Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
č. 1 2011
interview
4–8
Petr Otava, obchodní ředitel
téma 9–11
Bezpečnost v dolech NWR roste
společenská odpovědnost 20
Nadace OKD letos rozdělí
60 milionů korun
Editorial
Vážení čtenáři,
když se ohlížíme za rokem 2010, vidíme pře-
Chceme také pokročit v Polsku s projektem
devším zřetelné ekonomické oživení v našem
Dębieńsko. Průzkumné práce jsou za námi,
regionu a s tím spojený růst poptávky
do konce roku máme v úmyslu začít s postup-
po koksovatelném uhlí i koksu. Byl to dobrý
ným otevíráním dolu. V plném provozu bude
rok pro NWR i pro většinu našich zákazníků
důl přibližně za pět let.
a partnerů. Věřím, že ekonomická krize je
definitivně za námi. Naše výnosy se meziroč-
V letošním roce také budeme reinkorporovat
ně zvýšily o 40 %, EBITDA vzrostla o 1,5náso-
do Velké Británie a budeme se moci zařadit
bek, provozní cash-flow máme o 80 % vyšší.
do indexu FTSE. Tento krok nijak neovlivní
Mohli jsme také vyplatit dividendu ve výši
náš každodenní byznys, ale bude mít velmi
43 eurocentů na akcii za celý rok. Vrátili jsme
pozitivní vliv na naši firemní reputaci.
se tím k naší dlouhodobé dividendové politice
vyplácet 50 % našeho čistého zisku.
Více o našich plánech a dalších novinkách
ve skupině NWR se dozvíte uvnitř čísla.
Také rok 2011 zatím vypadá z hlediska pro-
Od tohoto čísla vychází magazín Open Mine
deje uhlí a koksu optimisticky – především
ve třech jazykových verzích – anglické, české
jsme svědky jisté rekonvalescence v automo-
a polské.
bilovém průmyslu a v návazných oborech.
Na světový i regionální obchod s koksovatelným uhlím mají nesporný vliv také tragické
Příjemné čtení
události v Austrálii. O tom, co vše ovlivňuje
světový obchod s uhlím a koksem a jak
v praxi vypadá vyjednávání o cenách uhlí, si
Marek Jelínek
ostatně můžete přečíst v interview s Petrem
finanční ředitel
Otavou, který prodej našeho uhlí a koksu řídí.
New World Resources N.V.
Open Mine č. 1 I 2011
Vydavatel: New World Resources N.V.
Jachthavenweg 109h
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.:+31 20 570 2200
Fax:+31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Tomáš Píša
Editor: Marek Síbrt
Autoři: Vladimír Bystrov [email protected], Stephen Hough
[email protected], Marek Síbrt [email protected], Vladislav Sobol
[email protected], Investor Relations NWR [email protected]
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 10. 3. 2011
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez
písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů
je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine.
2–3
„Poptávka a ceny
koksovatelného uhlí
se v průběhu roku
2010 zvyšovaly.”
4–8
9–11
„Kvalitní servis
zvyšuje jistotu,
že si zákazníka
udržíme.”
„Počet
pracovních úrazů
v dolech skupiny
NWR poklesl
za posledních 5 let
o polovinu.”
13
14–17
„O tom, jak bude
území po rekultivaci
vypadat, rozhoduje
zastupitelstvo
obce.”
„Od záměru
těžit v konkrétní
lokalitě k první
tuně vyvezené
na povrch je
dlouhá cesta.”
Obsah
2–3
ekonomika
Hospodářské výsledky 2010
technologie
14–17
Těžíme uhlí
interview
4–8
Obchod s uhlím je úzká
specializace
ekonomika
18–19
Uhlí a koks na světových trzích
bezpečnost
9–11
Bezpečnost v dolech NWR roste
ekonomika
12
Continuous Improvement
rekultivace
13
Vracíme krajinu přírodě a lidem
odpovědnost
20
Nadace OKD rozdělí
60 milionů Kč, zaměří se
na chráněné dílny
odpovědnost
21
Horníci darovali Barborce přes
350 000 korun, nejvíce v historii
ekonomika
interview
technologie
Hospodářské výsledky 2010
24. února 2011 oznámila společnost NWR
velmi dobré výsledky za účetní rok 2010,
založené na zvýšené efektivitě provozu
i zlepšení podmínek na trhu. Poptávka
a ceny se v průběhu roku zvyšovaly s výrazným posílením ke konci loňského roku.
Významným výsledkem,
dosaženým v loňském roce,
bylo splnění stanovených cílů
produkce při udržení nákladů
pod kontrolou. Významnou
událostí byl první celý rok
zlepšené efektivity díky programu POP 2010 zaměřenému
na rozsáhlou obnovu našeho
důlního vybavení. Zároveň jsme
dokončili program COP 2010,
program kapitálových investic zaměřený na zdokonalení
našich koksárenských provozů. V souladu s naší strategií,
ohlášenou při vstupu na burzu,
jsme pokračovali v zeštíhlování našich činností odprodejem
posledního neklíčového provozu v průběhu roku 2010.
V příštím období se budeme
nadále věnovat přísné kontrole nákladů, která zmírňuje
dopady vzrůstajících výdajů
v souvislosti s těžbou ve stále
větších hloubkách a inflační
tlaky na naše vstupní náklady,
jako jsou ceny oceli a energií.
Mike Salamon, předseda představenstva NWR, k výsledkům
za loňský rok a výhledu na ten
letošní uvedl: „Po obtížném
roce 2009 následovalo v roce
2010 na našich trzích silné
oživení poptávky po uhlí a koksu a my jsme v reakci na tuto
poptávku úspěšně navýšili objemy našich dodávek. Celosvětově
panuje nedostatek koksovatelného uhlí s tím, jak Čína
Poptávka a ceny koksovatelného uhlí se v průběhu roku 2010 zvyšovaly
a další nastupující ekonomiky
zvyšují světovou poptávku.
Naše rozhodnutí sjednávat ceny
na většinu dodávek našeho
koksovatelného uhlí v souladu
s japonským účetním rokem
(JFY) nám poskytuje možnost
více využívat pozitivního vývoje cen na světových trzích.
V současnosti panuje znatelný
mezinárodní trend přechodu
na čtvrtletní sjednávání cen,
a je tudíž pravděpodobné,
že většina našich odběratelů
bude mít do budoucna zájem
sjednávat ceny ve smlouvách
na dodávky koksovatelného
uhlí na tomto základě.
Dokázali jsme splnit své stanovené cíle celkové produkce
a dosáhli jsme významného
pokroku ve zvyšování efektivity a maximalizaci návratnosti
našich stávajících aktiv. V roce
2010 jsme nadále sklízeli ovoce
kapitálového investičního programu POP 2010, se zlepšením
jak v oblasti nákladů, tak
v oblasti bezpečnosti.
V průběhu roku 2010 jsme
dosáhli pokroku v rozvoji
našich investičních projektů
v Polsku, zejména pak projektu Dębieńsko, kde byl vytvořen projektový tým a skupina
poradců světové úrovně, kteří
v současné době připravují
podrobnou studii proveditelnosti.
Nadále se držíme logiky i přínosů pozice regionálního
konsolidátora. Konsolidace
povede k nárůstu velikosti
společnosti, objemu zdrojů
a bude poskytovat výhody
mnoha synergii. Coby první
privatizovaná, restrukturalizovaná a modernizovaná
uhelná společnost v regionu
a první společnost s přístupem
na mezinárodní kapitálové
trhy jsme ve velice silném
postavení, kdy dokážeme
Open Mine 1 I 2011
2
bezpečnost
rekultivace
v takové pozici, abychom mohli plně využít náš potenciál,
a rok 2011 zahajujeme jako
silnější a odolnější firma.“
Nárůst výkonnosti
a investiční programy
Program optimalizace produktivity (POP 2010), dokončený
ke konci roku 2010, nadále
naplňuje svůj účel a nová
zařízení vykazují narůstající výkonnost oproti původní
technologii. Společnost OKD je
tak schopna udržovat stabilní
úroveň těžby jen se sedmnácti
stěnovacími komplexy v provozu oproti dvaceti komplexům
provozovaným v roce 2009
a třiceti dvěma v roce 2008.
Zavedení nových technologií se pozitivně projevilo ve
výkonnosti dolů.
využít těchto výhod, spojujících v sobě provozní i finanční
odbornost, a těžit z příležitostí, které se nám naskytnou.
Ačkoli širší hospodářský
výhled v evropském prostoru
zůstává nejistý, očekáváme, že
poptávka po koksovatelném
uhlí ve střední a východní
Evropě bude díky pokračujícímu oživení v automobilovém průmyslu a stavebnictví
nadále silná. Oživení průmyslu ve střední Evropě rovněž
podpoří poptávku po energetickém uhlí, kde jsme již
zaznamenali nárůst cen.
A v neposlední řadě náš záměr
reinkorporace společnosti
do Velké Británie a související
získání kvalifikace pro index
FTSE nám přinese rozšíření
možností přístupu na mezinárodní kapitálové trhy.
Stále máme před sebou ještě mnoho úkolů, ale jsme
Kombinací nových a starých
zařízení se průměrná produktivita dobývání v OKD v roce
2010 zvýšila přibližně o 15 %
oproti roku 2009 na 1 743 tun
na porub a den.
Program optimalizace koksoven (COP 2010) společnosti
NWR, tedy program kapitálových investic určených
ke zlepšení efektivity a produktivity koksárenských provozů společnosti, byl úspěšně
dokončen v plánovaném termínu ke konci roku 2010. Nově
vybudovaná koksárenská baterie č. 10 v koksovně Svoboda
společnosti OKK nyní pracuje
na plnou kapacitu. Maximální celková kapacita, společně
s kapacitou renovované baterie
č. 8 a se dvěma zbývajícími
bateriemi koksovny Svoboda,
bude počínaje rokem 2011 činit
850 000 tun. Po uzavření programu COP 2010 očekává NWR
snížení nákladů na tunu koksu,
optimalizaci struktury zaměstnanců a zvýšení flexibility produkce, která bude umožňovat
výrobu různých druhů koksu
podle požadavků zákazníka.
odpovědnost
Polské rozvojové
projekty: Dębieńsko
NWR pokračuje v přípravě podrobného rozvojového
plánu pro projekt Dębieńsko
v Polsku. Tvorba podrobné
studie proveditelnosti, která
stanoví rozsah projektu, plán
realizace, rozpočet, časový
plán i značnou část potřebného technického zajištění pro
projekt, byla zahájena v září
2010 a dokončení její první
fáze se očekává v březnu 2011.
Tato část zahrnuje povrchovou
infrastrukturu, zpracovatelský
závod a také přístupové a přepravní svážné štoly. Dodavatelské smlouvy na dodávky
těchto prvků a podrobné
studie proveditelnosti již byly
z velké části uzavřeny s polskými a nadnárodními společnostmi. Společnost pokračuje
NWR předpokládá, že stavební
práce na projektu Dębieńsko
budou zahájeny v průběhu
roku 2011.
Dividenda
V souladu se svou dividendovou politikou oznámila NWR
konečnou dividendu ve výši
0,22 eura na akcii, která bude
majitelům akcií druhu A vyplacena formou prozatímní
dividendy 15. dubna 2011.
Společně s dividendou ve výši
0,21 eura na akcii, vyplacenou
v říjnu 2010, dosahuje celková
výše dividendy za celý rok 2010
částky 0,43 eura na akcii.
Výhled pro rok 2011
V letošním roce NWR plánuje
těžbu 11 mil. tun uhlí a výrobu 800 000 tun koksu. Externí
Hospodářské výsledky
2010
Těžba uhlí ve výši 11,4 mil. tun, výroba koksu
ve výši
1 mil. tun
Celkové externí prodeje 10,7 mil. tun uhlí
1,1 mil. tun koksu
a Výnosy ve výši 1 590 mil. eur
EBITDA ve výši 464 mil. eur
Přepočtený výnos na akcii ve výši 0,86 eura
Celková dividenda za rok 0,43 eura na akcii
Zlepšení bezpečnosti o 24 %
v zajišťování pozemků a infrastruktury pro projekt, kdy se
nákupy potřebných pozemků
plánují na nejbližší období.
NWR předpokládá, že do projektu Dębieńsko v roce 2011
investuje přibližně 50 mil. eur
v investičních nákladech.
prodeje by měly dosáhnout
přibližně 10,3 mil. tun uhlí
a 720 000 tun koksu. Průměrná
sjednaná cena energetického
uhlí se bude letos pohybovat
okolo 71 eur za tunu. Většina
prodejů bude sjednávána čtvrtletně.
V závislosti na vnitřním schvalovacím procesu a vydání
konečných povolení společnost
Open Mine 1 I 2011
3
ekonomika
interview
technologie
Obchod s uhlím je
úzká specializace
Kanceláře proskleného věžáku nad holešovickým přístavem v Praze obýval v minulosti jeden z největších podniků
zahraničního obchodu Kovo. Dnes v něm sídlí kontrolní
úřad a v jednom z horních pater také obchodní úsek OKD.
200
zákazníků pravidelně
nakupuje uhlí skupiny
NWR.
Náš rozhovor s jeho šéfem
jsme dělali nadvakrát – kvůli
jeho nabitému programu. Naše
schůzky začínaly brzo po sedmé ráno a on už měl za sebou
poradu se svým týmem.
Seznamte se: Petr Otava,
obchodní ředitel OKD.
To začínáte pokaždé
takhle brzo?
Často. Den není nafukovací a my toho musíme hodně
stihnout. Moji lidé jsou na to
zvyklí.
Co vlastně celou dobu
děláte? Laik by si pomyslel, že každý čtvrtrok
vyjednáte ceny, obnovíte smlouvy a máte tři
měsíce pohov…
Většina kontraktů je sice
opravdu sjednávána kvartálně,
my ale musíme být v každodenním kontaktu s trhem
po celou dobu. Musíme sledovat globální trendy – Austrálii
a Ameriku pokud jde o koksovatelné uhlí, Polsko, Rusko,
Kolumbii, Jižní Afriku a Austrálii pokud jde o uhlí energetické. Potřebujeme vědět,
co ovlivní poptávku v energetice a v celém průmyslu. Pro
koksovatelné uhlí je klíčová
situace v ocelářství. Musíme
si udržovat důkladnou znalost
trhu v celém regionu střední
a východní Evropy, musíme
vědět, co dělají naši konkurenti
především v Polsku. Není toho
málo.
Které trendy kromě cen
a výrobních nákladů
potřebujete sledovat?
U koksovatelného uhlí především monitorujeme nabídku
a poptávku, která na trhu
existuje. Pokud jsou v Austrálii
povodně a zavřené doly, sníží
se celosvětová nabídka uhlí.
Sledujeme proto, jak funguje
celá ekonomika, jak si vede
ocelářství, stavebnictví a další
odvětví. V energetickém uhlí je
to podobné, pozorujeme výkon
ekonomiky a s tím související
spotřebu elektřiny, CO2 certifikáty a podobně. Pak jsou tu
ještě cementárny, které jsou
závislé na výkonu celého stavebnictví. V uplynulých třech
letech cementárny pracovaly
na úrovni 30–40 % svých kapacit, protože neměly poptávku.
Jaký dopad na vaše
vyjednávání má dění
na vzdálenějších trzích?
Trh je čím dál tím otevřenější
a tak, jak klesají objemy těžby přímo v našem regionu,
významně narůstají importy
energetického uhlí z východu,
hlavně z Ruska, a koksovatelného uhlí z USA. Například s ruským uhlím se dnes obchoduje
měsíčně především na spotu
(spotová cena vyjadřuje cenu
komodity v konkrétním čase
a místě, je určována na komoditních burzách – pozn. red.),
musíme tedy vědět, jaké uhlí,
v jaké kvalitě a za jakou cenu
jsou konkurenti schopni dodat,
jaké mají transportní náklady,
a vůbec vše, co s tím souvisí.
Tyhle informace nestačí tahat
z různých reportů, které nám
denně chodí, ty získáme jedině
tím, že se dennodenně pohybujeme na trhu. Pravidelně se
proto vídáme s našimi zákazníky a partnery.
Open Mine 1 I 2011
4
bezpečnost
Kolika zákazníkům se
věnujete vy osobně?
Máme asi dvě stě stálých
zákazníků. Já osobně jednám
zhruba s padesáti největšími.
Zjišťujeme, jaká je u nich situace, jaká je poptávka po jejich
produktech. Rozhodně to
nefunguje tak, že uzavřeme
kontrakt, a tím to končí. Každý
kontakt, i když zrovna nejednáme o konkrétním obchodu,
je fakticky přípravou na příští
vyjednávání, která povedeme
nejpozději za čtvrt roku. Potřebujeme informace z první ruky,
a jinak než osobně je nezískáme. Musíme mít v týmu lidi,
kteří rozumí výrobě a kteří vědí,
rekultivace
co si výroba v daný den nebo
měsíc může dovolit. Připravujeme měsíční plány dodávek, ale
ty musíme průběžně upravovat
podle aktuální poptávky a situace v našich dolech.
Jak koordinujete
požadavky zákazníků
s těžbou?
Ideální stav je, když si připravíme plán, přijde objednávka
od zákazníka a referent, který
se o ni stará, se spojí s dispečinkem v Ostravě. Ten zorganizuje nakládku na jednotlivých
dolech, zajistíme logistiku, vlak
s uhlím pak sledujeme po cestě, dokud nedojede na místo
odpovědnost
A platí vaši zákazníci
včas?
výroba na jednotlivých dolech
v daném čase nabídnout. Kvalitativní parametry uhlí jsou
dány, můžeme je ovlivnit jen
minimálně. A naši zákazníci
to také dobře vědí, s většinou
z nich spolupracujeme dlouhodobě. Energetické uhlí se
běžně hodnotí podle výhřevnosti, množství popela, síry,
ale na koksovatelné uhlí fakticky zatím neexistují žádné
indexy. Takže zákazníci znají
zcela konkrétní kvalitu, kterou
má například uhlí z dolů Darkov nebo Paskov. Druhou stejnou na světě nenajdou – ani
v dole ČSM, ani třeba v Austrálii. Uhlí z různých lokalit je
nesrovnatelné. Zákazníci koksovatelného uhlí si tedy kupují
konkrétní „značku“. Myslím ale,
že do tří let se dočkáme nového světového indexu na koksovatelné uhlí.
Ano, zákazníci naštěstí platí
(smích).
Jaká je tedy škála vašich
typů uhlí?
Máte vždycky k dispozici
to, co zákazníci právě
chtějí, nebo spíš sledujete, na jaké uhlí kolegové
v dolech právě narazili, a snažíte se prodat,
co máte zrovna přichystané?
V naší produkci rozlišujeme
obecně dvě kategorie uhlí:
energetické a koksovatelné.
Osvojili jsme si tuto terminologii, aby nám lépe rozuměli
zahraniční investoři a aby nás
analytici mohli porovnávat
s ostatními firmami ve světě.
Energetické uhlí v praxi reprezentují tři hlavní produkty –
vysokovýhřevné prané uhlí,
určení. Byznys končí až
ve chvíli, kdy zákazník zaplatí.
My samozřejmě víme,
co je schopná naše
Open Mine 1 I 2011
5
ekonomika
energetický prach a proplástek.
Odebírají je hlavně elektrárny,
teplárny, cementárny. V koksovatelném uhlí sledujeme
dvě hlavní kategorie, tzv. hard
coking coal a semi soft coking
coal. V češtině pro tyto pojmy
neexistuje ustálený překlad.
Obchodujete i s koksem – jaké typy máte
v nabídce?
U koksu rozlišujeme tři základní
typy: vysokopecní koks (určený k výrobě oceli – pozn. red.),
slévárenský a pak různé sorty
otopového koksu určeného pro
průmysl, například pro cukrovary a vápenky, ale i pro domácnosti. Při výrobě koksu pak
vzniká ještě řada chemických
produktů, které se dají dále prodat, například koksárenský plyn,
benzol, dehet a další.
Vraťme se k vašim cenovým vyjednáváním. Jak
dlouho obvykle trvá, než
se s klientem, kterého
léta znáte, dohodnete
o ceně pro další kvartál?
Je to o taktice jednání,
s každým zákazníkem je to
jiné. Záleží, nakolik se vzájemně známe. Samozřejmě nám
pomáhá, když víme, jak se konkrétní partner chová při jednání, jak uvažuje, jaké představy
na začátku asi má. Málokdy
se ale stává, že se dohodneme
hned napoprvé.
Převládá spíše silové
jednání, anebo je to
víceméně přátelská, tak
trochu společenská hra?
Je to jako v každém obchodu.
Samozřejmě chceme prodat
interview
za co nejvyšší cenu a zákazník chce cenu co nejnižší, ale
obvykle víme, že je potřeba
se domluvit. Máme zákazníky,
kteří si cení, že se chováme
standardně, transparentně
a férově po celou dobu spolupráce. Takoví zůstanou u nás,
i když jim konkurence nabídne
o něco nižší cenu. Jiní řeknou,
toto je tržní cena, když nám
ji nedáte, nakoupíme jinde.
Ta jednání jsou třeba i desetikolová, a mezitím si ještě
telefonicky vyměňujeme názory, když hrozí, že přijedeme
na jednání a zase se nedohodneme. Hledáme kompromis
a většinou se ho podaří najít,
pokud obě strany vědí, co je
tržní a co je opodstatněné
z obou stran.
Zažíváte při cenových
jednáních nějaká překvapení? Taková, která
změní vaši taktiku, váš
přístup ke klientovi?
Byl tu rok 2009, který překvapil
spoustu lidí, ale to byla výjimka. Po mnoha letech v oboru
už mě toho moc překvapit
nemůže. Jistěže se některý
zákazník občas naštve, urazí
a nakoupí jinde, ale u uhlí se
to moc nestává. Při jednáních
jsme za všech okolností velmi
opatrní. V regionu je jen omezený okruh odběratelů a dodavatelů a každý spor znamená
nepříjemný problém. Nejsme
v pozici jako třeba australské
firmy, které za stejnou cenu
prodají uhlí do Číny, do Japonska, do Koreje, do Indie,
do Brazílie nebo kamkoli jinam.
My si nemůžeme dovolit své
zákazníky naštvat – vzhledem
k naší geografické poloze není
reálné přemýšlet, že bychom
technologie
naše uhlí vozili někam dál
mimo region.
Do jaké míry rozhoduje
spotová cena a jaký vliv
mají dlouhodobé vazby
s klienty a nadstandardní
servis?
Světové ceny na spotu a různé cenové indexy mohou být
jistě podpůrným argumentem,
pro nás je ale vždy rozhodující cenová úroveň v regionu.
Pokud bude spot řekněme
na hodnotě sto a polské firmy
budou prodávat za polovinu,
musíme vzít v potaz nejbližší
konkurenci a cena API2 v Rotterdamu je spíše pomocné
hledisko. Jindy může nastat
situace, kdy máme my i Poláci
vlivem produkčních nákladů
ceny vyšší než spotové. Pak
musíme mít spočítané, jestli
na trhu existuje nějaká alternativa, například z Ruska,
abychom byli cenově konkurenceschopní. A v neposlední řadě jde i o to, jaký servis
jsme schopni zákazníkům
dát. Jde například o dodávky
just-in-time, dodržení kvality,
způsob řešení problémů. To je
něco, co zákazníci moc dobře
vědí a oceňují. Kvalitní servis
zvyšuje jistotu, že si zákazníka
udržíme, i kdyby mu konkurence dávala o něco lepší cenu.
Kdo jsou klíčoví hráči, kteří určují dění
na evropském trhu, kde
NWR působí?
Trh s koksovatelným uhlím
je hodně ovlivňován globálním vývojem, to znamená
australskými a americkými
producenty, jako jsou BHP Billiton a Rio Tinto, my ale vždy
musíme nejprve sledovat, co
se děje v Polsku, co dělá třeba
Jastrzębzka Spółka Węglowa,
Katowicki Holding Węglowy
nebo Kompania Węglowa.
Energetické uhlí je regionální záležitost a na trhu je stále
nadprodukce uhlí z Polska, roste
i význam Ruska. Naopak jihoafrické, kolumbijské nebo obecně
zámořské uhlí se do regionu
zatím téměř vůbec nevozí.
A Ukrajina?
Ukrajinské uhlí má vysoký
obsah síry, proto se ve velkém
objemu do zemí Evropské unie
z ekologických důvodů nikdy
pravděpodobně vozit nebude.
Tamní uhlí se spotřebovává primárně u místních odběratelů.
Jak jste vlastně přišel
k uhlí?
Naše rodina pracuje v OKD už
několik generací, můj děda
Open Mine 1 I 2011
6
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
každý týden. Kamarádi mi
v Ostravě zůstali, ale vídáme
se málo.
Když jste začal pracovat
ve firmě, kterou řídil váš
otec, nemusel jste bojovat s předsudkem, že jste
tatínkův chráněnec?
strávil v ostravských dolech
prakticky celý život. V osmdesátých letech minulého století
byl generálním ředitelem OKD.
I on začínal jako horník?
Byl původně strojař, pracoval
v Bastru (český výrobce důlních technologií, dříve vlastněný OKD, dnes je součástí
skupiny Bucyrus – pozn. red.),
později pracoval na ředitelství
firmy. To byla první generace, alespoň co já si pamatuji.
Podobně můj otec i jeho bratr
vystudovali báňskou (Vysoká
škola báňská – Technická univerzita v Ostravě – pozn. red.)
a po škole nastoupili do dolů.
Já k tomu přičichl až v devadesátých letech, když můj
otec s panem Koláčkem zprivatizovali Českomoravské
doly s Metalimexem. Studoval jsem tehdy ekonomickou
fakultu v Ostravě, s uhlím to
nemělo nic společného. Otec
mi nabídl, jestli bych nechtěl
dělat v obchodním oddělení v Metalimexu, což byla
specializovaná firma, která
ve skupině OKD měla na starosti obchod. Takže jsem se
po škole, v roce 2000, přestěhoval do Prahy a nastoupil
jako referent do divize paliv.
V Ostravě jste zůstat
nechtěl?
Skoro do doby odchodu jsem
byl ostravským patriotem, ale
asi bych tam nezůstal. Určitě
bych se nevěnoval uhlí, možná
bych dělal obchod, ale s něčím
jiným, nebo spíše tu ekonomiku, finance.
Dnes tedy působíte
v Praze?
Ano, moje základna je v Praze.
Přestěhoval jsem se a založil tu
rodinu. Do Ostravy ale jezdím
tak často, jak je potřeba, skoro
Není to nic příjemného, když
přijde syn do firmy svého otce.
Ale víc záleží na tom, jak člověka vnímá jeho okolí, jakým
způsobem se prezentuje, jak
pracuje, musí zkrátka dokázat,
že není horší než ti ostatní, že
tomu týmu něco přinese. Začínal jsem od píky, zpracovával
faktury, objednávky, dělal back
office. Postupně jsem dostal
možnost dělat náročnější
věci, až nakonec se ze mě stal
vedoucí obchodního oddělení
a později ředitel.
Bavíte se ještě s tátou
o trhu? Jsou situace, kdy
může poradit?
Spíš to rozebíráme z širšího úhlu pohledu, co se děje
v ocelářství a energetice, co
se děje ve světě a tak. On už
ten uhelný byznys aktivně
pár let nedělá. Když člověk
odejde z branže třeba na rok,
není problém se do toho zpátky dostat, ale je potřeba mít
každodenní kontakt s trhem.
Je to ve vašich kruzích
obvyklé, že se povolání
dědí v rámci rodinné
tradice?
Určitě, znám spoustu takových případů, z Německa,
Polska. Uhlí je svým způsobem
specifická komodita, málokdo se o uhlí zajímá, málokdo
tuší, jaký je rozdíl mezi uhlím
a koksem. Obchodu s uhlím se
věnuje velmi málo lidí, v Evropě jich určitě není víc než
tisícovka, je to prostě úzká
specializace.
Jaké jsou v této obchodnické komunitě vztahy?
Je snadné navazovat
přátelské vztahy, nebo
jde spíš o přátelství pragmatická, obchodní?
Těch obchodníků je málo, často
se potkávají, a tak není složité
vybudovat si po nějaké době
přátelské vztahy a osobní kontakt, ale nejde se přátelit úplně
s každým.
»Kvalitní servis zvyšuje
jistotu, že si zákazníka
udržíme.«
Je těžké nechat potom
přátelství za dveřmi,
když máte vyjednávat
o cenách?
Tam kamarádství nemůže.
I nejlepší kamarád se někdy
urazí, vstane od stolu a jde
pryč. Pak to žehlíme až
později, když horké hlavy
vychladnou.
Jak trávíte volný čas?
Zbývá vám nějaký?
Málo. Přemýšlím nad tím, jak si
ho udělat. Mám malého syna,
tak se snažím vyšetřit si čas
aspoň o víkendech. V poslední
době se taky věnuji golfu.
Open Mine 1 I 2011
7
ekonomika
interview
technologie
A z pohledu OKD?
Z pohledu člověka, který
tu firmu zná opravdu
hodně dlouho? V čem ji
to změnilo?
Kde nejraději hrajete? Po Čechách nebo
v cizině?
Hraji hlavně v Česku a Španělsku.
» Trh s koksovatelným
uhlím je hodně ovlivňován globálním
vývojem, ale my musíme nejprve sledovat,
co se děje v Polsku.«
v klubovně, dojde mnohdy
i na pracovní konverzaci.
nějaké zázemí, takže podobné
úvahy jsou složitější.
Kam nejčastěji jezdíte
na dovolené?
Byla to velká změna,
když se OKD začlenilo do struktury NWR
a na spoustu věcí se
začalo pohlížet z jiné
perspektivy?
Jezdíme pravidelně do Španělska. A v zimě vždycky
na týden do Svatého Mořice
na lyže. K tomu se snažíme
zařídit ještě alespoň jednu
letní dovolenou.
Kdo doma rozhoduje,
kam se pojede?
Vybíráme společně. Vždycky se
snažíme vybrat něco, kde jsme
ještě nikdy nebyli.
Daří se vám na golfu nepracovat? Nebo
používáte golf i jako
pracovní nástroj?
Kdybyste měl něco změnit ve svém dosavadním
profesním nebo osobním
životě, co by to bylo?
Spousta obchodních partnerů
hraje. Ale kdo hraje golf, tak
ví, že uprostřed zápalu při hře
nejde moc dobře diskutovat
o nějakých vážných tématech.
Jistěže ale pak na příslovečné devatenácté jamce, tedy
Asi bych zkusil jít co nejdřív
pracovat ven, do nějaké větší
firmy na vyspělém trhu. Tyhle
zkušenosti nikde nekoupíte
a čím dřív je získáte, tím lépe
se dají později zúročit. Dnes
už přece jen mám rodinu,
Změna to byla určitě, už jen
tím, jací lidé přišli do skupiny. Klaus-Dieter Beck, Mike
Salamon a třeba Hans-Jürgen Mende a další výrazné
osobnosti, zkrátka lidé, kteří
se na byznys dokázali dívat
globálně. Musel jsem se
v hodně věcech přizpůsobit,
leccos dostudovat, například
mezinárodní finanční terminologii, kterou jsme do té
doby nepoužívali. Ale Zdeněk
[Bakala] s Peterem [Kadasem]
(zástupci majoritního akcionáře NWR – pozn. red.) možná věděli, že se umím na ten
obchod s uhlím a koksem
podívat z širšího pohledu než
z ostravské perspektivy. Dlužím
jim oběma hodně za to, že mi
tuhle šanci dali.
Změny přišly s novým
generálním ředitelem,
Klausem-Dieterem Beckem.
Změnil firmu od A do Z,
od firemní kultury až po nový
systém řízení. Bylo to umocněno i tím, že přivedl nové
lidi, jako je Míla Trgiňová
(finanční ředitelka OKD –
pozn. red.). Jsem rád, že s ním
můžu pracovat, že mi ukázal,
co s tou firmou jde udělat.
Určitě mu hodně pomohla
situace na trhu a ceny uhlí,
jinak by si nemohl dovolit tu
firmu měnit takovým tempem,
jak ji změnil. Každopádně má
můj obrovský respekt za to,
jakým způsobem to provedl.
Kdyby OKD nebylo
součástí skupiny NWR,
mohlo by si dovolit velké
investiční programy, jako
byl POP 2010, nebo úvahy o akvizicích polských
těžebních firem?
Úvahy o Polsku tu byly už dřív,
ale nikdy nedostaly reálný
rozměr. A pokud jde o investice a jejich financování,
v OKD nikdy nebyl tým, který
by si dokázal zajít pro peníze
na finanční trh, do velkých
bank v Londýně a podobně.
Kolegové z NWR to dnes umí
a ohromně nám to pomáhá.
Banky a institucionální investoři vnímají NWR jinak už
proto, že je na burze. Porovnám-li to se situací před pěti
deseti lety, máme dnes naprosto jiné, mnohem širší možnosti, než tomu bylo kdykoli
v minulosti.
Open Mine 1 I 2011
8
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Bezpečnost v dolech NWR roste
Bezpečnost zaměstnanců je pro NWR naprostou prioritou, proto nadále pokračuje ve zvyšování bezpečnostních standardů
a snižování rizika pracovních úrazů v dceřiných společnostech
OKD a OKK Koksovny. Klíčové ukazatele v oblasti bezpečnosti
za rok 2010 potvrdily příznivý trend a ukázaly, že realizovaná
opatření mají smysl a směřují jednoznačně správným směrem.
−49 %
Počet pracovních úrazů
v dolech skupiny NWR
poklesl za posledních 5 let
na polovinu.
Počet úrazů v dolech
NWR kontinuálně klesá
realizovat veškerá opatření,
aby byl tento cíl splněn.
Počet úrazů v těžební dceřiné
společnosti NWR, OKD, a.s.,
v loňském roce klesl o 22 procent z 346 v roce 2009 na 271
v tom následujícím. Úrazová
četnost (LTIFR) se ve stejném
období snížila z 11,29 v roce
2009 na loňských 8,61, čímž
společnost překonala stanovený cíl pro rok 2010.
Všechny údaje
zahrnují také pracovníky dodavatelských firem.
NWR má ve všech svých dolech
a koksovnách zavedeny detailní bezpečnostní předpisy,
procesy a monitorovací systémy. Zaměstnanci jsou vedeni
k tomu, aby si uvědomovali
nejen rizika, ale také odpovědnost za bezpečnost svou
i svých spolupracovníků.
and Environmental Committee,
HSEC), který navrhuje další
opatření vedoucí k eliminaci
rizik. Výbor od svého založení
v roce 2007 dohlíží na otázky
bezpečnosti a zdraví při práci
a je jedním z pilířů Corporate
Governance ve skupině NWR.
NWR si uvědomuje, že pro
zvyšování bezpečnosti na pracovištích je klíčovým faktorem motivace
zaměstnanců.
LTIFR OKD
Odpovědnost totiž
20
leží na bedrech
16,59
každého jednotli15,33
vého pracovníka.
15
12,49
Vyhlásila proto
Mezinárodní uka11,29
v roce 2010 indizatel úrazové čet10
8,61
viduální motivační
nosti (LTIFR, The
soutěž, v níž měl
Lost Time Injury
šanci vyhrát hlavFrequency Rate)
5
ní cenu ve formě
je nejprůkaznější
auta Škoda Fabia
ukazatel vývoje
0
každý zaměstnanec
bezpečnosti práce.
2006
2007
2008
2009
2010
dolů, který pracoval
Zjednodušeně se dá
od 1. dubna do 31.
říct, že je to počet
prosince bez úrapracovních úrazů
Koeficient LTIFR udává počet pracovních úrazů na milion
zu. Jednotlivé doly
vedoucích k praodpracovaných hodin
navíc losovaly další
covní neschopnosti
hodnotné ceny, kterými byly
v délce minimálně tří pracovnapříklad zájezdy v hodnotě
Vedení společnosti, odborové
ních dnů na milion odpraco50 000 Kč. Do slosování bylo
organizace i státní instituce
vaných hodin.
zařazeno přes 15 000 pracovpřistupují ke každé rizikové
níků OKD a dodavatelských
události mimořádně vážně,
Firemní program PERSPektiva
firem.
důsledně je prošetřují a svá
2015 stanovuje jako cílovou
doporučení předkládají Výboru
hodnotu úrazové četnosti
Společnost NWR ve svých
pro zdraví, bezpečnost a životv roce 2015 hodnotu 5 a spodolech zároveň vyhlásila
ní prostředí (Health, Safety
lečnost NWR je rozhodnuta
Open Mine 1 I 2011
9
ekonomika
interview
motivační program „Bezpečné pracoviště“, jehož cílem je
udržování pořádku na pracovišti, odstranění nedostatků
a eliminace rizik. Kolektivy
v dolech byly pravidelně (minimálně šestkrát za čtvrtletí)
hodnoceny a kontrolovány
v dodržování pořádku na pracovišti a přístupových cestách,
vedení důlního díla a větrání
či udržování bezvadného stavu
Ochranné osobní pracovní prostředky
a technická zařízení
technologie
strojního a elektrického zařízení. Nejlepší kolektiv v úseku rubání obdržel 50 000 Kč,
v přípravě 20 000 (15 000 Kč
za druhé a 10 000 za třetí místo), ve vybavování a likvidaci
30 000 Kč.
SAFETY 2010
V rámci programu SAFETY 2010 společnost NWR
Počet zakoupených kusů
2008–2010 (Safety 2010)
Boty
38 963
Trička reflexní
60 092
Košile reflexní
111 384
Fáračky (komplety)
57 283
Ochranná přilba s očním štítem
15 197
Osobní svítidlo T 1005.1
15 363
Ind. a det. přístroj Drager X-am
Sebezáchranný přístroj
823
15 000
Nejen zaměstnanci OKD, ale i bánští záchranáři dostali nejmodernější
ochranné pomůcky
Parametry ochranných
pracovních prostředků v OKD
Osobní svítidlo T 1005.1
Rozměry 12 × 2 × 10 cm zhruba o 70 % menší než starší typy,
s váhou 0,8 kg o kilogram lehčí
LED dioda se svítivostí 2 500 luxů
Svítivost je zaručena i po deseti hodinách užívání
Hlavice vybavena pasivní anténou, suchý monočlánek je s hlavicí propojen kabelem s reflexním povrchem – pracovník je pak
lépe vidět při osvícení světlem svých kolegů
Se změnou zároveň souvisela nutnost výměny všech 420 dobíjecích stojanů
Svítidlo K 07
Bezúdržbový akumulátor a LED dioda
Použití pro důlní vlaky a dopravu výbušnin
Výměna 500 kusů svítidel
Open Mine 1 I 2011
10
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
investovala více než půl
miliardy korun do nákupu
nejmodernějších pracovních
a ochranných pomůcek pro
zaměstnance svých dolů.
Dodávky začaly v roce 2008
a v roce 2010 došlo ke kompletaci vybavení. Nové osobní
pracovní a technické prostředky přispěly k zvýšení bezpečnosti pracovníků v dolech
a zvýšily komfort pracovního prostředí. Jde o špičkové
výrobky, jimiž jsou vybaveny
doly v nejvyspělejších zemích
světa. „Po mimořádných
investicích musíme pokračovat v monitoringu možných
rizik, abychom je eliminovali
stále účinnějšími bezpečnostními a hygienickými opatřeními,“ říká provozní ředitel OKD
Leo Bayer.
Reflexní prvky, pevné boty,
mnohem lehčí výstroj. Vybavení
horníků v Česku je srovnatelné
s podmínkami v západní Evropě
nebo USA
Indikační a detekční přístroj Dräger X-am
Měří a hlídá výskyt životu nebezpečných plynů na čelbách
(CO, CO2, CH4, NOx) a v porubech (CO, CO2, CH4)
Výrazně menší a lehčí než starší přístroje
Kontinuální měření koncentrace nebezpečných plynů, jejich
záznam a ukládání do paměti
Optický i akustický alarm
Sebezáchovné přístroje OXY K50S
Životnost 10 let (o tři roky více než předchozí přístroje)
Nezávislý na ovzduší s uzavřeným střídavým dýchacím
systémem
Hmotnost 3 kg
Objem dýchacího vaku minimálně 6 litrů
Ochranná doba 50 minut
Teplota vdechovaných vzdušin maximálně 55 °C
Fáračky s odrazovými nášivkami
Kompletní obměna nových fáraček s reflexním značením
pro vyšší bezpečnost
Reflexní pruhy ve stříbrné a žluté barvě – GP 105
Pohodlnější střih a prodloužené upevňovací tkanice
Trička a košile
Bavlněná trička a košile s reflexními
pruhy pro lepší viditelnost
Ochranné přilby
s očním štítem
Ochranné přilby
s očním štítem
HC 600/4 z Velké Británie a Unierg Bieruň
z Polska
Pracovní obuv
Celková obměna pracovní obuvi
Tři druhy pevné obuvi: Baťa Malenka S3, Baťa Jano S3
a Artra Bridget.
Open Mine 1 I 2011
11
ekonomika
interview
technologie
Continuous Improvement
Díky přínosům pro bezpečnost v dolech NWR a zefektivnění
finančních nákladů při těžbě uhlí se firma rozhodla pokračovat
v programu Continuous Improvement. Nově lze podávat návrhy
také slovensky, polsky nebo anglicky.
smysluplný, získal od společnosti NWR odměnu.
Zaměstnanci přihlásili stovky
zlepšovacích návrhů
NWR klade důraz na vlastní
iniciativu, nápady a kreativitu
zaměstnanců. Proto vyhlásila
v roce 2010 pro zaměstnance
dolů a dodavatelských firem
motivační program Continuous
Improvement, jehož cílem je
povzbudit aktivitu v podávání
zlepšovacích návrhů. „Jednoznačně stanovená pravidla,
systém posuzování a odměňování vedl k vyšší kvalitě
nápadů a vysoké úrovni zapojení zaměstnanců,“ vysvětlil
provozní ředitel OKD, dceřiné
společnosti NWR, Leo Bayer.
Zvýšení efektivity i bezpečnosti
Každá skupina nebo jednotlivci, kteří v roce 2010 přišli
s nápadem, jak zlepšit a zefektivnit práci při těžbě uhlí,
příznivě ovlivnit pracovní prostředí, usnadnit práci při těžbě
a zvýšit bezpečnost na pracovišti, jenž byl vyhodnocen jako
Motivační prvek projektu byl
posílen losováním o mimořádnou odměnu – osobní auto
Škoda Fabia. Šanci na její získání měli všichni pracovníci,
kteří se do projektu
zapojili. Na jednotlivých dolech měli
úspěšní inovátoři další možnost
mimořádného ocenění svých návrhů,
když se losovalo
o další ceny – zájezdy, televize a notebooky.
„Program se jednoznačně osvědčil.
Posílil spoluzodpovědnost a sounáležitost zaměstnanců
s firmou, přinesl mimořádné
odměny, zvýšení bezpečnosti,
zlepšení pracovního prostředí
a snížení nákladů. Firma proto
připravila pro rok 2011 další
obdobně orientovaný program,“
popisuje Leo Bayer.
Rok 2011: Continuous
Improvement pokračuje
Program ukazuje, že intenzivní spolupráce firmy se
zaměstnanci a jejich angažování ve firmě se vyplácí všem
zúčastněným stranám.
Výraznou novinkou je možnost
podávat zlepšovací návrhy
kromě češtiny ve slovenštině,
polštině a angličtině. Firma
tak vychází vstříc především
zaměstnancům dodavatelských
firem, kde pracují také horníci
z Polska či Slovenska.
Výše odměny pro autora nápadu je přímo navázána na výši
jeho úspory pro firmu (viz
Nápady pro vyšší bezpečnost
Ondrej Škorík, provozní zámečník Dolu Paskov přišel na konci
roku se čtyřmi nápady v rámci
programu Continuous Improvement. Jeden z jeho podnětů
se dočkal skutečně všeobecného rozšíření. „Inspirovaly mě
lékárničky v autech, ty musí
být podle nové vyhlášky povinně vybaveny takzvanou kartou
první pomoci. Navrhl jsem
vybavit kartami i naše důlní
lékárničky,“ uvedl Škorík.
Continuous
Improvement
v roce 2010
806 smysluplné
zlepšovací návrhy
2,85 mil. Kč
vyplacené odměny
226 mil. Kč
úspory firmy
tabulka). I v letošním roce se
bude ze všech smysluplných
návrhů losovat mimořádná
odměna v podobě Škody Fabia.
„Parametry se mírně změnily, ale základ zůstává stejný:
Naším cílem je podpořit iniciativu zaměstnanců. Projekt
Jednorázový přínos nebo
úspora z realizace
ukazuje, že to s důrazem
na bezpečnost i se zapojením
zaměstnanců do zlepšování
výroby i pracovního prostředí
myslíme vážně,“ uzavírá Bayer.
„Doplnění lékárniček kartou
první pomoci je při prvním
ošetřování poraněného velmi
vhodné. Z výchovného a propagačního hlediska by nebylo
na škodu umístit tyto karty
na bezpečnostní nástěnky,“
zhodnotil nápad paskovský
vedoucí báňských záchranářů
OBHP Zdeněk Potenský.
Odměna
0–200 000 Kč
2 000–3 000 Kč
200 000–500 000 Kč
3 000–8 000 Kč
500 000–1 000 000 Kč
8 000–10 000 Kč
1 000 000–10 000 000 Kč
10 000–50 000 Kč
10 000 000 Kč a více
50 000 Kč a více
zlepšení bez vyčíslení úspor
o výši odměny rozhoduje ředitel VOJ
Open Mine 1 I 2011
12
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Vracíme krajinu přírodě a lidem
Společnost NWR si uvědomuje svou odpovědnost za změny
v krajině, které přináší hlubinná těžba uhlí. Realizuje proto rekultivační projekty vedoucí k zahlazování následků hornické činnosti.
Případová studie
Dinopark
Prostor pod odvalem v blízkosti
obce Doubrava měl být využit pro
další odvalování hlušin. Vzhledem
k tomu, že území nebylo dlouho
nijak využíváno, bylo vystaveno
živelnému ukládání různorodého
materiálu včetně černých skládek
odpadů a postupně zarůstalo náletovými dřevinami.
V důsledku útlumu Dolu Doubrava
byla zahájena rekultivace prostoru
spočívající v důkladném „vyčištění“
a přetvarování území s následným
pokrytím vrstvou zeminy. Upravený
terén byl nově zatravněn, byly zde
vysazeny dřeviny.
Haldy hlušiny z krajiny rychle mizí. Místo nich na Karvinsku vyrůstají nové rybníky, lesy a louky
Krajina na Karvinsku a Ostravsku se díky rekultivačním
projektům v posledních letech
výrazně proměnila, o čemž
svědčí i nová publikace „Vracíme krajině život“, kterou
společnost v dané souvislosti
vydala. „Jen v roce 2010 probíhalo 55 větších rekultivačních
projektů na ploše 860 hektarů.
Celkové náklady dosáhly téměř
265 milionů korun. Například
lokalita Darkovského moře
v blízkosti Karviné je největší
rekultivační akcí na Moravě
a ve Slezsku s potenciálem stát
se atraktivní odpočinkovou
a rekreační lokalitou,“ sděluje
personální ředitel s odpovědností za rekultivační projekty dceřiné společnosti NWR,
OKD, a.s., Radim Tabášek.
Cílem rekultivačních projektů
je návrat krajiny, která byla
proměněna lidskou činností,
do přirozeného stavu, v němž
území funguje jako soběstačný ekosystém s původními
živočišnými a rostlinnými
druhy. Ty se do těchto lokalit postupně vrací a dávají
vzniknout novému unikátnímu ekosystému s výskytem
vzácných druhů fauny a flóry.
Oproti alternativnímu názoru některých ekologů, kteří
tvrdí, že ideálním řešením
je nechat přírodu, aby se
s následky vyrovnala sama,
je přístup NWR i přes svou
finanční náročnost nejrychlejší cestou, jak do krajiny
poznamenané těžbou vrátit
přírodu.
„O tom, jak bude území
po rekultivaci vypadat a jaké
bude jeho další využití, rozhoduje vždy zastupitelstvo jednotlivých obcí. Veškeré práce jsou
pod kontrolou úřadů ochrany
životního prostředí a klademe
důraz na ekologický rozměr
projektů,“ vysvětlil Tabášek.
Od roku 1989 se celkové
náklady na rekultivace v revíru
OKD vyšplhaly na 4,25 miliardy
korun. Téměř tři miliardy korun
pocházely z prostředků OKD
a 1,26 miliardy z financí státu
v rámci programu Revitalizace
Moravskoslezského kraje, který
byl zahájen v roce 2003 a řeší
škody na krajině způsobené
hornictvím před rokem 1992,
tedy před privatizací OKD.
V roce 2009 byla ukončena biologická rekultivace na převážné části
území a pozemky byly pronajaty
za účelem vybudování Dinoparku.
Areál byl otevřen v červenci 2009
a stal se výraznou atrakcí regionu,
kterou hojně navštěvují rodiny
s dětmi.
T ech. rekultivace: 2007–08
Bio. rekultivace: 2008–12
Předpokl. výdaje: 7 mil. Kč
Zdroj financování: OKD
Rozloha území: 15,1 ha
Cíl rekultivace: veřejná
zeleň
Open Mine 1 I 2011
13
ekonomika
interview
technologie
Těžíme uhlí
Černé uhlí je díky svým vlastnostem a využití v různých sektorech
průmyslu strategickou surovinou budoucnosti. Experti odhadují jeho
celosvětové zásoby na zhruba 479 000 milionů tun. Jeho efektivní a ekonomicky rentabilní těžbu předpokládají díky dynamické
modernizaci technologií na dalších nejméně 200–300 let.
11,4 mil.
Tolik tun uhlí vytěžila
společnost OKD
v uplynulém roce.
Jak a kde se tedy v České republice černé uhlí
těží?
Na našem území se černé uhlí
v minulosti těžilo v několika
lokalitách (plzeňsko-manětínská pánev, kladensko-slánská
pánev a další). Po jejich útlumu
v 90. letech minulého století
zůstal jediným činným ostravsko-karvinský černouhelný
revír v jižní části Hornoslezské
uhelné pánve, jejíž
větší část (asi 80 %)
leží v Polsku. V něm
těží kvalitní černé
uhlí s nízkým obsahem síry a vysokým
obsahem uhlíku
ve čtyřech dolech
dceřiná společnost
NWR, OKD, a.s.
Dobývání na Ostravsku bylo definitivně
ukončeno v devadesátých letech
minulého století.
V současné době se
těží v Moravskoslezském kraji na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.
V roce 2010 zde vytěžila společnost OKD zhruba 11,4 milionu tun uhlí.
Zjednodušeně lze říci, že se
zde dobývají dva typy uhlí:
energetické, které nachází
využití jako palivo s vysokou
výhřevností, a koksovatelné,
Ostravsko-karvinský černouhelný revír totiž patří z hlediska
náročnosti těžby k nejkomplikovanějším na světě. To je
dáno především geologickými
podmínkami s mnoha tektonickými zlomy procházejícími
jednotlivými slojemi a hloubSpecifika ostravsko-karkou, z níž je uhlí dobýváno.
vinského černouhelného
Průměrná hloubka dobývání
revíru
uhelných zásob činí v ostravsko-karvinském revíru
Díky ambicióznímu investič930 metrů. Nejhlubší jáma
nímu programu POP 2010,
Doubrava III
na Dole Karviná má délku
Těžba uhlí
1 177 metrů
na severní Moravě
a nejhlubší
činné patro se
2
nachází na Dole
km
Paskov v absorozloha dobývacích prostor
lutní hloubce
1 120 metrů
m
od povrchu.
používané pro výrobu koksu. Další dceřiná společnost
NWR, OKK Koksovny, a.s., je
totiž největším evropským
producentem slévárenského
koksu.
121
930
průměrná hloubka, ve které se pod
povrchem těží
0,8–6,5 m
mocnost slojí
kdy byly doly NWR vybaveny
nejmodernějšími dobývacími
a razicími komplexy od špičkových světových výrobců,
se daří zpřístupňovat zásoby
v hloubkách a podmínkách,
kde to předchozími technologiemi z hlediska efektivity,
bezpečnosti a technické vybavenosti nebylo možné.
Těžba na Ostravsku a Karvinsku
má několikasetletou tradici. Se
systematizovanou těžbou se
v revíru začalo
zhruba v polovině 18. století,
k rozvoji pravidelného dolování
došlo v 19. století v souvislosti
s rozvojem železáren a výstavbou železnice.
V ostravsko-karvinském revíru je uloženo 90 % veškerých
černouhelných zásob České
republiky.
Open Mine 1 I 2011
14
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Od záměru těžit v konkrétní lokalitě k první tuně vyvezené na povrch je dlouhá cesta
Od záměru k těžbě
Od prvotního záměru těžit
v konkrétní lokalitě uhlí a plyn,
který je na ložiska tradičně
navázán, k první tuně vyvezené
na povrch, vede dlouhá a komplikovaná cesta. Jak se tedy
vlastně černé uhlí těží a co
jeho těžbě předchází?
Aby bylo možné lokalizovat
černouhelné ložisko a kvalifikovaně určit, co se v něm
nachází, je v první řadě nutné
provést vrtný geologický průzkum z povrchu. Ten určí, co
se v daném ložisku nachází,
je možné vypočítat zásoby,
které jsou pod zemí uloženy,
a stanovit dobývací prostor.
Následně je nutné provést
dodatečný průzkum v podzemí,
díky němuž dojde k upřesnění
objemu zásob v dobývacím
prostoru.
Každý důl má totiž na základě
legislativy vymezen dobývací
prostor černého uhlí, případně
i karbonského zemního plynu.
Před realizací otvírky je nutné vyřešit přísné legislativní
normy, které těžařům přikazují vyřešit vztahy a okolnosti
průzkumu a těžby s místními samosprávami, obyvateli
a orgány, v jejichž kompetenci
je ochrana životního prostředí.
Před podáním žádosti o povolení hornické činnosti je nutné potvrdit předpoklady, že
průzkum a těžba nebude mít
zásadní negativní vliv na obyvatele ani okolní přírodu a je
v moci těžařů tyto vlivy eliminovat. Je proto dle zákona
nutné připravit studii dopadů
na životní prostředí, tzv. EIA.
Uhelné sloje, které jsou v ostravsko-karvinském revíru
uloženy převážně horizontálně.
Mocnost karvinských slojí se
pohybuje od 1 do 6,5 metru,
hlouběji uložené ostravské
sloje nyní dobývané v lokalitě Staříč a v Dole Lazy se
vyskytují ve slojích s mocností
od 0,8 do 1,3 metru.
Společnost NWR těží uhlí
v devíti dobývacích prostorech
na rozloze 121 km². Ke konci roku 2010 měla ve svých
dolech uhelné rezervy zhruba
206 milionů tun.
Těžíme uhlí
Po vyřešení legislativních
náležitostí týkajících se možného zahájení těžby v konkrétní lokalitě se na základě
znalosti ložiska na nejvhodnějším místě dobývacího prostoru
vyhloubí dvě jámy. První slouží
k dopravě mužstva a materiálu,
druhá k těžbě vydobyté suroviny. Jámy mají také zásadní
význam pro vedení větrů pro
důlní díla. Jedna z nich je
proto vtažná, kterou proudí
vzduch pod zem, druhá výdušná, jíž vzduch z dolu odchází
zpět na povrch. Výdušná jáma
je vybavena výkonným hlavním důlním ventilátorem. Tento fakt má zásadní význam pro
bezpečnost v dole především
v důsledku zvládnutí důlního
plynu a klimatických poměrů
na pracovištích.
Při otvírce dolu se ložisko
rozdělí na patra v horizontálních rovinách a mezi prvním
a druhým patrem se posléze
začne dobývat odshora dolů
a od hranice dobývacího prostoru k jámě. Patra jsou rozdělena patrovými překopy, které
jsou raženy v kameni a procházejí slojemi, aby byla zaručena
Open Mine 1 I 2011
15
ekonomika
interview
technologie
Na dodávkách nových technologií se podíleli světoví giganti Bucyrus, Sandvik a Deilmann Haniel, ale i místní strojírenské firmy
jejich stabilita. Oddílovými
překopy se zároveň rozdělí
prostor od hranice dobývacího prostoru k jámě. Ve sloji se
vyrazí propojení mezi patry
pro vedení větru. Následně
se prorážkou propojí chodby
a dodá technologie pro těžbu
v porubu. Po ukončení těžby
v porubu se vyrazí nové chodby a proces těžby je zahájen
v novém porubu.
Technologická revoluce
v dolech NWR
Uhlí je v ostravsko-karvinském revíru těženo nejčastěji
Jednotka
Stávající typ
SANDVIK AM 50
t
23
Celkový příkon
kW
155
Výkon rozpojovacího orgánu
kW
100
V
500
Průměr izolační hlavy
mm
650
Maximální profil
m2
16
MPa
80
o
16
Hmotnost
Napětí
Maximální tvrdost hornin
Maximální úklon čelby
Nové těžební technologie v číslech.
pomocí kombajnů, v případě
slojí ostravského typu pluhy. Společnost NWR investovala v uplynulých třech
letech téměř 10 miliard korun
do nákupu nejmodernějších
razicích a dobývacích technologií. Bylo nakoupeno 12 dobývacích komplexů od firmy
BUCYRUS, 13 razicích kombajnů s kompletním podpůrným
závěsem převážně od firmy
SANDVIK a 12 klasických razicích setů, vybavených vrtacím
strojem a nakladačem vyrobených firmou DEILMANN HANIEL. K vyztužování porubů se
používá mechanizovaná výztuž.
Ostravsko-karvinský uhelný
revír je navíc specifický tím, že
zatímco ve světě je běžná koncepce „jeden důl, jeden porub“,
v dolech NWR je v průměru
v každém dole provozováno
pět porubů.
Pro představu: Nové porubové komplexy dokázaly v roce
2010 produkovat v průměru asi
2 800-3 000 tun uhlí na porub
denně. Některé poruby dosahovaly denní produkce špičkově až 10 000 tun a průměrná
denní těžba jednoho porubu
se kombinací nových a starých zařízení v dolech NWR
meziročně zvýšila o 15 %
na 1 743 tun. Zavedení nových
technologií se pozitivně projevilo ve výkonnosti dolů.
Těžba v porubu
Těžba v porubu probíhá od hranice dobývacího
prostoru směrem k jámě.
Vytěžený prostor je následně
vyplněn řízeným závalem, což
je příčinou toho, že těžební
činnost může vést k projevům
na povrchu. Proto se před
začátkem těžby v konkrétní lokalitě vypracovává tzv.
„poklesová mapa“, která specifikuje, v jakých lokalitách
může dojít k poklesům. Před
zahájením těžby se realizují
Open Mine 1 I 2011
16
bezpečnost
výkupy pozemků a objektů,
u nichž se předpokládá negativní vliv těžby.
Vytěžené uhlí se po pásech
těží vyraženými důlními díly
do zásobníku. Následně se
sváží vlakem nebo pásem
do skipového zásobníku
u výdušné jámy. Odsud je uhlí
skipovou nádobou, do níž
se vejde přibližně dvacet až
třicet tun vytěžené suroviny, vyvezeno a vysypáno
do zásobníku skipové věže
na povrchu.
S těžbou uhlí zároveň neodmyslitelně souvisí seismické
otřesy jako důsledek uvolňování energie nakumulované
v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při těžbě.
Seismické jevy doprovázejí
hornictví od jeho počátku.
Jsou důsledkem vydobytých
partií vytvořených hornickou
činností za více než stoleté
období, hloubkou a průvodními pevnými horninami
dobývaných slojí aktivní části
revíru. Četnost výskytu a úroveň intenzity seismických
jevů je dlouhodobě sledována
a vyhodnocována pro přijetí
protiotřesových opatření při
těžbě a ražbě.
Úprava uhlí
Ze skipové věže surové uhlí
směřuje po pásovém dopravníku na úpravnu. Uhlí zde
prochází třídicími síty a je
rozdružováno v těžké kapalině a v sazečkách nebo cyklonech podle velikosti uhlí.
Díky tomu dochází k oddělení
uhlí od kamene. Mokré uhlí je
odvodňováno v odstředivkách
a na filtrech, případně v sušárně, kde je pomocí horkého
vzduchu vysušeno.
rekultivace
Uhlí je na úpravně zbaveno
hlušiny. Hlušina je zčásti využívána ve stavitelství. Například
Důl Paskov prodal loni pro
stavební účely téměř jeden
milion tun hlušiny. Hlušina
zároveň nachází využití při
rekultivačních pracích v rámci
zahlazování následků hornické
činnosti.
Moderní úpravny neprodukují kaly, naopak zásoby kalu
z venkovních nádrží jsou
schopné zhodnotit jako surovinu pro další využití především
v energetice.
Technická likvidace dolu
Po ukončení těžby dochází
k technické likvidaci dolu. Při
tomto procesu je nutné klást
důraz na bezpečnostní problematiku ve vztahu k dalším
dolům. Dobývací prostory
na Karvinsku spolu sousedí.
Je třeba proto dbát na to, aby
nedocházelo k jejich vzájemnému ovlivnění, například
zatápěním. Při likvidaci dolu
se z podzemí vyvezou všechna
ekologicky riziková zařízení.
Hlavní důlní dílo – jáma – je
následně zasypáno kamenem
nebo cemento-popílkovou
směsí.
Po ukončení důlní činnosti se
doly samovolně zaplavují podzemní vodou, která vykazuje
vysokou salinitu. Jsou prováděna opatření proti výstupu
důlního plynu na povrch,
zejména k ochraně objektů
a podobně.
Důlní plyn
Důlní plyny vznikají jako vedlejší produkt při těžbě uhlí
a mají jiné složení než zemní
plyn doprovázející ropu. Důlní
plyn nazývaný také „karbonský
odpovědnost
Uhlí
v budoucnosti
paliva
Uhlí je základem moderních kapalných
paliv, která v budoucnosti mohou nahradit
dnes používaná paliva z ropy.
elektřina
Uhlí je klíčovým zdrojem elektřiny
a jeho význam dále poroste díky metodě zplynování uhlí a využití efektivnějších a čistějších metod spalování.
materiály
budoucnosti
Uhlík je prvek, který se snadno váže
s jinými a je schopen vytvářet obrovské
množství sloučenin. Na této vlastnosti je založena celá organická chemie,
průmysl plastických hmot, hnojiv, léků
a dalších látek. S ubývajícími zásobami
a rostoucími cenami ropy ji bude muset
nahradit pro tyto potřeby právě uhlí.
zemní plyn“ je z více než 90 %
tvořen metanem, který má
vynikající výhřevnost.
Plyn se při ražbě a vlastním
dobývání uvolňuje z masivu,
v němž je vázán. Část plynu, který je ředěn větráním,
je z důlního díla odváděna
přirozeně výdušnou jámou.
Důlní plyn totiž v kombinaci
se vzduchem tvoří při koncentraci 5-15 % vysoce třaskavou směs. Část důlního plynu
je odváděna degazačními
vrty a degazačním potrubím
ve výdušné jámě do degazační stanice na povrchu, kde je
plyn čištěn a předán do sítě
k dalšímu využití.
Černé uhlí jako strategická surovina budoucnosti
Vzhledem k ubývajícím
zásobám ropy je černé uhlí
považováno za surovinu
budoucnosti se širokým
spektrem průmyslového
využití. Pozornost se soustřeďuje především na efektivní
energetické využití uhlí při
výkonnějším spalování v elektrárnách. Odborníci zároveň
hledají metody přeměny uhlí
na kvalitní ekologické palivo
pro automobily. Uhlí bude
muset v budoucnu pravděpodobně nahradit ropu
v chemickém průmyslu, ale
i v dalších odvětvích.
Open Mine 1 I 2011
17
ekonomika
interview
technologie
Uhlí na světových trzích
V uplynulých několika měsících došlo
na mezinárodních trzích s uhlím k několika významným změnám, které na tuto
komoditu výrazným způsobem upozornily.
Narušení dodávek, oživení poptávky, zvyšování cen
a nové systémy uzavírání
smluv vedly ke změně dynamiky trhů s uhlím na celém
světě. Způsob, jakým těžaři
a jejich odběratelé na tyto
měnící se podmínky zareagují, bude mít velmi podstatné
dopady na celé hospodářství.
V současné době je to především Čína, a v menší míře
Indie, kdo dominuje poptávce
po mezinárodně obchodovaném uhlí, jelikož jejich prudká industrializace a rozvoj
si žádají obrovská množství
surovin. Čína například v současnosti stojí téměř za polovinou světové produkce oceli,
což navyšuje tlak na dodávky i cenu koksovatelného
uhlí. Nedávné katastrofální
záplavy v australském státě
Queensland navíc závažným
způsobem narušily dodávky
Většina smluv na dodávky uhlí se začala v loňském roce uzavírat čtvrtletně
smluv na kratší období. Zatímco smlouvy na dodávky uhlí se
tradičně uzavíraly na jeden rok,
vloni se začala většina smluv
uzavírat na čtvrtletí. Společnost BHP Billiton dotáhla tento
trend ještě o krok dále a snaží
se v současné době dojednávat své smlouvy na dodávku
koksovatelného uhlí do Asie,
což vedlo k opětovnému nárůstu aktuálních tržních cen
na nové rekordní hodnoty.
Ve snaze využít této příležitosti
plynoucí z rostoucích cen tlačí
velké globální těžební společnosti své zákazníky k uzavírání
01/11
11/10
09/10
07/10
05/10
03/10
01/10
11/09
09/09
07/09
05/09
03/09
01/09
11/08
09/08
07/08
05/08
03/08
8
7
6
5
4
3
2
1
0
01/08
Miliony tun
Produkce oceli na odběratelských trzích NWR
Země zahrnuté v přehledu: Česká republika, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo. Zdroj: World Steel Association
Open Mine 1 I 2011
18
bezpečnost
rekultivace
Dalším důsledkem těchto rostoucích cen jsou rekordní zisky
vytvářené některými velkými
těžebními společnostmi. To už
vedlo k očekávání dalších konsolidací v oboru s tím, jak se
tyto společnosti budou snažit
maximalizovat své vzedmuté
cash flow. Čerstvým příkladem
je akvizice v hodnotě 8,5 mld.
dolarů společnosti Massey
Energy firmou Alpha Natural
Resources, přičemž další fúze
a akvizice se očekávají v průběhu roku.
koksovatelného uhlí na měsíční bázi. Oceláři se však
takovémuto krátkodobému
oceňování rozhodně postavili
s tím, že jim to znemožní plánování a tvorbu rozpočtů pro
jejich výrobní cykly. V průběhu
roku 2011 se tak dá očekávat
vzájemné přetlačování mezi
těmito dvěma obory.
Ačkoli NWR stojí poněkud
stranou těchto mezinárodních trendů, mají na její
středo- a východoevropské
trhy do určité míry vliv. Ceny
uhlí se v regionu zvyšovaly
v reakci na omezení mezinárodní dodávky, přičemž trend
v uzavírání smluv na dodávky
koksovatelného uhlí rovněž
zaznamenal určitý posun
ke čtvrtletní periodě. Ceny
vedle toho reagují na obnovení
hospodářského růstu s tím, jak
těžký průmysl těží z dobrých
exportních výsledků, zejména
v Německu, kde se míry produkce a spotřeby oceli vrací
téměř na úrovně, jakých dosahovaly před krizí. Konsolidace
v regionu se rovněž jeví stále
pravděpodobnější s tím, jak
vlády v Polsku a na Ukrajině
usilují o pokračování svých
hospodářských a průmyslových reforem privatizací státních podniků.
Jihoafrická republika:
Vznikla nová státní těžební
společnost
Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma založil státní
Africkou společnost pro těžební průzkum a finance (AEMFC),
se sídlem v Ogies – provincie Mpumalanga. Firma se má stát
do roku 2020 jedním z pěti největších místních producentů
uhlí. Na novou společnost se ihned snesla ostrá kritika ze
strany Federace pro udržitelné životní prostředí a Národní
hornické unie. Týkala se jednak otázky, jaký vliv bude mít
podnik na životní prostředí, a kritikům vadil i způsob, jakým
státní firma vznikla. Její založení totiž nebylo s nikým konzultováno.
Prvním projektem podniku by měl být uhelný důl Vlakfontein,
jehož produkce má dosáhnout 800 000 tun energetického
uhlí ročně a práci zde najde 120 lidí. Uhlí bude dodáváno
výhradně domácím elektrárnám společnosti Eskom. Ty v současnosti spotřebovávají okolo 115 milionů tun uhlí ročně
a očekává se, že do roku 2018 jejich spotřeba stoupne na
250 milionů tun uhlí ročně.
Státní podnik má v úmyslu od roku 2013 produkovat denně
10-15 000 barelů syntetické ropy z uhlí v novém provozu,
který zaměstná 1 000 lidí. Firma se nebrání ani diverzifikaci svého portfolia do sektorů těžby vápence, uranu a kovů.
Uvažuje i o případné expanzi do dalších afrických zemí.
Zdroj: iAfrica.com Miningweekly.com, 26./27.2.2011
Dovoz koksovatelného uhlí
60
350
300
250
200
150
100
50
0
Koksovatelné uhlí (FOB Austrálie)
Energetické uhlí (CIF ARA)
Miliony tun
50
Čína
40
Indie
30
20
10
Zdroj: AME, Platts
2012*e
2011*e
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
01/11
11/10
09/10
07/10
05/10
03/10
01/10
11/09
09/09
07/09
05/09
03/09
0
01/09
US $/t
Vývoj aktuálních mezinárodních tržních cen
odpovědnost
*e – odhad. Zdroj: AME
Open Mine 1 I 2011
19
ekonomika
interview
technologie
Nadace OKD rozdělí 60 milionů Kč, zaměří se na chráněné dílny
Nadace OKD, druhá největší firemní
nadace v České republice, letos rozdělí
mezi neziskové organizace a obce zhruba 60 milionů korun. Speciálně se přitom
zaměří na podporu chráněných dílen
a dalších způsobů pracovní integrace
hendikepovaných. Na tuto oblast má
připraveno až 10 milionů Kč.
Chráněné dílny jsou podle
odborníků ideální příležitostí
pro začlenění hendikepovaných do běžného života.
Podpora nadace bude směřovat k zařízením, jež provozují
neziskové organizace, obce
a města.
„Důležitým příjmem každé
chráněné dílny je příspěvek
z úřadu práce, ten se však
bude letos v souvislosti se
škrty ve státním rozpočtu
snižovat. Chceme proto dílnám prostřednictvím našich
grantů pomoci v této složité
ekonomické situaci udržet
pracovní místa pro hendikepované a třeba i nějaká nová
vytvořit,“ řekl ředitel Nadace
OKD Jiří Suchánek.
Jen v Moravskoslezském kraji
přitom bylo bez práce na konci roku 2010 přes 10 000 osob
se zdravotním postižením,
což je téměř 13 procent všech
nezaměstnaných v regionu.
Kromě chráněných dílen chce
nadace podpořit také další
organizace, jež zajišťují pracovní integraci hendikepovaných osob.
Nadace OKD bude stejně
jako v předchozích letech
podporovat také další veřejně
prospěšné aktivity. Zejména
projekty ve zdravotní a sociální oblasti, ale také rozvoj
kultury a regionálních tradic,
volnočasové aktivity nebo
obnovu životního prostředí
a kulturního bohatství. Zhruba 80 procent financí přitom
zůstane v moravskoslezském
regionu.
Nadace OKD
Nadace zároveň pokračuje
ve své jedinečné specializaci
v rámci celé republiky – podpoře neziskových organizací
a obcí, které usilují o peníze z fondů Evropské unie
a nemají dostatek financí
na přípravu studií a dalších
administrativních podkladů,
které EU vyžaduje.
„Například občanskému
sdružení Život bez bariér
z Nové Paky jsme přispěli
50 000 korunami na přípravu evropského grantu a jim
se opravdu podařilo získat
téměř 30 milionů korun
na vybudování centra pro
hendikepované lidi a seniory.
Takovýchto úspěšných žadatelů, kteří evropský grant
získali díky podpoře Nadace
OKD, již přitom bylo několik,“
upřesnil Suchánek.
Byla zřízena na počátku roku 2008 s cílem podporovat a rozvíjet duchovní a humanitární hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportovní či
kulturní aktivity a oblast sociálně-zdravotních
služeb. Mezi hlavní cíle nadace patří také podpora moravskoslezského regionu včetně hornických
tradic a pomoc neziskovým organizacím při zpracování evropských projektů. Výší rozdělených
prostředků se Nadace OKD řadí mezi největší
firemní nadace v České republice.
800 podpořených projektů
1
23 milionů na veřejně
prospěšné projekty
4
základní grantové
programy
k
rizový fond na pomoc
při povodních a jiných krizových situacích
Open Mine 1 I 2011
20
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Horníci darovali Barborce přes
350 000 korun, nejvíce v historii
Zaměstnanci OKD loni darovali Občanskému
sdružení svatá Barbora 352 000 korun, téměř
o sto tisíc více než v roce 2009.
Občanské sdružení
svatá BARBORA
Občanské sdružení
svatá Barbora
Pomáhá dětem, kterým
zemřel jeden z rodičů
na následky pracovního
úrazu, většinou v hornictví. V současné době
má sdružení v evidenci
necelou stovku českých,
polských a slovenských
dětí, kterým přispívá
na studium, zájmovou
činnost a podporuje péči
o jejich zdraví.
Nejvyšší částku v historii firmy vybrali pracovníci jednotlivých šachet na tradičních
„skocích přes kůži“, které
slouží k přijímání nových
členů hornického cechu
a zhodnocení končícího roku
v recesním duchu. Sdružení,
kterému horníci zkráceně
říkají Barborka, financuje
vzdělávání, volnočasové aktivity a zdravotní péči hornických sirotků.
„Vybírání peněz pro Barborku je tradiční součást skoků
přes kůži, na každé šachtě
se vždy vyberou desítky tisíc
korun. Letošní výtěžek mě
ale opravdu překvapil, myslel
jsem si, že všude zmiňovaná
krize bude mít opačný důsledek. Horníci ale opět ukázali
svou solidaritu, na dětech
svých bývalých kamarádů
ze šachty šetřit nechtějí,“
řekl místopředseda sdružení
Josef Hoďák. Nejvíce – téměř
109 000 korun – se vybralo na skoku přes kůži Dolu
Darkov.
Barborka loni rozdělila dětem
přibližně 2,5 milionu korun.
Do jejího rozpočtu přispívají kromě zaměstnanců také
členské firmy sdružení, Nadace OKD, sponzoři i manažeři
těžební firmy. Z vybraných
peněz sdružení přispívá
dětem na školné, ubytování na kolejích či internátech,
školní vybavení, lyžařské
kurzy, tábory nebo zdravotní
pomůcky. „Studentům hradíme také měsíční jazykové
kurzy v zahraničí nebo třeba
autoškolu, aby byli připraveni
na úspěšný vstup do samostatného života,“ upřesnil Hoďák.
Občanské sdružení svatá Barbora mělo loni v evidenci 87
dětí, o tři méně než v roce
2009. Jejich počet se v posledních letech v souvislosti
s investicemi OKD do bezpečnosti a nižším počtem
tragických pracovních úrazů
postupně snižuje.
Open Mine 1 I 2011
21
Významný zaměstnavatel
Perspektiva
Nadace OKD
Významný
plátce daní
Rozvoj regionu
Domácí
Export
Nejmodernější
technologie
Investice
Společnost
Ekonomika
Průmyslové využití
Energetika
Ocelářství
Papírenství
Cementářství
Hliníkářství
Chemie
Farmacie
Perspektiva naší společnosti stojí na pevném základu.
Jsme jedinou společností, která v České republice těží černé uhlí – důležitou surovinu pro
energetiku, ocelářství a další návazné obory. Dáváme práci desetitisícům lidí. Jsme jedním
z největších zaměstnavatelů v zemi. S našimi daňovými odvody patříme k nejvýznamnějším
přispěvatelům do státního rozpočtu. Díky našim zahraničním vlastníkům zavádíme nejvyšší
světové standardy v oblasti technologie těžby, bezpečnosti i řízení podniku. Hlásíme se k celosvětově sdíleným principům společenské odpovědnosti. Věříme, že naše podnikání v České
republice má dlouhodobou perspektivu. Tuto perspektivu jsme připraveni sdílet s našimi zaměstnanci i obyvateli regionu, v němž působíme.
www.okd.cz
ZE ZEMĚ PRO ZEMI