ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV

Transkript

POSOUZENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
zpracováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle vyhlášky č. 500/2006
Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti.
červenec 2011
AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic
IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564
ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU
Název dokumentu:
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území dle
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
Zakázka:
C1072-11-0/Z02
Objednatel:
Arch.Design, s.r.o.
Účel vydání:
Finální dokument
Stupeň utajení:
Bez omezení
Vydání
01
Popis
Finální dokument
Zpracoval
Kontroloval
Schválil
J. Nezvalová
R. Koukalová
P. Vymazal
Datum
22. 7. 2011
Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.
Rozdělovník:
4 výtisky + digitální verze Arch.Design, s.r.o.
1 výtisk archiv AMEC, s.r.o.
© AMEC s.r.o, 2011
Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec
smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány,
převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce
zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
9.8.2011
Zakázka/Dokument: C1072-11-0/z02
Strana: 1 z 46
AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic
IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564
Zpracovatelé posouzení
Autorizovaná osoba:
Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o.,
Zpracoval:
Mgr. Jana Švábová Nezvalová
Datum zpracování:
27. 7. 2011
Na zpracování posouzení se podíleli:
Pracovní tým AMEC s.r.o.:
Mgr. Jana Nezvalová
Ing. Radka Koukalová
RNDr. Tomáš Bartoš, PhD.
Svitavy
Brno
Brno
tel.: 725 607 977
tel.: 725 607 974
tel.: 725 607 967
Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft.
Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel
Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Strana: 1 z 46
ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, koncept
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území
Obsah
Zpracovatelé posouzení .............................................................................................................................1
Obsah ...........................................................................................................................................................3
PŘEHLED ZKRATEK ...................................................................................................................................4
ÚVOD ............................................................................................................................................................6
A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace vyhodnocení vlivů na
životní prostředí (SEA) ............................................................................................................................ 10
B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 ......................... 15
C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů
obsažených v územně analytických podkladech ................................................................................. 16
C.I. Horninové prostředí a geologie ................................................................................................... 16
C.II. Vodní režim ................................................................................................................................. 17
C.III. Hygiena životního prostředí ....................................................................................................... 19
C.IV. Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 22
C.V. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa
(PUPFL) ............................................................................................................................................. 22
C.VI. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................. 25
C.VII. Sociodemografické podmínky .................................................................................................. 25
C.VIII. Bydlení .................................................................................................................................... 28
C.IX. Rekreace ................................................................................................................................... 29
C.X. Hospodářské podmínky ............................................................................................................. 29
D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek,
příležitostí a hrozeb v území ................................................................................................................... 31
D.I. SWOT analýza............................................................................................................................. 31
D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ............................................................. 33
Faktory ohrožující rozvoj území ......................................................................................................... 33
Návrh podnětů resp. opatření pro eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území .......................... 33
D.III.Vliv na posílení slabých stránek území ...................................................................................... 35
Faktory oslabující možnosti rozvoje území ........................................................................................ 35
Návrh podnětů resp. opatření pro posílení slabých stránek řešeného území ................................... 35
D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území .................................................... 35
Faktory zesilující možnosti rozvoje území.......................................................................................... 35
Návrh podnětů resp. opatření pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území .................. 36
D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území............................................................................. 36
Hodnoty řešeného území ................................................................................................................... 36
Návrh podnětů resp. opatření pro zachování a rozvoj hodnot řešeného území ................................ 36
E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování ........................... 37
E.I. Priority územního plánování na národní úrovni ........................................................................... 37
E.II. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni ................ 37
F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí ..................................... 41
F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ........................... 41
F.II. Shrnutí základního přínosu územního plánu .............................................................................. 45
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 3 z 46
PŘEHLED ZKRATEK
B(a)P
CO
ČHMÚ
ČIŽP
ČOV
ČSN
ČSÚ
dB(A)
EIA
EK
EU
EVL
EO
HG
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
ISO
KO
KÚ
LBC
LBK
LV
MCHÚ
MMR
MZe
MŽP
NEHAP
NOx
NRBK
NRP
NP
OP
OOP
OPŽP
ORP
OZKO
OŽP
pH
PHM
PHO
PM10
PO
PP
PRVK
FileName:
SaveDate:
benzopyren
oxid uhelnatý
Český hydrometeorologický ústav
Česká inspekce životního prostředí
čistírna odpadních vod
Česká státní norma
Český statistický úřad
ekvivalentní hladina hluku
posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment)
Evropská komise
Evropská unie
evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000
ekvivalentní obyvatel
hydrogeologie / hydrogeologický
chráněná krajinná oblast
chráněné ložiskové území
chráněná oblast přirozené akumulace vod
International Organization for Standardization
komunální odpad
krajský úřad
lokální biocentrum
lokální biokoridor
limitní hodnota
maloplošné chráněné území
ministerstvo pro místní rozvoj
ministerstvo zemědělství
ministerstvo životního prostředí
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR
oxidy dusíku
nadregionální biokoridor
národní rozvojový plán
národní park
ochranné pásmo
orgán ochrany přírody
Operační program životní prostředí
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
ochrana životního prostředí
vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků
pohonné hmoty
pásmo hygienické ochrany
tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter)
ptačí oblast soustavy Natura 2000
přírodní park
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 4 z 46
PÚR
PUPFL
PZKO
RBC
REZZO
ŘSD
SEA
SO2
SPŽP
SÚ
SUR ČR
SVP
SZÚ
TKO
TTP
TZL
ÚAP
ÚP
ÚPO
ÚPD
ÚP VÚC
ÚSES
ÚTP
UZIS
VD
VKP
VN
VOC
VÚC
WHO
ZCHÚ
ZPF
ZÚR
ZVHS/ZVS
ŽP
FileName:
SaveDate:
Politika územního rozvoje
pozemky určené k plnění funkce lesa
Plán ke zlepšení kvality ovzduší
regionální biocentrum
registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
Ředitelství silnic a dálnic
Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní
prostředí a veřejné zdraví)
oxid siřičitý
Státní politika životního prostředí České republiky
Sídelní útvar
Strategie udržitelného rozvoje České republiky
Směrný vodohospodářský plán
Státní zdravotní ústav
tuhý komunální odpad
trvalé travní porosty
tuhé znečišťující látky
územně analytické podklady
územní plán
územní plán města
územně plánovací dokumentace
Územní plán velkého územního celku
Územní systém ekologické stability
územně technické podklady
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
vodní dílo
významný krajinný prvek
vodní nádrž
těkavé organické látky
velký územní celek
World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace
zvláště chráněná území
zemědělský půdní fond
zásady územního rozvoje
zemědělská vodohospodářská správa
životní prostředí
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 5 z 46
ÚVOD
Předkládané posouzení vlivů konceptu územně plánovací dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem
– Stará Boleslav“ na udržitelný rozvoj území je vypracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Zpracovatel územního plánu firma ArchDesign zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na
životní prostředí a na udržitelný rozvoj území firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází z
požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního
plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem
jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs
nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí.
Ve výše zmíněném stanovisku Krajského úřadu bylo požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů územního
plánu ve fázi konceptu na životní prostředí (SEA dokumentace). Požadováno bylo rovněž předložit, pro
účely vydání stanoviska SEA dle § 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů, vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území v souladu se stavebním zákonem.
Na základě tohoto požadavku byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací
dokumentace „Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept“ na životní prostředí dle zákona
č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod
vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové.
Po dokončení výše uvedené studie bylo zpracováno - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace
„Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept“ na udržitelný rozvoj území, v souladu se
zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o
územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací
činnosti.
Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a
památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu až červenci roku 2011.
Podklady
Základním podkladem pro zpracování posouzení byl koncept územního plánu a informace předané jeho
zhotovitelem firmou Arch Design a pořizovatelem ÚP městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará
Boleslav. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního
využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení.
Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady:
• Zadání územního plánu - textová a grafická část
• Koordinované stanovisko KÚ Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad
Labem – Stará Boleslav
• Územně analytické podklady
• Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (červenec 2011)
Důvody pro pořízení nového územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v
roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k. ú. Stará Boleslav, kde je navržen
obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy
při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a
veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a
technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní
plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve
znění pozdějších předpisů, je třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto
zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 6 z 46
Charakter a obsah územně plánovací dokumentace
Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce města Brandýs nad Labem –
Stará Boleslav ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice města bude
zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a
skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty zastavěného
území, stávající charakter sídla a hladina zástavby.
Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné
k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově. Navržené řešení zohledňuje funkční
využití ploch platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z roku 1996
včetně jeho následujících schválených změn. Územní plán vymezuje nové plochy především pro bydlení,
občanskou vybavenost a pracovní aktivity. Dále územní plán nabízí plochy pro rekreaci. Pro obsluhu nově
navrhovaných zastavitelných ploch jsou doplněna veřejná prostranství a sídelní zeleň.
Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky
Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým
plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch
výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav.
Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny,
především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních
ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území.
V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové
zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských
památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby.
Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována.
Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního
zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích.
Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský
charakter.
Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti
platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje.
V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na
koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy
nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování
kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci.
Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro
rekreaci hromadného celoměstského charakteru.
Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a
ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U
plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana.
Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je
zapojena do prvků ÚSES.
Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně
zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem
sociodemografických podmínek.
Variantní řešení konceptu územního plánu
Koncept územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je zpracován ve dvou variantách.
Koncept ÚP variantně řeší rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel a to jak rozsahem vymezených
ploch pro bydlení, tak stanovenou intenzitou jejich využití:
ve variantě 1 je to 23 749 obyvatel
ve variantě 2 je to 25 331 obyvatel
Koncept ÚP měl variantně řešit prověření trasy přeložky silnice II. třídy 101 v k.ú. Brandýs nad Labem, což
bylo v průběhu prací objednatelem odmítnuto z důvodu neefektivnosti řešení trasy a nepříznivých zásahů
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 7 z 46
do krajinného rázu. V obou variantách je proto řešena trasa ve východní stopě, blíže ke kompaktní
zástavbě.
Významné rozvojové lokality jsou ve variantách konceptu ÚP v rámci urbanisticko-ekonomického
hodnocení mezi sebou vzájemně vyhodnoceny z hlediska nákladnosti podmiňujících investic v rámci
rozvojových ploch nebo jejich logických celků, zejména napojení na dopravní a technickou infrastrukturu,
potřeby a dostupnost občanské vybavenosti ve vztahu k intenzitě využití ploch a dále z hlediska významu
hodnocených ploch pro město a pro jeho další rozvoj.
Tab.: Návrhové plochy varianta 1
Stabilizované
plochy
ha
%
273,58
16%
11,04
1%
112,63
6%
45,85
3%
60,43
3%
71,96
4%
151,41
9%
726,91
42%
1012,61
58%
1739,52
100%
Souhrnně za využití
Popis
Bydlení
Rekreace
Občanské vybavení a specifické
Smíšené obytné
Dopravní a technická infrastruktura
Výroba a skladování
Veřejná prostranství
Urbanizované plochy celkem
Krajinné plochy celkem
Celkem
Přestavbové plochy
ha
1,52
0,00
6,86
0,87
0,00
7,56
1,94
18,75
1,22
19,97
%
8%
0%
34%
4%
0%
38%
10%
94%
6%
100%
Zastavitelné /
návrhové plochy
ha
%
107,90
21%
4,10
1%
86,31
17%
22,38
4%
37,69
7%
18,43
4%
61,73
12%
338,54
67%
167,45
33%
506,00
100%
Plochy celkem
ha
383,01
15,15
205,80
69,10
98,12
97,95
215,08
1084,21
1181,28
2265,49
%
17%
1%
9%
3%
4%
4%
9%
48%
52%
100%
Tab.: Návrhové plochy varianta 2
Souhrnně za využití
Popis
Bydlení
Rekreace
Občanské vybavení a specifické
Smíšené obytné
Dopravní a technická infrastruktura
Výroba a skladování
Veřejná prostranství
Urbanizované plochy celkem
Krajinné plochy celkem
Celkem
stabilizované plochy
ha
274,22
11,04
111,83
43,99
59,74
71,15
153,26
725,24
994,03
1719,27
%
16%
1%
7%
3%
3%
4%
9%
42%
58%
100%
ha
2,73
0,00
6,14
2,53
0,00
7,56
1,92
20,87
1,22
22,10
%
12%
0%
28%
11%
0%
34%
9%
94%
6%
100%
zastavitelné /
návrhové plochy
ha
%
118,68
23%
3,92
1%
85,73
16%
21,93
4%
38,60
7%
29,76
6%
62,18
12%
360,79
69%
163,33
31%
524,12
100%
plochy celkem
ha
395,63
14,96
203,69
68,45
98,34
108,46
217,37
1106,90
1158,59
2265,49
%
17%
1%
9%
3%
4%
5%
10%
49%
51%
100%
Plochy pro bydlení a smíšené obytné území
Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou a dále v návaznosti
na tu stávající tak, aby bylo docíleno kompaktnosti zástavby jednotlivých sídel a zabráněno rozvolňování
zástavby do krajiny.
V rámci hromadného, rodinného a specifického bydlení jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: doplnění
a návrh zástavby mezi ulicemi Martinovská a Kralupská, západní část ulice Brázdimská, u Vinořského
potoka, dostavba ulice Na Okraji, Dřevčická, Vrábí, jižní část ulice Královická k železnici. Ve variantě II
jsou navíc navrženy plochy Martinovská severozápad a pod železnicí U Královic.
Staré Boleslavi: u ulice Mělnická lokality Okrouhlík a Nad Pramenem, lokalita Mýtka, Josefa Truhláře, Na
Panském, u dálnice Nad Praporcem a Dukelská k Novému Vestci.
Popovice: západní a východní lokalita.
Smíšené obytné území zajišťuje návaznost jednotlivých ploch pro bydlení na jejich okolí tak, aby bylo
dosaženo žádoucí polyfunkčnosti území a současně plynulého přechodu na plochy, které mohou mít
negativní vliv na bydlení.
Nově jsou vymezeny v rámci ploch smíšených městských SM a komerčních SK lokality v Brandýse n. L.:
doplnění konce zástavby při ulici Kralupská – Brázdimská a západojižní část ulice Augustina Lukeše.
Stará Boleslav: u ulic Lhotecká-Třebízského, v okolí ulice Boleslavská a u dálnice Nad Praporcem.
Plochy občanské vybavenosti
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 8 z 46
Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění a
dostupnost, především od lokalit bydlení, a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek
pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.
Nově jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: Martinovská, Kralupská, Brázdimská, nad Vinořským
potokem, pod nemocnicí, Pražská-Dřevčická, Zápská-Průmyslová.
Ve Staré Boleslavi: mezi proboštstvím a Proboštskými jezery, na ostrově, pod Houšťkou, podél obchvatu
II/331 Pod Pramenem-Mýtka-Boleslavská a u dálnice Pod Praporcem.
Plochy pro rekreaci
Využití ploch rekreace je v územním plánu určeno pro rekreaci v přírodním prostředí a vhodné doplňkové
služby. Na území města se vymezují plochy pro rekreaci hromadnou RH a zahrádkářské osady RZ vázané
na rekreační potenciál v území a zastavěné území.
Nově jsou vymezeny lokality ve Staré Boleslavi: u Proboštských jezer, hiporehabilitační areál u výjezdu na
Borek a doplnění zahrádek Lhotecká-Třebízského.
Plochy veřejných prostranství
Plochy veřejných prostranství P jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro umístění, rozsah a
dostupnost především zastavěných a zastavitelných ploch a k zajištění podmínek pro jejich užívání
v souladu s jejich významem a účelem. Jsou určena především pro uliční koridory jako urbanistickou
kostru území, volné veřejné plochy pro odpočinek, relaxaci nebo sport s možností umístění sídelní zeleně.
Plochy dopravní a technické infrastruktury
Plochy dopravní infrastruktury silniční DS, železniční DZ a vodní DV jsou vymezeny pro využití pozemků
dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje
začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití. V územním plánu jsou určeny především
pro vymezení silničních koridorů jak regionálního, tak místního významu a pro zajištění prostupnosti
území.
Nově navržené plochy dopravy jsou určeny především pro přeložky silnic druhých a třetích tříd, které
v současnosti negativně ovlivňují zastavěné především obytné území. Jedná se o přeložky silnic II/101
v Brandýse n. L., II/331 a II/610 ve Staré Boleslavi. Dále je variantně řešena plocha pro novou vozovnu
autobusů.
Plochy technické infrastruktury T jsou určeny pro zařízení nezbytná pro obsluhu území sítěmi a zařízeními
technické infrastruktury včetně staveb protipovodňové ochrany.
V územním plánu jsou to plochy pro rozšíření stávající čistírny odpadních vod, trafostanici 110/22 kV a
protipovodňové valy v okolí řeky Labe.
Plochy výroby
Jsou vymezeny pro umisťování staveb a zařízení pro průmyslovou, živočišnou výrobu a výrobu elektrické
energie, pro skladování a doplňkové služby. Využití ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami
ovlivňovat obytné území.
Nefunkční nevyužívané plochy charakteru brownfields je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace
je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí té které lokality.
Územní plán nové plochy výroby navrhuje v návaznosti na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu,
tj. nadřazené trasy silniční dopravy, železnice a přívod energií.
Výroba je zastoupena plochami průmyslu a energetiky VP a lehké výroby VL.
Nové plochy výroby a skladování jsou vymezeny v Brandýse n. L. v návaznosti na ulici Průmyslová a
konec ulice Brázdimská. Ve Staré Boleslavi na výjezdu ulice Boleslavská u R10.
Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území města a jsou určeny ke změně stávající zástavby,
k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Jejich naplnění je upřednostněno před
plochami zastavitelnými se stejným způsobem využitím. Jedná se o území určená pro rozvoj města,
s předpokladem změn v účelu využití území případně zásadních změn prostorového uspořádání území.
Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 9 z 46
prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturou.
Nejvýznamnější plochy přestaveb se nachází v Brandýse n. Labem v severní části původního
průmyslového areálu mezi ulicemi Pražskou – Tyršova - Augustina Lukeše. Ve Staré Boleslavi jsou to
plochy U Přístavu, v okolí Mariánského náměstí a mezi Lhoteckou a Třebízského.
Plochy zeleně
Doplňují plochy veřejných prostranství a jsou určeny především pro veřejně přístupnou zeleň, plochy parků
a izolační zeleň. Nově jsou vymezovány jako doplnění velkých obytných celků, odclonění ploch dopravy a
výrobních ploch.
Vymezení řešeného území
Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé
má svou bohatou historii. Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což spolu s blízkostí
hlavního města Prahy (cca 20 km) ovlivňuje vývoj území města.
Řešené území města je vymezeno třemi katastrálními územími, a to katastrálním územím Brandýs nad
Labem, Popovice u Brandýsa n. Lab. a Stará Boleslav o celkové výměře 2 265 ha. Město je obcí s
rozšířenou působností pro 58 obcí, v nichž žilo 78,2 tis. obyvatel (2007). Stavební úřad se nachází v
Brandýse nad Labem.
Velikost katastrálního území je 2 265 ha, z toho lesní půda má výměru 177 ha. Město má 17 317 obyvatel
(k 31.12.2010).
Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím dotčeného území:
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 10 z 46
A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace
vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA)
Návrh zadání územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle požadavků zákona č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavků §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního
prostředí. Příslušný úřad vydal v rámci koordinovaného stanoviska k Návrhu zadání územního plánu
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav závěr zjišťovacího řízení, jímž stanovil nutnost jeho posouzení
z hlediska vlivů na životní prostředí.
Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci
projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, požadoval v rámci
koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010
posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní prostředí.
Na základě koordinovaného stanoviska Středočeského kraje byla vypracována dokumentace Posouzení
vlivů územně plánovací dokumentace "Územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, koncept" na
životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná
řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové.
Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a
památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu a červnu roku 2011.
Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního
prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3.
V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v
roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen
obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy
při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a
veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a
technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní
plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle §188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve
znění pozdějších předpisů, je třeba do 31.12.2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto
zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou.
Posouzení vlivů na životní prostředí je samostatnou přílohou konceptu územního plánu, zde dále uvádíme
základní závěry posouzení vlivů konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na životní
prostředí:
Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na
životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za
předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad
Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.
Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených
ploch, za následujících podmínek:
A. Podmínky souhlasného stanoviska
1.
Jižní obchvat Boleslavi – přeložka II/610 (Plocha Z94) bude veden ve druhé variantě řešení včetně
ploch souvisejících.
2.
Rekreační zázemí Proboštských jezer (Plocha Z358_2) bude sledována ve druhé variantě řešení.
3.
V případě zásadní změny koncepce řešení využití Proboštských jezer ve fázi návrhu, bude toto řešení
znovu podrobeno posouzení vlivů na životní prostředí např. ve formě pořízení změny územního
plánu.
4.
Realizovat prvky nově vymezeného regionálního biokoridoru RK1152 včetně vložených biocenter
v prostoru západně od Brandýsa nad Labem.
5.
Dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na
plochu lehké výroby resp. plochu smíšenou.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 11 z 46
6.
V oblasti Vinořského potoka doporučujeme upřednostnit variantu 1 řešení konceptu územního plánu.
Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno
hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči
přívalovým srážkám. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných
ploch a vyřešit retenci.
7.
Martinovská 1+2 – Nadále sledovat variantu 1 řešení prostoru rozvojové zóny Martinovská 2. Plochy
je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě
hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s
dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na
vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty.
V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální
možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a realizovat navrhované prvky ÚSES na severním
okraji plochy Martinovská 2.
8.
U ploch Z41, Z42, Z45, Z59, Z56, Z70, Z63, Z64, Z65, Z66 je třeba při umisťování obytných objektů
dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak,
aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z přilehlých ploch i návrhových.
9.
Na Panském – v rámci prověření rozvojové oblasti územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření
dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně
navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné
10. Mýtka – v rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího
území a na jejím základě stanovit podíl zpevněných resp. zastavěných ploch a volného terénu včetně
kapacit kanalizace pro případy extrémních událostí např. přívalových dešťů.
11. Vymezit pás izolační zeleně na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy
přestavby P378.
12. V prostoru ploch Z23, Z24 a Z25 doporučujeme variantu řešení 1.
13. Z38+Z39 stanovit pravidla pro minimalizování kácení stávající zeleně. Při dalšími umisťování
obytných objektů je třeba dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových
místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po
přilehlé železniční trati.
14. U Dálnice - V rámci prověření rozvojové zóny územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření
dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně
navrhnout protihluková opatření. Vyřešit způsob zasakování resp. odkanalizování ploch. Variantní
řešení je z pohledu SEA srovnatelné, avšak jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit
plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak.
15. 306_1/2+307_1/2 Nadále sledovat variantu II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně
velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně.
16. 263_1/2 resp. P3_1 Nadále sledovat variantu I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější by však
bylo zachovat v této ploše zelené prostranství.
17. P17_2 Plochy bydlení v bytových domech na místě stávající výroby – tato varianta je z pohledu SEA
vhodnější nežli varianta 1, která v dané ploše ponechává výrobu, a to především vzhledem k
sousedícím plochám bydlení.
18. 149 Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0,
nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Je třeba důsledně
dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování
terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky
vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto
území.
19. 333 Dopravní plocha v severním oku dálniční křižovatky na R10. Při zastavování plochy je třeba
vyřešit způsob odkanalizování.
20. V případě realizace staveb v navrhovaných funkčních plochách pro bydlení požadovat co nejnižší
nevratný zábor zemědělského půdního fondu, tj. důsledně dodržovat územním plánem navržené
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 12 z 46
regulativy maximální zastavěnosti pozemků pro dané funkční využití a podílu veřejných prostranství
v lokalitách.
21. Neumisťovat ve výrobních plochách navazujících na obytné území záměry s významnou emisí PM10,
pachových látek či hluku, a to z technologických zdrojů, stejně jako vyvolanou dopravou.
22. Při zastavování ploch výroby resp. komerce je třeba volit vhodné přístupové trasy a charakter
umisťovaných výrob tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících plochách bydlení.
V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě
konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného
požadavku KHS.
Výrobní areály odclonit od okolí pásy izolační zeleně ze vzrostlých dřevin místně původního
druhového složení.
23. V další fázi projektové přípravy stavby přeložky silnice II/331 resp. II/101 je třeba zvolit vhodné
technické řešení tak, aby byla zachována prostupnost krajiny, především funkčnost biokoridorů a
navrhnout a realizovat opatření proti ochraně obytné zástavby před hlukem.
B. Ostatní doporučení
1.
Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda plochy Z25_1, resp. část
ploch Z25_2, Z23_2 a část plochy Z222 nevyužít pro realizaci zeleného veřejného prostranství
propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl „zelený klín“ umožňující obyvatelům
jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných
prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu
jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba
učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách,
především z hlediska hluku a znečištění ovzduší.
2.
Ponecháváme na zvážení zpracovateli resp. pořizovateli územního plánu další sledování plochy Z143
– zázemí hipoklubu plocha je umístěna zcela mimo stávající zastavěné území, její další sledování by
způsobilo nevhodné rozptylování urbanizovaného území. Obdobně pro plochu Z352.
3.
Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala
zachována struktura stávajícího zastavěného území.
4.
Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení resp. ploch komerce a výroby citlivě volit hmotové i
architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných
dominant.
5.
Podél zemědělských komunikací resp. vodotečí v západní části katastru realizovat výsadbu
navrhované doprovodné zeleně a pozemků za účelem omezení větné i vodní eroze půdy.
6.
Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální
zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch.
7.
Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a
realizaci retenčních nádrží.
8.
Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je
nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné
realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a
neexistence alternativní lokalizace projektu v již připravené resp. nevyužívané ploše.
9.
Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně,
resp. doprovodných porostů podél vodotečí.
10. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin.
11. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě
požadavku KHS.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 13 z 46
12. V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám
výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů.
13. Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových
látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou.
14. Dále doporučujeme vyřešit vytápění objektů v rámci průmyslových zón resp. komerčních areálů
centrálním zdrojem pro celou zónu. Pro vytápění bytových objektů doporučujeme využívat paliva a
topidla s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle).
15. V případě, že nebude celá rozloha nově navržených ploch plně využita, doporučujeme využívat
dočasně nevyužitou plochu stávajícím způsobem z důvodů péče o krajinu.
16. Dominantní zdroje hluku v rámci jednotlivých výrobních areálů doporučujeme umisťovat na odvrácené
straně směrem od obytných zón.
17. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění
odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu
s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by
měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla
ovlivněna.
18. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově
navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový
součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch
musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např.
pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 14 z 46
B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000
Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit
soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního
plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, nemůže mít navrhovaný územní plán významný vliv na
žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast.
Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav na
lokality soustavy NATURA 2000 zpracováno.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 15 z 46
C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných
sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území bylo provedeno podle vybraných sledovaných jevů uvedených v
§ 4 odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že město samo nemá zpracovány
územně analytické podklady bylo využito ÚAP správního obvodu města s rozšířenou působností a
analytické části dokumentace SEA.
C.I. Horninové prostředí a geologie
Geomorfologie
Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích:
Provincie: Česká vysočina
Subprovincie: Česká tabule
Oblast: Středočeská tabule
Celek: Středolabská tabule
Podcelek: Českobrodská tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav
Okrsek: Čakovická tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav
Geomorfologický celek Středočeské tabule s fluviálním akumulačním reliéfem polabských kotlin a
převládajícím erozně denudačním reliéfem nízkých tabulí kvartérního stáří se uplatňuje dvěma podcelky Mělnickou kotlinou a Českobrodskou tabulí. Z Mělnické kotliny zabíhá na území část okrsku
Staroboleslavská kotlina s akumulačním reliéfem údolních niv a plošin nízkých teras (do relativní výšky
kolem 10 m nad hladinami řek). Českobrodská tabule zabírá území mezi labským údolím u Brandýsa nad
Labem a Labem a severovýchodním okrajem Pražské plošiny. Tvoří převážně homogenní plošinný reliéf
kvartérního stáří na cenomanských pískovcích a denudačních zbytcích spodnoturonských písčitých
slínovců a spongilitů (opuk), na značné části povrchu s pokryvem spraší. Povrch se od J k JZ mírně sklání
k S až SV a je nezřetelně rýhován mělkými údolími, které se směrem k labskému údolí mírně prohlubují s
příkřejšími levými svahy odkrývajícími proterozoické a ordovické podloží svrchnokřídových hornin.
Geologie
Řešené území Stará Boleslav je z geologického hlediska součástí geologického regionu kvartér Českého
masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny hlína, písek štěrk.
Řešené území Brandýs nad Labem je z geologického hlediska také součástí geologického regionu kvartér
Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický, dále
také křemenný pískovec černé břidlice a písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment.
Surovinové zdroje
V zájmovém území se vyskytuje rozsáhlé ložisko štěrkopísků Borek - Brandýs nad Labem. Území se
nachází na pravém břehu Labe v k.ú. Stará Boleslav a je nutné jej respektovat.
Konceptem řešení nedojde k dotčení dobývacích prostorů nebo ložiskových území nerostných surovin,
revitalizace oblasti Proboštských jezer a její další využití bude probíhat po ukončení těžby. V návrhu řešení
nejsou navrženy žádné nové plochy pro těžbu nerostných surovin. V předmětné lokalitě se nenacházejí
žádné evidované sesuvy.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 16 z 46
C.II. Vodní režim
Povrchová voda
Členění z vodopisného hlediska:
• hlavní povodí řeky Labe 1-00-00,
• povodí řeka Labe od Jizery po Vltavu 1-05-04
• dílčí povodí řeka Labe (od Jizery po Vltavu) 1-05-04-009/00 a 1-05-04-005/0, Vinořský potok 1-05-04008/0
Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká
Německem a ústí do Severního moře. Je celkem 1 154 km dlouhá. Vinořský potok pramení v PrazeKbelích a protéká Brandýsem nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe.
V dotčeném k.ú. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je na řece Labe vyhlášeno záplavové území CZ020931 a 100000247.
Obr.: Vymezení záplavového území na toku Labe (pro Q100 ) (zdroj www.vuv.cz)
V posuzovaném území se dále nachází vodní plocha Proboštské jezero (severně od města) a Hrušovský
rybník (západně od Brandýsa nad Labem).
Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území
1
Brandýs nad Labem (609048) a Stará Boleslav (609170) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb.
Podzemní voda
Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu svrchní vrstvy č. 1172 - Kvartér Labe po Vltavu, povodí
Labe, dílčí povodí Horní a střední Labe. Dále území náleží k rajónu základní vrstvy č. 4510 Křída severně
od Prahy a č. 4521 Křída Košáteckého, rajóny jsou vymezeny povodí Horního a středního Labe - Labe od
Jizery po Vltavu.
1
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových
hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 17 z 46
Kvartérní fluviální sedimenty v širší oblasti vytvářejí nejvýznamnější hydrogeologickou strukturu. Jedná se
o písky jemno až hrubozrnné, ve spodních partiích s příměsí drobného, ojediněle i hrubšího štěrku. Na
bázi jsou místy i vrstvy písčitých štěrků. Při povrchu jsou písky zahliněny. S přibývající hloubkou jílovité
složky ubývá.
Na podzemní vodu je území bohaté, zejména v místech s mocnější vrstvou zvodněných písků a
štěrkopísků. Hladina podzemní vody je volná, pohybuje se okolo 2 m pod terénem v přímé závislosti na
kolísání hladin povrchových vod v tocích. Propustnost je průlinová. Podzemní voda je využívána z jímací
oblasti Kárané (dílčí zdroj pro zásobování Prahy pitnou vodou).
V řešeném území je vymezeno pásmo hygienické ochrany vod Kárný, které se nachází východně až
severovýchodně od Staré Boleslavi, okraj pásma začíná hned za zastavěnou části Staré Boleslavi.
V oblasti je vyvinut mělký kolektor podzemní vody. Hladinu podzemní vody očekáváme v hloubce od 1,5 –
5 m pod povrchem terénu. Tato mělká zvodeň bude v úzké komunikaci s vodním režimem povrchových
vod. Kvalita a kvantita tohoto zvodnění bude záviset na kvalitě a kvantitě povrchových vod. Vzhledem
k předpokládané úzké komunikaci hydrologických a hydrogeologických poměrů je nutné tyto dvě oblasti
řešit společně. Vyvolaným vlivem je změna kvalitativních a kvantitativních parametrů vodního režimu.
V současné době jsou známy pouze plánované využití ploch, bez přesnější specifikace jednotlivých
záměrů.
Změna hydrogeologických podmínek v oblasti může nastat při:
• Změně hydrologických poměrů
• Při výstavbě čerpacích či zasakovacích vrtů (studny)
• Při zásahu do horninových vrstev, které jsou kolektorem podzemních vod (např.
o odtěžením / skrývkou kolektoru v celé jeho mocnosti,
o výstavbou takových podzemních objektů, které by tvořili hradbu ve směru proudění
podzemní vody
Změna hydrologických podmínek v oblasti, která vyvolá i změnu hydrogeologických podmínek může nastat
při:
• změně infiltračních podmínek jako je např. odvod dešťových vod do kanalizačního řádu, výstavba
rozsáhlých zpevněných ploch,
• změně kvalitativních parametrů vod povrchového odtoku (např. při používání chemického posypu
či soli při zimní údržbě silnic),
• dotaci povrchových vod antropogenně ovlivněnými vodami, jako je např. vypouštění odpadních
vod do vod povrchových,
• vytvářením kořenových čistíren odpadních vod.
Koncept územního plánu v obou variantách řešení bude znamenat významné zvýšení podílu zpevněných
ploch a rozsáhlé stavební aktivity v delším časovém horizontu. Ty by ve výsledku mohly výrazně změnit
současný poměr nezastavěných a volných ploch. Zastavování návrhových ploch by mělo být realizováno s
ohledem na co největší míru zachování současných hydrologických poměrů v území.
Zejména velké rozvojové zóny doporučujeme podmínit zpracováním hydrologické studie souvisejícího
území a na jejím základě, stanovit maximální podíly zpevněných ploch a způsob hospodaření především
s dešťovými vodami. Cílem je v maximální míře zadržet extrémní stavy např. v podobě přívalových dešťů a
zároveň i neomezovat dotaci podzemních vod.
Koncept řešení z hlediska protipovodňové ochrany respektuje základní zásadu neumisťovat zastavitelné
plochy do záplavových území, zároveň se snaží o revitalizaci nivy Labe, především v oblasti Houšťky a ve
výhledovém stavu rovněž o adekvátní využití oblasti Proboštských jezer.
V tomto ohledu jsou principy udržitelného rozvoje konceptem územního plánu Brandýs nad Labem – Stará
Boleslav respektovány.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 18 z 46
C.III. Hygiena životního prostředí
Kvalita ovzduší
V zájmovém území se provádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní
zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu ČHMÚ č. 1492 - Brandýs nad Labem,
která představuje stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. S ohledem na
charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje na
popisované úrovni. Uváděné údaje reprezentují výsledky měření za rok 2009.
Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území (2009) – významné škodliviny
Brandýs nad Labem
(Praha - východ)
-3
průměrná roční koncentrace (µg.m )
hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3)
NO2
PM10
22,2
22,1
40
40
maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3)
78,7
142,0
datum naměření maxima v daném roce
14.1.
14.1.
hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )
-
50
počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)
-
28
-3
povolený počet překročení limitní hodnoty
maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3)
datum naměření maxima v daném roce
35
-
-
-
-
hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)
200
-
počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)
-
-
12
-
povolený počet překročení limitní hodnoty
Oxid dusičitý (NO2)
Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno
překročení imisních limitů.
Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni
-3
do 55,5 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima
-3
dosahovala hodnoty 78,7 µg.m .
Tuhé znečišťující látky frakce PM10
Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno
překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci
-3
přibližně na úrovni do 55,3 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená
24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na
lokalitě překročena.
Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nepatří dle sdělení MŽP č. 6,
uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
(OZKO). Na 10,3 % území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je
překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren.
Klimatické faktory
Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou:
T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i
podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové
pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce:
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 19 z 46
Tab.: Klimatologická charakteristika území
T2
Číslo oblasti
Počet letních dnů
50až 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více
160-170
Počet mrazových dnů
100-110
Počet ledových dnů
30 až 40
Průměrná teplota v lednu
-2 až -3
Průměrná teplota v červenci
18 až 19
8 až 9
Průměrná teplota v dubnu
7 až 9
Průměrná teplota v říjnu
Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více
90 -100
Srážkový úhrn ve vegetačním období
350-400
Srážkový úhrn v zimním období
200-300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
40 až 50
Počet dnů zamračených
120-140
Počet dnů jasných
40 až 50
Hluk
Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro
chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným
venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení
a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným
venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro
školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace
zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího
s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich.
V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp.
30 dB v noci.
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném
venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující:
Pro hluk z provozoven:
LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin
v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou),
LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou).
Pro hluk z dopravy:
LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou),
LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou).
Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích:
1
Pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích:
Pro hluk ze stavební činnosti:
LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin.
LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.
1
tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 20 z 46
Stávající hluková situace v hodnoceném území je dle strategických hlukových map dána zejména
provozem na komunikaci R10, míjející město z východní strany a dále provozem na silnicích druhé třídy
především II/331 a II/101. Podél těchto komunikací dochází k překračování hlukových limitů
Tato problematická situace je v územním plánu řešena vymezením koridorů pro přeložky silnice II/331 a
II/101 resp. II/610 mimo hustě obydlené území a vhodně situovanými návrhovými plochami v blízkosti
dálničního tělesa. Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku
z provozu na těchto komunikacích.
Obr.: Hluková mapa Stará Boleslav (zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj)
Veřejné zdraví
Hlavní škodlivý vliv v území má automobilová doprava, z hlediska zdravotních rizik působí hluk z provozu
motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů.
K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří:
• oxid uhelnatý (CO)
• oxidy dusíku (NOX) - směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO)
• oxid dusičitý (NO2)
• prach (PM10)
• benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s karcinogenními účinky
Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý. Provoz na
komunikacích v řešených katastrech nebude významně ovlivněn.
Řešené území je situováno v rovinném terénu. Blízké okolí je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. K
rekreačním účelům slouží řada sportovních zařízení a rovněž oblast Proboštských jezer.
V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by,
vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví.
Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva emisí hluku resp. znečištěním ovzduší působením nových
zdrojů lze konstatovat, že ÚP neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 21 z 46
průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za
předpokladu dodržení navrhovaných podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém
horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude
významně zatěžovat zastavěné území města.
Podstatně pozitivním vlivem na veřejné zdraví bude především realizace obou „obchvatů“ města –
přeložek silnice II/101 a II/331 a částečně i přeložky II/610, a tím i převedení tranzitní a nákladní dopravy
mimo centrum souměstí a hustě obydlené území.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz SEA. nedojde k
závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že
z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.
Pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel bude mít rozsáhlá výsadba veřejné zeleně a izolačních pásů
zeleně. Tato izolační zeleň hraje významnou roli při eliminaci prašnosti v řešeném území, a to snížením
šíření sekundární prašnosti jak ze značně zatížených komunikací, tak z intenzivně zemědělsky
obhospodařovaných pozemků.
V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva vyloučeno i
nepříznivé ovlivnění obyvatel, za předpokladu důsledného uplatňování regulativů pro využití jednotlivých
návrhových ploch tak, jak je územní plán navrhuje. Jedná se především o regulativy týkající se umisťování
obytných objektů v plochách, jež mohou být potenciálně zatíženy hlukem.
Při řízeních o umisťování výrob v řešených plochách bude nezbytné prokázat splnění hlukových resp.
imisních limitů dle požadavků Krajské hygienické stanice.
C.IV. Ochrana přírody a krajiny
Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit
soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního
plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality
resp. ptačí oblasti soustavy Natura 2000.
Ve výše zmíněném koordinovaném stanovisku krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání
územního plánu Brandýs nad Labem se dále uvádí z hlediska ochrany přírody a krajiny následující:
Z předloženého návrhu je prozatím patrné možné ohrožení přírodní památky Hluchov a narušení
funkčnosti prvku územního systému ekologické stability (nadregionálního biokoridoru K 10 Labe)
v souvislosti s rozšířením vodní dopravy (rezerva pro výstavbu 2. plavební komory). Dále narušení stability
regionálního biocentra Proboštské rybníky, kde je navrhováno nové využití ploch současné a budoucí
těžby štěrkopísku a omezení funkčnosti regionálního biokoridoru Na Vinořském potoce – K 10 v souvislosti
s plánovanou přeložkou silnice II/101 v jeho těsné blízkosti či revitalizací Vinořského potoka. S ohledem na
možné střety návrhu zadání s ochranou zvláště chráněných druhů upozorňujeme, že v místech přeložky
silnice II/101 byl dle nálezové databáze, kterou má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenán výskyt
zvláště chráněné rostliny – křivatce českého a na lokalitách v blízkosti Proboštských rybníků, kde zadání
navrhuje nové využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků, stejný zdroj uvádí výskyt nejrůznějších
zvláště chráněných druhů, hlavně obojživelníků a ptáků. V souvislosti s rozšířením plavební cesty na Labi
pak upozorňujeme na výskyt kapra obecného, velevruba malířského a škeble rybničné v tomto vodním
toku. V další fázi vedoucí ke schválení předmětného územního plánu, je proto nutné upřesnit podobu a
rozsah jednotlivých změn, aby orgán ochrany přírody mohl na základě zcela konkrétních podkladů
zhodnotit možné ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nalézajících se v řešeném území.
Výše uvedené stanovisko krajského úřadu bylo vzato v úvahu v rámci posouzení vlivů územního plánu na
životní prostředí a vyhodnocení se zaměřilo na zde zmíněné problémy. Přírodní památka Hluchov se
nachází na břehu Labe mezi městy Brandýs nad Labem a Stará Boleslav. Přestože je území kvůli své
poloze pod silným tlakem jak veřejnosti (zvýšená návštěvnost, drobný odpad), tak různých investičních
záměrů vztahujících se k provozu města, zachovala se zde poměrně typická společenstva lužních lesů
údolních niv velkých toků.
Ve stromovém patře jsou nejvýraznější věkovité duby letní (Quercus robur), zejména ve východní starší
části mající pralesovitý charakter. Dále jsou zastoupeny jilmy (Ulmus laevis a Ulmus minor), jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), topoly (Populus nigra a
Populus alba) a další.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 22 z 46
V bylinném podrostu je bohatě vyvinut jarní aspekt se sasankou pryskyřníkovitou (Anemone
ranunculoides), dymnivkou dutou (Corydalis cava), křivatcem žlutým (Gagea lutea), česnekem medvědím
(Allium ursinum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) nebo sasankou hajní (Anemone nemorosa).
Součástí chráněného území (resp. jeho ochranného pásma) je také mrtvé labské rameno, v jehož
litorálním pásmu je možné najít některé zajímavější druhy jako šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) nebo
kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus). Nesporně nejatraktivnější je zde v době květu populace
stulíku žlutého (Nuphar lutea).
Koncept územního plánu resp. jeho varianta 1 tak, jak je navrhována by znamenala dílčí zásah do prostoru
přírodní památky Hluchov, a to návrhem plochy Z94_1 jižním obchvatem centra Staré Boleslavi, který
v této variantě vede podél kapitulních zahrad a ústí v prostoru vodní plochy na severní straně PP. Tuto
variantu řešení komunikace doporučujeme nadále nesledovat.
Realizací územního plánu, pokud bude nadále sledována varianta 2 řešení v prostoru přírodní památky
Hluchov, nedojde k významnému zásahu do přírodní památky, v dotčeném prostoru jsou navrhovány
protipovodňové hráze za účelem ochrany ČOV a přilehlé zástavby před povodněmi a smíšené obytné
plochy a plochy bydlení na místě stávajících nezastavěných ploch mimo lesní porosty chráněné jako
přírodní památka Hluchov. V případě, kdy by při konkrétním stavebním záměru v tomto a širším
souvisejícím území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6 a výstavbě protipovodňových hrází, resp.
komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) by došlo k zásahu do
porostů je třeba požádat orgán ochrany přírody o povolení.
Z hlediska variantního řešení konceptu územního plánu v případě prostoru v oblasti Hluchova dáváme
přednost variantě řešení 2, v rámci níž je vhodněji vedena nově navrhovaná komunikace, která se v této
variantě nijak nedotkne prostoru Hluchova a předpokládaná doprava bude rovněž převedena vzhledem
k přírodní památce ve vzdálenější variantě.
Proboštská jezera
Proboštská jezera leží v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad
Labem - Stará Boleslav, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Jedná se o prostor po vytěžení štěrkopísku,
který je spojený úzkým krčkem s Labem. Oblast se s postupující sukcesi stává významným centrem
biodiverzity pro široké okolí s velkým potenciálem do budoucna. V současnosti je oblast součástí
regionálního biocentra Proboštské rybníky RBC 1456.
Jezera jsou hojně využívána rekreačně, pláže jsou písčité, v některých úsecích štěrkopísčité, někde i
porostlé vegetací. Lokalitu vyhledávají v hojné míře milovníci windsurfingu. Na části území se nachází
přírodní koupaliště s doprovodnou turistickou a sportovní infrastrukturou, přilehlou restaurací, parkovištěm
a autokempem. Pořádají se zde různé kulturní akce i hudební festivaly. Nedaleko je i amatérské letiště
Brandýsko-Staroboleslavského Aeroklubu Borek a golfový klub.
Koncepce územního rozvoje oblasti Proboštských jezer tak, jak je navržena v územním plánu, je z
hlediska životního prostředí v pořádku a pozitivně se projeví, především z hlediska veřejného zdraví v
podobě zlepšení možností zdravého trávení volného času. Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a
jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové projekty, které umožní širokou škálu
environmentálně šetrných možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské výstavby a
výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním zázemím celého
města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná o aktivní
záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit projekty
tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím.
Z hlediska variantního řešení plochy je vhodnější varianta 2 a plocha vymezená v návaznosti na návrhové
plochy bydlení, mimo břeh Proboštských jezer, zejména vzhledem k zachování břehových porostů a
nezastavěného břehu.
Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku
2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci v
přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských
jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna
jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani
předmětem posouzení SEA. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do návrhu
územního plánu (což by bez opětovného posouzení návrhu UP bylo těžko představitelné, resp. řešena na
projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 23 z 46
EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, (bod č. 10.8. resp.,
10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.).
Navrhované změny v území se výrazněji nedotknou ploch určených pro ÚSES v platném územním plánu.
Návrh koncepce ÚSES se návrhem nového územního plánu výrazně nemění. Nově vymezen resp.
přetrasován je regionální biokoridor RK1152, vedený převážně po zemědělské půdě.
Prvky ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru mají již dnes prostorové parametry a zajištění
jejich funkčnosti spočívající ve správném způsobu hospodaření (na PUPFL obnova přirozené dřevinné
skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk a doplnění zeleně, v nivách vodotečí revitalizační
opatření sledující mj. doplnění břehových porostů, ochranného zatravnění, obnovu malých vodních nádrží
či poldrů). Bude nutno realizovat zejména úseky lokálních biokoridorů a biokoridoru regionálního
procházejících intenzivně zemědělsky využívanými pozemky.
ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - většinou jde o liniové prvky v zemědělské krajině sledující polní
cesty, drobné vodoteče či meze, které je navrženo ozelenit. Realizace těchto prvků s významnou
krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k parametrům zábory zemědělské půdy, má navíc funkci
protierozních opatření.
Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem
podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen
přetrasováním regionálního biokoridoru 1152.
V prostoru západně od Brandýsa byl dosud platný územní systém ekologické stability přeřešen vzhledem
k jeho nevyhovujícím stávajícím parametrům a faktické nefunkčnosti, a vzhledem k nově navrhované
koncepci rozvoje území. V rámci konceptu územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, byla
nově navržena trasa regionálního biokoridoru 1152 a vložena do zemědělské krajiny západně od Brandýsa
v návaznosti na místní vodoteče tak, aby územní systém ekologické stability obcházel město ze západu a
následně se severozápadně od města, mimo přímo řešené území, napojil na stávající nadregionální
biokoridor sledující tok Labe a oblast Proboštských jezer, jež je součástí regionálního biocentra 1456
Proboštské rybníky.
Vzhledem k charakteru zemědělské krajiny, která je v současnosti prakticky ze 100% zorněna a postrádá
v této části řešeného území téměř zcela větší segmenty zeleně, byly do navrhovaného systému ekologické
stability vloženy lokální biocentra LBC 10, LBC 9, LBC 8 a LBC 7. Tyto prvky se nacházejí na orné půdě a
pro zajištění funkčnosti ÚSES je třeba je realizovat. Realizace výše uvedených prvků ÚSES významně
přispěje ke zvýšení ekologické stability západní části řešeného území a zvýšení biodiverzity a prostupnosti
krajiny.
Z hlediska druhové ochrany je třeba při každém jednotlivém záměru, ve fázi jeho projektové přípravy,
v případě požadavku orgánu ochrany přírody provést biologické průzkumy resp. hodnocení.
C.V. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění
funkcí lesa (PUPFL)
Nový územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nevyhnutelně vyvolá trvalý zábor pozemků
zemědělského půdního fondu poměrně značného rozsahu, neboť je plánována rozsáhlá výstavba
převážně rodinných domků, občanské vybavenosti včetně poměrně rozsáhlých ploch komerce, vymezení
sportovních ploch, ploch výroby a dopravních koridorů.
Řešené území se vyznačuje poměrně značnou rozlohou kvalitních zemědělských půd odpovídajících
úrodnému Polabskému regionu. Na druhou stranu vlivem probíhajících suburbanizačních trendů
v gravitačním zázemí Prahy a změně preference způsobu bydlení v populaci neustále roste tlak na
zastavování zemědělské půdy. Předkládaný koncept územního plánu na tuto skutečnost reaguje
především vymezením ploch bydlení v návaznosti na stávající zastavěné území a na ně navazujících
ploch s funkčním využitím občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury a rekreace. Základní
koncepční pojetí územního plánu je založeno především na rozšíření nabídky rezidenčních ploch a s tím
související vybavenosti. Výrobní území je navrhováno v poměrně menším rozsahu navazující na stávající
plochy obdobného charakteru.
Přes značné navrhované zábory ZPF, a to i půd nejvyšších tříd ochrany, je třeba konstatovat, že plochy
vymezené v konceptu územního plánu k záboru tj. především zastavitelné plochy jsou navrženy z hlediska
ochrany ZPF v relativně optimální poloze především vzhledem ke stávající organizaci zemědělského
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 24 z 46
půdního fondu, prostupnosti krajiny, tvaru i funkčnímu využití stávajícího zastavěného území. Nedojde tak,
k rozptylování urbanizovaného území ani k neřešitelným zásahům do organizace půdního fondu a
prostupnosti krajiny. Realizací konceptu územního plánu nebude významně dotčen způsob
obhospodařování zemědělských pozemků v řešeném území. Zároveň je územním plánem přeřešen
územní systém ekologické stability tak, aby byla zaručena jeho funkčnost a zároveň se tyto úpravy příznivě
odrazily v celkové ekologické stabilitě především západní části řešeného území a rovněž tak, aby měly
příznivý vliv z hlediska vodní a větrné eroze v zemědělské krajině.
Nový územní plán navrhuje odnětí půdního fondu v míře odpovídající předpokládanému reálnému rozvoji v
rozvojové oblasti OB1.
Realizace konceptu územního plánu bude znamenat celkový očekávaný zábor ZPF 506 ha (z toho 338,54
ha zastavitelných ploch) ve variantě řešení I. a celkový očekávaný zábor ZPF 524 ha (z toho 360,39 ha
zastavitelných ploch) ve variantě řešení II. Značná část návrhových ploch je potom převzata již
z předchozího územního plánu a k jejich záboru tak již byl udělen předběžný souhlas.
Navrhované řešení územního plánu předpokládá shodně v obou variantách zábor PUPFL v 9 lokalitách o
celkové výměře 4,06 ha, všechny v k.ú. Stará Boleslav.
Jedná se o pět lokalit ploch veřejné obsluhy, a po jedné ploše bydlení, ploše smíšené obytné, ploše zeleně
a vodní ploše.
Územní plán navrhuje v k.ú. Stará Boleslav pro variantu 1 v sedmi lokalitách 26,56 ha a pro variantu 2 v
šesti lokalitách 26,15 ha nových ploch lesa.
V otázce variantního řešení nelze jednoznačně stanovit pořadí variant konceptu územního plánu, které
jsou z hlediska zemědělského půdního fondu do značné míry srovnatelné a vzájemně se liší v
jednotlivostech. Obě varianty řešení znamenají významné zábory ZPF a z tohoto pohledu je třeba je
hodnotit významným negativním vlivem. Varianta jedna sice navrhuje nižší celkový úhrn záboru půdy
avšak oproti variantě dva zase znamená vyšší zábory půd první a druhé třídy ochrany. Celkově je třeba
konstatovat zábor půdy především pro funkci bydlení a s ní související občanské vybavenosti. Nejsou
navrhovány nadmístní plochy komerce či výroby v nepřiměřeném rozsahu. Navrhovaný zábor půdy
odpovídá stávajícímu i očekávanému demografickému a sociologickému vývoji v regionu. Z hlediska SEA
doporučujeme, až na výjimky popsané dále, k dalšímu sledování variantu řešení č. 1.
Je třeba konstatovat, že rozvoj zastavěného území je značně omezen záplavovým územím řeky Labe a
dopravními koridory, do budoucna tudíž nelze očekávat další významné rozšiřování zastavěného území a
tím ani podstatné zábory ZPF resp. PUPFL. Většina záboru je navrhována pro rozvoj rodinného
bydlenínedojde tedy ke 100% záborům zde vyčíslené půdy, skutečné zábory budou tudíž významně
menší. Pozitivně lze hodnotit zábor půdy pro výsadbu ochranné a izolační zeleně, protipovodňovou
ochranu a územní systém ekologické stability.
Navržený trvalý zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové
poměry v území, síť stávajících zemědělských účelových komunikací a ani nebude ztěžovat
obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba
směřovala k ucelování tvaru zastavěného území, nevzniknou nové izolované plochy zastavěných území.
Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je koncept ÚP v obou variantách nutné hodnotit
významným negativním vlivem na životní prostředí, a to z důvodu očekávaných záborů ZPF především v I.
a II. třídě ochrany. Pro částečné snížení vlivu doporučujeme respektovat navrhovaná doporučení dle
hodnocení jednotlivých ploch (viz. kapitola 5 SEA). Naprosto nezbytný je souhlas orgánu ochrany
zemědělské půdy, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí.
C.VI. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Dopravní infrastruktura
Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu
zpracování konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn.
Přeložka silnice II. třídy II/331 je do ÚP zapracována v aktuální trase dle platného územního rozhodnutí
o umístění stavby.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 25 z 46
V rámci dopravního zklidnění centra Staré Boleslavi, je navržena přeložka silnice II/610 vedené po
západním okraji městské památkové zóny ve dvou variantách.
Rozvojové lokality jsou řešeny tak, aby byly vždy dostatečně obslouženy dopravní infrastrukturou.
V rámci ÚP jsou řešena opatření pro eliminaci vlivu dopravy na stávající a navrhovanou zástavbu
především v rámci ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně.
Je využito železniční infrastruktury z hlediska umístění železničních stanic a zastávek s využitím jako
dopravních terminálů.
Je zachováno využití ploch železničního koridoru tratě č. 074 v úseku Brandýs nad Labem – Neratovice
včetně křížení s ostatní dopravní infrastrukturou.
Územní rezerva pro rozšíření plavební cesty na řece Labi nebyla z důvodu její absence v nadřazené
dokumentaci vymezena.
Je navrženo rozšíření tras veřejné dopravy včetně nových zastávek.
Koridory pro pěší a cyklisty jsou řešeny v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje a prostupností
území.
Jsou navrženy pěší lávky přes řeku Labe v místě bývalého historického mostu pod zámkem a propojení
brandýské části s rekreační oblastí Proboštských jezer.
U případných nových lokalit bude dopravní obsluha a připojení řešeno prostřednictvím místních
komunikací a silnic nižších tříd tak, aby nevznikala nová připojení na stávající rychlostní silnici R10.
Z hlediska širších vztahů je určujícím prvkem řešení předkládaného územního plánu přeložka silnice
II/101, přeložka silnice II/331 a přeložka silnice II/610. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy
dopravní infrastruktury a plochy veřejných prostranství (jejich součástí jsou místní komunikace) z důvodu
obsluhy rozvojových lokalit. Důraz je kladen na ochranu historických hodnot a především plochy pro
bydlení a občanskou vybavenost.
Nejvýznamnější změny dopravního systému v území jsou následující:
Přeložka silnice II/101 je v řešeném územním plánu navržena jako jihozápadní obchvat v úseku mezi obcí
Zápy s napojením do stávající trasy v ulici Kostelecká. Návrh vychází z dopravní studie kraje, šířka
koridoru je navržena 100 m. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná
komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50
a mimo obec S 9,5/70.
Přeložka silnice II/331 je v řešeném územním plánu navržena jako severní obchvat města Stará Boleslav
od křížení s R10 a II/610 po napojení do stávající stopy za ulicí Mělnická. Silnice je v průtahu města
uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně
přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo obec S 9,5/70. V současnosti je na trasu
komunikace vydáno územní rozhodnutí, takže dopravní plocha pro ni určená je již upřesněná do reálné
šířky.
Silnice II/610 přeložka je navržena jako západní obchvat městské památkové rezervace přes ulici
Lhotecká, variantně řešeno přes přírodní památku Hluchov. Ve variantě I východní stopou a ve variantě II
západní stopou. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace
s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území v kategorii MS2 12/8/50 a mimo
obec S 9,5/70. Z pohledu SEA dokumentace doporučujeme variantní řešení II. mimo PP Hluchov.
Silnice III. tříd mají mimo město pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic
je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V souvislosti
s navrhovanými přeložkami silnic II. tř. a rozvojovými lokalitami jsou navržený následující úpravy.
V řešeném územním plánu je vzhledem k dopravní obslužnosti rozvojových lokalit ze silnice III/2451 a
k nedostatečným šířkovým poměrům navrženo rozšíření a přeložka silnice III/2451 v úseku Nad
Praporcem, ulice Lesní. V souvislosti s přeložkou silnice II/101 je navrženo nové napojení III/2448 na
II/101 a nové napojení III/0101 na přeložku II/101. Z hlediska životního prostředí nejsou tyto změny zvláště
významné.
Obslužné komunikace: Z důvodu dopravní obslužnosti návrhových ploch a rozvojových lokalit jsou nové
místní komunikace funkční skupiny C navrženy v lokalitách Dřevčická – Průmyslová a Nad Vinořským
potokem. Dále je navrženo nové propojení Kralupská – Brázdimská, prodloužení Josefa Truhláře
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 26 z 46
k přeložce II/331 a napojení Mělnické na přeložku II/331. Další méně významné místní komunikace jsou
navrženy pro obsluhu ostatních návrhových ploch.
Obytná zástavba by měla být v budoucnu chráněna před negativními účinky hluku na železnici i
plánovaných komunikacích realizací protihlukových opatření (zemní val, protihluková stěna apod.).
V zásadě lze konstatovat, že dopravní systém tak, jak byl v konceptu územního plánu navržen přispěje ke
zlepšení dopravní situace ve městě a to jak z hlediska hlukového tak, i bezpečnostního, přitom jsou
koridory nových komunikací navrženy tak, aby minimalizovaly zásahy do volné krajiny a střety s přírodně
hodnotnými částmi území. Vliv na životní prostředí bude tedy převážně pozitivní.
Technická infrastruktura
V rámci ÚP je řešena plocha technické infrastruktury pro umístění rozvodny VVN/VN v k.ú. Brandýs nad
Labem při ulici Brázdimská včetně přípojného venkovního vedení.
Pro nové rozvojové lokality je umožněno napojení novými koridory technických sítí na stávající trasy
technické infrastruktury tak, aby byla zajištěna jejich obsluha.
Ve výrokové části ÚP jsou stanoveny požadavky a vytvořeny podmínky pro uplatnění retence dešťových
vod v zastavěném a zastavitelném území.
Koncepce technického vybavení města zůstane, s výjimkou dílčích změn odkanalizování, v zásadě
nezměněna. Napojení jednotlivých ploch na technickou infrastrukturu bude řešeno na stávající inženýrské
sítě, při zajištění zvýšení kapacit. Je zajištěno napojení města na vodárenskou soustavu i sítě elektrického
vedení. Obec je plynofikována, současný systém je schopen zabezpečit požadavky předpokládaných
budoucích nároků na kapacitní zajištění zastavitelných ploch.
Zásobování vodou
Nově navrhované plochy pro zástavbu budou napojeny na veřejný vodovod prodloužením stávajících
vodovodních řadů.
Podle informace správce vodovodní sítě je uvažováno z rozšířením pramenišť Motorlet a Na Praporci.
3
Stávající akumulace vody je pro výhled nedostatečná, je třeba její zvětšení v cílovém stavu min o 2000 m .
Odkanalizování
Navržené rozvojové plochy budou odkanalizovány do stávající kanalizace buď jednotnou nebo oddílnou
kanalizací, je možné, že bude třeba z území splaškové vody z rovinného území přečerpávat. Zástavbové
plochy větších rozměrů budou řešeny samostatnou studií s upřesněním odkanalizování. Je třeba
maximálně snížit odvod dešťových vod do kanalizace, v obytné zástavbě budou u RD zachytávány vody
ze střech v nádržích se zpětným využitím, nebo vsakování.
Dešťové vody budou zadržovány v území, nebo vyústěny do toků.
K cílovému období je třeba počítat s rozšířením a zkapacitněním ČOV.
V Popovicích je navržena nová splašková kanalizace (je zpracovaná DSP, 2009) s přečerpáním do
sběrače v Brandýse nad Labem, dešťové vody budou zaústěny do Vinořského potoka.
Je třeba provést nové hydrotechnické posouzení alespoň v okrscích ovlivněných navrženou větší
soustředěnou zástavbou.
Zásobování el. energií
Stávající koncepce zásobování el. energií zůstane v zásadě nezměněna.
Zásobování plynem
Stávající koncepce zásobování plynem zůstane v zásadě nezměněna.
Odpady
Předpokládané produktové odpady v nově navržených lokalitách budou likvidovány stávajícím způsobem.
V případě vzniku specifických odpadů budou odpady shromažďovány a předávány odborným firmám k
likvidaci v souladu s platným odpadovým hospodářstvím města.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 27 z 46
C.VII. Sociodemografické podmínky
Obvod ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „Brandýs“) je v rámci ČR výjimečný svou
vysoce exponovanou polohou v těsném sousedství hl. m. Prahy. To ovlivňuje nejen jeho tvar, ale i
„polycentričnost“ čili výskyt několika malých měst, jejichž regionální význam je potlačen Prahou. Jejich
vzájemné vazby jsou slabé, naprosto převažuje pracovní i obslužný spád do Prahy podél několika
nezávislých radiál do Prahy.
Obvod ORP Brandýsa je součástí rozvojové oblasti Prahy OB-1 a rozvojových os OS-3 podél komunikace
R-10 a OS-4 podél dálnice D-11 (ve smyslu Politiky územního rozvoje ČR, MMR 2008).
Vzhledem ke svému charakteru, bude mít navržená změna v předmětné lokalitě kladný vliv na
sociodemografické podmínky v území, protože dojde ke zvýšení nabídky pracovních míst v místě bydliště,
zlepšení občanské vybavenosti, možností rekreace a především bydlení.
Tab.: Vývoj počtu obyvatel Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi v čase
Rok
Brandýs
nad L.
Stará Boleslav
Město
celkem
1869
4338
2729
7291
1900
5087
3387
8750
1910
6392
3972
10681
1921
5767
3833
9882
1930
7022
4323
11609
1959
7094
4959
12243
1961
7658
5453
13292
1970
8173
5663
13993
1980
8961
5344
14412
1991
10 862
4716
15644
2001
10387
4840
15298
2010
index 2001/1991
17317
95,60%
102,60%
97,80%
C.VIII. Bydlení
Bytový fond správního území Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je, obzvláště ve Staré Boleslavi, oproti
ostatním regionům Středočeského kraje výrazně mladší. Je to dáno zejména rozsáhlou výstavbou
bytových domů, které se po roce 1945 stavěly především pro potřeby armády. V devadesátých letech se
sice projevila stagnace v bytové výstavbě ovšem po roce 2000 došlo opět k jejímu oživení. Na výstavbě se
vysoce podílí rodinné domy. Celý region je pod výrazným suburbanizačním tlakem vzhledem k blízkosti
aglomerace Prahy. Sídla většinou expandovala jako obytné satelity Prahy na své násobky již kolem 1. sv.
války nebo mezi válkami. Rozvoj průmyslu vedl k vyváženému růstu Brandýsa. Stará Boleslav kulminovala
díky armádě již v 70. letech.
Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je zaměřen především na
rozvoj ploch bydlení, přičemž pracuje se dvěma základními scénáři promítnutými do variantního řešení
konceptu:
• v rámci varianty 1. cca 20 000 obyvatel,
• v rámci varianty 2. cca 25 000 obyvatel.
Což znamená předpoklad nárůstu počtu obyvatel o 15,5 % ve variantě 1 a o 44,4 % ve variantě 2. Přitom
v meziročí 2001-2010, tedy v období po oživení suburbanizace, narostl počet obyvatel města o 13,2 %.
Lze tedy konstatovat, že varianta 1 územního plánu odpovídá stávajícímu demokratickému vývoji včetně
trendu suburbanizace, a varianta 2 vytváří územní rezervu rozvoje cca na příštích 25 let.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 28 z 46
C.IX. Rekreace
Řešený územím protéká řeka Labe, která je v rámci své nivy a přítoků využita k rekreačnímu využití
především přírodního charakteru s vymezením ploch pro jejich zázemí a nezbytnou dopravní
infrastrukturu, která ji zpřístupňuje.
Rekreační funkce se v řešeném území vyskytuje jednak v rámci ploch rekreace hromadné a zahrádkových
osad, ale prolíná se i s využitím ploch občanské vybavenosti – tělovýchovy a sportu.
V území se nacházejí lokality dlouhodobě stabilizované, u kterých je navržen jejich další rozvoj:
Proboštská jezera až k zástavbě Staré Boleslavi, kde je navržena nestavební plocha sportu určená
především pro volnočasové aktivity bez nutnosti stavebních objektů, protože se jedná o záplavové
území.
Houšťka k řece Labe,
Zahrádkářská osada Lhotecká – Třebízského, Popovice.
V rámci konceptu ÚP je nově navrženo k rekreačně sportovnímu využití:
lokalita Nad Vinořským potokem, která navazuje na zastavěné území Brandýsa nad Labem,
hiporehabilitační centrum při obchvatu silnice II/331 nad Proboštskými jezery.
Celkový rozvoj rekreace v rámci řešeného území odráží potřeby především ploch pro bydlení s možností
regionálního tedy nadměstského využití, vzhledem k dobré dopravní dostupnosti nejenom automobilovou
dopravou, přítomností rychlostní silnice R10 a silnic 2.tříd, tak systémem cyklostezek a pěších tras.
Plochy pro rekreaci navazují na již existující plochy rekreace (Lhotecká-Třebízského) nebo jsou nově
navržené (v okolí Proboštských jezer). Plochy rekreace využívají potenciál daného území a nabízejí
možnost odpočinku pro obyvatele území formou hromadné nebo individuální rekreace. Tímto území
získává na lukrativnosti jak pro dojíždějící obyvatelé z blízkého okolí, tak i pro obyvatele z širší spadové
oblasti.
Návrhové plochy pro rekreaci navazují na zastavěné území nebo jsou mimo intenzivně využívané
zemědělské plochy a neovlivňují negativně organizaci ZPF. Plocha Z352 u obchvatu silnice II/331 na
Mělník je určena pro hiporehabilitační areál a neměla by zásadním způsobem ovlivnit organizaci ZPF.
Návrhové plochy tělovýchovy a sportu nabízí v řešeném území využít jeho rekreačně volnočasový
potenciál buď pro místní obyvatele nebo i nadmístně, což se týká především ploch u ČOV, které jsou
z větší části nestavební, protože leží v záplavovém území a budou proto z větší části zazeleněné jako
rozšíření skladebných prvků ÚSES.
Návrhové plochy občanského vybavení jsou buď uvnitř nebo navazují na zastavěné území a neovlivňují
negativně organizaci ZPF.
V zásadě lze říci, že koncepce rekreačního využití území tak, jak je v územním plánu navržena, tj. využití
především oblasti Proboštských jezer a souvisejícího území a oblast Houštky a Hluchova, je v závislosti na
zvoleném variantním řešení v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.
Při realizaci revitalizace Proboštských jezer a jejich rekreačního využití je třeba upřednostnit takové
projekty, které umožní širokou škálu možností rekreace v přírodním prostředí, bez megalomanské
výstavby a výrazných zásahů do vodního prostředí. Oblast Proboštských jezer je cenným přírodním
zázemím celého města a postupně se stává stále cennější rovněž z hlediska biologického. Navíc se jedná
o aktivní záplavovou zónu, která nesmí být významněji zastavována či zpevňována. Je třeba citlivě volit
projekty tak, aby zůstala zachována rovnováha mezi přírodní složkou krajiny a jejím rekreačním využitím.
Posuzovaný Koncept územního plánu pracuje s urbanistickou studií využití Proboštských jezer z roku
2001, která počítala se zachováním území jako převážně nezastavěného a jeho využití pro rekreaci
v přírodním prostředí. V poslední době se však v tisku objevily informace o záměru využití Proboštských
jezer jako megalomanského developerského projektu, kdy by zde byla ve velmi ambiciózní míře umístěna
jak rekreace, tak například bydlení – toto není předmětem konceptu řešení územního plánu a tudíž ani
předmětem posouzení SEA, resp. HVURU. Avšak v případě, kdy by tato varianta řešení byla včleněna do
návrhu územního plánu, resp. řešena na projektové úrovni byla by jistě předmětem posouzení vlivů na
životní prostředí, ať již na úrovni SEA resp. EIA, pokud by naplňovala parametry zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, (bod. Č. 10.8. resp., 10.11 přílohy č. 1, zákona č. 100/2001 Sb.). Takovýto záměr
na využití záplavového území a potenciálně hodnotného přírodního zázemí města principům trvale
udržitelného rozvoje příliš neodpovídá, záleží však na konkrétním zvoleném řešení.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 29 z 46
C.X. Hospodářské podmínky
Navržený koncept územního plánu bude mít příznivý vliv na ekonomický potenciál města a jeho atraktivitu
vůči potenciálním investorům. Konceptem územního plánu se město snaží využít potenciál, jež skýtá
řešené území v oblasti nabídky ploch pro výrobní resp. komerční využití, přičemž funkční plochy jsou
navrženy tak, aby zbytečně nezatěžovaly residenční území města resp. souměstí vyvolanými externalitami
v podobě hlukové zátěže, resp. znečištěním ovzduší a vyvolanou dopravou. Pro udržení zaměstnanosti
v regionu a s tím spojeným udržením ekonomicky aktivních obyvatel s vyšším vzděláním v regionu a
zároveň zamezení jednostranné orientace průmyslu na automobilová odvětví, by bylo dobré získat pro
navrhované výrobní plochy investory z jiných ekonomických odvětví než je průmysl závislý na výrobě
automobilů. Další ekonomický rozvoj mohou generovat rovněž navrhované funkční plochy s
multifunkčním využitím pro podnikání i bydlení.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 30 z 46
D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek,
slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území
D.I. SWOT analýza
V rámci tohoto vyhodnocení vlivu návrhu změny územního plánu na udržitelný rozvoj území byla
provedena následující zjednodušená dodatečná SWOT analýza (volně řazeno dle jednotlivých deseti
základních témat dle § 4 odst. 1 b) 1. vyhl. č. 500/2006 Sb. a členěno na části dle jednotlivých pilířů
1
udržitelného rozvoje).
Životní prostředí
Hospodářský rozvoj
Soudržnost společenství
•
•
Silné stránky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Průchod velkých vodních toků územím,
zdroj vody pro závlahové soustavy.
Dostatečná kapacita zdrojů spodní vody.
Výskyt kapacitních a kvalitních zdrojů
pitné vody z hloubkových vrtů (Káraný,
Stará Boleslav).
Vodní plochy podél Labe – tůně (zbytky
původního koryta) a umělá jezera vzniklá
těžbou štěrkopísku
Zlepšování čistoty velkých vodních toků
(Labe).
Značná část území má vysokou retenční
schopnost - lesy, soustavy vodních ploch
v nivě Labe
Vícestupňový systém ochrany zdrojových
oblastí pitné vody
Dobrá kvalita ovzduší
Většinou se jedná o hlukově nezatížené
území
Dobrý přírodní i historicko-kulturní
potenciál širšího okolí
Zachovalé přírodní prostředí v údolních
zářezech podél menších vodních toků
Příznivé klimatické a půdní podmínky pro
zemědělskou výrobu.
Převažující vysoká kvalita ZPF.
Závlahové systémy a meliorace.
Lužní lesy podél Labe s relativně původní
druhovou skladbou.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Dobré dopravní napojení výrobních a
skladovacích
ploch
mimo
hustě
obydlené oblasti
Relativně stabilizovaný pracovní trh i po
redukci armády
Vysoká mobilita obyvatel
Vyšší míra ekonomické aktivity díky
dosud vysokému a stabilnímu podílu
populace v produktivním věku
Přítomnost několika perspektivních
firem, zájem investorů
Průmyslová tradice a dobrá kvalifikace
pracovních sil
Atraktivity pro cestovní ruch
Nové
investice
do
technické
infrastruktury
Hustá dopravní síť, kvalitní dopravní
infrastruktura pro spojení s hl.m.
Prahou.
Fungující systém příměstské veřejné
dopravy, rozvoj subsystému příměstské
železnice.
Výborná dostupnost Prahy a dalších
center pro výrobní kooperace a
kompenzaci výkyvů na trhu práce.
Relativně nízká míra nezaměstnanosti
ve městech i v zázemí.
Vysoká míra ekonomické aktivity a
rostoucí podíl populace v produktivním
věku.
Relativně malý výskyt ekologických
zátěží a průmyslových brownfield ploch.
Vysoká kupní síla na maloobchodním
trhu.
Atraktivní území pro rekreaci a cestovní
ruch, rekreační zázemí Prahy (vodní
sporty a rekreace, cyklistika).
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nová bytová výstavba - rostoucí
počet obyvatel
Pozitivní migrační saldo
Exponovaná poloha v těsném
zázemí Prahy.
Dlouhodobá populační stabilita.
Dosud
probíhající
proces
suburbanizace
sídel
všech
velikostí v zázemí Prahy.
Vysoký
a
rostoucí
podíl
produktivní věkové skupiny.
Příznivá vzdělanostní struktura –
vysoký podíl vysokoškoláků
Kvalitní sociální vybavení v
obvodu a široká nabídka v Praze
(např. školství).
Nízká
úroveň
sociálně
patologických
jevů
nízká
kriminalita ve městech Brandýs
n. L. – St. Boleslav
Mimořádně
vysoká
intenzita
výstavby nových bytů v relacích
ČR.
Obecně dobrá obytná kvalita
měst, přehledné zónování a
atraktivní centra.
Vysoký podíl bydlení ve vlastních
rodinných domech, Nadprůměrná
úroveň velikostních charakteristik
bytů a míra připojení na plyn a
kanalizaci.
Nižší ceny a nájmy bytů ve
srovnání s Prahou.
Území a koridory vhodné a
využívané pro cykloturistiku,
zejména podél Labe.
Slabé stránky
•
•
Výskyt povodní na Labi
Nevhodně přetvořená koryta malých
vodních toků.
•
•
Místní
dominance
některých
zaměstnavatelů.
Dopravní přetíženost silnic a místních
•
Nepříznivý
výhled
stárnutí
populace, klesá podíl dětské
věkové skupiny a bude narůstat
1
Pro SWOT analýzu byla částečně využita analýza SWOT dle UAP ORP Brandýs nad Labem (GEPRO, 2010) a byla
doplněna dle odborného názoru posuzovatele a dle konkrétního řešení konceptu územního plánu Brandýs nad Labem
– Stará Boleslav
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 31 z 46
•
•
•
•
•
Nebezpečí místních záplav na malých
vodních tocích při přívalových deštích.
Rostoucí podíl zpevněných ploch
Nedostatečná ekologická stabilita území,
především na západě území.
Vysoký podíl zornění krajiny, velké lány
bez přírodních a krajinných prvků.
Esteticky rušivý vliv některých velkých
infrastrukturních staveb
•
•
•
•
•
•
•
•
komunikací místní i tranzitní dopravou –
důsledek
absence
dopravní
infrastruktury
regionálního
a
celostátního významu, zejm. silničního
okruhu kolem Prahy.
Zanedbaný technický stav silnic II. a III.
třídy a místních komunikací.
Nedostatek parkovacích míst v centrech
měst a v panelových sídlištích.
Vysoká dopravní nehodovost.
Veřejná
autobusová
doprava
je
ovlivňována častými zácpami na
komunikacích.
Zanedbaný stav starší technické
infrastruktury – zejména vodovodů,
kanalizací a elektrorozvodů - a to
zvláště ve větších sídlech.
Odliv nákupního potenciálu do Prahy.
Vysoký podíl denně vyjíždějících
ekonomicky aktivních obyvatel za prací
Nedostatečná
řešení
odvádění
dešťových vod ze zastavěného území
•
•
•
•
•
počet i podíl seniorů.
Nesoudržnost území jako celku,
pro okrajové části správního
obvodu je město Brandýs n. L. –
St. Boleslav mimo jakoukoli
přirozenou spádovost, gravitace
hl. m. Prahy je naprosto
převažující
Místně snížená kvalita obytného
prostředí, zejména v sídlištích ze
70. a 80. Let (nadměrná hustota,
málo parkovacích míst a ploch
zeleně).
Místně nedostatek ploch veřejné
zeleně a špatný přístup do
přírodního a rekreačního zázemí.
Ve městech kontakt bydlení s
průmyslovými
areály
a
dopravními koridory.
Vysoká míra vyjížďky za prací a
kulturou, ve městě je silný
fenomén „noclehárny“
Příležitosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Potenciál rozvoje v brownfields, který
umožní vyhnout se zásahům do volné
krajiny
Trvalé rozšíření vodních ploch vzniklých
těžbou štěrkopísků.
Zvýšení podílu ploch lesa, krajinné
zeleně a trvalých travních porostů.
Rozvoj těžby štěrkopísků, vznik nových
nebo rozšíření současných vodních
ploch,
Revitalizace malých vodních toků.
Úprava opuštěných kamenolomů a jejich
využití pro přírodní a rekreační funkci,
vhodná rekultivace území po těžbě.
Zakládání a rozšiřování lužních lesů.
Vybudování
funkčního
územního
systému ekologické stability.
Protierozní opatření (větrolamy, aleje,
obnova polních cest a úvozů).
Vybudování ochranných plotů podél
frekventovaných silnic a železnic a
mimoúrovňových průchodů pro zvěř.
Zalesňování pozemků s využitím dotací.
Komplexní pozemkové úpravy.
Protierozní opatření s využitím prvků
ÚSES.
Realizace důležitých dopravních staveb
se zajištěním minimalizace negativních
vlivů na životní prostředí.
Podpora systému veřejné a kombinované
dopravy.
Dokončení
systémů
splaškové
kanalizace a čistíren odpadních vod.
Podpora systému tříděného sběru
komunálního odpadu, sběrné dvory.
Zvýšení retence vody v krajině
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Využití brownfields jako rozvojových
ploch
Noví silní investoři
Využití potenciálu území pro cestovní
ruch
Realizovat přestavbu kanalizačních sítí
a retenčních objektů
Využití možností dotačních programů
(např. OPŽP)
Po dokončení investic kraje a státu do
dopravní infrastruktury se zlepší
dostupnost
Posilování atraktivity veřejné dopravy
nabídkou všestranně kvalitních služeb.
Při tvorbě a používání územně
plánovací dokumentace uplatňování
principů podmíněnosti a etapizace
územního rozvoje s ohledem na stav
veřejné infrastruktury.
Zlepšení dopravní obsluhy území.
Potenciál pro růst a lepší využití
cestovního ruchu (návštěvnosti) v
území.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rozšíření možností bydlení
Snížení energetické závislosti
ČR na fosilních palivech
Vytvoření pracovních příležitostí
a snížení rozsahu dojížďky za
prací
Udržení obyvatel v regionu
Stabilizace populace v kvalitním
obytném prostředí.
Důslednost v požadavcích na
rozsah a kvalitu veřejných
prostranství
jako
nezbytné
součásti veřejné infrastruktury,
minimálně
podle
platných
předpisů (vyhl. 501/2006 Sb.).
Zajištění
dalších
vhodných
rozvojových ploch pro bydlení.
V souvislosti se stárnutím
populace
možnost
nabízet
cenově přijatelné bydlení a
služby pro seniory v kvalitním
prostředí.
Vybudování cyklostezek podél
vodních toků (Labe) a v
rekreačně hodnotných oblastech,
jejich spojení cyklotrasami z
okrajových částí Prahy ve vazbě
na terminály metra a příměstské
železnice.
Rozvoj specifických sportů a
rekreačních aktivit, např. vodní
sporty, sportovní letectví, golf,
jezdectví apod.
Vznik
nových
a
rozšíření
stávajících vodních ploch a
přírodě blízkých území rekultivací
vytěžených ložisek štěrkopísku,
území využitelné pro rekreaci.
Hrozby
•
•
•
Situování
nevhodných
aktivit
do
záplavového území
Výrazné zvýšení podílu zpevněných
ploch
Nevyvážená preference hospodářských
zájmů před zájmy ochrany přírody a
krajiny
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
•
•
Umístění nevhodných environmentálně
náročných výrob či logistiky a s tím
spojené externality např. znečištění
ovzduší, hluk, ohrožení vodních zdrojů
apod.
Dlouhodobá hospodářská recese, růst
nezaměstnanosti málo kvalifikovaných
•
•
•
Ztráta sídelní identity a místní
obslužnosti,
Prohlubování sociální izolace
mezi novými obytnými celky a
původním osídlením.
Nevyhnutelný brzký nástup
demografického
stárnutí
Vydání: 01
Strana: 32 z 46
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Kobercová
výstavba
satelitního
charakteru
Zavážení vytěžených ploch po těžbě
štěrkopísků
nevhodnými
a
nepropustnými materiály.
Nedostatek prostředků na realizaci
potřebných investic do veřejné dopravní
a technické infrastruktury.
Neřešení brownfields ploch
Trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů
hluku
Lokální topeniště na tuhá paliva
s nedostatečnou kvalitou spalování
Nová výstavba skladových a komerčních
ploch
bez
dostatečného
podílu
vegetačních úprav zapojujících projekt do
krajiny a okolí sídla
Další zábor volné krajiny pro výstavbu a
srůstání sídel.
Fragmentace krajiny dalšími liniovými,
zejména dopravními stavbami, bez
zajištění prostupnosti
Eroze půdy - větrná a vodní (přívalové
deště).
•
•
•
•
•
či znevýhodněných osob.
Krize
odbytu
v
automobilovém
průmyslu, pokles výroby.
Soustředění nákupů a služeb do
velkých center na okraji Prahy, nezájem
a nízká podpora zachování tradičních
forem obchodu a služeb v centrech
menších měst.
Zpožďování realizace významných
dopravních staveb, zejména silničního
okruhu kolem Prahy a obchvatů
(přeložek) nadmístního významu.
Další rozvoj obytných a komerčních
funkcí v regionu bez odpovídajících
investic do veřejné infrastruktury.
Pokles zájmu o rekreační aktivity v
důsledku ekonomické krize.
•
•
•
•
•
•
obyvatel
Odchod vojenské posádky
Město nadále zůstane jen
noclehárnou pro obyvatele
pracující a fakticky žijící
v Praze
Město se stane satelitem
Prahy
Vznik dalších obytných „satelitů“
bez odpovídající sociální a
technické infrastruktury nebo bez
vazby na přírodní a rekreační
zázemí a systémové poruchy v
jejich fungování.
Chátrání
bytových
domů
v některých částech měst, nízká
schopnost vlastníků zajišťovat
jejich údržbu, nezájem obyvatel o
stav obytného prostředí.
Nedostatek prostředků pro rozvoj
veřejné rekreační infrastruktury.
V následujícím textu jsou posuzovány nejvýznamnější vlivy vyplývající ze SWOT analýzy.
D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Faktory ohrožující rozvoj území
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ohrožení retenční schopnosti území zvýšené nebezpečí lokálních záplav
rozsáhlé zábory půdy
zvýšení hlukové zátěže
zhoršení kvality ovzduší
zvýšení dopravní zátěže v území
ohrožení cenných biotopů
zásah do krajinného rázu
omezení prostupnosti krajiny
ekonomická závislost na automobilovém průmyslu
zpožďování infrastrukturních staveb v důsledku ekonomické recese
Návrh podnětů resp. opatření pro eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
• neodvádět atmosférické srážky do kanalizačního řádu, pakliže je jejich kvalita nezměněna. Při výstavbě
objektů se soustředit na vybudování zasakovacích ploch atmosférických srážek.
• omezit zpevněné plochy na minimum
• Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně dbát na vhodné architektonické a hmotové
řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech nevznikaly nevhodné dominanty vůči
centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci povolovacích řízení jednotlivých
staveb.
• Při konkrétních stavebních záměrech v prostoru Přírodní památky Hluchov, resp. širším souvisejícím
území (plochy Z148_1, 148_2, 219_1, Z325, P7, P6) a výstavbě protipovodňových hrází, resp.
komunikace obsluhující plochu sportu v přírodním prostředí v obou variantách) zamezit zásahům do
porostů lužního lesa. V tomto prostoru doporučujeme variantu řešení 2.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 33 z 46
• Realizovat nově vymezený územní systém ekologické stability - regionální biokoridor RK1152 včetně
vložených lokálních biocenter a souvisejících lokálních biokoridorů tam, kde je veden po orné půdě.
• Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální
zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch.
• Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a
realizaci retenčních nádrží.
• Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné
stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci
souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a Velikost a
tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována
struktura stávajícího zastavěného území.
• Dbát při následném povolování konkrétních záměrů v plochách výroby, komerce resp. občanské
vybavenosti na to, aby projektová dokumentace obsahovala rovněž projekt výsadby zeleně. Výsadby
realizovat z místně původních druhů dřevin.
• Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně,
resp. doprovodných porostů podél vodotečí.
• V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě
požadavku KHS.
• V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám
výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů.
• V rámci realizace přeložky silnice II/101 resp. II/331 zajistit pomocí technických opatření ochranu
obytných objektů před hlukem z těchto komunikací.
• Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových
látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou.
• Dopravní i technická infrastruktura území musí být zprovozněna před resp. současně se zprovozněním
jednotlivých částí/etap realizace ÚP (tj. souvisejících územních celků navrhovaných funkčních ploch) a
to tak, aby v době realizace všech rozvojových záměrů byla komunikační síť vybudována v celém
rozsahu.
• Před umisťováním záměrů do konkrétních ploch, zejména výrobních, obchodních a logistických funkcí
zajistit napojení na dopravní infrastrukturu vyššího řádu tak, aby nedocházelo k zatížení obytných zón
tranzitní a nákladní dopravou a to včetně fáze výstavby.
• Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění
odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s
§ 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly
odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna.
• V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově
navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový
součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch
musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např.
pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží.
• Před zahájením výstavby konkrétních záměrů (zejména souvisejících větších celků - tj. rozvojových
zón podmíněných zpracováním územní studie), pro které byl ÚP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
pořízen budou zpracovány hydrologické/hydrotechnické studie dotčeného území včetně hydrologicky
souvisejících ploch, zaměřené na stanovení podmínek bezpečného odvádění vod z návrhových ploch
vzhledem ke stavu a kapacitě recipientů a na ochranu hydrologicky souvisejícího území před
povodněmi.
• Získat pro nově navrhované plochy výroby silné investory nezávislé na automobilovém průmyslu
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 34 z 46
D.III. Vliv na posílení slabých stránek území
Faktory oslabující možnosti rozvoje území
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nedostatečná ekologická stabilita především na západě území
Omezená nabídka pracovních příležitostí, orientace na automobilový průmysl
Rostoucí podíl zpevněných ploch
Dopravní přetíženost silnic a místních komunikací místní i tranzitní dopravou – Zatížení obytného území
vysokými intenzitami dopravy
Odliv nákupního potenciálu do Prahy.
Místně nedostatek ploch veřejné zeleně a špatný přístup do přírodního a rekreačního zázemí.
Ve městech kontakt bydlení s průmyslovými areály a dopravními koridory.
Vysoká míra vyjížďky za prací a kulturou, ve městě je silný fenomén „noclehárny“
Vysoký podíl denně vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel za prací
Nedostatečná řešení odvádění dešťových vod ze zastavěného území
Návrh podnětů resp. opatření pro posílení slabých stránek řešeného území
• Vymezením navrhovaných zastavitelných ploch v rámci jejich funkčního využití jsou vytvořeny územní
předpoklady pro částečné snížení vysoké závislosti obyvatel města na pracovních příležitostech
v regionu, vyjížďky za prací. Zároveň zůstává možnost pro rozvoj drobné výroby a podnikání i v dalších
funkčních plochách zastavěného území
• Realizace navrhovaného dopravního systému města
• Podmínky pro využití území jsou stanoveny tak, aby zůstal zachován charakter zástavby a nebyly
umisťovány výroby s významnými negativními vlivy na okolí
• Realizace systému sídelní zeleně dle konceptu územního plánu
• V rámci SEA byla navržena řada opatření pro zachování vodního režimu území
• Umístit v komerčních plochách atraktivní nabídku komerčních zařízení tak, aby nedošlo k „likvidaci“
drobného podnikání v centrech
D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
Faktory zesilující možnosti rozvoje území
a) Silné stránky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Značná část území má vysokou retenční schopnost - lesy, niva Labe
Dobrá kvalita ovzduší
Většinou se jedná o hlukově nezatížené území
Možnost dopravní obsluhy řešeného území převážně mimo zastavěné území
Přítomnost několika perspektivních firem, zájem investorů
Průmyslová tradice a dobrá kvalifikace pracovních sil
Výborná dopravní dostupnost v rámci ČR
Kulturní a historická tradice
Vysoký rekreační potenciál
Exponovaná poloha v těsném zázemí Prahy
Stabilní demografická situace
b) Příležitosti
•
•
•
•
Noví silní investoři
Vytvoření pracovních příležitostí a snížení rozsahu dojížďky za prací
Využití možností dotačních programů (např. Životní prostředí)
Rozšíření možností bydlení a zvýšení kvality občanské vybavenosti
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 35 z 46
• Vhodná rekultivace území po těžbě štěrkopísků a tím vybudování kvalitního přírodního a rekreačního
zázemí města
• Zvýšení ekologické stability západní části řešeného území
• Revitalizace nivy Labe, rozšíření lužních lesů
• Odvedení dopravní zátěže mimo hustě obydlená území
• Zlepšení prostupnosti území pro pěší
Návrh podnětů resp. opatření pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území
• Vhodnou volbou způsobu využití oblasti Proboštských jezer zvýšit ekologickou stabilitu i kvalitu
přírodního a rekreačního zázemí města, přilákat další návštěvníky
• Realizace navržených ploch pro výrobu resp. smíšenou výrobu bude mít pozitivní vliv na možnosti
zaměstnanosti v místě bydliště a tím zvýšení pohody bydlení
• Vhodnou volbou projektů v rámci povolovacích řízení nepřipustit dotčení charakteru vlastního města a
jeho další atraktivity
• Potenciál zajištění pracovních příležitostí a služeb pro obyvatele a tím zvýšení pohody bydlení v širším
území
D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Hodnoty řešeného území
•
•
•
•
Bohatá kulturní historie území, atraktivní historická zóna
Dobrá dopravní dostupnost
Díky záplavovému území relativně kvalitní území v nivě řeky Labe
Kvalifikovaná pracovní síla
Návrh podnětů resp. opatření pro zachování a rozvoj hodnot řešeného území
• Podmínky pro využití ploch jsou stanoveny tak, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění okolí
• SEA dokumentace navrhla řadu dílčích opatření za účelem snížení resp. eliminace negativních vlivů
vymezení funkčních ploch na životní prostředí
• Jsou navržena opatření vedoucí k zamezení ovlivnění PP Hluchov
• Rozvoj lužních lesů a zvýšení ekologické stability území především v jeho západní části
Navržené řešení nebude mít negativní vliv na stávající hodnoty území.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 36 z 46
E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování
E.I. Priority územního plánování na národní úrovni
Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale
udržitelného rozvoje. Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní
úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č.
929).
Dle PÚR řešené území spadá do rozvojové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3 (podél komunikace
R10) a OS-4 (podél dálnice D11). Rozvojová oblast Praha je vymezena hlavním městem Praha a územími
obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP), kam patří i Brandýs nad
Labem - Stará Boleslav. Důvodem pro vymezení je území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního
města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější
koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké
části i mezinárodní význam. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice
a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké.
Pro řešené území dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního
rozvoje vyplývá pro územní plán Brandýs nad Labem – Stará Boleslav požadavek na zohlednění
dotčeného řešeného území polohou v rozvojové republikové oblasti Praha - OB1 a rozvojových os OS-3
(podél komunikace R10) a OS-4 (podél dálnice D11).
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v územíve všech rozvojových oblastech a rozvojových
osách je nutno sledovat zejména:
a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování
respektování hodnot území,
b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální
segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,
c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,
d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým
využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady,
e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center,
f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.
Úkoly pro územní plánování:
a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a
rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto
důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit
mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování
charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.
b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně
plánovací dokumentace krajů a obcí.
c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových
os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých
rozvojových oblastí a rozvojových os.
Z části dopravní infrastruktury vodní dopravy je pro VD1 nutno respektovat a vymezit územní rezervu pro
rozšíření plavební cesty a vybudování 2. plavební komory. Vymezení této rezervy není třeba vyhodnocovat
z hlediska vlivu na životní prostředí.
Poloha v rozvojové oblasti byla územním plánem zohledněna.
Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených Politikou
územního rozvoje (kapitola 2.2 Republikové priority), které byly respektovány a zpracovány v územním
plánu, je možno zmínit tyto body:
- Hodnoty území města jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní,
civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 37 z 46
Zachován je ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny,
které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.
- ÚP navrhuje komplexní koordinované řešení zajišťující prevenci prostorově sociální segregace a
zvyšující kvalitu života obyvatel včetně posilování hospodářského rozvoje území.
- Vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového,
zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívá zastavěné území (podpora přestaveb
revitalizací a sanací území) a snaží se o ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní
půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.
- Prvky ÚSES jsou upřednostněny a jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu.
- Koncepce zachovává souvislé pásy nezastavěného území, vytváří územní podmínky pro různé formy
cestovního ruchu, zkvalitňuje dopravní a technickou infrastrukturu a vytváří podmínky pro preventivní
ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem
minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajišťuje územní ochranu ploch potřebných pro
umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí.
- ÚP vymezením kvalitní veřejné zeleně přispívá k zajištění života obyvatel, vytváří podmínky pro
fungování sítě pěších a cyklistických cest.
- Vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s
ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovává prostupnost
krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny.
Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že územní plán Brandýs nad Labem je v zásadě v souladu
s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice
územního rozvoje ČR.
E.II. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní
úrovni
V současné době neexistuje platná celokrajská územně plánovací dokumentace. Krajská územně
plánovací dokumentace, připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyla dosud
vydána. V současné době Krajský úřad Středočeského kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) pořizuje na
základě zadání schváleného Zastupitelstvem kraje dne 18. 6. 2008, č.usn. 38-26/2008/ZK.
Než budou ZÚR vydány, tak platí Územní plán Velkého územního celku Pražského regionu – z něhož pro
ÚP Brandýs n.L. – St. Boleslav vyplývají tyto požadavky:
d) Řešit přeložku silnice II. třídy 101 a prověřit její trasu ve variantách konceptu ÚP,
e) Řešit přeložku silnice II. třídy 331,
f) Řešit umístění rozvodny VVN/VN (Brázdimská),
Lze konstatovat, že tyto úkoly byly řešením konceptu územního plánu Brandýs na Labem – Stará Boleslav
vyřešeny.
V současnosti platný územní plán sídelního útvaru (dále ÚPSÚ) Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byl
schválen v roce 1997 a byl zpracován podle tehdy platné legislativy a metodiky, která je vzhledem
k dnešním potřebám nevyhovující. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará
Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného ÚPSÚ, což přináší problémy při
rozhodování v území. Dle §188 zákona č.183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je
třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá
platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Z těchto důvodů rozhodlo
zastupitelstvo města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav usnesením č. 19. veřejného zasedání ze dne 9.
12. 2008 pod bodem č. 10 rozhodlo o pořízení nového územního plánu.
V rámci řešení Územního plánu města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo v rámci zadání
územního plánu ustanoveno řešit tyto požadavky:
g) Navrhnout vhodné směry a plochy územního rozvoje (zastavitelné plochy), které budou odpovídat
požadavkům udržitelného rozvoje města.
h) Preferovat kvalitní formy bydlení, s odpovídající občanskou vybaveností, rekreací a sportem pro
obyvatele i návštěvníky.
i) Vytvořit plošné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu včetně doprovodné dopravní infrastruktury.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 38 z 46
j)
k)
l)
m)
Doplnit plochy veřejných prostranství formou městské zeleně a parků.
Vhodně doplnit prvky ÚSES.
Doplnit plochy, které umožní rozšíření lužních lesů.
V Konceptu ÚP řešit variantně rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel:
• V rámci varianty 1. cca 20 000 obyvatel
• V rámci varianty 2. cca 25 000 obyvatel,
n) Pro nové plochy bydlení navrhnout odpovídající plochy pro občanskou vybavenost a veřejná
prostranství.
o) na základě stanoviska Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje č.j.
145783/2010/KUSK/Mer ze dne 21.10.2010 je nutné dbát na panoramatické hodnoty sídla a okolní
krajiny s dominantou zámku a NKP, uchovat původní kompoziční uspořádání krajiny v návaznosti na
historická jádra. Z hlediska památkové péče je nutné eliminovat zásahy v blízkosti NKP, které by vedly
k degradaci jejich prostředí.
Z hlediska ochrany hodnot území je požadováno:
p) Zajistit ochranu prostředí městských památkových zón, jejich navazujícího a mezilehlého území včetně
širšího rámce – měřítka zástavby, důležitých pohledů a průhledů.
q) Funkční a prostorové regulativy v centrech města, zahrnujících MPZ a jejich okolí, stanovit s ohledem
na urbanistickou hodnotu prostředí v souladu s charakterem a měřítkem současné zástavby.
r) Akceptovat stanovení ploch obytné zástavby na pozemcích PUPFL (lesní pozemky) podle platného
územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (po 3. změně) a dále více tyto
pozemky nezabírat pro nové plochy zástavby.
s) Navrhnout funkční územní systém ekologické stability (ÚSES).
t) Vymezit „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí
především pro bydlení a rekreaci.
u) Vytvořit podmínky pro budování protierozních opatření, rovněž s funkcí rekreační, hygienickou a
estetickou (větrolamy, aleje, stromořadí, keřové pásy, obnova polních cest a úvozů).
v) Navrhnout vhodné využití území po těžbě štěrkopísků – Proboštská jezera - přičemž preferovat využití
pro rekreaci celoměstského charakteru.
w) Řešením územního plánu podpořit revitalizaci malých vodních toků a ochranu údolních niv.
x) Respektovat přírodní památku Hluchov.
y) Respektovat podmínky ochrany území s archeologickými nálezy
z) V rámci ÚP vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může zpracovávat
architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt, Budou mezi nimi
zařazeny všechny stavby podléhající režimu státní památkové péče.
Lze konstatovat, že koncept územního plánu na všechny tyto požadavky reaguje v zásadě v souladu
s principy udržitelného rozvoje.
Z Územně analytických pokladů ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav vyplývají tyto konkrétní úkoly
pro zpracování Územního plánu Brandýsa n. L. – St. Boleslavi:
aa) Navrhnout budoucí využití ploch současné a budoucí těžby štěrkopísků,
bb) Vytvořit plošné podmínky pro revitalizaci Vinořského potoka,
cc) Vytvořit podmínky pro eliminaci negativních vlivů silniční dopravy v zástavbě, především pro silnice
II/101, II/245, II/331, II/610,
dd) Vytvořit podmínky pro řešení nedostatku parkovacích míst, především ve starší sídlištní zástavbě,
ee) Navrhnout vhodnou polohu pro pěší lávku přes řeku Labe,
ff) Navrhovanou přeložku silnice II/101 řešit tak, aby došlo k co nejmenšímu ovlivnění stávající zástavby,
rozvoje města a přírodních ploch a krajiny,
gg) V rámci ÚP řešit přeložku silnice II/331 včetně všech návazností,
hh) Posoudit a případně navrhnout nové využití železniční tratě č. 074 v úseku Neratovice – Brandýs nad
Labem,
ii) Prvky ÚSES při průchodu zastavěným územím navrhnout tak, aby byla dosažena jejich funkčnost,
eventuelně navrhnout jiné vhodnější koridory,
j) Upřesnit vymezení a způsob využití regionálních biokoridorů
Všechny výše uvedené úkoly jsou v konceptu územního plánu řešeny, alespoň v jedné variantě.
Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni:
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 39 z 46
Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení, zda je územní
plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad
pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se
stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření
pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola 7 SEA vyhodnocení). Tato opatření
tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a
komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí.
Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je tedy rovněž zhodnocení, zda je
územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužili jako
podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se
stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Na základě provedeného
hodnocení byla k realizaci doporučena varianta 1 řešení konceptu územního plánu, pokud nebylo
v jednotlivých případech doporučeno jiné řešení konkrétních lokalit (viz kapitola 5, resp. návrh Stanoviska
kap. 10). Navržena byla rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz
kapitola 7). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu
a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí.
Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující hlavní střety s cíli ochrany ŽP:
-
značná navrhovaná rozloha ploch výroby dává rámec umisťování nových zdrojů znečištění
ovzduší - rozpor s cíli v oblasti snižování emisí a ochraně ovzduší - Státní politika ŽP, NEHAP ČR
-
velmi významné zábory ZPF, a to i I. a II. třídy ochrany - rozpor s cíli v oblasti nakládání
s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie
udržitelného rozvoje ČR
-
změna charakteru území v příměstských oblastech - rozpor s cíli ochrany nezastavěného území,
zachování rázu urbanistické struktury území a krajiny - Politika územního rozvoje
Všechny tyto rozpory lze do jisté míry kompenzovat vhodně navrženým rozmístěním návrhových ploch a
jejich funkčního využití resp. územně plánovacími i technickými opatřeními ve fázi projektové přípravy
konkrétních staveb resp. zastavování rozvojových ploch, a to především na úrovni územního řízení.
K rozsáhlým záborům zemědělské půdy, jež jsou konceptem územního plánu predisponovány, je
kompetentní se vyjádřit orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na
životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za
podmínky, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad
Labem – Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 40 z 46
F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí
Vzhledem k tomu, že nebyly doposud zpracovány územně analytické podklady pro území města, zejména
rozbor udržitelného rozvoje území, nemohlo být vyhodnocení vztaženo k těmto materiálům. Vztahuje se k
informacím z návrhu územního plánu a z hodnocení SEA a k územně analytickým podkladům ORP
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území
Kvalita životního prostředí
Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky
Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým
plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch
výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav.
Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny,
především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních
ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území.
V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové
zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských
památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby.
Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována.
Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního
zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích.
Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský
charakter.
Řešený ÚP podstatně nenaruší stávající krajinný ráz území a trendy jeho vývoje. Plánované zastavitelné
plochy navazují na již zastavěné území, s výjimkou ploch pro zázemí hipoklubu (Z352 a Z143) a nijak
významně nerozptylují urbanizované území v rámci krajiny. Přesto je nutné konstatovat velmi významné
rozšíření především obytných ploch v podobě tzv. kobercové výstavby, a to zejména západním směrem,
jak v případě Brandýsa, tak i Staré Boleslavi. Tento směr rozvoje urbanizace neodpovídá zcela
historickému vývoji, kdy se urbanizované území v případě obou měst rozšiřovalo radiálně podél sítě
komunikací, rovnoměrně ve směru od Labe a jeho záplavového území. Rozsáhlé obytné zóny Martinovská
1 a 2 a Okrouhlík a Nad Pramenem (Z61 a Z60) budou mít poměrně významné dopady do území. V tomto
případě preferujeme variantu řešení 1 v případě obytné zóny Martinovská 2.
Na druhé straně je konceptu územního plánu nutné přiznat snahu o minimalizaci vlivů na krajinný ráz
území a vhodné rozložení funkčních zón v podobě např. jižní výrobní zóny, kde navrhované plochy výroby
vhodně navazují na stávající funkce řešeného území. Návrh pásů izolační zeleně přispěje k odclonění
hlavních komunikačních os od urbanizovaného území. V rámci koridoru přeložky silnice II/101 je třeba
v navazujících fázích projektové přípravy stavby zahrnout do projektu rovněž doprovodnou a izolační zeleň
resp. terénní úpravy, tak, aby komunikace lépe zapadla do krajiny.
Celkově přispěje územní plán, s výjimkou výše zmíněných případů tak, jak je navržen v konceptu řešení
k ucelování zastavěného území a jeho organickému dalšímu rozvoji.
Z uvedeného lze vyloučit možnosti kumulativních vlivů v širším okolí. Výraznou vlastností hodnoceného
území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina na západě, lesní krajina na
severovýchodě a prostor aktivní zóny záplavového území v nivě řeky Labe, tedy znaky významně určující
krajinný ráz zdejšího území. Tyto znaky nebudou řešením územního plánu významně vizuálně dotčeny.
Vizuální dopad řešení ÚP je akceptovatelný. Při zastavování jednotlivých ploch je však třeba důsledně
dbát na vhodné architektonické a hmotové řešení umisťovaných objektů tak, aby v jednotlivých případech
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 41 z 46
nevznikaly nevhodné dominanty vůči centrální zóně města. Tuto skutečnost je třeba posoudit v rámci
povolovacích řízení jednotlivých staveb.
Navrhované zastavitelné plochy respektují vymezení ÚSES i zastoupení ekologicky relativně stabilnějších
částí krajiny v řešeném území a nevytváří bariéru bránící migrační prostupnosti v krajině. Ohniska
biodiverzity v řešeném území, nebudou změnou dotčena ani významně ovlivněna. Vymezen je rovněž
regionální biokoridor RK 1152, vedený částečně na zemědělské půdě, který byl v rámci konceptu
územního plánu územně přeřešen. Plochy dále rozšiřují zastavěné území směrem na západ, čímž dojde k
částečnému omezení průchodnosti krajiny ve směru S-J a tím i komunikaci mezi nivou Labe a lesopolní
krajinou na severu zájmového území a otevřenou zemědělskou krajinou v západní částí území. Vzhledem
k blízkosti biokoridoru RK 1152 k navrhovaným rozvojovým plochám, je třeba důsledně dbát na zachování
a další rozvoj jeho funkčnosti (rozvojová zóna Martinovská).
Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti
platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje.
V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na
koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy
nezastavěného území, které tvoří „zelené prstence“ a „zelené klíny“ kolem města k zachování a zlepšování
kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci.
Koncept územního plánu nezasahuje, s výjimkou křížení přeložky silnice II/101 se stávajícím biokoridorem
podél Vinořského potoka, návrhem zastavitelných plochy do ÚSES. Výše uvedený střet byl vyřešen
přetrasováním regionálního biokoridoru 1152.
Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro
rekreaci hromadného celoměstského charakteru, tak byl ochráněn a současně využit jeho přírodní
potenciál, i když v čase měněný lidským faktorem.
Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a
ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U
plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana.
Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je
zapojena do prvků ÚSES.
Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně
zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem
sociodemografických podmínek.
Součástí konceptu řešení územního plánu jsou rovněž tři z hlukového hlediska významné dopravní
koridory – přeložka silnice II/101 západní obchvat Brandýsa, přeložka silnice I/610 západní obchvat
památkové zóny Staré Boleslavi a přeložka silnice II/331 severní obchvat Staré Boleslavi. Tyto stavby po
svojí realizaci významně přispějí k převedení především tranzitní a nákladní dopravy mimo centrum obou
měst.
Návrh možných zdrojů hluku v podobě ploch výroby je soustředěn především do jižní části Brandýsa do
tradičního výrobního sektoru, a rovněž do blízkosti dálnice R10.
Navrhované rozvojové lokality z akustického hlediska převážně vyhovují navrhovanému využití území.
Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách bude nutné posuzovat individuálně na základě
zpracovaných akustických studií.
V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by,
vzhledem k navrženým podmínkám využití území, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví.
Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že ÚP
neumisťuje do obytného území města zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež
by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem, za předpokladu dodržení navrhovaných
podmínek využití území pro výrobní plochy. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení
intenzity dopravy realizací územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území
města
Trasa přeložky silnice II. třídy 101 oproti zadání ÚP není řešena variantně, protože v průběhu zpracování
konceptu byl tento požadavek ze strany objednatele změněn.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 42 z 46
Předkládaný koncept územního plánu je vzhledem k rozsahu nově navrhovaných rozvojových ploch nutno
hodnotit tak, že bude mít nesporně negativní vliv na životní prostředí z hlediska hydrologických poměrů, je
však třeba konstatovat, že při důsledném dodržování podmínek využití území lze tyto negativní vlivy
kompenzovat pomocí technických opatření. Předkládaný koncept územního plánu Brandýs nad Labem –
Stará Boleslav tak nebude mít, za předpokladu důsledného dodržování opatření pro zadržení dešťových
vod v rámci pozemků a minimalizaci podílů zpevněných ploch, významné negativní vlivy na hydrologické a
hydrogeologické poměry v území.
Při uplatnění opatření, jež vyplynuly ze SEA, nedojde realizací územního plánu k významnému
negativnímu ovlivnění životního prostředí v řešeném území.
Celkově se jedná o z hospodářského hlediska region v těsném zázemí takového pólu rozvoje jako je
Praha, což sebou přináší značnou ekonomickou gravitaci. Region má průmyslovou minulost a s tím
spojenou kvalifikovanou pracovní sílu.
Funkce výrobní má především v jižní části Brandýsa n. L. v okolí ulice Průmyslová dlouhou tradici, což tak
jako v ostatních městech, která na svém území má velké průmyslové areály, má za následek degradaci
industriálního území vlivem změn technologií výroby nebo jejího úpadku. Plochy těžkého průmyslu a
skladování VT a lehkého průmyslu VL jsou částečně stabilizovány a částečně určeny k přestavbě
a restrukturalizaci výroby tak, aby bylo možno zmírnit jejich vliv na obytné území. Železniční vlečka je pro
obsluhu průmyslových areálů stabilizována.
Plochy výroby a skladování jsou vymezeny v rozsahu předešlé územně plánovací dokumentace, takže je
upřednostněna obnova nebo přestavba stávajících území pro výrobu.
Ve variantě II konceptu ÚP je nad rámec zadání vymezena zastavitelná plocha výroby a skladování
v lokalitě U Dálnice v návaznosti na dobré dopravní napojení na silniční síť II/331/610 a R10.
Celková koncepce územního plánu je založena především na rozvoji rezidenčního území a s ním
souvisejících ploch v souladu se stávajícími sociodemografickými trendy v území. Rozvoj výrobních funkcí
odpovídá stávajícímu vývoji v regionu včetně výhledu do budoucna spojenému s dozníváním ekonomické
krize. V návrhu výrobních funkcí je patrná snaha zpracovatele soustředit tyto plochy do jednoho sektoru
v návaznosti na stávající výrobní území a dopravní koridory nadmístního významu mimo území
soustředěných hodnot z hlediska přírodního či historicko-kulturního významu a mimo klidové sektory
řešeného území.
Sociální vztahy a podmínky
Funkce bydlení je ve městě stabilizována a nová výstavba probíhá postupně v návaznosti na zastavěné
území jednotlivých center a v několika lokalitách přestaveb. Při vymezování návrhových ploch pro bydlení
bylo vycházeno z platného územního plánu a jeho schválených změn. Bydlení se nachází jednak v
plochách bydlení a smíšených obytných, ale je v menší míře zastoupeno i v dalších stavebních plochách
RZV.
Územní plán dává dostatečnou nabídku na rozvoj fondu bydlení s předpokladem jeho postupného
zkvalitňování na cílový stav obložnosti 1 bytové jednotky 2,6 osob, což je celorepublikový průměr. Stav
obložnosti byl v roce 2001 v rámci řešeného území 2,76 osob/byt. Nicméně po tomto roce došlo k 2tis.
nárůstu počtu obyvatel, takže lze předpokládat jeho snižování.
Do ploch pro bydlení byly zahrnuty lokality řešené v předešlé ÚPD a v rámci konceptu byly vymezeny další
plochy vždy v návaznosti na zastavěné území. Intenzita ve variantách a urbanisticko-ekonomické
hodnocení lokalit
Tabulka bilancí bydlení a bytových jednotek variant konceptu ÚP:
Část území
stávající
počet ob.
navržený
počet ob.
17 317
2 231
Celkem
obyvatel
stávající
počet BJ
navržený
počet BJ
navržený
počet RD
6 231
116
643
842
789
958
1463
Celkem
nových BJ
Celkem BJ
2420
8 694
Varianta I
Brandýs nad Labem
Stará Boleslav
4 241
Popovice
80
31
23 868
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 43 z 46
Varianta II
Brandýs nad Labem
17 317
3 690
Stará Boleslav
4 363
Popovice
80
6 231
602
817
837
841
31
25 450
1 439
1689
3 128
9 359
Bilancovány byly zastavitelné a přestavbové plochy bydlení a smíšené obytné, kdy byla vzata v potaz
intenzita zástavby při obvyklé velikosti parcel. Do ploch pro bydlení jsou zahrnuty plochy z platného
územního plánu po změnách a dále nové lokality, které umožňují dlouhodobý rozvoj funkce bydlení ve
městě.
Celková nabídka ploch pro bydlení vymezených konceptem územního plánu odpovídá demografickému
vývoji zvyšování počtu obyvatel ve městě, kdy od roku 2006 dochází k jeho každoročnímu nárůstu.
V současnosti probíhající a chystaná výstavba rodinných a bytových domů a další záměry na ni dávají
předpoklad, že počet obyvatel města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bude nadále stoupat. Město
má další potenciál pro rozvoj bydlení, je však třeba nabídnout rovněž nová pracovní místa v místě bydliště
a občanskou i rekreační vybavenost.
Občanské vybavení je rozděleno do několika typů ploch, které mají úkol zajistit jak potřeby obyvatel
v rámci řešeného území tak nad jeho rámec.
Veřejná vybavenost je v území stabilizovaná, především co se týká veřejného sektoru a školství.
Pro další rozvoj města především nově navrhované plochy bydlení jsou navrženy plochy pro umístění
veřejné vybavenosti (mateřských škol) v lokalitách U vodojemu, Mýtka, Martinovská – Kostelecká (v rámci
podrobného řešení regulačního plánu).
Komerční plochy určené pro obsluhu území jsou v konceptu územního plánu vymezeny tak, aby byly
optimalizovány docházkové a dojížďkové vzdálenosti v rámci sídla a jeho částí.
Návrhové plochy jsou umístěny jak ke stávajícím tak navrhovaným velkým lokalitám pro bydlení s dobrým
dopravním napojením na komunikační síť.
Celoměstsko-nadmístní význam mají plochy v lokalitách Mýtka a U Dálnice s napojením na silnici II/331 a
R10.
Plochy tělovýchovy a sportu slouží k využití volného času obyvatel a zlepšení atraktivity města i pro
návštěvníky z hlediska rekreačně volnočasového. Nové plochy jsou navrženy v dosahu bydlení, většinou
s návazností na přírodní zázemí sídla.
K plochám nadmístního významu patří rozvoj území říční nivy Labe od lokality Houšťka, přes ostrov,
přírodní památku Hluchov, lokalitu u ČOV až k Proboštským jezerům.
Další významné lokality, které mají za úkol obsluhovat širší obytné území města, jsou Nad Vinořským
potokem, Dřevčická, Martinovská, Mýtka a Nad Pramenem.
Celkově lze konstatovat, že územní plán dává rámec pro, vzhledem k demografické situaci a stávajícím
trendům v území, přiměřený budoucí rozvoj města, přičemž je patrná snaha zpracovatele, respektovat,
usměrnit a optimalizovat stávající vývoj v rozvoji urbanizovaného území města tak, aby byly v maximální
míře respektovány hodnoty a limity území a přitom poskytnuty vhodné podmínky pro rozvoj bydlení
s kvalitním zázemím pro obyvatele, možnosti trávení volného času a zdravý životní styl.
Hodnoty kulturního dědictví
Nemovité kulturní památky na území města jsou územním plánem respektovány. Realizací záměrů jimž
dává koncept územního plánu rámec může při zemních pracích potenciálně dojít k narušení
archeologických struktur. V takovém případě je nutné v souladu s ustanoveními zákona č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický průzkum. Hodnoty
krajinného rázu území, by při uplatnění opatření navržených v SEA vyhodnocení, neměly být dotčeny.
V rámci dalších stupňů povolovacích řízení je však nezbytné posoudit individuálně jednotlivé projekty
z hlediska jejich možného vlivu na krajinný ráz.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 44 z 46
Podmínky pro přiměřený rozvoj města
Město má potenciál pro rozvoj bydlení v souvislosti se stávajícím trendem rezidenční suburbanizace, a
atraktivitě prostředí. Tyto skutečnosti nejsou konceptem územního plánu nijak negativně dotčeny. Rozsah
navrhovaných ploch stejně jako jejich využití vychází z rozboru demografického a hospodářského vývoje
v území, na nějž přiměřeně reaguje. Vzhledem ke stávajícímu trendu suburbanizace, blízkosti pólu
rozvoje, kterým je Praha, dopravní dostupnosti, atraktivity území, pozici na rozvojových osách a potenciálu
hospodářského vývoje území je koncept územního plánu navržen tak, aby využil všech výše zmíněných
trendů a reagoval na ně přiměřenou nabídkou vhodně umístěných funkčních ploch a přitom respektoval
hodnoty území v podobě nejcennějších území z hlediska přírodního i historicko-kulturního. Koncept
územního plánu je rovněž navržen tak, aby zlepšil stávající problémy v území – např. vysoké intenzity
dopravy v obytném území města. Z hlediska přiměřenosti rozvoje se jeví jako vhodnější varianta 1, která
v rámci svých ploch rezerv ponechává dostatečný prostot pro další rozvoj v případě, že se jeho potřeba
v budoucnu prokáže.
F.II. Shrnutí základního přínosu územního plánu
Koncept územního plánu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se zaměřuje především na rozvoj
podmínek pro kvalitní bydlení, předchází nedostatku pracovních příležitostí vytvářením územních
podmínek pro vznik pracovních příležitostí zejména v sekundární a terciální sféře, využívá k územnímu
rozvoji brownfields a respektuje hodnoty i omezení řešeného území.
Navržené řešení vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území svým komplexním řešením účelného
využití a prostorového uspořádání území, jehož cílem je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných
a soukromých zájmů na rozvoji území. Navržené řešení ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,
kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
Současně chrání krajinu jako rovnocennou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
Navržené řešení změny územního plánu vytváří dostatečné podmínky pro předcházení zjištěným rizikům
budoucího rozvoje při současném stavu poznání a při znalostech stávajícího území. Územní plán je
technicky právním dokumentem a je jedním z podkladů pro následná politická rozhodování v území.
Budoucí vývoj řešeného území se bude odvíjet v závislosti na globálních geopolitických, vnitropolitických a
ekonomických podmínkách, které budou určovat jeho praktické naplňování.
Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že, za předpokladu uplatnění opatření, jež vyplynula ze SEA,
řešení konceptu územního plánu vytváří dostatečné předpoklady pro budoucí vyváženost vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje.
FileName:
SaveDate:
HVURU_Brandýs
27.7.2011
Vydání: 01
Strana: 45 z 46

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV

Transkript

Podobné dokumenty

Plné znění

ČÁST C - Umweltbundesamt

M stský ú ad Vrchlabí

Zde

Informační listy č. 24 - Česká pedologická společnost

PŘÍLOHA Č. 1 NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PĚTIPSY - GIS

EVL VRBKA

iZ_02_2014

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO

journal 3/2005

Soubor kapitol ze stránek http://www.genetika

územní plán brandýs nad labem stará boleslav

EVL ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA

Opatření obecné povahy - základní výrok a odůvodnění pořizovatele

Goodman Zdiby Logistics Centre

zpravodaj - Farnost Vinoř

Přechod z Microsoft Office na OpenOffice.org 2.0