaduje opakovaná ošetření fungicidy i
insekticidy stále! Choroby- padlí, rez, černá skvrnitost,
nepravé padlí aj., škůdci – mšice, housenky, svilušky, pilatky a
pilatěnky aj. Kombinace postřiků proti chorobám a škůdcům
TM. Postřiky ještě před zjištěním příznaků u černé skvrnitosti,
pilatek a pilatěnek, při prvních příznacích u ostatních
• Podobně u významných rostlin na lokalitách s opak. výskytem
Juniperus molovky Agryresthia juniperi
Bejlomorka buxusová
Choroby a škůdci – listů a mladých větviček např.
Apiognomonia
• Řada listových chorob přechází do dřeva – koruna
prosychá – nejznámější je na platanech A.platani syn.
veneta
• Při výskytu skvrn na listech je na ošetření pozdě
• Podobně je občasný výskyt škůdců způsobujících až
holožír – starší a stabilizované stromy přežijí, nesmí
se výskyt opakovat např. housenky , pilatka Caliroa
na lípách aj.
Apiognomonia veneta na listech a větvičkách platanu
Choroby méně významé, staré stromy bez ošetření
Apiognomonia tiliae
Apiognomonia tiliae – detail – ošetření jen u stromů po
výsadbě
Jírovec – klíněnka – každoročně ošetřováno
foto koncem IX.
Klíněnka – každoročně ošetřováno Dimilin 0,025%
Klíněnka – stejná lokalita kam postřik nedosáhl
Klíněnka jírovcová – cyklus
Neudržování a záměrná devastace parků ve jménu
ochrany přírody!
• Parky jsou vytvořené lidmi, pro zlepšení kvality života
• Vyžadují stálou, kvalifikovanou péči, roste zde velké
bohatství druhů rostlin, proto jsou útočištěm velkého
počtu druhů živočichů
• Nikdo nedokáže znovu postavit staletý strom, pokud
je zničen, řada generací lidí nic takového na stejném
místě neuvidí
• Nelze udržovat park a chránit v něm organismy, které
park ničí. Po odumření stromů a zániku parku
nebudou mít kde žít!
Alej kaštanů Lednice –Valtice pod ochranou UNESCO –
bez ošetření (to zelené je lípa)foto koncem IX.
Lednický park -200 let byly na ostrově kolonie vodních
ptáků – už nebudou – nedomyšlená ochrana přírody
Špatná údržba – park Lednice (LVA- pod ochranou
UNESCO)
Nebezpečí špatně odhadnutelná – parazitické a
saprofytické rostliny na stromech
• Rychlé obrůstání stromů břečťanem – nebezpečí pro mladé i
staré stromy,
• Zpočátku je to romanticky krásné
• Postupně jsou stromy „udušeny“
• Nebezpečí – změna těžiště stromu a velká plocha listů v zimě
– zvýšené nebezpečí vyvrácení větrem
• Jmelí – parazit a zabiják starých stromů. Lednicko-valtický
areál – pod ochranou UNESCa, bez řádné údržby a také
ochrany proti tomuto parazitu – velký výskyt a neustálé šíření
• Dlouhodobě nemají stromy šanci přežít
Břečťan na kaštanech v historické vnitroblokové lokalitě
To je konec života stromu – porazit, je nebezpečný
Plevele versus herbicidy
• Registrovaných herbicidů je velmi málo
• Prevence - odplevelení před výsadbou, ošetření
okolních ploch –zamezení náletu semen, použití
nezaplevelené zeminy, nezaplevelené sazenice,
technická opatření.
• Nebezpečí úletů jíchy přímo při postřiku nebo
zatečení z ošetřených ploch jinam
• Nebezpečí poškození ošetřených i necílených rostlin
• Přítomnost odolných plevelů
• Dávka je vždy na plochu, nutno přepočítat a znát
vydatnost trysek
Růže asi 2 měsíce po výsadbě – plevele ze zaplevelené
zeminy
Zdroje s informacemi:
• Časopis Rostlinolékař, zahraniční časopisy
• Každoroční Přehled registrovaných přípravků na ochranu
rostlin – vydává Česká společnost rostlinolékařská, 11668
Praha, Novotného lávka 5
• Informace firem (registrantů přípravků) jako BASF, Bayer,
Syngenta , i dalších např. Meyer Taschenbuch atd.
• Informace Státní rostlinolékařské správy
• Odborná literatura – časopisy, knihy (např. -polské brožurky z
vydavatelství www. haslo.pl)
• Někdy i v nabídkách rostlin velkých firem je upozornění na
choroby a škůdce a ochrana