Kultura si to nezaslouží!

Měsíčnft pro svobodu jednotlivce
ňíjen 1999
Kultura si to nezaslouží!
jak získatod druhjch
Existují v zásadě tŤizpťtsoby,
E PRo rnŽNÍ sysrÉrrl. Kulturasi všaknezas|ouží, to, co chceme:l ska, n silí a směna.
se s ní handlovalo na trhu. Ponechání umění napospas trby vedlo k zániku mnoha neoceniteln1fch uměleckfch
) )
projevŮ a děl. Jistě, jsou produkty kultury, které se na trhu prosadí,
ale jejich označeníza kulturu je pak diskutabilní. Jsou to komerční
produkty, vytváŤenépro peníze a nikoliv z nezávis|ého puzení umělce. Skutečnéumělce si je proto nutnévydržovat - však to dělali osvícení panovnícijIŽ dávno v minulosti. Umělecké projevy pŤecinejsou
pŤínosemjen pro umělce saménebo jen pro jejich nejzanícenějšíobdivovatele. Pffnos z rozvoje kultury má nakonec celá společnost.
Moderní společnost by proto mě|a nezávislou kulturu podporovat.
Dnes, kdy máme demokraticky volenou vládu, není moŽné nechat
umělce doprošovat se o podporu u bohatych mecenášú.Umění je nutné podporovat formou grantri pro umělce a formou dařového odpočtupŤíspěvkúna kulturu pro ty, kdo kulturu podporují...
Ne, nepŤedplácejtesi LF' intelektuálové. LF se nestal fÓrem k obhajobě skupinovfch zájm . Já jen pŤedvádím,jak bude asi mluvit každf, kdo jest umělcem závislfm na státních grantech či zaměstnancem státem podporovan1fchkultumíchzaÍízení.Ti se pŤecekulturou
dennodenně zabyvají,a tak jsou si lépevědomi jejího v znamu a dokáŽoujako odborníci lépe rozlišit skutečnoukulturu od k!če a komerce.
Jejich argumenty odvolávající se na lidské ctnosti zní mnoh1fm pŤesvědčivě. Svojí rozvláčností však zamlžujípodstatu. Dovolím si je
zhutnit do jediné věty. Princip státnípodpory kultury lze shrnout do
teze Dejte ndm peníze na činnost, kterd nezajím dostatek lidí ochotnlch za její shlédnutízaplatit dostatečnou čdstku. Stát pak nutí dařové poplatníky odevzdávat část svfch pŤíjmŮ,které by mohli vynaloŽit na služby a zboŽí pro ně zajímavější,aby z nich platil osoby,
kterfm by nebyla jinak veŤejnostochotna za jejich uměleckou činnost zaplatit tolik, kolik by od ní minimálně požadovaly.
Je tedy nesporné, Že ve prospěch státní podpory kultury je nutné
pouŽít státního násilí. Pro tak nevinnou věc, jakou by byla ne.
ochota financovat kulturu, kterou financovat nechci, mi stát
mriže zabavovat s asistencí ozbrojen ch složek majetek nebo mě
mriže uvěznit do nápravného zaÍízení.
Já jsem pro svobodu v umění. Používám raději slovo svoboda.
Všimněte si, jak slovo nezávislost bylo levicovfmi intelektuály, tak
jako mnoho jinfch pojmri, obráceno: Neaivislou kulturu musí podpbrovat stát, Íikají. Svoboda v umění neznamená, že vzn1Y'rlejen to,
co jsou jiní ochotni zap|atit. Znamená také to, že umělec mriŽe tvoŤit i dílo, u kterého neočekává, že se mu jej podaŤíprodat. Je ochoten do něj vložit časa dŤívezískanéprostŤedky,jen proto, aby vzniklo. o jaké nezávislosti umění |ze a|e mluvit, když o projektech rozhodují komise a nikoliv pouze zájem či nezájem veŤejnostiči umělce? Umělci se pak vědomě či podvědomě podŤizujívkusu rozdávačúpeněz ukoŤistěnfch státem. Rozdávači zas nechtějíbyt nabrazeni
jinfmi rozdávači, a tak se snaŽí vycházet vstÍic uměleck1fm zájmov1fm skupinám.
Vykladači vkusu se však nespokojí s tím, že berou lidem peníze, aby
s nimi podpoŤili správnou kulturu. Rozhodli se ještěpodvazovat ziskové umění zvláštní daníz vfdajri na kulturu. Zisková kultura je pro
mnohé totéŽ,co nevkusná kultura. Slovo komerční považují za nadávku. Rozhodují tak zájmy členri kulturních komisí a zájmovych
skupin, kteréreprezentují,místo aby bylo rozhodnutí plně ponecháno na občanech,na jejich vkusu a jejich ,,peněžních..
hlasech. Další
David Friedman
pŤerozdělování halí tito veŤejnoprávnídobyvatelé privilegií do hávu
zvanéhoPeníze z kultury z stdvají v kultuŤea pŤedstírají,
že o Žádné
pŤerozdělovánínejde. JenŽe i pokud by kultura nebyla podporována
daní všeobecnou' ale tŤebajen akcízem na vstup do kina či na vlastnictví televizoru, mohu se financování českého filmu
Kurvahošigutentag vyhnout leda tím, Že v Čechách neuvidím tŤeba
Jurskf park ani Žádny jinf film.
Snaha některfch lidí činnlch v kultuŤe o násilné získání peněz dařovfch poplatníkŮ blvá často schovávána do krycích pŤevlekŮ.
Nejoblíbenějšímje ochrana národní kulturní svébytnosti pŤed cizí
kulturou (rozuměj americkou - ostatníjsou spíšehodnotnéprojevy
etnické rozmanitosti). Lidé jsou nesvéprdvní, sledují-Ii na aikladě
svobodného rozhodnutíprojevy cizí kultury, je proto nutné vzítjim
nějaképeníze a podpoŤit jimi národního umělce a vnutit jim jeho vjrvor Nemriže nás pŤekvapit,Že nejhlasitěji zní tyto hlasy z tist těch,
jejichž pŤíjembfval chvilku pffjmem někoho jiného, než byl proti
jeho vúli poukázán na Írčetstátu.
Jistě bychom si všichni, pŤestožemáme kaŽdy jin! vkus, vzpomněli na skvělé kulturní zážitky vzniklé bez státní podpory. Na druhé
straně by asi nebylo pro nikoho problémem vyhledat v paměti státem podporované blbosti. Vida - kvalita kultury koneckoncri neunikne hodnocení vkusu milionri lidí. Státní podpora tedy nemťrŽe
byt zárukou rozkvětu dobrého umění. Kultura si proto státní dohled
nezaslouŽí.
Petr Mach
O mytu,,amerikanizace$
MoJMÍR
HAMPL
se Ťíci,Že u některlch mftŮ obzvláště silně prisobíjaepŤímá měrnost mezi jejich nesmyslností na straně
a rozšíŤeností
na straně druhé. Zklátka čím většínesmysl, tím více lidí mu věÍí.Zv|áště silně pak tato kauzalita pŮsobí
u intelektuálri, kteff jsou z hlediska moŽného napadeníjejich organismu mytologickfm virem nejrizikovější částípopulace. Proč tomu
tak je, ponechejme na jinou debatu.
Pro tu naši postačíkonstatování, Že mezi m1fty,u nichž zminěnánepŤímá riměrnost funguje téměŤ dokonale, patff mltus takzvané
,,amerikanizace našehoŽivota obecně a kultury zvláště...Není riplně
jednoduché vysvětlit, co se vlastně těmito slovy chce Ťíci.Neurčitost
a vágnost jsou mimochodem takéidentifikačními znaky mytologickychfrází, protožezpŤesĎovánía vyjasřování pojmŮ téměŤvždy vede k bourání m1ftri,cožjejich tvŮrci pochopitelně nepotŤebují.
Mftus
amerikanizace zkusme proto zpŤesnit a rozk]íčit.Protentokrát však
nikoli obecně, ale prostŤednictvímkonkrétníchpŤíkladri.
Nejčastěji se s tímto ,,problémem.. setkáváme v oblasti kultury.
ZÍejmě to souvisí právě s mnoŽstvím intelektuálri, kteŤív ní prisobí.
Velmi častoslyšíme,že největšímproblémem domácích televizních
stanic a kin je jejich ,,amerikanizace,,,tedy jinak Ťečenopffliš velkf
[pokračováni na straně 2]
mj/tu...
problémem,,europeizace..klasické hudby?
dotační systém pro ,,naši.. kulturu?
Uvědomme si, jak nesmyslně je napŤíklad Nehrají se Mozart' Mahler a Beethoven pŤíliš častoa neměly by se kvÓtami stanovit ponastaven systém dotací filmaŤŮm. KdyŽ fil[pokračováníze strany l]
díly Gershwina či Bernsteina, aby se poměr
maŤdostane státnípodporu na film, ktery má
počet filmri či seriálri, které mají pŮvod
bft nekomerční(tedy s malou návštěvností) americklch autorri k ostatním učinil ,,sprav USA, a Že to znamená ripadek našísvébyta tento film je potom nad očekávání spěšnf
vedlivějším..?
né kultury. Stejné věty sllcháme i v oblasti
(ako pŤíkladvezměme HŤebejkovy Pelíšky)
V oblasti našehojídelníčkubychom se mohpopulární hudby, kniŽního trhu a v mnoha
měl by stát dostávat tantiémy ze zisku jako
li ptát, proč někomu vadí ,,amerikanizace,,
to mytologrim nestačí. normální investor' Jinak je celf systémnefér. našeho stravování a nevadí naopak rozmach
dalších. Ale
,,Amerikanuzace,,je pŤecena pochodu i v jiRiziko totiž pŤebírástát (když na film nikdo
pizzení? A co další ztráta,,suverenity.. don1fch sférách našeho Života, zejménave Stranebude chodit), ale nedostává vynosy (kdyŽ
mácí kuchyně díky postupnému pronikání
vování, v němž se rychloobčerstvovacíresse pŮvodní záměr nekomerčnostifilmu ,,nemexick1fch, Ťeckych nebo francouzskych
taurace Mc Donald's (proč tŤeba ne
povede..a na film lidé chodí),kteréjdou do
restaurací?Budme drislední,nenastala vlastKentucky Fried Chicken, jaká je v tom logikapes tvrircrj či ostatníchkomerčníchinvesně ,,amerikanizace,, naší kuchyně uŽ za
ka?) staly vděčnym terčem všech strážcŮ
torri.
Kolumba, kdyŽ byly do Evropy pŤivezeny
,,neamerického..stolování. Krásnlm spojeAle zpět k Hollywoodu' Jsou Formanovy fildo té doby neznámé brambory? Neměli bynym odsouzením ,,hamburgerria stupidních
my natočenév USA horší neŽ ty natočené chom je vrátit Americe?
americklch seriálri..pŤecek tomuto pohledu
u nás, protoŽe mají vfrobní značku USA?
TotéŽ Se tyká vlvoje v oblasti češtiny.
na svět pŤispěl i první socialista této země,
Co vlastně ona značka znamená? Amadea
Mnozí samozvaní stráŽci čistotynašehojaMiloš Zeman. Jen tak mimochodem milf
točili českf režisér a českf kameraman
zyka se pohoršují nad pronikánim cizích,
čtenáŤi,v čemje pivo v plastovém kelímku,
v Praze a jinde v Evropě na motivy hry jedzejména anglic(fch, slov do našímateŤštiopečenáklobása na tácku nebo vlašsk! salát
noho Angličana o rakouském geniálním
ny' Ponechejme stranou, Že v;fvoj v mnoči
zaba|eny v papíru lepším,autentičtějším,
skladateli s využitímjeho hudby a produkohfch oblastech šel dá|, zatímco u nás ustrdokonce,,svébytnějším..zptisobem Stravo- val jej Saul Zaentz. MaIá hádanka pro intenul, a Že znamenal také rozšíŤeníslovní závání?
lektuály: je Zaentz rodil! Američan? Rozdíl
soby. Je neuvěŤitelnápŤedstava,Že bychom
mezi Láskami jedné plavovlásky a AmačtyŤicetlet totality mohli dohnat umělfm
Hokejisté v Ho|lywoodu
deem tak bude pŤedevšímv tom, Že film
vytváŤením česklch termínri k pojmŮm,
Ale vezměme to pěkně postupně' TŤeba od
o Mozartovi vidělo mnohem více lidí a ITIno- které se u nás objevily aŽ po roce 1989.
často zmiřované,,nadvlády Hollywoodu.. hem více lidí se z něj mohlo těšit,čijej proChtěl by někdo vym1fšlet ve finančnictví
v oblasti filmového prrimyslu. Jen pro poŤák]ínat a autorovi pŤinesl většíhonoráÍ a tím
české termíny pro forwardy a futures?
vzniklé
pÍirozeně
zmínit,
Že
dek mŮžeme
i větší svobodu pro další tvorbu. Je v tom
Nebo novf termín pro Public Relations?
centrum v jakékoliv oblasti lidské činnosti
problém? Copak cílem umělce není oslovoVíme pŤecedávno od Hayeka, Že jazyk se
(dá
pŤitahuje
celého
světa
zájemce
z
logicky
vat lidi? A neuspokojuje jej tedy logicky,
vyvíjí spontánně a je ovlivĎován z mnoha
se v něm utržit nejvíce slávy a peněz, co je
kdy! osloví více lidí než méně?
stran, není konstruktivistick1fm v;ftvorem
pŮvod
má
film
Pokud
tom
špatného?).
na
Uvedené musí logicky platit pro jaklkoli
plánovače,
ale dílem kaŽdodenníhopouŽív USA, neznamená to tedy nutně, Že jej mufilm či seriál. A je lhostejné,jestli jeho tvrirváníkaŽdéhoz nás. Kdybychom se podívamá
teJak!
smysl
rodil1f
Američan.
tvoŤit
sel
ce nazveme umělcem či obchodníkem. li do slovníku, zjistili bychom, kolik běžně
dy ptát se,jestli je film vyroben v USA, kdyŽ
Princip je stále tentyŽ. Pokud nemalému popouŽívanych slov má pŮvod v latině či Ťečjej točil tŤebačesk;frežisérs německym kačtulidí na světě chutná Coca-Cola bez ohletině. Snad proto není (a nikdy nebyla) ,,latimeramanem a španělskfm hercem. Zajímá
du na barvu pleti a vyznání, proč byjim nenizace,, či ,,helénizace..našehojazyka proty tfi vribec privod ostatních spolupracovníhlídka?
mohla stejně tak ,'chutnat..PobŤeŽní
Víme dobŤe, Že spolutvrirci spiblémem.
kri a jejich mateŤsk! jazyk, nebo spíšto, jak
objevit to, co se líbí a snaŽit se poté hledat
sovného českého jazyka Dobrovsky
dobrou práci dělaji a jaky bude její vfsleprostŤedky,jak tento objev prodat dalšímlia Jungmann se nechali inspirovat němčinou
dek? A zajímáje, pročdanécentrum v jejich
dem, je zcela logická a nezpochybnitelná
v tvorbě vazeb či novlch vfznamri slov
branŽi\eŽína'(lzemí USA, nebo spíšto, jaké
motivace. Co je na ní probrih špatného?
prostŤednictvímpŤedpon.Není proto češtifinanční a další podmínky budou mít pro
A hlavně proč ji nazyvat ,,amerikanizací,,?
na pŤíliš,,germanizovaná..?
Mimochodem
svou práci?
Esmeralda je mexická, Zivot na zámku česdrŽme palce ,,našim česk;fm vyjednavaHollywood je pro filmov1f prrimysl tímtéŽ, ky. Zmíněq! princip hledání zákazníki tedy
čŮm..o Vstup do EU, aby se jim podaŤilo
čím NHL pro lední hokej. Je nějak! proŽádnou národní či národnostní nálepku nevymoci si na ní vfjimku, která by zajistila
blém v tom, Že se NHL postupem času,,eupotŤebuje, ta naopak jen mate a všechno
českfm občanrimnemoŽnost prodávat ,,své
ropeizuje.., tedy Že je v ní čímdál více hráčri podstatné zastírá,
nemovitosti.. cizinc m (rozuměj NěmcŮm).
zBvropy? Vlastníci t mŮ snad vědí, proč si
A ještě jednu poznámku. Intelektuál bude
Jen tak bude zabráněno ',germanizaci našehráče z ce|éhosvěta vybírají.Chtějí nejlepší mluvit o ,,amerikanizac7,,našich knihkupecho pohraničí...
tÝ,my,které se logicky musejí skládat znejtví, když se bude hodně prodávat Daniele
Nemá cenu dále pokračovat ve v!čtu absurlepšíchhráčŮ, kteŤíjsou k dispozici. Co by
Steelová, či Stephen King, ale určitěne když
dit, ke kterfm mohou rivahy o ,,amerikania
Kanada
Ťíkalnáš intelektuál, kdyby USA
prijdou na dračku Woody Allen, Lawrence
zaci.. vést.Cel! problém ,, padku našíkulkvÓty na hráčez CR a všechzavedIy pŤísné
Ferlinghetti či Allen Ginsberg. Všichni jsou
tury..
spočívá totiŽ v nepochopení toho zá.
vránad
tyto
kvÓty
by
se
museli
ny hokejisté
pŤitom Američané!
kladního. Ona vzyvaná,,našekultura..pŤece
tit zpět kvúli problému,,europeizace NHL..?
neníjen to, co se na našem ,6zemívytvoŤí,
Asi by zača\hovoŤit o diskÍiminaci. PŤesto Od silnic k jazyku
on sám požaduje mnohdy stejné kvÓty na
Absurdnost celéhopseudoproblému,,ameri- ale pŤedevšímto, co občanétohoto státu sami chtějí vidět, slyšet a poslouchat a zač
podíl domácích písnív rozhlase, či podíl evkanizace,, nejlépe vynikne, když se pokusíjsou ochotni utrdcet svépeníze, bez ohledu
me tento zpŮsob waŽování pŤevrátit.Co je
ropskfch nebo domácích filmri v kinech a tena zemi p vodu či národnost tv rce. Stejně
na tom, že se tolika lidem u nás líbí němeclevizi' Takovéto kvÓty koneckoncŮ do svého
-ízemíči dílem
právního Ťádu vtělila i Evropská unie v poká auta a chtějí si je kupovat? Je to ,,germa- jako to, co vzniklo na tomto
je čeština,není
autora,jehoŽ mateŤskouŤečí
době známé Direktivy o televizi bez hranic,
nizace,, našich silnic? Stejně tak bychom se
jen našekultura, ale kultura všech těch, ktemohli ptát v USA, jestli je pro tuto zemi prokterá v pŤímémrozporu se svym názvem doŤío takové dílo mají zájem. Hašek, Kafka či
blémem,,europeizace..
či,,nipponizace..jesud neexistujícíhranice v oblasti televizního
jich dálnic,když bohatíAmeričanévelmi ráKundera snad mohou bÝt pŤíkladyza všechvysílání buduje.
ny. Jde o vkus a o to, co se komu líbí.Uměle
di jezdí v drahfch evropsk1/ch vozech znaKdyž ne pŤímokvÓty, bude intelektuál alesvytváŤen1fstrach z ,,amerikanizace,, je jen
poĎ poŽadovat dotace na domácí tvorbu, coŽ
čekMercedes, Audi či Fenari amnozí méně
nesmyslnou a neobhajitelnou zástěrkou pro
zámoŽní zase v levnějších vozech japonnení Žádny podstatnf rozdí|. Je to totéŽjako
dalšírozdávání dotací, a grantri, pro vytvásklch.
kdyby NHL platila hráčŮm,kteŤíse narodili
Ťenípohodlného prostŤedípro ty, kteŤísv;fm
Prakticky všechna vyznamná symfonická těna zemí UsA či Kanady vyššímzdu neŽ
lesa světa mají ve svém repertoáru pňevahu jednáním a uvaŽovánímty častozmiřované
ostatním apeníze by na to vybírala od všech
daĎovlch poplatníkŮ. Absurdní pŤedstava? děl evropskfch autoru. Druhá hádanka pro
,,maléčesképoměry.. nebourají,ale vytváreJl.
Ale proč tedy stejně absurdní není dnešní intelektuály: proč tomu tak asi je? Je proto
@
t2t
Svoboda v umění nemt e existovat bez hospodáŤskésvobody
TYLER
motivaceb1fvásice hnacÍsif\sychologická
bezpočtuskvěl:fchumělecklch děl, nePtou
pŮsobívšakve vzduchoprázdnu,nezávisle
I
omezeních.SchopnostumělcŮvyjadna vnějších
Ťovatestetickécítěníje ovlivĎována ekonomick mi podmínkami.Pro uměleckounezávislostje
tudíŽnezbytnáfinančnínezávislost a rozvinuty
trh' Beethovenkdysi napsal:,,Nehodlámskládat
cokoliv pouzepro peníze.Miluji všaknezávisl!
Život,a k tomu určiqfpŤíjempotŤebuji...
Kapitalismusgenerujebohatství,díky němuŽse
někteŤílidé dokážíuměnímuživit.Uměleck1fm
ŤemeslŮmse daÍíruku v ruce s rozvojemekonomiky. Rrist blahobytuosvobozujelidi od navné
dŤinya umoŽřujerozvoj fantazie.Bohatá společnosttakéobvykle utrácíza zábavunejvíce'S rrissnadnějiuspokojovatzátem bohatstvímťržeme
čímžse zvyšujínašeamkladnífyzicképotŤeby,
bice v oblastiestetiky.V souladus tímtomechanismemv časenarristápočetjednotlivcŮ,kteĚíse
uŽivíjako umělci na pln! vazek.
- možnáparadoxně- sniŽuje
TržníhospodáŤství
poptávcepublizávislostumělcena momentální
ka. Kapitalismus vytváŤíalternativnízdroje finančnípodpory,umoŽĎujeumělcrjminvestovat
do svfch dovedností,podnikat dlouhodobéprojekty, sledovat vnitŤnílogiku zvolenéhožánru,
a ÍoZchápat se novfch umě|eckfchpŤíleŽitostí
víjet moŽnosti jejich uplatnění na trhu.
Společnostza\oŽenána komerčníchvztazíchvetak umělcŮm prostor,
de k prosperitěa pŤináší
k uspokojenísvétou.
v němžmohou na|éztcestu
hy po tvoiivosti.
Rada umělcŮ se nedokáŽesvfm ŤemeslemuŽivit
a potŤebujebuď vedlejšípffjmy nebo finanční
podporu.Na rozdílod mnohajinlch tuto skutečnost nevyk|ádám jako selhání trhu' Na trhu
s uměním se moŽná ne vŽdy podaff hodnotu
skvěléhoumělceodhalit.Bohatá ekonomikajako
celekje všakrozhodněvŮčinerispěchutohototypu odolnějšíneŽ chudá ekonomika.Bohatá ekonomika poskytuje umělcrim většímnoŽstvípopodpory.
tenciálníchzdrojrifinanční
Soukroménadace' univerzity, majetek odkázany
bohat m pŤíbuznfmči obyčejnázaměstnání. to
všejiž posloužilojako podporarozvoje mlad1fch
tvŮrcŮ.Jane Austenová žilaz bohatstvísvérodiny, T. S. Eliot pracovalv bance,JamesJoyce vyučovaljazyky, Paul Gogain si zajistil finanční
nezávislostjako obchodníks cennfmi papíry,
Charles Ives pracoval ve vedení pojišéovny,
Vincent van Gogh získalpodporuod svéhobratra, William Faulkner pracoval v e|ektrárně
a Philip Glass byl taxikáňem v New Yorku.
William Carlos Williams pracoval jako lékaň
v Rutherforduv New Jersey a básně psal mezi
jednotlivfmi návštěvamisvfch pacientŮ.
Americkf básník Wallace Stevens pracova|na
p|ny ívazek v pojištovnictví.odmítl nabízené
místona Harvardově univerzitě,kde mohl učit
a věnovatse svépoezii. Raději dál pracovalpro
Jednoubyl naÍčen
kolegou,žeskládá
pojišéovnu.
básně během pracovní doby' Tehdy odvětil:
,,Zamys|e|jsem se nad problematikouručení.
Verše,ty mě napadajío víkendechpŤiprocházkách parkem'..
Kulturní revoluci proti establishmentučastofinancujegeneracerodičŮ.Většinafrancouzsk1fch
stoletíŽila z rodinnfch peumělcŮdevatenáctého
něz, kteréobvykle pocházely z podnikánív prrimyslu. Patňí sem Delacroix, Corot, Courbet,
Seurat,Degas,Manet,Monet, Cézane,ToulouseLautrec či Moreau. FrancouzštíautoŤiCharles
Baudlaire' Paul Verlaine a Gustave Flaubert šli
ještědál,
ve svlch postojíchproti establishmentu
a opět zapenize sv1fchrodičrj.
COWEN
Shakespeare,ktery psal hry komerčně,si psaním
her a hranímvydělalna slušné
Živobytí.
Ceny pian, houslíči syntetizátorŮ
od svéhovyna|ezenív porovnáníse všeobecnouinflací klesaly. S pŤíchodemdomácí videokamery jsou
v současnosti
širocedostupnézák|adnípomŮcky
k filmování.Uměnífotografiezača|o
vzkvétatna
konci devatenáctého
stoletídíkytechnologicklm
inovacím'Ceny vybaveníšlyprudcedolŮ a zjednodušilose vyvolávání.Fotografovémohli začít
pracovats ručnímifotoaparátya uŽ nebylo nutné
vyvolávat fotky hned po vyfotografování.
Fotografické zaÍízeníj1Ž neváŽi|o kolem tĚiceti
kilo a odpadly vldaje na mobilní temnou komoru.
Pokles cen materiálŮ vede k tomu, Že uměnísi
Finančnímotivace
mohou dovolit miliony nadšencŮa potenciálních
Řada umělcŮ bohémsk!životnístyl odmítá,jeprofesionálri.DŤíve,kdyŽ byl drah1fi papír,se
jich cílemje v1fnos'Umělci italskérenesance
bypsaníi malováníomezovalojen na relativněboli v prvníŤaděobchodníky.TvoŤilipro zisk a na
hatéumělce. Uměleck! osamělec Vincent van
zakázku a neváhali práce nechat,když odměna
Gogh, kterf ignorovalveŤejn!vkus, by kdykoliv
nebyla dost vysoká. Renesanční sochaŤ
dffve svrij chudf Život véstnemohl. Jeho nonBenvenutoCellini ve svémŽivotopisepoznamekonformismusbyl umožněndíky technologickénal: ,,Vy hlupáci, já jsem obyčejnfŤemeslník.
mu pokroku, kterf snížilnák]ady na malování
Pracuji pro toho, kdo mě zap|atí',,
a na plátnaa umožnilmu zŮstatumělcem.
Bachovi,Mozartovi,Heydenovii Beethovenovi
Pokles cen materiálŮvyuŽily ke vstupudo uměnesmírnězá|eŽe|ona tom, kolik penězjim skláleckésféryi umělkynějako BertheMorisotová či
dání pŤinese.Mozart v jednom dopise napsal:
Mary Cassattová.Na konci devatenáctého
století
,,VěŤtemi, jde mi jen o to, vydělat co nejvícpemohly ženy najednouVe volnémčasemalovat,
něz' Po dobrémzdravíje to to nejdrileŽitější...
aniŽby musely utrácethorentnísumy Za materiKdyŽ Charlie Chaplin dostalV roce I9]2 Cenu
ál. VlastnívŮle byla najednoudŮležitější
nežciAkademie,poznamenal:,,Dělaljsem to kvrili pezí finančnípodpora.Tato změna umoŽnila pŤínězŮm a vyšlo z toho umění.Jestli tím někoho
stupdo uměleckéhosvětai obětemdiskriminace.
pŤipravujio iluze, stejně si nemŮŽu pomoct.
Zeny se ve vftvarnémumění,literatuŤe
a hudbě
Prostěje to tak...obrovskéfinanční
odměny vyzača|y
objevovat
díky
rozvoji
kapitalismu.
plácenérispěšn!mumělcrimmotivujídalšíjedinPok|es cen materiálŮpomáhá vysvětlit, pročse
ce' aby na tentotrh takévstoupili.
uměníve dvacátémstoletídokázalovymanitz liZisk umělcrim signalizuje, kde mají největší
dovéhovkusu. V pŤedchozí
historii uměníby|y
a nejlepší
obecenstvo.Britsk1f,,punkovyhouslismateriálydrahé,umělci byli omezenischopností
ta..Nigel Kennedy napsal:,,Myslím,Žekdyžhrajete hudbunebo děláteumění,mŮŽeteměÍitmíru dosahovatokamŽitfch vlnosri z prodeječi pronájmúsvlch děl. Relativnípokles cen umělcúm
zájmu podle toho, kolik peněz vám to pÍináší
umoŽĎujesoustŤedit
se vícena inovace a osobní
a kolik peněz to pŤináší
lidem, co se kolem toho
vyjádÍení.
Nemusíužtolik vycházetvstffc kupu.
pohybují...Tvrjrci,kteffchtějí pŤedávat
umělecké jícím
a kritice' Mohlo tak vzniknout moderní
poselství,poznajíodezvupodle vfdělkŮ, i kdyŽ
umění. ImpresionisténepotŤebovaliokamŽité
proč
materiálníbohatstvínemusíbft drivodem,
uznánífrancouzsk1fmisalony a abstraktníexpreto dělají.Vydělanémiliony dolarŮ Princeovi či
sionistémohli pokračovatv tvorbě,i kdyžjejich
Bruceovi Sprigsteenovi poskytují informaci jedin;fm
klientem byla Peggy Guggenheimová.
o velikosti dopadujejich tvorby.
Zv|áštdŮleŽitfm aktivem je pro umělce zdraví
Pro Beethovenabyly penízeprostŤedkem
pomoa duševnípohoda- formajejich lidskéhokapitáci druh1fm.občasskládal pro peníze,kdyŽ se na
lu. Modemí doba umělcŮm pŤineslalepšízdraví
něj obrátil známy v nouzi: ,,Prostěsi sednu ke
a prodloužila životy.John Keats by nezemŤel
stolu a za chvíli je pomoc na světě...Penízejav šestadvaceti
na tuberkulÓzu,kdyby měl pÍístup
koŽtovšeobecn1f
prostŤedek
směnysloužímnoha
k moderní medicíně. Paula Modersohnrrizn m cílťrm,
nejenchamtiv1fmčimaterialisticBeckerová, jedna z nejtalentovanějších
německym.
k1fchmalíŤek'zemŤelana komplikacepo porodu
Financování umě|eckéhomateriálu
v jednatŤiceti.
Mozart, Shubert,Emily Brontěová
Umělci, kteff se honíza ziskem, nehromadíboa mnohodalších,
kteňíani nezačali,
by byli jistě
hatstvívŽdy pouze pro bohatstvísamé.PŤíjem v dnešnídobě svénemoci pŤeŽili.SchopnostboumělcŮm umoŽĎujenakupovatmateriálypotŤeb- hatéspolečnosti
podporovatŽivot většíhomnoŽné pro jejich uměleckou tvorbu. Začínajícisostvílidí pozitivněovlivřuje jak stranunabídky,
chaŤi musí p|atit za bronz, hliník či kámen.
tak stranupoptávky.
SpisovatelépotŤebují
za nápadya reáliemi cesto- Hlavní pokrok ve zdravi a délceŽivotapÍišelaŽ
vat, hudebnícisi potŤebují
p|atit studiov! čas. nedávno.Ve Spojen1fchstátechroku l855, tehdy
J. S. Bach si pŤivydělávalhranímna svatbách jednéz nejbohatších
a nejzdravějších
společnosa pohŤbech,
aby se vykoupilz povinnostiučitlatí na světě, měl narozen1fchlapec očekávanou
tinu, a měl tak vícečasuna skládání.Penízejsou
délkuŽivota39 let. A největší
skladatelé,
spisoprostŤedkem
k uměleckémuvyjádŤení.
vateléa malíÍidosahujísvéhouměleckéhovrBohatstvísvobodnéhopodnikánívytváÍízdroje
cholu po čtyŤicítce.
pro uměleckou tvorbu. AlŽbětinská divadla,jeTechnologiekontroly porodnosti,kteréjsou širo.
vištěShakespearov1/ch
her,byla provozovánaza
ce dostupné
aŽ v posledníchdesetiletích,
pŤinesly
ričelemdosaŽenízisku a jejich pŤíjmypocházely
Ženámv uměníkontrolunad sv1fmiživotya podz prodeje vstupenek.Bylo to poprvév anglicmínkamiv domácnosti.Většinaproslul1fchmalík;fchdějinách,kdy divadlazaměstnávalaprofesi.
Ťekv minu|ostiměla aézáměrně nebo nechtěně
jen málo dětínebo vrjbec žádnédítě'Úloha pŤi.
onálníherce na pln1f vazek. Stavěly se budovy
pŤímo Za ričelem divadelní produkce. váděnídětína svět drželavětšinuženmimo uměI ti umělci, kteŤíse nejvícestraníspolečnosti,
se
občas kradmo opŤou o kapitalisticképeníze.
Marcel Proust se uzavŤelve svémístnostia vycháze|maximálněna čtvrthodiny denně.Spolehl
se pŤitomna rodinnéjměnívydělanéna paĚíŽské
burze cennych papírŮ.Paul Gogain opustil fran.
couzsk! uměleckf svět na tropickf ostrov na
Tahiti s vědomím,žese jeho obrazyběhemjeho
nepŤítomnosti
zhodnotí.V!voj ceny obrazŮ
v PaÍižineustález TichomoĚísledoval,aby pak
slavil triumfálnínávrat.
Majetek a finančnízajištěnídává umělcŮm prostor odmítatkonvence.Bohémové,avantgardaisté i nihilisté jsou produktem kapitalismu.
Využili svobodua vyna|ézavost
modemíhosvěta.
t3t
ní.Dnes se mohou začínajiciumělkyně rozhodovat zda a kdy mít děti. NárŮst uplatněnížen
v hudbě,literatuŤe
a vltvarnémuměníje pffslipostupbem do budoucna.Zeny aŽ nyni začínají
ně dohánětdŤívější
nepoměr.
Trh pňispívá k umělecké rozmanitosti
Rozvinut1f trh podporuje kulturní rozmanitost.
Letmá procházkaprodejnoucédéček
nebo knihkupectvímvyvracítezi,Žeje dnešníhudebnía li.
terárnívkus stále vícejednotvárn1f'
Prodejci vyu.
žívajírozmanitost nabídkyjako hlavní strategii
pro nalákání spotŤebitelŮdo obchodu. I zboži,
pŤím1f
kterénepŤináší
zisk, pomáhá pňitáhnout
zákazniky, což dá|e podporuje nabídku široké
paletyproduktŮ.
umělecképrodukceby nemělaniDostupnášíňe
koho pŤekvapovat.Adam smith vysvětlil, Že děl'ba práce, a tudíŽmíraspecia|izace,závisí na Velikosti trhu. V pŤípaděumění snižuje velk1f trh
náklady tvorby a pŤispívák nacházenímístana
jedinéhopŤíznivce
trhu.Naproti tomu v pŤípadě
by umělec buď musel jeho vkusu plně vyhovět
anebonevydělatnic.
Rostoucítrhy hudby,literatury a krásnéhoumění
vymanily umělceze závislosti na blahosklonnosti jednotlivcri. Mecenáš - na rozdíl od zákazníka
- podporujeza svépenízeumělce aniŽ by nutně
kupovaljeho uměleckf vfstup. SamuelJohnson,
autor osmnáctéhostoletí,mluvil o mecenáších
jako o ,,darebácích,
kteŤípov1fšeně
dávajía od.
VeŤejnéfinance v demokratickém systému
James M. Buchanan
volby pŤevládal
AŽ do pŤíchoduteorie veŤejné
v ekonomii pohled na státjako na jaklsi automat na v kon veŤejného
blaha. StátníriŤedníci
a jejich byrokratická mašinériebyli pojímaní
jako sbor,,neutrálnícheunuchŮ..,kteŤíslepě plní rozkazy svfch nadÍízenych.tedy politikú,
pŤičemŽ
ti stejněbezelstněmaximalizujíuŽitek
voličri,kter1fjsou samozŤejměbez jakfchkoli
,,Z, vjše jejich nákladu lze sice soudit, že
v rukou je [nekomerčníčasopisy] někdy
drželpouhj zlomek zdejšíchobyvatel, ale
právě zastupci této menšiny píedstavují
něco jako pŤednostníklientelu, pro nižje
ministerstvo kultury zžízeno.,,
Takto JiŤíPeřds v Respektu č.36 obhajoval, pročmají dařoví poplatníci letos platit napŤ.více nežjeden a pril milionu korun na existenci Literdrních novin ekologisty Jakuba Patočlcy.
AutoŤi lnissez-Faire by si nikdy nedovolili z pŤesvědčení
o svéintelektuálnínadŤazenostivyvozovat nutnost vymáhat prostňedkyna existenci svéhočasopisunásilím na ostatních.
měnou jim je podlézáni',,To ale neznamená,Že
by Johnsonpovažovalmecenášeza vnitŤněšpar
né.Jenomnenídobré,kdyŽjsou umělci zce|azávislína jedinémpodporovateli.Dnes z mecenášstvíumělecká tvoŤivosttěži vice neŽ kdy jindy.
Rozsah a rozmanitost moderních finančních
zdrojŮ dává umělcrjmvětšímanévrovací
prostor
pro jejich tvúrčí
svobodu.
Rozvoj trhu osvobozujeumělce nejen od mecenášŮ,ale i od hrozícíhodiktátu většinového
vkusu. Dnes uŽ nemusíknihy patŤitmezi nejprodá.
vanější,aby své autory uŽivily, jak tomu bylo
v osmnáctémstoletí.Umělci, kteŤívěff, Že vědí
lépenež většinaostatních,co je dobré,mohou
tvoŤitpodle vlastního vkusu a mÓdu utváŤet.
Dnesje moŽnéuživitse objevenímumělecképŤíležitostina trhu a odmítnoutpŤitomvětšinov1f
vkus spíšneŽkdykoliv v minulosti.
Ve sféŤe
kultury poskytujetrŽnímechanismusvi
ce, neŽŽe jen dává spotŤebitelŮm,
co chtějí.Trh
je pro tvŮrce šancík utváŤenívkusu publika.
UměnípŤedstavuje
kontinuálnídialog mezi tvúrcem a spotŤebitelem.
Tento dialog pomáhá oběma stranám vybírat to, co opravdu chtějí.TrŽní
motivace dosahovánízisku z prodeje stimuluje
tvŮrce i spotŤebitelek neustálémutffbenívkusu.
Ekonomick! rústzvyšujenašischopnostrozvíjet
(Q
vkus vytŤíben!i vyhraněnf'
Autor je profesoremekonomiena George
Mason Universi . PŤeložilPetr Mach.
problémrischopni identifikovat a ovlivřovat.
Teprve pŤíchodJamese Buchanana a jeho novátorskémetody aplikace standardníchekonomickfch modelri chování na proces politické
volby, ukázal naivnost takovéhotopohledu na
svět. Na Buchananovy pionlrské práce, které
se logicky nejprve zaměŤovalyna zkoumání
oblasti veŤejn1fchfinancí a veŤejnch statkú,
naváza|y později mnozí další autoŤi detailní
ana|yzou chování byrokracie, zájmov1fch skupin, dobfvání renty a podobně.
CeskémučtenáŤise poprvédostává do rukou
pŤekladjednohoze starších
Buchananovfch děl
jiŽ v roce |967),kterétou(privodněnapsaného
to novou optikou zkoumá vše,co se oblasti veŤejnlch financí tfká. od zpŮsobri zdanění
a rozhodováníjedincri o ochotě pŤispívat
či nepŤispívat
na veŤejné
statky,pŤesanallzu ričinkú
zdaněnína hospodáŤskouv;fkonnostekonomiky aŽ k motivacím,kteréjak na poptávkovétak
na nabídkovéstraně vedou ke vzniku novÝch
vfdajov1fch programŮ a s nimi souvisejícího
nového zdaítování.PŤi hledání odpovědí na
všechny tyto problémové otázky aplikuje
Buchanan drisledně metodologick individualismus. Jeho prostŤednictvímzkoumá, jaké
uŽitky a náklady plynou jednotliv;fm voličúm
z podpory čiodmítnutínavrhovanfch čijiž existujícíchprogram a jakémotivace vedou politiky, riŤedníky
činátlakovéskupiny k jejich zm.
noŽování.Mimochodem jsou zde vy\oženyzáklady teorie černéhopasaŽér
a rozpracovanépo.
zději drikladně právě teorií veŤejnévolby.
Buchanan se svfm metodologickfm pŤístupem
stavípovrchnímukeynesovskémupohledu na
stát ajeho vfdaje, kterf v době psanítétoprá.
ce v akademickém světě pŤev|áda|.Podle
Buchanana se nesmímedívatv souladu s kevjen na celkovou sumu
nesovsk;fmričetnictvím
vfdaj učiněnouv dané zemi, ale musímepri.
márně zkoumat,kdo utrácía jaká je jeho motivace. Jinak by se nám mohlo lehce stát,Že pÍestanemez globálníhohlediska rozlišovatzemě,
v nichž907o vydaj činístát a IUvo soukrom1f
sektor od zemí, kde je tomu opačně.V;fchodoevropsk;/čtenáŤmá tu vfhodu, Že kromě teorie získanéčtenímknihy, zaži|rozdi|nostobou
světŮ téŽv praxi.
V pŤekladu Evy Nevrlé vydalo nakladatelsní
ComputerPress v roce 1998.
LnrssBz-FLrnBna rok 2000:
[email protected]
0603-228753
Petr Mach
Bozděchova 8
150 00 Praha 5
Zaplacením vyššíčástky pomáháte
dalšímu šíňenímyšlenek Laissez.Faire!
najdete na stránkách LI
http ://www.libinst.cz
svÝ4"
{ffiF=
"ffii
Liberální institut,Spálená 5l, Praha 1
Lnlssnz Fnrno vychází ve spolupráci
s Liberá|ním institutem a za podpory
Foundation for Economic Education.
FEE
http://www.fee.org
Čte se [lese-fér].Yycházi měsíčně.Vydává Petr
Mach, Bozděchova 8' l50 00 Praha 5, tel.:
0603-228753, e-mail: [email protected],
č. tičtu l52050656/5100. Redakční rada:
Mojmír Hampl, Petr Mach, Josef Šíma,Dan
Šéastn1f.Čestn1f šéfredaktor JiŤí Schwarz'
Vydávání milostivě povolilo Ministerstvo kultury CR pod číslem8l83.