I. část - Euroregion Silva Nortica

Transkript

VERKEHRSPROGNOSE WALDVIERTEL – SÜDBÖHMEN
VYSOČINA 2025
STUDIE DER ENTWICKLUNG DES VERKEHRS UND DER VERKEHRSINFRASTRUKTUR SÜDBÖHMEN – NIEDERÖSTERREICH BIS 2025
A4
ABSCHLUSSBERICHT
DOPRAVNÍ PROGNÓZA WALDVIERTEL – JIHOČESKÝ KRAJ –
VYSOČINA 2025
STUDIE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
JIHOČESKÝ KRAJ – DOLNÍ RAKOUSKO DO ROKU 2025
A4
ZÁVĚREČNÁ
ZPRÁVA
Kleinregion
Lainsitztal
DI Christian Rittler
Dr. Sedlmayer
Erlebnisregion
Waldviertel NORD
Verkehrsprognose Waldviertel – Südböhmen – Vvysočina 2025
Studie der Entwicklung des Verkehrs und der Verkehrsinfrastruktur Südböhmen – Niederösterreich bis 2025
A4 Abschlussbericht
Dopravní prognóza Waldviertel – Jihočeský kraj – Vysočina 2025
Studie rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj - Dolní Rakousko do roku 2025
A4 Závěrečná zpráva
2/102
2/412/41
A4 Abschlussbericht
AUFTRAGGEBER:
OBJEDNATEL:
Auftraggeber:
Projektverein Waldviertel
Am Statzenberg 1
3910 Zwettl
Jihočeská Silva Nortica
zájmové sdruţení právnických osob
Janderova 147/II, 377 01 Jindřichŧv Hradec
Jednatel:
Mgr. Pavel Hložek
Amt der NÖ Landesregierung
Abteilung für Gesamtverkehrsangelegenheiten
Landhausplatz 1, Haus 16
3109 St. Pölten
Jihočeský kraj
U Zimního stadionu 1952/2
370 76 České Budějovice
AUFTRAGNEHMER:
ZHOTOVITEL:
DI Christian Rittler
Dr. Sedlmayer
IKP Consulting Engineers, s.r.o.
Jirsíkova 538/5, 186 00 Praha 8
Autorská spolupráce:
Ing. Libor Bolda
Ing. Lukáš Mašín
3/102
3/413/41
A4 Abschlussbericht
INHALT – OBSAH
1.
EINLEITUNG ................................................................................................................................................6
1.
ÚVOD ...........................................................................................................................................................7
1.1.1
1.1.2
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.5
2.
MAßNAHMEN – INFRASTRUKTUR ........................................................................................................ 14
2.1.
2.
AKTUÁLNÍ SITUACE – STAV 2008 ........................................................................................................... 33
STATUS-QUO – PROGNOSE 2025 ......................................................................................................... 42
STATUS-QUO – PROGNÓZA 2025 ......................................................................................................... 43
MAßNAHMEN – PROGNOSE 2025 .......................................................................................................... 48
OPATŘENÍ – PROGNÓZA 2025 .............................................................................................................. 49
MAßNAHMEN – VERKEHRSANGEBOT IM ÖFFENTLICHEN VERKEHR…………………..……………54
4.1
4.
AKTUELLE SITUATION – BESTAND 2008 ................................................................................................ 32
INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY ............................................................................................................. 33
3.1
3.2
3.2
3.3
3.3
4.
SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................................................................... 15
EISENBAHNINFRASTRUKTUR ................................................................................................................. 20
ŢELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA .............................................................................................................. 21
GRENZÜBERGÄNGE .............................................................................................................................. 26
HRANIČNÍ PŘECHODY ........................................................................................................................... 27
FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE .......................................................................................................... 30
LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................................................................................................ 31
VERKEHRSMENGEN IM STRAßENVERKEHR ...................................................................................... 32
3.1
3.
STRASSENINFRASTRUKTUR .................................................................................................................. 14
OPATŘENÍ – INFRASTRUKTURA .......................................................................................................... 15
2.1
2.2.
2.2
2.3
2.3
2.4
2.4
3.
DAS PROJEKT- BZW. PLANUNGSGEBIET ........................................................................................................................................ 8
GRUNDZIELE DER STUDIEN .............................................................................................................................................................. 8
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................................................................... 9
ZÁKLADNÍ CÍLE .................................................................................................................................................................................... 9
INHALTE ............................................................................................................................................................................................. 10
ABSTIMMUNGSGESPRÄCHE ........................................................................................................................................................... 10
VÝSTUPY ............................................................................................................................................................................................ 11
PROJEDNÁNÍ ..................................................................................................................................................................................... 11
UMGESETZTE PROJEKTE IM PLANUNGSGEBIET WÄHREND DER LAUFZEIT DES PROJEKTES ........................................... 12
PROJEKTY REALIZOVANÉ V PLÁNOVANÉ OBLASTI BĚHEM PRŮBĚHU PROJEKTU ............................................................... 13
LINIENBUSVERKEHR ............................................................................................................................. 54
OPATŘENÍ – NABÍDKA VEŘEJNÉ DOPRAVY....................................................................................... 55
4.1.
4.1.1
4.1.1
4.1.2
4.1.2
4.1.3
4.1.3
4.1.4
4.1.4
4.1.5
VEŘEJNÁ LINKOVÁ DOPRAVA ZAJIŠŤOVANÁ AUTOBUSY ........................................................................... 55
GRENZÜBERSCHREITENDE BUSANBINDUNG AN HOCHRANGIGEN ÖV IM WALDVIERTEL……………………………………56
PŘESHRANIČNÍ AUTOBUSOVÉ NAPOJENÍ NA PRIORITNÍ VEŘEJNOU DOPRAVU VE WALDVIERTELU………………………57
GRENZÜBERSCHREITENDE VERBINDUNG – TOURISMUS 1 ČESKÉ BUDĚJOVICE - SONNENPLATZ GROßSCHÖNAU ..... 58
PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ – DOPRAVA PRO TURISTY 1 Č. BUDĚJOVICE - SONNENPLATZ GROßSCHÖNAU....................... 59
GRENZÜBERSCHREITENDE VERBINDUNG – TOURISMUS 2 ZWETTL - TELČ .......................................................................... 60
PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ – DOPRAVA PRO TURISTY 2 ZWETTL - TELČ ................................................................................... 61
GRENZÜBERSCHREITENDE ANBINDUNG AN DEN FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE .......................................................... 62
PŘESHRANIČNÍ NAPOJENÍ NA LETIŠTĚ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH....................................................................................... 63
GRENZÜBERSCHREITENDER NACHTBUS – DISKOTHEKEN WALDVIERTEL ............................................................................ 64
4/102
4/414/41
A4 Abschlussbericht
4.1.5
4.1.6
4.1.6
4.2
4.2.1
4.2.2.
4.2
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.3
4.3
4.3.1
4.3.
4.3.1
PŘESHRANIČNÍ NOČNÍ AUTOBUS – DISKOTÉKY VE WALDVIERTELU ...................................................................................... 65
RADBUSSE, SKIBUSSE, SPABUSSE (BÄDERBUS) ........................................................................................................................ 66
CYKLOBUSY, SKIBUSY, SPABUSY .................................................................................................................................................. 67
SCHIENENVERKEHR ............................................................................................................................. 68
ZUGSVERKEHR ................................................................................................................................................................................. 68
SCHMALSPURBAHN ......................................................................................................................................................................... 68
ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA........................................................................................................................... 69
VLAKOVÁ DOPRAVA ......................................................................................................................................................................... 69
ÚZKOROZCHODNÁ ŽELEZNICE……………………………………………………………………………………………………………. 69
ZUSAMMENARBEIT DER SCHMALSPURBAHNEN JHMD UND WALDVIERTLER SCHMALSPURBAHN……………………….72
SPOLUPRÁCE ÚZKOKOLEJEK JHMD A WALDVIERTLER SCHMALSPURBAHN ......................................................................... 73
ALTERNATIVE BETRIEBSFORMEN .......................................................................................................... 74
FAHRPLATZVERMITTLUNG „COMPANO“………………………………………………………………………………………………….74
ALTERNATIVNÍ DOPRAVA A ZVLÁŠTNÍ DOPRAVA ...................................................................................... 75
SPOLUJÍZDA „COMPANO“…………………………………………………………………………………………………………………… 75
5.
ENTWICKLUNG DER GRENZREGIONEN .............................................................................................. 76
5.
ROZVOJ PŘÍHRANIČNÍCH REGIONŮ .................................................................................................... 77
5.1.1
5.1.1
5.1.2
5.1.2
5.1.3
5.1.3
5.1.4
5.1.4
NOVOHRADSKÉ HORY – KLEINREGION LAINSITZTAL ................................................................................................................. 82
NOVOHRADSKÉ HORY – KLEINREGION LAINSITZTAL ................................................................................................................. 83
TŘEBOŇSKO, VITORAZSKO – LITSCHAU, SCHREMS, GMÜND ................................................................................................... 84
TŘEBOŇSKO, VITORAZSKO – LITSCHAU, SCHREMS, GMÜND ................................................................................................... 85
NOVÁ BYSTŘICE (ČESKÁ KANADA) – KLEINREGION ERLEBNISREGION WALDVIERTEL NORD………………………………86
NOVÁ BYSTŘICE (ČESKÁ KANADA) – KLEINREGION ERLEBNISREGION WALDVIERTEL NORD………………………………87
SLAVONICKO, PODYJÍ – KLEINREGION ZUKUNFTSRAUM THAYALAND.................................................................................... 88
SLAVONICKO, PODYJÍ – KLEINREGION ZUKUNFTSRAUM THAYALAND……………………………………………………………89
6.
SCHLUSSEMPFEHLUNGEN ................................................................................................................... 90
6.
ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ ................................................................................................................... 91
6.1.1
ENTWURF DER MAßNAHMEN IM GRENZÜBERSCHREITENDEN ÖFFENTLICHEN PERSONENVERKEHR…………………. . 92
6.1.1
NÁVRH OPATŘENÍ V PŘESHRANIČNÍ VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ ......................................................................................... 93
6.1.2
ENTWURF DER MAßNAHMEN IN DER VERKEHRSINFRASTRUKTUR………………………………………………………………..96
6.1.2
NÁVRH OPATŘENÍ V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE…………………………………………………………………………………...97
6.1.3
ENTWURF DER MAßNAHMEN FÜR GRENZÜBERGÄNGE (GEMEINSAMES AKZENT A+CZ) .................................................... 98
6.1.3
NÁVRH OPATŘENÍ PRO HRANIČNÍ PŘECHODY (SPOLEČNÝ DŮRAZ A+CZ)……………………………………………………… 99
6.1.4
ENTWURF DER MAßNAHMEN FÜR DEN BEREICH DER REGIONALEN ENTWICKLUNG IN ANKNÜPFUNG AN DIE
MOBILITÄT .......................................................................................................................................................................................................... 100
6.1.4
NÁVRH OPATŘENÍ V PRO OBLAST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VE VAZBĚ NA MOBILITU ..................................................... 101
LEXIKON FACHLICHER AUSDRÜCKE ZU DEN TEILEN 2 UND 3 ............................................................................. 102
SLOVNÍK ODBORNÝCH VÝRAZŦ K ČÁSTI 2 A 3 ................................................................................................... 102
5/102
5/415/41
A4 Abschlussbericht
1. EINLEITUNG
Der vorliegende Bericht ist die Zusammenfassung zweier Studien, die im Zuge des Projektes
„Interregionale Mobilität – grenzenlos mobil“ beauftragt wurden. Ziel des Projektes, das 2009 vom
Projektverein Waldviertel und der Euregio Silva Nortica mit Unterstützung der Kreisämter
Südböhmen und Vysočina sowie mit Unterstützung des Amtes der NÖ Landesregierung gestartet
wurde, war und ist die Erhöhung des Angebotes im Öffentlichen Verkehr zwischen den Regionen
Waldviertel, Südböhmen und Vysočina.
Als Grundlage für die zu setzenden Maßnahmen wurden zwei Studien beauftragt. Auf tschechischer
Seite erarbeitete das Büro IKP Consulting Engineers, GmbH die „Studie der Entwicklung des
Verkehrs und der Verkehrsinfrastruktur Südböhmischer Kreis – Niederösterreich bis 2025“. Auf
Niederösterreichischer Seite erstellten das Technische Büro DI Christian Rittler und DI Dr. Helmut
Sedlmayer und das Büro arealConsult die „Verkehrsprognose Waldviertel – Südböhmen – Vysocina
2025“ mit einem Vorschlagsteil für mögliche Angebote im öffentlichen Verkehr. Die Aufträge
beinhalteten die Erstellung dieses gemeinsamen zweisprachigen Abschlussberichtes.
Das Projekt „Interregionale Mobilität – grenzenlos mobil“, kurz MOBI, wird durch Mittel der
Europäischen Union im Rahmen des Programmes Europäische Territoriale Zusammenarbeit
Österreich – Tschechische Republik 2007-2013 durch den Europäischen Fonds für
Regionalentwicklung gefördert.
Die nationalen Mittel stellten die Kreisämter, das Amt der NÖ Landesregierung und drei Waldviertler
Kleinregionen Erlebnisregion Waldviertel NORD, Lainsitztal und Zukunftsraum Thayaland zur
Verfügung.
Das Projekt wird mit Ende Juni 2011 abgeschlossen.
6/102
6/416/41
A4 Abschlussbericht
1. ÚVOD
Tato zpráva je shrnutím dvou studií, které byly zadány v rámci projektu „Meziregionální mobilita –
mobilita bez hranic“. Cílem tohoto projektu zahájeného v roce 2009 Projektovým spolkem
Waldviertel (Projektverein Waldviertel) a zájmovým sdruţením právnických osob Jihočeská Silva
Nortica (Euregio Silva Nortica) s podporou krajských úřadŧ Jihočeského kraje a kraje Vysočina,
jakoţ i s podporou zemské vlády Dolního Rakouska, je zvýšení nabídky veřejné dopravy mezi
regiony Waldviertel, jiţní Čechy a Vysočina.
Jako podklad pro nutná opatření byly zadány dvě studie. Na české straně vypracovala kancelař IKP
consulting Engineers, s.r.o. „Studii rozvoje dopravy a dopravní struktury Jihočeský kraj – Dolní
Rakousko do roku 2025“. Na rakouské straně vypracovala technická kancelář Dipl. Ing. Christian
Rittler a Dipl. Ing. Helmut Sedlmayer, arealConsult „Dopravní prognózu Waldviertel – Jihočeský kraj
– Vysočina 2025“ s návrhy moţných nabídek ve veřejné dopravě. Tyto studie zahrnují i vytvoření
společné dvojjazyčné závěrečné zprávy.
Projekt „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“, krátce MOBI, je podporován z prostředkŧ
Evropské Unie v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika
2007-2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Národní prostředky budou poskytnuty krajskými úřady, Úřadem Dolnorakouské zemské vlády a
třemi mikrogeriony oblasti Waldviertel, a to Erlebnisregion Waldviertel NORD, Lainsitztal a
Zukunftsraum Thayaland.
Projekt bude ukončen koncem června 2011.
7/102
7/417/41
A4 Abschlussbericht
1.1.1
Das Projekt- bzw. Planungsgebiet
Die Abgrenzung des Planungsgebietes (siehe Abbildung 1-1):
Tschechische Republik (CZ): Südböhmischer Kreis mit Anbindung an den Kreis Vysočina
Bezirke Český Krumlov (Teil), České Budějovice, Jindřichŧv Hradec
Österreich (A):
Niederösterreich, Region Waldviertel
Politische Bezirke Waidhofen, Zwettl, Gmünd
Abbildung 1-1: Abgrenzung des Projekt- bzw. Planungsgebietes
1.1.2
Grundziele der Studien
Folgende Schwerpunkte waren in den Grenzgebieten des Südböhmischen Kreises (CZ) und
Niederösterreichs (A) zu bearbeiten :

Entwicklung der Verkehrsinfrastruktur (Akzent: CZ)

Entwicklung der verkehrlichen Grundversorgung (Akzent: A)

Erweiterung und Einführung des grenzüberschreitenden öffentlichen Verkehrs
8/102
8/418/41
A4 Abschlussbericht
1.1.1
Řešené území
Základní vymezení řešeného území (viz obr. 1-1):
Česká republika (CZ):
Jihočeský kraj s vazbou na kraj Vysočina
okresy Český Krumlov (část), České Budějovice, Jindřichŧv Hradec
Dolní Rakousko region Waldviertel
Rakousko (A):
politické okresy Waidhofen, Zwettl, Gmünd
Obr. 1-1:
1.1.2
Vymezení řešeného území
Základní cíle
V příhraničních oblastech Jihočeského kraje (CZ) a Dolního Rakouska (A) řešit především:

rozvoj dopravní infrastruktury (dŧraz: CZ)

rozvoj dopravní obsluţnosti (dŧraz: A)

rozšíření a zavedení přeshraniční veřejné dopravy
9/102
9/419/41
A4 Abschlussbericht
1.1.3
Inhalte

Analyse der gegenwärtigen Verkehrsintensität

Analyse der Straßeninfrastruktur (Akzent: CZ)

Prognose der Entwicklung der Verkehrsbelastung bis 2025 (Akzent: A)

Prognose der Trends der Entwicklung und der Entwicklungsabsichten bis 2025 (Akzent: CZ)

Entwurf der Maßnahmen im grenzüberschreitenden öffentlichen Personenverkehr (Akzent: A)

Entwurf der Maßnahmen in der Verkehrsinfrastruktur (Akzent: CZ)

Ausarbeitung der gemeinsamen Schlussfolgerungen (Abschlussbericht: A+CZ)
1.1.4
Abstimmungsgespräche
Der Arbeitsfortschritt und die Teilergebnisse wurden in bilateralen Abstimmungsgesprächen des
tschechisch-österreichischen Teams im Rahmen des Projektes „Interregionale Mobilität –
grenzenlos mobil“ präsentiert und im Hinblick auf ein abgestimmtes Ergebnis koordiniert:
18.06.2009
Jindřichŧv Hradec
Workshop zum Öffentlichen Verkehr im Rahmen des Projektes MOBI
Beginn der Arbeiten an der Studie
15.07.2009
St. Pölten
Projektteam – österreichischer Teil
28.07.2009
České Velenice
tschechisch-österreichisches Treffen zur Spezifizierung des Zeitplans und der Inhalte
der beiden Studien zur Prognose der Verkehrsentwicklung 2025
17.09.2009
Zwettl
tschechisch-österreichisches Treffen zur Genehmigung der Prognose 2025
18.11.2009
Vitis
1. Mobilitätskonferenz – Präsentation der vorläufigen Ergebnisse der Studien
30.10.2009
České Budějovice
tschechisch – österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“
14.12.2009
České Budějovice
Projektteam – tschechischer Teil
04.03.2009
České Budějovice
09.03.2010
St. Pölten
Projekteam – österreichischer Teil
25.03.2010
Zwettl
tschechisch-österreichisches Treffen zum Fortschritt der Arbeiten
27.05.2010
Jindřichŧv Hradec
tschechisch-österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“,
Terrainbesichtigung einer Umfahrung der Städte České Velenice und Gmünd
10.11.2010
České Budějovice
10.11.2010
St. Pölten
Projektteam – österreichischer Teil
02.12.2010
České Velenice
tschechisch-österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“
10/102
10/4110/41
A4 Abschlussbericht
1.1.3
Výstupy
Zpracovat zejména tyto výstupy:

Analýza současných intenzit dopravy

Analýza stavu silniční infrastruktury (dŧraz: CZ)

Prognóza vývoje intenzit dopravy do roku 2025 (dŧraz: A)

Prognóza trendŧ rozvoje a rozvojových záměrŧ do roku 2025 (dŧraz: CZ)

Návrh opatření v přeshraniční veřejné osobní dopravě (dŧraz: A)

Návrh opatření v dopravní infrastruktuře (dŧraz: CZ)

Zpracování společných závěrŧ (závěrečná zpráva: A+CZ)
1.1.4
Projednání
Dílčí výstupy a postup prací byl projednáván na jednáních česko-rakouského týmu projektu
„Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“ a prezentován na dalších akcích, a to zejména:
18.06.2009
Jindřichŧv Hradec
workshop k veřejné dopravě v rámci projektu MOBI, zahájení prací na studii
15.07.2009
St. Pölten
projektový tým – rakouská část
28.07.2009
České Velenice
česko-rakouská schůzka k upřesnění časového harmonogramu a obsahu
studie Prognóza 2025
17.09.2009
Zwettl
česko-rakouská schůzka k odsouhlasení Prognóza 2025
18.11.2009
Vitis
1. konference k projektu Mobilita – prezentace rozpracované studie
30.10.2009
České Budějovice
česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“
14.12.2009
České Budějovice
projektový tým – česká část
04.03.2009
České Budějovice
09.03.2010
St. Pölten
25.03.2010
Zwettl
česko-rakouská schůzka k postupu prací
27.05.2010
Jindřichŧv Hradec
česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“,
terénní obhlídka v prostoru obchvatu měst České Velenice a Gmünd
10.11.2010
České Budějovice
10.11.2010
St. Pölten
02.12.2010
České Velenice
česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“
11/102
11/4111/41
A4 Abschlussbericht
1.1.5
Umgesetzte Projekte im Planungsgebiet während der Laufzeit des Projektes
„Interregionale Mobilität - grenzenlos mobil“(MOBI)
Während der Umsetzung des Projektes MOBI wurden einige Projekte im Bereich Mobilität und
Verkehrsinfrastruktur verwirklicht.
Diese entwickelten sich einerseits durch die konzentrierte Beschäftigung mit einer möglichen
Angebotserweiterung im grenzüberschreitenden Verkehr durch das Projektteam der Euregio Silva
Nortica und des Projektvereines Waldviertel gemeinsam mit den Kreisämtern und dem Amt der NÖ
Landesregierung.
Andererseits wurden 2009 und 2010 bereits geplante Maßnahmen durch die Landes- bzw.
Kreisregierung verwirklicht, die Auswirkungen auf die im Projekt MOBI geplanten Maßnahmen
hatten.
Als
Beispiel
können
die
Planungen
für
grenzüberschreitende
Busverkehre
mit
Berücksichtigung auf eine Anbindung an die Waldviertel-Linie erwähnt werden.
Diese sind bemerkenswerte Erfolge der Zusammenarbeit der beiden Nachbarstaaten und regionen im Bereich Verkehr:

Verwirklichung der Waldviertel-Linie durch das Amt der NÖ Landesregierung

Bilaterale
Koordination
der
Verwirklichung
des
grenzüberschreitenden
touristischen
Busverkehrs Zwettl – Dobersberg – (Telč), Raabs a.d. Thaya – Telč, welcher vom Land der NÖ
Landesregierung finanziert und ab 2012 umgesetzt wird

Fertigstellung der Elektrifizierung der Eisenbahnstrecke České Budějovice – České Velenice –
Gmünd und Anbindung an das elektrifizierte Eisenbahnnetz in Österreich (Franz-Josefsbahn)

Einführung eines Zweistundentaktfahrplans auf dieser Strecke

Neue Bezeichnung der grenzüberschreitenden Ziele in Österreich im Straßennetz der
Tschechischen Republik

Durchsetzung der Erweiterung der Verkehrszählungsabschnitte im Straßennetz in der
Tschechischen Republik im Rahmen der nationalen Verkehrszählung im Jahre 2010 einschl. der
Straßen zu den geplanten Grenzübergängen

Vertiefung der Zusammenarbeit der Schmalspurbahnen; Bilateraler Workshop am 16.3.2010

Durchsetzung der Umfahrungen auf der Straße I/34 (Lišov, Štěpánovice) aus den 14 Prioritäten
des Kreisamtes Südböhmens auf den Straßen der I. Klasse
12/102
12/4112/41
A4 Abschlussbericht
1.1.5
Projekty realizované v plánované oblasti během průběhu projektu
„Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“ (MOBI)
Během realizace projektu MOBI bylo uskutečněno několik projektŧ v oblasti mobility a dopravní
infrastruktury.
Tyto projekty se realizovaly na jednu stranu díky koncentrované práci projektového týmu Euregionu
Silva Nortica a Projektového spolku Waldviertel společně s krajskými úřady a Úřadem zemské vlády
Dolního Rakouska orientované na moţné rozšíření nabídky v přeshraniční dopravě.
Na druhou stranu byla v letech 2009 a 2010 uskutečněna jiţ plánovaná opatření zemské vlády,
resp. krajských samospráv, která ovlivnila také planovaná opatření v projektu MOBI. Jako příklad
mŧţe být uvedeno plánování přeshraniční autobusové dopravy, která má mít napojení na
Waldviertel-Linie (waldviertelské linky, resp. linky regionu Waldviertel).
Toto jsou pozoruhodné úspěchy spolupráce sousedních státŧ a regionŧ v oblasti dopravy:

realizace autobusového konceptu Waldviertel-Linie Úřadem Dolnorakouské zemské vlády

bilaterální koordinace realizace přeshraniční turistické autobusové dopravy Zwettl – Dobersberg
– (Telč), Raabs a.d. Thaya – Telč financované a realizované zemí Dolní Rakousko od roku 2012

dokončení elektrifikace ţelezniční trati České Budějovice – České Velenice – Gmünd a napojení
na elektrizovanou ţelezniční síť Rakouska (Franz-Josefsbahn)

zavedení dvouhodinového taktového jízdního řádu na této trati s prodlouţením ramene
spěšných vlakŧ Wien FJB – Gmünd do Českých Velenic

nové dopravní označení přeshraničních cílŧ v Rakousku na silniční síti České republice

prosazení rozšíření počtu sčítacích dopravních úsekŧ na silniční síti v České republice v rámci
celostátního sčítání dopravy v roce 2010 včetně komunikací k plánovaným hraničním
přechodŧm

prohloubení spolupráce úzkorozchodných drah, realizace workshopu 16.3.2010

prosazení realizace obchvatŧ měst a obcí na páteřní silnici I/34 (Lišov, Štěpánovice) mezi 14
priorit krajského úřadu jihočeského kraje na silnicích I. třídy

přes sloţité podmínky v příhraničním úseku pokračují bilaterální jednání o propojení silnice B41
na silniční síť v ČR na západě od měst České Velenice - Gmünd

příprava zřízení centrály přeshraniční mobility Waldviertel
13/102
13/4113/41
A4 Abschlussbericht
2. MAßNAHMEN – INFRASTRUKTUR
2.1. STRASSENINFRASTRUKTUR
Das hochrangige Straßennetz besteht auf beiden Seiten des Grenzgebietes aus Straßen der I.
Klasse in der Tschechischen Republik und aus Landesstraßen B in Niederösterreich (siehe
Abbildung 2.1-1 - rot). Die zur Grenze parallel verlaufenden Straßen sind in Niederösterreich die
B41 und die B30, in der Tschechischen Republik hauptsächlich Straßen der II. Klasse. In der Grafik
lassen sich klar die Entwicklungsdefizite von Qualitätsstraßen entlang der Grenze in der
Tschechischen Republik erkennen. Die infolge der niedrigen Besiedlungsdichte und der
Zugangsbeschränkungen ins Territorium durch das kommunistische Régime in der 2. Hälfte des
20. Jh. bewirkt wurden. Daher lagen die Schwerpunkte der vorliegenden Studie auf der
tschechischen Seite vor allen in der Untersuchung, der Analyse und des Entwurfes von
Maßnahmen in der Verkehrsinfrastruktur im Grenzgebiet.
Abbildung 2.1-1:
Ausgewähltes Straßennetz im Planungsgebiet
14/102
14/4114/41
A4 Abschlussbericht
2. OPATŘENÍ – INFRASTRUKTURA
2.1
SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA
Páteřní silniční síť tvoří v obou částech příhraničí silnice I. třídy v ČR a zemské silnice B
v Rakousku (viz obr. 2.1-1 - červeně). Souběţnou silnici s hranicí tvoří v Rakousku silnice B41 a
B30, v České republice většinou silnice II. třídy. I z obrázku je patrný deficit rozvoje kvalitních silnic
podél hranice v ČR v dŧsledku nízké hustoty osídlení a omezování přístupu do území
komunistickým reţimem v 2. polovině 20. století. Proto byl také ve studii na české straně kladen
větší dŧraz na prŧzkum, rozbor a návrh opatření na dopravní infrastruktuře v příhraničí.
Obr. 2.1-1:
Vybraná silniční síť v řešeném území
15/102
15/4115/41
A4 Abschlussbericht
Abbildung 2.1-2: Hauptverkehrsströme ins Planungsgebiet mit Darstellung der Europastraßen
Die Hauptverkehrsstraßen ins Planungsgebiet auf tschechischer Seite bilden das Netz der
internationalen Straßen - Europastraßen (siehe Abbildung 2.1-2). Die Grundverbindung über die
Grenze bildet die Straße E49 in Anbindung an die Straße E551 (zur Autobahn D1) und an die Straße
E55, die als Autobahn/Schnellstraße D3/R3 Prag – Č. Budějovice – Dolní Dvořiště (Staatsgrenze)
ausgebaut wird, mit Anbindung an die Schnellstraße S10 (zur Autobahn A7) nach Linz.
Zur weiteren Bearbeitung auf der tschechischen Seite wurde das Territorium in Zonen geteilt - A, B
und C (siehe Abbildung 2.1-1) Dabei lag das Hauptaugenmerk auf der Bearbeitung der Zone A. Die
Anbindung z. B. an die Straße II/409 oder II/410 wurde auch für den Kreis Vysočina betrachtet.
In der Analyse wurde auf diesem Territorium eine ausführliche Untersuchung aller ausgewählten
Straßen durchgeführt (837 km), es wurde der Zustand des Straßenbelages und der Fahrbahnbreiten
aufgenommen. So konnte ein ausführlicher Zustandsbericht der Abschnitte mit 77 Abschnittskarten
ausgefertigt werden. Im Entwurf wurde durch den Vergleich des tatsächlichen Zustandes und der
Ziele 56 Maßnahmen im Straßennetz entworfen, die hier ausführlich beschrieben sind. Der
analytische Teil und auch der Vorschlagsteil wurden in Form graphischer Anlagen ausgearbeitet. Zu
allen Maßnahmen wurde weiters eine vorläufige Beurteilung des Umwelteinflusses durch geführt, die
Investitionskosten kalkuliert und in Zeithorizonte gegliedert.
16/102
16/4116/41
A4 Abschlussbericht
Obr. 2.1-2:
Základní přístupové směry do území se znázorněním mezinárodních E silnic
Páteř přístupu do území z české strany tvoří síť mezinárodních silnic (viz obr. 2.1-2). Základní
propojení přes hranice tvoří silnice E49 ve vazbě na silnici E551 (ve směru k dálnici D1) a na silnici
E55, která je budována jako dálnice/rychlostní komunikace D3/R3 Praha – Č. Budějovice – Dolní
Dvořiště (státní hranice) s vazbou na rychlostní komunikaci S10 (ve směru k dálnici A7) do Lince.
Pro potřebu dalšího řešení bylo území rozděleno do zóny A, B a C (viz obr. 2.1-1) Pozornost byla
zaměřena na podrobné řešení především v zóně A. Návaznost např. na silnice II/409 nebo II/410
byla řešena i pro kraj Vysočina.
V analýze byl v tomto území proveden podrobný prŧzkum všech vybraných komunikací (837 km),
popsán jejich stav krytu i šířkové uspořádání. Takto byl vyhotoven podrobný pasport úsekŧ a
zhotoveno 77 úsekových karet. V návrhu bylo porovnáním skutečného stavu a záměrŧ vymezeno
56 opatření na silniční síti, která jsou podrobně popsána. Analytická i návrhová část byla zpracována
formou grafických příloh. Ke všem záměrŧm bylo opatřeno předběţné posouzení vlivu na ţivotní
prostředí a odhadnuty investiční náklady. Tyto náklady byly rozčleněny do časových horizontŧ.
17/102
17/4117/41
A4 Abschlussbericht
Folgende Bilder zeigen beispielhaft die Methodik der Bearbeitung von der Analyse zur Maßnahme:
Analyse der Verkehrsbelastung (graue)
Bericht der Mängel im Straßenbelag u. der Disposition (grün u. rot)
Beschreibung der Schlussfolgerungen (rosa und zyan)
Entwurf der Maßnahmen (gelb)
Abbildung 2.2.3:
Ausschnitte der Darstellungen der Schritte von der Analyse zum Entwurf von
Maßnahmen für untersuchte Straßenabschnitte
Die genannten vorgeschlagenen Maßnahmen werden vom Kreisamt Südböhmen bei der Planung
von Investitionen und Reparaturen im Straßennetz verwendet. Zugleich unterstützt der
Maßnahmenkatalog Anträge an Europäische Fonds zur Erneuerung der grenzüberschreitenden
Verkehrsinfrastruktur. Welche vor allem bautechnisch auf der tschechischen Seite aufgrund der
Entwicklungen in der 2. Hälfte des 20. Jahrhunderts Defizite aufweist.
In der Analyse wurde eine Photodokumentation des Zustandes der ausgewählten Straßen, der
Grenzübergänge (siehe weiter) und der Verkehrszeichen auf beiden Seiten der Grenze
ausgearbeitet. Im Entwurfsteil wurden auch die Maßnahmen zur Ergänzung des Parkplatznetzes
(Raststätten) entworfen.
18/102
18/4118/41
A4 Abschlussbericht
Následující obrázky ukazují pouze jako příklad metodiku postupu prací od analýzy k návrhu:
Rozbor intenzit dopravy (šedá)
Pasport závad krytu a uspořádání (zelená a červená)
Popis závěrů (růžová a azurová)
Návrh opatření (žlutá)
Obr. 2.2.3:
Výřezy se znázorněním krokŧ při analýze a návrhu opatření pro úseky silnic
Uvedená navrţená opatření budou vyuţívána veřejnou správou Jihočeského kraje při plánování
investic a oprav na silniční síti v jeho vlastnictví. Současně mohou slouţit jako podpora při
ţádostech do evropských fondŧ při obnově příhraniční, resp. přeshraniční infrastruktury, neboť
především na české straně je stále patrný jejich značný stavebně technický deficit vzniklý v 2.
polovině 20. století.
V analýze byla zpracována fotodokumentace stavu vybraných silnic, ale téţ hraničních přechodŧ
(viz dále) a dopravního značení po obou stranách hranice. V návrhové části byla také navrţena
opatření k doplnění sítě parkovišť (odpočívek).
19/102
19/4119/41
A4 Abschlussbericht
2.2. EISENBAHNINFRASTRUKTUR
In der Abbildung 2.2-1 sind die Haupteisenbahnverbindungen dargestellt. Eine wichtige und
prinzipielle Investition auf der tschechischen Seite ist die Modernisierung des sog.
IV.
Transiteisenbahnkorridors, die in mehreren Etappen verläuft. Diese Modernisierung ermöglicht eine
markante Verkürzung der Fahrtzeit auf der Strecke Prag – Veselí nad Luţnicí – Budweis (Strecke
Nr. 220) und dadurch auch auf der Strecke in Relation Gmünd – Veselí n/L – Prag.
Obr. 2.2-1:
Haupttrassen der Eisenbahninfrastruktur im Planungsgebiet
Für den grenzüberschreitenden Eisenbahnverkehr im Planungsgebiet ist die Strecke Budweis –
České Velenice – Gmünd – Wien, die Franz-Josefsbahn, von prinzipieller Bedeutung. Ein großer
Erfolg der gemeinsamen grenzüberschreitenden regionalen Aktivitäten ist die Fertigstellung der
Elektrifizierung dieser Strecke im Juni 2010 auf tschechischem Gebiet.
20/102
20/4120/41
A4 Abschlussbericht
2.2
ŢELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA
Pro ţelezniční infrastrukturu jsou páteřní trasy znázorněné na obr. 2.2-1. Dŧleţitou a zásadní
investicí je na české straně modernizace tzv. IV. tranzitního ţelezničního koridoru, která po etapách
probíhá. Tato modernizace umoţní i výrazné zkrácení jízdních dob na trati Praha – Veselí nad
Luţnicí – České Budějovice (trať č. 220) a tím i v relaci Gmünd – Veselí n/L – Praha.
Obr. 2.2-1:
Hlavní trasy ţelezniční infrastruktury v řešeném území
Pro kvalitní páteřní ţelezniční dopravu přes hranice v řešeném území je zcela zásadní trať České
Budějovice – České Velenice – Gmünd – Wien, tzv. ţeleznice Františka Josefa (Franz-Josefsbahn).
Za velký úspěch společných přeshraničních regionálních aktivit lze povaţovat i dokončení
elektrizace této trati na českém území v červnu 2010.
21/102
21/4121/41
A4 Abschlussbericht
Die Elektrifizierung ermöglicht den Einsatz neuer Garnituren, welche den Komfort erhöhen, und
Fahrzeiten verkürzen. Die Einführung des Zweistundentaktes im Abschnitt České Budějovice –
České Velenice mit direkter Anbindung an die Anschlüsse České Velenice – Gmünd – Wien und
České Velenice – Veselí n/L infolge der Elektrifizierung steigert das Mobilitätsangebot. Weiters wird
ein gemeinsamer Tarif in den Bahnhöfen České Velenice/Gmünd angestrebt. Weitere Details zu
dieser Strecke sind im Teil 4.2.1. beschrieben.
Für die Entwicklung des Eisenbahnverkehrs ist der Anschluss des lokalen Busverkehrs an die
Eisenbahn von Bedeutung, insbesondere an die Strecke (Gmünd –) České Velenice – České
Budějovice (Strecke Nr. 199)
und (Gmünd –) České Velenice – Veselí nad Luţnicí (Strecke
Nr. 226). Diese Strecken bilden die Hauptverkehrsachsen für den anknüpfenden öffentlichen
Linienverkehr mit Bussen. Bedeutendes Potential für die touristische Nutzung der Sommersaison
hat die Strecke nach Veselí n/L. Daher wird deren Elektrifizierung vom Kreisamt Südböhmen
priorisiert. Diese Maßnahme wird in weiterer Folge direkte Fahrten mit elektrischer Traktion von
Niederösterreich bis nach Prag ermöglichen. Nach der Fertigstellung der Elektrifizierung und der
Modernisierung des
Korridors Prag – Veselí n/L
werden die Bedingungen für den qualitativ
hochwertigen Verkehr aus der Region Waldviertel in Richtung
Prag – Dresden – Berlin
gewährleistet sein..
Große Bedeutung hat die Elektrifizierung der Strecken und die Erhöhung der Sicherheit im
Straßenverkehr im grenznahen Planungsgebiet. So wurden auf den Eisenbahnkreuzungen neue
technische Sicherungen installiert.
Man befürwortet weiterhin in enger Zusammenarbeit zwischen dem Kreisamt Südböhmen, dem
Land Niederösterreich und der Euregio Silva Nortica die Elektrifizierung der Bahnstrecke České
Velenice – Veselí n/L.
Hier soll auch die lang diskutierte Strecke „Slavonice – Fratres“ erwähnt werden. Die Vertreter der
Kreise (Südböhmischer Kreis, Vysočina, Südmährischer Kreis), Städte und Gemeinden (Jihlava,
Telč, Slavonice, Gemeindenverbund der Eisenbahn Kostelec - Slavonice) und vieler Verbände
(Gesellschaft der Lokalbahn in Telč, Verein Neue Thayatalbahn) unterstützen weiterhin die
Reaktivierung der Eisenbahnverbindung aus der tschechischen Stadt Slavonice in das
österreichiche Waldkirchen an der Thaya anknüpfend an den Abschnitt Waldkirchen an der Thaya
– Schwarzenau. Momentan gibt es aber keine Übereinstimmung betreffend der zukünftigen
Verbindung.
22/102
22/4122/41
A4 Abschlussbericht
Dokončení elektrizace umoţňuje nasazení nových či modernizovaných souprav, zvýšení komfortu
dopravy, zkrácení jízdních dob a zavedení dvouhodinového taktového jízdního taktu v úseku České
Budějovice – České Velenice s přímou vazbou na přípoje České Velenice – Gmünd – Wien a
České Velenice – Veselí n/L. Mezi zvaţovaná opatření patří zavedení společného tarifního bodu ve
stanici České Velenice/Gmünd. Více k dopravě na této trati téţ v části 4.2.1.
Pro rozvoj ţelezniční dopravy je dŧleţité napojení místní autobusové dopravy na ţeleznici, zejména
pak na trať (Gmünd –) České Velenice – České Budějovice (trať č. 199) a (Gmünd –) České
Velenice – Veselí nad Luţnicí (trať č. 226). Tyto tratě tvoří hlavní dopravní osy pro navazující
veřejnou linkovou dopravu autobusy a hlavně trať do Veselí n/L má významný potenciál pro vyuţití
v letní sezóně. Proto je i nadále veřejnou správou Jihočeského kraje prosazována jako priorita
elektrizace této trati na české straně. To by umoţnilo přímou jízdu v elektrické trakci z rakouského
území aţ do Prahy. Po dokončení této elektrizace a dokončení modernizace koridoru Praha –
Veselí n/L budou vytvořeny podmínky pro kvalitní dopravu z regionu Waldviertel ve směru Praha –
Dresden – Berlin.
Značný význam má elektrizace tratí i pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu v řešeném
příhraničním území, neboť na ţelezničních přejezdech jsou osazena nová světelná zabezpečovací
zařízení.
Doporučuje se i nadále v úzké spolupráci orgánŧ Jihočeského kraje, země Dolní Rakousko a ERSN
prosazovat dokončení elektrizace trati Č. Velenice – Veselí n/L jako nejdŧleţitější ţelezniční stavbu
v řešeném území.
Nelze se nezmínit o dlouhodobě diskutovaném a nedořešeném spojení tratí „Slavonice – Fratres“.
Zástupci krajŧ (Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský), měst a obcí (Jihlava, Telč, Slavonice, Svazek
obcí ţeleznice Kostelec - Slavonice) i mnoha sdruţení (Společnost telčské místní dráhy, Verein
Neue Thayatalbahn) nadále zvaţují či prosazují záměr propojení tratě z českých Slavonic do
rakouského Waldkirchenu an der Thaya v návaznosti na úsek Waldkirchen an der Thaya –
Schwarzenau. Momentálně ale není na budoucím propojení shoda.
23/102
23/4123/41
A4 Abschlussbericht
Das grundsätzliche Problem liegt in den notwendigen hohen Investitionskosten und der
mangelnden Rentabilität der Strecke auf niederösterreichischer Seite. Nähere Informationen zur
vorgesehenen Busverbindung auf dieser Strecke sind im Abschnittteil 4.1.3 dargestellt..
Das Land Niederösterreich hat in den letzten Jahren große Anstrengungen und Vorleistungen zur
Reaktivierung des Lückenschlusses Waidhofen/Thaya – Waldkirchen – Fratres – Slavonice
unternommen.
An den geschätzten Gesamtkosten von rund € 28 Mio. hätte sich das Land Niederösterreich bei
Projektumsetzung sogar finanziell beteiligt und zusätzlich Verkehrsdiensteleistungen bei der ÖBB
nach Inbetriebnahme der Strecke bestellt.
Im Jahr 2006 wurde allerdings von Vertretern des Bundes und der ÖBB festgestellt, dass keine
Bundesmittel weder für die Reaktivierung der Strecke, noch für die Erhaltung der Infrastruktur und
des Fahrbetriebes zur Verfügung stehen.
Durch die Übernahme der Strecke durch das Land Niederösterreich ist die Erhaltung eines
durchgehenden Trassenbandes langfristig gesichert.
Als sinnvoller
regionalwirtschaftlicher
Sofortnutzung wird die Errichtung eines Radweges auf der Eisenbahntrasse in Abstimmung mit der
Region geplant und soll abschnittsweise bis zum Jahr 2013 umgesetzt werden.
24/102
24/4124/41
A4 Abschlussbericht
Zásadním diskutovaným problémem je ekonomická návratnost investice, a to zvláště dnes v době
ekonomické recese a úsporných opatření. Otázka náhrady neexistujícího kolejového propojení je
řešena v části 4.1.3 věnované veřejné linkové dopravě návrhem nového autobusového spojení.
Dolní Rakousko v posledních letech investovalo hodně usilí a práce do obnovení přerušeného
spojení mezi Waidhofen/ Thaya – Waldkirchen – Fratres – Slavonice.
V případě realizace projektu by se Dolní Rakousko dokonce podílelo na odhadovaných nákladech
ve výši 28 milionŧ EUR a po zahájení provozu by navíc objednalo dopravní obsluhu u ÖBB.
V roce 2006 bylo zástupci na spolkové úrovni a ÖBB zjištěno, ţe nejsou k dispozici ţádné spolkové
prostředky ani na obnovu tratě, ani na údţbu infrastruktury a provoz.
Díky převzetí trati zemí Dolní Rakousko je dlouhodobě zajištěno udrţování, resp. zachování pásu
v trase dráhy.
V souladu s regiony je plánováno zřízení cyklistické stezky, které se jeví jako smysluplná regionálně
ekonomická moţnost okamţitého vyuţití této bývalé trasy dráhy. Tato stezka má být po úsecích
realizována do roku 2013.
25/102
25/4125/41
A4 Abschlussbericht
2.3
GRENZÜBERGÄNGE
Untersuchungsergebnisse im Teil 3.1.1 zeigen, dass die Verkehrsbelastung an den meisten
Grenzübergängen sehr niedrig ist. Auch auf der internationalen Straße E49 am Übergang Halámky –
Neunagelberg (1.620 Kfz/24h.). Die unzulängliche Durchgängigkeit für Kraftfahrzeuge hat allerdings
eine ungünstige Auswirkung auf die touristische Entwicklung der Grenzregion. Es muss daher das
definierte Ziel sein, die Grenzübergänge gut passierbar zu machen.
Die Überschreitung der Staatsgrenze wird durch das
Abkommen zu den Grenzübergängen1
geregelt, indem die Straßengrenzübergänge definiert sind, und durch den Vertrag zur
Grenzüberschreitung auf touristischen Wegen2. Diese Verträge sind im Umfang der gültigen
Vorschriften
anzuwenden
(Schengener
Grenzkodex),
d.h.
Beschränkungen
der
freien
Grenzübertritte durch Personen sind nur im Falle der erneuten Einführung des Schutzes der
internen Grenzen anzuwenden (z.B. Beschränkung der Nutzung von touristischen Wegen mit
Kraftfahrzeugen).
In der tschechischen Studie wurde ein ausführlicher Bericht zu den Grenzübergängen und zu den
Straßenabschnitten ausgearbeitet, mit Karten und einer Photodokumentation ergänzt. Aufgrund der
Analyse, der Besprechung mit den Gemeinden und der praktischen Bedürfnisse auf dem
Territorium wurden Modifikationen mancher Übergänge vorgeschlagen, wie die schrittweise volle
Eingliederung in das Straßennetz bzw. die Änderung des Statuts, d.h. die Ermöglichung des KfzVerkehrs. In manchen Fällen wurde die Verschiebung des Übergangs aus der Kategorie „Ort am
touristischen Weg“ in die Kategorie Straßengrenzübergänge vorgeschlagen. Die Entwürfe sind für 10
Lokalitäten ausgearbeitet, einschl. der Spezifikation der empfohlenen technischen Lösung und
Abschätzung der Kosten. Im Rahmen der Studie wurde auch die Unterlage für die neue Eingliederung
aller wichtigen grenzüberschreitenden Abschnitte in die nationale Verkehrszählung
2010 in der
Tschechischen Republik für die Sicherung der langzeitigen Verfolgung der Verkehrsbelastung erstellt.
Auf der österreichischen Seite wurde die Prognose der Verkehrsbelastung bis 2025 ausgearbeitet.
Wie die Ergebnisse im Teil 3.1.3 zeigen, erwägt die Prognose in einer Variante 7 neue
Straßengrenzübergänge für Kfz-Verkehr, bei welchen geplante Beschränkungen angeführt sind.
Zugleich
wurde
auch
die
Nutzung
der
neuen
Grenzübergänge
in
den
Entwurf
des
Buslinienverkehrs im Teil 4.1. einbezogen.
1
Abkommen zwischen der Österreichischen Bundesregierung und der Regierung der Tschechischen
Republik über Grenzübergänge an der gemeinsamen Staatsgrenze (Raabs an der Thaya, 17. 9 .2005)
2
Vertrag zwischen der der Republik Österreich und Tschechischen Republik über den Grenzübertritt auf
touristischen Wegen und über den Grenzübertritt in besonderen Fällen (Raabs an der Thaya, 17. 9 .2005)
26/102
26/4126/41
A4 Abschlussbericht
2.3
HRANIČNÍ PŘECHODY
Část věnovaná místŧm pro překračování hranice, tj. hraničním přechodŧm a místŧm na turistických
stezkách (často nazýváno jen hraniční přechod) je zcela zásadní. Jak ukazují i výstupy v části 3.1.1,
na většině přechodŧ jsou intenzity dopravy velmi malé, a to i na mezinárodní silnici E49 na
přechodu Halámky – Neunagelberg (1.620 voz/24 hod.). Přesto ale trpí příhraniční území
nedostatečnou prostupností pro motorová vozidla především pro budoucí potřeby rozvoje
cestovního ruchu. Cílem je, aby státní hranice byla nebyla překáţkou.
Překračování státní hranice upravuje zejména dohoda o hraničních přechodech3, kde jsou
vymezeny téţ silniční hraniční přechody, a smlouva o překračování státních hranic na turistických
stezkách4, kde jsou vymezena místa na turistických stezkách. Tyto smlouvy jsou aplikovány v
rozsahu platných předpisŧ (Schengenský hraniční kodex), tj. omezení volného pohybu osob v nich
uvedená jsou pouţita v případě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic (např. omezení provozu
motorových vozidel na turistických stezkách).
Na české straně byl k místŧm pro překračování hranice stejně jako k silničním úsekŧm vypracován
podrobný pasport a karty přechodŧ včetně fotodokumentace. Na základě analýzy, projednání
s obcemi i z praktických potřeb v území byly navrţeny úpravy některých přechodŧ, resp. jejich
postupné plné začleňování do silniční sítě, případně i změna statutu, tj. umoţnění dopravy
motorových vozidel. V některých případech bylo navrţeno přesunutí přechodu z kategorie místa na
turistické stezce do kategorie silniční hraniční přechody. Návrhy jsou zpracovány pro 10 lokalit
včetně specifikace doporučeného technického řešení a odhadu nákladŧ. V rámci studie byl téţ
zpracován podklad pro nové zařazení všech dŧleţitých přeshraničních úsekŧ do celostátního
sčítání dopravy 2010 v České republice pro zajištění dlouhodobého sledování intenzit dopravy.
Na rakouské straně byla zpracována prognóza intenzit dopravy do roku 2025. Jak ukazují výstupy
v části 3.1.3, uvaţuje prognóza v jedné variantě 7 nových silničních hraničních přechodŧ pro
motorovou dopravu, u kterých téţ uvádí předpokládaná omezení. Současně bylo vyuţití nových
hraničních přechodŧ zahrnuto i v návrhu autobusové linkové dopravy v části 4.1.
3
Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na
společných státních hranicích (Raabs an der Thaya, 17. 9. 2005)
4
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických
stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech (Raabs an der Thaya, 17. 9. 2005)
27/102
27/4127/41
A4 Abschlussbericht
Ein gemeinsamer Aspekt der
Inbetriebnahme
von
7
österreichischen und tschechischen Studie ist die schrittweise
derzeitigen
touristischen Wegen
als
Straßengrenzübergänge
für
Kraftfahrzeuge. Die Übersicht der existierenden und geplanten Straßengrenzübergänge zeigt die
Tabelle 2.3-1 und die Abbildung 2.3-1.
Bestehender Grenzübergang
A
Oberthürnau
Fratres
Grametten
Neunagelberg
Gmünd-Böhmzeil
Pyhrabruck
Geplanter Grenzübergang
CZ
A
CZ
Vrátěnín
Slavonice
Nová Bystřice
Halámky
České Velenice
Nové Hrady
Schaditz
Kleintaxen
Schlag
Gmünd-WIPARK
Gmünd (Wielands)
Harbach
Stadlberg (Karlstift)
Hluboká
Košťálkov
Chlum u Třeboně
Č. Velenice, Hosp. park
Č. Velenice – Vitorazská ul.
Šejby
Pohoří na Šumavě
Tabelle 2.3-1:
Übersicht der existierenden und geplanten Straßengrenzübergänge
CZ
Abbildung 2.3-1:
Kostenabsch.
(tschechische Seite)
16.800 EUR
44.640 EUR
500.000 EUR
----------29.400 EUR
593.000 EUR
A
Geplante Straßengrenzübergänge für Kraftverkehr (blau)
28/102
28/4128/41
A4 Abschlussbericht
Solečným výstupem studií rakouské i české strany je předpoklad postupného zprovoznění
7 současných míst na turistických stezkách jako silničních hraničních přechodŧ pro motorová vozidla.
Přehled existujících a plánovaných hraničních přechodŧ ukazuje tabulka 2.3-1 a obr. 2.3-1.
Hraniční přechod existující
A
Oberthürnau
Fratres
Grametten
Neunagelberg
Gmünd-Böhmzeil
Pyhrabruck
Hraniční přechod plánovaný
CZ
A
CZ
Vrátěnín
Slavonice
Nová Bystřice
Halámky
České Velenice
Nové Hrady
Schaditz
Kleintaxen
Schlag
Gmünd-WIPARK
Gmünd (Wielands)
Harbach
Stadlberg (Karlstift)
Hluboká
Košťálkov
Chlum u Třeboně
Č. Velenice, Hosp. park
Č. Velenice – Vitorazská ul.
Šejby
Pohoří na Šumavě
Odhad nákladů
(česká strana)
16.800 EUR
44.640 EUR
500.000 EUR
----------29.400 EUR
593.000 EUR
Tabulka 2.3-1: Přehled existujících a plánovaných hraničních přechodŧ
CZ
Obr. 2.3-1:
A
Plánované silniční hraniční přechody pro motorovou dopravu (modře)
29/102
29/4129/41
A4 Abschlussbericht
Die Nutzung der touristischen Wege als Straßengrenzübergänge für Kfz-Verkehr wird
Infrastrukturmaßnahmen hervorrufen, vor allem auf der tschechischen Seite. Zugleich wird empfohlen,
die Änderung der Kategorisierung im Rahmen der abgeschlossenen Verträge durchzusetzen.
Auf der tschechischen Seite wird vorgeschlagen, die Änderung der Kategorisierung der Abschnitte
bei der Staatsgrenze aus der Kategorie Zwecksverkehrswege/Landverkehrswege/Gemeindestraße
in Straßen der III. Klasse vor zu nehmen. Dafür werden in 5 Fällen Vermögensübertragungen und
Investitionen in die Modifizierung der Trasse notwendig. In 2 Fällen im Ort Č. Velenice - Gmünd
handelt es sich nur um die Änderung der Klassifizierung der Straße.
Die auf der tschechischen Seite abgeschätzten Kosten gehen von der Inbetriebsetzung primär für
den Lokalverkehr und den touristischen Verkehr mit Beschränkung bis 3,5 t (siehe Tabelle 2.3-1)
aus. Die Inbetriebsetzung für Busse (Schlag - Chlum u Třeboně im Teil 4.1.1 und 4.1.2) würde
höhere Investitionskosten verursachen.
Empfohlen wird eine Vereinbarung zwischen dem Kreisamt Südböhmen und dem Amt der NÖ
Landesregierung über die allmähliche Sanierung der genannten 5 Grenzübergänge mit der
Spezifikation der Prioritäten in Abhängigkeit der finanziellen Möglichkeiten.
2.4
FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE
Der Budweiser Flughafen entwickelt sich zum regionalen Flughafen mit internationalem Betrieb und
bedeutet insofern ein großes Potential für die Entwicklung des grenzüberschreitenden Verkehrs. Das
Einzugsgebiet reicht über die Grenze nach Österreich (siehe Abbildung 2.4-1). Details zur geplanten
Flughafenentwicklung sind im tschechischen Teil der Studie ausführlich beschrieben. Im
österreichischen Teil sind die Möglichkeiten eines öffentlichen internationalen Linienverkehrs zum
Flughafen im Teil 4.1.4. dar gestellt. In Anbetracht der Bedeutung des Flughafens für die Grenzregion
werden weitere Verhandlungen zur Verbesserung der Erreichbarkeit des Flughafens zwischen
Vertretern des Kreisamtes Südböhmen, des Landes Niederösterreich und der Geschäftsführung der
Flughafen České Budějovice AG empfohlen.
Abbildung 2.4-1:
Einzugsgebiet des Flughafens České Budějovice (Deloitte, 2009)
30/102
30/4130/41
A4 Abschlussbericht
Vyuţití těchto míst na turistických stezkách jako silničních hraničních přechodŧ pro motorovou
dopravu si vyţádá infrastrukturní opatření, a to zvláště na české straně. Současně je doporučováno
prosadit jejich přeřazení v rámci uzavřených smluv.
Na české straně se navrhuje převedení úsekŧ ke státní hranici z kategorie účelová/místní
komunikace mezi silnice III. třídy. To si vyţádá v 5 případech i související majetkové převody a
investici do úpravy trasy. Ve 2 případech v místě Č. Velenice - Gmünd se jedná pouze o změnu
zařazení komunikace.
Náklady odhadnuté na české straně vycházely ze zprovoznění primárně pro místní a turistickou
dopravu s omezením do 3,5 t (viz tabulka 2.3-1). Zprovoznění pro autobusy (Schlag - Chlum u
Třeboně v části 4.1.1 a 4.1.2) by si vyţádalo investiční náklady vyšší.
Doporučuje se uzavřít mezi orgány Jihočeského kraje a země Dolní Rakousko dohodu o postupné
rehabilitaci uvedených 5 hraničních přechodŧ s upřesněním priorit v závislosti na finančních
moţnostech.
2.4
LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE
Českobudějovické letiště jako rozvíjející se regionální letiště s mezinárodním provozem je velkým
potenciálem i pro rozvoj přeshraniční dopravy, neboť spádové území letiště zasahuje přes hranici i
do Rakouska (viz obr. 2.4-1). V české části analýzy i prognózy je podrobně rozebrán
předpokládaný rozvoj letiště. Návrh rakouské části rozpracovává moţnosti vedení veřejné linkové
mezinárodní dopravy na letiště v části 4.1.4. Doporučuje se dále jednat v této věci mezi zástupci
Jihočeského kraje, země Dolní Rakousko a vedením Letiště České Budějovice, a.s.
Obr. 2.4-1:
Spádové území letiště České Budějovice (Deloitte, 2009)
31/102
31/4131/41
A4 Abschlussbericht
3. VERKEHRSMENGEN IM STRAßENVERKEHR
3.1
AKTUELLE SITUATION – BESTAND 2008
Im Rahmen der Studie war in einem ersten Schritt die gegenwärtige Situation im Straßenverkehr
des Untersuchungsgebiets zu evaluieren und zu beschreiben. Dazu war einerseits die
demografische Ausgangssituation (Einwohner, Arbeitsplätze, Regionale Zentren, etc.) sowie die
vorhandene Verkehrsinfrastruktur, insbesonders das aktuelle Straßen- und Schienennetz in einem
GIS (Geografische Informations-System) darzustellen. Ergänzend dazu waren die Ergebnisse aus
vorhandenen Verkehrserhebungen (Zählungen und Befragungen) und Verkehruntersuchungen
(Studien) zu sammeln und zu harmonisieren.
Für die vorliegende Bearbeitung wurde das von der arealConsult Ziviltechnikerges.m.b.H.
gemeinsam mit Dipl.-Ing. Walter Fußeis, Ingenieurkonsulent für Technische Mathematik, im Jahr
2003 entwickelte und 2009 gänzlich aktualisierte Verkehrsmodell Ost (VMO) herangezogen.
Die Verkehrsstärken in den drei Bezirken Gmünd, Waidhofen an der Thaya und Zwettl reichen im
Bestand 2008 an den Landesstraßen B von ca. 800 Kfz/24h bis ca. 12.300 Kfz/24h im
Werktagsverkehr (DTVw). Die höchsten Verkehrsbelastungen werden an der B 41 zwischen
Gmünd und Schrems erreicht.
An den Grenzübergängen in die Tschechische Republik treten im Motorisierten Individualverkehr
folgende Verkehrsstärken auf:
Zählergebnisse – NÖ Landesregierung
September 2008 (Do – Mo)
DTVw* – 2008
Grenzübergang
Kfz/24h
Pkw/24h Lkw/24h
Kfz/24h
Pkw/24h
Lkw/24h
Oberthürnau
390
310
80
199
190
9
Fratres
670
620
50
448
422
26
Grametten
820
740
80
724
651
73
Neunagelberg
1.620
1.130
490
1.134
889
245
Gmünd-Böhmzeil
3.170
2.920
250
2.800
2.525
75
140
120
20
Pyhrabruck
nicht erhoben
*DTVw – Durchschnittlicher täglicher Verkehr werktags (Mo – Fr)
Tabelle 3-1: Verkehrsbelastungen an den Grenzübergängen im Waldviertel
32/102
32/4132/41
A4 Abschlussbericht
3. INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY
3.1
AKTUÁLNÍ SITUACE – STAV 2008
Prvním krokem v rámci studie bylo vyhodnocení a popis současné situace v silniční dopravě ve
zkoumané oblasti. K tomu bylo třeba na jedné straně znázornit demografickou výchozí situaci
(obyvatelé, pracovní místa, regionální centra atd.) a stávající dopravní infrastrukturu, zejména
aktuální silniční a ţelezniční síť v GIS (Geografický informační systém). Na druhé straně bylo
zapotřebí shromáţdit a harmonizovat výsledky ze stávajících dopravních prŧzkumŧ (sčítání a
ankety) a zkoumání dopravy (studie).
Pro toto zpracování byl pouţit Dopravní model Východ (Verkehrsmodell Ost - VMO) vyvinutý v roce
2003 společností arealConsult Ziviltechnikerges.m.b.H. společně s Dipl.-Ing. Walterem Fußeisem,
inţenýrským konzultantem pro technickou matematiku, který byl aktualizován v roce 2009.
Ve třech okresech Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Zwettl dosahovaly v roce 2008 intenzity
dopravy na zemských silnicích B od cca 800 mot. vozidel/24h aţ do cca 12.300 mot. vozidel/24h
v pracovní dny (DTVw). Největší intenzity dopravy byly zjištěny na silnici B 41 mezi Gmündem a
Schremsem.
Na hraničních přechodech do České republiky vykazuje individuální automobilová doprava
následující intenzity:
Výsledky sčítání – zemská vláda Dolního
Rakouska – v září 2008 (Čt – Po)
DTVw* – 2008
Hraniční přechod
motorová osobní nákladní
voz./24h auta/24h auta/24h
motorová
vozidla/24h
osobní
auta/24h
nákladní
auta/24h
Oberthürnau
390
310
80
199
190
9
Fratres
670
620
50
448
422
26
Grametten
820
740
80
724
651
73
Neunagelberg
1.620
1.130
490
1.134
889
245
Gmünd-Böhmzeil
3.170
2.920
250
2.800
2.525
75
140
120
20
Pyhrabruck
Ţádné počítání
*DTVw - průměrná denní intenzita dopravy (pracovní dny Po-Pá)
Tabulka 3-1: Intenzity dopravy na hraničních přechodech ve Waldviertelu
33/102
33/4133/41
A4 Abschlussbericht
Seit einigen Monaten ist ein starker überregionaler Transitverkehr auf der Route B2/B4 feststellbar.
Es handelt sich dabei um LKW, die sich offensichtlich die LKW-Maut auf der tschechischen
Autobahn ersparen möchten und daher die gegenständliche Strecke befahren.
Seitens des Landes NÖ werden daher gemeinsam mit den zuständigen Stellen der Tschechischen
Republik Maßnahmen entwickelt, um diesen LKW-Durchgangsverkehr auf das hochrangige
Autobahnen- und Schnellstraßennetz zu verlagern.
Dadurch kann eine Entlastung der BürgerInnen vom vermeidbaren LKW-Durchzugsverkehr sowohl
in der Tschechischen Republik, als auch in Niederösterreich erreicht werden.
Der Ziel- und Quellverkehr für die regionalen wirtschaftlichen Beziehungen zwischen dem
betroffenen Gebiet der Tschechischen Republik und dem Wald- bzw. Weinviertel wird dadurch nicht
beeinträchtigt.
34/102
34/4134/41
A4 Abschlussbericht
Jiţ několik měsícŧ je na trase B2/B4 viditelná silná přesregionální tranzitní doprava. Jedná se o
nákladní automobily, které se zřejmým záměrem ušetřit dálniční poplatek na českých dálnicích jezdí
po zmíněné trase.
Ve spolupráci s odpovědnými orgány České republiky dochází ze strany země Dolní Rakousko k
přípravě opatření, která mají přesunout tuto transitní dopravu na přednostní dálnice a silnice
dálničního typu.5
Tím mŧţe být dosaţeno pro občany jak v České republice, tak v Dolním Rakousku odlehčení od
tranzitní nákladní dopravy.
Cílová a místní doprava pro regionální hospodářské vztahy mezi dotčenou oblastí v České
republice a Waldviertelem, popř. Weinviertelem nebude tímto dotčena.
5
Řešení problému objízdných tras těţké dopravy napomŧţe předpokládané zpoplatnění silnic I. třídy a
vybraných silnic II.a III. třídy v České republice připravované Ministerstvem dopravy ČR
35/102
35/4135/41
A4 Abschlussbericht
Abbildung 3.1-1:
Verkehrsbelastungen im Bestand 2008 (DTVw)
36/102
36/4136/41
A4 Abschlussbericht
Obr. 3.1-1:
Intenzity dopravy - aktuální situace 2008
(průměrné denní intenzity dopravy v pracovních dnech)
37/102
37/4137/41
A4 Abschlussbericht
Abbildung 3.1-2:
Verkehrsbelastungen im Bestand 2008 (DTVw)
– Detaillierung nach Fahrzeugarten
38/102
38/4138/41
A4 Abschlussbericht
Obr. 3.1-2:
Intenzity dopravy -aktuální situace 2008
– detailní informace podle druhŧ vozidel
(průměrné denní intenzity dopravy v pracovních dnech)
39/102
39/4139/41
A4 Abschlussbericht
Die folgende Abbildung 3.1-3 zeigt die Verkehrsbelastung im gesamten bearbeiteten Grenzgebiet.
Erkennbar ist, das auf der tschechischen Seite die Verkehrsbelastung niedriger ist. Folgende
Gründe sind die Ursache:

der schlechtere Zustand der Infrastruktur

das Fehlen geeigneter Verbindungungen entlang der Grenze

50 Jahren Sperre der Grenzzone durch den Eisernen Vorhang

die niedrigere Bevölkerungsdichte
Abbildung 3.1-3: Darstellung der Verkehrsbelastung im ganzen zu lösenden Gebiet
A – Zustand 2008, CZ – Umrechnung 2005 (Kfz/24h)
Beim direkten Vergleich der berechneten (CZ) bzw. gezählten (A) Verkehrsbelastung an der
Staatsgrenze in Gmünd/Česke Velenice zeigen sich Unterschiede. Die gezählten Werte auf
österreichischer Seite werden auf tschechischen Gebiet laut Berechnung nicht an der Grenze,
sondern erst auf der Straßenverbindung ČB – Třeboň – Jindřichŧv Hradec und rund um Budweis
erreicht.
Die
niedrigeren
Verkehrsbelastungswerte
auf
tschechischer
Seite
machen
die
Argumentation für Investitionen in Infrastrukturmaßnahmen schwierig
40/102
40/4140/41
A4 Abschlussbericht
Následující obr. 3.1-3 znázorňuje intenzity dopravy v celém sledovaném příhraničním území.
Jiţ na první pohled je zřejmé, ţe podél hranice na české straně jsou niţší intenzity dopravy, coţ je
dŧsledkem zejména:

horšího stavu infrastruktury

absence některých propojení podél hranice

50 let uzavření příhraničního pásu ţeleznou oponou

niţší hustoty osídlení
Obr. 3.1-3:
Znázornění intenzit dopravy v celém řešeném území
A – stav 2008, CZ – přepočet 2005 (počty mot. vozidel/24 hodin)
Při porovnání mŧţeme konstatovat, ţe intenzity dosahované u města Gmünd těsně u státní hranice
na rakouské straně jsou na české straně dosahovány aţ na tahu ČB – Třeboň – Jindřichŧv Hradec
a v českobudějovické aglomeraci.
V dŧsledku niţších hodnot intenzit dopravy na české straně příhraničí je i obtíţnější argumentace
ve prospěch nových investic do dopravní infrastruktury v této oblasti.
41/102
41/4141/41

I. část - Euroregion Silva Nortica

Transkript

Podobné dokumenty

Folie 1 - CLARA 2 | Sasko/Sachsen

dovolená bez hranic uralub ohne grenzen

III. část - Euroregion Silva Nortica

Opatření MSB

Czech Raildays