První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou

První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou

1 2014
První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov
s nízkou energetickou náročností
Experiment UCEEB
Dřevostavby až do devátého patra?
První česká pasivní školka
Do škol patří vzduchotechnika
více než 2500 ppm CO2 způsobuje otupělost
Vydavatel
Informační centrum ČKAIT, s.r.o.
Sokolská 1498/15,120 00 Praha 2
IČ: 25930028
www.ice-ckait.cz
Odborná redakční rada
• Prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA,
1. místopředseda ČKAIT
• Marie Báčová, poradkyně
předsedy, ČKAIT
• Mgr. Jan Táborský,
ředitel IC ČKAIT
• Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA,
ředitel pro komunikaci a rozvoj
projektů CZGBC
• Ing. arch. Josef Smola,
místopředseda CPD
Šéfredaktorka a manažerka
inzerce
Ing. Markéta Kohoutová
Tel.: +420 773 222 338
E-mail: [email protected]
Grafika a ilustrace
Oldřich Horák
OBSAH
www.ESB-magazin.cz
Experiment
UCEEB
Obálka
výzkumné
budovy
odpovídá
třídě B
O poušti
a tundře
Proč budova Univerzitního centra energeticky efektivních budov
(UCEEB) není téměř nulová, ale
má potřebu tepla 31 kWh/m2/rok.?
str. 4
Vytvoření stavebně-energetické
koncepce výzkumné budovy
UCEEB s velmi různorodými provozními požadavky není úplně
snadné.
str. 9
Univerzitní výzkumné a vývojové centrum v Tullnu v Rakousku bylo dokončeno v roce 2011
a má měrnou potřebu tepla
15,9 kWh/m2/rok.
str. 12
Dřevostavby až do
devátého patra
Téměř nula
nastupuje jen
pomalu
Nájemníci
opouštějí
neúsporné
budovy
Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují
i na českém trhu. Jejich podíl
dosáhl již 12 % celkové výstavby.
Každoroční mezinárodní odborný
seminář ve Volyni přinesl řadu
nových poznatků.
str. 14
Zatím „nejzelenější“ projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce
2012. Jedná se o budovu Väla
Gård ve Švédsku.
str. 17
Nájemné v energeticky efektivních budovách je již srovnatelné
s nájemným v běžných budovách. Poplatky za energie však
mohou být až o 75 % nižší.
str. 19
Copyright
Informační centrum ČKAIT s.r.o.
Povoleno
MK ČR E 20539
ISSN 1805-3297
EAN 9771805329009
Ediční plán a ceník inzerce
2
Ročník: III
Číslo: 1/2014
OBSAH
3
Ročník: III
Číslo: 1/2014
www.ESB-magazin.cz
Zelená snižuje
investiční riziko
Plynojem
Vítkovice
První česká
pasivní školka má
za sebou první
zimu
Futuramě stačí
energie z vrtů
Přibývá zájemců o kancelářské budovy, maloobchodní či skladovací
prostory s certifikátem, nejčastěji
LEED nebo BREEAM. Tyto budovy
pro investory představují nižší
riziko.
str. 21
Jak se s energetickou náročností
vyrovnala proměna ryze účelové
průmyslové a navíc památkově
chráněné stavby na moderní kulturní centrum kdysi černé Ostravy?
str. 24
Provoz první pasivní školky vyvrací
mýty o udržitelné výstavbě, které
komplikovaly její vznik.
str. 26
Letos by se měla v pražském Karlíně začít stavět kancelářská budova s téměř nulovou potřebou energie.
str. 28
Do moderních
škol patří
i vzduchotechnika
Závazné požadavky
na výměnu vzduchu
v budovách
Příklady škol
s různými systémy
řízeného větrání
Jak odhalit chyby PENB?
str. 35
Rozjívenost a hyperaktivita dětí
ve školách často maskuje jejich
problém s udržením pozornosti.
­Příčinou může být i nekvalitní vydýchaný vzduch ve třídách.
str. 29
Zatímco v dopravním provozu se
dodržují silniční pravidla, dodržování stejně právně závazných
předpisů v oblasti výměny vzduchu se nenosí.
str. 32
I na první pohled výkonově menší
systém větrání zajistí splnění všech
předpisů na parametry vnitřního
prostředí.
str. 33
Udržitelnost je praktická
záležitost
str. 36
Caminada – architekt s úctou
k tradici str. 37
TÉMA
4
www.ESB-magazin.cz
Experiment
UCEEB
Prestižní Univerzitní centrum
energeticky efektivních budov
(UCEEB) se z evropských
peněz rodí v Buštěhradu.
Redakce ESB navštívila
stavbu krátce po kolaudaci.
Zajímalo nás, proč budova,
která má sama zkoumat
nové progresivní možnosti
energetické výstavby, nemá
téměř nulovou potřebu
energie, což je standard,
který bude od roku 2018
u veřejných budov povinný.
O výstavbě Univerzitního centra energeticky efektivních budov
v Buštěhradu začalo ČVUT uvažovat pod vedením bývalého děkana, profesora Zdeňka Bittnara,
před více než pěti lety.
„Budova UCEEB je energeticky
úsporná, a přitom se jedná o výzkumné pracoviště se značnou
energetickou náročností. Cílem
projektu jako celku bylo podpořit
inovace ve stavebnictví směrem
k jeho vyšší udržitelnosti a co nejrychleji postavit budovu, kde by
se podobný výzkum mohl realizovat. Chtěli jsme na samotné bu-
TÉMA
5
www.ESB-magazin.cz
dově ukázat možnosti využití dřeva jako konstrukčního materiálu
a slíbili jsme, že spotřeba energie
na vytápění výzkumného ­
centra
2
nepřekročí 50 kWh/m /rok. To
jsme splnili. Dosáhli jsme nízkoenergetického standardu s velmi nízkou měrnou potřebou tepla
31 kWh/m2/rok,“ uvedl na přímý
dotaz profesor Zdeněk Bittnar,
který projekt řídí a má zkušenosti z působení ve vedení Evropské
technologické platformy.
Na rozjezd projektu nebyl
dostatek peněz ani času
V době prvotních úvah o projektu UCEEB neměla škola dostatek
volných financí a ani času.
Vypracovat studii budoucího sídla
­UCEEB dostali za úkol zaměstnanci školy. Profesor Ing. arch. Tomáš
Šenberger a Ing. arch. Tomáš Med
předložili architektonický návrh
stavby současné podoby výzkumného centra v roce 2009. Autorem
energetické koncepce byl prof.
Ing. Jan Tywoniak, CSc.
„Již při zpracování projektové žádosti existovala těsná spolupráce s VUT v Brně. Projekty AdMaS
a UCEEB byly vytvořeny tak, že
jsou vyloučeny zásadní duplicity
a centra jsou navržena jako komplementární. Spolupráce pokra-
čuje dále společným výzkumem
v rámci Centra kompetence Inteligentní regiony,“ doplnil profesor
�����������������������������������
Bittnar.
�����������������������������������
Projekt bylo možné realizovat jen
������ ����������
s pomocí evropských peněz. La������ ����������
���������� ������
boratoře proto musely být posta���������� ������
veny mimo Prahu, aby bylo možné
�
� evropské dotace na rozvoj
využít
1
�
�
B
UCEEB v Buštěhradu
regionů s HDP nižším než 85 %
'
1
Investor: ČVUT
HDP v Evropské unii. Kladno se
2
'
Termín realizace: 2012–2014
zdálo být dobrou lokalitou, neboť
3
2
Autor architektonického návrhu: prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger
v něm má ČVUT jednu ze svých
4
a Ing. arch. Tomáš Med3
fakult – Fakultu biomedicínského
5 inženýrství.
4
Zpracovatel PD pro stavební řízení: GREBNER – projektová
5
a inženýrská kancelář spol.
s r.o.
„Struktura návrhu – dřevostavby
Zpracovatel PD pro provádění stavby: Metrostav a.s., subdodavatel
ohleduplné k životnímu prostřeGREBNER – projektová
dí – vycházela z jedné důležité výa inženýrská kancelář spol.
zkumné náplně budoucího centra
s r.o.
zaměřené na zvýšení využití dřeDodavatel stavby: Metrostav a.s.
va ve stavebnictví. Později se sice
Technický dozor investora: NOSTA-HERTZ spol. s r.o.
změnilo umístění stavby, původně
Celková investice: 672 mil. Kč
plánovaný pozemek byl totiž příliš
Z toho stavební náklady podle výběrového řízení: 287,7 mil. Kč
drahý, ale nová lokalita se vybírala
Skutečnost: nezjištěna
tak, aby se mohl použít již existuObestavěný prostor celkem: 32 350 m3
jící architektonický návrh. Podo2
Celková podlažní plocha: 5041 m
bu návrhu samozřejmě limitovaZ toho: neuveden podíl laboratoří, administrativy, haly
la i omezení strukturálních fondů:
Zelené střechy: cca 2200 m2
285 mil. Kč bylo určeno na budoEnergetická třída obálky budovy: B
vu, 160 mil. Kč na přístrojové vyba2
Předpokládaná potřeba tepla vytápěné části: 31 kWh/m /rok
vení a 130 mil. Kč na tzv. start-up
Předpokládaná potřeba energie celkem: nezjištěna
projekty – vše bez DPH,“ vysvětlil
Podíl potřeby energie na topení, chlazení, osvětlení, ostatní:
profesor Šenberger, uznávaný penezjištěn
dagog na katedře architektury, odPočet zaměstnanců: 60 (15 stálých, 45 částečný úvazek)
borník na industriální architekturu
�� ������� � ���� ���� �!" #����� $��% ���
&��'()��#*'+)���,�����
������ � ������� �������� � ��������
�� ������� � ���� ���� �!" #����� $��% ���
&��'()��#*'+)���,�����
������ � ������� �������� � ��������
��� ������ ������ ��������� �� � ���������� ��������
D�������� ������
������ ������� �� ���� ��� !" !#$ %% &�� � #
�����=���
�� ����8���8
����
����������
6���� ��������� ����� �������� ����78� � (9 :� ,��(
/)!
%%
'��(��� ��������� ����� ������ ����78� � 5;
!,..
%%
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+%
��� ������ ������ ��������� �� � ���������� ��������
�,
������ ������� �� ���� ��� !" !#$ %% &�� � #
-$.
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+% �,
D�������� ������
�����=���
�� ����8���8
����
����������
$.
-$.
*)
$.
)%
*)
!/%
)%
!/!
!/%
!.$
!/!
!.#
!.$
,,%
!.#
,,!
,,%
,"#
,,!
0,"#
,"#
0,"#
6���� ��������� ����� �������� ����78� � (9 :� ,��(
'��(��� ��������� ����� ������ ����78� � 5; ��������
&���� �����<
�� >?@�
%%
/)! ����78� ��8����=���
' ������
!,..
&���� �����</*/
����78� ��8����=��� �� %%
>?@�
��������
' ������
/*/
%%
2��� ��������8 ��A(��� �
&�A(�� ����������
2��� ��������8
��A(��� �
�������
,$
&�A(�� ����������
,%+%.+,%!)
����� ����
#/)
�������
%%
����� ����
C��������
#/)
#$
,$
,%+%.+,%!)
C��������
;�<�� � ���=����
#$ � B�7+ &��� ' �� ���
C�������� �+ � %$$*
;�<�� � ���=���� � B�7+ &��� ' �� ��� 2���� ����������� � ,%+%.+,%%)
C�������� �+ � %$$*
2���� ����������� � ,%+%.+,%%)
-�.+ ��������������
-�.+ ��������������
(���+ ������������������
(���+ ������������������
����+ ��� ��� � �
����+ ��� ��� � �
/��0�*�+ ! " !
/��0�*�+ ! " !
6
a současný proděkan pro výstavbu Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Podmínkou pro získání evropské
dotace však bylo předložení dokumentace pro stavební řízení.
Podle již existujícího architektonického návrhu ji proto pro ČVUT
vypracovala inženýrská firma
GREBNER – projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o.
„I nadále jsme vykonávali autorský
dozor. Je běžné, že projektovou
dokumentaci zpracovává velká
projektová kancelář, která k tomu
má dostatek odborných profesí,“
uvedl profesor Šenberger.
Evropské peníze umožnily
vznik centra UCEEB
Projektová dokumentace pro stavební řízení byla dokončena, bylo
vydáno stavební povolení a v po-
lovině roku 2011 se podařilo získat
finanční dotaci ve výši 672 mil. Kč
(včetně DPH). Peníze na výstavbu
Univerzitního centra energeticky
efektivních budov (UCEEB) poskytla z 85 % Evropská unie a z 15 %
statní rozpočet prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Stavebníkem bylo ČVUT.
Začalo být zřejmé, že se projekt
UCEEB bude realizovat a že se
může stát jedním z regionálních vědeckovýzkumných center par excellence se zaměřením na udržitelné stavění, na nové technologie pro
energeticky úsporné budovy s důrazem na zdravé vnitřní prostředí. Aby
bylo reálné takové představy naplnit, spojily se k realizaci čtyři fakulty ČVUT – Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta elektrotechnická
a Fakulta biomedicínského inženýrství. Jednotlivé výzkumné prostory byly přiděleny konkrétním
výzkumným aktivitám a akademické kolektivy začaly zpřesňovat své požadavky.
„Od původního zadání uplynulo již
několik let a za tu dobu se technologie výrazně posunuly. Také
vzhledem k hospodářské krizi bylo
třeba výzkumnou náplň co nejvíce přizpůsobit aktuálním potřebám. V hale se doplnila soustava kotev, která umožní realizovat
testy na velkých prvcích. To dává
do budoucna šanci zapojit se i do
výzkumu udržitelnosti staveb dopravní infrastruktury. Budova se
musí více chladit, protože jsou
v ní umístěny výkonné energetické
zdroje, například pokusné plynové turbíny, solární panely, požární
komory apod. Vzhledem k energe-
tické náročnosti všech těchto výzkumných technologií není úplně
podstatné, zda je obálka samotné
budovy nízkoenergetická, či pasivní,“ dodal profesor Bittnar.
Evropské peníze však již byly přiděleny právě na základě dokončené dokumentace pro stavební
řízení, o žádné zásadnější změně
projektu proto nemohla být ani řeč.
Naopak bylo třeba ve stanoveném
termínu realizaci projektu UCEEB
zahájit a také dokončit.
Změny s minimálním
navýšením cen stavebních
prací
ČVUT na základě výběrového řízení pověřila firmu CPS Consulting
s.r.o., aby pro ni zorganizovala
­veřejné výběrové řízení na dodavatele stavebních prací v rozsahu
realizační dokumentace a prove-
TÉMA
7
www.ESB-magazin.cz
dení stavby, a to s předpokládanou cenou 285 mil. Kč. „Tato cena
byla stanovena na základě velmi
podrobného rozpočtu,“ doplnil
profesor Bittnar.
O zakázku na dodavatele stavby
budovy UCEEB projevilo zájem
šest firem s velmi vyrovnanými
nabídkami. Výběrová kritéria tvořila z 80 % výše nabídkové ceny
a z 20 % rozhodoval předložený
podrobný harmonogram výstavby
a technologický rozbor.
„Vzhledem k pravidlům čerpání
finanční dotace jsme potřebovali
vybrat spolehlivou firmu, u níž je
záruka, že stavbu dokončí včas
a v požadované kvalitě. To byla
hlavní priorita,“ připomněl profesor
Bittnar.
Vítězem se stala stavební společnost Metrostav a.s., která vyhrála
veřejné výběrové řízení s nejnižší
nabídkovou cenou 278 mil. Kč za
projekt a provedení stavby.
Následně byla vypsána veřejná
soutěž na výkon technického dozoru investora, a to s předpokládanou nabídkovou cenou 2,75 mil.
Kč. Přihlásilo se opět šest uchazečů, z nichž byla v říjnu 2012
vybrána firma NOSTA-HERTZ
spol. s r.o. Skutečná realizovaná
cena pak byla třikrát nižší, a to jen
0,906 mil. Kč.
„V rámci realizačního týmu projektu pracuje na plný úvazek i manažer výstavby, který koordinuje
potřeby budoucích uživatelů se
zhotovitelem a je v těsném kontaktu s TDI,“ vysvětlil profesor
Bittnar.
Firma Metrostav a.s. podle
dostupných informací za vysou­
těžené peníze budovu UCEEB
­zpracovala realizační dokumentaci a stavbu i postavila.
„I přes řadu změn v návrhu nedošlo k takřka k žádnému navýšení
ceny. Spolupráce s Metrostavem
byla výborná. Skutečná realizovaná cena za dokončení stavby
opravdu odpovídala té vysoutěžené plus zvýšené náklady v hodnotě pod 2 mil. Kč, a to i přesto,
že změny vnitřní náplně s sebou
přinášely i zásadní změny zejména
v požadavcích na technické vybavení laboratoří a testovací haly,“
uvedl doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D.,
ředitel centra UCEEB.
Podle přepočtu redakce se jedná o cca 57 000 Kč/m2 podlahové plochy, respektive 8800 Kč/m3
obestavěného prostoru. Podle cenových ukazatelů pro rok 2013 činila jednotková cena u budov pro
vědu 7306 Kč/m3, u hal pro vědu
4068 Kč/m3 a u administrativních
budov 6055 Kč/m3 (s možnou odchylkou až +/– 25 % podle technologické a technické náročnosti, bez
vedlejších rozpočtových nákladů) –
více zde. Podle těchto ukazatelů se
tedy stavba budovy bez technologií realizovala za ceny vyšší, než by
mělo být obvyklé, třebaže se jednalo podle zákona o veřejných zakázkách o nejnižší vysoutěženou cenu.
„Před soutěží byl vypracován velmi
podrobný rozpočet. Výše uvedené jednotkové ceny jsou stanoveny
z velmi nereprezentativního vzorku
pro takto unikátní stavbu, která je jednak prostorem pro zkušební techniku, současně však je sama součástí
zkušební technologie, např. kotvy
v hale, konstrukce akustické laboratoře apod. Výše uvedené jednotkové ceny v sobě tyto skutečnosti nezahrnují. Orientační odhad položek
nezahrnutých do jednotkové ceny je
2500 ­Kč/m3,“ vysvětlil profesor
­Bittnar.
TÉMA
8
www.ESB-magazin.cz
Za realizační dokumentaci
odpovídal zhotovitel stavby
Redakci ESB zajímalo, jak probíhalo
výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace centra UCEEB. Firma GREBNER – projektová
a inženýrská kancelář spol. s r.o. na
svých webových stránkách uvádí,
že v letech 2010 až 2013 zpracovávala dokumentaci pro územní řízení,
pro stavební povolení, pro provedení stavby, inženýrskou činnost – zajištění ÚR a SP, i autorský dozor.
I když celkový honorář za zpracování všech výše uvedených fází projektové dokumentace překračuje
zákonný limit pro veřejné zakázky,
přesto ve Věstníku veřejných zakázek není žádná zmínka o výběrovém řízení na zpracovatele.
Firma GREBNER totiž pro zadavatele veřejné zakázky, tedy ČVUT,
připravila pouze dokumentaci pro
stavební řízení a pro výběr zhotovitele v hodnotě necelých 2 mil. Kč.
Posléze si ji najala firma Metrostav
a.s. jako zhotovitel stavby k dopracování dalších výkonových stupňů
projektové dokumentace.
„Chtěli jsme, aby za kvalitu prováděcí dokumentace nesl odpovědnost
zhotovitel stavby a nedocházelo tak
ke zbytečným sporům o tom, kdo
může za její případné nedostatky,“
uvedl profesor Bittnar.
Pasivní versus
nízkoenergetický
Podle profesora Tywoniaka odpovídá obálka budovy a další
prvky pasivnímu standardu, ale
budova jako taková spadá o kategorii níže, do nízkoenergetické
třídy.
Co je důvodem? Základním zadáním nebylo postavit pasivní
budovu, ale ve vymezeném čase
a s přidělenými financemi vytvořit výzkumný prostor pro podporu inovací v oblasti energeticky
úsporného stavění. Tomu odpovídaly i požadavky při výběru dodavatelů. Všechny tři výše zmíněné
dodavatelské firmy – GREBNER
– projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., Metrostav a.s.
a NOSTA-HERTZ spol. s r.o. –
mají sice za sebou dlouhou řadu
velkých a úspěšně dokončených
projektů, nikoliv však v kategorii
nejvyšší energetické třídy.
Za zmínku v této souvislosti stojí i citace z podnikových novin
firmy Metrostav a.s.: Když tým
divizí 9 a 1 vedený Janem Kučerou zahájil v říjnu 2012 výstavbu
UCEEB v Buštěhradu, mohl je­
nom tušit, že jeho práce obsáhne kromě vlastní stavby i další,
časově náročné úkoly, zejména
vzdělání v oboru nejmodernějšího
stavebního zkušebnictví a legislativních požadavků na výstavbu.
„Zmíněný kolektiv Metrostavu
díky své zkušenosti z velkých staveb zvládl velmi nestandardní požadavky akademiků ČVUT, kteří
usilovali o vytvoření špičkového
pracoviště s vysokými předpoklady pro úspěšnost v programu
Horizont 2020,“ dodal profesor
Bittnar.
V současnosti probíhají výběrová
řízení na technologické vybavení
budovy za cca 160 mil. Kč. Bude
v ní například největší mikroskop
za 35 mil. Kč a velmi sofistikovaná velká klimatizační komora.
Na rozjezd projektu je určeno
cca 20 % finanční dotace – tedy
cca 130 mil. Kč. Vědci tak získají
mimořádné výzkumné prostředky a budou sledovat udržitelnost
včetně samotné budovy ­UCEEB.
První relevantní výsledky by měly
být k dispozici za dva až tři roky,
celá analýza bude ukončena
v roce 2020.
Slavnostní otevření prestižního
výzkumného centra UCEEB se
plánuje na 15. května 2013.
Lokalita byla vybrána v souladu se
zásadami udržitelné architektury
v brownfieldu kladenské Poldovky.
Markéta Kohoutová
výzkumné aktivity
centra
téma
9
www.ESB-magazin.cz
Obálka budovy UCEEB odpovídá
třídě B – velmi úsporná
Vytvoření stavebně-energetické koncepce výzkumné budovy
s velmi různorodými provozními požadavky není úplně
snadné. V budově UCEEB můžeme identifikovat souvislou
vytápěnou zónu – dvoupodlažní, převážně administrativní část
s navazujícími jednotlivými laboratořemi – a také ji samostatně
hodnotit.
Rozhodující objem stavby s velkým halovým prostorem a navazujícím blokem laboratoří při jižní
fasádě je vhodné ve výpočtovém
modelu předběžně považovat za
sousední nevytápěný prostor, respektive za prostor s proměnlivými teplotami vzduchu vytápěný
ve značné míře přebytky technologického tepla, i když i jeho obvodové konstrukce jsou tepelně
izolované.
V těchto prostorách bude existovat požadavek na vytápění pouze
v době některých z mnoha druhů
experimentů, a to zpravidla vždy
jen ve vymezené části. Energie
v tomto případě užité pro vytápění a chlazení, potřebné dokonce
někdy i současně (!) podle povahy
experimentů, nelze započítávat
do stavební energetické náročnosti podle obvyklého chápání
tohoto pojmu.
Tyto energie lze přirovnat k energiím pro výrobní procesy v továrně, i když jejich přítomnost může
vést k vyšším teplotám vzduchu,
než by odpovídalo běžně uvažovanému sousednímu nevytápěnému prostoru podle obvyklých
modelů výpočtů. Halové prostory
jsou ze západní strany přístupné
velkými vraty, která mohou být
podle povahy přípravy a realizace
experimentů po delší dobu otevřena.
Vytápěné části odpovídají
pasivnímu standardu
Rozhodující vytápěné části jsou
navrženy na úrovni obvykle odpovídající pasivnímu standardu.
• Součinitel prostupu tepla obvodové stěny: 0,14 W/(m2K);
• oken: 0,8 W/(m2K);
• střechy: 0,10 W/(m2K);
• podlahy na terénu: 0,30 W/(m2K);
TÉMA
10
www.ESB-magazin.cz
• podlahy nad venkovním prostorem: 0,11 W/(m2K).
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (tedy této vytápěné zóny) je 0,31 W/(m2K).
Řízené větrání se zpětným
ziskem tepla
Ve vytápěné části je realizováno
nucené větrání se zpětným získáváním tepla s řízením po místnostech podle jejich obsazení.
Výjimku tvoří některé laboratoře,
kde nelze s ohledem na charakter laboratorního provozu (zdraví
škodlivé látky, digestoře) zpětné
získávání tepla realizovat.
Měrná potřeba tepla na vytápění
vytápěné části budovy je i s tímto
objektivním „handicapem“ velmi
nízká – 31 kWh/m2/rok.
Charakter práce výzkumných týmů
nelze ovšem dopředu zcela předpovědět: kolik času budou pracovat v kanceláři, kolik času stráví
na experimentech v laboratořích
a ve zkušební hale. Z toho vyplývají i nejistoty deklarativního výpočtu energetické náročnosti, kam
se nutně promítají p
­ředpoklady
obsazení a vybavení jednotlivých
kanceláří (ovlivnění potřebného
objemu čerstvého vzduchu na
straně jedné a produkce tepelných zisků na straně druhé).
Budovu můžeme hodnotit i z pohledu nových legislativních požadavků na energetickou náročnost budov (vyhláška č. 78/2013,
o energetické náročnosti budov,
která v českém prostředí realizuje požadavky známé evropské
směrnice), i když se na ni z právního hlediska nevztahují:
Obálka budovy odpovídá třídě B
(velmi úsporná).
Hodnota neobnovitelné ­primární
energie bude zřejmě splňovat
požadavek pro budovy s téměř ­
nulovou spotřebou energie
(což je závazné od roku 2018
pro ­budovy financované z veřejných prostředků), vzhledem ke
značnému podílu kogenerační
výroby tepla a elektřiny ve vlastním výzkumném zařízení a fotovoltaické instalaci. Bonusem je
­využitelnost části energie vyprodukované v souvislosti s některými experimenty.
Vzhledem k různorodosti provozu
budovy a charakteru e
­ xperimentů
bude vhodné se k detailnějšímu
hodnocení vrátit po dvou až třech
letech.
Zdroj: UCEEB
www.uceeb.cz
Zjednodušené energetické
schéma centra UCEEB
Pro experimenty v budově ­UCEEB
bude typické testování v reálném
měřítku, které umožní získat spolehlivé informace o funkčních parametrech materiálů, konstrukcí,
navrhovaných energetických systémů a systémů inteligentního řízení, včetně jejich dopadů na kvalitu
vnitřního prostředí budov, jakož
i na životní prostředí.
Jako součást centra byl proto navržen energetický systém, jenž
slouží zároveň jako experimentální zařízení pro výzkum interakce
zdrojů energie s vlastní budovou
i s nadřazenou energetickou sítí
(viz obr. nahoře).
Návrh zásobování budovy energií
(elektřina, teplo, chlad) nevycházel
ze snahy využít maxima obnovi-
TÉMA
11
www.ESB-magazin.cz
telných zdrojů energie „za každou
cenu“, ale efektivně využít zdrojů
energie nezbytně nutných pro účely
výzkumných aktivit.
Obnovitelné zdroje energie zastupuje experimentální pole fotovoltaických panelů o špičkovém výkonu
cca 35 kWp instalovaných na střeše
centra UCEEB.
Nicméně jádrem návrhu energetického centra (energocentra) je
kogenerační plynová mikroturbína
s výkonem 65 kWe/120 kWt, která
může vykrývat výkyvy v dodávce
elektrické energie z fotovoltaického
systému. Jako čistě experimentální
bude sloužit další plynová mikroturbína o elektrickém výkonu 30 kWe.
V areálu UCEEB budou instalovány
dvě nabíjecí stanice pro elektromobily.
Od efektivního využití tepla celoročně produkovaného mikroturbínou
se odvíjí skladba dalších zařízení
energocentra. Pro vyrovnání nesouladu mezi produkcí a odběrem
tepla bude sloužit tepelně izolovaný
velkoobjemový tlakový akumulátor o objemu 20 m3 instalovaný pod
terénem vedle budovy s turbínou
a dva akumulátory tepla à 5 m3 ve
strojovně UCEEB. Každý akumulá-
tor lze samostatně odpojit pro experimentální využití. Jako záložní zdroj
tepla budou instalovány dva kotle
na zemní plyn o celkovém tepelném
výkonu 216 kWt. Záložní chlazení
plynové mikroturbíny budou zajišťovat suché chladiče umístěné na
střeše.
V zimním období se teplo z mikroturbíny využije pro vytápění budovy
a ohřev vody, teplo produkované
v letním období pak pro chlazení
kaskádou tří absorpčních jednotek o chladicích výkonech 16 kWc,
34 kWc a 61 kWc. Nejmenší chladicí jednotka je odpojitelná pro ex-
perimentální využití pro výzkum
v oblasti solárního chlazení. Záložní zdroj chladu bude představovat
bloková kompresorová chladicí jednotka navržená o chladicím výkonu
180 kWc. Předpokládá se, že absorpční jednotky budou provozovány ve stálém režimu, kompresorové
chlazení bude pouze vykrývat špičkové potřeby chladu. Pro absorpční jednotky se budou instalovat dva
akumulátory chladu à 2,5 m3. Centrální zdroje chladu (absorpční jednotky, kompresorová jednotka) jsou
určeny pro rozvod chlazené vody
UCEEB, jsou potřebné pro některé
laboratoře a pro chlazení fancoily
v administrativní části.
Energocentrum je potrubními rozvody propojeno s laboratořemi
výzkumného programu RP2 –
Energetické systémy budov –
­
pro účely experimentů v reálném
­měřítku. Všechna zařízení v energocentru budou monitorována a vyhodnocována v rámci nadřazeného
systému MaR a budou sledovány
jejich provozní parametry (produkce
a spotřeba energií), aby se ověřila
funkčnost navržené koncepce a aby
bylo možné dále optimalizovat řízení
instalovaných zdrojů energie.
Zdroj: UCEEB
www.uceeb.cz
téma
12
www.ESB-magazin.cz
O poušti a tundře v Rakousku
Univerzitní výzkumné a vývojové centrum UFT v rakouském
Tullnu patrně nemá v Evropě obdoby nejen objemem,
ale i pojetím. Kvalitní architektura se přirozeně snoubí
s vysoce úsporným energetickým standardem.
UFT bylo dokončeno v roce 2011.
Na 18 000 m2 výzkumné plochy
v areálu o rozloze 6 ha se 350 vědců
zabývá obnovitelnými biologickými
zdroji energie a biotechnologiemi.
Ke kampusu náleží dalších 45 ha
pokusných ploch.
Bonusem jsou funkčně plánované
high-tech laboratoře, moderní budova, příjemné prostředí a skleníky,
kde je možné simulovat podnebí od
tropů až po severskou tundru.
Mnohé z výzkumných budov mají
velké energetické nároky na provoz. Architektonická koncepce proto spočívá v důsledném oddělení
budov s odlišnými energetickými
nároky do samostatných celků.
Budova s dřevěnou fasádou je zařazena v energetické třídě A s měrnou potřebou tepla 15,9 kWh/m2/
rok.
Udržitelnost kampusu se však netýká jen nízké spotřeby energie, ale
i vhodného sociálního prostředí.
Jeho součástí je mimo jiné i kolej
a dětská školka.
Učebnicový příklad použití
dřeva i koncepčního řešení
Dřevo jako jediný hromadně dosažitelný obnovitelný materiál je
­použit na opláštění, nosné konstrukce i v designu interiéru převýšené
vstupní haly.
Z architektonického hlediska zaujmou zavěšené boxy jednacích a odpočinkových platforem.
„Učebnicovým příkladem je energetické zónování dispozice, kdy se
v maximální možné míře využívá
energie slunce. Samozřejmostí jsou
zelené vegetační střechy a masivní
využití solárních kolektorů na všech
nástavbách. Objemově dominantní
administrativní část s laboratořemi
je v pasivním standardu. Celodřevěná pokusná a testovací hala včetně
rozsáhlého skleníku umí vytvořit klima pouště i tundry. Jednotlivé objekty jsou vyčleněny do samostatných pavilonů orientovaných na jih,
přístupných z laboratoří spojovacími
krčky. Koncept je výsledkem logické a racionální úvahy, že výzkum-
Univerzitní výzkumné a vývojové centrum (UFT) v Tullnu v Rakousku sídlí
v energeticky efektivních pasivních budovách
né centrum udržitelného zemědělství bude sídlit v udržitelné stavbě
s nejvyšším možným energetickým
standardem pasivního domu,“ uvedl architekt Josef Smola, který toto
výzkumné pracoviště navštívil.
Slunce pomáhá
výzkumníkům
Dolnorakouská vláda požadovala zvýšení energetické efektivity nové budovy UFT. Cílem
bylo snížit potřebu energie až
téma
13
www.ESB-magazin.cz
o 2606 MWh ročně, což podle
rakouských statistik té doby­
odpovídalo spotřebě 590 domácností. Za 25 let plánované
existence tak mělo UFT ušetřit
až 12 250 tun CO2.
Budovy byly proto navrženy ve
standardu pasivního domu. Izolace má tloušťku 200–300 mm. Trojité zasklení oken přináší jednak snížení tepelných ztrát v zimě a nižší
nároky na klimatizaci v laboratořích v létě. Využívají se také moderní tepelná čerpadla a vysoce
účinný tepelný výměník se zpětným získáváním tepla z 64 %. Stínění oken je řízeno automaticky.
Soubor technických opatření
přispívá k úsporám energie až
1764 MWh za rok, zlepšení tepelných vlastností nejrůznějších
stavebních částí budovy vedlo ke snížení potřeby vytápění
a chlazení o 318 MWh za rok.
Centrum UFT bylo v době svého
vzniku jednou z největších rakouských fotovoltaických elektráren. Plocha 955 m2 může ročně vyrobit až 104 MWh solární
energie.
O vzniku UFT
Stavba výzkumného centra se
začala připravovat v roce 2005.
Byly vybrány pozemky, uzavřela
se rámcová dohoda mezi Horním
Rakouskem, městem Tulln, zemědělskou univerzitou v Tullnu
(BOKU), a Rakouským institutem
pro technologie (AIT). Parlament
nejprve schválil rámcovou investici ve výši 44,9 mil. eur. V roce
2007 pak schválil úpravu projektu a zvýšení plánované investice na 56 mil. eur, a v roce 2009
další upřesnění a navýšení na
62 mil. eur.
Architektonický návrh a koncepce projektu byla představena
v květnu 2008.
Prezentace se účastnilo asi dvě
stě hostů včetně významných
představitelů země.
Stavba byla zahájena v srpnu
2009.
Slavnostní otevření se uskutečnilo v září 2011.
V nové budově UFT na začátku
zimního semestru 2011 začalo pracovat asi 250 výzkumníků
(plná konfigurace je až 350 míst).
Výstavbu a provoz UFT financuje
Dolní Rakousko. Roční náklady
na provoz a výzkumné aktivity se
pohybují okolo 300 mil. eur.
Markéta Kohoutová
dřevostavby
14
www.ESB-magazin.cz
Dřevostavby do devátého patra?
Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují
i na českém trhu. Jejich podíl dosáhl již 12 % celkové výstavby.
Velký vliv na jejich úspěšnou propagaci má i každoroční
mezinárodní odborný seminář, který se ve Volyni konal letos již
po osmnácté.
Hala Sibelius ve finském Lahti je jednou
z největších evropských dřevostaveb.
Na seminář organizovaný Vyšší odbornou školou ve Volyni se pravidelně sjíždějí stovky odborníků. Celkem
ho za osmnáct let existence navštívilo 8561 účastníků. Letos přijelo
třicet devět přednášejících, z toho
čtrnáct ze zahraničí – zejména z Kanady, Finska a Švýcarska – tedy
zemí, kde dřevostavby podporují
místní vlády jako udržitelnou formu
stavění. Mezinárodní rozměr konference umocnila přítomnost obchodního rady Christiana Millera z Velvyslanectví Rakouské republiky.
„Konference se účastní přední odborníci a zástupci vysokých škol,
s nimiž naše škola dobře a úzce spolupracuje. Je pro nás velkou ctí, že
řada z nich patří mezi přednášející,“
uvedl Ing. Petr Červený, zástupce ředitele Vyšší odborné školy a Střední
průmyslové školy ve Volyni, která
konferenci již tradičně organizuje.
Mezi posluchači převládají technici a inženýři, kteří se problematikou
dřevostaveb v praxi běžně zabývají.
Jen minimálně se jí účastní archi-
tekti. Je to škoda, protože během
dvou dnů je možné se ve Volyni potkat s předními českými i evropskými odborníky specializujícími se na
moderní možnosti použití dřeva ve
stavebnictví.
Velká koncertní hala ze dřeva
a skla po čtrnácti letech
provozu
Finský univerzitní profesor a architekt Unto Siikanen představil koncertní a kongresovou halu Sibelius
ve městě Lahti. Skládá se ze čtyř
částí: koncertního sálu, lesní haly,
kongresového křídla a revitalizované staré truhlářské továrny. Na začátku této mimořádné stavby byla
dvoukolová architektonická soutěž
o návrh kongresového centra postaveného ze dřeva, s požadavkem na
výbornou akustiku (1997). V prvním
kole se hledala inovativní řešení pro
spojení staré továrny a nové haly.
Ve druhém kole se z těch nejlepších
návrhů vybíral takový projekt, který
bude i ekonomicky efektivní a ne-
dřevostavby
15
www.ESB-magazin.cz
Hala Sibelius, Lahti Finsko
Pasivní dům, Stupava
Cukrový model Stupava
Altán v Oslí
překročí stanovenou cenovou hranici. Vítězné řešení bylo vybráno
v roce 1998, stavba byla dokončena ve stanoveném termínu v roce
2000. Na financování se podílelo
město Lahti, finský stát a také dřevozpracující průmysl.
Velká hala pro 1250 návštěvníků
je tedy v provozu již čtrnáct let.
I když na začátku nebyla stavba
přijímána zcela příznivě, v současnosti má už jen kladné ohlasy
a podmanila si srdce všech Finů.
Návštěvníci si ji oblíbili nejen pro
vizuální dojem, ale i pro vynikající
akustiku. Zaujme rovněž energeticky efektivní dvouvrstvý obvodový plášť – vnitřní dřevěná vrstva je
tepelně izolována, vůči povětrnosti
ji chrání vnější plně prosklená vrstva. Ke stabilitě stavby přispívají
těžké boxy se štěrkopískem, které
jsou součástí obvodového pláště
koncertní haly.
Smrt nudné architektuře
aneb pasivní dům ve Stupavě
potřeba energie se předpokládá
40 kWh/m2/rok.
„Symbolem kvalitní architektury je
jen taková stavba, která i za pár let
bude splňovat technické požadavky, a nebude ničit majitele vysokými provozními náklady na energie
ani nekvalitním vnitřním prostředím.
Investor je s výsledkem velmi spokojen, a to i přestože na začátku
o montované stavbě s rovnou střechou nechtěl ani slyšet,“ uvedl Pokorný na závěr.
ho štěrkoviště, cihelný a betonový
recyklát z regionálního recyklačního centra. A průběh? V únoru 2013
se pokácely stromy, neodvětvené
byly ponechány několik týdnů, pak
byly na místní pile pořezány, řezivo
se sušilo jen přirozeně na vzduchu.
Rozměrová stabilita řeziva se zajišťovala vhodným způsobem řezu.
Stavba byla dokončena na konci téhož roku.
Slovenský architekt Pavol Pokorný
představil svou realizaci rodinného domu, o němž není možné říci,
že by zapadl do svého prostředí.
Mezi vilkami v toskánském duchu
a úsměvnými pokusy o originalitu
vyčnívá svou čistou a přesvědčivou
architekturou. Od běžné stavební
produkce se však odlišuje i technickým řešením.
Klient požadoval rychlou realizaci, architekt proto zvolil konstrukci
v podobě montované dřevostavby
skryté pod klasickou omítkou. Cílem
byl pasivní standard: orientace stavby vůči světovým stranám umožňuje
pasivní využití solární energie, tepelná izolace má 400 mm, spodní izolaci tvoří pěnové sklo a větrání zajišťuje rekuperační jednotka. Potřeba
energie na vytápění by měla dosahovat cca 10 kWh/m2/rok, celková
Udržitelně znamená
i z místních zdrojů
Zajímavý byl i příběh altánu ve volné
přírodě ve vesnici Oslí, který účastníkům přiblížili architekti Jan Turina
a Jan Brotánek. Investorem byla
obec Chrást u Tochovic. Starosta
Tomáš Čížek požadoval důsledně
využívat pouze místní materiály: dřevo z obecních lesů, kámen z místní-
Až do devátého patra
„Při navrhování konstrukcí z křížem lepeného dřeva (CLT) lze splnit
všechny běžné technické požadavky stejně jako u jakékoliv jiné stavby.
Křížem lepené dřevo je plnohodnotným materiálem nosných konstrukcí obytných budov do výšky devíti
pater,“ uvedla Ing. Orsolya Katona
z katedry kovových a dřevěných
konstrukcí Stavební fakulty v Bratislavě.
16
ko
us
Ra
odíl dřevostaveb na celkové stavební produkci v ČR a zahraničí v roce
P
2013
Na možné konstrukční vady a poruchy dřevostaveb upozornil v další
přednášce doc. Ing. Bohumil Straka z VUT v Brně. Zazněla i informace o průzkumu spokojenosti uživatelů dřevostaveb – s dřevostavbou
jsou spokojenější starší zkušenější
majitelé, kteří si pořídili dražší stavbu. Konference věnovala pozornost
i dalším otázkám, jako je neprůzvučnost, možnost oprav a renovací či
požární odolnost. Byly představeny
výsledky mnoha testů a zkoušek,
které potvrzovaly vlastnosti dřeva
jako vhodného konstrukčního materiálu.
„U bytové jednotky o ploše 100 m2
je spotřeba energie na její realizaci v případě dřevostavby 22 MWh
a v případě silikátové stavby cca
75 MWh. Z hlediska energetického
je les fotosyntetickou elektrárnou.
2008
2009
2010
2011
2012
Všechny stavební
technologie RD
dokončené v ČR
celkem (v ks)
19 211
18 778
19 382
17 025
17 100
Rodinné domy
dokončené v ČR –
technologie
dřevostavby (v ks)
1 008
1 195
1 332
1 465
1 699
Podíl dřevostaveb
na trhu RD v ČR
(v %)
5,25
6,36
6,87
8,61
9,94
ko
ČR
SA
U
ns
ko
po
Ja
o
sk
ot
Sk
gl
ie
An
ná
di
an
Sk
N
vi
e
ec
ko
Rok
ěm
%
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Za osmdesát až sto let svého růstu
akumuluje 750 MWh, přičemž každý
m3 obsahuje cca 5,1 MWh energie,“
uvedl ve svém příspěvku doc. Ing.
Petr Kuklík, CSc., z ČVUT v Praze
a centra UCEEB v Buštěhradu.
Náhrada tropických dřevin
z udržitelných zdrojů
Z technologických novinek bylo na
konferenci představeno například
dřevo modifikované za vysokého
tlaku anhydridem kyseliny octové.
Touto přírodní technologií acetylace dřeva bez jakýchkoliv přidaných
toxických látek lze zvýšit odolnost
i u měkkého a rychle rostoucího dřeva (borovice Radiata, olše a zkouší
se i použití buku) proti povětrnostním vlivům a škůdcům až na úroveň,
která překonává tropické dřeviny
včetně teaku. Acetylované dřevo
Dřevostavby v ČR – podíl na trhu (vývoj za poslední roky)
vykazuje také nejvyšší rozměrovou
stálost ze všech dřevin světa. Dřevo
olše a borovice upravené acetylací
se bez dalších úprav může použít
v exteriéru i v extrémních podmínkách jako obklad na fasády, mosty, terasy, okenice, pergoly s deklarovanou životností až 50 let na
vzduchu a 25 let ve styku se zemí
nebo sladkou vodou. Nevýhodou je
pouze jeho vysoká cena (50 000 až
60 000 ­Kč/m3 omítaného řeziva),
která je srovnatelná s cenou na nákup tropických dřevin. Při pořízení
acetylovaného dřeva má však uživatel jistotu, že dřevo pochází z certifikovaných lesních plantáží a nikoliv z chráněných tropických lesů.
Technologie se průmyslově používá v nizozemském Arnhemu již od
roku 2007 a deklarované vlastnosti dřeva ověřují nezávislé instituce
z celého světa.
Dřevo je udržitelný materiál, k jehož
výhodám patří jeho dobré tepelněizolační vlastnosti, rychlá výstavba i relativně výhodný poměr ceny
a kvality. Ověřování jeho vlastností
a rozvoji inovací při jeho použití ve
stavebnictví se bude věnovat Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradu.
Další, již 19. ročník konference
DŘEVOSTAVBY se bude konat ve
Volyni 1. a 2. dubna 2015.
Markéta Kohoutová
fotogalerie
významní hosté
konference
analýza
17
www.ESB-magazin.cz
Téměř nula se
probouzí
Projekty s téměř nulovou
spotřebou se vyplatí zejména
vlastníkům, popřípadě
dlouhodobým nájemcům.
Nicméně i klasičtí developeři se
touto cestou vydávají. Důležité
je nepodcenit přípravu projektu.
Mezi nejčastěji používané technologie
se řadí rekuperační jednotky, chladicí trámy, aktivované betony, regulace
větrání podle obsahu oxidu uhličitého
v interiéru, inteligentní osvětlení, které je regulováno podle světla, času
a osob, a v neposlední řadě využívání
obnovitelných zdrojů.
Väla Gård – samá nula
Väla Gård Skanska
Zatím asi „nejzelenější“ projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce
2012. Jedná se o budovu Väla Gård,
kterou realizovala mezinárodní stavební firma Skanska nedaleko švédského
hlavního města Stockholmu. Dosáhla
certifikace LEED Platinum s nejvyšším
skóre v Evropě a umístila se zároveň
na třetím místě na světě.
Budova Väla Gård docílila nulové
spotřeby energie, nulového odpadu
­
a nulové spotřeby nebezpečných materiálů. Výstavba kancelářské budovy
18
Parkview, Praha – Pankrác (vlevo). Malta House (vpravo) v Poznani (15 700 m2) je prvním polským projektem
s certifikací LEED Platinum. Investorem obou projektů je Skanska, která letos v dubnu již počtvrté získala ocenění
CEEQA – Green Leadership Award 2014 for Commercial Development Europe.
(1777 m2), regionálního sídla firmy
Skanska, je součástí fáze 1 Väla
Gård navržené s roční spotřebou
30 kWh/m2 na vytápění a chlazení.
Takto nastavená roční spotřeba
se pohybuje o 80 % pod tamní národní normou a dále by ve
srovnání s konvenčními budovami
mohla poskytnout až 70% úsporu
energie a 35% úsporu spotřeby
vody. V rámci projektu figurují tyto
technologie: fotovoltaický systém,
systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací
a kontrolní systém spotřeby energie v budově a zelená střecha.
Mezi další používané technologie
a prvky pro docílení téměř nulové
spotřeby energie patří dvojitá fasáda, systém geotermálního chlazení a vytápění bez tepelné pumpy,
okna s trojitým sklem, sběr dešťo-
vé vody nebo inteligentní osvětlení.
Varšavské Atrium má být
první ve střední Evropě
Zkušenosti ze švédského projektu chce Skanska uplatnit zejména
v rámci výstavby Atria 1 s precertifikací LEED Platinum ve Varšavě. Tato
administrativní budova poskytne
16 300 m2 kanceláří a stane se první „nejzelenější“ budovou ve střední
a východní Evropě, projekt nabídne
o 55 % nižší spotřebu energie, 70%
snížení spotřeby vody a 75% recyklaci odpadů.
V České republice pod hlavičkou
stejného developera vyroste budova
Parkview (16 500 m2) na pražském
Pankráci, jež směřuje ke standardu
s téměř nulovou spotřebou energie.
Pokračující ambiciózní projekt Fu-
turama Business Park developerské firmy Erste Group Immorent
v pražském Karlíně by se měl stát
jedním z prvních v zemi s téměř nulovou spotřebou energie. Třetí fáze
výstavby tohoto komplexu chce
uspořit na servisních poplatcích až
2 eura/m2 ve srovnání s jinými moderními kancelářskými budovami.
V roce 2015 bude dovršena výstavba administrativní budovy
s názvem Silo ve Vídni. Předpokládané úspory na vytápění činí
až 90 % v porovnání s konvenčními budovami a 75 % ve srovnání
s novostavbami.
Nejenom administrativní budovy,
ale i nákupní centra a hypermarkety směřují k úsporám energií
a snížení uhlíkové stopy. Již v roce
2006 Tesco Stores vytyčilo plán
spějící ke snížení uhlíkové stopy
do roku 2020 o 50 % a do roku
2050 má v plánu tuto stopu jako
první firma na světě snížit na nulu.
Pilotním projektem se stal hypermarket v Jaroměři využívající dvě
kongregační jednotky, jež fungují
na řepkový olej a zajišťují topení,
chlazení i klimatizaci. Budova dále
využívá dešťovou vodu, světlíky
a efektní systém osvětlení.
Rozhoduje dobrá příprava
investice, kvalitní návrh
a zkušený zhotovitel
Je důležité začít s hledáním účelných řešení pro realizaci projektů
s téměř nulovou spotřebou energie co nejdříve. Často akcentované parametry pro taková řešení
jsou lokalita, dostupnost, energetická efektivita, šetrnost s materiály a vodou, komfort a zdraví.
V neposlední řadě je pro úspěšné uskutečnění projektu selekce
firmy, které již mají v této oblasti
zkušenosti.
Lenka Šindelářová,
vedoucí oddělení poradenství
a průzkumu trhu DTZ
ANALÝZA
19
www.ESB-magazin.cz
Nájemníci opouštějí neúsporné
budovy
Budoucnost realitního trhu směřuje k úsporným budovám.
Nájemné v energeticky efektivních budovách je totiž
srovnatelné s nájemným v běžných budovách. Poplatky
za energie však mohou být až o 75 % nižší.
Přibližně 83 % administrativních
budov v Praze, které jsou ve výstavbě, již bylo precertifikováno
nebo se o certifikaci budov ucházejí. Poptávka po úsporných technologiích a konstrukčních prvcích
vzrůstá stejně jako know-how stavebních společností pohybujících
se v této oblasti.
Na základě novely zákona o hospodaření energií z roku 2012 implementující EPBD II, tj. Směrnici
Evropského parlamentu a Rady
2010/31/EU o energetické náročnosti budov, jež je pokračováním
směrnice EPBD I, je stanovena povinnost, aby byl průkaz energetické náročnosti součástí stavebního
povolení pro všechny nové budovy od 1. ledna 2013. Od roku 2013
má být průkaz umístěn na prodávaných i pronajímaných budovách,
od roku 2016 se má používat také
pro pronájem části budovy.
Cílem směrnice EPBD II je snížit spotřebu energie o 20 %, redukovat emi-
se skleníkových plynů o 20 % a zvýšit
podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v Evropě rovněž
o 20 % v porovnání s rokem 1990.
Nové veřejné budovy nad 1500 m2
tak po roce 2016 budou muset mít
téměř nulovou spotřebu energie, od
1. ledna 2018 pak i všechny ostatní budovy nad 1500 m2, od 1. ledna
2019 budovy nad 350 m2 a od 1. ledna 2020 také budovy pod 350 m2.
Tato směrnice klade podmínky, které převyšují dosavadní požadavky
pro udělování certifikace. Projekty
dokončené po roce 2020 se tak stanou velkou konkurencí stávajících
i aktuálně plánovaných staveb.
Nájemné tzv. zelených
budov klesá
Podle statistik mezinárodní poradenské společnosti DTZ se v České
republice nájemné v některých tzv.
zelených kancelářích dostalo na
úroveň těch necertifikovaných. To
je oproti situaci například v letech
2010–2011, kdy nájemci v úsporných budovách platili výrazně vyšší
nájemné, velká a pro nájemce v­ elmi
pozitivní změna.
Celkové náklady na pronájem komerčních prostor zahrnují také náklady na spotřebu energie v rámci
poplatků za služby. Podle E
­ urostatu
(statistického úřadu EU) za posledních pět let stoupla cena energie
pro průmyslové spotřebitele v České republice o 7 % ročně, což se
promítá do výše servisních poplat-
ků. U kanceláří tak podíl servisních
poplatků, včetně poplatku za spotřebu energie, v roce 2013 v některých případech dosáhl až 20 %.
Cirka 40 % ze servisních poplatků jsou výdaje fixní, zbylých 60 %
lze ovlivnit kvalitní správou budovy
nebo nízkou spotřebou energie.
Poplatky za energie pod
100 Kč/m2 za měsíc
V nejmodernějších a nejefektivnějších pražských kancelářských
Inzerce
ANALÝZA
www.ESB-magazin.cz
budovách, jako jsou City Green
Court nebo Florentinum, se
servisní poplatky pohybují pod
100 Kč/m2 za měsíc a méně, naopak v energeticky neefektivních
budovách mohou dosahovat až
180 Kč/m2 za měsíc. Tato data
však nezahrnují vlastní spotřebu
energií nájemce v jeho pronajatých prostorách, pouze tu ve
společných.
Samotný stav budovy hraje velkou roli v případě topení a chlazení. Spotřeba elektřiny se odvíjí od
provozu nájemce – jaká je pracovní doba a zda zaměstnanci pracují
na směny.
Servisní poplatky v nákupních
centrech se rozpočítávají jako
poměr pronajatých metrů čtverečných k celkové ploše centra
a pohybují se v průměru okolo
120–160 ­Kč/m2. Dále si nájemci
platí marketingový poplatek, který
činí 25–50 Kč/m2, a výše poplatků přímé spotřeby se pohybuje
od 40 do 120 Kč/m2 podle velikosti nájemní plochy a typu zboží
(například rychlé občerstvení má
velkou spotřebu vody a energie).
Servisní poplatky v segmentu
průmyslových a skladových nemovitostí činí 0,6–0,75 eura/m2 za
měsíc včetně DPH a v minulých
letech zůstávaly vesměs stabilní.
Potřeba energie až o 75 %
nižší
V rámci tzv. evropské osmadvacítky byla cena elektrické energie
v prvním čtvrtletí 2013 v České
republice 11. nejdražší. Při srovnání konvenčních nebo moderních budov s těmi energeticky
efektivními mohou podle studie
organizace České rady pro šetrné budovy úspory na elektřině
dosahovat až 50 %. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
pak generují ještě vyšší úspory –
u zahraničních projektů lze vidět až 75 % úspory na spotřebě
energie v porovnání s konvenčními budovami.
Starší budovy tak budou muset
vyvážit vyšší servisní poplatky
tím, že sníží nájemné, aby obstály v konkurenci s novějšími
energeticky efektivnějšími budovami. Častým jevem je stěhování nájemců ze starších budov
v kategoriích A, B nebo C do těch
nově dokončovaných, energeticky efektivních, čímž se zvyšuje
neobsazenost u těchto starších
budov.
Lenka Šindelářová,
vedoucí oddělení poradenství
a průzkumu trhu DTZ
20
certifikace
21
www.ESB-magazin.cz
Zelená snižuje investiční riziko
Přibývá zájemců o kancelářské budovy, maloobchodní či
skladovací prostory s tzv. zeleným certifikátem, nejčastěji
LEED nebo BREEAM. „Zelené“ budovy tak pro investory
představují nižší riziko. Budou konkurenceschopnější při
opětovném pronájmu než necertifikované budovy, hrozí jim
menší riziko zastarání a budou také lépe plnit stále náročnější
požadavky kladené českou a evropskou legislativou.
Florentinum, LEED Gold
„Zelené“ budovy certifikované
LEED nebo BREEAM se až na dvě
výjimky začaly objevovat od roku
2010/2011. Poté však následoval
rychlý nástup.
V ČR je aktuálně už devět dokončených projektů, které se mohou
pyšnit certifikací LEED. Tři z nich
mají certifikaci nejvyšší, tedy LEED
Platinum. Další desítky projektů jsou
ve fázi precertifikace.
Certifikované administrativní projekty tvořily v Praze ve třetím čtvrtletí roku 2012 už 11 %, v polovině
roku 2012 to bylo 12 % a koncem
roku 2013 dokonce 15 % z celkové
výměry nových kanceláří. Lídrem regionů je Ostrava, kde po dokončení budov Tieto Towers v roce 2013
podíl vystoupal na 17 %. V dalších
českých a moravských městech se
certifikace zatím prosazují jen pomalu. V Brně například dosahuje
podíl jen 4 %.
Varšava, Ostrava a Praha
V rámci regionu střední a východní
Evropy momentálně v zelené výstavbě kanceláří drží prvenství Varšava
s podílem 18,5 % z celkové výměry
nových kanceláří. Polská metrople
i obě česká města tak vysoko překračují evropský průměr. Ten totiž
činí jen 5 % z celkové výměry.
V uvedeném případě je však na místě malé vysvětlení, neboť se porovnávají různé údaje: evropský průměr vyjadřuje poměr certifikovaných
a všech existujících budov.
Země s velkými trhy typu Francie, Španělsko, Německo tak mají
nízké procento certifikovaných
budov, protože objemy starších
­
budov jsou obrovské. Neznamená
tedy, že by se v tuzemsku objemově stavělo více certifikovaných budov, ale procentuálním vyjádřením
vůči starším budovám se ČR pohybuje nad evropským průměrem.
22
certifikace
www.ESB-magazin.cz
Vyjádřeno v absolutních číslech
celkové plochy certifikovaných budov ČR samozřejmě už na špici
není.
Zelených kanceláří přibývá
Z pražských kancelářských projektů za zmínku stojí například již dokončené:
• Florentinum (49 000 m2) s certifikací LEED Gold;
• Futurama Business Park
(32 500 m2) s certifikací BREEAM
Very Good;
• Main Point Karlin (25 700 m2)
s certifikací LEED Platinum;
• City Green Court (15 100 m2)
s certifikací LEED Platinum;
• QUBIX 4 Praha s certifikací
LEED Platinum.
První
mimopražskou
nízkoenergetickou
budovou
byla
v roce 2009 Nordica Ostrava
(11 700 m2), vybudovaná společností Skanska. Tento projekt
získal certifikát Green Building
Evropské komise, který však
hodnotí pouze spotřebu energií
v budově.
Společnost Intoza si v roce 2010
postavila své sídlo – první pasivní administrativní budovu, taktéž
v Ostravě.
Na hodnocení BREEAM Very
Centrum Černý most, BREEAM Very Good
Good dosáhl až zmiňovaný projekt Tieto Towers (22 600 m2),
dokončený v Ostravě v roce
2012.
První kancelářský projekt mimo
Velkou Británii pyšnící se nejvyšším hodnocením BREEAM
Outstanding je brněnská budova
Spielberk Tower B (16 600 m2)
firmy CTP Invest, zbudovaná
roku 2012.
Zelenají i průmyslové haly
a nákupní centra
V dalších sektorech komerčního
realitního trhu však společnost
DTZ zaregistrovala podstatně
Certifikované kanceláře
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
2008
2009
Ostrava
2010
Brno
2011
2012
Praha
Celková plocha certifikovaných kanceláří v ČR v m2 (zdroj: DTZ)
2013
23
certifikace
www.ESB-magazin.cz
Město
Praha 4
Budova
OC Chodov
Rok PreVýměra
certifikace/
(m2)
Certifikace
57 700
2012
Ostrava
Forum Karolina
57 000
2012
Praha 9
Centrum Černý
Most
42 000
2012/2013
Liberec
OC Nisa
48 000
2013
Plzeň
Olympia Plzeň
32 900
2013
Hustopeče Hill‘s Pet Nutrition
34 100
2010
Prologis Park Jirny
DC7
29 100
2013
Jirny
Certifikace
BREEAM
In Use – Very
Good
BREEAM –
Very Good
BREEAM –
Very Good
BREEAM In
Use – Excellent
BREEAM In
Use – Excellent
LEED Gold
BREEAM –
Good
Významné certifikované průmyslové a obchodní budovy v ČR (zdroj: DTZ)
nižší počet certifikovaných nemovitostí. Nákupních center v České
republice s mezinárodním certifikátem sice přibývá, ale v současnosti je jich pouhých osm
s celkovou plochou 312 323 m2.
Certifikované logistické či výrobní plochy činí 59 300 m2 a dalších
42 000 m2 je v procesu získávání.
Mezi projekty s již udělenou certifikací patří například BP hala F
Karlovy Vary nebo Panattoni Park
Žatec v průmyslové zóně T
­ riangle.
V Praze se uchází
o certifikaci 83 %
připravovaných projektů
Nejnovější data týkající se Prahy vykazují vzrůstající trend nejen
u budov, které jsou momentálně ve
výstavbě, ale i v souvislosti s projekty, jež jsou teprve v plánu. Ze
všech certifikovaných budov (převážně LEED a BREEAM) jich v projektové fázi bylo certifikovaných
59 % a po dokončení za provozu
41 % (LEED for Existing Buildings
a BREEAM In-Use). Objem plánovaných budov ve výstavbě, jímž
byla certifikace již udělena nebo se
o ni ucházejí, činí téměř 83 %!
Udržitelnost jako firemní
značka
Šetrnost k životnímu prostředí od
zahájení výstavby po provoz, ekonomická i sociální udržitelnost,
energetická efektivita, to vše jsou
akcentované vlastnosti tzv. zelených či šetrných budov. Na základě firemních politik korporátní sociální zodpovědnosti velké firmy
žene při výběru sídla i skutečnost,
zda je budova certifikovaná a tím
pádem splňuje výše zmíněné požadavky. Velký důraz se klade na
kvalitu vnitřního prostředí a jeho
příjemnější klima, které zaručuje
komfort pro zaměstnance a může
zvýšit jejich produktivitu, zajistí
udržení talentovaných zaměstnanců a sníží nemocnost. Průzkumy na toto téma nekvantifikovatelných přínosů však zatím pro
české prostředí chybí. Netřeba
však zastírat, že dalším stimulem
poptávky jsou objektivně nižší náklady spojené s provozem kanceláří.
Firmy, které nejčastěji vyžadují certifikované budovy, jsou zejména mezinárodní korporace, jež
mají tento požadavek zakotven
ve svých globálních strategiích.
Řadí se mezi ně bankovní, finanční
a pojišťovací domy, jako například
ČSOB, UniCredit Group, Komerční banka, Citibank, Deutche Börse,
Vienna Insurance Group. Dále sem
spadají kupříkladu farmaceutické
firmy GlaxoSmithKline, Parexel,
Genzyme, firmy zabývající se telekomunikacemi a IT jako Vodafone,
Seznam nebo velké poradenské
firmy typu PwC.
Developeři a vlastníci budov se
proto snahou o získání certifikace
pokoušejí na vysoce konkurenčním trhu vyjít vstříc případným zájemcům.
Lenka Šindelářová,
vedoucí oddělení poradenství
a průzkumu trhu, DTZ
Více o LEED
Více o BREEAM
Legislativní požadavky
24
konverze
www.ESB-magazin.cz
Plynojem Vítkovice
Jak se s energetickou náročností vyrovnala ryze účelová
průmyslová a navíc památkově chráněná stavba, proměněná
na moderní kulturní centrum kdysi černé Ostravy?
Původní plynojem z roku 1921 byl
součástí Národní kulturní památky Dolní Vítkovice. Cílem jeho konverze bylo proměnit ho na moderní
kulturní centrum: multifunkční aulu
s kapacitou 1525 osob, malý sál
s kapacitou 400 osob, konferenční
místnosti a výstavní prostory. Plynojem Vítkovice vloni získal cenu veřejnosti v prestižní soutěži Stavba roku
2013. Redakci ESB zajímala jeho
energetická náročnost. Na otázky
odpovídá Ing. arch. Josef Pleskot
za AP ATELIER. Autor projektu realizoval mj. energeticky šetrné sídlo
ČSOB v Praze – Radlicích. Na energetickém řešení spolupracoval Bc.
Jiří Cajthaml za PBA International
Prague.
Jak se nové energetické poža­
davky promítly do projektování
a proměny bývalého plynojemu?
Při návrhu a projektování konverze
bývalého plynojemu jsme nehleděli na neustále se měnící legislativní
a normové požadavky, které obecně nezohledňovaly potřeby jednotlivých typů budov. Především jsme
hleděli na jednoduchost, logickou
úspornost a trvanlivost řešení s využitím selského rozumu a zkušeností.
Naší snahou je energií vždy šetřit.
Ne však za každou cenu. Správně
a rozumně budovu zateplit, aby se
příliš nemuselo topit a chladit, považujeme za samozřejmost. Stejně tak
efektivně využívat denní světlo, aby
se nemuselo zbytečně svítit uměle. Pokud je to nutné, potom pouze
chytrými úspornými zdroji. Kde se
však dá hodně šetřit, je umělé větrání. Možnost přirozeného provětrání
budov považujeme za důležitou.
Jakou má plynojem po rekon­
strukci předpokládanou potřebu
a skutečnou spotřebu energií?
To se nedá přesněji vyčíslit. Spotřeba energií u těchto typů staveb závisí především na jejich skutečném
využití – na typu a četnosti koncertů, přednášek, prezentací apod.
Samotná konstrukce a navržené
technologie hrají ve spotřebách
energií těchto typů staveb vedlejší
roli. I přesto se při návrhu uvažovalo
v maximální možné míře o přiroze-
25
konverze
www.ESB-magazin.cz
ném větrání využívajícím přirozeného vztlaku ohřátého vzduchu. Přívod
čerstvého větracího vzduchu je ve
velkém množství možný přes fasádní žaluzie, nebo přes zemní kanál,
který využívá původního založení
plynojemu na podzemních podpůrných stěnách. Vybráním materiálu
mezi těmito stěnami vznikl rozměrný
labyrint sacího kanálu. Toto řešení
umožňuje přirozené větrání s předchlazováním nebo předehříváním
větracího vzduchu a tím i celého
objektu v průběhu celého roku, bez
nutnosti provozu jakýchkoli technických zařízení. Instalované systémy
nuceného větrání a chlazení jsou navrženy pouze pro zajištění dobrých
parametrů prostředí i při extrémních letních a zimních podmínkách
nebo při velkých koncertech. Pouze
pro ilustraci uvádíme, že výpočet
předpokládal roční potřebu okolo
4000 GJ, spotřeba za rok 2013 činila okolo 3000 GJ. (Přepočet redakce: 57,2 kWh/m2.)
proudícím vzduchem. Přebytečný
vzduch může pozvolna odcházet
vysoko umístěným světlíkem, anebo je jímán zpět do vzduchotechnického systému. Vše je velmi jednoduché a přirozené.
Nepředpokládá. Jde opravdu o budovu tak specifickou, že je aplikace
jakéhokoli systému certifikace téměř vyloučena.
Markéta Kohoutová
Máte za sebou řadu realizací pro�����������������������������������
šéfredaktorka ESB
jektů s lehkými obvodovými plášti
�����������������������������������
Fotografie: Tomáš Souček
(LOP). Jaké jsou vaše������
zkušenosti
����������
Výkresy: AP Atelier
a názory na
současné
energetic- ������
������
����������
����������
ké předpisy����������
a používání LOP?
������
�� ������� � ���� ���� �!" #����� $��% ���
&��'()��#*'+)���,�����
������ � ������� �������� � ��������
Předpokládá se nějaká certifikace energetické náročnosti této
rekonstrukce?
�� ������� � ���� ���� �!" #����� $��% ���
&��'()��#*'+)���,�����
������ � ������� �������� � ��������
��� ������ ������ ��������� �� � ���������� ��������
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+% �,
��� ������ ������ ��������� �� � ���������� ��������
������ ������� �� ���� ��� !" !#$ %% &�� � #
-$.
Plynojem Vítkovice
D�������� ������
������ ������� �� ���� ��� !" !#$ %% &�� � #
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+% �,
�
-$.
�
$.
D�������� ������
�����=���
�� ����8���8
����
����������
'
1
Autor: Ing. arch. Josef Pleskot – AP Atelier
'
Investor: Dolní oblast Vítkovice, zájmové sdružení právnických
osob 2
3
2
Generální dodavatel: Gemo Olomouc, s.r.o.
3
Stavbyvedoucí: Ing. Otakar Běťák
4
Investice: 313,7 mil. Kč
5
Projekt: 2011
Realizace: 2012
Zastavěná plocha: 4081 m2
Užitná plocha: 14 570 m²
Objem vnitřního prostoru: 110 000 m3
Předpokládaná potřeba energie: 1 111 111 kWh, tj. 76,3 kWh/m2
Skutečná spotřeba energie za rok 2013: 833 333 kWh, tj. 57,2 kWh/m2
Průkaz energetické náročnosti: energetická třída B
)%
*)
!/%
)%
!/!
!/%
!.$
!/!
!.#
!.$
,,%
!.#
,,!
,,%
,"#
,,!
5
/)!
&���� �����<
�� >?@�
%%
/)! ����78� ��8����=���
' ������
!,..
/*/
%%
&�A(�� ����������
2��� ��������8
��A(��� �
�������
,$
&�A(�� ����������
,%+%.+,%!)
����� ����
#/)
zajímavá data
koncepce konverze
!,..
&���� �����</*/
����78� ��8����=��� �� %%
>?@�
2��� ��������8 ��A(��� �
�
'��(��� ��������� ����� ������ ����78� � 5;
'��(��� ��������� ����� ������ ����78� � 5; ��������
' ������
����������
6���� ��������� ����� �������� ����78� � (9 :� ,��(
6���� ��������� ����� �������� ����78� � (9 :� ,��(
��������
�� ����8���8
����
4
0,"#
0,"#
�����=���
�
B
1
*)
$.
,"#
Jak jste konstrukčně pojali citlivé propojení původní a nové části
právě z pohledu budoucí energetické náročnosti stavby?
Jedná se o stavbu ve stavbě. Povrch plynojemu byl celistvě zateplen,
nové konstrukce se jej nedotýkají.
Vnitřní povrch je obmýván pomalu
Stavebnictví dneška není založeno
na zdravém selském rozumu. Očekává se splnění norem a parametrů,
které neustále tvoří různí, velmi úzce
zaměření specialisté. Ti vždy hájí zájem jedné profese a jednoho pohledu na kvalitu stavby. Zapomíná se
na to, že jednotlivé úzce chápané
požadavky jdou velmi často proti
sobě. Obávám se, že v současnosti
vůbec není možné splněním všech
dílčích speciálních požadavků postavit rozumnou budovu.
�������
%%
%%
širší souvislosti
%%
����� ����
C��������
#/)
#$
,$
,%+%.+,%!)
C��������
;�<�� � ���=����
#$ � B�7+ &��� ' �� ���
C�������� �+ � %$$*
;�<�� � ���=���� � B�7+ &��� ' �� ��� 2���� ����������� � ,%+%.+,%%)
C�������� �+ � %$$*
fotogalerie
2���� ����������� � ,%+%.+,%%)
-�.+ ��������������
-�.+ ��������������
(���+ ������������������
(���+ ������������������
����+ ��� ��� � �
����+ ��� ��� � �
/��0�*�+ ! " !
modely, výkresy
/��0�*�+ ! " !
26
REALIZACE
www.ESB-magazin.cz
První česká pasivní školka má
za sebou první zimu
Nových školek vzniká po celé zemi spousta. Většinou jsou
„pěkně“ zateplené a s plastovými okny. Jen jedna je však
v pasivním standardu a s čerstvým vzduchem po celý den.
Městská část Praha – Slivenec
otevřela v září 2013 novou mateřskou školu pro sto dvanáct dětí. Je
první a zatím stále jediná, která je
postavena v pasivním standardu.
Školka je velmi kvalitně izolována,
s kvalitními okny i dveřmi. Má extrémně nízkou spotřebu energie do
15 kWh/m2/rok, tj. roční náklady na
vytápění celé budovy by měly činit
jen cca 16 000 Kč. To je pro zřizovatele do budoucna velká úspora,
neboť se jedná o desetinu nákladů
potřebných na energie u běžné výstavby.
Z pohledu dětí, jejich rodičů a učitelů je však ještě větším přínosem
systém větrání s rekuperací tepla. Rekuperační jednotka s výměníkem tepla zajišťuje stálý přísun
čerstvého vzduchu a příjemné
prostředí. Kromě toho dále snižuje
spotřebu tepla.
Návrh mateřské školy a tělocvičny
získal v roce 2010 cenu MŽP za
nejlepší ekologický a energetický
projekt roku 2009.
Náročné prosazení pasivního
standardu
Prosazení návrhu pasivní školky
bylo přesto velmi náročné.
„Nedůvěra a zkreslené představy o pasivním řešení chrlily lavinu
předsudků a obav, která vypadala
chvílemi beznadějně a neuchopitelně,“ vzpomíná autor projektu, akad.
arch. Aleš Brotánek.
Na prvních jednáních panovala vůči
pasivní školce velká ostražitost –
z odboru hygieny staveb zazněly
následující argumenty: zdraví dětí
nesmí být za žádnou cenu ohroženo
pobytem v budově s nuceným větráním a neotvíravými okny, pokud
bude v budově moc izolace, bude se
přehřívat, nucené větrání bude dělat
průvan, děti budou ohrožovat bakterie legionella, povrchová teplota musí
splňovat normové požadavky, větrat
je třeba i umývárnu. Dále bylo zpochybňováno, zdali bude ve školce
dostatek tepla, když se bude málo
topit, a zazněla i slova o tzv. nemocných budovách a šetření na dětech.
27
REALIZACE
www.ESB-magazin.cz
s provozem Jana Plamínková, starostka MČ Praha – Slivenec.
Ve třídách jsou měřiče CO2, které již
při mírném zvýšení hodnoty CO2 (hluboko pod stávající normou) zapnou
větrání. V běžných třídách podobné
měřicí zařízení chybí, není tedy s čím
srovnávat.
„Při tiskové konferenci uspořádané
u příležitosti zprovoznění dříve rekonstruovaného Modrého pavilonu školy v roce 2009 (byl zrekonstruován na
Následovalo několik měsíců diplomatického vysvětlování a věcného
vyvracení falešných představ konkrétními argumenty. Ve fázi ÚR se
k obstrukcím přidalo i čekání na
výslovné potvrzení, že na stavbu,
která sníží produkci CO2 i ostatní
emise školy proti původně projektovaným kapacitám kotelny (i díky
použití slunečních termických kolektorů k ohřevu teplé užitkové
vody), nebude třeba zpracovávat
hodnocení EIA. Jednalo se i o vyjasňování pojmů toho, na co má hygiena ještě právo a co je nad rámec
jejích kompetencí.
Zkušenosti investora
s pasivní školkou
a rekuperací
„Učitelé vnímají vyšší kvalitu vnitř-
ního prostředí nové školky. Obavy
hygieniků se podle mě rozhodně
nenaplnily: teplo ve školce je, kvalitní vnitřní prostředí také. Nikdo
si na nic nestěžuje, spíše naopak.
Věřím, že i hygienici by dnes své
stanovisko už formulovali jinak.
I díky programu Zelená úsporám
se o pasivních budovách začalo
mluvit více než v roce 2008, kdy
jsme vyřizovali potřebná povolení. Okna se dají otvírat a také se
běžně otvírají. Jedinou nepříjemností, se kterou se nepočítalo, je
to, že někteří občané v okolí topí
uhlím a zamořují ovzduší. Tento
znečištěný vzduch se pak bohužel nasává do školky – ovšem to
samé by nastalo při větrání okny.
Podobných stížností tu totiž řešíme hodně,“ zhodnotila zkušenosti
Pasivní MŠ Praha – Slivenec
nízkoenergetický standard s rekuperací v roce 2009) dosáhla koncentrace CO2 už během cca 20 minut
­hodnot, které již přístroje vůbec nebyly schopné měřit. Po zapnutí větrání s rekuperací začaly hodnoty CO2
celkem rychle klesat. Koncentrace
novinářů ve třídě byla asi taková, jako
je běžná
koncentrace�����������������������������������
dětí ve třídě.
�����������������������������������
Dá se tedy čekat, že ovzduší v běžné
������
����������
������
třídě ve druhé
polovině
hodiny
nen���
����������
����������
������
dobré,“ dodala
Plamínková.
�� ������� � ���� ���� �!" #����� $��%
������ � ������� �������� � ��������
&��'()��#*'+)���,��
������ � ������� �������� � ��������
��� ������ ������ ��������� �� � �������������
��������
������ ������ ��������� �� � ����������
��������
D��������
������
������ ������� �� ���� ��� !" !#$ %% &��������
� # ������� �� ���� ��� !" !#$
%% &�� � #
�����=���
�� ����8���8
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+% �,
����������
�
-$.
�,
'��(��� ����� ��� ���� � �� � )%*+%����
�
-$.
�
1
Adresa: Ke Smíchovu 16, 154 00 Praha – Slivenec 1
'
'
Investor: Hlavní město Praha
2
2
Zástupce investora: Odbor městského investora MHMP
3 Praha –
Zástupce uživatele: RNDr. Jana Plamínková, starostka MČ
4
Slivenec
Autor projektu: AB Atelier – akad. arch. Aleš Brotánek, 5
Ing. arch. Jan Márton, Ing. arch. Jan Praisler,
Ing. Jiří Čech
Dodavatel stavby: Ingbau CZ s.r.o., Pardubice
Druh stavby: železobetonový skelet s lehkým obvodovým pláštěm
na bázi dřevostavby
Podlahová plocha: 866,4 m2 (vytápěná část podle PHPP)
Obestavěný prostor: 4125,5 m3 (vytápěná část podle PHPP)
Poměr A/V: 0,49
Štítek PENB: budova spadá do třídy A
Měrná roční spotřeba energie: 39,1 kWh/m2.a
Z toho vytápění: 15,4 kWh/m2.a (38 %)
Termín realizace: 2011/2013
Celková cena dodávky: 59 698 431 Kč bez DPH
Z toho cena vlastní budovy školky (s chodbou): 44 830 552 Kč bez DPH
$.
$.
*)
*)
)%
)%
!/%
!/%
!/!
!/!
!.$
!.$
!.#
!.#
,,%
,,%
,,!
,,!
,"#
,"#
0,"#
0,"#
3
4
5
6���� ��������� ����� �������� ����78� � (96����
:� ,��(
��������� ����� �������� ����78�
/)!� (9 :� ,��( %%
'��(��� ��������� ����� ������ ����78� � 5;
'��(��� ��������� ����� ������ ����78�
!,..� 5;
&���� �����< ����78� ��8����=��� �� >?@�
%%
&���� �����< ����78� ��8���
��������
' ������
��������
�������
' ������
�����
����
/*/
%%
/*/
,$
%%
#/)
�������
C��������
,$
#$
2��� ��������8 ��A(��� �
2��� ��������8 ��A(��� �
,%+%.+,%!)
,%+%.+,%!)
&�A(�� ����������
;�<�� � ���=���� � B�7+ &��� ' �� ���
&�A(�� ����������
C�������� �+ � %$$*
C�������� �+ � %$$
2���� ����������� � ,%+%.+,%%)
2���� ����������
-�.+ ��������������
(���+ ������������������
-�.+ ��������������
;�<�� � ���=����
����+ ���(���+
��� �������������������
�
/��0�*�+ !
28
REALIZACE
www.ESB-magazin.cz
Futuramě stačí energie z vrtů
Letos by se měla v pražském Karlíně začít stavět kancelářská
budova s téměř nulovou potřebou energie. Chlazení a topení
zajistí bezmála 10 km podzemních vrtů.
stručný popis stavby
energetické řešení
popis konstrukce
stručný popis
dispozičního řešení
půdorysy, výkresy
fotogalerie
MČ Praha – Slivenec bude i nadále pokračovat v pasivní výstavbě.
„Naše dosavadní zkušenosti jsou
jen pozitivní, kvalita prostředí je výborná a úspory dozajista budou.
Máme připravený projekt tělocvičny
v pasivním standardu – jde o druhou polovinu budovy školky. Musíme na ni ale nejdříve sehnat potřebné finance a také vyřešit problém
parkování,“ potvrdila Plamínková.
Dále uvedla, že by byla ráda, kdyby se v první české pasivní školce
více měřilo a naměřené hodnoty se
odborně posuzovaly. To však není
úkol městské části, která tyto údaje k ničemu nepotřebuje, ale výzva
odborníkům z výzkumných ústavů či
vysokých škol, kteří chtějí podporovat výstavbu dalších školních zařízení v pasivním standardu s kvalitním
vnitřním prostředím.
Markéta Kohoutová
Téměř nulové potřeby energie
chce dosáhnout poslední budova
kancelářského komplexu Futurama Business Park. Investor již měl
vydané stavební povolení, ale na
konci minulého roku se rozhodl
zpřísnit své požadavky na energetickou náročnost budovy a nechal
zpracovat projekt pro změnu stavebního povolení. Nové technické
řešení má přinést ještě větší úspory provozních nákladů.
Geotermální energie z vrtů o celkové délce bezmála 10 km (!) bude
využita jako zdroj chladu pro přímé
chlazení budovy a jako zdroj tepla
pro tepelná čerpadla pro vytápění
budovy a ohřev větracího vzduchu
v zimním období. Pro letní výrobu
chladu bude navržena ledobanka
pracující s latentním teplem.
Nový standard výstavby
„Hledáme nové cesty, jak nezatěžovat životní prostředí a zároveň
nabídnout našim nájemcům další přidanou hodnotu, v tomto případě výrazně nižších provozních
nákladů. Zvolili jsme nejmoder-
nější tepelná čerpadla v provedení voda/voda tak, abychom zdroj
tepla a chladu pro budovu získávali z geotermální energie z podloží. Projekt Futurama ukazuje, že
to jde,“ popisuje Ing. Tomáš Velemínský, jednatel společnosti Erste
Group Immorent ČR s.r.o.
Po dokončení 3. fáze výstavby
nabídne Futurama Business Park
celkem 40 000 m2 kancelářských
prostor. Celková investice do projektu dosahuje tří miliard korun.
Více zde.
Rudolf Kargl
Erste Group Immorent ČR s.r.o.
29
vnitřní prostředí budov
www.ESB-magazin.cz
Do moderních škol patří
i vzduchotechnika
Rozjívenost a hyperaktivita dětí ve školách často maskuje
jejich problém s udržením pozornosti. Příčinou může být
i nekvalitní vydýchaný vzduch ve třídách většiny nově
zateplených budov, které nemají vhodně vyřešen způsob
výměny vzduchu – větrání.
Většina revitalizací škol probíhá podle stejné šablony jako revitalizace
panelových obytných domů – výměna stávajících oken za nová, těsná,
provedení tepelné izolace obvodových stěn, někde i zateplení stropů
a střech nebo podlah nad suterény.
Výměna zdrojů tepla probíhá bez
ohledu na výrazně sníženou potřebu
tepla.
Školní rok spadá do chladnějšího období kalendářního roku, proto je snaha o maximální snížení energetické
náročnosti školních budov pochopitelná. Úspory a investice ovšem nelze vnímat pouze z pohledu úspory
energií. Školy navštěvují děti, které
v nich pět dní v týdnu tráví většinu
času. Kvalita vnitřního prostředí školních budov pak významně ovlivňuje
nejen jejich zdraví, ale i školní výsledky a jejich chování.
V ZŠ Jenišovice se konal seminář pro 45 starostů a ředitelů škol. Účastníky překvapil neustále čerstvý vzduch i nízký hluk vzduchotechnického systému.
Proč děti zlobí?
Podle mnohých jsou současné
děti hyperaktivní a rozjívené. Velmi
často se však za tímto problémem
skrývá jejich únava a potíže s udržením pozornosti. Důvodem může
být i nekvalitní vnitřní prostředí ve
třídě.
V uzavřených prostorách na osoby spolupůsobí teplota a rychlost
proudění vzduchu, relativní vlhkost
a koncentrace zátěží. Vysokou teplotu vnímáme jako dusno, žáci se
více potí kvůli chlazení organizmu,
prostor je zatěžován pachy. V uzavřeném prostoru bez výměny vzduchu se zvyšuje množství drobného
prachu z oblečení, šupinek kůže
nebo vlasů. Namáhají se sliznice,
plíce dráždí prach. Účinek výparů
z nábytku a nátěrů (styren, formaldehyd, pronikající radon) je často
neznatelný, ale následky s odstupem času mohou být velmi vážné.
Některé z alergií mohou mít původ
právě v těchto jevech. Při nárazovém větrání otevřeným oknem se
30
vnitřní prostředí budov
www.ESB-magazin.cz
prudkým snížením teploty zvyšuje
pravděpodobnost nachlazení, zároveň dochází k rozvíření prachu
v učebně s dopadem na vyšší intenzitu dráždění.
Pro zjednodušení lze uvést jako reprezentanta kvality vnitřního prostředí koncentraci CO2, která se
v uzavřeném prostoru učeben poměrně rychle zvyšuje při dýchání.
Už od roku 1861 (!) jsou v zásadě
nastaveny hranice maximálních doporučených úrovní CO2 v interiéru
Kvalita vnitřního
prostředí
nedoporučuje
se delší pobyt
otupělost
zívání
snížení koncentrace,
únava
akceptovatelná úroveň
přijatelná
úroveň venkovní
prostředí
Množství
CO2 (ppm)
> 5000
2500
1600–2000
1200–1600
800–1200
350–370
(390)
Obecné rozdělení parametrů vnitřního prostředí s ohledem na koncentrace CO2 (jednotka ppm – počet jednotek z milionu celkových)
pro jednotlivé činnosti včetně dopadu na lidské jednání (viz tab.). Tyto
koncentrace vstupují i do stavebních vyhlášek.
Těsná okna zhoršují kvalitu
vzduchu ve třídách
V interiéru je vždy horší kvalita
vzduchu než ve venkovním prostředí. Původní okna ve vysokých
třídách nebyla těsná a pomocí táhel se mohla otevírat i jejich horní
část.
Po revitalizaci bývá často horní
cca dvoutřetinová část oken pevná
a pouze spodní třetina otvíravá – jak
však odvést teplý vzduch od stropu tříd? Z bezpečnostních důvodů není často možné otevírat okna
ani během přestávek. Automobilová doprava kolem některých škol
od doby jejich postavení znatelně
zhoustla včetně hlukového doprovodu. Okna se tedy neotevírají dostatečně. Těsná okna a konstrukce žákům nepřivádějí dostatečné
množství venkovního čerstvého
vzduchu, takže koncentrace zátěže
v prostoru se rychle zvyšují. Výsledkem je vydýchaný vzduch a zvýšená koncentrace částic, např. CO2.
Ve stavební dokumentaci, se přesto bohužel většinou konstatuje, že
větrání bude zajišťováno „přirozeně
– otevíráním oken“.
Větrání okny není komfortní způsob, neboť v průběhu vyučovacích
hodin není možné vždy dostatečně větrat. Pokud by venkovní teplota činila –4 °C a kolem školy by
vedla rušná komunikace, výměnu
vzduchu by zajišťovalo jen otevřené okno o přestávce, samozřejmě
bez přítomnosti osob ve třídě, aby
na ně nešel velmi studený venkovní vzduch.
Nejde sice o život, ale
o zdraví ano
Zřizovatel je přitom povinen postupovat podle vyhlášek a nařízení
(viz. strana 32), které směřují právě
k zajištění kvalitního vnitřního mikroklimatu, a tím vytvoření prostředí vhodného nejen pro vzdělávání,
ale i pro práci pedagogů.
Zatímco např. v dopravním provozu se dodržují silniční pravidla – jde
při něm přece o život – dodržování
stejně právně závazných předpisů
v oblasti výměny vzduchu se nenosí – jde přeci pouze o zdraví. Přestože existují požadavky na různé
prostory využití – obytná místnost,
pobytová místnost, pracovní prostředí, při podrobnějším porovnání
této směsice požadavků zjistíme,
že jsou v zásadě všechny stejné.
Požadavek se pohybuje na úrovni přívodu čerstvého vzduchu cca
25 m3/h a osobu. Zároveň je požadováno, aby byl zajištěn maximální rozdíl teplot vzduchu mezi
úrovní hlavy a kotníků – při teplotě
interiéru 20 °C je to 0 K, při teplotě 22 °C pak maximálně 0,5 K. Jak
tuto podmínku zajistit při otevření
okna a přívodu venkovního vzduchu o teplotě např. 0 °C?
V programu Zelená úsporám je
v rámci podpory zateplení rodinných domů požadováno zajištění výměny vzduchu podle
ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov –
Stanovení výkonových kritérií pro
větrací systémy obytných budov,
Z1 je změna této národní přílohy
normy. V této normě se dočteme,
že nová těsná okna není pro výměnu vzduchu možné použít. Pro
školy a školky to však možné je?
Pořizovací náklady, provozní
úspory, dotace
Náklady na pořízení vzduchotechniky ve škole se liší podle lokálních
podmínek a zvoleném druhu technologie. V průměru je možné počítat s náklady 4000 až 6000 Kč
včetně DPH na tzv. měrnou jednotku – žáka.
Výměnou vzduchu se zpětným ziskem tepla je možné ušetřit 2300 až
3500 kWh/školní rok a plně obsazenou třídu (třicet žáků). Energetická
31
vnitřní prostředí budov
www.ESB-magazin.cz
úspora však určitě není tím hlavním
přínosem. Systém řízeného větrání
zajistí požadované parametry vnitřního prostředí, přívod vzduchu po
rekuperaci a s dohřevem na komfortní teplotu – teplotu interiéru, a to
bez průvanu. Zřizovatel tak splní na
něj kladené zákonné požadavky.
Zřizovatelé však mají napjaté rozpočty, náklady na zateplení a výměnu oken nejsou zrovna nízké.
Vyčlenit další finance na technické
zařízení je často nemožné – finance
prostě nejsou. Na revitalizace škol
se zřizovatelé snaží využít dotační
tituly. Systémy větrání však nejsou
přímo podporované, byť přináší
částečnou energetickou úsporu
a hlavně – zajišťují kvalitní vnitřní
prostředí.
Pravděpodobně jediným dotačním
titulem, který podporuje zpětný
zisk tepla, je program SFŽP, osa 3,
která ve své dílčí části podporuje využití odpadního tepla. Nemá
cenu podrobně popisovat podmínky, nastavené pro využití odpadní
energie z průmyslové výroby. Jedním z hodnoticích bodů je snížení
emisí CO2 – lépe tak vychází využití tepla generovaného elektrickou
energií, kdy dopad do emisí je vyšší
než např. u zemního plynu. Také
se hodnotí přínos úspor v poměru
k celkové počáteční spotřebě ener-
gií před opatřením. Při využití tohoto dotačního titulu „roubováním“ na
školy tak ideálně vychází instalace
systému řízeného větrání do školy,
která je již zateplená a kdy se na
topení využívá elektrická energie.
Pro školy by bylo vhodné vypsat
konkrétní podmínky, tj. samostatnou kapitolu podpory.
Jakou hodnotu má zdravé
prostředí ve třídách?
Vzhledem k tomu, že ve stávajícím
stavu, kdy se ve školách nevětrá
nebo větrá nedostatečně, je obtížné
stanovit a následně prokázat energetický přínos. Porovnáváme totiž
neporovnatelné.
Při teoretickém větrání okny, kdy
mají být zajištěny hygienických limity pro 240 žáků, by byla potřeba energie na dohřev z venkovní
teploty na teplotu vnitřní na úrovni
27 260 kWh/a.
Při stávajícím nedostatečném větrání na úrovni např. 20 % celkového
požadavku na výměnu vzduchu se
reálně spotřebuje cca 5450 kWh/a.
Při instalaci systému řízeného větrání s průměrnou účinností zpětného zisku tepla (ZZT) 75 % lze zajistit
komfortní prostředí a požadovanou
výměnu vzduchu. V tomto modelovém případě školy o 240 žácích
bude potřeba 6800 kWh/a na dohřev po zpětném zisku tepla (např.
po rekuperaci). To je více než stávající stav, kdy se nedostatečně větrá. Z toho důvodu je těžké vyčíslit
úsporu energie s dopadem na podmínky podpor.
Jako ideální by se z tohoto pohledu jevilo nastavení podpory stejně,
jako u programu Zelená úsporám –
část C4 – vzduchotechnické systémy pro RD. Je tedy třeba definovat
minimální účinnost zpětného zisku
tepla např. na úrovni 75 % a vzduchotěsnost budovy. Pro započítání
energetického přínosu tohoto systému řízeného větrání by měla být
stanovena paušální hodnota např.
na žáka, aby nedocházelo k výpočtovému přeceňování a přehnaným
deklarativním úsporám.
Realizace systémů se zpětným ziskem tepla ve školách, kde se podrobně měří i provozní parametry,
přináší další cenná data a informace,
jež bude možné použít pro budoucí realizace. Opakuje se tak situace
z provozu a měření v prvních energeticky pasivních domech. Doufejme, že se již brzy stane použití vzduchotechniky ve školách zcela běžné
a přestaneme děti ve třídách trápit
nedostatkem čerstvého vzduchu.
Martin Jindrák
projektant VZT systémů
32
právní rámec
www.ESB-magazin.cz
Závazné požadavky na výměnu
vzduchu v budovách
Existuje několik závazných požadavků, které jsou zakotveny
ve vyhláškách. Zatímco v dopravním provozu se dodržují
silniční pravidla, dodržování stejně právně závazných předpisů
v oblasti výměny vzduchu se nenosí.
Přestože jde o požadavky na různé prostory využití, tj. na obytnou
místnost, pobytovou místnost či
pracovní prostředí, při podrobnějším porovnání této směsice požadavků zjistíme, že jsou v podstatě
všechny stejné. Požadavek se pohybuje na úrovni přívodu čerstvého vzduchu cca 25 m3/h a osobu.
Přehled závazných
požadavků
• Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích
na stavby, ve znění vyhlášky
č. 20/2012 Sb.
§ 11 – Denní a umělé osvětlení,
větrání a vytápění – Čl. 5.
Pobytové místnosti musí mít
zajištěno dostatečné přirozené
nebo nucené větrání a musí být
dostatečně vytápěny s možností
regulace vnitřní teploty. Pro
větrání pobytových místností
musí být zajištěno v době
pobytu osob minimální množství
vyměňovaného venkovního
vzduchu 25 m3/h na osobu,
nebo minimální intenzita větrání
0,5 1/h.
Jako ukazatel kvality vnitřního
prostředí slouží oxid uhličitý:
koncentrace CO2 ve vnitřním
vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm.
•Z
ákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném
znění
§ 13 – Vnitřní prostředí staveb
a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy – Čl. 1
Uživatelé staveb zařízení pro
výchovu a vzdělávání, vysokých
škol, škol v přírodě, staveb
pro zotavovací akce, staveb
zdravotnických zařízení, ústavů
sociální péče, ubytovacích
zařízení, staveb pro obchod
a pro shromažďování většího
počtu osob jsou povinni zajistit,
aby vnitřní prostředí pobytových
Zařízení
Učebny
Tělocvičny
Šatny
Umyvárny
Sprchy
Záchody
Výměna vzduchu v m3/h
20–30 na 1 žáka
20–90 na 1 žáka
20 na 1 žáka
30 na 1 umyvadlo
150–200 na 1 sprchu
50 na 1 kabinu
25 na 1 pisoár
Výměna vzduchu na žáka v m3/h v různých typech zařízení
místností v těchto stavbách
odpovídalo hygienickým
limitům chemických, fyzikálních
a biologických ukazatelů,
upravených prováděcími
právními předpisy. Tím není
dotčena povinnost vlastníka
stavby podle zvláštních právních
předpisů udržovat stavbu
v dobrém stavebním stavu.
• Vyhláška č. 343/2009 Sb.,
o hygienických požadavcích
na ­prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu
a vzdělávání dětí a mladistvých.
V této vyhlášce je stanoveno,
že přívod vzduchu na žáka
musí být v rozsahu 20–30 m3/h.
Nesmí se zapomínat na zajištění teploty v interiéru.
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
v platném znění nařízení vlády
č. 93/2012 Sb.
V příloze 1, část A , tab. 5, je
konstatováno, že rozdíl teplot
vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků při teplotě interiéru 20 °C je
0 K, při teplotě 22 °C pak maximálně 0,5 K. (Poznámka redakce: Toto není možné zajistit
při otevření okna a přívodu venkovního vzduchu o teplotě např.
0 °C.)
Martin Jindrák
projektant VZT systémů
33
vnitřní prostředí budov
www.ESB-magazin.cz
Příklady škol s různými systémy
řízeného větrání
Začínají se objevovat první novodobé vlaštovky instalací
řízeného větrání i v učebnách základních a mateřských škol.
I na první pohled výkonově menší systém větrání zajistí splnění
všech předpisů na parametry vnitřního prostředí.
Zmiňujeme konkrétně realizaci
řízeného větrání ve dvou základních školách. V každé z nich byl
zvolen jiný koncept řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Jednotkové náklady na pořízení řízeného větrání se pohybují
v rozmezí 5000 až 6000 Kč na
žáka (viz tabulka).
Základní škola
v Líbeznicích – více tříd
s menším počtem žáků
Jedná se o větší školu s více učebnami, v ročnících je menší počet
žáků – obvykle do cca osmnácti. Pro zajištění provětrání těchto
tříd je nutné při plném obsazení
třídy přivádět venkovní čerstvý
vzduch o objemu 400–600 m3/h
na třídu (tj. 20–30 m3/h na žáka).
Vzhledem k možnému rozvržení realizace na etapy byl zvolen
koncept umístění větrací jednotky přímo do třídy. Toto řešení je
technicky náročné kvůli hluku.
Vzduchotechnická jednotka i při
maximálním
předpokládaném
výkonu větrání nesmí překročit
požadované hlukové limity. Proto je nutné zvolit vhodné zařízení
a doplnit je o další tlumicí prvky
v krátkých rozvodech. Zároveň
musí být zajištěn i jednoduchý
servisní přístup pro výměnu filtrů,
odvod kondenzátu ze zařízení
a také např. dohřev vzduchu po
zpětném zisku tepla na komfortní
teplotu. Protože není nutné realizovat rozvody vzduchu po škole,
je možné náklady na tyto rozvody
přesunout právě do protihlukových opatření.
Řízení výkonu větrání se uvažuje automatické podle okamžitého
požadavku díky čidlu CO2, které
při zvyšující se koncentraci předává požadavek na vyšší výkon
větrání. Učitelé a žáci nemají
možnost toto nastavení ovlivňovat.
Nezávislá instalace do každé
Základní škola v Jenišovicích
Celková
částka
včetně DPH
Počet
učeben
Počet
žáků
Podíl
na
žáka
odhad
85 000 Kč
1
18
4 722
ZŠ Kostelní
Lhota
realizace
135 000 Kč
2
27
5 000
ZŠ Jenišovice
realizace
1 358 000 Kč
10
234
5 803
ZŠ Líbeznice
Náklady na pořízení vzduchotechniky včetně přepočtu na tzv. měrnou jednotku – žáka
34
vnitřní prostředí budov
www.ESB-magazin.cz
Zkušenosti uživatelky:
„Obvykle kolem Velikonoc jsme
už ve škole zralé na lázně. V prvním roce provozu VZT systému
přišel červen a stále jsme byly
relativně svěží. Také každý den
po vyučování po příchodu domů
nemusím jít spát, abych se vzpamatovala. Stíhám toho víc,“
uvedla Mgr. Jana Vyskočilová,
ředitelka ZŠ v Kostelní Lhotě.
Základní škola
v Jenišovicích – vysoký
počet žáků ve třídě
Školní budova v Jenišovicích
stojí od sedmdesátých let minulého století. Škola má deset
učeben pro devět školních ročníků a specializovanou učebnu
fyziky. V současné době se pohybuje počet žáků a učitelů na
úrovni cca 240 žáků. V roce 2013
byla škola poprvé v historii re-
20.11_bez VZT
27.11_vetrani VZT
max. hranice ppm
2300
17.1_vetrani VZT
2100
24.1_vetrani VZT
31.1_vetrani VZT
1900
1700
1500
1300
1100
900
700
500
18:00:00
17:00:00
16:00:00
15:00:00
14:00:00
13:00:00
12:00:00
11:00:00
10:00:00
09:00:00
08:00:00
300
07:00:00
Školní budova byla postavena
za c.k. mocnářství. Při revitalizaci a zateplení v roce 2012 jí byl
navrácen původní vzhled včetně
ozdobných špalet kolem oken.
Výuka probíhá formou dvou malotřídních učeben pro šestnáct
a jedenáct žáků.
ZŠ - porovnání koncentrací CO2
2500
06:00:00
Základní škola v Kostelní
Lhotě – vesnická
malotřídka
Pro zajištění výměny vzduchu
byla zvolena vzduchotechnická
jednotka s automatickým větráním na základě čidel CO2 v každé učebně, která se běžně užívá pro větrání větších rodinných
domů. Zařízení nemá jmenovitý
výkon odpovídající teoretickému maximálnímu požadavku na
větrání, tedy více než 540 m3/h.
Díky současnému využití tříd,
počtu žáků, otevírání dveří na
chodbu, možnosti předvětrání učeben před příchodem žáků
a hlavně okamžitému automatickému větrání nejsou koncentrace
CO2 překračovány. Pro porovnání se VZT systém na definovanou
dobu vypnul, maximální povolené koncentrace CO2 přitom byly
překročeny už v průběhu první
vyučovací hodiny.
Okamžitá koncentrace CO2 ve třídě (ppm)
třídy umožňuje realizaci po etapách. Komplikací může být splnění hlukových parametrů a také
větší počet VZT jednotek ve škole s ohledem na aktuální vlastnosti vzduchotechnických jednotek. Hodí se tedy spíše pro třídy
s menším počtem žáků – maximálně osmnáct.
Čas záznamu měření
Graf uvádí záznam měření stejných dní – čtvrtků – se stejným rozvrhem
hodin v roce 2013–2014. K jedinému překročení koncentrace CO2 nad
1500 ppm došlo při nácviku besídky, kdy v této třídě byly všichni žáci
školy.
vitalizována, tj. zateplena, byla
vyměněna rovněž okna za nová
s trojsklem, ploché střechy byly
sneseny až na nosnou konstrukci
a instalovala se celá nová tepelná izolace. Současně se do tříd
instaloval systém řízeného větrání s rekuperací tepla.
Zvolen byl systém centrálního větrání s přesným řízením průtoku
vzduchu do každé třídy (jedná se
o stejný koncept a systém, kte-
rý je použit např. v energeticky
pasivním bytovém domě v Dubňanech, v Jenišovicích má pouze
větší průměry potrubí). Z výkonových a dispozičních hledisek se
učebny rozdělily na 3 + 3 + 4, každá skupina má svoji vlastní centrální větrací jednotku. Učebna
fyziky, nejméně obsazená třída
školy, se nachází ve skupině čtyř
učeben.
Výkon větrání je řízen na základě
vnitřní prostředí budov
35
www.ESB-magazin.cz
Zkušenosti uživatelů:
„Strávil jsem dneska ve třídě
šest hodin posloucháním příspěvků. Obvykle se mně chce
po obědě spát, ale dneska ne.
Moc mě překvapilo prostředí
třídy,“ uvedl místostarosta Jenišovic Ing. Jiří Brož.
„Děti vzali potrubí jako fakt,
druhý den školního roku už ho
nijak neřešili. Nám se tady učí
dobře, po vyučování nejsme
tak utahaní jako dřív. Hluk je
minimální, promítačky na stropě jsou hlučnější,“ uvedla Mgr.
Milena Kučerová, ředitelka
ZŠ v Jenišovicích.
čidla CO2 v každé z učeben. Při
zvýšení koncentrace CO2 nad nastavenou hodnotu (cca 800 ppm)
regulační box ve třídě dává požadavek na větrání určité centrální
jednotce a začne zároveň otevírat
klapky přívodu a odvodu vzduchu do učebny. Centrální jednotka upravuje výkon větrání podle
požadavků své skupiny regulátorů p
­ růtoku do tříd. Výsledkem
je optimalizovaný výkon a přívod
množství vzduchu podle okamžitých požadavků s velkou citlivostí řízení díky čidlům a přesnému
měření průtoku vzduchu do tříd.
Teoreticky by systém měl mít výkon větrání v rozsahu 4800 až
7200 m3/h s ohledem na počet
žáků. Součet výkonů všech centrálních jednotek dává maximální teoretický výkon 4800 m3/h,
tj. spíše těsně pod spodní hranicí. Při současném obsazení tříd
(hodiny tělocviku, přestávky na
přemístění mezi učebnami, obsazení učebny fyziky a také vzduchové kapacity tříd) nebyly hodnoty 1500 ppm koncentrace CO2
překročeny. Krátkodobé překročení v některých třídách v délce
do 5 min. je způsobeno odchodem žáků z učebny, kdy prochází
přímo pod čidlem CO2.
Martin Jindrák
projektant VZT systémů
Jak odkrýt nekvalitní
energetické průkazy domů?
Již rok platí povinnost předkládat při novém prodeji či
pronájmu budovy průkaz energetické náročnosti budovy. Nová
aplikace, dostupná na www.prukaznadum.cz, umožní jeho
snadnou kontrolu.
Povinnost
předložit
průkaz
energetické náročnosti budovy při prodeji či novém pronájmu budovy vyplývá ze zákona
č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií. Průkaz umožňuje zájemcům o koupi či nový pronájem
domu jednoduché a jasné porovnání kvality budov z pohledu
spotřeb energií.
To však platí pouze v případě, že
je zpracován kvalitně a v souladu
s platnou vyhláškou o energetické
náročnosti budov č. 78/2013 Sb.
V oboru se rozmohly nabídky podezřele levných průkazů. Jejich
zpracování je nabízeno výrazně
pod skutečnou pořizovací cenou.
Výsledkem je pak nekvalitní průkaz, který neplní svou základní
funkci a neposkytuje zákazníkovi ověřené informace o předpokládaných ročních nákladech na
energie v budově.
Často se také stává, že pokud si
zákazník průkaz energetické ná-
ročnosti budovy přímo nevyžádá,
nenechá ho prodávající či pronajímatel vůbec vystavit. Státní
energetická inspekce již za chybějící průkazy rozdala první pokuty, a to i fyzickým osobám, ač
se předtím soustředila spíše na
obce či města. Zabývat by se
však měla i nízkou kvalitou průkazů. Pokud zákazník zjistí nedostatky, může podezřelé zpracovatele nahlásit právě Státní
energetické inspekci.
Webovou aplikaci, která každému umožní si svůj průkaz zdarma otestovat, vytvořily aliance Šance pro budovy a firma
­EkoWATT a naleznete ji na webu
www.prukaznadum.cz.
Jana Kubáňová
Šance pro budovy
interview
36
www.ESB-magazin.cz
Udržitelnost je praktická
záležitost
Na pozici výkonné ředitelky České rady pro šetrné budovy
(CZGBC) nastoupila letos v únoru Simona Kalvoda. Ve funkci
vystřídala Petra Vogela, který radu dočasně řídil od července
2013.
Co nového byste chtěla prosadit? S jakou vizí do funkce
­nastupujete?
Připravujeme projekt spolupráce
se státní správou na úrovni municipalit. Chtěli bychom se zaměřit
na zahrnutí prvků šetrnosti do veřejných zakázek. Dále máme v plánu
formou kratších, ale jasně zaměřených seminářů ­poskytnout členům informace o různých aspektech šetrného stavebnictví, např.
financování, legislativních požadavcích, případových studiích atd.
Jak hodnotíte udržitelnost českého stavebnictví?
Za posledních pár let se zlepšila šetrnost u komerčních projektů. Horší
je to u hlavního proudu rezidenčních staveb. A úplně nejhorší je situace ve státní správě, kde máme
zatím minimální úspěch. Ale pracujeme na tom a zdá se, že se situace
zlepší, což bude ale hlavně zásluhou tvrdší regulace.
Posláním aliance a iniciativy Šan-
ce pro budovy je etický lobbing.
Jak chcete u státní správy a samosprávy prosazovat vaše požadavky?
Šance pro budovy má velkou váhu,
protože sdružuje podniky, jež
­zaměstnávají asi 35 000 lidí s obratem kolem 65 mld. Kč, takže její připomínky směrem k legislativě jsou
opravdu fundované. Zahájili jsme
spolupráci i s novou vládou. Z různých informací, zdrojů a reakcí vidíme, že municipální státní správa má
zájem o informace týkající se připravovaných zákonů, nařízení na udržitelné budovy, které by jim pomohly
pochopit nutnost a dopady těchto
požadavků. Chceme se zaměřit na
zvýšení vnímání udržitelnosti jako
praktické záležitosti. Zdůraznit, že
udržitelnost přináší dlouhodobý finanční efekt.
Co v tomto roce připravuje
CZGBC pro zvýšení udržitelnosti
českého stavebnictví?
Zaprvé je to vzdělávání. V Praze
proběhlo už několik běhů akademie, kterých se zúčastnily stovky
profesionálů i zástupci státní správy. V současnosti se snažíme nabízet program upravený na míru
jednotlivým firmám, jako „Academy
on Demand“. V současnosti probíhá projekt akademie ve společnosti
Skanska. Připravujeme také akademii do regionů, první plánujeme
na podzim na Moravě.
Máme také řadu pracovních skupin
zaměřených na různé oblasti šetrného stavebnictví, např. na udržitelné materiály, na efektivní hospodaření s energií, či na vzdělávání
na středních školách, aby i studenti
měli pro svůj budoucí život dostatek informací a uvažovali v dimenzích šetrného stavebnictví.
Pracovní skupiny LEED a BREEAM jsou partnerem pro organizace
USGBC a BRE ze Spojeného království a řeší s nimi otázky spojené s používáním těchto certifikací
v České republice. Vidím velkou potřebu zapojit některé z těchto pracovních skupin do vztahů se státní
správou na úrovni obcí a měst.
Česká rada pro šetrné budovy
existuje již pět let. Jak toto výročí
oslavíte?
Klíčová bude naše výroční konference na téma šetrné budovy
a dlouhodobá udržitelnost, zakončená slavnostním galavečerem.
Doufáme, že se nám podaří přivézt
zajímavé hosty ze zahraničí a představit nové trendy ve světě. Chceme, aby konference byla přínosem
i inspirací pro všechny účastníky.
V rámci oslav také chystáme představení společného projektu s Národní technickou knihovnou, která
jako první v ČR bude nabízet publikace a ucelené informace z oblasti
šetrného stavebnictví.
Markéta Kohoutová
Více o Simoně
Kalvoda
výstava
37
www.ESB-magazin.cz
Gion A. Caminada – architekt
s úctou k místu a tradici
Vynikající švýcarský architekt Gion A. Caminada se po devíti
letech opět představí české veřejnosti. Tentokrát s přednáškou
v Betlémské kapli v Praze 6. května 2014 od 19.00 hod.
a výstavou Tvorba míst, která proběhne v Domě umění
v Českých Budějovicích od 8. května do 14. června 2014.
Další foto
Rozhledna v deltě řeky Reuss, Seedorf
Při své práci hledá podstatu starých
stavebních konstrukcí pro potřeby
moderní doby. Současný profesor
architektury na prestižní polytechnické vysoké škole ETH v Curychu,
původně vyučený truhlář, klade velký
důraz na detail a neustále zkoumá
možnosti tradičních technologií.
Zajímají ho především udržitelné
stavby, hlavně dřevostavby, snaží se
například stále hledat cesty k dokonalému modelu roubeného domu.
V sedmdesátých letech se začal
zabývat problematikou vylidňování
vesnic. Proslavila ho obnova jeho
rodné vsi ležící ve švýcarských Alpách. Díky architektovu úsilí se
podařilo postupně obec Vrin s pěti sty
obyvateli vrátit zpět k životu. Caminada zpracoval nový územní plán
obce – sám se podílel na koordinaci
stavebních prací a k obnově místa
motivoval obyvatele i stavebníky.
Jako architekt navrhl nové členění
obce i využití pozemků či založení
nových cest. Známé jsou jeho pro-
jekty rekonstrukcí i nových objektů –
od ubytoven a zemědělských staveb
po zdánlivé drobnosti, jakou je třeba
telefonní budka. Vstup architekta
do krajiny nebyl agresivní, ale plný
pokory. Napětí mezi tradicí a modernou by podle něj mělo vždy vést
k atraktivnímu řešení. Caminada
upozorňuje na sociální funkci architektury, dbá na tradici, kontinuitu,
sepětí s místem a s lidskými příběhy.
„Od architektury požadujeme, aby se
přiblížila k věcem, které nás provázejí: k prostoru, místopisu, materiálu,
konstrukci; kromě jejich hmatatelné
podstaty jsou tyto věci integrovány
do významů, emocí a událostí. Blízké
sepětí s věcmi člověkem prostupuje
a vytváří v něm odlišné vědomí. Toto
vzájemné působení dává příslib estetiky krásy, která se neodráží pouze
na povrchu, ale směřuje k podstatě
věci,“ říká Caminada.
Markéta Pražanová
novinářka na volné noze
www.ESB-magazin.cz
ZDE MŮŽE BÝT VAŠE
INZERCE ČI PREZENTACE
První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov
s nízkou energetickou náročností
Jste firma, která se zabývá energeticky udržitelným stavebnictvím?
Stavíte a projektujete nulové, téměř nulové, pasivní nebo nízkoenergetické budovy?
Vyrábíte nebo prodáváte produkty, které přispívají k vyšší
energetické udržitelnosti budov?
Nabízíte způsob, jak využívat alternativní zdroje energie?
Informujte o Vašich službách a produktech!
Představte Vaše projekty!
V případě zájmu Vám zpracujeme Vaši prezentaci či inzerci.
Časopis ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ BUDOVY čte odborná
veřejnost i významní investoři. Je rozesílán na 40 000 adres:
• projektantům a inženýrům autorizovaným ČKAIT
• architektům autorizovaným ČKA
• členům Centra pasivního domu
• členům České rady pro šetrné budovy
• významní veřejní i privátní investoři (města, obce, školy, developeři, stavební firmy...)
Další číslo časopisu ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ BUDOVY
2/2014 vyjde 24. června 2014.
Kontakt:
Ing. Markéta Kohoutová
E-mail: [email protected]
EDIČNÍ PLÁN
A CENÍK INZERCE